Ekonomie (3MI101)

vypracovno z vpisk z pednek (s Broovou) a z doporuen literatury (Mackov a Pavelka)

v poznmkch chyb grafy (ale jsou v uebnicch )

Mikroekonomie

1.Chovn spotebitele na trhu vrobk a slueb (formovn poptvky)

Celkov uitek (TU) = total utility = celkov uspokojen poteb - zvis na: 1. Q spotebovvanch statk 2. kvalit spotebovvanch statk 3. subjektivn vztahu lovka k danmu statku - zpravidla plat, e celkov uitek roste s rstem spotebovvanho Q, ale zpravidla jen do uritho bodu (bod nasycen)

Mezn uitek (MU) marginal utility - odvodme jej z TU - vyjaduje, o kolik vzroste TU, kdy se zv spoteba o jednu jednotku

=Q

TU

=> sklon kivky TU

- zvis na: vznamu a intenzit poteby dostupnosti statku

- dleit vlastnost MU je formulovan v zkonu klesajcho MU MU s rstem Q m tendenci klesat => nejvy prstek uspokojen poteb pinese prvn spotebovan jednotka statku, kad dal m men vznam (pokus se nezmn intenzita jeho poteb nebo vzcnost) => TU se s rstem Q spotebovvanho statku zvyuje stle pomaleji

kivka uitku roste proto, e TU s Q spotebovvanho statku roste, sklon kles proto, e TU s rostoucm Q spot. statku roste stle pomaleji dsledek zkona klesajcho MU

Lze mit uitek? KARDINALIST tvrd, e lze pmo mit a to v pennch jednotkch ORDINALIST tvrd, e mit nelze, lze pouze porovnvat

KARDINAL Optimum spotebitele - spotebitel chce maximalizovat TU:

Pi nkupu 1 statku - optimln Q nakoup, kdy bude platit, e:

MU = P

Pi nkupu vce statk (jak je optimln kombinace?) - optimln kombinace je takov, pi n spotebitel v rmci svho rozpotovho omezen a pi danch P neme svj TU zvit tm, e ztrtu jednoho nahrad vtm Q jinho => podmnkou optima je rovnost MU ve vztahu k jejich P :

b

b

a

a

P

MU

P

MU

Co se stane pokud je pro nkter statek pomr MU k P vy ne pro

ostatn=> spotebitel me zvit svj uitek pesunem pen na nkup tohoto statku =>zv se spoteba tohoto statku a sn se u ostatnch => zven spoteby vede ke snen MU a naopak => pomry se vyrovnaj - racionln spotebitel zvyuje Q nkupu a do bodu, kdy se MU posledn k vynaloen na nkup prvnho statku pin stejn velk MU jako k, vynaloen na nkup 2. statku

Odvozen kivky d (co se stane, pokud se zmn P) - pi P se MU => k udren optima mus spotebitel na zven P reagovat snenm Q - pi P se MU => zven Q pro kadou rove P existuje Q, kter odpovd optimu spotebitele => graf. znzornnm je kivka poptvky s tm, e P odpovd MU posledn nakupovan jednotky body na kivce jsou body odpovdajc optimlnmu Q pi rznch cench

ORDINAL - k odvozen poptvky vyuvme indiferenn analzu vychzme z toho, e spotebitel vol mezi rznmi kombinacemi spotebovvanch statk a je schopen porovnat uitek tchto kombinac (tvo

tzv. preferenn stupnici) zkladn je tzv. indiferenn soubor = soubor kombinac, kter pin stejn uitek a dn prvek nen preferovn => znzornn pomoc indiferenn kivky (IC) - vechny kombinace statk, kter pin stejn velk TU bez ohledu na rozpotov omezen - klesajc kdy QX QY a naopak

- pro kadou dvojici zbo lze sestavit celou adu indiferen. soubor soubor IC=indif. mapa - kivky se od sebe li TU - m ve je poloen, tm vt je mnostv obou statk, tm vt je TU

- IC m konvexn tvar = grafick vyjden psoben zkona klesajcho MU co se stane, nahrazujeme-li nap Y statkem X? - s statku X jeho MU a naopak MU statku Y; pokud je statek X vzcn, je spotebitel ochoten se vzdt vtho Q statku Y, aby zskal jednotku statku X => zkon substituce podle nj plat, e zbo, kter je vzcnj m vt relativ. hodnotu substituce

MRS mezn mra substituce = pomr, kde nahrazujeme statek Y statkem X, ani se mn TU je dn obrcenm pomrem jejich MU

MRS = y

x

MU

MU

- spotebitel je omezen svm pjmem: linie rozpotu (BL) = vyjaduje vechny kombinace statk vzhledem k pjmu bez ohledu na uitek - bod M veker pjem na nkup statku X - bod N veker pjem na nkup statku Y - mnoina bod MN = kombinace, ve kterch spotebitel vyd veker svj pjem na statky X a Y v rznm pomru

Optimum spotebitele = v ment, kdy spotebitel svj dchod optimln rozvrhne na nkup dvou statk = ve spojen I mapy a BL (stv se jej tenou)=> bod optima (E) - s danm dchodem jsme doshli uspokojen poteb, a zrove jsme kombinovali oba statky - v bod, kde se dotkaj => mus se rovnat jejich sklony, plat tedy:

MUy

MUx

X

Y

=Py

Px a odtud plyne:

Py

MUy

Px

MUx

Odvozen kivky d (1 spotebitele po 1 druhu zbo) - k odvozen kivky musme zjistit, jak vliv budou mt zmny P na E spotebitele a tm i na Q statk, kter bude poptvat - ke kad rovni P statku X odpovd jin BL, kter se dotk jin IC=>kad P statku X odpovd jin E a tedy i jin poptvan Q statku X to zjistme, kdy na ose X Q statku X odpovdajc jednotlivm E => znme Q odpovdajc jednotl. rovnm P a

meme sestrojit kivku d

Poptvka = mnostv statk, kter jsou spotebitel ochotni a schopni koupit pi kad urit cen - funkce, kter m dv promnn:

cena (P) nezvisle promnn poptvan mnostv (Q) zvisle promnn - inverzn vztah: PQ a naopak

kivka poptvky

kivka klesajc zkon klesajc poptvky - kdy cena vzroste poptvan mnostv klesne, kdy cena klesne poptvan mnostv vzroste (s rostouc cenou poptvan mnostv kles), nzk cena zbo zpstupn a zrove je vznamnm psychologickm faktorem, kter zpsob zven poptvanho mnostv

pohyb po kivce - pokud se mn P poptvanho statku, mn se pouze poptvan Q - zmna P toho danho statku vyvol dva efekty:

dchodov efekt => rst Px vede k poklesu relnho dchodu => pokles Qx substitun efekt => rst Px => rst relativn ceny statku X => pokles Qx a rst

poptvky po jinm statku

pohyb kivky - faktory, kter zpsobuj pohyb cel poptvky:

zmna rovn dchodu (I) - reakce zmny dchod 2 typy statk:

normln statky roste dchod => roste cel poptvka o nezbytn o luxusn vt rst

mncenn statky roste dchod => kles cel poptvka

zmna ceny ostatnch druh statk - 3 typy statk:

nezvisl substituty ( = vzjemn nahraditeln statky)

- pokud roste cena statku X, pot roste poptvka po jeho substitutu statku Y

komplementy (= jedno bez druhho neme existovat) = statky, kter se dopluj, ale kupuj se zvl

- pokud roste cena statku X, pot kles poptvka po Y nap. subjektivn faktory, zmna v oekvn,

Elasticita poptvky elasticita = citlivost reakce jedn promnn na zmnu druh promnn Cenov elasticita = vyjaduje, jak citliv reaguje poptvan Q na zmnu P - v %

- koeficient elasticity = procentn zmna Q vi procentn zmn P 1) elasticita v jednom bod

cenyzmm

mnostvopoptvanhzmmtedy

P

Q

%

%

%

%*

P

Q

Q

P

2) elasticita obloukov

2/)(

:2/)( 21

12

21

12

PP

PP

QQ

QQ

Q1 Q ped zmnou Q2 Q po zmn P1 P ped zmnou P2 P po zmn

- vyjde zporn koeficient, kter je ale chpn v absolutn hodnot

/EPD/ > 1 : elastick (pi snen ceny se zv trby) /EPD/ < 1 : neelastick (pi snen ceny poklesnou trby) /EPD/ = 1 : jednotkov elastick (celkov pjem se pi poklesu ceny nemn)

- m mn je poptvka elastick, tm vce se jedn o nezbytn statky - m vt EPD, tm vce zlevnme

- pokud je D linern, mn se elasticita v prbhu pmky

- projevuje se ve sklonu d m vt je sklon kivky, tm mn je elastick EPD = nekoneno => dokonale elastick poptvka za uritou P se prod jakkoliv Q, zmna Q je vyvolna jinmi faktory ne P - kivka je rovnobn s osou x EPD = 0 => dokonale neelastick poptvka Q je konstantn a s P se nemn

Faktory ovlivujc elasticitu: 1) povaha poteb elasticita poptvky po statcch, kter uspokojuj zkladn ivotn poteby je ni ne po luxusnch pedmtech 2) otzka substitut m vce substitut, tm je elastitj 3) podl vdaj na dan statek na dchodu spotebitele m je podl vy, tm vt je EPD 4) dlka asu m del asov obdob, tm je d elastitj

Formy poptvky: a) individuln poptvka (d) - poptvka jednoho spotebitele po jednom (druhu) vrobku - poptvka po produkci jednoho vrobce

b) trn (dl) poptvka (D) - D po jednom druhu vrobku - vznik jako horizontln souet (stn mnostv pi urit cen) d

c) agregtn poptvka (AD) - poptvka po vech druzch vrobk

Chovn firmy a formovn nabdky 2.Krtk obdob = takov obdob, kdy je alespo jeden vstup fixn (zpravidla prce) => vnosy z variabilnho vstupu (rostouc, klesajc, konstantn) Produkn funkce = vyjaduje maximln Q vstup, kter firma me vyrobit specifickou kombinac vstup a danou technologi = vztah mezi Q na vstupu a Q varia. vstupu, kterch bylo efektivn vyuito

celkov fyzick produkt (TPP) = celkov objem produkce ve fyz. jednotkch kter byl vyroben za urit obdob - pedpokldme v cel dal produkci, e existuj rostouc vnosy z varia. vstupu a pot klesajc - s rstem Q vstupu se rst zpomaluje

1) zpotku MP roste => TP roste rychleji ne Q vstupu 2) MP kles, ale je kladn => TP roste pomaleji ne Q

vstupu (psob klesajc vnosy z varia.vstupu), rst kivky se zpomaluje -TP je v maximu a MP je 0

mezn produkt (MPP) = zmna Q vyroben produkce vyvolan s Q vstupu o 1 jednotku

MP=)(LVF

TP

prmrn produkt (APP)= Q produkce na jednotku vstupu resp. vrobnho faktoru

AP=VF

TP

Nkladov funkce - vyvozena z produkn fce a jej tvar je inverzn vi produkn fci - existuje jeden fixn vstup - minimln nklady s nimi je mono vyrobit dan Q produkce

celkov nklady (TC) = Q penz, kter bylo nutno pout na vrobu danho zbo TC=FC+VC

- variabiln nklady mn se s rozsahem produkce - fixn nklady nemn se , fa je mus hradit i kdy nevyrb

kivku TC meme rozdlit na dv sti TC zpotku rostou pomaleji ne Q vyroben produkce, avak pozdji naopak rychleji

kivka VC: sek, kde roste rychleji Q produkce ne nklady, odpovd sti kivky TC, v dal sti

se prosazuj klesajc vnosy z varia. vstupu roste rychleji

FC ovlivn vi TC AC prmrn nklady nklady na jednu jednotku produkce

AC=Q

TC

- kivka m tvar U nejprve s rstem Q vroby AC klesaj, od uritho mmnt rostou - meme je rozdlit na AFC a AVC AFC s rozsahem produkce klesaj (pro mal Q produkce se vznamn podlej na TC, jsou klesajc i kdy AVC ) => sbliuj se AVC a AC AVC ovlivnny vnosy z varia. vstupu, odvozeny inverzn od tvaru AP => AP roste, AVC klesaj a naopak

MC mezn nklady odvodme inverzn z tvaru MP nejprve klesaj pot rostou => zkon klesajcch meznch vnos

MC=Q

VC

Q

TC

- protnaj AC a AVC v minimu => pouze, kdy MC=AC jsou AC minimln

3.Dlouh obdob Produkn funkce = maximln Q vstup, kter je mono vyrobit rznou kombinac vstup (variabilnch) - znzorujeme pomoc: IZOKVANTA

= takov kombinace vrobnch faktor, jejich pomoc je mono vyrobit stejn Q produkce -vyjaduje jeden Q produkce maximln dostupn - dlouhodob produkn fce je charakterizovna celou mapou izokvant - na osch jsou vstupy (prce, kapitl) - mme pesnou mitelnost - vzdlenj izokvanty odpovdaj vymu Q vroby - klesajc => s Q obou VF je mono vyrobit Q

produkce

- aby byl vyroben stejn Q produkce, mus pomr, v nm jsou VF vzjemn nahrazovny odpovdat pevrcenmu pomru jejich MP=>mezn mra technick substituce:

MRTS = K

L

MPP

MPP

L

K

-vyjaduje pomr, v nm jde mono vzjemn nahrazovat kapitl prac, ani se zmn objem vyrbn produkce uruje sklon izokvanty

- jednotliv VF zskv za rzn ceny a proto musme MP VF porovnvat s jejich P, hledme takovou kombinaci VF, kter umon vyrobit dan Q s minimlnmi C=> IZOKOSTA=linie stejnch TC =vechny maximln dostupn kombinace v rmci TC TC= PL*QL+PK*QK

- ekonomickm obsahem jsou monosti ekonomick substituce kapitlu prac dny pomrem P danch VF

Nkladov optimum - v bod nkladovho optima je sklon izokosty a izokvanty stejn:

MRTS=K

L

K

L

P

P

MP

MP

- pravidlo nejnich nklad-> VF se maj kombinovat tak, aby platilo, e pomry MP vi P jsou stejn u vech VF:

PK

MPPk

PL

MPL

- fa bude dosahovat nkladovho optima za pedpokladu, e MP z jedn k, vynaloen na nkup vstup, bude u obou VF stejn

Nkladov fce =vyvozujeme z produkn fce - ti rzn linie stejnch TC -> setkaj se s rznmi izokvantami => zjistme nklady odpovdajc jednotl. rovnm Q vroby => jestlie znme vi tuto vi, meme sestrojit kivku nklad - kivka m podobn tvar jak v krtkm obdob - kivka prochz potkem, nejsou dn FC - m tvar S, nejprve rostouc a pot klesajc vnosy z rozsahu

4.Pjmy, zisk a optimum firmy celkov pjmy (TR) = celkov stka, kterou firma obdr za prodej svho zbo TR=P*Q

dokonal konkurence - v n je P konstantn, proto jsou pjmy zvisl pouze na objemu produkce a jsou mu pmo mrn - kivkou je pmka, kter vede z potku

nedokonal konkurence - sniuje-li firma P, jej TR mohou klesat nebo rst to zvis na cenov elasticit po produkci fy

jestlie je d elastick, pak je % rst Q prodan produkce > % pokles P, take i kdy fa sniuje svoji P, TR roste

jestlie je d neelastick, pak je % rst Q prodan produkce < % pokles P, take sniuje-li fa P, jej TR kles

prmrn pjmy (AR) a mezn pjmy (MR) AR

= pjem na jednotku produkce

AR=Q

TR=

Q

QP *=P .. Q>0

- kivka vyjaduje tot, co kivka d po produkci 1 firmy=> AR=d

MR

= zmny TR, kdy se prodala dal 1 jednotka produktu

MR=Q

TR

dokonal konkurence kdy je konstantn P, jsou konstantn i AR => kivka AR je rovnobn s osou x na rovni P => MR=AR => toton kivky

nedokonal konkurence - ob kivky jsou klesajc dsledek klesajc d - kivka MR nen toton s kivkou AR kles rychleji, pokud je d linern, tak kles 2x rychleji

MR< P (=AR) (mezn pjem s rstem Q kles a proto P je >)

Zisk () - dvoj pojet zisku: a) etn pojet zisku b) ekonomick pojet zisku => vyplv z dvojho pojet nklad: a) explicitn nklady (=etn) = nklady, kter fa reln plat v . vkazech

b) implicitn nklady (=alternativn) = alternativn nklady VF ve vlastnictv majitele

etn zisk= TR-EN

ekonomick zisk () = TR- TC => Z IN - na jednu jednotku: (AR AC) *Q

- me mt ti rozmry: kladn: TR>TC; AR>AC zporn: TR na zklad toho, se rozhoduje o Q produkce - zvauje dv veliiny a jejich vzjemn vztah: a) MR, kter by zskala tm, e by vyrobila dal jednotku produkce a prodala j b) MC, kter mus vynaloit na vrobu dal jedn. produkce => 3 monosti: MR>MC => zv Q produkce MR omez produkce

MR=MC=> optimum plat zde zlat pravidlo maxima zisku: a) nelze zvit zisk zmnou Q b) plat pro vechny trn struktury

5.Dokonal konkurence Charakteristika DK

- vcemn modelov typ trhu - v realit se tomuto typu bl trh neupraven zemdl. produkce - znaky:

existuje mnoho malch firem vechny firmy vyrbj homogenn produkt P se tvo na trhu, firmy tuto P pejmaj pln voln pstup do odvtv vechny subjekty maj stejn pstup k informacm

Optimum (rovnovha) dokonale konkurenn firmy - kvli tomu, e P je nezvisl na Q produkce firmy =>dokonale elastick poptvka po jejch vrobcch - za danou P me prodat jakkoliv mnostv produkce

- individuln poptvka pedstavuje jeden bod na kivce trn poptvky

TR pokud je P konstantn, mn se pouze Q pmka, kter vede z potku

AR kdy je konstantn P, jsou konstantn i AR => kivka AR je rovnobn s osou x na rovni P=> MR=AR => toton kivky

- plat, e firma chce maximalizovat zisk podmnka optima => MR=MC (bod, kdy je rozdl mezi TC a TR nejvt) => v DK lze napsat i takto:

MC=MP alokan ef.= = vechny zdroje jsou maximln vyuity

- nalevo od E (pro ni Q produkce) je mono zisk zvyovat rstem Q vroby - napravo od E (pro vy Q produkce) jeho poklesem

Nabdka firmy v krtkm obdob - chceme-li odvodit s, musme zjistit, jak fa reaguje na zmnu P - fa neme ovlivovat P sv produkce pebr j z trhu, ale na trhu se P mnit me => => protoe plat P=AR=MR, zmna P zpsob posun pmky AR=MR => posune se E

- pro kadou rove produkce existuje bod, ve kterm MR=MC => kivka MC ( resp. jej rostouc st aby fa maximalizovala zisk) je souasn kivkou nabdky fy v DK splv s rostouc st MC od bodu uzaven firmy

Bod uzaven firmy - je-li pokles P takov, e TC>TR, fa vykazuje ztrtu => bude vyrbt?

=> krtkodob bude pokraovat ve vrob a to a do bodu, kdy TR=VC

- fa toti vykazuje ztrtu, i kdy nevyrb mus hradit FC - kdy TR>VC, vyplat se j vyrbt => fa minimalizuje ztrtu pokraovnm ve vrob

- kdy TR firma zastav vrobu v bod,kdy:

P=AVC => je tomu tak proto, e plat-li TR=VC, mus platit Q

TR=Q

VR

=>podmnka je splnna pouze v bod minima AVC => AVC=MC=P

pro P ni ne AVC bude Q vroby nulov pro P vy ne AVC bude Q vroby takov, aby platilo MC=MR kivka s je toton s kivkou MC od bodu, kdy se MC rovnaj AVC

Bod zvratu (bod vyrovnn nklad s vnosy) dlouh obdob I. fa bude krtkodob realizovat kladn ist ekonomick zisk (EZ)

(= (AR AC)*Q) >0

TR>TC

AR>AC firma trh firma

- nejsou dn bariry - pebr ni P vstupu do odvtv =>kles a =>budou pichzet zmiz pln dal fy kvli kladnmu EZ=> roste nabdka=> kles P

II. fa m krtkodob ztrtu

pokud je trh v rovnovze, jsou v optimu vichni spotebitel - trn nabdka je souet individulnch nabdek->body na kivce s jsou body optima firmy

aby byl trh v rovnovze, mus bt v rovnovze S a D => mus bt NAJEDNOU splnny podmnky optima fy a spotebitele

poptvka je v rovnovze, kdy plat: P=MU

nabdka je v rovnovze, kdy plat: P=MC trn rovnovha: MU=MC

Rovnovha spotebitele Rovnovha firmy Trn rovnovha P=MU P=MC MU=MC

Rovnovha a efektivnost (zabezpeuje rovnovha na trhu maximln efektivnost?) - efektivnost = nelze zvit nebo zlepit jednu situaci bez souasnho snen nebo zhoren druh situace

o MU=MC => efektivn situace; vyroben Q je optimln a alokace VF je efektivn o MU>MC => neefektivn; bylo vyrobeno pli mlo danho druhu zbo o MU neefektivn; bylo vyrobeno pli mnoho danho druhu zbo

Vhody ze smny - trh zabezpeuje nejen efektivn alokaci VF, ale ekonomickm subjektm pin vhody ze smny: pebytek spotebitele = rozdl mezi TU a penn stkou, kter byla za zbo zaplacena - P je pro spotebitele info, podle nj se rozhoduje, kolik zbo nakoup plat, e P=MU posledn spotebovan jednotky => MU jednotek nakoupench dve je > ne jejich P; zskme urit uitek navc

pebytek vrobce = rozdl mezi trbou, kterou zskala za prodan zbo a nklady, kter musela vynaloit

Faktory, kter ovlivuj trn rovnovhu - reakce nabdky na zmnu poptvky v zvislosti na dlce obdob - vsledek souasn zmny nabdky a poptvky v zvislosti na elasticit nabdky a

poptvky - nastolen rovnovhy za pedpokladu asovho zpodn nabdky v zvislosti na

sklonu nabdky a poptvky (teorm pavuiny)

Rovnovha z hlediska rznch obdob - s prodluovnm asovho obdob se zvyuj monosti firem zvtovat objem vroby a roste elasticita nabdky

velmi krtk obdob S zcela neelastick, rst D vyvol pouze rst P

krtk obdob EDS vt, rst P je ni ne ve velmi krtkm obdob

dlouh obdob EDS vy ne v pedchozch ppadech, pohyb P je jet ni

velmi dlouh obdob zven Q prodvanho zbo, dopad na P rzn roste S i D, zmna P zvis, zda je vt rst S (P) nebo D (P)

Sklon S a D (teorm pavuiny) - jedn se o jednoduch dynamick model trhu bere v vahu asov zpodn - vychz z toho, e vrobci se chovaj pi volb rozsahu Q podle zkuenosti z minulho obdob - zda se trh vrac do rovnovhy zvis na sklonu S a D 1) konvergujc pavuina trh se vrac do rovnovhy; S>D 2) divergujc pavuina prohlubuje se rovnovha na trhu; D

Nabdka (supply) = vyjaduje mnostv statk, kter vrobci dodvaj na trh pi kad urit cen - fce se dvma promnnmi:

P (nezvisl) Q (zvisl) - mn se stejnosmrn: P Q a naopak

zkon rostouc nabdky s rstem P, roste Q

pohyb po kivce - pokud se mn P danho statku, mn se pouze nabzen Q, ale nabdka zstv stejn

pohyb kivky - faktory, kter ovlivuj pohyb kivky: 1) vrobn nklady rostou-li, kles nabdka 2) zmna ceny ostatnch druh zbo

alternativn vrobky (vrobn substituty) = vrobky, kter lze vyrobit danou technologi z danch surovin stejn dobe

vzroste Px ; vzroste Qx => klesne Sy

vrobky, kter jsou vsledkem jednoho vrobnho procesu (nap. koks a zemn plyn)

vzroste Px; vzroste Qx => vzroste Sy

3) specifick faktory zejm. poas (stavebnictv, zemdlstv,) 4) zmny v oekvn pokud vrobce oekv rst poptvky, zv nabdku

Elasticita

Cenov elasticita - citlivost reakce QS na zmnu P - koeficient elasticity

a) v jednom bod

cenyzmm

mnostvopoptvanhzmmtedy

P

Q

%

%

%

%*

P

Q

Q

P

b) mezi body

2/)(

:2/)( 21

12

21

12

PP

PP

QQ

QQ

Q1 Q ped zmnou Q2 Q po zmn P1 P ped zmnou P2 P po zmn

- vyjde kladn, protoe P Q a naopak

/EPS/ > 1 : elastick (pi snen ceny se zv trby) /EPS/ < 1 : neelastick (pi snen ceny poklesnou trby) /EPS/ = 1 : jednotkov elastick (celkov pjem se pi poklesu ceny nemn)

EPS = nekoneno => dokonale elastick nabdka za uritou P se nabz jakkoliv Q, zmna Q je vyvolna jinmi faktory ne P - kivka je rovnobn s osou x EPS = 0 => dokonale neelastick nabdka Q je konstantn a s P se nemn

Faktory ovlivujc elasticitu: 1) charakter vrobnho procesu 2) monost skladovn m > nkl. skladovn, tm < elasticita 3) otzka asu s dlkou asu se zvyuje elasticita

6. Nedokonal konkurence obecn rysy Charakteristika

- reln existujc trn struktura, kdy existuje alespo 1 trn subjekt, kter me ovlivnit P produkce

- 3 formy NDK: a) monopol

b) oligopol

c) monopolistick konkurence - firma vyrb identifikovateln produkt => m mn m produkce substitut, tm strmj je kivka poptvky po produkci firmy, tm vt rozdl mezi P a MC - me stanovit P svho vrobku - schopnost firmy nebo skupiny firem ovlivovat trn P sv produkce = monopoln sla (schopnost firmy stanovit P vy ne MC) :

m se Lernerovm indexem L = P

MCP

-

- v NDK, kdy plat P>MC dosahuje je L>0; m vt L, tm vt sla

- piny existence bariry dokonal konkurence:

a) nkladov podmnky (= spory z velkovroby) pi vrob velkho Q produkce se nklady rozpotvaj na vt poet vrobk, take AC s rstem vroby klesaj => velk firmy vyrbj levnji a mohou sniovat P svch vrobk a tak vytlait konkurenci

b) diferenciace produktu produkt se li do jinch produkt, poznme od koho je (nejen otzka kvality, ale i msta)

c) prvn restrikce ochrann znmka, patenty jejich vlastnictv umouje zskat vt podl

d) asymetrick informace (nestejn pstup)

e) vlastnictv dleitho VF jednou firmou

f) jist zsahy sttu ve smyslu regulace P a politick okolnosti

Shodn rysy s DK: pokud chce fa maximalizovat zisk zlat pravidlo maxima zisku => MR=MC ekonomick zisk = TR TC nklady se neli podle charakteru konkurence, ale podle dlky obdob d = AR

Rozdln rysy: 1) tvar d po produkci firmy protoe se vrobek firmy li od ostatnch, me si fa stanovit

jeho P => bude-li chtt prodat vt poet vrobk, bude muset za stejn okolnost P snit klesajc kivka d po produkci fy

2) tvar kivky MR a AR vyjdeme z jejich definice: MR = Q

TR

AR=P

MR< P (=AR) (mezn pjem s rstem Q kles a proto P je >) - kivky jsou klesajc dsledek klesajc kivky d - kivka MR nen toton s kivkou AR kles rychleji; pokud je d linern, tak kles 2x rychleji

3) tvar kivky TR TR= P*Q - sniuje-li fa P, jej TR mohou rst nebo klesat to zvis na cenov elasticit po produkci fy:

jestlie je d elastick, pak je % rst Q prodan produkce > % pokles P, take pestoe P kles, TR roste

jestlie je d neelastick, pak je % rst Q prodan produkce < % pokles P, take sniuje-li fa P, jej TR kles

4) vztah mezi P a MC => P (=AR)>MC - alokan neefektivnost nejsou optimln vyuity vechny zdroje =>firma m monopoln slu: L>0

5) kivka nabdky firmy - nelze sestrojit nejednoznan vztah mezi P a Q me se stt, e za rznou P prodvme stejn Q => vyplv z elasticity poptvek

Zisk jako podnt a alternativn cle firmy Typy firem

- rozdlen z hlediska vlastnickch vztah firmy v individulnm vlastnictv podnikatel hospoda sm; za zvazky ru

majetkem; vhodou je prunost, nevhodou omezenost zdroj na rozvoj zvis na kapitlu majitele a vru

partnerstv (=obchodn spolenost) monost jak rozit kapitlov zdroje => sdruen kapitlu dvou a vce osob; je zde vt prvn sloitost

akciov spolenost zisk prostednictvm akci (=CP, kter svmu majiteli pin prvo spolurozhodovat o zkladnch ? innosti firmy); dividenda podl na zisku

- zisk m dv sti: nerozdlen zisk uren na rozvoj fy zisk rozdlen mezi akcione - zenm jsou poveni manaei problm: zjmy manaer a akcion se mohou liit - rozdl mezi drobnmi akcioni (clem je dividenda) a majiteli tzv. kontrolnho balku (mnostv, kter postauje k zskn kontroly nad fy)

- fa me vydvat i obligace (=druh dlunho papru, jej majitel je vitelem fy) pin smluvn dohodnut rok

Alternativn cle firmy - krom maximalizace zisku, me mt firma jin cle:

dosaen uspokojiv ve zisku

dosaen uritho podlu na trhu

snaha dlouhodob pet

rst a expanze firmy - vznamn alternativn teorie popisujc rozhodovn fy:manaersk a behavioristick

Manaersk teorie - zamen na chovn velkch firem, kter jsou zeny manaery - cle manaer mohou bt odlin od cl vlastnk

model firmy maximalizujc obrat - maximalizace TR (= P*Q)

-optimum v bod, kdy MR=0 => pokud Q by byl men a MR>0; fa by mohla obrat zvyovat rstem Q produkce => pokud by Q byl vt a MR jen v bod optima nem dvod mnit Q produkce => v tto situaci je MR fa se vzdv sti zisku neme vak vykazovat ztrtu, mus mt min. na rozvoj

fy a dividendy

=> obrat je maximln, pokud se EDP=1 fa maximalizujc obrat vyrb vy Q produkce za ni P, ne ta, kter max. Behavioristick teorie firmy

- vchodiskem je pedpoklad, e cl firmy je vsledkem stetvn zjm a cl jednotlivc a skupin ve firm

- clem je dosaen uspokojiv ve urit promnn

Model zamstnaneck firmy - clem je maximalizace dchodu zamstnance - dchod: mzda (urena trhem prce) a podl na zisku (zvis na a potu zamstnanc)

Neziskov firmy - firmy, kter mohou hospodait i se ztrtou, protoe je spolenost potebuje k zajitn

nkterch svch poteb - koly, nemocnice, crkevn a dobroinn organizace, kulturn zazen a sttn instituce - pjem ze sttnho rozpotu, dar a sbrek

7. Specifick rysy NDK - Formy NDK Monopol

Charakteristika

- 1 velk firma v celm odvtv d = D - produkt bez blzkch substitut - nejvt rozdl mezi P a MC nejvt monopoln sla a Lernerv index (d je

neelastick P>MC, monopol prodv produkty, kter nemaj substituty) - uzaven pstup, velk bariry vstupu: 1) administrativn bariry vstupu (esk pota)

2) pirozen bariry vstupu (rozvod plynu) - nejmn alokan efektivn vysok monopoln sla zp. nejvt nklady mrtv vhy

Optimln Q produkce - pi zjitn Q produkce, pi kter monopol maximalizuje zisk vyjdeme z toho, e = TR-TC a nebo z MR = MC

- fa me stanovit P => ale jen takovou, ze kterou jsou spotebitel ochotni nakupovat => vi P urme vztaenm QM k d => plat, e P>MC AR>AC; zjistme AR AC ( je dn vzdlenost mezi tmito kivkami) - TC pak zjistme vynsobenm zisku na jednotku a QM

- tento zisk realizuje monopol dlouhodob, pe ekonom. silou brn ostatnm firmm vstoupit do odvtv

Neefektivnost monopolu

- monopoln sla (monost stanovit P>MC) zpsobuje, e monopol nevyrb efektivn nevyuv efektivn spoleensk zdroje - srovnn DK a NDK

DK sly D a S psob na tvorbu P* a Q*; spotebitel, kte by byli ochotni zaplatit za Q men ne Q* P vt ne P*, realizuj pebytek spotebitele, vrobci, kte realizuj produkci men ne Q*, realizuj pebytek vrobce => vnosy ze smny, pi produkce DK odvtv Q* jsou pebytky nulov (P=MC), ale celkov pebytek (souet obou ploch) je maximln - na DK trhu dosahuje Q produkce bodu, kdy se P, kterou jsou spotebitel ochotni zaplatit za posledn vyrobenou jednotku plat: P=MC (resp. MU=MC) zdroje jsou

efektivn alokovny

NDK- za existence monopolu d=D, je optimln Q produkce < Q* (na DK); monopol (max. zisk), bude prodvat optimln Q produkce za optimln P; spotebitel ochotni koupit Q men ne optimln Q, realizuj pebytek, ale ten je men ne v DK; pi prodeji plat, e P>MC => jeho pebytek je vt ne na DK trhu, pesto je celkov pebytek men ne na v DK => toto pedstavuje ztrtu efektivnosti, protoe st zdroj zstv nevyuita (plocha X pedstavuje nklady existence monopolu pro spolenost = nklady mrtv vhy = ztrta spotebitelskho a vrobnho pebytku v dsledku odchlen vstupu od nejefektivnj rovn vstupu v DK)

Regulace monopolu

- neefektivnost NDK trn struktury je pro spolenost jako celek nkladem => vlda usiluje o jeho sniovn - nstroje: zven dan cenov regulace sttn vlastnictv antitrustov zkony ekonomick regulace

regulace monopoln ceny - centralizovan stanoven P konkrtnch vrobk => reguluje se na rove ideln P: P=MC bude vykazovat stle kladn zisk

ekonomick regulace pravidla nebo zkony, ktermi stt ovlivuje nebo kontroluje innost firmy

- stanovuje pravidla pro cenovou tvorbu (tradin regulace ceny odvozovanch z AC regulovan firmy) - pokud nen monopol regulovn, bude nabzet optimln Q za optimln P => ek. regulace dovoluje stanovit P jen tak vysokou, aby pokryla sv AC (prsek kivky d s kivkou AC- bod R) => zanik monopoln zisk a fa vykazuje jen normln - k dosaen ekonomick efektivnosti snen P do bodu I (prsek kivky d a kivky MC; P=MC) tato P vak vede ke ztrt ni ne AC

Oligopol

- nejrozenj trn struktura - mnoho forem

Charakteristika

- zpravidla mlo firem a zpravidla nkolik velkch firem - existuj jist substituty, ale nejsou blzk diferencovan produkt z hlediska msta a kvality - men rozdl mezi P a MC, men L a men alokan neefektivnost - sten bariry vstupu - metoda necenov konkurence

Smluvn oligopol - takov struktura trhu, kde nkolik firem prodvajcch stejn nebo podobn vrobky maj ceny na podobn rovni => je pro n vhodn uzavt dohodu (tzv. kartelovou) o stanoven monopoln P, aby se vzjemnou cenovou vlkou neoslabily; tyto dohody jsou ale zakzny, proto jsou tajn - dohodnou se tak na: Q produkce odbytitch

- pokud jsou tyto dohody dodreny, tak navenek firmy vystupuj tm jako monopol

Oligopol s dominantn firmou - na trhu existuje 1 velk (dominantn firma) a mnoho malch firem, kter tvo tzv. dokonale konkurenn lem (okraj) => velk fa je tzv. cenov vdce (chov se jako monopol), stanov P a mal firmy ji pebraj proto, e vzhledem ke sv velikosti nerealizuj spory z rozsahu vroby a jejich nkladov podm. jsou ve srovnn s dom. firmou hor => nemohou stanovit P vy ne dominantn fa, protoe by tak ztratili sv zkaznky - velk firma zpravidla vyrb vtinu produkce

- D trn poptvka, d poptvka po produkci fy - optimln Q produkce ur dominantn firma z MR = MC

- P stanov dominantn firma vztaenm optimlnho vstupu QD k poptvce po sv produkci, lem tuto P pevezme - pi P nen trh zcela nasycen, Q produkce BC realizuj fy z konkurennho lemu - urovn P stanovuje se ni ne u monopolu - s poklesem P kles podl lemu, protoe pi nich P se mal firmy neudr v odvtv, protoe maj vy nklady

Monopolistick konkurence - reln trn struktura - nejvce se bl DK - mnoho malch firem v odvtv - produkty velice blzk substituty; diferencovan produkt z hlediska msta a kvality - nejmen rozdl mezi P a MC; L je nejmen; nejmen alokan neefektivnost - vstup do odvtv a odchod velice snadn, dn bariry - cenov a necenov metoda konkurence

- z jej charakteristiky vyplv:

fa m monopol na svou produkci stanovuje si P; klesajc d po produkci je pomrn elastick kvli blzkm substitutm; z klesajc d vyplv monost realizace zisku v krtkm obdob

krtkodob ekonomick zisk

TR>TC

AR>AC

-> pilk dal fy => d

krtkodob ztrta

TR vrobn neefektivnost je spojena se skutenost e optimln Q produkce nevyrb s min AC => kivka AC je v minimu pi vtm ne optimlnm Q

Vrobn efektivnost (optimln Q pi minimlnch AC; optimln vyuit vr. kapacit) - v dlouhm obdob je vrobn neefektivn, voln pohyb v odvtv vede k nulovmu

EZ, ale minimlnch AC je dosaeno pi vym objemu produkce ne je Q* (vrobn kapacita nen optimln vyuita)

Q*: P=AC>MC=MR

- monopol, oligopol zpravidla efektivn nejsou; Q* nen vyrbno pi min. AC; realizuj EZ>0 a vrobn kapacita nen optimln vyuita vzhledem k postaven firmy na trhu danmu monopoln silou nevyrb s min AC

- vjimen me bt efektivn

8.TRH VROBNCH FAKTOR Podstata a zvltnosti - najmaj se zde prce, pda (v. prodnch zdroj) a kapitl pouze v podob kapitlovch statk - kivka nabdky a poptvky m stejn tvar

- odlinosti od trhu vrobk a slueb: fy jsou poptvajc (tvo D) a domcnosti tvo nabdku (S) d se snahou

maximalizovat uitek poptvka po VF je ODVOZEN od poptvky po produkci, kter se s tm danm

faktorem vyrb dvoj pojet individuln nabdky (s):

z hlediska domcnosti jak se jev s faktoru jedn firmy

P faktoru je spojovna se slubou faktoru (pronjem) prce za slubu se plat mzda, ale P sluby je mzdov sazba pda plat se pachtovn, ale P je sazba pozemkov renty kapitl plat se rok, ale P je rokov mra

=> vdlek vrobnho faktoru m zpravidla dv sti: transferov vdlek = st vdlku, kterou by zskal pi svm nejlepm alternativnm vyuit ekonomick renta = ta st vdlku, kter pevyuje transferov vdlek, nen nutn k k udren vrobnho faktoru v danm pouit

absolutn elastick S absolutn neelastick S

- cel vdlek tvo - ist ekonomick renta tvo trans. vdlek - nem dn alter. pouit (nekvalif. prce ve => P vstupu je urena pouze D; velkm mst) S je fixn => P faktoru nem vliv na QS

(vborn chirurg)

Poptvka firmy po VF - fa se na trhu VF rozhoduje, jak vstupy a v jakm Q bude poptvat - zamme se na poptvku po jednom uritm vstupu a budeme pedpokldat, e Q vech ostatnch vstupu se nemn - clem fa je maximalizace zisku, tzn. vyrbt s co nejvymi vnosy a souasn s co nejnimi nklady - zvis na: jak je vnos z VF a za jakou P fa prod produkt vytvoen tmto faktorem jak vysok je nklad na dan faktor

Dokonal konkurence na obou trzch Pjmy - fa zvauje dodaten pjem, kter by zskala tm, e najme dal jednotku VF a prod MP takto vytvoen na trhu vrobk a slueb, piem ostatn vstupy zstvaj konstantn=> => MRP pjem z meznho produktu MRP = MP * P

MRP = MP * MRQ

kopruje tvar produkn fce MRP = MR pouze v ppad, e MPP=1

ARP pjem z prmrnho produktu ARP = APP * P

Nklady - fa zvauje dodaten nklady, kter vzniknou tm, e najme dal jednotku faktoru=> =>MFC mezn nklady na faktoru (marginal factor cost)

MFC = F

TFC

- fa pijm trn P => MFC = PF - kivka je zrove kivkou nabdky VF dan firm je dokonale elastick

AFC prmrn nklady na faktor

AFC=F

TFC= PF = S

Optimln Q VF - fa maximalizujc zisk bude najmat dodaten mnostv vstupu dokud j bude pinet vy dodaten pjmy ne nklady, tzn. dokud bude MRP>MFC

MRP > MFC najmeme dal MRP < MFC nenajmeme

- fa je v optimu:

MRP = MFC= PF (modifikace zlatho pravidla maxima zisku)

Kivka poptvky po VF - v podmnkch DK neme dn subjekt ovlivovat P vrobnho faktoru; ale na trhu se P mnit me => chceme-li odvodit kivku poptvky, musme zjistit, jak dan firma mn najman Q VF pi zmnch jeho P - zmna P vstupu zpsob posun pmky MFC => posun bodu optima

- pro kadou rove P vstupu existuje optimln Q vstupu

- kivka MRP (klesajc st od prseku s ARP) od uritho bodu splv s kivkou poptvky firmy po VF

Nedokonal konkurence na obou trzch Pjmy MRP = MPP * MR kles rychleji ne v DK, protoe kles nejen MPP, ale i MR

Nklady - fa najm dal jednotku faktoru na NDK trhu VF - nabdka faktoru firm je rostouc, protoe kad dal jednotka VF je najmna za vy P AFC = PF = s

MFC = AFC

MFC > AFC= PF = s

MFC = F

TFC

Optimln Q VF MRP = MFC

Kivka poptvky po VF - nelze sestrojit, neexistuje jednoznan vztah mezi P a Q ( z dvodu, e u je sklonn kivka AFC na faktor)

Pohyb po kivce a pohyb kivky a) po kivce jedin faktor, kter neovlivn d, ale Q je P toho danho faktoru

b) pohyb kivky: 1. zmna poptvky po produktu, kter se s danm fakoruem vyrb

2. zmna P ostatnch vrobnch faktor a) substituty rst P substitutu povede k rstu d po naem VF b) komplement rst P komplementu povede k poklesu d

3. zmna technologie 4. Q ostatnch VF

Nabdka VF (z hlediska domcnosti) - jak se domcnost rozhoduje; li se u jednotl. VF

Trh vrobnch faktor grafy pedpoklady: fa vyrb uritou produkci a mn se podmnky konkurence na obou trzch (mn se Q a P i optimln)

vchodisko: maximalizace zisku, proto fa najm optimln Q faktoru, se ktermi vyrob optimln vstup a tak doshne zisku

- ve P* a Q* zvis na typu konkurence na obou trzch

1) oba trh DK

- fa neme ovlivnit P produkce ani P VF pejm je z trhu - fa m nejvt objem VF pi dan P VF a vyrb nejvt optimln objem vstupu

2) trhu produkce DK a trh VF je NDK

- fa neme ovlivnit P produkce - ale disponuje monopoln silou na trhu VF - optimln najman Q VF je men pi P VF < MFC (monopoln sla umon firm stlait PVF na rove, kterou je jet ochotna pijmout nabdka VF znzornn kivkou AFC)

3)trh produkce NDK a trh VF je DK

- fa je pjemcem P VF - vyrb men optimln Q produkce a najm men mnostv VF ne v DK pi stejn P VF (poptvka je klesajc, protoe fa m na trhu produkce monopoln slu)

4) oba trh NDK

- fa disponuje monopoln silou na obou trzch (monopson * NDK na trhu produkce) - fa najm nejmen Q VF (pi MRP VF = MFC VF), vyrb tedy nejmen optimln Q produkce pi P VF, kterou je ochotna pijmout nabdka VF (znzornn kivkou AFC => P VF = transferovmu vdlku posledn najat jednotky VF)

Rozdlovn dchod Skladba dchod domcnost dchod = celkov Q penz, kter lovk nebo domcnost obdr bhem uritho as. obdob - domcnosti maj:

pracovn dchody mzdy, platy, dchody ze sebezamstnn vlastnick dchody renta, dividenda, rok = prvotn dchody prochzej perozdlovnm perozdlovnm zejm. pes sttn rozpoet

- plat se z nich dan

transfery = takov platby, kdy dochz k jednostrannmu pohybu penz od sttu, nazptek nedochz momentln k protislub

vsledkem perozdlovn jsou konen dchody

Men nerovnosti v dchodech - 2 metody:

1) Lorenzova kivka vyjaduje pomrn rozdlen dchod mezi pomrn rozdlen obyvatelstva

- obyvatelstvo i dchody jsou dleny po 20 %

1. existuje absolutn rovn rozdlovn (ideln LC)

2. absolutn nerovnomrn rozdlen prvnch 20 % dn dchod, druhch 20% dn dchod a do 99 %; posledn % m veker dchod 3. skuten rozdlovn (skuten LC)

2) Giniho koeficient m plochu mezi ideln a skutenou kivkou vi ploe pod ideln kivkou - vychz z Lorenzovy kivky

A

BAG

=> G=0 => plocha mezi IC a SC nen dn => rovn rozdlen

=> G=1 => nerovn rozdlen

Zdroje nerovnosti v dchodech - rozliujeme:

o nerovnosti v pracovnch v pracovnch dchodech zdroje: rozdly ve schopnostech a dovednostech rozdly v intenzit prce rozdly v povoln jin faktory (diskriminace)

o zdroje nerovnosti ve vlastnickch dchodech z ddictv spory a schopnost pijmat riziko

9.Trh prce DK

Poptvka po prci - je toton s klesajc st MRP od prseku s ARP - na ose y W (mzdov sazba); na ose x L (prce)

Nabdka prce Individuln (z hlediska domcnosti) - domcnost pi rozhodovn vol mezi dvma uitky: a) voln as b) spoteba statk a slueb, kter lze koupit za mzdu - domcnost je v optimu, kdy: MU 1 hodiny volnho asu = MU statk a slueb, kter lze koupit za hod. mzdu

- rozhodovn je ovlivnno dvma faktory: 1. substitun efekt vy mzda povede k tomu, e lid nabzej vt Q prce, protoe chtj maximalizovat spotebu => spotebovvan statky a sluby jsou substituty volnho asu je silnj, kdy jsou ni mzdy 2. dchodov efekt vy mzdy vedou k tomu, e lid nabzej men Q prce a preferuj voln as silnj jsou-li vy mzdy - kivka individuln nabdky prce zvis na tom, kter ze efekt pevld: - pi ni mzdov sazb pevld substitun efekt a Q prce roste => pozitivn smrnice - pi vy mzdov sazb pevld dchodov efekt, Q prce kles =>zporn smrnice zptn zakiven individuln nabdka prce

Trn - pestoe je individuln nabdky prce zptn zakiven, tak trn nabdka m obvykl tvar => je pozitivn sklonn => a to ze dvou dvod: 1) bod zlomu je u kad domcnosti jin - maj rzn alternativn nklady a proto omezuj nabzen Q prce v jin mmnt 2) vy mzdy lkaj na trh nov pracovnky

Rovnovha na trhu prce

- pi vychlen mzdov sazby z rovnovn rovn vznik na trhu nedostatek nebo pebytek prce - je-li ni, nabzen Q je ni ne poptvan => nedostatek L povede ke zven W; nerovnovha bude existovat tak dlouho, dokud se W na W* nebo se nezmn S nebo D - pi vy W bude mt tlak nezamstnanosti tendenci stlaovat W na W*

NDK

Faktory, kter zpsobuj nedokonalosti na trhu L = rovnovn rozdly, kter nevedou k pesunu mezi jednotl. odvtvmi

1) segmentace trhu L na celou adu dlch trh, kter si nemohou vzjemn konkurovat (zubai a ekonomov)

2) nepenn rozdly v prci (atraktivita, prosted,) 3) rozdly v kvalit prce 4) prvky urit jedinenosti prce 5) diskriminace v prci 6) monopolizace poptvky po L => tzv. monopson 7) monopolizace nabdky po L => vliv odbor

Monopolizace d po L = monopson

= situace, kdy existuje NDK na trhu VF

- na trhu L existuje jedin poptvajc (nap. jedin fa v irokm okol) - obecn plat, e fa m monopsonn slu ve vech ppadech, kdy se setkv s rostouc kivkou sL

- me ovlivnit mzdov sazby nen mu dna trhem - pi najmn dodatenho zamstnance, mus zvyovat W ostatnm zamstnanm pracovnkm; MC firmy spojen se tmto zamstnancem = w toho zamstnance + zaplacen vy mzdov sazby ji najatch zamstnanc=> => pokud je s L => MFC rostou rychleji ne AFC (mzda) - fa maximalizujc zisk zvyuje zamstnanost tak dlouho, dokud je MRP>MFC

Monopolizace nabdky L => vliv odbor - clem odbor je zven mezd lze dojt nkolika zpsoby 1) snen nabdky L - tento postup vyaduje dva pedpoklady:

odbory mus bt schopn snit poet tch, kte nabzej prci uritho typu (vysok lensk pomry,)

mus bt schopn donutit zamstnavatele zamstnvat pouze leny odbor

- snenm s poroste W, ale klesne L

2) pm zven mezd (min. mzda mzdov prh) - odbory mohou vyjednvnm doshnout minimln mzdovou sazbu, jej rove pevyuje w* na tomto trhu

- s rstem W bude najmno mn l sn se zamstnanost u vech firem i v celm odvtv

3) rst poptvky po L - pi zven w roste i Q zamstnanc - odbory mohou doshnout nap. snahou pimt spotebitele ke zven poptvky po jimi vyrbnm zbo, snahou omezit prodej konk. zbo nebo zvenm produktivity prce

10. Trh pdy, trh kapitlu Trhu pdy - nabdka pdy a prodnch zdroj je fixn - poptvka po pd se pmo mrn promt do rostouc sazby

Trh kapitlu kapitl = produkt vroby, kter znovu vstupuje do vrobnho procesu - kapitl v podob :

kapitlovch statk (budovy, vrobn zazen, dopravn prostedky) pennch statk => soust finannho trhu

- pin urit vnos: kapitlov statky, kter fa pronajm => njemn - - pomoc nich vyrb => zisk kapitl v podob penz, kter pjme => rok kapitl v podob CP : akcie => dividenda

obligace => rok

- pedpokldme, e fa nem dostatek vlastnch prostedk na investice => nejprve vstupuje na finann trh, kde si prostedky pj a teprve pot na trh kapitlovch statk, kde bude reln investovat

Nabdka kapitlu - finann trh = trh spor - tvo domcnosti, kter tvo spory (= st dchodu, kter nebyla vydna na spotebu lid

si odkvaj souasnou spotebu a odmnou je jim rok)

- ti situace: nklad > rok (vnos) => S nklad < rok => S nklad = rok => v optimu

- domcnosti nezajm absolutn ve roku z uspoen stky, ale tzv. rokov mra - nabdka spor je dlouhodob fc rokov mry

ir = So

S*100 => S = S1 S2

je dna pomrem istho roku vi uspoen stce vyjaduje se v % - rst rokov mry vedou k rstu spor

Poptvka po kapitlu = po sporch - tvo fy, kter nemaj dostatek vlastnch prostedk na investice - fy budou zvaovat:

oekvan vnos, kter by ta investice pinela dodaten nklady roky

oekvan vnos > nklad => pj si < => nepj si = - jsou v optimu nebude poteba nebo s po

sporch - poptvka po sporch zvis tak na rokov me (i)

Rovnovha na trhu kapitlu 1) krtkodob rovnovha - krtkodob je nabdka spor fixn

2) dlouhodob rovnovha - lid se pizpsob a zanou vce spoit pi rstu i => zvyuj se S

Firma na trhu kapitlovch statk - investice do kapitlovch statk znamenaj tzv. nepmou metodu vroby vyaduj urit as a omezen souasn spoteby ve prospch budouc spoteby - zem A se rozhodla, e nebude vyuvat pi

vrob kapitlov statky (nap. mlnky) a je schopna v optimlnm ppad zajiovat pozvoln plynul rst spoteby pipadajc na jednoho obyvatele

- zem B se rozhodla v uritm okamiku, e bude investovat do zaveden kapitlovch statk v uritm asovm intervalu mus obtovat st ptomn spoteby a pejt na vrobu kapitl. statk (uvolnit st pracovnk na tuto vrobu) => od okamiku, kdy zavd vyroben kapitlov statky do vroby, dochz k rstu spoteby na jednoho obyvatele a to nad jej pvodn rove

poptvka po kapitl. statcch zvis na me vnosu (kolik pennch jednotek pinese

jedna penn jednotka obloena do urit investice; v %; za jeden rok) z kapitlu

- kapitlov statky funguj ve vrob nkolik obdob (ale asem se opotebovvaj - odpisy) - existuje jist kritrium pro rozhodovn kam investovat => souasn hodnota (PV) = kolik penz musm dnes

uloit, abych zskala v budoucnu na rocch tolik, kolik vynese investice

a) PV pro jedno obdob

PV = )1( r

N

r- mra vnosu, N1- budouc vnos,

)1(

1

r - odroitel (diskont)

b) PV pro nkolik obdob - hodnotu pjmu v kadm roce snme (diskontujeme) o hodnotu alternativn nklad

PV = )1( r

N

+

)1( r

N

+

)1( r

N

+ .. +

)1( r

N

- investuje se tam, kde je nejvy souasn hodnota

ANUITA (doivotn renta) pjem, kter zskv investor po konen poet obdob PERPETUITA (vn renta) pjem, kter zskv investor po nekonen poet let

40

11.Trn selhn a mikroekonomick teorie sttu Monopoln sla = P > MC

- vechny firmy v NDK maj monopoln slu urena Lernerovm indexem (m je vt, tm je vt monopoln sla) => v DK = 0

=> v NDK > 0

- velikost je znzornna nklady mrtv vhy nejvt v ppad monopolu, nejmen u monopol. konkurence

- pin nklady cel spolenosti => opaten sttu: regulace ceny monopolu, ekonomick regulace (viz monopol)

Externality = vnj efekty vroby nebo spoteby, kter neprochzej trhem trh je proto neme regulovat => tzv. efekt pelvn => innost jednoho subjektu pin klady / zpory jinmu subjektu ten za n neplat

z vroby o kladn (sousedovy vely) o zporn (zneiovn ivotnho prosted)

ze spoteby o kladn (vn kvtin ze sousedovy zahrady) o zporn (kou z cigaret)

- rozliujeme: externality, kter vyplvaj z vroby (kladn) - soukrom nklady vroby pevyuj spoleensk nklady (= SMC = EMC (extern nklady)+MC) = >MC > SMC => dan statek je vyrbn dky soukromm MC jeho vrobce, souasn vak jeho vroba sniuje nklady jinm subjektm (nap. nov technologie, kter pin zisk cel spolenosti, protoe ji obohacuje o technologick znalosti)

externality, kter vyplvaj z vroby (zporn) - SMC > MC => kivka meznch nklad spolenosti je strmj ne soukromch

nklad, protoe s rostoucm vstupem podniku, rostou i nklady pro spolenost

41

externality, kter vyplvaj ze spoteby (kladn) - prvodce nebere v vahu MU, kter jeho innost pin jinmu subjekt => SMU = MU + EMU

SMU > MU - protoe se pi vrob pot pouze se soukromm MU => je pli mal Q vstupu - s touto externalitou vznik na trzch neefektivnost, protoe provozovatel nezskv veker uitek, kter plyne z jeho innosti => P je pli nzk na to, aby ho pimla k vstupu jeho innosti na spoleensky douc rovni

externality ze spoteby (zporn) MU > SMU => spoleensky optimln vstup je men ne soukrom vstup

- vlda me omezit i pmo zakzat vrobu a prodej zbo, kter zpsobuje negativn externality, astj je ovem ovlivnit jejich velikost

pesn vymezen vlastnickch prv s nzkmi nklady na prosazovn => vlastnick prva umon identifikovat prvodce externality; nzk nklady zajiuj, aby pvodce byl nucen hradit nklady s nimi spojen => nedochz k externalitm a alokace statk bude efektivn (Coase Coaesv teorm)

zavdn sankc (pokuty, poplatky, dan za zneitn iv. prosted,) v ppad pozitivnch externalit dotace (platit by ml pjemce externho

uitku a nebo stt)

Veejn statky = vrobky a sluby, kter nemohou bt poskytovny pro jednu osobu, ani by zrove nebyly poskytovny pro ostatn a zrove pokud jsou poskytovny pro jednu osobu, pot jsou poskytovny pro ostatn s nulovmi nklady

- ist veejn statky maj dv vlastnosti: o nezmenitelnost spoteba jednoho nem vliv na to, jak Q budou spotebovvat

ostatn o nevylouitelnost ve spoteb nen mono vylouit ty, co je neplat (ern pasai)

- jak Q tohoto statku se m produkovat?

42

=> poptvka po veejnch statcch = tzv. pseudopoptvka => kivka poptvky je odvozena za pedpokladu, e lze zjistit MU (jak je spotebitel schopen ohodnotit dal jednotku statku) pro kad Q statku

- kivka D je vertikln souet MU jednotlivch subjekt

- stt se v souvislosti s tmito statky sna vyeit problm tzv. ernch pasar spotebovvaj statek, i kdy za nj neplat => ml by zajistit, aby kad spotebitel za nj platil - dan od vech obyvatel

Asymetrick informace = jedna strana trhu v vc ne druh - vznikaj ze dvou dvod:

utajen innost innosti, kter nemohou bt dobe pozorovateln utajen informace jedna strana m vt Q odbornch znalost

- mohou vst ke dvma problmm morln hazard innost informovanho subjektu, kdy sniuje uitek ostatnm

subjektm (nap. vlastnk fy si najm manaera) nepzniv vbr prodejci mn kvalitnho zbo vytsuj prodejce

kvalitnjho zbo

- stt mus podporovat voln en informac a v nkterch ppadech s nimi zachzet jako s veejnmi statky ( ne vdy, protoe by zde byl problm ernch pasar)

43

12.Veobecn rovnovha Pedpoklady modelu veobecn rovnovhy - rozliujeme dl a veobecnou rovnovhu

dl na trhu jednoho druhu statku nebereme v vahu vztahy mezi trhy kad trh je brn jako izolovan

veobecn rovnovha zkoum vzjemnou propojenost jednotl. trh

- pi zkoumn se vychz z tchto pedpoklad: o barter ekonomika naturln vmna jedno zbo je snadno smnno za druh o DK o clem spotebitele je maximalizace U o clem vrobce je maximalizace zisku o uzaven ekonomika (bez zahraninho obchodu) o existuje vroba 2 vrobk pomoc dvou VF a existuj pouze dva lid

= model 2x2x2

- tento model je samozejm velmi nerealistick, ale umouje zachytit podstatu propojenosti trh

=> za tchto pedpoklad existuje 6 trh: - trh prce pi vrob statku A - trh prce pi vrob statku B

- kapitlov trh pi vrob statku A - kapitlov trh pi vrob statku B

- trh statku A

- trh statku B

- poaduje dosaen celkov efektivnosti souasn splnn: o efektivnosti ve vrob o efektivnosti ve smn o vrobn spotebn efektivnosti

- efektivnost = nelze zvit nebo zlepit jednu innosti bez souasnho zhoren nebo snen jin innosti

Efektivnost ve vrob = nelze zlepit nebo zvit vrobu jednoho statku bez souasnho zhoren nebo snen vroby druhho statku - v ekonomice mus bt vyuity vechny VF v efektivn kombinaci, tedy mus bt nemon perozdlit VF tak, aby bylo vyrobeno vce jednoho zbo pi nezmnnm mnostvm druhho zbo - lze znzornit dv zpsoby:

44

Box diagram vroby - vychz z dlouhodob produkn fce (z mapy izokvant) - dv mapy izokvant dvou vrobk, kter vyjaduj maximln mnostv Q

- sklon izokvanty vyjaduje MRTS

MRTS = K

L

MPP

MPP

L

K

- aby MRTS statku A = MRTS statku B => pootoen jedn mapy izokvant o 180 a pot je spojme

CC smluvn kivka vroby = vechny body znamenaj efektivn alokaci zdroj => plat pro n, e sklon izokvanty je pi vrob prvnho statku stejn jako u druhho statku

hranice vrobnch monost = vyjaduje vechny mon kombinace dvou druh vrobk, kter mohou bt vyrobeny s danmi VF = kivka, kter znzoruje alternativn kombinace dvou vrobk, kter mohou bt efektivn vyrobeny s uritm fixnm rozsahem zdroj - mezn mra transformace produktu (MRPT) = mra, v n vroba jednoho statku me bt pevedena ve vrobu druhho statku - hranice vrobnch monost ukazuje rzn kombinace efektivn vyrbnho produktu pro uren efektivn struktury je nutno do analzy zabudovat spotebu

-odvozena z CC

- konkvn - ekonom. obsahem jsou alternativn nklady

Efektivnost smny = takov rozdlen fixnho Q vyrobench statk, pokud jeho perozdlenm neme bt ani jednomu spotebiteli polepeno, ani by zrove nebyl pokozen ten druh - nezbytnou podmnkou efektivnho rozdlen je, MRS mus bt pro vechny spotebitele stejn - pro odvozen podmnek tohoto druhu efektivnosti je nutno brt v vahu preference spotebitel =>vyuit indiferenn analzy

45

- vchodiskem jsou dv indiferenn mapy (pro kadho spotebitele jedna) kter znzoruj jejich preference

- pot jednu z nich pootome o 180 - piem bude stle poskytovat tyt informace o preferencch spotebitele

- nakonec je spojme => box diagram - rozmry box diagramu jsou dny celkovm Q danch statk =>znzoruje vechny mon zpsoby rozdlen uritho mnostv dvou vyrobench statk mezi dva spotebitele - pouze v tch bodech, kdy je sklon obou kivek stejn a ktermi prochz tzv. smluvn kivka (CC contract curve), je efektivn alokace dvou statk mezi dva spotebitele

Vrobn spotebn efektivnost - je nutn nejen celkov efektivnost, ale sladn podmnek vroby a preferenc spotebitel

MRS = MRPT

sklon indiferenn kivky = sklon PPF - neboli mra nahraditelnosti dvou statk ve spoteb se mus shodovat s mrou, ve

kter jsou tyto statky nahraditeln ve vrob

- pro grafick znzornn se pouv kivka PPF - vechny body na PPF pedstavuj efektivitu

z hlediska vroby, ale ne vechny jsou optimln z hlediska poteby spotebitel => tento bod je tam, kde se CC dotk PPF => v tomto bod plat, e MRS = MRPT

Podmnky veobecn rovnovhy 1. mezn mra substituce jednoho statku za druh mus bt stejn pro oba spotebitele 2.

3. spolen MRS se mus rovnat MRPT

46

- tyto podmnky jsou splnny v DK a vytvej se v pennm systmu => tvorba cen

Efektivnost a spravedlnost

- souasn ani v ppad DK nemus bt situace souasn efektivn a spoleensky douc => monost volby vede k tomu, e nkte spotebitel budou preferovat jednu alokaci, zatmco jin budou preferovat jinou - k tomu, aby bylo zjitno, kter situace bude spoleensky nejvhodnj, je nutno provst srovnn mezi spotebiteli - asto tedy dochz ke konfliktu mezi efektivnost a spravedlnost tyto konflikty zpsobuj, e se optimln situace (kdy by alokace byla souasn efektivn a spravedliv) stv nedosaitelnou => nap. perozdlovn dchod spolenosti ve snaze doshnout spravedlivj situaci me oslabit motivy k prci => snen efektivnosti - pro vyjden optimln situace spoleensk blahobyt zahrnuje celkov Y vrobk a slueb a zpsob, kterm jsou rozdlovny, tak faktory jako jsou zdrav spolenosti, Q volnho asu, apod. => pro dosaen blahobytu je to, co je obtovno v efektivnosti, tak je kompenzovno zvenm spravedlnosti

47

Makroekonomie

1.Makroekonomick vstup (makroekonomick agregty) Zkladn pojmy: - makroekonomie = zkoum ekonomiku z hlediska celku - kategorie:

o HDP / HNP o ist domc / nrodn produkt o osobn / disponibiln dchod

- rozdly: domc X nrodn

domc = produkt vytvoen na zem danho sttu bez ohledu na to, kdo ho vyrobil

nrodn = produkt vytvoen VF, kter jsou ve vlastnictv dan zem

ist X hrub ist = hrub produkt amortizace (=opoteben kapitlu)

nominln X reln nominln = produkt vyjden v bnch cench danho roku reln = produkt vyjden ve srovnatelnch cench v zkladnm roku

stavov X tokov tokov = vyjaduj pohyb za urit as stavov = vyjaduj objem k uritmu datu

Hrub domc produkt (HDP) = trn hodnota vech finlnch statk vyrobench v dan ekonomice za dan obdob

trn hodnota = ohodnocen pomoc cen, kter obsahuj i nepm dan vech statk a slueb = statky a sluby prochzejc legln tm trhem implicitn njemn = njemn vlastnka ve svm vlastnm byt finln produkce = nepotaj se tzv. meziprodukty = vrobky, kter jsou

jednorzov spotebovny ve vrob (suroviny, energie) - produkt je souhrnem tzv. pidan hodnoty (= hodnota spot. meziprodukt) - zapotv se pouze hodnota finlnch statk slou ke konen spoteb,

investicm nebo vvou dan obdob zpravidla za 1 rok vyroben statky jedn se o nov vrobky, sledujeme produkt v prbhu obdob

- me mt podobu spotebnch statk nebo investinch statk, kter nemus bt spotebovny v rmci dan ekonomiky, ale v zahrani

ist ekonomick blahobyt (NEW) = HDP (HNP)

+ vrobky stnov ekonomiky + vrobky a sluby, kter produkujeme pro sebe + hodnota volnho asu

48

+ hodnota vrobk a slueb - vliv zpornch externalit

- roste pomaleji ne HDP

nrodn bohatstv rozmr stavov veliiny k uritmu datu, pat sem i prodn bohatstv, lidsk kapitl,

Men produktu a dchodu Produkn metoda = souet pidanch hodnot na vech rovnch zpracovn = celkov produkce meziprodukty

Dchodov metoda = souet vech dchod na vech rovnch vroby - mme veker dchody, kter zskvaj domcnosti, kter jsou vlastnky VF mzdy a platy

+ ist roky (= pijat vyplacen) + renty (i v podob implicitnho njemnho) + dchody ze sebezamstnn + zisky ped rozdlenm

= ist domc dchod (dchod v cench VF) + amortizace

= HD dchod (HN dchod = HDD + ist dchod z majetku v zahrani)

osobn dchod = HNP amortizace dan ze zisk roky (plac) + zskan roky + transferov platby (platby, kter domcnosti jednostrann pobraj, ani by nco momentln poskytovaly) dan

= disponibiln dchod pouv se na: investice a spoteby

Vdajov metoda (= spotebn) - z hlediska uit se HDP len na 4 sloky: 1. spoteba (C consumption) = spoteba domcnost na nkup finln produkce - nejen statky krtkodob a dlouhodob spoteby, ale i sluby

2. HD investice (Ig gross) investice do fyzickho (fixnho) kapitlu vdaje na nov zvody, stroje a dal vybaven

- charakteristick je pro n amortizace - tak vdaje na nkup dom a byt - ostatn pat do vdaj na spotebu

investice do zsob rozdl zsob na konci a na zatku sledovanho obdob restitun (obnovovac) nahrazuj opoteben materil hrad se z

49

amortizace

ist (netto) roziuj hodnotu souasnho kapitlu

Ig = IgREST + IgNETTO

3. vldn vdaje (G government) - pouze vdaje na nkup vrobk a slueb vdaje na investice (Gs) spotebn statky (Gc) NIKDY transfery 4. ist export (NX) = export (X) import (M)

HDP = C + Ig + G + NX

Srovnn metod, men vkonu ekonomiky - vechny metody mus dt stejn vsledek TVORBA (vrobn metoda) - souhrn pidan hodnoty vech sektor trn P

ROZDLOVN (dchodov metoda) - suma mezd, rent, rok,. => dchody VF .. ceny VF - udlme korekci, abychom doli k trnm P => => + amortizace = HDD =>

=> + nepm dan subvence a dotace => => HDP v trnch cench

UIT (vdajov metoda) = C + Ig + G + NX trn P

Makroekonomick identity = vztah, kter plat vdy

I. produkt = dchod vdaje HDP = alokace jednotlivch sloek HDp C + Ig + G + NX = C + PS (osobn spory) + GBS (spory podnik) + NT (ist dan)

amortizace nerozdlen

II. S = I spory = investice S = HDP C I = HDP C

50

- ve vrchn sti je trh VF na nj pichz se svou nabdkou prce, pdy a kapitlu domcnosti; stranu poptvajc tvo firmy, kter si tyto faktory pronajmaj a vyrbj pomoc nich svou produkci => domcnosti obdr za poskytnut tchto faktor dchody: mzdy, renty, roky

- spodn st = trh statk a slueb fy tvo nabdku, domcnosti, kter obdrely sv dchody poptvku; zahrani je subjektem, kter na trhu statk a slueb vytv jak stranu poptvajc export, tak nabzejc import; vlda na trhu statk a slueb tvo poptvku

- vlda sv pjmy zsk z dan domcnost a firem st jde na nkup statk a slueb a zbytek na transfery a dotace

- tento kolobh je uzaven - komplikace: domcnosti vechen svj dchod neutrat, ale st mohou spoit, stejn

jako firmy =>vlda tak me vytvet spory, stejn jako zahrani pokud se do zem vce doveze ne vyveze => spory slou k financovn investic a ty jsou vlastn produkc firem => SPORY = INVESTICE

51

2.Celkov vdaje a produkt (model s lini 45, keynesinsk model, model s multipliktorem)

Charakteristika modelu a jeho pedpoklady = porovnv vytvoen produkt se zamlenmi vdaji, kter spotebitel chtj vydvat na jednotliv sti toho produktu AE Agreggate expenditures plnovan vdaje = C + Ig + G + NX

mohou mt dvoj charakter: a) autonomn vdaje nezvis na velikosti dchodu, mus se hradit i pi nulovm dchodu nap. nkup nezbytnch potravin b) indukovan vdaje zvis na velikosti dchodu jsou od nj odvozeny

pedpoklady: existuje tzv. mezera produktu nevyuit vrobn kapacity, dostatek

pracovnch sil => ekonomika se nachz pod svm potencilnm (max. dosaitelnm produktem =>

firmy jsou schopny uspokojit poptvku dal vrobou nebo ze zsob cenov hladina (P) je stabiln, neuvaujeme inflaci

nominln produkt = reln produkt nemn se rokov sazba (i) abstrahujeme amortizaci a nerozdlen zisky od GBS

Spoteba = spotebn vdaje domcnosti na statky dlouhodob a krtkodob spoteby a na sluby - nejvt sloka HDP - domcnosti st disponibilnho dchodu vnuj na spotebu a st na spory - meme rozdlit na: autonomn spotebu Ca nezvis na velikosti dchodu indukovanou spotebu zvis na velikosti dchodu - spoteba s rstem dchodu roste a to pravideln o urit % z dodatenho produktu => => tomuto stabilnmu podlu se k tzv. mezn sklon ke spoteb (udv, jak se zmn C,

zmn-li se YD o 1 jednotku) zvis na nm indukovan spoteba : MPC (c) = YD

C

=>

=>cYD

- obecn rovnice: C = Ca + cYD C spoteba Ca . autonomn spoteba cmezn sklon ke spoteb YDdisponibiln dchod Spotebn funkce

- na ose x YD, na ose y C - Ca je autonomn nezvis na YD (pohyb po ose

y), mus se platit, i kdy nen dn dchod - Keynes s rstem dchodu roste spoteba, ale

prmrn sklon ke spoteb kles (APC=YD

C),

mezn sklon (c) zstv stejn to plat pouze pro krtk obdob

52

- dlouhodob stabiln podl je vysvtlovn nap. teori iv. cyklu tvrd, e lid chtj v prbhu ivota udrovat stabiln rove spoteby, a proto v mld, kdy maj nzk pjem, si mus pjovat, v produktivnm vku utrcej mn a vce spo a ve st utrc to, co naetili v produktivnm vku

funkce spor - domcnosti st svho dchodu pouij na spory - inverzn vi fci spoteby - na ose x YD, ose y spory - pokud je dchod nulov, potebuj domcnosti z neho financovat svoj spotebu, a proto vybraj z dvjch spor => fce spor vychz z bodu na zporn ose Sa autonomn spory inverzn vi Ca znamnko - , protoe vybrme z spor pi nulovm dchodu - indukovan spory zvis na meznm sklonu

ke sporm: s = YD

S

= > sYD

- obecn rce: S = - Sa + sYD

vdy mus platit: c + s = 1

Investice

- pedpokldme, e investin vdaje jsou nezvisl na velikosti dchodu jsou tedy autonomn - zvis na: velikosti i velikosti ekonomickho rstu poptvce po produktu, kter se vyrb za pomoci tto investice

- nap. m ni i, tm levnj bude financovn investic a proto investice porostou kivka se posune rovnobn nahoru; a naopak

53

Rovnovn produkt v dvousektorov ekonomice - pedpokldme, e v ekonomice existuj pouze firmy a domcnosti - plat, e produkt = disponibiln dchod (Y=YD) - je zde otzka, jak velk plnovan vdaje chceme vynaloit na produkt (Y) - podmnky:

AE = Y nemme dn IU (neplnovan vdaje)

- na ose x produkt (Y); na ose y AE

- pmka 45 - na n plat, e Y=AE - pvodn spotebn fce je zachycena kivkou C bod E le na pmce 45 - v tomto bodu plat, e je spotebovn cel dchod - pidme investice, kter jsou autonomn, kivka se posune o investice rovnobn nahoru nov kivka je kivkou AE (=C+I)

Vdajov multipliktor - zvme autonomn vdaje (nap. zmna investic)=> dojde k posunu AE => zskme nov bod E => po rstu investic roste C - v kadm kole o nco mn - zmna autonomnch vdaj = dchodu - zmna dchodu zvis na zmn MPC (c)

multipliktor = slo, kterm vynsobme zmnu A, abychom zjistili zmnu Y (produkce)

Tsektorov model - domcnosti, firmy a vlda - s vldou uvaujeme:

sttn nkupy zbo a slueb (G) G = Ga - autonomn

transfery (TR) TR = TRa - autonomn

dan (TA) TAa - autonomn TA - indukovan = t(sazba dchodov dan) * Y (velikost dchodu)

Y = YD z dvodu dan a transfer YD = Y TA + TR - mezn sklon ke spoteb men nik ze spoteby ve form dan =>MPC = c*(1-t) velikost mulitpliktoru

54

- dvousektorov ekonomika (C, I) - zachycena kivkou AE2 a rovnovnm produktem E0 vychz z bodu, kter je dn Ca + I jej sklon je ovlivnn c - pi pidn tetho sektoru => AE = C+I+G - kivka vychz z vyho bodu ne AE2, protoe v autonomnch vdajch jsou pidny vldn nkupy,transfery a autonomn dan

- sklon AE3 je men, protoe je men - st dchodu unik do spor - rovnovn produkt odvodme z prseku s kivkou 45

- podmnky:

IU = 0 Y = AE I+G = S+ NT

injekce = niky

tysektorov model - domcnosti, firmy, vlda, zahrani - vedle spoteby, investice a vldnch vdaj navc ist export NX NX = X M X = Xa autonomn M = import Ma indukovan sloka zvis na meznm sklonu k importu (m)

m = Y

M

- rovnovn produkt v tysektorov ( pln ekonomice) dostaneme soutem spoteby, investice, vldnch vdaj a istho exportu - tsektorov ekonomika AE3 a E3 - tysektorov ekonomika AE4 m vy potek je to tm, e pibyl X a Ma - m ni sklon ne AE3 dno meznm sklonem k importu (pokud by m=0, tak

nov kivka by byla rovnobn s AE3) - rovnovn produkt odvodme s kivkou 45

= multipliktor oteven ekonomiky

- podmnky: IU = 0 I + G +X = S + NT +M

ptoky = niky Y = AE

55

3.Penze a trh penz Vznik a vvoj penz penze = ve, co funguje jako veobecn pijman prostedek smny vvoj: 1) barter naturln vmna vmna zbo za zbo; znan komplikovan, pinela velk transakn nklady (nklady na vyhledvn, na dohadovn o pomru vmny zbo, apod.) => lid pi tto smn zjistili, e se nemohou kvli n pln vnovat sv innost a proto dolo k vylenn nkterch typ zbo, ke vzniku tzv. 2) komoditn penze = jist druh zbo, kter byl veobecn pijman jako prostedek smny na uritm zem (nap. vno, koeiny, sukno)

problmem vak byla dlitelnost tchto penz a zaaly dominovat 3) drah kovy (zlato, stbro) vhoda: snadn dlitelnost, penositelnost, stejnorodost; razily se z nich mince

lid si asem zaali sv zlato ukldat do specializovanch schoven dostali za n dlun pis v podstat prvn paprov penze 4) paprov penze dvoj podoba:

bankovky smnky bank, kter byly smniteln za zlato sttovky vydvny na financovn sttnch vdaj, nebyly kryt zlatem a jejich

pijmn bylo nazeno zkonem souasnost: 5) a) obivo:

mince z obecnch kov bankovky emitovny CB

b) depozita (bankovn penze) tato forma pevld, m formu zpis na tech depozita na podanou (B) likvidn (vybrn pomoc karet) termnovan vklady urit vpovdn lhta

Nabdka penz = meme oznaovat tak jako penn zsobu - tvoena mnovmi agregty

Penn zsoba (penn / mnov agregty) - tvo nabdku penz - mnostv penz k uritmu okamiku a) M0 = obivo b) M1 ( = zk agregt) = M0 + vklady na podanou c) M2 = M1 + quasi penze (skoro penze = termnovan vklady, vkladov certifikty,

nepozitivn smnky a ostatn dluhopisy ) d) L = M2 + pokladnin poukzky NB a nebankovnch subjekt

- plat, e m vt je agregt, tm m men likviditu likvidita = snadnost pemny aktiva v prostedek smny ( snadnost -> nzk ztrty nebo nklady spojen s pemnou v penze)

Rovnice smny (kvantitativn)

M * V = P * Y

M mnostv penz v obhu

56

V rychlost obhu penz; kolik smnnch akt zprostedkuje jedna penn jednotka za urit obdob P cenov hladina Y reln produkt

=> M zvis pmo mrn na Q Y a nepmo mrn na V => rove P zvis pmo mrn na M a nepmo mrn na Q Y

- velikost penn zsoby je ovlivovna prostednictvm tzv. mnov bze (mocn penze) => dv sloky:

obivo rezervy

- nabdka nen ovlivovna rokovou mrou km, e je necitliv na rokovou mru, ale zvis na charakteru monetrn politiky banky - je tvoena bankovnm systmem

- je v danm momentu fixn - rozhoduje o n CB - zven penn zsoby posun doprava - snen posun doleva

Poptvka - souvis s funkcemi penz:

prostedek smny ztovac jednotka v penzch jsou vyjdeny ceny statk a slueb uchovatel hodnoty lid jejich prostednictvm udruj sv bohatstv, mohou

bt tm okamit pouity na nkup statk a slueb jsou likvidn

- otzka, pro lid dr alespo st svho bohatstv v penzch, kdy v jinch formch bohatstv by zskali vce => dvodem je likvidita penz a urit motivy:

transakn motiv drba za elem provdn bnch transakc souvis s funkc prostedek smny vznik z asovho nesouladu mezi pjmy a vdaji (nap. domcnosti dostvaj vplatu jednou za msc, ale vdaje maj v prbhu celho msce) transakn poptvka zvis na velikosti dchodu

opatrnostn - nechvme si urit penn prostedky na pokryt nepedvdatelnch udlost - zvis na velikosti dchodu

spekulan souvis s funkc uchovatel hodnoty zvis na velikosti i

- poptvka po penzch je fc klesajc i => jestlie i roste, ekon. subjekty budou dvat pednost CP a poptvan M kles a naopak

=> i vyvol M

57

- pohyb cel kivky d : zmna P (cenov hladiny) pi rstu, roste poptvka a naopak zmna Y roste-li dchod, poptvaj subjekty vce penz a kivka se posune doprava a

naopak

zmna vech transakc a plateb poet ekonomickch subjekt zmna platebnch zvyklost zmna preferenc jednotlivch aktiv

Bankovn soustava a tvorba depozitnch penz Bankovn soustava - tvoena:

centrln banka v rukou sttu dr vldn cenn papry (dluhopisy), kter nakoupila, me poskytnout vr KB a dr urit objem devizovch rezerv vydv bankovky a mince, kter jsou v obhu a KB u n mus dret uritou st z vklad, kter si u nich uloili jejich klienti funkce: emise bankovek kontrola KB stanovuje jim povinnou mru rezerv (r)

=depozita

rezervy - KB je nesm pouvat

komern banky soukrom instituce, kter vykonvaj ti druhy operac: 1) aktivn banky poskytuj roky jsou vitelem 2) pasivn pijmaj vklady jsou dlunkem 3) zprostedkovatelsk

Tvorba penz - abychom zjistili jak dochz k tvorb penz dva pedpoklady: - neexistuje hotovost ve probh na tech bank - KB mus u CB dret ve vi 10%, neboli r = 10% - vznik penz souvis s tzv. multiplikovanou expanz bankovnch depozit

KB 1. stdia obdr vklad 1000,- - 10% z toho mus dt na rezervy a zbylch 900 me pjit tyto pjen penze budou vyuity k nkupu zbo => obchodnk ulo penze do banky

KB 2. stdia obdr vklad 900,- - 10 % mus na rezervy (90 k) zbytek me pjit . atd. atd. - dodaten depozita by se neustle sniovala a by doshla nuly a tm by

proces skonil kolik pesn depozit vznikne lze spotat:

D = r

1*R

r

1 jednoduch depozitn multipliktor

- zven penn zsoby poskytnut vru KB - snen sazby povinnch minimlnch rezerv - nkupem vldnch CP za hotovost - snen penn zsoby prodej vldnch CP bezhotovostn i hotovostn - splcen vru ze strany KB

- zven sazby povinnch minimlnch rezerv

58

Rovnovha na trhu penz - zvltnost: poptvka se stetv s penn zsobou ta je tvoena bankovnm systmem a nereaguje

na MD

4.Agregtn poptvka a nabdka (model AD-AS)

Pedpoklady modelu: zohleduje vliv promnliv P (cenov hladiny) vyjaduje rovnovhu v krtkm i dlouhm obdob vysvtluje piny kolsn zamstnanosti a produktu zachycuje i situaci, kdy je pln vyuit VF produkt = HDP

P defltor HDP (porovnv rozdl mezi nominlnm a reln produktem tento rozdl je zpsoben zmnou cen)

=HDPrel

HDPnom

.

.*100

Agregtn poptvka = vztah mezi P a relnm HDP, kter domcnosti a firmy chtj nakupovat - kad bod na kivce pedstavuje rove produktu, kdy se AE = skutenm vdajm

- je klesajc pi vy P chtj domcnosti a firmy nakupovat ni reln HDP => kdy se zv P zvyuj se ceny vech statk v domcm produktu, zv se tak pjmy firem a s tm i dchody domcnost

I. dvodem je tzv. efekt relnch pennch zstatk - zv se P lid a fy zjiuj, e se snily jejich reln penn zstatky, aby je udreli v pvodn vi, prodvaj dluhopisy a jin aktiva => sn se jejich cena a zv se i => klesnou I a C => klesne reln HDP - sn se P lid a fy zjiuj, e se jejich reln zstatky zvily k udren rovn se zbavuj pebytench zstatk, - nakupuj dluhopisy a aktiva => zvyuje jejich cenu a sniuje i => to zvyuje I a C => roste HDP

59

II. a) efekt rokov mry (Keynesv efekt) - pokud dojde k poklesu P =>rst kupn sly penz => rst poptvky po obligacch => rste ceny po obligacch => kles i => rst poptvky po investicch

b) efekt bohatstv (Pigouv efekt) - dojde k poklesu P => roste reln hodnota pennch zstatk, lid budou vce utrcet

c) efekt zahrani - pokud dojde k poklesu P => roste poptvka po levnjch statcch na ekonomiky v zahrani

Poptvkov oky - zmny AD mvaj na ekonomiku nepjemn nestabilizujc inky, kterm kme poptvkov oky - zpsobuje:

rst bohatstv domcnost pokles rokov mry rst penn zsoby rst potu obyvatelstva rst sttnch vdaj

- nejastj pinou bv chovn CB - zmn reln HPD a zamstnanost krtkodob, vyvolaj pouze odchylky od potencilnho produktu

I. ok z rstu AD - pedpokldejme, e ekonomika vyrb potenciln produkt CB zvyuje nominln penn zsoby => sn rokovou mru => rst investic a spoteby => AD roste => projev se v jistm rstu cen i nominlnch mezd - zpotku fy i zamstnanci podlehnou penn iluzi => roste vroba a zamstnanost a HDP je nad potencilnm produktem - iluze se ale rozplynou, zamstnanost kles na svou pirozenou mru a HDP se vrac na rove potencilnho produktu => pozstatkem je vy P

II. ok z poklesu AD => pozstatkem je ni P, ale je zde urit hospodsk pokles a nezamstnanost

- rst nebo pokles Y pi konstantn P

- zmna P pi stejn velkm Y (nominln oky

60

- kombinace obojho (viz ve I. a II.)

Agregtn nabdka (viz pavelka) = mnostv Y, kter je nabzeno pi urit P - pi vy P fy vyrbj vt HDP pi zven vroby si firmy konkuruj o VF a tm i zvyuj P VF => to zvyuje firmm nklady - pi zven P, lid a fy podlhaj penn iluzi (= lovk nebo fy si uvdomuj rst jen sv vlastn ceny, ale neuvdomuj si po uritou dobu rst ostatn cen) => proto jsou fy ochotny vyrbt vce; zamstnanci vid rst svch nominlnch mezd a myln jej povauj za rst relnch mezd - penn iluze je pinou toho, e rst cen vede k rstu produkce a zamstnanosti - po ase ale iluze vyprchaj => zamstnanost se vrt na svoj pvodn rove, vrac se i produkce

- pi snen P naopak - krtk obdob doba, po kterou lid a firmy podlhaj pennm iluzm a mzdy jsou strnul smrem dol=> => prbh krtkodob funkce AS je rostouc z dvodu iluz - HDP, na kter se po vyprchn iluz ekonomika vrac = potenciln produkt - potenciln produkt = produkt, kter se vyrb pi pirozen zamstnanosti - nen ovlivnn zmnami P - zmny P mohou vychlit HDP od potencilnho produktu jen krtkodob => => AS dlouhho obdob je dna potencilnm produktem HDP, kter chtj firmy vyrbt nezvis na P

Nabdkov oky - dochz, kdy nhle vzrostou nkter nklady => nkladov ok - nepzniv nabdkov ok zv ceny a sn HPD - pzniv nabdkov ok se projev v poklesu P a ve zven HDP

- typickm nkladovm okem je zven mezd, kter nen podloeno rstem produktivity prce pinnou bvaj asto odbory pokud si vynut takov zven mezd ve vznamnm obdob => rst nklad v cel ekonomice

- zven nklad => fy zv ceny => sniovn produkce a propoutn => nedobrovoln nezamstnanost po urit dob nominln mzdy klesnou a zamstnanost se vrt na svoj pirozenou rove a reln HDP na rove potencilnho produktu

61

bude pravdpodobn vyadovno u zkouky !!!

- existuje nkolik pstup, jak vypad nabdka (

KEYNESINSK PSTUP Krtk obdob - pedpokldme, e existuj fixn mzdy jsou neprun smrem dol a) extrmn Keynesinsk verze - uvaujeme nevyuit VF a proto pi rstu AD dochz k rstu produkce pi stejn P => AS je horizontln

b) zkladn verze - zapojen dalch vstup povede k rstu nklad => rst cen vyrbnch statk => rst P

Nabdkov oky = zmny AS - zvaujeme zkladn verzi nikoliv extrmn - pouze nominln oky vedou jen ke

P => zmna nklad v dsledku zmn cen vstup

- reln oky - Y pi stejn P

- zmna produktivity VF

- mnostv VF

62

Dlouh obdob, potenciln produkt - pedpokldme rst nominlnch mzdovch sazeb => vyuili jsme vechny VF => vysok zamstnanost kles nabdka L => rst nominlnch mzdovch sazeb => rste nklad => pokles cel SRAS

KLASICK PSTUP - vychzme z toho, e vechny ceny a mzdov sazba jsou dokonale prun - pokud dochz k rstu AD pot firmy chtj vyrbt vce => chtj zamstnvat vt mnostv zamstnanc => vede k poklesu meznho produktu prce => zv se nklady =>zv se ceny tedy i nominln mzdov sazby => poklesne zamstnanost trhy prce jsou neustle v rovnovze => produkt na rovni Y* pi tzv. pln zamstnanosti SRAS = LRAS

MONETARISTICK PSTUP (M. Friedman) - pedpokldme dokonale prun nominln mzdy a i ostatn ceny, ale podlhme tzv. pennm iluzm => pi rstu nominln mzdy si lid mysl, e roste i jejich reln mzda, ale neuvdomuj si, e rostou i ostatn ceny => krtkodob tento rst pilk dal pracovnky => roste zamstnanost => roste Y => v krtkm obdob je Y rostouc fc P obdob, kdy lid podlhaj pennm iluzm => z hlediska dlouhho obdob iluze vyprchaj a AS je dlouhodob na rovni tzv. pirozenho produktu Y*, kter je spojen s tzv. pirozenou mru nezamstnanosti U*

63

Makroekonomick rovnovha - pro vechny koly plat, e LRAS je na rovni Y* - je vertikln - mus bt v rovnovze jak dlouh tak i krtk obdob

5.Hospodsk cyklus Pojem hospodsk cyklus - pokud sledujeme pohyb zkladnch ekonomickch ukazatel

HDP / HNP mra nezamstnanosti inflace vnj rovnovha

=> tyto ukazatele kolsaj, jejich vkyvy jsou pravideln ekonomika se vyvj cyklicky

= kolsn skutenho produktu kolem trendu (resp. kolem potencilnho produktu)

tyto cykly podle dlky trvn dlme do 3 skupin: o krtkodob cykly (Kitchinovy)

= spojeny se zmnami v zsobch - souvis se seznnost - kolem 36 msc

o stedndob cykly (Juglarovy) - kolem 10 let

= spojeny se zmnami v investicch

o dlouhodob cykly = k-vlny (Kuznets, Kondratiev) - kolem 50 i 60 let = spojeny s novmi objevy

Fze cyklu

64

- v prbhu cyklu se tmto zpsobem vyvj HDP - ped II. svtovou vlkou platilo, e v obdob recese klesala P a rostla nezamstnanost, a pi expanzi rostla P a klesala nezamstnanost; cykly byly mrnj - od 70. let plat, e i kdy kles produkce, roste P => tzv. SLUMPFLACE =>STAGFLACE = stagnace ekonomiky + rst cen - nkdy se tm vyjaduje i slumpflace

recese reln produkt kles alespo dv po sob jdouc tvrtlet, ekonomika se posouv pod svj potenciln produkt;

firmm se hromad zsoby, zanou omezovat investice a svou produkci => => roste nezamstnanost, lid maj men pjmy a omezuj svou spotebu => => pokles relnho produktu - pokud je dlouhotrvajc a hlubok - deprese

expanze reln produkt roste, ekonomika se posouv nad svj Y*; fy nabraj nov pracovnky, zvyuj vrobu a zanaj investovat, lidem rostou pjmy, zvyuj spotebu => rst relnho produktu

stagnace pokud se reln produkt nemn

mezera produktu odchylka skutenho relnho produktu od potencilnho (v ppad kladn mezery skuten produkt nad potencilnm a naopak)

Piny vzniku cyklu (Co zpsobuje kolsn ekonomiky ? ) odp.: nabdkov a poptvkov oky

Recese (pokles Y) k n vedou negativn oky 1) poptvkov oky - ze strany AD skld se z C, I, G a NX cokoliv co ovlivn nkterou

z tchto sloek, zpsob ok 1a) poptvkov ok negativn

=> omezen AD => => pokles produktu na Y2

=> ale i pokles P

2) nabdkov oky pichzej ze strany SRAS 2a) nabdkov ok negativn

=> pokles SRAS =>

=> pokles produktu na Y2

=> ALE naopak rst P

65

=> pokles Y zpsobuj negativn oky jak AD tak AS, ale maj jin dopad na P

Expanze (rst Y) k n vedou pozitivn oky 1) poptvkov oky 1b) pozitivn poptvkov ok

=>rst Y na Y2, ale zrove dochz i k rstu P

2) nabdkov oky 2b) pozitivn nabdkov ok (rst SRAS)

=> rst Y na Y2, ale zrove dochz k poklesu P

Co zpsobuje oky? - 2 skupiny pin: 1. exogenn piny piny mimo vlastn ekonomiku - politick piny => politick hospodsk cyklus - nevhodn hospodsk politika sttu - monetarist tvrd, e patn monetrn politika vldy je rozhodujc pinou hosp. cyklu - nedostaten informace

2. endogenn piny vnitn piny - keynesinsk teorie hlavn pinou jsou nestabiln investice - zaostvn d za s

3. kombinace obou pin

Recese ze strany poptvky me bt zpsobena tmito faktory: Reln

- vypuknutm pesimismu spotebitel, investor (kvli obavm z budoucnosti) - omezenm G - poklesem exportu z dvodu negativnho vvoje v zahrani => posunut kivky doleva => firmm se zanou hromadit zsoby, mus omezit produkci, propust zamstnance a sniuj cenu sv produkce => kles reln produkt a P

Monetrn - tak pokles penn zsoby monetrn faktor => rst i => fy omezuj investice kvli zdraen zdroj; lid omezuj spotebu => posun kivky dol

Expanze ze strany poptvky me bt zpsobena: Reln

66

- vypuknut optimismu spotebitel, investor - zven G - svtov poptvka se pesune na domc zbo

Monetrn - rst penn zsoby => kles i => vy investice a spoteba

kivka AD se posouv doprava fy se zvyuj objednvky => zven produkce => najmn dodatench pracovnk a zven ceny produkce => reln produkt roste a P

Recese ze strany nabdky me bt zpsobena tmito faktory: Nominln (= zmny cen vstup do vroby)

- vzrst ceny vstup (nejastji rst cen ropy) - mohou rst tak nap. nominln mzdy, nepm dan zvyuj ceny statk a

slueb

Reln (= zmny mnostv vstup do vroby) - snen mnostv VF nebo zhoren jejich produktivity - psobenm negativnch relnch faktor (kter nastanou nap. v dsledku

prodnch katastrof)

=>SRAS se posune nahoru =>fy nabz stejn mnostv produkce za vy ceny

Expanze ze strany nabdky: - rst produktivity prce, dky technologickm inovacm - pokles cen VF

=> posun SRAS doprava

67

5.Ekonomick rst Pojem ekonomick rst 3 pojmy:

ekonomick sla = absolutn velikost jednotlivch tokovch veliin (agregt) ekonomick rove = velikost agregtu na 1 obyvatele ekonomick rst = zmna tchto veliin v ase

= rst p o t e n c i l n h o produktu v ase

- vtinou vak chpeme jak rst relnho produktu - vyjden ekonomickho rstu (relnho produktu:

1) rozdl 2 veliin: Y = Y1 Y0

2) koeficient rstu: 100*2

1

Y

Y

3) tempo rstu: 0

01

Y

YY *100

= zvtovn produkn kapacity zem, jej schopnosti vyrbt Faktory ekonomickho rstu

- na stran vrobnch faktor - k rstu dochz, kdy se zvyuje mnostv tchto VF

kvantitativn faktory mnostv prce mnostv kapitlu je zvyovno investicemi mnostv pdy a prodnch zdroj toto mnostv je vtinou dan, u surovin rozliujeme obnoviteln a neobnoviteln zdroje; pouvnm neobnovitelnch zdroj vznikaj obavy, e jejich vyerpn me bt pinou zastaven ekon. rstu => klesajc zsoby povedou k rstu jejich ceny => budou se otvrat nov loiska a tak dojde k vt optimalizaci jejich pouvn a budou nahrazovny mn vzcnmi substituty

kvalitativn faktory zvis na:

1) produktivit prce = L

Y . L = Q pracovnk

2) innost kapitlu jak velk dchod byl vytvoen pomoc jednotky kapitlu

= K

Y

3) materilov innost

= Mat

Y

68

Jak tyto faktory ovlivn celkov produkt (nebo prmrnou produktivitu prce)?

odp. najdeme v L

K (kapitlov vybavenost prce) = Q kapitlu na jednotku prce

- kdy K roste rychleji ne L => prohlubovn K - kdy K i L rostou stejn => roziovn K

=> produktivita prce (L

Y) zvis na:

1) kapitlov vybavenosti prce 2) technologickch zmnch zvyuj produktivitu pi kad rovni kapitlov vybavenosti prce

intenzivn produkn fce zachycuje vztah mezi produktem pipadajcm na jednoho

pracovnka (neboli produktivitu prce) a kapitlovou vybavenost prce

- s rstem kapitlov vybavenosti prce roste

produktivita prce, ale klesajcm tempem - efekt neustlho rstu kapitlov vybavenosti

prce na produktivitu prce se postupn bl nule

- v ppad, e budou pevaovat kvantitativn faktory => expanzivn rst - v ppad, e budou pevaovat kvalitativn faktory => intenzivn rst

Bariry ekonomickho rstu 1) populan barira 2) nedostaten kapitlov zsoba - pokud je uvaujeme, dostvme se do tzv. bludnho kruhu

69

7. Nezamstnanost - rozdlen obyvatelstva:

ekonomicky aktivn = pracovn sla zem - tvoeno: a) zamstnanci = lid, kte maj placen zamstnn a nebo vlastn firmu (tzv. sebezamstnn)

b) nezamstnan = osoby star 15 let, kter nemaj placen zamstnn ani sebezamstnn

= aktivn si hledaj prci = lid, kte jsou v dohledn dob (14 dn) ochotni nasto