Embed Size (px)
Citation preview
Fyzika 6.třída
Opakování:
Zopakuj si odčítání času z ručičkových hodin:
https://www.youtube.com/watch?v=BPpzX91Oqbg
Přesýpací hodiny
Vyrob si přesýpací hodiny, změř čas, který určují hodiny, nalep na hodiny lísteček o délce času , hodiny vyfoť a pošli mi fotku.(Dobrovolné, pokud máš možnosti, dbej na bezpečnost práce, ať se nezraníš, popros tatínka o spolupráci, pokud nemáš možnosti, dělat nemusíš)
Odkaz:
https://www.youtube.com/watch?v=8vKCeE1Jfeg
http://fyzikanasbavi.zsnovolisenska.cz/hracky-vlastnima-rukama-a-hlavou/petlusky#presypaci-hodiny
Potřeby: 2 stejné PET láhve, 2 plastová víčka od velké Ramy, lepidlo, písek(můžeš použít mouku hrubou, rýži, dětskou krupici)
2 PET láhve uřízneme v polovině. 2 jejich uzávěry slepíme kruhovou plochou k sobě a po zaschnutí do nich provrtáme otvor o průměru asi 2 mm. (Popros rodiče, sám nevrtej!)
Otvor pečlivě zabrousíme pilníkem. Písek propereme, usušíme a prosejeme.
Písek nasypeme dovnitř soupravy a k uříznutým částem lahví přilepíme podstavce z velkých víček z kelímků od tuků (např. od Ramy).
Před kompletní montáží odzkoušíme množství písku tak, aby hodiny odsypávaly potřebný čas, např. 3 minuty.
Písek se přesypává z horní láhve, protože je přitahován gravitační silou. Vzhledem k tomu, že je vždy v horní části stejné množství písku a otvor je stále stejný, dochází k přesypávání písku vždy ve stejném časovém intervalu.
Téma: Změna objemu těles při zahřívání a ochlazování
-přečti si text učebnice str. 100-105
Pokusy, prohlédni si:
https://www.youtube.com/watch?v=v3syuYX5RJc
https://www.youtube.com/watch?v=EXYIyyZWEhA
Zápis do sešitu:
Změna objemu těles při zahřívání a ochlazování
Pevná tělesa
- délka kovových tyčí se při zahřívání zvětšuje, při ochlazování zmenšuje
- délka tyčí z různých kovů se při zahřívání za stejných podmínek zvětšuje různě
Bimetalový pásek – dvojkovový pásek, který se při zahřívání ohýbá
Využití:
- průvěs drátů el. vedení
- uložení mostů na pohyblivých válcích, atd.
Kapalná tělesa
- objem kapalin se při zahřívání zvětšuje, při ochlazování zmenšuje
- objem různých kapalin se při zahřívání za stejných podmínek zvětšuje různě
Využití - cisterny s benzínem
Plynná tělesa
- objem plynů se při zahřívání zvětšuje a při ochlazování zmenšuje
Využití – změna tvaru plastové lahve
Odpověz do sešitu na otázky:
1)Proč jsou dráty elektrického vedení vždycky trochu prověšené? Kdy jsou prověšené více v zimě nebo v létě? Co by se mohlo stát, kdyby montéři napnuli dráty v létě?
2. Proč se nemá nechávat hodně napumpované kolo na slunci?
3. Všimni si při nákupu minerálky, že lahve nejsou zcela plné. Proč výrobci ponechávají nad kapalinou volný povrch?
Fyzika 7
Slíbené pokus na jedničku: Natoč video, okomentuj přípravu, pomůcky, vysvětli princip (vyber si jeden pokus)
ukázky:
https://www.youtube.com/watch?v=ZfZt3Xh7elg
https://www.youtube.com/watch?v=vWLu8L7BRMI
https://www.youtube.com/watch?v=r4O0DlQlCLc&t=9s
https://www.youtube.com/watch?v=RmIdKtGotDs
Téma: Plování nestejnorodých těles
(učebnice str. 126-127)
Zápis:
Nestejnorodé těleso:
je těleso, které není celé z téže látky, mohou v něm být např. dutiny (vzduch)
jinak: je složeno z různých látek o různých hustotách (např., fotbalový balon)
Proč se ve vodě nepotopí zaoceánský parník, přestože je vyroben z ocelových plátů, které mají větší hustotu než voda?
Udělej si pokus:
Z modelíny vymodeluj kuličku a misku. Vezmi dvě sklenice s vodou. Do jedné sklenice dej kuličku a do druhé misku. Co pozoruješ?
Kulička z plastelíny se potopí ke dnu, miska z plastelíny zůstane na hladině. Je to způsobeno tím, že vnitřní objem misky je vyplněn vzduchem, jehož hustota je výrazně menší, než je hustota vody.
Při vhodné úpravě mohou plovat po hladině i taková tělesa, která jsou vyrobena z materiálu s větší hustotou než má kapalina.
Obdoba: ponorka, hustoměr, …
Proč se nepotopí ve vodě loď, když má větší hustotu než voda?
Zápis:
Při vhodném tvaru mohou plovat i tělesa, která mají větší hustotu než kapalina, protože ponořenou část
tělesa tvoří i vzduch s malou hustotou. Hustota ponořeného celku je menší než hustota kapaliny – lodě, ponorky.
Téma: Atmosféra Země, atmosférický tlak
(online hodina) -úterý
Vyzkoušej s i pokusy:
https://www.youtube.com/watch?v=J6yjMy39Yn
https://www.youtube.com/watch?v=w-mJE2sv_G8
Zápis do sešitu:
Atmosféra Země, atmosférický tlak
Okolo Země je plynný obal, který nazýváme atmosféra
Složení vzduchu:
78 % Dusík N, 21 % Kyslík O, 1 % Ostatní plyny (oxid uhličitý, Argon, vodní páry…)
Atmosféra je složená z vrstev.
Atmosférický tlak
je fyzikální veličina, kterou značíme pa
Vzniká v důsledku působení horních vrstev atmosféry na spodní Atmosférický tlak se stoupající nadmořskou výškou klesá Na témže místě se atmosférický tlak mění v důsledku změn počasí
Normální atmosférický tlak byl stanoven dohodou na 101 325 Pa (přesně).
8. třída
Opakování: Co bylo v prezentacích špatně?
Přírodní zdroje napětí: viz videa
https://www.youtube.com/watch?v=c1KS4gNvekY&t=13s
https://www.youtube.com/watch?v=oTnFH777mEI
https://www.youtube.com/watch?v=qeMGAjPtnc4
Téma: Elektrický proud, vodič a izolant
Prohlédni si videa a udělej si zápis do sešitu.
https://www.youtube.com/watch?v=ti5FJhtAJlo
http://www.zsondrejov.cz/Vyuka/F-9H/Elek_04.pdf
https://www.matfyz.cz/clanky/1081-fyzikalni-pokus-elektricky-proud-z-tuzky
https://edu.ceskatelevize.cz/elektricke-obvody-5e4423f94908cf0125157ec5
Elektrické vodiče jsou látky, které dobře vedou elektrický proud, říkáme o nich, že jsou elektricky vodivé. Příklad: kovy, tuha Elektrické izolanty jsou látky, které nevedou elektrický proud, říkáme o
nich, že jsou elektricky nevodivé. Příklad: plasty, sklo, guma, parafín. Vodné roztoky mohou vést elektrický proud. Vzduch je za normálních podmínek nevodivý. Vodivým se stává za
zcela určitých podmínek –například blesk.
Zakresli si do sešitu schématické značky str. 118
Opověz do sešitu:
1.
2.
3.
9.třída
Přímočaré šíření světla, rychlost světla
Str. 101-103 učebnice
Zdroji světla mohou být jak rozžhavená tělesa (Slunce, plamen svíčky, …), tak i tělesa nerozžhavená (zářivka, světluška, …). Svítit mohou i tělesa osvětlená (Měsíc, osvětlená bílá zeď, …).
Bodovým zdrojem nazýváme zdroj světla, jehož rozměry jsou zanedbatelné vzhledem ke vzdálenosti (pouliční lampa, hvězda, …). Ostatní zdroje jsou plošné nebo prostorové.
Optická prostředí mohou být- průhledná (vzduch, čisté sklo),
- průsvitná (kouř, mlha)
-neprůhledná (dřevo, keramika)
Světlo se šíří přímočaře. Rychlost šíření světla ve vakuu je 300 000 kilometrů za sekundu, v ostatních průhledných prostředích je menší.
Stín a polostín
Stín je prostor za tělesem, do něhož neproniká světlo ze zdroje. Prostor, do kterého proniká světlo pouze z některého z více zdrojů nebo z části plošného zdroje, se nazývá polostín.
Odraz světla na rovinném zrcadle
Video s výkladem:
https://www.youtube.com/watch?v=BrO5kqAerBY
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10121359557-port/319-lzicka-svetla/video/
https://www.youtube.com/watch?v=dVBlEj9hGC4
https://www.youtube.com/watch?v=yM6Uye4byRE
Vyleštěné kovové rovinné plochy, obvykle chráněné skleněnou vrstvou, nazýváme rovinná zrcadla.
Pro odraz světelného paprsku na zrcadle platí zákon odrazu:
https://www.youtube.com/watch?v=yD4chWAmo98
Úhel odrazu se rovná úhlu dopadu. Odražený paprsek leží v rovině dopadu. Obraz v rovinném zrcadle je zdánlivý, stejně velký, vzpřímený a stranově převrácený.
Kulová zrcadla
Kulová zrcadla rozeznáváme dutá a vypuklá.
Rovnoběžné paprsky se po dopadu na duté zrcadlo odrážejí do jednoho bodu, který nazýváme ohnisko dutého zrcadla. Paprsky rovnoběžné s optickou osou dopadající na vypuklé zrcadlo se odrážejí, jako by vycházely z jednoho místa za zrcadlem – tento bod nazýváme ohnisko vypuklého zrcadla.
Zobrazení předmětů kulovými zrcadly
Skutečný obraz předmětu vzniká protnutím paprsků světla odražených od zrcadla na stínítku. Zdánlivý obraz předmětu nelze zachytit na stínítko. Duté zrcadlo vytváří obraz skutečný, je-li předmět od zrcadla dál než ohnisko. Je-li předmět mezi ohniskem a dutým zrcadlem, pozorujeme zdánlivý, zvětšený obraz. Obraz předmětu, který pozorujeme vypuklým zrcadlem, je vždy zdánlivý a zmenšený.
