VYUŽITÍ SOCIÁLNÍCH SÍTÍ V PROGRAMECH DALŠÍHO VZDĚLÁVANÍ

VYUŽITÍ SOCIÁLNÍCH SÍTÍ V PROGRAMECH

DALŠÍHO VZDĚLÁVANÍ Základní kurz

ZÁSADNÍ POSUNY V PRÁCI S INFORMACEMI

Informace - (z lat. in-formatio, utváření, ztvárnění) je velmi široký, mnohoznačný pojem, který se užívá v různých významech. V nejobecnějším smyslu je informace chápána jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících.

Informace měla by být: pravdivá srozumitelná - různé řeči, různé kódy, šifrování, včasná, relevantní, česky souvztažná - ne „já o koze, ty o voze“, etická - platí jen pro mezilidské vztahy. Není to podmínka

nutná, jako předchozí, ale žádoucí.


Internet je bezesporu zásadním informačním médiem dnešní doby a bylo mnoho napsáno o jeho přínosech a slabinách. Sociální sítě v pravém slova smyslu nejsou novým životním prostředím, ale novým způsobem existence. Nejsou však užívány s tímto vědomím, ani být nemohou, ale s nynějším přístupem uživatelů se stávají nekonečnou studnicí poznatků, využívanou k výzkumu, nebo kupříkladu reklamě.

Podle vzorců chování jednotlivých uživatelů, jsou prováděny výzkumy trhu, politické a psychologické průzkumy. Chování na internetu není mapováno individuálně, ale globálně. Nezáleží na tom, jací konkrétní lidé se na tu kterou síť připojili, podstatné je, z jaké země jejich IP adresy pocházejí, tedy jaké jsou národnosti, vyznání, jakým ekonomickým potenciálem disponují.


Sociální sítě tak o nás dovedou vypovědět mnohem více, než by zjistil jakýkoli běžný dotazník, a to díky tomu, že naše chování na nich je zcela svobodné, zdánlivě nesledované a nedohledatelné. Kultura vytvářená zde je tedy skutečně mnohem uvolněnější, v jistém smyslu možná i pravdivější než ta skutečná. Je však otázkou budoucnosti, zdali se bude vyvíjet v pozitivním směru a přinese spíše prospěch v poznávání člověka a společnosti, nebo povede k degradaci dosavadní kultury.

Získat informace je dnes po technické stránce obvykle mnohem jednodušší, než tomu bylo ještě před několika lety. Tam, kde na vás čekaly hodiny strávené v knihovně nad svázanými archivními ročníky noviny, dnes vyskočí elektronický archiv společnosti se spoustou možností vyhledávání. Tam, kde jste se museli spolehnout na listování objemnými encyklopediemi, vás dnes čeká Wikipedia a podobné webové projekty. Tam, kde jste byli odkázáni na svůj výstřižkový archiv, směje se na vás okénko Google nebo jiného prohledávače internetu.


Specializovaná tištěná média nahradily tematické stránky a úřady sice stále ještě vyvěšují informace na veřejné desky, ale souběžně je najdete i na jejich webových stránkách.

Odvrácenou stranou světa snadno dostupných informací jsou rostoucí nároky na schopnost požadovanou informaci skutečně najít, ověřit a zapojit do souvislostí.

Použití jasného a jednoduchého jazyka podporuje efektivní komunikaci. Nelze předpokládat, že každý návštěvník je odborníkem na problematiku, která je na webových stránkách prezentována. Informace na WWW stránkách jsou proto podávány co možná nejsrozumitelnějším způsobem.

Ke sdělení informací se nepoužívá odborná terminologie, cizí slova a méně obvyklé významy známých slov, jestliže nejsou v dokumentu řádně vysvětleny. Výjimkou jsou případy, kdy jejich použití je ke správnému výkladu nezbytně nutné. V textu se používají kratší věty místo dlouhých a komplikovaných souvětí.


Hlavnímu sdělení WWW stránky předcházejí v rámci webové stránky pouze informace, které se má čtenář dovědět, než začne toto hlavní sdělení číst (např. hlavní nadpis celého webu atp.). Pokud hlavnímu sdělení předchází rozsáhlejší navigace, vždy existuje možnost, jak ji přeskočit a dostat se tak rychle na žádaný obsah.

Pro jednotlivé prvky textového obsahu, typicky odstavce textu, jednotlivé odkazy a nadpisy, platí pravidlo obdobně. Nejdůležitější sdělení je vždy umístěno co nejblíže k začátku daného obsahového prvku.

Na svém počátku byl internet akademickou a vysoce odbornou záležitostí. V současnosti jde o nejúspěšnější komunikační systém pro úplné laiky. To s sebou nese nároky, mimo jiné na internacionalizaci názvů. Pro miliony uživatelů internetu je současný stav, kdy musí napsat v neznámém jazyce název serveru, aby si pak mohli v rodném jazyce prohlížet obsah, prostě nepřijatelný.


INTERNET – jeho vznik se datuje na rok 1962, kdy byl zahájen projekt agentury DARPA. Šlo o to, aby americké vojenské základny mohli komunikovat po síti, která nemá žádný centrální uzel, to znamená, aby síť fungovala i při poruše některého z počítačů, a aby nebyla ohrožena a vyřazena z provozu díky zničení onoho uzlu.

V roce 1972 vznikl první e-mailový program, vyvinul ho Ray Tomlinson. V roce 1984 vznikl DNS - Domain Name System, který nám umožňuje zadávat textovou adresu, namísto IP adresy.

Pojem "internet" vznikl v roce 1987. V roce 1989 vyvinul Tim Berners-Lee hypertextové dokumenty, tedy texty, které mohou obsahovat hypertextové odkazy na další dokumenty umístěné klidně na druhém konci světa. Tomuto systému se říká World Wide Web, tedy naše známé WWW.

Komerční provoz internetu se datuje od roku 1992, kdy bylo umožněno připojení na páteřní síť internetu i komerčním subjektům. Připojení tehdejší ČSFR k internetu se datuje na listopad 1991, kdy proběhly první úspěšné pokusy připojení na uzel v Linci.

Slavnostní zahájení se uskutečnilo 13.2.1992. Internet se u nás postupně rozšiřoval do vysokých škol, kdy ministerstvo školství v prosinci 1991 uvolnilo 20 milionů korun na vybudování páteřní sítě internetu spojující univerzitní města.

WEB PRVNÍ A DRUHÉ GENERACEVývoj internetu se neustále zrychluje – před několika málo lety jsme měli první stránky na webu, teď se už mluví o webu druhé generace a již se spekuluje o jeho třetí generaci.

Web první generace, to je vlastně něco jako frontální výuka. Je to jednosměrný tok informací od jedince ke skupině. To jsou aplikace typu e-shopy, internetové noviny, klasické zpravodajství, katalogy, zkrátka statické prezentace.

Web druhé generace dává hlas lidem, kteří přicházejí na webové stránky. Z původních návštěvníků se stávají tvůrci. Už tu není redaktor, který určuje obsah stránek, a návštěvníci, kteří jej přijímají. Kdokoli chce, může spolutvořit obsah mnoha webových stránek, přidávat komentáře, zakládat si profily.

S příchodem webu nové generace se komunitní technologie stávají všeobecnou součástí našich nástrojů, a díky tomu se vytvářejí komunity kolem nejrůznějších, někdy až obskurních témat.

Web 2.0 je souhrnným pojmem pro nové, emergentní vlastnosti webu, které na rozdíl od původního Web 1.0 (který poskytoval poměrně pasivní zkušenost s Internetem) vznikly z potřeby propojit lidi, sdílet znalosti a zkušenosti, a poskytnout nové možnosti pro výuku/učení. Sociální software obecně umožňuje číst i přispívat do webových prostor a požadavek aktivní participace je jeho základní charakteristikou.

WEB PRVNÍ A DRUHÉ GENERACEO Web 2.0 nástrojích se hovoří jako o „sociálním webu“. Umožňují vytvářet, kontrolovat (editovat) a také zveřejnit informace samotnými uživateli, a to ve vzájemné spolupráci a na demokratickém základě.

Díky rozvoji fenoménu zvanému Web 2.0 se naše životy naplno dostaly do víru informační společnosti. Ať na tuto skutečnost jsme připraveni, či nikoli, ať se nám zamlouvá, či protiví, je třeba ji přijmout a pracovat s ní. Dotýká se velkého množství profesí napříč společností, ale učitelské povolání zasahuje mimořádně citlivě, zejména proto, že osoby, se kterými, přímo pracují – naši žáci a studenti – se v informační společnosti pohybují zcela přirozeně a jsou její nedílnou součástí.

Web 2.0. se stal milníkem práce s informacemi zcela oprávněně. Radikálním způsobem změnil poměr mezi produkovaným a přijímaným objemem informací on-line. Obsah webového prostředí je nyní z nemalé části tvořen běžnými uživateli. Zatímco před rokem 2005 bylo nutné k vkládání informací na web ovládat přinejmenším HTML, současné redakční systémy pracující na principu WYSIWYG (What You See Is What You Get) umožňují tvorbu např. webové stránky i naprostému laikovi. Ve většině případů stačí pouze ovládat svou mateřštinu, myš a klávesnici. Kolaborativní prostředí tuto skutečnost zpopularizovalo a přilákalo pozornost širší veřejnosti. S rostoucím počtem uživatelů začaly vznikat sociální sítě a aplikace, které dále zjednodušovaly přístup laické veřejnosti do světa internetu.

WEB PRVNÍ A DRUHÉ GENERACESlužby Webu 2.0 pro učitele a školy

Pro stručný přehled použijeme částečně členění: koncentrace dat – díky vyhledávačům (Google, Bing či další) a

specializovaným úložištím či katalogům výukových objektů je možné pro výuku snadno a rychle získat výukové objekty všeho druhu; k dispozici je celá řada specializovaných úložišť pro fotografie, audio i video nahrávky nebo obecných úložišť dat

změna komunikačního modelu – sociální sítě mohou být nástrojem pro komunikaci a kooperaci s žáky, rodiči a veřejností, dalšími učiteli a jsou také dalším zdrojem informací; jedním z nástrojů pro výuku mohou být i diskuzní fóra

wiki systémy – jsou využitelné jako úložiště přípravy učitelů, jako publikační nástroj pro žáky i jako nástroj pro nejrůznější projekty; moderní wiki jsou nabízeny jako on-line služba, pro školy zpravidla bezplatně (například Google nebo Wikispaces.com); tyto systémy přitom integrují možnost publikace textů, obrázků, videí, úložiště souborů, prohlížeče běžných formátů (DOC, PDF, XLS a další), agregační služby (zpracování RSS, výběr zpravodajství atd.) i komunikační funkce

WEB PRVNÍ A DRUHÉ GENERACE

Služby Webu 2.0 pro učitele a školy

web jako platforma a webové služby nahrazující desktopové

aplikace– nabídka služeb je široká, od náhrady serverových služeb (file server, mail server, web server a další) přes kancelářské balíky nahrazující desktopové textové editory, tabulkové kalkulátory či editory prezentací, ale zároveň doplňující o on-line podporu spolupráce, sdílení a distribuce; nově se objevují nejrůznější grafické editory, audio editory, video editory, které jsou propojeny s on-line úložišti dat a opět s nástroji pro spolupráci či sdílení a distribuci

mashup – možnost využívat API služeb a vytvářet nové služby – místo výuky klasických programovacích jazyků v informatice je možné zařadit výuku programování on-line služeb, kde existuje celá řada on-line nástrojů pro programování v skriptovacích jazycích (například Google Gadget Editor), ale také řada nástrojů pro vizuální programování (nYahoo Pipes); oblíbená je i tvorba mapových mashupů, které kombinují data v tabulkách s o on-line geoaplikacemi, výhodou je především snadné propojení s praxí

WEB PRVNÍ A DRUHÉ GENERACENástroje nové generace

Nástrojů, které web nové generace nabízí, je celá řada. Některé jsme již zmínili – nástroje na sdílení videí, fotografií, mikroblogovou technologii Twitter. Základní nástroje probereme v samotné kapitole, no zatím se zastavíme ještě u některých a pro přehlednost si je rozdělíme do tří skupin:

Komunikace a sdílení

Blogy, jedna z nejrozšířenějších technologií, umožňují to, že autorem se na webu může stát kdokoli. Už není potřeba pronikat do programovacích jazyků a být technicky vzdělán v oblasti ICT. Vytvářet texty na webu je díky blogům tak snadné, jako psát v jednoduchém textovém editoru – nejsou třeba žádné zvláštní dovednosti. Navíc blogy obsahují onen element sociálního sdílení – návštěvník blogu může vaše texty komentovat i hodnotit, může si svůj oblíbený blog stahovat pomocí rss čtečky, může se stát fanouškem apod.

Mikroblogování je v podstatě zúžení celého obsahu blogu do nějakého mikroformátu. Takže existují i blogové platformy, např. „Twitter”, které vám umožní napsat zprávu pouze o délce maximálně 140 znaků. Můžete tu sdílet i multimédia, a tak dělat i přímé přenosy – např. můžete svou hodinu „vysílat živě” na internetu.

WEB PRVNÍ A DRUHÉ GENERACENástroje nové generace

Sociální novinky

Sociální novinky jsou založeny na hlasování o zajímavých článcích, blozích, stránkách. Příkladem je třeba Digg.com, který tato hlasování uživatelů zpracovává, umožňuje vám, jako autorům, na svou stránku umístit aktuální informaci, jak si vedete, a na portálu Digg se ukazují ty nejlépe hodnocené stránky a weby.

Nové formy spolupráce

Internet nyní nabízí řadu služeb. Jde o technologii, která lidem umožňují lepší spolupráci na dokumentech – například materiál procházející připomínkovým řízením může být umístěn někde na internetu a připomínky mohou všichni vkládat do tohoto jediného dokumentu.

Internet umožňuje vznik různých sociálních sítí a komunit. Sociální sítě jsou platformou, kde se můžete propojovat se svými přáteli, známými, můžete společně sdílet obecně, příklady jsou Facebook a Linkedin. Komunity jsou podskupinou sociálních sítí, jejich znakem je, že jsou orientované kolem nějakého tématu – autá, filmy, to jsou online komunity

ZÁSADNÍ POSUNY VE ZPŮSOBU PROPOJOVÁNÍ LIDÍ

Důvodů, kvůli kterým lidé navzájem propojují své počítačové sítě, je dnes celá řada. Každý z nich však sleduje obecně jiný cíl, a pro jeho dosažení může vyžadovat specifické nástroje, nebo alespoň klást důraz na určité specifické aspekty či parametry.

Jednou z historicky nejstarších motivací pro vzájemné propojování sítí, dodnes velmi aktuální, je snaha vzájemně zpřístupnit uživatelům jednotlivých sítí nejrůznější zdroje ostatních sítí - ať již jde o zdroje povahy technických prostředků, programů, dat či služeb.

Typickým příkladem služby, která bez vzájemného propojování sítí ztrácí mnohé ze své atraktivnosti, je elektronická pošta: můžete-li jejím prostřednictvím posílat zprávy pouze uživatelům té sítě, ve které se nacházíte sami, je to jistě velmi užitečné. Máte-li však možnost posílat zprávy také uživatelům jiných sítí, má pro vás elektronická pošta rázem mnohem větší užitnou hodnotu.


Internet není jen způsob, jak propojit počítače, nebo lidi, nebo prezentovat informace. K úžasu mnohých lidí (a zděšení jiných, ať už dobře myšlenému, nebo jako jejich reakce na ztrátu monopolu v organizování tvorby znalostí a spolupráce) vnáší úplně nový rozměr do způsobu, jakým jako lidstvo komunikujeme, spolupracujeme a pracujeme se znalostmi. Jistě, lidé spolupracují a komunikují už od doby našich jeskynních předků. Internet nám ale přináší další kvalitativní posun v médiu, jaké můžeme k tomuto účelu použít. Mnozí očekávají rozsáhlé civilizační změny srovnatelné s tím, co způsobily předchozí srovnatelně významné inovace ve způsobu komunikace a spolupráce, např. papír a později knihtisk.


Přitom se tato revoluce děje skoro plíživě a za pomoci těch nejjednodušších nástrojů. Internetová diskusní fóra si navíc mnohdy spojujeme spíše s prázdným tlacháním nebo agresivitou anonymních přispěvatelů, než s médiem, které přinese revoluci do lidského vědění a spolupráce. Přesto jako nástroj přináší většinu toho, co Internet jako nové médium v oblasti spolupráce a tvorby vědění potenciálně umožňuje a při šikovném využití nás skutečně může transformovat na civilizační revolucionáře v oblasti znalostí a spolupráce.

E-mail ve službách učitele (elektronická pošta, e-pošta) je jednou z nejzákladnějších služeb sítě Internet. Posílání zprav není časově velmi nároční, můžeme ho využívat aj ze školy, bez pevné linky na internet bez toho, aby telefonní účty překračovali běžný rozpočet školy. Text e-mailu si můžeme napsat předem, a pak se stačí připojit pouze na krátký okamžik samotného zasílaná zprav. Stejně přijaté správy stačí načíst, odpojit se a pak si je v klidu přečíst, bez časového stresu.


Pro učitele má elektronická pošta význam jak médium pro komunikaci s kolegy, s různými organizacemi, ale i se studenty a s rodiči (např. informace o studijních výsledcích jejich dětí, resp. o jejich nepřítomnosti na vyučování). V souvislosti s elektronickou poštou jsou dnes pro učitele nejzajímavějšími možnostmi využívání diskusních skupin a vyučování pomocí teleprojektorů.

Diskusní skupiny – jejich podstata spočívá v tom, že nemusíme posílat zprávu každému účastníků osobitě, ale pošleme ji len na adresu serveru, která je automaticky rozpošle všem ostatním. Tenhle způsob je velmi výhodný pro lidi, kteří si vyměňují informace a zkušenosti v jisté oblasti, například umělci můžou diskutovat o nejnovějších poznatcích a trendech v jejích oblasti.

SOCIÁLNÍ WEBSociální síť

Sociální síť, zvaná též společenská síť, komunitní síť či komunita, anglicky social network, je propojená skupina lidí. V širším slova smyslu je sociální sítí každá skupina lidí, která spolu udržuje komunikaci různým prostředky.

V užším, moderním a značně převažujícím pojetí se sociální sítí nazývá služba na internetu, která registrovaným členům umožňuje si vytvářet osobní (či firemní), veřejný či částečně veřejný profil, komunikovat spolu, sdílet informace, fotografie, videa, provozovat chat a další aktivity.

Někdy se za sociální síť považují i internetová diskusní fóra, kde si uživatelé vyměňují názory a poznatky na vybraná témata (finanční poradenství, školské projekty, kosmetika, apod.) Komunikace mezi uživateli sociálních sítí může probíhat buď soukromě mezi dvěma uživateli nebo (nejčastěji) hromadně mezi uživatelem a skupinou s ním propojených dalších uživatelů.

SOCIÁLNÍ WEBSociální síť je pojem, jež nepochází z oblasti informatiky, ale ze Sociologie. Jde o strukturu uzlu, které reprezentují buď jednotlivce nebo skupiny či organizace a tak dále. Tyto uzly jsou propojeny vzájemnými vazbami. Touto vazbou nemusí být nutně přátelství či partnerství, ale klidně i společné názory, koníčky, sexuální vztahy nebo nenávist.

Sociální sítě se stávají novým komunikačním kanálem. Pomocí sociálních sítí se prostřednictvím Internetu sdružují lidé, kteří by se jinak fyzicky nemohli setkat. V současné době prožívají sociální sítě rychlý rozvoj, který je urychlován nově vznikajícími technologiemi (Web 2.0, blog a podobně).

O popularitě sociálních sítí svědčí i fakt, že se do nich připojuje stále více uživatelů. Účel sociálních sítí se různí, některé slouží ke sdílení informací a k zábavě, jiné pomáhají hledat práci, případně sdružují etnika nebo umělce. Známé sociální sítě jsou například: Facebook, Google+, Linkedln, MySpace, Twitter.

SOCIÁLNÍ WEB

Uživatelé sociálních síti

Mezi neuživateli sociálních sítí je všeobecně rozšířen názor, že sociální sítě jsou doménou hlavně generace teenagerů, nicméně tento názor neodpovídá skutečnosti. V současné době silně převažují dospělí uživatelé.

Sociální síť jsou internetové servery. Kromě komunikace zde mohou sdílet videa, fotky, hrát hry, plánovat akce, rozesílat si navzájem pozvánky, a nebo zakládat skupiny, které shromažďují lidi s určitým zaměřením.

NOVÉ MOŽNOSTI SDÍLENÍ A TVORBY NA INTERNETU A JEJÍ

VYUŽITÍ PRO VÝUKU LMS (Learning Management System)

Je obecně jakýkoliv softwarový balík (skupina programů v počítači), jehož hlavní funkcí je tvorba, distribuce a administrace elektronických vzdělávacích materiálů a kurzů. Většina LMS systémů je založena na webových technologiích, umožňující přístup ke studijním materiálům způsobem "anytime and anywhere" = "kdykoliv a kdekoliv".

LMS řadíme do kategorie tzv. online aplikací. Ve školství se navíc může jednat o příklad Web 2.0. Jedná se tedy o prostředí poskytované prostřednictvím webových prohlížečů, které je vytvořeno za účelem správy vzdělávacího obsahu. Přitom se velice často jedná o modulární systém, který umožňuje uzpůsobit využití LMS na základě individuálních představ jeho provozovatele.


VYUŽITÍ PRO VÝUKU LMS (Learning Management System)

Mezi nejčastější moduly patří: prezentace a tvorba textových informací testy a ankety správa souborů administrace uživatelů a skupin (často spojených se školským

prostředím jako "žák", "učitel","tutor" apod.) úkoly a kalendář diskuse blogy, články a aktuální informace

Z pohledu využití LMS pak můžeme sledovat rozdílná kritéria. Některé LMS se soustředí na proces vzdělávání, jiné pak především na správu vzdělávacího obsahu. Otázkou taktéž je, v jaké oblasti je LMS nasazováno, zda v regionálním školství či ve státní správě nebo velkých podnicích.


VYUŽITÍ PRO VÝUKU E-learning

Je forma vzdělávání, která podporuje výuku pomocí multimediálních prvků a využívá informační a komunikační technologie k tvorbě kurzů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a také k řízení studia. Zpravidla je e-learning realizovaný prostřednictvím počítačových sítí.

Jde o vzdělávací proces využívající informací a komunikační technologie k tvorbě kurzů, distribuci studijního obsahu a komunikaci mezi lektorem a účastníky. Zaměstnanci mohou absolvovat školení, aniž by vstali od počítače, a to šetří jejich čas, či náklady například na dopravu. Výuka je plně interaktivní, což posiluje motivaci účinků a umožňuje jim odnést si ze školení poznatky a dovednosti, využitelné v jejich konkrétní praxi.

Hlavní myšlenkou e-learningu je svobodný přístup ke vzdělávání v libovolném čase a v libovolném prostředí.


VYUŽITÍ PRO VÝUKU Moodle

Jde o softwarový balík, který umožňuje efektivní podporu prezenční i distanční výuky. Slovo Moodle bylo původně akronymem pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment (tzv. Modulární objektově orientované dynamické prostředí pro výuku). Tato informace však může být zajímavá především pro programátory a teoretické pedagogy. Lze ho také považovat za sloveso (v angličtině "to moodle"), které popisuje proces líného, pozvolného putování od jednoho k druhému, dělání věcí podle svého, hravost, která často vede k pochopení problému a podporuje tvořivost. V tomto smyslu se vztahuje jak k samotnému zrodu Moodlu, tak k přístupu studenta či učitele k výuce v on-line kurzech.



Tvůrci kurzů v prostředí Moodle mají k dispozici řadu modulů pro sestavení obsahu. Nastavení modulů i jejich jednotlivých instancí lze dále přizpůsobovat, a využívat je tak v různých pedagogických situacích. Kromě těch dodávaných přímo v distribuci je k dispozici řada rozšiřujících modulů. Pomocí standardně dodávaných modulů lze do on-line kurzu vkládat např.:

Studijní materiály ve formě HTML stránek, souborů ke stažení, Flash

animací, strukturovaných přednášek, apod., diskusní fóra s možností odebírání příspěvků e-mailem, úkoly pro účastníky kurzu, automaticky vyhodnocované testy složené z různých typů testových úloh, slovníky a databáze, na jejichž plnění se mohou podílet účastníci kurzu, vzdělávací obsah dle specifikace SCORM atd.

Moodle umožňuje také evidenci studijních výsledků. Činnost uživatelů je zaznamenávána v podrobných protokolech a souhrnných statistikách.



V rámci LMS Moodle existuje několik uživatelských rolí:

Manažer – mohou vstupovat do kurzů a upravovat jejich obsah i nastavení.

Většinou sami v kurzech neparticipují, ani v nich nejsou zapsáni. Tvůrce kurzu – mohou zakládat nové (prázdné) kurzy, tvůrce kurzu má

právo založit kurz a přiřadit k němu jeho učitele. Jakmile tuto operaci provede ztrácí ke kurzu jakákoliv práva (pokud si sám sobě nepřidělí roli Učitel v tomto kurzu).

Učitel – mohou v rámci kurzu dělat vše, včetně změn aktivit a známkování kurzu, učitel je tedy ten kdo kurz připravuje (tj. vkládá a upravuje jeho obsah) a ten kdo v tomto kurzu učí.

Učitel bez práva upravovat – mohou učit v kurzech a známkovat studenty, nemohou však měnit činnosti, obsah (tj. nezapne si režim úprav).

Student – účastníci kurzu, kteří v tomto kurzu studují, obvykle mají méně oprávnění.

Host – mají minimální práva a obvykle nemohou nikam vkládat texty,

NOVÉ MOŽNOSTI PŘÍSTUPU K INFORMACÍM ONLINE A

VYUŽITÍ V PEDAGOGICKÉ PRÁCI

Využití sociálních sítí

Existuje velké množství sociálních sítí, ale každá může sloužit k trochu jinému účelu. „Některé jsou určené čistě pro sdílení informací a zábavu, jiné pomáhají hledat práci, případně sdružují členy určitého etnika nebo umělce profesionální i amatérské.“. Rozhodující je vybrat právě takovou síť, na které mají studenti a pokud možno i učitelé svůj profil a pravidelně ji používají ve volném čase. Podmínky, v současné době, nejlépe splňuje největší síť Facebook.



Výhody sociálních sítí

Sociální sítě mohou být způsob jak školu a vzdělání více přiblížit žákům a studentům. Jsou totiž jejich přirozeným prostředím, které nabízí mnohé nástroje pro podporu výukových aktivit. Poskytují vhodné prostředí pro sdílení studijních materiálů, týmovou spolupráci a mohou povzbudit kreativitu studentů.

Sociální síť umožňuje zůstat v kontaktu s mnoha lidmi. Ať se jedná o přátele, rodinu, spolužáky či spolupracovníky. Sociální síť nám umožňuje jednoduše sdílet velké množství informací, fotek, videí a pořádat různé srazy. Dnešní mládež má tu výhodu, že může a umí internet využívat jako nekonečný zdroj informací. Díky internetu se naučí rychleji samostatnému jednání.



Výhody sociálních sítí

Facebook nahradil předchozí zabezpečení třemi základními nastaveními soukromí – Pouze přátelé, Přátelé přátel a Všichni. Tyto možnosti jsou jednodušší a vztahují se jednotně na každého.

Můžete samozřejmě i nadále nastavit soukromí pro sítě vztahující se k práci nebo škole, ale tato nová struktura usnadnila jednotlivcům, zejména rodičům, kontrolu nad chováním jejich dětí.

Je dobré si pamatovat, že nastavení „Všichni“ znamená, že příslušné informace mohou vidět všichni na internetu. Mějte na paměti, že to nejsou pouze všichni, kteří mají účet v síti Facebook. Opravdu to znamená všichni na internetu, protože vše, co je vystavené v síti Facebook, může být prostřednictvím aplikací, mobilních zařízení a vyhledávačů s velkou pravděpodobností dostupné prakticky komukoli.



Nevýhody sociálních sítí

Sociální sítě nepřinášejí pouze samé výhody. Je nutné si uvědomit, že přinášejí také četná rizika. Vyvstávají zde zcela nové problémy a otázky, které je třeba řešit, a škola by v tomto ohledu měla být žákům nápomocná. Nikterak v tom, že bude dávat jednoduché rady, ale naučí je o problémech kriticky a samostatně přemýšlet.

Studium a komunikace

Sociální sítě poskytují vhodné prostředky pro mezikulturní vzdělávání a sdílení zkušeností s kolegy z celého světa. Umožňuje navazovat kontakty nezávisle na časových a prostorových omezeních, čímž se velmi usnadňuje spolupráce nejen na mezinárodní úrovni. Ačkoliv to může znít překvapivě, ku příkladu Facebook poskytuje vhodné prostředky pro mezikulturní vzdělávání a sdílení zkušeností s kolegy z celého světa. Umožňuje navazovat kontakty nezávisle na časových a prostorových omezeních, čímž se velmi usnadňuje spolupráce nejen na mezinárodní úrovni.



Crowdsourcing

Pokud se na sociálních sítích bavíme veřejně, můžeme skoro automaticky počítat i se zpětnou vazbou od lidí, kteří nebyli původními a zamyšlenými adresáty sdělení. Sociální sítě tak slouží jako skvělý nástroj crowdsourcingu, tedy sbírání znalostí davu. Kde jinde by bylo možné položit otázku a mít naději na kvalifikovanou odpověď než na sociálních sítích?“ Crowdsourcing je trend působení masové spolupráce, která umožňuje využití technologií web 2.0 k dosažení svých cílů. Zjednodušeně řečeno českým příslovím „víc hlav víc ví“.



Týmová spolupráce

Sociální sítě mohou sloužit nejen jako prostředek pro komunikaci mezi studenty a učiteli, ale i mezi učiteli a rodiči. Nabízí se také prostor pro on-line spolupráci studentů na různých domácích úkolech a také pro komunikaci mezi studenty a učiteli v reálném čase. Z důvodu vysokého počtu uživatelů je další velkou výhodou rychlá informovanost. Ta je navíc velice efektivní v tom, že proběhne-li jakákoliv nová aktualizace, Facebook vás na ni okamžitě upozorní. Je ovšem na uživateli, zda si aktualizaci přečte či nikoliv.



E-learning

Tak jak jsme již informovali o formě využití výuky formou E-learningu (viz kapitola č. 5.2), se teď podíváme na její výhody a nevýhody při využití v pedagogické práci.

Výhody

Mezi základní výhody e-learningu se obvykle zahrnují nižší náklady na vzdělání, široká přístupnost studia či snadná aktualizace studijních materiálů. Všechny uvedené výhody se však v rámci středních škol příliš neprojeví – do úspory nákladů se započítává například úspora času zaměstnance (pro interní firemní kurzy) nebo výhody úspor z rozsahu.



Výhody

Jde o efektivní využití času, protože student si může snadno rozvrhnout, kdy bude kurz studovat. Stejně tak si student volí tempo svého studia. To může být výhodné zejména při příchodu žáků ze základních škol, kde mohl být kladen různý důraz na některé oblasti vzdělávání a vstupní úroveň žáků je tak různá.

Do určité míry e-learning může snížit některá omezení a předsudky a integrovat tak studenty s určitými handicapy (určitý stupeň anonymity umožňuje rovnocenné zapojení například tělesně postižených či národnostních menšin). Navíc se uvádí, že zrak je z hlediska lidského vnímání důležitější než sluch (což je jeden z výrazných rozdílů mezi klasickou výukou a elektronickými kurzy – elektronické kurzy působí zejména na zrak, zatímco klasická výuka spíše na sluch).



Nevýhody

Při využití e-learningu je důležité zvážit vhodnost v konkrétním případě. Pokud by se dokonce eKurzy používaly pouze přímo ve škole, výrazně by poklesly některé uvedené výhody. Základním předpokladem využití je (v případě využití internetových kurzů) zařízení s dostatečně kvalitním připojením k internetu.

Elektronický kurz se nemusí hodit pro všechny studenty, předměty či pedagogické směry. Ne každý student je schopen studovat samostudiem a přes internet probíhá přece jenom odlišný způsob například socializace. Rovněž edukační proces ohrožuje zneužití anonymity i fyziologicko-psychologické hranice práce s počítačem. Nepříjemnosti může rovněž způsobit nekompatibilita mezi různými e-learningovými systémy, protože není možné vždy přenést již vytvořený kurz do jiného e-learningového systému.

SEZNÁMENÍ S HLAVNÍMI INTERNETOVÝMI TRENDY

VYUŽÍVANÝM MLADÝMI LIDMI

Využití sociálních sítí

Přestože sociální sítě byly původně založeny, aby sloužily lidem, řada firem již zjistila, že se jim otevřel nový komunikační kanál se svými zákazníky. Firmy přistupují k sociálním sítím různými způsoby. Jedni je nepovažují za důležité pro svůj byznys a tudíž neinvestují úsilí do vybudování svých profilů.

Druzí investují omezené úsilí, vytvoří si profil firmy na sociální síti, případně pozorují, co o nich další uživatelé říkají. A třetí skupina firem se na sociální síti či sítích naplno věnuje komunikaci se svými zákazníky či potenciálními zaměstnanci.



Obecně se zdá, že sociální sítě dávají do rukou zákazníků firem silný nástroj na projevení svých názorů, a proto stále více firem se přinejmenším snaží citlivě monitorovat dění na sociálních sítích, které se týká jejich značky. Možnosti využití sociálních sítí pro firmy jsou následující:

Profil a novinky – v podstatě stránka se základními informacemi. Firma tímto způsobem zveřejňuje novinky o své činnosti, podobně jako to dělá na svých webových stránkách nebo v tisku.

Společenská odpovědnost – firma používá sociální síť k propagaci a provozu svých charitativních iniciativ, na které je v tradičních médiích málo prostoru. Sociální síť umožňuje zapojení širokého spektra příznivců.



Hry – firmy organizují různé hry pro zábavu, ale i vzdělání svých zákazníků, např. banky mohou představovat hry, ve které se lidé učí hospodařit s penězi či mohou organizovat fiktivní obchodování s cennými papíry.

Zákaznický servis – firma využívá sociální síť jako další kanál, kterým umožňuje zákazníkům, aby pokládali své dotazy a požadavky. Odpovědi na nejčastější otázky pak slouží i ostatním uživatelům/zákazníkům.



Monitoring a aktivní komunikace – firma může pomocí specializovaných nástrojů hromadně sledovat, co o ní ostatní uživatelé říkají a zda-li jsou tyto zmínky pozitivní či negativní. Ve vybraných případech (zejména těch negativních zmínek) může firma uživatele napřímo oslovit a pokusit se změnit jeho názor na firmu v pozitivní.

Prodej – Facebook je první sociální síť na které si firmy mohou zřizovat plnohodnotný eShop. Facebook má dokonce připraven svůj vlastní platební nástroj Facebook Credits, kterým lze hradit zboží či služby.


VYUŽÍVANÝM MLADÝMI LIDMILifecasting a individualismus propojený sítí

Teenageři vyhledávají věci, které vyjadřují individualitu, osobnost, kreativitu. Rádi komunikují novými způsoby, ukazují kdo jsou. S nadšením přenášejí celý svůj život online. Společenský dialog vedený přes nová sociální media nahrazuje one-to-one komunikaci.

Novým způsobem myšlení mezi mladými je individualismus propojený sítí, skupinová mentalita. Vzrůstá význam kumulativní výhody, kdy mladí lidé mají tendence mít v oblibě to co ostatní. Vyžadují zkušenost a aktivně ji vyhledávají právě ve virtuálních světech založených na obsahu generovaném uživateli. Síťová generace je závislá na davu a na svých sítích, které jim pomáhají v rozhodovacím procesu. Ústně podaná informace se nešíří prostřednictvím vlivných jednotlivců, ale prostřednictvím sítí a zároveň jednotlivci v síti se ovlivňují mezi sebou navzájem. U mladých lidí je potřeba méně se zaměřit na to, kdo je ovlivňuje, a více na to, jak jsou ovlivňováni.



Mobilní telefon je nenahraditelný

Je nepřetržitou spojnicí s každou oblastí života mladého člověka. Mládež skokem přešla od internetu přímo k mobilním telefonům jako jejich „prvotní“ obrazovce pro informace, zábavu a komunikaci. Díky GPS se bude stále více využívat mobilní reklama vázaná k místu výskytu uživatele.



RSS a „newsmasters“

RSS agregátory udělaly z mladých lidí nemilosrdně efektivní konzumenty médií. Jsou považováni za „newsmastery“, protože v porovnání se starší generací dokáží mnohem lépe spojovat informace a zacházet s velkým množstvím informačních toků. I přesto ale stále ještě mladí potřebují editory, kteří by oddělili informační zrno od plev a ukázali jim, co je cool a důležité. Proto se začínají objevovat služby založené na RSS zahrnující editorskou složku.



Reflexní jednání v interaktivním světě

Mládež jsou skuteční „early adopters“. Jsou první generací, která vlastní mobilní telefony a užívá internet od útlého věku. Mobilní technologie je neoddělitelnou součástí jejich životního stylu, interaktivita je jim vrozená. To významně ovlivní jejich zájem o značky, nakupování a užívání internetu také v pozdějším věku. Mládež také očekává snadný přístup k multimediálnímu obsahu a nakládání s ním. Preference značek si tvoří na základě jednoduchosti doručení a šíře nabídky. Požaduje posun od umisťování reklamy s dlouhodobým obsahem k reflexivnímu umisťování reklamy se zaměřením na „tento okamžik“. Mladí chtějí vše teď, snadno a zadarmo.



Jazyková evoluce

Pro mladé je psaní prostřednictvím akronymů jednodušší než psaní celých slov a frází. To ovlivňuje i způsob čtení, vyhledávání a psaní. Vše musí být jasné, stručné a rychlé. Při vyhledávání informací se očekávají okamžité výsledky.



Zapojení zákazníka a měření účinku

Při měření účinku komunikace v digitálním světě zdaleka nestačí jen exaktní čísla o počtu shlédnutí reklamy. Stále důležitější je sledování a měření dopadu online, offline a mobilních komunikačních kanálů na chování zákazníka a jeho rozhodovací proces. Mladí lidé chtějí konat, ne se jen dívat. Chtějí být zapojeni do komunikačního děje, chtějí jej ovlivňovat a ne být jen pasivními účastníky. Krátká zábavná online videa jsou mezi mladými lidmi oblíbená. Mnoho digitálních reklamních spotů obtěžuje – jsou vkládány na začátek videa nebo přímo do něj. Ale pokud necháte uživatele započít interakci s reklamním videem a ponechat mu kontrolu nad průběhem, získáte přesné údaje o tom, jak přesně dlouho byli zapojeni a tedy vtaženi a potenciálně ovlivněni sdělením značky.

NOVÉ MOŽNOSTI PRO VYUŽITÍ INTERNETU PRO

SPOLUTVORBU A SPOLUPRÁCI

Dovolte nám citovat slova pana Daniela France, MSA, ředitele a hlavního konzultant aspol. Unisona Studio, s.r.o., který poskytuje vzdělávání a konzultace zaměřené na připravenost manažerů a pedagogů na využití sítí, webu druhé generace a práce se “síťovou generací” zaměstnanců, studentů a žáků.



„Síťová spolupráce je ještě jiny druh tvorby hodnot, než např. tymová spolupráce. Účastníci sítí předpokládají, že pro každy$ účel společného tvoření vzniká jiná “rekonfigurace” síťovych propojení; starou terminologií bychom řekli, že jsou připraveni tvořit dynamické ad-hoc tymy z členů své sítě. Svoji síť ovšem vnímají ne pouze jako skupinu lidí tvořenou svymi známymi a bezprostředními kontakty, ale i jejich známymi, známymi známych,apod. V mentalitě “síťového člověka” je dostupny kdokoli pro jakykoli účel, stačí pouze upřít energii k nalezení cesty, která k dotyčnému člověku - uzlu v síti - vede.

Tato chování, jakkoli abstraktně námi zde popsaná, mají zcela konkrétní realizace, postupy, normy chování a aplikační podporu v různych internetovych aplikací webu “druhé generace”. Určitym problémem z pedagogického pohledu je to, že vzdělavatelé nejen že tato chování nemají za vlastní, ale často ani neznají způsoby, jakymi je “síťová generace” v kontextu globálních komunikačních sítí realizuje, což je podpořeno mnoha tvrdymi statistikami i vlastním pozorováním a zkušeností s prací s pedagogy i studenty zároveň.



Vysledkem je pak vzájemné nepochopení, které může jít dále, než nenalezení společného jazyka. Určitym extrémním scénářem může byt naprosté hodnotové míjení se mezi generací vzdělavatelů a jejich studentů, které nicméně má potenciál značně zablokovat vzdělávací proces.

Cesta k porozumění vede přes schopnost pedagogů vnímat odlišnosti v chování, které připisujeme “síťování”, která je do značné míry usnadněna porozuměním nástrojům a technologiím, které “síťové generaci” umožňují žít svůj “novy život”. V důsledku se nejedná o žádny radikálně novy kontrast nebo nesoulad: jako všechny generace předchozí, i my se nyní musíme zabyvat tím, co si současná generace s sebou přináší a co je v našem případě do značné míry představováno “síťovym chováním”.



Zároveň od příchodu fenoménu Web 2.0 internetové služby stále více zapojují komunitu uživatelů do „hry", a zadavatelé tak mají možnost plně využít síly komunity či davu pro plnění svých časově náročných úkolů, které vyžadují zapojení lidské inteligence. Máme tu nový systém poskytování služeb - crowdsourcing.

Při crowdsourcingu dochází k zapojení komunity/davu do práce na projektu, nebo jde také o „najímání davu". Komunity spolu dokáží efektivně komunikovat, sdílet nadšení, zájem a především produkovat, tedy vytvářet obsah. Od outsourcingu se crowdsourcing liší tím, že dodavatel je vybírán až po předložení návrhu všech zájemců z uživatelů.



Hlavní výhodou crowdsourcingu je zisk velkého množství návrhů za minimální náklady. Následně si zadavatel může vybrat a odměnit ty nejlepší. „Důležité je chápat hodnotu všech uživatelů: dát tvůrčím lidem možnost věci vytvářet a nechat většinu, aby se ztotožnila (nebo neztotožnila) s podněty vytvořenými tvůrčí menšinou." Toho dosáhneme buď tím, že kreativní nápady tvůrčích respondentů jsou hodnoceny pasivní většinou, nebo tak, že tvůrčí a aktivní komentátory přizveme k přímé spolupráci s klientem.



Nevýhodou crowdsourcingu může být jak zneužití ze strany konkurence, tak i fakt, že malé procento komunity si najde čas řádně proniknout do podstaty businessu, a vznikají tak jen samoúčelná výsledky. Také bychom mohli pochybovat, zda lze věřit davu, který je sice rychlý a laciný, ale také anonymní.

HLAVNÍ NÁSTROJE „NOVÉHO INTERNETU“ PRO KOMUNIKACI,

SPOLUPRÁCI A UČENÍ

FACEBOOK

Vznikl v roce 2004 původně jako síť určená pro studenty

Harvardské univerzity, slouží jako platforma pro vytváření osobních, firemních a skupinových profilů a propojování přátel, dále jako herní server, internetová fóra, ukládání a sdílení multimédií.

Je nejpoužívanější a nejpopulárnější sociální síť na světě. Facebook umožňuje velmi snadné sdílení informací, fotek a novinek s vašimi kamarády, spolužáky nebo s kýmkoliv kdo vás zajímá.

Používání Facebooku je velmi snadné a jednoduché. K tomu abyste mohli začít facebook používat stačí mít k dispozici počítač s připojením na internet. Pak už stačí jen do vašeho prohlížeče zadat adresu facebook.com.


SPOLUPRÁCI A UČENÍFACEBOOK

Na úvodní stránce Facebook se pak musíte zaregistrovat. Registrace na

Facebook je jednoduchá. Budete muset zadat vaše jméno, příjmení, emailovou adresu a datum narození. Datum narození vyžaduje Facebook, protože službu mohou používat jen osoby, které mají více než 13 let. Po zadání těchto základních údajů vás v několika dalších krocích provede facebook nastavením vašeho profilu. Ukáže vám jak si přidat profilovou fotku, nabídne vám možnost najít vaše spolužáky ze základní, střední, nebo vysoké školy, nebo vaše kolegy ze zaměstnání.

Sociální síť Facebook (podobně jako Twitter) je založena především na tom, že vy sdílíte nějaké informace o sobě a máte naopak přístup k informacím, které o obě sdílí lidé, o které se zajímáte. (facebook používá slovo přátelé, ale to je často zavádějící. Lepší označení je asi opravdu „lidé, o které se zajímáte“).


SPOLUPRÁCI A UČENÍFACEBOOK

Informace, které můžete sdílet, mohou být fotky – z dovolené, ze školního

plesu, z jakékoliv aktivity, kterou právě podnikáte. Sdílet můžete cokoliv co na facebook napíšete – krátké statusy, delší poznámky. Sdílet můžete odkazy na zajímavé weby a články na internetu. Sdílet můžete videa z YouTube či cokoliv jiného. Sdílet také můžete vaše výsledky v různých hrách a aplikacích, které facebook nabízí.

Především si musíte uvědomit, že vše co na facebook dáte je veřejně přístupné. Facebook nabízí poměrně komplikované nastavení ochrany soukromí. U všeho si tak můžete nastavit, kdo tyto informace uvidí. Jestli pouze vy, nebo jen vaši přátelé, nebo přátelé vašich přátel, nebo všichni. Toto nastavení je v základu nastavené tak, že všechny informace mohou vidět přátelé vašich přátel. Což ve výsledku znamená velké množství lidí. Měli byste se tedy hned od začátku rozmyslet, co o sobě chcete prozradit.



FACEBOOK

Nezapomeňte také na to, že vyloženě soukromé informace na

facebook opravdu nepatří. I když si nastavíte vysokou ochranu zabezpečení, k tomu co dáte na facebook je i tak velmi snadné se dostat. Pokud na facebook nahrajete nějaké kompromitující fotky, nesmíte se pak divit, když se objeví někde jinde na internetu. Facebook není váš soukromý!


SPOLUPRÁCI A UČENÍTWITTER.COM

Mikroblogovací systémy nabízejí v podstatě klasické blogování

v nejjednodušší podobě, tedy je možné psát text o sto čtyřiceti znacích nebo vkládat odkazy. Původně byl text odpovědí na otázku „Co právě dělám?“. Mikroblogy jsou určeny pro mobilní telefony, ačkoli dnes jsou čteny a publikovány převážně z PC.

Projekt Twitter přitom není tak starý, jak by se podle jeho věhlasu mohlo zdát. Založila ho společnost Obvious jako svůj hlavní produkt v březnu roku 2006. Jeho autoři jsou na něj náležitě pyšní a na oficiálním blogu pravidelně informují příznivce o chystaných novinkách. Tam se čtenář může například dozvědět, že nechybělo mnoho k tomu, aby byl Twitter placenou službou.

Twitter je oblíben hlavně kvůli jednoduchosti celého systému a také kvůli obrovskému množství uživatelů, z nichž mnozí jsou hvězdy kulturního nebo politického života.



MYSPACE.COM

Myspace – vznikla v roce 2003 a slouží jako sociální síť, pro internetové profily lidí, pro ukládání a sdílení multimédií, druhá nejpoužívanější sociální síť na světě, patří společnosti News Corporation, kterou vlastní Rupert Murdoch.

MySpace je v současnosti druhá největší sociální síť. Dlouhou dobu

byl na prvním místě, ovšem v roce 2008 ji předběhl Facebook. Základní funkce jsou podobné jako na Facebooku: vytváření profilů, skupin, instant messenger a další. Stejně jako Facebook umožňuje third party aplikace, ovšem více je kontroluje. Hlavní rozdíl mezi MySpace a Facebookem je ten, že MySpace umožňuje větší upravitelnost, hlavně co se týče profilu.



GOOGLE +

vznikla v roce 2011 jako obdoba sítě Facebook, kde hlavní rozdíl spočívá v nastavení sdílení přes tzv. kruhy, do kterých si lze rozdělit jednotlivé osoby a sdílet dané věci jen s těmi, pro které to má přínos, nebo se jich to týká.

je sociální síť provozovaná společností Google. Provoz sítě byl zahájen 28. června 2011. Jde o největší přímou konkurencí Facebooku a v mnoha ohledech i Twitteru. Google+ zahrnuje stávající sociální služby jako Google Profiles, což je váš vlastní profil a +16, přidává k nim navíc některé nové prvky, např. Kruhy, Témata či Setkání



LINKEDIN

síť vznikla v roce 2003, slouží pro internetové profily a pro pracovní životopisy. Je to pracovní sociální síť, mnohým světovým zaměstnavatelům stačí místo životopisu poslat odkaz na profil na LinkedIn. Zajímavá je také možnost vystavení referencí o podrobnostech spolupráce s kolegy z LinkedIn



PICASA

V klientského verzi software Picasa (3.9), pro stejnojmennou

službu od Google, najdete možnost přímo sdílet na Google+, nové filtry fotografií, vylepšení štítkování, možnost vidět dvě fotografie vedle sebe a řadu dalších novinek.

Nejpodstatnější novinka pro uživatele Google+ je možnost sdílet přímo na Google+ (včetně výběru kruhů) a označovat uživatele Google+ ve fotografiích.

Picasa byl původně placený produkt pro správu fotografií. Nedávno ho od původního výrobce koupil Google, který program nabízí zdarma.


SPOLUPRÁCI A UČENÍPICASA

Program umí pracovat s digitálními fotoaparáty a naimportovat pořízené snímky

přímo z nich. Fotografie můžete uspořádávat do alb a alba do kolekcí. Ke každé fotografii můžete přidat několik klíčových slov, podle kterých lze tematicky podobné snímky vyhledávat.

Standardně jsou všechny soubory soukromé, ale je tu možnost sdílení jak jednotlivých souborů, tak celých složek. Sdílení je realizováno na základě unikátních odkazů. Ty lze e-mailem poslat na konkrétní e-mailové adresy nebo celé uživatelské skupině (například všem členům rodiny). Uživatelské skupiny v tomto ohledu fungují jako kruhy v sociální síti Google +.

Odkazy je též možné veřejně sdílet přes sociální sítě Facebook, Twitter a LinkedIn. Dále je možné nechat si jen vygenerovat unikátní odkaz a dále s ním pak naložit vlastními silami dle libosti. Třeba jej poslat přes ICQ nebo přepsat do SMS zprávy. Rovněž lze složku, která v případě fotek plní úlohu alba, zpřístupnit zcela volně na webu.



YOUTUBE

Zásadním obsahem portálu YouTube jsou videa, nicméně i sebevětší počet videí by z YouTube neudělal jedničku mezi servery pro sdílená videa, kdyby skutečnou hybnou silou nebyli lidé, přesněji uživatelé, jejichž komentáře, videoodpovědi, hodnocení, ale i připomínky, náměty a stížnosti z YouTube činí živoucí útvar.

Umožňuje vkládání videí nahraných na videoserver do jiných stránek – blogů, sociálních sítí, ale i internetových portálů vlastněných tradičními médii. Jde o „šíření obsahu“ - obsahu, který lze velmi snadno distribuovat, vkládat, doporučovat, posílat, kopírovat atd. Činitelem šíření není samotný obsah, ale lidé.


SPOLUPRÁCI A UČENÍYOUTUBE

YouTube videa často vznikají v domácím prostředí, v rodinném kruhu. Jejich obsahem jsou nezřídka rodinné události: narozeniny, večírky, nebo veřejná vystoupení dětí ve škole. Pokládat rovnítko mezi uživatelským YouTube videem a domácím videem by však bylo přílišné zjednodušení. Hlavním důvodem je rozdíl v cílovém publiku: zatímco rodinné video je určeno omezenému kruhu nejbližších rodinných příslušníků a přátel, YouTube video je veřejně přístupné pro kohokoliv.

Je to unikátní „prostor“ každého registrovaného uživatele. Jeden uživatel může mít (za užití různých uživatelských jmen) více kanálů. Kanál cizího uživatele je přístupný při kliknutí na jméno uživatele u avataru či pod videem. Kanál YouTube představuje personalizované místo pro: nahraná videa, vytvořené seznamy videí, aktivity na YouTube, jako jsou hodnocení Líbí se, oblíbené položky, odběry nebo komentáře, informace o kanálu, které chcete sdílet.

Pro učitele je možnost vytvořit si vlastní videokanál, kam si ukládá vybraná edukativní videa, která potom může sdílet se svými žáky či studenty. Zároveň z nich vytvářet skupiny, stanovit si konkrétní cíle a sledovat jejich pokrok přímo ve svém účtu.

LIDÉ „SÍŤOVÉ“ GENERACE, JEJICH HODNOTY, CHOVÁNÍ,

STYL UČENÍ

Níže uvedený text celé kapitoly č. 10, je citací článku „Síťová generace a síťové hodnoty“, z blogu společnosti Unisona Studio.

Jsou to lidé, kteří žijí (se) “síťovými nástroji”, které jsou často představovány právě různými webovými službami. Používáním těchto nástrojů jednak posouvají svoje myšlení, hodnoty i preference, ale tyto nástroje jsou i právě proto stavěné “pro ně” a tyto změny akcentují.

http://www.unisona.com/sitova-generace-a-sitove-hodnoty/


STYL UČENÍ

Lidé síťové generace, řečeno ve zkratce, žijí „síťový život“, tedy:

využívají nové síťové, komunikativní a kolaborativní nástroje pro

společnou interakci navzájem se ovlivňují a budují svoji „osobní značku“ v síti,

zejména na internetu; mají výrazná a od nás odlišná očekávání vzhledem k tomu,

jakým způsobem a v jakém množství přijímají informace; vytváří si svůj “soukromý prostor” a “nové veřejné prostory”

nikoli ve fyzickém světě svých pokojíků nebo veřejných prostor v městech a obcích, ale v online světech a službách

jsou připraveni spolupracovat a spolutvořit v kontextu své sítě, kterou zároveň neustále dynamicky proměňují.


STYL UČENÍ

Ke klíčovým hodnotám, které tato generace vnímá jako důležité a které síťový život umožňují a rozvíjí, pak patří tyto následující – a jejich pořadí rozhodně není náhodné, jedna totiž rozvíjí druhou:

“Síťování”: vnímání sebe sama jako součásti širší sítě. Je to něco

jiného, než se vidět jako součást týmu nebo “party”, dynamika sítí umožňuje daleko větší flexibilitu a dosah, než v případě uzavřené skupiny.

“Egocentrismus” v neutrálním slova smyslu. Vidí-li se síťový člověk jako součást sítě, jeho pohled přirozeně začíná od něj samého, tzn. on je ve středu své sítě, ze které se po různých propojeních vydává do světa dalších uzlů (lidí, aktivit, myšlenek, apod.), se kterými navazuje bližší či vzdálenější síťová spojení, případně je pouze “vezme na vědomí”. V síti nejsou hráze, pouze vztah bližší-vzdálenější.


STYL UČENÍ “Aktivita”: pokud má být síťový člověk plnohodnotný člen sítě,

musí být v ní aktivní, zejm. vytvářet obsah a komunikovat s dalšími uzly v síti.

“Ochota sdílet”: lidé síťové generace na sebe v síti – ve své síti, ale tedy i do značné míry ve veřejném síťovém prostoru – řeknou skoro vše. Soukromí dostává úplně nový rozměr – skutečně hovoříme o privatizaci veřejného prostoru a zároveň zveřejnění prostoru soukromého.

“Autenticita”: tato generace má mimořádný odpor vůči “nepůvodním” věcem a chováním. Pokud existujete v síti jako “veřejný uzel”, nemáte prostor pro fikce. Autenticita je klíč. Jistě existují pokusy o tvorbu virtuální identity, úplně odlišné od té reálné, ale pokud to vysloveně není součástí “hry” (jako u Second Life a dalších projektů), síť – lidská síť – to nevnímá dobře.


STYL UČENÍ “Potřeba interagovat”: pro člověka síťové generace je

nemyslitelné, že by určitý obsah neobsahoval možnosti, jak na něj reagovat a dále s ním interagovat.

“Spoluvytváření kultury”: ve smyslu jak masové kultury, tak hodnot a norem jednotlivých společenství a komunit. Síťová generace není pasivním příjemcem masové konzumní kultury, ale tráví čas spíše vyhledáváním, čtením, zkoumáním, ověřováním, spolupracováním a pořádáním (všeho). Internet jim mění život na nepřerušovanou, masovou spolupráci.

“Spolutvorba”: ve smyslu anglického “peer production”. Lidé síťové generace jsou připraveni být aktivní tvořit hodnoty spolu se sobě rovnými členy sítě, ať už vrstevníky nebo lidmi na podobné úrovni schopností či zájmů. (více o tom v knize Wikinomics, na jejímž překladu aktuálně pracujeme a v nakl. Fragment vyjde na podzim).


STYL UČENÍ “Práce jako zábava”: charakteristikou spolutvorby je určitá

dobrovolnost a nadšení, lidé si sami vybírají, do čeho se chtějí zapojit a na čem se podílet. Obrovský rozmach open-source hnutí (a nejen v oblasti vývoje software) to jen potvrzuje.

“Odpor vůči hierarchiím”: nová generace nebude tak snadno tolerovat hierarchie. Ve světě sítí neexistují pyramidy (síť zde skutečně není MLM!), ale trojrozměrné (a n-rozměrné…) vzájemně propojené útvary. Nejsou hierarchie, jsou pouze více či méně gravitační uzly v síti.

“Smysl pro spravedlnost”, zejména vůči sobě. Pokud jako síťový člověk vytvářím formou spolutvorby nějakou hodnotu, a nejsem za ní placen, předpokládám, že benefit přijde jinou formou (a možná i v jiném čase). Ale toto tam musí být, nějaká nová forma “síťového otrokářství” nemá i přes některé pokusy prostor.


STYL UČENÍ

Výzkumy prokazují, že tyto hodnoty a z nich odvozené chování jsou v současné “síťové generaci” intenzivně prožívané a tudíž že pak mají tito “síťoví lidé” i určitá očekávání od zbytku světa vzhledem ke kompatibilitě s těmito hodnotami a chováním. Je to obrovské téma pro celou oblast vzdělávání. V kontextu efektivních webů je pak třeba hledat takové postupy a formy pro webové působení, které tyto hodnoty a chování nejen respektuje, ale umožňuje jim plné projevení se.


STYL UČENÍ

Efektivní “weby” pro “síťovou generaci” jsou pak takové, které:

umožňují obousměrný tok informací, resp. nejsou založené na

jednosměrném “poselství” umožňují interakci s obsahem umožňují vlastní aktivitu a “engagement” návštěvníků, které vnímá

ne jako čtenáře, ale jako spolutvůrce dávají prostor pro propojování (lidí, myšlenek, aktivit, činností) spojují “práci” a “zábavu” jsou autentické dokáží zapojit spolutvorbu nezneužívají energie návštěvníků pouze pro svoji potřebu aj.

DĚKUJEME VÁM ZA VAŠI

POZORNOST

Documents

VYUŽITÍ SOCIÁLNÍCH SÍTÍ V PROGRAMECH DALŠÍHO VZDĚLÁVANÍ