Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku

2020

Jiří Nantl1. náměstek ministra školství,

mládeže a tělovýchovy

Zahajovací konference k přípravě Strategie vzdělávací politiky do roku 202017. 1. 2013, Praha

11

2

1. Vývoj vzdělávací politiky v ČR (1990 – 2012)

3

Milníky národní politiky: legislativa

Regionální školství Další vzdělávání Vysoké školství

76/1978 (o škol. zařízeních)29/1984 Sb. (školský zákon)

novelizace

561/2004 Sb. (školský zákon) 563/2004 Sb.

(o pedag. prac.)179/2006 Sb. (o uznávání

výsledků dal. vzděl.)

89/1980 Sb. (zákon o VŠ)

172/1990 Sb. (zákon o VŠ)

novelizace

111/1998 Sb. (zákon o VŠ)

novelizace

4

Milníky národní politiky: koncepční dokumenty (I)

• 1991: První pokus o vzdělávací koncepci: 5 návrhů (MŠMT, PdF UK, NEMES, IDEA, JČMF) vedlo pouze k novelizaci školského zákona

• 1994: dokument Kvalita a odpovědnost – program rozvoje vzdělávací soustavy ČR (kurikulární rámec, reformní opatření)

• 1999: Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy (reflexe 1994)

• 1999: České vzdělávání a Evropa: strategie rozvoje lidských zdrojů v ČR při vstupu do EU („Zelená kniha“) (mezinárodní perspektiva)

5

Milníky národní politiky: koncepční dokumenty (II)

2001: Národní program rozvoje vzdělávání (Bílá kniha)

Dlouhodobé záměry rozvoje vzdělávací soustavy

2002-20052005-20072007-20112011-2015

Dlouhodobé záměry pro oblast vysokých škol

2000-2005

2006-2010

2011-2015

6

Milníky národní politiky: fragmentace strategií

Rozštěpení strategického řízení - vznik dílčích koncepcí:

Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj (2008 - 2015) Akční plán podpory odborného vzdělávání (2008 - 2015) Koncepce rozvoje ICT ve vzdělávání (2009 - 2013) Strategie celoživotního učení (2009 - 2013)Škola pro 21. století – Akční plán pro realizaci Koncepce ICT ve vzdělávání (2009 - 2013) Národní strategie podpory klíčových gramotností v zákl. vzdělávání (2012 - 2017)…

7

Milníky národní politiky: průřezové strategie

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČRCíl: Dostat do roku 2020 ČR mezi 20 nejvíce konkurenceschopných zemí světa

Národní inovační strategieCíl: Posílit význam inovací a využívání špičkových technologií jako zdroje konkurenceschopnosti ČR

Národní program reforemPlán ČR na přispění ke společným cílům EU ve strategii Evropa 2020

8

Milníky národní politiky: hlavní strukturální změny

• Decentralizace a odstraňování státního monopolu ve vzdělávací politice

• Europeizace vzdělávací politiky

9

Decentralizace vzdělávací politiky1990•umožněn vznik soukromých a církevních škol•posílení významu obcí ve školství•posílení samosprávy vysokých škol

1998 •odstátnění vysokého školství (veřejné vysoké školy)•umožněn vznik soukromých vysokých škol

2001•reforma veřejné správy – odstátnění regionálního školství

2004•rozšíření autonomie škol (kurikulum)

10

Europeizace vzdělávací politiky: boloňský proces

Vytváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání

1999 Boloňská deklarace – ČR mezi prvními signatáři

2010ČR součástí Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání

Vliv na národní vysokoškolskou politiku:•strukturované studium•kreditový systém•podpora mobilit

11

Europeizace vzdělávací politiky: spolupráce v EU

• vstupem do EU (2004) se ČR přidala ke společné evropské vzdělávací politice – společné cíle a účast ČR na jejich naplňování vs. možnost prosadit vlastní návrhy a priority

• spolupráce dobrovolná a nezávazná – vzdělávání nespadá do sféry úzké koordinace členů EU

• v posledních letech těsnější provázání národních reformních opatření s unijní spoluprací ve vzdělávání i v obecné spolupráci (Národní program reforem, strategie Evropa 2020, Evropský semestr) a v oblasti kohezní politiky (prostředky ESF a ERDF)

12

Evropská spolupráce ve vzdělávání – hlavní cíle

• strategický rámec Education & Training 2020 (2009, předsednictví ČR v Radě EU) a strategie Evropa 2020 – ČR se přihlásila k naplnění společných cílů

Strategické cíle: • celoživotní učení • zvýšení kvality a efektivity• spravedlivost a aktivní občanství• kreativita a inovace

13

Evropská spolupráce ve vzdělávání – benchmarky

Společné benchmarky pro rok 2020 (úrovně průměrných výsledků, každý členský stát EU podle svých možností a podmínek):

účast dospělých na celoživotním učení (15 %)současné hodnoty: ČR (2010) 12,9 %, EU (2011) 15,1%

žáci s problémy v základních dovednostech (pod 15%) současné hodnoty – PISA 2009, čtenářská gramotnost: ČR 23,1 %

dosažené terciární vzdělání (40 %) – převzato do Evropy 2020 (cíl ČR: 32 %) současné hodnoty: ČR (2011) 23,8 %, EU (2011) 34,6 %

předčasné odchody (pod 10 %) – převzato do Evropy 2020 (cíl ČR: 5,5 %) současné hodnoty: ČR (2011) 4,9 %, EU (2011) 13,5 %

14

Evropská spolupráce ve vzdělávání – benchmarky

Společné benchmarky pro rok 2020 (úrovně průměrných výsledků, každý členský stát EU podle svých možností a podmínek): vzdělávání v raném věku (95 %) současné hodnoty: ČR (2010) 88,7 %, EU (2010) 92,4 %

mobilita (20 % ve VŠ vzdělávání, 6 % v odborném) současné hodnoty nejsou k dispozici, odhadovaná hodnota za ČR 5,5 %

zaměstnanost absolventů (82 %) současné hodnoty nejsou k dispozici, data dosud nebyla publikována studium cizích jazyků – návrh 2013

15

Shrnutí: strukturální problémy české vzdělávací politiky

• vzdělávací politika často zaměňována s dokumenty a legislativními akty

• malá pozornost sdíleným principům a hodnotám, ale také implementační kapacitě

• hledání ucelené vzdělávací koncepce vystřídáno érou partikulárních strategií

• vytrácí se vědomí souvislostí vzdělávací soustavy jako celku - vzrůstá vliv zájmových skupin, přijímána izolovaná řešení (často s vysokými náklady)

16

2. Východiska Strategie vzdělávací politiky 2020

Východiska

Bílá kniha – Národní program rozvoje vzdělávání (2001)+ nezávislé vyhodnocení naplňování Bílé knihy (2009)

Ostatní strategické dokumenty ČR a resortu• 24 současně platných dokumentů

Mezinárodní hodnocení a doporučení pro ČR & výsledky mezinárodních srovnávacích studií ve vzdělávání

Nezávislá zpráva McKinsey & Company „Klesající výsledky základního a středního školství: fakta a řešení (2010)

Analýzy a studie prováděné MŠMT a jeho organizacemi• více než 300 zpráv, analýz a studií za období 2009 - 2012

17

18

Bílá kniha (2001): návaznost a poučení

Návaznost hlavních směrů Strategie 2020 na Bílou knihu:

role školy – rozvoj klíčových kompetencí, postojů a hodno

slabá místa vzdělávacího systému – posílení významu předškolního vzdělávání

standardy a jejich ověřování – systematické hodnocení výsledků pro zajištění kvality a efektivity

role učitelů – posílení kvality, kariérní systém

řízení systému a budování kapacit – MŠMT jako strategické centrum

19

Bílá kniha (2001): návaznost a poučení

Analýza z roku 2009 – několik slabin Bílé knihy:

• nestabilita vládnutí a slabá politická podpora

• nesplnění základní úlohy zastřešující strategie

• nedostatečná konkretizace cílů

• chybějící ukazatele nebo jejich nedostatečný monitoring

• přílišná komplexnost opatření a jejich míšení s nástroji

20

Mezinárodní hodnocení a doporučení: OECD1997: Transition from Initial Education to Working Life1999: Alternative Approaches to Financing Lifelong Learning2006: Thematic Review of Tertiary Education (Background Report & Country Note)2007: Recognising Non-formal and Informal Learning2009: Expert Response to Czech Republic Ministry of Education January 2009 White Paper on Tertiary Education2010: Learning for Jobs - OECD Review of Vocational Education and Training2012: OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education: Czech Republic

21

Zapojení ČR do klíčových mezinárodních projektůOECD: INES (Indicators of Education System) – ČR od 1992PISA (Programme for International Student Achievement) – ČR od 1998PIAAC (Programme for the International Assessment of Adult Competencies) – ČR od 2008TALIS (Teaching and Learning International Survey) – ČR od 2010

IEA:TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study)PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study)ICILS (International Computer and Information Literacy Study)

22

Poznatky z hlavních mezinárodních hodnocení

23

Klesající výsledky českého školství: Fakta a řešení (McKinsey & Company, 2010)

Klesající výsledky českých žáků ohrožují nejen budoucnosti žáků, ale i prosperitu ČRNikoli další organizační změny ani prosté navyšování financí, ale systematické zlepšování kvality výuky: ● rozvojem dovedností učitelů ● uvolněním času ředitelům pro práci na kvalitě výuky ● definováním standardů pro výsledky vzdělávání ● pečlivým plánováním realizace opatření/řízením systémuZkušenosti úspěšných vzdělávacích systémů obecně: ● omezený počet reformních priorit ● projektový přístup a využití profesionálů ● změna postojů a chování aktérů

Klíčové závěry: dlouhodobé negativní trendy v českém vzdělávání

Výsledky českého vzdělávání jsou průměrné, školství vykazuje klesající a nerovnoměrné výsledky

• PISA, TIMMS, PIRLS – vysoký podíl žáků, kteří nedosahují ani základních dovedností, velké rozdíly ve výsledcích mezi jednotlivými kraji, mezi jednotlivými školami a mezi jednotlivými

Vzdělávací systém ČR zaostává za nejlepšími v oblasti řízení (podpora učitelů, ředitelů, standardy a hodnocení)

Vzdělávací systém je relativně hodně selektivní na nižších vzdělávacích stupních, méně však na stupních vyšších

24

25

Funkce Strategie vzdělávací politiky do roku 2020

1) Strategický rámec vzdělávací politiky

•Mandát pro dlouhodobé záměry vzdělávací soustavy/vysokých škol (§ 9 školského zákona, § 21 zákona o vysokých školách)

•Základ strategického řízení vzdělávacího systému Vymezení směrů politiky sdílených ministerstvem a ostatními aktéry

•Ukotvení vzdělávací politiky vůči jiným veřejným politikámVyváženě reflektovat hlavní cíle vzdělávání: udržování a rozvoj kultury, osobnostní rozvoj, příprava na aktivní občanství, příprava na podnikatelství a pracovní uplatnění

26

Funkce Strategie vzdělávací politiky do roku 2020

2) Koncepční východisko soustavy kurikulárních dokumentů

•Národní program vzdělávání & navazující vzdělávací programy

•Národní kvalifikační rámec vysokého školství & vysokoškolské studijní programy

•Národní soustava kvalifikací

Strategie jako politický dokument má formulovat společenské nároky na vzdělávání a vzdělávací systém, nemá řešit detaily obsahu, forem a metod vzdělávání

27

Funkce Strategie vzdělávací politiky do roku 2020

3) Formování veřejné debaty o vzdělávání

•Široce srozumitelná strategie vzdělávací politiky je důležitá i pro rozvoj ve společnosti sdílených pojmů a představ o funkcích rozvoji vzdělávání.

•Společenská podpora vzdělávání a vzdělávací politiky.

28

3. Hlavní směry Strategie 2020

29

Prestiž a relevance školy a školního vzděláváníŠkoly všech druhů od mateřských po vysoké čelí nejen svým specifickým problémům, ale na začátku 21. století se všechny ocitly na významné křižovatce.

Hlavní zamýšlená opatření:

•Vymezit a podporovat nezastupitelné funkce škol• Propojit výuku ve škole s procesy vzdělávání, které dnes

probíhají mimo školu• Posilovat roli škol jako center podpory celoživotního učení

30

Odstranění slabých míst vzdělávacího systémuSoučástí vize 2020+ je vytvořit takový systém, který umožní každému žákovi a studentovi naplnit jeho potenciál.

Hlavní zamýšlená opatření:

•Posílit klíčové kompetence absolventů jednotlivých úrovní vzdělávání s ohledem na všechny účely vzdělávání (osobnostní rozvoj, pracovní uplatnění, aktivní občanství)

•Zvýšit dostupnost a význam předškolního vzdělávání

•Zvýšit prostupnost a relevanci odborného vzdělávání

•Posílit skutečnou diverzifikaci vysokoškolského vzdělávání

31

Standardy jako předpoklad kvalityProstřednictvím hodnocení vztaženého k jasným standardům získává systém zpětnou vazbu o tom, jakými znalostmi a dovednostmi žáci a studenti skutečně disponují a jak účinně je vedena jejich výuka.

Hlavní zamýšlená opatření: •Zpracovat Národní program vzdělávání

•Vytvořit a periodicky aktualizovat respektované a srozumitelné vzdělávací standardy

•Vytvořit monitorovací systém

32

Role a příprava učiteleRychlý rozvoj v rozsahu lidského vědění a v možnostech jeho zprostředkovávání si nezbytně vyžádá hlubší diskuzi o rolích a práci učitelů na všech úrovních vzdělávání.

Hlavní zamýšlená opatření:

• V souladu s definovanými funkcemi školy zdůraznit roli učitele jako pomáhající profese

• Vytvořit systém profesního rozvoje učitelů

• Podporovat pedagogickou přípravu a profesní rozvoj vyučujících vysokých škol

33

Strategické řízení vzdělávacího systému

Kvalitní vzdělávací systém vyžaduje kontinuitu, předvídatelnost, pozitivní prostředí a vzájemnou důvěru.

Hlavní zamýšlená opatření:

• Jednoznačně vymezit role, pravomoci a zodpovědnosti všech aktérů

• Systematicky zvyšovat řídicí a implementační kapacity jednotlivců i institucí

• Zlepšit veřejnou dostupnost dat o vzdělávacím systému a nastavit pravidelnou evaluaci vzdělávací politiky

34

4. Veřejná konzultace

35

Role výchozího dokumentu

• Účelem veřejné konzultace je získat názory všech relevantních aktérů a široké veřejnosti před vznikem Strategie

• Vstupní materiál definuje východiska („hlavní směry“)

• Veřejná konzultace je otevřená

36

Plánovaný postup přípravy Strategie 2020

1-6/2013: veřejná konzultace k přípravě Strategie•Zahajovací konference•Kulaté stoly•Portál www.vzdelavani2020.cz

7-10/2013: zhodnocení výsledků veřejné konzultace, příprava Strategie a standardní připomínková řízení

11/2013: předložení návrhu Strategie vládě

Děkuji Vám za pozornost a účast v debatě!

37