Z A H R A N I Č N Í DOBROVOLNICI

Původně většina zahraničních nacionálně socialistických dobrovolníkůsloužila v armádě. Východoevropští se převážně používali k méně důle-

žitým úkolům, sloužili v policejních praporech nebo jako strážní v zajatec-kých táborech, plnili různé pracovní úkoly nebo hlídali dlouhé komunikačnía zásobovací linie německé armády. Vzhledem k rostoucímu nedostatkulidských záloh byli později stále častěji nasazováni do boje. Některé jednot-ky bojovaly velmi dobře, jiné však byly téměř nepoužitelné. Část dobrovol-nických oddílů bylo možné nasadit v operačních skupináchEinsatzgruppe), které měly za úkol potlačovat partyzánský odboj, nebosloužily jako strážní jednotky v ghettech a koncentračních táborech,kde se jejich příslušníci často dopouštěli nejhorších válečných zločinů.

Mnoho západních dobrovolníků sloužilo v armádě, někteří i ve většíchsamostatných polních jednotkách na úrovni divize, jiní vstoupili do ZbraníSS, Himmler byl při doplňování SS limitován nejen čistým áríjskýmpůvodem, ale především potřebami německé branné moci. Proto vidělmožnost doplnění elitních jednotek v náboru dobrovolníků z okupovaných„nordických" zemí. V souvislosti s obrovskými ztrátami na frontěa potřebou získat další lidské zdroje upustila SS od přísných rasovýchpožadavků a do jednotek SS běžně zařazovala muslimy, Slovany,příslušníky různých asijských národů a dokonce Indy. Některé z těchtojednotek bojovaly dobře, ale to byly spíše výjimky.

NĚMECKÉ INSIGNIE

Fotografie s osobnímvěnováním Čelnéhorakouského nacisty ArthuraSeyss-lnquarta, kterýnechvalně proslul jako říšskýkomisař Nizozemska v letech1942 až 1945.

OSOBNIPAMÁTKY SS

OSOBNI PAMÁTKY

EZI SBĚRATELI,kteří se zajímajío období druhésvětové války,patří osobní pa-mátky příslušníků

SS mezi nejvyhledávanější a ob-chod s nimi k nejvýnosnějším.

Zdroje těchto specifickýchpamátek jsou různé. Značná částse dostala do rukou vítěznýmspojeneckým vojákům, kteříkoncem války okupovaliNěmecko. Suvenýry po letechvyhrabali z prachu půd a sklepůa výhodné je prodali. Menší částse objevila na trhu od původníchvlastníků, kteří přežili válku,byli ve druhé polovině 40.a v 50. letech potrestáni zaválečné zločiny a denacifiková-ni. Po svém propuštění potřebo-vali finanční prostředky. Vícepředmětů se však podařilo získatod jejich rodin.

NÁKLADNÉSBĚRATELSTVÍVelká poptávka po osobníchpamátkách na příslušníky SSa jejich vysoké ceny neumožňujísběratelům vytvoření většíchsystematických sbírek. Nejprveje vždy třeba získat podrobnéznalosti o době a materiálu, véstněkolikaletý průzkum a dlouzea diskrétně jednat s majitelipamátek. Ovšem i nejzkušenějšísběratelé se mohou občas zmý-lit, a tak jen porovnání nově zís-kávaného materiálu s ověřenýmipředměty ze starších sbíreka samozřejmě i nákup od reno-movaných dodavatelů je záru-kou pravosti a autentičnosti.

Vpravo nahoře: Na snímku je spolus jednotnou rukávovou páskou propříslušníky SS unikátní výložka říš-ského vedoucího SS HeinrichaHimmlera. Zavedl ji v roce 1934po definitivním oddělení SS od SAa nosil ji v nezměněné podobě aždo konce Třetí říše.

Vpravo: Lišta s vyznamenáními,která nosil SS-Brigadeführer AugustFrank. Byla to jedna z mála osob-ních památek, která mu zůstala poprohlídce jeho domu americkýmivojáky. Pod vyznamenáními je jehofotografie s osobním věnovánímamerickému důstojníkovi. Frank bylpůvodně policejním prezidentema v SS se stal vysoce postavenýmúředníkem v hospodářsko-správnímúřadu, který vedl Oswald Pohl.

NĚMECKÉ INSIGNIE

Nahoře: Osobní„vůdcovský" průkaz SS-OberführeraBenno Martina. Jako vyšší vedoucí SS a policiev Norimberku v letech 1941 až 1945 byl povýšenaž do hodnosti SS-Obergruppenführer.Při poválečném procesu s nim svědčil v jeho prospěchpapež - dokazoval, že se zasloužil o záchranunorimberské katedrály před zničením.

Dole: Rytířský křiž Válečného záslužného kříže s mečiudělený Oswaldu Pohlovi, který jako SS-Obergruppen-führer vedl Hlavní hospodářský a správní úřad SS.Pohl přišel o svá vyznamenání, když byl po válceuvězněn jako válečný zločinec. Jeho vězeňský dozorceRichard G. Raabe, si je přivlastnil spolu s dalšímipamátkami a měl je v držení až do roku 1991,kdy je prodal na aukci, která vzbudila mezi sběratelinacistických památek veliký zájem. Na téže aukcise prodával Rytířský kříž, jimž byl dekorovánSS-Obergruppenführer Gottlob Berger.

Nahoře: Na míru ušitá blůzas otevřeným límcem, kterounosil SS-ObergruppenführerOswald Pohl. Zachovalo semnoho jeho osobních uniforem.Po válce je jeho manželkaprodávala místním divadelnímspolečnostem. Blůzu na snímkuzakoupil v 50. letech vojenskýhistorik Andrew Mollo. Na blůzeje Zlatý stranický odznak,Říšský odznak tělesné výchovya Železný kříž I. tř. z prvnísvětové války.

Vlevo: Nárameník a výložka,které nosil říšský vedoucíNSDAP a SS-Obergruppen-führer Martin Bormann.Ačkoliv byl především přesnýma strohým stranickýmúředníkem, patřil k úzkémukruhu lidi, kteří měli na Hitleranejvětší vliv, a i proto dostalvysokou hodnost SS.Hodnostní označeni na snímkusundali američtí vojáci jakoválečnou kořist z jeho letníhostejnokroje v Obersalzbergu.

94

OSOBNI PAMÁTKY

SLUŽEBNÍ PAMÁTKYDole: Ručně psaný pamětní list, který dostal SS-Standartenführer Hen-ning von Nordeck od příslušníků svého štábu v roce 1936. Nordeck tehdyvelel 1. motorizovanému pluku SS (1 .SS-Motorstandarte). Tento útvar bylsoučásti Všeobecných SS a stal se vlastně první obměnou jednotkouZbraní SS. Nordeck později přešel do vojenského letectva, kde dosáhlhodnosti podplukovníka.

Dole: Po nástupu NSDAP k moct se starší nacisté, jako byl právě Ebers-tein, chovali i nadále stejným aristokratickým způsobem jako byli dopo-sud zvyklí. Profesor hudby v Mnichově Gustav Adolf Bunge mu osobněvěnoval vojenský pochod, složený pro pluk SS Deutschland, který se stalpozději součástí divize SS Das Reich.

Vlevo: Zlatý stranický odznak Nahoře: Za první světové válkys dekretem, jehož majitelem byl Eberstein sloužil u dělostřelectva.SS-Obergruppenführer Karl, Na snímku jsou jeho nárameníkybaron von Eberstein, dlouholetý poručíka 17. pluku polního dělo-Himmlerův přítel. Eberstein byl střelectva, vycházkový a polnívyšším vedoucím SS a policie nárameník mužstva 75. pluku pol-v Mnichově od dubna 1938 až do ního dělostřelectva, jeho osobniposledních měsíců války. Na roz- jmenovka jako poddůstojníkakaz Mariina Bormanna byl a dva kapesní zápisníky. Ebersteinv únoru 1945 pro defétismus byl rodinným přítelem Heydricha,odvolán ze své funkce. kterého představil Himmlerovi.

NĚMECKÉ INSIGNIE

Klasická busta „Německy voják" byla vytvořena ve30. letech. Na hlavě má přilbu vz. 16 pocházejícíz první světové války, která se používala až dokonce 30. let. Podobných bust vznikalo velkémnožství a byly určeny jako čestné dary, častodoplněné o štítky s pamětním nápisemupevněným na mramorovém podstavci.

STRANICKÉ UMĚNÍ

Orlice s hákovým křižem patřila k nejčastějším a nejobvyklejinacistickým symbolům. Orlice se svěšenými křidly se masovéobjevovala na norimberských stranických sjezdech a s ním;

upomínkových předmětech. Postříbřendolním snímku je na mramorovém podstavci, vysoká 22 cm a jeopatřená štítkem, dokládajícím, že byla udělena

SA Franken, do které spadal i Norimberk. Menši orliceje z patinovaného bronzu, 15 cm vysoké a je typ

norimberských obchodech, kontrolovaných NSDAP.

NACISTICKÉMSTÁTĚ bylo uměnípod přísným dozo-rem. Hitler jedno-značně rozhodoval,jaké umění je přija-

telné. Tvrdé prosazoval realis-mus a hrdinské militaristickénáměty. Přestože j iní vlivnínacisté, jako byli Goering neboGoebbels, měli odlišná umělec-ká kritéria, na veřejnosti prosa-zovali jednotnou stranickou liniidanou Hitlerem.

SOCHAŘSTVÍNejcharakterističtějším ze všechdruhů nacistického umění byloprávě sochařství, favorizujícírealistické ztvárňování osoba monumentální tvorbu.Zámožnější Němci si mohlipořídit reprodukce impozantníchděl Arna Brekera nebo JosephaThoraka, stejně jako zmenšenékopie význačných památníkůa symbolů.

Jedinou výjimkou vevládnoucím realismu bylo lidovéumění inspirované Himmlerema SS. Díla. obvykle vytesaná zedřeva, byla přijatelná, jestliženavazovala na dávnougermánskou minulost nebo sejevila jako tradičně německylidová.

97

NĚMECKÉ INSIGNIE

Nahoře: Vyřezávaný dřevěný talíř,který novomanželé dostávali jakoupomínkový dar při svatebnímobřadu. Na takových talířích sev německých domácnostech přirůzných výročích a jinýchslavnostních příležitostech podávalchléb. Na okrajích jsou vyrytysymboly plodnosti - klasy pšenice,uprostřed talíře jsou propletenésvatební prsteny s runou životaa letopočet sňatku - 1943.

Vlevo nahoře: V zemědělskýchoblastech Německa byly vždyv oblibě dřevěné vyřezávanéupomínkové předměty. Nacistése svou filozofii „návratu k půdě"v nich viděli ideální druh dárků.Talíř na snímku dostal velitel 27.dobrovolnické granátnické divizeZbrani SS Langemarck(27. Freiwilliger Grenadier DivisionWaffen SS Langemarck) k Julfestučili slavnosti zimního slunovratuv roce 1944. O několik dní pozdějibyla tato slabá jednotka veVýchodním Prusku rozdrcena.Symbolem tohoto útvaru byla runatrifos - trojramenný hákový kříž,který byl vyřezán do středu talířena třech spojených koňskýchhlavách.

Vlevo: Replika masivní bronzovédesky postavené nacistyv Mnichově vedle Dvoranyvojevůdců (Feldherrenhalle)u vyústěni Residenzstrasse nanáměstí Odeon. Pomník připomínápamátku 16 zabitých nacistů, kteřítu byli při neúspěšném puči9. listopadu 1923 zastřeleni. Vevýroční den se u památníku konalakaždý rok pietní vzpomínkováslavnost a zároveň sev mnichovských obchodechprodalo mnoho miniatur pomníku.

STRANICKÉ UMĚNI

NĚMECKÉ INSIGNIE

NACISTICKÉ DÝKY,TESÁKY A KORDÍKY

OBOČNÍ chladné zbraněpatřily v Třetí říši ke kaž-dodennímu životu pří-slušníků nejrůznějšíchuniformovaných organi-zací. Térněr každá orga-

nizace měla své vlastní nože, dýky,meče, tesáky a bodáky určitého typuod složek branné moci až po hochyv Hitlerově mládeži. Dýky patřilyk základním součástím výzbroje pří-slušníků SS a SA, ale krátké chladnézbraně nosili i členové tak různoro-dých organizací, jako byl NěmeckýČervený kříž, nebo úředníci diplo-matické služby, lesníci, frekventantipolitických škol, železničáři, celnícia poštovní úředníci.

ČESTNÉ SYMBOLYPoboční chladné zbraně mely rozdíl-ný význam u různých organizací.V armádě, námořnictvu a vojenskémletectvu to byly symboly válečnickéa často se nosily místo šavlí čimečů. Pro jednotky SA byly dýkyjednoduše doplňkem stejnokroje,a proto se vyráběly ve značnémpočtu. V jednotkách SS však melydýky speciální rozlišovací funkci.Příslušníkem SS (SS-Mann) s prá-vem nosit dýku se mohl stál jenten, kdo prošel náročným zkušebnímobdobím jako čekatel SS(SS-Anwarter). Úspěšní čekatelé se9. listopadu zúčastnili shromážděník výročí mnichovského puče, kdeslavnostně převzali dýku SS jakosymbol vstupu do této organizace.Každý budoucí člen SS si musel pře-dem tuto čestnou zbraň zaplatit,a pokud by někdy z SS vystoupil,byl povinen dýku vrátit do jednohoz výstrojních středisek v Mnichově,Berlíně nebo v Drážďanech.

Vlevo: Příslušníci Nacionálně socialis-tického motoristického sboru (NSKK)přihlížejí svěcení nacistických standartv Norimberku. Protože NSKK, stejnějako SS, byly původní součástí SA,byla i jejich poboční zbraň stejnéhotypu jako dýka SA.