Upload
others
View
2
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
3
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně.
Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská
práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících
s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).
Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce
nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ .
Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ,
zejména § 60 (školní dílo).
Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské
práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej,
zapůjčení apod.).
Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu
využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený
příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do
jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím
licence.
V Jihlavě dne
...................................................
Podpis
4
Ráda bych na tomto místě poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce panu ak.
mal. Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení, konzultace a pomoc při zpracovávání
této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za jejich podporu.
6
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
Katedra cestovního ruchu
Vltava z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny
bakalářská práce
Autor: Michaela Balážová
Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička
Jihlava 2014
7
Abstrakt
Balážová Michaela: Vltava z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny. Bakalářská práce.
Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce: ak.
malíř Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 57 stran.
Úkolem této bakalářské práce je vytvoření vodáckého zájezdu na řece Vltavě.
V teoretické části se zabývám historií vodáctví na našich řekách, základními prvky
techniky jízdy na kanoi spolu s bezpečností a nakonec i památkami v nejbližším okolí
řeky. V praktické části vytvářím kompletní putování Z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny
včetně prodloužené varianty zájezdu do Boršova nad Vltavou.
Klíčová slova
vodáctví, zájezd, kanoe, řeka, říční kilometr, obtížnost, Vltava, tábořiště, kalkulace
Abstract
Balážová, Michaela: Vltava from Vyšší Brod to Zlatá Koruna. Bachelor thesis. The
College of Polytechnics Jihlava. Supervisor: academic painter Vladimír Netolička.
Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2014. 57 pages.
The aim of this bachelor thesis is to organize a paddling tour on Vltava river. In the
theoretical part I describe history of paddling on Czech rivers, the basics of paddling
technique together with the safety precautions and finally also the sights located in the
immediate neighbourhood of the rivers. In the practical part of the thesis I design the
complete tour plan from Vyšší Brod to Zlatá Koruna including an extended tour variant
to Boršov nad Vltavou.
Key words
canoeing, tour, canoe, river, river kilometre, difficulty, Vltava, camp, calculation
8
Předmluva
Hlavním důvodem, proč jsem se rozhodla zpracovat bakalářskou práci na toto téma, je
můj vztah ke sportu a také vztah k přírodě a památkám. Vybrala jsem si řeku Vltavu,
jako jedno z nejhezčích míst, kde se může provozovat vodáctví skoro po celý rok. Je to
díky regulaci vody Lipenskou přehradou, což je oproti jiným českým řekám opravdu
výhoda. Když je déle sucho, přehrada vodu vypouští, pokud je deštivo, voda je
zadržována. Tudíž je skoro vždy optimální množství vody. Nejlepší je vyrazit na Vltavu
rovnou z jara, kdy je na řece méně vodáků a můžeme obdivovat všechnu tu krásu bez
rušení neukázněných vodáků, kteří se přišli na řeku pouze pobavit nebo přímo
společensky unavit. Pokud nechceme, aby se na nás lepily lodě zezadu i zepředu a před
jezy nebyly kolony, tak je opravdu lepší období prázdnin vynechat. Přes léto je Vltava
jedna z nejnamáhanějších řek, kde za jeden víkend v červenci tu projede třeba i 5000
lodí. Na podzim je Vltava opět klidnější a pro opravdové milovníky vody a krás okolí
vhodnější. Sama jsem popisovanou trasu absolvovala na podzim a musím uznat, že i
když nebyla žádná parna (někteří ze skupiny i tak spali pod širákem), tak tam bylo
krásně.
9
Obsah
Abstrakt.............................................................................................................................7
Předmluva..........................................................................................................................8
Seznam obrázků a tabulek...............................................................................................11
1 Úvod a cíl práce........................................................................................................ 12
1.1 Úvod.................................................................................................................. 12
1.2 Cíl práce ............................................................................................................ 14
2 Teoretická část ......................................................................................................... 15
2.1 Historie vodáctví v Čechách .............................................................................. 15
2.2 Základní technika jízdy na kánoi ........................................................................ 16
2.2.1 Záběry na lodi ............................................................................................. 17
2.2.1 Řízení lodi na stranu háčka ......................................................................... 19
2.2.2 Řízení lodi na stranu zadáka ........................................................................ 19
2.3.2 Záchrana ..................................................................................................... 22
2.3.3 Obtížnost řek............................................................................................... 23
2.4 Kulturní památky v okolí řeky ........................................................................... 24
2.4.1 Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě ......................................................... 24
2.4.2 Hrad Rožmberk ........................................................................................... 25
2.4.3 Český Krumlov ........................................................................................... 27
2.4.4 Hrad Dívčí Kámen ...................................................................................... 27
2.4.5 Klášter ve Zlaté Koruně .............................................................................. 28
3 Praktická část ........................................................................................................... 30
3.1 Údaje o Vltavě ................................................................................................... 30
3.2 Jezy na Vltavě v úseku Vyšší Brod – Boršov nad Vltavou ................................. 31
3.2.1 Vyšší Brod – Rožmberk nad Vltavou (10,5 km) .......................................... 32
3.2.2 Rožmberk nad Vltavou – Český Krumlov (23 km) ...................................... 32
3.2.3 Český Krumlov – Zlatá Koruna (17 km) ..................................................... 33
3.2.4 Zlatá Koruna – Boršov ................................................................................ 34
3.3 Návrh putování .................................................................................................. 36
3.3.1 Vltava z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny .................................................... 36
3.3.2 Prodloužení putování do Boršova nad Vltavou ............................................ 38
3.3.3 Časový harmonogram: ................................................................................ 39
10
3.3.4 Kalkulace nákladů na putování na vodě:...................................................... 40
4 Závěr ........................................................................................................................ 45
Seznam použité literatury................................................................................................47
Seznam příloh..................................................................................................................49
11
Seznam obrázků a tabulek
Obr. č. 1: Názvosloví jezu, Zdroj: http://www.nebezpecnejezy.cz/nazvoslovi.aspx ...... 22
Obr. č. 2: Hrad Rožmberk, Zdroj: vlastní ..................................................................... 25
Obr. č. 3: Zámecký rybník, Zdroj: vlastní .................................................................... 26
Obr. č. 4: Zámecká zahrada, Zdroj: vlastní .................................................................. 27
Obr. č. 5: Klášter Zlatá Koruna, Zdroj:
http://www.ckrumlov.info/img.php?img=6521&LANG=cz ......................................... 29
Obr. č. 6: jez Dolní Mlýn, Zdroj: vlastní ...................................................................... 34
Obr. č. 7: Mapka jezů na Vltavě, Zdroj: http://www.surfsport.cz/pujcovna-
lodi/jednodenni-vylety/11/ ........................................................................................... 35
Tab. č. 1 Zdroj: http://www.hrad-rozmberk.eu/vstupne/ ............................................... 26
Tab. č. 2 Zdroj: http://www.hrad-rozmberk.eu/navstevni-doba1/ ................................. 26
Tab. č. 3, Zdroj: http://www.divcikamen.cz/navstevni-doba-a-vstupne/ ....................... 28
Tab. č. 4,5, Zdroj: http://www.klaster-zlatakoruna.eu/vstupne/ .................................... 29
Tab. č. 6: Zdroj: http://reky.vodaci.org/vltava .............................................................. 31
Tab. č. 7: Zdroj: http://www.raft.cz/obtiznost.aspx ..................................................... 31
Tab. č. 8: Harmonogram, Zdroj: vlastní ....................................................................... 40
Tab. č. 9: Zdroj: http://vltava.putzer.cz/ceniky ............................................................. 41
Tab. č. 10, Zdroj: vlastní.............................................................................................. 43
12
1 Úvod a cíl práce
1.1 Úvod
Řeku Vltavu jsem zvolila proto, že je to jedna z nejznámějších řek, na kterých je
provozována vodní turistika a určitě je to hlavně díky množství památek v okolí a
krásné přírodě. Úsek, o kterém budu psát, začíná ve Vyšším Brodě a končí ve Zlaté
Koruně, jak již vyplynulo z názvu celé práce. Na kánoích a kajacích je možné splout i
horní tok Vltavy z Lenory do Nové Pece. Protože zde Vltava protéká Národním parkem
Šumava, vztahuje se na tento úsek řada omezení. Mezi ně patří, že splouvat tento úsek
lze pouze v určitém období za podmínek stanovených vyhláškou NP Šumava (které lze
nalézt na webových stránkách) a pro splouvání úseku Soumarský Most - Pěkná je nutné
se zaregistrovat a uhradit menší poplatek Národnímu parku. Také je zde zakázán výstup
na břeh mimo povolená místa. Protože zde řeka meandruje, není při vyšším stavu vody
vhodná pro začátečníky a to je jedním z důvodů, proč plavbu zahajuji až ve Vyšším
Brodě. Po splutí Teplé Vltavy by také mohl nastat problém při přepravě lodí přes vodní
nádrž Lipno.
V teoretické části se nejprve snažím odkrýt důležité body v historii vodáctví na našich
řekách a podívat se k počátkům výletů na vodu. Poté bych pokračovala základní
technikou jízdy na kánoi, kde budou popsány kroky od nasednutí na loď, po různé
techniky záběrů, které mohou napomoci při řízení a manipulování s lodí. Je dobré mít
tyto informace při prvním výletu na vodu, ale důležitějším krokem je převést teorii do
praxe, a na klidné vodě si vše před vyplutím vyzkoušet. To je rovněž základním krokem
k bezpečnosti na lodi, která bude zmíněná v následujícím textu společně se záchranou
při případném převržení lodi. Znát základní prvky záchrany je nejdůležitější pro
instruktora nebo vedoucího skupiny, ale pokud jede parta lidí na vodu sama, tak je to
důležité pro každého z nich, aby nedošlo k tragické události. Každý určitě dobře ví, že
se na našich, byť celkem klidných vodách, utopilo už mnoho lidí. Na závěr teorie bych
zařadila památky, které jsou v okolí řeky a stojí za to je v rámci výletu navštívit nebo se
k nim alespoň podívat zvenčí. Já sama jsem navštívila zahrady zámku v Českém
Krumlově a následně i zámek, také jsem absolvovala večerní prohlídku kláštera ve Zlaté
Koruně a v neposlední řadě jsem si prohlédla i zříceninu Dívčí Kámen. Vřele
doporučuji navštívit tyto krásné památky.
13
Pokračovala bych praktickou částí, kde nejprve uvedu údaje o řece, včetně její
kilometráže nebo popis konkrétních jezů na úseku, kde se bude putování konat. To vše
bude zpracováno jako praktická příprava pro vedoucího zájezdu. Nakonec vytvořím
putování Z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny, které bude na tři dny s možností prodloužit
si toto putování o jeden den do Boršova nad Vltavou a projet si tak krásnou přírodou
bez civilizace. Obě varianty budou obsahovat celkovou kalkulaci a konečnou cenou, za
kterou by bylo možné putování na vodě absolvovat. Výsledkem mé práce bude tedy
kompletní příprava putování, včetně praktické přípravy před samotným putováním pro
vedoucího či instruktora skupiny. V praktické části rovněž okrajově zmíním CK nebo
organizace, které pořádají vodácké zájezdy.
Předpokládám, že v České republice není mnoho cestovních kanceláří, které by
takovéto putování nabízely se vším všudy za souhrnnou cenu, proto bych chtěla vytvořit
nový produkt, který by mohly CK nabízet a prodávat.
O samotné Vltavě bylo napsáno mnoho literatury, je natočený i dokument v rámci cyklu
Hledání ztraceného času - Vltava v obrazech. Tato série dokumentů má 86 dílů a
postupuje od pramene řeky až k jejímu soutoku s Labem. V cyklu můžeme vidět jak
staré filmové záběry a fotografie, tak i záběry ze současnosti. Celou sérii moderoval
Karel Čáslavský, který ji vytvořil společně s Pavlem Vantuchem.
I na naší škole bylo již o vodní turistice napsáno několik prací. Jde o bakalářské práce:
Model Komplexního zajištění kurzu vodní turistiky pro potřeby katedry sportů VŠPJ od
Michala Sládka a to stejné téma i od Petry Svatoňové, oba dva ve své práci porovnávali
tři různé řeky z hlediska vhodnosti pro uspořádání kurzu pro VŠPJ. Zpracování
programu týdenního kurzu zaměřeného na vodní turistiku a rafting od Barbory
Mackové, která se zabývala řekou Lužnicí, na které plánovala školní kurz. Model
komplexního zajištění pětidenního kurzu vodní turistiky na řece Sázavě pro potřeby
VŠPJ a CK od Kláry Drnovské, která plánovala kurz na řeku Sázavu.
14
1.2 Cíl práce
Jak jsem již zmínila v úvodu, hlavním cílem práce je vytvoření vodáckého putování pro
24 osob se dvěma instruktory, které se bude konat z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny
s možností druhé varianty prodloužit si sjezd do Boršova nad Vltavou. Vodácké
putování bude obsahovat celkovou kalkulaci nákladů, včetně ubytování v kempech.
Dalším bodem je příprava vedoucího skupiny vodáků, což zahrnuje praktické informace
o řece.
15
2 Teoretická část
2.1 Historie vodáctví v Čechách
Začátky vodáctví se datují zhruba od druhé poloviny 19. století. Právě do tohoto období
spadají počátky rekreační plavby. Začaly vznikat „sandolíny“ a „maňasy“, což byly
předchůdci pramic a kajaků. První kanoe vplula na české vody v roce 1875, kdy ji
koupil lékárník Ferdinand Zinke od anglických handlířů, ještě společně se závodními
koňmi. Toto byla na delší dobu jediná kanoe v Čechách. Další kanoe nechal přivézt z
Kanady roku 1910 Josef Rossler - Ořovský, jehož jméno je známé hlavně z lyžování
(první pár lyží v Čechách). Po roce 1910 se začínají vyrábět první české kanoe, které
postupně vytlačují z řek ostatní lodě (maňásky a veslice). Rozvoj kanoistiky probíhá
hlavně mezi skauty a v Klubu českých turistů. V roce 1913 založil Josef Rossler -
Ořovský v kavárně u Karla IV. Svaz kanoistů Království Českého.
Po vzniku Československa se kanoistika začala rozvíjet rychlým tempem. Oblíbená byla
jak ve sportovních formách, tak v rekreačních. Rozvíjela se vodní turistika, byly
založeny tábořiště, a také byly pořádány první závody maratónského charakteru. Jezdilo
se Záhoří-Chuchle, České Budějovice - Praha, Cholín - Praha a mnoho dalších.
Velkým krokem v turistice byl rozvoj skládacích kajaků. Vodáci byli osvobozeni od
vozidel s vlekem a tím se jim zpřístupnily nové, technicky náročnější a hůře přístupné
toky. Pořádají se závody, slalomy, dálkové jízdy. V roce 1936 se vydává se první
souborná vodácká kilometráž českých řek, ing. Vratislav Teklý, 112str., obsahuje 41 řek
vč. jejich kilometráží a popisů.
Rozvoj vodáctví šel také ruku v ruce s trampingem. Trampové, poloorganizované hnutí
dobrodruhů, měli k přírodě nejblíže. Mnoho osad leželo přímo na řekách. Trampové na
kanoích procestovali celou tehdejší republiku.
Ve druhé polovině 20. století představovalo sjíždění řek opět formu útěku do přírody,
kde v rámci vodácké komunity vznikaly vřelejší vztahy, než jaké panovaly v tehdejší
společnosti. Čeští vodáci se podíleli i na odvážných experimentech, jako je rafting a
sjíždění stále obtížnějších vodních toků.
16
Za dob normalizace nastoupila "nová vlna trampingu" a s ní opět ruku v ruce vodácká
turistika. Útěky do přírody byly jediným řešením, jak se schovat před všudypřítomnou
totalitou. Navíc nebylo jednoduché cestovat mimo rámec východního bloku. Proto se
obnovovaly vodácké oddíly a kluby. Začaly se jezdit české poháry vodáků, na kterých
se setkávali lidé z celého tehdejšího ČSSR. Vodáci se chtěli hlavně bavit a to nejenom
sportem, ale i společensky a v přírodním prostředí.
Na tehdy laminátových kajakách, kanoích i pramicích zaplavili vodáci celou republiku.
Dokázaly na křehkých laminátových lodích splout cokoliv. Na co nestačila laminátka,
tam se plulo na "raftu", což byl upravený vojenský nafukovací člun zvaný "Matylda".
[Jančar, 2004, str. 7-9], (1)
2.2 Základní technika jízdy na kánoi
Nejprve bych zmínila, že při plavbě na kanoi se používá pádlo, nikoli veslo, které se na
rozdíl od pádla opírá o okraj lodi, a této lodi potom říkáme veslice. Pádlo se drží volně
v ruce.
Kanoe může být obsazena buď jedním členem, u kterého se říká, že jede v „singlu“
nebo dvěma členy, u kterých se potom říká, že jedou v „doublu“. U jízdy v „doublu“ se
vodák sedící vepředu, nazývá háček a vodákovi, který sedí vzadu, se říká zadák
(kormidelník, kotrč). Háček je motorem lodi a jeho hlavním úkolem je pádlovat vpřed
nebo může pomáhat zadákovi řídit, ale pouze podle jeho povelů (nesmí sám řídit loď).
Řízení má na starost zadák, který je zodpovědný jak za správný směr plavby, tak za
bezpečnost posádky. Zadák by měl být pokud možno zkušenější z té dvojice.
Pokud jde o rozsazení vodáků na kanoi, tak oba dva sedí co nejblíže lubu (boku), na
straně, na které pádlují. Sezení v lodi by mělo být pevné, ale nikoli strnulé. (2)
Nošení
Způsob nošení kanoe je závislý na tvaru lodi, což znamená, že pokud není kanoe na
nošení nijak zvlášť upravena, nosí se ve dvojici dnem dolů. Kanoi s pevnou palubou
nosíme obvykle za držáky na špičkách lodi nebo za límce na protilehlých stranách. Na
delší vzdálenost je lepší vzít kanoi ve dvojici na protilehlých ramenech. Laminátová loď
se může táhnout na měkčím terénu za nadnesenou špičku.
17
Nastoupení
Loď by měla být u břehu, špičkou proti proudu. Zadák přidržuje loď za lub, límec nebo
přední úchyt. Háček nastupuje na loď první – stoupne do středu lodi, uchopí oběma
rukama luby, rukou, kterou má blíže břehu drží pádlo, poté vstoupí druhou nohou do
lodi a zaklekne nebo usedne na sedačku. Po usednutí háčka do lodi nastupuje zadák
stejným způsobem a háček přitom udržuje loď u břehu
Sed a klek
Na klidných tocích v kánoi sedíme. V těžších terénech klečíme, neboť klek zvyšuje
stabilitu lodi snížením jejího těžiště.
Vystupování z lodi
Po zastavení lodi přídí proti proudu háček podrží loď u břehu, může použít pádlo. První
vystupuje zadák. Rukama se podrží lubů, postaví se v lodi, jednou nohou vstoupí na
břeh, a touto nohou přitahuje loď ke břehu. Poté přenese váhu těla na tuto nohu a
vystoupí z lodi druhou nohou. Pádlo neházíme na břeh, ale necháme ho v lodi, nebo ho
podržíme v rukou (může se použít jako opora při vystupování).
2.2.1 Záběry na lodi
Základní záběr vpřed
Poháněcí záběr lodi, který provádí většinou háček – slouží jako výchozí záběr
k provedení dalších prvků.
Pádlo uchopíme jednou rukou za hlavici a druhou rukou ve výšce 15 cm nad listem tak,
že palec objímá žerď proti ostatním prstům. Sedíme uvolněně, trup držíme zpříma.
Pádlo ponořujeme do vody kolmo celým listem, tažení pádla končíme v úrovni těla. List
pádla se vynoří za tělem. K dalšímu záběru je pádlo vedeno vzduchem vpřed, těsně nad
hladinou. Celý záběr provádíme plynule.
Řídící záběr zadáka
Zadák v poslední třetině základního záběru táhne pádlo po lubu, v konci záběru obrátí
list záběrovou stranou k lodi, kováním vzad a zapáčí zatažením vyšší paže dovnitř.
18
Nižší ruka přidržuje pádlo u lubu. Sílu zapáčení volíme podle potřeby. Háček, který
udává rytmus záběrů, musí pádlovat tak, aby dovolil zadákovi provedení prvku.
Vylehnutí na pádlo
Tento prvek má hlavně stabilizační význam, avšak působí na loď složkou brzdící a
řídící. Používá se za jízdy ve velkých vlnách, jak u háčka, tak u zadáka.
Prvek se provádí tak, že se v mírném předklonu vysune pádlo mírně šikmo vzad nad
vodu, co nejdále od lodi, plocha přední strany listu pádla se položí na vodu, přední
strana listu by měla být mírně zdvižena, aby pádlo nezajelo pod hladinu vody. Váha těla
se částečně přenese na pádlo, ale žerď pádla se neopírá o lub.
Brzdění lodi z klína
Používá se pro zastavení lodi v kterémkoli terénu. Jde o výchozí prvek pro jízdu vzad.
Vychází z jízdy vpřed základními záběry. Je prováděn oběma jezdci.
Zastavení lodi provedeme z tohoto základního záběru tak, že v okamžiku, kdy je loket
nižší paže u boku jezdce, zastaví jezdec pohyb pádla (prudce). Loket nižší paže je
přisunut k tělu. Vyšší paže se sníží tak, aby hloubka ponoru pádla odpovídala terénu. V
mělčích řekách brzdíme loď pádlem zasazeným šikmo do vody, při větší hloubce řeky
může být pádlo zasazeno kolmo. Žerď pádla se opírá o lub.
Zpětný záběr z klína
Používá se pro jízdu vzad. Po zabrzdění lodi se přechází v jízdu vzad. Tento záběr
provádí oba jezdci.
Pádlo zasazujeme do vody v úrovni boku, nižší paže má loket za tělem, tlačí pádlo
vpřed, vyšší paže nepatrně přitahuje hlavici. Tělo přechází do hlubokého předklonu
zároveň s tlačením pádla vpřed. Pohybem těla jednak zesilujeme záběr, jednak
odlehčujeme záď, což má význam při řízení lodi. Řízení lodi tímto záběrem při jízdě
vzad se provádí odlišně. Háček, který při jízdě vzad přebírá řízení lodi, používá zpětný
záběr se zapáčením. Zadák při řízení lodi vzad používá zpětný záběr odtlačovací.
19
2.2.1 Řízení lodi na stranu háčka
Malé přitažení
Používá se při menší změně směru. Provádí oba jezdci.
Oba jezdci v normálním tempu záběrů zasazují pádlo asi 20 až 40 cm od lubu vnitřní
hranou pádla, šikmo vpřed. Záběr táhnou směrem k tělu. Záběrová strana je přivrácena
šikmo k lodi.
Velké přitažení
Používáme je při větší změně směru jízdy.
Háček zasazuje pádlo co nejdále stranou těla. Pádlo je nastaveno tak, aby na záběrovou
plochu pádla nabíhala voda. V další fázi záběru se táhne pádlo obloukem k lodi. Čím
více chce jezdec přitáhnout, tím více se natáčí trupem do strany a vytahuje z lodi.
Zavěšením na pádlo se odlehčí loď a stane se pohyblivější. Zadák tento prvek
neprovádí. Loď se naklání na stranu háčka. U tohoto cviku je nejvhodnější klek na obou
kolenou s pevným uchycením stehen.
2.2.2 Řízení lodi na stranu zadáka
Záběr od lodi
Používá se pro pomalejší změnu směru jízdy, je vhodný pro málo hluboké toky.
Háček natočí záběrovou stranu listu pádla od lodi, zasadí je u špičky lodi těsně u lubu a
zabírá obloukem od lodi. Váhu těla přenáší co nejvíce na pádlo. Zadák zabírá kratším
záběrem pod loď.
Záběr přes ruku
Tento záběr se užívá při řízení lodi na stranu zadáka. Používá se především v mělčích
tocích. Provádí oba jezdci.
Záběr provádí jezdec, aniž by měnil držení pádla. Přetočí trup na druhou stranu lodi, list
pádla přenese ze záběrové na opačnou stranu, zasadí pádlo do vody šikmo vpřed co
nejdále od lodi záběrovou stranou pádla směrem k boku lodi. Je výhodné posunout
držení pádla nižší paži poněkud výše po žerdi. Voda nabíhá na list pádla a otáčí loď.
20
Jezdec se na pádlo zavěšuje a naklání loď dovnitř obratu. Přitom je nutné si uvědomit,
že velikost náklonu musí být úměrná síle působící na list pádla a že náklon musíme
zrušit v okamžiku ukončení tlaku vody na pádlo. V této fázi nemá totiž jezdec možnost
udržet dále stabilitu lodi v náklonu a mohlo by dojít, k převržení.
Zpětný záběr obloukem od lodi
Používá jej zadák při řízení lodi za jízdy nebo na místě. Tohoto záběru užívá zadák v
kombinaci se záběry háčka od lodi, odtlačovacím záběrem na lubu a přiložením pádla k
lubu.
Vyšší paží natočí pádlo přední stranou listu od lodi a zasadí těsně u boku lodi za tělem.
Potom zabírá obloukem od lodi. Váha těla spočívá co nejvíce na pádle.
Záběr k lodi
Tak jako předchozí, používá se záběr k lodi k jejímu posunování bokem za klidu.
Provádí jej oba jezdci.
Záběr začíná zasazením pádla vedle sebe na úrovni těla a co nejdále od lodi. Tělo je
vykloněno z lodi a loď mírně nakloněna na stranu posunu. Pádlo přitahujeme k lodi. U
lodi vytahujeme pádlo z vody. Znovu se vykloníme a zasazujeme pádlo do vody. Při
tomto prvku se loď střídavě naklání a narovnává. Druhý jezdec provádí opačný prvek
odtlačovací, což je zpětný záběr obloukem od lodi.
Odtlačovací záběr po lubu
Používá se k bočnímu posunu lodi z ruky jezdce.
Pádlo přidržujeme ve svislé poloze u lubu lodě. Střídavým tlačením pádla vpřed a
tažením vzad se současným natáčením listu v úhlu přibližně 45° k podélné ose lodi v
odtlačovací poloze dosáhneme značného odtlačovacího účinku.
Bidlování pádlem
Používá se v mělkých vodách, kde není možné používat normální prvky, jako jsou
záběry poháněcí a řídící.
Provádí se tak, že opřeme pádlo listem o dno a tlačíme loď, kam potřebujeme a to buď
vpřed, nebo do stran. Důležité je místo, kde je pádlo zasazeno, neboť podle toho
21
můžeme loď odstrkávat. Po provedení jednoho záběru, zasadíme pádlo na další místo a
opět pokračujeme se záběrem. [Špaček, Mrzena, Vít, 1990, str. 14 - 21]
Samozřejmě podle příručky se určitě nikdo pádlovat nenaučil. Hlavně to chce vyzkoušet
přímo na řece nebo je možné se například přihlásit do vodácké školy. Důležité je také
umět použít ostatní vodácké vybavení, správně se posadit do lodi a zapnout si plovací
vestu (jinak by byla k ničemu). Abychom si uchránily osobní věci, musíme ovládat i
správné uzavření loďáku. Základním pravidlem je, že by loď nikdy neměla na vodu
vyplouvat sama, vždy s kamarády nebo jinou skupinou – s tím souvisí také bezpečnost
na vodě.
2.3 Bezpečnost na řece
Měli bychom vědět, že voda je vždy silnější než člověk. Proto bychom se měli důkladně
připravit a vyzkoušet si své znalosti a dovednosti na lehkých vodách (nikoli na
prudkých tocích). Znalost plavání a plovací vesta by měly být samozřejmostí. Základem
bezpečnosti je dostatek informací o toku, který chceme sjíždět a podle toho zvolené
potřebné vybavení (vesta, přilba, neopren, házecí pytlík, vhodné oblečení a také
vhodnou obuv, aby nedošlo k poranění nohou). Na místech, kde si nejsme jisti, loď
raději přeneseme po břehu. Lodě se nejčastěji přenáší u jezů, kde mohou číhat různá
nebezpečí.
2.3.1 Jezy
Jezy jsou umělou překážkou v toku řeky, kterou postavil člověk. Některé jsou bezpečné,
jiné nebezpečné. Nebezpečí můžeme hledat při nízkých stavech řeky v pevných částech
stavby. Z betonu může koukat kus larsenu, nebo ocelového drátu. Může se stát, že se
zachytíme nohou v nečekané díře. Pod jezem se může nacházet větší množství kamene,
často ostrého lomového. Je problém, že pod vodu nevidíme, takže musíme dobře "číst" a
předvídat. Chce to jisté zkušenosti.
Při vysokých vodních stavech nás většinou nezajímá samotné těleso jezu, ale voda. Pod
jezy se může často tvořit nebezpečný vodní válec. Jezy jsou dokonce často konstruované
tak, aby se pod nimi vodní válec tvořil. Voda, která dopadá "natvrdo" dopadající plochu
neustále omílá. Voda, která dopadá do hlubokého vývařiště, těleso jezu tolik neomílá,
tudíž je to pro stavitele mnohem výhodnější řešení. Při normálním, nebo nízkém stavu
22
vody je vývařiště mělké a nemá sílu. Ale stačí kolikrát jenom pár kubíků průtoku navíc a
jez má "tah". Nejrychleji reagují na nižší zvednutí hladiny tzv. tiché válce. Nezkušený
vodák často nepozná nebezpečí a do takového jezu se vydá. Jaké je pak jeho překvapení,
když se mu příď plavidla propadne do provzdušněné vody a on je najednou obětí
tichého válce.
Klasický válec, který najdeme pod většinou jezů, poznáme i po sluchu. Je vidět, jak se
voda vrací a s sebou si nese velké množství předmětů. Běhá nám mráz po zádech. Pokud
si nejsme jisti, zda se opravdu jedná o válec zabiják, můžeme zkusit vhodit větší klacek
do proudu a počkat si, zda ho vývařiště pustí. Za opravdu vysokých stavů se pod jezy
drží celé kmeny stromů. Válec je kolikrát tak silný, že strom dokáže na moment znovu
postavit, aby ho po chvíli znovu uchvátil do nekonečného točivého tance. V takových
válcích končí mnoho životů.[1]
Obr. č. 1: Názvosloví jezu, Zdroj: http://www.nebezpecnejezy.cz/nazvoslovi.aspx
2.3.2 Záchrana
Pokud dojde k převrhnutí lodi, nejdůležitější je zachovat klid. Člověk pod vodou vydrží
s dechem minimálně 20 – 30 sekund. Na klidné vodě, stejně jako v peřejích se většinou
několikrát vynoříme a můžeme se nadechnout. Pokud jsme tedy ve vodě, nejprve
zhodnotíme, pokud je to možné, situaci a poté se snažíme dostat ke břehu. Pokud je loď
vybavená proti převržení, tak poplave sama, a my na sobě máme vestu, která nám
pomůže. Při plavání v řece, nebo pokud nás unáší proud, musíme být vždy nohama
23
napřed, můžeme tak tlumit případné nárazy do kamenů nebo jiných překážek.
Převrženou loď uchopíme za jednu ze špiček a doplaveme s ní ke břehu – loď by se na
cestu neměla vydávat sama a totéž platí pro pádlo (bez něj bychom nemohli loď
ovládat). Až se dostaneme na břeh, vylijeme z lodi vodu. Pokud máme na lodi další
věci, měli bychom je mít přivázané, jinak taky mohou odplavat či se potopit a
nemusíme se s nimi už shledat.
Jakmile jsme na divoké či prudčeji proudící vodě, možnost převržení se zvyšuje. Na
místech, kde nelze pomoci z druhé lodi, je nutné pomoci ze břehu. To platí i pro
překonávání jezů. Pokud se loď převrhne na místech, kde není možné pomoci z vody, je
možné ze břehu použít házecí záchranný pytlík, což je plovoucí lano o délce většinou 15
– 20 metrů v plovoucím vaku. Když házíme pytlík, musíme nejprve upozornit
křiknutím, aby s tím ten ve vodě počítal, a my musíme být připraveni na trhnutí a tah
lana, abychom sami neskončili ve vodě. Házecí pytlík nepoužijeme, pokud je dotyčný
v bezvědomí. Tam už zbývá uvázat se pomocí speciálního úvazku a vydat se pro něj do
vody – do tohoto by se rozhodně neměl pouštět laik bez tréninku.
2.3.3 Obtížnost řek
Každá řeka je z vodáckého pohledu zařazena do stupnice obtížnosti.
Ty nejjednodušší toky, vody stojaté nebo pomalu tekoucí, jsou označovány ZW, což
vychází z německého slova Zahmwasser. Proud řeky nebývá silný, ale v některých
případech může táhnout do vrboví na březích. Zde bychom měli znát základní záběry na
lodi a umět doplavat s lodí ke břehu. Minimálně děti by měli mít plovací vestu, jelikož
do 15ti let je to povinné.
Po ZW následují stupně divoké vody WW I – WW VI, což je odvozené z německého
slova Wild Wasser. Tyto stupně označují tyto úseky: úsek lehký (I), mírně těžký (II),
těžký (III), velmi těžký (IV), extrémně těžký (V), a hranici sjízdnosti (VI). O obtížnosti
řeky se budu konkrétněji zabývat v praktické části. [Jančar, 2004, str. 15 - 17]
24
2.4 Kulturní památky v okolí řeky
2.4.1 Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě
Cisterciácký klášter byl založen Rožmberky v roce 1259 a dávno už není určen jen pro
mnichy žijící podle řehole sv. Benedikta. Návštěvníkům je přístupný klášterní kostel
Nanebevzetí Panny Marie, mnišský chór, hlavní oltář, kaple, filosofický či teologický
sál.
Otevírací doba v období květen - září:
pondělí zavřeno
úterý - sobota 9:30 – 11:30, 12:30 – 17:00
neděle 12:30 – 17:00
Vstupné:
Cena: 95 Kč
Snížená cena: 75 Kč
Časová náročnost: 2,0 hodiny (3)
Cisterciácké opatství ve Vyšším Brodě patří mezi nejkrásnější dochované kláštery
v Čechách. Bylo založeno v červnu roku 1259 Vokem z Rožmberka. Mělo sloužit jako
duchovní ústav, kde probíhaly nepřetržité modlitby za spásu duší rodu Rožmberků a
zároveň jako pohřebiště pro příslušníky tehdy nejmocnějšího panského rodu v Českých
zemích (je zde pohřbeno deset generací rodu). V neposlední řadě mělo také
hospodářský a strategický význam opevněného kláštera jako správního centra,
využitelného i k obranným účelům. (4)
Nyní v klášteře žije komunita cisterciáků, kteří objekt postupně rekonstruují.
Za návštěvu stojí klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl dostavěn ve 14.
století a k vidění zde jsou čtyři kaple, jeden hlavní oltář a osm vedlejších.
V rámci areálu kláštera je možné navštívit poštovní muzeum. Expozice zachycuje
dějiny poštovnictví v Čechách, na Moravě a Slezsku a nechybí ani zmínky o historii
evropské. Chloubou vyšebrodské pobočky muzea je největší sbírka historických
25
poštovních kočárů a vozů, které pocházejí z 19. století. Dále jsou k vidění historické
stejnokroje či staré poštovní štítky.
2.4.2 Hrad Rožmberk
Hrad pocházející z poloviny 13. století patří mezi nejstarší hrady Vítkovců, předchůdců
jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů - Rožmberků. Jedná
se o komplex původně dvou rožmberských hradů tzv. Dolní hrad a Horní hrad, z něhož
se zachovala pouze kamenná hláska zvaná Jakobínka. Horní část byla později upravena
na letní šlechtické sídlo.
Rovněž Dolní hrad prošel několika přestavbami, z nichž nejvýznamněji ovlivnila podobu
hradu renesance a konečně styl anglické novogotiky. V 19. století byla tato část
posledními majiteli – rodem Buquoyů přeměněna v romantické muzeum přístupné
veřejnosti, jehož interiér dnes doplňují cenné sbírky obrazů, zbraní, nábytku, porcelánu
a skla. V Rožmberské síni je portrét Bílé paní Perchty z Rožmberka, která se zde podle
pověsti zjevuje. [2]
Obr. č. 2: Hrad Rožmberk, Zdroj: vlastní
Prohlídka představuje procházku sedmi staletími pod dohledem dávných obyvatel
hradu, kteří na návštěvníky shlížejí ze svých portrétů. Dále jsou k vidění sbírky
starožitného nábytku, obrazů, porcelánu a zbraní. Zájemci se rovněž mohou vypravit na
večerní a noční prohlídky s Bílou paní, případně na prohlídku katovny s muzeem
hrdelního soudnictví. [Obůrková, 2006, str. 33]
26
Ceník vstupného pro sezónu 2014
Český výklad
Tab. č. 1 Zdroj: http://www.hrad-rozmberk.eu/vstupne/
* cena za vstupné do katovny při zakoupení vstupenky také na hlavní prohlídkovou
trasu
Návštěvní doby v létě 2014
Tab. č. 2 Zdroj: http://www.hrad-rozmberk.eu/navstevni-doba1/
dospělá
osoba
děti (od 6 let)
studenti, ZTP
senioři
(starší 65 let)
rodinné
vstupné
2 dospělí
+max.
3 děti
Hlavní trasa 1
Buqoyské sbírky 100 Kč 60 Kč 70 Kč 260 Kč
Trasa 2
Soukromé pokoje 90 Kč 60 Kč 70 Kč 240 Kč
Trasa 1 + 2 170 Kč 110 Kč 130 Kč
Věž 40 Kč 40 Kč 40 Kč
Dětský okruh
(pro školy) 80 Kč 50 Kč
Katovna
muzeum
hrdelního
soudnictví
20 Kč*
50 Kč
10 Kč*
30 Kč
10 Kč*
30 Kč
Zapůjčení
AUDIO-GUIDE
+
48 Kč + 48 Kč + 48 Kč
měsíc Úterý - pátek Soboty, neděle, svátky
ČERVEN 9.00 - 16.30* 9.00 - 16.30*
ČERVENEC 9.00 9 17.00* 9.00 - 17.00*
SRPEN 9.00 - 17.00* 9.00 - 17.00*
ZÁŘÍ 9.00 - 15.30* 9.00 - 15.30*
27
2.4.3 Český Krumlov
Jedno z nejkrásnějších měst České republiky s atraktivním okolím. Hlavním magnetem
je hrad a zámek a renesanční městské jádro s úzkými středověkými uličkami,
romantickými zákoutími a nespočtem památných budov, které reprezentují mnoho
různých architektonických stylů. [Obůrková, 2006, str. 7]
Státní hrad a zámek
Druhý největší hradní a zámecký komplex v České republice patří k nejvýznamnějším
památkám ve střední Evropě. Zámecká věž s celým areálem tvoří jednu z dominant
města. Původně gotický hrad ze 13. stol. byl rozšířen ve 14. stol. a v 16. stol. renesančně
přestavěn. V 17. a 18. stol. byly provedeny barokní a rokokové úpravy. Kromě
zámeckých interiérů, k jejichž zhlédnutí máte na výběr ze dvou prohlídkových tras, se
Vám nabízí zámecká věž, která je symbolem bohaté historie a výtvarné krásy Českého
Krumlova, zámecké barokní zahrady ze 17. století nebo barokní divadlo, které je jedno
z nejzachovalejších barokních divadel na světě. Na prvním zámeckém nádvoří se
nachází zámecké lapidárium, v němž jsou vystaveny originály barokních soch ze
zámeckého areálu. Od doby panování posledních Rožmberků jsou na zámku chováni
medvědi. (5)
Obr. č. 3: Zámecký rybník, Zdroj: vlastní Obr. č. 4: Zámecká zahrada, Zdroj: vlastní
2.4.4 Hrad Dívčí Kámen
Zříceniny hradu Dívčí Kámen, zvaného též Maidštejn nebo Menštejn , jsou rozloženy
na strmém skalnatém kopci na soutoku Vltavy s Kremžským potokem. Řadí se
k nejrozsáhlejším zříceninám v České republice.
28
Hrad založili roku 1349 Rožmberkové a v jejich vlastnictví zůstal téměř po celou dobu
své existence. V roce 1394 zde krátce věznila odbojná panská jednota krále Václava
IV.. V 16. století se Petr Vok rozhodl sídlo dále neopravovat a od té doby byl hrad
opuštěn a postupně zpustl. Již v letech 1541 se o Dívčím kameni zmiňují prameny, jako
o pustém hradu. [Obůrková, 2006, str. 23]
V prostorách hradu jsou pravidelně pořádány koncerty, historická, šermířská a divadelní
vystoupení, středověké trhy, přednášky a výstavy. (6)
Při návštěvě zříceniny je vybíráno vstupné:
dospělí 40 Kč
studenti do 26 let, důchodci 30 Kč
děti od 6 do 15 let 20 Kč
děti od 4 do 6 let 10 Kč
Tab. č. 3, Zdroj: http://www.divcikamen.cz/navstevni-doba-a-vstupne/
2.4.5 Klášter ve Zlaté Koruně
Opevněný cisterciácký klášter, který v meandru řeky Vltavy založil král Přemysl Otakar
II., měl upevňovat královskou moc a čelit rozpínavosti rodu Rožmberků. Klášter byl
založen roku 1263. Jméno tomuto místu dal trn z Kristovy Koruny, což byl dar
francouzského krále Ludvíka IX. Svatého. Časem se Svatá trnová koruna (lat. Sancta
Corona) změnila na Zlatou. V historii byl klášter zničen Vítkovci, v roce 1354 vyhořel,
1420 byl přepaden a vypálen husitskými vojsky. V roce 1785 byl klášter zrušen Josefem
II. V roce 1940 za Protektorátu byl klášter zabaven gestapem a po válce pak
zkonfiskován. Od roku 1945 je klášter přístupný veřejnosti. Je zde instalována výstava o
životě mnichů. Dnešní podoba kláštera je výsledkem přestaveb v několika epochách, a v
různých architektonických stylech.
Jádrem kláštera je rajský dvůr, který je obklopený křížovou chodbou, k níž přiléhá
kapitulní síň, refektář a chrám Nanebevzetí Panny Marie. Lákadlem je rovněž kaple
Andělů strážných z roku 1350. V klášteře je možné prohlédnout si stálou expozici
jihočeského písemnictví. (7), [Obůrková, 2006, str. 58]
29
I.TRASA - Prohlídka bývalého cisterciáckého kláštera s výkladem průvodce
český výklad
Dospělí 100 Kč
Děti (6-15 let), studenti, držitelé průkazů ZTP, České hostelové
asociace 60 Kč
Senioři (nad 65 let), držitelé karty EUROBEDS 70 Kč
Rodinné vstupné (2 dospělí + max. 3 děti do 18 let) 250 Kč
II. TRASA - Stálá literární expozice (bez průvodce)
Dospělí 60 Kč
Děti (6-15 let), studenti, držitelé průkazů ZTP, České hostelové
asociace 40 Kč
Senioři (nad 65 let), držitelé karty EUROBEDS 50 Kč
Rodinné vstupné (2 dospělí + max. 3 děti do 18 let) 140 Kč
Tab. č. 4,5, Zdroj: http://www.klaster-zlatakoruna.eu/vstupne/
Obr. č. 5: Klášter Zlatá Koruna, Zdroj:
http://www.ckrumlov.info/img.php?img=6521&LANG=cz
30
3 Praktická část
Pro začátek bych nejprve zmínila organizace, které se zabývají řekou Vltavou. Některé
z nich nabízejí již připravené zájezdy, jiné pouze zájezdy na objednávku. Jsou to
například CK Povoda, CK Sport-s, vodácké a turistické centrum Honza, Cestovní Dům,
e-cesty.cz nebo CK Cvok. Většinou jsou nabízeny zájezdy, které zahrnují pouze půjčení
lodí, pojištění vodáckého vybavení a vodáckého instruktora. U některých je v ceně i
poplatek za místo na stan v kempech a u e-cesty.cz je v ceně i polopenze. Ostatní je
hrazeno samostatně. Většina z nich také nabízí školní vodácké kurzy na objednávku,
které jsou sestaveny dle přání.
3.1 Údaje o Vltavě
Řeka Vltava je nejdelší česká řeka, jejíž délka je 430 kilometrů, plocha jejího povodí
činí 28 090 km2, z toho 27 006,7 km
2 připadá na české území.
Má dvě pramenné větve, ze kterých je za hlavní považována tzv. Teplá Vltava, která
pramení na Šumavě, na východním úbočí Černé Hory, v nadmořské výšce 1172 m.n.m.
Několik kilometrů od pramene se říčka nazývá Černý potok a až poté přejímá název
Teplá Vltava. Druhou pramennou větví je tzv. Studená Vltava pramenící v Bavorsku.
Od soutoku Teplé a Studené Vltavy poblíž obce Chlum se řeka nazývá již jen Vltavou.
U města Mělník se Vltava v nadmořské výšce 156 m n. m. vlévá do Labe, jež po
průtoku Německem ústí do Severního moře. (8)
Vodácká kilometráž
Služby půjčoven se týkají pouze přivezení a odvezení lodi a vodáckého vybavení.
Samotný program si tedy plánujete sami. V tom pomohou vodácké kilometráže, které
koupíte v každém lepším knihkupectví.
Jedná se o vodáckou mapu, ve které je popsán splouvaný úsek řeky. Klasické
kilometráže používají značky, které jsou laikovi nesrozumitelné, ty nové mají
exponovaná říční místa vyfocená a jsou u nich grafické vysvětlivky toho, kde číhá
nebezpečí a kudy je vhodné jet. Vždy si ale musíme uvědomit, že autor kilometráž psal
za běžného stavu vody. V případě nadprůměrného nebo podprůměrného vodního stavu
se podmínky splutí mění. Navíc kilometráž může být staršího data, a pokud řekou prošla
povodeň, mohl se daný úsek zcela změnit. Kilometráž je nám tedy pouze pomocníkem,
31
nikdy jí nesmíme 100% věřit. Vždy se musíme spolehnout pouze na vlastní úsudek.
Pokud se nám na řece něco jenom trochu nezdá, je lepší loď přetáhnout po břehu nebo
úsek překoníčkovat. [3]
Podrobnou kilometráž řeky Vltavy předkládám v Příloze.
Obtížnost řeky Vltavy
Pro nás je důležitý červeně vyznačený úsek. V tabulce níže je stupeň WWI vysvětlen.
Tabulka č. 6: Zdroj: http://reky.vodaci.org/vltava
Stupeň
obtížnosti
Charakter
toku
Nároky na vodáka a jeho
vybavení Příklad úseku
WW I
Lehký tok s
občasnými
peřejemi.
Znalost ovládání lodě, loď
zajištěná proti potopení, vhodné
vesty a helmy, znalost
sebezáchrany.
Lužnice z Tábora do
Dobronice při průtoku
10 m3/s v Bechyni.
Tabulka č. 7: Zdroj: http://www.raft.cz/obtiznost.aspx
3.2 Jezy na Vltavě v úseku Vyšší Brod – Boršov nad Vltavou
Jezy na Vltavě jsou většinou všechny sjízdné a bezpečné. Záleží však na stavu vody.
Jede se však na vlastní nebezpečí. Proto se doporučuje před každým jezem zastavit,
vystoupit a jez si prohlédnout ze břehu. Obtížnost jezu se dá zjistit i podle průjezdu
ostatních lodí. Nebezpečí jezů v letních měsících je spíše v kamenitém řečišti pod
jezem. Při převrhnutí vás proud bude táhnout a můžete se zde odřít a natlouct si. (9)
V následujícím textu jsou jednotlivé jezy podrobněji popsány z hlediska jejich sjízdnosti
a obtížnosti. Úsek je rozdělen do částí Vyšší Brod – Rožmberk, Rožmberk – Český
Krumlov, Český Krumlov – Zlatá Koruna a poslední část Zlatá Koruna – Boršov nad
Vltavou. V každém úseku jsou popsány popořadě jednotlivé jezy postupně tak, jak se
nalézají na řece. U každého jezu je pořadové číslo, dle kterého lze určitý jez nalézt na
mapce pod textem, kde se nalézají i nákresy jezů pro lepší představu.
úsek ř. km obtížnost
Lipno II - Boršov nad Vltavou 319,1 - 249,6 WW I-
Boršov nad Vltavou - ústí do Labe 249,6 - 0,0 ZW B+
32
3.2.1 Vyšší Brod – Rožmberk nad Vltavou (10,5 km)
1. Jez u „BÍLÉHO MLÝNA“ Vyšší Brod, 318 ř. km
Popis: Restaurovaný kamenný jez s propustí. Výška jezu 1,2 m, délka 90 m, náhon
mlýna je vpravo.
Je sjízdný starou propustí u levého břehu, kde bývá nepříjemný skok na začátku a
vysoká vlna s vracákem na konci propustě.
Nová propust je pro vodáky spíše obtížná a ve většině případů přetahují loď za nižšího
stavu vody po hrázi jezu nebo přenášejí po kamenném přechodu se svažitou rampou a
po schodech u levého břehu.
2. Jez u HORNÍ MLÝN Herbertov, 315 ř. km
Popis: Restaurovaný kamenný jez s propustí. Výška jezu 1,5 m, délka 45 m, náhon
elektrárny je vpravo.
Je sjízdný na pravé straně po dřevěném skluzu propustí.
Za nižšího stavu lze lodě spouštět.
Přenášení lodí po pravém pilíři propustě je zrádné, pro silný náhon elektrárny.
3. Jez DOLNÍ MLÝN Rožmberk nad Vltavou, 308,5 ř. km
Popis: Restaurovaný kamenný jez s retardérovou propustí. Výška jezu 1,4 m, délka 55
m.
Je snadno sjízdný sportovní retardérovou propustí u pravého břehu.
Po pravém břehu lze snadno lodě i přenášet.
3.2.2 Rožmberk nad Vltavou – Český Krumlov (23 km)
4. Jez PEČKOVSKÝ MLÝN Větřní, 288 ř. km
Popis: Betonový jez s retardérovou propustí. Výška jezu 1,8 m, délka 90 m, náhon
papírny je vlevo.
Je sjízdný po dlouhé úzké propusti u pravého břehu. Je nutné počítat s možným skokem
při vtoku do propusti, a proto je důležité udržovat loď co nejvíce ve středu koridoru.
U pravého břehu lze také lodě přenášet. Přenášení je pohodlné, ale dlouhé.
5. Jez KONOPA Český Krumlov, 286 ř. km
33
Sjízdný lépe po levé polovině nové propusti. Pod pravou propustí se nachází šikmý
vodní válec, kterému je dobré se vyhnout, zleva, po levém rozhraní proudnice. Další
překážka pod propustí jsou vyčnívající kameny u pravého břehu, střetu zabráníme,
stočíme-li loď mírně doleva.
Propust je umístěna u pravého břehu, kde lze také přenášet lodě.
3.2.3 Český Krumlov – Zlatá Koruna (17 km)
6. Jez NA RECHLÍCH Český Krumlov, 285 ř. km
Popis: Kamenný jez s propustí a s dřevěným krytým mostem pro pěší. Výška jezu 1,1
m, délka 108 m.
Na trvale zavřené propusti, která je vpravo, je namontována dřevěná skluzavka. Ta je
situována v levé polovině propusti. Lodě se přenáší po pravém břehu.
Za nižšího průtoku je nejkratší cesta přetahování lodí po přímo po hrázi u levého břehu,
kde proudí minimum vody.
7. Jez U LIRY Český Krumlov, 284 ř. km
Popis: Nízký kamenný jez s propustí. Výška jezu 1 m, délka 33 m.
Jez sjízdný propustí, která je vlevo. Válec pod propustí zalévá lodě. Za vyššího stavu lze
jez sjet i po koruně jezu. Přenášení lodí po úzkém kamenném přechodu je
komplikované.
8. Jez MRÁZKŮV MLÝN Český Krumlov, 283 ř. km
Popis: Restaurovaný kamenný jez s retardérovou propustí. Výška jezu 1,5 m, délka 55
m, náhon je vpravo. Po levém břehu lze snadno lodě i přenášet.
Bezpečně sjízdný u levého břehu přes spodní retardérovou propust.
9. Jez u „JELENÍ LÁVKY“ Český Krumlov, 282,5 ř. km
Popis: Restaurovaný kamenný jez s vorovou propustí. Výška jezu 1,5 m, délka 56 m,
náhon mlýna je vpravo.
Je sjízdný velkou vorovou propustí vlevo, je třeba počítat s velkou vlnou a nepříjemným
„vracákem“ pod propustí, další možností je jízda středem do kohoutu, zde se však
můžete těšit na zalití otevřené lodi a proto můžeme zvolit splouvání mimo střed do
rozhraní proudnice, což je o něco méně riskantní. Nebo můžete loď přenést po sníženém
34
kamenném přechodu vlevo. Tento jez je velikou atrakcí hlavně pro turisty, jelikož mají
z Jelení lávky velmi dobrý výhled na topící se lodě a koupající se nešťastníky.
10. Jez ZLATÁ KORUNA Zlatá Koruna, 269 ř. km
Popis: Restaurovaný kamenný jez se sportovně retardérovou propustí. Výška jezu 1,6
m, délka 90 m, náhon mlýna je vlevo.
Jez těsně před kempem ve Zlaté Koruně. Sjízdný sportovně retardérovou propustí, která
je u pravého břehu, kde lze také lodě přenášet.
3.2.4 Zlatá Koruna – Boršov
Jez U RYBŮ Boršov nad Vltavou, 251 ř. km
Popis: Poškozený a vlevo protržený jez. Výška jezu 0,6 m, délka 100 m.
Snadno sjízdný středem protržené části neudržovaného jezu. Po levém břehu se také
lodě přenáší.
11. Jez ZÁTKŮV MLÝN - Boršov nad Vltavou, 250 ř. km
Popis: Betonový jez s nesjízdnou propustí. Výška jezu 2,3 m, délka 130 m, náhon
mlýna je vpravo a náhon elektrárny vlevo.
Téměř nesjízdný, loď přenášíme po dlážděném koridoru na levém břehu vedle
elektrárny. (10, 11)
Obr. č. 6: jez Dolní Mlýn, Zdroj: vlastní
35
Obr. č. 7: Mapka jezů na Vltavě, Zdroj: http://www.surfsport.cz/pujcovna-lodi/jednodenni-vylety/11/
36
3.3 Návrh putování
3.3.1 Vltava z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny
Program:
Sraz 1. den:
Sejdeme se v kempu „Pod hrází“ ř. km: 318,9 (vpravo) v odpoledních hodinách nebo
další den ráno, nejdéle však v 10:00. Organizátoři budou na místě hned první den. Při
příjezdu první den u vchodu do kempu zaplatíme ubytování a seznámíme se
s instruktory a mezi sebou. K večeru je možná prohlídka města, kde je k navštívení
například cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě.
2. den:
Ráno si v klidu zabalíme do doprovodného vozidla a rozdáme si vodácký materiál.
Nováčky naučíme základním vodáckým dovednostem, zkušeným vodákům jenom
připomeneme pravidla bezpečnosti na vodě. Kolem 11:00 bychom mohli vyplout. Na
úseku zdoláme tři jezy (ve Vyšším Brodě, v Herbertově a Rožmberku), proplujeme
okolo hradu Rožmberk, kde je možný oběd a prohlídka hradu a naši plavbu ukončíme v
Branné.
Ubytování v kempu Branná ř. km: 298,1 (vpravo).
Vodák do 15-ti let 40,- Kč/noc
Vodák nad 15 let 60,- Kč/noc
Stan, přístřešek 50,- Kč/noc
V kempu je restaurace s pultovým prodejem a krytou dřevěnou pergolou pro 100 osob k
sezení. U pergoly je dalších 100 míst venkovního sezení pod slunečníky. Restaurace je
situována na břehu Vltavy, aby byl dobrý výhled na lodě a věci i na ostatní projíždějící
vodáky. Restaurace je otevřena denně od 7:30 do 1:00 hod.
Doplňkové služby, které může kemp nabídnout:
- prodej dřeva, cena jednoho balíku je 80,- Kč
- prodej kempinkové výbavy
- dětské hřiště pro děti od 4 do 12 let
37
- wi-fi připojení k internetu zdarma
- nabíjení telefonů v uzamykatelných schránkách zdarma
- živé kozy v kempu
- golf pro děti
- lanové centrum
- poštovní schránka
- živá country hudba v kempu
- půjčovna lodí a raftů KANAK (12)
Možné další zastávky budou po cestě dle potřeby nebo přání účastníků.
3. den:
Poplujeme do Českého Krumlova. Řeka zde meandruje krásnou přírodou, ke konci
cesty nás čekají i dva jezy (jez ve Větřní a jez Konopa). Volné odpoledne můžete strávit
procházkou po městě, kde je toho opravdu hodně k navštívení (např. Státní hrad a
zámek, zámecké zahrady, Minoritský klášter, kostel Sv. Víta, Židovský hřbitov a
synagogu, grafitový důl…) nebo třeba koupáním v kempu, kde je dobrý přístup do
vody.
Ubytování v kempu Vltavan ř. km: 286,7 (vpravo)
Celý komplex se nachází 100 m za jezem a je ze 2/3 obklopen řekou a skálami. Zbytek
tvoří bývalá, již nefunkční továrna Otavan, ze které se postupně buduje zázemí pro
vodáky. Přímo z kempu jezdí MHD na autobusové a vlakové nádraží. Objekt Vltavanu
je oplocen.
Ceny za ubytování:
osoba (kemp) - 70,- Kč/noc (55,- Kč + 15,- Kč rekr. poplatek)
stan - 50,- Kč/noc
Kemp nabízí:
- ubytování ve stanech nebo v pokojích
- 8 sprch s teplou vodou (automat na mince - 20,- Kč)
- splachovací WC
- prostor na umývání nádobí, pitná voda
38
- parkoviště (pro zájemce - společná garáž)
- pobočka půjčovny lodí Ingetour
- občerstvení (posezení pro 80 osob v místnosti s krbem a 40 osob venku, podáváme
snídaně, rychlé občerstvení, točené pivo Gambrinus a Plzeňský Prazdroj)
- úschova lodí
- přeprava bagáže (13)
4. den:
Proplujeme skrz Český Krumlov, což nám bude trvat zhruba hodinu. Čekají nás čtyři
jezy, které všechny sjedeme. Řeka nás povede skrz historické centrum města, okolo
krumlovského zámku a pivovaru, kde se zastavíme na oběd. Poté opustíme město a řeka
se zařízne do krajiny téměř bez civilizace, kterou opět spatříme až ve Zlaté Koruně,
konečném cíli naší plavby.
3.3.2 Prodloužení putování do Boršova nad Vltavou
Toto putování je prodloužené o úsek ze Zlaté Koruny do Boršova nad Vltavou.
Program:
1., 2., 3., 4. den: viz předchozí putování
4. den:
Ubytování v kempu „U Kučerů“ ř. km: 268,6 (vpravo)
Je to původní vodácký kemp, který se rozprostírá na pravém břehu řeky Vltavy v obci
Zlatá Koruna. Má rozlohu téměř 2ha, kapacitu přibližně 250 stanů a cca 50 parkovacích
míst.
Ceny ubytování:
1 osoba 70Kč / noc
1 dítě 5-15 let 60Kč / noc
1 pes 30Kč / noc
1 stan (malý) 30Kč / noc
1 stan (velký) 50Kč / noc
39
Vybavení:
V areálu se nachází velké množství různých druhů a typů občerstvení, které se snaží
uspokojit každého návštěvníka. Pod velkou krytou pergolou je až 200 míst k sezení.
Součástí objektu je sociální a hygienické zařízení. Jsou zde umístěny umývárny se
studenou vodou, 25 splachovacích WC, 7 sprch s teplou vodou opatřených automaty na
20Kč a prostor na umývání nádobí. Pitná voda je samozřejmostí v celém areálu. V noci
je areál osvětlen a dodržuje se noční klid. (14)
5 den:
Poslední den na vodě nás dovede do Boršova nad Vltavou. Po výjezdu ze Zlaté Koruny
nás čeká stylové občerstvení, kde dělají výborné pšeničné placky na kameni, dostatečný
důvod k zastávce. Řeka teče uprostřed lesů a okolo zříceniny hradu Dívčí Kámen, který
si můžeme v případě zájmu prohlédnout. Po doplutí se zabalíme, rozloučíme a je čas
odjezdu.
3.3.3 Časový harmonogram:
1. den
Odpoledne Příjezd do kempu „Pod hrází“
2. den Vyšší Brod -> Branná (21 km, 4 hodiny jízdy)
10:30 Vyplutí z Vyššího Brodu
12:30 – 14:00 Pauza v Rožmberku na prohlídku hradu a
oběd
14:15 Vyplutí z Rožmberku
16:30 Příjezd do kempu Branná
3. den Branná -> Český Krumlov (12,5 km, 4 hodiny jízdy)
9:30 Vyplutí z Branné
12:30 Příjezd do kempu Vltavan
Od 13:00 Možnost obědu ve městě, prohlídky hradu
atd.
18:00 Večerní program u táboráku
4. den Český Krumlov -> Zlatá Koruna (17 km, 5 hodin jízdy)
10:00 Vyplutí z Českého Krumlova
40
10:30 – 11:30 Možnost oběda v Českém Krumlově
16:30 Příjezd do Zlaté Koruny
Od 17:00 Možnost prohlídky kláštera
18:30 Rozloučení a případný odvoz řidičů ke
svým zaparkovaným vozům ve Vyšším
Brodě
5. den Zlatá Koruna -> Boršov nad Vltavou (18,9 km, 5 hodin jízdy)
9:30 Vyplutí z kempu
12:30 – 14:00 Zastávka u zříceniny Dívčí kámen
16:00 Doplutí do konečné zastávky, rozloučení a
případný odvoz řidičů ke svým
zaparkovaným vozům ve Vyšším Brodě
Tab. č. 8: Harmonogram, Zdroj: vlastní
3.3.4 Kalkulace nákladů na putování na vodě:
V této kapitole počítám kalkulace jak na hlavní vodácké putování z Vyššího Brodu do
Zlaté Koruny, tak i na prodloužení putování do Boršova nad Vltavou.
Maximální počet účastníků na jedno putování je 26 + 2 instruktoři.
Kanoe a ostatní vybavení jako jsou pádla, barely a vesty budou vypůjčené z půjčovny
rafting Vltava, která nám zajistí i dopravu zavazadel a 2 vodácké instruktory.
Ceník půjčovny rafting Vltava:
Vícedenní výlety: hlavní sezona 9.6. - 24. 8. 2014
1 den 2 dny 3 dny 4 dny 5 a více
dní
Kanoe pro 2 osoby "vydra", "pálava" 350,-
/den
270,-
/den
250,-
/den
240,-
/den 230,-/den
Kanoe pro 2-3-osoby "dag", "turan",
"baraka"
350,-
/den
300,-
/den
280,-
/den
270,-
/den 260,-/den
Raft 6 pro 3-6 osob "colorado 450" 900,-
/den
850,-
/den
800,-
/den
790,-
/den 770,-/den
41
Raft 4 pro 3-4 osob "colorado 360" 600,-
/den
550,-
/den
550,-
/den
550,-
/den 550,-/den
Kajak - různé druhy 350,-
/den
270,-
/den
250,-
/den
240,-
/den 230,-/den
Tab. č. 9: Zdroj: http://vltava.putzer.cz/ceniky
V kalkulaci počítám s půjčením kanoí pro dvě osoby „vydra“ nebo „pálava“.
Samozřejmě je možné jet Vltavu na raftu, ale s touto možností já nepočítám, protože
celá bakalářská práce je zaměřena na splutí Vltavy na kánoích, jak z teoretického, tak
z praktického hlediska. Proto nejsou rafty zmíněné ani v kalkulaci.
V ceně putování nejsou účtovány žádné vstupy, vše je dobrovolné. Stravování si rovněž
obstará každý sám (většinou je v každém kempu restaurace nebo občerstvení).
Doprava na místo vyplutí je individuální, jelikož obstarání autobusu by bylo velmi
složité. Hlavním důvodem je, že putování bude pořádáno pro širokou veřejnost a
přihlásit se na něj může kdokoliv, z toho vyplývá, že svoz lidí z různých míst republiky
autobusem by bylo nelogické a velmi nákladné. Sraz je proto přímo v kempu, ze
kterého se bude vyplouvat a dopravit na místo se lze buď vlastním autem, linkovým
autobusem nebo vlakem. Spoje si lze vždy předem zjistit na internetu. Při dopravě
vlastním autem, je možné nechat ho zaparkované za menší poplatek přímo v kempu
„Pod Hrází“, kde si ho poslední den putování vyzvednete.
1. varianta kalkulace
Nepřímé náklady:
1) vodácký instruktor: fixní plat 1600/den × 2 = 3200 × 3 dny = 9600 Kč
2) doprava zavazadel mezi kempy: 400/den × 3 = 1200 Kč
3) riziko neobsazenosti: 26 × 0,8 = 20,8 = cca 21
Celkové nepřímé náklady (9600 + 1200)/21 = 514,2 Kč
Přímé náklady:
1) půjčení lodí 250/den = 125/osoba × 3 = 375 Kč
V ceně půjčení lodí:
42
pádla, vesty a barely
bezplatné vrácení lodí na předávacích místech
jistota klidného výletu - pojištění proti poškození
2) ubytování v kempu Branná 60/noc + stan 50/noc*
ubytování v kempu Vltavan 70/noc + stan 50/noc
* ve stanu počítám se dvěma osobami, proto cenu dělím dvěma
60 + 25 + 70 + 25 = 180 Kč
Celkové přímé náklady 375 + 180 = 555 Kč
Celkové náklady = nepřímé náklady + přímé náklady
CN = 515 + 555 = 1070 Kč
Marže CK 10%
10% = 107,-
1070 + 107 = 1177,-
Konečná cena po úpravě = 1200,-
2. varianta prodloužení do Boršova nad Vltavou
Nepřímé náklady:
1) vodácký instruktor: fixní plat 1600/den × 2 = 3200 × 4dny = 12 800 Kč
2) doprava zavazadel mezi kempy 400/den × 4 = 1600 Kč
3) riziko neobsazenosti: 26 × 0,8 = 20,8 = cca 21
Celkové nepřímé náklady (12800 + 1600)/21 = 685,7 = 686 Kč
Přímé náklady:
1) půjčení lodí 240/den = 120/osoba × 4 = 480 Kč
2) ubytování v kempu Branná 60/noc + stan 50/noc*
ubytování v kempu Vltavan 70/noc + stan 50/noc
ubytování v kempu „U Kučerů“ 70/noc + stan 50/noc
* ve stanu počítám se dvěma osobami, proto cenu dělím dvěma
60 + 25 + 70 + 25 + 70 + 25 = 275,-
Celkové přímé náklady 480 + 275 = 755 Kč
43
Celkové náklady = nepřímé náklady + přímé náklady
CN = 686 + 755 = 1441 Kč
Marže CK 10%
10% = 144,1
1441 + 144,1 = 1585,1
Konečná cena po úpravě = 1590,-
Shrnutí - konečné ceny putování
Tab. č. 10, Zdroj: vlastní
* První noc je dobrovolná, je možnost dorazit až druhý den ráno, proto si ubytování
hradí každý sám
Cena zájezdu zahrnuje:
- půjčení lodí a vodáckého materiálu (včetně jejich dopravy do místa vyplutí)
- pojištění lodí proti poškození
- přepravu bagáže mezi kempy
- dva instruktory
- ubytování v kempu (stan vlastní)
Cena zájezdu nezahrnuje:
- dopravu do místa vyplutí (dopravit do kempu se lze buď vlastními auty,
autobusem nebo vlakem)
- stravování
- neopren (lze si ho ale za poplatek zapůjčit)
Varianta zájezdu Počet dní Konečná cena s Dph
1. Vltava z Vyššího Brodu
do Zlaté Koruny
4* 1200,-
2. Vltava z Vyššího Brodu
do Boršova nad Vltavou
5* 1590,-
44
Shrnutí
Ve své práci jsem vytvořila putování, které začíná ve Vyšším Brodě a končí ve Zlaté
Koruně. Popluje se na kanoích, které jsou pro dvě osoby. Trasa je rozplánovaná na čtyři
dny, s tím, že první den je dobrovolný a na vodu se vyjíždí až den druhý. Během
putování navštívíme Rožmberk, Český Krumlov a Zlatou Korunu. Celkovou cenu
putování jsem vykalkulovala na 1200 Kč. V ceně není stravování a doprava na místo.
Vytvořila jsem i prodloužení putování o jeden den do Boršova nad Vltavou. Cena
prodlouženého putování je 1590 Kč. Během prodloužené cesty lze navštívit zříceninu
hradu Dívčí Kámen.
Putování je určené pro každého, kdo by chtěl vyrazit na vodu, ať už je to začátečník
nebo zkušený vodák.
45
4 Závěr
Závěrem bych chtěla říct, že vytvoření celé této práce pro mě bylo velkým přínosem.
Na vodu jezdím ráda, ale nikdy jsem sama neorganizovala takovéto putování na vodě.
Když jsem jela na vodu, tak ve většině případů to bylo se školou, nebo s organizovanou
skupinkou lidí, kde nás vedl instruktor nebo učitel. Akce byly většinou předem
zorganizované a já si pouze sbalila potřebné oblečení, stan, jídlo a dopravila na místo,
kde se to celé konalo. Tam se rozdal vodácký materiál, který byl již na místo výjezdu
dopravený a připravený k převzetí. Konkrétní informace o řece jsem se vždy dozvěděla
až na místě před vyplutím. Já jsem se proto rozhodla, že sama zorganizuji putování na
vodě podle mých představ a pro tento cíl, jsem si vybrala řeku Vltavu. Nebylo to jen
proto, že je tato řeka, řekněme nejznámější a nejnavštěvovanější v České republice, ale
hlavně z důvodu nádherného okolí a velkého množství kulturních památek. Proto se zde
dá naplánovat krásný vícedenní výlet.
V teoretické části jsem zmínila vše důležité, co je dobré vědět před výjezdem na řeku
Vltavu a nejen na ní, protože například základy pádlování můžeme použít na každé
klidnější řece. Nastínila jsem fakta z historie vodáctví na našich řekách, a poté jsem se
zabývala základní technikou jízdy na kanoi, bezpečností na řece a památkami v okolí.
Vše, co jsem umístila do teoretické části, mělo své opodstatnění a považuji to za
důležité.
V praktické části bylo hlavním cílem zorganizování, již několikrát zmiňovaného,
putování na řece Vltavě. Než jsem začala s organizováním samotného putování, zmínila
jsem se na začátku praktické části velmi okrajově o organizacích, které se zabývají
aktivitami na řece Vltavě a některé z nich pořádají podobné zájezdy. Pokračovala jsem
praktickou přípravou instruktora nebo vedoucího skupiny, kde jsem popsala bezpečnost
řeky a hlavně jednotlivé jezy, na které by se měli vedoucí předem připravit. Nechybí
zde ani obrázky jezů. Nakonec jsem se dostala k přípravě samotného putování, které se
skládá z denního programu, přibližného časového harmonogramu a v neposlední řadě
také z celkové kalkulace s konečnou cenou putování. Jak bylo zmíněno již v úvodu,
navrhla jsem dvě možnosti putování. První možnost již vyplývá z názvu práce, a koná
se z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny a druhou možností je prodloužení putování do
Boršova nad Vltavou, což je konečná stanice pro většinu plaveb.
46
Předpokládala jsem, že není moc cestovních kanceláří, které by nabízely zájezdy na
vodu, ale není to úplně pravda. Existují CK, které takovéto zájezdy pořádají, jsou to
například Povoda, CK Cvok, CK Sport-S, CK Peřej tours, a CK Cestovní dům.
Prostudovala jsem jejich nabídku a snažila se své putování odlišit, a tím vytvořit nový
produkt, který by se dal nabízet. Myslím, že hlavní cíl práce se mi podařil splnit.
Putování, které jsem naplánovala, není celkově náročné ani drahé a proto se hodí pro
všechny věkové kategorie od dětí pro starší aktivně žijící osoby. Každý by si určitě
během putování přišel na své, díky dostatečnému volnému času, který lze věnovat ať už
návštěvě památek nebo odpočinku a relaxaci v kempu. Celá tato práce bude určitě
dobrým přínosem pro začínající vodáky, kteří se chystají na vodu a chtějí se něco
předem dozvědět, jak z teorie obecně tak i konkrétní informace o řece Vltavě. Další
přínos by mohl být právě pro cestovní kanceláře, které by chtěly toto putování zařadit
do své nabídky. V neposlední řadě lze putování využít jako školní sportovní kurz.
47
Použitá literatura:
BRYCH, Vladimír a Jan RENDEK. Průvodce: Hrady, zámky a tvrze Jihočeského kraje.
Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1985-1.
JANČAR, Vojtěch. Na lodi křížem krážem po Čechách a Moravě. Havlíčkův Brod:
Fragment, 2004. ISBN 80-7200-912-5.
OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v jižních Čechách. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-
251-0742-6.
ŠPAČEK, Ota, Vladislav MRZENA a Zdeněk VÍT. Jedeme na vodu. Praha: Mladá
Fronta, 1990. ISBN 80-204-0095-8.
Citace:
[1] http://www.povoda.cz/clanky/1590584629/bezpecnost-na-tekouci-vode.html [2014-
3-21]
[2] http://www.hrad-rozmberk.eu/ [2014-3-21]
[3] http://www.povoda.cz/clanky/2152097385/o-vodactvi.html [2014-3-25]
Internetové zdroje:
(1) http://www.povoda.cz/clanky/1354326586/kratka-historie-vodactvi-v-cechach.html
[2014-3-13]
(2) http://www.outdoor-school.cz/vodacke-techniky [2014-3-13]
(3) http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Cisterciacky-klaster-ve-Vyssim-
Brode.aspx [2014-3-18]
(4) http://www.mestovyssibrod.cz/2010080003-cisterciacky-klaster-vyssi-brod [2014-
3-18]
(5)http://www.ckrumlov.info/php/katalog/atr/select.php?&root=1&subtyp=2&poloha=1
[2014-4-8]
(6) http://www.divcikamen.cz/uvodni-strana/ [2014-4-10]
(7) http://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Zlat%C3%A1_Koruna
[2014-4-10]
(8) http://www.visitvltava.cz/cz/reka-vltava-v-datech/19/ [2014-4-11]
(9) http://www.ingetour.cz/pujcovna-lodi-raftu/jedete-na-vodu-poprve [2014-4-11]
(10) http://www.kempvltava.cz/cz/page/97/jezy-na-vltave.html?detail=491 [2014-4-13]
48
(11) http://www.kanak.cz/pujcovna-lodi/o-vltave/jezy-na-vltave/ [2014-4-13]
(12) http://www.kanak.cz/kemp-branna/ [2014-4-13]
(13) http://www.ingetour.cz/kempy/cesky-krumlov-vltavan-kemp [2014-4-13]
(14) http://www.kempukuceru.cz/ [2014-4-13]
49
Přílohy:
Příloha č. 1: Kilometráž Vltavy úseku Vyšší Brod – Boršov nad Vltavou, Zdroj:
http://www.ingetour.cz/pujcovna-lodi-raftu/kilometraz-vltavy
Příloha č. 2: Slovníček některých vodáckých výrazů, Zdroj citace: JANČAR, Vojtěch.
Na lodi křížem krážem po Čechách a Moravě. Havlíčkův Brod: Fragment, 2004. 25 s.
ISBN 80-7200-912-5.
Příloha č. 3: Leták putování, Zdroj: vlastní
50
Příloha č. 1 Kilometráž Vltavy, úsek Vyšší Brod – Boršov
319,1 v 10,0 hráz VD Lipno II
319,0 Pod hrází vp vp vl,
318,7 s Vyšší Brod vp vp vl
Vyšší Brod - klášter 100 m vl (ČD - přeprava lodí jen spec.vlakem)
318,6 Půjčovna lodí Ingetour č.5 - loděnice Vyšší Brod - vp celoroční
provoz
odstavné parkoviště, pension a restaurace Inge
318,5 p
317,9 v 1,2 N vp !! Bílý mlýn, peřej 200 m
317,4 ž
317,0 Vyšší Brod 100 m vp
314,9 v 1,5 N vp !! za VV (skoro X),
v sezóně instalovaná dřevěná šupna, Horní mlýn Herbertov vp
cvičná peřej vp pod jezem v úseku 200 m do WW II
314,5 Větší Vltavice vp
313,2 Rožmberk n. V. 120 m vp
312,6 ohyb Vltavy, U Veverek vl, silnice směr Kaplice vp vp
308,9 vp
308,7 s (kamenný) Rožmberk n. V. vp vl vp vl vl vp
Rožmberk vp
308,5 v 1,4 !! Dolní Mlýn ( sportovní propust ) vp
308,3 vl, peřej
308,1 Půjčovna lodí Ingetour č.7 - loděnice Rožmberk vl provoz V - IX,
kemp a ubytovna
307,1 p peřej v úseku cca 180 m
304,5 Rožmberk vp vp
298,1 Branná vp
297,9 Půjčovna lodí Ingetour č.8 - loděnice Nahořany vp provoz V - IX
kemp U Fíka, občerstvení U Jury
297,9 Branná, brod Nahořany vl U Fíka 200 m vl
295,9 s Zátoň - Sporthotel vl 300 m vp
294,3 s Všeměry 2,5 km vp, kemp Vltava
292,7 U Vikinga vl vl
292,4 Na Pískárně vl vl
289,5 s, po 100 m p
288,2 v 1,8 N vl Pečkovský mlýn sportovní propustí !! (je-li otev.)
51
papírna vl, Větřní vl vl, 3 p v úseku 200 m
286,4 v 1,5 Konopa ( u Papouščí skály ) vp
286,2 kemp Vltavan vp vp, začátek Českého Krumlova
285,4 Půjčovna lodí Ingetour č.10 - loděnice Č. Krumlov vp provoz V -
IX
vp Nové Spolí vp vp
284,9 p (dřevěný krytý) v 1,1 !! Na Rechlích
pozor na larseny v jezu a kameny pod jezem, v sezóně instalovaná
dřevěná šupna vp
284,2 s Český Krumlov vp vl vp vl
284,1 v 1,0 !! za SV a VV válec v propusti !! U Lyry
283,6 s
283,1 Myší díra vp (možnost vyhnout se 2 jezům přenesením 80 m)
283,0 v 1,5 N vp sportovní propustí vl, Mrázkův mlýn
282,8 s Český Krumlov vp vl, náměstí vp
282,5 v 1,5 N vp U Jelení lávky sportovní propustí uprostřed !!
(vlny)
282,4 p Jelení lávka vl vp
282,2 s Český Krumlov Latrán vl
282,0 vyústění Myší díry vp
281,6 pivovar Eggenberg vl
281,5 s vp + 50 m býv. U Jatek
281,4 s + 100 m
281,3 Polečnice Český Krumlov 1,2 km vl, vl
281,2 s
280,9 Ingetour č.11 - loděnice U Trojice vl provoz VII - VIII
vl kemp Krumlov vl vl
280,6 s čistička vp - konec Českého Krumlova
279,5 2 stp + 100 m s
276,8 občerstvení U Milana
271,4 vl občerstvení Hacienda
270,4 s Rájov vp vp
začátek CHKO Blanský les na levém břehu + 100 m stp
269,0 v 1,6 N vl sportovní propustí vp, Zlatá Koruna
268,7 s (dřevěný) Zlatá Koruna vl vl, vl
Zlatá Koruna 2,2 km vl
268,6 Půjčovna lodí Ingetour č. 12 - loděnice Zlatá Koruna provoz VI -
VIII
52
Zlatá Koruna vp vp
264,2 samota U Rohana vp, několik peřejek v krásném údolí
261,5 Na Hamru vp
259,0 Podhradský vl vl, Třísov 1,5 km vl Třísov 1,5 km vl
258,6 Křemže , Dívčí Kámen vl
256,9 samota U Cáby vl, konec CHKO Blanský les vl
255,4 býv. jez Pozděraz, mělčiny + 100 m Pozděraz vp vp, peřej
252,5 Maškovec vp
250,9 poškozený propustí U Rybů, vl
250,0 v 2,0 X N vp, Zátkův mlýn ( nejezdí se, nutno přenést )
Březí vp, těstárny Březí vp
249,6 Boršov vl vl
248,8 s Boršov vp vl vp vl vl
248,4 Půjčovna lodí Ingetour č.13 - loděnice Boršov vp provoz VI - VIII
Vysvětlivky:
jez
jez, propust vlevo
jez, propust uprostřed
jez, propust vpravo
přenášení jezu vlevo
přenášení jezu vpravo
obvyklý začátek splouvání
obvyklý konec splouvání
sjízdné
X nesjízdné
!! nebezpečí
vlevo
vpravo
vl vlevo
vp vpravo
most
ž železniční most
s silniční most
p most pro pěší
kemp
pension
ubytování
53
hospoda / kiosek / občerstvení
restaurace
obchod
pošta
železniční zastávka
železniční stanice
lékař / zdravotnická služba
hrad
zámek
zřícenina
klášter
kostel
muzeum
vodočet
V výška jezu
VD vodní dílo
SV střední voda
VV velká voda
stp stupeň
Příklad:
269,0 v 1,6 N vl sportovní propustí Zlatá Koruna
Na říčním kilometru 269,0 se nachází jez s propustí vpravo, přenášet lze vpravo, výška
jezu 1,6 metru, náhon vlevo, sjízdný sportovní propustí, jez nazýván Zlatá Koruna.
54
Příloha č. 2: Slovníček některých vodáckých výrazů
ahoj - vodácký pozdrav, hojně používaný
bagáž, bágle - vodácké vybavení na vodu i na břeh, převážně zabalené do vodotěsných
vaků nebo PE soudků či konví (také banda, barel, apod.)
blembák - přilba, helma, ochrana hlavy na vodě
bort - bok kanoe, za který se nechytáme, protože nás to před zvrhnutím nezachrání
buben - tvar jezu; jezové těleso se podobá bubnu, někdy pohyblivé, většinou
nebezpečné jezy
cvaknout se - převrhnout se, udělat se, chytit plaváčka či krysu - slangových výrazů pro
převržení s lodí je nepočítaně
čochtan - obdoba cvaknutí, také však vodácký vodník, čekající všude, kde je trochu
naděje na cvaknutí
deblovka - kanoe pro dva, jedno, zda otevřená či uzavřená, nejpoužívanější plavidlo na
našich tocích
eskymák - eskymácký obrat, většinou na kajaku dělaný, znamená návrat z polohy
hlavou pod vodou do polohy s hlavou nad vodou, aniž opustíme loď - jedna z velmi
dobrých vodáckých dovedností
háček - ten vepředu na deblovce, většinou viník všeho na lodi
házečka - záchranný prostředek k vytahování plovoucích
jazyk - místo největší rychlosti proudu v peřeji, převážně hladké hladiny, zřejmé místo
pro přejetí peřeje
jez - příčná umělá stavba v řečišti, mnoha tvarů, zdroj nebezpečí (též splav, stupeň)
kajak - loď původem ze severu, dnes převážně ovládaná jedním jezdcem, ale ani dva
nejsou výjimkou; hlavní rozdíl oproti kanoi je v sezení a pádle. Pádlo má list na každé
straně žerdi
kanoe - loď pro jednoho, dva i více jezdců, u nás převážně pro dva; vyšší sezení oproti
kajaku a pádlo s jedním listem a hlavičkou na druhé straně žerdi
karfiol - druh vyvřelé masy vody, ne nepodobné uvedené zelenině. Bývá na velkých
řekách a je nebezpečný pro stabilitu lodi. (Také vývar, květák…)
kaskáda - peřej s výraznými spádovými stupni na rozdíl od kataraktu, kde je spád
souvislý a schodovitý charakter není výrazný
kohout - vrcholek velké vlny, která se balí zpět a zalévá loď, též zabalák
55
kolečka - pomocník pro přenášení kanoe s bagáží přes jez či přehradu (též kolejda, je
možné je použít i pro kajak)
koňadra - koníčkovací šňůra, provaz upevnění na špici i zádi lodě, určený k uvazování,
spouštěná z jezu, k přetahování a zvláště zamotávání se do něj
kontra - jeden z výrazů pro zpětný záběr
kormidelník - výraz pro pána alespoň dvoumístné lodě, také kotrč, kotrčník, zadák aj.
koruna (jezu) - horní strana jezu, přes kterou přepadá voda (není-li sucho)
koza - jeden ze srubů, zdí šlajsny - vorové propusti
kýl - část dna lodi, která je páteří lodi. Dnes bývá nahrazován jinak, bývá vnější a
vnitřní, ovlivňuje řiditelnost lodě
límec - také kokpit, část lodě na palubě u zavřených lodí, kam se uchycuje krycí zástěra,
tj. špricka
list (pádla) - část pádla, kterou zabíráme ve vodě a tím loď poháníme či řídíme
loďák - lodní pytel, vodotěsný vak různé velikosti na uschování věcí v suchu
loupák - spatně viditelný kámen v plavební dráze, na který méně zkušená loď hravě
najede
meandr - ostrý zákrut řeky
měchuřina - veskrze nafukovací plavidlo
navigace - nikoliv plavební řád, ale kamenné zdi uzavírající koryto řeky ve městech,
kde se špatně přistává a vylézá
olej - dlouhý úsek netekoucí klidné vody, opak peřejí
peřeje - tvarem koryta a překážkami dané útvary v řece, které jsou radostí pro vodáka;
protože voda teče, mohou být nebezpečné
plovačka - plovací vesta, nikoliv záchranná, pomáhá při plavání ve ztížených
podmínkách
porcelán - třetí v deblovce, povětšinou nepádlující
práh - stupeň v řečišti, většinou skalní, schod různé výšky
pramice - pevná loď pro 3 - 7 osob, dnes hojně nahrazována raftem
propust - vorová, štěrková, jalová - někdy místo pro projetí jezu, také šlajsna
proudnice - spojnice nejvyšších rychlostí proudu v říčním korytě, většinou táhne pod
břeh
protiproud - překážkou způsobený zpětný pohyb vody proti přirozenému říčnímu
směru toku, bývá pod jezem, za balvanem i jinde
průtok - množství vody v korytě za jednotku času
56
sifon - přeneseně místo, kde voda proteče, ale vodák a loď nikoliv. Ideální místo
k utopení
šprajc - příčná výztuha v lodi, převážně v debl kánoích, k ní je možné přivazovat bagáž
špricka, šprajda - krycí zástěra, pomocí které vodák brání vodě, aby vnikla do vody
válec - místo, kde se voda vrací proti proudu toku. Tvarů a druhů je mnoho, některé
jsou životu nebezpečné. Raději se jim vyhýbáme.
vracák - viz též protiproud
vývar - válec za překážkou, voda odtéká jen spodem - nebezpečné místo
57
Příloha č. 3: Leták
Putování z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny
Jste aktivní, pobýváte rádi v přírodě a máte rádi vodu? Pokud ano, můžete se s námi
vydat na vodácké putování po řece Vltavě z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny. Každý den
splujeme úsek Vltavy a ve zbytku dne je možné navštívit památky v okolí řeky nebo jen
tak relaxovat v kempu. Večer bude posezení u táboráku, zpívání a opékání buřtů. Každý
si během putování určitě přijde na své.
1. den:
Sejdeme se v kempu „Pod hrází“ v odpoledních hodinách nebo další den ráno, nejdéle v 10:00.
Organizátoři budou na místě hned první den. Při příjezdu první den se seznámíme s instruktory
a mezi sebou. K večeru je možná prohlídka města, kde je k navštívení například cisterciácký
klášter ve Vyšším Brodě.
2. den:
Ráno si v klidu zabalíme do doprovodného vozidla a rozdáme si vodácký materiál. Nováčky
naučíme základním vodáckým dovednostem, zkušeným vodákům jenom připomeneme pravidla
bezpečnosti na vodě. Kolem 11:00 bychom mohli vyplout. Na úseku zdoláme tři jezy,
proplujeme okolo hradu Rožmberk, kde je možný oběd a prohlídka hradu a naši plavbu
ukončíme v Branné.
3. den:
Poplujeme do Českého Krumlova. Řeka zde meandruje krásnou přírodou, ke konci cesty nás
čekají i dva jezy. Volné odpoledne můžete strávit procházkou po městě, kde je toho opravdu
hodně k navštívení (např. Státní hrad a zámek, zámecké zahrady, Židovský hřbitov a synagogu,
grafitový důl…) nebo třeba koupáním v kempu.
4. den:
Proplujeme skrz Český Krumlov. Čekají nás čtyři jezy, které všechny sjedeme. Řeka nás
povede skrz historické centrum města, okolo krumlovského zámku a pivovaru, kde se zastavíme
na oběd. Poté opustíme město a řeka se zařízne do krajiny téměř bez civilizace, kterou opět
spatříme až ve Zlaté Koruně, konečném cíli naší plavby.
Cena: 1200,-
Cena zájezdu zahrnuje:
- půjčení lodí a vodáckého materiálu (včetně jejich dopravy do místa vyplutí)
- pojištění lodí proti poškození
- přepravu bagáže mezi kempy
- dva instruktory
- ubytování v kempu (stan vlastní)