Vybrané

aspekty domácího a světového vývoje ekonomiky

Pavel Řežábekčlen bankovní

rady ČNB

Ekonomická

prezentace v rámci reprezentativní

konference Fakulty podnikohospodářské

VŠE„Ekonomika v pohybu“

Praha, 19. června 2013

2

Výhled ekonomické

situace ve světě

•

Tahounem světového růstu jsou Spojené

státy (očekává

se více než

2% růst, ovšem bude záviset na intenzitě

dopadu rozpočtových škrtů) a progresivně

se rozvíjející

země

(BRIC).•

Eurozóna

i celá

EU setrvá

i v roce 2013 v recesi, výhledy pro 2014 jsou stále

optimistické.•

Výhled inflace ve vyspělých zemích zůstává

(s výjimkou Japonska) pod 2 % především

vlivem cen energií.•

Výhledy úrokových sazeb ukazují

na jejich velmi mírný nárůst napříč

jednotlivými

splatnostmi v průběhu roku 2014, a to jak v eurozóně, tak ve Spojených státech.•

Vývoj dolarových cen ropy i zemního plynu ukazuje na jejich mírný pokles až

do konce

roku 2014. •

Výhled potravinářských komodit je do konce roku 2014 zatím klesající, ceny průmyslových kovů

by ve shodném horizontu měly pozvolna růst.

3

Ekonomická

situace ve světě HDP a inflace

Eurozóna USA

Růst HDP, %-6

-3

0

3

6

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

HIST CF, 2013/5 MMF, 2013/4OECD, 2013/5 ECB, 2013/6

Růst HDP, %-6

-3

0

3

6

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

HIST CF, 2013/5 MMF, 2013/4OECD, 2013/5 Fed, 2013/3

Inflace, %-2

-1

0

1

2

3

4

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

HIST CF, 2013/5 MMF, 2013/4OECD, 2013/5 ECB, 2013/6

Inflace, %-2

-1

0

1

2

3

4

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

HIST CF, 2013/5 MMF, 2013/4OECD, 2013/5 Fed, 2013/3

4

Ekonomická

aktivita ČR vs. Německo

•

V ČR se meziroční

pokles HDP v prvním čtvrtletí

2013 dále prohloubil.•

Spotřeba domácností

již

nebyla hlavní

příčinou poklesu.•

Německo si oproti eurozóně

s výjimkou posledního čtvrtletí

udržovalo kladný růst.•

Pozitivně

působí

především čistý vývoz a oproti většině

eurozóny i spotřebitelská

poptávka.

ČR -

struktura mzr. růstu HDP Německo -

struktura mzr. růstu HDP

-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13

Spotřeba domácností Spotřeba vládyTvorba hrubého f ixního kapitálu Čistý vývozZměna zásob HDP (mzr. změny v %)

-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13

Spotřeba domácností Spotřeba vládyTvorba hrubého f ixního kapitálu Čistý vývozZměna zásob HDP (mzr. změny v %)

Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB

5

-1

0

1

2

3

4

1/11 3 5 7 9 11 1/12 3 5 7 9 11 1/13 3 5

Korigovaná inflace bez PH a potravinRegulované cenyNepřímé daně v neregulovaných cenáchCeny potravin (včetně alkoholických nápojů a tabáku)Ceny pohonných hmot (PH)Meziroční růst spotřebitelských cen (v %)

Domácí

cenový vývoj

•

Podíl administrativních vlivů

na inflaci spotřebitelských cen je nadále vysoký. Korigovaná

inflace bez pohonných hmot a potravin zůstává

záporná.•

Dovozní

ceny od začátku roku zrychlily, ceny průmyslových výrobců

rostly jen mírně, růst cen zemědělských výrobců

se snížil.

Struktura inflace Dovozní

ceny a ceny výrobců

-10

-5

0

5

10

1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13

mzr

. zm

. v %

-40

-20

0

20

40

Dovozní ceny Ceny průmyslových výrobců Ceny stavebních prací Ceny tržních služebCeny zemědělských výrobců (pravá osa)

Zdroj: ČSÚ, výpočet ČNB

6

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů

Vývoj výroby elektřiny z OZE a její

podíl na hrubé

domácí

spotřebě

3,84,4

4,9 4,75,2

11,4

10,3

8,3

6,8

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

TWh

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

%

Biologicky rozložitelná částkomunálního odpaduBiomasa

Bioplyn + skládkový plyn

Fotovoltaika

Větrné elektrárny

Vodní elektrárny nad 10 MW

Malé vodní elektrárny do 10 MW

Podíl OZE na tuzemské spotřeběbrutto [pravá osa, v %]

Zdroj: ERÚ

7

Podpora OZE

•

Náklady na obnovitelné

zdroje (OZE), kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) a druhotné zdroje (DZ) za rok 2013 dle odhadu činí

44,3 mld. Kč

(z toho podpora FVE činí

zhruba 25 mld. Kč).•

Zatížení

jednotky HDP výrobou elektřiny z FVE je ve srovnání

s Německem dvojnásobné.

4,5

13,1

34,3

35,7

44,3

582

789

670

28 34 41 52

166

370419

583

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1000

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Kč/

MW

h

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

mld

. Kč

náklady na OZE, KVET a DZ (pravá osa, mld. Kč)

dopočtená výše příspěvku včetně státní dotace

výše příspěvku OZE (cena účtovaná konečnému spotřebiteli)

?

Náklady na OZE, KVET a DZ

Zdroj: ERÚ

8

-1

0

1

2

3

4

5

6

II/11 III IV I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III IV

Inflační cíl

Horizontměnovépolitiky

0

1

2

3

4

II/11 III IV I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III IV

Prognóza ČNB (z 2.5.2013)

-4

-2

0

2

4

6

8

10

II/11 III IV I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III IV

Prognóza inflace Prognóza HDP

Prognóza úrokových sazeb

21

23

25

27

29

II/11 III IV I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III IV

Prognóza měnového kurzu (CZK/EUR)

9

Eurozóna

USA

ČR

Měnová

politika Klíčové

úrokové

sazby

•

Měnověpolitické

sazby jsou na rekordně

nízké

úrovni, v ČR na „technické

nule“.•

Takto nízká

úroveň

odráží

v případě ČR útlum domácí

i zahraniční

ekonomické

aktivity včetně

vlivu fiskální

konsolidace.

10

ČNB

a její

reakce od 2008

•

Na podzim 2008 zavedla ČNB v reakci na finanční

krizi mimořádné

dodávací

repo operace, jejichž cílem bylo podpořit fungování

trhu se státními dluhopisy.•

ČNB postupně

snižovala limitní

úrokovou sazbu

pro dvoutýdenní

repo operace

až

na úroveň

0,05 % (listopad 2012).

•

Úrokové

sazby budou drženy na stávajících úrovních (tj. na „technické

nule“) v delším horizontu, dokud nedojde k výraznému nárůstu inflačních tlaků.

•

ČNB zároveň

v listopadu 2012 rozhodla o přerušení

programu prodeje části výnosů

z investování

devizových rezerv. Toto rozhodnutí

bylo motivováno tím, že nelze vyloučit možný rozpor těchto operací

s implementací

měnové

politiky v situaci, kdy jsou měnověpolitické

úrokové

sazby na technické

nule.•

ČNB bedlivě

sleduje kurz jako jednu ze složek měnových podmínek …•

ČNB deklaruje připravenost použít další

nekonvenční

nástroje měnové

politiky.•

Dohled a finanční

stabilita•

ČNB pravidelně

od roku 2003 sleduje pomocí

zátěžových testů

zdraví

bankovního sektoru, od roku 2010 na čtvrtletní

bázi.•

V reakci na finanční

krizi došlo ke zvyšování

komunikace podmínek a výsledků

zátěžových testů.•

Poslední

zátěžové

testy dokládají, že finanční

sektor zůstává

stabilní, likvidní

a kapitálově

vybavený.•

Rizika se vyskytují

pouze u některých segmentů.

11

Hospodářskápolitika

Makroekonomickáoblastzabezpečování základníchekonomických cílů společnostiopatření na straně nabídkya poptávky

Mikroekonomická oblastzvyšování efektivnosti při alokacizdrojů společnosti

Rozpočtová (fiskální) politika

Měnová (monetární) politika

Mezinárodní politika

Ochrana hosp. soutěže

Strukturální politika

Sociální politika

Důchodová politika

Politika zaměřená na veř. sektor

Enviromentální politika

Hospodářskápolitika

Makroekonomickáoblastzabezpečování základníchekonomických cílů společnostiopatření na straně nabídkya poptávky

Mikroekonomická oblastzvyšování efektivnosti při alokacizdrojů společnosti

Rozpočtová (fiskální) politika

Měnová (monetární) politika

Mezinárodní politika

Ochrana hosp. soutěže

Strukturální politika

Sociální politika

Důchodová politika

Politika zaměřená na veř. sektor

Enviromentální politika

Měnová

(monetární) politika

Rozpočtová

(fiskální) politika

Monetární

politika-cenová

stabilita, cílování

inflace- finanční

stabilita, finanční

trhy- makroobezřetnostní

politika

Fiskální

politika-

fiskální

expanze/restrikce

Vztah fiskální

a monetární

politiky?-

kooperativní

x nekooperativní- vůdce x následovník

-

nezávislost

Hospodářská

politika

12

•

Ze zemí

eurozóny splnily za rok 2012 obě

fiskální

kritéria pouze tři země: Estonsko, Finsko a Lucembursko.

•

V současné

době

se procedura při nadměrném schodku vztahuje více jak na dvě

třetiny zemí

EU (celkem 20 z toho 12 zemí

eurozóny).

Fiskální

situace

Fiskální

pozice zemí

EU za rok 2012

EU27

EU17BE

BG

CZDK

DEEE

IE

GRES

FR

IT

CY

LV

LT

LU HU

MTNL

ATPL

PT

RO

SISK

FISE

UK

-12

-9

-6

-3

0

30 20 40 60 80 100 120 140 160

Vládní dluh (% HDP)

Sald

o vl

ádní

ho ro

zpoč

tu (%

HD

P)

Zdroj: Eurostat

13

Fiskální

situace v ČR

•

V

roce 2012 dosáhl deficit vládního sektoru v ČR 4,4 % HDP

a vládní

dluh narostl na 45,8 % HDP.•

Konsolidační

úsilí

vlády bylo v roce 2012 výraznější

a prohloubilo ekonomický pokles o zhruba 0,6 procentního bodu.

•

Stát od roku 2011 vydal státní

spořící

dluhopisy v objemu cca 83 mld. Kč

(z toho dománosti

drží zhruba 66 mld. Kč).

•

výnos očištěný o riziko dělá

z SSD velmi atraktivní

investici => domácnosti raději spoří (za státní peníze) než

by zvyšovaly spotřebu či investovaly např. do nemovitostí

Zdroj: Inflační

zprávy ČNB

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 HDP (reálně, mzr. zm. v %) 5,7 2,9 -4,4 2,3 1,8 -1,2 -0,5 1,8 Saldo vládního sektoru (v % HDP) -0,7 -2,2 -5,8 -4,8 -3,2 -4,4d) -2,4 -2,2 (v mld. Kč) -26,7 -85,0 -217,4 -180,7 -124,6 -167,9d) -91,8 -85,9 Upravené saldo a) (v % HDP) -0,5 -2,2 -6,1 -4,6 -3,0 -2,8 -2,2 -2,0 Strukturální saldo ESCB b) (v % HDP) -2,0 -3,5 -6,3 -4,8 -3,5 -2,4 -1,3 -1,1 Fiskální pozice ESCB c) (v p.b.) 1,0 -1,5 -2,7 1,4 1,3 1,1 1,1 0,1 Strukturální saldo EK b) (v % HDP) -2,2 -3,8 -5,5 -4,5 -3,3 -2,4 -1,5 -1,7 Fiskální pozice EK c) (v p.b.) 1,2 -1,6 -1,8 1,1 1,2 0,9 0,9 -0,3 Fiskální impulz (v p.b.) -0,6 0,9 1,4 -0,8 -0,8 -0,6 -0,6 0,0

a) Upraveno o mimořádné jednorázové operace;b) cyklicky očištěné saldo upravené o mimořádné jednoráz. operace;c) meziroční změn strukt. salda, kladná hodnota indikuje fiskální restrikci, záporná hodnota expanzi;d) zahrnuje jednorázový dopad fin. kompenzace (církevní restituce) 59,0 mld. Kč, tj. 1,5% HDP.

14

Situace v eurozóně

•

Napětí

na finančních trzích na konci roku 2011

utlumila kombinace opatření

ECB zaměřená

na dodávání

likvidity bankám (LTRO, Long-Term Refinancing

Operations).

•

Získaná

stabilita zůstala křehká

a v létě

2012 byla opět ohrožena prudkým zvýšením požadovaných výnosů

z vládních dluhopisů

Španělska a Itálie.

•

Zklidnění

přinesla opět až

silná

vyjádření

ECB v létě

2012 a příslib zavedení

stabilizačních intervencí

na trhu vládních dluhopisů

(OTM, Outright

Monetary

Transactions).

Výnosy 5letých vládních dluhopisů

0

1

2

3

4

5

6

7

8

06/12 07/12 08/12 09/12 10/12 11/12 12/12 01/13 02/13 03/13

Španělsko Itálie Slovinsko ČR Německo

Verbální intervence

ECB ECB oznamuje OMT

•

Situace zůstává

napjatá•

v krizové

situaci se ocitly nově

další

země

– Kypr (snížení ratingu, likviditní

potíže bank -

finanční

výpomoc)

a Slovinsko (snížení

ratingu),

•

ohlášený záměr eliminovat rizika ustanovením „bankovní

unie“

zatím příliš

nezabral.

Zdroj: Datastream

15

Výhled situace v eurozóně

•

V nejbližších letech budou působit čtyři faktory: •

řešení

zadluženosti vlád (finanční

represe),

•

konsolidace finančního sektoru,•

změny v regulaci (Basel

III a CRD IV/CRR) a jejím institucionálním uspořádání

(Bankovní

unie),•

změny v makroekonomickém prostředí.

•

Regulace je důležitá, ale rozhodující

je světový finanční

cyklus (zejména vývoj bilance světových úspor a investic).

•

Současný stav jako důsledek globálního přebytku úspor a jeho čerpání

v západních ekonomikách (nízké

reálné

sazby podporují

tvorbu bublin).

•

Globální

finance po krizi a s novými regulacemi:•

zdrojů

může dlouhodobě

být i přes přísnější

regulaci dostatek,

•

úrokové

sazby mohou zůstat po dlouhou dobu nízké,•

pokud nedojde k výraznému globálnímu posunu v mírách úspor a investic,

•

pokud nebudou vlády stahovat z trhu výraznou část zdrojů, •

pokud (v případě

jednotlivých ekonomik) nedojde ke ztrátě

důvěry v udržitelnost

veřejného dluhu.

16

Dopad nových regulací

na české

banky

•

Český bankovní

sektor vchází

do nového regulatorního prostředí

v dobrém výchozím stavu: •

banky již

nyní

mají

v převážné

většině

kapitál i likviditu v souladu s novými požadavky, •

dopady tak mohou být spíše nepřímé

prostřednictvím reakce mateřských společností, které

budou čelit dopadu nových regulací

na evropský finanční

sektor.•

Český bankovní

sektor zůstává

zdravý, s přebytkem klientských vkladů

nad úvěry, nezávislý na externím financování

a dobře kapitalizovaný:•

vysoký poměr vkladů

k poskytnutým úvěrům

ve srovnání

s ostatními zeměmi EU,•

kapitálová

přiměřenost dosahuje více jak 16 %.Kapitálová přiměřenost a leverage ratio(%)

8

12

16

20

9/08 3/09 9/09 3/10 9/10 3/11 9/11 3/12 9/12 3/13

Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost Tier 1

Poměr vkladů

k poskytnutým úvěrům

Zdroj: ČNB, ECB

Děkuji za pozornost Dotazy, diskuze

Ing. Pavel Řežábek, Ph.D.člen bankovní

rady a vrchní

ředitel ČNB

Česká

národní

bankaNa příkopě

28115 03 Praha 1

www.cnb.cz