Vladimír Smékal, Centrum občanského vzdělávání, Katedra psychologie FSS MU v Brně

Vladimír Smékal, Centrum občanského vzdělávání,

Katedra psychologie FSS MU v Brně Masarykova universita, Brno

JAK POMOCI KLIENTŮMJAK POMOCI KLIENTŮMNA ZÁKLADĚ PRINCIPŮ NA ZÁKLADĚ PRINCIPŮ

FORMOVÁNÍ OBČANSKÉ KULTURYFORMOVÁNÍ OBČANSKÉ KULTURYKonference „Současnost a perspektivy sociální péče v 21. stol.“Konference „Současnost a perspektivy sociální péče v 21. stol.“

Litomyšl, 6. - 7. 9. 2012Litomyšl, 6. - 7. 9. 2012

Formování občanské kultury

Motto:

Rozhodl jsem se, že se přestanu zabývat

studiem neživé přírody

a pokusím se pochopit,

jak je to možné,

že člověk sice ví, co je dobré,

ale dělá to, co je zlé.

Sokrates

2

Formování občanské kultury 3

Úvod

Jedním z úkolů sociální péče je v práci s klientem aplikovat na základě sebepoznání a sebekultivace následující dovednosti:

1. jak má jednat sociální pracovník ve svém profesním rozhodování,

2. jak jednat v interakci s kolegy a svěřenci / klienty,

3. jak řešit každodenní úkoly v rámci sociálního zařízení či při návštěvě v bydlišti klientů,

4. jak delegovat úkoly a kontrolovat je – a to na základě sebepoznání a tomu odpovídajícího sebeutváření i sociálně kulturních kompetencí (terciální gramotnost).

V širším významu jde o občanskou, politickou a etickou kulturu sociálního styku a sociálních vztahů – tedy o základ etické a sociální kultury pracoviště.


Motto:

Práce s klienty začíná vztahem.

Podle Daniela Wirze


Cíl sdělení1. Objasnit souvislosti mezi občanskou (a s tím

související sociální a etickou) kulturou pracovníků institucí sociální péče i domácích pečovatelů, a důsledky této osobnostní zralosti pro osobní pohodu pracovníků samotných i pro kvalitu života zaměstnanců a klientů

2. Charakterizovat podmínky kultury jednání vedoucích a vedených

3. Upozornit na důležitost rozvoje emocionální inteligence a metod k udržení a obnově psychické pohody jako předpokladů pro vytváření občansky důstojné atmosféry a kooperativních vztahů


Důvod rozvíjení etické a sociální kultury v sociální péči

Česká republika jako členský stát Evropské unie má před sebou značně podceňovaný, ale

politicky i sociálně významný úkol stát se

občanskou společností,

čemuž dosud není náležitě rozuměno a co není náležitě objasňováno ani v médiích ani

v povinném školním vzdělávání, ani ve veřejné správě a fungování institucí.


Definice občanské společnosti Co to je občanská společnost viděna pohledem

sociologickým a politologickým?

Občanská společnost – je společenstvím civilizovaných lidí s vyspělou sociální, mravní a politickou kulturou osobnosti. Lidí, kteří jsou si vědomi svých práv, ale vědí, že s každým právem je spojena určitá povinnost a snaží se povinnosti odpovědně plnit.


Co se konkrétně očekává od realizace ideálu občanské společnosti

v sociální péči?Vztahy mezi zaměstnanci i v interakci s klienty budou

založeny na vnášení sounáležitosti, solidarity, kooperace a respektu k lidské důstojnosti.

Klienti si budou vhodnou formou připomínat, co to je občanská společnost (včetně komunity zařízení sociální péče či rodiny) a co to znamená žít podle jejích ideálů.

Tyto ideály se velmi snadno definují, avšak je obecně známé, jak obtížně je lze rozvíjet v dovednosti a uplatňovat v každodenní činnosti zařízení sociální péče.


Civilizovanost jako základ občanské společnosti

M. Scott Peck ve své knize Svět, který čeká na zrození aneb znovu objevení civilizovanosti poukazuje na to, že moderní společnost se stává shlukem lidí, kteří se individualisticky ženou za úspěchem, místo aby pochopili, že společnost může přežít a rozvíjet se jen, když bude v lidských vztazích a v soužití uplatňován komunitní princip. Civilizovanost chápe jako základní lidskou slušnost, která nesouvisí tak dalece s formální zdvořilostí, jak by odpovídalo doslovnému překladu anglického termínu ‚civility‘.


Co je jádrem civilizovanosti?Civilizovanost se projevuje upřímností, opravdovostí a poctivostí ve vzájemném styku člověka s člověkem. Tyto hodnoty lidské slušnosti měli podle M. Scotta Pecka na mysli otcové zakladatelé Spojených států. Do základů výuky občanské výchovy je potřebí znovu vložit soustavu hodnot, které mají být základem odpovědného občanství. Jinak řečeno – jádrem civilizovanosti je uvážlivost či ohleduplnost a odpovědnost ve vztazích k druhým, k sobě, k světu i ke smyslu života.

Jde o hodnoty, které jsou opakem sebestřednosti, o hodnoty které probouzejí v lidech zájem o celospolečenská témata, respekt k oprávněným zájmům druhých a rozvíjejí prosociální orientaci vedoucí k vytváření společenství založenému na vědomí sounáležitosti.


Pojem občanské kultury, resp. kultury sociálního styku

Z dosud řečeného plyne, že součástí už základní předškolní a školní výchovy by mělo být – ale bohužel, není - rozvíjení občanské kultury osobnosti již od dětských let.

Občanská kultura ve svém etickém rozměru znamená, že se člověk naučil uvědomovat si, co činí, že dokáže odhadnout, kdy ubližuje, zraňuje a kdy je prospěšný společenství, ve kterém žije. Ale nejde jen o tuto reflexi a sebereflexi, ale i o potřebu rozvíjet pozitivní prosociální kvality soužití s druhými. Mnozí lidé jsou si vědomi, že jednají nemorálně, ale říkají si „No a co, všichni jsou takoví“ – a tím se zbaví pocitu viny nebo výčitek svědomí.


Jaká situace je v domovech, v rodinách a v zařízeních sociální péče z

hlediska sociální kultury?

Ředitel řídí činnost instituce a zaměstnanců, a je tedy v tomto smyslu manažer či vedoucí pracovník

Pečovatel řídí a vede program činnosti klientů Ředitel i pečovatel musí proto v rámci svého

osobního a profesního rozvoje pracovat na sobě – pěstovat selfmanagement


Co je jádrem sociální kulturyv řídící činnosti?

Jádrem občanské a sociální kultury

je tedy morální a sociální citlivost

a znalost mravních a sociálních norem

i ochota je respektovat.


Analýza osobnostních předpokladů vlivu na druhé ukazuje, že:

Rozhodující je charisma, tzn. dar i vnitřní ochota a potřeba jednat s lidmi a vést je.

Nezbytné jsou i takové odborné a sociální kompetence, které jsou výsledkem odpovídajícího vzdělání, zkušeností a příslušného výcviku.

V daleko menší míře rozhoduje ta skutečnost, že jsme delegováni do role vedoucího pracovníka (ředitele, pečovatele)


Postavení 8% 50%

Charisma,

vyzařování

42%Kompetence

16


Seznam tužeb člověka podle J. A. Komenského

"Konečně však, bereme-li v úvahu vrozené lidské tužby v jejich celku, rozčlení se pěstování lidskosti ve dvanáct složek. Neboť každý, kdo se narodil jako člověk, touží už z nejhlubších podnětů své přirozenosti

1. existovat, tj. žíti;2. žíti pevně, tj. něco znamenat;3. žíti vnímavě, tj. vědět, co má člověk kolem sebe;4. žít světle, tj. rozumět tomu, co ví;5. žít svobodně, tj. chtít a volit věci, pochopené jako dobré, nechtít

a zamítat věci špatné, a se vší nakládat pokud možno podle vlastní vůle;

17


J. A. Komenský

6. žít činně, tj. také konat ty věci, které člověk chápe a volí aby nechápal a nevolil nadarmo;

7. mít čili vlastnit mnoho;8. užívat všeho, co má a to bezpečně; 9. také vynikat a být ve vážnosti;10. být pokud možno výmluvný pro pohotové a výrazné

sdělování svého vědění a své vůle jiným;11. mít také oblibu a přízeň u lidí, takže mu nezávidí, nýbrž mu

blahopřejí k životu tím klidnějšímu, příjemnějšímu a bezpečnějšímu;

12. konečně mít náklonnost Boží jako nejhlubší radost a pro bezpečnost svého štěstí v Bohu.“

18


Psychologické dynamismy

Zaměření reakce Emoce Úsudek Tendence Obrana

EXTRAPUNITIVNÍ

Nepřátelství, Zlost

Zatracování okolí

Hetero-agrese

Projekce

INTROPUNITIVNÍ

Pocity viny Výčitky

Sebeobviňování

Auto-agrese

Odtažení Izolace

Rozpačitost Stud

Omlouvání sebe sama a okolí Erotika VytěsněníIMPUNITIVNÍ

Zaměření reakce na frustraci a osobnostní dynamické charakteristiky

19


Arno Gruen:Šílenství normality

„„Být lidským, mít lidskou identitu, znamená znát Být lidským, mít lidskou identitu, znamená znát bolest, přiznat bezmocnost a být schopen soucitu. bolest, přiznat bezmocnost a být schopen soucitu. Pokud jsme dospěli k tomu, že se bojíme bolesti, Pokud jsme dospěli k tomu, že se bojíme bolesti, bezmocnosti a soucitu, jelikož se domníváme, že bezmocnosti a soucitu, jelikož se domníváme, že

jsou znakem slabosti, stáváme se nelidskými. jsou znakem slabosti, stáváme se nelidskými. Takto nelidskost bezprostředně souvisí Takto nelidskost bezprostředně souvisí

s neschopností vyvinout vlastní identitu.“s neschopností vyvinout vlastní identitu.“20


„Dejte mi pokoj!“HLEMÝŽĎ

„Poslouchejte mne a bojte se mne!“ CÉSAR

„Mějte se mnou soucit, litujte mne!“ MAZLÍČEK

„O

bdivujte se m

i!“ H

VĚ

ZD

A

Pasivní Aktivní

Měkký

Tvrdý

22

ZÁKLADY PODPORY LIDSKÉ DŮSTOJNOSTI

Účelem podpory je naučit lidi volit si zodpovědné chování. Podpora je procesem, založeným na učení, ne na kritice a

odsuzování. Chování člověka je aktem volby a VŠICHNI lidé mají schopnost zvolit si eticky a občansky

zodpovědné, slušné a důstojné chování. Vedeme svěřence k tomu, aby si volili zodpovědné chování,

když užíváme styl vedení založený na principu spojených spojených rukourukou (demokratický styl)


Ve stylu řízení založeném na aktech zaťatých pěstí zaťatých pěstí (autokratický styl) je pracovník s lidmi šéfem, který nařizuje a vyžaduje naprostou poslušnost. Svěřenci se pravděpodobně rozhodnou odporovat nebo rebelovat.

Ve stylu vedení „ruce pryč“„ruce pryč“ (permisivní styl) je dospělý snadným soupeřem, který nedbá na dodržování hranic nebo neudržuje řád. Svěřenci se pravděpodobně rozhodnou ignorovat hranice a chovat se nezodpovědně.

Ve stylu spojených rukou (demokratický styl) je dospělý průvodcem nebo vůdcem, který podává pomocnou ruku, začleňuje svěřence do procesu rozhodování a zároveň si udržuje přirozenou autoritu. Svěřenci se snadněji rozhodnou spolupracovat.


Tři S Užíváme strategii dodávání odvahy k budování sebeúcty a k tomu,

abychom svěřencům pomohli uspokojit jejich psychologickou potřebu náležet k … - tedy cítit se schopnými, spojenými s druhými a sociálně prospěšnými. (capable, connected, contributing.)

Ve chvíli, kdy jsou svěřenci neukáznění, a chovají se eticky nevhodně, diagnostikujeme jejich cíle a užíváme strategie speciálně vyvinuté k efektivnímu zvládání příslušných cílů

Podle individuální psychologie jde o čtyři základní cíle konfliktního chování: (1) upoutat pozornost, (2) bojovat o moc, (3) mstít se, (4) vyhnout se neúspěchu.

Tyto cíle budou dále popsány a objasněny i způsoby, jak je převést na pozitivní kooperativní – ETICKY A OBČANSKY ZODPOVĚDNÝ styl.


(1) CHOVÁNÍ ZAMĚŘENÉ K ZÍSKÁNÍ POZORNOSTI

Poselství:„Cítím, že patřím do společnosti, že jsem hodnotným a ceněným člověkem pouze tehdy, jsem-li středem pozornosti, poskytuje-li mi můj pečovatel, rodina nebo spoluobyvatelé zvláštní uznání nebo služby.Všimni si mě!“

Nápovědy k identifikaci:Ručička na mém emocionálním tlakoměru ukazuje střední hladinu, jsem mrzutý a iritovaný.Mám tendenci reagovat napomínáním, opravováním nebo zachraňováním.Když takto reaguji, neukázněné/konfliktní chování přestane, alespoň dočasně.

Principy prevence:Věnujte svěřenci velmi mnoho pozornosti tehdy, chová-li se žádoucím způsobem.Učte svěřence přímo si požádat o zvláštní pozornost. .


Intervenční strategie: Minimalizujte pozornost Mrazivý pohled Postavit se vedle klienta „Stop-do“ vzkaz (vyslovte jméno svěřence, označte nežádoucí

chování a pak chování žádoucí) Oceňte žádoucí chování - bezprostředně po té, co se svěřenec začal

chovat vhodně. Odmítejte reagovat Udělejte něco nečekaného


(2) CHOVÁNÍ ZAMĚŘENÉ NA ZÍSKÁNÍ MOCI

Poselství:„Cítím, že patřím do společnosti, že jsem hodnotným a ceněným člověkem pouze tehdy, když kontroluji situaci a dělám si, co já chci a ne co, nebo kdy, chce moje rodina nebo pečovatelé Pojď – rozdáme si to!“

Nápovědy k identifikaci:Ručička mého emocionálního tlakoměru ukazuje vysokou hladinu, jsem rozzlobený nebo frustrovaný.Mám tendenci reagovat tak, že přijmu výzvu k boji, nebo se vzdám.Když takto reaguji, neukázněné chování pokračuje tak dlouho, dokud svěřenec nedosáhne svého.

Principy prevence:Vyhněte se konfrontaci tím, že budete kontrolovat své emoce, jsou-li provokovány. Nepouštějte se do boje.Dopřejte svěřenci co nejvíce legitimní moci.


Intervenční strategie: Elegantní úniky

Mlžení souhlasem Ty si myslíš ... já si myslím Dejte najevo, že jste si vědomi jejich moci. Odstraňte publikum. Změňte téma.


(3) CHOVÁNÍ SMĚŘUJÍCÍ K POMSTĚ

Poselství:„Cítím, že patřím do společnosti, že jsem hodnotným a ceněným člověkem pouze tehdy, když ubližuji druhým lidem. Pomstím se!“

Nápovědy k identifikaci:Ručička mého emocionálního tlakoměru ukazuje na bod varu, cítím bolest, zklamání, nelibost dokonce nenávist, současně se zlostí a frustrací.Mám tendenci ránu oplatit a také ublížit, nebo se emocionálně stáhnout.Když takto reaguji, neukázněné/konfliktní chování se zintenzívní a pokračuje tak dlouho, dokud svěřenec nedosáhne svého.

Principy prevence:Dodávejte odvahu a budujte tak vzájemný pozitivní vztah.Učte strategiím zvládání hostilních a agresivních pocitů přiměřeným, vhodným způsobem.


Intervenční strategie: Elegantní úniky (viz. chování směřující k získání moci) Jazyk volby (uveďte žádoucí chování + možnost odejít na „Time out - místo“

a dodejte: „rozhodni se sám“) Následky chování:

vztažené k určitému chování, přiměřené, vyžadované s respektem k svěřenci, kontrolovatelné.

- Činnost je zrušena nebo odložena.

- Privilegia jsou zrušena.

- Zákaz používání určitých předmětů nebo zařízení.

- Znemožnění interakce se spoluobyvateli nebo s návštěvou.


(4) CHOVÁNÍ ZAMĚŘENÉ NA VYHNUTÍ SE NEÚSPĚCHU

Poselství:„Nevěřím, že mohu náležet, že mám hodnotu, nebo mohu být hodnotným člověkem, protože dělám chyby, které potvrzují, že nejsem příliš chytrý. Kromě toho, cokoliv dělám, stejně nikdy není dost dobré. … Nechte mě být!“

Nápovědy k identifikaci:Můj emocionální tlakoměr je umístěn v mé hlavě, ukazuje profesní starost a frustraci.Mám tendenci to vzdát a požádat o odbornou pomoc.Když takto reaguji, chování se nezmění a svěřenec se stále vyhýbá spolupráci.

Principy prevence: Neopravujte nic kritickými komentáři („červenou tužkou“)Snižme soutěživostMějte splnitelné požadavky


Intervenční strategie: Dělat chyby je OK. Buďte modelem vedoucího a pečovatele, který také dělá

chyby, ale učí se z nich, aby je neopakoval. Rozložte úkoly na dílčí části. Učte pozitivní samomluvě. Používejte alternativní metody vedení. Moudří klienti jako rádci


BUDOVÁNÍ SEBEÚCTY DODÁVÁNÍM ODVAHY

Dodávání odvahy (encouragement) je nejsilnějším nástrojem, který pečovatelé mají k tomu, aby naučili svěřence volit si zodpovědné

chování.

Dodávání odvahy je proces, s jehož pomocí se svěřenci učí, že mohou uspokojit svou potřebu sounáležitosti přiměřeným, vhodným

chováním lépe, než nekázní, nebo apatií.

Dodávání odvahy rovněž posiluje sebeúctu.

K dodávání odvahy používáme zmíněná „Tři S“, a to:


SCHOPNÝ (capable)Svěřenci potřebují věřit, že jsou nadaní k tomu, aby uspokojivě zvládli svou činnost ve skupině a splnili své každodenní úkoly a povinnosti doma.

Strategie, kterými pomůžeme svěřencům cítit se být nadanými a schopnými: Budujeme sebejistotu tím, že se zaměřujeme na zlepšení.Podporujeme přesvědčení, že život v zařízení je zvládnutelnýVytváříme schránky s nápisem „To zvládnu“.Vytváříme seznamy dovedností a schopností.Dáváme svěřencům možnost opakovat předešlé úspěchy.


SPOJENÝ (connected)Svěřenci potřebují být schopni pozitivně se napojit na vedoucího, na spoluobyvatele, na příbuzné a na sourozence.

Strategie, kterými pomůžeme svěřencům být spojenými

(5 P): Přijímáme jeVěnujeme jim PozornostPřímo je oceňujemePotvrzujeme svůj souhlas i výrazovými projevyProjevujeme cit


SPOLUPRACUJÍCÍSvěřenci potřebují být schopné významným způsobem napomáhat prospěchu skupiny, společenství i rodiny, aby se cítili být potřebnými a nenahraditelnými.

Strategie, kterými pomůžeme svěřencům napomáhat:Zapojujeme je do utváření a udržování kooperativního, kolektivního a domácího prostředí.Pořádáme skupinová a rodinná setkání.Požádáme je o pomoc při rozhodování.Utváříme kooperativní skupiny.Využíváme spoluobyvatel-poradců.Zavádíme poradenský „peer- program“.



Výchovný styl a jeho důsledkyŽije-li člověk v ovzduší kritiky, učí se

odsuzovat druhé;žije-li člověk v ovzduší nevraživosti, učí se

nenávidět;žije-li člověk v ovzduší výsměchu, učí se

nejistotě;žije-li člověk v ovzduší výčitek, učí se

pociťovat vinu;žije-li člověk v ovzduší snášenlivosti, učí se

být trpělivé;žije-li člověk v ovzduší povzbuzování, učí se

smělosti;žije-li člověk v ovzduší oceňování, učí se

kladně hodnotit;žije-li člověk v ovzduší přímosti, učí se být

spravedlivé;žije-li člověk v ovzduší bezpečí, učí se

důvěřovat druhým;žije-li člověk v ovzduší uznání, učí se

sebedůvěře;žije-li člověk v ovzduší přátelství a lásky,

učí se nacházet a projevovat lásku ve světě.

38


DUCH DUCH

DUŠEDUŠE

TĚLO TĚLO

NoosféraNoosféra

Psycho-Psycho- socio- sférasocio- sféra

Geo- bio- techno- sféraGeo- bio- techno- sféra

Model osoby a tří světů

39


Franklova trojdimenzionální antropologie

3.

Pouze člověkStanovisko k danému

DUCH Svoboda zaujetí, duchovní (noetická) vrstva

NOOSFÉRA

2.

Člověk, zvířeČástečná závislost na daném

PSYCHÉZnačně ovladatelná psychosociální vrstva

SOCIO- SFÉRA

1.

Člověk, zvíře rostlina

Závislost na daném

TĚLOMálo ovladatelná biologicko-fyzikální vrstva

GEO- A

BIOSFÉRA

40


Cyklus změnyTvoření

Reali-

zace

Vize

Komuni-

kace

Inspi-

race

Stabili-

zace41


O změně osobnosti

Nejsnáze lze změnit řeč člověka,obtížněji se dá změnit chování,

ještě méně snadná je změna smýšlení.

Ale vůbec nejobtížnější je změna lidského srdce.

42


O změně osobnosti

Nejsnáze lze změnit řeč člověka,obtížněji se dá změnit chování,

ještě méně snadná je změna smýšlení.

Ale vůbec nejobtížnější je změna lidského srdce.

43


O síle víry v člověka

Jednáme-li s lidmi podle toho, jací jsou, činíme je horšími. Jednáme-li s nimi jako by už byli tím, čím mohou

být, zavedeme je tam, kam je chceme

zavést.J. W. Goethe

44

Documents

Vladimír Smékal, Centrum občanského vzdělávání, Katedra psychologie FSS MU v Brně