Zdroje dat ve společenských vědách

Dokumentace usmrcených na čs. hranicích 1948–1989

Tereza Mašková, Vojtěch Ripka

Obsah

• Představení projektu

• Proč sada dat?

• Způsob sestavení sady dat

• Předběžné výsledky a možnosti interpretace

• Kontext (emigrace, zadržení na hranicích)

• Závěr

Projekt Dokumentace usmrcených na čs. státních hranicích 1948–1989

• osoby usmrcené v souvislosti s přechody, resp. ostrahou, čs. hranic s Rakouskem a Německem (SRN, NDR) mezi únorem 1948 a koncem roku 1989 (cca 276 os.)

Projekt Dokumentace usmrcených na čs. státních hranicích 1948–1989

• webový projekt; portréty třetiny zdokumentovaných osob (2009–2012)

• sběr dat a vytvoření datové sady zahrnující všechny zdokumentované usmrcené osoby (2013–2014)

• studie včetně interpretace výsledků práce s databází (2015)

Sada dat „Hranice“

• archiválie vzniklé činností Pohraniční stráže a Státní bezpečnosti

• archivy: Archiv bezpečnostních složek, Archív Ústavu pamäti národa, spisovna Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), materiály z oblastních archivů

• PULEC, Martin. Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek: Seznamy osob usmrcených na státních hranicích 1945–1989. 1. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006.

Sada dat „Hranice“

• 40 proměnných různých typů:- jméno, příjmení- datum narození, incidentu, úmrtí- místo narození, bydliště, incidentu, úmrtí včetně GPS lokace- vzdálenost mezi bydlištěm a incidentem- věk, povolání, stranická příslušnost, „agent“- útvar Pohraniční stráže, směr přechodu - úmysl přechodu, počet „spoluutečenců“- aj.

• 30 poznámek k jednotlivým proměnným

Metodologie

• základní popisné otázky

• deskriptivní statistické operace

• explorativní analýzy

• konstruované proměnné (geografické proměnné –typ dobového okresu narození)

• harmonizované proměnné (odhadované údaje – data narození apod.)

Přechody hranice

Přechody hranice

Charakteristika skupiny usmrcenýchMotivace k útěku

• určitelná u nízkého procenta usmrcených (archiválie nedostačují, zkreslené informace)

• škála motivace přechodu hranice (úmysl přechodu vyvrácen u 4 % usmrcených)- odchod do zahraničí- sociální důvody (návštěvy) - ekonomické důvody (majetek, sušení sena, těžba

dřeva, pašování aj.)- úkoly agentů

Charakteristika skupiny usmrcenýchNejčastější znaky

• nejčastěji se objevující charakteristické znaky

- muž české národnosti z Československa

- pokus o přechod čs. hranice do Rakouska

- zastřelen v čs. hraničním pásmu v oblasti 4. znojemské brigády PS

- v letech 1948–1950

- neoznačen za agenta

Charakteristika skupiny usmrcenýchAgenti – propaganda vs. realita

• mýtus dobové propagandy – pohraničníci na čs. hranici neustále bojují s teroristy ze Západu

• Prokop Tomek: usmrceno min. 584 vojáků PS: 2 % usmrcení „narušiteli státní hranice“, 32 % sebevraždy, 42 % úrazy a nehody, 7 % vzájemná postřelení, 8 % úrazy el. proudem či výbuchy min apod.

• ÚDV: usmrceno cca 400 pohraničníků (80–90 % tragické nehody)

Charakteristika skupiny usmrcenýchAgenti – propaganda vs. realita

• sada dat:

- cca 10 % osoby označených tehdejšími orgány komunistického režimu jako agenti (50 % z nich narozeno v zahraničí)

- obsahuje případy agentů usmrcených v blízkosti hranic domácími nadřízenými

Vývoj počtu usmrcených

Vývoj počtu usmrcených a vývoj ostrahy hranice (periodizace)

• 1948–1950 (SNB, PS SNB)

• 1951–1965 (1951 vznik PS pod ministerstvem národní bezpečnosti; 1951 zaminování; 1952 vysoké napětí v drátěných zátarasech)

• 1966–1971 (1966 vypojení vysokého napětí v drátěných zátarasech; PS pod ministerstvem národní obrany)

• 1972–1989 (1972 PS pod federálním ministerstvem vnitra; vznik Hlavní správy Pohraniční stráže Ostrahy státních hranic)

Vývoj počtu usmrcených a vývoj ostrahy hranice (periodizace)

• 1948–1950- 25 % všech usmrcených- úmrtí zapříčiněna střelbou (90 % střelba pohraničníky,

10 % sebevraždy) - velký pohyb přes „zelenou hranici“ (uprchlíci, návraty pro

majetek atd.)

• 1951–1965- 66 % všech usmrcených- zapojení vysokého elektrického napětí do drátěných zátarasů

(více než 50 % usmrcených z tohoto období) a zaminování (miny odstraněny v polovině 50. let)

- pokles celkového počtu přechodů přes hranici

Vývoj počtu usmrcených a vývoj ostrahy hranice (periodizace)

• 1966–1971

- 3 % usmrcených z celkového počtu

- vypojen elektrický proud z drátěných zátarasů

- uvolnění cestování

• 1972–1989

- 10 % všech usmrcených

- 50 % usmrcených v tomto období občané NDR

Způsob úmrtí

Způsob úmrtí

• téměř 50 % usmrceno střelbou

• více než 33 % usmrceno vysokým elektrickým napětím v drátěném zátarasu (v 1951–1965 příčina více než 50 % úmrtí)

• sebevraždy či utonutí příčinou úmrtí u jednotek procent osob

Státní příslušnost

Státní příslušnost

• 25 % usmrcených příslušníci cizích států, zejména sousedních• 10–20% podíl cizinců v jednotlivých obdobích (výjimka 1972–1989: cizinci

tvoří 50 % usmrcených – občané NDR)

• Poláci: 40 %; všichni zahynuli v letech 1951–1965• Němci: 17 % NDR (až po dostavbě Berlínské zdi), 10 % SRN, 7 % občané

„nerozděleného Německa“• Rakušané (10 %), Maďaři (10 %)

• Důvody- krátkodobé návraty odsunutých obyvatel, zajatců či repatriovaných- hospodářské důvody (pašování, dřevo, seno)- Polsko bez pozemní hranice se Západem (jen skrze Baltské moře)- občané NDR považovali čs. hranici za méně střeženou než vnitroněmeckou

Věk

Věk

• Medián - 1948–1950: cca 28 let- 1951–1965: cca 27 let- 1966–1971: cca 23 let - 1972–1989: cca 21 let

• skupina usmrcených v letech 1948 až 1965 (tzn. nepočetnější) pestrá národnostně i věkově, nejen mladí lidé bez závazků, ale i celé rodiny

V první dekádě po změně režimu se pro odchod za hranice odhodlali i starší lidé, zatímco v pozdějších obdobích starší lidé již na odchod rezignovali (pokud se k němu neodhodlali v prvním desetiletí, neodhodlali se k němu už nikdy) a hranice se pokoušeli přejít primárně mladí lidé, kteří se v tomto režimu již narodili a nemohli své životní podmínky srovnávat s předúnorovou dobou.

Vzdálenost do 25 kmmezi bydlištěm a místem incidentu

Vzdálenost (mezi bydlištěm a místem incidentu )

• v rádiu do 25 km (zvládnutelná pěšky za den včetně návratu) žilo 25 % usmrcených (resp. usmrcených, u nichž je známo místo incidentu a místo bydliště)

• do 10 km (denně zvládnutelná vzdálenost): 20 %

• do 5 km (přehlédnutelná okem): 14 %

Lidé nepřecházeli většinou v místech, která znají, resp. je možné, že se těmto lidem z blízké vzdálenosti útěk zdařil a nejsou proto mezi usmrcenými. Dalším možným vysvětlením je, že v pohraničí žily „prověřené“ osoby, které k útěku do zahraničí neměly motivaci.

Útvary Pohraniční stráže(počty usmrcených)

• 1948–1950

Útvary Pohraniční stráže(počty usmrcených)

• 1951–1965

Útvary Pohraniční stráže(počty usmrcených)

• 1966–1971

Útvary Pohraniční stráže(počty usmrcených)

• 1972–1989

Kontext (usmrcení, zadržení, emigranti)

USMRCENÍ

• 276 os. (hlavně civilisté a příp. dezertéři)

ZADRŽENÍ

• celkem 70 000 os.

- 1950 až 1951: 5 000 os.

- z ČSSR 48 861 os.

- do ČSSR 21 152 os.

- „socialistická hranice“ 28 864 os.

- „kapitalistická hranice“ 41 149 os.

Kontext (usmrcení, zadržení, emigranti)

EMIGRACE

• migrační úbytek z tzv. ilegálního vystěhovalectví 1950–1989: 485 000 až 556 000 os.

• oficiální statistiky dle zahraničního stěhování 70 667 os.

• na přelomu 40. a 50. let odcházelo ročně 2000 až 4000 os., celkem desetitisíce lidí

• v letech 1952–1963 významný pokles – pouze 3030 emigrantů

Shrnutí

• systematická práce s fenoménem přechodů přes hranice jako celkem

• pokládání otázek a možnost ověření

• cíle

- podklad pro další výzkum

- rozcestník k dokumentům

- průzkum možností vytváření tematických sad dat pro historický výzkum

Děkujeme za pozornost.