ZÁKLADY PODNIKÁNÍ - zcu.cz

ZAacuteKLADY PODNIKAacuteNIacute

Miroslav Pavlaacutek Jiřiacute Novotnyacute Jiřiacute Vacek

Tento studijniacute materiaacutel byl vytvořen s podporou projektu vnitřniacute soutěže ZČU a

je určen pro podporu studia předmětu KPMZAP ndash Zaacuteklady podnikaacuteniacute na FEK

Autoři přiviacutetajiacute zpětnou vazbu od studentů kteraacute může přispět ke zlepšeniacute

studijniacutech podkladů

Zaacutepadočeskaacute univerzita v Plzni Fakulta ekonomickaacute

Katedra podnikoveacute ekonomiky a managementu

Plzeň 2017

ISBN 978-80-261-0669-2

Obsah 1 Uacutevod do praacutevniacuteho prostřediacute podnikatelů 1 11 Systeacutem a druhy praacuteva zaacutekladniacute praacutevniacute principy 1

12 Formy podnikaacuteniacute 6

13 Registračniacute povinnosti podnikatelů 9

14 Shrnutiacute kapitoly 15

15 Kontrolniacute otaacutezky a uacutekoly 15

16 Doporučenaacute literatura 15

2 Zaacutevazkoveacute vztahy 17 21 Vznik změna a zaacutenik zaacutevazků 17

22 Zajištěniacute zaacutevazků 25

23 Podnikatel a společneacute jměniacute manželů 28

3 Podnikatel a spraacutevniacute řiacutezeniacute 32 31 Vztahy ve ejneacute spraacutevy a podnikatelskyacutech subjektů 32

32 Pojem a p edmět spraacutevniacuteho iacutezeniacute 33

33 Pojem a p edmět spraacutevniacuteho dozoru 40

34 P estupky a spraacutevniacute delikty podnikatelů 42

4 Obchodniacute korporace 47 41 Obchodniacute korporace 47

42 Založeniacute a vznik zrušeniacute a zaacutenik obchodniacute korporace 51

43 Obchodniacute rejst iacutek 53

44 Insolvenčniacute iacutezeniacute 59

5 Pracovněpraacutevniacute problematika 62 51 Zaacutekoniacutek praacutece 62

52 Pracovniacute poměr 64

53 Zaacutekon o zaměstnanosti 74

54 Zaměstnaacutevaacuteniacute osob se zdravotniacutem postiženiacutem 75

6 MSP a osobnost podnikatele 79 61 Uplatňovaacuteniacute moderniacutech metod v iacutezeniacute MSP v ČR 80

62 Kvantitativniacute charakteristiky MSP 82

63 Kvalitativniacute charakteristiky MSP 83

64 Spolupraacutece malyacutech a st edniacutech podnikatelů 85

65 P iacutečiny zaacuteniku podniků 87

66 Charakteristika rodinneacuteho podnikaacuteniacute 89

7 Podnikaacuteniacute a inovace 97 71 Vztah podnikaacuteniacute a inovaciacute 98

72 Šiacute eniacute inovaciacute 107

73 Zdroje podnikatelskyacutech naacutepadů Vyhledaacutevaacuteniacute a hodnoceniacute p iacuteležitostiacute 108

74 Zaacuteklady tvorby naacutepadů 112

75 Brainstorming 117

76 Metoda 635 123

8 Podnikatelskyacute model plaacutenovaacuteniacute v podnikatelskeacute činnosti 129 81 Proč je plaacutenovaacuteniacute důležiteacute 130

82 Podnikatelskyacute model 131

83 Strategie podnikatelskeacute činnosti a principy strategickeacuteho myšleniacute 134

84 Proces tvorby podnikoveacute strategie 136

85 Důvody pro taktickeacute plaacutenovaacuteniacute v malyacutech a st edniacutech podniciacutech 145

86 Podnikatelskyacute plaacuten 147

9 Marketingovaacute orientace na zaacutekazniacuteka 158 91 Definice marketingu 159

92 Cenovaacute politika jako vyacuteznamnyacute naacutestroj marketingoveacuteho mixu 162

93 Marketingovyacute koncept 165

94 Obchodniacute jednaacuteniacute s obchodniacutem partnerem zaacutekazniacutekem 169

95 Etika v podnikaacuteniacute a obchodniacutech vztaziacutech 171

10 Personaacutelniacute řiacutezeniacute 175 101 Integrovanyacute personaacutelniacute management 176

102 Strategickeacute personaacutelniacute iacutezeniacute 178

103 Personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute 180

104 Ziacuteskaacutevaacuteniacute vyacuteběr a rozmiacutesťovaacuteniacute zaměstnanců 183

105 Motivovaacuteniacute zaměstnanců 184

106 Obecneacute zaacutesady pracovně praacutevniacutech vztahů 189

107 Tyacutemovaacute praacutece 191

108 ešeniacute konfliktů 193

11 Životniacute cyklus podniku a produktu financovaacuteniacute 198 111 Životniacute cyklus podniku 199

112 Zdroje financovaacuteniacute v různyacutech faacuteziacutech životniacuteho cyklu podniku 203

113 Životniacute cyklus produktu 205

114 Finančniacute vyacutekazy (rpozvaha vyacutekaz zisku a ztraacutet tok hotovosti) 207

115 P iacuteklady 208

12 Projektovyacute management management rizik a změn manažerskeacute rozhodovaacuteniacute 214 121 Projektovyacute management 215

122 iacutezeniacute rizik 220

123 iacutezeniacute změn 221

124 Manažerskeacute rozhodovaacuteniacute 223

13 Internacionalizace podnikaacuteniacute 227 131 Internacionalizačniacute strategie podniků 228

132 Ciacutele podpory internacionalizace českyacutech MSP a vyacuteběr strategickeacuteho partnera 233

133 Exportniacute strategie ČR do roku 2020 237

1 Uacutevod do praacutevniacuteho prostřediacute podnikatelů KPMZAP __________________________________________________________________________________________

1 Uacutevod do praacutevniacuteho prostřediacute podnikatelů (Jiřiacute Novotnyacute)

Obsah 1 Uacutevod do praacutevniacuteho prostřediacute podnikatelů 1 11 Systeacutem a druhy praacuteva zaacutekladniacute praacutevniacute principy 1 12 Formy podnikaacuteniacute 6 13 Registračniacute povinnosti podnikatelů 9 14 Shrnutiacute kapitoly 15 15 Kontrolniacute otaacutezky a uacutekoly 15 16 Doporučenaacute literatura 15

Kliacutečovaacute slova praacutevo systeacutem praacuteva praacutevniacute norma zaacutekon praacutevniacute řaacuted praacutevo Unie druhy praacuteva podnikatel podnikaacuteniacute způsob podnikaacuteniacute živnostenskyacute rejstřiacutek zdravotniacute pojištěniacute důchodoveacute (sociaacutelniacute) pojištěniacute daň z přiacutejmů 11 Systeacutem a druhy praacuteva zaacutekladniacute praacutevniacute principy 111 Systeacutem a druhy praacuteva 1111 Systeacutem praacuteva v ČR Praacutevo lze charakterizovat jako soubor pravidel předpisů norem ktereacute upravujiacute lidskeacute chovaacuteniacute a jednaacuteniacute ve společnosti Lze jej označit za soubor pravidel předpisů či instrukciacute podle kteryacutech se řiacutediacute a organizuje život lidskeacute společnosti a regulujiacute určiteacute mezilidskeacute vztahy Praacutevniacute předpisy vztahy ve společnosti nejen upravujiacute tedy a určujiacute jak se členoveacute společnosti majiacute chovat ale současně stanoviacute k některyacutem povinnostem i sankce v přiacutepadě jejich nedodrženiacute Soubor všech praacutevniacutech předpisů ve společnosti se označuje jako praacutevniacute řaacuted Českyacute praacutevniacute řaacuted je založen na psaneacutem praacutevu a patřiacute do něj zaacutekony a dalšiacute praacutevniacute předpisy ratifikovaneacute a vyhlaacutešeneacute mezinaacuterodniacute smlouvy k nimž dal souhlas Parlament ČR a naacutelezy Uacutestavniacuteho soudu Součaacutestiacute praacutevniacuteho řaacutedu jsou takeacute vyhlaacutešeneacute mezinaacuterodniacute smlouvy k jejichž ratifikaci dal

Ciacutele Systeacutem a druhy praacuteva praacutevo Evropskeacute unie Formy podnikaacuteniacute živnostenskyacute rejstřiacutek Registračniacute povinnosti podnikatelů Sociaacutelniacute a zdravotniacute pojištěniacute podnikatelů Daň z přiacutejmů podnikatele

Parlament souhlas a jimiž je Českaacute republika vaacutezaacutena Mezinaacuterodniacute smlouvy majiacute vůči ostatniacutem praacutevniacutem předpisům do jisteacute miacutery nadřazeneacute postaveniacute protože pokud stanoviacute mezinaacuterodniacute smlouva něco jineacuteho než zaacutekon použije se mezinaacuterodniacute smlouva Vydaneacute praacutevniacute předpisy nemajiacute shodnou praacutevniacute siacutelu a tato se odviacutejiacute od jejich vzaacutejemneacuteho postaveniacute v hierarchii praacutevniacutech norem Na nejvyššiacutem stupni je vždy uacutestava a uacutestavniacute zaacutekony ktereacute naacutesledujiacute běžneacute zaacutekony Uacutestavniacute zaacutekony jsou na rozdiacutel odběžnyacutech zaacutekonů přijiacutemaacuteny za použitiacute přiacutesnějšiacutech pravidel při jejich schvalovaacuteniacute (obvykle je pro jejich přijetiacute požadovaacuten většiacute počet hlasů poslanců než v přiacutepadě běžnyacutech zaacutekonů) Zaacutekony ktereacute komplexně upravujiacute určitaacute odvětviacute praacuteva se nazyacutevajiacute zaacutekoniacuteky (např občanskyacute zaacutekoniacutek zaacutekoniacutek praacutece trestniacute zaacutekoniacutek aj) Zaacutekony ktereacute pro určiteacute praacutevniacute odvětviacute upravujiacute souhrnně procesniacute normy se označujiacute jako řaacutedy (občanskyacute soudniacute řaacuted trestniacute řaacuted aj) Na zaacutekony navazujiacute podzaacutekonneacute nebo provaacuteděciacute předpisy mezi ktereacute patřiacute nařiacutezeniacute vlaacutedy vyhlaacutešky ministerstev a uacutestředniacutech orgaacutenů staacutetniacute spraacutevy a vyhlaacutešky uacutezemniacutech samospraacutevnyacutech celků Tyto praacutevniacute předpisy jsou odvozeneacute od zaacutekonů nebo vydaneacute na zaacutekladě zaacutekona např nařiacutezeniacute vlaacutedy či vyhlaacutešky vydaneacute ministerstvem nebo nařiacutezeniacute krajskyacutech a obecniacutech rad v přeneseneacute působnosti musiacute byacutet vždy vydaacuteny na zaacutekladě zaacutekona a v jeho meziacutech v rozsahu zaacutekonneacuteho zmocněniacute Obyčej jakožto praacutevo zvykoveacute respektujiacuteciacute to co je v daneacute společnosti obvykleacute a dlouho zavedeneacute neniacute v našem praacutevniacutem řaacutedu pramenem praacuteva avšak v určityacutech přiacutepadech je však zaacutekonem dovoleno použiacutevat zvyklosti pro určitou oblast nebo praacutevniacute zaacutesady zaacutekon na ně v takovyacutech přiacutepadech odkazuje (napřiacuteklad zavedenaacute mezinaacuterodniacute obchodniacute pravidla) 1112 Druhy praacuteva v ČR V praacutevniacutem řaacutedu můžeme rozlišovat systeacutem a druhy praacuteva Systeacutem praacuteva je obsahoveacute uspořaacutedaacuteniacute praacutevniacuteho řaacutedu Praacutevniacute řaacuted tak děliacuteme na jednotlivaacute odvětviacute dle obsahu praacutevniacute uacutepravy V takoveacutem děleniacute rozlišujeme např praacutevo uacutestavniacute rodinneacute trestniacute pracovniacute občanskeacute obchodniacute spraacutevniacute finančniacute praacutevo Kontinentaacutelniacute praacutevo zachovaacutevaacute koncepci rozděleniacute praacuteva na praacutevo soukromeacute a veřejneacute Soukromeacute praacutev je praacutevo ktereacute upravuje společenskeacute vztahy na zaacutekladě rovnosti uacutečastniacuteků jehož primaacuterniacute snahou je ochrana zaacutejmu jednotlivce Praacutevo soukromeacute tvořiacute předevšiacutem normy dispozitivniacute ktereacute doprovaacutezejiacute smluvniacute charakter soukromeacuteho praacuteva ve ktereacutem soukromopraacutevniacute vztah je založen smlouvou mezi soukromopraacutevniacutemi uacutečastniacuteky jež je vždy vyacutesledkem konsenzu smluvniacutech stran Vyacutesadou soukromeacuteho praacutevu je princip že žaacutednyacute z uacutečastniacuteků nemůže autoritativně uklaacutedat jineacutemu povinnosti Ochranu praacutevům a opraacutevněnyacutem zaacutejmu poskytujiacute obecneacute soudy v raacutemci civilniacuteho řiacutezeniacute Naproti tomu je praacutevo veřejneacute založeno na nerovneacutem postaveniacute subjektů a zahrnuje předpisy vydaneacute v zaacutejmu dobreacuteho fungovaacuteniacute veřejneacute spraacutevy V raacutemci praacuteva veřejneacuteho vystupuje vždy jeden subjekt v pozici nadřazeneacuteho subjektu (obvykle orgaacuten veřejneacute moci) kteryacute maacute praacutevniacutemi předpisy svěřenou pravomoc autoritativně rozhodovat o praacutevech a povinnostech jinyacutech subjektů tj fyzickyacutech a praacutevnickyacutech osob (nepodřiacutezenyacutech ve smyslu hierarchie orgaacutenů veřejneacute moci) Praacutevo veřejneacute je upraveno vyacutelučně kogentniacutemi normami od kteryacutech se neniacute možneacute jakkoli odchylovat Ochranu před přiacutepadnyacutem nezaacutekonnyacutem postupem orgaacutenů veřejneacute moci poskytuje možnost domaacutehat se svyacutech praacutev v řiacutezeniacutech před spraacutevniacutemi soudy nebo před soudem uacutestavniacutem Do praacuteva veřejneacuteho můžeme řadit praacutevo uacutestavniacute trestniacute spraacutevniacute finančniacute praacutevo a praacutevo sociaacutelniacuteho zabezpečeniacute

112 Praacutevo Evropskeacute unie 1121 Uacutevodem k praacutevu EU Praacutevo EU představuje souhrn praacutevniacutech norem zajišťujiacuteciacutech institucionaacutelniacute soustavu mezinaacuterodniacute organizace Evropskeacute unie a fungovaacuteniacute společneacuteho trhu ležiacuteciacutech na pomeziacute praacuteva mezinaacuterodniacuteho a praacuteva vnitrostaacutetniacuteho Praacutevo Evropskeacute unie (praacutevo Unie) je v odbornyacutech kruziacutech členěno dle původu praacutevniacutech norem na primaacuterniacute a sekundaacuterniacute praacutevo kdy za praacutevo primaacuterniacute jsou považovaacuteny zakladatelskeacute smlouvy Evropskeacute unie jehož obsahem jsou předevšiacutem praacutevniacute normy obsaženeacute v zaklaacutedajiacuteciacutech smlouvaacutech jednotlivyacutech dřiacuteve vzniklyacutech mezinaacuterodniacutech organizaciacute

K nejdůležitějšiacutem patřiacute Smlouva o založeniacute Evropskeacuteho společenstviacute uhliacute a oceli Smlouva o založeniacute Evropskeacuteho hospodaacuteřskeacuteho společenstviacute Smlouva o založeniacute Evropskeacuteho společenstviacute atomoveacute energie Slučovaciacute smlouva Jednotnyacute evropskyacute akt Maastrichtskaacute smlouva o Evropskeacute unii Amsterdamskaacute smlouva o revizi zřizovaciacutech smluv a Maastrichtskeacute smlouvy o Evropskeacute unii Smlouva z Nice a Lisabonskaacute smlouva Postupnaacute obměna a vyacutevoj primaacuterniacuteho praacuteva dospěla do podoby kdy je primaacuterniacute praacutevo představovaacuteno konsolidovanyacutem zněniacutem Smlouvy o Evropskeacute unii a Smlouvy o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie Sekundaacuterniacute praacutevo představujiacute praacutevniacute akty přijateacute orgaacuteny Evropskeacute unie resp orgaacuteny vytvořenyacutemi praacutevem primaacuterniacutem V tomto ohledu je sekundaacuterniacute praacutevo považovaacuteno za praacutevo odvozeneacute (odvozeneacute od praacuteva primaacuterniacuteho) Orgaacuteny Evropskeacute unie však mohou přijiacutemat praacutevo sekundaacuterniacute jen v těch oblastech v nichž jsou k tomu zmocněny praacutevem primaacuterniacutem resp v oblastech spolupraacutece ve kteryacutech jim byly svěřeny pravomoci Pro vyacutekon pravomociacute Unie přijiacutemajiacute orgaacuteny nařiacutezeniacute směrnice rozhodnutiacute doporučeniacute a stanoviska

1122 Druhy sekundaacuterniacuteho praacuteva Unie Pro vyacutekon pravomociacute Unie přijiacutemajiacute orgaacuteny nařiacutezeniacute směrnice rozhodnutiacute doporučeniacute a stanoviska Nařiacutezeniacute maacute obecnou působnost Je zaacutevazneacute v celeacutem rozsahu a přiacutemo použitelneacute ve všech členskyacutech staacutetech Nařiacutezeniacute je zaacutevazneacute a bezprostředně použitelneacute v každeacutem z členskyacutech staacutetů bez toho že by muselo byacutet do praacutevniacuteho řaacutedu jakeacutehokoli členskeacuteho staacutetu přijato tak jak je to běžneacute u praacuteva mezinaacuterodniacuteho1 Nařiacutezeniacute může přiacutemo zavazovat nejen členskeacute staacutety ale i vnitrostaacutetniacute subjekty V přiacutepadě že vnitrostaacutetniacute praacutevo neniacute v souladu s nařiacutezeniacutem maacute před niacutem nařiacutezeniacute aplikačniacute přednost Každeacute nařiacutezeniacute je publikovaacuteno v Uacuteředniacutem věstniacuteku Evropskeacute unie což zaručuje jeho platnost a uacutečinnost Směrnice je na rozdiacutel od nařiacutezeniacute zaacutevaznaacute jen pro určiteacute členskeacute staacutety Evropskeacute unie a to co do ciacutelů či jejiacuteho vyacutesledku Způsob a naacutestroje ktereacute si pro realizaci ciacutele členskyacute staacutet zvoliacute jsou ponechaacuteny čistě na jeho uacutevaze a preferenciacutech

Směrnice je zaacutevaznaacute pro každyacute staacutet ktereacutemu je určena pokud jde o vyacutesledek jehož maacute byacutet dosaženo přičemž volba formy a prostředků se ponechaacutevaacute vnitrostaacutetniacutem orgaacutenům

1 V přiacutepadě mezinaacuterodniacute smlouvy je vždy nutneacute jejiacute text do vnitrostaacutetniacuteho praacuteva určityacutem způsobem přijmout (recepce mezinaacuterodniacuteho praacuteva) Recepci mezinaacuterodniacuteho praacuteva do praacuteva vnitrostaacutetniacuteho lze proveacutest celkem čtyřmi způsoby transformace adaptace inkorporace a adopce To však u praacuteva Unijniacuteho odpadaacute neb jeho normy jsou v přiacutepadě nařiacutezeniacute zaacutevazneacute bez nutnosti provaacutedět recepci

Rozhodnutiacute je zaacutevazneacute v celeacutem rozsahu Pokud jsou v něm uvedeni ti jimž je určeno je zaacutevazneacute pouze pro ně Doporučeniacute a stanoviska zaacutevaznaacute nejsou

1123 Pravomoci Unie Pokud zakladatelskeacute smlouvy svěřujiacute v určiteacute oblasti Unii vyacutelučnou pravomoc může pouze Unie vytvaacuteřet a přijiacutemat praacutevně zaacutevazneacute akty a členskeacute staacutety tak mohou činit pouze tehdy jsou-li k tomu Uniiacute zmocněny nebo pokud akty Unie provaacutedějiacute Unie maacute vyacutelučnou pravomoc v těchto oblastech spolupraacutece celniacute unie stanoveniacute pravidel hospodaacuteřskeacute soutěže nezbytnyacutech pro fungovaacuteniacute vnitřniacuteho trhu měnovaacute politika pro členskeacute staacutety jejichž měnou je euro zachovaacuteniacute biologickyacutech mořskyacutech zdrojů v raacutemci společneacute rybaacuteřskeacute politiky společnaacute obchodniacute politika V těchto oblastech může pouze Unie vytvaacuteřet a přijiacutemat praacutevně zaacutevazneacute akty a členskeacute staacutety tak mohou činit pouze tehdy jsou-li k tomu Uniiacute zmocněny nebo provaacutedějiacute-li akty Unie V přiacutepadě že zakladatelskeacute smlouvy svěřujiacute Unii v určityacutech oblastech pravomoc sdiacutelenou s

členskyacutemi staacutety mohou v teacuteto oblasti vytvaacuteřet a přijiacutemat praacutevně zaacutevazneacute akty Unie i členskeacute staacutety Sdiacutelenaacute pravomoc Unie a členskyacutech staacutetů se uplatňuje v těchto hlavniacutech oblastech vnitřniacute trh sociaacutelniacute politika pokud jde o hlediska vymezenaacute v teacuteto smlouvě hospodaacuteřskaacute sociaacutelniacute a uacutezemniacute soudržnost zemědělstviacute a rybolov vyjma zachovaacuteniacute biologickyacutech mořskyacutech zdrojů životniacute prostřediacute ochrana spotřebitele doprava transevropskeacute siacutetě energetika prostor svobody bezpečnosti a praacuteva společneacute otaacutezky bezpečnosti v oblasti veřejneacuteho zdraviacute pokud jde o hlediska vymezenaacute v teacuteto smlouvě Unii je zakladatelskyacutemi smlouvami udělena daacutele pravomoc provaacutedět činnosti jimiž podporuje koordinuje nebo doplňuje činnosti členskyacutech staacutetů Oblasti těchto činnostiacute na evropskeacute uacuterovni jsou ochrana a zlepšovaacuteniacute lidskeacuteho zdraviacute průmysl kultura cestovniacute ruch všeobecneacute vzdělaacutevaacuteniacute odborneacute vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedež a sport civilniacute ochrana a spraacutevniacute spolupraacutece 113 Zaacutekladniacute praacutevniacute principy 1131 Pojem praacutevniacute princip Praacutevniacute principy je možneacute označit za pravidla kteraacute tvořiacute zaacuteklad určiteacuteho praacutevniacuteho odvětviacute nebo praacutevniacuteho předpisu Praacutevniacute principy jsou důležiteacute předevšiacutem při aplikaci praacutevniacuteho předpisu neboť každyacute praacutevniacute předpis či jeho norma musiacute byacutet v souladu s praacutevniacutemi principy vyklaacutedaacuten V tomto ohledu tvořiacute prvniacute principy zaacuteklad pro aplikaci praacuteva Zdrojem praacutevniacutech principů mohou byacutet praacutevniacute normy (legislativa) rozhodovaacuteniacute soudů (judikatura) vyacutesledky vědeckeacute praacutece (jurisprudence) zdroje přirozeneacuteho praacuteva jako např viacutera rozum moraacutelka přirozenost atd Při vlastniacute interpretaci či aplikaci praacuteva je tedy zohlednit vždy uplatněniacute praacutevniacutech principů s ohledem na stupeň obecnosti Je tedy žaacutedouciacute rozlišovat principy vztahujiacuteciacute se k celeacutemu praacutevniacutemu řaacutedu a principy ktereacute jsou platneacute pouze pro určiteacute praacutevniacute odvětviacute 1132 Zaacutekladniacute principy soukromeacuteho praacuteva Niacuteže předklaacutedaacuteme zaacutekladniacute praacutevniacute principy soukromeacuteho praacuteva ktereacute je možneacute aplikovat na jednaacuteniacute a činnost podnikatele Zaacutesada autonomie vůle ndash je projevem svobody vůle uacutečastniacuteka v soukromopraacutevniacutech vztaziacutech Projevuje se v podobě svobody činit praacutevniacute jednaacuteniacute v podobě svobodneacute volby vyacuteběru adresaacuteta praacutevniacuteho jednaacuteniacute či v podobě svobody volby obsahu a formy praacutevniacuteho jednaacuteniacute Autonomie vůle je postavena na uacutestavniacutem principu kdy dovoleno je činit

vše co neniacute zaacutekonem zakaacutezaacuteno Zaacutesada dispozitivniacutech norem ndash v raacutemci soukromopraacutevniacutech vztahů si mohou uacutečastniacuteci praacutevniacutem jednaacuteniacutem vztahy upravit odchylně od zaacutekona za dodrženiacute pravidla že je dovoleno činit vše co neniacute zaacutekonem zakaacutezaacuteno Tento princip se projevuje v možnosti sjednat smlouvu tzv nepojmenovanou tedy sjednat smlouvu kteraacute neniacute vyacuteslovně zaacutekonem upravena Zaacutesada bezformaacutelnosti praacutevniacuteho jednaacuteniacute ndash v raacutemci soukromopraacutevniacutech vztahů neniacute nutneacute činit praacutevniacute jednaacuteniacute piacutesemnou formou pokud takovou formu vyacuteslovně zaacutekon nevyžaduje V soukromeacutem praacutevu smlouva jakožto kontrakt mezi soukromopraacutevniacutemi subjekty vznikaacute zaacutesadně v okamžiku kdy je dojednaacuten jejiacute obsah nikoli kdy je podepsaacutena listina Zaacutesada zaacutekazu zneužitiacute praacutev a zaacutesada ochrany dobreacute viacutery ndash občanskyacute zaacutekoniacutek vyacuteslovně stanoviacute že každyacute maacute povinnost jednat v praacutevniacutem styku poctivě a nikdo nesmiacute těžit ze sveacuteho nepoctiveacuteho nebo protipraacutevniacuteho činu Nikdo nesmiacute těžit ani z protipraacutevniacuteho stavu kteryacute vyvolal nebo nad kteryacutem maacute kontrolu Dobrou viacuteru občanskyacute zaacutekoniacutek presumuje kdy se maacute za to že ten kdo jednal určityacutem způsobem jednal poctivě a v dobreacute viacuteře Zaacutesada smlouvy se majiacute dodržovat (pacta sunt servanda) je zaacutekladniacute zaacutesadou soukromeacuteho praacuteva Tato zaacutesada navazuje na zaacutesadu autonomie vůle a zaacutesadu že danyacute slib zavazuje Zaacutesada ochrany slabšiacute strany ndash soukromeacute praacutevo poskytuje ochranu osobaacutem jejichž postaveniacute je oproti druheacute straně fakticky slabšiacute jako např zaměstnanec spotřebitel naacutejemce nezletilyacute poručenec Na zaacutekladě teacuteto zaacutesady nesmiacute nikdo pro nedostatek věku rozumu nebo zaacutevislosti sveacuteho postaveniacute utrpět bezdůvodnou uacutejmu Zaacutesada ochrany vlastnictviacute ndash tato zaacutesada zaručuje ochranu vlastnickeacutemu praacutevu ktereacute je chraacuteněno zaacutekonem a jen zaacutekon může stanovit jak vlastnickeacute praacutevo vznikaacute a zanikaacute Tato zaacutesada provaacutediacute uacutestavně zakotveneacute praacutevo vlastnit majetek upraveneacute v čl 11 Listiny zaacutekladniacutech praacutev a svobod podle ktereacuteho maacute každyacute maacute praacutevo vlastnit majetek a vlastnickeacute praacutevo všech vlastniacuteků maacute stejnyacute zaacutekonnyacute obsah a ochranu2 114 Praacutevniacute uacuteprava podnikaacuteniacute Při vyacutekladu praacutevniacute uacutepravy podnikaacuteniacute je nezbytneacute připomenout že doposud praacutevniacute uacuteprava podnikaacuteniacute byla koncipovaacutena předevšiacutem v obchodniacutem zaacutekoniacuteku kteryacute bliacuteže specifikoval pojem podnikaacuteniacute podnikatel postaveniacute podnikatelů hospodaacuteřskou soutěž čiacute zaacutekladniacute povinnost veacutest uacutečetnictviacute V tomto ohledu je nutneacute upozornit na vstup noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku v platnost kteryacute tuto koncepci zaacutesadně přepracoval V důsledku rekodifikace soukromeacuteho praacuteva tak od 1 1 2014 vstoupil v platnost (novyacute) občanskyacute zaacutekoniacutek a zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech a družstvech jejichž ustanoveniacute nahradily dosavadniacute praacutevniacute uacutepravu koncipovanou v zaacutekoniacuteku občanskeacutem a zaacutekoniacuteku obchodniacutem Do noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku byla současně přesunuta praacutevniacute uacuteprava vlastnictviacute bytů uacuteprava některyacutech praacutevniacutech forem praacutevnickyacutech osob Zcela opuštěna byla koncepce zaacutevazkovyacutech vztahů upravenyacutech v občanskeacutem zaacutekoniacuteku a současně v zaacutekoniacuteku obchodniacutem Nově od 1 1 2014 najdeme praacutevniacute uacutepravu zaacutevazkovyacutech vztahů jen v zaacutekoniacuteku občanskeacutem Dle občanskeacuteho zaacutekoniacuteku (sect 420) je podnikatelem ten kdo samostatně vykonaacutevaacute na vlastniacute uacutečet a odpovědnost vyacutedělečnou činnost živnostenskyacutem nebo obdobnyacutem způsobem se zaacuteměrem činit tak soustavně za uacutečelem dosaženiacute zisku je považovaacuten se zřetelem k teacuteto činnosti za podnikatele Smyslem definice podnikatele tedy je aby vyacutedělečnaacute činnost byla 2 Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod současně zaručuje že vyvlastněniacute nebo nuceneacute omezeniacute vlastnickeacuteho praacuteva je možneacute jen ve veřejneacutem zaacutejmu a to na zaacutekladě zaacutekona a za naacutehradu

vykonaacutevaacutena samostatně na vlastniacute uacutečet na vlastniacute odpovědnost živnostenskyacutem nebo obdobnyacutem způsobem a zaacuteměrem činit tak soustavně za uacutečelem dosaženiacute zisku Pro uacutečely ochrany spotřebitele občanskyacute zaacutekoniacutek za podnikatele považuje takeacute každou osobu kteraacute uzaviacuteraacute smlouvy souvisejiacuteciacute s vlastniacute obchodniacute vyacuterobniacute nebo obdobnou činnostiacute či při samostatneacutem vyacutekonu sveacuteho povolaacuteniacute popřiacutepadě osoba kteraacute jednaacute jmeacutenem nebo na uacutečet podnikatele Za podnikatele se dle občanskeacuteho zaacutekoniacuteku současně považuje osoba zapsanaacute v obchodniacutem rejstřiacuteku Za jakyacutech podmiacutenek se osoby zapisujiacute do obchodniacuteho rejstřiacuteku stanoviacute zaacutekon o veřejnyacutech rejstřiacuteciacutech Obchodniacute firma je jmeacuteno pod kteryacutem je podnikatel zapsaacuten do obchodniacuteho rejstřiacuteku Podnikatel nesmiacute miacutet viacutec obchodniacutech firem Obchodniacute firma nesmiacute byacutet zaměnitelnaacute s jinou obchodniacute firmou ani nesmiacute působit klamavě Podnikatel kteryacute nemaacute obchodniacute firmu praacutevně jednaacute při sveacutem podnikaacuteniacute pod vlastniacutem jmeacutenem připojiacute-li k němu dodatky charakterizujiacuteciacute bliacuteže jeho osobu nebo obchodniacute zaacutevod nesmiacute byacutet klamaveacute 12 Formy podnikaacuteniacute 121 Uacutevodniacute vyacuteklad Mezi zaacutekladniacute praacutevniacute formy podnikaacuteniacute patřiacute fyzickaacute a praacutevnickaacute osoba Podnikaacuteniacute osoby samostatně vyacutedělečně činneacute je uacutezce spojeno s konkreacutetniacute fyzickou osobou Podnikatel jakožto osoba samostatně vyacutedělečně činnaacute praacutevně jednaacute při sveacute podnikaacuteniacute pod vlastniacutem jmeacutenem Pro zastupovaacuteniacute jinou osobu musiacute byacutet podnikatelem udělena jineacute osobě plnaacute moc Osoba samostatně vyacutedělečně činnaacute ručiacute za zaacutevazky celyacutem svyacutem majetkem V přiacutepadě uacutemrtiacute osoby samostatně vyacutedělečně činneacute mohou určiteacute osoby (např dědicoveacute) po oznaacutemeniacute živnostenskeacutemu uacuteřadu pokračovat v provozovaacuteniacute živnosti na zaacutekladě podmiacutenek stanovenyacutech zaacutekonem Naproti tomu je v podnikatelskeacutem prostřediacute osoba praacutevnickaacute na rozdiacutel od osoby fyzickeacute vniacutemaacutena jako důvěryhodnějšiacute a finančně stabilnějšiacute partner s většiacute vyjednaacutevaciacute silou v obchodniacutech vztaziacutech V přiacutepadě podnikaacuteniacute v raacutemci osob praacutevnickyacutech je např ve společnosti s ručeniacutem omezenyacutem možnaacute změna společniacuteků přiacutepadně změna vyacuteše vkladů jednotlivyacutech společniacuteků Do společnosti může snadno přistoupit novyacute společniacutek přiacutepadně společniacutek může ze společnosti snadno vystoupit převodem podiacutelu na jinou osobu V přiacutepadě uacutemrtiacute některeacuteho společniacuteka společnost nezanikne Podiacutel společniacuteka se dědiacute (pokud to umožňuje společenskaacute smlouva) Naproti tomu je většiacute odpovědnost přenaacutešena na statutaacuterniacute orgaacuteny obchodniacutech společnostiacute ktereacute odpoviacutedajiacute za obchodniacute vedeniacute Zde předevšiacutem statutaacuterniacute orgaacuteny odpoviacutedajiacute za povinnost jednat s peacutečiacute řaacutedneacuteho hospodaacuteře Důležiteacute je poznamenat že statutaacuterniacute orgaacuten ručiacute i svyacutem vlastniacutem majetkem za splněniacute povinnostiacute pokud nesplnil povinnost jemu stanoveneacute insolvenčniacutem zaacutekonem 122 Živnostenskeacute podnikaacuteniacute

Živnostiacute je soustavnaacute činnost provozovanaacute samostatně vlastniacutem jmeacutenem na vlastniacute odpovědnost za uacutečelem dosaženiacute zisku a za podmiacutenek stanovenyacutech živnostenskyacutem zaacutekonem Podnikat na zaacutekladě živnostenskeacuteho opraacutevněniacute může fyzickaacute nebo praacutevnickaacute osoba kteraacute splniacute podmiacutenky pro podnikaacuteniacute vyplyacutevajiacuteciacute ze živnostenskeacuteho zaacutekona Podmiacutenky pro provozovaacuteniacute živosti se rozdělujiacute na podmiacutenky všeobecneacute a zvlaacuteštniacute Všeobecnyacutemi podmiacutenkami provozovaacuteniacute živnosti fyzickyacutemi osobami jsou plnaacute

sveacutepraacutevnost a bezuacutehonnost Za bezuacutehonnou se nepovažuje osoba kteraacute byla pravomocně odsouzena pro trestnyacute čin spaacutechanyacute uacutemyslně pokud byl tento trestnyacute čin spaacutechaacuten v souvislosti s podnikaacuteniacutem anebo s předmětem podnikaacuteniacute o kteryacute žaacutedaacute nebo kteryacute ohlašuje pokud se na ni nehlediacute jako by nebyla odsouzena Bezuacutehonnost se prokazuje u občanů Českeacute republiky vyacutepisem z evidence Rejstřiacuteku trestů

Zvlaacuteštniacutemi podmiacutenkami provozovaacuteniacute živnosti jsou odbornaacute nebo jinaacute způsobilost vyžadovanaacute živnostenskyacutem zaacutekonem či jinyacutem praacutevniacutem předpisem Většinou jde o doloženiacute dosaženeacuteho vzdělaacuteniacute či určiteacute deacutelky praxe v přiacuteslušneacutem oboru Zvlaacuteštniacute podmiacutenky provozovaacuteniacute živnosti jsou definovaacuteny pro řemeslneacute živnosti v sect 21 a 22 živnostenskeacuteho zaacutekona Zvlaacuteštniacute podmiacutenky provozovaacuteniacute živnosti pro živnosti vaacutezaneacute jsou obsaženy v přiacuteloze č 2 Živnostenskeacuteho zaacutekona a pro živnosti koncesovaneacute v přiacuteloze č 3 živnostenskeacuteho zaacutekona K provozovaacuteniacute živnosti volneacute zcela postačiacute jen splněniacute všeobecnyacutech podmiacutenek provozovaacuteniacute živnosti

123 Neživnostenskeacute podnikaacuteniacute Dle živnostenskeacuteho zaacutekona živostiacute neniacute provozovaacuteniacute činnosti vyhrazeneacute zaacutekonem staacutetu nebo určeneacute praacutevnickeacute osobě využiacutevaacuteniacute vyacutesledků duševniacute tvůrčiacute činnosti chraacuteněnyacutech zvlaacuteštniacutemi zaacutekony jejich původci

nebo autory vyacutekon kolektivniacute spraacutevy praacuteva autorskeacuteho a praacutev souvisejiacuteciacutech s praacutevem autorskyacutem

restaurovaacuteniacute kulturniacutech pamaacutetek nebo jejich čaacutestiacute ktereacute jsou diacutely vyacutetvarnyacutech uměniacute nebo uměleckořemeslnyacutemi pracemi

provaacuteděniacute archeologickyacutech vyacutezkumů Živnostiacute daacutele neniacute v rozsahu zvlaacuteštniacutech zaacutekonů činnost fyzickyacutech osob leacutekařů zubniacutech leacutekařů a farmaceutů neleacutekařskyacutech zdravotnickyacutech pracovniacuteků při

poskytovaacuteniacute zdravotniacutech služeb a přiacuterodniacutech leacutečitelů veterinaacuterniacutech leacutekařů dalšiacutech veterinaacuterniacutech pracovniacuteků včetně pracovniacuteků veterinaacuterniacute

asanace a osob vykonaacutevajiacuteciacutech odborneacute praacutece při šlechtitelskeacute a plemenaacuteřskeacute činnosti v chovu hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat

advokaacutetů notaacuteřů a patentovyacutech zaacutestupců a soudniacutech exekutorů znalců a tlumočniacuteků auditorů a daňovyacutech poradců burzovniacutech dohodců zprostředkovatelů a rozhodců při řešeniacute kolektivniacutech sporů a rozhodců při rozhodovaacuteniacute

majetkovyacutech sporů uacuteředně opraacutevněnyacutech zeměměřickyacutech inženyacuterů

autorizovanyacutech architektů a autorizovanyacutech inženyacuterů činnyacutech ve vyacutestavbě kteřiacute vykonaacutevajiacute svoji činnost jako svobodniacute architekti a svobodniacute inženyacuteři

autorizovanyacutech inspektorů kteřiacute vykonaacutevajiacute svoji činnost jako svobodneacute povolaacuteniacute auditorů bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute zapsanyacutech mediaacutetorů podle zaacutekona o mediaci Živnostiacute daacutele neniacute např činnost bank poskytovaacuteniacute platebniacutech služeb vydaacutevaacuteniacute elektronickyacutech peněz provozovaacuteniacute platebniacutech systeacutemů s neodvolatelnostiacute zuacutečtovaacuteniacute pořaacutedaacuteniacute loteriiacute a jinyacutech podobnyacutech her hornickaacute činnost a činnost provaacuteděnaacute hornickyacutem způsobem vyacuteroba elektřiny vyacuteroba plynu aj V přiacutepadě neživnostenskeacuteho podnikaacuteniacute fyzickaacute nebo praacutevnickaacute osoba podnikaacute zcela bez jakyacutechkoli praacutevniacutech předpisů (např využiacutevaacuteniacute vyacutesledků duševniacute tvůrčiacute činnosti) či na zaacutekladě zvlaacuteštniacutech zaacutekonů (např advokaacutetů notaacuteřů a patentovyacutech zaacutestupců a soudniacutech exekutorů) 124 Živnostenskyacute rejstřiacutek Živnostenskyacute rejstřiacutek je informačniacutem systeacutemem veřejneacute spraacutevy vedenyacutem v elektronickeacute podobě ve ktereacutem jsou evidovaacuteny uacutedaje specifikovaneacute živnostenskyacutem zaacutekonem a uacutedaje statistickeacuteho a evidenčniacuteho charakteru souvisejiacuteciacute s provozovaacuteniacutem živnosti Spraacutevcem živnostenskeacuteho rejstřiacuteku je Živnostenskyacute uacuteřad Českeacute republiky a jeho provozovateli jsou krajskeacute živnostenskeacute uacuteřady a obecniacute živnostenskeacute uacuteřady Obecniacute živnostenskeacute uacuteřady do tohoto informačniacuteho systeacutemu uklaacutedajiacute dokumenty prokazujiacuteciacute splněniacute podmiacutenek stanovenyacutech živnostenskyacutem zaacutekonem Uacutedaje vedeneacute ve veřejneacute čaacutesti živnostenskeacuteho rejstřiacuteku Živnostenskyacute uacuteřad zpřiacutestupňuje v elektronickeacute podobě způsobem umožňujiacuteciacutem daacutelkovyacute přiacutestup k těmto uacutedajům Uacutedaje z veřejneacute čaacutesti živnostenskeacuteho rejstřiacuteku se rovněž vydaacutevajiacute jako ověřeneacute vyacutestupy z informačniacuteho systeacutemu veřejneacute spraacutevy podle zaacutekona upravujiacuteciacuteho informačniacute systeacutemy veřejneacute spraacutevy Do živnostenskeacuteho rejstřiacuteku se zapisujiacute zejmeacutena tyto uacutedaje včetně jejich změn u fyzickeacute osoby jmeacuteno přiacutejmeniacute titul nebo vědeckaacute hodnost staacutetniacute občanstviacute bydliště u

zahraničniacute fyzickeacute osoby teacutež miacutesto pobytu v Českeacute republice datum narozeniacute identifikačniacute čiacuteslo osoby popřiacutepadě obchodniacute firma a siacutedlo

u odpovědneacuteho zaacutestupce jmeacuteno přiacutejmeniacute titul bydliště u praacutevnickeacute osoby obchodniacute firma nebo naacutezev siacutedlo identifikačniacute čiacuteslo osoby a u

fyzickyacutech osob ktereacute jsou statutaacuterniacutem orgaacutenem nebo jeho členy nebo osobou opraacutevněnou zastupovat praacutevnickou osobu kteraacute je statutaacuterniacutem orgaacutenem

předmět podnikaacuteniacute a druh živnosti provozovna nebo provozovny v nichž je živnost provozovaacutena doba platnosti živnostenskeacuteho opraacutevněniacute a datum vzniku živnostenskeacuteho opraacutevněniacute doba pozastaveniacute nebo přerušeniacute provozovaacuteniacute živnosti datum zaacuteniku živnostenskeacuteho opraacutevněniacute rozhodnutiacute o uacutepadku rozhodnutiacute o tom že dlužniacutek neniacute v uacutepadku rozhodnutiacute o způsobu

řešeniacute uacutepadku a rozhodnutiacute o zrušeniacute konkursu vstup praacutevnickeacute osoby do likvidace a překaacutežky provozovaacuteniacute živnosti pokuty uloženeacute živnostenskyacutemi uacuteřady a sankčniacute opatřeniacute uloženaacute jinyacutemi spraacutevniacutemi orgaacuteny

v souvislosti s podnikaacuteniacutem (s vyacutejimkou blokovyacutech pokut) adresa miacutesta kde lze vypořaacutedat přiacutepadneacute zaacutevazky po ukončeniacute činnosti v provozovně

osoba pokračujiacuteciacute v provozovaacuteniacute živnosti po zemřeleacutem podnikateli nesplněniacute podmiacutenek provozovaacuteniacute živnosti 13 Registračniacute povinnosti podnikatelů 131 Povinnost proveacutest registraci Začiacutenajiacuteciacute podnikatel maacute vždy zaacutekonnou povinnost registrovat se na přiacuteslušnyacutech uacuteřadech to ve vztahu k jeho povinnosti platit daně hradit veřejneacute zdravotniacute pojištěniacute a pojištěn důchodoveacute včetně přiacutespěvku a staacutetniacute politiku zaměstnanosti Pokud podnikaacute podnikatel saacutem např jako osoby fyzickaacute naacuteležiacute mu tyto povinnosti vyacutehradně za jeho osobu Pokud maacute však podnikatel zaměstnance a to bez rozdiacutelu zda je osobou praacutevnickou či fyzickou naacuteležiacute mu tato povinnost i ve vztahu k těmto zaměstnancům V naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu pracujeme s variantou že podnikatel je fyzickou osobou podnikajiacuteciacute na zaacutekladě živnostenskeacuteho zaacutekona Podnikatel je tedy povinen (po vydaacuteniacute přiacuteslušnyacutech opraacutevněniacute k podnikatelskeacute činnosti) proveacutest registraci u obecneacuteho spraacutevce daně registraci u přiacuteslušneacute zdravotniacute pojišťovny a registraci u přiacuteslušneacute Okresniacute spraacutevy sociaacutelniacuteho zabezpečeniacute Obecnyacutem spraacutevcem daně je ve vztahu k podnikateli uacutezemniacute pracoviště přiacuteslušneacuteho krajskeacuteho finančniacuteho uacuteřadu dle miacutesta bydliště podnikatele Přiacuteslušnou zdravotniacute pojišťovnou je kteraacutekoli pobočka zdravotniacute pojišťovny podnikatele Přiacuteslušnou Okresniacute spraacutevnou sociaacutelniacuteho zabezpečeniacute je ta pobočka v jejiacutem okrese působnosti maacute podnikatel trvaleacute bydliště V přiacutepadě že podnikatel bude podnikat vyacutelučně na zaacutekladě živnostenskeacuteho zaacutekona maacute při ohlaacutešeniacute živnosti či při žaacutedosti o vydaacuteniacute živnosti koncesovaneacute možnost vyacuteše zmiacuteněneacute registrace k spraacutevci daně zdravotniacute pojišťovně či spraacutevě sociaacutelniacuteho zabezpečeniacute proveacutest prostřednictviacutem CRM systeacutemu na předepsaneacutem formulaacuteři V přiacutepadě že tak podnikatel neučiniacute je povinen každyacute jednotlivyacute uacuteřad navštiacutevit zvlaacutešť a registraci proveacutest osobně či prostřednictviacutem formulaacuteřů přiacutestupnyacutech na webovyacutech straacutenkaacutech těchto instituciacute piacutesemně či prostřednictviacutem internetu 132 Jakyacutem způsobem budeme podnikat V naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu pracujeme s variantou že podnikatel je fyzickou osobou podnikajiacuteciacute na zaacutekladě živnostenskeacuteho zaacutekona Fyzickaacute osoba může podnikat způsobem kdy je podnikatelskaacute činnost jejiacutem hlavniacutem nebo vedlejšiacutem zdrojem přiacutejmů V přiacutepadě druheacutem může byacutet podnikatel uacutečastniacutekem některeacuteho z pracovněpraacutevniacutech vztahů (pracovniacute poměr nebo některaacute z dohod konanyacutech mimo pracovniacute poměr) kteryacute je hlavniacutem zdrojem jeho přiacutejmů Podnikat při studiu však může i student prezenčniacuteho studia vysokeacute školy nebo maminka na mateřskeacute či rodičovskeacute dovoleneacute3 u nichž takeacute bude podnikaacuteniacute vedlejšiacutem zdrojem jeho přiacutejmů Toto rozlišovaacuteniacute maacute zaacutesadniacute důsledky však jen pro plněniacute povinnostiacute ve vztahu ke spraacutevě sociaacutelniacuteho zabezpečeniacute a zdravotniacutem pojišťovnaacutem a to ve vztahu k uacutehradě měsiacutečniacutech zaacuteloh sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho pojištěniacute4 ktereacute osoby u nichž je podnikaacuteniacute vedlejšiacutem zdrojem přiacutejmů nemajiacute

3 Dle zaacutekona o veřejneacutem zdravotniacutem pojištěniacute patřiacute tito mezi osoby za ktereacute platiacute (zdravotniacute) pojistneacute staacutet 4 Zaacutelohy na veřejneacute zdravotniacute pojištěniacute a zaacutelohy na pojistneacute na důchodoveacute pojištěniacute

133 Povinnost podnikatele ve vztahu veřejneacutemu zdravotniacutemu pojištěniacute Podnikatel kteryacute je osobou samostatně vyacutedělečně činnou je povinen oznaacutemit přiacuteslušneacute zdravotniacute pojišťovně zahaacutejeniacute (a přiacutepadneacute ukončeniacute) samostatneacute vyacutedělečneacute činnosti nejpozději do 8 dnů ode dne kdy tuto činnost zahaacutejil (ukončil) Za zahaacutejeniacute vyacutedělečneacute činnosti se považuje okamžik kdy se činnost začne provozovat tedy okamžik kdy podnikatel začne tvořit nejen vyacutenosy (tržby) ale i přiacuteslušneacute naacuteklady na jejich dosaženiacute Podnikatel tedy podnikaacute i v přiacutepadě že tržbu např v konkreacutetniacutem měsiacuteci nevytvořil ale nakoupil v takoveacute měsiacuteci zbožiacute tj učinil vydaacuteniacute za uacutečelem dosaženiacute budouciacutech vyacutenosů Podnikatel kteryacute je osobou samostatně vyacutedělečně činnou je jako osoba samostatně vyacutedělečně činnaacute povinen do jednoho měsiacutece ode dne ve ktereacutem měla podat daňoveacute přiznaacuteniacute za předchoziacute zdaňovaciacute obdobiacute předložit přehled o přiacutejmech a vyacutedajiacutech ze samostatneacute vyacutedělečneacute činnosti V přiacutepadě že daňoveacute přiznaacuteniacute zpracovaacutevaacute daňovyacute poradce je osoba samostatně vyacutedělečně činnaacute povinna doložit přiacuteslušneacute zdravotniacute pojišťovně tuto skutečnost do 30 dubna kalendaacuteřniacuteho roku ve ktereacutem maacute povinnost podat daňoveacute přiznaacuteniacute za předchoziacute kalendaacuteřniacute rok Osoba samostatně vyacutedělečně činnaacute je daacutele povinna ohlaacutesit změny uacutedajů uvedenyacutech na přehledu o přiacutejmech a vyacutedajiacutech Za osobu samostatně vyacutedělečně činnou se pro uacutečely zdravotniacuteho pojištěniacute považujiacute osoby podnikajiacuteciacute v zemědělstviacute osoby provozujiacuteciacute živnost osoby provozujiacuteciacute podnikaacuteniacute podle zvlaacuteštniacutech předpisů osoby vykonaacutevajiacuteciacute uměleckou

nebo jinou tvůrčiacute činnost na zaacutekladě autorskopraacutevniacutech vztahů společniacuteci veřejnyacutech obchodniacutech společnostiacute a komplementaacuteři komanditniacutech společnostiacute osoby vykonaacutevajiacuteciacute nezaacutevisleacute povolaacuteniacute ktereacute neniacute živnostiacute ani podnikaacuteniacutem podle

zvlaacuteštniacutech předpisů osoby vykonaacutevajiacuteciacute činnost mandataacuteře na zaacutekladě mandaacutetniacute smlouvy uzavřeneacute podle

obchodniacuteho zaacutekoniacuteku spolupracujiacuteciacute osoby pokud podle zaacutekona č 5861992 Sb o daniacutech z přiacutejmů lze na ně

rozdělovat přiacutejmy dosaženeacute vyacutekonem spolupraacutece a vyacutedaje vynaloženeacute na jejich dosaženiacute zajištěniacute a udrženiacute

Osoba samostatně vyacutedělečně činnaacute je povinna platit pojistneacute na zdravotniacute pojištěniacute ve vyacuteši 135 z vyměřovaciacuteho zaacutekladu Minimaacutelniacute vyměřovaciacute zaacuteklad je stanoven jako dvanaacutectinaacutesobek 50 průměrneacute mzdy Za průměrnou mzdu se považuje čaacutestka kteraacute se vypočte jako součin všeobecneacuteho vyměřovaciacuteho zaacutekladu pro uacutečely důchodoveacuteho pojištěniacute za kalendaacuteřniacute rok kteryacute o dva roky předchaacuteziacute kalendaacuteřniacutemu roku pro kteryacute se průměrnaacute mzda zjišťuje a přepočiacutetaciacuteho koeficientu pro uacutepravu tohoto všeobecneacuteho vyměřovaciacuteho zaacutekladu Vypočtenaacute čaacutestka se zaokrouhluje na celeacute koruny směrem nahoru Maximaacutelniacute vyměřovaciacute zaacuteklad neniacute na zaacutekladě novely zaacutekona o pojistneacutem na veřejneacute zdravotniacute pojištěniacute a dalšiacutech souvisejiacuteciacutech zaacutekonů platnyacutech od 1 ledna 2015 uplatňovaacuten Osoba samostatně vyacutedělečně činnaacute je povinna platit pojistneacute na zdravotniacute pojištěniacute formou zaacuteloh na pojistneacute a doplatku pojistneacuteho Zaacutelohy na pojistneacute jsou splatneacute od prveacuteho dne kalendaacuteřniacuteho měsiacutece za kteryacute se platiacute do osmeacuteho dne naacutesledujiacuteciacuteho kalendaacuteřniacuteho měsiacutece Zaacutelohy neniacute povinna platit osoba samostatně vyacutedělečně činnaacute kteraacute je maacute jako hlavniacute zdroj přiacutejmů zaacutevislou činnost pro kterou neniacute samostatnaacute vyacutedělečnaacute činnost hlavniacutem zdrojem jejiacutech přiacutejmů Pojistneacute osoba samostatně

vyacutedělečně činniacute uhradiacute až po podaacuteniacute přehledu o přiacutejmech a vyacutedajiacutech za uplynulyacute kalendaacuteřniacute rok Pokud je za osobu kteraacute zahajuje samostatnou vyacutedělečnou činnost zaacuteroveň plaacutetcem pojistneacuteho staacutet neniacute tato osoba povinna platit zaacutelohy v prvniacutem kalendaacuteřniacutem roce teacuteto činnosti Pojistneacute uhradiacute až po podaacuteniacute přehledu o přiacutejmech a vyacutedajiacutech za uplynulyacute kalendaacuteřniacute rok Zaacutelohy pro každyacute dalšiacute kalendaacuteřniacute rok budou přiacuteslušnou zdravotniacute pojišťovnou stanoveny na zaacutekladě podaneacuteho Přehledu o přiacutejmech a vyacutedajiacutech Přiacutepadnyacute doplatek pojistneacuteho je splatnyacute vždy nejpozději do 8 dnů po dni ve ktereacutem byl popřiacutepadě měl byacutet podaacuten přehled o přiacutejmech a vyacutedajiacutech osoby samostatně vyacutedělečně činneacute za kalendaacuteřniacute rok za kteryacute se pojistneacute platiacute 134 Povinnost podnikatele ve vztahu k důchodoveacutemu pojištěniacute Podle zaacutekona o důchodoveacutem pojištěniacute je osobou samostatně vyacutedělečně činnou osoba kteraacute ukončila povinnou školniacute dochaacutezku dosaacutehla věku alespoň 15 let a vykonaacutevaacute samostatnou vyacutedělečnou činnost nebo při vyacutekonu samostatneacute vyacutedělečneacute spolupracuje s jinou osobou v činnosti při ktereacute jsou na tuto osobu rozdělovaacuteny přiacutejmy dosaženeacute vyacutekonem teacuteto činnosti a vyacutedaje vynaloženeacute na jejich dosaženiacute zajištěniacute a udrženiacute Současnyacute koncept samostatně vyacutedělečneacute činnosti je rozdělovaacuten na hlavniacute samostatnou vyacutedělečnou činnost a na činnost samostatně vyacutedělečnou kteraacute je činnostiacute vedlejšiacute Osoba samostatně vyacutedělečně činnaacute nebo osoba spolupracujiacuteciacute je povinna oznaacutemit přiacuteslušneacute okresniacute spraacutevě sociaacutelniacuteho zabezpečeniacute den zahaacutejeniacute samostatneacute vyacutedělečneacute činnosti nebo spolupraacutece při vyacutekonu samostatneacute vyacutedělečneacute činnosti s uvedeniacutem dne od ktereacuteho je opraacutevněna tuto činnost vykonaacutevat spolupracujiacuteciacute osoba je současně povinna oznaacutemit současně jmeacuteno přiacutejmeniacute trvalyacute pobyt a rodneacute čiacuteslo osoby samostatně vyacutedělečně činneacute se kterou spolupracuje Osoba samostatně vyacutedělečně činnaacute je dle zaacutekona o důchodoveacutem pojištěniacute uacutečastna důchodoveacuteho pojištěniacute

v kalendaacuteřniacutem roce po dobu po kterou vykonaacutevala hlavniacute samostatnou vyacutedělečnou činnost

v kalendaacuteřniacutem roce po dobu po kterou vykonaacutevala vedlejšiacute samostatnou vyacutedělečnou činnost a daňovyacute zaacuteklad event přiacutejem po odpočtu vynaloženyacutech vyacutedajů z teacuteto činnosti dosaacutehl tzv rozhodneacute čaacutestky pro rok 2015 činila vyacuteše rozhodneacute čaacutestky 63 865 Kč při vyacutekonu samostatneacute vyacutedělečneacute činnosti po celyacute kalendaacuteřniacute rok (pro rok 2016 je to čaacutestka 64 813 Kč)

v kalendaacuteřniacutem roce po dobu po kterou vykonaacutevala vedlejšiacute samostatnou vyacutedělečnou činnost a přihlaacutesila se k uacutečasti na důchodoveacutem pojištěniacute

Vyměřovaciacutem zaacutekladem osoby samostatně vyacutedělečně činneacute pro pojistneacute na důchodoveacute pojištěniacute za rok 2015 je čaacutestka kterou si osoba samostatně vyacutedělečnaacute sama určiacute ne však meacuteně než 50 zaacutekladu daně dle sect 7 zaacutekona o daniacutech z přiacutejmů po uacutepravě teacutehož zaacutekona Pojistneacute na důchodoveacute pojištěniacute činiacute 292 z vyměřovaciacuteho zaacutekladu Minimaacutelně však činiacute vyměřovaciacute zaacuteklad osoby samostatně vyacutedělečně činneacute vykonaacutevajiacuteciacute hlavniacute vyacutedělečnou činnost čaacutestku kteraacute je stanovena jako součin minimaacutelniacuteho měsiacutečniacuteho vyměřovaciacuteho zaacutekladu platneacuteho v roce 2015 pro vyacutekon hlavniacute činnosti tj 6 653 Kč a počtu kalendaacuteřniacutech měsiacuteců vyacutekonu hlavniacute samostatneacute vyacutedělečneacute činnosti V přiacutepadě osoby vykonaacutevajiacuteciacute vedlejšiacute vyacutedělečnou činnost čaacutestku kteraacute je stanovena jako součin minimaacutelniacuteho měsiacutečniacuteho vyměřovaciacuteho zaacutekladu platneacuteho v roce 2015 pro vedlejšiacute činnost tj 2 662 Kč a počtu kalendaacuteřniacutech měsiacuteců vyacutekonu vedlejšiacute samostatneacute vyacutedělečneacute činnosti

Povinnost platit pojistneacute maacute vždy osoba samostatně vyacutedělečně činnaacute pokud vykonaacutevaacute hlavniacute činnost V přiacutepadě vykonaacutevaacuteniacute činnosti vedlejšiacute je povinnost platit zaacutelohy stanovena jen pro přiacutepad že jejiacute daňovyacute zaacuteklad osoby samostatně vyacutedělečně činneacute ze zaměstnaacuteniacute či jineacuteho hlavniacuteho zdroje přiacutejmů v roce 2015 dosaacutehl rozhodneacute čaacutestky (63 865 Kč) nebo se osoba samostatně vyacutedělečně činnaacute sama k pojištěniacute přihlaacutesiacute Každaacute osoba samostatně vyacutedělečně činnaacute maacute vůči přiacuteslušneacute spraacutevě sociaacutelniacuteho zabezpečeniacute povinnost podat Přehled o přiacutejmech a vyacutedajiacutech osoby samostatně vyacutedělečně činneacute ve ktereacutem uvede dosaženeacute přiacutejmy ze samostatně vyacutedělečneacute činnosti a současně uvede naacuteklady nutneacute na jejich dosaženiacute a udrženiacute ve ktereacutem současně vypočiacutetaacute přiacuteslušnou vyacuteši pojistneacuteho ktereacute je osoby samostatně vyacutedělečně činnaacute povinna na důchodoveacutem pojištěniacute uhradit Povinnost podat Přehled o přiacutejmech a vyacutedajiacutech osoby samostatně vyacutedělečně činneacute za rok 2015 v roce 2016 byla stanovena naacutesledovně

do 2 5 2016 pokud daňoveacute přiznaacuteniacute osoby samostatně vyacutedělečně činneacute nezpracovaacutevaacute daňovyacute poradce

do 1 8 2016 pokud daňoveacute přiznaacuteniacute osoby samostatně vyacutedělečně činneacute zpracovaacutevaacute daňovyacute poradce a tuto skutečnost OSVČ doložila okresniacute spraacutevě sociaacutelniacuteho zabezpečeniacute nejpozději do 2 5 2016

do 1 měsiacutece po uplynutiacute lhůty kterou byla finančniacutem uacuteřadem prodloužena lhůta pro podaacuteniacute daňoveacuteho přiznaacuteniacute

do 1 8 2016 jestliže OSVČ neniacute povinna podaacutevat daňoveacute přiznaacuteniacute Přehled může osoba samostatně vyacutedělečně činnaacute podat v papiacuteroveacute podobě na adresu přiacuteslušneacute okresniacute spraacutevy nebo elektronicky prostřednictviacutem ePortaacutelu ČSSZ kteryacute poskytuje službu bezprostředniacuteho odeslaacuteniacute datoveacute zpraacutevy ve formaacutetu (xml) do datoveacute schraacutenky e-Podaacuteniacute ČSSZ (ID 5ffu6xk) nebo přes veřejneacute rozhraniacute VREP-APEP V jakeacutemkoliv formaacutetu je možneacute podat přehled do datoveacute schraacutenky přiacuteslušneacute spraacutevy sociaacutelniacuteho zabezpečeniacute Měsiacutečniacute vyměřovaciacute zaacuteklad zaacuteloh na důchodoveacute pojištěniacute v roce 2016 odpoviacutedaacute 50 z čaacutestky rovnajiacuteciacute se průměru kteryacute z daňoveacuteho zaacutekladu připadaacute na jeden kalendaacuteřniacute měsiacutec v němž byla vykonaacutevaacutena činnost v roce 2015 V roce 2016 činiacute maximaacutelniacute měsiacutečniacute vyměřovaciacute zaacuteklad čaacutestku 108 024 Kč Maximaacutelniacute platba zaacutelohy na pojistneacute činiacute pro osobu samostatně vyacutedělečně činnou vykonaacutevajiacuteciacute činnost hlavniacute i vedlejšiacute čaacutestku 31 544 Kč Zaacutelohy jsou splatneacute od 1 do 20 dne naacutesledujiacuteciacuteho měsiacutece Uacutečast na nemocenskeacutem pojištěniacute je u osoby samostatně vyacutedělečně činneacute dobrovolnaacute 135 Povinnost podnikatele ve vztahu ke spraacutevci daně 1351 Daň z přiacutejmů Registrace podnikatele k daniacutem patřiacute mezi povinneacute registrace většiny osob samostatně vyacutedělečně činnyacutech V tomto ohledu na povinnost registrovat se k přiacuteslušneacute dani u miacutestně přiacuteslušneacuteho spraacutevce daně nemaacute vliv zda osobě samostatně vyacutedělečně činneacute na konci zdaňovaciacuteho obdobiacute vznikne daňovaacute povinnost či nikoliv Pokud podnikatel splňuje zaacutekonneacute podmiacutenky při zahaacutejeniacute podnikaacuteniacute stiacutehaacute ho vždy povinnost k přiacuteslušneacute dani se registrovat Nejčastěji odvaacuteděnou daniacute jejiacutež povinnost stiacutehaacute bez vyacutehrady za splněniacute přiacuteslušnyacutech podmiacutenek

všechny osoby praacutevnickeacute i fyzickeacute je daň z přiacutejmů Daň z přiacutejmů je zaacutekonem o daniacutech z přiacutejmů5 rozlišovaacutena na daň z přiacutejmů praacutevnickyacutech osob a daň z přiacutejmů osoby fyzickyacutech V čaacutesti paacuteteacute zaacutekona o daniacutech z přiacutejmů je upravena registrace osob k dani ze ktereacute vyplyacutevaacute že poplatniacutek daně z přiacutejmů fyzickyacutech osob je povinen podat přihlaacutešku k registraci k dani z přiacutejmů fyzickyacutech osob u přiacuteslušneacuteho spraacutevce daně do 15 dnů ode dne ve ktereacutem započal vykonaacutevat činnost kteraacute je zdrojem přiacutejmů ze samostatneacute činnosti nebo přijal přiacutejem ze samostatneacute činnosti Registraci je tedy potřeba proveacutest poteacute co byla splněna zaacutekonem stanovenaacute podmiacutenka Podnikatel ji však může proveacutest předem na živnostenskeacutem uacuteřadě při registraci živnosti podnikaacute-li na zaacutekladě živnostenskeacuteho zaacutekona V přiacutepadě že podnikatel na zaacutekladě živnostenskeacuteho zaacutekona nepodnikaacute či hodlaacute registraci k dani u přiacuteslušneacuteho spraacutevce daně učinit saacutem může tak učinit na předepsaneacutem formulaacuteři daňoveacute spraacutevy jak piacutesemně elektronicky či osobě u miacutestně přiacuteslušneacuteho spraacutevce daně Přihlaacuteška je dostupnaacute na weboveacutem portaacutelu daňoveacute spraacutevy kdy po vyplněniacute lze přihlaacutešku uložit k odeslaacuteniacute přes datovou schraacutenku odeslat za pomociacute elektronickeacuteho podpisu či jen uložit a vytisknout a podat u přiacuteslušneacuteho spraacutevce daně Formulaacuteř k registraci daně z přiacutejmů je kliacutečovyacute tiskopis na zaacutekladě ktereacuteho se provaacutediacute registrace i k dalšiacutem daniacutem a to jak ke zmiacuteněneacute dani z přiacutejmů fyzickyacutech osob ale takeacute k dani silničniacute a k dani z přiacutejmů ze zaacutevisleacute činnosti (včetně daně sraacutežkoveacute) tj k daniacutem ktereacute odvaacutediacute osoba samostatně vyacutedělečně činnaacute v postaveniacute zaměstnavatele za sveacute zaměstnance Přiacutejem ze samostatneacute činnosti zaacutekon o dani z přiacutejmu uvaacutediacute pod ust sect 7 a tento definuje jako přiacutejem kteryacute nepatřiacute do přiacutejmů uvedenyacutech v sect 6 zaacutekona6 a kteryacutem je přiacutejem ze zemědělskeacute vyacuteroby lesniacuteho a vodniacuteho hospodaacuteřstviacute přiacutejem ze živnostenskeacuteho podnikaacuteniacute přiacutejem z jineacuteho podnikaacuteniacute ke ktereacutemu je potřeba podnikatelskeacute opraacutevněniacute podiacutel společniacuteka veřejneacute obchodniacute společnosti a komplementaacuteře komanditniacute společnosti na zisku Přiacutejmem ze samostatneacute činnosti pokud nepatřiacute do přiacutejmů uvedenyacutech v sect 6 je daacutele přiacutejem z užitiacute nebo poskytnutiacute praacutev z průmysloveacuteho vlastnictviacute autorskyacutech praacutev včetně praacutev přiacutebuznyacutech praacutevu autorskeacutemu a to včetně přiacutejmů z vydaacutevaacuteniacute rozmnožovaacuteniacute a rozšiřovaacuteniacute literaacuterniacutech a jinyacutech děl vlastniacutem naacutekladem přiacutejem z naacutejmu majetku zařazeneacuteho v obchodniacutem majetku přiacutejem z vyacutekonu nezaacutevisleacuteho povolaacuteniacute

Zaacutekladem daně jsou vždy přiacutejmy ktereacute se snižujiacute o vyacutedaje vynaloženeacute na jejich dosaženiacute zajištěniacute U poplatniacuteka kteryacute je společniacutekem veřejneacute obchodniacute společnosti je součaacutestiacute zaacutekladu daně (diacutelčiacuteho zaacutekladu daně) poměrnaacute čaacutest zaacutekladu daně nebo daňoveacute ztraacutety veřejneacute obchodniacute společnosti Tento poměr odpoviacutedaacute poměru kteryacutem se společniacutek podiacuteliacute na zisku veřejneacute obchodniacute společnosti U poplatniacuteka kteryacute je komplementaacuteřem komanditniacute společnosti je součaacutestiacute zaacutekladu daně (diacutelčiacuteho zaacutekladu daně) poměrnaacute čaacutest zaacutekladu daně nebo daňoveacute ztraacutety komanditniacute společnosti Tento poměr odpoviacutedaacute poměru kteryacutem se komplementaacuteř podiacuteliacute na zisku komanditniacute společnosti

5 Zaacutekon č 5861992 Sb o daniacutech z přiacutejmů ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 6 Přiacutejmy dle sect 6 zaacutekona o daniacutech z přiacutejmů jsou přiacutejmy ze zaacutevisleacute činnosti (např plněniacute v podobě přiacutejmu ze současneacuteho nebo dřiacutevějšiacuteho pracovněpraacutevniacuteho služebniacuteho nebo členskeacuteho poměru a obdobneacuteho poměru v nichž poplatniacutek při vyacutekonu praacutece pro plaacutetce přiacutejmu je povinen dbaacutet přiacutekazů plaacutetce nebo přiacutejmy funkčniacuteho požitku přiacutejmy za praacuteci člena družstva společniacuteka společnosti s ručeniacutem omezenyacutem komanditisty komanditniacute společnosti aj)

V přiacutepadě že poplatniacutek neuplatniacute vyacutedaje prokazatelně vynaloženeacute na dosaženiacute zajištěniacute a udrženiacute přiacutejmu (ty uplatniacute vždy na zaacutekladě uacutečetnictviacute nebo daňoveacute evidence) může uplatnit vyacutedaje takzvanyacutem paušaacutelem a to ve vyacuteši

80 z přiacutejmů ze zemědělskeacute vyacuteroby lesniacuteho a vodniacuteho hospodaacuteřstviacute a z přiacutejmů z živnostenskeacuteho podnikaacuteniacute řemeslneacuteho nejvyacuteše lze však uplatnit vyacutedaje do čaacutestky 1 600 000 Kč

60 z přiacutejmů ze živnostenskeacuteho podnikaacuteniacute nejvyacuteše lze však uplatnit vyacutedaje do čaacutestky 1 200 000 Kč

30 z přiacutejmů z naacutejmu majetku zařazeneacuteho v obchodniacutem majetku nejvyacuteše lze však uplatnit vyacutedaje do čaacutestky 600 000 Kč

40 z jinyacutech přiacutejmů ze samostatneacute činnosti nejvyacuteše lze však uplatnit vyacutedaje do čaacutestky 800 000 Kč

Poplatniacutek kteryacute však uplatňuje vyacutedaje paušaacutelně je povinen vždy veacutest zaacuteznamy o přiacutejmech a

evidenci pohledaacutevek vzniklyacutech v souvislosti s činnostiacute ze ktereacute plyne přiacutejem ze samostatneacute činnosti

Osoba samostatně vyacutedělečně činnaacute ve vztahu k dani z přiacutejmů je do 31 3 každeacuteho naacutesledujiacuteciacuteho roku pokud tak činiacute sama či do 30 6 každeacuteho naacutesledujiacuteciacute roku v přiacutepadě že tak činiacute prostřednictviacutem daňoveacuteho poradce podat přiznaacuteniacute k dani z přiacutejmů ve ktereacutem z dosaženyacutech přiacutejmů po odečteniacute naacutekladů na jejich dosaženiacute a udrženiacute a po odečteniacute přiacutepadnyacutech slev na dani daň ve vyacuteši 15 (v přiacutepadě osob fyzickyacutech) vypočte a odvede na bankovniacute uacutečet přiacuteslušneacuteho spraacutevce daně (nebo 19 v přiacutepadě osob praacutevnickyacutech)

1352 Daň z přidaneacute hodnoty

Kromě daně z přiacutejmů se podnikateleacute nejčastěji setkaacutevajiacute s daniacute z přidaneacute hodnoty Předmětem daně z přidaneacute hodnoty je

dodaacuteniacute zbožiacute za uacuteplatu osobou povinnou k dani v raacutemci uskutečňovaacuteniacute ekonomickeacute činnosti s miacutestem plněniacute v tuzemsku

poskytnutiacute služby za uacuteplatu osobou povinnou k dani v raacutemci uskutečňovaacuteniacute ekonomickeacute činnosti s miacutestem plněniacute v tuzemsku nebo pořiacutezeniacute a) zbožiacute z jineacuteho členskeacuteho staacutetu za uacuteplatu uskutečněneacute v tuzemsku osobou povinnou k dani v raacutemci uskutečňovaacuteniacute ekonomickeacute činnosti nebo praacutevnickou osobou nepovinnou k dani b) noveacuteho dopravniacuteho prostředku z jineacuteho členskeacuteho staacutetu za uacuteplatu osobou nepovinnou k dani

dovoz zbožiacute s miacutestem plněniacute v tuzemsku

Plaacutetcem daně z přidaneacute hodnoty se stane podnikatel saacutem dobrovolně nebo na zaacutekladě zaacutekona pokud jeho obrat za nejvyacuteše 12 bezprostředně předchaacutezejiacuteciacutech po sobě jdouciacutech kalendaacuteřniacutech měsiacuteců přesaacutehne 1 000 000 Kč (v takoveacutem přiacutepadě je osoba plaacutetcem od prvniacuteho dne druheacuteho měsiacutece naacutesledujiacuteciacuteho po měsiacuteci ve ktereacutem překročila stanovenyacute obrat) Zaacutekladem daně je vše co jako uacuteplatu obdržel nebo maacute obdržet plaacutetce za uskutečněneacute zdanitelneacute plněniacute včetně čaacutestky na uacutehradu spotřebniacute daně od osoby pro kterou je zdanitelneacute plněniacute uskutečněno nebo od třetiacute osoby bez daně za toto zdanitelneacute plněniacute Zaacutekladem daně v přiacutepadě přijetiacute uacuteplaty před uskutečněniacutem zdanitelneacuteho plněniacute je čaacutestka přijateacute uacuteplaty sniacuteženaacute o daň Plaacutetce je opraacutevněn k odpočtu daně na vstupu u přijateacuteho zdanitelneacuteho plněniacute ktereacute v raacutemci svyacutech ekonomickyacutech činnostiacute použije pro uacutečely uskutečňovaacuteniacute zejmeacutena zdanitelnyacutech plněniacute dodaacuteniacute zbožiacute nebo

poskytnutiacute služby s miacutestem plněniacute v tuzemsku nebo plněniacute osvobozenyacutech od daně s naacuterokem na odpočet daně s miacutestem plněniacute v tuzemsku U zdanitelneacuteho plněniacute nebo přijateacute uacuteplaty se dle zaacutekona o dani z přidaneacute hodnoty uplatňuje

zaacutekladniacute sazba daně ve vyacuteši 21 prvniacute sniacuteženaacute sazba daně ve vyacuteši 15 nebo druhaacute sniacuteženaacute sazba daně ve vyacuteši 10

14 Shrnutiacute kapitoly

Praacutevo a praacutevniacute normy představujiacute normativniacute pravidla chovaacuteniacute ktereacute mj upravujiacute i podnikaacuteniacute a podnikatelskou činnost

Podnikat je možneacute jako osoba samostatně vyacutedělečně činnaacute nebo prostřednictviacutem uacutečasti v některeacute z praacutevnickyacutech osob založenyacutech za uacutečelem podnikaacuteniacute

Živnostenskyacute způsob provozovaacuteniacute podnikatelskeacute činnosti je jeden z několika způsobů kteryacutemi je možneacute živnostenskou činnost provozovat

Živnostenskyacute rejstřiacutek eviduje uacutedaje specifikovaneacute živnostenskyacutem zaacutekonem a uacutedaje statistickeacuteho a evidenčniacuteho charakteru souvisejiacuteciacute s provozovaacuteniacutem živnosti

Podnikatel maacute povinnost registrovat se na přiacuteslušnyacutech uacuteřadech to ve vztahu k jeho povinnosti platit daně hradit veřejneacute zdravotniacute pojištěniacute a pojištěn důchodoveacute včetně přiacutespěvku a staacutetniacute politiku zaměstnanosti

15 Kontrolniacute otaacutezky a uacutekoly

1 Definujte druhy a systeacutemy praacuteva uveďte zaacutekladniacute odlišnosti praacuteva soukromeacuteho a praacuteva veřejneacuteho

2 Uveďte zaacutekladniacute zaacutesady soukromeacuteho praacuteva ktereacute se vztahujiacute k podnikaacuteniacute 3 Uveďte a vysvětlete definici podnikaacuteniacute 4 Uveďte rozdiacutel mezi živnostenskyacutem a neživnostenskyacutem podnikaacuteniacutem 5 Definujte živnost 6 Vysvětlete povinnosti podnikatele vztahujiacuteciacute se k veřejneacutemu zdravotniacutemu pojištěniacute a

důchodoveacutemu pojištěniacute

16 Doporučenaacute literatura

Raban P a kol (2013) Občanskeacute praacutevo hmotneacute relativniacute majetkovaacute praacuteva Brno Vaacuteclav Klemm

Rozehnal A a kol (2014) Obchodniacute praacutevo Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk Troumlster P a kol (2013) Praacutevo sociaacutelniacuteho zabezpečeniacute 6 podstatně přeprac a aktualiz vyd Praha C H Beck Praacutevniacute předpisy

1 Zaacutekon č 1551995 Sb o důchodoveacutem pojištěniacute ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 2 Zaacutekon č 5891992 Sb o pojistneacutem na sociaacutelniacute zabezpečeniacute a přiacutespěvku na staacutetniacute politiku

zaměstnanosti ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 3 Zaacutekon č 5821991 Sb o organizaci a provaacuteděniacute sociaacutelniacuteho zabezpečeniacute ve zněniacute

pozdějšiacutech předpisů 4 Zaacutekon č 5861992 Sb o daniacutech z přiacutejmů ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 5 Zaacutekon č 481997 Sb o veřejneacutem zdravotniacutem pojištěniacute ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 6 Zaacutekon č 5921992 Sb o pojistneacutem na všeobecneacute zdravotniacute pojištěniacute ve zněniacute pozdějšiacutech

předpisů 7 Zaacutekon č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 8 Zaacutekon č 902012 Sb o obchodniacutech korporaciacutech a družstvech ve zněniacute pozdějšiacutech

předpisů 9 Zaacutekon č 2802009 Sb daňovyacute řaacuted ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 10 Zaacutekon č 2352004 Sb o dani z přidaneacute hodnoty ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

2 Zaacutevazkoveacute vztahy KPMZAP

__________________________________________________________________________________________

2 Zaacutevazkoveacute vztahy (Jiřiacute Novotnyacute)

Obsah 2 Zaacutevazkoveacute vztahy 17

21 Vznik změna a zaacutenik zaacutevazků 17

Kliacutečovaacute slova zaacutevazek vznik zaacutevazků změna zaacutevazků zaacutenik zaacutevazků zajištěniacute zaacutevazků

21 Vznik změna a zaacutenik zaacutevazků 211 Zaacutevazky Pojem zaacutevazek (obligace) označuje určityacute vztah mezi věřitelem a dlužniacutekem jehož obsahem jsou praacuteva a povinnosti těchto dvou (či viacutece) osob v raacutemci soukromopraacutevniacuteho vztahu

Z uzavřeneacuteho zaacutevazku vyplyacutevaacute povinnost zaacutevazek dodržet Smluvniacute strany jsou zaacutevazkem vaacutezaacuteny a nemohou od něho jednostranně odstoupit pokud jim to zaacutekon vyacuteslovně neumožňuje nebo si takovou možnost strany neupraviacute smlouvou kterou tento zaacutevazek založily Zaacutevaznost

zaacutevazku z uzavřenyacutech smluv (s odkazem na ustanoveniacute sect 1723 odst 2 jež stanoviacute že ustanoveniacute tyacutekajiacuteciacute se zaacutevazků ze smluv se přiměřeně použijiacute i na ostatniacute zaacutevazky) prameniacute zaacutesady občanskeacuteho praacuteva na zaacutekladě ktereacute danyacute slib zavazuje a smlouvy majiacute byacutet plněny (sect 3 odst 2 piacutesm d) Definice zaacutevazku dle občanskeacuteho zaacutekoniacuteku bdquoze zaacutevazku maacute věřitel vůči dlužniacuteku praacutevo na určiteacute plněniacute jako na pohledaacutevku a dlužniacutek maacute povinnost toto praacutevo splněniacutem dluhu uspokojitldquo (sect 1721)

Pohledaacutevka představuje subjektivniacute praacutevo věřitele po dlužniacuteku požadovat určiteacute plněniacute Plněniacute vždy můře byacutet povinnost něco daacutet něco konat něčeho se zdržet nebo něco strpět (dare facere omitere pati) Pohledaacutevku však nelze ztotožňovat s naacuterokem kteryacute odpoviacutedaacute

opraacutevněniacute věřitele dosaacutehnout realizace svojiacute pohledaacutevky prostřednictviacutem staacutetniacuteho donuceniacute a ve specifickyacutech přiacutepadech i sveacutepomociacute Dluh představuje povinnost dlužniacuteka věřiteli

Ciacutele Vznik změna a zaacutenik zaacutevazků Zajištěniacute zaacutevazků

Podnikatel a společneacute jměniacute manželů

__________________________________________________________________________________________

poskytnout ujednaneacute plněniacute (předchoziacute praacutevniacute uacuteprava občanskeacuteho zaacutekoniacuteku platnaacute do 1 1

2014 tuto povinnost označovala jako zaacutevazek) Dluh dlužniacuteka nemůže existovat bez pohledaacutevky Obdobně pohledaacutevka věřitele nemůže existovat bez dluhu Věřitel je ten kdo maacute

dluh pohledaacutevku vůči dlužniacuteku tj věřitel maacute opraacutevněniacute po dlužniacuteku požadovat určiteacute plněniacute Dlužniacutek je ten kdo maacute dluh vůči věřiteli tj dlužniacutek maacute povinnost věřiteli poskytnout určiteacute plněniacute

Zaacutevazky upravuje zaacutevazkoveacute praacutevo ktereacute je součaacutestiacute občanskeacuteho (soukromeacuteho praacuteva) Zaacutevazkoveacute praacutevo tvořiacute praacutevniacute normy upravujiacuteciacute zaacutevazky V současnosti najdeme zaacutevazkoveacute praacutevo předevšiacutem v občanskeacutem zaacutekoniacuteku Dosavadniacute teorie soukromeacuteho praacuteva použiacutevala termiacuten zaacutevazek jak pro pojmenovaacuteniacute vztahu mezi věřitelem a dlužniacutekem ale zaacuteroveň i pro označeniacute povinnosti dlužniacuteka tj dluh (do 1 1 2014) Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek se snažiacute o jasneacute rozlišeniacute pojmů a jako zaacutevazek označuje vztah mezi věřitelem a dlužniacutekem jehož obsahem jsou praacuteva a povinnosti těchto dvou (nebo viacutece) osob v raacutemci soukromopraacutevniacuteho

vztahu Věřitel je vždy tiacutem kdo maacute praacutevo ndash pohledaacutevku ndash od dlužniacuteka požadovat aby pro něj (či pro jineacuteho) např něco vykonal Naopak dlužniacutek je k tomuto povinen pouze vůči věřiteli ndash

k němuž jej tiacutežiacute dluh Ciacutelem zaacutevazkoveacuteho praacuteva je zabezpečit uspokojovaacuteniacute lidskyacutech potřeb ve vzaacutejemneacute součinnosti (kooperaci) ktereacute je zaacutevazneacute a vynutitelneacute sankcemi

Dle občanskeacuteho zaacutekoniacuteku zaacutevazky vznikajiacute

z praacutevniacuteho jednaacuteniacute nejčastěji ze smluv

z protipraacutevniacutech činů (deliktů) z jinyacutech praacutevniacutech skutečnostiacute (důvodů)

Obdobně jako jineacute instituty soukromeacuteho praacuteva doprovaacuteziacute i zaacutevazky obecneacute zaacutesady ktereacute

navazujiacute na uacutestavniacute principy Zaacutesadniacute zaacutesadou je zde autonomie vůle jakožto zaacutesada smluvniacute svobody stran Tu občanskyacute zaacutekoniacutek vyjadřuje tak že pokud to zaacutekon nezakazuje mohou si

osoby ujednat praacuteva a povinnosti odchylně od zaacutekona zakaacutezanaacute jsou ujednaacuteniacute porušujiacuteciacute dobreacute mravy veřejnyacute pořaacutedek nebo praacutevo tyacutekajiacuteciacute se postaveniacute osob včetně praacuteva na ochranu osobnosti

212 Obsah zaacutevazku

Obsahem zaacutevazku jsou vždy subjektivniacute praacuteva a subjektivniacute povinnosti Vždy jde o povinnost jedneacute strany něco daacutet konat něčeho se zdržet a něco strpět (plněniacute) a praacutevo strany druheacute takoveacute plněniacute požadovat Pohledaacutevka a dluh jsou zaacutekladniacutem obsahem

zaacutevazkoveacuteho praacutevniacuteho vztahu Vedle nich však existujiacute i dalšiacute praacuteva a povinnosti ktereacute s

obsahem zaacutevazku uacutezce souvisiacute Jde napřiacuteklad o povinnost poskytnout druheacute straně zaacutevazku součinnost k jeho řaacutedneacutemu splněniacute V tomto ohledu je věřitel tak nejen opraacutevněn požadovat od dlužniacuteka svou pohledaacutevku ale i povinen dlužniacutekem řaacutedně nabiacutednuteacute plněniacute přijmout či mu k splněniacute zaacutevazku potřebnou patřičnou povinnost Dlužniacutek maacute nejen povinnost vůči věřiteli plnit svůj dluh ale i praacutevo od něj požadovat patřičnou součinnost k převzetiacute plněniacute Platnosti

zaacutevazku nebraacuteniacute neniacute-li vyjaacutedřen důvod na zaacutekladě ktereacuteho je dlužniacutek povinen plnit Tudiacutež ve smlouvě nemusiacute byacutet vysvětleno proč jedna strana poskytne druheacute věc či v jejiacute prospěch něco vykonaacute

Uacuteplata za plněniacute ndash pokud z uzavřeneacute smlouvy plyne povinnost stran poskytnout a přijmout plněniacute za uacuteplatu aniž je ujednaacutena jejiacute vyacuteše či způsob jakyacutem bude tato vyacuteše určena platiacute že uacuteplata byla ujednaacutena ve vyacuteši obvykleacute v době a v miacutestě uzavřeniacute smlouvy V přiacutepadě že se

__________________________________________________________________________________________

nepodařiacute vyacuteši uacuteplaty takto určit určiacute ji na naacutevrh některeacute smluvniacute strany soud s přihleacutednutiacutem k obsahu smlouvy povaze plněniacute a zvyklostem Neuacuteměrneacute zkraacuteceniacute ndash v přiacutepadě že se strany zaacutevazku zavaacutežiacute k vzaacutejemneacutemu plněniacute a je-li plněniacute jedneacute ze stran v hrubeacutem nepoměru k tomu co poskytla druhaacute strana může zkraacutecenaacute strana požadovat zrušeniacute smlouvy a navraacuteceniacute všeho do původniacuteho stavu pokud zkraacuteceneacute straně druhaacute strana nedoplniacute oč byla zkraacutecena se zřetelem k ceně obvykleacute v době a miacutestě uzavřeniacute smlouvy Postup při neuacuteměrneacutem zkraacuteceniacute se neuplatniacute v přiacutepadě kdy se nepoměr vzaacutejemnyacutech plněniacute zaklaacutedaacute na skutečnosti o ktereacute druhaacute strana nevěděla ani vědět nemusela

213 Společneacute dluhy a společneacute pohledaacutevky

V přiacutepadě společnyacutech dluhů a společnyacutech pohledaacutevek se analogicky uplatniacute uacuteprava

spoluvlastnictviacute1 Občanskyacute zaacutekoniacutek v teacuteto souvislosti vyacuteslovně stanoviacute že pokud se zavaacuteže

několik dlužniacuteků k teacutemuž plněniacute nebo pokud se zavaacuteže dlužniacutek několika věřitelům k teacutemuž plněniacute spravujiacute se společnyacute dluh i společnaacute pohledaacutevka podle zaacutesad o spoluvlastnictviacute V přiacutepadě nedělitelneacuteho plněniacute může věřitel požadovat na ktereacutemkoli z několika dlužniacuteků ledaže z povahy zaacutevazku plyne že dluh může byacutet splněn jen společnou činnostiacute dlužniacuteků V přiacutepadě že je dlužniacutek zavaacutezaacuten několika věřitelům k nedělitelneacutemu plněniacute neniacute povinen plnit některeacutemu z věřitelů ledaže ten mu daacute přiměřenou jistotu nebo dohodnou-li se na tom

všichni věřiteleacute

V přiacutepadě dělitelneacuteho plněniacute je každyacute z několika spoludlužniacuteků dělitelneacuteho plněniacute dlužen jen svůj diacutel a každyacute z několika věřitelů dělitelneacuteho plněniacute je věřitelem jen sveacuteho diacutelu pokud

smlouva zaacutekon nebo rozhodnutiacute soudu nestanoviacute pro takovyacute přiacutepad jinak Bylo-li však ujednaacuteno že kteryacutekoli z věřitelů může žaacutedat celeacute plněniacute splniacute dlužniacutek celyacute dluh tomu kdo o splněniacute požaacutedal prvniacute Splnil-li dlužniacutek celyacute dluh jednomu ze spoluvěřitelů nemohou již ostatniacute po něm nic požadovat

Naopak pokud je několik dlužniacuteků zavaacutezaacuteno plnit společně a nerozdiacutelně jsou povinni plnit

jeden za všechny a všichni za jednoho Věřitel v takoveacutem přiacutepadě může požadovat celeacute plněniacute nebo jeho libovolnou čaacutest na všech spoludlužniacuteciacutech jen na některyacutech nebo na ktereacutemkoli ze spoludlužniacuteků Prodleniacutem věřitele vůči jednomu ze spoludlužniacuteků nastaacutevaacute jeho prodleniacute i vůči ostatniacutem spoludlužniacutekům Uplatniacute-li věřitel proti některeacutemu ze spoludlužniacuteků viacutece než odpoviacutedaacute jeho podiacutelu vyrozumiacute o tom tento spoludlužniacutek ostatniacute a daacute jim přiacuteležitost aby uplatnili proti pohledaacutevce sveacute naacutemitky Maacute praacutevo požadovat aby splnili dluh podle podiacutelů ktereacute na ně připadajiacute nebo aby ho v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili Pokud spoludlužniacutek vyrovnal viacutece než činiacute jeho podiacutel naacuteležiacute mu od ostatniacutech spoludlužniacuteků naacutehrada

I věřiteleacute jsou opraacutevněniacute společně a nerozdiacutelně Pokud je dlužniacutek zavaacutezaacuten plnit několika věřitelům opraacutevněnyacutem vůči němu společně a nerozdiacutelně může kteryacutekoli z věřitelů žaacutedat celeacute plněniacute Dlužniacutek splniacute v celeacutem rozsahu tomu kdo o plněniacute požaacutedal prvniacute Přiacutepadnyacutem prodleniacutem jednoho ze spoluvěřitelů se ocitajiacute v prodleniacute takeacute ostatniacute spoluvěřiteleacute Pokud se však spojiacute pohledaacutevka a dluh v osobě jednoho ze spoluvěřitelů zaniknou tiacutem i pohledaacutevky

ostatniacutech spoluvěřitelů vůči dlužniacuteku

214 Vznik zaacutevazku

1 Spoluvlastniacuteci jsou osoby jimž naacuteležiacute vlastnickeacute praacutevo k věci společně Vzhledem k věci jako celku se

spoluvlastniacuteci považujiacute za jedinou osobu a naklaacutedajiacute s věciacute jako jedinaacute osoba

__________________________________________________________________________________________

Zaacutevazky nejčastěji vznikajiacute z praacutevniacutech jednaacuteniacute (ze smluv) Smlouvu lze charakterizovat jako

dvoustranneacute či viacutecestranneacute jednaacuteniacute smluvniacutech stran Smlouvy jsou zaacutekladniacutem titulem vzniku

zaacutevazku ustanoveniacute o zaacutevazciacutech ktereacute vznikajiacute ze smluv se použijiacute přiměřeně i na zaacutevazky ostatniacute Zaacutevazky mohou vzniknout i na zaacutekladě jednaacuteniacute jednostranneacuteho (jednaacuteniacute jedneacute strany) na zaacutekladě ktereacuteho vznikajiacute zaacutevazky podobneacute zaacutevazkům vzniklyacutem ze smluv jde o tzv

kvazikontrakty Kvazikontrakty nejsou zaacutevazky vzniklyacutemi ze smluv protože jim chybiacute konsensus smluvniacutech stran

Zaacutevazky ale mohou vznikat i z protipraacutevniacutech činů (z deliktů) Takoveacute zaacutevazky představujiacute zaacutevazkoveacute praacutevo postaveneacute na odpovědnosti za určiteacute porušeniacute povinnosti kteraacute může byacutet daacutena

smlouvou nebo zaacutekonem (mimosmluvniacute povinnost)

Zaacutevazky takeacute ale mohou vznikat i z jinyacutech praacutevniacutech skutečnostiacute kteryacutemi mohou byacutet

např uacuteředniacute rozhodnutiacute konstitutivniacute povahy protipraacutevniacute stav nebo jineacute praacutevniacute důvody

Přiacuteklad Např rozhodnutiacute soudu při zrušeniacute a vypořaacutedaacuteniacute podiacuteloveacuteho spoluvlastnictviacute jiacutemž se věc dosud všem spoluvlastniacutekům společnaacute přikazuje do vlastnictviacute jednomu nebo viacutece spoluvlastniacutekům za přiměřenou naacutehradu ndash

soud jiacutem založiacute zaacutevazek jehož obsahem bude povinnost dosavadniacuteho podiacuteloveacuteho spoluvlastniacuteka resp spoluvlastniacuteků jiacutemž byla věc přikaacutezaacutena do vlastnictviacute poskytnout přiměřenou naacutehradu byacutevalyacutem spoluvlastniacutekům jiacutemž věc do vlastnictviacute přikaacutezaacutena nebyla

215 Změna zaacutevazků 2151 Obecnyacute vyacuteklad ke změně zaacutevazků Praacutevniacute předpisy umožňujiacute aby zaacutevazkovyacute praacutevniacute vztah ve ktereacutem maacute jeden subjekt maacute postaveniacute věřitele (kreditora kteryacute maacute opraacutevněniacute od druheacuteho něco vyžadovat pohledaacutevku) a druhyacute subjekt maacute postaveniacute dlužniacuteka (debitora kteryacute povinen požadovanou pohledaacutevku ndash

dluh splnit) byl změněn resp aby k zaacutevazku jakožto praacutevniacute skutečnosti přistoupila dalšiacute praacutevniacute skutečnost kteraacute prvky původniacuteho dosavadniacuteho (původniacuteho) zaacutevazkoveacuteho vztahu změniacute V takoveacutem přiacutepadě hovořiacuteme o změně zaacutevazkoveacuteho praacutevniacuteho vztahu V raacutemci změn zaacutevazkovyacutech praacutevniacutech vztahů rozlišujeme

změny v subjektech zaacutevazků a změny v obsahu zaacutevazků

ke změně zaacutevazkoveacuteho praacutevniacuteho vztahu vždy dochaacuteziacute na zaacutekladě

praacutevniacuteho jednaacuteniacute rozhodnutiacutem soudů či jinyacutech staacutetniacutech orgaacutenů na zaacutekladě zaacutekona

2152 Změna zaacutevazků v subjektu

Změna zaacutevazku v osobě věřitele se realizuje postoupeniacutem pohledaacutevky Věřitel (postupitel) může postoupit pohledaacutevku celou nebo jen jejiacute čaacutest postoupit smlouvou jako postupitel i bez

souhlasu dlužniacuteka jineacute osobě (postupniacutekovi) Na zaacutekladě postoupeniacute pohledaacutevky nabyacutevaacute postupniacutek takeacute jejiacute přiacuteslušenstviacute a praacuteva s pohledaacutevkou spojenaacute včetně sjednaneacuteho zajištěniacute pohledaacutevky Při postoupeniacute je postupitel povinen vydat postupniacutekovi potřebneacute doklady o

__________________________________________________________________________________________

pohledaacutevce a sdělit mu vše co je k uplatněniacute pohledaacutevky zapotřebiacute Věřitel však může postoupit jen takovou pohledaacutevku kterou lze zcizit a to jen v přiacutepadě že to ujednaacuteniacute dlužniacuteka a věřitele nevylučuje Věřitel však nemůže postoupit pohledaacutevku kteraacute zanikaacute smrtiacute nebo jejiacutež obsah by se změnou věřitele k tiacuteži dlužniacuteka změnil Věřitel (postupitel) je povinen informovat dlužniacuteka o postoupeniacute pohledaacutevky Dokud postupitel dlužniacuteka nevyrozumiacute nebo dokud postupniacutek postoupeniacute pohledaacutevky dlužniacuteku neprokaacuteže může se dlužniacutek sveacute povinnosti zprostit tiacutem že splniacute postupiteli nebo se s niacutem jinak vyrovnaacute Postoupeniacute pohledaacutevky nemaacute

uacutečinky vůči osobě kteraacute dluh zajistila zaacutestavniacutem praacutevem ručeniacutem nebo jinyacutem způsobem dokud jiacute postupitel o postoupeniacute pohledaacutevky nevyrozumiacute nebo dokud jiacute postupniacutek postoupeniacute

pohledaacutevky neprokaacuteže

V přiacutepadě že pohledaacutevky byla postoupena za uacuteplatu postupitel odpoviacutedaacute postupniacutekovi (noveacutemu věřiteli) až do vyacuteše přijateacute uacuteplaty s uacuteroky za to že pohledaacutevka v době postoupeniacute

trvala a ručiacute za jejiacute dobytnost To neplatiacute pokud postupniacutek věděl že pohledaacutevka je budouciacute nejistaacute nebo nedobytnaacute Postupitel neodpoviacutedaacute za dobytnost postoupeneacute pohledaacutevky pokud se

tato stala nedobytnou až po postoupeniacute buď naacutehodou anebo nedopatřeniacutem postupniacuteka

Nedopatřeniacute lze postupniacuteku přičiacutest zejmeacutena tehdy pokud nevymaacutehaacute pohledaacutevku bez zbytečneacuteho odkladu poteacute co se stala splatnou nebo odložiacute-li splatnost pohledaacutevky

Na žaacutedost postupniacuteka může postupitel vymaacutehat postoupenou pohledaacutevku svyacutem jmeacutenem na

uacutečet postupniacuteka Pokud již však bylo postoupeniacute pohledaacutevky dlužniacutekovi již oznaacutemeno nebo prokaacutezaacuteno může postupitel pohledaacutevku vymaacutehat pokud saacutem prokaacuteže souhlas postupniacuteka a pokud postupniacutek pohledaacutevku saacutem nevymaacutehaacute V přiacutepadě že vymaacutehaacute pohledaacutevku postupitel

může dlužniacutek namiacutetat proti niacute sveacute vzaacutejemneacute pohledaacutevky jež maacute vůči postupiteli nikoliv však pohledaacutevky jež maacute vůči postupniacutekovi

Změna zaacutevazku v osobě dlužniacuteka se může realizovat převzetiacutem dluhu přistoupeniacutem k dluhu převzetiacutem majetku a postoupeniacutem smlouvy

Pokud někdo ujednaacute s dlužniacutekem že přejiacutemaacute jeho dluh nastoupiacute jako dlužniacutek na jeho miacutesto jen v přiacutepadě že k tomu věřitel souhlas původniacutemu dlužniacuteku nebo přejiacutemateli dluhu (převzetiacute dluhu) Pokud však věřitel s takovyacutem převzetiacutem dluhu nesouhlasiacute nebo k němu odmiacutetne daacutet souhlas nevznikaacute věřiteli vůči přejiacutemateli dluhu přiacutemeacute praacutevo V takoveacutem přiacutepadě maacute přejiacutematel dluhu však vůči dlužniacuteku povinnost zařiacutedit aby dlužniacutek nemusel věřiteli plnit Shodnou povinnost maacute vůči dlužniacuteku i ten kdo se mu zavaacuteže že opatřiacute plněniacute jeho věřiteli Obsah zaacutevazku se převzetiacutem dluhu neměniacute Přejiacutemateli dluhu naacuteležiacute všechny naacutemitky ktereacute mohl uplatnit původniacute dlužniacutek Převzetiacute dluhu se nedotyacutekaacute ani vedlejšiacutech praacutev spojenyacutech s pohledaacutevkou Přiacutepadneacute zajištěniacute dluhu poskytnuteacute třetiacute osobou trvaacute jen tehdy pokud osoba kteraacute zajištěniacute poskytla se změnou v osobě dlužniacuteka souhlasiacute Kdo však bez dlužniacutekova souhlasu ujednaacute s věřitelem že za dlužniacuteka splniacute jeho dluh staacutevaacute se novyacutem dlužniacutekem vedle původniacuteho dlužniacuteka a je spolu s niacutem zavaacutezaacuten společně a nerozdiacutelně (přistoupeniacute k dluhu)

V přiacutepadě že od zcizitele převezme někdo veškeryacute majetek nebo jeho poměrně určenou čaacutest staacutevaacute se společně a nerozdiacutelně se zcizitelem dlužniacutekem z dluhů ktereacute s převzatyacutem majetkem souvisiacute a o nichž nabyvatel při uzavřeniacute smlouvy věděl nebo musel vědět (převzetiacute majetku)

Nabyvatel však neniacute povinen plnit viacutece než kolik činiacute hodnota majetku jehož takto nabyl Pokud však takovyacute majetek převezme osoba zciziteli bliacutezkaacute staacutevaacute se společně a nerozdiacutelně se zcizitelem dlužniacutekem z dluhů ktereacute s převzatyacutem majetkem souvisiacute bez omezeniacute na hodnotu majetku jehož takto nabyla To neplatiacute pokud prokaacuteže že o určiteacutem dluhu nevěděla ani vědět nemusela Postoupit však lze i smlouvu pokud to jejiacute povaha nevylučuje (postoupeniacute

__________________________________________________________________________________________

smlouvy) V takoveacutem přiacutepadě může kteraacutekoli strana převeacutest jako postupitel svaacute praacuteva a povinnosti ze smlouvy nebo z jejiacute čaacutesti třetiacute osobě pokud s tiacutem postoupenaacute strana souhlasiacute a pokud nebylo dosud splněno 2153 Změna zaacutevazků v obsahu

Sjednanyacute zaacutevazek nelze měnit bez ujednaacuteniacute věřitele a dlužniacuteka Strany mohou dohodou ujednat změnu svyacutech praacutev a povinnostiacute (dohoda) V přiacutepadě že se strany dohodnou na změně obsahu zaacutevazku dosavadniacute zaacutevazek se na zaacutekladě takoveacute dohody rušiacute a nahrazuje se novyacutem zaacutevazkem (novace)

V takoveacutem přiacutepadě se jednaacute o privativniacute novaci kdy se dohodou obsah původniacuteho zaacutevazku neměniacute ale zrušuje se tak že dosavadniacute zaacutevazek nahrazuje zaacutevazek novyacute (praacutevniacute důvod původniacuteho zaacutevazku zanikaacute a nelze k němu přihliacutežet) Pokud však na zaacutekladě uzavřeneacute dohody může dosavadniacute zaacutevazek vedle noveacuteho zaacutevazku obstaacutet maacute se za to že původniacute zaacutevazek nebyl zrušen (novace kumulativniacute) Kumulativniacute novace měniacute původniacute zaacutevazek v dohodnuteacutem rozsahu (praacutevniacute důvod původniacuteho zaacutevazku trvaacute a k němu kumulativně přistupuje dalšiacute důvod opřenyacute o smlouvu o novaci)

Dosavadniacute zaacutevazek lze nahradit novyacutem zaacutevazkem i tak že si strany ujednaacuteniacutem upraviacute praacuteva a povinnosti mezi nimi dosud sporneacute nebo pochybneacute (narovnaacuteniacute) Platnost narovnaacuteniacute neniacute

dotčena omylem v tom co bylo mezi stranami sporneacute nebo pochybneacute ledaže omyl vyvolala některaacute strana lstiacute Narovnaacuteniacute dohodnuteacute v dobreacute viacuteře nepozbyacutevaacute platnosti ani tehdy zjistiacute-li se na zaacutekladě skutečnostiacute vyšlyacutech najevo dodatečně že některaacute ze stran pohledaacutevku neměla Narovnaacuteniacute tak chraacuteniacute dobrou viacuteru uacutečastniacuteka v praacutevo nabyteacute narovnaacuteniacutem kdy obecně platiacute že narovnaacuteniacute se považuje za platneacute i kdyby dodatečně vyšlo najevo že některaacute ze stran dohodnuteacute praacutevo v době sjednaacuteniacute narovnaacuteniacute neměla

V přiacutepadě že dlužniacutek nesplniacute svůj dluh řaacutedně a včas dostaacutevaacute se do prodleniacute (prodleniacute

dlužniacuteka) Za přiacutepadneacute prodleniacute však neniacute dlužniacutek odpovědnyacute pokud nemůže plnit v důsledku prodleniacute věřitele Po dlužniacutekovi kteryacute je v prodleniacute může věřitel vymaacutehat splněniacute

dluhu anebo může od smlouvy odstoupit za podmiacutenek ujednanyacutech ve smlouvě nebo stanovenyacutech zaacutekonem V přiacutepadě že je dlužniacutek v prodleniacute se splaacuteceniacutem peněžiteacuteho dluhu může věřitel kteryacute řaacutedně splnil sveacute smluvniacute a zaacutekonneacute povinnosti požadovat zaplaceniacute uacuteroku

z prodleniacute ledaže dlužniacutek neniacute za prodleniacute odpovědnyacute Pokud si smluvniacute strany neujednajiacute vyacuteši uacuteroku použije se vyacuteše uacuteroku stanovenaacute nařiacutezeniacutem vlaacutedy Na přiacutepadnou naacutehradu škody vznikleacute nesplněniacutem peněžiteacuteho dluhu maacute věřitel praacutevo pokud tato neniacute kryta uacuteroky

z prodleniacute Smluvniacute strany si však mohou ujednat že na přiacutepadnou naacutehradu škody maacute věřitel praacutevo vždy Po dobu prodleniacute nese dlužniacutek nebezpečiacute škody na věci ať již škoda vznikla z jakeacutekoli přiacutečiny pokud neprokaacuteže že by škoda vznikla i při řaacutedneacutem plněniacute jeho povinnosti nebo že škodu způsobil věřitel nebo vlastniacutek věci Kromě opraacutevněniacute požadovat uacuteroky z prodleniacute maacute věřitel takeacute praacutevo odstoupit od smlouvy za podmiacutenek sjednanyacutech ve smlouvě nebo stanovenyacutech zaacutekonem Pokud dlužniacutek smluvniacute povinnost porušiacute podstatnyacutem způsobem může věřitel od smlouvy odstoupit pokud to oznaacutemiacute bez zbytečneacuteho odkladu poteacute co se o prodleniacute dozvěděl Je-li však porušeniacute nepodstatneacute odstoupit lze poteacute co prodleacutevajiacuteciacute strana svoji povinnost nesplniacute ani v dodatečneacute přiměřeneacute lhůtě kterou jiacute druhaacute strana poskytla vyacuteslovně nebo mlčky V přiacutepadě že věřitel oznaacutemiacute dlužniacutekovi že mu určuje dodatečnou lhůtu k plněniacute a že mu ji již neprodloužiacute platiacute že marnyacutem uplynutiacutem teacuteto lhůty od smlouvy odstoupil

__________________________________________________________________________________________

Do prodleniacute se však může dostat i věřitel v přiacutepadě že nepřijme řaacutedně nabiacutednuteacute plněniacute nebo neposkytne dlužniacuteku součinnost potřebnou ke splněniacute dluhu (prodleniacute věřitele) Je-li

předmětem plněniacute věc nese věřitel po dobu sveacuteho prodleniacute nebezpečiacute škody na věci ať již škoda vznikne z jakeacutekoli přiacutečiny To neplatiacute způsobiacute-li škodu dlužniacutek I v přiacutepadě prodleniacute věřitele vznikaacute praacutevo odstoupit od smlouvy Pokud je porušeniacute smlouvy nepodstatneacute odstoupit lze poteacute co prodleacutevajiacuteciacute strana svoji povinnost nesplniacute ani v dodatečneacute přiměřeneacute

lhůtě kterou jiacute druhaacute strana poskytla vyacuteslovně nebo mlčky V přiacutepadě že však strana porušiacute prodleniacutem svou smluvniacute povinnost podstatnyacutem způsobem může druhaacute strana od smlouvy odstoupit pokud to prodleacutevajiacuteciacutemu oznaacutemiacute bez zbytečneacuteho odkladu poteacute co se o prodleniacute

dozvěděla

216 Zaacutenik zaacutevazků 2161 Obecně k zaacuteniku zaacutevazků

V přiacutepadě kdy nastane skutečnost předviacutedanaacute normami občanskeacuteho praacuteva se kterou je spojen zaacutenik zaacutevazkoveacuteho vztahu ujednanyacute zaacutevazek zanikne Skutečnosti se kteryacutemi může zaacutevazek

zaniknout mohou byacutet smluvniacutemi stranami ujednaacuteny přiacutemo v kontraktu (smlouvě) nebo je smluvniacute strany mohou vaacutezat na některou ze zaacutekonem předviacutedanyacutech skutečnostiacute upravenyacutech v občanskeacutem zaacutekoniacuteku Předklaacutedaneacute rozlišovaacuteniacute zaacuteniku zaacutevazků je postaveno na děleniacute dle

druhů praacutevniacutech skutečnostiacute Zaacutevazek může zaniknout na zaacutekladě jednostranneacuteho či dvoustranneacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute na zaacutekladě praacutevniacute udaacutelosti či na zaacutekladě složeneacute praacutevniacute udaacutelosti Jinyacutem rozlišeniacutem zaacuteniků zaacutevazků je rozlišeniacute zda při zaacuteniku zaacutevazku dojde

k uspokojeniacute pohledaacutevky věřitele či k uspokojeniacute jeho pohledaacutevky nedojde

2162 Zaacutenik zaacutevazků s uspokojeniacutem pohledaacutevky věřitele

K zaacuteniku zaacutevazku s uspokojeniacutem pohledaacutevky věřitele může dojiacutet splněniacutem dluhu naacutehradniacutem splněniacutem započteniacutem dluhu odstupnyacutem splynutiacutem dohodou

Splněniacutem dluhu (solutio) k zaacuteniku zaacutevazku dojde pokud dlužniacutek svůj dluh splniacute Dlužniacutek musiacute dluh splnit na svůj naacuteklad a nebezpečiacute řaacutedně a včas Splněniacute dluhu je praacutevniacute jednaacuteniacute

dlužniacuteka kteryacute poskytne věřiteli ujednaneacute plněniacute Proti sveacute vůli nemůže byacutet věřitel nucen aby přijal něco jineacuteho než co přiacuteslušiacute k jeho pohledaacutevce a dlužniacutek nemůže byacutet nucen aby poskytl něco jineacuteho než co je dlužen Toteacutež platiacute o miacutestě čase a způsobu splněniacute Majiacute-li si strany

navzaacutejem plnit zaacuteroveň může splněniacute požadovat jen ta strana kteraacute sama dluh již splnila nebo je ochotna a schopna splnit dluh současně s druhou stranou Lze-li dluh splnit několika způsoby pak se maacute za to že volba způsobu plněniacute naacuteležiacute dlužniacuteku Maacute-li praacutevo volby věřitel musiacute způsob plněniacute zvolit v ujednaneacute době jinak bez zbytečneacuteho odkladu tak aby dlužniacutek mohl podle jeho volby splnit Věřitel kteryacute přijiacutemaacute plněniacute je povinen vydat dlužniacutekovi na jeho žaacutedost potvrzeniacute o splněniacute dluhu (kvitanci) V kvitanci vyznačiacute jmeacuteno dlužniacuteka i věřitele předmět plněniacute a miacutesto a čas kde a kdy byl dluh splněn Je-li kvitance vydaacutena na

jistinu maacute se za to že bylo vyrovnaacuteno takeacute přiacuteslušenstviacute pohledaacutevky

Dlužiacute-li si strany vzaacutejemně plněniacute stejneacuteho druhu může každaacute z nich prohlaacutesit vůči druheacute straně že svoji pohledaacutevku započiacutetaacutevaacute proti pohledaacutevce druheacute strany (započteniacute) K

započteniacute lze přistoupit jakmile straně vznikne praacutevo požadovat uspokojeniacute vlastniacute pohledaacutevky a plnit svůj vlastniacute dluh Započteniacutem se obě pohledaacutevky rušiacute v rozsahu v jakeacutem

se vzaacutejemně kryjiacute V přiacutepadě že se nekryjiacute zcela započte se pohledaacutevka obdobně jako při splněniacute Tyto uacutečinky nastaacutevajiacute k okamžiku kdy se obě pohledaacutevky staly způsobilyacutemi k

__________________________________________________________________________________________

započteniacute Občanskyacute zaacutekoniacutek rozlišuje započteniacute jednostrannyacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem (tzv

prohlaacutešeniacutem o započteniacute) a započteniacute dvoustrannyacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem (tzv započteniacute dohodou) K započteniacute jsou způsobileacute pohledaacutevky ktereacute lze uplatnit před soudem Pohledaacutevka nejistaacute nebo neurčitaacute k započteniacute způsobilaacute neniacute Je zakaacutezaacuteno započteniacute proti pohledaacutevce vyacuteživneacuteho pro nezletileacuteho kteryacute neniacute plně sveacutepraacutevnyacute

Ujednajiacute-li si strany že jedna z nich může zaacutevazek zrušit zaplaceniacutem odstupneacuteho rušiacute se zaacutevazek zaplaceniacutem odstupneacuteho obdobně jako při odstoupeniacute od smlouvy (odstupneacute) Praacutevo

zrušit zaacutevazek zaplaceniacutem odstupneacuteho však nemaacute strana kteraacute již byť i jen zčaacutesti plněniacute druheacute strany přijala nebo druheacute straně sama plnila Praacutevo zrušit zaacutevazek odstoupeniacutem však nemaacute ta strana kteraacute již byť i jen čaacutestečně přijala plněniacute druheacute strany nebo druheacute straně sama plnila Splynutiacute je přiacutepad kdy jakyacutemkoli způsobem splyne praacutevo s povinnostiacute v jedneacute osobě V takoveacutem přiacutepadě zaniknou praacutevo i povinnost Splyne-li praacutevo věřitele s povinnostiacute toho kdo zaacutevazek zajišťuje hlavniacute dluh tiacutem nezanikaacute V přiacutepadě dohody občanskyacute zaacutekoniacutek vyacuteslovně stanoviacute že stranaacutem je na vůli ujednat si zaacutenik zaacutevazku aniž bude zřiacutezen zaacutevazek novyacute

2163 Zaacutenik zaacutevazků bez uspokojeniacute pohledaacutevky věřitele

K zaacuteniku zaacutevazku bez uspokojeniacute pohledaacutevky věřitele může dojiacutet

prominutiacute dluhu

naacuteslednou nemožnostiacute plněniacute odstoupeniacutem od smlouvy

vyacutepovědiacute uplynutiacutem doby

smrtiacute dlužniacuteka nebo věřitele

dalšiacutem přiacutepadem stanovenyacutem zaacutekonem

Promine-li věřitel dlužniacuteku dluh maacute se za to že dlužniacutek s prominutiacutem dluhu souhlasiacute

pokud neprojevil bez zbytečneacuteho odkladu nesouhlas vyacuteslovně nebo plněniacutem dluhu Prominutiacute dluhu je přiacutepad kdy dochaacuteziacute k zaacuteniku dluhu na zaacutekladě jednostranneacuteho praacutevniacuteho jednaacuteniacute

K prominutiacute dluhu dojde i v přiacutepadě že věřitel vydaacute dlužniacuteku kvitanci nebo mu vraacutetiacute dlužniacute uacutepis aniž dluh splnil Pokud však věřitel promine povinnost tomu kdo dluh zajišťuje nemaacute prominutiacute uacutečinky vůči hlavniacutemu dluhu Propustiacute-li však věřitel ze zaacutevazku jednoho ze spoluručitelů zůstaacutevajiacute ostatniacutem spoluručitelům zachovaacuteny naacutemitky ktereacute mohl uplatnit

spoluručitel jehož povinnost byla prominuta

V přiacutepadě že se dluh stane po vzniku zaacutevazku nesplnitelnyacutem zanikaacute zaacutevazek pro nemožnost plněniacute Plněniacute neniacute nemožneacute lze-li dluh splnit za ztiacuteženyacutech podmiacutenek s většiacutemi naacuteklady s pomociacute jineacute osoby nebo až po určeneacute době Nemožnost plněniacute prokazuje dlužniacutek Dlužniacutek je vždy povinen věřiteli bez zbytečneacuteho odkladu oznaacutemit že se splněniacute dluhu stalo nemožnyacutem Neučiniacute-li tak bez zbytečneacuteho odkladu poteacute co se o tom dozvěděl nebo dozvědět musel nahradiacute věřiteli škodu vzniklou tiacutem že věřitel nebyl o nemožnosti plněniacute včas vyrozuměn

Od smlouvy lze odstoupit ujednajiacute-li si to strany nebo stanoviacute-li tak zaacutekon (odstoupeniacute od

smlouvy) Pokud porušiacute strana smlouvu podstatnyacutem způsobem může druhaacute strana bez

zbytečneacuteho odkladu od smlouvy odstoupit Podstatneacute je takoveacute porušeniacute povinnosti o němž strana porušujiacuteciacute smlouvu již při uzavřeniacute smlouvy věděla nebo musela vědět že by druhaacute strana smlouvu neuzavřela pokud by toto porušeniacute předviacutedala Strana může od smlouvy

__________________________________________________________________________________________

odstoupit bez zbytečneacuteho odkladu poteacute co z chovaacuteniacute druheacute strany nepochybně vyplyne že porušiacute smlouvu podstatnyacutem způsobem a nedaacute-li na vyacutezvu opraacutevněneacute strany přiměřenou jistotu Po provedeniacute odstoupeniacute nelze již rozhodnutiacute změnit Odstoupeniacutem od smlouvy se

zaacutevazek zrušuje od počaacutetku Odstoupeniacutem od smlouvy zanikajiacute v rozsahu jeho uacutečinků praacuteva a povinnosti stran Odstoupeniacute od smlouvy se však nedotyacutekaacute praacuteva na zaplaceniacute smluvniacute pokuty nebo uacuteroku z prodleniacute pokud již dospěl praacuteva na naacutehradu škody vznikleacute z porušeniacute smluvniacute povinnosti ani ujednaacuteniacute ktereacute maacute vzhledem ke sveacute povaze zavazovat strany i po odstoupeniacute

od smlouvy zejmeacutena ujednaacuteniacute o způsobu řešeniacute sporů Byl-li dluh zajištěn nedotyacutekaacute se odstoupeniacute od smlouvy ani zajištěniacute

Zaacutevazek lze vypovědět ujednajiacute-li si to strany nebo stanoviacute-li tak zaacutekon Vyacutepověď

představuje ukončeniacute zaacutevazku ujednaneacuteho na dobu neurčitou (v přiacutepadě doby určiteacute musiacute byacutet tato možnost vyacuteslovně ujednaacutena) a to jednostrannyacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem ktereacute nevyžaduje

souhlas druheacute strany Je-li zaacutevazek vypovězen zanikaacute uplynutiacutem vyacutepovědniacute doby Lze-li

však zaacutevazek vypovědět bez vyacutepovědniacute doby zanikaacute zaacutevazek uacutečinnostiacute vyacutepovědi Zavazuje-li

smlouva ujednanaacute na dobu neurčitou alespoň jednu stranu k nepřetržiteacute nebo opakovaneacute

činnosti anebo zavazuje-li alespoň jednu stranu takovou činnost strpět lze zaacutevazek zrušit ke konci kalendaacuteřniacuteho čtvrtletiacute vyacutepovědiacute podanou alespoň tři měsiacutece předem

Uplynutiacute doby zanikne zaacutevazek pokud byl omezen na dobu určitou

V přiacutepadě smrti dlužniacuteka dluh zanikne jen pokud bylo obsahem dluhu plněniacute ktereacute mělo byacutet provedeno osobně dlužniacutekem Smrtiacute věřitele praacutevo zanikne bylo-li plněniacute omezeno jen na jeho osobu (smrt dlužniacuteka nebo věřitele)

22 Zajištěniacute zaacutevazků 221 Zajištěniacute zaacutevazků obecnyacute vyacuteklad Zajištěniacute zaacutevazku představuje možnost věřitele kteryacute se nedočkal plněniacute od dlužniacuteka uspokojit svou pohledaacutevku naacutehradniacutem způsobem Věřitel kteryacute se nechce vyacutehradně spoleacutehat na to že v přiacutepadně neuhrazeneacuteho dluhu bude muset očekaacutevat vyacutesledků exekučniacuteho řiacutezeniacute maacute na vyacuteběr zaacutekonem definovaneacute prostředky kteryacutemi lze dluh dlužniacuteka proti neuhrazeniacute zajistit Současneacute zajišťovaciacute prostředky občanskyacute zaacutekoniacutek rozděluje na prostředky kteryacute se dluh zajišťuje a kteryacutemi se dluh utvrzuje K zajišťovaciacutem prostředkům patřiacute praacutevo zaacutestavniacute (sect 1309) praacutevo zadržovaciacute (sect 1395) ručeniacute (sect 2018) finančniacute zaacuteruka (sect 2029) zajišťovaciacute převod praacuteva (sect 2040) a sraacutežky ze mzdy (sect 2045) Smluvniacute pokuta (sect 2048) a uznaacuteniacute dluhu (sect 2053) jsou prostředky sloužiacuteciacute k utvrzeniacute dluhu Zajišťovaciacute prostředky umožňujiacute věřiteli v přiacutepadě že dluh neniacute za smluvenyacutech podmiacutenek splněn uspokojit svou pohledaacutevku ze zajištěniacute (např z ručeniacute nebo ze zaacutestavniacuteho či zadržovaciacuteho praacuteva) Naproti tomu prostředky ktereacute sloužiacute k utvrzeniacute dluhu pouze postaveniacute věřitele posilujiacute Uznaacuteniacute dluhu pouze staviacute na jisto že dluh v době uznaacuteniacute existoval a prodlužuje lhůtu pro jeho vymaacutehaacuteniacute Smluvniacute pokuta sice pro věřitele znamenaacute dalšiacute finančniacute naacuterok o kteryacute se zvyšuje celkovaacute vyacuteše pohledaacutevky ale pokud dlužniacutek nemaacute dostatek prostředků pro splněniacute dluhu nebude schopen uhradit ani smluvniacute pokutu

222 Prostředky zajišťovaciacute Zaacutestavniacute praacutevo je často užiacutevanyacutem zajišťovaciacutem prostředkem a to pro vyacutehody jeho věcneacute povahy Věcnaacute povaha zaacutestavniacuteho praacuteva spočiacutevaacute v tom že tato zaacutesadně naacutesleduje praacutevniacute osud

__________________________________________________________________________________________

zajištěneacute věci (zaacutestavy) Vyacutehodou zaacutestavniacuteho praacuteva je i skutečnost že při konkurenci viacutece zajišťovaciacutech prostředků svědčiacute zaacutestavniacutemu věřiteli vyacutehodnějšiacute pořadiacute Uacutelohu zaacutestavniacuteho praacuteva je pak ještě posiacutelena v přiacutepadě že je toto zapsaacuteno ve veřejneacutem seznamu (např v katastru nemovitostiacute)

Při zajištěniacute dluhu zaacutestavniacutem praacutevem vznikne věřiteli opraacutevněniacute nesplniacute-li dlužniacutek dluh řaacutedně a včas uspokojit se z vyacutetěžku zpeněženiacute zaacutestavy do ujednaneacute vyacuteše a neniacute-li tato ujednaacutena do

vyacuteše pohledaacutevky s přiacuteslušenstviacutem ke dni zpeněženiacute zaacutestavy Zaacutestavou může byacutet každaacute věc s niacutež lze obchodovat Zaacutestavniacutem praacutevem lze zajistit dluh o určiteacute vyacuteši nebo dluh jehož vyacuteši lze určit kdykoli v době trvaacuteniacute zaacutestavniacuteho praacuteva Zaacutestavniacutem praacutevem lze zajistit dluh peněžityacute i nepeněžityacute podmiacuteněnyacute nebo i takovyacute kteryacute maacute vzniknout teprve v budoucnu Zaacutestavniacute praacutevo se zřizuje zaacutestavniacute smlouvou ve ktereacute strany ujednajiacute co je zaacutestavou a pro jakyacute dluh je zaacutestavniacute praacutevo zřiacutezeno Zaacutestavniacute praacutevo zajišťuje dluh a jeho přiacuteslušenstviacute Pokud to je zvlaacutešť ujednaacuteno zajišťuje zaacutestavniacute praacutevo i smluvniacute pokutu

Zaacutestavniacute praacutevo k věci zapsaneacute ve veřejneacutem seznamu vznikaacute zaacutepisem v tomto seznamu

Zaacutestavniacute praacutevo k moviteacute věci vznikne odevzdaacuteniacutem zaacutestavniacutemu věřiteli Požaacutedaacute-li o to

zaacutestavce vydaacute mu věřitel zaacutestavniacute list v němž zaacutestavu popiacuteše tak aby byla od jinyacutech věciacute dostatečně odlišena Zastavit lze i podiacutel v obchodniacute korporaci pokud jej lze volně převeacutest jinak se zastaveniacute řiacutediacute pravidly k jeho prodeji Zastavit je možneacute i pohledaacutevku kterou lze postoupit jineacutemu Je-li zaacutestavou pohledaacutevka zaacutestavniacuteho dlužniacuteka za zaacutestavniacutem věřitelem pohledaacutevka a dluh nezanikajiacute splynutiacutem osoby věřitele a dlužniacuteka Zřiacutedit zaacutestavniacute praacutevo může však i orgaacuten veřejneacute moci svyacutem rozhodnutiacutem Zaacutestavce může daacutet jako zaacutestavu ciziacute věc jen se souhlasem vlastniacuteka Daacute-li zaacutestavce jako zaacutestavu ciziacute movitou věc bez souhlasu vlastniacuteka vznikne zaacutestavniacute praacutevo je-li věc odevzdaacutena zaacutestavniacutemu věřiteli a ten ji přijme v dobreacute viacuteře že zaacutestavce je opraacutevněn věc zastavit Zaacutestavniacute dlužniacutek se zdržiacute všeho čiacutem se zaacutestava zhoršuje na uacutekor zaacutestavniacuteho věřitele Jakmile je zajištěnyacute dluh splatnyacute může se zaacutestavniacute věřitel uspokojit způsobem o němž se dohodl se zaacutestavcem popřiacutepadě zaacutestavniacutem dlužniacutekem v piacutesemneacute

formě jinak z vyacutetěžku zpeněženiacute zaacutestavy ve veřejneacute dražbě nebo z prodeje zaacutestavy podle jineacuteho zaacutekona Pokud je zaacutestavou cennyacute papiacuter přijatyacute k obchodovaacuteniacute na evropskeacutem regulovaneacutem trhu prodaacute se na tomto trhu nebo i mimo tento trh nejmeacuteně za cenu určenou evropskyacutem regulovanyacutem trhem Zaacutestavniacute věřitel maacute vůči zaacutestavci praacutevo na naacutehradu nutnyacutech naacutekladů vynaloženyacutech při vyacutekonu zaacutestavniacuteho praacuteva

Pro vznik zajištěniacute ručeniacutem je nezbytneacute prohlaacutešeniacute ručitele že věřitele uspokojiacute jestliže dlužniacutek věřiteli svůj dluh nesplniacute (ručeniacute) Nepřijme-li věřitel ručitele nemůže po něm nic žaacutedat Ručitelskeacute prohlaacutešeniacute vyžaduje piacutesemnou formu Předpokladem ručeniacute je platnyacute dluh dlužniacuteka Věřitel maacute praacutevo požadovat splněniacute na ručiteli pokud dlužniacutek v přiměřeneacute lhůtě dluh nesplnil ačkoli byl k tomu věřitelem v piacutesemneacute formě vyzvaacuten Ručitel může plněniacute odepřiacutet jen v přiacutepadě kdy věřitel zavinil že pohledaacutevka nemůže byacutet uspokojena dlužniacutekem Ručitel však může vůči věřiteli uplatnit všechny naacutemitky ktereacute maacute proti věřiteli dlužniacutek Ručeniacute zanikaacute zaacutenikem dluhu kteryacute zajišťuje nezanikaacute však pokud dluh zanikl pro nemožnost plněniacute dlužniacuteka a ručitel jej splnit může nebo pro zaacutenik praacutevnickeacute osoby kteraacute je dlužniacutekem

Finančniacute zaacuteruka vznikaacute prohlaacutešeniacutem vyacutestavce v zaacuteručniacute listině že uspokojiacute věřitele podle zaacuteručniacute listiny do vyacuteše určiteacute peněžniacute čaacutestky pokud dlužniacutek nesplniacute věřiteli určityacute dluh anebo splniacute-li se jineacute podmiacutenky určeneacute v zaacuteručniacute listině Zaacuteručniacute listina vyžaduje piacutesemnou formu Potvrdiacute-li finančniacute zaacuteruku jinyacute vyacutestavce může věřitel uplatnit praacutevo z finančniacute zaacuteruky vůči ktereacutemukoli z těchto vyacutestavců Vyacutestavce kteryacute potvrdil finančniacute zaacuteruku a na tomto zaacutekladě

__________________________________________________________________________________________

plnil maacute praacutevo na naacutehradu vůči vyacutestavci kteryacute jej o potvrzeniacute finančniacute zaacuteruky požaacutedal Je-li

vyacutestavcem banka zahraničniacute banka nebo spořitelniacute a uacutevěrniacute družstvo jednaacute se o bankovniacute zaacuteruku Vyacutestavce ručiacute za splněniacute zajištěneacuteho dluhu do vyacuteše a za podmiacutenek uvedenyacutech v zaacuteručniacute listině Vyacutestavce může vůči věřiteli uplatnit pouze naacutemitky jejichž uplatněniacute zaacuteručniacute listina připouštiacute Pokud jsou podmiacutenky uvedeneacute v zaacuteručniacute listině splněny splniacute vyacutestavce povinnost z finančniacute zaacuteruky pokud jej k tomu věřitel vyzve v piacutesemneacute formě Podmiňuje-li

zaacuteručniacute listina plněniacute vyacutestavce předloženiacutem určiteacuteho dokumentu musiacute byacutet předložen při vyacutezvě nebo bez zbytečneacuteho odkladu po niacute avšak vždy za trvaacuteniacute finančniacute zaacuteruky

Dluh může zajistit dlužniacutek nebo třetiacute osoba dluh tiacutem smlouvou o zajišťovaciacutem převodu praacuteva věřiteli dočasně převede sveacute praacutevo Zaacutekon předpoklaacutedaacute že zajišťovaciacute převod praacuteva je převodem s rozvazovaciacute podmiacutenkou že dluh bude splněn Pokud se zajišťovaciacute převod praacuteva tyacutekaacute věci zapsaneacute ve veřejneacutem seznamu vznikaacute zajištěniacute zaacutepisem do tohoto seznamu Pokud je k zajištěniacute dluhu převedeno vlastnickeacute praacutevo a pokud byla věc věřiteli předaacutena je věřitel opraacutevněn miacutet ji u sebe po celou dobu trvaacuteniacute zajišťovaciacuteho převodu praacuteva a je povinen vykonaacutevat prostou spraacutevu věci Maacute-li věc ve sveacute moci ten kdo věřiteli převodem praacuteva jistotu zřiacutedil vykonaacutevaacute on prostou spraacutevu věci Po splněniacute dluhu je věřitel povinen umožnit osobě kteraacute zajištěniacute poskytla vyacutekon praacuteva v předešleacutem rozsahu Zaacuteroveň jiacute vydaacute vše co z převedeneacuteho praacuteva ziacuteskal nebo co k němu přibylo proti naacutehradě naacutekladů ktereacute v souvislosti s vyacutekonem zajišťovaciacuteho převodu praacuteva uacutečelně vynaložil Pokud však neniacute zajištěnyacute dluh splněn stane se převod praacuteva nepodmiacuteněnyacutem a dlužniacutek předaacute věřiteli vše co je nutneacute k plneacutemu vyacutekonu převedeneacuteho praacuteva

V přiacutepadě že obvyklaacute cena jistoty převyšuje vyacuteši zajištěneacuteho dluhu vyplatiacute věřitel osobě kteraacute jistotu poskytla čaacutestku odpoviacutedajiacuteciacute rozdiacutelu přitom si započte naacuteklady ktereacute v souvislosti s vyacutekonem zajišťovaciacuteho převodu praacuteva uacutečelně vynaložil Neobsahuje-li smlouva

o zajišťovaciacutem převodu praacuteva uacutedaj o vyacuteši dluhu a hodnověrneacute oceněniacute praacuteva převedeneacuteho k zajištěniacute je na věřiteli aby dokaacutezal že obvyklaacute cena jistoty vyacuteši zajištěneacuteho dluhu zřejmě nepřevyšuje

Dluh lze takeacute zajistit dohodou věřitele a dlužniacuteka o sraacutežkaacutech ze mzdy nebo platu z

odměny ze smlouvy o vyacutekonu zaacutevisleacute praacutece zaklaacutedajiacuteciacute mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobnyacute zaacutevazek nebo z naacutehrady mzdy nebo platu ve vyacuteši nepřesahujiacuteciacute jejich polovinu Pokud však nejde o sraacutežky k uspokojeniacute praacuteva zaměstnavatele je třeba k uzavřeniacute takoveacute dohody vždy předchoziacuteho souhlasu zaměstnavatele Proti plaacutetci mzdy nebo platu nabyacutevaacute věřitel praacuteva na vyacuteplatu sraacutežek okamžikem kdy byla plaacutetci dohoda předložena Naacuteklady spojeneacute s placeniacutem sraacutežek nese plaacutetce mzdy nebo platu V přiacutepadě že však plaacutetce maacute plnit současně podle několika dohod o sraacutežkaacutech ze mzdy nebo platu jdou naacuteklady s placeniacutem sraacutežek podle druheacute a dalšiacute dohody k tiacuteži dlužniacuteka

223 Prostředky utvrzovaciacute Smluvniacute pokuta patřiacute mezi způsoby utvrzeniacute dluhu V současneacute podobě praacutevniacute uacutepravy je možneacute smluvniacute pokutu sjednat i ve formě jineacuteho než peněžiteacuteho plněniacute Pokud strany pro přiacutepad porušeniacute smluveneacute povinnosti smluvniacute pokutu v určiteacute vyacuteši nebo způsob ujednajiacute může věřitel požadovat smluvniacute pokutu v jakeacutemkoli přiacutepadě porušeniacute ujednaneacute povinnosti Koncepce smluvniacute pokuty stojiacute na opraacutevněniacute věřitele požadovat smluvniacute pokutu bez zřetele k tomu zda mu porušeniacutem utvrzeneacute povinnosti vznikla škoda Smluvniacute strany mohou dohodou vaacutezat vznik naacuteroku na zaplaceniacute smluvniacute pokuty i vyacutelučně jen na zaviněneacute porušeniacute Zaplaceniacute smluvniacute pokuty nezbavuje dlužniacuteka povinnosti splnit dluh smluvniacute pokutou

__________________________________________________________________________________________

utvrzenyacute Pokud byla ujednaacutena smluvniacute pokuta nemaacute věřitel praacutevo na naacutehradu škody vznikleacute z porušeniacute povinnosti ke ktereacutemu se smluvniacute pokuta vztahuje Toto ustanoveniacute je dispozitivniacute a smluvniacute strany jej mohou vzaacutejemnyacutem ujednaacuteniacutem vyloučit Nepřiměřeně vysokou smluvniacute pokutu může soud na naacutevrh dlužniacuteka sniacutežit s přihleacutednutiacutem k hodnotě a vyacuteznamu zajišťovaneacute povinnosti až do vyacuteše škody vznikleacute do doby rozhodnutiacute porušeniacutem teacute povinnosti na kterou

se vztahuje smluvniacute pokuta

V přiacutepadě že dlužniacute uznaacute svůj dluh co do důvodu i vyacuteše prohlaacutešeniacutem učiněnyacutem v piacutesemneacute formě předpoklaacutedaacute se že dluh v rozsahu uznaacuteniacute v době uznaacuteniacute trval (uznaacuteniacute dluhu) Důležiteacute je však i nastaveniacute domněnek pro přiacutepad čaacutestečneacuteho placeniacute či placeniacute uacuteroků Pokud plniacute dlužniacutek dluh zčaacutesti maacute čaacutestečneacute plněniacute uacutečinky uznaacuteniacute zbytku dluhu lze-li z okolnostiacute usoudit

že tiacutemto plněniacutem dlužniacutek uznal i zbytek dluhu Placeniacute uacuteroků se považuje za uznaacuteniacute dluhu ohledně čaacutestky z niacutež se uacuteroky platiacute Toto pravidlo se však nepoužije pro placeniacute již promlčeneacuteho dluhu

23 Podnikatel a společneacute jměniacute manželů 231 Uacutevodniacute vyacuteklad

Při založeniacute podnikaacuteniacute je nutneacute vždy disponovat určityacutemi peněžniacutemi prostředky ať už pro nakup zbožiacute a materiaacutelu nebo jen pro uacutehradu nezbytnyacutech poplatků a povinnyacutech měsiacutečniacutech odvodů U podnikatele fyzickeacute osoby kteraacute je investice do začaacutetků podnikaacuteniacute poměrně bezprobleacutemovaacute

2 Určiteacute zaacutekonem nastaveneacute postupy však musiacute dodržet osoby ve svazku

manželskeacutem Uzavřeniacutem manželstviacute vznikaacute společneacute jměniacute manželů ktereacute je koncipovaacuteno

jako zvlaacuteštniacute forma spoluvlastnictviacute3 kteraacute může vzniknout jen mezi manžely Občanskyacute zaacutekoniacutek společneacute jměniacute manželů upravuje v samostatnyacutech ustanoveniacutech odlišně od klasickeacuteho spoluvlastnictviacute Maacute-li pak byacutet za trvaacuteniacute manželstviacute použita čaacutest společneacuteho jměniacute manželů k podnikaacuteniacute jednoho z manželů maacute takoveacute použitiacute majetku zaacutekonem jasně definovanaacute pravidla

Dle občanskeacuteho zaacutekoniacuteku může podleacutehat majetek manželů (společneacute jměniacute) zaacutekonneacutemu

režimu smluveneacutemu režimu nebo režimu založeneacutemu rozhodnutiacutem soudu

232 Zaacutekonnyacute režim společneacuteho jměniacute

Podle režimu nastaveneacuteho občanskyacutem zaacutekoniacutekem (zaacutekonnyacute režim společneacuteho jměniacute manželů) je součaacutestiacute společneacuteho jměniacute to čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželeacute společně za trvaacuteniacute manželstviacute s vyacutejimkou toho co sloužiacute osobniacute potřebě jednoho z manželů co nabyl darem děděniacutem nebo odkazem jen jeden z manželů ledaže daacuterce při darovaacuteniacute nebo zůstavitel v pořiacutezeniacute pro přiacutepad smrti projevil jinyacute uacutemysl nebo nabyl jeden z

manželů jako naacutehradu nemajetkoveacute uacutejmy na svyacutech přirozenyacutech praacutevech či nabyl jeden z manželů praacutevniacutem jednaacuteniacutem vztahujiacuteciacutem se k jeho vyacutelučneacutemu vlastnictviacute a nabyl jeden z manželů naacutehradou za poškozeniacute zničeniacute nebo ztraacutetu sveacuteho vyacutehradniacuteho majetku Součaacutestiacute společneacuteho jměniacute je dle občanskeacuteho zaacutekoniacuteku i zisk z toho co naacuteležiacute vyacutehradně jednomu z manželů Součaacutestiacute společneacuteho jměniacute je takeacute podiacutel manžela v obchodniacute společnosti nebo družstvu pokud se manžel v době trvaacuteniacute manželstviacute stal společniacutekem obchodniacute společnosti nebo členem družstva

2 Některaacute omezeniacute sebou nese např probiacutehajiacuteciacute oddluženiacute dle zaacutekona č 1822006 Sb o uacutepadku a způsobech

jeho řešeniacute ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (insolvenčniacute zaacutekon) 3 Spoluvlastniacuteky jsou osoby jimž naacuteležiacute vlastnickeacute praacutevo k věci společně

__________________________________________________________________________________________

V zaacutekonneacutem režimu společneacute manželeacute jměniacute užiacutevajiacute berou z nich plody a užitky udržujiacute je naklaacutedajiacute s nimi hospodařiacute s nimi a spravujiacute je oba nebo jeden z nich podle dohody Povinnosti a praacuteva spojenaacute se společnyacutem jměniacutem nebo jeho součaacutestmi naacuteležiacute oběma manželům společně a nerozdiacutelně Z praacutevniacutech jednaacuteniacute tyacutekajiacuteciacutech se společneacuteho jměniacute nebo jeho součaacutestiacute jsou manželeacute zavaacutezaacuteni a opraacutevněni společně a nerozdiacutelně

Pokud maacute však byacutet v raacutemci zaacutekonneacuteho režimu součaacutest společneacuteho jměniacute použita k podnikaacuteniacute jednoho z manželů a pokud majetkovaacute hodnota toho co maacute byacutet použito přesahuje miacuteru přiměřenou majetkovyacutem poměrům manželů vyžaduje se při prvniacutem takoveacutem použitiacute souhlas druheacuteho manžela Souhlas druheacuteho manžela se dle občanskeacuteho zaacutekoniacuteku vyžaduje i v přiacutepadě kdy maacute byacutet součaacutest společneacuteho jměniacute použita k nabytiacute podiacutelu v obchodniacute společnosti nebo družstvu nebo pokud je důsledkem nabytiacute podiacutelu ručeniacute za dluhy společnosti nebo družstva v rozsahu přesahujiacuteciacutem miacuteru přiměřenou majetkovyacutem poměrům manželů Byl-li druhyacute manžel však opomenut může se dovolat neplatnosti jednaacuteniacute manžela kteryacute bez jeho souhlasu součaacutest společneacuteho jměniacute k podnikaacuteniacute použil nebo za takovou součaacutest nabyl podiacutel v obchodniacute společnosti nebo družstvu nebo jiacutem ručiacute za dluhy společnosti nebo družstva

233 Režim smluvenyacute

Majetkovyacute režim odlišnyacute od zaacutekonneacuteho režimu mohou ujednat jak manželeacute tak snoubenci před uzavřeniacutem manželstviacute Smluvenyacute režim si mohou ujednat manželeacute kdykoli v průběhu trvaacuteniacute jejich manželstviacute Tiacutem upraviacute zpravidla sveacute povinnosti a praacuteva tyacutekajiacuteciacute se již existujiacuteciacuteho společneacuteho jměniacute avšak vždy s uacutečinkem do budoucna K ujednaneacutemu zpětneacutemu uacutečinku pro smluvenyacute režim se nepřihliacutežiacute Smlouva o manželskeacutem majetkoveacutem režimu vyžaduje vždy formu veřejneacute listiny (tzv notaacuteřskeacuteho zaacutepisu) Pro zajištěniacute funkčnosti režimu oddělenyacutech jměniacute či režimu smluveneacute spraacutevy společneacuteho jměniacute ale i ochrany nedlužiacuteciacuteho manžela je však nutneacute aby byly zvolenyacute režim uacutečinnyacute vůči třetiacutem osobaacutem Toho je dosaženo zaneseniacutem dohody dohoda o volbě režimu do veřejneacuteho seznamu kteryacute je veden Notaacuteřskou komorou Českeacute republiky Smluvenyacute majetkovyacute režim může spočiacutevat v režimu

oddělenyacutech jměniacute vyhrazujiacuteciacutem vznik společneacuteho jměniacute ke dni zaacuteniku manželstviacute rozšiacuteřeniacute nebo zuacuteženiacute rozsahu společneacuteho jměniacute v zaacutekonneacutem režimu

Smluvenyacute režim lze naacutesledně změnit dohodou manželů nebo rozhodnutiacutem soudu Smlouva snoubenců o manželskeacutem majetkoveacutem režimu nabyacutevaacute uacutečinnosti uzavřeniacutem manželstviacute Ve smlouvě o smluveneacutem režimu si mohou snoubenci i manželeacute upravit odchylně spraacutevu společneacuteho jměniacute manželů Smlouva však vždy musiacute obsahovat ujednaacuteniacute o tom kteryacute manžel bude spravovat společneacute jměniacute nebo jeho součaacutest a jakyacutem způsobem Zaacutekon v tomto ohledu

předpoklaacutedaacute že při smluveneacutem režimu manžel kteryacute spravuje společneacute jměniacute praacutevně jednaacute v zaacuteležitostech tyacutekajiacuteciacutech se společneacuteho jměniacute samostatně a to i v soudniacutem nebo jineacutem řiacutezeniacute ledaže je daacutele stanoveno jinak Manžel kteryacute spravuje všechno společneacute jměniacute může praacutevně jednat jen se souhlasem druheacuteho manžela a) při naklaacutedaacuteniacute se společnyacutem jměniacutem jako celkem b) při naklaacutedaacuteniacute s obydliacutem v němž je rodinnaacute domaacutecnost manželů

Pokud je tedy manžely za vyacuteše uvedenyacutech podmiacutenek ujednaacuten smluvenyacute režim použitiacute čaacutesti společneacuteho jměniacute manželů ktereacute nepřesahuje vyacuteši jměniacute a se kterou může jeden z manželů bez souhlasu druheacuteho v raacutemci smluveneacuteho režimu disponovat neniacute k použitiacute takoveacute čaacutesti společneacuteho jměniacute manželů k podnikaacuteniacute souhlasu druheacuteho z manželů potřeba To by však

__________________________________________________________________________________________

neplatilo pro přiacutepad kdy by chtěl čaacutest společneacuteho jměniacute manželů použiacutet k podnikaacuteniacute ten

manžel kteryacute společneacute jměniacute dle dohody o smluveneacutem režimu nespravuje V takoveacutem

přiacutepadě by manžel kteryacute neniacute spraacutevcem společneacuteho jměniacute potřeboval k použitiacute čaacutesti společneacuteho jměniacute manželů k podnikaacuteniacute souhlas druheacuteho manžela kteryacute je dle smluveneacuteho režimu spraacutevcem společneacuteho jměniacute

234 Režim oddělenyacutech jměniacute

V přiacutepadě režimu oddělenyacutech jměniacute smiacute manžel naklaacutedat se svyacutem majetkem bez souhlasu druheacuteho manžela Pokud v režimu oddělenyacutech jměniacute manželeacute společně podnikajiacute nebo jeden z manželů podnikaacute s pomociacute druheacuteho manžela majiacute povinnost rozdělit si přiacutejmy z podnikaacuteniacute jak si v piacutesemneacute formě ujednali Pokud postup při rozdělovaacuteniacute přiacutejmů z podnikaacuteniacute manželeacute neujednali rozděliacute se přiacutejmy dle občanskeacuteho zaacutekoniacuteku rovnyacutem diacutelem V režimu oddělenyacutech jměniacute nabyacutevaacute manžel majetek zcela samostatně vyacutelučně do sveacuteho vlastnictviacute Každyacute z manželů v režimu oddělenyacutech jměniacute hospodařiacute a spravuje vyacutelučně svůj majetek a takeacute

odpoviacutedaacute za dluhy ktereacute svyacutem jednaacuteniacutem způsobil Vyacutejimkou je v takoveacutem přiacutepadě vybaveniacute rodinneacute domaacutecnosti ktereacute sloužiacute k uspokojeniacute potřeb rodiny jako celku zejmeacutena nezletilyacutech dětiacute

Pojem zaacutevazek (obligace) označuje určityacute vztah mezi věřitelem a dlužniacutekem jehož obsahem jsou praacuteva a povinnosti těchto dvou (či viacutece) osob v raacutemci soukromopraacutevniacuteho vztahu

Z uzavřeneacuteho zaacutevazku vyplyacutevaacute povinnost zaacutevazek dodržet Smluvniacute strany jsou zaacutevazkem vaacutezaacuteny a nemohou od něho jednostranně odstoupit pokud jim to zaacutekon vyacuteslovně neumožňuje nebo si takovou možnost strany neupraviacute smlouvou kterou tento zaacutevazek založily

Obsahem zaacutevazku jsou vždy subjektivniacute praacuteva a subjektivniacute povinnosti Zajištěniacute zaacutevazku představuje možnost věřitele kteryacute se nedočkal plněniacute od dlužniacuteka

uspokojit svou pohledaacutevku naacutehradniacutem způsobem Zaacutevazky nejčastěji vznikajiacute z praacutevniacutech jednaacuteniacute (ze smluv) Zaacutevazky ale mohou vznikat i z

protipraacutevniacutech činů (z deliktů) nebo z jinyacutech praacutevniacutech skutečnostiacute Zajištěniacute zaacutevazku představuje možnost věřitele kteryacute se nedočkal plněniacute od dlužniacuteka

uspokojit svou pohledaacutevku naacutehradniacutem způsobem

1 Charakterizujte zaacutevazek a uveďte jakeacute způsoby vzniku zaacutevazku rozlišuje soukromeacute praacutevo

2 Bliacuteže specifikujte obsah zaacutevazku

__________________________________________________________________________________________

3 Jakyacutemi způsoby je možneacute zaacutevazek zajistit a k čemu zajištěniacute sloužiacute 4 Bliacuteže specifikujte jednotliveacute druhy zaacuteniku zaacutevazků 5 Specifikujte smlouvu kupniacute a smlouvu o diacutelo uveďte jejich zaacutekladniacute naacuteležitosti

Uveďte v čem jsou tyto dvě smlouvy rozdiacutelneacute 6 Charakterizujte jednotliveacute bankovniacute smlouvy a uveďte ktereacute praacutevniacute předpisy je

upravujiacute

Hurdiacutek J a kol (2013) Občanskeacute praacutevo hmotneacute obecnaacute čaacutest absolutniacute majetkovaacute praacuteva

Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk Raban P a kol (2013) Občanskeacute praacutevo hmotneacute relativniacute majetkovaacute praacuteva Brno Vaacuteclav

Rozehnal A a kol (2014) Obchodniacute praacutevo Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk

Praacutevniacute předpisy

1 Zaacutekon č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

2 Zaacutekon č 902012 Sb o obchodniacutech korporaciacutech a družstvech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

3 Podnikatel a spraacutevniacute iacutezeniacute KPMZAP

__________________________________________________________________________________________

3 Podnikatel a spraacutevniacute iacutezeniacute (Ji iacute Novotnyacute)

Obsah 3 Podnikatel a spraacutevniacute iacutezeniacute 32

31 Vztahy ve ejneacute spraacutevy a podnikatelskyacutech subjektů 32

Kliacutečovaacute slova ve ejnaacute spraacuteva spraacutevniacuteho iacutezeniacute uacutečastniacuteci spraacutevniacuteho iacutezeniacute průběh spraacutevniacuteho iacutezeniacute spraacutevniacute dozor p estupek spraacutevniacute delikt

31 Vztahy ve ejneacute spraacutevy a podnikatelskyacutech subjektů 311 Uacutevodniacute vyacuteklad Podnikatel v postaveniacute fyzickeacute nebo praacutevnickeacute osoby musiacute tak jako každaacute osoba plnit sveacute povinnosti ktereacute jsou stanoveny v praacutevniacutech p edpisech Vzhledem k tomu že činnost podnikatele zasahuje do mnoha oblastiacute je postaveniacute podnikatele oproti jinyacutem praacutevnickyacutem či fyzickyacutem osobaacutem mnohem složitějšiacute neb činnosti kteryacutemi se podnikateleacute p i podnikaacuteniacute zabyacutevajiacute nejsou upraveny v jednom praacutevniacutem p edpise (zaacutekoně či podzaacutekonneacutem p edpise) ale v několika ktereacute svyacutem obsahem zcela vůbec vzaacutejemně nesouvisiacute Podnikatel kteryacute se zabyacutevaacute vedeniacutem uacutečetnictviacute tak bude muset ve vztahu ke svyacutem zaacutekazniacutekům a klientům dodržovat nejen p iacuteslušneacute praacutevniacute p edpisy vyhlaacutešky p iacutepadně normy EU ktereacute upravujiacute uacutečtovaacuteniacute a vedeniacute uacutečetnictviacute ale bude muset současně dodržovat praacutevniacute p edpisy upravujiacuteciacute jeho povinnosti vůči orgaacutenům ve ejneacute spraacutevy jako jsou nap iacuteklad zaacutekony upravujiacuteciacute ve ejneacute zdravotniacute pojištěniacute důchodoveacute pojištěniacute odvody a uacutehrady daniacute aj V p iacutepadě že podnikatel neplniacute povinnosti stanoveneacute jemu zaacutekonem vystavuje se vzniku odpovědnosti za takoveacute porušeniacute praacutevniacutech p edpisů ktereacute může byacutet naacutesledně i sankcionovaacuteno

Ciacutele Vztahy ve ejneacute spraacutevy a podnikatelskyacutech subjektů Pojem a p edmět spraacutevniacuteho iacutezeniacute Pojem a p edmět spraacutevniacuteho dozoru

Odpovědnost v podnikatelskeacute činnosti

__________________________________________________________________________________________

Nejčastěji se podnikatel p i styku s ve ejnou spraacutevou setkaacutevaacute s pojmem spraacutevniacute orgaacuten

Označeniacute spraacutevniacute orgaacuten souvisiacute s vyacutekonem ve ejneacute spraacutevy ktereacute je vykonaacutevaacutena vyacutehradně staacutetem a kteraacute je v raacutemci spraacutevy ve ejneacute označovaacutena za staacutetniacute spraacutevu Subjekty pově eneacute vyacutekonem ve ejneacute spraacutevy jsou označovaacuteny za vykonavatele ve ejneacute spraacutevy Jak bylo shora zmiacuteněno staacutet je jedniacutem ze subjektů ve ejneacute spraacutevy V p iacutepadě že staacutet vykonaacutevaacute ve ejnou spraacutevu saacutem prost ednictviacutem spraacutevniacutech orgaacutenů a uacute adů považujeme takto vykonaacutevanou ve ejnou spraacutevu za spraacutevu staacutetniacute (vykonaacutevanou staacutetem) kteraacute je vykonaacutevanaacute p iacutemo Pokud je ale vyacutekon spraacutevy na zaacutekladě zaacutekona delegovaacuten na jinyacute subjekt (nap obec) jednaacute o p enesenyacute vyacutekon staacutetniacute spraacutevy Legaacutelniacute definice spraacutevniacuteho orgaacutenu je pak p edstavovaacutena nap ust sect 4 odst 1 soudniacuteho aacutedu spraacutevniacuteho1

v p iacutepadě žalob podanyacutech proti rozhodnutiacute spraacutevniacuteho orgaacutenu Spraacutevniacutem orgaacutenem je dle zmiacuteněneacuteho ustanoveniacute zaacutekona orgaacuten moci vyacutekonneacute orgaacuten uacutezemniacuteho samospraacutevneacuteho celku či fyzickaacute nebo praacutevnickaacute osoba nebo jinyacutem orgaacuten pokud mu bylo svě eno rozhodovaacuteniacute o praacutevech a povinnostech fyzickyacutech a praacutevnickyacutech osob v

oblasti ve ejneacute spraacutevy

P iacuteklad P iacutekladem vykonavatele ve ejneacute spraacutevy v p iacutepadě praacutevnickeacute osoby soukromeacuteho praacuteva to bude nap iacuteklad obchodniacute společnost pově enaacute provozovaacuteniacute stanic technickeacute kontroly V p iacutepadě ve ejnopraacutevniacute korporace osobniacute lze za vykonavatele ve ejneacute spraacutevy považovat nap notaacute e sdruženeacute v Notaacute skeacute komo e ČR

32 Pojem a p edmět spraacutevniacuteho iacutezeniacute 321 Uacutevodniacute vyacuteklad Spraacutevniacute iacutezeniacute je možneacute definovat jako postup spraacutevniacuteho orgaacutenu p i realizaci jeho pravomoci Jinaacute definice spraacutevniacuteho iacutezeniacute je p edklaacutedaacutena spraacutevniacutem aacutedem kteryacute spraacutevniacute iacutezeniacute označuje za postup spraacutevniacuteho orgaacutenu jehož uacutečelem je vydaacuteniacute rozhodnutiacute jiacutemž se v určiteacute věci zaklaacutedajiacute měniacute nebo rušiacute praacuteva anebo povinnosti jmenovitě určeneacute osoby nebo jiacutemž se v určiteacute věci prohlašuje že takovaacute osoba praacuteva nebo povinnosti maacute anebo nemaacute Spraacutevniacute iacutezeniacute je upraveno spraacutevniacutem aacutedem kteryacute upravuje postup orgaacutenů moci vyacutekonneacute orgaacutenů uacutezemniacutech samospraacutevnyacutech celků a jinyacutech orgaacutenů praacutevnickyacutech a fyzickyacutech osob pokud vykonaacutevajiacute působnost v oblasti ve ejneacute spraacutevy Tyto orgaacuteny pokud vykonaacutevajiacute působnost v oblasti ve ejneacute spraacutevy spraacutevniacute aacuted souhrnně označuje za spraacutevniacute orgaacuteny

322 Zaacutekladniacute zaacutesady činnosti spraacutevniacutech orgaacutenů

Zaacutekladniacute zaacutesadou činnosti spraacutevniacutech orgaacutenů je zaacutesada zaacutekonnosti Spraacutevniacute orgaacuten je povinen

postupovat v souladu se zaacutekony a ostatniacutemi praacutevniacutemi p edpisy ale i v souladu s

mezinaacuterodniacutemi smlouvami ktereacute jsou součaacutestiacute praacutevniacuteho aacutedu Svou pravomoc může spraacutevniacute oraacuten uplatňovat pouze k těm uacutečelům k nimž mu byla zaacutekonem nebo na zaacutekladě zaacutekona svě ena a v rozsahu v jakeacutem mu byla svě ena Praacuteva nabytaacute v dobreacute viacute e jakož i opraacutevněneacute zaacutejmy osob jichž se činnost spraacutevniacuteho orgaacutenu v jednotliveacutem p iacutepadě dotyacutekaacute je spraacutevniacute orgaacuten povinen šet it a do těchto praacutev může spraacutevniacute orgaacuten zasahovat jen za podmiacutenek stanovenyacutech

zaacutekonem a v nezbytneacutem rozsahu Spraacutevniacute orgaacuten je povinen dbaacutet aby jiacutem p ijateacute ešeniacute bylo v souladu s ve ejnyacutem zaacutejmem a aby odpoviacutedalo okolnostem daneacuteho p iacutepadu Dbaacutet je spraacutevniacute orgaacuten povinen i na to aby p i rozhodovaacuteniacute skutkově shodnyacutech nebo podobnyacutech p iacutepadů nevznikaly nedůvodneacute rozdiacutely

1 Zaacutekon č 1502002 Sb soudniacute aacuted spraacutevniacute ve zněniacute pozdějšiacutech p edpisů

__________________________________________________________________________________________

P i sveacute činnosti je spraacutevniacute orgaacuten povinen postupovat tak aby byl zjištěn stav věci o němž nejsou důvodneacute pochybnosti a to v rozsahu kteryacute je nezbytnyacute pro soulad uacutekonu spraacutevniacuteho

orgaacutenu s požadavky zaacutesady zaacutekonnosti Ve ejnaacute spraacuteva a činnost spraacutevniacutech orgaacutenu je službou ve ejnosti V tomto ohledu majiacute spraacutevniacute orgaacuteny povinnost se k osobaacutem jichž se činnost spraacutevniacuteho orgaacutenu v jednotlivyacutech p iacutepadech dotyacutekaacute chovat zdvo ile a podle možnostiacute jim vychaacutezet vst iacutec Osobou ktereacute se činnost spraacutevniacuteho orgaacutenu dotyacutekaacute nazyacutevaacute spraacutevniacute aacuted osobou dotčenou Spraacutevniacute orgaacuten je v p iacutepadě kdy je to vzhledem k povaze uacutekonu a osobniacutem poměrům dotčeneacute osoby pot ebneacute povinen poskytnout takoveacute osobě p imě eneacute poučeniacute o jejiacutech praacutevech a povinnostech S dostatečnyacutem p edstihem je spraacutevniacute orgaacuten povinen uvědomit dotčeneacute osoby o uacutekonu kteryacute učiniacute pokud je to pot ebneacute k haacutejeniacute jejich praacutev a neohroziacute-li to

uacutečel uacutekonu

Spraacutevniacute orgaacuten je povinen vy izovat věci bez zbytečnyacutech průtahů je povinen umožnit dotčenyacutem osobaacutem uplatňovat jejich praacuteva a opraacutevněneacute zaacutejmy a v p iacutepadě kdy to povaha projednaacutevaneacute věci umožňuje je povinen pokusit se o smiacuterneacute odstraněniacute rozporů ktereacute braacuteniacute aacutedneacutemu projednaacuteniacute a rozhodnutiacute daneacute věci P i činnosti je spraacutevniacute orgaacuten povinen postupovat

tak aby nikomu nevznikaly zbytečneacute naacuteklady Podklady od dotčeneacute osoby vyžaduje jen tehdy pokud tak stanoviacute zaacutekon Dotčeneacute osoby majiacute byacutet ze strany spraacutevniacutech orgaacutenů zatěžovaacuteny co nejmeacuteně Pokud může pot ebneacute uacutedaje ke sveacute činnosti spraacutevniacute orgaacuten ziacuteskat z uacute edniacute evidence kterou saacutem vede je povinen spraacutevniacute orgaacuten v p iacutepadě že o to dotčenaacute osoba požaacutedaacute obstaraacuteniacute takovyacutech listin zajistit Spraacutevniacute orgaacuteny vzaacutejemně spolupracujiacute v zaacutejmu dobreacute spraacutevy a jsou povinny dbaacutet vzaacutejemneacuteho souladu všech postupů ktereacute probiacutehajiacute současně a souvisejiacute s tyacutemiž praacutevy nebo povinnostmi dotčeneacute osoby

323 Opat eniacute proti nečinnosti

Uacutečastniacutek iacutezeniacute může po uplynutiacute lhůt pro vydaacuteniacute rozhodnutiacute podat žaacutedost o uplatněniacute opat eniacute proti nečinnosti dle sect 80 spraacutevniacuteho aacutedu I bez zmiacuteněneacute žaacutedosti je však vždy povinen učinit opat eniacute proti nečinnosti nad iacutezenyacute spraacutevniacute orgaacuten z moci uacute edniacute pokud zjistiacute že p iacuteslušnyacute spraacutevniacute orgaacuten nevydaacute rozhodnutiacute ve věci v zaacutekonneacute lhůtě Opat eniacute proti nečinnosti učiniacute nad iacutezenyacute spraacutevniacute orgaacuten takeacute v p iacutepadě kdy p iacuteslušnyacute spraacutevniacute orgaacuten nezahaacutejiacute iacutezeniacute ve lhůtě 30 dnů ode dne kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujiacuteciacutech zahaacutejeniacute iacutezeniacute z moci uacute edniacute či v p iacutepadě kdy je z okolnostiacute zjevneacute že věcně a miacutestně p iacuteslušnyacute spraacutevniacute orgaacuten nedodržiacute lhůtu stanovenou pro vydaacuteniacute rozhodnutiacute o žaacutedosti nebo zahaacutejit iacutezeniacute z moci uacute edniacute anebo v iacutezeniacute aacutedně pokračovat

324 Uacutečastniacuteci spraacutevniacuteho iacutezeniacute Uacutečastniacuteky iacutezeniacute spraacutevniacute aacuted rozlišuje dle toho zda jde o iacutezeniacute zahaacutejeneacute na zaacutekladě žaacutedosti uacutečastniacuteka ( iacutezeniacute zahaacutejeneacute na naacutevrh) či zde jde o iacutezeniacute ktereacute zahaacutejil spraacutevniacute orgaacuten saacutem ( iacutezeniacute z moci uacute edniacute) Uacutečastniacuteky iacutezeniacute jsou v iacutezeniacute o žaacutedosti žadatel a dalšiacute dotčeneacute osoby na ktereacute se pro společenstviacute praacutev nebo povinnostiacute s žadatelem musiacute vztahovat rozhodnutiacute spraacutevniacuteho orgaacutenu

V iacutezeniacute z moci uacute edniacute jsou uacutečastniacuteky iacutezeniacute dotčeneacute osoby jimž maacute rozhodnutiacute spraacutevniacuteho orgaacutenu založit změnit nebo zrušit praacutevo anebo povinnost nebo prohlaacutesit že praacutevo nebo povinnost majiacute anebo nemajiacute Uacutečastniacuteky jsou však teacutež dalšiacute dotčeneacute osoby pokud mohou byacutet

rozhodnutiacutem p iacutemo dotčeny ve svyacutech praacutevech nebo povinnostech Uacutečastniacuteky jsou ale rovněž i osoby o kteryacutech to stanoviacute zvlaacuteštniacute zaacutekon Za uacutečastniacuteka iacutezeniacute však bude dle spraacutevniacuteho aacutedu v

__________________________________________________________________________________________

pochybnostech považovaacuten i ten kdo tvrdiacute že je uacutečastniacutekem dokud se neprokaacuteže opak O tom zda osoba je či neniacute uacutečastniacutekem vydaacute spraacutevniacute orgaacuten usneseniacute jež se oznamuje pouze tomu o jehož uacutečasti v iacutezeniacute bylo rozhodovaacuteno a ostatniacute uacutečastniacuteci se o něm vyrozumiacute

Každyacute uacutečastniacutek v iacutezeniacute p ed spraacutevniacutem orgaacutenem musiacute miacutet procesniacute způsobilost Procesniacute způsobilost je praacutevniacute způsobilost byacutet v raacutemci spraacutevniacuteho iacutezeniacute nositelem procesniacutech praacutev a povinnostiacute Tato způsobilost je odvozovaacutena od způsobilosti koncipovaneacute v občanskeacutem zaacutekoniacuteku Každyacute kdo maacute praacutevniacute osobnost musiacute současně disponovat možnostiacute byacutet subjektem procesu ve ktereacutem se rozhoduje o jeho praacutevech a povinnostech V tomto ohledu spraacutevniacute aacuted stanoviacute že každyacute je způsobilyacute činit v iacutezeniacute uacutekony samostatně v tom rozsahu v jakeacutem mu

zaacutekon p iznaacutevaacute sveacutepraacutevnost Osoby omezeneacute ve sveacutepraacutevnosti nemajiacute procesniacute způsobilost v rozsahu takoveacuteho omezeniacute Zaacutekony však procesniacute způsobilost osobaacutem p iznaacutevajiacute i když jiacute osoba sama nemaacute či jiacute byla omezena Spraacutevniacute aacuted v tomto ohledu vyacuteslovně stanoviacute že spraacutevniacute orgaacuten však může daacutet p iacuteležitost fyzickeacute osobě kteraacute nemaacute procesniacute způsobilost aby se v průběhu iacutezeniacute k věci vyjaacuted ila

325 Zastoupeniacute uacutečastniacuteka spraacutevniacuteho iacutezeniacute Každyacute uacutečastniacutek si v iacutezeniacute p ed spraacutevniacutem orgaacutenem může zvolit za sebe zaacutestupce (zmocněnce) Zmocněncem uacutečastniacuteka může byacutet osoba fyzickaacute či osoba praacutevnickaacute Zmocněniacute k zastoupeniacute se prokazuje piacutesemnou plnou mociacute Plnou moc lze udělit i uacutestně do protokolu V teacuteže věci může miacutet uacutečastniacutek současně pouze jednoho zmocněnce Zmocněniacute může byacutet uacutečastniacutekem uděleno k určiteacutemu uacutekonu skupině uacutekonů nebo pro určitou čaacutest iacutezeniacute pro celeacute iacutezeniacute nebo

pro neurčityacute počet iacutezeniacute s určityacutem p edmětem kteraacute budou zahaacutejena v určeneacute době nebo bez omezeniacute v budoucnu V posledniacutem jmenovaneacutem p iacutepadě však musiacute byacutet podpis na plneacute moci

vždy uacute edně ově en a plnaacute moc musiacute byacutet do zahaacutejeniacute iacutezeniacute uložena u věcně p iacuteslušneacuteho spraacutevniacuteho orgaacutenu pop iacutepadě udělena do protokolu V rozsahu v jakeacutem uacutečastniacutek nemaacute procesniacute způsobilost musiacute byacutet zastupovaacuten zaacutekonnyacutem zaacutestupcem V p iacutepadě že uacutečastniacutek z nějakeacuteho důvodu nemaacute procesniacute způsobilost musiacute byacutet vždy zastupovaacuten zaacutestupcem na zaacutekladě zaacutekona Zaacutestupcem na zaacutekladě zaacutekona je vždy zaacutekonnyacute zaacutestupce uacutečastniacuteka (nap opatrovniacutek nebo rodič nezletileacuteho diacutetěte) nebo zaacutestupce ustanovenyacute spraacutevniacutem orgaacutenem na zaacutekladě konkreacutetniacuteho procesniacuteho p edpisu

326 Průběh spraacutevniacuteho iacutezeniacute Spraacutevniacute iacutezeniacute vždy probiacutehaacute podle p edem stanovenyacutech pravidel Zaacutekladniacutem procesniacutem

p edpisem pro vedeniacute spraacutevniacuteho iacutezeniacute je spraacutevniacute aacuted Zahaacutejeniacute spraacutevniacuteho iacutezeniacute provede buď spraacutevniacute orgaacuten saacutem tzv iacutezeniacute zahaacutejeneacute z moci uacute edniacute nebo byacutevaacute spraacutevniacute iacutezeniacute zahaacutejeno na zaacutekladě žaacutedosti uacutečastniacuteka iacutezeniacute

V průběhu iacutezeniacute p iznaacutevaacute spraacutevniacute aacuted uacutečastniacutekům praacuteva prost ednictviacutem kteryacutech mohou

uacutečastniacuteci iacutezeniacute ovlivňovat jeho průběh K praacutevům uacutečastniacuteka iacutezeniacute pat iacute praacutevo činit vůči spraacutevniacutemu orgaacutenu podaacuteniacute praacutevo navrhovat důkazy a činit jineacute naacutevrhy po celou dobu iacutezeniacute až do vydaacuteniacute rozhodnutiacute Uacutečastniacutek iacutezeniacute maacute praacutevo vyjaacuted it v iacutezeniacute sveacute stanovisko maacute praacutevo na

to aby mu byla spraacutevniacutem orgaacutenem p ed vydaacuteniacutem rozhodnutiacute ve věci daacutena možnost vyjaacuted it se k podkladům rozhodnutiacute Uacutečastniacutek iacutezeniacute maacute p i jednaacuteniacute se spraacutevniacutem orgaacutenem praacutevo na konzultace s osobou kteraacute mu podle občanskeacuteho zaacutekoniacuteku může jako podpůrce napomaacutehat p i rozhodovaacuteniacute K opraacutevněniacute uacutečastniacuteků a jejich zaacutestupců pat iacute praacutevo nahliacutežet do spisu a to i v p iacutepadě že je rozhodnutiacute ve věci již v praacutevniacute moci

__________________________________________________________________________________________

Podaacuteniacute je uacutekonem smě ujiacuteciacutem vůči spraacutevniacutemu orgaacutenu Podaacuteniacute se posuzuje podle sveacuteho

skutečneacuteho obsahu a bez ohledu na to jak je uacutečastniacutekem iacutezeniacute označeno Z podaacuteniacute uacutečastniacuteka vůči spraacutevniacutemu orgaacutenu musiacute byacutet patrno kdo je činiacute ktereacute věci se tyacutekaacute a co se navrhuje Pokud nemaacute podaacuteniacute p edepsaneacute naacuteležitosti nebo v p iacutepadě že toto trpiacute jinyacutemi vadami je spraacutevniacute

orgaacuten povinen pomoci podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzvat k jejich odstraněniacute Spraacutevniacute orgaacuten je vždy povinen poskytnout uacutečastniacutekovi iacutezeniacute k odstraněniacute nedostatků p imě enou lhůtu Podaacuteniacute vůči spraacutevniacutemu orgaacutenu může uacutečastniacutek učinit piacutesemně nebo uacutestně do protokolu anebo v elektronickeacute podobě podepsaneacute uznaacutevanyacutem elektronickyacutem podpisem Podaacuteniacute se vždy činiacute u spraacutevniacuteho orgaacutenu kteryacute je věcně a miacutestně p iacuteslušnyacute Podaacuteniacute je učiněno dnem kdy tomuto orgaacutenu došlo

iacutezeniacute o žaacutedosti je zahaacutejeno dnem kdy žaacutedost nebo jinyacute naacutevrh kteryacutem se zahajuje iacutezeniacute došel věcně a miacutestně p iacuteslušneacutemu spraacutevniacutemu orgaacutenu iacutezeniacute z moci uacute edniacute je zahaacutejeno dnem kdy spraacutevniacute orgaacuten oznaacutemil zahaacutejeniacute iacutezeniacute uacutečastniacutekovi iacutezeniacute doručeniacutem oznaacutemeniacute nebo uacutestniacutem prohlaacutešeniacutem a neniacute-li spraacutevniacutemu orgaacutenu tento uacutečastniacutek znaacutem pak ktereacutemukoliv jineacutemu uacutečastniacutekovi Oznaacutemeniacute musiacute obsahovat označeniacute spraacutevniacuteho orgaacutenu p edmět iacutezeniacute jmeacuteno p iacutejmeniacute funkci nebo služebniacute čiacuteslo a podpis opraacutevněneacute uacute edniacute osoby Oznaacutemeniacute o

zahaacutejeniacute iacutezeniacute může spraacutevniacute orgaacuten spojit s jinyacutem uacutekonem v iacutezeniacute Spraacutevniacute iacutezeniacute je většinou iacutezeniacute piacutesemneacute Uacutestniacute jednaacuteniacute spraacutevniacute orgaacuten na iacutediacute v p iacutepadech kdy to stanoviacute zaacutekon a daacutele tehdy jestliže je to ke splněniacute uacutečelu iacutezeniacute a uplatněniacute praacutev uacutečastniacuteků nezbytneacute Uacutestniacute jednaacuteniacute je neve ejneacute pokud zaacutekon nestanoviacute nebo spraacutevniacute orgaacuten neurčiacute že jednaacuteniacute nebo jeho čaacutest jsou ve ejneacute

327 Dokazovaacuteniacute Podklady pro vydaacuteniacute rozhodnutiacute mohou byacutet zejmeacutena naacutevrhy uacutečastniacuteků důkazy skutečnosti znaacutemeacute spraacutevniacutemu orgaacutenu z uacute edniacute činnosti podklady od jinyacutech spraacutevniacutech orgaacutenů nebo orgaacutenů ve ejneacute moci ale takeacute skutečnosti obecně znaacutemeacute Podklady pro vydaacuteniacute rozhodnutiacute opat uje p edevšiacutem spraacutevniacute orgaacuten Ten však může na požaacutedaacuteniacute uacutečastniacuteka spraacutevniacute orgaacuten p ipustit aby za něj podklady pro vydaacuteniacute rozhodnutiacute opat il tento uacutečastniacutek Dokazovaacuteniacute lze označit za zaacutekonem upravenyacute postup kteryacutem spraacutevniacute orgaacuteny ziacuteskaacutevajiacute rozhodneacute skutečnosti pro vydaacuteniacute rozhodnutiacute K provedeniacute důkazů lze užiacutet všech důkazniacutech prost edků ktereacute jsou vhodneacute ke

zjištěniacute stavu věci a ktereacute nejsou ziacuteskaacuteny nebo provedeny v rozporu s praacutevniacutemi p edpisy Jde zejmeacutena o listiny ohledaacuteniacute svědeckou vyacutepověď a znaleckyacute posudek Teorie obvykle rozlišuje mezi pojmem důkaz a důkazniacute prost edek Důkazniacute prost edkem je jakyacutekoliv prost edek kteryacutem lze zjistit stav věci Důkazem je naacutesledně vyacutesledek zjištěnyacute v procesu dokazovaacuteniacute prost ednictviacutem některeacuteho důkazniacuteho prost edku K provedeniacute důkazů lze užiacutet všech důkazniacutech prost edků ktereacute jsou vhodneacute ke zjištěniacute stavu věci a ktereacute nejsou ziacuteskaacuteny nebo

provedeny v rozporu s praacutevniacutemi p edpisy Spraacutevniacute aacuted demonstrativně zmiňuje listiny ohledaacuteniacute svědeckou vyacutepověď a znaleckyacute posudek

Průběh a uacutečel spraacutevniacuteho iacutezeniacute může spraacutevniacute orgaacuten zajistit prost ednictviacutem zajišťovaciacutech prost edků Spraacutevniacute orgaacuten může p edvolat osobu jejiacutež osobniacute uacutečast p i uacutekonu v iacutezeniacute je k provedeniacute uacutekonu nutnaacute P edvolaacuteniacute musiacute byacutet spraacutevniacutem orgaacutenem učiněno piacutesemně a doručeno p edvolaacutevaneacute osobě do vlastniacutech rukou s dostatečnyacutem zpravidla nejmeacuteně pětidenniacutem

p edstihem V p iacutepadě kdy se uacutečastniacutek nebo svědek bez naacuteležiteacute omluvy nebo bez dostatečnyacutech důvodů na p edvolaacuteniacute nedostaviacute může spraacutevniacute orgaacuten vydat usneseniacute na jehož zaacutekladě bude uacutečastniacutek nebo svědek p edveden P edvedeniacute na požaacutedaacuteniacute spraacutevniacuteho orgaacutenu

__________________________________________________________________________________________

zajišťuje Policie Českeacute republiky nebo jinyacute ozbrojenyacute sbor o němž to stanoviacute zvlaacuteštniacute zaacutekon V iacutezeniacute p ed orgaacuteny obciacute zajišťuje p edvedeniacute teacutež obecniacute policie

Spraacutevniacute orgaacuten daacutele může z moci uacute edniacute nebo na požaacutedaacuteniacute uacutečastniacuteka p ed skončeniacutem iacutezeniacute na iacutedit p edběžneacute opat eniacute pokud je pot eba aby byly zatiacutemně upraveny poměry uacutečastniacuteků nebo pokud hroziacute že by bylo ohroženo provedeniacute exekuce P edběžnyacutem opat eniacutem může uacutečastniacutekovi nebo jineacute osobě spraacutevniacute orgaacuten p ikaacutezat aby něco vykonal něčeho se zdržel nebo

něco strpěl Spraacutevniacute orgaacuten současně může p edběžnyacutem opat eniacutem zajistit věc kteraacute může sloužit jako důkazniacute prost edek nebo věc kteraacute může byacutet p edmětem exekuce Po aacutedkovou pokutu až do vyacuteše 50 000 Kč může spraacutevniacute orgaacuten uložit tomu kdo v iacutezeniacute zaacutevažně ztěžuje postup spraacutevniacutemu orgaacutenu tiacutem že se bez omluvy nedostaviacute na p edvolaacuteniacute ke spraacutevniacutemu orgaacutenu i po p edchoziacutem napomenutiacute rušiacute po aacutedek nebo neuposlechne pokynu uacute edniacute osoby Proti uloženiacute po aacutedkoveacute pokuty je možneacute podat odvolaacuteniacute ktereacute maacute vždy odkladnyacute uacutečinek Spraacutevniacute orgaacuten takeacute může po p edchoziacutem upozorněniacute vykaacutezat z miacutesta kde se uacutekon konaacute

osobu kteraacute nep iacutestojnyacutem chovaacuteniacutem rušiacute po aacutedek p i uacutestniacutem jednaacuteniacute nebo ohledaacuteniacute na miacutestě pop iacutepadě p i jineacutem uacutekonu

328 P erušeniacute a zastaveniacute iacutezeniacute Spraacutevniacute orgaacuten může iacutezeniacute usneseniacutem p erušit pokud učiniacute vyacutezvu k odstraněniacute nedostatků žaacutedosti nebo vyacutezvu k zaplaceniacute spraacutevniacuteho poplatku či v p iacutepadě kdy probiacutehaacute iacutezeniacute o p edběžneacute otaacutezce iacutezeniacute spraacutevniacute orgaacuten p erušiacute takeacute do doby ustanoveniacute opatrovniacuteka procesně nezpůsobileacutemu uacutečastniacutekovi nebo v p iacutepadech stanovenyacutech zaacutekonem V iacutezeniacute o žaacutedosti může spraacutevniacute orgaacuten p erušit iacutezeniacute na požaacutedaacuteniacute žadatele iacutezeniacute může spraacutevniacute orgaacuten p erušit na dobu nezbytně nutnou Jakmile odpadne p ekaacutežka pro niž bylo iacutezeniacute p erušeno nebo uplyne lhůta určenaacute spraacutevniacutem orgaacutenem po kterou bylo na žaacutedost uacutečastniacuteka iacutezeniacute p erušeno spraacutevniacute orgaacuten daacutele pokračuje v iacutezeniacute

Zastavit může spraacutevniacute orgaacuten iacutezeniacute o žaacutedosti pokud žadatel vzal svou žaacutedost zpět pokud byla podaacutena žaacutedost zjevně praacutevně nep iacutepustnaacute či žadatel v určeneacute lhůtě neodstranil podstatneacute vady žaacutedosti ktereacute braacuteniacute pokračovaacuteniacute v iacutezeniacute Daacutele spraacutevniacute orgaacuten iacutezeniacute zastaviacute pokud žadatel ve stanoveneacute lhůtě nezaplatil spraacutevniacute poplatek žadatel zem el nebo zanikl a v iacutezeniacute nepokračujiacute praacutevniacute naacutestupci anebo zanikla-li věc nebo praacutevo ktereacuteho se iacutezeniacute tyacutekaacute či v p iacutepadě kdy se žaacutedost se stala zjevně bezp edmětnou nebo v dalšiacutech zaacutekonem stanovenyacutech p iacutepadech

iacutezeniacute ktereacute vede spraacutevniacute orgaacuten z moci uacute edniacute usneseniacutem zastaviacute pokud zjistiacute že u některeacuteho jineacuteho spraacutevniacuteho orgaacutenu již p ed zahaacutejeniacutem tohoto iacutezeniacute bylo zahaacutejeno iacutezeniacute v teacuteže věci iacutezeniacute daacutele spraacutevniacute orgaacuten zastaviacute pokud v iacutezeniacute ve ktereacutem nemohou pokračovat praacutevniacute naacutestupci odpadl jeho důvod zejmeacutena jestliže uacutečastniacutek zem el nebo zanikl anebo zanikla věc nebo praacutevo jehož se iacutezeniacute tyacutekaacute

329 Rozhodnutiacute ve spraacutevniacutem iacutezeniacute Rozhodnutiacute spraacutevniacuteho orgaacutenu završuje spraacutevniacute iacutezeniacute Rozhodnutiacutem spraacutevniacute orgaacuten v určiteacute věci zaklaacutedaacute měniacute nebo rušiacute praacuteva anebo povinnosti jmenovitě určeneacute osoby nebo v určiteacute věci prohlašuje že takovaacute osoba praacuteva nebo povinnosti maacute anebo nemaacute nebo v zaacutekonem stanovenyacutech p iacutepadech rozhoduje o procesniacutech otaacutezkaacutech Rozhodnutiacute spraacutevniacute orgaacuten vyhotovuje v piacutesemneacute formě Rozhodnutiacute se piacutesemně nevyhotovuje jen stanoviacute-li tak zaacutekon

Rozhodnutiacute musiacute obsahovat vyacuterokovou čaacutest odůvodněniacute a poučeniacute uacutečastniacuteků iacutezeniacute

__________________________________________________________________________________________

Ve vyacuterokoveacute čaacutesti spraacutevniacute orgaacuten uvede ešeniacute otaacutezky kteraacute je p edmětem iacutezeniacute ustanoveniacute praacutevniacutech p edpisů podle nichž rozhodoval a označeniacute uacutečastniacuteků iacutezeniacute V odůvodněniacute rozhodnutiacute spraacutevniacute orgaacuten uvede důvody vyacuteroku nebo vyacuteroků rozhodnutiacute podklady pro jeho vydaacuteniacute uacutevahy kteryacutemi se spraacutevniacute orgaacuten iacutedil p i jejich hodnoceniacute a p i vyacutekladu praacutevniacutech p edpisů a informace o tom jak se spraacutevniacute orgaacuten vypo aacutedal s naacutevrhy a naacutemitkami uacutečastniacuteků a s jejich vyjaacuted eniacutem k podkladům rozhodnutiacute Odůvodněniacute nemusiacute rozhodnutiacute obsahovat jestliže spraacutevniacute orgaacuten prvniacuteho stupně všem uacutečastniacutekům v plneacutem rozsahu vyhovuje V poučeniacute spraacutevniacute orgaacuten je povinen uveacutest zda je možneacute proti rozhodnutiacute podat odvolaacuteniacute v jakeacute lhůtě je možno tak učinit od ktereacuteho dne se tato lhůta počiacutetaacute kteryacute spraacutevniacute orgaacuten o odvolaacuteniacute rozhoduje a u ktereacuteho spraacutevniacuteho orgaacutenu se odvolaacuteniacute podaacutevaacute Pokud odvolaacuteniacute nemaacute odkladnyacute

uacutečinek musiacute byacutet tato skutečnost v poučeniacute uvedena

V piacutesemneacutem vyhotoveniacute rozhodnutiacute musiacute byacutet uvedeno označeniacute rozhodnutiacute daacutele označeniacute spraacutevniacuteho orgaacutenu kteryacute rozhodnutiacute vydal čiacuteslo jednaciacute datum vyhotoveniacute otisk uacute edniacuteho raziacutetka jmeacuteno p iacutejmeniacute funkci nebo služebniacute čiacuteslo a podpis opraacutevněneacute uacute edniacute osoby V piacutesemneacutem vyhotoveniacute rozhodnutiacute se uvedou jmeacutena a p iacutejmeniacute všech uacutečastniacuteků V p iacutepadech stanovenyacutech zaacutekonem rozhoduje spraacutevniacute orgaacuten usneseniacutem Usneseniacute vydaacutevaacute spraacutevniacute orgaacuten

p edevšiacutem v procesniacutech otaacutezkaacutech nap usneseniacute o zastaveniacute iacutezeniacute usneseniacute o p erušeniacute iacutezeniacute Naopak rozhodnutiacutem rozhoduje spraacutevniacute orgaacuten ve věci sameacute nap rozhodnutiacute o

umiacutestěniacute stavby

Spraacutevniacute orgaacuten je povinen vydat rozhodnutiacute bez zbytečneacuteho odkladu Rozhodnutiacute spraacutevniacuteho orgaacutenu je v praacutevniacute moci pokud bylo oznaacutemeno a nelze se proti němu odvolat Pravomocneacute rozhodnutiacute je zaacutevazneacute pro uacutečastniacuteky a pro všechny spraacutevniacute orgaacuteny Rozhodnutiacute je vykonatelneacute nabytiacutem praacutevniacute moci nebo pozdějšiacutem dnem kteryacute je v jeho vyacuterokoveacute čaacutesti uveden Rozhodnutiacute je p edběžně vykonatelneacute pokud odvolaacuteniacute nemaacute odkladnyacute uacutečinek Rozhodnutiacute uklaacutedajiacuteciacute povinnost k plněniacute je vykonatelneacute je-li v praacutevniacute moci a lhůta ke splněniacute povinnosti uplynula Rozhodnutiacute uklaacutedajiacuteciacute povinnost k plněniacute je p edběžně vykonatelneacute pokud odvolaacuteniacute nemaacute odkladnyacute uacutečinek a byla-li stanovena lhůta ke splněniacute povinnosti jejiacutem uplynutiacutem

Naacuteklady iacutezeniacute jsou zejmeacutena hotoveacute vyacutedaje uacutečastniacuteků a jejich zaacutestupců včetně spraacutevniacuteho poplatku ušlyacute vyacutedělek uacutečastniacuteků a jejich zaacutekonnyacutech zaacutestupců naacuteklady důkazů tlumočneacute a odměna za zastupovaacuteniacute O naacutekladech spraacutevniacuteho iacutezeniacute může spraacutevniacute orgaacuten rozhodnout ve vyacuterokoveacute čaacutesti rozhodnutiacute nebo může byacutet rozhodnutiacute o naacutekladech vydaacuteno samostatně Spraacutevniacute orgaacuten je však může vydat i v průběhu iacutezeniacute Spraacutevniacute iacutezeniacute je postaveno na principu kdy

spraacutevniacute orgaacuten nebo dotčenyacute orgaacuten a uacutečastniacutek nesou sami sveacute naacuteklady Povinnost nahradit naacuteklady iacutezeniacute paušaacutelniacute čaacutestkou může p iacutepadně spraacutevniacute orgaacuten uložit uacutečastniacutekovi kteryacute iacutezeniacute vyvolal porušeniacutem sveacute praacutevniacute povinnosti Povinnost nahradit naacuteklady iacutezeniacute ktereacute by jinak spraacutevniacutemu orgaacutenu nebyly vznikly může spraacutevniacute orgaacuten takeacute uložit tomu kdo jejich vznik způsobil porušeniacutem sveacute povinnosti

3210 Opravneacute prost edky Opravneacute prost edky proti rozhodnutiacute spraacutevniacuteho orgaacutenu lze rozdělit na opravneacute prost edky aacutedneacute a opravneacute prost edky mimo aacutedneacute aacutedneacute opravneacute prost edky mohou byacutet uacutečastniacutekem

uplatněny vyacutehradně ve lhůtaacutech ktereacute zaacutekon k uplatněniacute opravneacuteho prost edku stanoviacute Pokud opravnyacute prost edek uplatněn neniacute rozhodnutiacute spraacutevniacuteho orgaacutenu nabyacutevaacute praacutevniacute moci

aacutednyacutem opravnyacutem prost edkem proti nepravomocneacutemu rozhodnutiacute spraacutevniacuteho orgaacutenu je

__________________________________________________________________________________________

odvolaacuteniacute V p iacutepadě že spraacutevniacute orgaacuten rozhodl p iacutekazem je opravnyacutem prost edkem odpor

V p iacutepadě že v postaveniacute spraacutevniacuteho orgaacutenu rozhodl uacutest edniacute spraacutevniacute uacute ad ministr nebo vedouciacute jineacuteho uacutest edniacuteho spraacutevniacuteho uacute adu v prvniacutem stupni je aacutednyacutem opravnyacutem prost edkem rozklad

Odvolaacuteniacutem lze napadnout vyacuterokovou čaacutest rozhodnutiacute jednotlivyacute vyacuterok nebo jeho vedlejšiacute ustanoveniacute Odvolaacuteniacute jen proti odůvodněniacute rozhodnutiacute je nep iacutepustneacute Odvolaciacute lhůta činiacute 15 dnů ode dne oznaacutemeniacute rozhodnutiacute pokud zvlaacuteštniacute zaacutekon nestanoviacute jinak Odvolaacuteniacute lze podat teprve poteacute co bylo rozhodnutiacute vydaacuteno Včas podaneacute a p iacutepustneacute odvolaacuteniacute odkladnyacute uacutečinek V důsledku odkladneacuteho uacutečinku odvolaacuteniacute nenastaacutevaacute praacutevniacute moc vykonatelnost ani jineacute praacutevniacute

uacutečinky rozhodnutiacute Odvolaacuteniacute se podaacutevaacute u spraacutevniacuteho orgaacutenu kteryacute napadeneacute rozhodnutiacute vydal Nestanoviacute-li zaacutekon jinak je odvolaciacutem spraacutevniacutem orgaacutenem nejbliacuteže nad iacutezenyacute spraacutevniacute orgaacuten Odvolaciacute spraacutevniacute orgaacuten p ezkoumaacutevaacute soulad napadeneacuteho rozhodnutiacute a iacutezeniacute ktereacute vydaacuteniacute rozhodnutiacute p edchaacutezelo s praacutevniacutemi p edpisy Spraacutevnost napadeneacuteho rozhodnutiacute p ezkoumaacutevaacute jen v rozsahu naacutemitek uvedenyacutech v odvolaacuteniacute jinak jen tehdy vyžaduje-li to ve ejnyacute zaacutejem K vadaacutem iacutezeniacute o nichž nelze miacutet důvodně za to že mohly miacutet vliv na soulad napadeneacuteho rozhodnutiacute s praacutevniacutemi p edpisy pop iacutepadě na jeho spraacutevnost se nep ihliacutežiacute Pokud odvolaciacute spraacutevniacute orgaacuten dojde k zaacutevěru že napadeneacute rozhodnutiacute je v rozporu s praacutevniacutemi p edpisy nebo

že je nespraacutevneacute napadeneacute rozhodnutiacute nebo jeho čaacutest

zrušiacute a iacutezeniacute zastaviacute zrušiacute a věc vraacutetiacute k noveacutemu projednaacuteniacute spraacutevniacutemu orgaacutenu kteryacute rozhodnutiacute vydal

rozhodnutiacute nebo jeho čaacutest změniacute

Proti rozhodnutiacute odvolaciacuteho spraacutevniacuteho orgaacutenu se již nelze daacutele odvolat Rozhodnutiacute

odvolaciacuteho spraacutevniacuteho orgaacutenu je v praacutevniacute moci jestliže bylo oznaacutemeno všem odvolatelům a uacutečastniacutekům iacutezeniacute Opožděneacute nebo nep iacutepustneacute odvolaacuteniacute odvolaciacute spraacutevniacute orgaacuten zamiacutetne O

rozkladu rozhoduje ministr nebo vedouciacute jineacuteho uacutest edniacuteho spraacutevniacuteho uacute adu Naacutevrh na rozhodnutiacute p edklaacutedaacute ministrovi nebo vedouciacutemu jineacuteho uacutest edniacuteho spraacutevniacuteho uacute adu rozkladovaacute komise Pokud spraacutevniacute orgaacuten rozhodl p iacutekazem může ten jemuž se povinnost uklaacutedaacute podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznaacutemeniacute p iacutekazu Podaacuteniacutem odporu se p iacutekaz rušiacute a iacutezeniacute pokračuje Odpor se podaacutevaacute u spraacutevniacuteho orgaacutenu kteryacute p iacutekaz vydal P iacutekaz proti němuž nebyl podaacuten odpor se staacutevaacute pravomocnyacutem a vykonatelnyacutem rozhodnutiacutem

Mimo aacutednyacutem opravnyacutem prost edkem lze napadnout za podmiacutenek stanovenyacutech zaacutekonem

rozhodnutiacute spraacutevniacuteho orgaacutenu kteraacute nabyla praacutevniacute moci K těmto lze dle spraacutevniacuteho aacutedu za adit obnovu iacutezeniacute a p ezkumneacute iacutezeniacute

Obnova iacutezeniacute je mimo aacutednyacutem opravnyacutem prost edkem kteryacute lze uplatnit proti pravomocnyacutem

rozhodnutiacutem spraacutevniacuteho orgaacutenu Principem obnovy iacutezeniacute je na zaacutekladě naacutevrhu na povoleniacute obnovy dosaženiacute zrušeniacute pravomocneacuteho rozhodnutiacute spraacutevniacuteho orgaacutenu kdy spraacutevniacute orgaacuten naacutesledně pokračuje v původniacutem iacutezeniacute Naacutevrhu na povoleniacute obnovy iacutezeniacute však nemusiacute byacutet spraacutevniacutem orgaacutenem vyhověno a původniacute rozhodnutiacute zůstane v platnosti nadaacutele beze změny O povoleniacute obnovy iacutezeniacute spraacutevniacute orgaacuten rozhodne v p iacutepadě že

a) vyšly najevo d iacuteve neznaacutemeacute skutečnosti nebo důkazy ktereacute existovaly v době původniacuteho iacutezeniacute a ktereacute uacutečastniacutek jemuž jsou ku prospěchu nemohl v původniacutem iacutezeniacute uplatnit anebo

b) provedeneacute důkazy se ukaacutezaly nepravdivyacutemi nebo

__________________________________________________________________________________________

c) bylo zrušeno či změněno rozhodnutiacute ktereacute bylo podkladem rozhodnutiacute vydaneacuteho v iacutezeniacute ktereacute maacute byacutet obnoveno

d) a pokud tyto skutečnosti důkazy nebo rozhodnutiacute mohou odůvodňovat jineacute ešeniacute otaacutezky jež byla p edmětem rozhodovaacuteniacute

O obnově iacutezeniacute rozhoduje spraacutevniacute orgaacuten kteryacute ve věci rozhodl v posledniacutem stupni O obnově iacutezeniacute rozhodne p iacuteslušnyacute spraacutevniacute orgaacuten z moci uacute edniacute takeacute v p iacutepadě že rozhodnutiacute bylo

dosaženo trestnyacutem činem Spraacutevniacute orgaacuten usneseniacutem obnovu (původniacuteho) iacutezeniacute povoliacute nebo naacutevrh na obnovu iacutezeniacute zamiacutetne K noveacutemu iacutezeniacute poteacute co bylo rozhodnuto o obnově iacutezeniacute je p iacuteslušnyacute spraacutevniacute orgaacuten kteryacute byl p iacuteslušnyacute k původniacutemu iacutezeniacute v prvniacutem stupni Odvolaciacute spraacutevniacute orgaacuten je p iacuteslušnyacute tehdy jestliže iacutezeniacute bylo obnoveno z důvodů jež se tyacutekaly vyacutelučně iacutezeniacute p ed tiacutemto spraacutevniacutem orgaacutenem V noveacutem iacutezeniacute (po povoleniacute obnovy) může spraacutevniacute

orgaacuten využiacutet podkladů původniacuteho rozhodnutiacute včetně podkladů rozhodnutiacute o odvolaacuteniacute nevylučuje-li to důvod noveacuteho iacutezeniacute Praacutevniacute naacutezor odvolaciacuteho spraacutevniacuteho orgaacutenu je pro spraacutevniacute orgaacuten provaacutedějiacuteciacute noveacute iacutezeniacute zaacutevaznyacute pokud se tento praacutevniacute naacutezor vlivem změny praacutevniacuteho stavu nebo skutkovyacutech okolnostiacute nestal bezp edmětnyacutem Novyacutem rozhodnutiacutem se původniacute rozhodnutiacute spraacutevniacuteho orgaacutenu rušiacute V p ezkumneacutem iacutezeniacute spraacutevniacute orgaacuteny z moci uacute edniacute p ezkoumaacutevajiacute pravomocnaacute rozhodnutiacute v p iacutepadě kdy lze důvodně pochybovat o tom že rozhodnutiacute je v souladu s praacutevniacutemi p edpisy Na zahaacutejeniacute p ezkumneacuteho iacutezeniacute neniacute praacutevniacute naacuterok avšak uacutečastniacutek může daacutet podnět k provedeniacute p ezkumneacuteho iacutezeniacute kteryacute neniacute naacutevrhem na zahaacutejeniacute p ezkumneacuteho iacutezeniacute P ezkumneacute iacutezeniacute neniacute p iacutepustneacute jestliže byl rozhodnutiacutem uacutečastniacutekovi udělen souhlas k praacutevniacutemu jednaacuteniacute nebo povolen vklad praacuteva k nemovitosti evidovaneacute v katastru nemovitostiacute

nebo jestliže bylo rozhodnuto ve věci osobniacuteho stavu a žadatel nabyl praacutev v dobreacute viacute e Pokud spraacutevniacute orgaacuten neshledaacute důvody k zahaacutejeniacute p ezkumneacuteho iacutezeniacute sděliacute tuto skutečnost s uvedeniacutem důvodů do 30 dnů podateli jinak p ezkumneacute iacutezeniacute zahaacutejiacute Pokud však spraacutevniacute orgaacuten po zahaacutejeniacute p ezkumneacuteho iacutezeniacute zjistiacute že praacutevniacute p edpis porušen nebyl iacutezeniacute usneseniacutem zastaviacute Rozhodnutiacute spraacutevniacuteho orgaacutenu ktereacute bylo vydaacuteno v rozporu s praacutevniacutemi

p edpisy p iacuteslušnyacute spraacutevniacute orgaacuten v raacutemci p ezkumneacuteho iacutezeniacute zrušiacute nebo změniacute nebo zrušiacute a věc vraacutetiacute odvolaciacutemu spraacutevniacutemu orgaacutenu nebo spraacutevniacutemu orgaacutenu prvniacuteho stupně V p ezkumneacutem iacutezeniacute v němž je p ezkoumaacutevaacuteno rozhodnutiacute odvolaciacuteho spraacutevniacuteho orgaacutenu lze

p ezkoumat i rozhodnutiacute vydaneacute spraacutevniacutem orgaacutenem prvniacuteho stupně V p iacutepadě že po zahaacutejeniacute p ezkumneacuteho iacutezeniacute spraacutevniacute orgaacuten dojde k zaacutevěru že ačkoli rozhodnutiacute bylo vydaacuteno v rozporu s praacutevniacutem p edpisem byla by uacutejma kteraacute by jeho zrušeniacutem nebo změnou vznikla některeacutemu uacutečastniacutekovi kteryacute nabyl praacuteva z rozhodnutiacute v dobreacute viacute e ve zjevneacutem nepoměru k uacutejmě kteraacute vznikla jineacutemu uacutečastniacutekovi nebo ve ejneacutemu zaacutejmu iacutezeniacute zastaviacute 33 Pojem a p edmět spraacutevniacuteho dozoru 331 Pojem a p edmět spraacutevniacuteho dozoru Spraacutevniacute dozor (kontrola) lze charakterizovat jako činnost spraacutevniacutech orgaacutenů spočiacutevajiacuteciacute v kontrole plněniacute praacutevniacutech povinnostiacute ze strany fyzickyacutech a praacutevnickyacutech osob tj subjektů ktereacute nejsou spraacutevniacutemu orgaacutenu pod iacutezeny Spraacutevniacutem orgaacutenem vykonaacutevajiacuteciacutem spraacutevniacute dozor

obvykle byacutevajiacute specializovaneacute spraacutevniacute uacute ady zamě eneacute na kontrolu dodržovaacuteniacute praacutevniacutech p edpisů v určiteacute oblasti společenskyacutech vztahů nebo jednotliveacute uacute edniacute osoby (inspektoroveacute) Většinou praacutevniacute p edpisy svě ujiacute provaacuteděneacute spraacutevniacuteho dozoru určiteacutemu spraacutevniacutemu uacute adu a současně k vyacutekonu dozoru udělujiacute opraacutevněniacute uacute edniacutem osobaacutem tohoto uacute adu Tak nap iacuteklad Českaacute obchodniacute inspekce kontroluje praacutevnickeacute a fyzickeacute osoby prodaacutevajiacuteciacute nebo dodaacutevajiacuteciacute

__________________________________________________________________________________________

vyacuterobky na vnit niacute trh poskytujiacuteciacute služby nebo vyviacutejejiacuteciacute jinou podobnou činnost na vnit niacutem trhu poskytujiacuteciacute spot ebitelskyacute uacutevěr nebo provozujiacuteciacute tržiště Staacutetniacute uacute ad inspekce praacutece kontroluje dodržovaacuteniacute povinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z praacutevniacutech p edpisů z nichž vznikajiacute

zaměstnancům p iacuteslušneacutemu odboroveacutemu orgaacutenu nebo radě zaměstnanců nebo zaacutestupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraviacute p i praacuteci praacuteva nebo povinnosti v pracovněpraacutevniacutech vztaziacutech včetně praacutevniacutech p edpisů o odměňovaacuteniacute zaměstnanců naacutehradě mzdy nebo platu a

naacutehradě vyacutedajů zaměstnancům kdy inspektor (některeacuteho z inspektoraacutetů) je opraacutevněn vykonaacutevat kontrolu podle tohoto zaacutekona Spraacutevniacute dozor je vždy ciacutelen na chovaacuteniacute fyzickyacutech nebo praacutevnickyacutech osob Dozor založenyacute na kontrole věciacute či za iacutezeniacute je spiacuteše vyacutejimkou

332 Faacuteze spraacutevniacuteho dozoru

Z procesniacuteho hlediska lze spraacutevniacute dozor rozdělit na dvě faacuteze Faacuteze prvniacute p edstavuje uacutevodniacute čaacutest spraacutevniacuteho dozoru ve ktereacute spraacutevniacute orgaacuten v postaveniacute kontrolujiacuteciacuteho orgaacutenu prově uje činnosti jemu nepod iacutezenyacutech subjektů u kteryacutech zjišťuje skutečnosti z jejich činnosti Zjištěneacute skutečnosti spraacutevniacute orgaacuten porovnaacutevaacute se požadavky ktereacute na kontrolovanou činnost kladou praacutevniacute p edpisy Porovnaacuteniacutem stavu zjištěneacuteho a stavu požadovaneacuteho dochaacuteziacute spraacutevniacute orgaacuten ke kontrolniacutem zaacutevěrům (hodnoceniacute) o činnosti kontrolovaneacute osoby ktereacute jsou buď v souladu

nebo v rozporu s požadavky ktereacute na činnost kontrolovaneacute osoby kladou praacutevniacute p edpisy V raacutemci dozoru mohou byacutet kontrolovaacuteny nejen povinnosti ktereacute jsou na fyzickeacute a praacutevnickeacute

osoby kladeny praacutevniacutemi p edpisy ale i povinnosti ktereacute jsou jim uklaacutedaacuteny spraacutevniacutemi akty p edpisy vydanyacutemi na zaacutekladě zaacutekona opat eniacutemi obecneacute povahy nebo nap ve ejnopraacutevniacute smlouvou Oproti fakultativniacute druheacute faacutezi spraacutevniacuteho dozoru je prvniacute faacuteze obligatorniacute Prvniacute

faacuteze je zaacutekladniacute čaacutesti spraacutevniacuteho dozoru (kontroly) kterou spraacutevniacute orgaacuten vždy vykonaacute pokud se rozhodne spraacutevniacute dozor proveacutest Na rozdiacutel od faacuteze druheacute nedochaacuteziacute v prvniacute faacutezi

k rozhodovaacuteniacute o praacutevech a povinnostech kontrolovanyacutech osob

Druhaacute faacuteze spraacutevniacuteho dozoru ve ktereacute spraacutevniacute orgaacuten (kontrolujiacuteciacute) rozhoduje o praacutevech a

povinnostech kontrolovaneacute osoby je faacuteziacute fakultativniacute To znamenaacute že jejiacute existence kteraacute je zahaacutejena jen v p iacutepadě kdy v prvniacute faacutezi dojde kontrolujiacuteciacute orgaacuten ke zjištěniacute že kontrolovanaacute

osoba porušila stanoveneacute povinnosti P edmětem druheacute faacuteze spraacutevniacuteho dozoru je rozhodovaacuteniacute o praacutevech a povinnostech kontrolovaneacute osoby na zaacutekladě vyacutesledků ke kteryacutem kontrolujiacuteciacute orgaacuten dospěl v prvniacute faacutezi Obvykle se jednaacute o uloženiacute sankčniacutech či naacutepravnyacutech opat eniacute vůči kontrolovaneacute osobě v (klasickeacutem) spraacutevniacutem iacutezeniacute či vydaacuteniacutem rozhodnutiacute na miacutestě Neniacute však vyloučeno aby kontrolujiacuteciacute orgaacuten naacutepravneacute opat eniacute ešil nap iacuteklad faktickyacutem pokynem či bezprost edniacutem zaacutesahem

Praacutevniacutem p edpisem kteryacute upravuje postup orgaacutenů moci vyacutekonneacute orgaacutenů uacutezemniacutech samospraacutevnyacutech celků jinyacutech orgaacutenů a praacutevnickyacutech nebo fyzickyacutech osob pokud vykonaacutevajiacute působnost v oblasti ve ejneacute spraacutevy (kontrolniacute orgaacuten) p i kontrole činnosti orgaacutenů moci vyacutekonneacute orgaacutenů uacutezemniacutech samospraacutevnyacutech celků jinyacutech orgaacutenů praacutevnickyacutech a fyzickyacutech osob (kontrolovanaacute osoba) je zaacutekon č 2552012 Sb kontrolniacute aacuted Kontrolniacute aacuted je obecnyacutem praacutevniacutem p edpisem upravujiacuteciacute postupy kontrolniacutech orgaacutenů p ičemž postupy specializovanyacutech kontrolniacutech orgaacutenů upravujiacute zvlaacuteštniacute zaacutekony (nap shora zmiacuteněnyacute zaacutekon o Českeacute obchodniacute inspekci nebo zaacutekon o inspekci praacutece) Podle kontrolniacuteho aacutedu kontrolniacute orgaacuten p i kontrole zjišťuje jak kontrolovanaacute osoba plniacute povinnosti ktereacute jiacute vyplyacutevajiacute z jinyacutech praacutevniacutech p edpisů nebo ktereacute jiacute byly uloženy na zaacutekladě těchto p edpisů

__________________________________________________________________________________________

34 P estupky a spraacutevniacute delikty podnikatelů 341 Obecnyacute vyacuteklad Pokud podnikatel porušiacute praacutevniacute p edpisy či rozhodnutiacute orgaacutenu ve ejneacute moci vždy se dopustiacute deliktniacuteho jednaacuteniacute Podle intenzity jednaacuteniacute je protipraacutevniacute jednaacuteniacute fyzickyacutech a praacutevnickyacutech

osob (delikty) rozlišovaacuteno na porušeniacute praacutevniacutech p edpisů spraacutevniacutech či praacutevniacutech p edpisů trestniacutech

Objektem (chraacuteněnyacutem zaacutejmem) spraacutevniacutech deliktů je zaacutejem společnosti na aacutedneacutem vyacutekonu ve ejneacute spraacutevy Za spraacutevniacute delikt je označovaacuteno protipraacutevniacute jednaacuteniacute jehož znaky jsou stanoveny zaacutekonem za ktereacute uklaacutedaacute spraacutevniacute uacute ad (orgaacuten) sankce stanoveneacute normami spraacutevniacuteho praacuteva P estupek je zvlaacuteštniacute forma spraacutevniacuteho deliktu kteraacute je upravena v p estupkoveacutem zaacutekoně či jineacutem (zvlaacuteštniacutem) p edpise a od spraacutevniacuteho deliktu se odlišuje tiacutem že zaacutekon deliktniacute jednaacuteniacute za p estupek vyacuteslovně označuje Veškereacute ostatniacute delikty v rovině spraacutevniacuteho praacuteva jsou spraacutevniacute delikty Rozlišovaacuteniacute p estupů a spraacutevniacutech deliktů je důležiteacute pro

způsob jejich projednaacutevaacuteniacute P iacutepadnyacute p estupek může byacutet projednaacuten dle spraacutevniacuteho aacutedu či dle zaacutekona o p estupciacutech V p iacutepadě projednaacutevaacuteniacute spraacutevniacuteho deliktu je nutneacute užiacutet vyacutehradně spraacutevniacute aacuted P estupku se na rozdiacutel od spraacutevniacuteho deliktu může dopustit vyacutehradně osoby fyzickaacute Naproti tomu spraacutevniacute delikt může spaacutechat jak osoba fyzickaacute tak osoba praacutevnickaacute Dalšiacutem vyacuteznamnyacutem rozdiacutelem je pak p iacutepadnaacute vyacuteše sankce kteraacute byacutevaacute za porušeniacute spraacutevniacutech

p edpisů udělovaacutena Peněžiteacute sankce uklaacutedaneacute za spaacutechaacuteniacute p estupku či spraacutevniacuteho deliktu fyzickyacutemi osobami jsou nesrovnatelně nižšiacute než sankce ktereacute jsou uklaacutedaacuteny osobaacutem praacutevnickyacutem či podnikajiacuteciacutem fyzickyacutem osobaacutem Praacutevniacute uacuteprava spraacutevniacutech deliktů je zahrnuta ve velkeacutem množstviacute zaacutekonů ktereacute upravujiacute vyacutekon ve ejneacute spraacutevy a jejichž dodržovaacuteniacute je ve ejnou spraacutevou kontrolovaacuteno Spraacutevniacute delikty a p estupky projednaacutevajiacute dle norem spraacutevniacuteho praacuteva či p estupkoveacuteho zaacutekona v p iacutepadě p estupku spraacutevniacute orgaacuteny

Naproti tomu je odpovědnost za trestneacute činy odpovědnostiacute za protipraacutevniacute jednaacuteniacute za kteraacute

mohou byacutet uloženy sankce upraveneacute v trestniacutech p edpisech (trestniacute zaacutekoniacutek) Oproti spraacutevniacutem deliktům a p estupkům projednaacutevajiacute trestneacute činy v iacutezeniacute dle trestniacuteho aacutedu (trestniacute iacutezeniacute) vyacutehradně soudy 342 Znaky deliktu a skutkovaacute podstata Jak bylo shora uvedeno je spraacutevniacute delikt je jedniacutem z druhů deliktů ktereacute praacutevniacute p edpisy stanoviacute pro p iacutepady porušeniacute povinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z praacutevniacutech p edpisů Nediacutelnou součaacutestiacute každeacuteho deliktu jsou jeho jednotliveacute znaky ktereacute musiacute byacutet vždy splněny aby ke vzniku deliktu došlo Znaky deliktu jsou

Jednaacuteniacute jako projev vůle Jednaacuteniacutem může byacutet jak konaacuteniacute tak i opomenutiacute takoveacuteho

konaacuteniacute ke ktereacutemu byla odpovědnaacute osoba povinna Protipraacutevnost Protipraacutevnost označuje jednaacuteniacute ktereacute je v rozporu s praacutevniacutemi

normami Deliktniacutem je tedy jen takoveacute jednaacuteniacute ktereacute porušuje povinnosti stanoveneacute praacutevniacutem p edpisem nebo aktem spraacutevneacuteho orgaacutenu

Škodlivost Jen škodliveacute jednaacuteniacute je pro společnost nep ijatelneacute Jednaacuteniacute ktereacute neniacute praacutevniacutemi normami označeno za jednaacuteniacute škodliveacute neniacute způsobileacute byacutet jednaacuteniacute deliktniacute

__________________________________________________________________________________________

Skutkovaacute podstata Souhrn znaků skutkoveacute podstaty dovoluje určit deliktniacute jednaacuteniacute Princip skutkoveacute podstaty resp souhrnu jejiacutech znaků (objekt objektivniacute straacutenka subjekt subjektivniacute straacutenka) je společnyacutem jak pro spraacutevniacute delikty p estupky tak i pro trestneacute činy Odlišnyacutem pro tyto je jen objekt skutkoveacute podstaty kteryacutem je zaacutekonem chraacuteněnyacute zaacutejem Objekt jakožto zaacutejem chraacuteněnyacute zaacutekonem je pro spraacutevniacute delikty resp p estupky a trestneacute činy odlišnyacute a je daacuten společenskou nebezpečnostiacute deliktniacuteho jednaacuteniacute V p iacutepadě p estupků a spraacutevniacutech deliktů se jednaacute vždy o menšiacute společenskou nebezpečnost deliktniacuteho jednaacuteniacute než v p iacutepadě trestnyacutech činů Pokud je spraacutevniacutemi delikty a p estupky v rovině spraacutevniacuteho trestaacuteniacute

chraacuteněn aacutednyacute vyacutekon ve ejneacute spraacutevy pop iacutepadě praacuteva a chraacuteněneacute zaacutejmy fyzickyacutech a praacutevnickyacutech osob a staacutetu je v teacuteto rovině ponechaacuteno ešeniacute a postih deliktniacuteho jednaacuteniacute ktereacute neniacute způsobileacute vaacutežnou měrou ohrozit či porušit společenskeacute zaacutejmy Naopak zaacutevažneacute a pro společnost nebezpečneacute jednaacuteniacute je postihovaacuteno v rovině trestněpraacutevniacute

P iacuteklad Rozlišujiacuteciacutem p iacutekladem zde může byacutet uacutetok na majetek Pokud jde o uacutetok na majetek o hodnotě nižšiacute než je čaacutestka 5 000 Kč jednaacute se vždy o p estupek dle zaacutekona o p estupciacutech Pokud jde o uacutetok na majetek o hodnotě vyššiacute než 5 000 Kč jednaacute se vždy o trestnyacute čin dle trestniacuteho zaacutekoniacuteku Ačkoli je uacutetok na majetek do 5 000 Kč nep ijatelnyacute a škodlivyacute nedosahuje takoveacute intenzity aby byl pro společnost zaacutevažně nebezpečnyacute jako nap iacuteklad uacutetok na majetek o hodnotě 5 000 000 Kč Rozlišeniacutem spraacutevniacute deliktu (p estupku) a trestneacuteho činu je tedy společenskaacute nebezpečnost deliktniacuteho jednaacuteniacute V p iacutepadě majetku je zaacutekonem nastavena hranice ve vyacuteši 5 000

Naacutesledkem deliktniacuteho jednaacuteniacute je vždy vznik odpovědnosti za porušeniacute praacutevniacutech p edpisů Pokud dochaacuteziacute ke vzniku odpovědnosti na zaacutekladě zaviněniacute označuje se vzniklaacute odpovědnost za odpovědnost subjektivniacute (odpovědnost jednajiacuteciacuteho subjektu) Pokud dochaacuteziacute ke vzniku odpovědnost bez ohledu na zaviněniacute označuje se vzniklaacute odpovědnost za odpovědnost objektivniacute (odpovědnost za naacutesledek) Zaviněniacute ktereacute je možneacute definovat jako vztah mezi vůliacute fyzickeacute osoby a určitou praacutevniacute skutečnostiacute p edstavuje subjektivniacute straacutenku deliktu

Spolu se zaviněniacutem tvo iacute znaky jako je objekt objektivniacute straacutenka subjekt a zmiacuteněnaacute subjektivniacute straacutenka skutkovou podstatu deliktu Skutkovou podstatu lze charakterizovat

jako typovyacutech znaků určiteacuteho deliktu (nap iacuteklad p estupku ale i trestneacuteho činu) Pokud osoba naplniacute svyacutem jednaacuteniacutem veškereacute znaky skutkoveacute podstaty dochaacuteziacute ke spaacutechaacuteniacute deliktu kteryacute je skutkovou podstatou p edstavovaacuten

343 iacutezeniacute o p estupciacutech P estupkem je dle p estupkoveacuteho zaacutekona zaviněneacute jednaacuteniacute ktereacute porušuje nebo ohrožuje zaacutejem společnosti a je za p estupek vyacuteslovně označeno v zaacutekoně o p estupciacutech nebo v jineacutem zaacutekoně pokud nejde o jinyacute spraacutevniacute delikt postižitelnyacute podle zvlaacuteštniacutech praacutevniacutech p edpisů anebo o trestnyacute čin K odpovědnosti za p estupek postačiacute zaviněniacute z nedbalosti nestanoviacute-li zaacutekon vyacuteslovně že je t eba uacutemyslneacuteho zaviněniacute P estupek spaacutechaacute pachatel z nedbalosti pokud věděl že svyacutem jednaacuteniacutem může porušit nebo ohrozit zaacutejem chraacuteněnyacute zaacutekonem ale bez p imě enyacutech důvodů spoleacutehal na to že tento zaacutejem neporušiacute nebo neohroziacute nebo nevěděl že svyacutem jednaacuteniacutem může porušit nebo ohrozit zaacutejem chraacuteněnyacute zaacutekonem ač to vzhledem k okolnostem a svyacutem osobniacutem poměrům vědět měl a mohl Uacutemyslně pachatel spaacutechaacute p estupek v p iacutepadě kdy chtěl svyacutem jednaacuteniacutem porušit nebo ohrozit zaacutejem chraacuteněnyacute zaacutekonem nebo

věděl že svyacutem jednaacuteniacutem může ohrozit zaacutejem chraacuteněnyacute zaacutekonem a pro p iacutepad že jej porušiacute nebo ohroziacute byl s tiacutem srozuměn

__________________________________________________________________________________________

Za prokaacutezanyacute p estupek může spraacutevniacute orgaacuten uložit pachateli jako sankci napomenutiacute pokutu

zaacutekaz činnosti propadnutiacute věci a zaacutekaz pobytu P i určeniacute druhu sankce a jejiacute vyacuteměry musiacute spraacutevniacute orgaacuten p ihleacutednout k zaacutevažnosti p estupku zejmeacutena ke způsobu jeho spaacutechaacuteniacute a jeho naacutesledkům k okolnostem za nichž byl spaacutechaacuten k miacute e zaviněniacute k pohnutkaacutem a k osobě pachatele zda a jakyacutem způsobem byl pro tyacutež skutek postižen v disciplinaacuterniacutem iacutezeniacute Pokutu může spraacutevniacute orgaacuten uložit do 1 000 Kč a v blokoveacutem iacutezeniacute až do vyacuteše 5 000 Kč v p iacutekazniacutem iacutezeniacute do vyacuteše 10 000 Kč Zaacutekaz činnosti může spraacutevniacute orgaacuten uložit jen za p estupky uvedeneacute

ve zvlaacuteštniacute čaacutesti p estupkoveacuteho zaacutekona nebo v jineacutem zaacutekoně a na dobu tam stanovenou nejdeacutele na dva roky a jde-li o činnost kterou pachatel vykonaacutevaacute v pracovniacutem nebo jineacutem obdobneacutem poměru nebo k niacutež je t eba povoleniacute nebo souhlasu staacutetniacuteho orgaacutenu a spaacutechal-li

pachatel p estupek touto činnostiacute nebo v souvislosti s niacute Propadnutiacute věci může spraacutevniacute orgaacuten uložit jestliže věc naacuteležiacute pachateli a věc byla ke spaacutechaacuteniacute p estupku užita nebo určena anebo byla p estupkem ziacuteskaacutena nebo byla nabyta za věc p estupkem ziacuteskanou Vlastniacutekem propadleacute

věci se staacutevaacute staacutet Ochrannyacutemi opat eniacutemi jsou dle p estupkoveacuteho zaacutekona omezujiacuteciacute opat eniacute a zabraacuteniacute věci Omezujiacuteciacute opat eniacute spočiacutevaacute v zaacutekazu navštěvovat určenaacute ve ejně p iacutestupnaacute miacutesta nebo miacutesta kde se konajiacute ve ejneacute sportovniacute kulturniacute nebo jineacute společenskeacute akce Omezujiacuteciacute opat eniacute lze uložit pachateli p estupku na uacuteseku ochrany p ed alkoholismem a jinyacutemi toxikomaniemi proti po aacutedku ve staacutetniacute spraacutevě a proti po aacutedku v uacutezemniacute samospraacutevě proti ve ejneacutemu po aacutedku proti občanskeacutemu soužitiacute nebo proti majetku Zabraacuteniacute věci se provede pokud nebylo uloženo jejiacute propadnutiacute a pokud věc naacuteležiacute pachateli ktereacuteho nelze za p estupek stiacutehat nebo věc nenaacuteležiacute pachateli p estupku nebo mu nenaacuteležiacute zcela nebo vlastniacutek věci neniacute znaacutem Zabraacuteniacute věci spraacutevniacute orgaacuten uložiacute takeacute pokud to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jinyacute obecnyacute

zaacutejem

P estupky projednaacutevajiacute obecniacute uacute ady zvlaacuteštniacute orgaacuteny obciacute nebo spraacutevniacute uacute ady Obce mohou jako svůj zvlaacuteštniacute orgaacuten z izovat komise k projednaacutevaacuteniacute p estupků K projednaacuteniacute p estupku je vždy miacutestně p iacuteslušnyacute spraacutevniacute orgaacuten v jehož uacutezemniacutem obvodu byl p estupek spaacutechaacuten V p iacutepadě že spraacutevniacute orgaacuten došel zjištěniacute že mohl byacutet spaacutechaacuten p estupek může na zaacutekladě vyacutezvy žaacutedat podaacuteniacute vysvětleniacute od osob jejichž informace by mohly veacutest k objasněniacute p estupku Podaacuteniacute vysvětleniacute může byacutet odep eno jestliže by takovyacutem osobaacutem nebo osobaacutem jim bliacutezkyacutem hrozilo nebezpečiacute postihu za p estupek pop iacutepadě za trestnyacute čin nebo by porušily staacutetniacute nebo služebniacute tajemstviacute anebo zaacutekonem vyacuteslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti

P estupky spraacutevniacute orgaacuteny projednaacutevajiacute z uacute edniacute povinnosti pokud nejde o p estupky ktereacute se projednaacutevajiacute jen na naacutevrh P estupky ktereacute se projednaacutevajiacute jen na naacutevrh jsou nap iacuteklad některeacute p estupky podle zaacutekona o silničniacutem provozu nebo nap p estupky spaacutechaneacute mezi bliacutezkyacutemi osobami Podkladem pro zahaacutejeniacute iacutezeniacute o p estupku je oznaacutemeniacute staacutetniacuteho orgaacutenu orgaacutenu policie nebo obce nebo praacutevnickeacute osoby či občana o p estupku nebo poznatek z vlastniacute činnosti spraacutevniacuteho orgaacutenu nebo postoupeniacute věci orgaacutenem činnyacutem v trestniacutem iacutezeniacute Pokud spraacutevniacute orgaacuten věc neodložiacute ani neshledaacute důvod pro postoupeniacute věci jineacutemu orgaacutenu zahaacutejiacute iacutezeniacute o p estupku bezodkladně nejpozději do šedesaacuteti dnů

V iacutezeniacute o p estupku jsou uacutečastniacuteky iacutezeniacute vždy obviněnyacute z p estupku poškozenyacute pokud jde o projednaacutevaacuteniacute naacutehrady majetkoveacute škody způsobeneacute p estupkem vlastniacutek věci kteraacute může byacutet zabraacutena nebo byla zabraacutena v čaacutesti iacutezeniacute tyacutekajiacuteciacute se zabraacuteniacute věci a navrhovatel na jehož naacutevrh bylo zahaacutejeno iacutezeniacute o p estupku kteryacute lze zahaacutejit jen na naacutevrh

__________________________________________________________________________________________

Občan je obviněnyacutem z p estupku jakmile spraacutevniacute orgaacuten učinil vůči němu prvniacute procesniacute uacutekon Dokud neniacute pravomocnyacutem rozhodnutiacutem vyslovena vina je nutneacute na obviněneacuteho pohliacutežet jako na nevinneacuteho Obviněnyacute z p estupku maacute praacutevo vyjaacuted it se ke všem skutečnostem ktereacute se mu kladou za vinu a k důkazům o nich uplatňovat skutečnosti a navrhovat důkazy na svou obhajobu podaacutevat naacutevrhy a opravneacute prost edky K vyacutepovědi ani k doznaacuteniacute nesmiacute byacutet však spraacutevniacutem orgaacutenem donucovaacuten O p estupku konaacute spraacutevniacute orgaacuten v prvniacutem stupni uacutestniacute jednaacuteniacute V nep iacutetomnosti obviněneacuteho z p estupku může p estupek projednat jen tehdy jestliže obviněnyacute odmiacutetne se k projednaacuteniacute dostavit nebo se nedostaviacute bez naacuteležiteacute omluvy nebo důležiteacuteho důvodu ač byl aacutedně p edvolaacuten

Proti rozhodnutiacute o p estupku se může odvolat v plneacutem rozsahu jen obviněnyacute z p estupku a jde-li o mladistveacuteho v jeho prospěch i jeho zaacutekonnyacute zaacutestupce a orgaacuten vykonaacutevajiacuteciacute sociaacutelně-

praacutevniacute ochranu dětiacute Poškozenyacute se může odvolat jen proti teacute čaacutesti rozhodnutiacute ve ktereacute bylo rozhodnuto o naacutehradě škody Vlastniacutek zabraneacute věci se může odvolat jen proti teacute čaacutesti rozhodnutiacute ve ktereacute se vyslovuje zabraacuteniacute věci U p estupků ktereacute lze projednat jen na naacutevrh se může navrhovatel odvolat jen proti teacute čaacutesti rozhodnutiacute kteraacute se tyacutekaacute vysloveniacute viny obviněneacuteho z p estupku nebo povinnosti navrhovatele nahradit naacuteklady iacutezeniacute Včas podaneacute odvolaacuteniacute proti rozhodnutiacute o p estupku maacute vždy odkladnyacute uacutečinek kteryacute neniacute možno vyloučit V odvolaciacutem iacutezeniacute nemůže spraacutevniacute orgaacuten změnit uloženou sankci v neprospěch obviněneacuteho z p estupku

P estupek je možneacute projednat uloženiacutem pokuty v blokoveacutem iacutezeniacute jestliže byl spolehlivě zjištěn nestačiacute domluva a obviněnyacute z p estupku je ochoten pokutu zaplatit Proti uloženiacute pokuty v blokoveacutem iacutezeniacute se nelze odvolat V blokoveacutem iacutezeniacute však nelze projednat p estupky ktereacute lze projednat jen na naacutevrh Nemůže-li pachatel p estupku zaplatit pokutu na miacutestě vydaacute se mu blok na pokutu na miacutestě nezaplacenou s poučeniacutem o způsobu zaplaceniacute pokuty o lhůtě jejiacute splatnosti a o naacutesledciacutech nezaplaceniacute pokuty

Pokud neniacute pochybnosti o tom že obviněnyacute z p estupku se p estupku dopustil a nebyla-li věc vy iacutezena v blokoveacutem iacutezeniacute může spraacutevniacute orgaacuten bez dalšiacuteho iacutezeniacute vydat p iacutekaz o uloženiacute napomenutiacute nebo pokuty (p iacutekazniacute iacutezeniacute) P iacutekaz maacute stejneacute naacuteležitosti jako rozhodnutiacute o p estupku Oznamuje se vždy piacutesemně Obviněnyacute z p estupku může proti p iacutekazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručeniacute odpor spraacutevniacutemu orgaacutenu kteryacute p iacutekaz vydal Včasnyacutem podaacuteniacutem odporu se p iacutekaz rušiacute a spraacutevniacute orgaacuten pokračuje v iacutezeniacute P iacutekaz proti ktereacutemu nebyl včas podaacuten odpor maacute uacutečinky pravomocneacuteho rozhodnutiacute

Spraacutevniacute iacutezeniacute označuje za postup spraacutevniacuteho orgaacutenu jehož uacutečelem je vydaacuteniacute rozhodnutiacute jiacutemž se v určiteacute věci zaklaacutedajiacute měniacute nebo rušiacute praacuteva anebo povinnosti jmenovitě určeneacute osoby nebo jiacutemž se v určiteacute věci prohlašuje že takovaacute osoba praacuteva nebo povinnosti maacute anebo nemaacute

Uacutečastniacuteky iacutezeniacute spraacutevniacute aacuted rozlišuje dle toho zda jde o iacutezeniacute zahaacutejeneacute na zaacutekladě žaacutedosti uacutečastniacuteka ( iacutezeniacute zahaacutejeneacute na naacutevrh) či zde jde o iacutezeniacute ktereacute zahaacutejil spraacutevniacute orgaacuten saacutem ( iacutezeniacute z moci uacute edniacute)

__________________________________________________________________________________________

Dokazovaacuteniacute lze označit za zaacutekonem upravenyacute postup kteryacutem spraacutevniacute orgaacuteny ziacuteskaacutevajiacute

rozhodneacute skutečnosti pro vydaacuteniacute rozhodnutiacute K provedeniacute důkazů lze užiacutet všech důkazniacutech prost edků ktereacute jsou vhodneacute ke zjištěniacute stavu věci a ktereacute nejsou ziacuteskaacuteny nebo provedeny v rozporu s praacutevniacutemi p edpisy

Rozhodnutiacutem spraacutevniacute orgaacuten v určiteacute věci zaklaacutedaacute měniacute nebo rušiacute praacuteva anebo povinnosti jmenovitě určeneacute osoby nebo v určiteacute věci prohlašuje že takovaacute osoba praacuteva nebo povinnosti maacute anebo nemaacute nebo v zaacutekonem stanovenyacutech p iacutepadech rozhoduje o procesniacutech otaacutezkaacutech

Odvolaacuteniacutem lze napadnout vyacuterokovou čaacutest rozhodnutiacute jednotlivyacute vyacuterok nebo jeho vedlejšiacute ustanoveniacute Odvolaacuteniacute jen proti odůvodněniacute rozhodnutiacute je nep iacutepustneacute

Spraacutevniacute dozor lze charakterizovat jako činnost spraacutevniacutech orgaacutenů spočiacutevajiacuteciacute v kontrole

plněniacute praacutevniacutech povinnostiacute ze strany fyzickyacutech a praacutevnickyacutech osob tj subjektů ktereacute nejsou spraacutevniacutemu orgaacutenu pod iacutezeny

Pokud podnikatel porušiacute praacutevniacute p edpisy či rozhodnutiacute orgaacutenu ve ejneacute moci vždy se dopustiacute deliktniacuteho jednaacuteniacute Podle intenzity jednaacuteniacute je protipraacutevniacute jednaacuteniacute fyzickyacutech a

praacutevnickyacutech osob (delikty) rozlišovaacuteno na porušeniacute praacutevniacutech p edpisů spraacutevniacutech či praacutevniacutech p edpisů trestniacutech

1 Definujte spraacutevniacute iacutezeniacute 2 Definujte zaacutekladniacute zaacutesady činnosti spraacutevniacutech orgaacutenů 3 Uveďte jak budete postupovat proti nečinnosti spraacutevniacuteho orgaacutenu 4 Jakyacutemi způsoby spraacutevniacute aacuted určuje miacutestniacute p iacuteslušnost spraacutevniacutech orgaacutenů

5 Definujte uacutečastniacuteky spraacutevniacuteho iacutezeniacute 6 Jak rozumiacutete pojmu procesniacute způsobilost 7 Definujte dokazovaacuteniacute a charakterizujte jednotliveacute důkazniacute prost edky 8 Jakeacute aacutedneacute opraveneacute prost edky upravuje spraacutevniacute aacuted Uveďte v jakyacutech p iacutepadech je

použijete 9 Charakterizujte jednotliveacute faacuteze spraacutevniacuteho dozoru

10 Charakterizujte p estupkoveacute iacutezeniacute a uveďte jakeacute sankce je možneacute v tomto iacutezeniacute uložit

Hendrych D a kol (2012) Spraacutevniacute praacutevo obecnaacute čaacutest 8 vyd Praha C H Beck

Jeliacutenek J a kol (2013) Trestniacute praacutevo hmotneacute obecnaacute čaacutest zvlaacuteštniacute čaacutest 3 vyd Praha Leges

Jeliacutenek J a kol (2013) Trestniacute praacutevo procesniacute 3 vyd Praha Leges

Praacutevniacute p edpisy

1 Zaacutekon č 5002004 Sb spraacutevniacute aacuted ve zněniacute pozdějšiacutech p edpisů

__________________________________________________________________________________________

2 Zaacutekon č 2802009 Sb daňovyacute aacuted ve zněniacute pozdějšiacutech p edpisů

3 Zaacutekon č 402009 Sb trestniacute zaacutekoniacutek ve zněniacute pozdějšiacutech p edpisů

4 Zaacutekon č 2001990 Sb o p estupciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech p edpisů

5 Pracovněpraacutevniacute problematika KPMZAP

__________________________________________________________________________________________

5 Pracovněpraacutevniacute problematika (Novotnyacute Jiřiacute)

Obsah 5 Pracovněpraacutevniacute problematika 62

51 Zaacutekoniacutek praacutece 62

Kliacutečovaacute slova zaacutekoniacutek praacutece zaacutekon o zaměstnanosti druhy a obsah pracovniacuteho poměru pracovniacute smlouva zaměstnanost

51 Zaacutekoniacutek praacutece

511 Zaacutekoniacutek praacutece Zaacutekladniacutem praacutevniacutem předpisem kteryacutem se řiacutediacute pracovněpraacutevniacute vztahy je zaacutekon č 2622006 Sb zaacutekoniacutek praacutece Zaacutekoniacutek praacutece upravuje praacutevniacute vztahy vznikajiacuteciacute při vyacutekonu zaacutevisleacute praacutece mezi zaměstnanci a zaměstnavateli Daacutele zaacutekoniacutek praacutece upravuje rovněž praacutevniacute vztahy kolektivniacute povahy a podporu vzaacutejemnyacutech jednaacuteniacute odborovyacutech organizaciacute a organizaciacute

zaměstnavatelů Zaacutekoniacutek praacutece současně zapracovaacutevaacute přiacuteslušneacute předpisy Evropskeacute unie1 a

upravuje takeacute některeacute praacutevniacute vztahy před vznikem pracovněpraacutevniacutech vztahů a některaacute praacuteva a

1 Např Směrnice Rady ze dne 14 řiacutejna 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o

podmiacutenkaacutech pracovniacute smlouvy nebo pracovniacuteho poměru (91533EHS) Směrnice Rady 9859ES ze dne 20 července 1998 o sbližovaacuteniacute praacutevniacutech předpisů členskyacutech staacutetů tyacutekajiacuteciacutech se hromadneacuteho propouštěniacute

Ciacutele Zaacutekoniacutek praacutece zaacutevislaacute praacutece pracovněpraacutevniacute vztahy

Pracovniacute poměr Problematika diskriminace v zaměstnaacuteniacute Zaacutekon o zaměstnanosti zaacutekaz nelegaacutelniacute praacutece Zaměstnaacutevaacuteniacute osob se zdravotniacutem postiženiacutem Problematika vytvaacuteřeniacute pracovniacutech miacutest

__________________________________________________________________________________________

povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržovaacuteniacute režimu dočasně praacutece neschopneacuteho pojištěnce podle zaacutekona o nemocenskeacutem pojištěniacute a některeacute sankce za jeho porušeniacute2

Smyslem a uacutečelem praacutevniacute uacutepravy obsaženeacute v zaacutekoniacuteku je předevšiacutem poskytnutiacute zvlaacuteštniacute zaacutekonneacute ochrany zaměstnancům Ačkoli se obecně pracovniacute smlouva řiacutediacute zaacutesadami soukromeacuteho praacuteva kdy obě strany majiacute praacuteva a povinnosti je postaveniacute zaměstnance oproti zaměstnavateli nevyvaacuteženeacute Zaměstnanec pracuje na zaacutekladě přiacutekazů zaměstnavatele Zaměstnavatel je tedy vždy subjektem se silnějšiacutem postaveniacutem Z tohoto důvodu je prvořadyacutem uacutekolem zajištěniacute zaacutekonneacute ochrany zaměstnancům před nekalyacutemi praktikami některyacutech zaměstnavatelů Zaacutekoniacutek praacutece daacutele upravuje uspokojiveacute a bezpečneacute podmiacutenky pro vyacutekon praacutece spravedliveacute odměňovaacuteniacute zaměstnance a řaacutednyacute vyacutekon praacutece zaměstnancem v souladu s opraacutevněnyacutemi zaacutejmy zaměstnavatele Součaacutestiacute praacutevniacute uacutepravy je i zajištěniacute rovneacuteho zachaacutezeniacute se zaměstnanci a zaacutekaz jejich diskriminace Zaacutesady zvlaacuteštniacute zaacutekonneacute ochrany postaveniacute zaměstnance ktereacute zaacutekoniacutek praacutece upravuje spočiacutevajiacute v zajištěniacute uspokojivyacutech a

bezpečnyacutech pracovniacutech podmiacutenek pro vyacutekon praacutece spravedliveacutem odměňovaacuteniacute zaměstnance rovneacutem zachaacutezeniacute se zaměstnanci a zaacutekazu jejich diskriminace vyjadřujiacute hodnoty ktereacute chraacuteniacute

veřejnyacute pořaacutedek

512 Zaacutevislaacute praacutece a pracovněpraacutevniacute vztahy 5121 Pracovněpraacutevniacute vztahy Za vztahy pracovněpraacutevniacute můžeme označit vztahy vznikajiacuteciacute při vyacutekonu zaacutevisleacute praacutece mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a současně takeacute praacutevniacute vztahy kolektivniacute povahy ktereacute souvisejiacute s vyacutekonem zaacutevisleacute praacutece Pracovněpraacutevniacute vztahy se řiacutediacute zaacutekoniacutekem praacutece Pokud v některyacutech přiacutepadech zaacutekoniacutek praacutece nelze použiacutet řiacutediacute se pracovněpraacutevniacute vztahy občanskyacutem zaacutekoniacutekem a to vždy v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutesadami pracovněpraacutevniacutech vztahů

Zaměstnancem je vždy osoba fyzickaacute kteraacute se zavaacutezala k vyacutekonu zaacutevisleacute praacutece v zaacutekladniacutem

pracovněpraacutevniacutem vztahu Praacutevnickaacute osoba nemůže byacutet zaměstnancem a to z toho důvodu že nemůže konat praacuteci osobně Zaměstnavatelem je dle zaacutekoniacuteku praacutece osoba pro kterou se

fyzickaacute osoba zavaacutezala k vyacutekonu zaacutevisleacute praacutece v zaacutekladniacutem pracovněpraacutevniacutem vztahu Zaměstnavatelem tak může byacutet jak osoba fyzickaacute tak i osoba praacutevnickaacute Za Českou republiku v pracovněpraacutevniacutech vztaziacutech jednaacute a praacuteva a povinnosti z pracovněpraacutevniacutech vztahů vykonaacutevaacute organizačniacute složka staacutetu kteraacute jmeacutenem staacutetu v zaacutekladniacutem pracovněpraacutevniacutem vztahu zaměstnance zaměstnaacutevaacute Vedouciacutemi zaměstnanci zaměstnavatele se dle zaacutekoniacuteku praacutece rozumějiacute zaměstnanci kteřiacute jsou na jednotlivyacutech stupniacutech řiacutezeniacute zaměstnavatele opraacutevněni stanovit a uklaacutedat podřiacutezenyacutem zaměstnancům pracovniacute uacutekoly organizovat řiacutedit a kontrolovat

jejich praacuteci a daacutevat jim k tomu uacutečelu zaacutevazneacute pokyny Vedouciacutem zaměstnancem je nebo se za vedouciacuteho zaměstnance považuje rovněž vedouciacute organizačniacute složky staacutetu

Ačkoli zaacutekoniacutek praacutece nastavuje zaacutekladniacute principy a podmiacutenky vyacutekonu zaacutevisleacute praacutece

zaměstnance u zaměstnavatele mohou si zaměstnanec a zaměstnavatele navzdory zaacutekoniacuteku praacutece praacuteva a podmiacutenky smluvně upravit odlišně Odchylnaacute uacuteprava praacutev nebo povinnostiacute v pracovněpraacutevniacutech vztaziacutech však nesmiacute byacutet nižšiacute nebo vyššiacute než je praacutevo nebo povinnost ktereacute stanoviacute tento zaacutekon nebo kolektivniacute smlouva jako nejmeacuteně nebo nejvyacuteše přiacutepustneacute K odchylneacute uacutepravě praacutev a povinnostiacute zaměstnavatele a zaměstnance může dojiacutet smlouvou i vnitřniacutem předpisem k uacutepravě povinnostiacute zaměstnance však smiacute dojiacutet jen smlouvou mezi

2 Ust sect 56 odst 2 piacutesm b) zaacutekona č 1872006 Sb o nemocenskeacutem pojištěniacute ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

__________________________________________________________________________________________

zaměstnavatelem a zaměstnancem Pokud se v raacutemci uzavřeneacute dohody či v raacutemci vnitřniacuteho předpisu zaměstnanec vzdaacute praacuteva ktereacute mu zaacutekoniacutek praacutece kolektivniacute smlouva nebo vnitřniacute předpis poskytuje nepřihliacutežiacute se k tomu

5122 Zaacutevislaacute praacutece

Uacutestředniacutem pojmem zaacutekoniacuteku praacutece je pojem zaacutevislaacute praacutece Zaacutevislou praacuteci charakterizujiacute

naacutesledujiacuteciacute specifika ktereacute jsou pro zaacutevislou praacuteci na rozdiacutel o jinyacutech soukromopraacutevniacutech

dohod (smluv) pro zaacutevislou praacuteci zcela charakteristickeacute Zaacutevislou praciacute je praacutece

vykonaacutevaacutena ve vztahu nadřiacutezenosti zaměstnavatele a podřiacutezenosti zaměstnance

jmeacutenem zaměstnavatele

podle pokynů zaměstnavatele

vykonaacutevaacute zaměstnancem osobně

za mzdu nebo plat (či jinou odměnu) na naacuteklady a odpovědnost zaměstnavatele

v pracovniacute době na pracovišti zaměstnavatele popřiacutepadě na jineacutem dohodnuteacutem miacutestě

Zaacutevislaacute praacutece může byacutet vykonaacutevaacutena vyacutelučně v zaacutekladniacutem pracovněpraacutevniacutem vztahu neniacute-li upravena zvlaacuteštniacutemi praacutevniacutemi předpisy Zaacutekladniacutemi pracovněpraacutevniacutemi vztahy jsou pracovniacute

poměr a praacutevniacute vztahy založeneacute dohodami o praciacutech konanyacutech mimo pracovniacute poměr

(tj dohoda o provedeniacute praacutece a dohoda o pracovniacute činnosti)

52 Pracovniacute poměr

521 Pracovniacute poměr vyacuteklad pojmu druhy

Pracovniacute poměr se zaklaacutedaacute pracovniacute smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem Pracovniacute poměr může byacutet založen i jmenovaacuteniacutem na vedouciacute pracovniacute miacutesto a to vždy v přiacutepadech stanovenyacutech zvlaacuteštniacutem praacutevniacutem předpisem Pokud tak zvlaacuteštniacute praacutevniacute předpis nestanoviacute zaklaacutedaacute se pracovniacute poměr jmenovaacuteniacutem pouze u vedouciacuteho organizačniacute složky staacutetu organizačniacuteho uacutetvaru organizačniacute složky staacutetu organizačniacuteho uacutetvaru staacutetniacuteho podniku organizačniacuteho uacutetvaru staacutetniacuteho fondu přiacutespěvkoveacute organizace nebo jejiacuteho organizačniacuteho uacutetvaru či u organizačniacuteho uacutetvaru v Policii Českeacute republiky Pracovniacute poměr jmenovaacuteniacutem tak nelze založit v podnikatelskeacute sfeacuteře Pracovniacute poměry lze dělit podle několika kriteacuteriiacute napřiacuteklad podle doby na kterou se pracovniacute poměr uzaviacuteraacute podle typu zaměstnavatele či podle miacutesta vyacutekonu praacutece

Dle doby trvaacuteniacute lze pracovniacute poměry dělit na pracovniacute poměr na dobu určitou a pracovniacute poměr na dobu neurčitou Pracovniacute poměr je sjednaacuten na dobu neurčitou pokud nebyla mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vyacuteslovně sjednaacutena doba jeho trvaacuteniacute Pokud tedy pracovniacute smlouva uacutedaj o době trvaacuteniacute pracovniacuteho poměru neobsahuje maacute se za to že pracovniacute poměr byl sjednaacuten na dobu neurčitou Pokud je pracovniacute poměr sjednaacuten na dobu určitou nesmiacute jeho deacutelka přesaacutehnout 3 roky a ode dne vzniku prvniacuteho pracovniacuteho poměru na dobu určitou může byacutet opakovaacutena nejvyacuteše dvakraacutet Za opakovaacuteniacute pracovniacuteho poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodlouženiacute

Rozdiacutely v pracovniacutem poměru zaklaacutedaacute i skutečnost kdo je zaměstnavatelem zaměstnance (dle typu zaměstnavatele) Důležiteacute je toto rozlišovaacuteniacute v otaacutezkaacutech vydaacutevaacuteniacute vnitřniacutech předpisů či uzaviacuteraacuteniacute kolektivniacutech smluv Oproti staacutetniacute či přiacutespěvkoveacute (rozpočtoveacute) sfeacuteře

__________________________________________________________________________________________

maacute zaměstnavatel v postaveniacute podnikatele mnohem širšiacute možnosti uacutepravy mzdovyacutech podmiacutenek a jinyacutech praacutev zaměstnanců než zaměstnavatel kteryacute neniacute podnikatelem

Dle způsobu vzniku pracovniacuteho poměru je možneacute rozlišovat pracovniacute poměr založenyacute pracovniacute smlouvou a pracovniacute poměr kteryacute vznikl jmenovaacuteniacutem

Podle miacutesta vyacutekonu praacutece se rozlišujiacute pracovniacute poměry ve kteryacutech zaměstnanci svou praacuteci

vykonaacutevajiacute na pracovištiacutech zaměstnavatelů a pracovniacute poměry ve kteryacutech zaměstnanci nepracujiacute trvale na pracovišti zaměstnavatele Na tyto zaměstnance se vztahuje odlišnaacute uacuteprava o rozvrženiacute pracovniacute doby překaacutežek v praacuteci aj

Podle deacutelky pracovniacute doby lze pracovniacute poměry dělit na pracovniacute poměry s tyacutedenniacute pracovniacute dobou stanovenou dle zaacutekona (stanovenaacute deacutelka pracovniacute doby činiacute 40 hodin tyacutedně) nebo na pracovniacute poměry ve kteryacutech byla sjednaacutena stanovenaacute deacutelka pracovniacute

doby kratšiacute než je 40 hodin v jednom tyacutednu

Pracovniacute poměr vznikaacute dnem kteryacute byl sjednaacuten v pracovniacute smlouvě jako den naacutestupu do praacutece nebo dnem kteryacute byl uveden jako den jmenovaacuteniacute na pracovniacute miacutesto vedouciacuteho

zaměstnance (vznik pracovniacuteho poměru)

522 Postup před vznikem pracovniacuteho poměru

Před vznikem pracovniacuteho poměru může zaměstnavatel vyžadovat v souvislosti s jednaacuteniacutem před vznikem pracovniacuteho poměru od fyzickeacute osoby kteraacute se u něj uchaacuteziacute o praacuteci nebo od jinyacutech osob jen uacutedaje ktereacute bezprostředně souvisejiacute s uzavřeniacutem pracovniacute smlouvy Před uzavřeniacutem pracovniacute smlouvy je zaměstnavatel povinen seznaacutemit zaměstnance s praacutevy a

povinnostmi ktereacute by pro něho z pracovniacute smlouvy popřiacutepadě ze jmenovaacuteniacute na pracovniacute miacutesto vyplynuly a s pracovniacutemi podmiacutenkami a podmiacutenkami odměňovaacuteniacute za nichž maacute praacuteci konat a povinnostmi ktereacute vyplyacutevajiacute ze zvlaacuteštniacutech praacutevniacutech předpisů vztahujiacuteciacutech se k praacuteci kteraacute maacute byacutet předmětem pracovniacuteho poměru V přiacutepadech stanovenyacutech zvlaacuteštniacutem praacutevniacutem předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit aby se zaměstnanec před uzavřeniacutem

pracovniacute smlouvy podrobil vstupniacute leacutekařskeacute prohliacutedce

Druhy četnost a obsah pracovněleacutekařskyacutech prohliacutedek naacuteležitosti žaacutedosti o jejich provedeniacute a dalšiacute naacuteležitosti leacutekařskeacuteho posudku o zdravotniacute způsobilosti k praacuteci upravuje vyhlaacuteška č 792013 Sb o provedeniacute některyacutech ustanoveniacute zaacutekona č 3732011 Sb o specifickyacutech zdravotniacutech službaacutech (vyhlaacuteška o pracovněleacutekařskyacutech službaacutech a některyacutech druziacutech posudkoveacute peacuteče) Vyhlaacuteška č 792013 Sb upravuje v souladu se zaacutevazky vyplyacutevajiacuteciacutemi z

členstviacute v mezinaacuterodniacutech organizaciacutech organizaci obsah a rozsah pracovněleacutekařskyacutech služeb posuzovaacuteniacute zdravotniacute způsobilosti ve vztahu k praacuteci nebo službě a posuzovaacuteniacute zdravotniacute způsobilosti ke vzdělaacutevaacuteniacute a v průběhu vzdělaacutevaacuteniacute s vyacutejimkou posuzovaacuteniacute zdravotniacute způsobilosti ke sportu a tělesneacute vyacutechově Pracovněleacutekařskyacutemi prohliacutedkami jsou

vstupniacute prohliacutedka prohliacutedka periodickaacute a prohliacutedka mimořaacutednaacute ktereacute se provaacutedějiacute za uacutečelem posouzeniacute zdravotniacute způsobilosti ve vztahu k praacuteci

vyacutestupniacute leacutekařskaacute prohliacutedka leacutekařskaacute prohliacutedka po skončeniacute rizikoveacute praacutece (tzv bdquonaacuteslednaacute prohliacutedkaldquo) 3 Nutneacute je však v pracovniacute smlouvě sjednat v takovyacutech přiacutepadech pravidelneacute pracoviště pro uacutečely cestovniacutech

naacutehrad Pokud toto sjednaacuteno neniacute platiacute že pravidelnyacutem pracovištěm je miacutesto vyacutekonu praacutece sjednaneacute v pracovniacute smlouvě Jestliže je však miacutesto vyacutekonu praacutece sjednaacuteno šiacuteřeji než jedna obec považuje se za pravidelneacute pracoviště obec ve ktereacute nejčastěji začiacutenajiacute cesty zaměstnance za uacutečelem vyacutekonu praacutece Pravidelneacute pracoviště pro uacutečely cestovniacutech naacutehrad nesmiacute byacutet sjednaacuteno šiacuteřeji než jedna obec

__________________________________________________________________________________________

Vstupniacute prohliacutedka se provaacutediacute za uacutečelem zajištěniacute aby k vyacutekonu praacutece v podmiacutenkaacutech s předpoklaacutedanou zdravotniacute naacuteročnostiacute nebyla zařazena osoba uchaacutezejiacuteciacute se o zaměstnaacuteniacute jejiacutež zdravotniacute způsobilost neodpoviacutedaacute zařazeniacute k předpoklaacutedaneacute praacuteci Kromě přiacutepadů stanovenyacutech praacutevniacutemi předpisy se vstupniacute prohliacutedka provaacutediacute teacutež před převedeniacutem zaměstnance na jinou praacuteci pokud jde o praacuteci vykonaacutevanou za odlišnyacutech podmiacutenek než ke kteryacutem byla posouzena zdravotniacute způsobilost zaměstnance Odlišnyacutemi podmiacutenkami se rozumiacute navyacutešeniacute rizikovyacutech faktorů nejmeacuteně o jeden a to bez ohledu na to zda změna takovyacutech podmiacutenek vede ke změně vyacutesledneacute kategorie praacutece

Periodickaacute prohliacutedka se provaacutediacute za uacutečelem zjištěniacute včasneacute změny zdravotniacuteho stavu vznikleacute v souvislosti se zdravotniacute naacuteročnostiacute vykonaacutevaneacute praacutece kdy dalšiacute vyacutekon praacutece by mohl veacutest k poškozeniacute zdraviacute posuzovaneacuteho zaměstnance nebo k poškozeniacute zdraviacute jinyacutech osob Pokud jde

o praacutece vykonaacutevaneacute na zaacutekladě dohod o praciacutech konanyacutech mimo pracovniacute poměr periodickeacute prohliacutedky se u kategorie prvniacute až čtvrteacute neprovaacutedějiacute To neplatiacute v přiacutepadě kdy je praacutece na zaacutekladě těchto dohod u zaměstnavatele provaacuteděna opakovaně a doba na kterou je praacutece opakovaně sjednaacutevaacutena je delšiacute než lhůta pro provedeniacute periodickeacute prohliacutedky a zaměstnavatel provaacuteděniacute těchto prohliacutedek vyžaduje a daacutele pak u osob vykonaacutevajiacuteciacutech praacuteci nebo činnost jejichž součaacutestiacute je riziko ohroženiacute zdraviacute

Mimořaacutednaacute prohliacutedka se provaacutediacute za uacutečelem zjištěniacute zdravotniacuteho stavu posuzovaneacuteho zaměstnance v přiacutepadě důvodneacuteho předpokladu že došlo ke ztraacutetě nebo změně zdravotniacute způsobilosti k praacuteci nebo pokud dojde ke zvyacutešeniacute miacutery rizika již dřiacuteve zohledněneacuteho rizikoveacuteho faktoru pracovniacutech podmiacutenek

523 Pracovniacute smlouva 5231 Zaacutekladniacute naacuteležitosti (nezbytneacute) Pokud se pracovniacute poměr zaklaacutedaacute pracovniacute smlouvou musiacute vždy pracovniacute smlouva obsahovat

druh praacutece kteryacute maacute zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonaacutevat

miacutesto nebo miacutesta vyacutekonu praacutece ve kteryacutech maacute byacutet praacutece vykonaacutevaacutena

den naacutestupu do praacutece

Pracovniacute smlouva musiacute byacutet vždy uzavřena piacutesemně Každaacute smluvniacute strana musiacute obdržet vždy minimaacutelně jedno vyhotoveniacute pracovniacute smlouvy Pokud však zaměstnanec nenastoupiacute ve

sjednanyacute den do praacutece aniž mu v tom braacutenila překaacutežka v praacuteci nebo se zaměstnavatel do tyacutedne nedozviacute o teacuteto překaacutežce může zaměstnavatel od pracovniacute smlouvy odstoupit Od uzavřeneacute pracovniacute smlouvy je možneacute odstoupit jen dokud zaměstnanec nenastoupil do praacutece

Pro odstoupeniacute od pracovniacute smlouvy se vyžaduje dodrženiacute piacutesemneacute formy jinak se k němu nepřihliacutežiacute

5232 Informace o pracovniacutem poměru Pokud uzavřenaacute pracovniacute smlouva neobsahuje uacutedaje o praacutevech a povinnostech vyplyacutevajiacuteciacutech z pracovniacuteho poměru je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich piacutesemně informovat a to nejpozději do jednoho měsiacutece od vzniku pracovniacuteho poměru Povinnost informovat platiacute i o změnaacutech takovyacutech uacutedajů Informace musiacute vždy obsahovat

__________________________________________________________________________________________

jmeacuteno popřiacutepadě jmeacutena a přiacutejmeniacute zaměstnance a naacutezev a siacutedlo zaměstnavatele pokud je praacutevnickou osobou nebo jmeacuteno popřiacutepadě jmeacutena a přiacutejmeniacute a adresu zaměstnavatele pokud je osobou fyzickou

bližšiacute označeniacute druhu a miacutesta vyacutekonu praacutece uacutedaj o deacutelce dovoleneacute popřiacutepadě uvedeniacute způsobu určovaacuteniacute dovoleneacute

uacutedaj o vyacutepovědniacutech dobaacutech uacutedaj o tyacutedenniacute pracovniacute době a jejiacutem rozvrženiacute uacutedaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňovaacuteniacute splatnosti mzdy nebo platu termiacutenu

vyacuteplaty mzdy nebo platu miacutestu a způsobu vyplaacuteceniacute mzdy nebo platu uacutedaj o kolektivniacutech smlouvaacutech ktereacute upravujiacute pracovniacute podmiacutenky zaměstnance a

označeniacute smluvniacutech stran těchto kolektivniacutech smluv 5233 Zkušebniacute doba

Zaměstnavatel může se zaměstnancem sjednat v pracovniacute smlouvě zkušebniacute dobu Zkušebniacute doba nesmiacute byacutet delšiacute než tři měsiacutece po sobě jdouciacute ode dne vzniku pracovniacuteho poměru nebo šest měsiacuteců po sobě jdouciacutech ode dne vzniku pracovniacuteho poměru u vedouciacuteho zaměstnance Zkušebniacute dobu je možneacute však sjednat nejpozději v den kteryacute byl sjednaacuten jako den naacutestupu do praacutece nebo v den kteryacute byl uveden jako den jmenovaacuteniacute na pracovniacute miacutesto vedouciacuteho

zaměstnance a sjednanaacute zkušebniacute doba nesmiacute byacutet dodatečně prodlužovaacutena Zkušebniacute doba nesmiacute byacutet sjednaacutena delšiacute než je polovina sjednaneacute doby trvaacuteniacute pracovniacuteho poměru

524 Dohody konaneacute mimo pracovniacute poměr Mimo pracovniacute smlouvu kterou zaměstnavatel se zaměstnancem založiacute pracovniacute poměr zaměstnance u zaměstnavatele může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřiacutet dohodu o provedeniacute praacutece nebo dohodu o pracovniacute činnosti V dohodaacutech o praciacutech konanyacutech mimo

pracovniacute poměr neniacute zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovniacute dobu V přiacutepadě dohody o provedeniacute praacutece nesmiacute byacutet rozsah praacutece na kteryacute se dohoda o provedeniacute

praacutece uzaviacuteraacute většiacute než 300 hodin v kalendaacuteřniacutem roce Do tohoto rozsahu praacutece se započiacutetaacutevaacute takeacute doba praacutece konanaacute zaměstnancem pro zaměstnavatele v teacutemže kalendaacuteřniacutem roce na zaacutekladě jineacute dohody o provedeniacute praacutece V dohodě o provedeniacute praacutece musiacute byacutet uvedena doba na kterou se tato dohoda uzaviacuteraacute

Naproti tomu dohodu o pracovniacute činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřiacutet i když rozsah praacutece nebude přesahovat v teacutemže kalendaacuteřniacutem roce 300 hodin Na zaacutekladě dohody o pracovniacute činnosti neniacute možneacute vykonaacutevat praacuteci v rozsahu překračujiacuteciacutem v průměru polovinu stanoveneacute tyacutedenniacute pracovniacute doby Dodržovaacuteniacute sjednaneacuteho a nejvyacuteše přiacutepustneacuteho rozsahu poloviny stanoveneacute tyacutedenniacute pracovniacute doby se posuzuje za celou dobu na kterou byla

dohoda o pracovniacute činnosti uzavřena nejdeacutele však za obdobiacute 52 tyacutednů V dohodě o pracovniacute činnosti musiacute byacutet uvedeny sjednaneacute praacutece sjednanyacute rozsah pracovniacute doby a doba na kterou

se dohoda uzaviacuteraacute

Jak dohoda o provedeniacute praacutece tak dohoda o pracovniacute činnosti musiacute byacutet uzavřena piacutesemně Jedno vyhotoveniacute dohody vždy naacuteležiacute zaměstnanci Na praacuteci konanou na zaacutekladě dohod o praciacutech konanyacutech mimo pracovniacute poměr se vztahuje praacutevniacute uacuteprava pro vyacutekon praacutece v pracovniacutem poměru avšak s tiacutem rozdiacutelem že pro praacuteci konanou na zaacutekladě dohod neplatiacute ustanoveniacute zaacutekoniacuteku praacutece upravujiacuteciacute převedeniacute na jinou praacuteci přeloženiacute a dočasneacute přiděleniacute odstupneacute pracovniacute dobu a dobu odpočinku překaacutežky v praacuteci na straně zaměstnance

__________________________________________________________________________________________

dovolenou skončeniacute pracovniacuteho poměru odměňovaacuteniacute s vyacutejimkou minimaacutelniacute mzdy a

cestovniacute naacutehrady

Pokud nebyl v dohodě sjednaacuten způsob zrušeniacute praacutevniacuteho vztahu založeneacuteho dohodou o provedeniacute praacutece nebo dohodou o pracovniacute činnosti je možneacute ho zrušit dohodou smluvniacutech stran ke sjednaneacutemu dni nebo pak vyacutepovědiacute danou z jakeacutehokoli důvodu nebo bez uvedeniacute důvodu s patnaacutectidenniacute vyacutepovědniacute dobou kteraacute začiacutenaacute dnem v němž byla vyacutepověď doručena druheacute smluvniacute straně nebo takeacute okamžityacutem zrušeniacutem Okamžiteacute zrušeniacute praacutevniacuteho vztahu založeneacuteho dohodou o provedeniacute praacutece nebo dohodou o pracovniacute činnosti však může byacutet sjednaacuteno jen pro přiacutepady kdy je možneacute okamžitě zrušit pracovniacute poměr Pro zrušeniacute praacutevniacuteho vztahu založeneacuteho dohodou o provedeniacute praacutece nebo dohodou o pracovniacute činnosti se vyžaduje piacutesemnaacute forma jinak se k jeho vyacutepovědi nebo okamžiteacutemu zrušeniacute nepřihliacutežiacute

525 Praacuteva a povinnosti 5251 Praacuteva a povinnosti zaměstnance

Od vzniku pracovniacuteho poměru je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně praacutece podle pracovniacute smlouvy v rozvrženeacute tyacutedenniacute pracovniacute době a dodržovat povinnosti ktereacute mu vyplyacutevajiacute z pracovniacuteho poměru

K povinnostem zaměstnance vyplyacutevajiacuteciacutech mu z pracovniacuteho poměru patřiacute např dbaacutet podle svyacutech možnostiacute o svou vlastniacute bezpečnost o sveacute zdraviacute i o bezpečnost a zdraviacute fyzickyacutech osob kteryacutech se bezprostředně dotyacutekaacute jeho jednaacuteniacute přiacutepadně opomenutiacute při praacuteci Znalost zaacutekladniacutech povinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z praacutevniacutech a ostatniacutech předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištěniacute bezpečnosti a ochrany zdraviacute při praacuteci je nediacutelnou a trvalou součaacutestiacute kvalifikačniacutech předpokladů zaměstnance Zaměstnanec je povinen uacutečastnit se školeniacute podrobit se pracovněleacutekařskyacutem prohliacutedkaacutem vyšetřeniacutem nebo očkovaacuteniacutem stanovenyacutem zvlaacuteštniacutemi praacutevniacutemi předpisy dodržovat praacutevniacute a ostatniacute předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištěniacute bezpečnosti a ochrany zdraviacute při praacuteci dodržovat při praacuteci stanoveneacute pracovniacute postupy použiacutevat stanoveneacute pracovniacute prostředky dopravniacute prostředky osobniacute ochranneacute pracovniacute prostředky a ochrannaacute zařiacutezeniacute a sveacutevolně je neměnit a nevyřazovat z provozu

Zaměstnanec nesmiacute nepožiacutevat alkoholickeacute naacutepoje a nesmiacute zneužiacutevat jineacute naacutevykoveacute laacutetky na pracovištiacutech zaměstnavatele a v pracovniacute době i mimo tato pracoviště Zaměstnanec nesmiacute vstupovat pod vlivem těchto laacutetek na pracoviště zaměstnavatele zaměstnanec nesmiacute kouřit na pracovištiacutech a v jinyacutech prostoraacutech kde jsou uacutečinkům kouřeniacute vystaveni takeacute nekuřaacuteci Zaměstnanec je povinen oznaacutemit nadřiacutezeneacutemu vedouciacutemu zaměstnanci nedostatky a zaacutevady na pracovišti ktereacute ohrožujiacute nebo by bezprostředně a zaacutevažnyacutem způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraviacute zaměstnanců při praacuteci a přiacutepadnyacute pracovniacute uacuteraz svůj (pokud mu to

jeho zdravotniacute stav dovoliacute) nebo pracovniacute uacuteraz jineacuteho zaměstnance popřiacutepadě uacuteraz jineacute fyzickeacute osoby jehož byl svědkem a spolupracovat při objasňovaacuteniacute jeho přiacutečin Zaměstnanec je povinen podrobit se na pokyn opraacutevněneacuteho vedouciacuteho zaměstnance piacutesemně určeneacuteho zaměstnavatelem zjištěniacute zda neniacute pod vlivem alkoholu nebo jinyacutech naacutevykovyacutech laacutetek

Zaměstnanec je daacutele např povinen vraacutetit vyplacenou naacutehradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo jejiacute čaacutest na niž ztratil praacutevo popřiacutepadě na kterou mu praacutevo nevzniklo Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu kterou mu způsobil zaviněnyacutem porušeniacutem povinnostiacute při plněniacute pracovniacutech uacutekolů nebo v přiacutemeacute souvislosti s niacutem Zaměstnanec je povinen počiacutenat si tak aby nedochaacutezelo k majetkoveacute uacutejmě k nemajetkoveacute uacutejmě ani k bezdůvodneacutemu

__________________________________________________________________________________________

obohaceniacute Zaměstnanec je v přiacutepadě kdy hroziacute škoda nebo nemajetkovaacute uacutejma povinen na tuto upozornit nadřiacutezeneacuteho vedouciacuteho zaměstnance Pokud zaměstnavatel se zaměstnancem sjednal konkurenčniacute doložku je zaměstnanec povinen dodržovat jejiacute ujednaacuteniacute

Naproti tomu maacute např zaměstnanec praacutevo na zajištěniacute bezpečnosti a ochrany zdraviacute při praacuteci na informace o riziciacutech jeho praacutece a na informace o opatřeniacutech na ochranu před jejich působeniacutem informace musiacute byacutet pro zaměstnance vždy srozumitelnaacute Zaměstnanec je opraacutevněn odmiacutetnout vyacutekon praacutece o niacutež maacute důvodně za to že bezprostředně a zaacutevažnyacutem způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraviacute popřiacutepadě život nebo zdraviacute jinyacutech fyzickyacutech osob Zaměstnanec maacute praacutevo a povinnost podiacutelet se na vytvaacuteřeniacute bezpečneacuteho a zdraviacute neohrožujiacuteciacuteho pracovniacuteho prostřediacute a to zejmeacutena uplatňovaacuteniacutem stanovenyacutech a

zaměstnavatelem přijatyacutech opatřeniacute a svou uacutečastiacute na řešeniacute otaacutezek bezpečnosti a ochrany zdraviacute při praacuteci

5252 Praacuteva a povinnosti zaměstnavatele

Od vzniku pracovniacuteho poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci praacuteci podle pracovniacute smlouvy platit mu za vykonanou praacuteci mzdu nebo plat vytvaacuteřet podmiacutenky pro plněniacute jeho pracovniacutech uacutekolů a dodržovat ostatniacute pracovniacute podmiacutenky stanoveneacute praacutevniacutemi

předpisy smlouvou nebo stanoveneacute vnitřniacutem předpisem Při naacutestupu do praacutece je zaměstnavatel povinen zaměstnance seznaacutemit s pracovniacutem řaacutedem a s praacutevniacutemi a ostatniacutemi předpisy k zajištěniacute bezpečnosti a ochrany zdraviacute při praacuteci jež musiacute při sveacute praacuteci dodržovat Zaměstnanec musiacute byacutet takeacute zaměstnavatelem seznaacutemen s kolektivniacute smlouvou a vnitřniacutemi předpisy

Zaměstnavatel je předevšiacutem povinen nepřipustit aby zaměstnanec vykonaacuteval zakaacutezaneacute praacutece a praacutece jejichž naacuteročnost by neodpoviacutedala jeho schopnostem a zdravotniacute způsobilosti informovat zaměstnance o tom do jakeacute kategorie byla jiacutem vykonaacutevanaacute praacutece zařazena a sdělit zaměstnancům u ktereacuteho poskytovatele pracovněleacutekařskyacutech služeb jim budou poskytnuty pracovněleacutekařskeacute služby a jakyacutem druhům očkovaacuteniacute a jakyacutem pracovněleacutekařskyacutem prohliacutedkaacutem a vyšetřeniacutem souvisejiacuteciacutem s vyacutekonem praacutece jsou povinni se podrobit umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkovaacuteniacutem prohliacutedkaacutem a vyšetřeniacutem v rozsahu stanoveneacutem zvlaacuteštniacutemi praacutevniacutemi předpisy nebo rozhodnutiacutem přiacuteslušneacuteho orgaacutenu ochrany veřejneacuteho zdraviacute

Zaměstnavatel je daacutele povinen poskytovat zaměstnancům myciacute čisticiacute a dezinfekčniacute prostředky na zaacutekladě rozsahu znečištěniacute kůže a oděvu Osobniacute ochranneacute pracovniacute prostředky myciacute čisticiacute a dezinfekčniacute prostředky a ochranneacute naacutepoje přiacuteslušiacute zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastniacuteho seznamu zpracovaneacuteho na zaacutekladě vyhodnoceniacute rizik a konkreacutetniacutech podmiacutenek praacutece Poskytovaacuteniacute osobniacutech ochrannyacutech pracovniacutech prostředků nesmiacute zaměstnavatel nahrazovat finančniacutem plněniacutem Zaměstnavatel nesmiacute použiacutevat takoveacuteho způsobu odměňovaacuteniacute praciacute při ktereacutem jsou zaměstnanci vystaveni zvyacutešeneacutemu nebezpečiacute uacutejmy na zdraviacute a jehož použitiacute by vedlo při zvyšovaacuteniacute pracovniacutech vyacutesledků k ohroženiacute bezpečnosti a zdraviacute zaměstnanců

Zaměstnavatel je daacutele např povinen zaškolit nebo zaučit zaměstnance kteryacute vstupuje do zaměstnaacuteniacute bez kvalifikace Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnou uacuteschovu svršků a osobniacutech předmětů ktereacute zaměstnanci obvykle nosiacute do zaměstnaacuteniacute Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnaacutech stravovaacuteniacute Zaměstnavatel je povinen zajišťovat svyacutem zaměstnancům takoveacute pracovniacute podmiacutenky aby mohli řaacutedně plnit sveacute pracovniacute uacutekoly

__________________________________________________________________________________________

bez ohroženiacute zdraviacute a majetku zjistiacute-li zaacutevady je povinen učinit opatřeniacute k jejich odstraněniacute Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou uacutejmu vzniklou

pracovniacutem uacuterazem jestliže škoda nebo nemajetkovaacute uacutejma vznikla při plněniacute pracovniacutech uacutekolů nebo v přiacutemeacute souvislosti s niacutem Zaměstnavatel je povinen na svůj naacuteklad vytvořit zaacutestupcům zaměstnanců podmiacutenky pro řaacutednyacute vyacutekon jejich činnosti zejmeacutena jim poskytovat podle svyacutech provozniacutech možnostiacute v přiměřeneacutem rozsahu miacutestnosti s nezbytnyacutem vybaveniacutem hradit nezbytneacute naacuteklady na uacutedržbu a technickyacute provoz a naacuteklady na potřebneacute podklady

Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance např o ekonomickeacute a finančniacute situaci zaměstnavatele a jejiacutem pravděpodobneacutem vyacutevoji o činnosti zaměstnavatele jejiacutem pravděpodobneacutem vyacutevoji jejiacutech důsledciacutech na životniacute prostřediacute a jeho ekologickyacutech

opatřeniacutech o praacutevniacutem postaveniacute zaměstnavatele a jeho změnaacutech vnitřniacutem uspořaacutedaacuteniacute a osobě opraacutevněneacute jednat za zaměstnavatele v pracovněpraacutevniacutech vztaziacutech o uskutečněnyacutech změnaacutech v předmětu činnosti zaměstnavatele nebo o zaacutekladniacutech otaacutezkaacutech pracovniacutech podmiacutenek a

jejich změnaacutech Zaměstnavatel je povinen se zaměstnanci projednat předevšiacutem pravděpodobnyacute hospodaacuteřskyacute vyacutevoj u zaměstnavatele zamyacutešleneacute strukturaacutelniacute změny zaměstnavatele jeho racionalizačniacute nebo organizačniacute opatřeniacute opatřeniacute ovlivňujiacuteciacute zaměstnanost nejnovějšiacute stav a strukturu zaměstnanců pravděpodobnyacute vyacutevoj zaměstnanosti u zaměstnavatele zaacutekladniacute otaacutezky pracovniacutech podmiacutenek a jejich změny některeacute otaacutezky bezpečnosti a ochrany zdraviacute při praacuteci O některyacutech otaacutezkaacutech je zaměstnavatel povinen informovat odborovou organizaci (pokud u něj působiacute)

Při skončeniacute pracovniacuteho poměru zaměstnance u zaměstnavatele je zaměstnavatel na zaacutekladě žaacutedosti zaměstnance povinen do 15 dnů vydat zaměstnanci posudek o zaměstnaacuteniacute (pracovniacutem posudkem jsou veškereacute piacutesemnosti tyacutekajiacuteciacute se hodnoceniacute praacutece zaměstnance jeho kvalifikace schopnostiacute a dalšiacutech skutečnostiacute ktereacute majiacute vztah k vyacutekonu praacutece) Bez žaacutedosti zaměstnance je při skončeniacute pracovniacuteho poměru dohody o provedeniacute praacutece nebo dohody o pracovniacute činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzeniacute o zaměstnaacuteniacute

526 Obsah pracovniacuteho poměru

Obsah pracovniacuteho poměru je možneacute změnit jen tehdy dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně Za změnu pracovniacuteho poměru se považuje takeacute jmenovaacuteniacute na

vedouciacute pracovniacute miacutesto k němuž dojde po vzniku pracovniacuteho poměru Konat praacutece jineacuteho druhu nebo v jineacutem miacutestě než byly sjednaacuteny v pracovniacute smlouvě je zaměstnanec povinen jen v přiacutepadech uvedenyacutech v zaacutekoniacuteku praacutece Za změnu obsahu pracovniacuteho poměru se považuje i převedeniacute na jinou praacuteci pracovniacute cesta a přeloženiacute

527 Skončeniacute pracovniacuteho poměru 5271 Zaacutekladniacute vyacuteklad

Platnyacute pracovniacute poměr může byacutet rozvaacutezaacuten jen dohodou vyacutepovědiacute okamžityacutem zrušeniacutem a zrušeniacutem ve zkušebniacute době Pracovniacute poměr na dobu určitou končiacute takeacute uplynutiacutem sjednaneacute doby Pracovniacute poměr cizince nebo fyzickeacute osoby bez staacutetniacute přiacuteslušnosti pokud k jeho skončeniacute nedošlo již jinyacutem způsobem končiacute dnem kteryacutem maacute skončit jejich pobyt na uacutezemiacute Českeacute republiky podle vykonatelneacuteho rozhodnutiacute o zrušeniacute povoleniacute k pobytu dnem kteryacutem nabyl praacutevniacute moci rozsudek uklaacutedajiacuteciacute těmto osobaacutem trest vyhoštěniacute z uacutezemiacute Českeacute republiky nebo uplynutiacutem doby na kterou bylo vydaacuteno povoleniacute k zaměstnaacuteniacute Pracovniacute poměr zanikaacute smrtiacute zaměstnance

__________________________________________________________________________________________

5272 Skončeniacute pracovniacuteho poměru dohodou

Dohoda o skončeniacute pracovniacuteho poměru vznikaacute pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou na rozvaacutezaacuteniacute pracovniacuteho poměru Pracovniacute poměr v takoveacutem přiacutepadě končiacute pracovniacute poměr sjednanyacutem dnem Dohoda o rozvaacutezaacuteniacute pracovniacuteho poměru musiacute byacutet piacutesemnaacute Každaacute smluvniacute strana musiacute obdržet jedno vyhotoveniacute dohody o rozvaacutezaacuteniacute pracovniacuteho poměru

5273 Skončeniacute pracovniacuteho poměru vyacutepovědiacute

Zaměstnavatel může daacutet zaměstnanci vyacutepověď jen z důvodů vyacuteslovně stanovenyacutech v zaacutekoniacuteku praacutece Zaměstnanec může daacutet zaměstnavateli vyacutepověď z jakeacutehokoli důvodu nebo bez uvedeniacute důvodu Vyacutepověď z pracovniacuteho poměru musiacute byacutet učiněna piacutesemně jinak se k niacute nepřihliacutežiacute Pokud dal zaměstnavatel zaměstnanci vyacutepověď musiacute důvod ve vyacutepovědi skutkově vymezit tak aby jej nebylo možno zaměnit s jinyacutem důvodem Důvod vyacutepovědi nesmiacute byacutet dodatečně měněn Vyacutepověď může byacutet odvolaacutena pouze se souhlasem druheacute smluvniacute strany

odvolaacuteniacute vyacutepovědi i souhlas s jejiacutem odvolaacuteniacutem musiacute byacutet piacutesemneacute

V přiacutepadě vyacutepovědi skončiacute pracovniacute poměr uplynutiacutem vyacutepovědniacute doby Vyacutepovědniacute doba musiacute byacutet stejnaacute pro zaměstnavatele i zaměstnance a činiacute nejmeacuteně 2 měsiacutece a smiacute byacutet prodloužena jen piacutesemnou smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem Vyacutepovědniacute doba začiacutenaacute prvniacutem dnem kalendaacuteřniacuteho měsiacutece naacutesledujiacuteciacuteho po doručeniacute vyacutepovědi a končiacute uplynutiacutem posledniacuteho dne

Zaměstnavatel může daacutet zaměstnanci vyacutepověď jen z těchto důvodů

rušiacute-li se zaměstnavatel nebo jeho čaacutest přemiacutesťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho čaacutest stane-li se zaměstnanec nadbytečnyacutem vzhledem k rozhodnutiacute zaměstnavatele nebo

přiacuteslušneacuteho orgaacutenu o změně jeho uacutekolů technickeacuteho vybaveniacute o sniacuteženiacute stavu zaměstnanců za uacutečelem zvyacutešeniacute efektivnosti praacutece nebo o jinyacutech organizačniacutech změnaacutech

nesmiacute-li zaměstnanec podle leacutekařskeacuteho posudku vydaneacuteho poskytovatelem pracovněleacutekařskyacutech služeb nebo rozhodnutiacute přiacuteslušneacuteho spraacutevniacuteho orgaacutenu kteryacute leacutekařskyacute posudek přezkoumaacutevaacute daacutele konat dosavadniacute praacuteci pro pracovniacute uacuteraz onemocněniacute nemociacute z povolaacuteniacute nebo pro ohroženiacute touto nemociacute anebo dosaacutehl-li na pracovišti určeneacutem rozhodnutiacutem přiacuteslušneacuteho orgaacutenu ochrany veřejneacuteho zdraviacute nejvyššiacute přiacutepustneacute expozice

pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke sveacutemu zdravotniacutemu stavu podle leacutekařskeacuteho posudku

vydaneacuteho poskytovatelem pracovněleacutekařskyacutech služeb nebo rozhodnutiacute přiacuteslušneacuteho spraacutevniacuteho orgaacutenu kteryacute leacutekařskyacute posudek přezkoumaacutevaacute dlouhodobě zdravotniacute způsobilost

nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanoveneacute praacutevniacutemi předpisy pro vyacutekon sjednaneacute

praacutece nebo nesplňuje-li bez zaviněniacute zaměstnavatele požadavky pro řaacutednyacute vyacutekon praacutece

jsou-li u zaměstnance daacuteny důvody pro ktereacute by s niacutem zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovniacute poměr nebo pro zaacutevažneacute porušeniacute povinnosti vyplyacutevajiacuteciacute z praacutevniacutech

předpisů vztahujiacuteciacutech se k zaměstnancem vykonaacutevaneacute praacuteci porušiacute-li zaměstnanec zvlaacutešť hrubyacutem způsobem povinnost dočasně praacutece neschopneacuteho

zaměstnance

Pokud nesplňovaacuteniacute požadavků pro řaacutednyacute vyacutekon praacutece spočiacutevaacute v neuspokojivyacutech pracovniacutech vyacutesledciacutech je možneacute zaměstnanci z tohoto důvodu daacutet vyacutepověď jen jestliže byl

__________________________________________________________________________________________

zaměstnavatelem v době posledniacutech 12 měsiacuteců piacutesemně vyzvaacuten k jejich odstraněniacute a zaměstnanec je v přiměřeneacute době neodstranil Pro soustavneacute meacuteně zaacutevažneacute porušovaacuteniacute povinnosti vyplyacutevajiacuteciacute z praacutevniacutech předpisů vztahujiacuteciacutech se k vykonaacutevaneacute praacuteci je možneacute daacutet zaměstnanci vyacutepověď jen pokud byl v době posledniacutech 6 měsiacuteců v souvislosti s porušeniacutem povinnosti vyplyacutevajiacuteciacute z praacutevniacutech předpisů vztahujiacuteciacutech se k vykonaacutevaneacute praacuteci piacutesemně upozorněn na možnost vyacutepovědi

Vyacutepověď nebo okamžiteacute zrušeniacute pracovniacuteho poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizaciacute Jde-li o člena orgaacutenu odboroveacute organizace kteryacute působiacute u zaměstnavatele v době jeho funkčniacuteho obdobiacute a v době 1 roku po jeho skončeniacute je k vyacutepovědi nebo k okamžiteacutemu zrušeniacute pracovniacuteho poměru zaměstnavatel povinen požaacutedat odborovou organizaci o předchoziacute souhlas Za předchoziacute souhlas se považuje teacutež jestliže odborovaacute organizace piacutesemně neodmiacutetla udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne kdy byla o něj zaměstnavatelem požaacutedaacutena Jestliže odborovaacute organizace odmiacutetla udělit souhlas jsou vyacutepověď nebo okamžiteacute zrušeniacute pracovniacuteho poměru z tohoto důvodu neplatneacute

Zaacutekoniacutek praacutece zakazuje daacutet zaměstnanci vyacutepověď v ochranneacute době kterou je např obdobiacute kdy je zaměstnanec uznaacuten dočasně praacutece neschopnyacutem při vyacutekonu vojenskeacuteho cvičeniacute v době kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro vyacutekon veřejneacute funkce v době kdy je zaměstnankyně těhotnaacute nebo kdy zaměstnankyně čerpaacute mateřskou dovolenou či v době kdy je zaměstnanec kteryacute pracuje v noci uznaacuten na zaacutekladě leacutekařskeacuteho posudku vydaneacuteho poskytovatelem pracovněleacutekařskyacutech služeb dočasně nezpůsobilyacutem pro nočniacute praacuteci Zaacutekaz vyacutepovědi se však nevztahuje na vyacutepověď danou zaměstnanci pro organizačniacute změny nebo pro důvody pro kteryacute může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovniacute poměr pokud nejde o zaměstnankyni na mateřskeacute dovoleneacute nebo o zaměstnance v době čerpaacuteniacute rodičovskeacute dovoleneacute do doby po kterou je žena opraacutevněna čerpat mateřskou dovolenou či pro jineacute porušeniacute povinnosti vyplyacutevajiacuteciacute z praacutevniacutech předpisů vztahujiacuteciacutech se k vykonaacutevaneacute praacuteci nebo porušeniacute povinnosti dočasně praacutece neschopneacuteho zaměstnance zvlaacutešť hrubyacutem způsobem (to však neplatiacute jde-li o těhotnou zaměstnankyni zaměstnankyni čerpajiacuteciacute mateřskou dovolenou nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni kteřiacute čerpajiacute rodičovskou dovolenou)

5274 Skončeniacute pracovniacuteho poměru okamžityacutem zrušeniacutem

Zaměstnavatel může vyacutejimečně pracovniacute poměr okamžitě zrušit jen tehdy pokud byl

zaměstnanec pravomocně odsouzen pro uacutemyslnyacute trestnyacute čin k nepodmiacuteněneacutemu trestu odnětiacute svobody na dobu delšiacute než jeden rok nebo byl-li pravomocně odsouzen pro uacutemyslnyacute trestnyacute čin spaacutechanyacute při plněniacute pracovniacutech uacutekolů nebo v přiacutemeacute souvislosti s niacutem k nepodmiacuteněneacutemu trestu odnětiacute svobody na dobu nejmeacuteně šest měsiacuteců nebo pokud zaměstnanec porušil povinnost vyplyacutevajiacuteciacute z praacutevniacutech předpisů vztahujiacuteciacutech se k jiacutem vykonaacutevaneacute praacuteci zvlaacutešť hrubyacutem způsobem Zaměstnavatel nesmiacute okamžitě zrušit pracovniacute poměr s těhotnou zaměstnankyniacute zaměstnankyniacute na mateřskeacute dovoleneacute zaměstnancem nebo zaměstnankyniacute kteřiacute čerpajiacute rodičovskou dovolenou

Zaměstnanec může pracovniacute poměr okamžitě zrušit jen pokud podle leacutekařskeacuteho posudku vydaneacuteho poskytovatelem pracovněleacutekařskyacutech služeb nebo rozhodnutiacute přiacuteslušneacuteho spraacutevniacuteho orgaacutenu kteryacute leacutekařskyacute posudek přezkoumaacutevaacute nemůže daacutele konat praacuteci bez vaacutežneacuteho ohroženiacute sveacuteho zdraviacute a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předloženiacute tohoto posudku vyacutekon jineacute pro něho vhodneacute praacutece nebo mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo naacutehradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich čaacutest do 15 dnů po uplynutiacute obdobiacute splatnosti Zaměstnanci kteryacute okamžitě zrušil pracovniacute poměr přiacuteslušiacute od zaměstnavatele

__________________________________________________________________________________________

naacutehrada mzdy nebo platu ve vyacuteši průměrneacuteho vyacutedělku za dobu kteraacute odpoviacutedaacute deacutelce vyacutepovědniacute doby

V přiacutepadě nezletileacuteho zaměstnance je opraacutevněn zaacutekonnyacute zaacutestupce nezletileacuteho zaměstnance kteryacute nedosaacutehl věku 16 let okamžitě zrušit pracovniacute poměr nezletileacuteho zaměstnance pokud je to nutneacute v zaacutejmu vzdělaacuteniacute vyacutevoje nebo zdraviacute tohoto zaměstnance K platnosti okamžiteacuteho zrušeniacute pracovniacuteho poměru nezletileacuteho zaměstnance podle věty prvniacute se vyžaduje přivoleniacute soudu Zaacutekonnyacute zaacutestupce je povinen doručit stejnopis okamžiteacuteho zrušeniacute pracovniacuteho poměru a přivoleniacute soudu nezletileacutemu zaměstnanci

V okamžiteacutem zrušeniacute pracovniacuteho poměru musiacute zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak aby jej nebylo možno zaměnit s jinyacutem Uvedenyacute důvod nesmiacute byacutet dodatečně měněn Okamžiteacute zrušeniacute pracovniacuteho poměru musiacute byacutet piacutesemneacute jinak se k němu nepřihliacutežiacute

5275 Skončeniacute pracovniacuteho poměru zrušeniacutem ve zkušebniacute době

Pracovniacute poměr mohou zaměstnavatel i zaměstnanec zrušit ve zkušebniacute době z jakeacutehokoliv důvodu nebo bez uvedeniacute důvodu Zaměstnavatel nesmiacute ve zkušebniacute době zrušit pracovniacute poměr v době prvniacutech 14 kalendaacuteřniacutech dnů trvaacuteniacute dočasneacute pracovniacute neschopnosti (karanteacuteny) zaměstnance Pro zrušeniacute pracovniacuteho poměru ve zkušebniacute době zaacutekoniacutek praacutece vyžaduje piacutesemnou formu jinak se k němu nepřihliacutežiacute Pracovniacute poměr skončiacute dnem doručeniacute zrušeniacute neniacute-li v něm uveden den pozdějšiacute

5276 Skončeniacute pracovniacuteho poměru uzavřeneacuteho na dobu určitou

Pracovniacute poměr uzavřenyacute na dobu určitou skončiacute uplynutiacutem teacuteto doby Byla-li doba trvaacuteniacute

tohoto pracovniacuteho poměru omezena na dobu konaacuteniacute určityacutech praciacute je zaměstnavatel povinen upozornit zaměstnance na skončeniacute těchto praciacute včas zpravidla alespoň 3 dny předem Pokud však pokračuje zaměstnanec po uplynutiacute sjednaneacute doby s vědomiacutem zaměstnavatele daacutele v konaacuteniacute praciacute platiacute že se jednaacute o pracovniacute poměr na dobu neurčitou

528 Zaacutekaz diskriminace 5281 Povinnost dodržovat rovneacute zachaacutezeniacute

Zaměstnavateleacute jsou vždy povinni zajišťovat rovneacute zachaacutezeniacute se všemi zaměstnanci pokud jde o jejich pracovniacute podmiacutenky odměňovaacuteniacute za praacuteci a o poskytovaacuteniacute jinyacutech peněžityacutech plněniacute a plněniacute peněžiteacute hodnoty o odbornou přiacutepravu a o přiacuteležitost dosaacutehnout funkčniacuteho nebo jineacuteho postupu v zaměstnaacuteniacute V pracovněpraacutevniacutech vztaziacutech je zaměstnavatelům zakaacutezaacuteno uplatňovaacuteniacute jakaacutekoliv diskriminace Praacutevniacute prostředky ochrany před diskriminaciacute v pracovněpraacutevniacutech vztaziacutech upravuje antidiskriminačniacute zaacutekon4

5282 Definice diskriminace

4 Zaacutekon č 1982009 Sb o rovneacutem zachaacutezeniacute a o praacutevniacutech prostředciacutech ochrany před diskriminaciacute a o

změně některyacutech zaacutekonů (antidiskriminačniacute zaacutekon)

__________________________________________________________________________________________

Praacutevem na rovneacute zachaacutezeniacute rozumiacute praacutevo nebyacutet diskriminovaacuten z důvodů ktereacute stanoviacute tento

zaacutekon Za diskriminaci se považuje i obtěžovaacuteniacute sexuaacutelniacute obtěžovaacuteniacute pronaacutesledovaacuteniacute pokyn

k diskriminaci a navaacuteděniacute k diskriminaci Diskriminace je zaacutekonem rozlišovaacutena na diskriminaci přiacutemou a diskriminaci nepřiacutemou Přiacutemou diskriminaciacute se rozumiacute takoveacute jednaacuteniacute včetně opomenutiacute kdy se s jednou osobou zachaacuteziacute meacuteně přiacuteznivě než se zachaacuteziacute nebo zachaacutezelo nebo by se zachaacutezelo s jinou osobou ve srovnatelneacute situaci a to z důvodu rasy etnickeacuteho původu naacuterodnosti pohlaviacute sexuaacutelniacute orientace věku zdravotniacuteho postiženiacute naacuteboženskeacuteho vyznaacuteniacute viacutery či světoveacuteho naacutezoru Za diskriminaci z důvodu pohlaviacute se považuje i diskriminace z důvodu těhotenstviacute mateřstviacute nebo otcovstviacute a z důvodu pohlavniacute identifikace

Nepřiacutemou diskriminaciacute se rozumiacute takoveacute jednaacuteniacute nebo opomenutiacute kdy na zaacutekladě zdaacutenlivě neutraacutelniacuteho ustanoveniacute kriteacuteria nebo praxe je z některeacuteho v zaacutekoně uvedeneacuteho důvodu důvodů osoba znevyacutehodněna oproti ostatniacutem Nepřiacutemou diskriminaciacute však neniacute pokud toto ustanoveniacute kriteacuterium nebo praxe je objektivně odůvodněno legitimniacutem ciacutelem a prostředky k jeho dosaženiacute jsou přiměřeneacute a nezbytneacute Nepřiacutemou diskriminaciacute z důvodu zdravotniacuteho postiženiacute se rozumiacute takeacute odmiacutetnutiacute nebo opomenutiacute přijmout přiměřenaacute opatřeniacute aby měla osoba se zdravotniacutem postiženiacutem přiacutestup k určiteacutemu zaměstnaacuteniacute k vyacutekonu pracovniacute činnosti nebo funkčniacutemu nebo jineacutemu postupu v zaměstnaacuteniacute aby mohla využiacutet pracovniacuteho poradenstviacute nebo se zuacutečastnit jineacuteho odborneacuteho vzdělaacutevaacuteniacute nebo aby mohla využiacutet služeb určenyacutech veřejnosti ledaže by takoveacute opatřeniacute představovalo nepřiměřeneacute zatiacuteženiacute

Obtěžovaacuteniacutem se rozumiacute nežaacutedouciacute chovaacuteniacute jehož zaacuteměrem nebo důsledkem je sniacuteženiacute důstojnosti osoby a vytvořeniacute zastrašujiacuteciacuteho nepřaacutetelskeacuteho ponižujiacuteciacuteho pokořujiacuteciacuteho nebo uraacutežliveacuteho prostřediacute nebo ktereacute může byacutet opraacutevněně vniacutemaacuteno jako podmiacutenka pro rozhodnutiacute

ovlivňujiacuteciacute vyacutekon praacutev a povinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z praacutevniacutech vztahů Za sexuaacutelniacute obtěžovaacuteniacute je pak zaacutekonem považovaacuteno zmiacuteněneacute obtěžovaacuteniacute ktereacute maacute sexuaacutelniacute povahu Pronaacutesledovaacuteniacutem je nepřiacutezniveacute zachaacutezeniacute postih nebo znevyacutehodněniacute k němuž došlo v důsledku uplatněniacute praacutev podle tohoto zaacutekona Pokynem k diskriminaci se rozumiacute chovaacuteniacute

osoby kteraacute zneužije podřiacutezeneacuteho postaveniacute druheacuteho k diskriminaci třetiacute osoby Navaacuteděniacutem k diskriminaci se rozumiacute chovaacuteniacute osoby kteraacute druheacuteho přesvědčuje utvrzuje nebo podněcuje

aby diskriminoval třetiacute osobu

Za diskriminaci se však nepovažuje rozdiacutelneacute zachaacutezeniacute pokud z povahy pracovniacutech činnostiacute vyplyacutevaacute že toto rozdiacutelneacute zachaacutezeniacute je podstatnyacutem požadavkem nezbytnyacutem pro vyacutekon praacutece uacutečel sledovanyacute takovou vyacutejimkou musiacute byacutet opraacutevněnyacute a požadavek přiměřenyacute Za diskriminaci se rovněž nepovažujiacute opatřeniacute jejichž uacutečelem je odůvodněno předchaacutezeniacute nebo vyrovnaacuteniacute nevyacutehod ktereacute vyplyacutevajiacute z přiacuteslušnosti fyzickeacute osoby ke skupině vymezeneacute některyacutem z důvodů uvedenyacutech v antidiskriminačniacutem zaacutekoně Diskriminaciacute neniacute rozdiacutelneacute

zachaacutezeniacute z důvodu věku v přiacutestupu k zaměstnaacuteniacute nebo povolaacuteniacute pokud je vyžadovaacutena podmiacutenka minimaacutelniacuteho věku odborneacute praxe nebo doby zaměstnaacuteniacute kteraacute je pro řaacutednyacute vyacutekon zaměstnaacuteniacute nebo povolaacuteniacute nebo pro přiacutestup k určityacutem praacutevům a povinnostem spojenyacutem se zaměstnaacuteniacutem nebo povolaacuteniacutem nezbytnaacute nebo pro řaacutednyacute vyacutekon zaměstnaacuteniacute nebo povolaacuteniacute potřebneacute odborneacute vzdělaacutevaacuteniacute ktereacute je nepřiměřeně dlouheacute vzhledem k datu ke ktereacutemu osoba uchaacutezejiacuteciacute se o zaměstnaacuteniacute nebo povolaacuteniacute dosaacutehne důchodoveacuteho věku

53 Zaacutekon o zaměstnanosti

531 Staacutetniacute politika zaměstnanosti

__________________________________________________________________________________________

Staacutetniacute politika zaměstnanosti v Českeacute republice obsahuje činnosti mezi ktereacute patřiacute předevšiacutem zabezpečovaacuteniacute praacuteva na zaměstnaacuteniacute sledovaacuteniacute a vyhodnocovaacuteniacute situace na trhu praacutece

zpracovaacutevaacuteniacute prognoacutez a koncepciacute zaměstnanosti a rozvoje lidskyacutech zdrojů na uacuteseku trhu praacutece programů a projektů pro pracovniacute uplatněniacute fyzickyacutech osob koordinace opatřeniacute v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidskyacutech zdrojů na uacuteseku trhu praacutece v souladu s evropskou

strategiiacute zaměstnanosti a podmiacutenkami pro čerpaacuteniacute pomoci z Evropskeacuteho sociaacutelniacuteho fondu a tvorba a koordinaci jednotlivyacutech programů a opatřeniacute k zajištěniacute priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidskyacutech zdrojů na uacuteseku trhu praacutece Zabezpečovaacuteniacute staacutetniacute politiky zaměstnanosti jejiacutemž ciacutelem je dosaženiacute plneacute zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti upravuje zaacutekon o zaměstnanosti5

532 Zaacutekaz nelegaacutelniacute praacutece a zaměstnaacutevaacuteniacute cizinců Za nelegaacutelniacute praacuteci zaacutekon o zaměstnanosti označuje předevšiacutem vyacutekon zaacutevisleacute praacutece fyzickou

osobou mimo pracovněpraacutevniacute vztah přiacutepad kdy pokud fyzickaacute osoba-cizinec vykonaacutevaacute praacuteci

v rozporu s vydanyacutem povoleniacutem k zaměstnaacuteniacute nebo bez tohoto povoleniacute přiacutepad kdy fyzickaacute osoba-cizinec vykonaacutevaacute praacuteci pro praacutevnickou nebo fyzickou osobu bez platneacuteho povoleniacute k

pobytu na uacutezemiacute Českeacute republiky je-li podle zvlaacuteštniacuteho praacutevniacuteho předpisu vyžadovaacuteno Pokud fyzickaacute osoba porušiacute zaacutekaz diskriminace nebo nezajistiacute rovneacute zachaacutezeniacute podle zaacutekona o zaměstnanosti vykonaacutevaacute nelegaacutelniacute praacuteci nebo umožniacute jejiacute vyacutekon dopustiacute se přestupku za kteryacute jiacute může byacutet uložena pokuta do 1 000 000 Kč v přiacutepadě přestupku za porušeniacute zaacutekazu diskriminace nebo rovneacuteho zachaacutezeniacute nebo pokuta do 100 000 Kč v přiacutepadě přestupku za vyacutekon nelegaacutelniacute praacutece nebo do 5 000 000 Kč v přiacutepadě přestupku za umožněniacute vyacutekonu nelegaacutelniacute praacutece Praacutevnickeacute osobě nebo podnikajiacuteciacute fyzickeacute osobě pak v přiacutepadě spraacutevneacuteho deliktu za umožněniacute vyacutekonu nelegaacutelniacute praacutece může byacutet uložena pokuta do 10 000 000 Kč Zaměstnavatel kteryacute zamyacutešliacute zaměstnaacutevat na volneacutem pracovniacutem miacutestě cizince na zaacutekladě povoleniacute k zaměstnaacuteniacute zaměstnaneckeacute karty nebo modreacute karty je povinen oznaacutemit takoveacute volneacute pracovniacute miacutesto na ktereacutem může byacutet cizinec zaměstnaacuten krajskeacute pobočce Uacuteřadu praacutece v

jejiacutemž uacutezemniacutem obvodu maacute byacutet zaměstnaacuteniacute vykonaacutevaacuteno a to včetně zaacutekladniacute charakteristiky tohoto pracovniacuteho miacutesta Cizinec může byacutet přijat do zaměstnaacuteniacute a zaměstnaacutevaacuten je-li

držitelem platneacute zaměstnaneckeacute karty nebo modreacute karty nebo maacute-li platneacute povoleniacute k

zaměstnaacuteniacute vydaneacute krajskou pobočkou Uacuteřadu praacutece a platneacute povoleniacute k pobytu na uacutezemiacute

Českeacute republiky vydaneacute podle zaacutekona o pobytu cizinců na uacutezemiacute Českeacute republiky O vydaacuteniacute povoleniacute k zaměstnaacuteniacute žaacutedaacute cizinec piacutesemně krajskou pobočku Uacuteřadu praacutece zpravidla před svyacutem přiacutechodem na uacutezemiacute Českeacute republiky saacutem nebo prostřednictviacutem zaměstnavatele u ktereacuteho maacute byacutet zaměstnaacuten

54 Zaměstnaacutevaacuteniacute osob se zdravotniacutem postiženiacutem

541 Osoby se zdravotniacutem postiženiacutem

Osobami se zdravotniacutem postiženiacutem jsou fyzickeacute osoby ktereacute jsou orgaacutenem sociaacutelniacuteho

zabezpečeniacute uznaacuteny invalidniacutemi ve třetiacutem stupni (v tomto přiacutepadě jde o osoby s těžšiacutem zdravotniacutem postiženiacutem) osobami invalidniacutemi v prvniacutem nebo druheacutem stupni nebo osobami zdravotně znevyacutehodněnyacutemi Osobou zdravotně znevyacutehodněnou je fyzickaacute osoba kteraacute maacute zachovaacutenu schopnost vykonaacutevat soustavneacute zaměstnaacuteniacute nebo jinou vyacutedělečnou činnost ale jejiacute schopnosti byacutet nebo zůstat pracovně začleněna vykonaacutevat dosavadniacute povolaacuteniacute nebo využiacutet dosavadniacute kvalifikaci nebo kvalifikaci ziacuteskat jsou podstatně omezeny z důvodu jejiacuteho 5 Zaacutekon č 4352004 Sb o zaměstnanosti ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

__________________________________________________________________________________________

dlouhodobě nepřiacutezniveacuteho zdravotniacuteho stavu Za dlouhodobě nepřiacuteznivyacute zdravotniacute stav zaacutekon o zaměstnanosti považuje zdravotniacute stav kteryacute podle poznatků leacutekařskeacute vědy maacute trvat deacutele než jeden rok a podstatně omezuje tělesneacute smysloveacute nebo duševniacute schopnosti a tiacutem i schopnost pracovniacuteho uplatněniacute Skutečnost že je osobou se zdravotniacutem postiženiacutem doklaacutedaacute fyzickaacute osoba posudkem nebo potvrzeniacutem orgaacutenu sociaacutelniacuteho zabezpečeniacute nebo potvrzeniacutem nebo rozhodnutiacutem orgaacutenu sociaacutelniacuteho zabezpečeniacute Fyzickyacutem osobaacutem se zdravotniacutem postiženiacutem se poskytuje zvyacutešenaacute ochrana na trhu praacutece

542 Pracovniacute rehabilitace

Dle zaacutekona o zaměstnanosti majiacute osoby se zdravotniacutem postiženiacutem praacutevo na pracovniacute rehabilitaci Pracovniacute rehabilitace zahrnuje zejmeacutena poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolaacuteniacute volbu zaměstnaacuteniacute nebo jineacute vyacutedělečneacute činnosti teoretickou a praktickou

přiacutepravu pro zaměstnaacuteniacute nebo jinou vyacutedělečnou činnost zprostředkovaacuteniacute udrženiacute a změnu zaměstnaacuteniacute změnu povolaacuteniacute a vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro vyacutekon zaměstnaacuteniacute nebo jineacute vyacutedělečneacute činnosti Pracovniacute rehabilitaci zabezpečuje krajskaacute pobočka Uacuteřadu praacutece miacutestně přiacuteslušnaacute podle bydliště osoby se zdravotniacutem postiženiacutem ve spolupraacuteci s pracovně rehabilitačniacutemi středisky nebo může na zaacutekladě piacutesemneacute dohody pověřit zabezpečeniacutem pracovniacute rehabilitace jinou praacutevnickou nebo fyzickou osobu Pracovniacute rehabilitace se rozumiacute

souvislaacute činnost zaměřenaacute na ziacuteskaacuteniacute a udrženiacute vhodneacuteho zaměstnaacuteniacute osoby se zdravotniacutem postiženiacutem kterou na zaacutekladě jejiacute žaacutedosti zabezpečujiacute krajskeacute pobočky Uacuteřadu praacutece a hradiacute naacuteklady s niacute spojeneacute Žaacutedost osoby se zdravotniacutem postiženiacutem obsahuje jejiacute identifikačniacute uacutedaje součaacutestiacute žaacutedosti je doklad osvědčujiacuteciacute že je osobou se zdravotniacutem postiženiacutem

Teoretickaacute a praktickaacute přiacuteprava pro zaměstnaacuteniacute nebo jinou vyacutedělečnou činnost osob se zdravotniacutem postiženiacutem zahrnuje přiacutepravu na budouciacute povolaacuteniacute podle zvlaacuteštniacutech praacutevniacutech předpisů přiacutepravu k praacuteci nebo specializovaneacute rekvalifikačniacute kurzy Přiacuteprava k praacuteci je

ciacutelenaacute činnost směřujiacuteciacute k zapracovaacuteniacute osoby se zdravotniacutem postiženiacutem na vhodneacute pracovniacute miacutesto a k ziacuteskaacuteniacute znalostiacute dovednostiacute a naacutevyků nutnyacutech pro vyacutekon zvoleneacuteho zaměstnaacuteniacute nebo jineacute vyacutedělečneacute činnosti Tato přiacuteprava trvaacute nejdeacutele 24 měsiacuteců Přiacuteprava k praacuteci osoby se

zdravotniacutem postiženiacutem se provaacutediacute na pracovištiacutech jejiacuteho zaměstnavatele individuaacutelně přizpůsobenyacutech zdravotniacutemu stavu teacuteto osoby a může byacutet provaacuteděna s podporou asistenta na

chraacuteněnyacutech pracovniacutech miacutestech praacutevnickeacute nebo fyzickeacute osoby nebo ve vzdělaacutevaciacutech

zařiacutezeniacutech staacutetu uacutezemniacutech samospraacutevnyacutech celků ciacuterkviacute a naacuteboženskyacutech společnostiacute občanskyacutech sdruženiacute a dalšiacutech praacutevnickyacutech a fyzickyacutech osob

543 Chraacuteněneacute miacutesto

Chraacuteněneacute pracovniacute miacutesto je pracovniacute miacutesto zřiacutezeneacute zaměstnavatelem pro osobu se zdravotniacutem postiženiacutem na zaacutekladě piacutesemneacute dohody s Uacuteřadem praacutece Na zřiacutezeniacute chraacuteněneacuteho pracovniacuteho miacutesta poskytuje Uacuteřad praacutece zaměstnavateli přiacutespěvek Chraacuteněneacute pracovniacute miacutesto musiacute byacutet obsazeno po dobu 3 let Chraacuteněnyacutem pracovniacutem miacutestem může byacutet i pracovniacute miacutesto ktereacute je obsazeno osobou se zdravotniacutem postiženiacutem pokud je vymezeno v piacutesemneacute dohodě mezi zaměstnavatelem a Uacuteřadem praacutece Dohoda se uzaviacuteraacute na dobu 3 let Přiacutespěvek se poskytuje za podmiacutenky že zaměstnavatel doložiacute potvrzeniacutemi kteraacute nejsou staršiacute než 30 dnů

že nemaacute v evidenci daniacute u orgaacutenů Finančniacute spraacutevy Českeacute republiky ani orgaacutenů Celniacute spraacutevy Českeacute republiky evidovaacuten nedoplatek s vyacutejimkou nedoplatku u ktereacuteho je povoleno

posečkaacuteniacute jeho uacutehrady nebo rozloženiacute jeho uacutehrady na splaacutetky a zaměstnavatel neniacute v prodleniacute

se splaacuteceniacutem splaacutetek

__________________________________________________________________________________________

544 Problematika vytvaacuteřeniacute pracovniacutech miacutest Pracovniacutem miacutestem se rozumiacute nejen pozice (funkce) pracovniacuteka v organizačniacute struktuře ale i souhrn činnostiacute a rozsah odpovědnosti svěřenyacute na pracovniacute miacutesto kvalifikace (znalosti dovednosti schopnosti a zkušenosti) požadovanaacute k vykonaacutevaacuteniacute praacutece a rovněž i podmiacutenky a podněty (pracovniacute prostřediacute stimulace pracovniacuteka vnitřniacute uspokojeniacute) k vykonaacutevaacuteniacute praacutece

Pracovniacute miacutesto je vymezeno uacutečelem charakteristikou pracovniacuteho uacutekolu a souhrnem

povinnostiacute (činnostiacute a odpovědnosti) Vytvaacuteřeniacute pracovniacuteho miacutesta je procesem stanoveniacute

konkreacutetniacutech činnostiacute a odpovědnosti ktereacute jsou svěřeny jednotlivyacutem pracovniacutem miacutestům Analyacuteza (hodnoceniacute) pracovniacutech miacutest se zabyacutevaacute systematickyacutem zkoumaacuteniacutem obsahu praacutece a

pracovniacutech podmiacutenek tedy shromažďovaacuteniacutem a rozborem informaciacute nezbytnyacutech pro přesnyacute popis pracovniacuteho miacutesta a specifikaci naacuteroků ktereacute daneacute pracovniacute miacutesto klade na pracovniacuteka

Efektivniacute vytvaacuteřeniacute pracovniacutech miacutest je složityacute proces při němž je třeba dosaacutehnout

spojeniacute pracovniacutech uacutekolů s ciacuteli organizace

motivace pracovniacuteků plněniacute pracovniacutech norem a žaacutedouciacuteho pracovniacuteho chovaacuteniacute sladěniacute kvalifikace a schopnostiacute pracovniacuteků s požadavky pracovniacutech uacutekolů

Zaacutekladniacutemi pracovněpraacutevniacutemi vztahy jsou pracovniacute poměr a praacutevniacute vztahy založeneacute dohodami o praciacutech konanyacutech mimo pracovniacute poměr

Pracovniacute poměr vznikaacute dnem kteryacute byl sjednaacuten v pracovniacute smlouvě jako den naacutestupu do praacutece nebo dnem kteryacute byl uveden jako den jmenovaacuteniacute na pracovniacute miacutesto

vedouciacuteho zaměstnance Obsah pracovniacuteho poměru je možneacute změnit jen tehdy dohodnou-li se zaměstnavatel a

zaměstnanec na jeho změně či v přiacutepadech stanovenyacutech zaacutekonem V dohodě o pracovniacute činnosti musiacute byacutet uveden druh sjednaneacute praacutece sjednanyacute rozsah

pracovniacute doby a doba na kterou se dohoda uzaviacuteraacute

Rozsah praacutece na kteryacute se dohoda o provedeniacute praacutece uzaviacuteraacute nesmiacute byacutet většiacute než 300 hodin v kalendaacuteřniacutem roce

Osoby se zdravotniacutem postiženiacutem majiacute praacutevo na pracovniacute rehabilitaci

Zaměstnavateleacute s viacutece než 25 zaměstnanci v pracovniacutem poměru jsou povinni zaměstnaacutevat osoby se zdravotniacutem postiženiacutem ve vyacuteši povinneacuteho podiacutelu těchto osob na celkoveacutem počtu zaměstnanců zaměstnavatele Povinnyacute podiacutel činiacute 4

1 Uveďte co je předmětem uacutepravy zaacutekoniacuteku praacutece 2 Definujte zaacutevislou praacuteci

__________________________________________________________________________________________

3 Uveďte v čem se zaacutevislaacute praacutece lišiacute např od smlouvy o diacutelo 4 Uveďte co to je pracovněpraacutevniacute vztah 5 Uveďte zaacutekladniacute naacuteležitosti pracovniacute smlouvy 6 Uveďte jakeacute dalšiacute informace musiacute pracovniacute smlouva obsahovat 7 Uveďte způsoby skončeniacute pracovniacuteho poměru 8 Definujte změnu pracovniacuteho poměr a uveďte některeacute jejiacute přiacuteklady

Bělina M a kol (2014) Pracovniacute praacutevo 6 dopl a podstatně přeprac vyd Praha

C H Beck

Troumlster P a kol (2013) Praacutevo sociaacutelniacuteho zabezpečeniacute 6 podstatně přeprac a aktualiz vyd

Praha C H Beck

Praacutevniacute předpisy 1 Nařiacutezeniacute vlaacutedy č 5672006 Sb o minimaacutelniacute mzdě o nejnižšiacutech uacuterovniacutech zaručeneacute mzdy

o vymezeniacute ztiacuteženeacuteho pracovniacuteho prostřediacute a o vyacuteši přiacuteplatku ke mzdě za praacuteci ve ztiacuteženeacutem pracovniacutem prostřediacute

2 Vyhlaacuteška č 792013 Sb o provedeniacute některyacutech ustanoveniacute zaacutekona č 3732011 Sb o specifickyacutech zdravotniacutech službaacutech (vyhlaacuteška o pracovněleacutekařskyacutech službaacutech a některyacutech

druziacutech posudkoveacute peacuteče) 3 Zaacutekon č 1982009 Sb o rovneacutem zachaacutezeniacute a o praacutevniacutech prostředciacutech ochrany před

diskriminaciacute a o změně některyacutech zaacutekonů (antidiskriminačniacute zaacutekon) 4 Zaacutekon č 2622006 Sb zaacutekoniacutek praacutece ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

5 Zaacutekon č 4352004 Sb zaacutekon o zaměstnanosti ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

6 Zaacutekon č 3732011 Sb o specifickyacutech zdravotniacutech službaacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

4 Obchodniacute korporace KPMZAP

__________________________________________________________________________________________

4 Obchodniacute korporace (Ji iacute Novotnyacute)

Obsah 4 Obchodniacute korporace 47

41 Obchodniacute korporace 47

Kliacutečovaacute slova obchodniacute korporace ve ejnaacute obchodniacute společnost komanditniacute společnost společnost s ručeniacutem omezenyacutem akciovaacute společnost zrušeniacute a zaacutenik obchodniacute korporace likvidace insolvenčniacute iacutezeniacute p edluženiacute uacutepadek konkurs reorganizace 41 Obchodniacute korporace 411 Uacutevodniacute vyacuteklad Podnikat je možneacute jako fyzickaacute osoba nebo osoba praacutevnickaacute P i podnikaacuteniacute vznikajiacute jak osobě praacutevnickeacute tak osobě fyzickeacute praacuteva a povinnosti Zaacutekladniacutem rozdiacutelem je skutečnost že praacutevnickaacute osoba je samostatnyacutem subjektem praacutev a povinnostiacute a to bez ohledu na to kdo je

jejiacutem zakladatelem či vlastniacutekem (společniacutekem) V p iacutepadě podnikaacuteniacute osoby fyzickeacute vznikajiacute

fyzickeacute osobě praacuteva a povinnosti z podnikaacuteniacute p iacutemo V p iacutepadě že se však fyzickaacute osoba rozhodne podnikat prost ednictviacutem osoby praacutevnickeacute bude vždy vlastniacutekem určiteacuteho podiacutelu v praacutevnickeacute osobě kteryacute p edstavuje jejiacute uacutečast na společnosti Jinyacutemi slovy fyzickaacute osoba je

majitelem společnosti nebo maacute na společnosti s jinou osobou podiacutel

Ciacutele Obchodniacute korporace a jejich druhy

Založeniacute a vznik zrušeniacute a zaacutenik obchodniacute korporace

Obchodniacute rejst iacutek Insolvenčniacute iacutezeniacute

__________________________________________________________________________________________

Praacutevnickou osobu definujiacute normy soukromeacuteho praacuteva jako organizovanyacute uacutetvar o ktereacutem zaacutekon

stanoviacute že maacute praacutevniacute osobnost nebo jehož praacutevniacute osobnost zaacutekon uznaacute1 Praacutevniacute osobnost maacute

praacutevnickaacute osoba vždy od sveacuteho vzniku do sveacuteho zaacuteniku2 Praacutevnickou osobu lze ustavit

zakladatelskyacutem praacutevniacutem jednaacuteniacutem zaacutekonem rozhodnutiacutem orgaacutenu ve ejneacute moci pop iacutepadě jinyacutem způsobem kteryacute stanoviacute zaacutekon (založeniacute) Zakladatelskeacute praacutevniacute jednaacuteniacute (založeniacute společnosti) pro ktereacute se vyžaduje piacutesemnaacute forma musiacute vždy určit alespoň naacutezev siacutedlo praacutevnickeacute osoby p edmět činnosti statutaacuterniacute orgaacuten praacutevnickeacute osoby a způsob jeho vytvo eniacute Zakladatelskeacute jednaacuteniacute musiacute teacutež určit kdo jsou prvniacute členoveacute statutaacuterniacuteho orgaacutenu Praacutevnickaacute osoba vznikaacute dnem zaacutepisu do ve ejneacuteho rejst iacuteku (vznik)

412 Druhy obchodniacutech korporaciacute 4121 Uacutevodniacute vyacuteklad Dle zaacutekona č 902012 Sb o obchodniacutech korporaciacutech a družstvech jsou obchodniacutemi korporacemi obchodniacute společnosti a družstva Obchodniacutemi společnostmi jsou ve ejnaacute obchodniacute společnost a komanditniacute společnost společnost s ručeniacutem omezenyacutem a akciovaacute společnost evropskaacute společnost a evropskeacute hospodaacute skeacute zaacutejmoveacute sdruženiacute Ve ejnaacute obchodniacute společnost a komanditniacute společnost jsou zaacutekonem současně označeny jako společnosti osobniacute Společnost s ručeniacutem omezenyacutem a akciovou společnost zaacutekon označuje jako společnosti kapitaacuteloveacute Osobniacute společnost může byacutet založena jen za podnikatelskyacutem uacutečelem nebo za uacutečelem spraacutevy vlastniacuteho majetku

Veškeraacute působnost kterou zakladatelskeacute praacutevniacute jednaacuteniacute zaacutekon nebo rozhodnutiacute orgaacutenu

ve ejneacute moci nesvě iacute jineacutemu orgaacutenu praacutevnickeacute osoby naacuteležiacute statutaacuterniacutemu orgaacutenu praacutevnickeacute

osoby Jednaacuteniacute statutaacuterniacuteho orgaacutenu je postaveno na koncepci kdy zaacutekon považuje statutaacuterniacute orgaacuten za zaacutekonneacuteho zaacutestupce praacutevnickeacute osoby kteraacute neniacute schopna jednat sama Praacutevnickeacute

osoby tedy nejednajiacute prost ednictviacutem svyacutech statutaacuterniacutech orgaacutenů ale statutaacuterniacute orgaacuteny jednajiacute za praacutevnickou osobu Pokud naacuteležiacute působnost statutaacuterniacuteho orgaacutenu viacutece osobaacutem tvo iacute tito kolektivniacute statutaacuterniacute orgaacuten Statutaacuterniacutem orgaacutenem osobniacute společnosti je každyacute jejiacute společniacutek

Statutaacuterniacutem orgaacutenem společnosti s ručeniacutem omezenyacutem je každyacute jednatel (pokud společenskaacute smlouva neurčiacute že viacutece jednatelů tvo iacute kolektivniacute orgaacuten) U akcioveacute společnosti je statutaacuterniacutem orgaacutenem jejiacute představenstvo

3 Jakeacutekoli omezeniacute jednatelskeacuteho opraacutevněniacute orgaacutenu obchodniacute

korporace společenskou smlouvou nebo jinyacutem ujednaacuteniacutem nebo rozhodnutiacutem orgaacutenu obchodniacute

korporace nejsou vůči t etiacutem osobaacutem uacutečinnaacute i když byla zve ejněna Dle zaacutekona o obchodniacutech korporaciacutech musiacute statutaacuterniacute orgaacuten jednat s peacutečiacute aacutedneacuteho hospodaacute e (pečlivě a s pot ebnyacutemi znalostmi)

Nejvyššiacutem orgaacutenem v osobniacute společnosti jsou všichni jejiacute společniacuteci v kapitaacuteloveacute

společnosti valnaacute hromada a v družstvu členskaacute schůze Kontrolniacutem orgaacutenem obchodniacutech

korporaciacute pak mohou byacutet dozorčiacute rada kontrolniacute komise nebo jinyacute obdobnyacute orgaacuten Členem orgaacutenu obchodniacute korporace může byacutet jak osoba fyzickaacute tak osoba praacutevnickaacute Členem však

1 Občanskyacute zaacutekoniacutek sect 20

2 Praacutevniacute osobnost je způsobilost miacutet v meziacutech praacutevniacuteho aacutedu praacuteva a povinnosti

3 V p iacutepadě systeacutemu dualistickeacuteho

4 Pečlivě a s pot ebnyacutemi znalostmi jednaacute ten kdo mohl p i podnikatelskeacutem rozhodovaacuteniacute v dobreacute viacute e rozumně

p edpoklaacutedat že jednaacute informovaně a v obhajitelneacutem zaacutejmu obchodniacute korporace P i posouzeniacute zda člen orgaacutenu jednal s peacutečiacute aacutedneacuteho hospodaacute e se vždy p ihleacutedne k peacuteči kterou by v obdobneacute situaci vynaložila jinaacute rozumně pečlivaacute osoba byla-li by v postaveniacute člena obdobneacuteho orgaacutenu obchodniacute korporace

__________________________________________________________________________________________

nemůže byacutet takeacute ten kdo neniacute bezuacutehonnyacute ve smyslu zaacutekona o živnostenskeacutem podnikaacuteniacute a ani

ten u koho nastala skutečnost kteraacute je p ekaacutežkou provozovaacuteniacute živnosti

4122 Ve ejnaacute obchodniacute společnost

Veřejnaacute obchodniacute společnost je společnost alespoň dvou osob ktereacute se uacutečastniacute na jejiacutem podnikaacuteniacute nebo spraacutevě jejiacuteho majetku a ručiacute za jejiacute dluhy společně a nerozdiacutelně Firma (obchodniacute firma) obsahuje označeniacute bdquove ejnaacute obchodniacute společnostldquo ktereacute může byacutet nahrazeno zkratkou bdquove obch spolldquo nebo bdquov o sldquo Vzaacutejemneacute praacutevniacute poměry společniacuteků ve společnosti se iacutediacute společenskou smlouvou Společenskaacute smlouva musiacute vždy obsahovat firmu společnosti p edmět podnikaacuteniacute společnosti nebo uacutedaj že byla založena za uacutečelem spraacutevy vlastniacuteho majetku a určeniacute společniacuteků uvedeniacutem jmeacutena nebo jmen a p iacutejmeniacute v p iacutepadě praacutevnickeacute osoby naacutezvu a bydliště nebo siacutedla Vzaacutejemneacute praacutevniacute poměry společniacuteků se iacutediacute společenskou smlouvou Pokud nestanoviacute společenskaacute smlouva jinak jsou podiacutely společniacuteků stejneacute

4123 Komanditniacute společnost

Komanditniacute společnost je společnost v niacutež alespoň jeden společniacutek ručiacute za jejiacute dluhy

omezeně (komanditista) a alespoň jeden společniacutek neomezeně (komplementaacute ) Firma

komanditniacute společnosti obsahuje označeniacute bdquokomanditniacute společnostldquo ktereacute může byacutet nahrazeno zkratkou bdquokom spolldquo nebo bdquok sldquo Komanditista jehož jmeacuteno je uvedeno ve

firmě ručiacute za dluhy společnosti jako komplementaacute Podiacutely komanditistů se určujiacute podle poměru jejich vkladů Vyacuteše vypo aacutedaciacuteho podiacutelu komanditisty se určuje podle pravidel

stanovenyacutech zaacutekonem pro vypo aacutedaciacute podiacutel ve společnosti s ručeniacutem omezenyacutem Za dluhy

společnosti ručiacute komanditista s ostatniacutemi společniacuteky společně a nerozdiacutelně do vyacuteše sveacuteho nesplaceneacuteho vkladu podle stavu zaacutepisu v obchodniacutem rejst iacuteku Společenskaacute smlouva musiacute vždy obsahovat určeniacute kteryacute ze společniacuteků je komplementaacute a kteryacute komanditista Současně musiacute společenskaacute smlouva obsahovat vyacuteši vkladu každeacuteho komanditisty

Nejvyššiacutem orgaacutenem osobniacute společnosti jsou všichni jejiacute společniacuteci Společniacuteci v tomto ohledu

netvo iacute valnou hromadu jako společnosti kapitaacuteloveacute Statutaacuterniacutem orgaacutenem osobniacute společnosti je každyacute jejiacute společniacutek

4124 Společnost s ručeniacutem omezenyacutem

Společnost s ručeniacutem omezenyacutem je společnost za jejiacutež dluhy ručiacute společniacuteci společně a nerozdiacutelně do vyacuteše v jakeacute společniacuteci nesplnili vkladoveacute povinnosti podle stavu zapsaneacuteho v

obchodniacutem rejst iacuteku v době kdy byli vě itelem vyzvaacuteni k plněniacute Firma společnosti obsahuje označeniacute bdquospolečnost s ručeniacutem omezenyacutemldquo ktereacute může byacutet nahrazeno zkratkou bdquospol s r oldquo nebo bdquos r oldquo Podiacutel společniacuteka ve společnosti s ručeniacutem omezenyacutem se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podiacutel p ipadajiacuteciacute k vyacuteši zaacutekladniacuteho kapitaacutelu pokud však společenskaacute smlouva neurčiacute jinak Společenskaacute smlouva může p ipustit vznik různyacutech druhů podiacutelů Takovyacutem způsobem může společenskaacute smlouva určit že podiacutel společniacuteka je p edstavovaacuten kmenovyacutem listem Minimaacutelniacute vyacuteše vkladu stanovenaacute zaacutekonem o obchodniacutech korporaciacutech je v současnosti jedna koruna (1 Kč) Společniacuteci se ve společnosti s ručeniacutem omezenyacutem podiacutelejiacute

na zisku určeneacutem valnou hromadou k rozděleniacute mezi společniacuteky v poměru svyacutech podiacutelů pokud společenskaacute smlouva neurčiacute jinak Společniacuteci vykonaacutevajiacute sveacute praacutevo podiacutelet se na iacutezeniacute společnosti na valneacute hromadě kteraacute je nejvyššiacutem orgaacutenem společnosti Dozorčiacute radu společnost z izuje pokud tak stanoviacute zaacutekona nebo společenskaacute smlouva Každyacute společniacutek

__________________________________________________________________________________________

může svůj podiacutel p eveacutest na jineacuteho společniacuteka nebo na t etiacute osobu a to za podmiacutenek stanovenyacutech zaacutekonem nebo společenskou smlouvou Statutaacuterniacutem orgaacutenem společnosti je jeden nebo viacutece jednatelů

Společenskaacute smlouva musiacute vždy obsahovat firmu společnosti p edmět podnikaacuteniacute nebo činnosti společnosti určeniacute společniacuteků uvedeniacutem jmeacutena a bydliště nebo siacutedla určeniacute druhů podiacutelů každeacuteho společniacuteka a praacutev a povinnostiacute s nimi spojenyacutech dovoluje-li společenskaacute smlouva vznik různyacutech druhů podiacutelů vyacuteši vkladu nebo vkladů p ipadajiacuteciacutech na podiacutel nebo podiacutely vyacuteši zaacutekladniacuteho kapitaacutelu a počet jednatelů a způsob jejich jednaacuteniacute za společnost P i založeniacute společnosti musiacute společenskaacute smlouva obsahovat takeacute vkladovou povinnost zakladatelů včetně lhůty pro jejiacute splněniacute uacutedaj o tom koho zakladateleacute určujiacute jednatelem nebo jednateli pop iacutepadě členy jinyacutech orgaacutenů společnosti kte iacute majiacute byacutet podle tohoto zaacutekona voleni valnou hromadou určeniacute spraacutevce vkladů a u nepeněžiteacuteho vkladu jeho popis jeho

oceněniacute čaacutestku kterou se započiacutetaacutevaacute na emisniacute kurs a určeniacute osoby znalce kteryacute provede oceněniacute nepeněžiteacuteho vkladu

4125 Akciovaacute společnost

Akciovou společnostiacute je společnost jejiacutež zaacutekladniacute kapitaacutel je rozvržen na určityacute počet akciiacute Firma akcioveacute společnosti musiacute obsahovat označeniacute bdquoakciovaacute společnostldquo ktereacute může byacutet nahrazeno zkratkou bdquoakc spolldquo nebo bdquoa sldquo Vyacuteše zaacutekladniacuteho kapitaacutelu akcioveacute společnosti musiacute činit alespoň 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR

K založeniacute společnosti se vyžaduje p ijetiacute stanov Ten kdo p ijal stanovy a podiacuteliacute se na uacutepisu

akciiacute je zakladatelem společnosti Stanovy musiacute vždy obsahovat firmu a p edmět podnikaacuteniacute nebo činnosti vyacuteši zaacutekladniacuteho kapitaacutelu počet akciiacute jejich jmenovitou hodnotu určeniacute zda a kolik akciiacute bude zniacutet na jmeacuteno nebo na majitele anebo zda budou vydaacuteny jako zaknihovaneacute

cenneacute papiacutery pop iacutepadě uacutedaj o omezeniacute p evoditelnosti akciiacute pop iacutepadě uacutedaj zda jsou akcie imobilizovaacuteny Pokud majiacute byacutet vydaacuteny akcie různyacutech druhů musiacute stanovy obsahovat jejich

naacutezev a popis praacutev s nimi spojenyacutech počet hlasů spojenyacutech s jednou akciiacute a způsob hlasovaacuteniacute na valneacute hromadě Stanovy daacutele musiacute obsahovat uacutedaj o tom kteryacute ze systeacutemů vnit niacute struktury společnosti byl zvolen a pravidla určeniacute počtu členů p edstavenstva nebo dozorčiacute rady

Společniacutek společnosti se nazyacutevaacute akcionaacuteř Společnost je povinna zachaacutezet za stejnyacutech podmiacutenek se všemi akcionaacute i stejně Akcie může miacutet formu cenneacuteho papiacuteru na ad nebo na doručitele Akcie ve formě cenneacuteho papiacuteru na doručitele se označuje jako akcie na majitele Společnost může vydat akcie na majitele pouze jako zaknihovanyacute cennyacute papiacuter nebo imobilizovanyacute cennyacute papiacuter Akcie ve formě cenneacuteho papiacuteru na ad se označuje jako akcie na jmeacuteno Akcie se zvlaacuteštniacutemi praacutevy se kteryacutemi jsou spojena stejnaacute praacuteva tvo iacute jeden druh Akcie se kteryacutemi neniacute spojeno žaacutedneacute zvlaacuteštniacute praacutevo jsou akcie kmenoveacute

Systeacutem vnit niacute struktury akcioveacute společnosti ve ktereacutem se z izuje p edstavenstvo a dozorčiacute rada je systeacutem dualistickyacute V tomto systeacutemu je statutaacuterniacutem orgaacutenem společnosti p edstavenstvo a kontrolniacutem orgaacutenem obligatorně z izovanaacute dozorčiacute rada Naproti tomu systeacutem vnit niacute struktury ve ktereacutem se z izuje spraacutevniacute rada a statutaacuterniacute editel je systeacutem

monistickyacute V monistickeacutem systeacutemu plniacute uacutelohu statutaacuterniacuteho orgaacutenu okolnostiacute statutaacuterniacute

editel nebo jinyacute orgaacuten společnosti kteryacute maacute obdobnou působnost Uacutelohu dozorčiacuteho orgaacutenu v monistickeacutem systeacutemu plniacute spraacutevniacute rada nebo p edseda spraacutevniacute rady anebo jinyacute orgaacuten s

obdobnou kontrolniacute působnostiacute Nejvyššiacutem orgaacutenem společnosti u obou systeacutemů vnit niacute

__________________________________________________________________________________________

struktury je valnaacute hromada na ktereacute akcionaacute i vykonaacutevajiacute sveacute praacutevo podiacutelet se na iacutezeniacute společnosti

42 Založeniacute a vznik zrušeniacute a zaacutenik obchodniacute korporace 421 Založeniacute a vznik obchodniacute korporace

Obchodniacute korporace se zaklaacutedaacute společenskou smlouvou (založeniacute obchodniacute korporace)

Společenskaacute smlouva kterou se zaklaacutedaacute kapitaacutelovaacute společnost vyžaduje formu ve ejneacute listiny Pokud zaacutekon p ipouštiacute aby obchodniacute společnost založil jedinyacute zakladatel zaklaacutedaacute se zakladatelskou listinou po iacutezenou ve formě ve ejneacute listiny (notaacuteřskyacute zaacutepis) Kapitaacutelovou

společnost může založit jedinyacute zakladatel a tato takeacute může miacutet jedineacuteho společniacuteka v důsledku soust eděniacute všech podiacutelů v jeho rukou Působnost nejvyššiacuteho orgaacutenu vykonaacutevaacute v jednočlenneacute společnosti jejiacute společniacutek Praacutevniacute jednaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se založeniacute vzniku změny zrušeniacute nebo zaacuteniku obchodniacute korporace vyžadujiacute piacutesemnou formu s uacute edně ově enyacutemi podpisy jinak jsou neplatnaacute Obchodniacute korporace jakožto praacutevnickaacute osoba vznikaacute dnem zaacutepisu do ve ejneacuteho rejst iacuteku kteryacutem je v tomto p iacutepadě obchodniacute rejstřiacutek (vznik obchodniacute korporace)

Každyacute společniacutek maacute ve společnosti svůj podiacutel Podiacutel p edstavuje uacutečast společniacuteka v obchodniacute korporaci a praacuteva a povinnosti z teacuteto uacutečasti plynouciacute Každyacute společniacutek může miacutet pouze jeden podiacutel v teacuteže obchodniacute korporaci Vyacuteše podiacutelu určuje poměru vkladu společniacuteka k zaacutekladniacutemu kapitaacutelu společnosti Vkladem je peněžniacute vyjaacuted eniacute hodnoty p edmětu vkladu do zaacutekladniacuteho kapitaacutelu obchodniacute korporace U akcioveacute společnosti se vklad označuje jako jmenovitaacute nebo uacutečetniacute hodnota akcie P edmětem vkladu je věc kterou se společniacutek zavazuje vložit do obchodniacute korporace za uacutečelem nabytiacute nebo zvyacutešeniacute uacutečasti v niacute Vkladovou povinnost lze

splnit splaceniacutem v peněziacutech (peněžityacute vklad) nebo vneseniacutem jineacute penězi ocenitelneacute věci nap automobilu stoje nebo nemoviteacute věci (nepeněžityacute vklad) Po dobu trvaacuteniacute obchodniacute

korporace ani po jejiacutem zrušeniacute nemaacute společniacutek praacutevo na vraacuteceniacute p edmětu vkladu Podiacutel je

důležitou veličinou neb p edstavuje kliacuteč p i rozdělovaacuteniacute zisku mezi společniacuteky kteryacute se zpravidla děliacute dle poměru podiacutelů Souhrn všech vkladů p edstavuje zaacutekladniacute kapitaacutel

obchodniacute korporace

Jmeacutenem praacutevnickeacute osoby je jejiacute naacutezev kteryacute musiacute odlišit praacutevnickou osobu od jineacute osoby a obsahovat označeniacute jejiacute praacutevniacute formy V p iacutepadě obchodniacute korporace je jmeacutenem obchodniacute korporace (obchodniacute) firma Firma je jmeacuteno pod kteryacutem je podnikatel zapsaacuten do

obchodniacuteho rejst iacuteku Podnikatel nesmiacute miacutet viacutece firem Firma nesmiacute byacutet zaměnitelnaacute s jinou firmou ani nesmiacute působit klamavě P i ustaveniacute praacutevnickeacute osoby (včetně obchodniacute korporace)

musiacute vždy zakladateleacute určit jejiacute siacutedlo Pokud to nenarušiacute klid a po aacutedek v domě může byacutet siacutedlo praacutevnickeacute osoby i v bytě

422 Zrušeniacute a zaacutenik obchodniacutech korporaciacute 4221 Uacutevodniacute vyacuteklad Praacutevnickou osobu (obchodniacute korporaci) je možneacute zrušit praacutevniacutem jednaacuteniacutem nebo

rozhodnutiacutem orgaacutenu ve ejneacute moci Praacutevnickaacute osoba se zrušuje takeacute dosaženiacutem uacutečelu pro kteryacute byla ustavena nebo uplynutiacutem doby na kterou byla ustavena O dobrovolneacutem zrušeniacute praacutevnickeacute osoby rozhoduje jejiacute p iacuteslušnyacute orgaacuten Po zrušeniacute praacutevnickeacute osoby je nutneacute proveacutest jejiacute likvidaci (zrušeniacute s likvidaciacute) pokud však celeacute jejiacute jměniacute nenabyacutevaacute praacutevniacute naacutestupce

__________________________________________________________________________________________

(zrušeniacute bez likvidace) Praacutevnickaacute osoba (obchodniacute korporace) zapsanaacute do ve ejneacuteho rejst iacuteku zanikaacute dnem vyacutemazu z ve ejneacuteho rejst iacuteku (obchodniacuteho rejst iacuteku)

4222 Zrušeniacute obchodniacutem korporace bez likvidace

Bez likvidace se praacutevnickaacute osoba zrušuje p i p eměně nebo p evodem jměniacute na společniacuteka

Přeměnou praacutevnickeacute osoby je

fuacuteze [1) sloučeniacutem nebo 2) splynutiacutem]

rozděleniacute [1) rozštěpeniacutem a) se založeniacutem novyacutech společnostiacute b) sloučeniacutem s jinyacutemi

společnostmi 2) odštěpeniacutem a) na existujiacuteciacute společnost b) na nově vzniklou

společnost]

změna praacutevniacute formy

Praacutevnickaacute osoba může změnit praacutevniacute formu jen stanoviacute-li to zaacutekon5 P i p eměně musiacute byacutet

stanoven rozhodnyacute den od něhož se jednaacuteniacute zanikajiacuteciacute praacutevnickeacute osoby považuje z uacutečetniacuteho hlediska za jednaacuteniacute uskutečněneacute na uacutečet naacutestupnickeacute praacutevnickeacute osoby Ke dni

p edchaacutezejiacuteciacutemu rozhodnyacute den sestaviacute zanikajiacuteciacute praacutevnickaacute osoba nebo praacutevnickaacute osoba

rozdělovanaacute odštěpeniacutem konečnou uacutečetniacute zaacutevěrku K rozhodneacutemu dni sestaviacute naacutestupnickaacute praacutevnickaacute osoba nebo praacutevnickaacute osoba rozdělovanaacute odštěpeniacutem zahajovaciacute rozvahu Uacutečinnost p eměny praacutevnickeacute osoby zapisovaneacute do ve ejneacuteho rejst iacuteku nastaacutevaacute dnem zaacutepisu do ve ejneacuteho rejst iacuteku

Fuacuteze praacutevnickeacute osoby se děje sloučeniacutem nebo splynutiacutem nejmeacuteně dvou zuacutečastněnyacutech praacutevnickyacutech osob Sloučeniacute nebo splynutiacute se považuje za p evod činnosti zaměstnavatele P i sloučeniacute nejmeacuteně jedna ze zuacutečastněnyacutech osob zanikaacute a praacuteva a povinnosti zanikajiacuteciacutech osob

p echaacutezejiacute na jedinou ze zuacutečastněnyacutech osob jako na naacutestupnickou praacutevnickou osobu P i splynutiacute zanikajiacute všechny zuacutečastněneacute osoby a na jejich miacutestě vznikaacute novaacute praacutevnickaacute osoba jako osoba naacutestupnickaacute na ni p echaacutezejiacute praacuteva a povinnosti všech zanikajiacuteciacutech osob

V p iacutepadě rozštěpeniacute se rozděluje praacutevnickaacute osoba se založeniacutem novyacutech praacutevnickyacutech osob nebo se rozděluje za současneacuteho sloučeniacute s jinou či jinyacutemi praacutevnickyacutemi osobami (rozděleniacute sloučeniacutem P i rozděleniacute praacutevnickeacute osoby odštěpeniacutem se původniacute rozdělovanaacute praacutevnickaacute osoba nerušiacute ani nezanikaacute ale jejiacute vyčleněnaacute čaacutest (včetně jejiacutech praacutev a povinnostiacute) p echaacuteziacute na existujiacuteciacute nebo nově založenou naacutestupnickou osobu

P i změně praacutevniacute formy se nerušiacute ani nezanikaacute praacutevnickaacute osoba jejiacutež praacutevniacute forma se měniacute pouze se měniacute jejiacute praacutevniacute poměry

4223 Zrušeniacute obchodniacutem korporace s likvidaciacute

S likvidaciacute se praacutevnickaacute osoba zrušuje vždy uplynutiacutem doby na kterou byla založena dosaženiacutem uacutečelu pro kteryacute byla založena dnem určenyacutem zaacutekonem nebo praacutevniacutem jednaacuteniacutem o zrušeniacute praacutevnickeacute osoby jinak dnem jeho uacutečinnosti nebo dnem praacutevniacute moci rozhodnutiacute

5 V p iacutepadě že byl osvědčen uacutepadek praacutevnickeacute osoby zrušuje se bez likvidace zrušeniacutem konkursu po splněniacute

rozvrhoveacuteho usneseniacute nebo zrušeniacutem konkursu proto že majetek je zcela nepostačujiacuteciacute do likvidace však vstoupiacute objeviacute-li se po skončeniacute insolvenčniacuteho iacutezeniacute nějakyacute majetek

__________________________________________________________________________________________

orgaacutenu ve ejneacute moci nestanoviacute-li se v rozhodnutiacute den pozdějšiacute Na naacutevrh toho kdo osvědčiacute praacutevniacute zaacutejem nebo i bez naacutevrhu zrušiacute praacutevnickou osobu a na iacutediacute jejiacute likvidaci soud pokud praacutevnickaacute osoba vyviacutejiacute nezaacutekonnou činnost v takoveacute miacute e že to zaacutevažnyacutem způsobem narušuje ve ejnyacute po aacutedek nebo již nesplňuje p edpoklady vyžadovaneacute pro vznik praacutevnickeacute osoby zaacutekonem nebo nemaacute deacutele než dva roky statutaacuterniacute orgaacuten schopnyacute usnaacutešet se či tak stanoviacute zaacutekon

Uacutečelem likvidace je vypo aacutedat majetek zrušeneacute praacutevnickeacute osoby (likvidačniacute podstata)

vyrovnat dluhy vě itelům a naložit s čistyacutem majetkovyacutem zůstatkem (likvidačniacute zůstatek) Obchodniacute korporace vstupuje do likvidace dnem kdy je zrušena nebo prohlaacutešena za neplatnou P i vstupu do likvidace musiacute byacutet jmenovaacuten likvidaacutetor kteryacutem může byacutet jen osoba způsobilaacute byacutet členem statutaacuterniacuteho orgaacutenu Likvidaacutetor je povinen oznaacutemit vstup praacutevnickeacute

osoby do likvidace všem znaacutemyacutem vě itelům a ke dni vstupu praacutevnickeacute osoby do likvidace sestavit zahajovaciacute rozvahu a soupis jměniacute praacutevnickeacute osoby6

Povinnostiacute likvidaacutetora je

uspokojit v průběhu likvidace p ednostně pohledaacutevky zaměstnanců

Pokud likvidačniacute podstata nepostačuje k splněniacute všech dluhů je likvidaacutetor povinen z vyacutetěžku uhradit v prveacute skupině naacuteklady likvidace ve druheacute skupině ze zůstatku uspokojiacute pohledaacutevky zaměstnanců a poteacute ve třetiacute skupině uhradit pohledaacutevky ostatniacutech vě itelů Pokud však neniacute možneacute plně vyrovnat pohledaacutevky v teacuteže skupině uspokojiacute se poměrně V p iacutepadě že se v p imě eneacute době nepoda iacute likvidaacutetorovi celou likvidačniacute podstatu zpeněžit vyrovnaacute z čaacutestečneacuteho vyacutetěžku p ednostně naacuteklady a pohledaacutevky z prvniacute a pak z druheacute skupiny a poteacute vě itelům pohledaacutevek t etiacute skupiny nabiacutedne likvidačniacute podstatu k p evzetiacute na uacutehradu dluhů Pokud se však nezda iacute zpeněžit likvidačniacute podstatu ani zčaacutesti anebo nejsou-li z

čaacutestečneacuteho vyacutetěžku pohledaacutevky prvniacute a druheacute skupiny zcela vyrovnaacuteny je likvidaacutetor povinen nabiacutednout likvidačniacute podstatu k p evzetiacute všem vě itelům Vě itelům kte iacute p evezmou likvidačniacute podstatu naacuteležiacute každeacutemu podiacutel určenyacute poměrem vyacuteše jejich pohledaacutevek Ve zbytku jejich pohledaacutevky zanikajiacute Odmiacutetnou-li všichni vě iteleacute likvidačniacute podstatu p evziacutet p echaacuteziacute likvidačniacute podstata dnem zaacuteniku praacutevnickeacute osoby na staacutet

Po dokončeniacute všech činnostiacute vyhotoviacute likvidaacutetor konečnou zpraacutevu o průběhu likvidace ve ktereacute uvede alespoň jak bylo s likvidačniacute podstatou naloženo a současně naacutevrh na použitiacute likvidačniacuteho zůstatku Konečnou zpraacutevu naacutevrh na použitiacute likvidačniacuteho zůstatku a uacutečetniacute zaacutevěrku p edložiacute likvidaacutetor ke schvaacuteleniacute tomu kdo jej povolal do funkce Likvidace končiacute použitiacutem likvidačniacuteho zůstatku p evzetiacutem likvidačniacute podstaty vě iteli nebo jejiacutem odmiacutetnutiacutem Likvidaacutetor podaacute do t iceti dnů od skončeniacute likvidace naacutevrh na vyacutemaz praacutevnickeacute osoby z ve ejneacuteho rejst iacuteku V p iacutepadě že se po vyacutemazu praacutevnickeacute osoby z ve ejneacuteho rejst iacuteku zjistiacute neznaacutemyacute majetek praacutevnickeacute osoby soud na naacutevrh toho kdo osvědčiacute praacutevniacute zaacutejem zrušiacute vyacutemaz praacutevnickeacute osoby rozhodne o jejiacute likvidaci a jmenuje likvidaacutetora

43 Obchodniacute rejstřiacutek 431 Uacutevodem k veřejnyacutem rejstřiacutekům praacutevnickyacutech osob Ve ejnyacutem rejst iacutekem praacutevnickyacutech a fyzickyacutech osob se rozumiacute p edevšiacutem spolkovyacute rejst iacutek nadačniacute rejst iacutek rejst iacutek uacutestavů rejst iacutek společenstviacute vlastniacuteků jednotek obchodniacute rejst iacutek a

6 Pokud likvidaacutetor v průběhu likvidace zjistiacute že praacutevnickaacute osoba je v uacutepadku je povinen podat bez zbytečneacuteho

odkladu insolvenčniacute naacutevrh

__________________________________________________________________________________________

rejst iacutek obecně prospěšnyacutech společnostiacute V obecneacute rovině upravuje ve ejneacute rejst iacuteky občanskyacute zaacutekoniacutek kteryacute v sect 120 stanoviacute že do ve ejneacuteho rejst iacuteku se o praacutevnickeacute osobě zapiacuteše alespoň den jejiacuteho vzniku den jejiacuteho zrušeniacute s uvedeniacutem praacutevniacuteho důvodu a den jejiacuteho zaacuteniku jejiacute naacutezev adresa siacutedla a p edmět činnosti jmeacuteno a adresa bydliště nebo siacutedla každeacuteho člena statutaacuterniacuteho orgaacutenu spolu s uvedeniacutem způsobu jakyacutem tento orgaacuten praacutevnickou osobu zastupuje a uacutedajů o dni vzniku nebo zaacuteniku jejich funkce

Koncepce ve ejneacuteho rejst iacuteku je občanskyacutem zaacutekoniacutekem postavena na principu kdy zvlaacuteštniacute zaacutekon stanoviacute jakeacute jsou ve ejneacute rejst iacuteky praacutevnickyacutech osob ktereacute praacutevnickeacute osoby se do nich zapisujiacute a jak nebo ktereacute dalšiacute uacutedaje se do nich o praacutevnickyacutech osobaacutech zapisujiacute jak se z nich vymazaacutevajiacute pop iacutepadě zda je součaacutestiacute ve ejneacuteho rejst iacuteku sbiacuterka listin Ve ejneacute rejst iacuteky praacutevnickyacutech osob jsou p iacutestupneacute každeacutemu a každyacute do nich může nahliacutežet a po izovat si z nich vyacutepisy opisy nebo kopie Obdobně je takeacute občanskyacutem zaacutekoniacutekem nastaven princip obecneacuteho postupu pro p iacutepad že se změniacute zapsanaacute skutečnost oznaacutemiacute zapsanaacute osoba nebo ten komu to uklaacutedaacute zaacutekon změnu bez zbytečneacuteho odkladu tomu kdo ve ejnyacute rejst iacutek vede a ten tuto změnu do ve ejneacuteho rejst iacuteku bez zbytečneacuteho odkladu zapiacuteše Podrobnou praacutevniacute uacutepravu ponechaacutevaacute občanskyacute zaacutekoniacutek zvlaacuteštniacutemu praacutevniacutemu p edpisu kteryacute je zaacutekon o ve ejnyacutech

rejst iacuteciacutech praacutevnickyacutech a fyzickyacutech osob7

Dle zaacutekona o ve ejnyacutech rejst iacuteciacutech je rejst iacutekovyacute soud povinen veacutest pro každou zapsanou osobu odštěpnyacute zaacutevod jejiacuteho obchodniacuteho zaacutevodu zaacutevod zahraničniacute osoby nebo jejiacute odštěpnyacute zaacutevod a pobočnyacute spolek nebo jinou obdobnou organizačniacute jednotku zahraničniacuteho spolku vyviacutejejiacuteciacuteho činnost na uacutezemiacute Českeacute republiky zvlaacuteštniacute vložku Součaacutestiacute ve ejneacuteho rejst iacuteku je takeacute sbiacuterka listin Rejst iacutekovyacute soud je povinen vždy zve ejnit zaacutepis do ve ejneacuteho rejst iacuteku jeho změnu nebo vyacutemaz ale i uloženiacute listin včetně listin v elektronickeacute podobě do sbiacuterky listin a to bez zbytečneacuteho odkladu po zaacutepisu Zve ejňovaneacute uacutedaje je rejst iacutekovyacute soud povinen oznaacutemit nejpozději do 5 pracovniacutech dnů ode dne zaacutepisu takeacute p iacuteslušneacutemu spraacutevci daně z p iacutejmů orgaacutenu vykonaacutevajiacuteciacutemu staacutetniacute statistickou službu p iacuteslušneacutemu živnostenskeacutemu uacute adu a orgaacutenu kteryacute vydal jineacute podnikatelskeacute opraacutevněniacute Rejst iacutekovyacute soud oznaacutemiacute p iacuteslušneacutemu živnostenskeacutemu uacute adu že osoba ktereacute byl vydaacuten vyacutepis podle zaacutekona upravujiacuteciacuteho živnostenskeacute podnikaacuteniacute nepodala naacutevrh na zaacutepis nebo jejiacutemu naacutevrhu nebylo vyhověno Rejst iacutekovyacutem soudem je vždy krajskyacute soud

Rejst iacutekovyacute soud je povinen uve ejnit uacutedaje o zapsaneacute osobě a listiny uloženeacute ve sbiacuterce listin způsobem umožňujiacuteciacutem daacutelkovyacute p iacutestup a umožniacute ziacuteskat uacute edně ově enyacute elektronickyacute opis Na žaacutedost rejst iacutekovyacute soud vydaacute listinnyacute uacute edně ově enyacute čaacutestečnyacute nebo uacuteplnyacute opis zaacutepisu

nebo listiny uloženeacute ve sbiacuterce listin (princip formaacutelniacute publicity) Proti osobě kteraacute praacutevně jednaacute důvě ujiacutec uacutedaji zapsaneacutemu do ve ejneacuteho rejst iacuteku nemaacute ten jehož se zaacutepis tyacutekaacute praacutevo namiacutetnout že zaacutepis neodpoviacutedaacute skutečnosti Uacutedaje a obsah listin jejichž zve ejněniacute zaacutekon uklaacutedaacute může zapsanaacute osoba namiacutetat vůči t etiacutem osobaacutem až od okamžiku jejich zve ejněniacute ledaže by prokaacutezala že t etiacute osobě byly znaacutemy d iacuteve Těchto uacutedajů a obsahu listin se však zapsanaacute osoba nemůže dovolaacutevat u jednaacuteniacute uskutečněnyacutech do šestnaacutecteacuteho dne po zve ejněniacute jestliže t etiacute osoba prokaacuteže že o nich nemohla vědět T etiacute osoby se mohou vždy dovolat nezve ejněnyacutech uacutedajů a obsahu listin neodniacutemaacute-li jim skutečnost nezve ejněniacute uacutečinnost (princip materiaacutelniacute publicity)

432 Obchodniacute rejstřiacutek

7 Zaacutekon č 3042013 Sb o ve ejnyacutech rejst iacuteciacutech praacutevnickyacutech a fyzickyacutech osob

__________________________________________________________________________________________

4321 Uacutevodniacute vyacuteklad

Obchodniacute rejst iacutek je jeden z ve ejnyacutech rejst iacuteků upravenyacutech zaacutekonem o ve ejnyacutech rejst iacuteciacutech Do obchodniacuteho rejst iacuteku se dle zaacutekona o ve ejnyacutech rejst iacuteciacutech zapisujiacute

obchodniacute společnosti a družstva fyzickeacute osoby ktereacute jsou podnikateli majiacute bydliště v Českeacute republice a požaacutedajiacute o zaacutepis fyzickeacute osoby ktereacute podnikajiacute na uacutezemiacute Českeacute republiky a požaacutedajiacute o zaacutepis a dalšiacute osoby pokud zaacutekon o ve ejnyacutech rejst iacuteciacutech stanoviacute povinnost jejich zaacutepisu do

obchodniacuteho rejst iacuteku

Fyzickaacute osoba kteraacute je podnikatelem podnikajiacuteciacutem na uacutezemiacute Českeacute republiky se zapiacuteše dle zaacutekona o ve ejnyacutech rejst iacuteciacutech do obchodniacuteho rejst iacuteku vždy jestliže vyacuteše jejiacutech vyacutenosů nebo p iacutejmů sniacuteženyacutech o daň z p idaneacute hodnoty je-li součaacutestiacute vyacutenosů nebo p iacutejmů dosaacutehla nebo p esaacutehla za dvě po sobě bezprost edně naacutesledujiacuteciacute uacutečetniacute obdobiacute v průměru čaacutestku 120 000 000 Kč Takovaacute fyzickaacute osoba kteraacute splniacute kteroukoliv ze zmiacuteněnyacutech podmiacutenek je povinna podat bez zbytečneacuteho odkladu naacutevrh na zaacutepis do obchodniacuteho rejst iacuteku Pokud fyzickaacute osoba zmiacuteněnou podmiacutenku p estane splňovat může podat naacutevrh na vyacutemaz zaacutepisu z obchodniacuteho rejst iacuteku

Do ve ejneacuteho rejst iacuteku se vždy zapiacuteše

jmeacuteno a siacutedlo nebo adresa miacutesta pobytu

p edmět činnosti nebo podnikaacuteniacute nebo vymezeniacute uacutečelu osoby praacutevniacute forma praacutevnickeacute osoby a den vzniku a zaacuteniku praacutevnickeacute osoby

identifikačniacute čiacuteslo osoby ktereacute zapsaneacute osobě p iděliacute rejst iacutekovyacute soud

naacutezev statutaacuterniacuteho orgaacutenu

maacute-li byacutet z iacutezen kontrolniacute orgaacuten jeho naacutezev jmeacuteno a adresa miacutesto pobytu prokuristy

uacutedaj o tom že praacutevnickaacute osoba maacute zapsaacuten status ve ejneacute prospěšnosti pop iacutepadě dalšiacute skutečnost o ktereacute to stanoviacute zaacutekon o ve ejnyacutech rejst iacuteciacutech a den k němuž byl zaacutepis proveden

Do obchodniacuteho rejst iacuteku se o obchodniacute korporaci zapiacuteše takeacute nap

vyacuteše zaacutekladniacuteho kapitaacutelu společnosti s ručeniacutem omezenyacutem nebo akcioveacute společnosti vyacuteše vkladu každeacuteho společniacuteka uacutedaj o tom že byl p eveden zaacutevod nebo jeho čaacutest nebo že byl daacuten do zaacutestavy naacutejmu nebo

propachtovaacuten

uacutedaj o tom že členovi orgaacutenu nebo prokuristovi byl pozastaven vyacutekon

zaacutestavniacute praacutevo k podiacutelu v korporaci

zaacutekaz zatiacuteženiacute nebo zcizeniacute podiacutelu v korporaci byl-li z iacutezen jako věcneacute praacutevo u ve ejneacute obchodniacute společnosti jmeacuteno a siacutedlo nebo adresa miacutesta pobytu u komanditniacute společnosti jmeacuteno a siacutedlo nebo adresa miacutesta pobytu jejiacutech společniacuteků s

uvedeniacutem kteryacute ze společniacuteků je komplementaacute a kteryacute komanditista vyacuteše komanditniacute sumy každeacuteho komanditisty a jejiacute změny

u společnosti s ručeniacutem omezenyacutem jmeacuteno a siacutedlo nebo adresa miacutesta pobytu jejiacutech

společniacuteků vyacuteše podiacutelu každeacuteho společniacuteka druh podiacutelu a popis praacutev a povinnostiacute s niacutem

__________________________________________________________________________________________

spojenyacutech alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbiacuterce listin a uacutedaj o tom zda byl na podiacutel vydaacuten kmenovyacute list

u akcioveacute společnosti rozsah splaceniacute zaacutekladniacuteho kapitaacutelu počet forma a jmenovitaacute hodnota akciiacute nebo uacutedaj o tom že společnost vydaacute akcie ktereacute nemajiacute jmenovitou hodnotu (kusoveacute akcie) a v jakeacutem počtu uacutedaj o tom zda budou vydaacuteny akcie jako zaknihovanyacute cennyacute papiacuter nebo budou imobilizovaacuteny aj

4322 Naacutevrh na zaacutepis do obchodniacuteho rejst iacuteku Zaacutepis do obchodniacuteho rejst iacuteku provaacutediacute na zaacutekladě naacutevrhu Naacutevrh na zaacutepis do obchodniacuteho

rejst iacuteku lze podat pouze na p edepsaneacutem formulaacute i V současneacute době je podaacuteniacute do obchodniacuteho rejst iacuteku možneacute proveacutest jen prost ednictviacutem formulaacute e na straacutenkaacutech Ministerstva spravedlnosti (wwwjusticecz) jež je vyacutehradně formulaacute em internetovyacutem kteryacute po vyhotoveniacute lze uložit v elektronickeacute podobě (jako soubor pdf) a

odeslat elektroniky podepsanyacutem zaručenyacutem elektronickyacutem podpisem

nebo vytisknout a opat it uacute edně ově enyacutem podpisem a podat poštou nebo osobně na podatelnu rejst iacutekoveacuteho soudu

Vyplněniacute formulaacute e se provaacutediacute vyacutehradně prost ednictviacutem webovyacutech straacutenek kdy internetovaacute aplikace zajišťuje doplňovaacuteniacute p edepsanyacutech uacutedajů nebo opravu uacutedajů již v obchodniacutem

rejst iacuteku obsaženyacutech ktereacute jsou doplněny automatickou kontrolou spraacutevneacuteho vyplněniacute formulaacute e Naacutevrh na zaacutepis může podat pouze osoba uvedenaacute v zaacutekoně o ve ejnyacutech rejst iacuteciacutech Povinnost podat naacutevrh maacute však osoba uvedenaacute v zaacutekoně o ve ejnyacutech rejst iacuteciacutech vždy bez zbytečneacuteho odkladu po vzniku rozhodneacute skutečnosti Pokud povinnost podat naacutevrh po

vzniku rozhodneacute skutečnosti povinnaacute osoba nesplniacute do 15 dnů ode dne kdy jiacute tato povinnost vznikla může naacutevrh na zaacutepis do ve ejneacuteho rejst iacuteku podat každyacute kdo na něm doložiacute praacutevniacute zaacutejem a k naacutevrhu na zaacutepis p iložiacute listiny jimiž majiacute byacutet doloženy skutečnosti zapisovaneacute do ve ejneacuteho rejst iacuteku

Naacutevrh na zaacutepis musiacute byacutet doložen listinami o skutečnostech ktereacute majiacute byacutet do ve ejneacuteho rejst iacuteku zapsaacuteny a listinami ktereacute se zaklaacutedajiacute do sbiacuterky listin v souvislosti s tiacutemto zaacutepisem Naacutevrh na zaacutepis do ve ejneacuteho rejst iacuteku lze podat v listinneacute nebo elektronickeacute podobě to platiacute obdobně takeacute pro doklaacutedaacuteniacute listin o skutečnostech uvedenyacutech v naacutevrhu na zaacutepis a listin

zaklaacutedanyacutech do sbiacuterky listin Podpis na naacutevrhu na zaacutepis v listinneacute podobě musiacute byacutet vždy uacute edně ově en Pokud je naacutevrh na zaacutepis podaacutevaacuten v elektronickeacute podobě musiacute byacutet podepsaacuten

uznaacutevanyacutem elektronickyacutem podpisem

4323 iacutezeniacute ve věcech obchodniacuteho rejst iacuteku K iacutezeniacute o naacutevrhu na zaacutepis je dle zaacutekona o ve ejnyacutech rejst iacuteciacutech p iacuteslušnyacute krajskyacute soud v jehož obvodu je obecnyacute soud osoby jiacutež se zaacutepis ve ve ejneacutem rejst iacuteku tyacutekaacute8

Do zahaacutejeneacuteho

iacutezeniacute může vstoupit i staacutetniacute zastupitelstviacute iacutezeniacute ve věcech ve ejneacuteho rejst iacuteku se zahajuje

8 Dle občanskeacuteho soudniacuteho aacutedu je obecnyacutem soudem fyzickeacute osoby okresniacute soud v jehož obvodu maacute bydliště a

nemaacute-li bydliště okresniacute soud v jehož obvodu se zdržuje Obecnyacutem soudem fyzickeacute osoby kteraacute je podnikatelem je ve věcech vyplyacutevajiacuteciacutech z podnikatelskeacute činnosti okresniacute soud v jehož obvodu maacute siacutedlo Obecnyacutem soudem praacutevnickeacute osoby je okresniacute soud v jehož obvodu maacute siacutedlo Obecnyacutem soudem insolvenčniacuteho spraacutevce p i vyacutekonu jeho funkce je okresniacute soud v jehož obvodu maacute siacutedlo

__________________________________________________________________________________________

na naacutevrh

nebo i bez naacutevrhu (tzv z uacute edniacute povinnosti) v p iacutepadě že maacute byacutet takovyacutem postupem dosažena shoda mezi zaacutepisem skutečnosti a skutečnyacutem stavem

Soudy a orgaacuteny ve ejneacute moci majiacute zaacutekonem stanovenou povinnost upozornit rejst iacutekovyacute soud na neshodu mezi skutečnyacutem stavem a zapsanyacutem uacutedajem vždy jakmile tato skutečnost p i jejich činnosti vyjde najevo Uacutečastniacutekem řiacutezeniacute je osoba kteraacute podala naacutevrh na zaacutepis k

němuž je opraacutevněna podle tohoto nebo jineacuteho zaacutekona a zapsanaacute osoba Rejst iacutekovyacute soud usneseniacutem naacutevrh na zaacutepis odmiacutetne jestliže

byl podaacuten osobou kteraacute k naacutevrhu neniacute opraacutevněna nebyl podaacuten p edepsanyacutem způsobem neobsahuje všechny p edepsaneacute naacuteležitosti je nesrozumitelnyacute nebo neurčityacute k němu nebyly p ipojeny listiny jimiž majiacute byacutet podle zaacutekona doloženy uacutedaje o

zapisovanyacutech skutečnostech nebo uacutečel zaklaacutedaneacute praacutevnickeacute osoby je v rozporu s ustanoveniacutem sect 145 občanskeacuteho

zaacutekoniacuteku9

V p iacutepadě vad v naacutevrhu vydaacute rejst iacutekovyacute soud ve lhůtě t iacute pracovniacutech dnů ode dne doručeniacute naacutevrhu usneseniacute kteryacutem vyzve navrhovatele k odstraněniacute vad naacutevrhu nebo k doplněniacute chybějiacuteciacutech listin Pokud nejsou vady navrhovatelem odstraněny nebo pokud je naacutevrh nap podaacuten osobou k podaacuteniacute neopraacutevněnou rejst iacutekovyacute soud podanyacute naacutevrh usneseniacutem odmiacutetne

V usneseniacute o odmiacutetnutiacute soud uvede důvody odmiacutetnutiacute včetně poučeniacute jak lze nedostatky odstranit V takoveacutem p iacutepadě však musiacute navrhovatel podat naacutevrh novyacute Znovu takeacute musiacute uhradit soudniacute poplatek

Nediacutelnou součaacutestiacute podaneacuteho naacutevrhu je povinnost uhradit soudniacute poplatek Ten se i pro

podaacuteniacute p ed rejst iacutekovyacutemi soudy iacutediacute zaacutekonem o soudniacutech poplatciacutech10 a jsou za naacutevrh na

zahaacutejeniacute iacutezeniacute ve věcech ve ejneacuteho rejst iacuteku stanoveny naacutesledovně

za prvniacute zaacutepis akcioveacute společnosti do ve ejneacuteho rejst iacuteku 12 000 Kč za prvniacute zaacutepis osoby do ve ejneacuteho rejst iacuteku s vyacutejimkou akcioveacute společnosti 6 000 Kč za změny nebo doplněniacute zaacutepisu e ve ejneacutem rejst iacuteku 2 000 Kč

Pokud je podaacuten naacutevrh na zaacutepis či změny uacutedajů v obchodniacutem rejst iacuteku v listinneacute podobě (poštou nebo osobně na podatelnu soudu) je možneacute k uacutehradě soudniacuteho poplatku zakoupit kolkoveacute znaacutemky ktereacute navrhovatel vylepiacute do určeneacuteho miacutesta formulaacute e naacutevrhu Pokud je však naacutevrh podaacuten elektronicky hradiacute navrhovatel soudniacute poplatek bezhotovostniacutem

převodem až poteacute co jej k tomu soud vyzve a navrhovateli určiacute variabilniacute symbol uacutehrady soudniacuteho poplatku

Oproti jinyacutem soudniacutem iacutezeniacutem je iacutezeniacute o zaacutepisu do ve ejneacuteho (obchodniacuteho) rejst iacuteku zjednodušenyacutem iacutezeniacutem ve ktereacutem soud neprovaacutediacute dokazovaacuteniacute znaacutemeacute z jinyacutech iacutezeniacute ale

9 Zakaacutezanyacutem uacutečelem je zejmeacutena pop eniacute nebo omezeniacute osobniacutech politickyacutech nebo jinyacutech praacutev osob pro jejich

naacuterodnost pohlaviacute rasu původ politickeacute nebo jineacute smyacutešleniacute naacuteboženskeacute vyznaacuteniacute a sociaacutelniacute postaveniacute

rozněcovaacuteniacute nenaacutevisti a nesnaacutešenlivosti podpora naacutesiliacute nebo iacutezeniacute orgaacutenu ve ejneacute moci nebo vyacutekonu ve ejneacute

spraacutevy bez zaacutekonneacuteho zmocněniacute 10

Zaacutekon č 5491991 Sb o soudniacutech poplatciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech p edpisů

__________________________________________________________________________________________

v podaneacutem naacutevrhu pouze zkoumaacute zda uacutedaje o skutečnostech ktereacute se do ve ejneacuteho rejst iacuteku zapisujiacute vyplyacutevajiacute z listin ktereacute majiacute byacutet k naacutevrhu doloženy Rejst iacutekovyacute soud takeacute zkoumaacute zda provedeniacute zaacutepisu nebraacuteniacute probiacutehajiacuteciacute trestniacute stiacutehaacuteniacute proti praacutevnickeacute osobě nebo vyacutekon trestu kteryacute jiacute byl uložen podle zaacutekona upravujiacuteciacuteho trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob a iacutezeniacute proti nim a daacutele pak p i prvniacutem zaacutepisu skutečnost zda navrhovaneacute jmeacuteno neniacute

zaměnitelneacute s jinyacutem již existujiacuteciacutem zapsanyacutem jmeacutenem pop iacutepadě neniacute-li navrhovaneacute jmeacuteno

klamaveacute

V p iacutepadě že majiacute skutečnosti navrhovaneacute k zaacutepisu podklad v p iloženeacutem notaacute skeacutem zaacutepisu provede rejst iacutekovyacute soud zaacutepis na zaacutekladě naacutevrhu bez toho že by o tom vydaacuteval rozhodnutiacute

V takoveacutem p iacutepadě rejst iacutekovyacute soud zkoumaacute pouze zda notaacute skyacute zaacutepis splňuje požadavky ktereacute jsou na něj kladeny zvlaacuteštniacutem zaacutekonem Takto rejst iacutekovyacute soud však postupuje jen v p iacutepadě kdy je navrhovatelem a jedinyacutem uacutečastniacutekem iacutezeniacute zapsanaacute osoba ktereacute se zaacutepis

tyacutekaacute nebo jde o zaacutepis založeneacute praacutevnickeacute osoby na zaacutekladě naacutevrhu na zaacutepis nebo jde o zaacutepis p eměny obchodniacute korporace (nadace nadačniacuteho fondu nebo uacutestavu) a všechny osoby zuacutečastněneacute na p eměně i nově založeneacute praacutevnickeacute osoby majiacute obecnyacute soud v obvodu teacutehož rejst iacutekoveacuteho soudu O zaacutepisu rozhodne rejst iacutekovyacute soud usneseniacutem Zaacutepis navrhovanyacutech uacutedajů provede rejst iacutekovyacute soud ke dni uvedeneacutemu v naacutevrhu nejd iacuteve však ke dni jeho provedeniacute O podaneacutem naacutevrhu tedy rejst iacutekovyacute soud rozhodne tak že

provede zaacutepis

nebo rozhodne o naacutevrhu usneseniacutem nejpozději do 5 pracovniacutech dnů (nebo ve lhůtě stanoveneacute jinyacutem zaacutekonem)

Lhůta pěti dnů běžiacute ode dne podaacuteniacute naacutevrhu Pokud však byl soudniacute poplatek zaplacen až v průběhu iacutezeniacute běžiacute lhůta pěti dnů k provedeniacute zaacutepisu až ode dne zaplaceniacute soudniacuteho poplatku Vydaacute-li však rejst iacutekovyacute soud rozhodnutiacute ktereacute mu braacuteniacute pokračovat v iacutezeniacute zejmeacutena p erušiacute-li iacutezeniacute nebo rozhoduje-li o miacutestniacute p iacuteslušnosti začne běžet lhůta znovu ode dne odpadnutiacute p ekaacutežky v iacutezeniacute Zaacutekon o ve ejnyacutech rejst iacuteciacutech pro p iacutepad nečinnosti

rejst iacutekoveacuteho soudu stanoviacute fikci provedeniacute zaacutepisu Ta je zaacutekonem koncipovaacutena tak že pokud rejst iacutekovyacute soud neprovede zaacutepis ani o podaneacutem naacutevrhu nerozhodne ve zmiacuteněneacute lhůtě pěti dnů považuje se (pokud nebyl naacutevrh vzat zpět) navrhovanyacute zaacutepis za provedenyacute dnem naacutesledujiacuteciacutem po uplynutiacute teacuteto lhůty O zaacutepisu je rejst iacutekovyacute soud povinen vyrozumět uacutečastniacuteky iacutezeniacute zaslaacuteniacutem vyacutepisu z ve ejneacuteho rejst iacuteku obsahujiacuteciacuteho tento zaacutepis Vyrozuměniacute zašle

rejst iacutekovyacute soud takeacute osobaacutem ktereacute se zapisujiacute podle jineacuteho zaacutekona v raacutemci zaacutepisu zapsaneacute

Kromě shora zmiacuteněneacuteho provedeniacute zaacutepisu prost ednictviacutem rejst iacutekoveacuteho soudu umožňuje zaacutekon o ve ejnyacutech rejst iacuteciacutech aby byl zaacutepis proveden notaacuteřem Notaacute provede zaacutepis na žaacutedost osoby opraacutevněneacute k podaacuteniacute naacutevrhu na zaacutepis pokud

zapisovaneacute skutečnosti majiacute podklad v notaacute skeacutem zaacutepisu pro zaacutepis do ve ejneacuteho rejst iacuteku nebo v notaacute skeacutem zaacutepisu o rozhodnutiacute orgaacutenu praacutevnickeacute osoby (podkladovyacute

notaacute skyacute zaacutepis) a podkladovyacute notaacute skyacute zaacutepis obsahuje vyjaacuted eniacute notaacute e o tom že obsah praacutevniacuteho

jednaacuteniacute je v souladu s praacutevniacutemi p edpisy a se zakladatelskyacutem jednaacuteniacutem praacutevnickeacute osoby pop iacutepadě že byly splněny formality nebo praacutevniacute jednaacuteniacute ke kteryacutem jsou praacutevnickaacute osoba nebo jejiacute orgaacuten povinny

nebo notaacute i byly p edloženy všechny listiny ktereacute tento nebo jinyacute zaacutekon požadujiacute pro zaacutepis do ve ejneacuteho rejst iacuteku nebo pro založeniacute do sbiacuterky listin

__________________________________________________________________________________________

Zaacutepis do ve ejneacuteho rejst iacuteku provede notaacute kteryacute sepsal podkladovyacute notaacute skyacute zaacutepis daacutelkovyacutem p iacutestupem bez zbytečneacuteho odkladu po podaacuteniacute žaacutedosti o zaacutepis Notaacute piacutesemnosti ktereacute mu byly p edloženy v listinneacute podobě a ktereacute se zaklaacutedajiacute do sbiacuterky listin p evede do elektronickeacute podoby Spolu s elektronickyacutem stejnopisem podkladoveacuteho notaacute skeacuteho zaacutepisu vložiacute piacutesemnosti

po provedeniacute zaacutepisu daacutelkovyacutem p iacutestupem do sbiacuterky listin Piacutesemnosti ktereacute byly notaacute i p edloženy v listinneacute podobě a ktereacute se nezaklaacutedajiacute do sbiacuterky listin p evede notaacute do elektronickeacute podoby a zašle je p iacuteslušneacutemu rejst iacutekoveacutemu soudu

44 Insolvenčniacute řiacutezeniacute 441 Uacutepadek dlužniacuteka Ciacutelem insolvenčniacuteho řiacutezeniacute je řešeniacute uacutepadku nebo hroziacuteciacuteho uacutepadku dlužniacuteka soudniacutem

iacutezeniacutem některyacutem ze stanovenyacutech způsobů tak aby došlo k uspo aacutedaacuteniacute majetkovyacutech vztahů k osobaacutem dotčenyacutem dlužniacutekovyacutem uacutepadkem nebo hroziacuteciacutem uacutepadkem a k co nejvyššiacutemu a zaacutesadně poměrneacutemu uspokojeniacute dlužniacutekovyacutech věřitelů Insolvenčniacute iacutezeniacute upravuje zaacutekon č 1822006 Sb o uacutepadku a způsobech jeho ešeniacute (insolvenčniacute zaacutekon) ve zněniacute pozdějšiacutech p edpisů Kromě ešeniacute uacutepadku dlužniacuteka upravuje insolvenčniacute zaacutekon i oddluženiacute fyzickyacutech osob ktereacute však nejsou podnikateli11

O uacutepadek dlužniacuteka se jednaacute v p iacutepadě kdy dlužniacutek maacute viacutece vě itelů a peněžiteacute zaacutevazky po dobu delšiacute 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto zaacutevazky neniacute schopen plnit Tento stav zaacutekon

označuje jako platebniacute neschopnost Skutečnost že dlužniacutek neniacute schopen plnit sveacute peněžiteacute zaacutevazky se presumuje v p iacutepadě kdy dlužniacutek zastavil platby podstatneacute čaacutesti svyacutech peněžityacutech zaacutevazků nebo tyto neplniacute po dobu delšiacute 3 měsiacuteců po lhůtě splatnosti nebo neniacute možneacute dosaacutehnout uspokojeniacute některeacute ze splatnyacutech peněžityacutech pohledaacutevek vůči dlužniacuteku vyacutekonem rozhodnutiacute nebo exekuciacute nebo dlužniacutek v insolvenčniacutem iacutezeniacute nesplnil povinnost p edložit seznamy majetku zaacutevazků zaměstnanců aj kterou mu uložil insolvenčniacute soud Naopak

dlužniacutek kteryacute je praacutevnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikatelem je v uacutepadku takeacute

v p iacutepadě kdy je předlužen O p edluženiacute jde tehdy pokud maacute dlužniacutek viacutece vě itelů a souhrn jeho zaacutevazků p evyšuje hodnotu jeho majetku Pokud však lze se z etelem ke všem okolnostem důvodně p edpoklaacutedat že dlužniacutek nebude schopen aacutedně a včas splnit podstatnou čaacutest svyacutech peněžityacutech zaacutevazků jednaacute se o uacutepadek hroziacuteciacute

K zaacutekladniacutem zaacutesadaacutem insolvenčniacuteho iacutezeniacute pat iacute požadavek na vedeniacute insolvenčniacuteho iacutezeniacute takovyacutem způsobem aby žaacutednyacute z uacutečastniacuteků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvyacutehodněn a aby se dosaacutehlo rychleacuteho hospodaacuterneacuteho a co nejvyššiacuteho uspokojeniacute vě itelů Vyznanou je i zaacutesada podle ktereacute vě iteleacute kte iacute majiacute podle insolvenčniacuteho zaacutekona zaacutesadně stejneacute nebo obdobneacute postaveniacute musiacute miacutet v insolvenčniacutem iacutezeniacute rovneacute možnosti K zaacutesadaacutem

insolvenčiacuteho iacutezeniacute pat iacute takeacute zaacutekaz omezovaacuteniacute praacutev vě itelů nabytyacutech v dobreacute viacute e p ed zahaacutejeniacutem insolvenčniacuteho iacutezeniacute p iacutepadnyacutem rozhodnutiacutem insolvenčniacuteho soudu nebo postupem

insolvenčniacuteho spraacutevce V raacutemci insolvenčniacuteho iacutezeniacute jsou vě iteleacute povinni zdržet se jednaacuteniacute smě ujiacuteciacuteho k uspokojeniacute jejich pohledaacutevek mimo insolvenčniacute iacutezeniacute

Dle ust sect 389 odst 1 insolvenčniacuteho zaacutekona může dlužniacutek insolvenčniacutemu soudu navrhnout aby jeho uacutepadek nebo jeho hroziacuteciacute uacutepadek ešil oddluženiacutem jde-li o praacutevnickou osobu kteraacute podle zaacutekona neniacute považovaacutena za podnikatele a současně nemaacute dluhy z podnikaacuteniacute nebo fyzickou osobu kteraacute nemaacute dluhy z podnikaacuteniacute

__________________________________________________________________________________________

442 Způsoby řešeniacute uacutepadku dlužniacuteka Dlužniacutekův uacutepadek nebo uacutepadek hroziacuteciacute je možneacute v insolvenčniacutem iacutezeniacute ešit konkursem

reorganizaciacute nebo oddluženiacutem (způsob řešeniacute uacutepadku) Soud o způsobu ešeniacute uacutepadku dlužniacuteka rozhodne tak v p iacutepadě konkurzu rozhodnutiacutem o prohlaacutešeniacute konkursu na majetek dlužniacuteka v p iacutepadě reorganizace rozhodnutiacutem o povoleniacute reorganizace a v p iacutepadě oddluženiacute rozhodnutiacutem o povoleniacute oddluženiacute

Podnikat je možneacute jako fyzickaacute osoba nebo osoba praacutevnickaacute Obchodniacute korporace se zaklaacutedaacute společenskou smlouvou a vznikaacute dnem zaacutepisu do

ve ejneacuteho (obchodniacuteho) rejst iacuteku Veškeraacute působnost kterou zakladatelskeacute praacutevniacute jednaacuteniacute zaacutekon nebo rozhodnutiacute orgaacutenu

ve ejneacute moci nesvě iacute jineacutemu orgaacutenu praacutevnickeacute osoby naacuteležiacute statutaacuterniacutemu orgaacutenu

Nejvyššiacutem orgaacutenem v osobniacute společnosti jsou všichni jejiacute společniacuteci v kapitaacuteloveacute společnosti valnaacute hromada a v družstvu členskaacute schůze

Obchodniacute korporaci je možneacute zrušit praacutevniacutem jednaacuteniacutem nebo rozhodnutiacutem orgaacutenu ve ejneacute moci Obchodniacute korporace zanikaacute dnem vyacutemazu z ve ejneacuteho rejst iacuteku (obchodniacuteho)

rejst iacuteku Obchodniacute rejst iacutek je jeden z ve ejnyacutech rejst iacuteků kteryacute poskytuje informace o zapsanyacutech

subjektech ktereacute vyviacutejejiacute podnikatelkou činnosti Ciacutelem insolvenčniacuteho iacutezeniacute je ešeniacute uacutepadku nebo hroziacuteciacuteho uacutepadku dlužniacuteka soudniacutem

iacutezeniacutem tak aby došlo k uspo aacutedaacuteniacute majetkovyacutech vztahů k osobaacutem dotčenyacutem dlužniacutekovyacutem uacutepadkem nebo hroziacuteciacutem uacutepadkem a k co nejvyššiacutemu a zaacutesadně poměrneacutemu uspokojeniacute dlužniacutekovyacutech vě itelů

Dlužniacutekův uacutepadek nebo uacutepadek hroziacuteciacute je možneacute v insolvenčniacutem iacutezeniacute ešit konkursem

reorganizaciacute nebo oddluženiacutem (způsob ešeniacute uacutepadku)

1 Charakterizujte praacutevnickou osobu a obchodniacute korporaci uveďte zaacutekladniacute rozdiacutely 2 Vyjmenujte a uveďte zaacutekladniacute rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi obchodniacutemi korporacemi

3 Definujte pojmy statutaacuterniacute orgaacuten valnaacute hromada dozorčiacute rada 4 Co znamenaacute vyacuteraz bdquojednat s peacutečiacute aacutedneacuteho hospodaacute eldquo 5 Definujte obchodniacute rejst iacutek a specifikujte naacutevrh na zaacutepis uacutedajů do tohoto rejst iacuteku

6 Popište průběh iacutezeniacute o naacutevrhu na zaacutepis do obchodniacuteho rejst iacuteku 7 Definujte insolvenčniacute iacutezeniacute 8 Specifikujte pojmy uacutepadek hroziacuteciacute uacutepadek platebniacute neschopnost p edluženiacute 9 Uveďte jakeacute jsou možnosti ešeniacute uacutepadku dlužniacuteka 10 Uveďte zda může podnikatel ešit svůj uacutepadek oddluženiacutem

__________________________________________________________________________________________

Praacutevniacute předpisy 1 Zaacutekon č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek ve zněniacute pozdějšiacutech p edpisů

2 Zaacutekon č 902012 Sb o obchodniacutech korporaciacutech a družstvech ve zněniacute pozdějšiacutech p edpisů

4 Zaacutekon č 5491991 Sb o soudniacutech poplatciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech p edpisů

5 Zaacutekon č 1822006 Sb o uacutepadku a způsobech jeho ešeniacute (insolvenčniacute zaacutekon) ve zněniacute pozdějšiacutech p edpisů

6 MSP a osobnost podnikatele KPMZAP ___________________________________________________________________________

6 MSP a osobnost podnikatele (Miroslav Pavlaacutek)

Obsah 6 MSP a osobnost podnikatele 79 61 Uplatňovaacuteniacute moderniacutech metod v iacutezeniacute MSP v ČR 80 62 Kvantitativniacute charakteristiky MSP 82 63 Kvalitativniacute charakteristiky MSP 83 64 Spolupraacutece malyacutech a st edniacutech podnikatelů 85 65 P iacutečiny zaacuteniku podniků 87 66 Charakteristika rodinneacuteho podnikaacuteniacute 89 67 Shrnutiacute kapitoly 95 68 Kontrolniacute otaacutezky a uacutekoly 96 69 Doporučenaacute literatura 96 Seznam obraacutezků Obraacutezek 6-1 Rodinneacute podniky nap iacuteč Evropou 90 Seznam tabulek Tabulka 6-1 Profil uacutespěšneacuteho podnikatele 84 Tabulka 6-2 Osobniacute ciacutele podnikatele 84 Tabulka 6-3 Ciacutele zaměstnavatele 85 Tabulka 6-4 Podnikoveacute ciacutele 85 Tabulka 6-5 P iacutečiny zaacuteniku podniků 88 Tabulka 6-6 Naacutevaznost na p edměty FEK 96

Kliacutečovaacute slova kvantitativniacute a kvalitativniacute charakteristiky MSP principy spolupraacutece MSP p iacutečiny zaacuteniku podniků charakteristika rodinneacuteho podnikaacuteniacute ekonomickyacute p iacutenos rodinnyacutech podniků typy rodinnyacutech podniků p edpoklady udržitelneacuteho rozvoje rodinneacuteho podniku zaacutekladniacute pravidla pro iacutezeniacute rodinneacuteho podniku specifickeacute probleacutemy rodinneacuteho podnikaacuteniacute mezigeneračniacute p edaacuteniacute podniku

61 Uplatňovaacuteniacute moderniacutech metod v řiacutezeniacute MSP v ČR O tom že role MSP v českeacute ekonomice je vyacuteznamnaacute jistě maacutelokdo pochybuje neboť MSP majiacute poměrně značnyacute naacuterodohospodaacute skyacute p iacutenos Vyacuteznamnou měrou se podiacutelejiacute na tvorbě pracovniacutech p iacuteležitostiacute na tvorbě HDP a staacutevajiacute se i akteacutery zahraničniacuteho obchodu Kromě svyacutech p ednostiacute kteryacutemi jsou relativniacute pružnost na změny podmiacutenek a schopnost vyplňovat mezery na trhu majiacute takeacute sveacute slabeacute straacutenky jež jsou daacuteny zejmeacutena obtiacutežnějšiacutem p iacutestupem ke kapitaacutelu informaciacutem a znalostem

Pro maleacute a středniacute podniky působiacuteciacute v současneacutem turbulentniacutem prostřediacute globaacutelniacute ekonomiky je strategickeacute řiacutezeniacute nutnostiacute Pro kvalifikovaneacute vytvořeniacute podnikoveacute strategie a jejiacute naacuteslednou uacutespěšnou implementaci prostřednictviacutem podnikatelskeacuteho

plaacutenu (Business Plan) je však nezbytnou podmiacutenkou existence podnikoveacute kultury jež podporuje management změny založenyacute na uplatňovaacuteniacute moderniacutech metod řiacutezeniacute Možnost využitiacute potenciaacutelu MSP v ekonomice je do značneacute miacutery zaacutevislaacute na prost ediacute kteryacutem jsou obklopeny Fenomeacuten globalizace se staacutevaacute pro některeacute MSP hrozbou Důvodů je několik Podnikateleacute se obaacutevajiacute zejmeacutena silneacuteho konkurenčniacuteho tlaku zahraničniacutech podniků jejich kapitaacuteloveacuteho a techno-logickeacuteho vybaveniacute Neuvědomujiacute si však nutnost změny vlastniacuteho

myšleniacute v oblasti podnikoveacuteho řiacutezeniacute Nevniacutemajiacute strategickeacute řiacutezeniacute jako jeden z vyacuteznamnyacutech předpokladů vlastniacute konkurence-schopnosti Dnes je již jisteacute že ani maliacute

Ciacutele Seznaacutemit se s kvantitativniacutemi a kvalitativniacutemi charakteristikami MSP Charakterizovat osobnost podnikatele Pochopit zaacutekladniacute principy spolupraacutece MSP Diskutovat p iacutečiny zaacuteniku podniků Charakterizovat rodinneacute podnikaacuteniacute Diskutovat p edpoklady udržitelneacuteho rozvoje rodinneacuteho podniku Vysvětlit ekonomickyacute p iacutenos rodinnyacutech podniků Specifikovat typy rodinnyacutech podniků Charakterizovat zaacutekladniacute pravidla pro iacutezeniacute rodinneacuteho podniku Charakterizovat vyacuteznam mezigeneračniacuteho p edaacuteniacute podniku Specifikovat nejčastějšiacute probleacutemy p i p edaacutevaacuteniacute rodinneacuteho podniku dalšiacute

generaci

a středniacute podnikateleacute se nemohou vyhnout radikaacutelniacutem změnaacutem v tradičniacutech metodaacutech

sveacute praacutece Tyacutekaacute se to např štiacutehleacute a flexibilniacute vyacuteroby organizačniacute bezbarieacuterovosti multifunkčnosti pracovniacuteků a jejich sebeřiacutezeniacute i metod odměňovaacuteniacute1

Celoživotniacute či průběžneacute učeniacute se stalo jednou z podmiacutenek zajištěniacute konkurenceschopnosti Během posledniacutech několika let se staacutele častěji měnilo technickeacute vybaveniacute pracovišť a v důsledku toho rostly požadavky kladeneacute na pracovniacute siacutelu P edpoklaacutedaacuteme že tento trend bude i nadaacutele pokračovat a s naacutestupem tzv čtvrteacute průmysloveacute revoluce znaacutemeacute pod naacutezvem Průmysl 402 spiacuteše zesiacuteliacute Rada kvality Českeacute republiky a Asociace malyacutech a st edniacutech podniků a živnostniacuteků ČR p edstavily ve ejnosti vyacutesledky průzkumu mezi českyacutemi podnikateli kteryacute sledoval naacutezory zaacutestupců malyacutech a st edniacutech podniků na konkurenceschopnost barieacutery v podnikaacuteniacute a použiacutevaacuteniacute inovaciacute a moderniacutech metod iacutezeniacute Průzkum provedla v roce 2011 vyacutezkumnaacute agentura ASPECTIO sledoval naacutezory vybraneacuteho vzorku 541 respondentů z podniků s viacutece než 25 zaměstnanci s oborem činnosti vyacuteroba obchod a služby Teacutemě polovina podnikatelů považuje za největšiacute p ekaacutežku v podnikaacuteniacute silnou konkurenci Za dalšiacute vyacuteznamneacute barieacutery považujiacute p edstaviteleacute podniků malou podporu staacutetu a legislativniacute omezeniacute (25) Jen maacutelo podnikatelů ale hledaacute chybu na sveacute straně Pouze 3 podnikatelů vidiacute barieacuteru rozvoje podniku v zastaralyacutech metodaacutech iacutezeniacute 98 respondentů p itom považuje kvalitniacute a koncepčniacute iacutezeniacute podniku za důležiteacute pro jeho dlouhodobou konkurenceschopnost Na druheacute straně 77 českyacutech podnikatelů aktivně žaacutednou moderniacute metodu iacutezeniacute neznaacute a teacutemě stejneacute procento firem žaacutednou takovou metodu nepoužiacutevaacute3 Z průzkumu vyplyacutevaacute že ačkoli si češtiacute podnikateleacute uvědomujiacute vyacuteznam moderniacutech metod iacutezeniacute majiacute o nich jen minimaacutelniacute informace a prakticky je nepoužiacutevajiacute Vyacutesledky vyacutezkumu

ukazujiacute že pouze 169 respondentů uvažuje o zavedeniacute některeacute z moderniacutech metod iacutezeniacute podniku Moderniacute metody iacutezeniacute podniku v současneacute době využiacutevaacute 281 dotaacutezanyacutech

podniků Existuje zde velkyacute prostor pro zavaacuteděniacute těchto postupů a metod a to s p ihleacutednutiacutem k tomu že vedeniacute podniků p isuzuje tomuto naacutestroji iacutezeniacute velkou důležitost Celkově 152 respondentů uvedlo že využiacutevajiacute jednu z metod iacutezeniacute podniku Nejviacutece užiacutevanou metodou je Štiacutehlyacute podnik (289) Six Sigma (125) a Balanced Scorecard (132) V kategorii jineacute byly často uvaacuteděny metody ktereacute nepat iacute mezi moderniacute metody iacutezeniacute což opět upozorňuje na neznalost těchto konkreacutetniacutech naacutestrojů iacutezeniacute Respondenti jsou ve většiacute miacute e p esvědčeni o tom že českeacute vyacuterobky snesou srovnaacuteniacute se zahraničniacute konkurenciacute Zaacuteroveň ale chaacutepou že z pohledu kvality iacutezeniacute podniků je nezbytneacute zavedeniacute moderniacutech metod iacutezeniacute Bohužel ale ndash jak již bylo zmiacuteněno ndash tyto moderniacute metody iacutezeniacute p iacuteliš neznajiacute ani se jejich aplikaciacute vaacutežněji nezabyacutevajiacute

Většina respondentů uvedla že jejich podnik provaacutediacute inovace (926) P evaacutežnaacute čaacutest z oslovenyacutech podniků provaacutediacute inovace prost ednictviacutem vlastniacutech zdrojů a sveacutepomociacute (675) Tento trend může byacutet vyacutehodnyacute z pohledu okamžityacutech naacutekladů neniacute však zaacuteroveň optimaacutelniacutem ešeniacutem z pohledu ziacuteskaacuteniacute informaciacute od špičkovyacutech odborniacuteků v jednotlivyacutech oborech

1 Jednaacute se o moderniacute metody iacutezeniacute ktereacute podporujiacute flexibilitu inovačniacute myšleniacute a kreativitu pracovniacuteků 2 Ma iacutek V (ed) (2015) Průmysl 40 httpwwwmpoczdokument162351html 3 Vyacutesledky průzkumu č 10 AMSP ČR Naacutezory podnikatelů na moderniacute metody iacutezeniacute společnosti Kompletniacute vyacutesledky průzkumu jsou zve ejněny na wwwamspcz v sekci bdquoNep ehleacutedněteldquo

Spolupraacutece s odborně vysoce fundovanyacutemi organizacemi (23) je p iacuteslibem do budoucna měla by ale probiacutehat v mnohem většiacute miacute e

62 Kvantitativniacute charakteristiky MSP

V současneacute době rostouciacute globalizace by se mohlo zdaacutet že vyacuteznam maleacuteho a st edniacuteho podnikaacuteniacute klesaacute Opak je pravdou Evropskaacute unie vynaklaacutedaacute značneacute finančniacute prost edky na podporu rozvoje malyacutech a st edniacutech podniků (MSP) protože v nich spat uje důležiteacuteho akteacutera pro hospodaacute skyacute růst regionů MSP totiž plniacute v naacuterodniacutem hospodaacute stviacute nezastupitelnou funkci Vytvaacute ejiacute zdraveacute podnikatelskeacute prost ediacute zvyšujiacute dynamiku trhu majiacute schopnost absorbovat podstatnou čaacutest pracovniacutech sil uvolňovanyacutech z velkyacutech podniků a jsou stabilizujiacuteciacutem prvkem ekonomickeacuteho systeacutemu Ekonomickyacute a sociaacutelniacute p iacutenos MSP je charakterizovaacuten zejmeacutena jejich schopnostmi

pomaacutehat zmiacuterňovat negativniacute důsledky strukturaacutelniacutech změn působit jako dodavateleacute velkyacutech podniků vytvaacute et pracovniacute p iacuteležitosti p i niacutezkyacutech kapitaacutelovyacutech naacutekladech rychleji se adaptovat na požadavky a vyacutekyvy trhu ktereacute nejsou p edmětem zaacutejmu

většiacutech podniků napomaacutehat podnikatelskyacutem aktivitami rychlejšiacutemu rozvoji menšiacutech měst a obciacute podporovat rozvoj strukturaacutelně postiženyacutech a hospodaacute sky slabyacutech regionů

Podle Evropskeacute komise (2001) jsou v Evropskeacute unii pro členěniacute podniků použiacutevaacutena naacutesledujiacuteciacute kriteacuteria4

mikropodniky do 10 zaměstnanců obrat nebo celkovaacute bilance do 2 mil EUR maleacute podniky do 50 zaměstnanců obrat nebo celkovaacute bilance do 10 mil EUR a ne

viacutece než 25 kapitaacutelu může byacutet v drženiacute jednoho nebo několika podniků ktereacute nesplňujiacute kriteacuteria MSP (tzv kriteacuterium nezaacutevislosti)

středniacute podniky do 250 zaměstnanců obrat do 50 mil EUR nebo celkovaacute bilance do 43 mil EUR a opět ne viacutece než 25 kapitaacutelu může byacutet v drženiacute jedneacute nebo několika firem ktereacute nesplňujiacute kriteacuteria MSP

V Českeacute republice jsou MSP definovaacuteny v sect2 zaacutekona č 472002 Sb o podpo e maleacuteho a st edniacuteho podnikaacuteniacute Definice obsahuje t i zaacutekladniacute kriteacuteria odlišujiacuteciacute MSP od podniků velkyacutech počet pracovniacuteků čistyacute obrat a nezaacutevislost podniku Zaacutekon č 472002 Sb vnaacutešiacute do českeacuteho praacutevniacuteho aacutedu definici malyacutech a st edniacutech podniků obsaženou v Doporučeniacute Komise 96280EC ze dne 3 dubna 1996 Je možneacute p edpoklaacutedat že v globaacutelniacute ekonomice 21 stoletiacute budou MSP dominovat Tento

předpoklad lze opřiacutet o trendy v průmyslově nejvyspělejšiacutech staacutetech světa Zejmeacutena e-

business se považuje za přiacuteležitost kteraacute překlene rozdiacutely mezi malyacutemi a velkyacutemi podniky Informačniacute technologie nabiacutezejiacute i velkyacutem a byrokratickyacutem instituciacutem obrovskeacute

šance aby radikaacutelně decentralizovaly a převaacuteděly pravomoci a rozhodovaacuteniacute na nejnižšiacute možnou uacuteroveň Ekonomickaacute data o malyacutech a st edniacutech podniciacutech je možno vyhledat prost ednictviacutem ČSUacute pop v pravidelnyacutech Zpraacutevaacutech o vyacutevoji MSP publikovanyacutech Ministerstvem průmyslu a

4 Na iacutezeniacute Komise (ES) č 702001

obchodu Niacuteže uvedeneacute ekonomickeacute informace byly p evzaty ze Zpraacutevy o vyacutevoji maleacuteho a

středniacuteho podnikaacuteniacute a jeho podpoře v roce 20145

Podnikatelskou činnost k 31 12 2015 v ČR vykonaacutevalo dle dat ČSUacute celkem 1 124 380 praacutevnickyacutech a fyzickyacutech osob (s počtem zaměstnanců 0mdash249) fyzickyacutech osob (s počtem zaměstnanců 0mdash249) bylo 877 519 a praacutevnickyacutech osob (s počtem zaměstnanců 0mdash249) bylo 246 861

Podiacutel malyacutech a středniacutech podniků na celkoveacutem počtu aktivniacutech podnikatelskyacutech subjektů v roce 2015 byl 9984

Podiacutel zaměstnanců malyacutech a středniacutech podniků na celkoveacutem počtu zaměstnanců podnikatelskeacute sfeacutery v ČR v roce 2015 činil 5939

Podiacutel přidaneacute hodnoty malyacutech a středniacutech podniků na celku ČR tvořil 5311 Podiacutel vyacutevozu malyacutech a středniacutech podniků na celkoveacutem vyacutevozu v roce 2015 byl

536 Podle analyacutezy Asociace malyacutech a st edniacutech podniků a živnostniacuteků ČR bylo k

31 12 2014 celkem 602 OSVČ v činnosti hlavniacute a 398 v činnosti vedlejšiacute

Vzhledem k tomu že zejmeacutena u mikro a malyacutech podniků často splyacutevaacute role vlastniacuteka a manažera (a tudiacutež osoba manažera neniacute vyměnitelnaacute tzn uacutespěch podniku zaacutevisiacute na uacutespěšnosti vlastniacuteka = manažera) je nezbytneacute aby tito podnikateleacute pokud chtějiacute udržet sveacute postaveniacute v konkurenčniacutem prostřediacute měli alespoň obecneacute povědomiacute o moderniacutech

manažerskyacutech technikaacutech a snažili se je uplatňovat v praxi V teacuteto souvislosti hovořiacuteme o tzv kvalitativniacutech charakteristikaacutech MSP ktereacute jsou vedle charakteristik kvantitativniacutech (viz vyacuteše) jedniacutem z atributů MSP

63 Kvalitativniacute charakteristiky MSP V podmiacutenkaacutech tržniacuteho hospodaacute stviacute existuje zaacutekladniacute p edpoklad kteryacute musiacute byacutet splněn p i zahaacutejeniacute podnikaacuteniacute Tiacutemto p edpokladem je racionaacutelniacute iniciativa Na začaacutetku iniciativy stojiacute myšlenka - idea Chce-li podnikatel myšlenku realizovat musiacute vyvinout iniciativu Avšak ne každaacute iniciativa je racionaacutelniacute Co je nutneacute učinit pro to aby iniciativa byla racionaacutelniacute Po vzniku zaacuteměru podnikatele realizovat určitou myšlenku je t eba zpracovat projekt ve ktereacutem je t eba zvaacutežit veškereacute p edpoklady uacutespěšneacute podnikatelskeacute akce a to

- vizi ziskoveacute p iacuteležitosti - spraacutevneacute načasovaacuteniacute realizace zaacuteměru z hlediska trhu - profesně a kvalifikačně p ipraveneacute osoby (iniciaacutetor + spolupracovniacuteci) - promyšlenyacute a propracovanyacute postup p iacutepravy a realizace zaacuteměru - p imě eneacute zdrojoveacute zajištěniacute

Podnikatel musiacute zvaacutežit rizikovost zaacuteměru na zaacutekladě ohodnoceniacute atraktivnosti ady kriteacuteriiacute a musiacute vždy braacutet v uacutevahu omezeniacute kteraacute mohou jeho iniciativě staacutet v cestě Omezeniacute kteraacute mohou ovlivnit realizaci zaacuteměru je celaacute ada a je nutneacute je braacutet v uacutevahu Na tomto miacutestě se zastaviacuteme u charakteristiky osobnosti uacutespěšneacuteho podnikatele Je třeba zdůraznit naacutesledujiacuteciacute zjištěniacute v MSP (zejmeacutena v mikro a malyacutech podniciacutech) často splyacutevaacute role vlastniacuteka a

manažera jinyacutemi slovy manažer je nenahraditelnyacute Z tohoto důvodu považujeme osobnost podnikatele za vyacuteznamnou kvalitativniacutech charakteristiku podniku pokud

5 Zpraacuteva o vyacutevoji maleacuteho a st edniacuteho podnikaacuteniacute a jeho podpo e v roce 2014 Ministerstvo průmyslu a obchodu Českeacute republiky Odděleniacute MSP a maloobchodu 2015

vlastniacutek = manažer nemaacute manažerskeacute znalosti a dovednosti podnik nemaacute šanci na uacutespěch

Přiacuteklad Živnostniacutek obchodniacutek podnikatel je tu proto aby vykonaacuteval lidem svou praciacute určiteacute služby Uacutespěch teacuteto služby zaacuteležiacute p edně na jeho zdraviacute p ičinlivosti nadaacuteniacute vzdělaacuteniacute a zkušenostech Tedy vlastnostech čistě osobniacutech Čiacutem leacutepe se živnostniacutek staraacute saacutem o sebe čiacutem viacutece se zdokonaluje v těchto žaacutedouciacutech vlastnostech tiacutem viacutece lidem může prospět tiacutem je uacutespěšnějšiacutem A poněvadž uacutespěch v obchodě se mě iacute a jeviacute v peněziacutech a majetku vůbec tedy tiacutem je zaacutemožnějšiacutem Zdroj Tomaacuteš Baťa Uacutevahy a projevy Institut iacutezeniacute Praha 1990 ISBN 80-7014-024-0 Na zaacutekladě několikaleteacute vlastniacute analyacutezy podnikatelskeacuteho prost ediacute prost ednictviacutem sběru dat v raacutemci p edmětu Specifika malyacutech a středniacutech podniků kteryacute je autorem publikace vyučovaacuten v kombinovaneacute i prezenčniacute formě na Fakultě ekonomickeacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni dochaacuteziacuteme k naacutesledujiacuteciacutem zjištěniacutem

A Profil uacutespěšneacuteho podnikatele (ideaacutelniacute osobnostniacute charakteristiky uacutespěšneacuteho podnikatele) Tab 6-1 Profil uacutespěšneacuteho podnikatele

Extreacutem 1 Ideaacutelniacute charakteristika Extreacutem 2

Postupovaacuteniacute ve skociacutech Iniciativa Pasivita Spekulovaacuteniacute Ochota riskovat Bojaacutecnost Slepeacute hrdinstviacute Odvaha Nesmělost Posedlost Motivace Nechuť Hrošiacute kůže Schopnost snaacutešet psychickou

zaacutetěž Naacutechylnost ke stresu

Neschopnost relaxovat Dynamika Lenivost Fantaziacuterovaacuteniacute Kreativita Netvůrčiacute p iacutestup Plyacutetvaacuteniacute P ehled o financiacutech Skrblictviacute Zdroj Sběr dat v raacutemci vlastniacuteho vyacutezkumu

B Podnikatelskeacute ciacutele Tab 6-2 Osobniacute ciacutele podnikatele

Ciacutele Podiacutel v procentech

Vyraacutebět kvalitniacute vyacuterobky poskytovat kvalitniacute služby 96 Spokojenost s praciacute 87 Nemiacutet nad iacutezeneacuteho 79 Finančniacute nezaacutevislost 75 Kontakty s lidmi 77 Vybudovat rodinnyacute podnik 35 Vysokyacute p iacutejem 33 Atraktivniacute životniacute styl 32 Moc a vliv 21

Zdroj Sběr dat v raacutemci vlastniacuteho vyacutezkumu

Z tabulky č 6-2 je z ejmeacute že podnikateleacute si uvědomujiacute naacutesledujiacuteciacute souvislosti vysokeacuteho p iacutejmu a atraktivniacuteho životniacuteho standardu je možno dosaacutehnout jen prost ednictviacutem prodeje kvalitniacutech vyacuterobků a služeb Jinyacutemi slovy můžeme iacuteci že v naprostaacute většina dotaacutezanyacutech klade důraz na vyacutekonnost na marketing na vztah k zaacutekazniacutekovi a nikoli na spekulovaacuteniacute

Tab 6-3 Ciacutele zaměstnavatele

Vytvaacute eniacute dobryacutech pracovniacutech podmiacutenek 84 Udrženiacute pracovniacutech miacutest 52 Zlepšeniacute životniacute uacuterovně zaměstnanců 38 Vytvaacute eniacute novyacutech pracovniacutech miacutest 28

Tabulka č 6-3 naacutes informuje o tom že podnikateleacute vniacutemajiacute vyacuteznam spokojenosti a motivace zaměstnanců pro dosahovaacuteniacute vlastniacutech podnikatelskyacutech ciacutelů Tab 6-4 Podnikoveacute ciacutele

Kvalita 93 Rentabilita 89 Produktivita 85 Podiacutel na trhu 62

Tabulka č 6-4 poskytuje svědectviacute o snaze podnikatelů klaacutest důraz na faktory ktereacute jsou p edpokladem p ežitiacute podniku v konkurenčniacutem prost ediacute

Přiacuteklad Jaacute bohatstviacute pro sebe nepot ebuji Považuji se jenom za spraacutevce sveacuteho jměniacute Pro sveacute uacutečely soukromeacute vydaacutevaacutem meacuteně nežli mnohyacute můj zaměstnance Každeacute nově ziacuteskaneacute jměniacute rozmnožuje moji povinnost spravovat je ku prospěchu jinyacutech Nově ziacuteskanyacutem jměniacutem mohu rozšiacute it jenom životniacute uacuteroveň svyacutech zaměstnanců ne však životniacute uacuteroveň svou K tomu abych kryl životniacute pot eby sveacute rodiny stačilo by praacutece nepoměrně meacuteně než kolik jiacute vykonaacutevaacutem Zdroj Tomaacuteš Baťa Uacutevahy a projevy Institut iacutezeniacute Praha 1990 ISBN 80-7014-024-0

64 Spolupraacutece malyacutech a středniacutech podnikatelů V současneacute době globaacutelniacute ekonomiky je existence podniku bez vazeb na vnějšiacute okoliacute neudržitelnaacute Pod pojmem bdquovazby na vnějšiacute okoliacuteldquo nemaacuteme samoz ejmě na mysli uplatňovaacuteniacute praktik nekaleacute hospodaacute skeacute soutěže Pokud hovo iacuteme o vazbaacutech maacuteme na mysli schopnost a ochotu komunikovat a navzaacutejem spolupracovat Maleacute a st edniacute podniky ve většině průmyslově vyspělyacutech zemiacutech v rostouciacute miacute e spolupracujiacute ve sdruženyacutech siacutetiacutech obvykle v raacutemci určiteacuteho regionu - sdružujiacute se do siacutetiacute alianciacute klastrů vytvaacute ejiacute joint ventures Spolupraacutece umožňuje vlastniacuteku maleacute firmy uacutečastnit se rozhodovaacuteniacute miacutet kontakty s jinyacutemi individuaacutelniacutemi podnikateli kte iacute jsou vystaveni stejnyacutem probleacutemům

těžit z jejich zkušenostiacute a praxe na zaacutekladě skutečneacuteho společneacuteho zaacutejmu zejmeacutena v raacutemci

společneacute naacutekupniacute odbytoveacute marketingoveacute a dokonce i personaacutelniacute politiky Tyto konkurenčniacute vyacutehody nahrazujiacute čaacutestečnou ztraacutetu autonomie vlastniacuteka maleacute firmy zejmeacutena pokud se tyacutekaacute horniacute čaacutesti distribučniacuteho etězce tj jeho vztahu k dodavatelům Na zaacutekladě zkušenostiacute v současneacute době hlavně zahraničniacutech se prokazuje že zapojeniacute do některeacute z forem kooperace je pro dalšiacute existenci a postaveniacute maleacuteho a středniacuteho podnikaacuteniacute na trhu vyacuteznamnějšiacute než uacutečast na staacutetniacutech programech a prostředciacutech podpory podnikaacuteniacute Zaacutekladniacute principy na kteryacutech jsou siacutetě malyacutech a středniacutech podniků organizovaacuteny mohou byacutet [ST IacuteTECKYacute 2000] 1 Vzaacutejemnaacute nezaacutevislost Siacuteť se sklaacutedaacute z nezaacutevislyacutech podniků mezi kteryacutemi existujiacute dvoustranneacute obchodniacute vztahy Systeacutem je otev enyacute a neexistuje žaacutednaacute vnit niacute hierarchie žaacutednyacute podnik neniacute podnikem bdquovedouciacutemldquo 2 Vzaacutejemnaacute preference P i zadaacutevaacuteniacute kontraktů se členskeacute podniky navzaacutejem preferujiacute to však nevylučuje možnost že kontrakt bude zadaacuten vně skupiny 3 Vzaacutejemnaacute nekonkurence Členskeacute podniky si navzaacutejem nekonkurujiacute což je nezbytneacute pro důvěru mezi členy 4 Vzaacutejemneacute nevykořisťovaacuteniacute Členskeacute podniky se nesnažiacute ze vzaacutejemnyacutech transakciacute vytěžit mimo aacutednyacute zisk Ciacutelem je maximalizace zisku z externiacutech obchodů ndash vzaacutejemneacute obchodovaacuteniacute je prost edkem jejich uacutespěšneacute realizace (Absence tohoto pravidla by vedla k vytvo eniacute hierarchie silnyacutech a slabyacutech členů skupiny což by spělo k jejiacutemu rychleacutemu rozkladu) 5 Flexibilita a podnikatelskaacute autonomie Flexibilita je daacutena schopnostiacute jednotlivyacutech členskyacutech podniků reagovat na tržniacute p iacuteležitosti K uzaviacuteraacuteniacute transakciacute nepot ebujiacute ziacuteskaacutevat souhlas skupiny Siacuteť jako celek se podobaacute kolonii organizmů kteraacute se pohybuje tam kde je největšiacute hojnost potravy 6 Demokracie v siacuteti (neexistuje žaacutednyacute vlastniacutek či kontrolor siacutetě) Siacuteť držiacute pohromadě diacuteky obchodniacutem vazbaacutem mezi členskyacutemi podniky a diacuteky dozoru nad transakcemi ktereacute provaacutediacute centraacutelniacute uacutečetniacute odděleniacute nebo podnik Členskeacute podniky však mohou miacutet podiacutel jeden ve druheacutem stejně jako ve společnyacutech podniciacutech s t etiacute stranou 7 Nedodrženiacute pravidel vede k vyloučeniacute Existuje možnost vyloučeniacute z etězce ndash siacutetě pokud se některyacute člen skupiny ne iacutediacute danyacutemi pravidly 8 Všichni členoveacute majiacute přiacutestup k externiacutem dodavatelům Neexistuje žaacutednaacute hierarchie zprost edkovatelů či subdodavatelů uvnit podniku což vytvaacute iacute dobreacute podnikatelskeacute klima 9 Členoveacute siacutetě mohou odejiacutet podle sveacuteho uvaacuteženiacute Skupina jako celek neklade odchaacutezejiacuteciacutemu podniku žaacutedneacute p ekaacutežky pokud nejsou zaacutevazky ke skupině

Konkreacutetniacute postup vytvaacuteřeniacute siacutetě malyacutech a středniacutech podniků pak může byacutet tento [VOJIacuteK 2006] 1 Stanoveniacute strategickyacutech ciacutelů siacutetě (prvo adyacutem důvodem uacutečeloveacuteho spojeniacute je zajistit nebo zlepšit hospodaacute skeacute postaveniacute podniku a posiacutelit jeho konkurenceschopnost) 2 Rozhodnutiacute jakyacutech zdrojů bude potřeba k zahaacutejeniacute spolupraacutece a k jejiacutemu udrženiacute (za tiacutemto uacutečelem je nezbytneacute proveacutest analyacutezu vnějšiacuteho okoliacute podniku a uskutečnit rozbor vlastniacute podnikatelskeacute situace) 3 Vyacuteběr strategickyacutech partnerů posouzeniacute jejich ciacutelů a jejich přiacutenosu pro siacuteť (p i vyacuteběru strategickeacuteho partnera je t eba vziacutet v uacutevahu tyto aspekty vizi poslaacuteniacute a strategickeacute ciacutele podniku vyacuterobniacute program vlastnickeacute vztahy a organizačniacute strukturu inovačniacute aktivity vztahy k okoliacute) 4 Určeniacute zaměřeniacute činnosti siacutetě a sladěniacute potřeb strategickyacutech partnerů (společnyacute podnikatelskyacute zaacuteměr obvykle obsahuje vymezeniacute uacutečelu budouciacute strategie charakteristiku společnyacutech aktivit hlavniacute ciacutele a možnosti jejich dosaženiacute p edstavu o iacutezeniacute siacutetě očekaacutevaacuteniacute p iacutenosů a zisku apod) 5 Organizovaacuteniacute pracovniacutech schůzek zaměřenyacutech na plněniacute stanovenyacutech ciacutelů (ciacutele musiacute byacutet motivujiacuteciacute v opačneacutem p iacutepadě pracovniacute schůzky ztratiacute smysl a siacuteť se časem rozpadne (mezi nejdůležitějšiacute důvody vedouciacute k ukončeniacute siacutetě pat iacute dosaženiacute ciacutelů zrušeniacute siacutetě z důvodu nesplněniacute ciacutelů rozchod obchodniacutech partnerů apod)

65 Přiacutečiny zaacuteniku podniků

Siacutetě MSP však nejsou všeleacutek a neodstraniacute konkurenčniacute prost ediacute mezi všemi podnikatelskyacutemi subjekty v tržniacute ekonomice A bylo-li by tomu tak byla by to chyba Je t eba si uvědomit že bezrizikovaacute cesta k ziskoveacutemu podnikaacuteniacute neexistuje Je však dobreacute znaacutet dop edu rizika kteraacute nově začiacutenajiacuteciacute podniky čekajiacute

Jednaacute se o tyto dva segmenty p iacutečin zaacuteniku podniků [BARROW 1996 VOJIacuteK 2006] 1 Všeobecneacute přiacutečiny

Ekonomickeacute aspekty (fiskaacutelniacute politika staacutetu ceny vstupů apod) Ekologickeacute aspekty (environmentaacutelniacute management) Technologickeacute aspekty (podceněniacute investičniacute a technologickeacute naacuteročnosti

podnikaacuteniacute) Dodavatelskeacute aspekty (špatnyacute odhad strategickyacutech zaacuteměrů dodavatelů) Vnějšiacute aspekty (podmiacutenky finančniacutech instituciacute p i poskytovaacuteniacute bankovniacutech služeb

zvyacutešeneacute naacuteklady logistickyacutech služeb) 2 Přiacutečiny na straně podnikatele

Nedostatek zkušenostiacute (naacutestup na startovniacute čaacuteru podnikaacuteniacute vyžaduje značnou daacutevku všestrannosti)

Neexistence vyacuterobniacute nebo obchodniacute strategie (p ed zahaacutejeniacutem podnikaacuteniacute je nutno zjistit kdo je ciacutelovaacute zaacutekazniacuteků skupina podniku)

P ehnanaacute optimistickaacute p edstava o velikosti trhu (začiacutenajiacuteciacute podnikatel se neobejde bez průzkumu trhu na kteryacute se chce zamě it Musiacute zjistit kdo jsou jeho konkurenti a odhadnout jak bude p ijiacutemaacutena jeho nabiacutedka)

Podceňovaacuteniacute volby vhodneacuteho okamžiku pro zahaacutejeniacute podnikaacuteniacute (je t eba odhadnout dobu pot ebnou ke z iacutezeniacute provozovny jejiacutemu vybaveniacute a naacutekupu zaacutesob)

Nedostatek oběžneacuteho kapitaacutelu (dob e p ipravenyacute odhad peněžniacutech toků bude podnikateli pomaacutehat p i rozhodovaacuteniacute kolik je čeho pot eba a kdy)

P iacuteliš naacutekladneacute zahaacutejeniacute podnikaacuteniacute (noveacute podnikaacuteniacute by mělo byacutet zahaacutejeno skromně a uvaacutežlivě)

Podnikatel si plete hotoveacute peniacuteze se ziskem (hotovost proudiacuteciacute do podniku neniacute toteacutež co mzda Začiacutenajiacuteciacute podnikateleacute tuto hotovost p iacuteliš často ihned použijiacute k vylepšeniacute sveacuteho životniacuteho standardu)

Špatneacute siacutedlo podniku (pro podnikaacuteniacute je důležiteacute miacutesto provozovny a vyacuteše naacutejmu za toto miacutesto Průzkum p ed zahaacutejeniacutem podnikaacuteniacute může podnikateli pomoci najiacutet vhodneacute miacutesto)

Vyacuteběr a vyacutechova lidiacute (velkeacute společnosti si mohou dovolit dělat chyby p i vyacuteběru personaacutelu Malyacute podnik si takovyacute luxus nemůže dovolit)

Nespraacutevně vedeneacute uacutečetnictviacute ( ada začiacutenajiacuteciacutech podnikatelů považuje aacutedně vedeneacute uacutečetnictviacute za byrokratickyacute p ežitek)

Tab 6-5 Přiacutečiny zaacuteniku podniků

krachujiacuteciacutech podniků Přiacutečina krachu Zdůvodněniacute

44 Neschopnost p edevšiacutem nezvlaacutednutiacute finančniacuteho iacutezeniacute

Nedostatek schopnostiacute veacutest podnik ndash fyzickyacutech moraacutelniacutech intelektuaacutelniacutech

17 Nedostatek zkušenostiacute s iacutezeniacutem Žaacutedneacute nebo velmi maleacute zkušenosti s iacutezeniacutem lidiacute p ed zahaacutejeniacutem podnikaacuteniacute

16 Nevyvaacuteženeacute zkušenosti Maleacute zkušenosti s uacutečetnictviacutem a vyacuterobou

15 Nezkušenost v oboru Maleacute zkušenosti s vyacuterobou p ed zahaacutejeniacutem

1 Zanedbaacutevaacuteniacute podniku Podnikaacuteniacute je věnovaacutena malaacute pozornost pro špatneacute naacutevyky špatnyacute zdravotniacute stav manželskeacute neshody

1 Podvod nebo katastrofa Falšovaacuteniacute dokladů staacutevka požaacuter povodeň ale i pojišťovaciacute podvody vyloupeniacute

6 Namyšlenost nekompetentnost Mohu si dělat se svoji firmou co chci

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute dle Vojiacutek (2006)

Přiacuteklad Schodek v obchodniacute bilanci neznamenaacute ještě bankrot V aktivech neoceňuje obchodniacutek svoji energii pracovitost a svoje obchodniacute nadaacuteniacute a p ece jsou to velikaacute aktiva Svojiacute praciacute jsem p ekonal bankrot a zaplatil plně svyacutem vě itelům Takto jsem p išel k p esvědčeniacute že bankrot je otaacutezkou mravniacuteho naacutezoru Zdroj Tomaacuteš Baťa Uacutevahy a projevy Institut iacutezeniacute Praha 1990 ISBN 80-7014-024-0

66 Charakteristika rodinneacuteho podnikaacuteniacute Rodinneacute firmy tvo iacute paacutete světoveacuteho hospodaacute stviacute Podle aktuaacutelniacutech průzkumů se rodinneacute společnosti podiacutelejiacute 70 ndash 90 na tvorbě světoveacuteho HDP majiacute v průměru o 665 vyššiacute rentabilitu aktiv a celkově tvořiacute 80 - 98 veškereacuteho podnikaacuteniacute v demokratickyacutech zemiacutech Celyacutech 35 světoznaacutemeacuteho žeb iacutečku americkyacutech společnostiacute Fortune 500 tvo iacute společnosti klasifikovaneacute jako rodinneacute (tzn jeden nebo viacutece členů rodiny vlastniacute kontrolniacute poddiacutel společnosti a p iacutemo či nep iacutemo se podiacuteliacute na jejiacutem iacutezeniacute) Mezi světoznaacutemeacute rodinneacute podniky adiacuteme takoveacute značky jako Mars Volkswagen Arcelor Mittal Walmart Levi Straus DuPont a dalšiacute Rodinneacute podniky zosobňujiacute často velmi tradičniacute a stabilniacute formu podnikaacuteniacute a některeacute z nich existujiacute na trhu stovky let (nejstaršiacutem rodinnyacutem podnikem je japonskaacute firma působiacuteciacute v oblasti hotelnictviacute Hoshi Ryokan založenaacute roku 718) Nejviacutece

rodinnyacutech firem je ve Spojenyacutech staacutetech americkyacutech kde vytvaacuteřiacute polovinu hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu V Evropě podle Evropskeacuteho uskupeniacute rodinnyacutech podniků vytvaacuteřejiacute rodinneacute firmy zhruba dvě třetiny zaměstnanosti Rodinneacute podniky hrajiacute pro ekonomiku vyacuteznamnou roli

vytvaacute iacute vyacuteznamnou čaacutest (v průměru 40 ndash 50 všech pracovniacutech miacutest) evropskeacute zaměstnanosti v soukromeacutem sektoru

reinvestujiacute zisky odpovědně preferujiacute vlastniacute jměniacute namiacutesto dluhoveacuteho financovaacuteniacute působiacute jako zodpovědniacute vlastniacuteci diacuteky sveacute dlouhodobeacute strategii ve vztahu k zaacutejmům

stakeholderů včetně zaměstnanců zaacutekazniacuteků akcionaacute ů miacutestniacutech komunit jsou naacutestrojem p edaacutevaacuteniacute rodinnyacutech hodnot s vysokyacutem smyslem pro společenskou

odpovědnost majiacute zvlaacuteštniacute zaacutejem o miacutestniacute a regionaacutelniacute rozvoj jsou p irozenyacutemi inkubaacutetory podnikatelskeacute kultury rozviacutejiacute novou generaci evropskyacutech

podnikatelů p edaacutevajiacute sociaacutelniacute a ekonomickyacute kapitaacutel z jedneacute generace na generaci

V Českeacute republice se ovšem rodinneacute podniky podiacutelejiacute na tvorbě hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu pouze z 15 procent Staacutele zaujiacutemajiacute jen přibližně pětinovyacute podiacutel na celkoveacutem počtu firem Tato skutečnost souvisiacute s relativně kraacutetkou historiiacute podnikatelskeacute aktivity v ČR kdy řadu z těchto firem čekaacute v pořadiacute teprve prvniacute generačniacute vyacuteměna Rodinneacute podnikaacuteniacute můžeme najiacutet prakticky ve všech oblastech ekonomiky Rodinneacute podniky jsou ve světě nejčastějšiacute formou podnikatelskyacutech subjektů Z ejmě jedniacutem z nejviacutece dnes diskutovanyacutech teacutemat je jak definovat rodinneacute podniky Neexistuje pouze jedna definice ale několik fungujiacuteciacutech definic ktereacute se během let vyvinuly (Family Enterprise 2013)

Definice 1 Rodinneacute firmy jsou takoveacute v nichž je viacutece členů jedneacute rodiny hlavniacutemi vlastniacuteky nebo manažery a to buď současně nebo v průběhu času (Miller Le-Breton Miller Lester Canella ldquoAre Family Firms Really Superior Performersrdquo Journal of Corporate Finance Vol 13 Issue 5 2007) Definice 2 Rodinneacute firmy jsou takoveacute v nichž rodina ovlaacutedaacute podnik prost ednictviacute vlastnickyacutech a iacutediacuteciacutech pozic Rodinneacute vlastnictviacute a rodinneacute iacutezeniacute se mě iacute jako procento jměniacute drženeacuteho

členy rodiny a procento manažerů podniku kte iacute jsou takeacute členy rodiny (Sciascia and Mazzola Family Business Review Vol 21 Issue 4 2008) Obraacutezek 6-1 Rodinneacute podniky napřiacuteč Evropou

ZdrojEuropean family business (2015)

Definice 3 Rodinnaacute firma je ekonomickyacute subjekt ve ktereacutem dva nebo viacutece členů rodiny (rodinneacute skupiny) maacute zaacutejem na vlastnictviacute a zaacutevazku pokračovat v podnikaacuteniacute Definice 4 Rodinnyacute podnik je podnik iacutezen anebo spravovaacuten s uacutemyslem utvaacute et anebo prosazovat vizi podniku drženou dominantniacute koaliciacute členů stejneacute rodiny nebo maleacuteho počtu rodin a způsobem kteryacute je potenciaacutelně udržitelnyacute nap iacuteč generacemi jedneacute nebo viacutece rodin

Definice 5 Firma jakeacutekoli velikosti je rodinnou firmou jestliže 1 Většina rozhodovaciacutech praacutev je ve vlastnictviacute osoby kteraacute založila podnik nebo ve vlastnictviacute viacutece osob ktereacute majiacute nebo ziacuteskaly podiacutel na kapitaacutelu firmy nebo ve vlastnictviacute manželů jejich rodičů dětiacute nebo p iacutemyacutech dědiců 2 Alespoň jeden zaacutestupce rodiny nebo p iacutebuznyacutech se formaacutelně podiacuteliacute na iacutezeniacute firmy 3 Jestliže osoba kteraacute založila nebo ziacuteskala firmu (nebo jejiacute rodina či potomci) maacute 25 podiacutel na zaacutekladniacutem kapitaacutelu (Definice Evropskeacute Unie 2009) Existuje několik typů rodinnyacutech podniků a to rodičovskyacute manželskyacute p iacutebuzenskyacute a podnik viacutece rodin V podniku rodičovskeacutem obvykle zastaacutevaacute nejvyššiacute post otec rodiny do podniku manželskeacuteho lze buď vstoupit sňatkem s partnerem kteryacute už podnik maacute nebo ndash a to je častějšiacute způsob ndash může dojiacutet k založeniacute podniku oběma manželi Co se p iacutebuzenskeacute firmy

tyacuteče zde figurujiacute sourozenci a jejich manželeacute velmi specifickeacute je v teacuteto kategorii zaměstnaacutevaacuteniacute rodičů aby i oni měli p iacutejem A konečně podnik viacutece rodin ndash ten byacutevaacute založen dvěma či viacutece rodinami Rodinnaacute firma je vždy ve většinoveacutem vlastnictviacute členů rodiny P ežitiacute rodinneacuteho podniku a jeho uacutespěšnost zaacutevisiacute na dodržovaacuteniacute těchto pravidel

1 Pokud chceme zaměstnat dalšiacuteho rodinneacuteho přiacuteslušniacuteka musiacute byacutet minimaacutelně tak schopnyacute jako ostatniacute zaměstnanci

2 V managementu firmy by měl figurovat ciziacute člověk Ciziacute ve smyslu nepat iacuteciacute do rodiny může to byacutet klidně rodinnyacute p iacutetel Důležityacute je však odstup od rodinnyacutech zaacuteležitostiacute Někdo kdo stojiacute mimo danou rodinu by měl rozhodovat o naacutestupnictviacute ve firmě ndash takteacutež kvůli jisteacutemu odstupu kvůli možneacutemu st etu zaacutejmů kvůli p iacutepadneacutemu rozporu v tom co chce rodina a co je dobreacute pro podnik

U rodinnyacutech podniků se proliacutenajiacute ciacutele Jde o ciacutel firemniacute rodinnyacute a osobniacute k jejichž sladěniacute vedeniacute dochaacuteziacute podstatně složitěji než u jinyacutech podniků Podniky s rodinnyacutem vedeniacutem musiacute sladit pot eby podniku s pot ebami a naacuteroky jednotlivyacutech členů rodiny K tomuto uacutečelu posloužiacute jednoznačneacute piacutesemneacute vymezeniacute zaacutekladniacutech pravidel pro řiacutezeniacute rodinneacuteho podniku V zaacutekladniacutech pravidlech pro iacutezeniacute rodinnyacutech podniků by proto měly byacutet obsaženy naacutesledujiacuteciacute oblasti

Definice vize rodinneacuteho podniku Definice zaacutesad vedeniacute rodinneacuteho podniku (rozhodovaacuteniacute způsoby iacutezeniacute

zaměstnaneckaacute politika etickyacute kodex sankce) Definice odpovědnostiacute jednotlivyacutech členů rodiny ktereacute souvisejiacute s držbou

vlastnickyacutech podiacutelů v podniku Definice postaveniacute a uacutekolů jednotlivyacutech členů rodiny v raacutemci podniku Ustanoveniacute dozorčiacutech orgaacutenů jejich složeniacute odměňovaacuteniacute a určeniacute odpovědnosti jejich

členů Ustanoveniacute vedeniacute podniku jeho složeniacute odměňovaacuteniacute a určeniacute odpovědnosti jeho

členů Metoda stanoveniacute zisku a způsob jeho rozděleniacute Možnosti p evodu vlastnickyacutech podiacutelů a způsobu vystoupeniacute z vlastnickeacute struktury Metoda oceňovaacuteniacute vlastnickyacutech podiacutelů p i jejich p evodech Jednomyslneacute piacutesemneacute schvaacuteleniacute zaacutekladniacutech pravidel pro iacutezeniacute rodinneacuteho podniku

Přiacuteklad Lideacute se mě občas ptajiacute v čem spočiacutevaacute tajemstviacute harmonickeacute spolupraacutece mezi manželi v obchodniacutech zaacuteležitostech Obecně platneacute pravidlo sice asi neexistuje ale soudiacutem že v našem p iacutepadě to byla schopnost oddělit neshody v podnikaacuteniacute od soukromeacuteho života V průběhu let jsem se se Sonjou často p el nap iacuteklad o styl obuvi projekty tovaacuteren či personaacutelniacute politiku Spolupracujiacute-li dva lideacute tyhle spory jsou nevyhnutelneacute a do určiteacute miacutery i žaacutedouciacute Naacuteš osobniacute vztah však nikdy nenarušily jako bychom dokaacutezali tyto dvě straacutenky manželstviacute oddělit neprůchodnou stěnou Nenaplaacutenovali jsme si to Prostě se to stalo a jaacute to poklaacutedaacutem za velkeacute štěstiacute Zdroj Sinclairovaacute S Tomaacuteš J Baťa Švec pro celyacute svět Melantrich Praha 1991 ISBN 80-7023-106 -8 Rodinneacute podnikaacuteniacute maacute mnoho kladů - funguje zde většiacute pospolitost členů rodiny velkou roli hrajiacute neformaacutelniacute vazby a to vše vytvaacute iacute silnou firemniacute kulturu Firma je často vniacutemaacutena jako rodinnaacute hodnota kterou stojiacute za to rozviacutejet rodinneacute firmy proto mohou spoleacutehat na velkeacute podnikatelskeacute nasazeniacute svyacutech zakladatelů

Rodinneacute firmy byacutevajiacute budovaacuteny s perspektivou dlouhodobeacute existence za hranice několika generaciacute Ciacutelem rodinnyacutech firem totiž nebyacutevaacute co nejrychleji zbohatnout ale spiacuteše vybudovat něco co p etrvaacute a zajistiacute obživu nejen generaci současneacute ale i těm naacutesledujiacuteciacutem Proto rodinneacute podniky mnohem viacutece než jineacute investujiacute zisky zpět do rozvoje sveacuteho podnikaacuteniacute Rodinnyacute podnik je jistě tradiciacute a vyacutehodou dědiacute se bdquoz generace na generacildquo celaacute rodina maacute na firmě zaacutejem aby ji mohly dalšiacute generace rozviacutejet rodiče toužiacute zaopat it svoje děti do budoucna formou praacutece P estože většinu probleacutemů majiacute rodinneacute firmy společneacute s malyacutemi a st edně velkyacutemi podniky existuje takeacute celaacute ada obtiacutežiacute jež jsou specifickeacute praacutevě pro rodinneacute podnikaacuteniacute Podnikaacuteniacute tohoto typu s sebou ale nese i jisteacute nevyacutehody ať už mluviacuteme o protekci některeacute z osob o syndromu zhyacutečkaneacuteho diacutetěte vykořisťovaacuteniacute podniků ndash využiacutevaacuteniacute podniku jako bezedneacuteho zdroje finančniacutech prostředků aj Pro rodinneacute podnikaacuteniacute je v zaacutejmu zajištěniacute hladkeacuteho chodu firmy důležiteacute dob e se p ipravit na převod dědictviacute Velkou roli hraje takeacute odděleniacute osobniacutech a obchodniacutech zaacutejmů při řiacutezeniacute rodinnyacutech podniků Typickyacutem probleacutemem kteryacute komplikuje rozvoj rodinneacute firmy a v konečneacutem důsledku i možnost jejiacuteho uacutespěšneacuteho p edaacuteniacute dalšiacute generaci je paternalismus bdquootce-zakladateleldquo (či bdquomatky-zakladatelkyldquo) V takoveacutem p iacutepadě nejstaršiacute zakladatel firmy vlaacutedne firmě jako autokratickyacute vůdce veškereacute vyacutekonneacute pravomoci držiacute ve svyacutech rukou neustaacutele kontroluje činnost ostatniacutech členů rodiny a jen velmi pomalu se vzdaacutevaacute svyacutech pozic ve firmě ve prospěch nastupujiacuteciacute mladeacute generace Vzhledem k tomu že neniacute schopen delegovat pravomoci nedaacutevaacute generaci svyacutech potenciaacutelniacutech naacutestupců možnost připravit se postupně na budouciacute převzetiacute odpovědnosti za celou firmu Probleacutem s předaacuteniacutem rodinneacuteho podniku nastaacutevaacute takeacute ve chviacuteli kdy potomci majitelů majiacute zcela jineacute představy o sveacute budoucnosti v nichž pro vedeniacute rodinneacuteho klenotu (v jejich chaacutepaacuteniacute však spiacuteše rodinneacuteho břiacutemě) neniacute miacutesto Může takeacute nastat situace kdy sice převod rodinneacuteho majetku na naacutesledovniacuteky proběhne bez probleacutemů pak však do věci vstoupiacute přiacutebuzenskeacute konflikty a celyacute podnik se zakraacutetko rozpadne

Přiacuteklad Vědomě či podvědomě jsem sice vždy doufal že můj syn se jednou stane myacutem naacutestupcem ale Sonja i jaacute jsme se snažili daacutet všem našim dětem jasně najevo že se mohou věnovat jakeacutemukoli povolaacuteniacute ktereacute si zvoliacute Kdyby se Tom rozhodl že se stane obchodniacutekem se starožitnostmi byli bychom s tiacutem plně srozuměni pokud by se snažil v tom oboru vyniknout Zaacuteleželo mi jedině na tom aby meacute děti využiacutevaly sveacuteho nadaacuteniacute jak nejleacutepe umějiacute Tom vystudoval na torontskeacute univerzitě dva roky pracoval pro jednoho našeho sp aacuteteleneacuteho konkurenta v Argentině a pak ziacuteskal na Harvardově univerzitě hodnost magistra spraacutevy podnikaacuteniacute (MBA) než se rozhodl že to zkusiacute v Baťově organizaci Pravděpodobně bylo štěstiacute že dalšiacutech devět let straacutevil ve Francii a ve Švyacutecarsku kde neměl pocit že se mu diacutevaacutem p es rameno abych viděl jak si vede Když se vraacutetil do Toronta začal jsem na něj postupně p enaacutešet odpovědnost Tehdy už bylo z ejmeacute že je bdquonaacutesledniacutekem trůnuldquo a pokud viacutem ostatniacute meacute rozhodnutiacute schvalovali Kdyby mou funkci p evzal někdo jinyacute a zejmeacutena kdyby byl odjinud nepochybuji o tom že někte iacute z našich nejvyššiacutech lidiacute by rezignovali Po oznaacutemeniacute že v čele firmy bude staacutet Tom však neodešel nikdo Lepšiacute projev důvěry jsem čekat nemohl Zdroj Sinclairovaacute S Tomaacuteš J Baťa Švec pro celyacute svět Melantrich Praha 1991 ISBN 80-7023-106 -8 V oblasti iacutezeniacute podniku je nutneacute ohliacutedat si p edevšiacutem to aby se rodinnaacute soudržnost kteraacute je pro firmu hnaciacutem motorem nezvrhla v nepotismus (protežovaacuteniacute rodinnyacutech p iacuteslušniacuteků ve firmě) Jde o situace kdy majiteleacute či vedouciacute pracovniacuteci rodinneacute firmy prosazujiacute na určitou

t eba i důležitou pozici ve společnosti člověka kteryacute nejen že nemaacute k daneacutemu oboru vztah ale ani pot ebneacute schopnosti a znalosti Mnohdy je jeho jedinou kvalifikaciacute na danou pozici

přiacuteslušnost k rodině Při zaměstnaacutevaacuteniacute přiacutebuznyacutech přaacutetel a znaacutemyacutech je dobreacute řiacutedit se těmito zaacutesadami

1 Je t eba již od začaacutetku formovat podnik z širšiacuteho okruhu spolupracovniacuteků než jsou p iacutebuzniacute p aacuteteleacute a znaacutemiacute a snažit se potlačovat nep imě enyacute vliv p iacutebuznyacutech a p aacutetel v podniku

2 Je nezbytneacute ziacuteskaacutevat a vybiacuterat p iacutebuzneacute a p aacutetele podle stejnyacutech kriteacuteriiacute jakaacute uplatňujeme u ostatniacutech uchazečů

3 Snažit se aby nevznikly p ehrady mezi skupinou p iacutebuznyacutech p aacutetel a znaacutemyacutech podnikatele a dalšiacutemi spolupracovniacuteky

4 Obsazovat funkce v podniku pouze na zaacutekladě schopnostiacute a nep ihliacutežet k osobniacutem vztahům nezvyacutehodňovat p iacutebuzneacute a p aacutetele p i funkčniacutem postupu nep idělovat jim soustavně lepšiacute a leacutepe placenou praacuteci

5 Neprivilegovat p iacutebuzneacute a p aacutetele v žaacutedneacutem ohledu hodnotit je a odměňovat podle stejnyacutech kriteacuteriiacute jako ktereacutehokoliv jineacuteho spolupracovniacuteka

6 Nedovolit jim aby si osvojovali viacutece pravomociacute než odpoviacutedaacute jejich pracovniacute funkci 7 Nenechat se jimi nep imě eně ovlivňovat ve svyacutech rozhodnutiacutech 8 Otev eně hlaacutesat a p i každeacute p iacuteležitosti demonstrovat politiku stejneacuteho p iacutestupu ke

všem spolupracovniacutekům 9 P iacutebuzenskyacute nebo p aacutetelskyacute vztah nesmiacute byacutet kriteacuteriem pro žaacutedneacute personaacutelniacute

rozhodnutiacute Typickyacutem znakem rodinneacuteho podnikaacuteniacute je předaacuteniacute firmy dalšiacute generaci Uacutespěšnost rodinneacuteho podniku totiž neniacute mě ena jen aktuaacutelniacutemi ekonomickyacutemi vyacutesledky ale takeacute schopnostiacute p ežiacutet generaci zakladatelů a zachovat tak kontinuitu Proces mezigeneračniacuteho předaacuteniacute je však zaacuteroveň jedniacutem z nejkritičtějšiacutech momentů života rodinnyacutech firem ndash a jen maacutelokteraacute ho zvlaacutedne ve zdraviacute p ežiacutet Pokud chtějiacute byacutet noviacute vůdci rodinneacute firmy uacutespěšniacute musiacute zvlaacutednout udržet si původniacuteho ducha svyacutech předchůdců a zaacuteroveň posouvat firmu daacutele Pokud maacute dalšiacute generace p evziacutet prapor rodinneacuteho podnikaacuteniacute a uacutespěšně ho neacutest daacutel - a posleacuteze opět p edat dalšiacute generaci - musiacute byacutet na převzetiacute odpovědnosti za rodinnyacute podnik dostatečně připravena Podnik je rodinnyacutem pokud ho jeho majitel za rodinnyacute považuje maacute v uacutemyslu p edat ho bliacutezkeacutemu p iacutebuzneacutemu a kromě majitele figurujiacute v podniku i dalšiacute členoveacute daneacute rodiny V žaacutedneacutem p iacutepadě se velikost firmy nemě iacute počtem zaměstnanců nebo velikostiacute

Přiacuteklad Maacutem pocit že Baťově organizaci mohu i nadaacutele prospiacutevat tiacutem že udržuji styk s hlavami staacutetů a jinyacutemi oficiaacutelniacutemi osobnostmi jež znaacutem už mnoho let a ktereacute mohou meacute šediny poklaacutedat za znak moudrosti Jen z iacutedkakdy však Tom a jaacute navštiacuteviacuteme některeacuteho ministra či prezidenta společně Je totiž nanejvyacuteš důležiteacute aby v něm viděli šeacutefa organizace ne meacuteho mladšiacuteho partnera Doma za svůj uacutekol poklaacutedaacutem všemožnou snahu napomaacutehat Tomovi aby byl uacutespěšnyacute Součaacutestiacute toho je i daacutevat zcela jasně najevo že šeacutef je jen jeden Prvniacute rok po jho naacutestupu do funkce jsem ho zastupoval p i každodenniacutem briefingu kdykoli byl na cestaacutech Teď už to nedělaacutem a dob e si rozmysliacutem než jinyacutem pracovniacutekům eknu co by dle meacuteho naacutezoru měli či neměli dělat Jestliže občas tuto zaacutesadu porušiacutem určitě mi to Tom p ipomene Schaacuteziacuteme se však často hodnotiacuteme nejnovějšiacute vyacutevoj a diskutujeme o všech myacutech naacutevrziacutech Když mě někdy něco napadne v noci zapiacuteši si to a postaraacutem se aby Tom naziacutet iacute sděleniacute dostal Někdy se mnou souhlasiacute jindy ne a občas se p eme K tomu co bych nazval velkyacutem kravaacutelem však mezi naacutemi ještě nedošlo Lideacute iacutekajiacute že Tomův styl iacutezeniacute je jinyacute než můj analytičtějšiacute Jaacute saacutem doufaacutem že tomu tak je protože po čty icetileteacute činnosti v organizaci jsem p esvědčen že nadešel čas ke změně Zaacuteroveň mě však těšiacute když vidiacutem že Tom pokračuje v našiacute tradici seznamovat se se spolupracovniacuteky a daacutevaacute jim najevo jak mu na nich zaacuteležiacute Když jsme se nedaacutevno v Montrealu chystali odejiacutet po ukončeniacute naacutevštěvy z jednoho naacutekupniacuteho st ediska trval Tom na tom abychom se vraacutetili do našiacute prodejny a rozloučili se tam se všemi zaměstnanci Toto gesto p aacuteniacute

daacutevat lidem najevo jak si jich vaacutežiacute bylo pro mne konkreacutetniacute znaacutemkou že je odhodlaacuten zachovaacutevat baťovskou kulturu kterou vytvo il můj otec a jež dle meacuteho p esvědčeniacute je dodnes zaacutekladem našiacute organizace Zdroj Sinclairovaacute S Tomaacuteš J Baťa Švec pro celyacute svět Melantrich Praha 1991 ISBN 80-7023-106 -8 Aktuaacutelniacute průzkumy ukazujiacute že až 94 majitelů rodinnyacutech firem vě iacute že jejich podnikaacuteniacute uacutespěšně p edajiacute sveacutemu potomkovi k pokračovaacuteniacute tradice I p es silnou důvěru v tento sceacutenaacute statistiky nutiacute k obez etnosti p i realizaci tohoto zaacuteměru Typickyacutem znakem rodinneacuteho podnikaacuteniacute je p edaacuteniacute firmy dalšiacute generaci Proces mezigeneračniacuteho p edaacuteniacute je však zaacuteroveň jedniacutem z nejkritičtějšiacutech momentů života rodinnyacutech firem Podle uacutedajů americkeacute organizace The Family Business Instituce přežije generaci svyacutech zakladatelů jen 30 procent rodinnyacutech firem A jen 12 procent z nich přežije uacutespěšně i třetiacute generaci Přes čtyři generace přežijiacute pak už pouhaacute 4 procenta rodinnyacutech firem V Evropě je situace obdobnaacute

Z evropskyacutech statistickyacutech dat plyne že přechod mezi prvniacute a druhou generaciacute přežije asi 30 podniků mezi druhou a třetiacute generaciacute pak 12 podniků a k přechodu na čtvrtou a dalšiacute generaci došlo u meacuteně než 3 všech rodinnyacutech podniků Zbytek rodinnyacutech firem je buď rozprodaacuten anebo zanikaacute Jedniacutem z důvodů neuacutespěšneacuteho p edaacuteniacute firem je i neochota vlastniacuteků včas se vzdaacutet se kontroly nad podnikem a najiacutet přiacutepadně strategickeacuteho partnera kteryacute alespoň v omezeneacute miacute e zajistiacute dalšiacute pokračovaacuteniacute společnosti Jak sveacute potomky či vnuky p ipravit na draacutehu mladeacuteho podnikatele v rodinneacutem byznysu Zde jsou naacutesledujiacuteciacute doporučeniacute

1 Treacutenujte sveacute naacutesledovniacuteky 2 Nechte sveacute mladeacute naacutesledovniacuteky neuspět 3 Až odejdete z firmy opravdu odejděte 4 Nemějte nerealistickaacute očekaacutevaacuteniacute - nenastavuje svyacutem naacutesledovniacutekům nesplnitelneacute ciacutele

Pro rodinneacute podnikaacuteniacute je v zaacutejmu zajištěniacute hladkeacuteho chodu firmy důležiteacute dob e se p ipravit na převod dědictviacute Obdobiacute p iacutepravy vy ešeniacute otaacutezky naacutestupnictviacute trvaacute zpravidla několik let a měly by v něm byacutet podniknuty naacutesledujiacuteciacute kroky

1 V osobniacutem životě je zapot ebiacute se s dostatečnyacutem p edstihem zamyslet nad svyacutemi ciacuteli kteryacutech chce vlastniacutek po p edaacuteniacute firmy dosaacutehnout a p aacuteniacutemi ktereacute by si chtěl splnit

2 Je kliacutečoveacute objektivně posoudit kdo z členů rodiny maacute zaacutejem a potenciaacutel na zastoupeniacute staacutevajiacuteciacuteho majitele a začiacutet tyto osoby viacutece zapojovat do běhu společnosti p iacutepadně začiacutet p ipravovat společnost na prodej

3 Je zapot ebiacute začiacutet p ipravovat rodinu na změny ktereacute budou souviset s novyacutem režimem kteryacute nastane po p edaacuteniacute firmy či jejiacutem prodeji

Majiteleacute rodinnyacutech podniků p i odchodu z podnikatelskeacute sfeacutery dělajiacute tyto nejčastějšiacute chyby

1 Zapojujiacute do podnikaacuteniacute členy rodiny proti jejich vůli 2 P edaacutevajiacute podnik jen bdquonaokoldquo

Přiacuteklad Probleacutem sveacuteho naacutestupce počal jsem ešit p ed 36 lety když jsem p izval ke sveacutemu verpaacutenku prvniacuteho pomocniacuteka Nikdy bych si nebyl p izval pomocniacuteky a mnoho pomocniacuteků kdybych organizoval svou praacuteci tak abych byl p i niacute nepostradatelnyacutem Praacutece kterou organizujeme nemůže pot ebovat lidiacute kte iacute toužiacute po nepostradatelnosti Stejně nemůže tato praacutece pot ebovat těch kte iacute chtějiacute zůstat naacutedeniacuteky Propustil jsem p ed lety pomocniacuteka ve skladě kteryacute nosil baliacuteky na zaacutedech když mi odpověděl že je to starost a praacutece editelskaacute kdežto onchce zůstat vždy poctivyacutem dělniacutekem Žaacutednyacute podnik nevyroste k velikosti pokud si nevynalezne způsob jak měnit naacutedeniacuteky v editele V ten den kdy se naacutem poda ilo roz ešit tento probleacutem roz ešili jsme takeacute otaacutezku vedeniacute našeho zaacutevodu v budoucnosti

Zdroj Tomaacuteš Baťa Uacutevahy a projevy Institut iacutezeniacute Praha 1990 ISBN 80-7014-024-0

Evropskaacute unie vynaklaacutedaacute značneacute finančniacute prost edky na podporu rozvoje malyacutech a st edniacutech podniků (MSP) protože v nich spat uje důležiteacuteho akteacutera pro hospodaacute skyacute růst regionů

Je možneacute p edpoklaacutedat že v globaacutelniacute ekonomice 21 stoletiacute budou MSP dominovat

V podmiacutenkaacutech tržniacuteho hospodaacute stviacute existuje zaacutekladniacute p edpoklad kteryacute musiacute byacutet splněn p i zahaacutejeniacute podnikaacuteniacute Tiacutemto p edpokladem je racionaacutelniacute iniciativa

Zejmeacutena v mikro a malyacutech podniciacutech často splyacutevaacute role vlastniacuteka a manažera Zapojeniacute do některeacute z forem kooperace je pro dalšiacute existenci maleacuteho a st edniacuteho

podnikaacuteniacute na trhu vyacuteznamnějšiacute než uacutečast na staacutetniacutech programech a prost edciacutech podpory podnikaacuteniacute

Siacutetě MSP však nejsou všeleacutek a neodstraniacute konkurenčniacute prost ediacute mezi všemi podnikatelskyacutemi subjekty v tržniacute ekonomice

Rodinneacute firmy tvo iacute paacutete světoveacuteho hospodaacute stviacute Podle aktuaacutelniacutech průzkumů se rodinneacute společnosti podiacutelejiacute 70 ndash 90 na tvorbě světoveacuteho HDP majiacute v průměru o 665 vyššiacute rentabilitu aktiv a celkově tvořiacute 80 -98 veškereacuteho podnikaacuteniacute v demokratickyacutech zemiacutech

V Českeacute republice se ovšem rodinneacute podniky podiacutelejiacute na tvorbě hrubeacuteho domaacuteciacuteho produktu pouze z 15 procent Staacutele zaujiacutemajiacute jen přibližně pětinovyacute podiacutel na celkoveacutem počtu firem

U rodinnyacutech podniků se proliacutenajiacute ciacutele Jde o ciacutel firemniacute rodinnyacute a osobniacute k jejichž sladěniacute vedeniacute dochaacuteziacute podstatně složitěji než u jinyacutech podniků

Specifikem rodinnyacutech podniků je že majiteleacute je zpravidla nebudujiacute kvůli maximalizaci okamžiteacuteho zisku ale spiacuteše s dlouhodobyacutem ciacutelem zajistit rozvoj danyacutech firem a jejich prost ednictviacutem zabezpečit takeacute ekonomickou situaci celeacute rodiny

Rodinnyacute podnik je často vniacutemaacuten jako rodinnaacute hodnota kterou stojiacute za to rozviacutejet Rodinnyacute podnik byacutevaacute budovaacuten s perspektivou dlouhodobeacute existence za hranice několika generaciacute Rodinnyacute podnik je tradiciacute a vyacutehodou dědiacute se bdquoz generace na generacildquo

V oblasti iacutezeniacute podniku je nutneacute ohliacutedat si p edevšiacutem to aby se rodinnaacute soudržnost kteraacute je pro firmu hnaciacutem motorem nezvrhla v nepotismus (protežovaacuteniacute rodinnyacutech p iacuteslušniacuteků ve firmě)

Typickyacutem probleacutemem kteryacute komplikuje rozvoj rodinneacute firmy a v konečneacutem důsledku i možnost jejiacuteho uacutespěšneacuteho p edaacuteniacute dalšiacute generaci je paternalismus bdquootce-

zakladateleldquo (či bdquomatky-zakladatelkyldquo) Pokud chtějiacute byacutet noviacute vůdci rodinneacute firmy uacutespěšniacute musiacute zvlaacutednout udržet si

původniacuteho ducha svyacutech předchůdců a zaacuteroveň posouvat firmu daacutele

Tabulka 6-6 Naacutevaznost na předměty FEK

zkratka P edmět Ročniacuteksemestr Počet kreditů

KPMSOMAD Rozviacutejeniacute sociaacutelniacutech a manažerskyacutech dovednostiacute

KPMPSYCH Psychologie v ekonomickeacute praxi 1ZS 4

KPMPSM Personaacutelniacute management 4

KPMPE1 Podnikovaacute ekonomika 1 1ZS 5

KPMPE2 Podnikovaacute ekonomika 2 2LS 4

1 Charakterizujte kvantitativniacute a kvalitativniacute charakteristiky malyacutech a st edniacutech podniků

2 Vysvětlete zaacutekladniacute principy efektivniacute spolupraacutece malyacutech a st edniacutech podnikatelů 3 Popište zaacutekladniacute p iacutečiny zaacuteniku podniků 4 Charakterizujte ekonomickyacute a sociaacutelniacute p iacutenos rodinneacuteho podnikaacuteniacute 5 Definujte rodinnyacute podnik 6 Vysvětlete zaacutekladniacute pravidla pro iacutezeniacute rodinneacuteho podniku 7 Charakterizujte proces p edaacuteniacute rodinneacuteho podniku dalšiacute generaci 8 Popište zaacutesady zaměstnaacutevaacuteniacute p iacutebuznyacutech p aacutetel a znaacutemyacutech v rodinneacutem podniku

69 Doporučenaacute literatura Barrow C (1996) Zaacuteklady drobneacuteho podnikaacuteniacute Praha Grada Publishing Family Enterprise Understanding Families in Business and Families of Wealth Wiley 2013 Miller Le-Breton Miller Lester Canella (2007) ldquoAre FamilyFirmsReally Superior Performersrdquo Journal of Corporate Finance Vol 13 Issue 5 Sinclairovaacute S (1991) Tomaacuteš J Baťa Švec pro celyacute svět Praha Melantrich St iacuteteckyacute J (2000) Siacutetě spolupraacutece malyacutech a st edniacutech podniků Praha Moderniacute iacutezeniacute 6 2000 Vojiacutek V (2006) Vybraneacute kapitoly z managementu malyacutech a st edniacutech podniků Praha Nakladatelstviacute VŠE

7 Podnikaacuteniacute a inovace KPMZAP __________________________________________________________________________________________

7 Podnikaacuteniacute a inovace

(Ji iacute Vacek)

Obsah 7 Podnikaacuteniacute a inovace 97 71 Vztah podnikaacuteniacute a inovaciacute 98 72 Šiacute eniacute inovaciacute 107 73 Zdroje podnikatelskyacutech naacutepadů Vyhledaacutevaacuteniacute a hodnoceniacute p iacuteležitostiacute 108 74 Zaacuteklady tvorby naacutepadů 112 75 Brainstorming 117 76 Metoda 635 123 77 Shrnutiacute kapitoly 127 78 Kontrolniacute otaacutezky a uacutekoly 127 79 Doporučenaacute literatura 128 Seznam obraacutezků Obraacutezek 7-1 Inovačniacute proces 99 Obraacutezek 7-2Vyacutehody ktereacute inovace podniku p inaacutešiacute 100 Obraacutezek 7-3 Čty i kroky budovaacuteniacute inovačniacute vyacutekonnosti 101 Obraacutezek 7-4 Čty i hlavniacute typy inovaciacute 101 Obraacutezek 7-5 Typy inovaciacute podle novosti vyacutesledků (kliknutiacutem ziacuteskaacutete dalšiacute informace)103 Obraacutezek 7-6 Typy inovaciacute podle strategie 104 Obraacutezek 7-7 Model disruptivniacutech inovaciacute 105 Obraacutezek 7-8 Inovace shora dolů nebo zdola nahoru 106 Obraacutezek 7-9 Šiacute eniacute inovaciacute podle Rogerse 108 Obraacutezek 7-10 Faktory ovlivňujiacuteciacute skupinovou kreativitu 114 Obraacutezek 7-11 Kreativniacute prost ediacute 115 Obraacutezek 7-12 Jak zabiacutet naacutepad 116 Obraacutezek 7-13 Naacutevody pro podporu kreativity 117 Obraacutezek 7-14 Rozvinutiacute naacutepadů vygenerovanyacutem metodou iacutezeneacuteho brainstormingu 123 Obraacutezek 7-15 Kroky procesu metody 635 126

Seznam tabulek Tabulka 7-1 Zdroje inovačniacutech podnětů 108 Tabulka 7-2 Hlavniacute charakteristiky adaptorů a inovaacutetorů 113 Tabulka 7-3 Vyacutesledek hodnoceniacute naacutepadů vzniklyacutech v průběhu brainstormingoveacuteho sezeniacute 120 Tabulka 7-4 Vyacutehody a nevyacutehody použitiacute metody 635 124 Tabulka 7-5 P iacuteklad formulaacute e 125 Tabulka 7-6 Naacutevaznost na p edměty FEK 127

Kliacutečovaacute slova strategickeacute plaacutenovaacuteniacute proces tvorby podnikoveacute strategie podnikatelskyacute koncept důvody pro taktickeacute plaacutenovaacuteniacute v MSP kroky plaacutenovaciacuteho procesu Business Plan 71 Vztah podnikaacuteniacute a inovaciacute Podnikaacuteniacute je uacutezce spjato s inovacemi jak naznačuje mj titul populaacuterniacute učebnice Innovation and Entrepreneurship autorů Tidda a Bessanta (Tidd Besant 2011) Chcete-li uspět v podnikaacuteniacute ziacuteskat a udržet zaacutekazniacuteky musiacutete p ijiacutet s něčiacutem co zaacutekazniacutekům p inese nějakou vyacutehodu p ičemž nesmiacutete zapomiacutenat ani na to že pro p ežitiacute podniku je nutneacute vytvaacute et zisk Inovačniacute proces je rozvinutiacutem vyacutechoziacuteho inovačniacuteho podnětu kteryacute se v dalšiacutech faacuteziacutech procesu musiacute transformovat do konkurenčniacutech vyacutehod noveacuteho produktu - jeho vysokeacute kvality p ijatelneacute ceny a dobreacuteho načasovaacuteniacute jeho vstupu na trh

Veškereacute změny světa způsobeneacute člověkem jsou vyacutesledkem lidskeacute snahy o něco noveacuteho Touha zkusit něco noveacuteho je vyacuteraznou charakteristikou člověka Novyacutech naacutepadů je mnoho ale pouze tehdy když z nich je vytvo ena novaacute hodnota se staacutevajiacute inovacemi Pokud neniacute dobryacute naacutepad realizovaacuten nemaacute z něj nikdo užitek

Chester Carlson vynalezl xerografickyacute proces v r 1938 Kopiacuterka byla vynalezena v r 1948 ale trvalo dalšiacutech deset let než inovaacutetoři firmy Haloid-Xerox vymysleli praktickou kancelaacuteřskou kopiacuterku s rotujiacuteciacutem bubnem Inovace je někdy založena na existujiacuteciacutem naacutepadu konceptu nebo produktu a jeho vylepšeniacute Vyacuteznamneacute inovace ale často vyžadujiacute p ekročit hranice toho co již existuje a p ijiacutet s uacuteplně novou koncepciacute Strategickeacute vyacutehody můžeme dosaacutehnout pouze tiacutem že budeme liacutedry změn a jedinyacutem způsobem jak toho dosaacutehnout je byacutet inovativniacute

Všechny firmy a organizace musiacute byacutet inovativniacute jen tak si zajistiacute konkurenceschopnost a budouciacute p iacutejmy Většina podniků zvlaacuteště malyacutech a st edniacutech (MSP) si ne vždy uvědomujiacute co je inovace a jak ji iacutedit Inovace neniacute vyacutesadou high-tech firem Každyacute jednotlivec každyacute podnik v každeacutem odvětviacute může byacutet inovativniacute Inovace je proces lze se jej naučit Inovace neniacute omezena na velkeacute firmy jejichž zdroje jsou dostatečneacute k tomu aby zaměstnaacutevaly manažera inovaciacute a dalšiacute vysoce kvalifikovaneacute pracovniacuteky Maleacute podniky mohou byacutet uacutespěšnyacutemi inovaacutetory Mnoho důležityacutech vyacuterobků bylo v minuleacutem stoletiacute zavedeno malyacutemi podniky a i dnes tento sektor p inaacutešiacute mnoho inovaciacute včetně radikaacutelniacutech

Ciacutele Vztah podnikaacuteniacute a inovaciacute Zaacutekladniacute typy inovaciacute Jakeacute jsou zdroje podnikatelskyacutech naacutepadů a inovačniacutech podnětů Jak s těmito zdroji pracovat Jakyacutem způsobem můžeme podpo it tvorbu novyacutech naacutepadů Co je to brainstorming a metoda 635 a jak je využiacutevat p i tvorbě

inovačniacutech naacutepadů

Inovace je pro maleacute podniky životně důležitaacute Je živnou silou každeacuteho uacutespěšneacuteho maleacuteho podniku pomaacutehaacute mu uspět

S inovacemi je spjata ada teoretickyacutech pojmů ndash co je inovace jakeacute jsou hlavniacute typy a charakteristiky inovaciacute jak lze inovace iacutedit apod Vyskytujiacute se různeacute naacutezory pohledy p iacutestupy ndash neexistuje (a asi nikdy nebude existovat) jedinaacute teorie inovaciacute

711 Co je inovace

P edtiacutem než se pustiacuteme do definice inovace je důležiteacute pochopit rozdiacutel mezi inovaciacute a vynaacutelezem

Inovace NENIacute toteacutež co vynaacutelez Inovace je viacutece než vynaacutelez Pokud vynaacutelezce vymysliacute něco geniaacutelniacuteho ale nenajde nikoho kdo dovede vynaacutelez využiacutet uveacutest na trh a ziacuteskat zaacutekazniacuteky pak takovyacute vynaacutelez zůstane skryt (nap v patentoveacute dokumentaci) a ndash alespoň v daneacutem čase ndash nep ispěje k uspokojeniacute pot eby potenciaacutelniacutech zaacutekazniacuteků

Zatiacutemco vynaacutelezy mohou vznikat kdekoliv nap na univerzitaacutech nebo ve vyacutezkumnyacutech uacutestavech inovace probiacutehajiacute hlavně v podniciacutech (i když jsou možneacute i v jinyacutech typech organizaciacute) Pro transformaci vynaacutelezu na inovaci podnik musiacute kombinovat různeacute typy znalostiacute dovednostiacute schopnostiacute a zdrojů nap vyacuterobniacute kapacity znalost trhů dob e fungujiacuteciacute systeacutem distribuce dostatečneacute finančniacute zdroje atd

Jednou z nejdůležitějšiacutech charakteristik inovace je to že jde o nep etržityacute proces

Obraacutezek 7-1 Inovačniacute proces

zdroj InnoSkills 2005

Organizace pro ekonomickou spolupraacuteci a rozvoj (OECD) a Evropskaacute komise (EC) v p iacuteručce pro sběr a interpretaci dat i inovaciacutech (Oslo Manual 2005) zavaacutediacute naacutesledujiacuteciacute definici inovace

Inovace je zavedeniacutem noveacuteho nebo vyacuteznamně zlepšeneacuteho produktu (vyacuterobku nebo služby) procesu noveacuteho marketingoveacuteho p iacutestupu nebo noveacute organizačniacute metody v podnikovyacutech postupech organizaci praacutece nebo externiacutech vztaziacutech

Tato definice inovace pokryacutevaacute širokyacute okruh inovaciacute

Minimaacutelniacutem požadavkem na inovaci je to že produkt proces marketingovyacute p iacutestup organizačniacute metoda musiacute byacutet pro podnik novaacute (nebo vyacuterazně zlepšenaacute)

Inovace musiacute byacutet realizovaacutena implementovaacutena Novyacute produkt musiacute byacutet uveden na trh novyacute proces marketingovyacute p iacutestup organizačniacute metoda musiacute byacutet zavedeny do praxe podniku

Podstata inovačniacutech aktivit v podniciacutech se lišiacute Některeacute podniky využiacutevajiacute dob e strukturovaneacute inovačniacute projekty vyacutevoje a komercializace novyacutech produktů jineacute daacutevajiacute p ednost spojiteacutemu vylepšovaacuteniacute svyacutech produktů procesů a operaciacute Oba typy podniků mohou byacutet inovativniacute inovace může byacutet založena na jedneacute vyacuteznamneacute změně nebo adě menšiacutech postupnyacutech změn

712 Proč je inovace důležitaacute

Finančniacute vyacutekonnost firmy je silně zaacutevislaacute na uacutespěšneacute inovaci Inovace je kliacutečovou hnaciacute silou ekonomickeacuteho rozvoje a p inaacutešiacute dalšiacute vyacutehody Naacutepady a objevy zvyšujiacute naši životniacute uacuteroveň Inovace může p ispět i ke zvyacutešeniacute bezpečnosti zlepšeniacute zdravotniacute peacuteče zvyacutešeniacute kvality produktů a k zavedeniacute produktů p aacutetelštějšiacutech k životniacutemu prost ediacute Inovace umožnila vyacuterazneacute zvyacutešeniacute produktivity a vyacuterazně změnila způsob našeho života Inovace a vzdělaacuteniacute jsou kliacutečovyacutemi podmiacutenkami uacutespěchu ve znalostniacute ekonomice Rychle se měniacuteciacute svět nabiacuteziacute podnikům mnoho vyacutezev a p iacuteležitostiacute a inovace jim mohou pomoci k uacutespěchu Měniacuteciacute se požadavky a očekaacutevaacuteniacute zaacutekazniacuteků konkurence technologie legislativniacute prost ediacute a trh kteryacute je v rostouciacute miacute e globalizovanyacute a dynamickyacute ndash to vše vytvaacute iacute p iacuteležitosti pro inovace Inovace může sniacutežit vyacuterobniacute naacuteklady ziacuteskat noveacute trhy a zvyacutešit konkurenceschopnost Vytvaacute iacute zisk novaacute pracovniacute miacutesta zvyšuje podiacutel na trhu a tak se staacutevaacute hnaciacute silou vyacutekonnosti Obr 2 shrnuje vyacutehody ktereacute inovace podniku p inaacutešiacute

Obraacutezek 7-2 Vyacutehody ktereacute inovace podniku přinaacutešiacute

Prosiacutem zastavte se a zamyslete se P emyacutešliacutete ve vašiacute firmě o inovaciacutech Jsou vaše vyacuterobky a služby konkurenceschopneacute Jsou pro vaacutes vyacuterobniacute naacuteklady podstatnou položkou

Sony zavaacutediacute ročně 5000 novyacutech vyacuterobků Očekaacutevanaacute (moraacutelniacute) životnost notebooku je dnes 2 roky Doba vyacutevoje noveacuteho leacuteku se sniacutežila z deseti let na čtyři roky Nikdy dřiacuteve nebyly vyacuterobky služby a noveacute technologie zavaacuteděny rychleji než dnes V p iacuteštiacutech deseti letech budou viacutetězit podniky ktereacute zabudujiacute inovace mezi sveacute kliacutečoveacute schopnosti (core capability)

I když vy neinovujete vaše konkurence ano Pokud neinovujete můžete konkurovat pouze cenou

713 Jak začiacutet inovovat

Existuje praktickyacute jednoduchyacute a uacutečinnyacute způsob jak se staacutet inovativniacutem Sklaacutedaacute se z daacutele popsanyacutech čty kroků vedouciacutech k vytvo eniacute ciacuteleneacuteho strategicky zamě eneacuteho programu budovaacuteniacute inovačniacute vyacutekonnosti Činnosti a naacutestroje pot ebneacute k realizaci těchto kroků jsou podrobněji rozebraacuteny v prezentaci a dalšiacutech komponentaacutech teacuteto p iacuteručky

Obr 3 shrnuje zaacutekladniacute čty i kroky budovaacuteniacute inovačniacute vyacutekonnosti Kliknutiacutem na pole obraacutezku se otev e prezentace s podrobnějšiacutem vysvětleniacutem

Obraacutezek 7-3 Čtyři kroky budovaacuteniacute inovačniacute vyacutekonnosti

714 Čtyři hlavniacute typy inovaciacute (podle předmětu inovace) Pokud jde o p edmět inovace rozlišuje Oslo Manual čty i typy inovaciacute produktovaacute inovace procesniacute inovace marketingovaacute inovace a organizačniacute inovace

Obraacutezek 7-4 Čtyři hlavniacute typy inovaciacute

Produktovaacute inovace je zavedeniacutem noveacuteho vyacuterobku nebo služby jehož charakteristiky nebo možneacute užitiacute jsou noveacute nebo vyacuterazně zlepšeneacute Pat iacute sem vyacuteraznaacute zlepšeniacute technickyacutech

specifikaciacute komponent a materiaacutelu zabudovaneacuteho software uživatelskeacuteho rozhraniacute a dalšiacutech funkčniacutech charakteristik

P iacuteklady produktovyacutech inovaciacute prvniacute p enosnyacute MP3 p ehraacutevač zavedeniacute brzdoveacuteho systeacutemu ABS navigačniacute systeacutem GPS a dalšiacute zlepšeneacute subsysteacutemy v automobilech

Procesniacute inovace je zavedeniacutem noveacute nebo podstatně zlepšeneacute metody vyacuteroby nebo distribuce Pat iacute sem podstatneacute změny postupů technologie za iacutezeniacute anebo softwaru

P iacuteklady novyacutech vyacuterobniacutech metod za azeniacute noveacuteho automatizovaneacuteho stroje do vyacuterobniacute linky zavedeniacute počiacutetačoveacute podpory konstruovaacuteniacute P iacuteklad noveacute metody distribuce zavedeniacute systeacutemu sledovaacuteniacute zbožiacute s pomociacute čaacuterovyacutech koacutedů nebo RFID (radiofrekvenčniacute identifikace)

Marketingovaacute inovace je zavedeniacutem noveacute marketingoveacute metody včetně podstatnyacutech změn designu nebo baleniacute vyacuterobku umiacutestěniacute vyacuterobku na trhu propagace vyacuterobku nebo stanoveniacute ceny

Marketingovaacute inovace se zamě uje na lepšiacute splněniacute pot eb zaacutekazniacuteka vstup na noveacute trhy nebo nalezeniacute noveacuteho miacutesta na trhu a jejiacutem ciacutelem je zvyacutešeniacute objemu prodejů Marketingovaacute inovace se od dalšiacutech marketingovyacutech naacutestrojů firmy odlišuje zavedeniacutem marketingoveacute metody kterou d iacuteve firma nepoužiacutevala Musiacute byacutet součaacutestiacute noveacute marketingoveacute koncepce nebo strategie kteraacute se vyacuterazně odlišuje od staacutevajiacuteciacutech marketingovyacutech metod Novaacute marketingovaacute metoda může byacutet použita jak pro noveacute tak pro staacutevajiacuteciacute produkty

Nap prvniacute použitiacute podstatně odlišneacuteho media nebo techniky ndash jako propagace vyacuterobku ve filmu nebo televizniacutem programu ndash je marketingovou inovaciacute

Organizačniacute inovace je zavedeniacutem noveacute organizačniacute metody do podnikovyacutech postupů pracovniacutech miacutest organizačniacutech a vnějšiacutech vztahů

Organizačniacute inovace může byacutet zamě ena na zvyacutešeniacute vyacutekonnosti podniku sniacuteženiacutem administrativniacutech naacutekladů zlepšeniacute pracovniacuteho prost ediacute (ktereacute vede ke zvyacutešeniacute produktivity) ziacuteskaacuteniacute p iacutestupu k neobchodovatelnyacutem aktivům (nap nekodifikovaneacute tacitniacute znalosti) nebo sniacuteženiacute cen dodaacutevek

Organizačniacute inovace se od dalšiacutech organizačniacutech změn ve firmě odlišuje tiacutem že jde o organizačniacute metodu kterou d iacuteve firma nepoužiacutevala

P iacuteklady prvniacute zavedeniacute postupů rozvoje pracovniacuteků (systeacutemy vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutecviku) vedouciacute mj ke sniacuteženiacute fluktuace prvniacute zavedeniacute systeacutemů iacutezeniacute vyacuterobniacutech nebo dodavatelskyacutech operaciacute (systeacutemy iacutezeniacute dodavatelskyacutech etězců podnikovyacute reinženyacutering štiacutehlaacute vyacuteroba a systeacutemy iacutezeniacute jakosti)

715 Přiacuterůstkovaacute radikaacutelniacute a přelomovaacute inovace

Prosiacutem zastavte a zamyslete se Nyniacute viacutete jak může inovace ovlivnit produkty procesy marketingoveacute aktivity a organizačniacute aspekty podniku Ale uacutespěšneacute řiacutezeniacute podniku pro uacutespěch na rychle se měniacuteciacutech trziacutech nestačiacute Pokud chcete byacutet skutečnyacutemi inovaacutetory musiacutete se učit nepřetržitě ndash každyacute den každou minutu Proč Protože inovaacutetor musiacute miacutet znalosti potřebneacute pro uacutečelneacute a efektivniacute inovace

Nyniacute p istoupiacuteme ke klasifikaci inovaciacute podle novosti vyacutesledků

Obraacutezek 7-5 Typy inovaciacute podle novosti vyacutesledků

P iacuterůstkovaacute (inkrementaacutelniacute) inovace zahrnuje modifikace zdokonaleniacute zjednodušeniacute konsolidaci posiacuteleniacute staacutevajiacuteciacutech produktů procesů marketingovyacutech a organizačniacutech metod Do teacuteto kategorie spadaacute většina inovaciacute

Některeacute p iacuteklady p iacuterůstkovyacutech inovaciacute

Mnoheacute verze PC nejsou originaacutelniacute ale všechny modely vychaacutezejiacute ze společneacute platformy

U většiny automobilů každoročniacute malaacute zlepšeniacute vedla k podstatneacutemu zlepšeniacute bezpečnosti uacutečinnosti a uživatelskeacuteho komfortu

Radikaacutelniacute inovace zahrnuje zavedeniacute radikaacutelně novyacutech vyacuterobků nebo služeb na jejichž zaacutekladě vznikajiacute noveacute podniky nebo celaacute odvětviacute nebo ktereacute způsobujiacute vyacuterazneacute změny celyacutech odvětviacute a vedou ke tvorbě novyacutech hodnot

P iacuteklady radikaacutelniacutech inovaciacute bankovnictviacute prodělalo adu změn bankomaty umožňujiacute p iacutestup k uacutečtu kdekoliv v celeacutem světě s pomociacute jednoducheacute plastickeacute karty

P elomoveacute inovace jsou p ekvapeniacutem Dochaacuteziacute k nim na zaacutekladě hlubokyacutech vyacutesledků ve vědě a technice iacutekaacuteme jim p elomoveacute proto že jsou něčiacutem co většina lidiacute považovala za nemožneacute

P elomoveacute inovace vytvaacute ejiacute něco noveacuteho nebo uspokojujiacute noveacute pot eby Jejich použitiacute a důsledky často daleko p esahujiacute původniacute zaacuteměry svyacutech tvůrců Mohou odstartovat vznik novyacutech průmyslovyacutech odvětviacute nebo transformovat staacutevajiacuteciacute

P iacuteklad p elomoveacute inovace prvniacute laseroveacute tiskaacuterny byly vyvinuty firmou Xerox Byly schopny vytisknout 60 listů za minutu s rozlišeniacutem 600 dpi (dots per inch) Nikdo d iacuteve nic takoveacuteho nevyrobil

716 Typy inovaciacute podle strategie

Inovace lze podle firemniacute strategie rozdělit do dvou skupin

otev eneacute inovace a uzav eneacute inovace

udržitelneacute a disruptivniacute inovace

Obraacutezek 7-6 Typy inovaciacute podle strategie

Podnik využiacutevajiacuteciacute strategii otev eneacute inovace ziacuteskaacutevaacute technologie ktereacute pot ebuje z vnějšiacuteho prost ediacute a licencuje technologie ktereacute vyvinul ale nehodlaacute saacutem využiacutevat Otev eneacute inovace jsou postaveny na efektivniacutem partnerstviacute Oteviacuterajiacute noveacute možnosti speciaacutelně pro maleacute a st edniacute podniky a jejich spolupraacuteci s univerzitami a vyacutezkumnyacutemi organizacemi

V modelu uzav enyacutech inovaciacute podnik p edpoklaacutedaacute že zaměstnaacutevaacute ty nejlepšiacute mozky v odvětviacute a tedy generuje rozviacutejiacute a komercializuje sveacute vlastniacute naacutepady Vychaacuteziacute z toho že podnik kteryacute vklaacutedaacute nejviacutece prost edků do VampV se stane vůdcem na trhu P edpoklaacutedaacute že podnik p iacutesně chraacuteniacute sveacute duševniacute vlastnictviacute aby zabraacutenil konkurenci využiacutet naacutepadů vzniklyacutech ve firmě Tento model p evažoval po většinu 20 stoletiacute

Prosiacutem zastavte a zamyslete se

Teď je ada na vaacutes Kterou strategii použiacutevaacute vaacuteš podnik Udělejte si chvilku času na p emyacutešleniacute Nemaacute cenu se p iacutet o to kteraacute strategie je lepšiacute nebo uacutečinnějšiacute ndash prostudujte niacuteže uvedeneacute p iacuteklady

P iacuteklady

V r 1981 byl osobniacute počiacutetač (PC) Xerox špičkovyacutem vysoce vyacutekonnyacutem počiacutetačem kteryacute byl schopen posiacutelat přijiacutemat a kvalitně tisknout dokumenty Xerox postavil kompletniacute systeacutem Star od chipů po software včetně vyacuteroby distribuce služeb a financovaacuteniacute Nebylo možneacute koupit jedinou stanici Xerox Star na prodej byl systeacutem pro tři uživatele umožňujiacuteciacute přiacutestup na siacuteť a sdiacutelejiacuteciacute laserovou tiskaacuternu Tato konfigurace staacutela asi $17000 V r 1981 byl osobniacute počiacutetač (PC) Xerox špičkovyacutem vysoce vyacutekonnyacutem počiacutetačem kteryacute byl schopen posiacutelat přijiacutemat a kvalitně tisknout dokumenty Xerox postavil kompletniacute systeacutem Star od chipů po software včetně vyacuteroby distribuce služeb a financovaacuteniacute Nebylo možneacute koupit jedinou stanici Xerox Star na prodej byl systeacutem pro tři uživatele umožňujiacuteciacute přiacutestup na siacuteť a sdiacutelejiacuteciacute laserovou tiskaacuternu Tato konfigurace staacutela asi $17000 To je p iacuteklad uzav eneacute inovace Na rozdiacutel od toho IBM PC staacutel asi $3000 a byl široce dostupnyacute jak pro podniky tak pro jednotlivce K faktorům jeho uacutespěchu přispěl zvuk značky IBM mnohem nižšiacute cena a zapojeniacute externiacutech dodavatelů hardwaru a softwaru Vyacuterobek byl přiacutekladem otevřeneacute inovace Procesor dodaacuteval Intel operačniacute systeacutem Microsoft a aplikačniacute software dalšiacute dodavateleacute Model otevřenyacutech inovaciacute byl pro IBM uacutespěšnyacute v tom že využila siacutely svyacutech partnerů IBM se nepokoušela sama vytvořit a kontrolovat technologii a tržniacute siacutely rychle vytvořily konkurenci mezi dodavateli IBM si uvědomila že produktem byl osobniacute počiacutetač ne firemniacute Ačkoliv Xerox vyraacuteběl modely Alto a Star několik let nedokaacutezal přijmout efektivniacute strategie Naviacutec nevyužiacuteval ani ty nejsilnějšiacute aspekty modelu otevřenyacutech inovaciacute ndash např nezajistil patentovou ochranu svyacutech technologiiacute a nevypracoval uacutečinnou licenčniacute strategii

Přiacutestup otevřenyacutech inovaciacute přijatyacute IBM na trhu jasně dominoval Stojiacute však za povšimnutiacute že IBM se neudržela v sedle O dnešniacutech PC se mluviacute častěji jako o ldquoWintelrdquo počiacutetačiacutech než jako o ldquoIBM počiacutetačiacutechrdquo To odraacutežiacute skutečnost že architektura systeacutemu a tržniacute dominance jsou dnes hnaacuteny operačniacutem systeacutemem Microsoftu a chipy od Intelu Protože IBM nemělo žaacutednaacute vyacutehradniacute praacuteva neudržela si kontrolu trhu a vedouciacute postaveniacute přešlo na firmy s kliacutečovyacutemi technologiemi

Christensen (1997) zavedl koncept disruptivniacute inovace vychaacutezejiacuteciacute ze dvou p edpokladů

Absorpčniacute kapacita zaacutekazniacuteků na každeacutem trhu je omezenaacute

Technologickyacute pokrok je obvykle rychlejšiacute než schopnost trhu ho využiacutet

Zatiacutemco tradičniacute zavedeneacute firmy se často zamě ujiacute na udržitelnou inovaci a nabiacutezejiacute lepšiacute produkty ktereacute mohou byacutet nabiacutezeny s vyššiacute maržiacute disrupto i komercializujiacute jednoduššiacute leacutepe p izpůsobeneacute produkty meacuteně naacuteročnyacutem uživatelům Časem trajektorie disruptivniacute inovace protne požadavky naacuteročnějšiacutech uživatelů a disruptor často vytlačiacute d iacuteve uacutespěšneacute konkurenty z trhu Tento model je ilustrovaacuten obr 7

Obraacutezek 7-7 Model disruptivniacutech inovaciacute

zdroj upraveno podle (Christensen 1997)

717 Inovace shora dolů a zdola nahoru

Ve většině organizaciacute probiacutehajiacute inovace buď shora dolů nebo zdola nahoru

Obraacutezek 7-8 Inovace shora dolů nebo zdola nahoru

Inovace shora dolů majiacute tu vyacutehodu že jejich tempo je nastaveno shora vedeniacute stanoviacute ciacutele a poskytuje zdroje Implementaci provaacutediacute vhodně vybraniacute lideacute

Ti kte iacute pracujiacute na projektu se nemusiacute prosit o zdroje Tento p iacutestup maacute formu rozhodnutiacute nap

Prozkoumaacuteme noveacute trhy Vy adiacuteme některyacute segment našiacute produkce Budeme konkurovat na noveacutem trhu s novyacutem vyacuterobkem Investujeme do noveacute technologie Investujeme do automatizace vyacuteroby

Takovaacute rozhodnutiacute jasně stanoviacute kam se firma bude v budoucnu ubiacuterat Jedinyacutem omezeniacutem v p iacutepadě inovace shora dolů jsou lidskeacute zdroje

P iacuteklady inovace shora dolů V r 1982 Canon hledal novou koncepci pro trh kopiacuterek a zkoumal možnosti uplatněniacute lehkyacutech kompaktniacutech kopiacuterek Management si uvědomoval že novaacute kopiacuterka nevznikne malyacutemi změnami komponent a konstrukce Pot eboval důkladnou analyacutezu trhu aby zjistil požadovaneacute vlastnosti vyacutehody a p iacutenosy Canon sestavil projektovyacute tyacutem na vysokeacute uacuterovni do nějž pat ili

Projektovyacute manager ndash editel Centra vyacutevoje reprografickyacutech produktů Asistent projektoveacuteho managera editel uacutetvaru technickeacuteho plaacutenovaacuteniacute a operaciacute Zaacutestupci iacutezeniacute jakosti finance a marketingu Tyacutem zkoumajiacuteciacute problematiku barevneacuteho kopiacuterovaacuteniacute

Inovace zdola nahoru je inovace vznikajiacuteciacute někde na nižšiacutech uacuterovniacutech (diacutelna uacutetvar hellip) Podněty od kohokoliv jsou cenneacute Tato inovace je největšiacute vyacutezvou pro inovaacutetory ndash lidi kte iacute mysliacute jinak majiacute mnoho otaacutezek a mnoho zaacutejmů jsou nespokojeni pokud se nic neměniacute jsou často považovaacuteniacute za arogantniacute diacutevajiacute se na věci z jineacute perspektivy častěji se ptajiacute ldquoproč nerdquo než ldquopročrdquo jsou zdrojem probleacutemů managementu na vyššiacutech uacuterovniacutech ale jsou hnaciacute silou jsou budoucnostiacute podniku Jsou to lideacute kte iacute p ichaacutezejiacute s naacutepady a jsou ochotni podstoupit pracnyacute proces p esvědčit nejprve sebe a pak manažery na několika uacuterovniacutech o hodnotě sveacuteho naacutepadu

P iacuteklad inovace zdola nahoru 3M je dobryacutem p iacutekladem inovace zdola nahoru Dnes působiacute v 63 zemiacutech a celosvětově prosazuje podnikatelskeacuteho ducha Je vůdcem trhu potahovanyacutech a netkanyacutech brusnyacutech pomůcek paacutesků originaacutelniacuteho složeniacute dopravniacutech a osobniacutech bezpečnostniacutech za iacutezeniacute mediciacutenskyacutech farmaceutickyacutech a zdravotnickyacutech informačniacutech systeacutemů vedouciacutem dodavatelem spojovaciacutech izolačniacutech a ochrannyacutech prvků pro elektronickyacute průmysl Vyraacutebiacute lepiacuteciacute papiacuterky Post-it Notes a mnoho p iacutebuznyacutech vyacuterobků

Inovace je čaacutestiacute organizačniacute kultury kteraacute se vytvaacute ela viacutece než 75 let Tato kultura poskytuje velkou volnost a p iacuteležitosti ke zkoumaacuteniacute novyacutech naacutepadů ale současně je vedena provozniacute a finančniacute discipliacutenou V historii některyacutech produktů ktereacute dnes pat iacute mezi nejuacutespěšnějšiacute najdeme hrozby managementu že některeacute aktivity je nutneacute zastavit a současně odhaluje že ti kteryacutem bylo takto vyhrožovaacuteno často pokračovali ve sveacutem uacutesiliacute ktereacute bylo nakonec uacutespěšneacute navzdory naacutemitkaacutem vedeniacute

72 Šiacute eniacute inovaciacute Podnik jehož hlavniacutem ciacutelem je obstaacutet na trhu mezi konkurenty musiacute neustaacutele zdokonalovat svůj produkt či službu Podniky ktereacute sveacute produkty naacuteležitě neinovujiacute nebo neuvaacutedějiacute na trh noveacute produkty se po faacutezi uacutepadku dostaacutevajiacute do špatneacute situace jelikož ztraacutecejiacute konkurenceschopnost

Existuje mnoho faktorů ovlivňujiacuteciacutech s jakou pravděpodobnostiacute a jak rychle lideacute p ijmou inovaci Platiacute že inovace bude pravděpodobněji p ijata snadněji a rychleji pokud je lepšiacute než zažityacute standard Hlavniacutem faktorem p ijiacutemaacuteniacute inovaciacute je jednoduchost Pokud je inovaci těžkeacute použiacutevat nebo se ji naučit lideacute budou vaacutehat zda ji p ijmout a to nezaacutevisle na tom jak dobraacute inovace je Jestli se lidem zdaacute inovace laacutekavaacute a dobraacute neodolajiacute jejiacutemu p ijmutiacute P i p ijetiacute inovace hraje teacutež velkou roli reakce okoliacute

Někte iacute jedinci inovaci p ijiacutemajiacute ochotněji než jiniacute Aby byla inovace pro danou ciacutelovou skupinu p ijata je t eba znaacutet vlastnosti teacuteto ciacuteloveacute skupiny Rozlišujeme pět tzv p ijiacutemaciacutech kategoriiacute (viz obr9)

1 Innovators (inovaacuteto i) ndash lideacute nadšenci kte iacute chtějiacute byacutet prvniacute ve vyzkoušeniacute inovace Jsou ochotniacute odvaacutežniacute a většinou prvniacute kte iacute objeviacute noveacute ideje Tuto čaacutest populace je snadneacute zaujmout a je snadneacute od niacute ziacuteskat zpětneacute vazby ktereacute mohou byacutet podnětem dalšiacutech inovaciacute

2 Early adopters (brzciacute p iacutejemci) ndash vniacutemajiacute pot ebu změny dokaacutežiacute rychle p ijmout novou myšlenku neniacute t eba je p esvědčovat pomaacutehaacute nap doprovodit produkt o bdquoknow-howldquo

3 Early Majority (časnaacute většina) ndash p ijiacutemajiacute inovace d iacuteve než průměrnyacute člověk Pot ebujiacute důkaz funkčnosti inovace ktereacute mohou ziacuteskat nap s p iacutepadovyacutemi studiemi uacutespěchů

4 Late Majority (pozdniacute většina) ndash p ijiacutemajiacute inovaci až po jejiacutem odzkoušeniacute nebo schvaacuteleniacute většinou Jsou vůči změně skeptičtiacute Seznamte je s tiacutem kolik jinyacutech lidiacute inovaci vyzkoušelo a uacutespěšně p ijalo

5 Laggards (opozdilci) ndash tuto kategorii je nejtěžšiacute p esvědčit Jsou vůči změně velmi skeptičtiacute a omezovaacuteni tradicemi Dodejte důkazy a statistiky že se neniacute čeho baacutet a inovace je ostatniacutemi uacutespěšně p ijata

Obraacutezek 7-9 Šiacuteřeniacute inovaciacute podle Rogerse

Zdroj ROGERS Everett Mitchell (2003) Diffusion of innovations (5th ed) New York Free Press

73 Zdroje podnikatelskyacutech naacutepadů Vyhledaacutevaacuteniacute a hodnoceniacute p iacuteležitostiacute

Zdroje inovačniacutech podnětů je t eba hledat jak uvnit organizace tak ve vnějšiacutem prost ediacute Potenciaacutelniacute zdroje inovačniacutech podnětů jsou uvedeny v tabulce 71

Tabulka 0-1 Zdroje inovačniacutech podnětů

Zdroje inovačniacutech podnětů

Vnitřniacute prostřediacute Vnějšiacute prostřediacute vlastniacute VaV technickeacute uacutetvary - projekce

konstrukce technologie produkce (vyacuteroba poskytovaacuteniacute

služeb) marketing a prodej logistika (naacutekup a zaacutesobovaacuteniacute) zaacuteručniacute i pozaacuteručniacute servis vlastniacuteci

zaacutekazniacuteci dodavateleacute konkurence konzultanti vyacutezkumneacute instituce školy univerzity odborneacute publikace Internet vyacutestavy veletrhy odborneacute seminaacute e a

konference reklamniacute agentury investo i meacutedia autorizovaneacute zkušebny certifikačniacute

agentury staacutetniacute instituce ve ejnyacute sektor legislativa globalizace p iacutestup k EU

Tento seznam si neklade naacuterok na uacuteplnost a nesnažiacute se o se azeniacute podnětů podle jejich frekvence nebo důležitosti - pro širokeacute spektrum organizaciacute to ostatně ani neniacute možneacute neboť každaacute maacute svoje specifickeacute podmiacutenky a priority

P i vyhledaacutevaacuteniacute inovačniacutech podnětů je t eba si uvědomit že se uplatňujiacute dva aspekty

tah trhu hledaacuteniacute nejlepšiacute cesty k uspokojeniacute nově vznikajiacuteciacute zaacutekaznickeacute poptaacutevky Inovačniacute podněty smě ujiacute k vylepšeniacute existujiacuteciacutech produktů rozšiacute eniacute existujiacuteciacute nabiacutedky či sniacuteženiacute ceny Tah trhu většinou vede ke vzniku podnětů pro průběžneacute p iacuterůstkoveacute inovace nebo pro inovace procesů

tlak vědeckotechnickeacuteho rozvoje hledaacuteniacute komerčniacuteho uplatněniacute pro noveacute podněty vyplyacutevajiacuteciacute z vyacutesledků VaV (vlastniacuteho i ciziacuteho) generovaacuteniacute novyacutech trhů pro koncepčně

odlišneacute produkty Tento typ inovačniacutech podnětů často vede k podstatnyacutem zlomovyacutem inovaciacutem Protože se podstatneacute inovace zamě ujiacute na vznik novyacutech dosud neprozkoumanyacutech pot eb jsou mnohem riskantnějšiacute p i uacutespěšneacutem vstupu na trh jsou však takeacute zdrojem vysokyacutech zisků

731 Sedm zdrojů inovačniacutech přiacuteležitostiacute Drucker (1993) uvaacutediacute sedm zdrojů inovačniacutech p iacuteležitostiacute Prvniacute čty i jsou vzhledem k podniku nebo instituci vnit niacute Jsou poměrně spolehlivyacutem indikaacutetorem změn ke kteryacutem buď už došlo nebo k jejichž vyvolaacuteniacute stačiacute jen maleacute uacutesiliacute Jsou jimi

- neočekaacutevaneacute udaacutelosti - neočekaacutevanyacute uacutespěch nebo neuacutespěch neočekaacutevanaacute vnějšiacute udaacutelost - rozpor - mezi skutečnostiacute takovou jakaacute je a takovou jakou bychom ji chtěli miacutet - inovace založenaacute na změně pracovniacuteho postupu - změna struktury odvětviacute nebo trhu na kterou neniacute nikdo p ipraven

Dalšiacute t i zdroje inovaciacute jsou vnějšiacute - demografickeacute změny - změny v pohledu na svět - noveacute znalosti

Těchto sedm zdrojů je se azeno podle klesajiacuteciacute spolehlivosti a p edviacutedatelnosti Na rozdiacutel od obecneacuteho miacuteněniacute jsou inovace založeneacute na novyacutech vědeckyacutech poznatciacutech nejriskantnějšiacute A naopak všedniacute analyacuteza neočekaacutevanyacutech uacutespěchů nebo neuacutespěchů obvykle neniacute p iacuteliš riskantniacute a na niacute založeneacute inovace se obvykle v kraacutetkeacute době po sveacutem zavedeniacute projeviacute mě itelnyacutemi vyacutesledky - ať už jako uacutespěšneacute nebo jako neuacutespěšneacute

Pro všechny tyto p iacuteležitosti je charakteristickeacute že došlo k nějakeacute změně Je tedy důležiteacute si včas uvědomit že se něco změnilo To je možneacute jen tehdy pokud organizace stanoviacute indikaacutetory ktereacute jsou mě itelneacute a sleduje jejich trendy Indikaacutetory by měly byacutet součaacutestiacute podnikatelskyacutech plaacutenů a management firmy by měl pravidelně porovnaacutevat plaacutenovaneacute trendy se skutečnostiacute a důkladně analyzovat jakeacutekoliv odchylky

732 Podněty z tržniacuteho prostřediacute Zaacutekazniacuteci Většina inovačniacutech podnětů vychaacuteziacute od zaacutekazniacuteků Chce-li firma se svyacutemi inovacemi uspět musiacute znaacutet pot eby a probleacutemy svyacutech zaacutekazniacuteků sledovat jejich reakce a byacutet p ipravena na pružnou a rychlou reakci Pro uacutespěch produktu na trhu jsou často důležiteacute zdaacutenliveacute maličkosti

Firma by měla rozviacutejet a udržovat kontakty se svyacutemi zaacutekazniacuteky či zaacutekaznickyacutemi sdruženiacutemi a využiacutevat těchto kontaktů k ziacuteskaacutevaacuteniacute informaciacute o tom jak jsou jejiacute produkty zaacutekazniacuteky využiacutevaacuteny s jakyacutemi probleacutemy se p itom zaacutekazniacuteci setkaacutevajiacute a jak se s nimi vyrovnaacutevajiacute Důležiteacute je sbiacuterat naacuteměty zaacutekazniacuteků na uacutepravy existujiacuteciacutech produktů I když obecneacute zaacutesady jsou tyteacutež bude pravděpodobně použiacutevat jineacute postupy firma jejiacutež produkty jsou určeny pro jinou firmu (obchod typu B2B - business to business) a jineacute firma jejiacutež produkty jsou určeny pro koncoveacuteho spot ebitele (B2C - business to customer) Rozdiacutely mezi těmito dvěma druhy zaacutekazniacuteků jsou

B2B - meacuteně zaacutekazniacuteků historie kvalifikovanějšiacute reakce p edviacutedatelnějšiacute chovaacuteniacute B2C - hodně zaacutekazniacuteků často nep edviacutedatelneacute reakce

Po p ijetiacute a registraci inovačniacuteho podnětu musiacute naacutesledovat dalšiacute kroky ktereacute by měly veacutest ke konečneacutemu rozhodnutiacute o realizovatelnosti podnětu Podněty ktereacute jsou v současneacute době a

situaci poklaacutedaacuteny za nerealizovatelneacute je však vhodneacute ponechat v zaacutesobniacuteku naacutepadů často se mohou hodit později

P i zpracovaacuteniacute inovačniacuteho podnětu je možneacute uplatnit adu inovačniacutech technik jejichž podrobnějšiacute charakteristiky a popisy lze najiacutet v literatu e jejiacutež seznam je uveden na konci tohoto modulu Zde uvedeme jen několik zaacutekladniacutech technik ktereacute se mohou uplatnit v počaacutetečniacutech faacuteziacutech zpracovaacuteniacute inovačniacuteho podnětu

Součaacutestiacute analyacutezy inovačniacuteho podnětu může byacutet i p edběžneacute zjištěniacute potenciaacutelu inovace na trhu ktereacute je pak jedniacutem ze vstupů pro zpracovaacuteniacute studie proveditelnosti Vybranyacutem zaacutekazniacutekům p edložiacuteme specifikaci vyacutekres obraacutezek model a vyžaacutedaacuteme si od nich vyjaacuted eniacute zda produkt vzbudil jejich zaacutejem zda (a proč) by mu dali p ednost p ed konkurenčniacutemi produkty zda budou miacutet o produkt zaacutejem (a za jakou cenu) eventuaacutelně jak by se produkt mohl viacutece p izpůsobit jejich pot ebaacutem Doporučujeme aby se p i prezentaci produktu odpovědnyacute pracovniacutek firmy iacutedil několika zaacutesadami

Prezentace musiacute byacutet realistickaacute Uvědomte si že p edstava musiacute byacutet nakonec realizovaacutena neslibujte nic co byste později nemohli splnit

Prezentace musiacute byacutet jednoduchaacute naacutezornaacute a přesnaacute Zaacutekazniacutek musiacute pochopit principy inovace jejiacute p ednosti i slabiny Využijte k tomu všech dostupnyacutech prost edků (obraacutezky grafy modely počiacutetačovaacute animace) p i p iacutepravě prezentace využijte poznatků nebo p iacutemeacute spolupraacutece s pedagogem psychologem grafikem

Volte reprezentativniacute vzorek zaacutekazniacuteků Zaacutekazniacuteci kteryacutem prezentujete svoji koncepčniacute p edstavu by měli byacutet statisticky reprezentativniacutemi reprezentanty p edpoklaacutedaneacuteho ciacuteloveacuteho trhu

Prezentace musiacute byacutet přiměřenaacute Je určena k posouzeniacute prodejnosti noveacuteho produktu pot ebujete realistickou reakci zaacutekazniacuteka Z prezentace nesmiacute čišet snaha cokoliv zaacutekazniacutekovi vnucovat

Na coursewaru je uveden p iacuteklad dotazniacuteku určeneacuteho ke zjištěniacute zaacutekazniacutekova naacutezoru na inovaci (viz teacutež Pitra 1997 str 68-69)

Dodavateleacute Dodavateleacute inovujiacute svoje produkty a hledajiacute pro ně uplatněniacute Mohou se tak staacutet zdrojem inovačniacutech podnětů vychaacutezejiacuteciacutech z jejich inovačniacutech vyacutesledků

Konkurence Znalost produktů a procesů konkurence může byacutet vyacuteznamnyacutem zdrojem inovačniacutech podnětů Můžeme jeho pojetiacute obohatit a diacuteky tomu uveacutest na trh dokonalejšiacute produkt můžeme leacutepe specifikovat trhy nebo segmenty trhu pro sveacute vlastniacute produkty Uvědomme si však že se stejně tak naše firma může staacutet zdrojem inovačniacutech podnětů pro konkurenci

Součaacutestiacute p iacutepravy noveacuteho nebo zdokonaleneacuteho produktu je analyacuteza konkurence P i niacute se existujiacuteciacute nebo očekaacutevaneacute konkurenčniacute produkty porovnaacutevajiacute s navrhovanyacutem produktem a vyhodnotit možneacute reakce konkurence na naacuteš novyacute produkt a to z naacutesledujiacuteciacutech hledisek

naacuteklady a kvalita

celkovaacute ekonomickaacute analyacuteza

p iacutestup k trhu (zaacutekazniacuteci dodavateleacute atd) Tuto tradičniacute analyacutezu lze doplnit benchmarkingem p i němž identifikujeme procesy ktereacute vyžadujiacute zdokonaleniacute porovnaacuteme je s obdobnyacutemi procesy v jinyacutech organizaciacutech a ziacuteskaneacute poznatky využijeme ke zvyacutešeniacute operativniacute a strategickeacute efektivnosti firmy

733 Inovačniacute podněty VaV

VaV je vyacuteznamnyacutem zdrojem inovačniacutech podniků a zvlaacuteště v technologicky zamě enyacutech firmaacutech maacute nezastupitelnou uacutelohu Maleacute a st edniacute podniky prakticky neprovaacutedějiacute zaacutekladniacute vyacutezkum u ktereacuteho jsou většinou nutneacute velkeacute investice p esahujiacuteciacute možnosti MSP doba naacutevratnosti investic velice dlouhaacute a rizikovost projektů je pro MSP p iacuteliš vysokaacute

Idea kteraacute maacute veacutest k inovaci musiacute byacutet nejd iacutev vyhledaacutena To provaacutediacute tzv vyhledaacutevaciacute

vyacutezkum jehož uacutekolem je monitorovaacuteniacute vědeckotechnickyacutech a ekonomickyacutech informaciacute a identifikace inovačniacutech podnětů využitelnyacutech v organizaci Je znaacutemo že ze sta novyacutech naacutepadů se komerčně zhodnotiacute jeden - dva naacutepady Ty pak musiacute nejen pokryacutet naacuteklady nutneacute ke vzniku všech sto původniacutech naacutepadů ale vytvo it ještě rezervu Pokud však bychom neprozkoumali těch sto původniacutech naacutepadů neobjevili bychom ani ten jeden - dva uacutespěšneacute

Uacutekolem aplikovaneacuteho vyacutezkumu je ziacuteskaacuteniacute znalostiacute a prost edků využitelnyacutech ke splněniacute konkreacutetniacutech p edem stanovenyacutech ciacutelů

Vyacutevoj je procesem systematickeacuteho využiacutevaacuteniacute znalostiacute a prost edků ziacuteskanyacutech aplikovanyacutem vyacutezkumem pro vytvo eniacute noveacuteho nebo zdokonaleniacute existujiacuteciacuteho produktu nebo pro vytvo eniacute či modifikaci procesů

Maleacute a st edniacute podniky často nemajiacute dostatečneacute kapacity a zdroje pro vlastniacute vyacutezkum a vyacutevoj Důležitou roli maacute transfer know-how tj využitiacute poznatků vytvo enyacutech jinou organizaciacute Jako vhodneacute ešeniacute se často ukazuje tzv outsourcing což znamenaacute že se provedeniacute VaV nebo některeacute z jeho faacuteziacute objednaacute u externiacute organizace Firma tedy nemusiacute zaměstnaacutevat pracovniacuteky pro ktereacute jinak nemaacute uplatněniacute nebo ktereacute nemůže využiacutet na plnou kapacitu Protože VaV je naacutekladnyacute sdružujiacute staacutele častěji sveacute siacutely a prost edky ke společneacute realizaci vědeckovyacutezkumnyacutech programů i firmy ktereacute si jinak konkurujiacute

Ve všech faacuteziacutech VaV a p i všech vyacuteše uvedenyacutech formaacutech spolupraacutece s externiacutemi organizacemi může MSP vyacuteznamně pomoci spolupraacutece s univerzitou (a univerzitě naopak může prospět spolupraacutece s MSP)

734 Vnitřniacute podněty

Častyacutem zdrojem inovačniacutech podnětů jsou i podněty vychaacutezejiacuteciacute z vnit niacuteho prost ediacute firmy Pat iacute mezi ně prvniacute čty i ze sedmi zdrojů inovaciacute uvedenyacutech v 731 Obvykle se tyto zdroje kombinujiacute s vnějšiacutemi zdroji P i jejich rozviacutejeniacute je možneacute použiacutet kreativniacutech nebo inovačniacutech technik (viz nap podkapitola 7-4 teacuteto p iacuteručky)

735 Evidence podnětů

Protože originaacutelniacute tvůrčiacute naacutepady jsou vzaacutecneacute a je škoda nechat je zapadnout je t eba v organizaci vytvo it systeacutem praacutece s inovačniacutemi podněty Zaacutekladem takoveacuteho systeacutemu je pově eniacute některeacuteho pracovniacuteka (manažera inovaciacute) sběrem inovačniacutech podnětů jejich evidenciacute a p iacutepravou k posouzeniacute jejich proveditelnosti

P i sběru podnětů a jejich evidenci můžeme s vyacutehodou použiacutet

některeacute z vhodnyacutech kreativniacutech technik (kreativniacute naacutestěnka na kterou může každyacute umiacutestit svůj naacutepad)

informačniacutech technologiiacute - pokud je ve firmě zaveden nějakyacute informačniacute systeacutem lze jej použiacutet ke sběru podnětů Ve firemniacute siacuteti (intranetu) můžeme zp iacutestupnit šablony formulaacute ů nebo vytvo it aplikaci pro sběr podnětů stačiacute však i elektronickaacute pošta Je t eba miacutet na vědomiacute že někte iacute zaměstnanci nemajiacute s IT zkušenosti těm je pak t eba nabiacutednout

jineacute možnosti - tužku a papiacuter telefon osobniacute rozhovor

Na courseware najdete p iacuteklad formulaacute e pro evidenci inovačniacuteho podnětu P i zpracovaacuteniacute podnětu vznikajiacute dalšiacute dokumenty ktereacute se k němu vztahujiacute Pro usnadněniacute orientace v dokumentaci je možno použiacutet různeacute p iacutestupy v zaacutevislosti na tom jakyacute informačniacute systeacutem firma použiacutevaacute Uvedenyacute jednoduchyacute p iacuteklad využiacutevaacute hypertextovyacutech odkazů v dokumentech vytvo enyacutech textovyacutem editorem MS Word K vytvo eniacute hypertextoveacuteho odkazu použijeme ikonky Vložit hypertextovyacute odkaz - Propojit se souborem nebo adresou URL - Prochaacutezet

74 Zaacuteklady tvorby naacutepadů

Nejlepšiacutem způsobem jak dostat dobryacute naacutepad je miacutet spoustu naacutepadů (Linus Pauling)

Prostudovaacuteniacutem teacuteto komponenty se naučiacutete proč a kdy podporovat kreativniacute ešeniacute jakeacute jsou zaacuteklady tvorby naacutepadů (individuaacutelniacute kreativita skupinovaacute kreativita organizačniacute kreativita) a jakeacute faktory podporujiacute kreativitu nebo jiacute naopak potlačujiacute Studium teacuteto komponenty zabere 50-60 minut vašeho času

Kreativita inovace a efektivniacute využiacutevaacuteniacute znalostiacute jsou dnes pro uacutespěch podnikaacuteniacute nepostradatelneacute Optimaacutelniacute využitiacute organizačniacute kreativity inovaciacute a znalostiacute je velkou vyacutezvou pro všechny podniky bez ohledu na jejich velikost a odvětviacute v němž působiacute Většina podniků je zaacutevislaacute na vyacutevoji podmiacuteněneacutem kreativniacutemi naacutepady designem ešeniacutemi vyacuterobky a službami P ežitiacute a uacutespěch organizace zvlaacuteště v dlouhodobeacute perspektivě zaacutevisiacute na kreativitě

Kreativita neniacute pouze vrozenyacutem nadaacuteniacutem je takeacute dovednostiacute ktereacute se lze učit a kterou lze rozviacutejet Rozvoj kreativity v organizaci zaacutevisiacute na směsi faktorů od individuaacutelniacutech vlastnostiacute až po vlivy vnějšiacuteho prost ediacute 741 Jak podpořit a uvolnit tvorbu naacutepadů Původně se vyacutezkum kreativity soust eďoval na kreativniacute osobnost Dnes jsou součaacutestiacute vyacutezkumu i naacutesledujiacuteciacute oblasti

Individuaacutelniacute kreativita Skupinovaacute (tyacutemovaacute) kreativita Organizačniacute kreativita Barieacutery kreativity Opat eniacute pro podporu kreativity na pracovišti

Můžeme jasně rozlišit dva typy jednotlivců (i skupin a organizaciacute)

Adaptoři daacutevajiacute p ednost tomu dělat věci leacutepe pokoušejiacute se o zlepšeniacute bez radikaacutelniacutech změn

Inovaacutetoři daacutevajiacute p ednost tomu dělat lepšiacute věci dělat to odlišně pokoušejiacute se o radikaacutelniacute změny

Pokud jde o kreativniacute jednotlivce studovali je vyacutezkumniacuteci z mnoha hledisek Dva kreativniacute lideacute se mohou podstatně lišit Styl kreativity se vztahuje ke způsobu jakyacutem se kreativita projevuje (ldquoJak kreativniacute jsterdquo ldquoJak se vaše kreativita projevujerdquo) zatiacutemco stupeň kreativity se vztahuje ke schopnosti tvo it (ldquoJak moc jste kreativniacuterdquo)

Tabulka 0-2- Hlavniacute charakteristiky adaptorů a inovaacutetorů

Neniacute možneacute iacuteci že jeden z těchto stylů je jednoznačně lepšiacute V organizaciacutech i tyacutemech jsou obvykle v různeacutem poměru zastoupeni inovaacuteto i i adapto i

Prosiacutem zastavte se a zamyslete se Považujete se za kreativniacuteho Projevuje se ve vašiacute praacuteci originalita Je pro vaacutes v praacuteci důležitaacute kreativita Považujiacute vaacutes vašiacute kolegoveacute za kreativniacute osobnost

Skupinovaacute kreativita

Ukazuje se že jedniacutem z nejlepšiacutech způsobů tvorby naacutepadů je požaacutedat skupinu aby použila jednu ze znaacutemyacutech metod podpory kreativity (nap brainstorming brainwriting metodu 6-3-5 analogie10 atd) k tvorbě ešeniacute kteraacute co nejleacutepe využiacutevajiacute lidskyacute potenciaacutel Skupiny různeacute velikosti složeneacute z jednotlivců s různyacutemi profesniacutemi zkušenostmi majiacute většiacute šanci na roz ešeniacute probleacutemu než jednotlivci

Prosiacutem zastavte se a zamyslete se Použiacutevaacutete ve vašiacute organizaci techniky skupinoveacute kreativity Pokud ne mysliacutete že by to staacutelo za pokus

Skupinovaacute kreativita může byacutet ovlivněna faktory uvedenyacutemi na obr 10

Obraacutezek 7-10Faktory ovlivňujiacuteciacute skupinovou kreativitu

Zdroj InnoSkills 2005 742 Organizačniacute kreativita

V dnešniacutem konkurenčniacutem prost ediacute je pro všechny organizace důležitaacute organizačniacute kreativita kteraacute je ovlivněna různyacutemi faktory mezi něž pat iacute kreativniacute prost ediacute a styly iacutezeniacute a vedeniacute

Faktory ovlivňujiacuteciacute organizačniacute kreativitu

Mezi faktory ovlivňujiacuteciacute organizačniacute kreativitu pat iacute rozhodovaciacute činnosti zapojeniacute uživatelů a zaacutekazniacuteků organizačniacute architektura respekt otev enaacute komunikace systeacutem odměňovaacuteniacute vyacuteběr zaměstnanců dostupnost zdrojů technologie jasneacute stanoveniacute ciacutelů stupeň byrokracie autonomie kolegiaacutelniacute spolupraacutece p iacutestup k riziku aj

Kreativniacute prost ediacute Kreativniacute prost ediacute je takoveacute v němž lideacute svobodně vyslovujiacute sveacute naacutepady a pozitivniacute zpětneacute vazby podporujiacute dalšiacute rozviacutejeniacute naacutepadů

Obraacutezek 7-11Kreativniacute prostřediacute

Zdroj InnoSkills 2005

Prosiacutem zastavte se a zamyslete se

Na zaacutekladě toho co jste si praacutevě p ečetli ndash je vaše prost ediacute kreativniacute

Jak vytvo it kreativniacute prost ediacute

Můžete si iacuteci že kreativniacute prost ediacute je skvělaacute věc ndash ale jak ho vytvo it Odpověď je jednoduchaacute a intuitivniacute Chovej se k jinyacutem tak jak chceš aby se oni chovali k tobě Zjistiacuteš že když nechaacuteš prostor pro kreativitu jinyacutem oni ti to vraacutetiacute

Nekritizuj a p edčasně neodsuzuj naacutepady jinyacutech podněcuj je aby se o sveacute naacutepady podělili s tebou (a ostatniacutemi)

Tvyacutem uacutekolem je pomaacutehat lidem p evaacutedět jejich naacutepady do praxe Podporuj je poraď jim poklaacutedej užitečneacute otaacutezky

Nesmiacuteš lidem kraacutest jejich naacutepady a p edstiacuterat že jsou tvoje jinak se s tebou ostatniacute p estanou bavit o svyacutech naacutepadech

Musiacuteš miacutet odvahu a vyptaacutevat se na jejich naacutepady i když se zdaacute že to nemaacute smysl nebo dokonce i když maacuteš svůj vlastniacute naacutepad jak probleacutem vy ešit Pokud jejich naacutepady nevyužiješ vysvětli proč a nezapomeň poděkovat

Ptaacuteš-li se na naacutezory druhyacutech ziacuteskaacutevaacuteš jejich respekt a důvěru což p ispiacutevaacute k vytvaacute eniacute kreativniacuteho prost ediacute

Nejd iacutev se snaž porozumět ostatniacutem teprve pak hledej porozuměniacute jinyacutech

743 Barieacutery kreativity

Novyacute naacutepad je pouze počaacutetkem nikoliv koncem kreativniacuteho procesu D iacuteve než se naacutepad stane ešeniacutem musiacute p ekonat spoustu p ekaacutežek

Je snazšiacute naacutepad zabiacutet než jej podpo it a transformovat v uacutespěšneacute ešeniacute Daacutevejte si pozor abyste neničili naacutepady jinyacutech jinak se s vaacutemi p estanou o nich bavit a půjdou za někyacutem jinyacutem

Je opravdu těžkeacute byacutet konstruktivniacute pokud k vaacutem někdo p ijde s naacutepadem kteryacute se zdaacute pošetilyacute a nerealizovatelnyacute Ale uvědomte si že za normaacutelniacute situace lideacute nep ichaacutezejiacute uacutemyslně se špatnyacutemi naacutepady a měli byste se tedy snažit nejd iacuteve pochopit proč vaacutem o sveacutem naacutepadu p išli iacuteci Pravděpodobně na něm najdete něco užitečneacuteho nebo pomůžete pochopit proč to tak nejde Nejd iacutev musiacutete porozumět důvodům proč si autor naacutepadu mysliacute že to bude fungovat teprve pak můžete reagovat tak aby vaacutem autor porozuměl

Obraacutezek 7-12 Jak zabiacutet naacutepad

744 Naacutevrhy na podpořeniacute kreativity v pracovniacutem prostřediacute Mezi vyacutezkumniacuteky kte iacute se zabyacutevajiacute kreativitou obecně panuje shoda v tom že kreativita je vyacutesledkem kombinace mnoha faktorů mezi něž pat iacute rysy a charakteristiky osobnosti i vlivy společnosti kultury a prost ediacute Vyacutezkumy potvrzujiacute že nejenže se u různyacutech lidiacute kreativita projevuje různyacutem způsobem ale že i rysy a charakteristiky osobnosti a vlivy jež určujiacute jak se kreativita projeviacute se lišiacute od osoby k osobě Můžeme tedy jen nabiacutednout naacutevody jak podpo it kreativitu nelze zaručit že budou fungovat za každyacutech okolnostiacute ale zkušenosti s nimi jsou obecně dobreacute I techniky podpory skupinoveacute kreativity jako brainstorming brainwriting metoda 6-3-5 metoda analogiiacute atd mohou nabiacutednout naacutevody jak co nejleacutepe využiacutet kreativniacute potenciaacutel lidiacute

Obraacutezek 7-13 Naacutevody pro podporu kreativity

Můžete navrhnout nějakeacute dalšiacute postupy

75 Brainstorming Všechny podniky ktereacute chtějiacute zůstat konkurenceschopneacute a splňovat požadavky svyacutech zaacutekazniacuteků na měniacuteciacutech se trziacutech musiacute byacutet kreativniacute a inovativniacute Inovativniacute podniky jsou schopneacute se prosadit na novyacutech trziacutech umiacute zvyšovat produktivitu a zisk Uacutespěšneacute inovace vedou k novyacutem produktům procesům a způsobům praacutece Jejich podmiacutenkou je staacutelyacute p iacutesun novyacutech naacutepadů znalostiacute a zdrojů Často jsou nejlepšiacutem zdrojem naacutepadů vaši vlastniacute zaměstnanci Udělejte si čas na p emyacutešleniacute a nechte ho i ostatniacutem Zaznamenaacutevejte a vyhodnocujte svoje naacutepady a uskutečňujte ty nejlepšiacute Jednoducheacute techniky jako brainstorming mohou podpo it tok a vznik naacutepadů mohou vaacutem pomoci je organizovat a ušet it čas

751 Co je brainstorming

Brainstormingje technikou skupinoveacute kreativity jejiacutemž ciacutelem je vytvo eniacute co největšiacuteho počtu naacutepadů pro ešeniacute probleacutemu Metoda byla poprveacute publikovaacutena koncem t icaacutetyacutech let 20 stoletiacute Alexem F Osbornem v knize Applied Imagination Osborn zde tvrdiacute že skupiny mohou svůj kreativniacute vyacutestup zdvojnaacutesobit použitiacutem metody brainstormingu

Termiacuten bdquobrainstormingldquo se stal v mnoha jazyciacutech obecně užiacutevanyacutem pojmem pro kreativniacute myšleniacute Zaacutekladem brainstormingu je generovaacuteniacute naacutepadů ve skupině založeneacute na principu odloženeacuteho hodnoceniacute jehož vysokou produktivitu jak pro jednotlivce tak ve skupině prokaacutezala ada vyacutezkumnyacutech studiiacute

Podle Osborna Brainstorming je metoda hledaacuteniacute řešeniacute specifickeacuteho probleacutemu ve skupině tak že vytvořiacuteme seznam naacutepadů spontaacutenně vytvořenyacutech jejiacutemi členy

Brainstorming je lateraacutelniacute myšlenkovyacute proces Požaacutedaacuteme uacutečastniacuteky sezeniacute aby vyslovili naacutepady a myšlenky ktereacute se mohou zdaacutet na prvniacute pohled p ekvapiveacute nebo blaacutezniveacute Poteacute je můžete daacutele rozviacutejet měnit a zlepšovat a vyacutesledkem mohou byacutet naacutepady ktereacute jsou užitečneacute a často p ekvapivě originaacutelniacute

752 Kde použiacutet brainstorming Brainstorming je široce použiacutevaacuten pro p iacuterůstkovaacute zlepšeniacute je meacuteně vhodnyacute pro zlomoveacute nebo radikaacutelniacute inovace Můžete ho použiacutet jak individuaacutelně tak ve skupině ndash podle vašich osobniacutech preferenciacute a okolnostiacute Individuaacutelniacute brainstorming

Individuaacutelniacute brainstorming může veacutest ke kreativniacutem a imaginativniacutem naacutepadům a nemusiacutete se p i něm starat o to co si mysliacute ostatniacute Bez zkušenostiacute a znalostiacute tyacutemu ale možnaacute nebudete schopni daacutele rozviacutejet vygenerovaneacute naacutepady a nevyužijete zcela skutečnyacutech vyacutehod brainstormingu spočiacutevajiacuteciacutech v tom že noveacute naacutepady jsou podněcovaacuteny tiacutem co iacutekajiacute ostatniacute členoveacute tyacutemu

Pokud pracujete samostatně nebo probleacutem je tak malyacute že se nevyplatiacute vytvaacute et tyacutem pro jeho ešeniacute nezbyacutevaacute vaacutem nic jineacuteho než se pokusit o individuaacutelniacute brainstorming Na www straacutenkaacutech wwwbrainstormingcouk najdete některeacute užitečneacute naacutevody jak v takoveacutem p iacutepadě postupovat

Skupinovyacute brainstorming

Skupinovyacute brainstorming může byacutet velice produktivniacute pokud je sezeniacute dob e vedeno Naacutepad vzniklyacute v hlavě jednoho člověka může byacutet daacutele rozviacutejen ostatniacutemi nebo zkušenost některeacuteho člena tyacutemu může na možneacute ešeniacute probleacutemu vrhnout noveacute světlo podiacutevat se na něj z noveacuteho uacutehlu Dob e vedeneacute sezeniacute by mělo uvolnit kreativniacute schopnosti a zkušenosti všech členů tyacutemu Facilitaacutetor by měl dbaacutet na to aby dostali p iacuteležitost k vyjaacuted eniacute i neprůbojniacute členoveacute tyacutemu a aby nekreativniacute nebo dominantniacute jednotlivci celeacute sezeniacute nepokazili

Brainstorming lze využiacutet v mnoha situaciacutech mezi nejpopulaacuternějšiacute pat iacute

Plaacutenovaacuteniacute tj vypracovaacuteniacute strategie realizace noveacuteho podnikatelskeacuteho naacutepadu Novyacute koncept produktu trhu ešeniacute probleacutemů nap jak se vyrovnat s klesajiacuteciacutem obratem Otaacutezky manažerskyacutech procesů nap vytvo eniacute motivačniacuteho systeacutemu kteryacute podpo iacute

vznik novyacutech naacutepadů Zdokonaleniacute procesů nap zvyacutešeniacute produktivity vyacuterobniacute linky Vyacutezkum a vyacutevoj Zlepšeniacute komunikace v organizaci

Vidiacutete ve vašem podniku některeacute probleacutemy k jejichž ešeniacute by mohl pomoci brainstorming (probleacutem na vyacuterobniacute lince klesajiacuteciacute prodeje apod)

753 Jak provaacutedět brainstorming Prvniacutem krokem brainstormingu je svolaacuteniacute skupiny lidiacute do jedneacute miacutestnosti Skupina by měla miacutet 4 až 20 členů Sezeniacute koordinuje p edseda nebo facilitaacutetor o zaacuteznam vytvo enyacutech naacutepadů se staraacute zapisovatel Facilitaacutetor p edstaviacute všechny uacutečastniacuteky a uvede důvod pro

brainstormingoveacute sezeniacute vysvětliacute pravidla a vyzve všechny k aktivniacute uacutečasti Brainstormingoveacute sezeniacute může trvat 15 minut ale takeacute půl dne ndash zaacuteležiacute na situaci a ciacuteli ktereacuteho chceme dosaacutehnout Brainstorming se rovněž může staacutet pravidelnou součaacutestiacute jednaacuteniacute tyacutemů a managementu Brainstorming maacute čty i zaacutekladniacute pravidla Jejich uacutečelem je sniacuteženiacute sociaacutelniacute tenze ke ktereacute v tyacutemech dochaacuteziacute a podpora tvorby novyacutech naacutepadů Očekaacutevanyacutem vyacutesledkem je dynamickaacute synergie kteraacute vyacuterazně zvyšuje kreativitu tyacutemu

Nekritizujte V průběhu tvorby naacutepadů se myšleniacute nesmiacute omezovat kritika neniacute dovolena Miacutesto hledaacuteniacute nedostatků se uacutečastniacuteci musiacute soust edit na rozviacutejeniacute nebo tvorbě novyacutech naacutepadů Kritiku je t eba odložit až do faacuteze hodnoceniacute v niacutež jsou naacutepady analyzovaacuteny do hloubky

Soust eďte se na množstviacute Uacutečelem je vznik co největšiacuteho množstviacute naacutepadů p edpoklaacutedaacuteme že kvantita povede ke kvalitě Vyhodnoceniacute všech naacutepadů může byacutet pracneacute a časově naacuteročneacute ale množstviacute se vyplatiacute ldquoP edpoklaacutedaacuteme že čiacutem většiacute je počet vytvo enyacutech naacutepadů tiacutem většiacute je šance že je mezi nimi i radikaacutelniacute a efektivniacute ešeniacuterdquo

Podporujte neobvykleacute naacutepady Žaacutednyacute naacutepad neniacute hloupyacute nebo blaacuteznivyacute Může otev iacutet noveacute cesty myšleniacute a veacutest k lepšiacutem ešeniacutem než standardniacute naacutepady Může vzniknout tak že se na probleacutem podiacutevaacuteme z jineacuteho uacutehlu nebo že uvidiacuteme některeacute p edpoklady

Kombinujte a vylepšujte naacutepady ldquoDobreacute naacutepady lze zkombinovat do jedineacuteho velice dobreacuteho naacutepadu což naznačuje heslo 1+1=3 P edpoklaacutedaacuteme že tento p iacutestup vede k lepšiacutem a komplexnějšiacutem naacutepadům než samostatnaacute tvorba naacutepadů Tvorba novyacutech naacutepadů je stimulovaacutena procesem asociace

Je důležiteacute sledovat čas zaznamenaacutevat dosaženyacute pokrok využiacutevat humor Mobily musiacute byacutet vypnuteacute

Zuacutečastnili jste se někdy brainstormingoveacuteho sezeniacute iacutedili jste se vyacuteše uvedenyacutemi čty mi pravidly

Osborn doporučuje aby facilitaacutetor seznaacutemil s pravidly všechny uacutečastniacuteky každyacute facilitaacutetor vy měl vysvětlit pravidla a interpretovat je tak aby skupině co nejviacutec vyhovovala P iacuteklad vysvětleniacute prvniacuteho pravidla může byacutet ldquoPokud chcete ze stejneacuteho kohoutku natočit teplou a studenou vodu vyacutesledkem bude vlažnaacute voda A pokud kritizujete v průběhu tvorby naacutepadů nemůžete současně miacutet dost chladnou kritiku a horkeacute naacutepady Takže soustřeďme se na vznik naacutepadů a nepřipusťme v průběhu sezeniacute kritikurdquo (Osborn 1963)

Pro zaacuteznam naacutepadů jsou vhodneacute samolepiacuteciacute poznaacutemkoveacute bločky (post-it notes) ktereacute lze snadno p euspo aacutedat Velmi užitečnyacutem naacutestrojem brainstormingu jsou myšlenkoveacute mapy Myšlenkovaacute mapa je diagram použiacutevanyacute ke znaacutezorněniacute slov naacutepadů uacutekolů nebo jinyacutech položek a jejich vzaacutejemnyacutech souvislostiacute ktereacute vychaacutezejiacute z centraacutelniacuteho slova nebo naacutepadu7 Myšlenkoveacute mapy mohou byacutet vytvaacute eny manuaacutelně na flip chartu nebo biacuteleacute tabuli nebo s pomociacute softwaru a pomohou k vyjasněniacute pohledu na vznikleacute naacutepady Myšlenkoveacute mapy lze použiacutevat jak k zaacuteznamu vznikajiacuteciacutech naacutepadů tak později p i jejich hodnoceniacute

754 Přiacuteklad brainstormingu

Situace V posledniacutech měsiacuteciacutech se sniacutežil počet zaacutekazniacuteků obchodu majitel hledaacute noveacute cesty jak p itaacutehnout noveacute zaacutekazniacuteky a zvyacutešit frekvenci naacutevštěv staacutevajiacuteciacutech zaacutekazniacuteků Probleacutem Jak ziacuteskat viacutec zaacutekazniacuteků

Brainstormingoveacute sezeniacute

1 Naplaacutenovaacuteniacute sezeniacute ndash určeniacute miacutesta a času 2 Pozvaacuteniacute zaměstnanců Sezeniacute se neuacutečastniacute vedouciacute a majitel obchodu 3 Sezeniacute probiacutehaacute v uvolněneacutem prost ediacute mimo obchod 4 Facilitaacutetor je dobryacutem komunikaacutetorem a k prolomeniacute ledů a rozeh aacutetiacute skupiny použije

hru založenou na slovniacutech asociaciacutech 5 Facilitaacutetor vznese otaacutezku Jak můžeme ziacuteskat viacutece zaacutekazniacuteků Zapiacuteše probleacutem do

centra myšlenkoveacute mapy 6 Facilitaacutetor stanoviacute pravidla sezeniacute bude trvat 20 minut každyacute může vystoupit

s naacutepadem všichni musiacute respektovat naacutepady kolegů NESMIacute SE KRITIZOVAT 7 Facilitaacutetor vyzve k vysloveniacute naacutepadů 8 Zapisovatel použiacutevaacute k zaacuteznamu vznikajiacuteciacutech naacutepadů myšlenkovou mapu 9 Jsou stanovena kriteacuteria hodnoceniacute a každyacute naacutepad je podle nich ohodnocen na stupnici

od špatnyacute = 1 do 5 = vynikajiacuteciacute

Prosiacuteme prohleacutedněte si naacutesledujiacuteciacute Tab 73

Tabulka 0-3Vyacutesledek hodnoceniacute naacutepadů vzniklyacutech v průběhu brainstormingoveacuteho sezeniacute

Vysvětleniacute provedeneacuteho hodnoceniacute (p i azeniacute bodů) Každyacute naacutepad byl hodnocen na stupnici 1 (špatnyacute) až 5 (vynikajiacuteciacute) Nap iacuteklad zavedeniacute novyacutech sportovniacutech vyacuterobků bude mnohem snazšiacute než zahradniacutech vyacuterobků protože jeden ze staacutevajiacuteciacutech dodavatelů může dodat velkyacute sortiment sportovniacutech vyacuterobků ktereacute dosud neprodaacutevaacuteme Naacuteklady na uvedeniacute těchto novyacutech vyacuterobků budou relativně niacutezkeacute protože obchod maacute dostatečneacute skladovaciacute prostory Uacutečastniacuteci si však mysliacute že žaacutednyacute z těchto dvou novyacutech vyacuterobků nep itaacutehne mnoho novyacutech zaacutekazniacuteků protože jineacute obchody v bliacutezkosti vašeho podobneacute vyacuterobky prodaacutevajiacute

P i sezeniacute vznikla naacutesledujiacuteciacute doporučeniacute pro vlastniacuteka obchodu

Uvaacutežit rozšiacute eniacute sortimentu o noveacute vyacuterobky Umožnit platbu kreditniacutemi kartami U vybranyacutech vyacuterobků spustit kampaň bdquoP i koupi 1 kusu dostanete druhyacute za polovičniacute

cenuldquo Umiacutestit reklamu v miacutestniacutech novinaacutech a po několika tyacutednech vyhodnotit jejiacute dopad Umiacutestit postery na miacutestech kde se pohybuje velkeacute množstviacute lidiacute Vytvo it databaacutezi zaacutekazniacuteků v niacutež se budou uklaacutedat uacutedaje o zaacutekazniacuteciacutech pro osloveniacute

maily Prozkoumat možnost dodaacutevek domů a online obchodu

755 Variace brainstormingu

V p iacuteručkaacutech a na www straacutenkaacutech je popsaacutena ada variant brainstormingu mezi nejpopulaacuternějšiacute z nich pat iacute

Technika nominaacutelniacutech skupin Brainwriting Tyacutemoveacute mapovaacuteniacute naacutepadů Elektronickyacute brainstorming iacutezenyacute brainstorming Schraacutenka naacutepadů Naacutestěnka

Na www straacutenkaacutech wwwwikipediacom najdete podrobnějšiacute popisy všech vyacuteše uvedenyacutech technik

Technika nominaacutelniacutech skupin je variaciacute brainstormingu kteraacute podporuje rovnoměrnou uacutečast všech uacutečastniacuteků Miacutesto verbaacutelniacute prezentace naacutepadu jsou uacutečastniacuteci vyzvaacuteni k tomu aby sveacute naacutepady anonymně napsali na papiacuter Facilitaacutetor zaacutepisy sebere p edstaviacute je skupině a ta o naacutepadech hlasuje Tento proces nazyacutevaacuteme destilaciacute

Po destilaci se mohou vytvo it podskupiny ktereacute se budou zabyacutevat různyacutemi aspekty vytvo enyacutech naacutepadů Nap jedna podskupina se může věnovat volbě barvy vyacuterobku druhaacute velikostiacute atd Každaacute podskupina se adiacute naacutepady podle vybranyacutech kriteacuteriiacute Ty ktereacute jsou nejleacutepe hodnoceny pak mohou byacutet p edloženy k dalšiacutemu brainstormingu Může se staacutet že po p ehodnoceniacute se bude znovu uvažovat i o naacutepadech ktereacute byly p edtiacutem vyloučeny

P i technice p edaacutevaacuteniacute naacutepadů ve skupině každyacute uacutečastniacutek napiacuteše svůj naacutepad na list papiacuteru kteryacute p edaacute sveacutemu sousedovi Ten p idaacute svůj naacutepad p edaacute daacutele a tak proces pokračuje dokud každyacute nedostane zpět svůj původniacute list papiacuteru P i teacuteto metodě může vzniknout hodně naacutepadů ktereacute pak mohou byacutet daacutele rozviacutejeny Teacuteto technice se často iacutekaacute brainwriting Variantou brainwritingu je metoda 635 kteraacute je podrobněji popsaacutena v sekci76

Dalšiacute populaacuterniacute formou p edaacutevaacuteniacute naacutepadů ve skupině je zaacutepisniacutek naacutepadů Na vnit niacute stranu p edniacute desky zaacutepisniacuteku se zapiacuteše popis probleacutemu a na prvniacute straacutenku distribučniacute seznam Zaacutepisniacutek se pak p edaacutevaacute podle tohoto seznamu a každyacute uacutečastniacutek zapiacuteše svůj naacutepad a p ipiacuteše sveacute p ipomiacutenky k naacutepadům p edchůdců Poteacute co všichni zapiacutešiacute sveacute naacutepady se všechny zaacutepisy p ečtou celeacute skupině Tato metoda je časově naacuteročnějšiacute než skupinoveacute sezeniacute ale kombinuje vyacutehody individuaacutelniacuteho a skupinoveacuteho brainstormingu a každyacute maacute dostatek času k p emyacutešleniacute

Mapovaacuteniacute naacutepadů je podobneacute vyacuteše zmiacuteněnyacutem variaciacutem brainstormingu Hlavniacutem rozdiacutelem je to že každyacute uacutečastniacutek dostane určityacute diacutelčiacute probleacutem a je požaacutedaacuten aby p ed sezeniacutem provedl individuaacutelniacute brainstorming Diacutelčiacute probleacutem musiacute byacutet jasně definovaacuten aby uacutečastniacutek věděl co se od něj očekaacutevaacute P i sezeniacute jsou pak všechny naacutepady zobrazeny do myšlenkoveacute mapy kteraacute podpo iacute společneacute pochopeniacute vytvo enyacutech naacutepadů Nově vznikajiacuteciacute naacutepady pak mohou byacutet dokresleny do myšlenkoveacute mapy Nakonec jsou stanoveny priority naacutepadů

Elektronickyacute brainstorming je počiacutetači podporovanou verziacute tradičniacuteho brainwritingu Je kombinaciacute techniky nominaacutelniacutech skupin a mapovaacuteniacute naacutepadů ale na rozdiacutel od nich se uacutečastniacuteci nesetkaacutevajiacute tvaacute iacute v tvaacute Obvykle probiacutehaacute s pomociacute e-mailu weboveacuteho foacutera nebo speciaacutelniacuteho softwaru Facilitaacutetor rozešle otaacutezku všem členům skupiny kte iacute pak nezaacutevisle posiacutelajiacute sveacute naacutepady zpět facilitaacutetorovi Tem pak vytvo iacute seznam nebo myšlenkovou mapu zaslanyacutech naacutepadů a pošle ji znovu všem uacutečastniacutekům se žaacutedostiacute o reakci Elektronickyacute brainstorming odstraňuje některeacute nevyacutehody standardniacuteho brainstormingu jako je blokovaacuteniacute tvorby naacutepadů a obava z hodnoceniacute Je takeacute mnohem snazšiacute zaacuteznam a archivace naacutepadů ktereacute pak mohou byacutet použity v dalšiacutech sezeniacutech Elektronickyacute brainstorming takeacute umožňuje uacutečast většiacutech skupin logistika i koordinace jsou diacuteky počiacutetačoveacute podpo e jednoduššiacute

Jednou z nevyacutehod elektronickeacuteho brainstormingu je to že nedochaacuteziacute k vzaacutejemneacute inspiraci a podněcovaacuteniacute jako p i brainstormingu tvaacute iacute v tvaacute Jeden naacutepad může inspirovat dalšiacute stejně jako vtip kteryacute někdo vypraacuteviacute vaacutem p ipomene dalšiacute Rovněž se nevytvaacute ejiacute sociaacutelniacute vazby a nedochaacuteziacute k posilovaacuteniacute tyacutemu jako p i skupinoveacutem brainstormingu

iacutezenyacute brainstorming je variantou brainwritingu a lze ho provaacutedět jak tradičně tak elektronicky Podstatnyacutem rozdiacutelem je to že kriteacuteria hodnoceniacute naacutepadů jsou znaacutema p edem Každyacute uacutečastniacutek zapiacuteše svůj naacutepad a ty jsou pak ve skupině naacutehodně p edaacutevaacuteny s tiacutem že každyacute by měl naacutepad rozvinout na zaacutekladě kriteacuteriiacute hodnoceniacute Celyacute tento proces se může několikraacutet opakovat

Schraacutenka naacutepadů sloužiacute ke sběru dodatečnyacutech poznaacutemek dotazů požadavků apod ktereacute do niacute mohou vhazovat zaacutekazniacuteci ale takeacute zaměstnanci organizaceSběr p ipomiacutenek zaměstnanců s pomociacute schraacutenky může byacutet užitečnyacute zvlaacuteště tehdy panuje-li v organizaci atmosfeacutera bdquost iacuteleniacute poslů zpraacutevldquo Na druheacute straně anonymita může veacutest ke ztraacutetě zodpovědnosti a lze ji zneužiacutet obtiacutežnaacute je i praacutece se zpětnyacutemi vazbami

Zaacuteznamy lze zaznamenaacutevat v databaacutezi a naacutesledně je analyzovat nap je možneacute zkoumat trendy

Na naacutestěnce může každyacute nechat zpraacutevu nap inzerci na naacutekup nebo prodej oznaacutemeniacute informace Naacutestěnky se často vyraacutebějiacute z materiaacutelu na kteryacute je snadneacute p idaacutevat zpraacutevy (a takeacute je odstraňovat) mohou byacutet realizovaacuteny i s podporou počiacutetačů

Podiacutevejme se znovu na p iacuteklad uvedenyacute v 754 P i brainstormingoveacutem sezeniacute navrhl jeden z uacutečastniacuteků aby se v obchodě prodaacutevaly sportovniacute pot eby Pokud by se použil iacutezenyacute brainstorming mohl by dalšiacute uacutečastniacutek tento naacutepad rozvinout podle kriteacuteria bdquonejvětšiacute potenciaacutelniacute uacutečinekldquo a navrhnout speciaacutelniacute pot eby ktereacute nejsou běžně k dostaacuteniacute v ostatniacutech obchodech Někdo jinyacute by mohl použiacutet kriteacuterium bdquonaacutekladyldquo a navrhnout uacutečinnějšiacute způsoby propagace

Prosiacuteme prohleacutedněte si naacutesledujiacuteciacute Obr 14

Obraacutezek 7-14 Rozvinutiacute naacutepadů vygenerovanyacutem metodou řiacutezeneacuteho brainstormingu

Od doby kdy brainstorming zavedl Osborn ve t icaacutetyacutech letech dvacaacuteteacuteho stoletiacute vzniklo mnoho jeho variant Jedna z nich - metoda 635 ndash je podrobněji popsaacutena v modulu 76 Jineacute kreativniacute metody jako nap seznam atributů popisovanyacute nap v InnoSkills 2005 mohou brainstorming použiacutet jako součaacutest kreativniacuteho procesu

Proč si nevyzkoušet brainstormingoveacute sezeniacute na pracovniacute schůzce tyacutemu Začněte jednoduchyacutem bdquorozeh iacutevaciacutemldquo probleacutemem použijte různeacute varianty brainstormingu a můžete i zaveacutest motivačniacute systeacutem odměn za nově vytvo eneacute naacutepady ktereacute pomaacutehajiacute vy ešit probleacutem zvyacutešit obrat apod

76 Metoda 635

V modulu 75 jsme se zabyacutevali brainstormingem a naučili jsme se že jde o metodu s jejiacutež pomociacute se skupina lidiacute pokoušiacute společně vytvo it naacutepady a potenciaacutelniacute ešeniacute probleacutemu Nemaacutete ale pocit že brainstorming může byacutet p iacuteliš neurčityacute nebo že skupině může chybět jasneacute zamě eniacute na ciacutel Možnaacute se takeacute obaacutevaacutete že se brainstormingu aktivně nezuacutečastniacute někte iacute členoveacute skupiny kte iacute neradi mluviacute p ed jinyacutemi nebo mohou miacutet pocit že jejich naacutepady nebudou braacuteny vaacutežně nebo dokonce že jim mohou byacutet ukradeny Pak může byacutet metoda 635 ešeniacutem ktereacute hledaacutete

Metoda 635je psanou formou brainstormingu a často se pro ni použiacutevaacute termiacuten ldquobrainwritingrdquo Zapisujiacute se p i niacute naacutepady na papiacuter členoveacute skupiny rozviacutejejiacute původniacute vytvo eneacute naacutepady

761 Co je metoda 635 Metoda 635 je kreativniacute technika vychaacutezejiacuteciacute z principů brainstormingu Metodě 635 se často iacutekaacute brainwriting Skupina lidiacute vytvaacute iacute naacutepady k ešeniacute určiteacuteho probleacutemu s použitiacutem

specifickeacuteho procesu V tomto procesu požaacutedaacuteme 6 lidiacute aby napsali 3 naacutepady na ešeniacute v průběhu 5 minut Po tomto čase jsou zapsaneacute naacutepady p edaacuteny sousedům kte iacute pak daacutele rozviacutejejiacute původniacute t i naacutepady nebo navrhnou noveacute naacutepady P edaacutevaacuteniacute naacutepadů pokračuje tak dlouho až každyacute člen skupiny dostane p iacuteležitost p ečiacutest si původniacute t i naacutepady a p iacutespěvky dalšiacutech členů a zapsat sveacute 3 p iacutespěvky

762 Proč použiacutevat metodu 635

Jako mnoho dalšiacutech kreativniacutech technik lze metodu 635 použiacutet v různyacutech situaciacutech včetně

Tvorby naacutepadů ndash za meacuteně než 1 hodinu může vzniknout 108 naacutepadů (6 x 18) Hledaacuteniacute ešeniacute Hledaacuteniacute novyacutech způsobů jak určitou věc udělat ndash noveacute systeacutemy a procesy Proces budovaacuteniacute tyacutemů a siacutetiacute (vzaacutejemneacute poznaacuteniacute členů tyacutemu a jejich schopnostiacute

spolupraacutece p i hledaacuteniacute ešeniacute) Zlepšeniacute komunikace v tyacutemu a organizaci Motivace členů tyacutemu ke sdiacuteleniacute naacutepadů a ešeniacute protože lze identifikovat původniacute

zdroj naacutepadu

Techniku lze využiacutet i k ešeniacute složitějšiacutech probleacutemů zvlaacuteště vhodnaacute je tehdy když chceme daacutet skupině jasnyacute ciacutel a chceme aby se do procesu všichni aktivně zapojili Vyacutehody a nevyacutehody metody 635 jsou shrnuty v Tabulce 74 Tabulka 0-4 Vyacutehody a nevyacutehody použitiacute metody 635

Vyacutehody Nevyacutehody

Použitiacute je snadneacute Neniacute t eba speciaacutelně vyškoleneacuteho

mediaacutetora Lze využiacutet inovativniacuteho potenciaacutelu

skupiny expertů z různyacutech oborů Vyacuteměna znalostiacute (učeniacute se od druhyacutech) Všichni uacutečastniacuteci jsou aktivniacute (což často

neplatiacute u brainstormingu) Lze p edejiacutet konfliktům ve skupině ndash p i

tradičniacutem brainstormingu mohou někte iacute uacutečastniacuteci vaacutehat se zve ejněniacutem svyacutech naacutepadů

Užitečnyacute naacutepad se systematicky rozviacutejiacute Lze identifikovat autora kreativniacuteho

naacutepadu což může veacutest ke zvyacutešeniacute motivace

Někte iacute uacutečastniacuteci mohou miacutet probleacutem se stručnyacutem a jasnyacutem popisem naacutepadu takže naacutepad neniacute ostatniacutem jasnyacute

Protože je stanoven pevnyacute časovyacute limit (5 min) uacutečastniacuteci se mohou ciacutetit pod časovyacutem tlakem kteryacute omezuje jejich kreativitu

Mohou vznikat meacuteně kreativniacute ešeniacute protože všichni pracujiacute individuaacutelně neniacute možnost skupinoveacute diskuse

V praxi je metoda 635 uacutespěšnějšiacute než tradičniacute brainstorming protože eliminuje některeacute ldquoemotivniacuterdquo faktory

Dovedete si p edstavit situaci v niacutež by metoda 635 mohla byacutet lepšiacute než jineacute techniky brainstormingu

763 Kde použiacutevat metodu 635

Brainwriting a metoda 635 mohou byacutet použiacutevaacuteny jako alternativa k brainstormingu pokud

Tyacutem pot ebuje k vygenerovaacuteniacute naacutepadů dalšiacute techniku Pro členy tyacutemu je vhodnyacute jinyacute p iacutestup než tradičniacute brainstorming Členoveacute tyacutemu p ichaacutezejiacute z různyacutech uacuterovniacute organizace Počet uacutečastniacuteků je pro klasickyacute brainstorming nepraktickyacute je-li uacutečastniacuteků hodně lze

vytvo it několik skupin 635 nebo lze nechat kolovat pracovniacute list několikraacutet

764 Jak použiacutevat metodu 635

Ciacutelem metody 635 je najiacutet a rozpracovat naacutepady anebo ešeniacute určiteacuteho probleacutemu

P edpoklad 6 uacutečastniacuteků (z různyacutech oborů) Uacutečastniacuteci se navzaacutejem p edstaviacute P ipraveneacute formulaacute e (viz Tabulka 2 niacuteže) Miacutestnost bez rušeniacute (mobily musiacute byacutet vypnuty) Některeacute aktivity musiacute probiacutehat v tichu Asi 30-40 minut plus dalšiacute čas pro diskusi

Rada promiacutechejte papiacutery p ed tiacutem než jsou p edaacuteny sousedům Tabulka 0-5 Přiacuteklad formulaacuteře

Na obr 15 jsou shrnuty kroky procesu

Obraacutezek 7-15 Kroky procesu metody 635

Postup můžete sledovat i na videu httpwwwyoutubecomwatchv=4X31gJ8mXWA

765 Přiacuteklad použitiacute metody 635 Dosaženeacute vyacutesledky

Maximaacutelně 6 x 3 x 6 = 108 naacutepadů k ešeniacute

ada dokumentů obsahujiacuteciacutech navrženaacute ešeniacute kteraacute lze daacutele rozviacutejet

Podnikaacuteniacute a inovace jsou na sobě vzaacutejemně zaacutevisleacute oba p iacutestupy musiacute byacutet uacutezce propojeny

Inovace můžeme charakterizovat o podle jejich typu (zamě eniacute) na produktoveacute procesniacute marketingoveacute a

organizačniacute o podle jejich stupně na p iacuterůstkoveacute a radikaacutelniacute o podle strategie na uzav eneacute vs otev eneacute disruptivniacute vs udržujiacuteciacute

Zdroje podnikatelskyacutech naacutepadů a inovačniacutech podnětů jsou vzhledem k podniku vnit niacute

a vnějšiacute Drucker klasifikovat zaacutekladniacutech 7 typů inovačniacutech podnětů (4 vnit niacute 3 vnějšiacute) Naučili jste se jak s těmito zdroji pracovat Tvorbu novyacutech naacutepadů lze podpo it různyacutemi metodami v teacuteto kapitole jste se bliacuteže

seznaacutemili s brainstormingem a metodou 635

KPMKIM Znalostniacute a inovačniacute management 1NZS 5

1 Jak spolu souvisiacute podnikaacuteniacute a inovace Najděte některeacute jejich společneacute rysy 2 Podle jakyacutech kriteacuteriiacute můžete charakterizovat inovace Uveďte p iacuteklady 3 Vyjmenujte některeacute interniacute a externiacute zdroje inovačniacutech naacutepadů 4 Ktereacute zdroje inovačniacutech podnětů podle Druckera znaacutete Uveďte některeacute p iacuteklady 5 Jakeacute způsoby praacutece s inovačniacutemi podněty v MSP byste navrhli Čiacutem se lišiacute praacutece

s podněty ve velkyacutech a malyacutech podniciacutech 6 Co je to brainstorming jakaacute jsou zaacutekladniacute pravidla Maacutete svou vlastniacute zkušenost

s použitiacutem teacuteto metody

Proč nevyzkoušet metodu 635 s některyacutemi kolegy P ed tiacutem než se pustiacutete do složitějšiacutech probleacutemů vyberte nějakyacute fiktivniacute jednoduchyacute probleacutem Požaacutedejte skupinu lidiacute o uacutečast a vyhraďte jednu hodinu na nerušenou schůzku Proč si s metodou trochu nepohraacutet ndash miacutesto kolovaacuteniacute papiacuterů v miacutestnosti zkuste použiacutet elektronickeacute naacutestroje nap e-mail nebo virtuaacutelniacute t iacutedu

7 Co je to metoda 635 jakeacute jsou jejiacute vyacutehody a nevyacutehody ve srovnaacuteniacute s brainstormingem

79 Doporučenaacute literatura Bessant J R amp Tidd J (2011) Innovation and entrepreneurship Hoboken NJ Wiley

Drucker P F (1993) Inovace a podnikavost PrahaManagement Press

Gaynor G H (2002) Innovation by Design What It Takes to Keep Your Company on the Cutting Edge NewYork Amacon

Christensen C (1997) The Innovatoracutes Dilemma Boston MA Harvard Business School Press

InnoSkills (2005) httpinnoskillst2iit

Osborn A F (1963) Applied imagination principles and procedures of creative problem-solving New York Scribner

Oslo manual guidelines for collecting and interpreting innovation data (2005) Paris Organisation for Economic Co-operation and Development

Pitra Z (1997) Inovačniacute strategie PrahaGrada

8 Podnikatelskyacute model plaacutenovaacuteniacute v podnikatelskeacute činnosti KPMZAP _____________________________________________________________________________________

8 Podnikatelskyacute model plaacutenovaacuteniacute v podnikatelskeacute činnosti (Ji iacute Vacek Miroslav Pavlaacutek)

Obsah 8 Podnikatelskyacute model plaacutenovaacuteniacute v podnikatelskeacute činnosti 129 81 Proč je plaacutenovaacuteniacute d ležiteacute 130 82 Podnikatelskyacute model 131 83 Strategie podnikatelskeacute činnosti a principy strategickeacuteho myšleniacute 134 84 Proces tvorby podnikoveacute strategie 136 85 D vody pro taktickeacute plaacutenovaacuteniacute v malyacutech a st edniacutech podniciacutech 145 86 Podnikatelskyacute plaacuten 147 87 Shrnutiacute kapitoly 155 88 Kontrolniacute otaacutezky a uacutekoly 155 89 Doporučenaacute literatura 156 Seznam obraacutezk Obraacutezek 8-1 Plaacutetno (scheacutema) podnikatelskeacuteho modelu 132 Obraacutezek 8-2 Lean Canvas 133 Obraacutezek 8-3 Trojuacutehelniacutek finančniacutech ciacutel 137 Obraacutezek 8-4 EFQM Model Excellence ndash zaacutekladniacute kriteacuteria 138 Obraacutezek 8-5 R stoveacute strategie 141 Obraacutezek 8-6 Podnikatelskyacute koncept 144 Obraacutezek 8-7 Myšlenkovaacute mapa osnovy podnikatelskeacuteho plaacutenu 148 Obraacutezek 8-8 Myšlenkovaacute mapa podnikatelskeacuteho plaacutenu ndash sekce Zaacutekladniacute uacutedaje 148 Obraacutezek 8-9 Myšlenkovaacute mapa podnikatelskeacuteho plaacutenu ndash sekce Produkt (vyacuterobekslužba) 149 Obraacutezek 8-10 Myšlenkovaacute mapa podnikatelskeacuteho plaacutenu ndash sekce Marketing amp marketingovaacute strategie 150 Obraacutezek 8-11 Myšlenkovaacute mapa podnikatelskeacuteho plaacutenu ndash sekce Vyacuteroba amp provoz 151 Obraacutezek 8-12 Myšlenkovaacute mapa podnikatelskeacuteho plaacutenu ndash sekce Finance 151 Obraacutezek 8-13 Myšlenkovaacute mapa podnikatelskeacuteho plaacutenu ndash Exekutivniacute souhrn 152 Obraacutezek 8-14 Myšlenkovaacute mapa podnikatelskeacuteho plaacutenu ndash Dodatky 153 Obraacutezek 8-15 P iacuteklad myšlenkoveacute mapy pro plaacutenovaacuteniacute noveacuteho podnikatelskeacuteho zaacuteměru 154

Seznam tabulek Tabulka 8-1 Naacutevaznost na pot eby FEK 157

Kliacutečovaacute slovaPodnikatelskyacute model podnikatelskyacute plaacuten strategickeacute plaacutenovaacuteniacute proces tvorby podnikoveacute strategie podnikatelskyacute koncept d vody pro taktickeacute plaacutenovaacuteniacute v MSP kroky plaacutenovaciacuteho procesu 81 Proč je plaacutenovaacuteniacute d ležiteacute Každyacute podnikatel by měl miacutet p edstavu k čemu by měl jeho podnik smě ovat - měl by miacutet reaacutelnou vizi čeho chce dosaacutehnout a stanoveneacute cesty k jejiacutemu dosaženiacute Pokud jde o dlouhodobeacute plaacutenovaacuteniacute (5-7 let) je t eba vziacutet v uacutevahu že se za tu dobu m že vyacuterazně změnit okolniacute prost ediacute (včetně legislativniacuteho) mohou se objevit noveacute technologie a služby m že se změnit cenovaacute struktura a podobně Proto je vhodneacute miacutet p ipraveneacute alternativniacute sceacutenaacute e ktereacute vaacutem pomohou leacutepe se p ipravit na budoucnost kteraacute je nejistaacute Uveďme některeacute vyacutehody plaacutenovaacuteniacute

1 Pokud maacutete ciacutele viacutete čeho chcete dosaacutehnout Ciacutele vaacutes motivujiacute 2 Pokud se objeviacute p iacuteležitosti ktereacute Vaacutem mohou pomoci dosaacutehnout ciacutel m žete jich využiacutet 3 Pokud se objeviacute p ekaacutežky na naplaacutenovaneacute cestě k dosaženiacute ciacutele a maacutete vypracovaneacute

alternativniacute sceacutenaacute e m žete modifikovat cestu k dosaženiacute ciacutel 4 M žete sledovat nakolik se skutečnost shoduje s vašimi plaacuteny Jen maacutelokdy jsou shodneacute

musiacutete byacutet p ipraveni pružně reagovat na odchylky od plaacutenu 5 Dlouhodobeacute ciacutele vaacutem pomaacutehajiacute stanovit kraacutetkodobeacute ciacutele ešit probleacutemy a p ijiacutemat

spraacutevnaacute ešeniacute Rozlišujeme r zneacute druhy plaacuten v teacuteto kapitole se seznaacutemiacutete s některyacutemi z nich Vhodnyacutem vyacutechodiskem plaacutenovaacuteniacute je podnikatelskyacute model Ten m že byacutet vyacutechodiskem pro tvorbu podnikatelskeacuteho plaacutenu

Ciacutele Seznaacutemit se s podnikatelskyacutem modelem a naacutestroji jeho tvorby Seznaacutemit se s principy strategickeacuteho myšleniacute Vysvětlit proces tvorby podnikoveacute strategie Specifikovat druhy analyacutez vnit niacuteho a vnějšiacuteho okoliacute podniku Vyložit problematiku naacutevrhu a vyacuteběru strategiiacute Diskutovat filosofii tzv podnikatelskeacuteho konceptu Vysvětlit d vody pro taktickeacute paacutenovaacuteniacute v malyacutech a st edniacutech

podniciacutech Seznaacutemit se s jednotlivyacutemi kroky plaacutenovaciacuteho procesu Specifikovat uacutečel zpracovaacuteniacute podnikatelskeacuteho plaacutenu Vyložit strukturu podnikatelskeacuteho plaacutenu

82 Podnikatelskyacute model Podnikatelskyacute model je naacutestrojem jiacutemž podnik popisuje proces tvorby hodnoty Jeho uacutečelem je Zformulovat nabiacutedku hodnoty tj hodnotu kterou pro uživatele vytvaacute iacute produkt založenyacute

na p iacuteslušneacute technologii (produktem zde rozumiacuteme jak vyacuterobek tak službu) Identifikovat segment trhu tj uživatele pro ktereacute technologie p inaacutešiacute užitek a uacutečel pro

kteryacute bude použiacutevaacutena Definovat strukturu hodnotoveacuteho řetězce pot ebneacuteho pro vytvo eniacute a distribuci produktu

Vytvo eniacute hodnoty je nutnou ale nikoliv postačujiacuteciacute podmiacutenkou tvorby zisku schopnost vytvaacute eniacute hodnoty zaacutevisiacute na rovnovaacuteze sil mezi podnikem dodavateli a konkurenty

na p iacutetomnosti komplementaacuterniacutech aktiv (nap ve vyacuterobě distribuci apod) pot ebnyacutech pro podporu pozice podniku v tomto hodnotoveacutem etězci

Specifikovat mechanismus tvorby zisku a odhadnout strukturu naacutekladů a ciacutelovou marži produktu

Popsat postaveniacute podniku v hodnotoveacute siacuteti kteraacute propojuje dodavatele a zaacutekazniacuteky včetně identifikace potenciaacutelniacutech alternativniacutech vyacuterobc a konkurent

Formulovat konkurenčniacute strategii kteraacute inovativniacute firmě pom že ziacuteskat a udržet konkurenčniacute vyacutehodu

Je z ejmeacute že podnik musiacute vytvaacute et hodnotu pro zaacutekazniacuteka ndash jinak nebude miacutet žaacutedneacute p iacutejmy Hodnota pro zaacutekazniacuteka (value creation) m že byacutet formulovaacutena v termiacutenech bdquopraacutece kteraacute maacute byacutet vykonaacutenaldquo (jobs to be done Christensen xxx Ulwick xxx)) zaacutekazniacutek nekupuje vyacuterobky nebo služby ale bdquopronajiacutemaacuteldquo si je aby pro něj provedly d ležiteacute praacutece Slovy profesora marketingu na Harvardu Ted Levitts ldquolideacute nechtějiacute čtvrtpalcovyacute vrtaacutek chtějiacute čtvrtpalcovou diacuteruldquo To však nestačiacute ke sveacute udržitelnosti musiacute podnik vytvaacute et hodnotu i pro sebe (value appropriation) Plaacutetno (scheacutema) podnikatelskeacuteho modelu Alexandera Osterwaldera a Yves Pigneura je jednoduchyacutem a p ehlednyacutem naacutestrojem pro tvorbu podnikatelskeacuteho modelu Sklaacutedaacute se z deviacuteti poliacute kteraacute jsou zaacutekladniacutemi stavebniacutemi kameny obchodniacuteho modelu Odpovězte na naacutesledujiacuteciacute otaacutezky

1 Segmenty zaacutekazniacutek ndash Zaacutekazniacuteci jsou zdrojem p iacutejm podnikaacuteniacute Kte iacute jsou vaši nejd ležitějšiacute zaacutekazniacuteci Rozdělte je do skupin ktereacute podrobněji popište (podle produkt objemu prodej geografie apod)

2 Nabiacutezenaacute hodnota ndash Popište jakeacute probleacutemy zaacutekazniacuteka ešiacutete a co užitiacutem vašeho produktu nebo služby ziacuteskaacute Ktereacute hodnoty produktu uspokojujiacute pot ebu zaacutekazniacuteka (jobs to be done)

3 Marketingoveacute kanaacutely ndash Jakeacute jsou vaše distribučniacute kanaacutely Jakeacute jsou jejich naacuteklady Jak mohou byacutet integrovaacuteny do staacutevajiacuteciacutech postup vaacutes i zaacutekazniacutek

4 Vztahy se zaacutekazniacutekem ndash Jakyacutem zp sobem komunikujete se svyacutemi zaacutekazniacuteky a budujete s nimi dlouhodobeacute vztahy Jakeacute vztahy očekaacutevajiacute vaši ciacuteloviacute zaacutekazniacuteci a jak jich chcete dosaacutehnout Jak mohou byacutet integrovaacuteny do staacutevajiacuteciacutech postup vaacutes i zaacutekazniacutek

5 Zdroje p iacutejm ndash Jak a za co vaši zaacutekazniacuteci platiacute Jakaacute je jejich platebniacute moraacutelka Jakeacute zp soby plateb preferujete Jak p ispiacutevaacute obrat z jednotlivyacutech aktivit k celkoveacutemu obratu

6 Kliacutečoveacute zdroje ndash Určete co všechno pot ebujete abyste mohli provaacutedět kliacutečoveacute činnosti Pat iacute sem fyzickeacute zdroje duševniacute zdroje lidskeacute zdroje a finančniacute zdroje

7 Kliacutečoveacute aktivity ndash Jakeacute jsou kliacutečoveacute aktivity s jejichž pomociacute vyraacutebiacutete vyacuterobky nebo poskytujete služby Ktereacute z nich jsou nejd ležitějšiacute ve vyacuterobě či službě distribuci vztaziacutech se zaacutekazniacuteky apod

8 Kliacutečoviacute partne i ndash Kte iacute jsou vaši nejd ležitějšiacute partne i dodavateleacute Co pro naacutes dělajiacute co dělaacuteme my pro ně Jakaacute je motivace k vytvaacute eniacute udrženiacute rozvoji partnerstviacute

9 Naacuteklady ndash Jakeacute jsou vaše nejd ležitějšiacute naacuteklady Ktereacute kliacutečoveacute zdroje aktivity jsou nejnaacutekladnějšiacute

Po provedeniacute uacutevodniacute analyacutezy prodiskutujte naacutevrh se svyacutem tyacutemem nap s pomociacute brainstormingu Zamyslete se nad tiacutem jakeacute dalšiacute hodnoty byste mohli nabiacutednout jak leacutepe uspokojit zaacutekazniacuteky jak ziacuteskat noveacute trhy jaciacute partne i by vaacutem pomohli v dalšiacutem rozvoji jakeacute jsou podnikatelskeacute modely konkurent a podobně Takovaacute diskuse vaacutem pom že zlepšit vyacutechoziacute naacutevrh obohatit ho novyacutemi naacutepady

Na obr 1 je plaacutetno (scheacutema) podnikatelskeacuteho modelu vytvo eneacute podle originaacutelniacuteho scheacutematu Osterwaldera a Pigneura Poliacutečka plaacutetna vyplňujte v uvedeneacutem po adiacute Obraacutezek 8-1 Plaacutetno (scheacutema) podnikatelskeacuteho modelu

Zdroj httpwwwstartuphelpcztagypodnikatelsky-model

Ash Maurya toto scheacutema upravil pro start-upy pod naacutezvem Lean Canvas viz obr 2

V člaacutenku Why Lean Canvas vs Business Model Canvas (httppracticetrumpstheorycom201202why-lean-canvas) popisuje d vody ktereacute ho vedly k vytvo eniacute tohoto modelu a vysvětluje rozdiacutely mezi originaacutelniacutem a štiacutehlyacutem plaacutetnem Na uvedeneacute weboveacute straacutence najdete adu dalšiacutech užitečnyacutech naacutevod Obraacutezek 8-2 Lean Canvas

Zdroj httpwwwstartuphelpcztagypodnikatelsky-model-2

Stejně jako u originaacutelniacuteho plaacutetna postupujeme tak že vyplňujeme postupně jednotlivaacute pole 1 Segmenty zaacutekazniacutek

2 Prvniacute vlaštovky (Early Adopters) ndash zaacutekazniacuteci se kteryacutemi jste testoval vaacuteš produkt a kte iacute jsou schopni a ochotni ho rychle p ijmout

3 Probleacutemy - Nejd ležitějšiacute probleacutemy ktereacute chcete ešit Existujiacuteciacute alternativy ndash jak jsou tyto probleacutemy ešeny v současnosti

4 Nabiacutezenaacute hodnota

Proč by zaacutekazniacuteci měli miacutet zaacutejem o vaacuteš produkt

Znaacutemeacute analogie ndash jakaacute ešeniacute jsou v současnosti nabiacutezena

5 ešeniacute - Jak budete ešit probleacutemy identifikovaneacute v 2

6 Marketingoveacute kanaacutely

7 Zdroje p iacutejm

8 Naacuteklady

9 Kliacutečoveacute metriky

10 Nefeacuteroveacute vyacutehody ndash co z vašeho modelu bude obtiacutežneacute kopiacuterovat imitovat apod

83 Strategie podnikatelskeacute činnosti a principy strategickeacuteho myšleniacute U manažer malyacutech a st edniacutech podnik se velmi často setkaacutevaacuteme s naacutezorem že tvorba strategie neniacute nutnaacute Naopak staacutevaacute se p iacutetěžiacute neboť braacuteniacute flexibilitě [SATTES 1995] Vždyť praacutevě jednou z charakteristik iacutezeniacute zejmeacutena malyacutech a st edniacutech podnik je kladeniacute velkeacuteho d razu na intuici a improvizaci a teacutemě uacuteplnaacute absence plaacutenovaacuteniacute [PLEITNER1994] Podle naacutezoru většiny zmiacuteněnyacutech subjekt je proces tvorby a realizace strategie spojen s adou uacutekol na ktereacute jim siacutely a zdroje nestačiacute V dnešniacute turbulentniacute době však vzr staacute riziko i pro maleacute a st edniacute podniky že v d sledku špatnyacutech rozhodnutiacute ztratiacute sveacute postaveniacute na trhu a ve společnosti Uvědomovaacuteniacute si teacuteto hrozby by mělo byacutet pro jejich manažery vyacutezvou a jedniacutem z d vod proč se zabyacutevat problematikou vytvaacute eniacute podnikoveacute strategie Jejiacute vyacutehoda je jednoznačnaacute a pragmatickaacute Daacutevaacute totiž odpověď na otaacutezku zda bdquodělaacuteme spraacutevnaacute rozhodnutiacuteldquo

Pojem strategie1 byacutevaacute použiacutevaacuten r znyacutem zp sobem Někte iacute manaže i se zamě ujiacute na koncoveacute body (uacutečel poslaacuteniacute ciacutel uacutekol) jiniacute naopak kladou většiacute d raz na prost edky dosahovaacuteniacute koncovyacutech bod (plaacuteny) než na koncoveacute body jako takoveacute V odborneacute literatu e se setkaacutevaacuteme s r znyacutemi definicemi strategie Na tomto miacutestě si dovoliacuteme uveacutest některeacute z nich Strategie je široce založenyacute vzorec určujiacuteciacute jakaacute je konkurenčniacute schopnost firmy jakeacute budou jejiacute

ciacutele a jakaacute politika bude potřebnaacute k dosaženiacute těchto ciacutelů Podstatou formulovaacuteniacute konkurenčniacute strategie je daacutet do souvislosti firmu a jejiacute okoliacute [PORTER 1994] Strategie je sled nebo plaacuten kteryacute integruje hlavniacute ciacutele obchodniacute politiky a implementačniacute kroky organizace do jednotneacuteho celku [MINTZBERG1996] Strategie je koncept celkoveacuteho chovaacuteniacute organizace zejmeacutena způsob činnosti organizace a alokace zdrojů potřebnyacutech k dosaženiacute zamyacutešlenyacutech zaacuteměrů [VEBER 2009] Pro strategickeacute iacutezeniacute je charakteristickeacute že maacute dlouhodob jšiacute povahu opiacuteraacute se o rozhodovaacuteniacute se značnyacutem stupn m rizika spadaacute do pravomoci vrcholoveacuteho vedeniacute podniku a vyžaduje tv rčiacute myšleniacute [SRPOVAacute EHO 2010]

1 Poznaut Pojem strategie je odvozen z eckeacuteho slova strategos tzn obecnyacute

Poslaacuteniacutem strategiiacute neniacute p esně identifikovat to jak podnik dosaacutehne svyacutech ciacutel protože to je uacutekolem nespočetneacuteho množstviacute podp rnyacutech činnostiacute z nichž největšiacute vyacuteznam maacute bezpochyby spraacutevneacute sestaveniacute Podnikatelskeacuteho plaacutenu (Business Plan) Strategie bdquopouzeldquo vytvaacute ejiacute raacutemec pro uvažovaacuteniacute a činnost Je tedy z ejmeacute že jejich užitečnost z hlediska praxe a jejich vyacuteznam z hlediska pot eb plaacutenovaacuteniacute jsou nezastupitelneacute Je nutno si uvědomit že bezrizikovaacute cesta k ziskoveacutemu podnikaacuteniacute neexistuje Proto je dobreacute znaacutet dop edu rizika kteraacute nově začiacutenajiacuteciacute podniky čekajiacute Je tedy bezpochyby vhodneacute ztotožnit se s tvrzeniacutem že spraacutevnyacutech rozhodnutiacute je možno trvale dosahovat pouze prost ednictviacutem systematickeacute analyacutezy vyacutevojovyacutech trend z dlouhodobeacuteho hlediska Jinyacutemi slovy systematickeacute vyhodnocovaacuteniacute dat a informaciacute se staacutevaacute kliacutečovyacutem p edpokladem podnikatelskeacuteho uacutespěchu Zaacutekladniacute podnikatelskou filosofiiacute by se m lo staacutet p esv dčeniacute že uacutečelneacute je klaacutest d raz na praacuteci ex ante (na analyacutezu pravd podobnyacutech rizik) nikoli na praacuteci ex post (na opožd nou reakci na p edem neidentifikovanaacute rizika) Reaacutelnyacutem projevem takoveacuteto progresivniacute a racionaacutelniacute praacutece je jasně formulovanaacute podnikovaacute strategie Ta totiž bere v uacutevahu globaacutelniacute (celosvětoveacute) trendy V d sledku změn ktereacute proběhly počaacutetkem 21 stoletiacute a ktereacute vtiskly ekonomickeacutemu a sociaacutelniacutemu prost ediacute podnik noveacute znaky se staacutele viacutece ukazuje že tvorba podnikoveacute strategie je rozhodujiacuteciacutem faktorem pro p ijiacutemaacuteniacute spraacutevnyacutech rozhodnutiacute v podnikoveacutem iacutezeniacute Zaacuteroveň je však nezbytneacute zd raznit že klasickeacute pojetiacute strategie jako dlouhodobě

neměnneacuteho dokumentu ztraacuteciacute v d sledku turbulentniacutech změn sveacute p vodniacute poslaacuteniacute V současneacute dob totiž nem žeme strategii považovat za dlouhodobyacute trvale platnyacute dokument ale spiacuteše za dokument obecnyacute jenž bude p ipoušt t r zneacute alternativy vyacutevoje v dlouhodobeacute perspektiv Strategie iacutezeniacute podniku musiacute dnes počiacutetat nejen s vyacutevojem na domaacuteciacutem trhu ale musiacute braacutet v uacutevahu globaacutelniacute (celosvětovou) konkurenci kteraacute ovlivňuje vyacuterobniacute program vnitropodnikovou organizačniacute strukturu organizaci podniku atd Jak podnikovaacute politika tak ani podnikovaacute strategie nejsou statickeacute Jejich formulace p edstavuje evolučniacute proces Tento vyacutevoj vyžaduje p izp sobeniacute podnikoveacute strategie a vnitropodnikovyacutech organizačniacutech struktur Nedokaacutežou-li se českeacute podniky včas adaptovat na současnyacute vyacutevoj světoveacute ekonomiky a ziacuteskat pot ebnou konkurenceschopnost na světovyacutech trziacutech postupně zaniknou Uacutečinnou obranou proti teacuteto hrozb je proces ciacutelev domeacuteho učeniacute se a zvyšovaacuteniacute odbornyacutech manažerskyacutech kompetenciacute pro strategickeacute iacutezeniacute podnik

Strategickeacute plaacutenovaacuteniacute je možno definovat jako proces prost ednictviacutem ktereacuteho dochaacuteziacute ke zpracovaacuteniacute informaciacute za uacutečelem sladěniacute požadavk okoliacute s potenciaacutelem podniku tak aby byl zajištěn z dlouhodobeacuteho hlediska uacutespěch podniku Jinyacutemi slovy strategickeacute plaacutenovaacuteniacute je iacutediacuteciacute proces rozviacutejeniacute a udržovaacuteniacute životaschopneacute shody mezi ciacuteli a zdroji organizace a jejiacutemi měniacuteciacutemi se tržniacutemi p iacuteležitostmi [KOTLER 1991]

Ktereacute argumenty je možno uveacutest pro tvorbu strategiiacute a strategickyacutech plaacuten takeacute v maleacutem a st edniacutem podniku Jednaacute se o tato zd vodněniacute

1 Strategickeacute plaacutenovaacuteniacute maacute s podnikatelskyacutem myšleniacutem společneacute to že je orientovaacuteno na podnik jako celek Plaacutenovaacuteniacutem se daacute strategickaacute zaacutekladna podniku p eměnit na zaacutekladnu uacuteplnou konsistentniacute a transparentniacute [PICHLER 1996]

2 Strategickeacute plaacutenovaacuteniacute je p edpokladem pro uacutečinnou kontrolu nepr hledneacute ciacutele totiž svaacutedějiacute v p iacutepadě neuacutespěch k situaciacutem kdy miacutesto hledaacuteniacute p iacutečin vedouciacutech k odchylkaacutem od ciacutele se p vodniacute ciacutele dodatečně p izp sobiacute nastaleacute realitě

3 Strategickeacute plaacutenovaacuteniacute daacutevaacute možnost integrovat zaměstnance a tiacutem podpo it jejich motivaci k uvedeniacute strategie do praxe

Formulovat vizi podniku a definovat jeho strategickeacute ciacutele nem že každyacute Takovouto dovednost maacute jen ten kdo zvlaacutedaacute principy strategickeacuteho myšleniacute Mezi principy strategickeacuteho myšleniacute adiacuteme

1 princip variantniacuteho myšleniacute 2 princip trvaleacuteho myšleniacute 3 princip tv rčiacuteho myšleniacute 4 princip intuitivniacuteho myšleniacute 5 princip zpětnovazebniacuteho myšleniacute 6 princip inovativniacuteho myšleniacute 7 princip globaacutelniacuteho myšleniacute

Z uvedenyacutech princip je z ejmeacute že strategickeacute myšleniacute je myšleniacutem progresivniacutem a p edbiacutehajiacuteciacutem současneacute status quo podnikatelskeacuteho prost ediacute je tedy něčiacutem co posouvaacute podnik do roviny vyššiacute konkurenceschopnosti Pochopitelně že m že nastat situace a v době hospodaacute skeacute krize jsme toho častyacutemi svědky že podnik sice vytvo il bdquostrategiildquo ale p esto se nestal konkurenceschopnyacutem a často i zkrachoval V takoveacutem p iacutepadě m žeme iacuteci že slovo strategie je poněkud nadneseneacute strategie by měla byacutet synonymem uacutespěchu neboť již od antickyacutech dob byli strateacutegy ti kdo vyhraacutevali bitvy či byli jinak uacutespěšniacute (nap Perikles) Podnikatelskeacute prost ediacute je v podstatě bitevniacutem polem na ktereacutem se utkaacutevajiacute vojska (podniky) a usilujiacute o co největšiacute teritoriaacutelniacute zisky (podiacutel na trhu) Za uacutečelem dosaženiacute teritoriaacutelniacutech zisk pak spolu tato vojska vedou vaacutelku (konkurenčniacute boj) či uzaviacuterajiacute aliance (strategickaacute partnerstviacute) Z uvedenyacutech pojm podiacutel na trhu konkurenčniacute boj a strategickaacute partnerstviacute je z ejmeacute že hlavniacute slovo p i formulaci vize a definovaniacute strategickyacutech ciacutel majiacute či měli by miacutet marketingoviacute specialisteacute Součaacutestiacute strategickeacuteho myšleniacute je tedy i naplňovaacuteniacute zaacutekladniacutech princip marketingu založenyacutech na detailniacute analyacuteze trhu a na d sledneacute orientaci na zaacutekazniacuteka

84 Proces tvorby podnikoveacute strategie Tvorba a realizace strategie by se měla staacutet uacutest edniacutem bodem podnikoveacute politiky (podnikovou politikou rozumiacuteme zaacutesady ktereacute podnik uplatňuje) P i tvorbě podnikoveacute strategie postupujeme v těchto krociacutech 1 Analyacuteza vnit niacutech a vnějšiacutech faktor 2 Naacutevrh a vyacuteběr strategiiacute 3 Uplatněniacute strategie v praxi 4 Evaluace strategie

841 Analyacuteza vnitřniacutech a vnějšiacutech faktorů VNIT NIacute FAKTORY zahrnujiacute hodnoceniacute silnyacutech (Strengths) a slabyacutech straacutenek (Weaknesses) kde jsou nejčastějšiacutemi vstupy 1 FINANČNIacute ANALYacuteZA PODNIKU

Ciacutelem každeacuteho podnikaacuteniacute je maximalizace zisku Ten je jedniacutem ze zaacutekladniacutech ekonomickyacutech pojm Počiacutetaacute se jako rozdiacutel mezi vyacutenosy a naacuteklady V uacutečetnictviacute se za zisk považuje kladnyacute vyacutesledek hospoda eniacute zaacutepornyacute vyacutesledek hospoda eniacute je ztraacuteta V ekonomickeacute teorii se mezi naacuteklady počiacutetajiacute i takzvaneacute naacuteklady obětovaneacute p iacuteležitosti Jednaacute se o vyacutenos kteryacute by ekonomickyacute subjekt ziacuteskal kdyby uacutesiliacute věnoval jineacute činnosti kteraacute poskytuje nejvyššiacute vyacutenos

Z d vodu maximalizace zisku je aktivniacute finančniacute management a iacutezeniacute naacuteklad jedniacutem z kliacutečovyacutech p edpoklad uacutesp šnosti podniku v konkurenčniacutem prost ediacute Proto je nezbytneacute trvale analyzovat kliacutečoveacute finančniacute ukazatele a sestavovat finančniacute plaacuten Analyacuteza kliacutečovyacutech finančniacutech uacutedaj naacutem napomaacutehaacute

identifikovat kritickeacute situace v oblasti financovaacuteniacute podniku a naleacutezat vhodneacute finančniacute naacutestroje pro jejich zvlaacutednutiacute

vytvaacute et prognoacutezy o dalšiacutem vyacutevoji finančniacute situace podniku P i plaacutenovaacuteniacute financiacute je zapot ebiacute vziacutet v uacutevahu jak faktor času tak faktor množstviacute požadovanyacutech finančniacutech zdroj V teacuteto souvislosti m žeme finančniacute plaacutenovaacuteniacute rozdělit do naacutesledujiacuteciacutech krok [SATTES 1995]

1 Vytvo eniacute prognoacutezy budouciacutech finančniacutech pot eb 2 Aktivniacute finančniacute management tzn vyacuteběr vhodnyacutech finančniacutech zdroj pro

pokrytiacute našich finančniacutech pot eb Aktivniacute finančniacute management maacute p edevšiacutem zabezpečit likviditu a to nap prost ednictviacutem naacutesledujiacuteciacutech činnostiacute iacutezeniacutem naacuteklad podniku omezovaacuteniacutem vyacutedaj

Trojuacutehelniacutek finančniacutech ciacutel podniku m žeme vyznačit takto Obraacutezek 8-3 Trojuacutehelniacutek finančniacutech ciacutelů

Rentabilita Likvidita Financovaacuteniacute (Kapitaacutelovaacute struktura)

Zdroj Upraveno podle [Pichler 1996] Naacutestrojem hodnoceniacute uacuterovně hospoda eniacute a finančniacuteho zdraviacute podniku je finančniacute analyacuteza Nejrozšiacute enějšiacute metodou finančniacute analyacutezy je pom rovaacute analyacuteza kterou m žeme znaacutezornit tzv trojuacutehelniacutekem finančniacutech ciacutel Ciacutelem vyacutepočtu poměrovyacutech ukazatel je zjistit jak efektivně

podnikatel nebo management podniku využiacutevaacute disponibilniacute kapitaacutel K nejčastěji použiacutevanyacutem poměrovyacutem ukazatel m pat iacute [SRPOVAacute EHO 2010]

ukazatele rentability ukazatele likvidity ukazatele iacutezeniacute aktiv ukazatele zadluženosti

2 HODNOCENIacute POMOCIacute EFQM

Model EFQM (European Foundation for Quality Management) byl vytvo en v roce 1988 s ciacute-lem zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti evropskyacutech podnik prost ednictviacutem využitiacute filosofie TQM2 V modelu jde o obsaacutehleacute systematickeacute a pravidelneacute p ezkoumaacuteniacute podnikovyacutech aktivit prost ednictviacutem vzdělaacutevaacuteniacute zaměstnanc v oblasti uplatňovaacuteniacute princip TQM a integrovaacuteniacute TQM do podnikovyacutech operaciacute Obraacutezek 8-4 EFQM Model Excellence ndash zaacutekladniacute kriteacuteria

Zdroj Nenadaacutel 2004

2TQM (Total Quality Management) je metodou strategickeacuteho iacutezeniacute a manažerskou filozofiiacute Existuje několik definic TQM nicmeacuteně všechny jsou založeny na naacutesledujiacuteciacutech principech Total ndash uacuteplneacute zapojeniacute všech zaměstnanc podniku Quality ndash d raz na kvalitu v celeacutem podniku Management ndash d raz na proliacutenaacuteniacute princip kvality všemi uacuterovněmi iacutezeniacute i všemi manažerskyacutemi funkcemi

VN JŠIacute FAKTORY zahrnujiacute hodnoceniacute p iacuteležitostiacute (Opportunities) a hrozeb (Threats) ktereacute souvisiacute s okolniacutem prost ediacutem organizace Nejčastějšiacutemi vstupy jsou

1 ANALYacuteZA TREND VN JŠIacuteHO PROST EDIacute - PESTLE ANALYacuteZA

PESTLE analyacuteza sloužiacuteciacute ke strategickeacute analyacuteze vnějšiacuteho okoliacute podniku PESTLE je akronym a jednotlivaacute piacutesmena znamenajiacute r zneacute typy vn jšiacutech faktor

P ndash Political - politickeacute E ndash Economical - ekonomickeacute S ndash Social - sociaacutelniacute T ndash Technological - technologickeacute L ndash Legal - legislativniacute E ndash Ecological - ekologickeacute

Někdy se použiacutevaacute takeacute podobnaacute zjednodušenaacute varianta nazyacutevanaacute PEST analyacuteza

P ndash politickeacute E ndash ekonomickeacute S ndash sociaacutelniacute T ndash technologickeacute

2 SEKTOROVAacute ANALYacuteZA (NAP IacuteKLAD PORTEROVA ANALYacuteZA P TI SIL) Porterova analyacuteza p ti sil je založena na poznaacuteniacute pěti kliacutečovyacutech faktor ktereacute ovlivňujiacute konkurenceschopnost podniku [PORTER 2002]

Staacutevajiacuteciacute konkurence Novaacute konkurence Zaacutekazniacuteci Dodavateleacute Substitučniacute produkty

3 ANALYacuteZA KONKURENČNIacuteHO POSTAVENIacute (SEGMENTACE TRHU ANALYacuteZA POT EB ZAacuteKAZNIacuteK ANALYacuteZA KONKURENT )

Touto problematikou se budeme zabyacutevat v podkapitole 84

4 PARETOVA A ABC ANALYacuteZA

Paretova (ABC) analyacuteza je velice efektivniacutem a zaacuteroveň jednoduchyacutem naacutestrojem sloužiacuteciacutem k p esneacutemu určeniacute ciacuteloveacute skupiny zaacutekazniacutek Lze ji označit za součaacutest strategickeacuteho managementu (strategickeacute analyacutezy) podniku Paretova analyacuteza vychaacuteziacute ze zkušenosti že 20 zaacutekazniacutek tvo iacute 80 obratu zisku podniku Jinyacutemi slovy že 80 veškeryacutech d sledk je zp sobeno pouze asi 20 p iacutečin nap 80 p iacutejm ziacuteskaacuteme od 20 zaacutekazniacutek 80 skladoveacute plochy naacutem zabere 20 skladovyacutech položek 80 tržeb naacutem p inese 20 zbožiacute služeb

80 tržeb vznikne praciacute 20 zaměstnanc atd Na zaacutekladě Paretova pravidla sice zjistiacuteme od kteryacutech zaacutekazniacutek ziacuteskaacuteme nap 80 tržeb nicmeacuteně zbyacutevajiacuteciacutech 20 tržeb neniacute rozhodně objem financiacute ktereacute bychom mohli nechat bez povšimnutiacute Proto se Paretovo pravidlo rozvinulo v tzv ABC analyacutezu kteraacute pracuje s kategorizaciacute vyacuteznamu jednotlivyacutech položek detailněji ABC analyacuteza bere v uacutevahu že dalšiacutech 20 p iacutečin m že miacutet rovněž vyacuteznamnyacute d sledek pro činnost podniku ABC analyacuteza členiacute zaacutekazniacuteky do 3 segment podle velikosti obratu zisku ABC segment m je pak věnovaacutena rozdiacutelnaacute pozornost Největšiacute je věnovaacutena segmentu A - kliacutečoviacute zaacutekazniacuteci a segmentu C ndash zaacutekazniacuteci kte iacute naacutem zisk nep inaacutešejiacute (u tohoto segmentu je nutno p ijmout rozhodnutiacute zda s niacutem p estaneme spolupracovat) Zaacutekladniacute filosofiiacute ABC analyacutezy je soust eděniacute se na ty segmenty zaacutekazniacutek kte iacute jsou pro podnik skutečně vyacuteznamniacute

842 Naacutevrh a vyacuteběr strategiiacute

1 Naacutevrh alternativniacutech strategiiacute

Na zaacutekladě analyacutezy vnějšiacuteho i vnit niacuteho prost ediacute by měly byacutet p ipraveny strategickeacute alternativy Současnaacute doba je turbulentniacute a nespojitaacute dochaacuteziacute k častyacutem vyacutekyv m a změnaacutem a je proto nutneacute miacutet zpracovaacuteny r zneacute varianty strategickyacutech rozhodnutiacute

Podnikatelskeacute strategie m žeme v podstatě rozdělit do dvou skupin a to na strategie ktereacute zajistiacute p ežitiacute podniku a na strategie r stoveacute [THOMMEN 1993] Strategie p ežitiacute je charakteristickaacute pro trh kteryacute se nachaacuteziacute v recesi anebo pro odvětviacute jež se potyacutekaacute s probleacutemy ktereacute majiacute sv j p vod v některyacutech faacuteziacutech životniacuteho cyklu R stoveacute strategie jsou zamě eny na zvyacutešeniacute podiacutelu na trhu Jednaacute se zejmeacutena o tyto strategie

1 Strategie Vyacuterobek Trh 2 Strategie inovačniacute 3 Strategie konkurenceschopnosti

Ad 1) Strategie Vyacuterobek Trh V raacutemci teacuteto strategie m žeme zvolit čty i p iacutestupy Strategie Proniknutiacute na trh Teacuteto strategie m že byacutet dosaženo prost ednictviacutem zvyacutešeniacute odbytu a rovněž takeacute diacuteky rozšiacute eniacute počtu zaacutekazniacutek Tato strategie znamenaacute že se podnik soust edil na p evzetiacute tržniacuteho podiacutelu jineacuteho podniku Abychom dosaacutehli ekonomickeacute efektivnosti budeme muset věnovat velkou pozornost analyacuteze trhu a snažit se o nalezeniacute skulin na staacutevajiacuteciacutem trhu Strategie Rozvoj trhu Tato strategie je zamě ena na noveacute trhy pop na noveacute možnosti využitiacute staacutevajiacuteciacutech vyacuterobk V takoveacutem p iacutepadě bychom se měli diacutevat na produkčniacute proces s nadnaacuterodniacute perspektivy a hledat noveacute trhy v jinyacutech čaacutestech světa Vždyť i rozšiacute eniacute Evropskeacute unie mělo bezesporu vedle sveacuteho politickeacuteho efektu i efekt ekonomickyacute neboť se jiacutem otev ely noveacute trhy ktereacute byly hladoveacute po spot ebniacutem zbožiacute

Strategie Rozvoj vyacuterobku Tato strategie maacute za ciacutel uspokojovaacuteniacute novyacutech pot eb zaacutekazniacutek Noveacute vyacuterobky tak mohou doplnit staryacute vyacuterobniacute nebo odbytovyacute program podniku Strategie Diverzifikace Prost ednictviacutem teacuteto strategie je možno dosaacutehnout r stu na novyacutech trziacutech s novyacutemi vyacuterobky ktereacute majiacute buď s dosavadniacutemi vyacuterobky konkreacutetniacute souvislost (nap jako komplementaacuterniacute vyacuterobky) nebo tuto souvislost postraacutedajiacute

Obraacutezek 8-5 Růstoveacute strategie

Zdroj Upraveno podle [Thommen 1993]

Ad 2) Strategie inovačniacute Tyto strategie majiacute uacutezkou vazbu na životniacute cyklus produktu V praxi rozlišujeme t i inovačniacute strategie Strategie prosperity Tato strategie je perspektivně nejprogresivnějšiacute cestou Odpoutaacuteniacute od kontinuity vyacutevoje nastaacutevaacute ještě ve faacutezi r stu Zdaacutenlivě p sobiacute jako nesmyslneacute rozhodnutiacute o opuštěniacute až dosud progresivniacuteho vyacutevoje a nastoupeniacute rizikoveacute cesty dalšiacute existence podniku Je t eba si však uvědomit že diacuteky teacuteto strategii maacute podnik zajištěn kontinuaacutelniacute r st Uplatněniacute teacuteto strategie však p edpoklaacutedaacute změnu podnikatelskeacuteho myšleniacute Strategie sanace O strategii sanace hovo iacuteme v situaci kdy management podniku p istupuje k inovaciacutem v době nejvyššiacute nutnosti tedy ve faacutezi uacutepadku tzn v době kdy podnik ztratil sveacute trhy a zaacutekazniacuteky Strategie znovuzrozeniacute Jednaacute se o nejmeacuteně efektivniacute strategii neboť k jejiacute realizaci dochaacuteziacute až ve faacutezi zaacuteniku tzn po bankrotu či v procesu bankrotu podniku Tato strategie je zjevně nejhoršiacute alternativou Ad 3) Strategie konkurenceschopnosti Konkurenceschopnost m žeme podle Portera (1985) zajistit t emi p iacutestupy Strategie niacutezkyacutech naacuteklad Tato strategie p edpoklaacutedaacute že konkurenčniacute vyacutehody dosaacutehneme prost ednictviacutem sniacuteženyacutech naacuteklad a to za použitiacute širokeacute škaacutely prost edk kteryacutemi jsou

P iacutesnaacute kontrola variabilniacutech naacuteklad a celkovyacutech naacuteklad Omezovaacuteniacute vyacutedaj do činnostiacute jako jsou služby a reklama Budovaacuteniacute produkčniacutech a skladovaciacutech kapacit pouze v pot ebneacute velikosti Vyhnutiacute se marginaacutelniacutem zaacutekazniacutek m

TRH VYacuteROBEK

Současnyacute Novyacute

Současnyacute

Proniknutiacute na trh Rozvoj trhu

Novyacute

Rozvoj vyacuterobku Diverzifikace

Tato strategie umožňuje aby podnik dosaacutehl prost ednictviacutem poklesu cen vyššiacuteho obratu nebo aby p i stejnyacutech cenaacutech navyacutešil sv j zisk Strategie diferenciace Tato strategie spočiacutevaacute v tom že podnik vyraacutebiacute vyacuterobky či poskytuje služby obdobně jako konkurent avšak za nižšiacute ceny K diferenciaci m že podnik použiacutet i dalšiacutech naacutestroj jako jsou

Design a nebo uznaacutevaneacute obchodniacute jmeacuteno Jedinečnou technologii Uacutečinnou reklamu Efektivně vybudovanou obchodniacute siacuteť Kvalitniacute lidskeacute zdroje

Strategie koncentrace na silneacute straacutenky Jednaacute se o strategii kteraacute p edpoklaacutedaacute že se podnik soust ediacute na tržniacute skuliny Za skuliny na trhu považujeme

Určitou skupinu odběratel Určitou čaacutest vyacuterobniacuteho programu Geograficky ohraničenyacute trh

2 Vyacuteb r z alternativniacutech strategiiacute

Alternativniacute strategie musiacute byacutet p ed konečnyacutem vyacuteběrem pečlivě vyhodnoceny Strategickyacute vyacuteběr musiacute byacutet provaacuteděn s ohledem na riziko zahrnuteacute v jednotlivyacutech rozhodnutiacutech Dalšiacutem kritickyacutem prvkem p i vyacuteběru strategie je jejiacute načasovaacuteniacute 843 Uplatněniacute strategie v praxi

Vytvo it strategii podniku pochopitelně nestačiacute Musiacute byacutet uplatněna v praxi Za tiacutem uacutečelem je nezbytneacute aby byly realizovaacuteny naacutesledujiacuteciacute kroky [KREIKEBAUM 1993]

je nutno ji objasnit všem zaměstnanc m kte iacute se na jejiacute p iacutepravě nepodiacuteleli jedině tak u nich umocniacuteme pocit spoluodpovědnosti a identifikace s uacutekoly

zaměstnanci by měli byacutet proškoleni v otaacutezce priorit ktereacute strategie p edklaacutedaacute jedině tak u nich umocniacuteme pocit spoluzodpovědnosti a identifikace s uacutekoly

vedeniacute podniku by mělo z stat v uacutezkeacutem kontaktu se zaměstnanci je to jedna z cest jak ešit nedorozuměniacute kteraacute možnaacute vyvstanou v souvislosti s vlastniacute realizaciacute strategie

Někte iacute auto i uvaacutedějiacute naacutesledujiacuteciacute naacutevrhy jak postupovat p i uplatňovaacuteniacute strategie v praxi [P MPIN 1988]

vedeniacute podniku se musiacute od počaacutetku uacutečastnit p iacutepravy strategie jedině tak m že vzr st pocit jeho identifikace se strategiiacute

do realizovaacuteniacute strategie je t eba zainteresovat všechny pracovniacuteky neboť se v tomto p iacutepadě nejednaacute pouze o zaacuteležitost vrcholoveacuteho vedeniacute

všechny čaacutesti podniku (odděleniacute) se musiacute k realizovaacuteniacute strategie vyjaacuted it Podnikovaacute strategie je součaacutestiacute celeacuteho podniku i když některyacutech odděleniacute (marketing vyacuteroba) se strategie tyacutekaacute viacutece než ostatniacutech

k prosazovaacuteniacute strategie je zapot ebiacute určityacutech prost edk ktereacute se děliacute na p iacutemeacute a nep iacutemeacute [HENDERSON 1970]

Mezi p iacutemeacute prost edky adiacuteme takoveacute ktereacute se bezprost edně tyacutekajiacute podnikoveacute činnosti Manažerskeacute naacutestroje kteryacutemi jsou Management by Objectives ( iacutezeniacute podle ciacutel ) a

delegovaacuteniacute tedy naacutestroje založeneacute na komunikaci a podporujiacuteciacute tv rčiacute p iacutestup P iacutepravu plaacuten a rozpočt Podnikovaacute strategie musiacute byacutet rozpracovaacutena do diacutelčiacutech plaacuten

ktereacute se z časoveacuteho hlediska děliacute na dlouhodobeacute (strategickeacute) st ednědobeacute (taktickeacute) a kraacutetkodobeacute (operativniacute) Maliacute a st edniacute podnikateleacute pokud v bec plaacutenujiacute využiacutevajiacute plaacuteny operativniacute Strategickeacutemu plaacutenovaacuteniacute nevěnujiacute pozornost

Organizačniacute strukturu (nikoli liniovaacute ale organizačniacute struktura založenaacute na maximaacutelniacute autonomii a odpovědnosti za vyacutekon a p idanou hodnotu nap tzv strategickeacute obchodniacute jednotky ktereacute spojuje společnaacute vize ale jsou autonomniacute ve volbě naacutestroj pro dosahovaacuteniacute strategickyacutech ciacutel Tiacutemto zp sobem je možno podpo it soutěživost flexibilitu a takeacute odpovědnost)

Informačniacute systeacutem (ten zajišťuje nejen distribuci informaciacute o strategii ale takeacute informace pro zpracovaacuteniacute strategie)

Maximaacutelniacute pracovniacute nasazeniacute managementu Mezi nep iacutemeacute prost edky adiacuteme

Podnikovou kulturu podnikovou identitu a podnikovou etiku Vzdělaacutevaacuteniacute zaměstnanc (zaměstnanci by měli byacutet proškolovaacuteni aby dokaacutezali

strategicky myslet a jednat aby se dokaacutezali angažovat pro ešeniacute novyacutech uacutekol )

844 Evaluace strategie Realizovaacuteniacute strategie musiacute byacutet čas od času hodnoceno (kontrolovaacuteno) neboť v okoliacute podniku dochaacuteziacute k neustaacutelyacutem zm naacutem a mohou tedy vyvstat noveacute probleacutemy kteryacutem je t eba strategii p izp sobit Kontrolovaacuteniacute je vyacuteznamneacute z hlediska zabezpečeniacute zpětneacute vazby P iacuteklad Jaacutedrem každeacute strategie je vize Bať v otec ač velice chudyacute švec byl vynikajiacuteciacute strateacuteg neboť dal synovi vizi Z niacuteže uvedeneacuteho p iacutekladu vyplyacutevaacute zaacutevěr že v začaacutetciacutech podnikaacuteniacute nejsou tiacutem nejd ležitějšiacutem finance ale jasnaacute vize Bylo to o jarmarku v Hradišti Otec staacutel v kruhu mezi ostatniacutemi ševci a za rozhovoru poviacutedaacute ukazuje na komiacuten Mayova cukrovaru bdquoTakovyacute komiacuten budou miacutet jednou moji chlapcildquo Byl špatnyacute jarmark žaacutednyacute neměl v kapse groše P aacuteniacutem všech bylo uslyšet bdquoPojďte na něco pro zah aacutetiacuteldquo Tohle bylo ale mnoho na zk ehleacute tělo a pokleslou mysl Toto bylo p iacutemo rouhaacuteniacute našiacute společenskeacute biacutedě Ševci se shrkli okolo otce a jali se mu spiacutelat a dělat si z něj posměšky Měl jsem o něj strach i zlost pro jeho nerozvaacutežnaacute slova Ale otec nepoklesl na mysli a ševci bručiacutece rozešli se ku svyacutem staacutenk m Toho času nebylo ještě tolik komiacuten jako nyniacute V kraji znaacutemeacutem našim trhovc m byly dva komiacuteny hradišťskyacute a napajedelskyacute Hradišťskyacute pat il May m bohatyacutem a vznešenyacutem žid m a druhyacute hraběti Baltazziovi Nebylo slyšet že by se nějakyacute obyčejnyacute člověk jmenovitě českeacuteho p vodu či jak my iacutekali moravskeacuteho byl něčeho takoveacuteho odvaacutežil Proto to pobou eniacute a proto takeacute ševci nemohli toho otci zapomenout po mnoho trh Zdroj Tomaacuteš Baťa Uacutevahy a projevy Institut iacutezeniacute Praha 1990 ISBN 80-7014-024-0

Obraacutezek 8-6 Podnikatelskyacute koncept

STRATEGICKEacute CIacuteLE ORGANIZACE - dlouhodobeacute ciacutele

SHOPNOSTI MANAGEMENTU VIZE ORG STRUKTURA - tyacutemovaacute praacutece - decentralizovanaacute - komunikace - delegovaacuteniacute M A K RO O K O L Iacute T A K T I KA - ekonomickeacute Business Plan organizace - sociaacutelniacute - technologickeacute - legislativniacute - politickeacute - ekologickeacute O P E R A T I V N Iacute P L Aacute N Z Aacute K A Z N Iacute K ZDROJE Lidskeacute (personaacutelniacute zajištěniacute organizace) Finančniacute (rozpočet organizace) Materiaacuteloveacute (vybaveniacute pracovišť)

Zdroj vlastniacute

Vyacuteše uvedenyacute podnikatelskyacute koncept vyjad uje vzaacutejemnyacute vztah mezi strategickyacutem taktickyacutem a operativniacutem iacutezeniacute podniku Strategie vytvaacute ejiacute raacutemec pro uvažovaacuteniacute a činnost Formulovat vizi podniku a definovat jeho strategickeacute ciacutele však nem že každyacute Takovouto dovednost maacute jen ten kdo zvlaacutedaacute principy strategickeacuteho myšleniacute Podnikovaacute strategie neniacute statickaacute Jejiacute formulace p edstavuje evolučniacute proces kteryacute vyžaduje p izp sobeniacute podnikoveacute strategie a vnitropodnikovyacutech organizačniacutech struktur (vhodnaacute je organizačniacute struktura nikoli liniovaacute ale ta kteraacute je založena na maximaacutelniacute

autonomii a odpovědnosti za vyacutekon a p idanou hodnotu nap tzv strategickeacute obchodniacute jednotky ktereacute spojuje společnaacute vize ale jsou autonomniacute ve volbě naacutestroj pro dosahovaacuteniacute strategickyacutech ciacutel Tiacutemto zp sobem je možno podpo it soutěživost flexibilitu a takeacute odpovědnost) Strategie iacutezeniacute podniku musiacute dnes počiacutetat nejen s vyacutevojem na domaacuteciacutem trhu ale musiacute braacutet v uacutevahu

globaacutelniacute (celosvětovou) konkurenci Uacutečinnou obranou proti teacuteto hrozb je proces ciacutelev domeacuteho učeniacute se a zvyšovaacuteniacute odbornyacutech manažerskyacutech kompetenciacute pro strategickeacute iacutezeniacute podnik (tv rčiacute p iacutestup podporujiacute nap manažerskeacute naacutestroje jako jsou tyacutemovaacute praacutece a

delegovaacuteniacute tedy naacutestroje založeneacute na komunikaci) Pro kvalifikovaneacute vytvo eniacute podnikoveacute strategie a jejiacute uacutespěšnou implementaci prost ednictviacutem podnikatelskeacuteho plaacutenu (Business Plan) je nezbytnaacute podmiacutenka existence podnikoveacute kultury jež podporuje management změny založenyacute na uplatňovaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech moderniacutech metod iacutezeniacute Poslaacuteniacutem podnikatelskeacuteho zaacuteměru (Business Planu) je identifikovat to jak podnik dosaacutehne svyacutech ciacutel Podnikatelskyacute zaacuteměr zahrnuje diacutelčiacute st ednědobeacute (taktickeacute) podnikoveacute plaacuteny (plaacuten finančniacute vyacuterobniacute marketingovyacute personaacutelniacute apod) p ičemž je nutno klaacutest d raz na naplňovaacuteniacute zaacutekladniacutech princip marketingu založenyacutech na detailniacute analyacuteze trhu a na d sledneacute orientaci na zaacutekazniacuteka Naacutesledujiacuteciacute uacuterovniacute iacutezeniacute je uacuteroveň kraacutetkodobaacute (operativniacute) Rovněž na teacuteto uacuterovni provaacutediacuteme d kladnou analyacutezu vn jšiacuteho prost ediacute podniku Hodnotiacuteme zejmeacutena faktory ekonomickeacute sociaacutelniacute politickeacute demografickeacute legislativniacute technologickeacute a geografickeacute Abychom mohli zajistit realizaci kraacutetkodobyacutech a st ednědobyacutech plaacuten musiacuteme miacutet k dispozici vstupy kteryacutemi jsou zejmeacutena zdroje lidskeacute a finančniacute daacutele pak materiaacutel suroviny vyacuterobniacute prost edky apod Součaacutestiacute vstup jsou v širšiacutem slova smyslu i tzv měkkeacute dovednosti manažer a kvalifikace zaměstnanc

85 D vody pro taktickeacute plaacutenovaacuteniacute i v malyacutech a st edniacutech podniciacutech V malyacutech a st edniacutech podniciacutech se často setkaacutevaacuteme s rezervovanyacutem p iacutestupem k plaacutenovaacuteniacute D raz je kladen p edevšiacutem na intuici Ukažme si tedy nyniacute proč je plaacutenovaacuteniacute i pro malyacute st edniacute podnik p iacutenosneacute a jakaacute je struktura podnikovyacutech plaacuten V prvniacute adě je t eba zd raznit že iacutedit podnik bez plaacutenovaacuteniacute neniacute ekonomicky efektivniacute Proč Protože součaacutestiacute procesu iacutezeniacute jsou činnosti ktereacute jsou vlastniacute i procesu plaacutenovaacuteniacute Jednaacute se o tyto činnosti

1 p edviacutedaacuteniacute 2 organizovaacuteniacute 3 p ikazovaacuteniacute 4 koordinace 5 kontrola

Jinyacutemi slovy iacutedit podnik bez vyacuteše uvedenyacutech činnostiacute nelze A jsou-li tyto činnosti obsaženy v procesu plaacutenovaacuteniacute nelze iacutedit ani bez plaacutenovaacuteniacute iacutedit a neplaacutenovat znamenaacute iacutedit polovičat ned sledn

iacutezeniacute maacute naacutesledujiacuteciacute charakteristickeacute rysy 1 Procesy iacutezeniacute jsou protikladem dezorganizujiacuteciacutech proces Zabezpečujiacute stabilitu podniku

udržujiacute jeho dynamickou rovnovaacutehu s prost ediacutem a umožňujiacute podnik zdokonalovat 2 iacutezeniacute je možno charakterizovat jako uvaacuteděniacute podniku do souladu s objektivniacute realitou

kteraacute p sobiacute v daneacutem prost ediacute 3 iacutezeniacute p edpoklaacutedaacute nep etržityacute koloběh i formaciacute (uacutedaj o okoliacute podniku o vnit niacutem stavu

podniku) a to jak mezi podnikem a okoliacutem tak mezi jednotlivyacutemi uacutetvary podniku 4 Nevyhnutelnaacute je i existence zpětneacute vazby kteraacute tvo iacute jeden s nejd ležitějšiacutech princip

iacutezeniacute Jde o informace o uacutečinciacutech vyvolanyacutech r znyacutemi zaacutesahy iacutezeneacuteho objektu informace o realizaci nebo nedosaacutehnutiacute ciacutele

5 iacutezeniacute je tedy spojeno s p iacutemyacutemi a zpětnyacutemi vazbami tzn jednaacute se o uzav enyacute cyklus iacutezeniacute

6 D ležityacutem rysem iacutezeniacute je jeho smě ovaacuteniacute k určiteacutemu ciacuteli Nejvyššiacutem ciacutelem iacutezeniacute je optimalizace p sobeniacute podniku ziacuteskaacutevaacuteniacute co největšiacuteho efektu danyacutemi prost edky nebo minimalizace naacuteklad na dosaženiacute stanoveneacuteho efektu

Mezi hlavniacute d vody pro taktickeacute plaacutenovaacuteniacute v malyacutech a st edniacutech podniciacutech pat iacute zejmeacutena tato zjišt niacute

1 Prost ednictviacutem plaacutenovaacuteniacute se m žeme dokonale p izp sobit situaci na trhu 2 Prost ednictviacutem plaacutenovaacuteniacute m žeme sveacute aktivity agresivn ji zam it na trh 3 Prost ednictviacutem plaacutenovaacuteniacute a tedy včasneacuteho posouzeniacute situace m žeme zdokonalit

rozhodovaciacute procesy v podniku 4 Prost ednictviacutem plaacutenovaacuteniacute m žeme optimalizovat elementaacuterniacute zdroje produkčniacuteho

procesu (lidskeacute a finančniacute zdroje suroviny a materiaacutely stroje a vyacuterobniacute za iacutezeniacute) 5 Prost ednictviacutem plaacutenovaacuteniacute ziacuteskaacuteme o vlastniacutem podniku p esneacute informace a tiacutem

m žeme p isp t k posiacuteleniacute jeho konkurenceschopnosti 6 Prost ednictviacutem plaacutenovaacuteniacute ziacuteskaacuteme dobryacute zaacuteklad pro vedeniacute lidiacute za uacutečelem dosaženiacute

vytyčenyacutech ciacutel 7 Prost ednictviacutem plaacutenovaacuteniacute podpo iacuteme spolupraacuteci mezi jednotlivyacutemi uacutetvary

v podniku Plaacutenovaacuteniacute neniacute ničiacutem jinyacutem než vyuacutestěniacutem plaacutenovaciacuteho procesu kteryacute se sklaacutedaacute z naacutesledujiacuteciacutech krok

1 analyacutezy situace 2 identifikace probleacutem 3 stanoveniacute ciacutel pro ešeniacute probleacutem 4 určeniacute postup a prost edk pro zabezpečeniacute stanovenyacutech ciacutel 5 sestaveniacute rozpočtu (a jeho posouzeniacute a to jak z hlediska ekonomickeacute efektivnosti ešeniacute

ciacutel tak z hlediska finančniacute naacuteročnosti zajištěniacute postup a prost edk pro dosaženiacute ciacutel ) 6 kontrola jako zpětnaacute vazba zda bylo dosaženo stanovenyacutech ciacutel

Uvnit podniku se setkaacutevaacuteme s celou adou plaacuten ktereacute však nep sobiacute autonomn ale vzaacutejemn se ovlivňujiacute A to je velice d ležiteacute tvrzeniacute Nelze nap vytvaacute et personaacutelniacute plaacuten bez ohledu na plaacuten vyacuteroby a odbytu na plaacuten naacuteklad apod M žeme iacuteci že takovyacutem všezahrnujiacuteciacutem st ednědobyacutem plaacutenem je Podnikatelskyacute plaacuten -Business Plan

86 Podnikatelskyacute plaacuten

Po prostudovaacuteniacute teacuteto komponenty budete umět vysvětlit co to je podnikatelskyacute plaacuten a seznaacutemiacutete se s naacutestroji pro jeho vypracovaacuteniacute Samotneacute studium m že trvat 30 minut ale čas pot ebnyacute k vypracovaacuteniacute podnikatelskeacuteho plaacutenu bude zaacuteviset na projektu faacutezi vyacutevoje

a marketingoveacuteho vyacutezkumu kteryacute maacute prokaacutezat jeho proveditelnost

Vypracovaacuteniacute podnikatelskeacuteho plaacutenu je zaacutekladniacutem krokem k uacutespěchu vašeho podniku nebo projektu a k transformaci vašeho zaacuteměru v realitu To že sveacute naacutepady vyacutesledky vyacutezkumu a vyacutevoje zpracujete piacutesemně vaacutes p inutiacute d kladně promyslet veškereacute souvislosti Podnikatelskyacute plaacuten vaacutem umožniacute logickyacutem zp sobem posoudit proveditelnost vašeho projektu Je i marketingovyacutem naacutestrojem kteryacutem m žete vzbudit zaacutejem investor pot ebujete ho pro ziacuteskaacuteniacute bankovniacuteho uacutevěru i podpory od r znyacutech agentur Podnikatelskyacute plaacuten musiacute byacutet realistickyacutem pohledem na očekaacutevaneacute dlouhodobeacute vyacutesledky projektu Musiacute vytvo it raacutemec v němž bude projekt probiacutehat a kteryacute bude rozhodovat o uacutespěchu či nezdaru projektu V tomto modulu popiacutešeme všechny hlediska kteraacute musiacute byacutet v podnikatelskeacutem plaacutenu popsaacutena Osnova sekciacute plaacutenu je vyjaacuted ena formou myšlenkovyacutech map kteryacutech m žete využiacutet jako vyacutechoziacuteho bodu pro p iacutepravu vašeho podnikatelskeacuteho plaacutenu Co je podnikatelskyacute plaacuten Podnikatelskyacute plaacuten je formaacutelniacute piacutesemnyacute dokument kteryacute

popisuje kraacutetkodobeacute a dlouhodobeacute ciacutele popisuje jak bude těchto ciacutel dosaženo uvaacutediacute a vyhodnocuje kritickeacute faktory uacutespěchu

Podnikatelskyacute plaacuten by měl pokryacutevat obdobiacute 3-5 let a musiacute popsat r zneacute faacuteze projektu v pr běhu teacuteto doby včetně milniacutek ktereacute umožniacute efektivniacute hodnoceniacute postupu projektu Proč vypracovaacutevat podnikatelskyacute plaacuten Hlavniacute ciacutele podnikatelskeacuteho plaacutenu jsou rozhodnout o proveditelnosti projektu staacutet se dokumentem kteryacute bdquoprodaacutevaacuteldquo projekt potenciaacutelniacutem investor m p esvědčit finančniacute instituce a poskytovatele dotaciacute aby projekt podpo ily

Kde se použiacutevaacute podnikatelskyacute plaacuten Podnikatelskyacute plaacuten m že byacutet použit k prezentaci noveacuteho i staacutevajiacuteciacuteho projektu nebo podniku Je stejně d ležityacute pro individuaacutelniacuteho podnikatele s uacuteplně novyacutem podnikatelskyacutem zaacuteměrem i pro nadnaacuterodniacute korporaci kteraacute chce zaveacutest novou produktovou adu Obsah obou dokument se bude lišit ale hlavniacute ciacutel tj prokaacutezat proveditelnost naacutevrhu bude stejnyacute Jak p ipravit podnikatelskyacute plaacuten Obsah podnikatelskeacuteho plaacutenu se bude měnit v zaacutevislosti na jeho uacutečelu - některeacute sekce lze zd raznit nebo naopak vynechat Existujiacute však jisteacute zvyklosti jakaacute maacute byacutet struktura dob e zpracovaneacuteho podnikatelskeacuteho plaacutenu

Typickyacute podnikatelskyacute plaacuten obsahuje naacutesledujiacuteciacute sekce

I P ehled a Exekutivniacute souhrn II Zaacutekladniacute uacutedaje III Vyacuterobek služba IV Marketing a marketingovaacute strategie V Vyacuteroba a provoz VI Finance P iacutelohy

V dalšiacutem textu rozebereme každou z těchto sekciacute podrobněji pro popis informaciacute ktereacute by v jednotlivyacutech sekciacutech měly byacutet obsaženy použiacutevaacuteme myšlenkoveacute mapy

Po prostudovaacuteniacute každeacuteho z naacutesledujiacuteciacutech oddiacutel vaacutes požaacutedaacuteme abyste nakreslili myšlenkovou mapu pro vaacuteš vlastniacute podnik nebo inovačniacute zaacuteměr Jednoduše nahraďte texty v myšlenkoveacute mapě vašimi vlastniacutemi uacutedaji Takto zpracovaneacute myšlenkoveacute mapy

vaacutem pomohou p i vypracovaacuteniacute vašeho podnikatelskeacuteho plaacutenu

Osnova podnikatelskeacuteho plaacutenu Obraacutezek 8-7 Myšlenkovaacute mapa osnovy podnikatelskeacuteho plaacutenu

Zaacutekladniacute uacutedaje Obraacutezek 8-8 Myšlenkovaacute mapa podnikatelskeacuteho plaacutenu ndash sekce Zaacutekladniacute uacutedaje

Sekce Zaacutekladniacute uacutedaje musiacute obsahovat veškereacute informace o p edkladateli podnikatelskeacuteho plaacutenu a o podniku ndash je to vaše p iacuteležitost ukaacutezat že vy a vaacuteš podnik jste schopni projekt zvlaacutednout Jakyacutech uacutespěch už jste dosaacutehli

Investor bude chtiacutet vědět s kyacutem maacute co do činěniacute Podnikatelskyacute plaacuten musiacute informovat i o hlavniacutech spolupracovniacuteciacutech kte iacute se budou na projektu podiacutelet Uveďte manažerskyacute tyacutem Je d ležiteacute popsat i možnyacute nedostatek speciaacutelniacutech dovednostiacute pot ebnyacutech pro realizaci projektu Pokud existujiacute musiacutete zpracovat plaacuten naacuteboru a vyacutecviku pot ebnyacutech pracovniacutek

Nakreslete myšlenkovou mapu kteraacute popisuje vaacutes a vaacuteš podnik

Vyacuterobek služba Obraacutezek 8-9 Myšlenkovaacute mapa podnikatelskeacuteho plaacutenu ndash sekce Produkt (vyacuterobekslužba)

Pokud žaacutedaacutete o financovaacuteniacute vyacutevoje nebo uvedeniacute na trh vyacuterobku služby pak to maacute smysl jen tehdy pokud vyacuterobek službu popiacutešete a vysvětliacutete dostatečně jasně abyste vytvo ili uacuteplnou p edstavu očekaacutevaneacuteho vyacutesledku Tato sekce by měla obsahovat popis inovativniacutech aspekt vyacuterobku služby a odpovědět na otaacutezky bdquoProč by to měl někdo kupovat Jakeacute jsou hlavniacute vyacutehody a jedinečneacute vlastnostildquo

Protože inovativniacute vyacuterobky služby zahrnujiacute vyacutesledky kreativniacute duševniacute činnosti je t eba zajistit ochranu tohoto duševniacuteho vlastnictviacute Tato čaacutest je d ležitaacute protože rozhodne o tom jak dob e bude naacutepad chraacuteněn což ovlivniacute jeho komerčniacute využitelnost Existuje ada naacutestroj ochrany duševniacuteho vlastnictviacute jako nap copyright ochranneacute znaacutemky a patenty Projekt musiacute byacutet d kladně analyzovaacuten z hlediska použitelnyacutech naacutestroj ochrany duševniacuteho vlastnictviacute

Nakreslete myšlenkovou mapu kteraacute popisuje vaacuteš vyacuterobek službu jeho kliacutečoveacute vyacutehody a jedinečneacute vlastnosti s niacutem spojeneacute duševniacute vlastnictviacute faacuteze vyacutevoje a možnou rozši itelnost

Marketing amp marketingovaacute strategie

Obraacutezek 8-10 Myšlenkovaacute mapa podnikatelskeacuteho plaacutenu ndash sekce Marketing amp marketingovaacute strategie

Zde musiacutete popsat trh a ciacutelovou skupinu na kterou se vaacuteš projekt zamě uje Marketingovaacute studie prokazuje komerčniacute životaschopnost projektu tiacutem že ukaacuteže že existuje mezera na trhu nebo možnost rozšiacute eniacute podiacutelu na trhu jiacutež je možneacute využiacutet Uveďte všechny existujiacuteciacute konkurenty a porovnejte jejich nabiacutedku s vašiacute Nejlepšiacute bude když vysvětliacutete v čem bude vaacuteš vyacuterobek služba lepšiacute než nabiacutedka konkurence ndash v čem je vaše vyacutehoda

Marketing vyacuterobku služby často rozhoduje o jeho komerčniacutem uacutespěchu I když vytvo iacutete skvělyacute produkt nebude uacutespěšnyacute pokud nevzbudiacutete zaacutejem zaacutekazniacutek Proto bude každeacuteho investora zajiacutemat jakyacutem zp sobem budete k produktu p itahovat pozornost a jak ho budete propagovat Pro volbu marketingoveacuteho p iacutestupu je d ležityacute typ vyacuterobku služby nap software nebo internetovou službu bude nejleacutepe propagovat na prost ednictviacutem internetu na p iacutebuznyacutech webovyacutech straacutenkaacutech e-mailovou kampaniacute nebo ve specializovaneacute počiacutetačoveacute literatu e a publikaciacutech

Měli byste uveacutest i vaše marketingoveacute ciacutele ndash jakyacutech prodej chcete dosaacutehnout a kolik času pot ebujete k dosaženiacute bodu zlomu Podrobněji se marketingem zabyacutevaacute kapitola 9 teacuteto p iacuteručky

Nakreslete myšlenkovou mapu kteraacute popisuje provedenyacute marketingovyacute vyacutezkum vaacuteš ciacutelovyacute trh a profily zaacutekazniacutek ciacutele marketingu a naacutevrh marketingoveacute strategie

Vyacuteroba amp provoz

Obraacutezek 8-11 Myšlenkovaacute mapa podnikatelskeacuteho plaacutenu ndash sekce Vyacuteroba amp provoz

Čaacutestiacute podnikatelskeacuteho plaacutenu je celkovyacute popis projektu od jeho počaacutetku nejmeacuteně po okamžik v němž žaacutedaacuteme o podporu Musiacute byacutet popsaacuteny r zneacute faacuteze projektu personaacutel kteryacute se na nich podiacuteliacute a d ležiteacute milniacuteky

Nakreslete myšlenkovou mapu kteraacute popisuje aspekty vyacuteroby a provozu

Finance Obraacutezek 8-12 Myšlenkovaacute mapa podnikatelskeacuteho plaacutenu ndash sekce Finance

D ležiteacute pro posouzeniacute projektu jsou finančniacute informace a p edpovědi Tato sekce musiacute zd vodnit vyacuteši čaacutestky požadovaneacute od investora Investora bude určitě zajiacutemat jak bude jeho investice užita a jakou naacutevratnost je možneacute očekaacutevat Uveďte veškereacute zdroje financovaacuteniacute (nap interniacute požadovanaacute čaacutestka p iacutespěvky z jinyacutech zdroj ndash čaacutestka a zdroje)

Finančniacute sekce musiacute byacutet co nejp esnějšiacute Nikdo nebude chtiacutet investovat do projektu pokud nebude p esvědčen o tom že poskytnuteacute finance nebudou dob e využity nebo pokud se zdaacute že je projekt podfinancovaacuten (bdquoza tak maacutelo peněz to nejde udělatldquo) Poskytnuteacute informace musiacute byacutet realistickeacute To platiacute i pro p edpovědi ktereacute musiacute byacutet podpo eny uvedeniacutem p edpoklad tyacutekajiacuteciacutech se parametr trhu ktereacute mohou ovlivnit uacutespěch projektu

Nakreslete myšlenkovou mapu kteraacute popisuje všechny finančniacute aspekty navrhovaneacuteho projektu

Exekutivniacute souhrn

Obraacutezek 8-13 Myšlenkovaacute mapa podnikatelskeacuteho plaacutenu ndash Exekutivniacute souhrn

Exekutivniacute souhrn bude sice uveden na začaacutetku vašeho podnikatelskeacuteho plaacutenu ale budete ho zpracovaacutevat jako posledniacute protože je souhrnem informaciacute ze všech sekciacute Musiacute byacutet stručnyacute (doporučuje se maximaacutelně 2 straacutenky) a dostatečně p itažlivyacute Pamatujte na to že je to vaše p iacuteležitost prodat sv j zaacuteměr a podnik a motivovat investora k p ečteniacute zbytku dokumentu a podrobneacutemu prostudovaacuteniacute vašeho podnikatelskeacuteho plaacutenu

P iacutelohy

V p iacutelohaacutech uveďte d ležiteacute informace ktereacute podpo iacute vaacuteš podnikatelskyacute plaacuten a p idajiacute vašemu projektu na d věryhodnosti Obraacutezek 8-14 Myšlenkovaacute mapa podnikatelskeacuteho plaacutenu ndash Dodatky

Vyvinuli jste inovativniacute vyacuterobek nebo službu Chtěli byste ho komercializovat Zkuste zpracovat sv j podnikatelskyacute plaacuten a posoudit proveditelnost projektu M žete vyjiacutet z myšlenkovyacutech map ktereacute jste si p ipravili v p edchoziacutech odstavciacutech Konečnyacute dokument vaacutem pom že prodat vaacuteš naacutepad finančniacutem instituciacutem grantovyacutem agenturaacutem

nebo potenciaacutelniacutem investor m Plaacuten vaacutem posloužiacute i jako strategickyacute dokument podniku

Doporučeniacute pro dobryacute podnikatelskyacute plaacuten

Musiacute vypadat profesionaacutelně Musiacute miacutet jasně definovaneacute sekce musiacute byacutet snadno čitelnyacute Udržujte jeho distribuci pod kontrolou (distribučniacute seznam verze datum uvolněniacute atd) P ed jeho distribuciacute ziacuteskejte objektivniacute hodnoceniacute Plaacutenujte včas ndash ziacuteskaacuteniacute financiacute někdy trvaacute dlouho Zašlete plaacuten bance apod p edem P ipravte pozitivniacute a atraktivniacute prezentaci Seznamte se s celyacutem plaacutenem včetně vyacutepočtu finančniacutech uacutedaj P ipravte se na otaacutezky

Pokud vaacuteš vyacuterobek služba vychaacuteziacute z jedinečneacuteho nebo kreativniacuteho naacutepadu je d ležiteacute zajistit jeho ochranu Zp sob ochrany maacute p iacutemyacute vliv na komerčniacute využitiacute Existuje ada naacutestroj ochrany duševniacuteho vlastnictviacute (copyright ochrannaacute znaacutemka pr myslovaacute praacuteva)

Užitečnyacutem naacutestrojem pro zpracovaacuteniacute podnikatelskeacuteho plaacutenu jsou myšlenkoveacute mapy Pomohou vaacutem ujasnit si vaacuteš naacutepad a jeho souvislosti a vizuaacutelně je prezentovat na jedneacute straacutence Pomyacutešliacutete na novyacute projekt nebo podnik Zkuste si na arch papiacuteru nakreslit

myšlenkovou mapu a mějte ji po ruce ndash každyacute novyacute naacutepad m žete okamžitě p idat Pom že vaacutem až si sednete ke stolu a začnete psaacutet podnikatelskyacute plaacuten

Obraacutezek 8-15 Přiacuteklad myšlenkoveacute mapy pro plaacutenovaacuteniacute noveacuteho podnikatelskeacuteho zaacuteměru

Zdroj Tony Buzan How to Mind Map 2002 Template 6 ldquoStarting a New Venture Mind Maprdquo

Souhrn kliacutečovyacutech bod

Podnikatelskyacute plaacuten je formaacutelniacute piacutesemnyacute dokument kteryacute popisuje kraacutetkodobeacute a dlouhodobeacute ciacutele podniku nebo projektu a popisuje jak bude těchto ciacutel dosaženo Umožniacute vaacutem vyhodnotit životaschopnost a proveditelnost vašeho zaacuteměru a je naacutestrojem pro prodaacuteniacute vašeho zaacuteměru investor m a poskytovatel m uacutevěr a dotaciacute

V tomto modulu jste se naučili co je podnikatelskyacute plaacuten a jakeacute jsou jeho kliacutečoveacute prvky Viacutete že jeho obsah zaacutevisiacute na zaacuteměru a jeho rozsahu a ziacuteskali jste naacutestroje pot ebneacute pro vypracovaacuteniacute podnikatelskeacuteho plaacutenu pro vaacuteš novyacute projekt nebo zaacuteměr

87 Shrnutiacute kapitoly Strategickeacute plaacutenovaacuteniacute je možno definovat jako proces prost ednictviacutem ktereacuteho dochaacuteziacute ke

zpracovaacuteniacute informaciacute za uacutečelem sladěniacute požadavk okoliacute s potenciaacutelem podniku tak aby byl zajištěn z dlouhodobeacuteho hlediska uacutespěch podniku

Součaacutestiacute strategickeacuteho myšleniacute je i naplňovaacuteniacute zaacutekladniacutech princip marketingu založenyacutech na detailniacute analyacuteze trhu a na d sledneacute orientaci na zaacutekazniacuteka

Tvorba a realizace strategie by se měla staacutet uacutest edniacutem bodem podnikoveacute politiky Podnikatelskeacute strategie děliacuteme do dvou skupin na strategie p ežitiacute a na strategie r stoveacute K prosazovaacuteniacute strategie využiacutevaacuteme p iacutemyacutech a nep iacutemyacutech prost edk Realizovaacuteniacute strategie musiacute pr běžně hodnoceno (kontrolovaacuteno) iacutedit podnik bez plaacutenovaacuteniacute neniacute ekonomicky efektivniacute protože součaacutestiacute procesu iacutezeniacute jsou

činnosti ktereacute jsou vlastniacute i procesu plaacutenovaacuteniacute iacutedit a neplaacutenovat znamenaacute iacutedit polovičatě ned sledně Podnikatelskyacute zaacuteměr (Business Plan) je zaacutekladniacutem podnikovyacutem dokumentem

prost ednictviacutem ktereacuteho lze ziacuteskat p iacutestup k ciziacutemu kapitaacutelu Tabulka 8-1 Naacutevaznost na potřeby FEK

zkratka P edmět Ročniacuteksemestr Počet kredit

88 Kontrolniacute otaacutezky a uacutekoly 1 Charakterizujte zaacutekladniacute principy strategickeacuteho myšleniacute 2 Uveďte argumenty pro tvorbu strategickyacutech plaacuten v maleacutem a st edniacutem podniku 3 Vysvětlete proces tvorby podnikoveacute strategie 4 Charakterizujte r stoveacute strategie 5 Popište postup uplatňovaacuteniacute strategie v praxi 6 Charakterizujte podnikatelskyacute koncept

7 Uveďte argumenty pro taktickeacute plaacutenovaacuteniacute v malyacutech a st edniacutech podniciacutech 8 Popište jednotliveacute kroky plaacutenovaciacuteho procesu 9 Vysvětlete vyacuteznam podnikatelskeacuteho plaacutenu z hlediska zajištěniacute efektivniacuteho iacutezeniacute podniku 10 Charakterizujte strukturu podnikatelskeacuteho plaacutenu

89 Doporučenaacute literatura Bircher B (1996) Business Plan Ziele Struktur Vorgehen an einem praktischen BeispielSt Gallen KMU HSG Buzan T Griffiths C Harrison J amp Kašpaacuterek M (2013) Myšlenkoveacute mapy v byznysu Revoluce ve vašiacute praacuteci a podnikaacuteniacute Brno BizBook Dale B G et al (2000) Quality is dead in Europe ndash long live excellence ndash true or false Quality Focus2000 vol 4 No 3 pp 4-10 Henderson B D (1970) Perspectives sur la strateacutegie de lacuteentreprise Puteaux Hommes et Techniques How to prepare a Business Plan Guidelines for Entrepreneurs Indiana Institute for New Business Ventures Inc Koontz H W (1993) Management Praha Victoria Publishing as Koraacuteb V Režňaacutekovaacute M amp Peterka J (2007) Podnikatelskyacute plaacuten Brno Computer Press Kotler Ph (1991) Marketing Management Praha Victoria Publishing Kreikebaum H (1993) Strategische UnternehmensplanungStuttgart Verlag W Kohlhammer Nenadaacutel J (2004) Mě eniacute v systeacutemech managementu jakosti 2 doplněneacute vyd Praha Management Press Osterwalder A Pigneur Y (2012) Tvorba business model

Pichler J H (1996) Management in KMU Die Fuumlhrung von Klein- und Mittelunternehmen Bern Stuttgart Wien Verlag Haupt

Puumlmpin C (1988) Strategische Fuumlhrung Aufbau strategischer Erfolgspositionen in der UnternehmungspraxisBern Ries E amp Dušek L (2015) Lean startup Jak budovat uacutespěšnyacute byznys na zaacutekladě neustaacuteleacute inovace Brno BizBooks

Sandbrook M (2001) Using the EFQM Excellence Model as a framework for improvement and change Journal of Change Management 2001 Vol 2 No 1 pp 83 ndash 90 Sattes I Brodbeck H (1995) Erfolg in Kleinen und Mittleren Unternehmen Zuumlrich Hochschulverlag AG an der ETH Sinclairovaacute S (1991) Tomaacuteš J Baťa Švec pro celyacute svět PrahaMelantrich Srpovaacute J eho V (2010) Zaacuteklady podnikaacuteniacute Teoretickeacute p iacuteklady a zkušenosti českyacutech podnikatel Praha Grada Publishing Srpovaacute J (2011) Podnikatelskyacute plaacuten a strategie Praha Grada Stutely R (2002) The definitive business plan The fast-track to intelligent business planning for executives and entrepreneurs London Financial Times Prentice Hall

Sun H et al (2004) The trajectory of implementing ISO 9000 standards versus total quality management in Western EuropeInternational Journal of Quality amp Reliability Management 2004 vol 21 No 2 pp 131 - 54 Thommen J-P (1993) Managementorientierte Betriebswirtschaftslehre Zuumlrich Treuhand-Kammer Veber Jar Srpovaacute J a kol (2005) Podnikaacuteniacute maleacute a st edniacute firmy Praha Grada Publishing Weboveacute straacutenky

Jan Veselyacute ndash webinaacute e

šablona pro Lean Canvas v češtině (Google Draw zkopiacuterujte a upravujte online nebo vytiskněte) nebo

Lean Canvas v angličtině (Google Draw v angličtině nenechte se zmaacutest špatnyacutem nadpisem)

Lean Stack (naacutestroje)

Ash Maurya Why Lean Canvas vs Business Model Canvas (člaacutenek)

Podnikatelskyacute plaacuten a strategie httpwwwbusinessinfoczcsclankypodnikatelsky-plan-a-strategie-23349htmlampchapter=1

Gate2Growth wwwgate2growthcom

Gate2Growth je iniciativa Evropskeacute komise podporovanaacute programem InnovationSME a jejiacutem hlavniacutem ciacutelem je podpora inovativniacutech podnikatel v EU Na straacutenkaacutech najdete soubor naacutestroj pro podnikatelskeacute plaacutenovaacuteniacute p iacutepadoveacute studie a p iacuteručky o financovaacuteniacute rozpočtovaacuteniacute podnikatelskeacutem plaacutenu a mnoho dalšiacutech Mnoho webovyacutech straacutenek nabiacuteziacute rady doporučeniacute a vzory podnikatelskyacutech plaacuten Prohledaacutevaacuteniacute podle kliacutečovyacutech slov bdquobusiness planningldquo vaacutem vraacutetiacute adu odkaz daacutele uvaacutediacuteme několik z nich

wwwbplanscom

wwwbusinesstowncom

wwwsbagovsmallbusinessplannerindexhtml

9 Marketingovaacute orientace na zaacutekazniacuteka KPMZAP __________________________________________________________________________________________

9 Marketingovaacute orientace na zaacutekazniacuteka (Miroslav Pavlaacutek)

Obsah 9 Marketingovaacute orientace na zaacutekazniacuteka 158 91 Definice marketingu 159 92 Cenovaacute politika jako vyacuteznamnyacute naacutestroj marketingoveacuteho mixu 162 93 Marketingovyacute koncept 165 94 Obchodniacute jednaacuteniacute s obchodniacutem partnerem zaacutekazniacutekem 169 95 Etika v podnikaacuteniacute a obchodniacutech vztaziacutech 171 96 Shrnutiacute kapitoly 173 97 Kontrolniacute otaacutezky a uacutekoly 174 98 Doporučenaacute literatura 174 Seznam obraacutezků Obraacutezek 9-1 Marketing a jeho t i zaacutekladniacute množiny 160 Obraacutezek 9-2 Umiacutesťovaciacute strategie 165

Seznam tabulek Tabulka 9-1 Hlavniacute konkurenti MSP 167 Tabulka 9-2 Naacutevrhy na posiacuteleniacute konkurenceschopnosti MSP 168 Tabulka 9-3 V čem si českeacute MSP konkurujiacute 168 Tabulka 9-4 Naacutevaznost na p edměty FEK 173

Kliacutečovaacute slova marketing marketingovyacute mix cenovaacute politika podniku marketingovyacute koncept principy praacutece s ve ejnostiacute zaacutekladniacute pravidla obchodniacuteho jednaacuteniacute osobnostniacute p edpoklady pro vedeniacute obchodniacuteho jednaacuteniacute etika v podnikaacuteniacute

91 Definice marketingu Existuje celaacute ada definic marketingu V nejobecnějšiacutem slova smyslu je marketing chaacutepaacuten jako bdquospolečenskyacute a manažerskyacute proces s jehož pomociacute uspokojujiacute jednotlivci a skupiny sveacute

potřeby a přaacuteniacute v procesu vyacuteroby a vyacuteměny vyacuterobků a jinyacutech hodnotldquo [KOTLER ARMSTRONG 2004] Podrobnějšiacute definice vniacutemaacute marketing bdquojako činnost organizace a soubor procesů pro vytvaacuteřeniacute komunikaci a poskytovaacuteniacute hodnoty zaacutekazniacutekům a pro řiacutezeniacute vztahů se zaacutekazniacuteky takovyacutem způsobem že z toho majiacute užitek nejenom organizace ale takeacute jejiacute kliacutečoveacute zaacutejmoveacute skupinyldquo [FORET 2008] Můžeme iacuteci že mezi nejmodernějšiacute koncepce marketingu ktereacute zdůrazňujiacute že firma nabiacuteziacute zaacutekazniacutekovi hodnotu přičemž maacute z toho prospěch nejen firma a zaacutekazniacutek ale takeacute společnost jako takovaacute [SRPOVAacute EHOŔ 2010] pat iacute definice jež vniacutemaacute marketing jako bdquopodnikatelskou funkci kteraacute rozpoznaacutevaacute potřeby a touhy určuje a měřiacute jejich rozsah a potenciaacutelniacute ziskovost rozhoduje o tom kteryacutem ciacutelovyacute trhům by podnik dokaacutezal sloužit nejleacutepe vybiacuteraacute pro tyto trhy vhodneacute vyacuterobky služby a programy a vyžaduje od každeacuteho pracovniacuteka organizace aby měl neustaacutele na paměti zaacutekazniacuteka a sloužil jemuldquo [KOTLER KELLER 2007] Marketing bere v uacutevahu tři zaacutekladniacute množiny ciacutelovou skupinu zaacutekazniacuteků potřeby zaacutekazniacuteků a konkurenci Business je průnikem těchto třiacute množin (viz obraacutezek č 9-1)

Ciacutele Vysvětlit pojetiacute marketingu Zdůraznit cenovou politiku jako vyacuteznamnyacute naacutestroj marketingoveacuteho mixu Vyložit strukturu marketingoveacuteho konceptu Specifikovat principy praacutece s ve ejnostiacute Vysvětlit pravidla obchodniacuteho jednaacuteniacute se zaacutekazniacutekem Specifikovat osobnostniacute p edpoklady pro vedeniacute obchodniacuteho jednaacuteniacute Vyložit zaacutekladniacute principy etiky v podnikaacuteniacute

Obraacutezek 9-1 Marketing a jeho tři zaacutekladniacute množiny

Ciacutelovaacute skupina Pot eby

zaacutekazniacuteků MARKETING zaacutekazniacuteků Konkurence

Zdroj vlastniacute

V souvislosti s marketingovyacutem iacutezeniacutem podniku je nutneacute dodržovat zaacutekladniacute principy marketingu kteryacutemi jsou bezpochyby marketingovyacute přiacutestup a marketingovaacute orientace na

zaacutekazniacuteka Tyto zaacutekladniacute principy ještě musiacuteme doplnit o tzv zaacutekladniacute marketingoveacute teze bez nichž by se zmiňovaneacute principy staly pouhyacutemi teoretickyacutemi doporučeniacutemi bez praktickeacuteho uplatněniacute Marketingovyacute přiacutestup je založen na SWOT analyacuteze SWOT analyacuteza je jednoduchyacutem naacutestrojem zamě enyacutem na charakteristiku kliacutečovyacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech strategickeacute postaveniacute firmy Je p iacutestupem kteryacute umožňuje konfrontaci vnit niacutech zdrojů a schopnostiacute firmy se změnami v okoliacute Jednaacute se o analyacutezu [SRPOVAacute EHOŔ 2010]

Strengths ndash silnyacutech straacutenek firmy

Weaknesses ndash slabyacutech straacutenek firmy

Opportunities ndash přiacuteležitostiacute v okoliacute firmy

Threats ndash hrozeb v okoliacute firmy Analyacuteza silnyacutech a slabyacutech straacutenek p edstavuje analyacutezu vnit niacuteho prost ediacute podniku analyacuteza p iacuteležitostiacute a hrozeb je vyacutesledkem analyacutezy vnějšiacuteho prost ediacute podniku Vyacutesledky externiacute a interniacute analyacutezy se zaznamenaacutevajiacute do tabulky kteraacute by měla obsahovat minimaacutelně 10 aacutedků a sloupců aby byla p ehlednaacute a zachovala si vypoviacutedaciacute schopnost Maacute-li SWOT analyacuteza plnit v procesu tvorby strategie určitou roli musiacute jejiacute aplikace smě ovat nejen k identifikaci nalezeniacute a posouzeniacute vlivů v současnosti ale takeacute k predikci vyacutevojovyacutech trendů faktorů vnějšiacuteho okoliacute a vnit niacute situace firmy a jejich vzaacutejemnyacutech souvislostiacute [SRPOVAacute EHOŔ 2010]

Na zaacutekladě analyacutezy bychom měli ziacuteskat zejmeacutena tyto rozhodujiacuteciacute marketingoveacute informace

Jakeacute faktory ovlivniacute uacutespěch podniku Je naacuteš trh dostatečně velikyacute Jakeacute jsou silneacute a slabeacute straacutenky našiacute konkurence Jakaacute je struktura našich zaacutekazniacuteků (z hlediska geografickeacuteho ndash kde působiacute naacuteš

zaacutekazniacutek demografickeacuteho ndash jakyacute je věk pohlaviacute p iacutejem našeho zaacutekazniacuteka psychografickeacuteho ndash jakyacute je životniacute styl našeho zaacutekazniacuteka)

Odpoviacutedajiacute naše produkty pot ebaacutem zaacutekazniacuteků V jakeacute faacutezi životniacuteho cyklu se naacuteš produkt nachaacuteziacute

Marketingovaacute orientace na zaacutekazniacuteka vychaacuteziacute z těchto vyacutezev

Zaacutekazniacutekovy pot eby musiacute byacutet našiacute hlavniacute prioritou Porozuměniacute zaacutekazniacutekům musiacute byacutet naacuteš trvalyacute zaacutejem Inovace musiacute byacutet považovaacutena za nevyhnutelnou nikoli za nepot ebnou

Přiacuteklad Uacutespěchy samoz ejmě nevyplyacutevaly jen z kvality vyacuterobků Jak se mnoho raacutedobypodnikatelů ke sveacute škodě p esvědčilo nestačiacute jen vynaleacutezt lepšiacute past na myši a očekaacutevat že zaacutekazniacuteci za vaacutemi p ijdou sami Důležitou součaacutestiacute praacutece je i šiacute it informace o sveacutem vyacuterobku p esvědčit se že vaacuteš vlastniacute personaacutel je s niacutem dob e obeznaacutemen a umožnit potenciaacutelniacutem zaacutekazniacutekům podiacutevat se na něj Mnoho mezinaacuterodniacutech organizaciacute bohužel nechaacutepe že kliacutečem k uacutespěchu neniacute vyacuteroba jako takovaacute nyacutebrž schopnost nabiacutednout vhodneacute zbožiacute spot ebitelům Zdroj Sinclairovaacute S Tomaacuteš J Baťa Švec pro celyacute svět Melantrich Praha 1991 ISBN 80-7023-106 -8 Za zaacutekladniacute marketingoveacute teze považujeme

1 Hlavniacutem ciacutelem marketingu je uspokojovaacuteniacute pot eb a p aacuteniacute zaacutekazniacuteků A to nejen pot eb a p aacuteniacute již existujiacuteciacutech ale i zcela novyacutech o kteryacutech ještě zaacutekazniacuteci nemajiacute tušeniacute

2 Marketing musiacute byacutet provaacuteděn nep etržitě nikoli jednoraacutezově 3 Marketing musiacute byacutet založen na marketingoveacutem vyacutezkumu kteryacute sloužiacute k p edviacutedaacuteniacute a

identifikaci zaacutekazniacutekovyacutech pot eb a skrytyacutech p aacuteniacute 4 Marketing musiacute byacutet součaacutestiacute uacutesiliacute všech zaměstnanců podniku nikoli pouze managerů

či marketingoveacuteho odděleniacute O marketingoveacutem iacutezeniacute byla napsaacutena již celaacute ada odbornyacutech publikaciacute Ciacutelem našiacute knihy neniacute pokračovat v tomto trendu ale podat stručnou a vyacutestižnou charakteristiku toho nejpodstatnějšiacuteho na čem marketing stojiacute tzn marketingoveacuteho mixu P istupme nyniacute k problematice Marketingoveacuteho mixu a možnostem jeho praktickeacuteho uplatněniacute Nejčastěji se uvaacutediacute tzv 4P marketingoveacuteho mixu tedy P- Produkt ndash vyacuterobek služba P- Price ndash cena P- Place ndash miacutesto P ndash Promotion ndash propagace K těmto zaacutekladniacutem čty em P p istupujiacute ještě dalšiacute nap P ndash People ndash lideacute P ndash Programming ndash programovaacuteniacute P ndash Partnership - partnerstviacute Za rozhodujiacuteciacute faktor ovlivňujiacuteciacute naacutekupniacute rozhodovaacuteniacute zaacutekazniacuteků a tedy za faktor kteryacute vyacuteraznyacutem způsobem ovlivňuje naacuteš podiacutel na trhu považujeme vedle kvality produktu rovněž cenu Z tohoto důvodu se budeme na naacutesledujiacuteciacutech aacutedciacutech věnovat nejprve otaacutezce tvorby ceny z marketingoveacuteho hlediska a poteacute p istoupiacuteme k formulaci možnyacutech strategiiacute jež budou braacutet cenu a kvalitu v uacutevahu

Přiacuteklad Ještě nikdy nezbohatl živnostniacutek jehož uacutesta oplyacutevala pomlouvaacuteniacutem a srdce zaacutevistiacute nad uacutespěchy druhyacutech kteryacute dovedl mistrně odkryacutevat chyby sveacuteho konkurenta Avšak nikdy se nevedlo a nepovede špatně tomu kdo svyacutem zaacutekazniacutekům podaacutevaacute sveacute služby se slovy srdečneacute zdvo ilosti a jehož oči dovedou zpozorovat u konkurenta spiacuteše jeho dobreacute nežli špatneacute straacutenky aby z nich mohl miacutet užitek Nebojme se konkurence Konkurent naacutes neporaziacute Ten je daleko Ale poraziacute naacutes prach v našiacute vyacutekladniacute sk iacuteni v regaacutelech na pultech v kraacutemě protože ten je bliacutezko a vyžene naacutem z obchodu každeacuteho slušnějšiacuteho zaacutekazniacuteka nehledě k tomu že naacutem podryacutevaacute zdraviacute Zdroj Tomaacuteš Baťa Uacutevahy a projevy Institut iacutezeniacute Praha 1990 ISBN 80-7014-024-0

92 Cenovaacute politika jako vyacuteznamnyacute naacutestroj marketingoveacuteho mixu Tržniacute cena se tvo iacute st etem nabiacutedky a poptaacutevky jinyacutemi slovy

1 je-li poptaacutevka většiacute než nabiacutedka ndash cena začiacutenaacute stoupat 2 je-li nabiacutedka většiacute než poptaacutevka ndash cena začiacutenaacute klesat 3 růst ceny způsobuje růst nabiacutedky a pokles poptaacutevky 4 pokles ceny způsobuje růst poptaacutevky a pokles nabiacutedky 5 cena maacute tendenci ustaacutelit se na uacuterovni kdy se vyrovnaacutevaacute nabiacutedka a poptaacutevka

Tolik tedy makroekonomickeacute pojetiacute tržniacute ceny Jakeacute faktory však působiacute na pohyb cen Odpověď na tuto otaacutezku bychom jako podnikateleacute měli znaacutet neboť opomiacutejeniacute těchto faktorů vede často ke krachu podniků jak je o tom pojednaacuteno na p iacuteslušneacutem miacutestě v teacuteto knize Pohyb cen ovlivňujiacute zejmeacutena

- mzdovaacute politika v zemi prodeje produktu - naacuteklady na provoz prodejniacutech jednotek - nezbytneacute vyacutedaje obyvatelstva na sociaacutelniacute a zdravotniacute služby na školstviacute apod (tyto

vyacutedaje ovlivňujiacute vyacuteši disponibilniacutech finančniacutech zdrojů obyvatelstva) - daňovaacute politika staacutetu - kulturně-politickeacute tradice a zvyklosti

Jako podnikateleacute maacuteme dispozici celou škaacutelu způsobů tvorby ceny počiacutenaje tzv naacutekladovyacutem

typem ceny (bereme v uacutevahu uacuteroveň naacutekladů a ziskoveacute p iraacutežky) p es poptaacutevkově orientovanou tvorbu ceny (jak je z ejmeacute z naacutezvu rozhodujiacuteciacutem faktorem je zaacutekazniacutekem akceptovanaacute hodnota produktu) konkurenčně orientovanou tvorbu ceny (podnik reaguje na změny ceny konkurence) až po propagačniacute a diskriminačniacute tvorbu ceny U těchto dvou posledně jmenovanyacutech způsobů tvorby ceny se zastaviacuteme neboť majiacute uacutezkou vazbu na propagačniacute mix kteryacute je součaacutestiacute marketingoveacuteho mixu Pokud jde o propagačniacute tvorbu ceny znamenaacute to že podniky dočasně snižujiacute ceny svyacutech produktů pod uacuteroveň naacutekladů Propagačniacute cenovaacute tvorba maacute několik forem [KOTLER 1991]

Tvorba ceny na uacutekor vedouciacutech firem v tomto p iacutepadě velkoprodejny a obchodniacute domy prudce sniacutežiacute ceny velmi dob e znaacutemyacutech vyacuterobkovyacutech značek aby p ilaacutekaly dalšiacute zaacutekazniacuteky Avšak vyacuterobci obvykle nesouhlasiacute s takovyacutemto sniacuteženiacutem cen jejich vyacuterobků protože to může oslabit dobrou pověst značky

Tvorba cen pro zvlaacuteštniacute přiacuteležitosti Prodejci mohou v průběhu sezoacuteny stanovit zvlaacuteštniacute ceny aby p ilaacutekali viacutece zaacutekazniacuteků

Psychologickaacute slevaTento způsob poskytovaacuteniacute slevy spočiacutevaacute v tom že se vyacuterobek uvede na trh s nep imě eně vysokou cenou a po určiteacute době je poskytnuta podstatnaacute sleva

Diskriminačniacute ceny vznikajiacute tehdy jestliže firma prodaacutevaacute vyacuterobek nebo službu za těchto podmiacutenek [KOTLER 1991]

Ceny pro různeacute zaacutekaznickeacute segmenty V tomto p iacutepadě jsou za stejneacute vyacuterobky nebo služby použiacutevaacuteny pro různeacute zaacutekaznickeacute skupiny různeacute ceny

Ceny pro různeacute formy vyacuterobku Pro různaacute provedeniacute vyacuterobků se použiacutevajiacute různeacute ceny ktereacute nejsou uacuteměrneacute jejich p iacuteslušnyacutem naacutekladům

Tvorba ceny podle image Některeacute podniky stanovujiacute pro stejnyacute vyacuterobek různeacute ceny v zaacutevislosti na rozdiacutelech v image

Tvorba ceny podle miacutesta nebo podle doby V tomto p iacutepadě jsou použiacutevaacuteny pro různaacute miacutesta odlišneacute ceny pop ceny se lišiacute v zaacutevislosti na sezoacutennosti dnech nebo hodinaacutech

Může nastat několik okolnostiacute ktereacute nutiacute podnik aby sniacutežil ceny i když to může vyvolat cenovou vaacutelku Jednou z nich je nadbytečnaacute kapacita V tomto p iacutepadě pot ebuje podnik zvětšit svůj prodej avšak nelze to dokaacutezat pomociacute zvyacutešeneacuteho prodejniacuteho uacutesiliacute zdokonaleniacutem vyacuterobku či jinyacutemi opat eniacutemi Může se však zamě it na podporu růstu sveacuteho prodeje prost ednictviacutem sniacuteženiacute cen Dalšiacute okolnostiacute je klesajiacuteciacute podiacutel na trhu Tato strategie však vytvaacute iacute určitaacute rizika

1 Spot ebiteleacute se budou domniacutevat že jakost vyacuterobků je nižšiacute než u dražšiacutech konkurenčniacutech vyacuterobků

2 Niacutezkaacute cena ziacuteskaacutevaacute podiacutel na trhu ne však věrnost trhu Zaacutekazniacuteci se p esunou okamžitě k jineacute firmě kteraacute zavede na trhu levnějšiacute vyacuterobky [KOTLER 1991]

Mnoho podniků pot ebuje zvyacutešit ceny svyacutech vyacuterobků Vědiacute však že zvyacutešeniacute cen ponesou nelibě zaacutekazniacuteci a maloprodejci ale i jejich vlastniacute prodejniacute zaacutestupci Hlavniacute okolnostiacute kteraacute vyvolaacutevaacute zvyacutešeniacute cen je inflace naacutekladů Vzrůst naacutekladů neodpoviacutedajiacuteciacute růstu produktivity stlačuje ziskoveacute rozpětiacute a nutiacute firmy k pravidelneacutemu zvyšovaacuteniacute cen Firmy často zvyšujiacute ceny svyacutech vyacuterobků viacutece než odpoviacutedaacute růstu naacutekladů protože očekaacutevajiacute dalšiacute inflaci p iacutepadně vlaacutedniacute regulačniacute cenovaacute opat eniacute Dalšiacutem faktorem kteryacute působiacute na zvyšovaacuteniacute cen je nadměrnaacute poptaacutevka Existujiacute i jineacute možnosti jak může podnik reagovat na vysokeacute naacuteklady nebo růst poptaacutevky aniž by zvyacutešil ceny

Zmenšeniacute vyacuterobku miacutesto zvyacutešeniacute ceny Nahrazovaacuteniacute p iacutesad nebo materiaacutelů meacuteně naacutekladnyacutemi substituty Sniacuteženiacute nebo zrušeniacute některyacutech funkciacute vyacuterobku s ciacutelem sniacutežit naacuteklady Zrušeniacute nebo sniacuteženiacute služeb ktereacute jsou spojeny s vyacuterobkem Použiacutevaacuteniacute levnějšiacutech obalovyacutech materiaacutelů Sniacuteženiacute počtu nabiacutezenyacutech modelů

Poptaacutevkovaacute funkce vyjad uje celkovou odezvu trhu a vyacuteši ceny Zahrnuje reakci mnoha jedinců kte iacute jsou různě citlivyacute na vyacuteši ceny Prvniacutem důležityacutem krokem je proto určeniacute faktorů působiacuteciacutech na citlivost zaacutekazniacuteků vůči cenaacutem Jednaacute se o tyto faktory [KOTLER 1991]

1 Vliv jedinečneacute hodnotyZaacutekazniacuteci jsou meacuteně citliviacute na ceny jestliže se jednaacute o jedinečnyacute vyacuterobek

2 Vliv povědomosti o naacutehradě Zaacutekazniacuteci jsou meacuteně citliviacute na ceny jestliže majiacute menšiacute povědomost o naacutehradniacutech vyacuterobciacutech

3 Vliv obtiacutežneacuteho porovnaacuteniacute Zaacutekazniacuteci jsou meacuteně citliviacute na ceny jestliže nemajiacute

možnost porovnat kvalitu naacutehradniacutech vyacuterobků

4 Vliv celkovyacutech vyacutedajů Zaacutekazniacuteci jsou meacuteně citliviacute na ceny jestliže p edstavujiacute malyacute podiacutel z jejich celkovyacutech p iacutejmů

5 Vliv celkoveacuteho užitku Zaacutekazniacuteci jsou meacuteně citliviacute na ceny čiacutem většiacute užitek jim

vyplyacutevaacute z užiacutevaacuteniacute vyacuterobku 6 Uacutečinek sdiacutelenyacutech naacutekladů Zaacutekazniacuteci jsou meacuteně citliviacute na ceny jestliže vyacutedaje

hradiacute někdo jinyacute

7 Vliv zhodnoceniacute investice Zaacutekazniacuteci jsou meacuteně citliviacute na ceny jestliže vyacuterobek bude použiacutevaacuten ve spojeniacute s nějakyacutem již d iacuteve zakoupenyacutem za iacutezeniacutem

8 Vliv kvality Zaacutekazniacuteci jsou meacuteně citliviacute na ceny jestliže maacute vyacuterobek vyššiacute

kvalitu prestiž nebo exkluzivitu

9 Vliv skladovatelnosti Zaacutekazniacuteci jsou meacuteně citliviacute na ceny jestliže mohou vyacuterobek skladovat

Jakaacutekoli změna cen může působit na zaacutekazniacuteky konkurenty distributory a dodavatele O vlivu změny ceny na zaacutekazniacuteky bylo již v teacuteto kapitole pojednaacuteno zamě me se tedy na vliv změny ceny na konkurenty distributory a dodavatele D iacuteve než podnik (konkurent distributor dodavatel) zareaguje měl by si položit tyto otaacutezky

1 Proč konkurent změnil cenu 2 Je tato změna dočasnaacute nebo trvalaacute 3 Co se stane s našiacutem podiacutelem na trhu a našimi zisky jestliže nezareagujeme 4 Budou reagovat ostatniacute podniky 5 Jakeacute budou pravděpodobneacute reakce konkurentů na naše uvažovaneacute možnosti

Určeniacute ceny je probleacutemem zvlaacuteště tehdy jednaacute-li se o určeniacute ceny noveacuteho vyacuterobku či pokud chce podnik zaveacutest svůj vyacuterobek do jineacute distribučniacute siacutetě Podnik se p itom musiacute rozhodovat o umiacutestěniacute vyacuterobku na trhu z hlediska jeho ceny a kvality Za tiacutemto uacutečelem rozlišujeme několik tzv umiacutesťovaciacutech strategiiacute viz obr č 9-2 [KOTLER 1991]

Obraacutezek 9-2 Umiacutesťovaciacute strategie

vysokaacute středniacute niacutezkaacute

Kvalita

Vysokaacute Premiantskaacute strategie

Strategie vysokeacute hodnoty

Strategie vynikajiacuteciacute hodnoty

Středniacute Strategie p edražovaacuteniacute

Strategie průměrneacute hodnoty

Strategie dobreacute hodnoty

Niacutezkaacute Vyděračskaacute strategie

Falešnaacute strategie hospodaacuternosti

Strategie hospodaacuternosti

ZdrojVlastniacute zpracovaacuteniacute dle Kotler ( 2007)

93 Marketingovyacute koncept Na zaacutekladě marketingoveacute analyacutezy podnikatelskeacuteho prost ediacute jsme p ipraveni zpracovat tzv Marketingovyacute koncept Marketingovyacute koncept musiacute odpovědět na tyto strategickeacute otaacutezky bdquoČeho chceme dosaacutehnout na trhuldquo a bdquoKudy povede naše cestaldquo

Marketingovyacute koncept je vyacutechodiskem pro dosaženiacute marketingovyacutech ciacutelů Smyslem marketingoveacuteho konceptu je poskytnout informace o

1 produktech a službaacutech 2 trhu a našem podiacutelu na něm 3 požadavciacutech zaacutekazniacuteků 4 konkurenci

Strategickeacute otaacutezky jsou však p iacuteliš obecneacute a proto je vhodneacute je konkretizovat bdquoNa jakeacutem trhu jakeacute vyacutekony (produkty služby) a v jakeacutem množstviacute přispějiacute k uspokojovaacuteniacute konkreacutetniacutech potřeb zaacutekazniacutekůldquo a bdquoJakeacute miacutesto a jakyacute podiacutel by v teacuteto souvislosti měl podnik na trhu zaujmoutldquo

Abychom zodpověděli tyto konkreacutetniacute otaacutezky je vhodneacute využiacutet modelu tzv Marketingoveacute

pyramidy Zaacutekladnu pyramidy p edstavuje reaacutelneacute prostřediacute ve ktereacutem se firma nachaacuteziacute Prost ednictviacutem marketingoveacuteho naacutestroje kteryacutem je marketingovyacute mix (P marketingoveacuteho mixu) vytvaacute iacuteme marketingovou taktiku (každodenniacute marketingoveacute myšleniacute) prost ednictviacutem ktereacute dosaacutehneme taktickyacutech (st ednědobyacutech) a strategickyacutech marketingovyacutech ciacutelů Podnik musiacute byacutet konkurenčniacute ve všech zaacutekladniacutech faktorech vyacuterobku v procesech a ve vztahu se zaacutekazniacutekem Nicmeacuteně nezapomiacutenejme že konkurenčniacute vyacutehody ve vyacuterobku a procesech jsou dočasneacute neboť je konkurenti mohou snadno napodobit Pouze dobryacute vztah se

zaacutekazniacutekem nemůže byacutet kopiacuterovaacuten Z tohoto důvodu by měla byacutet praacuteci s veřejnostiacute věnovaacutena maximaacutelniacute pozornost

Součaacutestiacute marketingoveacuteho konceptu podniku by měla byacutet snaha o udržovaacuteniacute a posilovaacuteniacute pozitivniacuteho image podniku Praacutece s veřejnostiacute by měla byacutet založena na naacutesledujiacuteciacutech principech

partnerstviacute up iacutemnost naacutevaznost společnaacute snaha o dosaženiacute uacutespěchu (win-win)

Silnyacute vztah se zaacutekazniacutekem p inaacutešiacute podniku prospěch neboť

p ispiacutevaacute k rozšiacute eniacute podiacutelu podniku na trhu prost ednictviacutem většiacutech naacutekupů posiluje dobreacute jmeacuteno podniku a tiacutem p itahuje dalšiacute zaacutekazniacuteky ztěžuje konkurenci vstup na trh

Hlavniacutem ciacutelem praacutece s veřejnostiacute je vytvaacuteřeniacute optimaacutelniacutech vazeb mezi jednotlivyacutemi ciacutelovyacutemi skupinami a podnikem s využitiacutem a podporou komunikačniacutech naacutestrojů Ty je možno zahrnout pod Public Relations (PR) Mezi vyacuteznamneacute naacutestroje PR adiacuteme i podnikovou kulturu O co se vlastně jednaacute Neniacute to jen nějakyacute praacutezdnyacute imaginaacuterniacute pojem nebo se jednaacute o uacutečinnyacute naacutestroj praacutece s ve ejnostiacute Můžeme řiacuteci že spraacutevně nastavenaacute podnikovaacute kultura je vyacuteznamnyacutem naacutestrojem kteryacute maacute vliv jak na vnitropodnikoveacute řiacutezeniacute tak na jednaacuteniacute zaměstnanců zvyšuje motivaci a posiluje tyacutemovou praacuteci usnadňuje komunikaci na pracovišti a tiacutem p ispiacutevaacute k rychlejšiacute implementaci inovaciacute a odstraňovaacuteniacute rezistence vůči změnaacutem p ispiacutevaacute ke stabilitě sociaacutelniacuteho systeacutemu ndash zaměstnanci se s podnikem identifikujiacute Na zaacutekladě vyacuteše uvedenyacutech p iacutenosů podnikoveacute kultury budeme jistě teacutemě všichni souhlasit s jejiacutem pozitivniacutem vlivem na podnikoveacute iacutezeniacute P esto se však v praxi setkaacutevaacuteme se skutečnostiacute že ada podniků svou pozitivniacute podnikovou kulturu nemaacute Proč Jakeacute jsou p iacutečiny Cožpak žaacutednyacute podnik nechce byacutet stabilizovanyacutem inovativniacutem flexibilniacutem P iacutečiny tkviacute v problematice iacutezeniacute podniku

manaže i podniku jsou nejednotniacute v otaacutezce vize strategie apod manaže i podniku nejsou schopni prosadit programy identity (pokud vůbec nějakeacute

majiacute) manaže i podniku nedokaacutežiacute komunikovat se svyacutemi zaměstnanci manaže i podniku jsou nevšiacutemaviacute k vnit niacutem i vnějšiacutem zaacutekazniacutekům manaže i podniku nejsou profesionaacuteloveacute

Nyniacute jistě vyvstaacutevaacute otaacutezka proč se všechna vina svaacutediacute na manažery Zaměstnanci snad nenesou svůj diacutely viny Odpověď Vinu nesou manaže i Proč Protože manaže i tvo iacute strategii podniku a jejiacute součaacutestiacute je i strategie komunikačniacute tedy strategie praacutece s ciacutelovyacutemi skupinami Pokud manaže i komunikovat neumějiacute či nechtějiacute nemohou to umět ani adoviacute zaměstnanci Nebo jsou snad adoviacute zaměstnanci kvalifikovanějšiacute než jejich manaže i I to je možneacute proč ne Ovšem jak je potom možneacute že ve vedeniacute podniku jsou nekompetentniacute lideacute Tuto otaacutezku nechaacutevaacuteme otev enou a je na čtenaacute ovyacutech osobniacutech zkušenostech uacutesudku či fantazii najiacutet si odpověď

Pamatujme si že součaacutestiacute podnikoveacute kultury musiacute byacutet i šiacuteřeniacute vyacuteznamu dodržovaacuteniacute etickyacutech principů na pracovišti

Bohužel v praxi se setkaacutevaacuteme se skutečnostiacute že existuje nedostatečneacute povědomiacute o tom jakyacute obsah a jakeacute miacutesto maacute etika v managementu a v čem je jejiacute ekonomickyacute p iacutenos Podnikateleacute obchodniacuteci manaže i si nejsou jisti zda se jim etika vyplatiacute usilujiacute o kraacutetkodobyacute zisk ovšem zapomiacutenajiacute že kraacutetkodobyacute uacutespěch je nejistyacute Jiniacute zase považujiacute slušnost za slabost Dalšiacute tvrdiacute pokud se ostatniacute nechovajiacute slušně proč bych jaacute měl byacutet zrovna vyacutejimka Tvrzeniacute kteryacutemi si někte iacute podnikateleacute zdůvodňujiacute sveacute neetickeacute chovaacuteniacute bychom jistě našli celou adu My však budeme oponovat byacutet slušnyacutem se vyplatiacute a dlouhodobyacute uacutespěch lze založit jen na poctiveacute praacuteci Byacutet slušnyacutem v zaacutekaznickyacutech vztaziacutech totiž napomaacutehaacute vytvaacuteřeniacute přidaneacute hodnoty v zaacutekaznickyacutech vztaziacutech Uacutespěšnyacutem může byacutet pouze takovyacute podnik kteryacute dokaacuteže pro sveacute zaacutekazniacuteky přidanou hodnotu vytvaacuteřet nejefektivněji

Přiacuteklad Nehledejme nep iacutetele sveacuteho obchodu v konkurenci a daniacutech To všechno je daleko a mimo naacutes Nejnebezpečnějšiacute nep iacutetel je v naacutes v našiacute netečnosti k zastaralyacutem podmiacutenkaacutem na nichž je vybudovaacuten naacuteš vlastniacute obchod Každyacute obchodniacutek je dobyvatelem avšak tiacutem nejušlechtilejšiacutem dobyvatelem protože bojuje o možnost sloužit lidem Každyacute obchodniacutek a t eba by to byl i maličkyacute mleacuteka ve sklepniacutem kraacutemu měl by miacutet na zdi mapu těch několika ulic ktereacute jsou jeho uacutezemiacutem a měl by neustaacutele p emyacutešlet o způsobu jak a kam toto svoje panstviacute rozšiacute iacute Měl by miacutet ctižaacutedost dodaacutevat mleacuteko pro celou čtvrť a poda iacute-li se mu to pak ziacuteskat dodaacutevaacuteniacute mleacuteka pro celeacute město Neměl by však blaženě ulehnout na tomto uacutespěchu nechat se porazit svojiacute lidskou pohodlnostiacute ale měl by ziacuteskat svojiacute službou města sousedniacute Takoviacute obchodniacuteci budujiacute blahobyt a zaacutemožnost pro všechny Pro sveacute zaacutevody pro sveacute spoluobčany-vyacuterobce pro jejichž vyacuterobky dobyacutevajiacute trhy ale p edevšiacutem pro sveacute zaacutekazniacuteky o jejichž pot eby se statečně starajiacute A takoviacute obchodniacuteci dožijiacute se ve sveacutem povolaacuteniacute takeacute teacute největšiacute radosti jakou člověk může na tomto světě očekaacutevat a kterou je uspokojeniacute z poctivě a mužně vykonaneacute praacutece Zdroj Tomaacuteš Baťa Uacutevahy a projevy Institut iacutezeniacute Praha 1990 ISBN 80-7014-024-0

Tabulka 9-1 Hlavniacute konkurenti MSP

Konkurence Podiacutel v procentech

Velkeacute zahraničniacute podniky v ČR 76 Miacutestniacute MSP 37 Českeacute velkeacute podniky 31 MSP v sousedniacutem Německu 27 MSP v EU celkem 18 Podniky mimo EU 12 Začiacutenajiacuteciacute podnikateleacute 8

Zdroj Vlastniacute vyacutezkum1

Komentaacute Z tabulky č 9-1 je z ejmeacute že za největšiacuteho konkurenta považujiacute dotaacutezaneacute MSP velkeacute zahraničniacute společnosti v ČR (zejmeacutena z důvodu lepšiacutech pracovniacutech podmiacutenek pro zaměstnance) naacutesledujiacute miacutestniacute MSP (důvodem je konkurenčniacute boj ndash ceny sortiment kvalita) českeacute velkeacute podniky (obdobně jako zahraničniacute společnosti mohou nabiacutednout lepšiacute pracovniacute podmiacutenky než MSP) německeacute MSP (jsou konkurenciacute p edevšiacutem v nabiacutedce vyššiacute mzdy

1 Vzorek respondentů vyacutezkumu Niacuteže uvedenaacute data jsou vyacutesledkem vlastniacute analyacutezy podnikatelskeacuteho prost ediacute za obdobiacute 2008 ndash 2015 Průběžně bylo hodnoceno celkem 110 malyacutech a st edniacutech podniků (70 podniků pro uacutečely zpracovaacuteniacute bakalaacute skyacutech praciacute1 a 40 podniků v raacutemci CECEV1) Data se tyacutekajiacute podniků ktereacute majiacute siacutedlo v Karlovarskeacutem a Plzeňskeacutem kraji Oborovaacute struktura dotaacutezanyacutech podniků byla naacutesledujiacuteciacute 64 vyacuteroba 24 služby 12 obchod Věkovaacute struktura dotaacutezanyacutech podniků meacuteně než 5 let 11 6 ndash 10 let 12 11 ndash 15 let 28 nad 16 let 49

zaměstnancům) MSP v EU celkem (podnikateleacute vniacutemajiacute ohroženiacute zejmeacutena ze strany balkaacutenskyacutech firem ndash nižšiacute naacuteklady a proto většiacute konkurenceschopnost) podniky mimo EU (obava z naacutestupu asijskyacutech firem v důsledku globalizace ekonomiky) začiacutenajiacuteciacute podnikateleacute (mohou miacutet zajiacutemavyacute naacutepad a naleznou skulinu na trhu)

Tabulka 9- 2 Naacutevrhy na posiacuteleniacute konkurenceschopnosti MSP

Naacutevrhy Podiacutel v procentech

Vzdělaacutevaacuteniacute manažerů a zaměstnanců 78 Důraz na kontrolu kvality a ochranu spot ebitele 100 Uplatňovaacuteniacute environmentaacutelniacuteho managementu 34 Dodržovaacuteniacute pracovněpraacutevniacutech zaacutesad (nap BOZP) 100 Vytvaacute eniacute strategickyacutech alianciacute 32 Zapojeniacute se do internacionalizace podnikaacuteniacute 27 Respektovaacuteniacute pravidel hospodaacute skeacute soutěže 100

Komentaacute Z tabulky č 9-2 vyplyacutevaacute že dotaacutezaneacute MSP kladou velkyacute důraz na kvalitu a ochranu spot ebitele (uvědomujiacute si že v současneacute době je spot ebitel naacuteročnyacute a znaacute svaacute praacuteva) daacutele pak na dodržovaacuteniacute pracovně praacutevniacutech vztahů (porušovaacuteniacute Zaacutekoniacuteku praacutece je spojeno s vysokyacutemi sankcemi a rovněž nep ispiacutevaacute k dobreacutemu jmeacutenu podniku) a konečně na respektovaacuteniacute pravidel hospodaacute skeacute soutěže (nekalaacute hospodaacute skaacute soutěž může byacutet diacuteky žalobaacutem pro podnik zničujiacuteciacute) Poměrně vysokeacute procento respondentů si uvědomuje nutnost dalšiacuteho vzdělaacutevaacuteniacute zaměstnanců (nicmeacuteně pro adu z nich je spojeno s vysokyacutemi naacuteklady a zaměstnanci nejsou ochotni spolupodiacutelet se na jejich uacutehradě a p evziacutet tak odpovědnost za vlastniacute budoucnost) V uplatňovaacuteniacute environmentaacutelniacuteho managementu jsou maliacute a st edniacute podnikateleacute zdrženliviacute (domniacutevajiacute se totiž že se nepodiacuteliacute vzhledem k velikosti podniku na poškozovaacuteniacute životniacuteho prost ediacute Opak je však pravdou Evropskeacute studie dokazujiacute že MSP se na celkoveacutem průmysloveacutem znečištěniacute v EU podiacutelejiacute z cca 70) O strategickeacutem partnerstviacute uvažuje zhruba t etina respondentů (staacutele vniacutemaacute sousedniacute MSP jako konkurenty nechaacutepou vyacuteznam a principy fungovaacuteniacute siacutetiacute a clusterů) Zapojit se do internacionalizace podnikaacuteniacute maacute zaacutejem necelaacute t etina dotaacutezanyacutech (pokud internacionalizace tak p edevšiacutem p eshraničniacute spolupraacutece v raacutemci Euroregionů) Tabulka 9-3 V čem si českeacute MSP konkurujiacute

Předmět konkurence Podiacutel v procentech

Cena 53 Kvalita produktu či služby 58 Zaacutekaznickyacute servis 79 Miacutesto podnikaacuteniacute 37

Komentaacute Tabulka č 9-3 naacutes informuje o skutečnosti že podnikateleacute si nejviacutece konkurujiacute v zaacutekaznickeacutem servisu (v p iacutestupu k zaacutekazniacutekovi ndash slušnost schopnost poradit apod Zaacutekaznickyacute p iacutestup v podstatě nic nestojiacute a p itom vytvaacute iacute dobryacute dojem ndash zaacutekazniacutek se raacuted vraciacute) Vyacuteznamnou roli hrajiacute i cena a kvalita (tyto faktory jsou pro zaacutekazniacuteka p i jeho naacutekupniacutem rozhodovaacuteniacute teacutemě stejně důležiteacute a proto na ně podnikateleacute kladou velkyacute důraz) Nejmenšiacute vyacuteznam avšak ne zcela zanedbatelnyacute maacute spraacutevnaacute volba miacutesta podnikaacuteniacute 94 Obchodniacute jednaacuteniacute s obchodniacutem partnerem zaacutekazniacutekem Prvniacute jednaacuteniacute s obchodniacutem partnerem se staacutevaacute zaacutekladem k navaacutezaacuteniacute vzaacutejemneacute spolupraacutece Za rozhodujiacuteciacute okamžik ovlivňujiacuteciacute průběh obchodniacuteho jednaacuteniacute je považovaacuten jeho začaacutetek Uacutespěch obchodniacuteho jednaacuteniacute pak zaacutevisiacute zejmeacutena na osobě jednajiacuteciacuteho kteryacute by měl byacutet schopen nejen naslouchat ale takeacute věcně argumentovat Proto bychom měli jak otaacutezce zahaacutejeniacute obchodniacuteho jednaacuteniacute tak otaacutezce jeho vedeniacute věnovat pozornost Mezi hlavniacutemi zaacutesadami zahaacutejeniacute obchodniacuteho jednaacuteniacute můžeme zmiacutenit

p edstaveniacute všech zuacutečastněnyacutech osob a p edaacuteniacute vizitek ově eniacute si kompetenciacute obchodniacutech partnerů zejmeacutena pro možnost uzav eniacute smlouvy p edstaveniacute ciacutelů obchodniacuteho jednaacuteniacute dohodnutiacute hlavniacutech bodů obchodniacuteho jednaacuteniacute

Zaacutekladniacute pravidla vedeniacute obchodniacuteho jednaacuteniacute jsou tato

nepodceňovat p iacutepravu na obchodniacute jednaacuteniacute ujasnit si strategii obchodniacuteho jednaacuteniacute stanovit si ciacutele obchodniacuteho jednaacuteniacute promyslet si argumenty na p edpoklaacutedaneacute naacutemitky obchodniacuteho partnera usilovat o oboustrannou spokojenost (metoda win - win viacutetězstviacute na obou stranaacutech)

Přiacutepravu na obchodniacute jednaacuteniacute nesmiacuteme podcenit a je t eba jiacute věnovat velkou pozornost Součaacutestiacute p iacutepravy obchodniacuteho jednaacuteniacute jsou naacutesledujiacuteciacute činnosti

1 Ziacuteskaacuteniacute informaciacute o zaacutekazniacutekovi Vzhledem k tomu že rozhodujiacuteciacutem činitelem ovlivňujiacuteciacutem uacutespěšnost našeho podniku je zaacutekazniacutek musiacuteme na tomto miacutestě zdůraznit že hlavniacutem předpokladem uacutespěšneacute obchodniacute činnosti je schopnost obchodniacuteka identifikovat faktory ovlivňujiacuteciacute chovaacuteniacute zaacutekazniacuteka a působiacuteciacute na jeho rozhodovaacuteniacute Faktorů ovlivňujiacuteciacutech tržniacute chovaacuteniacute spot ebitele je celaacute ada uveďme na tomto miacutestě jen ty nejpodstatnějšiacute kulturně - historickeacute tradice trhu (obyčeje zvyky tabu) sociaacutelniacute a ekonomickeacute podmiacutenky ciacuteloveacute skupiny individualita

konkreacutetniacuteho zaacutekazniacuteka (znalost jeho temperamentovyacutech vlastnostiacute) Činnost ziacuteskaacutevaacuteniacute informaciacute by však měla byacutet serioacutezniacute a zdrženlivaacute

2 Analyacuteza konkurence Analyacuteza konkurence p edpoklaacutedaacute miacutet o niacute informace avšak ziacuteskaneacute legaacutelniacutemi prost edky

3 Definovaacuteniacute potřeb zaacutekazniacuteka Jinyacutemi slovy jakeacute jsou motivy zaacutekazniacuteka Proč se obchodniacuteho jednaacuteniacute uacutečastniacute

4 Zabraacutenit uacuteniku důležityacutech informaciacute z firmy ktereacute by daly protistraně vyacutehodu při vyjednaacutevaacuteniacute např o ceně (bude-li např protistrana vědět kam až jsme ochotni ustoupit určitě toho využije)

Součaacutestiacute přiacutepravy na jednaacuteniacute může byacutet např přehraacutevaacuteniacute roliacute vytvořeniacute role bdquoďaacuteblova advokaacutetaldquo jehož uacutelohou je vyhledaacutevat slabiny našiacute vyjednaacutevaciacute strategie apod

Přiacuteklad P esnyacute odhad budouciacutech pot eb zaacutekazniacuteků na tomto širokeacutem trhu je spiacuteše uměniacutem než vědou Na prvniacute pohled se zdaacute že moacutedniacute trendy jsou něčiacutem co si někdo vymysliacute a co vybičujiacute reklamniacute agentury ale tak tomu neniacute Reklama může nějakeacuteho trendu využiacutet a neacutest se potom na jeho vlně ale počaacutetečniacute podnět vždy pochaacuteziacute od spot ebitelů Zdroj Sinclairovaacute S Tomaacuteš J Baťa Švec pro celyacute svět Melantrich Praha 1991 ISBN 80-7023-106 -8

Pokud jde o strategii obchodniacuteho jednaacuteniacute maacuteme tiacutem na mysli vyacuteběr vhodneacuteho stylu vedeniacute obchodniacuteho jednaacuteniacute kteryacutem může byacutet snaha o navaacutezaacuteniacute spolupraacutece konfrontace kompromis či vyhyacutebaacuteniacute se pop uacutestup Stanoveniacute ciacutelů musiacute byacutet provaacutezaacuteno s našiacute podnikatelskou strategiiacute Prost ednictviacutem spraacutevně nadefinovanyacutech ciacutelů bychom měli dosaacutehnout ekonomickeacute efektivnosti o ktereacute je pojednaacuteno v kapitole o financovaacuteniacute a iacutezeniacute naacutekladů podniku Promyšleniacute argumentů znamenaacute identifikaci našich silnyacutech a slabyacutech straacutenek ktereacute se stanou našiacute argumentačniacute zaacutekladnou Usilovat o oboustrannyacute zisk je vyacutezvou pro každeacuteho obchodniacuteka Uacutezce souvisiacute s otaacutezkou moraacutelky etiky a posilovaacuteniacute vztahu se zaacutekazniacutekem Nezapomiacutenejme že ciacutelem obchodniacuteho jednaacuteniacute je dosaženiacute dohody kteraacute musiacute byacutet pro obě strany vyacutehodnaacute Abychom mohli uacutespěšně veacutest obchodniacute jednaacuteniacute měli bychom splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady ktereacute můžeme charakterizovat naacutesledovně [BEDRNOVAacute 1998]

1 Znalosti 2 Dovednosti 3 Osobnostniacute rysy 4 Interpersonaacutelniacute dovednosti

ad 1) Znalosti

znalosti prodaacutevaneacuteho produktu znalosti ciacuteloveacute skupiny zaacutekazniacuteků jazykoveacute znalosti manažerskeacute znalosti (plaacutenovaacuteniacute logistika marketing a pod) všeobecně kulturně ndash politickyacute p ehled

ad 2) Dovednosti verbaacutelniacute a paměťoveacute schopnosti

organizačniacute schopnosti a logickeacute myšleniacute empatie a takt koncentrace etickeacute vystupovaacuteniacute a dodržovaacuteniacute společenskyacutech norem a konvenciacute

ad 3) Osobnostniacute rysy

zaacutejem o styk s lidmi snadneacute navazovaacuteniacute kontaktů sebekritičnost odpovědnost a ciacutelevědomost

ad 4) Interpersonaacutelniacute dovednosti

schopnost naslouchat a argumentovat schopnost působit důvěryhodně

O taktikaacutech vedeniacute obchodniacuteho jednaacuteniacute byla napsaacutena již celaacute ada publikaciacute proto se teacuteto problematice nebudeme podrobněji věnovat jen zdůrazniacuteme že v žaacutedneacutem přiacutepadě bychom neměli zneužiacutevat emoce zaacutekazniacuteků za uacutečelem dosaženiacute vlastniacuteho prospěchu Dostaacutevaacuteme se tak k otaacutezkaacutem etiky v podnikaacuteniacute a etiky v zaacutekaznickyacutech vztaziacutech

Přiacuteklad Stojiacutete p ed volbou sveacuteho povolaacuteniacute Zvolte průmysl nebo obchod Nebojte se neuacutespěchů Nebojte se těch p ečetnyacutech uacutepadků hlaacutešenyacutech denně v novinaacutech Ty ukazujiacute jen že se rozvinul velkyacute zaacutepas v hospodaacute skeacutem našem životě a kde boj tam takeacute raněniacute a mrtviacute ale kde boj tam takeacute vaše miacutesto Jen v boji se z vaacutes stanou skutečniacute muži Ve všech oborech volajiacute na vaacutes bdquoNechoďte sem tady jest p eplněnoldquo a majiacute pravdu Jmenovitě ve staacutetniacutech službaacutech a proto jsou tam takeacute niacutezkeacute mzdy Nedomniacutevejte se že když jste vystudovali že se vaacutem o existenci maacute postarat staacutet Vyplňte citliveacute mezery v našem průmyslu a obchodu Nebojte se malyacutech p iacutejmů v počaacutetciacutech Vybudujte si vědomosti v zaacutevodech dob e vedenyacutech a pak budete moci žaacutedat svou mzdu Vězte že obchodniacutek nebo obchodniacute z iacutezenec kteryacute viacute něco vydělaacutevaacute pouze na živobytiacute ale ten kteryacute viacute o trochu viacutece vydělaacutevaacute pětkraacutet tolik Až dospějete ve vedouciacute z iacutezence nebo obchodniacute zaacutestupce v ciziacutech zemiacutech budete miacutet vědomiacute že rozši ujete svou praciacute miacuteru blahobytu sveacute země tiacutem že napomaacutehaacutete odbytu vyacuterobků našeho dělnictva a nep iacutemo působiacutete na zvyacutešeniacute jeho p iacutejmů Vy kte iacute nemaacutete dost statečnosti abyste v teacute velkeacute ale zdraveacute obchodniacute rodině zvolili sveacute budouciacute zaměstnaacuteniacute rozjeďte se kousek do světa a rozhleacutedněte se po něm Nejlepšiacute rozhled poskytne vaacutem ovšem mo e Projedete kus země a nespat iacutete mezi těmi tisiacuteci obchodniacuteky sveacuteho krajana Uvidiacutete v Holandsku Daacutensku Anglii novaacute velkaacute města kteraacute poskytujiacute mnohem většiacute miacuteru blahobytu nežli je naleznete v našich zemiacutech a tato města zbudoval tam kvetouciacute průmysl a obchod Zdroj Tomaacuteš Baťa Uacutevahy a projevy Institut iacutezeniacute Praha 1990 ISBN 80-7014-024-0

95 Etika v podnikaacuteniacute a obchodniacutech vztaziacutech

Pamatujme si že svou strategii ekonomickeacute efektivnosti musiacuteme založit a budovat na řaacutedneacutem plněniacute podnikatelskyacutech zaacutevazků

Za etiku podnikaacuteniacute můžeme považovat určiteacute zaacutesady či normy ktereacute usměrňujiacute činnost podniku v draveacutem konkurenčniacutem prostřediacute Obchodniacutek by neměl miacutet za ciacutel bdquooškubatldquo zaacutekazniacuteka ale měl by trvale uspokojovat a rozviacutejet jeho pot eby Mezi dalšiacutemi etickyacutemi zaacutesadami podnikatele manažera obchodniacuteka můžeme jmenovat nap [VOJIacuteK 2006]

slušnost a věrnost zaacutekonu bezpečnost a kvalita vyacuterobků

konflikty zaacutejmů a jejich ešeniacute uzaviacuteraacuteniacute pracovniacutech smluv bezpečnost a ochrana zdraviacute na pracovišti vztahy k dodavatelům vztahy k zaacutekazniacutekům zachaacutezeniacute s vnit niacutemi ekonomickyacutemi informacemi uacuteplatky p i ziacuteskaacutevaacuteniacute informaciacute a zakaacutezek ochrana životniacuteho prost ediacute pěstovaacuteniacute pocitu odpovědnosti a to jak vůči sobě sameacutemu tak vůči zaacutekazniacutekovi vůči

podniku a rovněž vůči sveacute profesi

V praxi se bohužel setkaacutevaacuteme s tiacutem že ada podnikatelů obchodniacuteků manažerů se eticky nechovaacute Jakeacute jsou p iacutečiny tohoto neutěšeneacuteho stavu Vždyť p ece ada podniků maacute sveacute etickeacute kodexy maacute tedy zaacutekladniacute naacutestroj a pomůcku pro etickeacute chovaacuteniacute Důvodů může byacutet hned několik Jedniacutem z nich je že zmiňovaneacute etickeacute kodexy jsou p iacuteliš obecnaacute tvrzeniacute a sloužiacute pouze PR tzn majiacute pouze pomoci zkvalitnit vniacutemaacuteniacute podniku ve ejnostiacute To je jistě velice zaacutevažnyacute argument je to v podstatě podvod vůči vnit niacutemu (zaměstnanci) a vnějšiacutemu (spot ebiteli) zaacutekazniacutekovi Už saacutem fakt že takoveacuteto podnikaniacute je založeno na podvodu

znamenaacute že je neetickeacute Nyniacute logicky vyvstaacutevaacute otaacutezka co udělat pro to aby etickeacute kodexy nebyly pouze naacutestrojem PR a aby se principy etickeacuteho chovaacuteniacute staly samoz ejmou součaacutestiacute podnikatelskeacuteho obchodniacuteho jednaacuteniacute Odpověď na prvniacute otaacutezku můžeme najiacutet v obsahoveacute struktuře etickyacutech kodexů Ty by měly rezignovat na svou univerzaacutelnost a obecnost a měly by se viacutece zamě it na konkreacutetniacute situaci konkreacutetniacuteho podniku Pochopitelně že obecneacute formulace jakou jsou slušnost a věrnost zaacutekazniacutekům poctivost v obchodniacutech praktikaacutech ešeniacute konfliktů zaacutejmů apod z etickyacutech kodexů nezmiziacute a ani by nebylo spraacutevneacute aby se v etickyacutech kodexech tyto otaacutezky neobjevovaly Nicmeacuteně v zaacutejmu konkretizace by bylo vhodneacute doplnit etickeacute kodexy o konkreacutetniacute problematiku bezpečnosti praacutece a ochranu zdraviacute na konkreacutetniacutem pracovišti o konkreacutetniacute praxi se zachaacutezeniacutem s důvěrnyacutemi informacemi o konkreacutetniacute otaacutezky zajišťovaacuteniacute bezpečnosti a kvality konkreacutetniacutech vyacuterobků apod Jinyacutemi slovy snažit se etickyacute kodex maximaacutelně konkretizovat a minimaacutelně formalizovat To by jistě přispělo k většiacute důvěryhodnosti formulovanyacutech zaacutesad a k posiacuteleniacute důvěry vnitřniacutech i vnějšiacutech zaacutekazniacuteků v tyto zaacutesady ktereacute jsou součaacutestiacute každeacuteho společensky odpovědneacuteho podnikaacuteniacute Odpověď na druhou otaacutezku souvisiacute s problematikou stanoveniacute zaacutekladniacutech podnikovyacutech

principů s podnikovou kulturou

Pro formulaci zaacutekladniacutech podnikovyacutech postupů bychom měli naleacutezt odpověď na otaacutezky ktereacute se tyacutekajiacute našiacute podnikoveacute vize našich současnyacutech a budouciacutech podnikovyacutech hodnot našiacute atraktivity pro staacutevajiacuteciacute zaměstnance i pro uchazeče o zaměstnaacuteniacute apod Nesmiacuteme zapomiacutenat na to že budovaacuteniacute dobreacuteho jmeacutena a image podniku je dlouhodobou

zaacuteležitostiacute Je vhodneacute však věnovat pozornost nejen budovaacuteniacute pozitivniacuteho image ale i jeho udržovaacuteniacute a posilovaacuteniacute

Přiacuteklad Obchod je službou lidem Čiacutem obchodniacutek viacutece pochopiacute tuto pravdu tiacutem viacutece bude s to rozši ovat kruh lidiacute kte iacute budou staacutet o obchodniacute spojeniacute s niacutem Často jsem staacutel p ed rozcestiacutem nevěda maacutem-li jiacutet vpravo nebo vlevo a mysliacutem že jsem nakonec nejviacutece vydělal když jsem se rozhodl pro ten směr kteryacute se zpočaacutetku zdaacutel prospěšnyacute jen lidem ndash ve ejnosti Směr kteryacute sliboval zpočaacutetku prospěch jen mě a ve ejnosti škodu p inesl nakonec škodu naacutem oběma Obchodniacute uacutespěch jest založen na viacutetězstviacute nad našimi slabostmi Nep iacutetel našeho obchodniacuteho uacutespěchu siacutedliacute v naacutes Zdroj Tomaacuteš Baťa Uacutevahy a projevy Institut iacutezeniacute Praha 1990 ISBN 80-7014-024-0

Zaacutekladniacutemi principy marketingu jsou marketingovyacute p iacutestup a marketingovaacute orientace na zaacutekazniacuteka

Tržniacute cena se tvo iacute st etem nabiacutedky a poptaacutevky Marketingovyacute koncept musiacute odpovědět na tyto strategickeacute otaacutezky bdquoČeho chceme

dosaacutehnout na trhuldquo a bdquoKudy povede naše cestaldquo Hlavniacutem ciacutelem praacutece s ve ejnostiacute je vytvaacute eniacute optimaacutelniacutech vazeb mezi jednotlivyacutemi

ciacutelovyacutemi skupinami a podnikem s využitiacutem a podporou komunikačniacutech naacutestrojů Součaacutestiacute podnikoveacute kultury musiacute byacutet i šiacute eniacute vyacuteznamu dodržovaacuteniacute etickyacutech principů na

pracovišti Dlouhodobyacute uacutespěch lze založit jen na poctiveacute praacuteci Prvniacute jednaacuteniacute s obchodniacutem partnerem se staacutevaacute zaacutekladem k navaacutezaacuteniacute vzaacutejemneacute

spolupraacutece P iacutepravu na obchodniacute jednaacuteniacute nesmiacuteme podcenit Usilovat o oboustrannyacute zisk je vyacutezvou pro každeacuteho obchodniacuteka V žaacutedneacutem p iacutepadě nezneužiacutevat emoce zaacutekazniacuteků za uacutečelem dosaženiacute vlastniacuteho

prospěchu Strategii ekonomickeacute efektivnosti musiacuteme založit a budovat na aacutedneacutem plněniacute

podnikatelskyacutech zaacutevazků Budovaacuteniacute dobreacuteho jmeacutena a image podniku je dlouhodobou zaacuteležitostiacute

1 Definujte marketing a vysvětlete jeho podstatu 2 Popište tzv propagačniacute a diskriminačniacute způsob tvorby ceny 3 Vysvětlete faktory ovlivňujiacuteciacute citlivost zaacutekazniacuteka vůči cenaacutem 4 Charakterizujte tzv umiacutesťovaciacute strategie 5 Uveďte hlavniacute principy tvorby marketingoveacuteho konceptu 6 Zdůvodněte vyacuteznam posilovaacuteniacute vztahu se zaacutekazniacutekem 7 Popište proces p iacutepravy na obchodniacute jednaacuteniacute 8 Charakterizujte zaacutekladniacute osobnostniacute p edpoklady pro vedeniacute obchodniacuteho jednaacuteniacute 9 Vysvětlete zaacutekladniacute etickeacute zaacutesady podnikaacuteniacute 10 Zamyslete se nad strukturou etickyacutech kodexů

98 Doporučenaacute literatura Bedrnovaacute E Novyacute I (1998) Psychologie a sociologie iacutezeniacute Praha Management Press Kottler P Keller K L (2007) Marketing Management Praha Grada Publishing Kottler P Armstrong G (2004) Marketing Praha Grada Publishing Foret M 2008 Marketing pro začaacutetečniacuteky Brno Computer Press Sinclairovaacute S (1991) Tomaacuteš J Baťa Švec pro celyacute svět Praha Melantrich Srpovaacute J eho V 2010 Zaacuteklady podnikaacuteniacute Teoretickeacute p iacuteklady a zkušenosti českyacutech podnikatelů Praha Grada Publishing Vojiacutek V (2006) Vybraneacute kapitoly z managementu malyacutech a st edniacutech podniků Praha Nakladatelstviacute VŠE

11 Životniacute cyklu podniku a produktu financovaacuteniacute KPMZAP

11 Životniacute cyklu podniku a produktu financovaacuteniacute (Ji iacute Vacek)

Obsah 11 Životniacute cyklus podniku a produktu financovaacuteniacute 198 111 Životniacute cyklus podniku 199 112 Zdroje financovaacuteniacute v různyacutech faacuteziacutech životniacuteho cyklu podniku 203 113 Životniacute cyklus produktu 205 114 Finančniacute vyacutekazy (rpozvaha vyacutekaz zisku a ztraacutet tok hotovosti) 207 115 P iacuteklady 208 116 Shrnutiacute kapitoly 212 117 Kontrolniacute otaacutezky a uacutekoly 212 118 Doporučenaacute literatura 212 Seznam obraacutezk Obraacutezek 11-1 Faacuteze životniacuteho cyklu podniku 199 Obraacutezek11-2 Financovaacuteniacute podniku v průběhu životniacuteho cyklu 203 Obraacutezek 11-3 Životniacute cyklus produktu 205 Seznam tabulek Tabulka 11-1 Naacutevaznost na pot eby FEK 212

Kliacutečovaacute slovaživotniacute cyklus podniku zdroje financovaacuteniacute životniacute cyklus produktu finančniacute vyacutekazy

111 Životniacute cyklus podniku

Životniacute cyklus podniku popisuje jeho vyacutevoj v čase od jeho vzniku až po jeho zaacutenik Autory jednoho z nejfrekventovanějšiacutech modelů jsou Danny Miller a Peter Friesen(Miller Friesen 1984 in Synek 2002) kteřiacute rozdělujiacutecyklus do pěti faacuteziacute (viz obraacutezek 1)

Založeniacute ndash v teacuteto faacutezi existujiacute pouze vyacutedaje spojeneacute s počaacutetečniacutemi investicemi pot ebnyacutemi pro rozjezd podniku

R st ndash vyacutedaje až do bodu zlomu v němž jsou pokryty počaacutetečniacute naacuteklady p evyšujiacute p iacutejmy a podnik je ve ztraacutetě

Stabilizace ndash p iacutejmy p evyšujiacute vyacutedaje podnik je ziskovyacute

Krize ndash p iacutejmy klesajiacute pod uacuteroveň vyacutedajů podnik se dostaacutevaacute do ztraacutety

Zaacutenik ndash podnik nezvlaacutedaacute krizi ztraacuteta je neuacutenosnaacute podnikaacuteniacute končiacute

Obraacutezek 11-1 Faacuteze životniacuteho cyklu podniku

Ciacutele Popsat životniacute cyklus podniku a jeho faacuteze Seznaacutemit se se zdroji financovaacuteniacute v různyacutech faacuteziacutech životniacuteho cyklu

podniku Popsat životniacute cyklus produktu Podat uacutevodniacute informaci o finančniacutech vyacutekazech Ukaacutezat na p iacutekladech vztahy mezi finančniacutemi vyacutekazy

Zdroj Synek 2002

Takovyacuteto model končiacuteciacute zaacutenikem podniku neniacute však snem žaacutedneacuteho podnikatele Důležiteacute je využiacutet zdrojů ziacuteskanyacutech ve faacutezi stabilizace zvlaacuteště pak na jejiacutem vrcholu (kulminace) k nastartovaacuteniacute dalšiacute vlny inovaciacute kteraacute by vedla ke stabilizaci nebo dalšiacutemu růstu podniku (viz Obr 2)

Pro každou faacutezi životniacuteho cyklu jsou typickeacute různeacute zdroje financovaacuteniacute

ZALOŽENIacute Většina malyacutech a st edniacutech podniků vznikaacute na zaacutekladě podnikatelskeacuteho naacutepadu kteryacutem byacutevaacute novyacute produkt (vyacuterobek či služba) mezera v nabiacutedce již existujiacuteciacutech produktů teritoriaacutelniacute nika apod Typickyacutemi znaky pro tuto faacutezi existence jsou žaacutednyacute nebo poměrně niacutezkyacute obrat dosahovanyacute u maleacuteho počtu zaacutekazniacuteků (leadusers early adopters) Hlavniacutem ciacutelem teacuteto faacuteze je p ežiacutet Podpora prodeje malaacute (na propagaci nejsou peniacuteze) distribučniacute naacuteklady jsou vynaklaacutedaacuteny pouze ve skutečně nezbytneacute vyacuteši Konkurenti naacutes zatiacutem p evaacutežně jen zdaacuteli sledujiacute Zakladateleacute hlavně technologicky zamě enyacutech firem se často nadměrně soust eďujiacute na svůj naacutepad a zanedbaacutevajiacute manažerskeacute marketingoveacute a finančniacute aspekty V teacuteto faacutezi firmy obvykle majiacute jednoduchou a centralizovanou organizačniacute strukturu Firmu vede saacutem majitel kteryacute v niacute činiacute teacutemě všechna rozhodnutiacute ať už se jednaacute o strategickeacute otaacutezky anebo i o otaacutezky zajištěniacute běžneacuteho chodu firmy Svoji pravomoc majitel v roli manažera deleguje jen vyacutejimečně Firma maacute jen z iacutedka k dispozici vysoce a uacutezce kvalifikovaneacute odborniacuteky Všichni svyacutem způsobem dělajiacute všechno což v daneacute situaci poměrně dob e funguje proto že v danou chviacuteli je vše ještě relativně jednoducheacute ndash rozhodovaacuteniacute administrativa i iacutezeniacute společnosti Pokud maacute firma p ežiacutet musiacute podniknout změny souvisejiacuteciacute s p echodem do

faacuteze růstu V opačneacutem p iacutepadě se může dlouho potaacutecet v zaacuterodečneacute faacutezi p iacutepadně spěje ke sveacutemu zaacuteniku

P ed založeniacutem podniku je t eba si odpovědět na několik zaacutekladniacutech otaacutezek bull Jakaacute bude praacutevniacute forma podniku (viz kap 1)

bull Co bude naacuteš produkt (vyacuterobek nebo služba)

bull Pro koho bude určen jaciacute budou naši zaacutekazniacuteci jakyacute bude naacuteš trh (regionaacutelniacute naacuterodniacute mezinaacuterodniacute hellip)

bull Jakaacute bude naše cenovaacute strategii a forma distribuce (p iacutemyacute prodej p es velkoobchod hellip)

bull Kdo budou naši partne i a zaměstnanci

bull Jak velkyacute bude naacuteš podnik a jak se bude jeho velikost vyviacutejet v čase

Činnosti při založeniacute podniku Kromě administrativniacutech kroků souvisejiacuteciacutech s legislativou je t eba vytvo it podnikatelskyacute model a na něj navazujiacuteciacute podnikatelskyacute plaacuten kteryacutem musiacuteme prokaacutezat proveditelnost a udržitelnost podnikatelskeacuteho projektu (viz kap 8)

R ST Pokud podnik uacutespěšně p ežije prvniacute faacutezi sveacute existence p echaacuteziacute do faacuteze růstu Vybudoval si již viacutece či meacuteně pevneacute postaveniacute ve sveacutem oboru či regionu a (je-li to zaacuteměrem vlastniacuteků) začiacutenaacute rozši ovat svou působnost ať už teritoriaacutelně produktově nebo objemově Typickyacutemi znaky jsou stoupajiacuteciacute obrat stoupajiacuteciacute počet zaacutekazniacuteků a opakovanyacutech naacutekupů vyacuterazně stoupajiacuteciacute zisk a vysokeacute marketingoveacute naacuteklady zamě eneacute na podporu prodeje často agresivniacute

cenovou politiku p iacutepadně budovaacuteniacute distribučniacutech kanaacutelů Obecně byacutevaacute strategie českyacutech podniků motivovaacutena p edevšiacutem snahou ziacuteskat pevneacute postaveniacute na trhu všemi prost edky Konkurence v teacuteto faacutezi již novyacute podnik pečlivě monitoruje a v zaacutevislosti na odvětviacute a momentaacutelniacute intenzitě konkurence v něm zvažuje uacutetok Růst si začiacutenaacute vynucovat složitějšiacute administrativniacute systeacutem pevneacute rozdělovaacuteniacute uacutekolů a s tiacutem souvisejiacuteciacute decentralizaci organizačniacute struktury Pokud majitel včas pot ebu změny rozpoznaacute firma p echaacuteziacute postupně k funkcionaacutelniacute organizačniacute struktu e Vytvaacute iacute si specializovaneacute uacutetvary z nichž každyacute maacute jasně p iděleny svaacute praacuteva a povinnosti S p echodem k funkcionaacutelniacute struktu e se pak majitel z každodenniacuteho rozhodovaacuteniacute vytraacuteciacute ještě viacutece a p enechaacutevaacute jej vedouciacutem odděleniacute Saacutem se pak věnuje strategickeacutemu plaacutenovaacuteniacute a rozvoji firmy Firma se ve faacutezi růstu začiacutenaacute zajiacutemat takeacute o chovaacuteniacute a vyacutesledky konkurence Objevuje se benchmarking a pot eba učit se od konkurence v tom kde je lepšiacute a kde t eba udělala chyby Aby však toto srovnaacutevaacuteniacute a učeniacute se mohlo p inaacutešet takeacute kyacuteženeacute vyacutesledky musiacute miacutet top management čas a prost edky na strategickou praacuteci V teacuteto faacutezi takeacute firma p ichaacuteziacute k nasazeniacute podnikoveacuteho informačniacuteho systeacutemu (PIS) a to často i proto že už neniacute schopna daacutele efektivně zvlaacutedat svůj rychlyacute růst a neuacuteměrně růstu tržeb jiacute začiacutenajiacute růst naacuteklady zaacutesoby i pracovniacute kapitaacutel

STABILIZACE Faacuteze růstu je velmi naacuteročnaacute zejmeacutena po straacutence organizačniacute ( iacutediacuteciacute) a ekonomickeacute Často vyčerpaacutevaacute celou organizaci tak že nemaacute dostatek sil odolat p iacutepadneacutemu uacutetoku silnějšiacuteho konkurenta Proto by neměla trvat dlouho Uacutespěšnyacute růst neniacute na daneacutem trhu neomezenyacute a v určiteacutem okamžiku každaacute firma dosaacutehne vrcholu svyacutech možnostiacute a musiacute volit mezi dvěma alternativami buď ukončiacute zaacuteměrně svůj růst a p ejde programově do faacuteze zralosti nebo se transformuje tak aby v noveacute formě mohla ještě nějakyacute čas růst Pokud nic z toho neučiniacute bude za nějakyacute čas automaticky trhem vniacutemaacutena jako zralaacute firma a nebude-li jejiacute chovaacuteniacute a vnit niacute uspo aacutedaacuteniacute teacuteto faacutezi odpoviacutedat bude velmi brzy samovolně naacutesledovat faacuteze poklesu Faacuteze zralosti neznamenaacute že firma p estane růst ve smyslu finančniacutem či prodejniacutem Znamenaacute to že firma se začne chovat jako plnohodnotnyacute uacutečastniacutek trhu Tuto faacutezi je možno charakterizovat vysokyacutemi miacuterně (ale nejleacutepe trvale) stoupajiacuteciacutemi vyacutekony vysokyacutem viacutecemeacuteně uzav enyacutem okruhem zaacutekazniacuteků vysokyacutem podiacutelem opakovanyacutech naacutekupů a z etelnyacutem konkurenčniacutem bojem Strategie kterou často podniky v teacuteto faacutezi voliacute je zamě enaacute na udrženiacute ziacuteskanyacutech pozic a opatrnyacute růst často jen takovyacute bdquojakyacute konkurence dovoliacuteldquo Zaacuteměrem každeacuteho podniku by mělo byacutet co nejd iacuteve dosaacutehnout faacutezi zralosti (protože takovyacute podnik vytvaacute iacute největšiacute hodnotu) a v teacuteto faacutezi se udržet Prodlouženiacute faacuteze zralosti je možneacute podobnyacutemi metodami jako je tomu u životniacuteho cyklu produktu Firma musiacute umět s p edstihem rozpoznat prvniacute p iacuteznaky situace kdy dosavadniacute strategie ztraacuteciacute svou siacutelu p estaacutevaacute vyhovovat změnaacutem na trhu nestačiacute na konkurenci Včas je nutno p ipravit novou strategii či zlepšit strategii současnou Proto uacutespěšneacute firmy svou strategickou linii pravidelně sledujiacute p ehodnocujiacute a včas precizujiacute nebo měniacute Ve faacutezi dozraacutevaacuteniacute se meziročniacute růst zpomaluje pod uacuteroveň 15 ale firma ještě staacutele roste V honbě za maximalizaciacute efektivity a produktivity však dochaacuteziacute k některyacutem ne zrovna šťastnyacutem rozhodnutiacutem zejmeacutena opětovneacute centralizaci moci Tu už k sobě sice nekoncentruje saacutem majitel (kteryacute ostatně už ve firmě nemusiacute ani působit) ale jednotliviacute st edniacute a vysociacute manaže i S tiacutem souvisejiacute takeacute změny v podnikoveacutem informačniacutem systeacutemu kteryacute se soust eďuje na formalizaci sběr a vyhodnocovaacuteniacute nejrůznějšiacutech uacutedajů a na mě eniacute vyacutekonnosti jednotlivyacutech odděleniacute pracovniacuteků strojů atd P iacutelišneacute soust eděniacute na svět čiacutesel v podnikoveacutem informačniacutem systeacutemu pak může management odklonit od soust eděniacute se na to jak p esnaacute danaacute čiacutesla jsou a odkud pochaacutezejiacute i od toho aby se věnoval rozvoji strategie a vize namiacutesto nap iacuteklad zbytečneacuteho šťouraacuteniacute se v každeacute položce zaacutesob Organizačniacute struktura se pak

posouvaacute od funkcionaacutelniacute struktury k liniově-štaacutebniacute a objevujiacute se četneacute organizačniacute aacutedy a směrnice

KRIZE Jde o takoveacute stadium podniku v němž dochaacuteziacute k nep iacutezniveacutemu vyacutevoji jeho vyacutekonnosti tržniacute hodnoty likvidity a je ohrožena jeho dalšiacute existence v p iacutepadě že by takovyacute vyacutevoj pokračoval Trh je nasycen zaacutejem prudce klesaacute snaha doprodat vyacuterobky za velmi niacutezkeacute ceny uvolněniacute kapacit pro noveacute vyacuterobky

Pokud se chce podnik vyhnout dalšiacutemu poklesu a p iacutepadneacutemu zaacuteniku a dosaacutehnout oživeniacute pak nejpozději (ale raději již ve faacutezi stabilizace kdy maacute ještě dostatek zdrojů) v teacuteto faacutezi musiacute firma p ijiacutet na trh s produktovou inovaciacute nebo p istoupit k procesniacutem inovaciacutem ktereacute mohou veacutest ke sniacuteženiacute naacutekladů a udrženiacute cenoveacute konkurenceschopnosti (bliacuteže viz podkapitola 113 bdquoŽivotniacute cyklus produktuldquo) Pokud jsou takoveacute kroky p ijaty včas pak je možneacute se faacutezi krize zcela vyhnout

Znaky podniku v uacutepadku

bull podnik je dlouhodobě ztraacutetovyacute a platebně neschopnyacute bull pokles objemu vyacutekonu

bull vznik nep iacutezniveacuteho sociaacutelniacute klimatu v podniku bull podnik se jeviacute jako uacutespěšnyacute ale v důsledku extreacutemniacuteho růstu trvale naraacutežiacute na

nedostatek kapitaacutelu

bull pokles rentability

bull zhoršeniacute kapitaacuteloveacute struktury bull trvalaacute platebniacute neschopnost- nedostatečnaacute likvidita

Ve faacutezi poklesu už tržby nerostou ale klesajiacute Někdy jen pozvolna což může byacutet pro firmu ve sveacutem důsledku nebezpečnějšiacute někdy poměrně rychle (t eba když se naacutehle dostaviacute finančniacute krize) Kliacutečovyacutem uacutekolem vedeniacute je v tuto chviacuteli včas pokles rozpoznat aby se zbytečně nezabyacuteval formalizaciacute procesů a vyhodnocovaacuteniacutem vyacutekonnosti v okamžiku kdy se jeho vyacuterobky a služby na trhu už skoro neprodaacutevajiacute Pokles často vyvolaacutevaacute v manažerech paniku Ve faacutezi dozraacutevaacuteniacute totiž udělali p eci uacuteplně všechno proto aby firma fungovala efektivně a teď tohle iacutezeniacute firmy se tak centralizuje do rukou vrcholoveacuteho managementu kteryacute tiše z neuacutespěchu viniacute management st edniacute a nižšiacute a p iklaacutedaacute ho tomu že neměl vše pevně v rukou Proto pak vrcholovyacute management začiacutenaacute rozhodovat i o zcela rutinniacutech zaacuteležitostech a p iacuteležitostně p ichaacuteziacute i s naacutepady že si zaměstnanci budou nosit vlastniacute toaletniacute papiacuter protože se tak sniacutežiacute stav zaacutesob a ušet iacute se ještě paacuter stokorun měsiacutečně (to neniacute vtip v jedneacute nejmenovaneacute českeacute bance se to nedaacutevno dělo) Firma v teacuteto faacutezi v podstatě neniacute schopna zjistit relevantniacute informace o konkurenci nebo požadavciacutech vlastniacutech zaacutekazniacuteků inovace se potlačujiacute na minimum nebo uacuteplně na nulu Komunikace mezi jednotlivyacutemi stupni iacutezeniacute i mezi jednotlivyacutemi uacutetvary je minimaacutelniacute protože se všichni bojiacute o praacuteci a nechtějiacute p ichaacutezet se špatnyacutemi zpraacutevami či informacemi o vlastniacutem selhaacuteniacute Celkově ve firmě panuje slovy Vaacuteclava Havla bdquoblbaacute naacuteladaldquo Nicmeacuteně naštěstiacute ne vždy firma dospěje až do celkoveacuteho rozvinutiacute charakteristik teacuteto faacuteze Často se totiž pokles bdquosaacutemldquo spraviacute a p ejde ve faacutezi oživeniacute nebo potažmo zpět do faacuteze dozraacutevaacuteniacute

OŽIVENIacute Pokud podnik včas reagoval dostaacutevaacute se do faacuteze oživeniacute V teacuteto faacutezi růst znovu nabyacutevaacute hodnot vyššiacutech než 15 ročně Firma rozši uje portfolio svyacutech vyacuterobků a služeb p echaacuteziacute na divizniacute

nebo maticovou organizačniacute strukturu Nasazuje dalšiacute informačniacute systeacutemy typicky BI a MIS a p ichaacuteziacute takeacute s implementaciacute noveacuteho ERP systeacutemu kteryacute by leacutepe reflektoval jejiacute změněneacute pot eby Hlavniacutem uacutekolem informačniacuteho systeacutemu se vedle zajištěniacute běžneacuteho chodu firmy staacutevaacute takeacute rozpoznaacutevaacuteniacute novyacutech p iacuteležitostiacute a hrozeb a p edviacutedaacuteniacute budouciacutech tržeb Poučena z p edchoziacuteho poklesu se firma zamě uje takeacute na diverzifikaci rizik potažmo sveacuteho produktoveacuteho portfolia Najiacutemaacute takeacute viacutec specialistů čiacutemž si chce zajistit dobrou vyacutechoziacute pozici pro zavaacuteděniacute dalšiacutech inovaciacute iacutezeniacute se opět decentralizuje do jednotlivyacutech diviziacute a i komunikace ve firmě se zlepšuje Většiacute důraz je nyniacute kladen na reaacutelnost reportovanyacutech čiacutesel a vrcholovyacute management se věnuje opět strategickeacute praacuteci namiacutesto slepeacute honbě za hodnotou některyacutech kliacutečovyacutech ukazatelů

ZAacuteNIK Pokud se podniku nepoda iacute dosaacutehnout oživeniacute pak se dostaacutevaacute do faacuteze zaacuteniku Způsob a formy zaacuteniku podniku jsou podrobně popsaacuteny v kapitole 4 teacuteto p iacuteručky

112 Zdroje financovaacuteniacute v r znyacutech faacuteziacutech životniacuteho cyklu podniku Obraacutezek 2 znaacutezorňuje nejčastěji využiacutevaneacute druhy financovaacuteniacute v prvniacutech t ech faacuteziacutech cyklu podle ezňaacutekoveacute (2012) V praxi se samoz ejmě objevujiacute meacuteně či viacutece odlišneacute strategie financovaacuteniacute a proto je pot eba nahliacutežet na financovaacuteniacute každeacuteho podniku individuaacutelně

Obraacutezek 11-2 Financovaacuteniacute podniku v průběhu životniacuteho cyklu

Zdroj ezňaacutekovaacute 2012 s 29

Financovaacuteniacute ve faacutezi vzniku Všechny vyacuteše zmiacuteněneacute aspekty se odraacutežiacute ve finančniacutech možnostech vznikajiacuteciacuteho podniku Podnikatelskyacute zaacuteměr mnohdy v prvotniacute faacutezi nevykazuje dostatečneacute vyacutesledky a jeho auto i jsou tak odkaacutezaacuteniacute p edevšiacutem na financovaacuteniacute z vlastniacutech zdrojů ( ezňaacutekovaacute 2012 s 27) na sveacute bliacutezkeacute (pokud jsou ochotni projekt podpo it) anebo na uacutevěr v p iacutepadě že maacute podnikatel majetek kteryacute může nechat zastavit Zpravidla ale soukromeacute zdroje nestačiacute proto je pot eba nalaacutekat investory kte iacute uvě iacute v naacutevratnost jejich investice Investo i vstupujiacute do podniku kapitaacutelově tj majiacute praacutevo na rozhodovaacuteniacute což alespoň z čaacutesti kompenzuje riziko ktereacute poskytnutiacutem peněžniacutech prost edků podstupujiacute

Podiacutelniacuteky se nejčastěji staacutevajiacute obchodniacute anděleacute1 fondy rizikoveacuteho kapitaacutelu a velkeacute společnosti (Kislingerovaacute 2010 s 425-426)

Financovaacuteniacute ve faacutezi r stu Faacuteze růstu je spojenaacute s vysokou poptaacutevkou po produktech kteraacute zajišťuje vysokyacute kladnyacute provozniacute cash flow S tiacutem se ale ruku v ruce zvyšujiacute i investičniacute vyacutedaje ktereacute p erůstajiacute vyacuteši odpisů Většina p iacutejmů z prodeje je proto použita na financovaacuteniacute růstoveacuteho potenciaacutelu a z pravidla vznikaacute pot eba externiacuteho kapitaacutelu Zde maacute podnik (v p iacutepadě že se mu vede dob e) oproti p edchoziacute faacutezi značnou vyacutehodu ndash může argumentovat svou podnikovou historiiacute a nabiacutednout jako zaacuteruku za poskytnutiacute finančniacuteho zdroje vlastněnyacute majetek Tiacutem se mu oteviacuteraacute mnoho novyacutech možnostiacute mezi ktereacute pat iacute financovaacuteniacute investic prost ednictviacutem bankovniacuteho uacutevěru nebo emisiacute akciiacute Podnik musiacute ale k externiacutem zdrojům p istupovat velice obez etně Obzvlaacuteště si musiacute daacutet pozor na naacuteklady ciziacute kapitaacutelu a na naacutevratnost investice jejiacutež špatnaacute kalkulace by mohla vyvolat platebniacute neschopnost podniku ( ezňaacutekovaacute 2012 s 27-28)

Financovaacuteniacute ve faacutezi stabilizace

Stabilizovanyacute podnik se vyznačuje vysokyacutem kladnyacutem vyacutesledkem hospoda eniacute což je způsobeno p edevšiacutem tiacutem že udrženiacute jeho současneacuteho postaveniacute na trhu je nenaacuteročneacute na investice Finančniacute management by se v teacuteto faacutezi měl zamě it na hledaacuteniacute novyacutech interniacutech zdrojů a zvyšovaacuteniacute efektivnosti Důležitaacute je optimalizace naacutekladů investice do inovaciacute a vyacutevoje financovaacuteniacute novyacutech produktů (ktereacute podniku oteviacuterajiacute dalšiacute růstoveacute možnosti) motivace zaměstnanců a hledaacuteniacute vhodnyacutech p iacuteležitostiacute k akvizici Podnik se může dostat dokonce do situace kdy již nebude realizovat žaacutedneacute investice V tomto p iacutepadě je dobreacute proveacutest restrukturalizaci finančniacutech zdrojů ve prospěch zdrojů vlastniacutech a tiacutem sniacutežit naacuteklady na (ciziacute) kapitaacutel ( ezňaacutekovaacute 2012 s 28) Faacuteze stabilizace je takeacute dobou kterou mohou investo i v podniku využiacutet k inkasovaacuteniacute zisku ať už formou akvizice nebo ve ejnou nabiacutedkou a naacuteslednyacutem prodejem cennyacutech papiacuterů (Kislingerovaacute 2010 s 428)

Financovaacuteniacute ve faacutezi krize Pro podnik kteryacute se nachaacuteziacute v krizi je charakteristickeacute zaacuteporneacute cash flow z provozniacute činnosti jehož p iacutečina je většinou v poklesu poptaacutevky (p iacutejmů z prodeje) způsobeneacutem zaostalostiacute produktů nebo v platebniacute neschopnosti vyvolaneacute vysokou miacuterou zadluženosti podniku V tomto staacutediu jsou podniky nuceny rozprodaacutevat vlastniacute majetek aby nahradily nedostatečneacute p iacutejmy a rapidně snižovat sveacute investice Vyacuteraznyacute pokles vyacutekonnosti podniku by měl byacutet pro finančniacute iacutezeniacute signaacutelem k zahaacutejeniacute důsledneacute analyacutezy činnosti podniku a odvětviacute ve ktereacutem působiacute V p iacutepadě že je pokles způsoben špatnyacutem hospoda eniacutem podniku management se musiacute pokusit vyhledat p iacutečinu nep iacutezniveacuteho vyacutevoje a proveacutest odpoviacutedajiacuteciacute změny Pokud neniacute v silaacutech podniku kryacutet restrukturalizaci ze svyacutech zdrojů může využiacutet sanačniacuteho uacutevěru ( ezňaacutekovaacute 2012 s 28-29) nebo tzv zaacutechranneacute financovaacuteniacute ktereacute je speciaacutelniacutem typem kapitaacuteloveacute investice Ztraacutetovyacute podnik je v takoveacutem p iacutepadě investory finančně podpo en pod podmiacutenkou že poskytnuteacute peněžniacute prost edky budou využity na zaacutechrannyacute programkteryacute by měl podniku po obnoveniacute vyacutekonnosti zajistit dalšiacute rozvoj a růst (Dvo aacutek a Prochaacutezka 1998 s20)

1Obchodniacute anděleacute (business angels) jsou obvykle bohatiacute jednotlivci kte iacute poskytnou začiacutenajiacuteciacutemu podniku nejen pot ebneacute peněžniacute prost edky ale takeacute sveacute znalosti a kontakty Tito investo i později realizujiacute vyacutenos prodaacuteniacutem sveacuteho podiacutelu (Kislingerovaacute 2010 s 426)

Venture kapitaacuteloveacute fondy Princip fondu je založen na vstupu investora (fondu) do vybraneacuteho podniku navyacutešeniacutem jeho zaacutekladniacuteho kapitaacutelu Tiacutem podnik ziacuteskaacute pot ebneacute zdroje Po p edem stanoveneacutem obdobiacute je kapitaacutelovyacute podiacutel fondu odprodaacuten a investice se vraciacute zpět do fondu Hlavniacutem ciacutelem těchto fondů je tedy investici zhodnotit prodat a investovat do jinyacutech p iacuteležitostiacute

Business angels Business angels jsou investo i (jednotlivci) kte iacute jsou dostatečneacute movitiacute aby mohli svůj vlastniacute majetek investovat do podniků či projektů ktereacute jsou pro ně zajiacutemaveacute Nehledajiacute pouze nejvyššiacute vyacutenos a minimum rizika hledajiacute p edevšiacutem oblast ve ktereacute se mohou aktivně angažovat a využiacutevat sveacute zkušenosti a kontakty pro podporu růstu firmy do niacutež investujiacute

113 Životniacute cyklus produktu Každyacute produkt (vyacuterobek či služba prochaacuteziacute určityacutem životniacutem cyklem iacutezeniacute životniacuteho cyklu je jednou z kliacutečovyacutech uacuteloh iacutezeniacute marketingu a prodeje Niacuteže znaacutezorněnyacute model popisuje vztah mezi objemem prodejů a ziskem z produktu Model vymezuje pět faacuteziacute života produktu

Vyacutevojovaacute faacuteze ndash produkt je vyviacutejen dosud neniacute na trhu existujiacute pouze naacuteklady (tj zisk je zaacutepornyacute)

Zavaacuteděciacute faacuteze ndash produkt je uveden na trh prodeje pomalu rostou zisk je staacutele zaacutepornyacute

R stovaacute faacuteze ndash zisk se dostaacutevaacute do kladnyacutech hodnot

Faacuteze zralosti ndash prodeje nadaacutele rostou ale zisk začiacutenaacute klesat (klesaacute cena) Faacuteze uacutepadku ndash prodeje i zisk postupně klesajiacute

Obraacutezek 11-3 Životniacute cyklus produktu

Zdroj Synek 2002

V souvislosti s iacutezeniacutem životniacuteho cyklu se použiacutevaacute pojem Product Lifecycle Management

Tento cyklus bdquoživotaldquo vyacuterobku sestaacutevaacute z pěti faacuteziacute z nichž každaacute je individuaacutelně dlouhaacute pro každyacute produkt Je velmi důležiteacute aby management společnosti věděl v jakeacute faacutezi se vyacuterobek nachaacuteziacute a podle toho volil spraacutevnou strategii pro co nejdelšiacute udrženiacute vyacuterobku na trhu Doporučuje se p ed uvedeniacutem vyacuterobku na trh p ipravit kupujiacuteciacute na naacuteš produkt reklamou tak aby byla poptaacutevka po našem produktu rozjetaacute již od začaacutetku jeho umiacutestěniacute na trh

Vyacutevojovaacute faacuteze Začaacutetek cyklu v reakci na průzkum trhu Podnik pracuje na vyacutevoji noveacuteho produktu se kteryacutem se chystaacute vstoupit na trh Prodeje jsou v tomto obdobiacute velice maleacute a investičniacute naacuteklady se staacutele zvyšujiacute Firma může p echaacutezet do ztraacutety Typickyacutemi jsou vysokeacute naacuteklady na vyacutevoj a uvedeniacute produktu na trh

Zavaacuteděciacute faacuteze V teacuteto faacutezi umisťujeme produkt na trh V teacuteto faacutezi jsou naacuteklady pochopitelně většiacute než vyacutenosy může to byacutet způsobeno nap reklamniacute kampaniacute do ktereacute se doporučuje investovat cca t etina budouciacutech zisků ktereacute od vyacuterobku očekaacutevaacuteme V teacuteto faacutezi bychom měli daacutet pozor obzvlaacutešť na nastaveniacute p iacuteliš vysokyacutech cen kvůli kteryacutem si potenciaacutelniacute zaacutekazniacutek naacuteš produkt nemusiacute koupit

V teacuteto faacutezi si můžeme vybrat jednu z naacutesledujiacuteciacutech strategiiacute vstupu na trh

Strategie rychleacuteho sbiacuteraacuteniacute tržeb Nasadiacuteme vysokeacute ceny za produkt a prodaacutevaacuteme ho pouze maleacute množstviacute Tato strategie je použiacutevaacutena hlavně většiacutemi společnostmi ktereacute už majiacute na trhu sveacute miacutesto nebo si jsou jisteacute originalitou a technickou vyspělostiacute sveacuteho vyacuterobku takže se nemusejiacute baacutet požadovat vyššiacute cenu

Strategie pomaleacuteho sbiacuteraacuteniacute tržeb Cena vyacuterobku je opět vysokaacute jako v p edchoziacutem p iacutepadě Reklamniacute kampaň je však velmi st iacutezlivaacute prodejce nechce zahltit trh svyacutem vyacuterobkem ale uchovat myšlenku originality a nedostupnosti Tyto vyacuterobky většinou nejsou pro každeacuteho ndash nap Gucci Diorhellip

Strategie rychleacute penetrace Tuto formu vstupu na trh voliacute společnosti kteryacutem už dyacutechaacute na krk konkurence s velmi podobnyacutem nebo uacuteplně stejnyacutem vyacuterobkem Ceny musiacute byacutet minimaacutelniacute a do prodeje za adiacuteme velkeacute množstviacute vyacuterobku abychom uspokojili pot ebu co nejviacutece lidiacute v co nejkratšiacutem čase a tiacutem vydělali než na trh vstoupiacute konkurent Doporučujiacute se většiacute investice do propagace

Strategie pomaleacute penetrace Použiacutevaacute se pokud zaacutekazniacuteci o produktu vědiacute takže se p edpoklaacutedaacute že si ho sami najdou Odpadaacute tedy pot eba informačniacute kampaně Opět zprvu nastaviacuteme niacutezkeacute ceny

V průběhu prvniacutech dvou faacuteziacute ndash vyacutevojoveacute a zavaacuteděciacute ndash naacuteklady p evažujiacute vyacutenosy podnik je tedy ve ztraacutetě Toto obdobiacute nazyacutevaacuteme uacutedoliacutem smrti (Death Valley) mnoho novyacutech firem je nezvlaacutedne a zanikaacute

R stovaacute faacuteze Produkt naacutem v teacuteto faacutezi vynaacutešiacute staacutele viacutece a my naopak investujeme do jeho vyacuteroby a udrženiacute popularity Zaacutekazniacuteci kte iacute si koupili naacuteš produkt rozši ujiacute reklamu o něm doporučujiacute ho svyacutem znaacutemyacutem Tato forma reklamy je pro společnost nejlepšiacute protože je nejuacutečinnějšiacute a takeacute nic nestojiacute V teacuteto faacutezi měniacute cenu produktu pouze prodejci kte iacute použili niacutezkeacute ceny jako laacutekadlo v p edchoziacute faacutezi V teacuteto faacutezi financujeme modifikace našeho produktuPro jejiacute prodlouženiacute se doporučuje ve spraacutevnyacute okamžik sniacutežit ceny

Faacuteze zralosti Je charakteristickaacute konstantniacutem růstem tržeb nebo jejich poklesem rarr vyacuteše tržeb se stabilizuje Tato faacuteze je obvykle nejdelšiacute v bdquoživotěldquo produktu Trh je p esycen našiacutem

produktem reagujeme sniacuteženiacutem ceny aby si jej mohli dovolit i ti ke kteryacutem se ještě nedostal Je dobreacute proveacutest novou reklamniacute kampaň a znovu tak upozornit na naacuteš produkt

Faacuteze uacutepadku Zde se nejednaacute o kraacutetkodobeacute sniacuteženiacute tržeb ale o dlouhotrvajiacuteciacute trend snižovaacuteniacute tržeb V tomto staacutediu se již s produkciacute nepokračuje avšak zaacutesoby vyacuterobků na skladech se nelikvidujiacute Tyto totiž společnost využije jako naacutehradniacute diacutely p i servisniacutech opravaacutech již prodanyacutech vyacuterobků Tyto vyacuterobky se doporučuje skladovat zhruba desetinaacutesobek životnosti vyacuterobku

114 Finančniacute vyacutekazy (rozvaha vyacutekaz zisk a ztraacutet tok hotovosti) Finančniacute nebo takeacute uacutečetniacute vyacutekazy jsou dokumenty zobrazujiacuteciacute finančniacute situaci podniku Ciacutelem finančniacutech vyacutekazů (podle standardů IFRS) je poskytnout informace o finančniacute pozici vyacutekonnosti a změnaacutech ve finančniacute pozici uacutečetniacute jednotky ktereacute jsou užitečneacute širokeacutemu okruhu uživatelů p i tvorbě ekonomickyacutech rozhodnutiacute Zaacutekladniacutemi finančniacutemi vyacutekazy jsou

Rozvaha podaacutevaacute p ehled o finančniacute pozici podniku tj o jeho majetku a zdrojů jeho krytiacute

Vyacutekaz zisku a ztraacutety nazyacutevanyacute takeacute vyacutesledovka podaacutevaacute p ehled o finančniacute vyacutekonnosti podniku tj o naacutekladech vyacutenosech a vyacutesledku hospoda eniacute podniku

Přehled o peněžniacutech tociacutech nazyacutevanyacute takeacute vyacutekaz cash flow podaacutevaacute p ehled o tociacutech (změnaacutech) peněžniacutech prost edků z provozniacute investičniacute a finančniacute činnosti podniku

Přehled o změnaacutech vlastniacuteho kapitaacutelu podaacutevaacute p ehled o změnaacutech ve vlastniacutem kapitaacutelu podniku

Přiacuteloha k uacutečetniacute zaacutevěrce obsahuje doplňujiacuteciacute informace k vyacuteše zmiacuteněnyacutem vyacutekazům a popis uacutečetniacutech metod ktereacute byly použity p i jejich sestavovaacuteniacute

Podniky jsou povinny každoročně na konci sveacuteho uacutečetniacuteho obdobiacute zve ejnit soubor těchto finančniacutech vyacutekazů tzv uacutečetniacute zaacutevěrku Podle českeacute uacutečetniacute legislativy jsou povinnyacutemi čaacutestmi uacutečetniacute zaacutevěrky rozvaha vyacutekaz zisku a ztraacutety a p iacuteloha k uacutečetniacute zaacutevěrce Sestaveniacute p ehledu o peněžniacutech tociacutech a p ehledu o změnaacutech vlastniacuteho kapitaacutelu je povinneacute pouze pro vybraneacute uacutečetniacute jednotky Mezi požadavky kladeneacute na finančniacute vyacutekazy pat iacute

Srozumitelnost Vyacuteznamnost Spolehlivost Uacuteplnost Porovnatelnost

Rozvaha je jeden ze zaacutekladniacutech vyacutekazů uacutečetniacute zaacutevěrky Podaacutevaacute p ehled o majetku podniku (aktivech) a zdrojiacutech jeho krytiacute (pasivech) v peněžniacutem vyjaacuted eniacute k určiteacutemu datu a umožňuje tak posoudit finančniacute postaveniacute podniku Formaacutelně spraacutevně sestavenaacute rozvaha musiacute splňovat zaacutekladniacute bilančniacute rovnici ndash tzn součet aktiv se musiacute rovnat součtu pasiv Rozvaha by měla byacutet strukturovaacutena tak aby p ehledně ukazovala co podnik vlastniacute (tj strukturu majetkovou) a z jakyacutech zdrojů tento majetek po iacutedil (tj strukturu kapitaacutelovou) Obsah rozsah a formu rozvahy určujiacute uacutečetniacute standardy podle kteryacutech se vyacutekaz sestavuje (a podle kteryacutech se většinou vede i celeacute uacutečetnictviacute)

Vyacutekaz zisku a ztraacutety (někdy zkraacuteceně vyacutesledovka) ukazuje jakeacuteho hospodaacute skeacuteho vyacutesledku podnik dosaacutehl za sledovaneacute a minuleacute obdobiacute Vyacutekaz zisku a ztraacutet je podle zaacutekona o uacutečetnictviacute povinnou součaacutestiacute uacutečetniacute zaacutevěrky Zaacutejemce z niacute ziacuteskaacute zaacutekladniacute p ehled o hospoda eniacute společnosti velikosti tržeb naacutekladů v zaacutekladniacutem členěniacute (materiaacuteloveacute mzdoveacute odpisyhellip) a vyacuteši zisku Pro ziacuteskaacuteniacute detailnějšiacuteho p ehledu o hospoda eniacute společnosti je vhodneacute si prostudovat i vyacuteročniacute zpraacutevu a p iacutelohu k uacutečetniacute zaacutevěrce kde byacutevajiacute uvedeny dalšiacute doplňujiacuteciacute informace

Struktura vyacutekazu zisků a ztraacutet je daacutena uacutečetniacute osnovou Zaacutekladniacute funkciacute vyacutesledovky je zjistit hospodaacute skyacute vyacutesledek běžneacuteho uacutečetniacuteho obdobiacute ve struktu e vyacutenosů a naacutekladů ale je takeacute podkladem pro hodnoceniacute ziskovosti vloženyacutech prost edků a vyacutepočet daně ze zisku

Přehled o peněžniacutech tociacutech (anglicky Cash flow statement) je vyacutekaz kteryacute zobrazuje změny (toky) peněžniacutech prost edků podniku Tok peněžniacute hotovosti sleduje p iacutejmy a vyacutedaje tak jak z podniku odchaacutezejiacute a p ichaacutezejiacute P iacutejmy jsou volneacute finančniacute prost edky ktereacute maacute podnik k dispozici Na stranu p iacutejmů neniacute možneacute zaznamenaacutevat p iacutejem v den fakturace ale v den kdy finance dorazily na uacutečet K vyacutedajům se p ipisujiacute veškereacute naacuteklady ktereacute jsou zaplaceny ale rozhodujiacuteciacute je ten okamžik kdy peniacuteze opouštiacute podnikovyacute uacutečet nebo pokladnu Vyacutekaz peněžniacutech toků je důležityacute pro iacutezeniacute likvidity Rozpočet je zaacutekladniacute finančniacute plaacuten kteryacute shrnuje plaacutenovaneacute p iacutejmy a vyacutedaje Je součaacutestiacute finančniacuteho plaacutenu Rozpočet se zpravidla stanovuje na rok a tvo iacute se bdquoodspodurdquo sčiacutetaacuteniacutem jednotlivyacutech rozpočtovanyacutech položek Z jeho vyacutesledku pak vyplyacutevaacute zdali organizace bude ve schodku (schodkovyacute rozpočet) nebo v zisku (ziskovyacute rozpočet) nebo bude rozpočet vyrovnanyacute Pokud se organizace nechce dlouhodobě zadlužovat rozpočet by měl byacutet sestavovaacuten jako ziskovyacute Toho může organizace či podnikatel dociacutelit buď zvyacutešeniacutem p iacutejmů nebo sniacuteženiacutem vyacutedajů 115 Přiacuteklady Přiacuteklad 1 Začiacutenajiacuteciacute podnikatel kupuje na začaacutetku roku za iacutezeniacute za 1 mil Kč a materiaacutel na celyacute rok za 500 tisiacutec Kč Podnikatel nevnaacutešiacute žaacutednyacute vlastniacute vklad (tento p edpoklad neniacute p iacuteliš realistickyacute a je učiněn pro jednoduchost) Bude vyraacutebět rovnoměrně a maacute zajištěn rovnoměrnyacute odbyt odběratel však bude platit se zpožděniacutem čty měsiacuteců Zbožiacute podnikatel vyskladňuje vždy koncem čtvrtletiacute Banka p isliacutebila uacutevěr 1800000 Kčs se splatnostiacute 3 roky rovnoměrnyacutem splaacuteceniacutem v ročniacutech splaacutetkaacutech po 600000 Kč a uacuterokem 10 splaacutecenyacutem čtvrtletně po 45000 Kč Za iacutezeniacute se odepisuje rovnoměrně po dobu pěti let což znamenaacute že čtvrtletně podnikatel odepisuje 50000 Kč Daň ze zisku činiacute 50 a platiacute se naacutesledujiacuteciacute rok

ešeniacute Sestaviacuteme čtvrtletniacute vyacutekaz toku hotovosti a vyacutesledovku Vyacutekaz toku hotovosti P iacutejmy z prodeje začnou nabiacutehat až ve 3 čtvrtletiacute nezaplaceneacute tržby za 3 a 4 čtvrtletiacute považujeme za pohledaacutevky za odběrateli a jako takoveacute se objeviacute v bilanci Ve čtvrteacutem čtvrtletiacute se objeviacute zaacutepornaacute hotovost a naviacutec v naacutesledujiacuteciacutem čtvrtletiacute je splatnaacute daň (vyacutesledovka vykazuje zisk)

Vyacutesledovka Tržby a materiaacutel jsou vykazovaacuteny ve vyacuteši v niacutež bylo zbožiacute vyskladněno Podle vyacutesledovky podnik dosahuje zisku tržby hradiacute naacuteklady

Bilance Na počaacutetku podnikaacuteniacute byla aktiva nulovaacute po roce dosahujiacute 1400000 Kčs což je z hlediska rozvoje firmy dobreacute Po ziacuteskaacuteniacute uacutevěru byl však objem aktiv vyššiacute a postupně se snižoval p i splaacuteceniacute dluhu Zaacutevěr P estože se podnikatelskyacute zaacuteměr zdaacute nadějnyacute (vyacutesledovka vykazuje zisk) způsob financovaacuteniacute je nevyhovujiacuteciacute Je nezbytneacute vložit vlastniacute kapitaacutel čiacutemž se sniacutežiacute splaacutetky i uacuteroky

Přiacuteklad 2 Podnikatel vklaacutedaacute do podnikaacuteniacute 1 milion Kč Jako v p iacutekladu 1 nakoupiacute za iacutezeniacute za 1 milion Kč ktereacute se odepisuje 5 let Za zbožiacute dostaacutevaacute zaplaceno okamžitě tržby činiacute 110000 Kč materiaacutel nakupuje podle pot eby takže nedochaacuteziacute k časoveacutemu posunu mezi tržbami a p iacutejmy ani naacuteklady a vyacutenosy Protože tento podnikatel maacute dostatek kapitaacutelu nedostaacutevaacute se do platebniacutech potiacutežiacute Vyacutesledovka ukazuje že tento projekt neniacute ziskovyacute tržby nepokryacutevajiacute veškereacute naacuteklady Jsou pokryty provozniacute naacuteklady (stav toku hotovosti roste) ale nejsou pokryty odpisy Po určiteacute době by došlo k tomu že za iacutezeniacute je odepsaacuteno ale hotovost nestačiacute na po iacutezeniacute noveacuteho Poučeniacute Podnikatel z p iacutekladu 2 p estože nedosahuje zisku nezkrachuje okamžitě ale až po určiteacute

době kdy nebude miacutet prost edky na naacutekup noveacuteho stroje Podnikatel z p iacutekladu 1 by musel ukončit podnikaacuteniacute už po prvniacutem roce pokud by nesehnal

dalšiacute zdroj hotovosti P itom je ziskovyacute P iacutečinou bankrotu nebyacutevaacute to že podnikatel nemaacute zisk ale to že neniacute likvidniacute

Vidiacuteme že s pomociacute finančniacuteho plaacutenu se můžeme vyvarovat mnoha nep iacutejemnostiacute a zklamaacuteniacute a že se tedy vyplatiacute vziacutet papiacuter a tužku nebo sednout k počiacutetači a udělat si propočty p edem

Přiacuteklad 1

Vyacutekaz toku hotovosti čtvrtletiacute 1 2 3 4

POČAacuteTEČNIacute STAV 0 175 50 275

P IacuteJMY

prodej

půjčka 1800 350 350

p iacutejmy celkem 1800 175 400 625

VYacuteDAJE

naacutekup ZP 1000

naacutekup materiaacutelu 500

mzdy 50 50 50 50

splaacutetky 600

ostatniacute 30 30 30 30

uacuteroky 45 45 45 45

vyacutedaje celkem 1625 125 125 725

KONEČNYacute STAV 175 50 275 -100

Vyacutesledovka

čtvrtletiacute 1 2 3 4

tržby 350 350 350 350

materiaacutel 125 125 125 125

mzdy 50 50 50 50

odpisy 50 50 50 50

uacuterok 45 45 45 45

naacuteklady celkem 300 300 300 300

hrubyacute zisk 50 50 50 50

daň 25 25 25 25

čistyacute zisk 25 25 25 25

Bilance k 3112

AKTIVA

PASIVA

ZP 1000

Zaacutekladniacute jměniacute 0

opraacutevky -200

půjčky 1800

hotovost -100

splaacutetky -600

odběrateleacute 700

nerozdělenyacute zisk 200

celkem 1400

Přiacuteklad 2

P IacuteJMY

prodej 110 110 110 110

VYacuteDAJE

naacutekup ZP 1000

naacutekup materiaacutelu 20 20 20 20

mzdy 50 50 50 50

KONEČNYacute STAV 10 20 30 40

Vyacutesledovka

tržby 110 110 110 110

mzdy 50 50 50 50

odpisy 50 50 50 50

hrubyacute zisk -40 -40 -40 -40

daň 0 0 0 0

čistyacute zisk -40 -40 -40 -40

Bilance k 3112

AKTIVA PASIVA

ZP 1000 Zaacutekladniacute jměniacute 1000

opraacutevky -200 půjčky 0

hotovost 40 splaacutetky 0

odběrateleacute 0 nerozdělenyacute zisk -160

celkem 840 celkem 840

116 Shrnutiacute kapitoly Životniacute cyklus podniku lze rozdělit na pět faacuteziacute ZaloženiacutendashRůstndashStabilizacendashKrizendash

Zaacutenik

Uacutespěšnyacute podnik se snažiacute vyhnout posledniacutem dvěma faacuteziacutem Pro každou z faacuteziacute životniacuteho cyklu podniku je charakteristickyacute p evažujiacuteciacute způsob

financovaacuteniacute

Podobně i životniacute cyklus produktu můžeme popsat pěti faacutezemi Vyacutevojovaacute faacutezendashZavaacuteděciacute faacutezendashRůstovaacute faacutezendashFaacuteze zralostindashFaacuteze uacutepadku

Aby podnik zůstal konkurenceschopnyacute musiacute již ve faacutezi zralosti p ipravovat inovaci produktu kteryacute ve faacutezi uacutepadku stareacuteho produktu jej nahradiacute

Zaacutekladniacute finančniacute vyacutekazy jsou rozvaha vyacutekaz zisků a ztraacutet tok hotovosti S pomociacute těchto vyacutekazů sledujeme finančniacute vyacutekonnost podniku

Je důležiteacute umět finančniacute vyacutekazy propojit Tabulka 11-1Naacutevaznost na předměty FEK

117 Kontrolniacute otaacutezky a uacutekoly 1 Jakeacute jsou faacuteze životniacuteho cyklu podniku 2 Čemu se budete chtiacutet vyhnout 3 Popište p evažujiacuteciacute způsoby financovaacuteniacute pro různeacute faacuteze životniacuteho cyklu podniku 4 Jakeacute jsou faacuteze životniacuteho cyklu produktu 5 Jak může podnik zůstat konkurenceschopnyacute i když se jeho staacutevajiacuteciacute produkt dostane

do faacuteze uacutepadku 6 Popište zaacutekladniacute finančniacute vyacutekazy a jejich roli ve sledovaacuteniacute finančniacute vyacutekonnosti

podniku

118 Doporučenaacute literatura Synek M a kol (2006) Podnikovaacute ekonomika 4 p eprac vyd Praha C H Beck

Scholleovaacute H (2008) Ekonomickeacute a finančniacute iacutezeniacute pro neekonomy Praha GradaPublishing

Kovanicovaacute D (2009) Abeceda uacutečetniacutech znalostiacute pro každeacuteho XIX aktualizovaneacute vydaacuteniacute Praha Polygon

Kislingerovaacute E a kol (2010) Manažerskeacute finance 3 vyd Praha C H Beck

Režňaacutekovaacute M (2012) Efektivniacute financovaacuteniacute rozvoje podnikaacuteniacute 1 vyd Praha Grada

Noveacute finančniacute naacutestroje pro podporu inovativniacutech projektů httpwwwczechinvestorgvyuziti-novych-financnich-nastroju

10 Personaacutelniacute iacutezeniacute KPMZAP ______________________________________________________________________________

10 Personaacutelniacute řiacutezeniacute (Ji iacute Vacek Miroslav Pavlaacutek)

Obsah 10 Personaacutelniacute iacutezeniacute 175 101 Integrovanyacute personaacutelniacute management 176 102 Strategickeacute personaacutelniacute iacutezeniacute 178 103 Personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute 180 104 Ziacuteskaacutevaacuteniacute vyacuteběr a rozmiacutesťovaacuteniacute zaměstnanců 183 105 Motivovaacuteniacute zaměstnanců 184 106 Obecneacute zaacutesady pracovně praacutevniacutech vztahů 189 107 Tyacutemovaacute praacutece 191 108 ešeniacute konfliktů 193 109 Shrnutiacute kapitoly 196 1010 Kontrolniacute otaacutezky a uacutekoly 197 1011 Doporučenaacute literatura 197 Seznam obraacutezků Obraacutezek 10-1 Dvourozměrnyacute model konfliktu 195

Seznam tabulek Tabulka 10-1 Motivačniacute program 188 Tabulka 10-2 Kliacutečoveacute tyacutemoveacute role 192 Tabulka 10-3 Naacutevaznost na p edměty FEK 196

Kliacutečovaacute slovafunkce člověka v produkčniacutem procesu KISS koncept personaacutelniacutech činnostiacute personaacutelniacute strategie a politika personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr zaměstnanců motivačniacute program obecneacute zaacutesady pracovně ndash praacutevniacutech vztahů 101 Integrovanyacute personaacutelniacute management Sebelepšiacute strategie ktereacute nejsou zajištěny a podpo eny lidmi zůstaacutevajiacute na papiacute e jako bezcennyacute dokument Strategie iacutezeniacute lidskyacutech zdrojů musiacute byacutet součaacutestiacute podnikatelskeacute strategie neboť jejiacutem uacutekolem je koordinovat činnosti lidiacute v podniku za uacutečelem dosahovaacuteniacute strategickyacutech ciacutelů Propojeniacute personaacutelniacute strategie s podnikatelskou strategiiacute maacute bezesporu adu vyacutehod mezi kteryacutemi můžeme zdůraznit zejmeacutena zohledňovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů v podnikovyacutech procesech Toto zohledňovaacuteniacute je p iacutenosneacute jak pro podnik (z hlediska dosahovaacuteniacute podnikovyacutech ciacutelů a realizace podnikatelskeacute strategie prost ednictviacutem dob e naplaacutenovaneacute a koordinovaneacute činnosti zaměstnanců viz vyacuteznam plaacutenovaacuteniacute v kapitole o podnikatelskeacutem plaacutenu) tak pro zaměstnance (z hlediska jejich karieacuterniacuteho růstu a mě eniacute vyacutekonu viz niacuteže individuaacutelniacute personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute) Každyacute zkušenyacute manažer viacute že ve strategickeacutem iacutezeniacute sehraacutevajiacute jednu z kliacutečovyacutech uacuteloh praacutevě lidskeacute zdroje Zaměstnanec je z hlediska sveacuteho postaveniacute v produkčniacutem procesu charakterizovaacuten naacutesledujiacuteciacutemi funkcemi kteryacutech je nositelem a ktereacute je t eba vziacutet p i jeho rozmiacutesťovaacuteniacute v organizaci v uacutevahu

Je nositelem praacutece ndash znamenaacute to že tvo iacute hodnoty a podaacutevaacute vyacutekony

Je motivovanyacutem individuem ndash zaměstnanec maacute určiteacute motivy a individuaacutelniacute ciacutele ktereacute jsou či nejsou v souladu s diacutelčiacutemi podnikatelskyacutemi ciacuteli

Je koaličniacutem partnerem - zaměstnanci p iacuteslušiacute k různyacutem zaacutejmovyacutem skupinaacutem Vytvaacute iacute se zaacutejmoveacute skupiny vznikaacute pocit skupinoveacute sounaacuteležitosti

Ciacutele Vysvětlit principy KISS konceptu personaacutelniacutech činnostiacute Specifikovat podstatu strategickeacuteho personaacutelniacuteho iacutezeniacute Vyložit strukturu personaacutelniacutech plaacutenů Seznaacutemit s procesem ziacuteskaacutevaacuteniacute vyacuteběru a rozmiacutesťovaacuteniacutem zaměstnanců Popsat kroky tvorby motivačniacuteho programu Charakterizovat obecneacute zaacutesady pracovně - praacutevniacutech vztahů Porozumět zaacutekladům tyacutemoveacute praacutece faacuteziacutem vyacutevoje tyacutemu a tyacutemovyacutem roliacutem Seznaacutemit se se zaacuteklady iacutezeniacute konfliktů a styly ešeniacute konfliktů

Je nositelem rozhodovaacuteniacute ndash každyacute zaměstnanec musiacute na sveacute hierarchickeacute uacuterovni činit většiacute či menšiacute rozhodnutiacute Uvedenaacute rozhodnutiacute ovlivňujiacute funkci organizace

Je nositelem naacutekladů ndash jednaacute se o mzdoveacute naacuteklady jako odměnu za vykonanou praacuteci a na-vazujiacuteciacute zaacutekonneacute odvody a daacutele naacuteklady na kvalifikaci a rekvalifikaci bezpečnost praacutece a na dalšiacute peacuteči o zaměstnance jako jsou sociaacutelniacute zdravotniacute a stravovaciacute služby

Za slabeacute straacutenky efektivniacuteho uplatňovaacuteniacute personaacutelniacuteho managementu v malyacutech a st edniacutech podniciacutech lze považovat tyto skutečnosti

Nedoceňovaacuteniacute vyacuteznamu personaacutelniacuteho iacutezeniacute pro dosahovaacuteniacute podnikovyacutech ciacutelů Personaacutelniacute strategie nejsou většinou vytvaacute eny a pokud ano setkaacutevaacuteme se s nedostatečnyacutem pracovniacutem nasazeniacutem liniovyacutech manažerů a zaměstnanců p i prosazovaniacute a uskutečňovaacuteniacute strategickyacutech personaacutelniacutech ciacutelů

Nedostatečnaacute horizontaacutelniacute integrace nejdůležitějšiacutech personaacutelniacutech činnostiacute (vyacuteběr a ziacuteskaacutevaacuteniacute zaměstnanců jejich hodnoceniacute a odměňovaacuteniacute motivovaacuteniacute a rozvoj) Personaacutelniacute činnosti jsou vniacutemaacuteny autonomně nikoli integrovaně

Nepropracovanyacute systeacutem hodnoceniacute efektivity personaacutelniacutech činnostiacute

ešeniacute těchto zmiacuteněnyacutech slabyacutech straacutenek lze naleacutezt v důsledneacutem uplatňovaacuteniacute KISS konceptu personaacutelniacuteho iacutezeniacute tzn bdquoKeep it Integrated Strategic and Stimulatingldquo O co se konkreacutetně jednaacute Podstatou KISS Konceptu je filosofie že jednotliveacute personaacutelniacute činnosti v podniku jsou vzaacutejemně integrovaacuteny a zamě eny na uskutečňovaacuteniacute podnikatelskeacute vize Zaacuteroveň musiacute p ispiacutevat k naplňovaacuteniacute očekaacutevaacuteniacute všech akteacuterů kte iacute majiacute na existenci a chod podniku rozhodujiacuteciacute vliv Jinyacutemi slovy personaacutelniacute činnosti musiacute byacutet integrovaneacute strategickeacute a motivačniacute[HILB 1995] KISS koncept personaacutelniacutech činnostiacute je založen na t ech faacuteziacutech 1 faacuteze Ve faacutezi Identifikace probleacutemů by měla byacutet analyzovaacutena vyacutechodiska měly by byacutet stanoveny ciacutele a metodika analyacutezy 2 faacuteze Ve faacutezi Vytvo eniacute KISS konceptu by měl byacutet kladen důraz na vytvo eniacute takoveacuteho modelu kteryacute bude p ispiacutevat k uskutečňovaacuteniacute podnikatelskeacute vize a bude podporovat vzaacutejemnou integraci personaacutelniacutech činnostiacute 3 faacuteze Ve faacutezi vyhodnocovaacuteniacute vyacutesledků by měla byacutet formulovaacutena doporučeniacute pro mě eniacute efektivity personaacutelniacutech činnostiacute v p iacuteštiacutem obdobiacute

102 Strategickeacute personaacutelniacute iacutezeniacute Jedniacutem z p edpokladů uacutespěšnosti podniku je uacutezkeacute propojeniacute jeho strategie s personaacutelniacutem iacutezeniacutem Strategickeacute personaacutelniacute iacutezeniacute je praktickyacutem vyuacutestěniacutem personaacutelniacute strategie podniku Je to konkreacutetniacute aktivita konkreacutetniacute uacutesiliacute smě ujiacuteciacute k dosaženiacute ciacutelů obsaženyacutech v personaacutelniacute strategii [KOUBEK 1996] Personaacutelniacute strategie p edstavuje vymezeniacute zaacutekladniacutech ciacutelů jichž maacute byacutet dosaženo respektuje vnějšiacute vlivy (dosaženyacute stupeň sociaacutelniacuteho rozvoje vlivy širšiacuteho ekonomickeacuteho prost ediacute demografickyacute vyacutevoj stav na trhu praacutece hodnotovou orientaci apod) Personaacutelniacute politika pak jako soubor zaacutesad metod a naacutestrojů realizuje v praktickeacute iacutediacuteciacute činnosti koncepčniacute zaacuteměry vyplyacutevajiacuteciacute z personaacutelniacute strategie a staacutevaacute se nediacutelnou součaacutestiacute praacutece všech manažerů[KLEIBL 2001] Faktory ovlivňujiacuteciacute personaacutelniacute politiku podniku lze členit do dvou zaacutekladniacutech skupin a to na faktory vnějšiacute a na faktory vnit niacute Mezi vnějšiacute faktory adiacuteme

Platnou sociaacutelniacute a pracovniacute legislativu Demografickeacute vlivy (věkovaacute struktura obyvatelstva vzdělanostniacute struktura obyvatelstva

atd) Miacuteru nezaměstnanosti v regionu (nabiacutedka volnyacutech pracovniacutech sil) Geografickeacute a klimatickeacute podmiacutenky regionu Existenci dopravniacute infrastruktury v regionu (spaacutedoveacute uacutezemiacute podniku ndash dojiacutežďka za praciacute

do podniku) Mezi vnit niacutemi faktory nachaacuteziacuteme

Praacutevniacute formu podniku Velikost podniku Tradici podniku a jejiacute pověst P edmět činnosti podniku Organizačniacute strukturu podniku Ekonomickou situaci podniku

Strategickeacute personaacutelniacute iacutezeniacute organizace logicky vychaacuteziacute z obecneacuteho strategickeacuteho iacutezeniacute a hledaacute odpověď na niacuteže uvedeneacute otaacutezky Jakeacute miacutery souladu mezi pracovniacutemi miacutesty a zaměstnanci chce podnik v budoucnosti

dosaacutehnout Jakaacute je současnaacute miacutera souladu a z niacute vyplyacutevajiacuteciacute uacuteroveň produktivity praacutece a osobniacuteho

uspokojeniacute zaměstnanců Jakeacute změny v politice i praktickeacute činnosti na uacuteseku lidskyacutech zdrojů jsou nezbytneacute aby bylo

dosaženo žaacutedouciacuteho souladu mezi pracovniacutemi miacutesty a zaměstnanci

V průběhu strategickyacutech uacutevah se tyto otaacutezky ještě poněkud konkretizujiacute Kolik a jakyacute druh zaměstnanců bude organizace pot ebovat Jakaacute nabiacutedka pracovniacutech sil se perspektivně p edpoklaacutedaacute v podniku i mimo něj Co je t eba udělat aby byla pokryta žaacutedouciacute perspektivniacute pot eba zaměstnanců v podniku Aby strategickeacute personaacutelniacute iacutezeniacute p ineslo podniku užitek tak by mělo miacutet naacutesledujiacuteciacute charakteristiky 1 Je proaktivniacute a nikoli reaktivniacute Byacutet proaktivniacute znamenaacute diacutevat se dop edu rozviacutejet vize

podniku a s p edstihem identifikovat pot ebu lidskyacutech zdrojů k jejich dosaženiacute 2 Je v souladu s ciacuteli podniku Strategickeacute personaacutelniacute iacutezeniacute napomaacutehaacute dosaženiacute strategickyacutech

ciacutelů podniku prost ednictviacutem kvalitniacutech lidskyacutech zdrojů a know-how 3 Podporuje kritickeacute myšleniacute Manaže i jsou velmi často ovlivněni svyacutemi naacutezory a

zkušenostmi p i ešeniacute probleacutemů Jejich rozhodnutiacute může veacutest k uacutespěchu pouze tehdy pokud je oproštěno od rutinniacutech postupů Strategickeacute personaacutelniacute iacutezeniacute napomaacutehaacute prost ednictviacutem podpory dalšiacuteho vzdělaacutevaacuteniacute rozvoji kritickeacuteho myšleniacute a tiacutem vytvaacute iacute p iacutezniveacute podmiacutenky pro tvorbu strategie kteraacute je flexibilniacute a pružně reagujiacuteciacute na změny v makro i mikroprost ediacute podniku

4 Identifikuje mezery mezi současnou situaciacute a budouciacute viziacute Strategickeacute personaacutelniacute iacutezeniacute napomaacutehaacute organizaci v identifikovaacuteniacute mezery mezi bdquokde jsme dnesldquo a bdquokde chceme byacutet ziacutetraldquo

Z uvedeneacuteho vyplyacutevaacute nutnost posilovat strategickeacute p iacutestupy v iacutezeniacute lidskyacutech zdrojů protože kvalitniacute pružně reagujiacuteciacute a vyacutekonnyacute lidskyacute kapitaacutel podniku je vyacutesledkem dlouhodobeacuteho ciacutelově orientovaneacuteho p iacutestupu a jeho utvaacute eniacute vyžaduje uplatněniacute strategickyacutech (dlouhodobyacutech) principů p i jeho formovaacuteniacute ktereacute se však p i st etu s každodenniacute ekonomickou realitou zejmeacutena na nižšiacutech uacuterovniacutech iacutezeniacute mohou dostaacutevat do rozporu s kraacutetkodobyacutemi aktuaacutelniacutemi požadavky systeacutemu iacutezeniacute Personaacutelniacute strategie musiacute byacutet odrazem požadavků těchto změn Pro uacutespěšneacute formulovaacuteniacute strategie iacutezeniacute lidskyacutech zdrojů a jejiacute naacuteslednou implementaci je nezbytnaacute podmiacutenka existence podnikoveacute kultury jež podporuje management změny Za nejlepšiacute naacutestroje strategickeacuteho iacutezeniacute lidskyacutech zdrojů jsou většinou považovaacuteny ty u nichž můžeme doložit jejich efektivnost tj [KLEIBL 2001]

ziacuteskaacutevaacuteniacute a vyacuteběr s důrazem na kompetence využiacutevaacuteniacute systeacutemů komunikace rozhodovaacuteniacute s odpovědnostiacute za vyacutesledek tyacutemovaacute praacutece s flexibilniacutem vytvaacute eniacutem pracovniacutech uacutekolů treacutenink a samostatneacute učeniacute hodnoceniacute vyacutekonu s vazbou na mzdu

103 Personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute Personaacutelniacute strategie se v praxi realizuje prost ednictviacutem st ednědobeacuteho personaacutelniacuteho plaacutenu kteryacute je součaacutestiacute Podnikatelskeacuteho zaacuteměru Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů obecně ečeno propojuje veškereacute zdroje (materiaacuteloveacute finančniacute apod) s podnikovyacutemi pot ebami a soustavně hledaacute způsoby jak zlepšovat využitiacute zaměstnanců p i dosahovaacuteniacute podnikovyacutech ciacutelů Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů probiacutehaacute v kontextu s trhem praacutece kteryacute rozlišujeme na

vnějšiacute trh praacutece -je tvo en p edevšiacutem lokaacutelniacutem a regionaacutelniacutem trhem praacutece vnit niacute trh praacutece -tyacutekaacute se zaměstnanců ktereacute maacute podnik k dispozici a jejich pohybu uvnit podniku od jejich vstupu do podniku p es různaacute stadia jejich karieacutery (pokud existuje) až po jejich odchod z podniku Vnit niacute trh praacutece může byacutet hlavniacutem zdrojem pokrytiacute budouciacute pot eby pracovniacutech sil prost ednictviacutem

- politiky rozvoje zaměstnanců - vzdělaacutevaacuteniacutem - povyšovaacuteniacutem - plaacutenovaacuteniacutem karieacutery - a iacutezeniacutem naacuteslednictviacute ve funkci

Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů se tyacutekaacute i budouciacute nabiacutedky praacutece a v teacuteto souvislosti se pokoušiacute odhadnout do jakeacute miacutery bude možneacute pot ebu pracovniacutech sil uspokojit z vnit niacutech zdrojů (vnit niacute trh praacutece) a do jakeacute miacutery z vnějšiacutech zdrojů (vnějšiacute trh praacutece) Ciacutelem plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů je zabezpečit aby podnik

ziacuteskal a udržel si takoveacute počty lidiacute ktereacute pot ebuje a kte iacute by zaacuteroveň měli požadovaneacute dovednosti zkušenosti a schopnosti

co nejleacutepe využiacuteval lidskeacute zdroje byl schopen p edviacutedat a p edchaacutezet probleacutemům souvisejiacuteciacutem s potencionaacutelniacutem p ebytkem

nebo nedostatkem pracovniacutech sil mohl rozviacutejet dob e vycvičeneacute a flexibilniacute pracovniacute siacutely a tak p ispiacutevat ke sveacute schopnosti

adaptovat se na nejisteacute a měniacuteciacute se prost ediacute Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů se obvykle sklaacutedaacute ze čty z etelnyacutech kroků

a) p edpověď budouciacutech pot eb b) analyacuteza pracovniacutech zdrojů a jejich nabiacutedky c) sestaveniacute plaacutenů harmonizujiacuteciacute nabiacutedku s poptaacutevkou d) monitorovaacuteniacute realizace plaacutenu (průběžnaacute kontrola plněniacute)

Existujiacute čty i zaacutekladniacute metody p edpoviacutedaacuteniacute pot eby počtu zaměstnanců [KOUBEK 1996]

a) Metoda založenaacute na uacutesudku manažerů (expertniacute metoda) b) Analyacuteza vyacutevojoveacuteho trendu kvantitativniacuteho poměru mezi kategoriemi zaměstnanců c) Metoda založenaacute na časovyacutech studiiacutech d) Modelovaacuteniacute

ad a) Metoda založenaacute na uacutesudku manažerů (expertniacute metoda) Tato metoda vyžaduje aby si manaže i sedli p emyacutešleli o budouciacute pot ebě praacutece a rozhodli o tom kolik pracovniacuteků budou pot ebovat Lze buď vyjiacutet zdola - od liniovyacutech manažerů jdou naacutevrhy ke schvaacuteleniacute až po TOP management nebo shora - vrcholoviacute manaže i p ipraviacute naacutevrh p i čemž se budou opiacuterat o radu personaacutelniacuteho uacutetvaru Tyto p edpovědi pak p ezkoumajiacute a odsouhlasiacute vedouciacute jednotlivyacutech uacutetvarů - liniovyacute management Meacuteně direktivniacutem je postup p i němž vrcholovyacute management p ipraviacute pro vedouciacute uacutetvarů naacutevrh jako vodiacutetko v podobě p edpokladů a ciacutelů plaacutenu ktereacute se pak musiacute dodržet Snad nejlepšiacute je kombinace obou způsobů- tato metoda se nazyacutevaacute METODOUPRAVEacuteHO UacuteHLU Vedouciacute uacutetvarů majiacute p ipraveny podklady Vybaveni těmito podklady p ipraviacute vedouciacute uacutetvarů standardniacute podoby svyacutech p edpovědiacute V teacuteto faacutezi jsou vedeni k tomu aby hledali pomoc v personaacutelniacutem uacutetvaru kteryacute zatiacutem p ipravuje p edpověď pro organizaci jako celek Tyto dvě ady p edpovědiacute jsou posouzeny komisiacute pro plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů - složeneacute z vedouciacutech pracovniacuteků jednotlivyacutech odbornyacutech uacuteseků Tato komise znovu posoudiacute rozdiacutely mezi oběma p edpověďmi a p edložiacute konečnou verzi vrcholoveacutemu managementu ke schvaacuteleniacute

ad b) Analyacuteza vyacutevojoveacuteho trendu kvantitativniacuteho poměru mezi kategoriemi zaměstnanců Analyacuteza vychaacuteziacute nejmeacuteně ze t iacute minulyacutech let může se vziacutet v uacutevahu i některyacute z roků ještě staršiacutech Z teacuteto analyacutezy je možno p edpoviacutedat budouciacute vyacutevoj (poměr) ad c) Metoda založenaacute na časovyacutech studiiacutech - tuto metodu je možno použiacutet když je možno vypočiacutetat pomociacute časovyacutech studiiacute jak dlouho by měly jednotliveacute praacutece trvat a kolik budou vyžadovat zaměstnanců ad d) Modelovaacuteniacute - p i p iacutepravě p edpovědi pot eby pracovniacuteků a jejiacuteho pokrytiacute mohou pomoci metody matematickeacuteho modelovaacuteniacute využiacutevajiacuteciacute počiacutetače Zaacutesadniacute uacutekoly personaacutelniacute praacutece ktereacute se vztahujiacute jak k podniku jako celku tak k jednotliveacutemu zaměstnanci jsou

Trvaleacute zabezpečovaacuteniacute elementaacuterniacuteho faktoru bdquolidskaacute praacuteceldquo za hospodaacuternyacutech podmiacutenek pro produkčniacute proces

Optimaacutelniacute zapojeniacute zaměstnanců do produkčniacuteho procesu Trvaleacute vytvaacute eniacute co nejlepšiacutech pracovniacutech a motivačniacutech podmiacutenek pro zaměstnance

Pro zajišťovaacuteniacute uvedenyacutech zaacutesadniacutech uacutekolů personaacutelniacute praacutece je zapot ebiacute pracovat s nutnyacutem časovyacutem p edstihem K tomuto uacutečelu sloužiacute personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute Rozlišujeme personaacutelniacute plaacuteny skupinoveacute a individuaacutelniacute I Skupinoveacute personaacutelniacute plaacuteny Zaacutekladem skupinoveacuteho personaacutelniacuteho plaacutenu je aktuaacutelniacute stav zaměstnanců plaacutenovaneacute organizačniacute jednotky Zaacutekladniacutem principem skupinoveacuteho personaacutelniacuteho plaacutenovaacuteniacute je porovnaacuteniacute pracovniacutech miacutest s reaacutelnyacutem stavem zaměstnanců tj bilancovaacuteniacute pracovniacutech sil Vyacutesledkem bilance je zaacutekladniacute informace kteraacute sloužiacute pro dalšiacute rozhodnutiacute v oblasti pracovniacutech sil a to pro

Propouštěniacute Naacutebor Rekvalifikace

Uvedenaacute rozhodnutiacute se promiacutetajiacute do naacutesledujiacuteciacutech diacutelčiacutech skupinovyacutech personaacutelniacutech plaacutenů Plaacuten zaměstnanců Plaacuten pracovniacutech miacutest Plaacuten užitiacute zaměstnanců Plaacuten naacuteboru a uvolňovaacuteniacute zaměstnanců Plaacuten vzdělaacutevaacuteniacute zaměstnanců Plaacuten personaacutelniacutech naacutekladů

II Individuaacutelniacute personaacutelniacute plaacutenovaacuteniacute Uacutest edniacutem bodem individuaacutelniacuteho personaacutelniacuteho plaacutenovaacuteniacute je jednotlivec ndash zaměstnanec Individuaacutelniacute plaacuteny mohou byacutet realizovaacuteny v různyacutech formaacutech a to jako

Plaacuten obsazovaacuteniacute funkčniacutech miacutest (zpracovaacutevaacute se jako plaacuten naacutestupů a plaacuten obsazovaacuteniacute funkciacute)

Plaacuten funkčniacute karieacutery (tiacutemto plaacutenem se zaměstnancům prezentuje možnost karieacutery p i splněniacute určityacutech podmiacutenek ndash dobreacute pracovniacute vyacutesledky praxe dosaženiacute odborneacuteho vzdělaacuteniacute Tento plaacuten neniacute vaacutezaacuten na konkreacutetniacuteho zaměstnance ale p edstavuje možnyacute růst v podmiacutenkaacutech podniku)

Individuaacutelniacute plaacuten rozvoje (sloužiacute k p iacutepravě konkreacutetniacuteho zaměstnance pro p esně stanovenou funkci)

Plaacuten zapracovaacuteniacute Pro charakteristiku pracovniacutech miacutest (popisy praacutece) je nutno zodpovědět si tyto otaacutezky

Jakaacute je charakteristika vykonaacutevaneacute praacutece Jakeacute je postaveniacute pozice v raacutemci organizačniacute struktury podniku Jakeacute jsou hlavniacute vykonaacutevaneacute činnosti Jakeacute jsou navazujiacuteciacute činnosti Jak je zajištěna propojenost pracovniacuteho miacutesta s ostatniacutemi

miacutesty v podniku Jakeacute jsou kompetence a jakeacute odpovědnosti spojeneacute s konkreacutetniacutem pracovniacutem miacutestem

Doporučujeme takeacute zodpovědět si naacutesledujiacuteciacute otaacutezky

Je vytvo eniacute existence pracovniacuteho miacutesta nezbytnaacute Může danou činnost vykonaacutevat pouze jedna osoba nebo by měla byacutet činnost rozdělena

mezi viacutece osob Může byacutet tato činnost vykonaacutevaacutena externiacutem spolupracovniacutekem (outsourcing) Budeme pot ebovat toto pracovniacute miacutesto i v budoucnu

104 Ziacuteskaacutevaacuteniacute vyacuteběr a rozmiacutesťovaacuteniacute zaměstnanců Na zaacutekladě takoveacuteho popisu pracovniacuteho vyvstanou požadavky na jeho obsazeniacute vhodnyacutemi zaměstnanci Vzhledem k tomu že problematika ziacuteskaacutevaacuteniacute vyacuteběru a rozmiacutesťovaacuteniacute zaměstnanců je z hlediska p ežitiacute maleacuteho a st edniacuteho podniku v konkurenčniacutem prost ediacute kliacutečovaacute budeme se jiacute nyniacute podrobněji věnovat Ziacuteskaacutevaacuteniacute zaměstnanců je činnost kteraacute maacute zajistit aby volnaacute pracovniacute miacutesta v organizaci p ilaacutekala dostatečneacute množstviacute odpoviacutedajiacuteciacutech uchazečů o tato miacutesta je tedy kliacutečovou faacuteziacute formovaacuteniacute podnikoveacute pracovniacute siacutely a do značneacute miacutery rozhoduje o tom jakeacute pracovniacuteky budeme miacutet v organizaci k dispozici[KOUBEK 1996]

Organizace si může vybrat z palety rozmanityacutech metod ziacuteskaacutevaacuteniacute zaměstnanců Efektivnost jejich uplatněniacute zaacutevisiacute na [KLEIBL 2001]

požadavciacutech pracovniacuteho miacutesta ktereacute plaacutenuje obsadit objemu finančniacutech prost edků ktereacute může do ziacuteskaacutevaacuteniacute investovat kvalitě p iacutepravnyacutech činnostiacute a analyacutez souvisejiacuteciacutech se ziacuteskaacutevaacuteniacutem

K ziacuteskaacutevaacuteniacute zaměstnanců z vnějšiacutech zdrojů podnik uplatňuje metody ktereacute jsou snadno dostupneacute srozumitelneacute a uacutečinneacute Jednaacute se zejmeacutena o

osobniacute kontakty a uacutestniacute dotazovaacuteniacute doporučeniacute staacutevajiacuteciacutem zaměstnancem inzeraacutety na miacutestniacutech vyacutevěskaacutech a v miacutestniacutem tisku spolupraacutece s uacute adem praacutece spolupraacutece se vzdělaacutevaciacutemi institucemi

P edpokladem pro efektivniacute proces ziacuteskaacutevaacuteniacute zaměstnanců je dokonalaacute znalost povahy jednotlivyacutech pracovniacutech miacutest kterou p inaacutešiacute analyacuteza pracovniacutech miacutest a p edviacutedaacuteniacute uvolňovaacuteniacute či vytvaacute eniacute novyacutech pracovniacutech miacutest ktereacute je součaacutestiacute personaacutelniacuteho plaacutenovaacuteniacute Vlastniacute proces ziacuteskaacutevaacuteniacute zaměstnanců se sklaacutedaacute z naacutesledujiacuteciacutech kroků[KOUBEK 1996]

identifikace pot eby ziacuteskaacutevaacuteniacute zaměstnanců ndash identifikace vychaacuteziacute jednak z plaacutenů organizace jednak z momentaacutelniacute operativniacute pot eby

popis p iacuteslušneacuteho pracovniacuteho miacutesta a stanoveniacute zaacutekladniacutech pracovniacutech podmiacutenek na něm specifikace požadavků pracovniacuteho miacutesta na kvalifikaci a pracovniacute schopnosti

zaměstnance identifikace zdrojů uchazečů ndash analyacuteza trhu praacutece volba metod ziacuteskaacutevaacuteniacute zaměstnanců ndash nap spolupraacutece s uacute ady praacutece inzerce využiacutevaacuteniacute

služeb agentur apod volba dokumentů požadovanyacutech od uchazečů o zaměstnaacuteniacute ndash dotazniacutek životopis

hodnoceniacute z p edchoziacutech pracovišť doklady o vzdělaacuteniacute a praxi formulace nabiacutedky zaměstnaacuteniacute ndash nap nabiacutedka zaměstnaacuteniacute prost ednictviacutem inzeraacutetu uve ejněniacute nabiacutedky zaměstnaacuteniacute p edvyacuteběr uchazečů o zaměstnaacuteniacute ndash vyberou se ti uchazeči kte iacute jsou na zaacutekladě jimi

p edloženyacutech dokumentů vhodniacute pro za azeniacute do vlastniacuteho procesu vyacuteběru sestaveniacute seznamu uchazečů kte iacute by měli absolvovat vyacuteběroveacute procedury

Uacutekolem vyacuteběru zaměstnanců je rozpoznat kteryacute z uchazečů o praacuteci v organizaci bude pravděpodobně nejleacutepe vyhovovat nejen požadavkům p iacuteslušneacuteho pracovniacuteho miacutesta ale p ispěje i k harmonizaci mezilidskyacutech vztahů v podniku či p iacuteslušneacute pracovniacute skupině[KOUBEK 1996] Vyacuteběr zaměstnanců může vychaacutezet z p edvyacuteběru na zaacutekladě doručenyacutech materiaacutelů P i naacuteboru prost ednictviacutem inzeraacutetu se vyplatiacute uveacutest jakeacute materiaacutely a doklady majiacute byacutet p edloženy Vypoviacutedajiacuteciacute informace o uchazeči poskytne

motivačniacute dopis strukturovanyacute životopis

V procesu vyacuteběru se hodnotiacute způsobilost uchazeče vykonaacutevat praacuteci na obsazovaneacutem pracovniacutem miacutestě Je tedy nutneacute specifikovat kriteacuteria kteraacute budou p i tomto hodnoceniacute použita zvaacutežit a prově it platnost a spolehlivost těchto kriteacuteriiacute pro p edviacutedaacuteniacute budouciacuteho pracovniacuteho vyacutekonu uchazeče a zvolit metody ktereacute by co nejobjektivněji prokaacutezaly do jakeacute miacutery uchazeč zvolenyacutem kriteacuteriiacutem vyhovuje

Rozmiacutesťovaacuteniacutem zaměstnanců se organizace snažiacute o praktickou realizaci všech hlavniacutech uacutekolů personaacutelniacuteho iacutezeniacute daacutet spraacutevneacuteho člověka na spraacutevneacute miacutesto optimaacutelně využiacutevat jeho pracovniacutech schopnostiacute formovat tyacutemy a respektovat pot ebu personaacutelniacuteho a sociaacutelniacuteho rozvoje jednice Ciacutelem tohoto procesu je aby pot eby ciacutele a konečneacute všestranneacute uspokojeniacute zaměstnance byly v co nejvyššiacute miacute e v souladu se všemi ciacuteli podniku

Rozmiacutesťovaacuteniacutem zaměstnanců rozumiacuteme kvalitativniacute kvantitativniacute časoveacute a prostoroveacute spojovaacuteniacute zaměstnanců s pracovniacutemi uacutekoly s pracovniacutemi miacutesty P i rozmiacutesťovaacuteniacute zaměstnanců musiacuteme braacutet v uacutevahu jak profil zaměstnance tak profil pracovniacuteho miacutesta Profil zaměstnance vytvaacute ejiacute jeho profesně-kvalifikačniacute charakteristiky (vzdělaacuteniacute povolaacuteniacute deacutelka odborneacute praxe či praxe v oboru) charakteristiky jeho osobnosti a vyacutesledky hodnoceniacute jeho dosavadniacuteho pracovniacuteho vyacutekonu Profil pracovniacuteho miacutesta vyplyacutevaacute z analyacutezy pracovniacutech miacutest jejiacutemž produktem jsou popis a specifikace pracovniacuteho miacutesta [KOUBEK 1996]

105 Motivovaacuteniacute zaměstnanců S otaacutezkou vytvaacute eniacute p idaneacute hodnoty v zaacutekaznickyacutech vztaziacutech velice uacutezce souvisiacute problematika peacuteče o zaměstnance Zaměstnanci jsou spokojeniacute pokud ziacuteskaacutevajiacute p idanou hodnotu (pokud jsou motivovaacuteni) Takoviacute zaměstnanci jsou potom schopni a ochotni takeacute p idanou hodnotu sami vytvaacute et (roste jejich pracovniacute vyacutekon) Je tedy z ejmeacute že mezi p idanou hodnotou nabiacutezenou zaměstnancům a mezi p idanou hodnotou kterou zaměstnanci sami vytvaacute ejiacute je vzaacutejemnyacute vztah Z vyacuteše uvedenyacutech důvodů se budeme nyniacute podrobněji věnovat otaacutezce motivovaacuteniacute zaměstnanců

Teacutema motivace je vyacuteznamneacute všude tam kde jde o vyacutekon Jednu z takovyacutech oblastiacute p edstavujiacute ekonomika a podnikaacuteniacute Motivace spolu se schopnostmi tvo iacute dvě zaacutekladniacute skupiny subjektivniacutech osobnostniacutech determinant vyacutekonu resp vyacutekonnosti člověka Tato skutečnost byacutevaacute vyjad ovaacutena naacutesledujiacuteciacutem vzorcem [BEDRNOVAacute 1998]

V = f (M middot S)

V = uacuteroveň vyacutekonu (v dimenziacutech kvantity a kvality)

M = uacuteroveň motivace (miacutera bdquochtěniacuteldquo člověka podat vyacutekon)

S = uacuteroveň schopnostiacute (vědomostiacute znalostiacute dovednostiacute)

Jak je z ejmeacute tvrzeniacute že vyacutekon zaacutevisiacute pouze na motivaci člověka je zjednodušeneacute p edevšiacutem v tom smyslu že motivace neniacute jedinyacutem faktorem ovlivňujiacuteciacutem vyacutekon Dalšiacutemi faktory ktereacute ho ovlivňujiacute jsou schopnosti vědomosti a dovednosti člověka určujiacuteciacute jeho kvalifikačniacute potenciaacutel Kromě toho se zde podiacutelejiacute i různeacute vnějšiacute podmiacutenky za kteryacutech pracuje ndash technickeacute vybaveniacute pracoviště použiacutevanaacute technologie v podniku uplatňovanaacute organizace praacutece uacuteroveň fyzickyacutech podmiacutenek praacutece (ozvučeniacute a osvětleniacute pracoviště jeho celkovaacute uacuteprava p iacutetomnost či absence škodlivyacutech vlivů apod) Můžeme tedy proto takeacute psaacutet [MAYEROVAacute 2000]

V = f ( S middot M middot P )

V = vyacutekon v jeho kvantitativniacutech a kvalitativniacutech aspektech

S = schopnosti zaměstnance

M = motivace k praacuteci

P = pracovniacute podmiacutenky v nejširšiacutem slova smyslu

Ve vztahu mezi pracovniacute spokojenostiacute a motivaciacute platiacute že dobreacute pracovniacute podmiacutenky stimulujiacute k praacuteci neboť zaměstnanci jsou spokojeni pokud

vykonaacutevajiacute praacuteci kteraacute je smysluplnaacute maacute pro podnik vyacuteznam a jsou s niacute identifikovaacuteni (nebo alespoň praacuteci kteraacute neniacute v rozporu s jejich osobniacutemi hodnotami)

vykonaacutevajiacute praacuteci kteraacute je pro ně zajiacutemavaacute p imě eně naacuteročnaacute a kteraacute poskytuje možnosti osobniacuteho rozvoje

majiacute perspektivu a konkreacutetniacute možnosti odborneacuteho růstu a funkčniacuteho postupu jsou za vlastniacute praacuteci hodnoceni způsobem kteryacute z hlediska obsahoveacuteho odpoviacutedaacute

množstviacute a kvalitě odvedeneacute praacutece i jejiacutemu vyacuteznamu pro podnik z hledisek formaacutelniacutech pak respektuje jejich opraacutevněnaacute očekaacutevaacuteniacute

jsou p imě eně informovaacuteni o všech podnikovyacutech skutečnostech ktereacute jsou pro ně vyacuteznamneacute jak z hlediska jejich vlastniacute pracovniacute činnosti tak z hledisek obecně lidskyacutech

pracujiacute v podmiacutenkaacutech dobreacuteho sociaacutelniacuteho klimatu a jsou vedeni způsobem pro kteryacute je charakteristickyacutem rysem vzaacutejemnaacute tolerance a respektovaacuteniacute jejich důstojnosti

V iacutezeniacute podniku musiacute byacutet věnovaacutena velkaacute pozornost otaacutezkaacutem jak p istupovat k vedeniacute zaměstnanců a pracovniacutech skupin jak hodnotit dosaženeacute vyacutesledky praacutece jak podněcovat iniciativu zaměstnanců upevňovat pracovniacute kaacutezeň apod P i ešeniacute vyacuteše uvedenyacutech otaacutezek se vytvaacute iacute motivačniacute program organizace Je zamě en na optimaacutelniacute využitiacute pracovniacute siacutely p i plněniacute uacutekolů organizace a zaacuteroveň na optimaacutelniacute uspokojovaacuteniacute a rozvoj osobnosti člověka v pracovniacutem procesu

Motivačniacute program p edstavuje konkretizaci systeacutemu praacutece s lidmi v podniku s relativně vyhraněnyacutem zamě eniacutem na pozitivniacute ovlivňovaacuteniacute pracovniacute motivace zaměstnanců [BEDRNOVAacute 1998]

V konkreacutetniacute podobě motivačniacute program tvo iacute p edchaacutezejiacuteciacutem rozborem podloženyacute a k naplňovaacuteniacute podnikovyacutech pot eb a ciacutelů zamě enyacute soubor pravidel opat eniacute a postupů jejichž primaacuterniacutem poslaacuteniacutem je dosaženiacute žaacutedouciacute pracovniacute motivace a z niacute plynouciacuteho optimaacutelniacuteho p iacutestupu zaměstnanců podniku k praacuteci a to ve všech těch aspektech ktereacute jsou z hlediska podniku aktuaacutelně či trvale vyacuteznamneacute

Funkciacute motivačniacuteho programu je vytvaacute et na uacuterovni podniku takoveacute podmiacutenky ktereacute budou podporovat optimaacutelniacute pracovniacute motivaci všech zaměstnanců Ciacutelem je zabezpečeniacute jednoho z nejvyacuteznamnějšiacutech p edpokladů efektivnosti činnosti celeacute podniku Maacute-li byacutet dosaženo zaacutekladniacuteho ciacutele ndash efektivniacuteho fungovaacuteniacute podniku ndash skutečně efektivně pak tvorbě motivačniacuteho programu musiacute p edchaacutezet kvalifikovanyacute rozbor (analyacuteza) zamě enyacute na identifikaci možnyacutech kritickyacutech miacutest v podnikoveacute činnosti

Je z ejmeacute že tvorbě motivačniacuteho programu musiacute p edchaacutezet poznaacuteniacute zhodnoceniacute všech skutečnostiacute ktereacute majiacute na fungovaacuteniacute podniku na pracovniacute ochotu (motivaci) a vyacutekonnost zaměstnanců podstatnyacute vliv Toto poznaacuteniacute umožňuje shromaacutežděniacute a rozbor souboru sociaacutelně ekonomickyacutech informaciacute k nimž pat iacute p edevšiacutem[BEDRNOVAacute 1998 MAYEROVAacute 2000]

informace o technickyacutech technologickyacutech a organizačniacutech podmiacutenkaacutech praacutece informace o sociaacutelně demografickyacutech a profesně kvalifikačniacutech resp individuaacutelně

specifickyacutech charakteristikaacutech zaměstnanců podniku informace o charakteristikaacutech pracovniacuteho prost ediacute o pracovniacutech podmiacutenkaacutech o sociaacutelniacute

vybavenosti pracovišť apod informace o uplatňovaneacutem systeacutemu hodnoceniacute a odměňovaacuteniacute zaměstnanců informace o uplatňovanyacutech způsobech iacutezeniacute a vedeniacute zaměstnanců informace o uplatňovaneacutem systeacutemu personaacutelniacuteho iacutezeniacute a vlastniacute personaacutelniacute praacutece

v podniku informace o uplatňovaneacutem systeacutemu sociaacutelniacute peacuteče v podniku informace o celkoveacute spokojenosti hodnotoveacute orientaci a aspiraciacutech zaměstnanců jejich

vztahu k vykonaacutevaneacute praacuteci profesi

Motivačniacute program organizace usiluje o ciacutelevědomeacute a komplexniacute působeniacute na kolektiv zaměstnanců To znamenaacute že musiacute zahrnovat všechny skutečnosti ktereacute jsou z hlediska zaměstnanců zaacutevažneacute [MAYEROVAacute 2000]

vymezeniacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho postaveniacute podniku a to se z etelem k historii současneacutemu profilu i perspektivaacutem

za azeniacute uplatněniacute a perspektiva zaměstnanců v organizaci zajištěniacute podmiacutenek pro optimaacutelniacute využitiacute zaměstnanců zajištěniacute p ipravenosti zaměstnanců zvlaacutedat změny vymezeniacute zdravotniacute sociaacutelniacute a kulturniacute peacuteče o zaměstnance

Vlastniacute postup p iacutepravy tvorby a realizace motivačniacuteho programu je možneacute rozdělit do naacutesledujiacuteciacutech faacuteziacute či kroků [BEDRNOVAacute 1998]

1 analyacuteza motivačniacute struktury (motivačniacuteho profilu) zaměstnanců podniku a vyhodnoceniacute povahy jejich spokojenosti s podnikovyacutemi skutečnostmi Tato zaacutekladniacute faacuteze p iacutepravy motivačniacuteho programu vede k identifikaci kritickyacutech miacutest v oblasti motivace pracovniacuteho jednaacuteniacute zaměstnanců

2 stanoveniacute kraacutetkodobyacutech i perspektivniacutech ciacutelů motivačniacuteho programu tj určeniacute oblastiacute na ktereacute je t eba působeniacute motivačniacuteho programu p edevšiacutem zamě it Může jiacutet jak o zamě eniacute na posiacuteleniacute prosteacute motivace vyacutekonu (kvantitativniacute aspekt) tak na ovlivněniacute motivace nap ke kvalitniacute praacuteci k iniciativě a tvůrčiacutemu p iacutestupu

3 zpracovaacuteniacute charakteristiky současneacute vyacutekonnosti zaměstnanců ve vymezeneacute oblasti a stanoveniacute jejiacute žaacutedouciacute (ciacuteloveacute) uacuterovně Rozdiacutely umožňujiacute p esněji stanovit probleacutemy či uacutekoly ktereacute je t eba v motivačniacutem programu ešit posleacuteze p edstavujiacute vyacutechodisko pro zhodnoceniacute vyacutesledků uplatněniacute motivačniacuteho programu

4 vymezeniacute potenciaacutelniacutech stimulačniacutech prost edků ve vztahu k p edpoklaacutedaneacutemu zamě eniacute motivačniacuteho programu Smysl teacuteto činnosti spočiacutevaacute v ujasněniacute možnostiacute stimulace žaacutedouciacutech forem pracovniacuteho jednaacuteniacute a vytvo eniacute možnosti optimaacutelniacuteho vyacuteběru konkreacutetniacutech forem stimulace

5 vyacuteběr konkreacutetniacutech forem a postupů stimulace pracovniacuteho jednaacuteniacute a stanoveniacute konkreacutetniacutech podmiacutenek jejich uplatňovaacuteniacute Jedniacutem ze zaacutekladniacutech p edpokladů uacutečinnosti jakeacutehokoliv stimulu je jeho podmiacuteněnost tzn p iznaacuteniacute stimulujiacuteciacuteho podnětu pouze p i splněniacute určiteacute podmiacutenky Vymezeniacute těchto podmiacutenek je jednou z čaacutestiacute tohoto kroku tvorby motivačniacuteho programu

6 vlastniacute sestaveniacute motivačniacuteho programu ve formě podnikoveacuteho dokumentu Motivačniacute program je jedniacutem z vyacuteznamnyacutech podnikovyacutech dokumentů Sloužiacute mimo jineacute jako zaacutevaznaacute směrnice upravujiacuteciacute činnost p iacuteslušnyacutech manažerů

7 seznaacutemeniacute všech zaměstnanců podniku s p ijatyacutem motivačniacutem programem Zdaacutenlivě nevyacuteznamnyacute krok v celeacutem procesu p iacutepravy tvorby a realizace motivačniacuteho programu podniku je ve skutečnosti jedniacutem z nejvyacuteznamnějšiacutech Jako uacutečelneacute se ukazuje publikovaacuteniacute motivačniacuteho programu ve formě podnikoveacute brožurky (pokud možno nevelkeacuteho rozsahu) kteraacute je kdykoliv p iacutestupnaacute všem zaměstnancům podniku včetně uchazečů o pracovniacute miacutesta resp novyacutem zaměstnancům

8 kontrola vyacutesledků uplatňovaacuteniacute motivačniacuteho programu a realizace jeho p iacutepadnyacutech uacuteprav Motivačniacute program vychaacuteziacute jak z aktuaacutelniacutech pot eb podniku tak z podmiacutenek pracovniacute činnosti zaměstnanců v obdobiacute jeho p iacutepravy a zavedeniacute Je nezbytneacute počiacutetat s tiacutem že pot eby podniku i podmiacutenky pracovniacute činnosti zaměstnanců resp subjektivniacute hodnoceniacute těchto podmiacutenek mohou v čase doznaacutevat většiacutech či menšiacutech změn

Konkreacutetniacute motivačniacute program může miacutet podobu tabulky do niacutež zaneseme uacutedaje tyacutekajiacuteciacute se jak ciacutelovyacutech skupin zaměstnanců tak jednotlivyacutech stimulů Je t eba si uvědomit že různeacute ciacuteloveacute skupiny zaměstnanců majiacute různeacute po adiacute stimulů ktereacute je motivujiacute k pracovniacutemu vyacutekonu

Uvedeme čistě akademickyacute p iacuteklad kteryacute však našel praktickeacute uplatněniacute jak dokazujiacute naše vyacutezkumy v souvislosti s vedeniacutem bakalaacute skyacutech a diplomovyacutech praciacute Ciacuteloveacute skupiny zaměstnancům označiacuteme iacutemskyacutemi a stimuly arabskyacutemi čiacuteslicemi

A Ciacuteloveacute skupiny zaměstnanců I Pomocnyacute personaacutel II Provozniacute a administrativniacute personaacutel III Nižšiacute iacutediacuteciacute zaměstnanci a specialisteacute IV iacutediacuteciacute zaměstnanci vyššiacutech stupňů V Členoveacute projektovyacutech a jinyacutech tyacutemů

B Stimuly

1 ndash mzda 2 ndash byty a ubytovaacuteniacute 3 ndash zaacutevodniacute stravovaacuteniacute 4- automobil k osobniacutemu užiacutevaacuteniacute 5 ndash rekreace a rekondičniacute pobyty 6- poskytovaacuteniacute půjček 7 ndash důchodoveacute a uacuterazoveacute pojištěniacute 8 ndash pochvala 9 ndash možnost dalšiacuteho vzdělaacutevaacuteniacute 10 ndash flexibilniacute pracovniacute doba 11 ndash pracovniacute podmiacutenky 12 ndash možnost funkčniacuteho postupu 13 ndash mezilidskeacute a pracovniacute vztahy 14 ndash možnost seberealizace

Tabulka 10-1 Motivačniacute program

Skupina zaměstnanců

Stimuly

I 1 2 3 5 7 8 9 13 15 II 1 2 3 5 8 9 12 13 14 III 1 2 5 7 8 10 12 13 14 IV 4 5 6 8 10 11 12 13 14 V 1 2 3 6 8 9 10 12 14

Zdroj vlastniacute

Podstata motivace spočiacutevaacute v naacutesledujiacuteciacutech krociacutech

1 zaměstnanec si saacutem určiacute po adiacute stimulů ktereacute by ho motivovaly k většiacutemu pracovniacutemu vyacutekonu

2 zaměstnavatel stanoviacute podmiacutenku ano pokud budete dobře pracovat budete moci postupně využiacutevat jednotlivyacutech stimulů Nyniacute začneme u stimulů v prvniacutem sloupci

poroste-li Vaacuteš vyacutekon budeme v jednotlivyacutech stimulech postupovat daacutele

Zaměstnavatel se nemusiacute obaacutevat sliacutebit zaměstnanci možnost využiacutevaacuteniacute stimulů bdquovyššiacuteho aacuteduldquo neboť zaměstnanec si na ně vydělaacute poroste totiž jeho pracovniacute vyacutekon A praacutevě

v tomto spočiacutevaacute podstata motivačniacuteho programu motivovat zaměstnance k vytvaacute eniacute p idaneacute hodnoty

P iacuteklad Důraz na pracovniacute jistoty se bohužel někdy neslučuje s efektivitou a technologickyacutemi změnami Když můj otec plaacutenoval prvniacute zaacutevod v Indii vydal směrnici kteraacute stanovila že většina praacutece se maacute vykonaacutevat ručně ne strojově Jasně ciacutetil že vyacuteznamnou čaacutestiacute jeho poslaacuteniacute je vytvaacute et pracovniacute p iacuteležitosti Jak však čas plynul a mzdy a naacuteklady se nep estaacutevaly zvyšovat bylo staacutele obtiacutežnějšiacute iacutedit se tiacutemto receptem a zaacuteroveň vyraacutebět obuv kterou by si lideacute mohli dovolit kupovat Abychom svyacutem zaměstnancům poskytli slušneacute bydleniacute a zdravotniacute peacuteči a abychom absorbovali naacuteklady vyvolaneacute četnyacutemi staacutetniacutemi svaacutetky a povinnyacutemi pracovniacutemi omezeniacutemi museli jsme buď zmodernizovat vyacuterobniacute a distribučniacute postupy nebo riskovat že se vysokyacutemi cenami sami vy adiacuteme z trhu

Proto jsem takeacute trval na tom abychom vždy naše noveacute podniky v zemiacutech s niacutezkyacutemi mzdami vybavovali nejmodernějšiacute technologiiacute Poskytovat africkyacutem či latinskoamerickyacutem pracujiacuteciacutem druho adeacute za iacutezeniacute a očekaacutevat do nich že budou zhotovovat prvot iacutedniacute vyacuterobky bylo ostatně nesmyslneacute Na rozdiacutel od severoamerickyacutech či evropskyacutech dělniacuteků totiž většina lidiacute ktereacute zaměstnaacutevaacuteme v rozvojovyacutech zemiacutech nemaacute takoveacute zkušenosti ani neniacute tak zručnaacute aby se dokaacutezala vypo aacutedat s druho adyacutemi za iacutezeniacutemi

Někte iacute naši p aacuteteleacute i konkurenti často kroutili hlavami nad tiacutem jak pryacute marnotratně vydaacutevaacuteme peniacuteze za moderniacute za iacutezeniacute našich zaacutevodů ve t etiacutem světě a jak se to promiacutetaacute do ceny našich vyacuterobků Podle meacuteho naacutezoru se myacutelili Rozhodujiacuteciacute neniacute cena stroje nyacutebrž schopnost vytěžit z každeacuteho za iacutezeniacute maximum Zdroj Sinclairovaacute S Tomaacuteš J Baťa Švec pro celyacute svět Melantrich Praha 1991 ISBN 80-7023-106 -8

106 Obecneacute zaacutesady pracovně praacutevniacutech vztahů

Obecně platiacute že všechny personaacutelniacute aktivity musiacute byacutet v souladu s platnyacutemi praacutevniacutemi p edpisy V teacuteto souvislosti se dostaacutevaacuteme k velice důležiteacute otaacutezce souvisejiacuteciacute s personaacutelniacutem iacutezeniacutem k dodržovaacuteniacute etickyacutech zaacutesad pracovně-praacutevniacutech vztahů ada podniků maacute dnes

zpracovaacuteny etickeacute kodexy ty se však většinou tyacutekajiacute jen vztahů podniku k tzv vnějšiacutemu zaacutekazniacutekovi jak je pojednaacuteno v podkapitole 62 Pokud jde o vztah podniku k tzv vnit niacutemu zaacutekazniacutekovi (zaměstnanci) ten je pochopitelně upraven Zaacutekoniacutekem praacutece V praxi se však bohužel setkaacutevaacuteme se zjištěniacutem že ne vždy se Zaacutekoniacutek praacutece dodržuje a to zejmeacutena v době kdy nabiacutedka volnyacutech pracovniacutech sil vyacuterazně p evyšuje poptaacutevku po těchto silaacutech Proto si dovoliacuteme p ipomenout zaacutekladniacute zaacutesady pracovněpraacutevniacutech vztahů

V pracovněpraacutevniacutech vztaziacutech se uplatňujiacute zejmeacutena tyto zaacutekladniacute zaacutesady1 a) zvlaacuteštniacute zaacutekonnaacute ochrana postaveniacute zaměstnance b) uspokojiveacute a bezpečneacute pracovniacute podmiacutenky pro vyacutekon praacutece c) spravedliveacute odměňovaacuteniacute zaměstnance d) aacutednyacute vyacutekon praacutece zaměstnancem v souladu s opraacutevněnyacutemi zaacutejmy zaměstnavatele e) rovneacute zachaacutezeniacute se zaměstnanci a zaacutekaz jejich diskriminace Konkreacutetně se jednaacute zejmeacutena o tyto povinnosti zaměstnavatele

1 Zaměstnavateleacute jsou povinni zajišťovat rovneacute zachaacutezeniacute se všemi zaměstnanci pokud jde o je-jich pracovniacute podmiacutenky odměňovaacuteniacute za praacuteci a o poskytovaacuteniacute jinyacutech peněžityacutech

1Zaacutekon č 2622006 Sb zaacutekoniacutek praacutece

plněniacute a plněniacute peněžiteacute hodnoty o odbornou p iacutepravu a o p iacuteležitost dosaacutehnout funkčniacuteho nebo jineacuteho postupu v zaměstnaacuteniacute

2 V pracovněpraacutevniacutech vztaziacutech je zakaacutezaacutena jakaacutekoliv diskriminace Pojmy p iacutemaacute diskriminace nep iacutemaacute diskriminace obtěžovaacuteniacute sexuaacutelniacute obtěžovaacuteniacute pronaacutesledovaacuteniacute pokyn k diskriminaci a navaacuteděniacute k diskriminaci a p iacutepady kdy je rozdiacutelneacute zachaacutezeniacute p iacutepustneacute upravuje antidiskriminačniacute zaacutekon

3 Zaměstnavatel smiacute vyžadovat v souvislosti s jednaacuteniacutem p ed vznikem pracovniacuteho poměru od fyzickeacute osoby kteraacute se u něj uchaacuteziacute o praacuteci nebo od jinyacutech osob jen uacutedaje ktereacute bezprost edně souvisejiacute s uzav eniacutem pracovniacute smlouvy

4 P ed uzav eniacutem pracovniacute smlouvy je zaměstnavatel povinen seznaacutemit fyzickou osobu s praacutevy a povinnostmi ktereacute by pro ni z pracovniacute smlouvy pop iacutepadě ze jmenovaacuteniacute na pracovniacute miacutesto vyplynuly a s pracovniacutemi podmiacutenkami a podmiacutenkami odměňovaacuteniacute za nichž maacute praacuteci konat a povinnostmi ktereacute vyplyacutevajiacute ze zvlaacuteštniacutech praacutevniacutech p edpisů vztahujiacuteciacutech se k praacuteci kteraacute maacute byacutet p edmětem pracovniacuteho poměru

5 Zaměstnanci v pracovniacutem poměru musiacute byacutet p idělovaacutena praacutece v rozsahu stanoveneacute tyacutedenniacute pracovniacute doby s vyacutejimkou konta pracovniacute doby (sect 86 a 87)

6 Od vzniku pracovniacuteho poměru je zaměstnavatel povinen p idělovat zaměstnanci praacuteci podle pracovniacute smlouvy platit mu za vykonanou praacuteci mzdu nebo plat vytvaacute et podmiacutenky pro plněniacute jeho pracovniacutech uacutekolů a dodržovat ostatniacute pracovniacute podmiacutenky stanoveneacute praacutevniacutemi p edpisy smlouvou nebo stanoveneacute vnit niacutem p edpisem

7 Zaměstnavatel je povinen nep ipustit aby zaměstnanec vykonaacuteval zakaacutezaneacute praacutece a praacutece jejichž naacuteročnost by neodpoviacutedala jeho schopnostem a zdravotniacute způsobilosti

8 Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školeniacute o praacutevniacutech a ostatniacutech p edpisech k zajištěniacute bezpečnosti a ochrany zdraviacute p i praacuteci ktereacute doplňujiacute jejich odborneacute p edpoklady a požadavky pro vyacutekon praacutece ktereacute se tyacutekajiacute jimi vykonaacutevaneacute praacutece a vztahujiacute se k rizikům s nimiž může p ijiacutet zaměstnanec do styku na pracovišti na ktereacutem je praacutece vykonaacutevaacutena a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržovaacuteniacute

9 Zaměstnavatel je povinen těhotnyacutem zaměstnankyniacutem zaměstnankyniacutem ktereacute kojiacute a zaměstnankyniacutem-matkaacutem do konce devaacuteteacuteho měsiacutece po porodu p izpůsobovat na pracovišti prostory pro jejich odpočinek

10 Zaměstnavatel je povinen pro zaměstnance kteryacute je osobou se zdravotniacutem postiženiacutem zajišťovat na svůj naacuteklad technickyacutemi a organizačniacutemi opat eniacutemi zejmeacutena pot ebnou uacutepravu pracovniacutech podmiacutenek uacutepravu pracovišť z iacutezeniacute chraacuteněnyacutech pracovniacutech miacutest zaškoleniacute nebo zaučeniacute těchto zaměstnanců a zvyšovaacuteniacute jejich kvalifikace p i vyacutekonu jejich pravidelneacuteho zaměstnaacuteniacute

11 Za stejnou praacuteci nebo za praacuteci stejneacute hodnoty p iacuteslušiacute všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejnaacute mzda plat nebo odměna z dohody

12 Zaměstnavateleacute jsou povinni vytvaacute et zaměstnancům pracovniacute podmiacutenky ktereacute umožňujiacute bezpečnyacute vyacutekon praacutece a v souladu se zvlaacuteštniacutemi praacutevniacutemi p edpisy zajišťovat pro zaměstnance zaacutevodniacute preventivniacute peacuteči

107 Tyacutemovaacute praacutece Ve většině aktivit spojenyacutech s podnikaacuteniacutem se neobejdete bez spolupraacutece s dalšiacutemi lidmi Obecně rozlišujeme v podnikaacuteniacute dva typy sociaacutelniacutech skupin ndash pracovniacute skupinu a pracovniacute tyacutem

Pracovniacute skupina je vnit ně a funkčně propojenyacute celek minimaacutelně dvou spolupracovniacuteků kte iacute jsou spojeni p inejmenšiacutem společnyacutem pracovištěm (miacutestem vyacutekonu praacutece) Od pracovniacute skupiny se obvykle odlišuje pracovniacute tyacutem Hayes (2005) definuje pracovniacute tyacutem takto bdquoTyacutem se od pracovniacute skupiny podstatně lišiacute Tyacutemy jsou zaměřeneacute na uacutekol a sklaacutedajiacute se z lidiacute s různyacutemi ale doplňujiacuteciacutemi se znalostmi a dovednostmi Přesto majiacute tyacutemy s pracovniacutemi skupinami mnoho společneacuteho napřiacuteklad vyacutevoj skupinovyacutech norem ktereacute pomaacutehajiacute tyacutem definovat

a zajišťujiacute jeho hladkeacute a spraacutevneacute fungovaacuteniacute Tyacutemoveacute normy však byacutevajiacute viacutece zaměřeny na uacutekol než normy běžneacute pracovniacute skupinyldquo

Hlavniacutem rysem tyacutemu je tedy zamě eniacute na společnyacute pracovniacute uacutekol Proces budovaacuteniacute tyacutemu spočiacutevaacute ve zvyšovaacuteniacute kompetenciacute budovaacuteniacute tyacutemovyacutech vztahů a vytvo eniacute celkoveacute atmosfeacutery pro zlepšeniacute společneacute praacutece Naacutestroji mohou byacutet různaacute školeniacute a team-buildingoveacute akce Důležiteacute jsou behavioraacutelniacute kompetence manažera tyacutemu konkreacutetně motivace kreativita otev enost a posuzovaacuteniacute hodnot Manažer tyacutemu by měl byacutet spiacuteše liacutedrem viacutece než na mikromanagement a každodenniacute kontrolu se musiacute soust edit na vytvo eniacute takovyacutech podmiacutenek a atmosfeacutery aby každyacute člen tyacutemu mohl sveacute činnosti vykonaacutevat co nejleacutepe a ciacutetil se v tyacutemu dob e Obvykle rozeznaacutevaacuteme pět faacuteziacute vyacutevoje tyacutemu

Formovaacuteniacute - forming (tyacutem se poprveacute setkaacutevaacute dozviacutedaacute se o ciacuteli praacutece tyacutemu a roliacutech členů tyacutemu)

Bou ka - storming (začiacutenaacute praacutece na projektu a vznikajiacute uacutevodniacute konflikty daneacute odlišnyacutemi naacutezory a antipatiemi někte iacute členoveacute tyacutem odpadnou)

Normalizace - norming (tyacutem si začiacutenaacute navzaacutejem vě it členoveacute se p izpůsobujiacute) Vyacutekon - performing (tyacutem funguje jako vyacuteborně organizovanaacute jednotka dob e ešiacute

probleacutemy) Rozpuštěniacute - dissolving - tyacutem dokončiacute praacuteci a rozpadaacute se)

Členoveacute pracovniacutech skupin a pracovniacutech tyacutemů zastaacutevajiacute různeacute tyacutemoveacute role Co jsou tyacutemoveacute role

Tendence chovat se určityacutem způsobem v tyacutemu p ispiacutevat ke společneacutemu ciacuteli Rozlišeniacute a p i azeniacute roliacute je kritickeacute pro spraacutevneacute fungovaacuteniacute tyacutemu a pochopeniacute jeho

dynamiky V tyacutemu by měly byacutet vyvaacuteženě zastoupeny všechny role

Belbin (2016) popisuje naacutesledujiacuteciacute tyacutemoveacute role

Tabulka 10-2 Kliacutečoveacute tyacutemoveacute role

Typ role Typickeacute vlastnosti Kladneacute kvality P ijatelnaacute rizika IMP Company worker Implementor Firemniacute pracovniacutek Realizaacutetor

Konzervativniacute opatrnyacute znaacute sveacute povinnosti

Organizačniacute schopnosti rozum zdravyacute tvrdě pracuje disciplinovanyacute

Nedostatek pružnosti maacutelo pochopeniacute pro nevyzkoušeneacute myšlenky

CO Chairman Coordinator Šeacutef Koordinaacutetor

Klidnyacute sebevědomyacute ovlaacutedaacute se

Bez p edsudků dokaacuteže využiacutet potenciaacutel členů a chaacutepat specifičnost situace

Nep evyšuje požadovanou uacuteroveň inteligence a tvůrčiacutech schopnostiacute

SH Shaper Tvarovač

Silnaacute motivace usiluje o vyacutekon dynamickyacute

Nesnaacutešiacute sebeklam sebeuspokojeniacute a nevyacutekonnost

Sklon k netrpělivosti podraacutežděnosti a provokaci

PL Plant Pěstitel

Individualista vaacutežnyacute neprůměrnyacute typ neortodoxniacute

Nadaacuteniacute p edstavivost inteligence znalosti

Žije poněkud v jineacutem světě p ehliacutežiacute praktickeacute detaily

RI Resource Investigator Průzkumniacutek zdrojů

Extrovert snadno se nadchne zviacutedavyacute komunikativniacute

Snadno kontaktuje lidi raacuted zkoumaacute noveacute věci

Snadno ztraacuteciacute zaacutejem pomine-li kouzlo novosti

MO Monitor Evaluator Monitor Hodnotitel

St iacutezlivyacute bez emociacute opatrnyacute

Dovede hodnotit opatrnyacute tvrdošiacutejnyacute diskreacutetniacute

Nedostatek inspirace slabě motivuje jineacute

TW Team worker Tyacutemovyacute pracovniacutek

Společensky orientovanyacute spiacuteš miacuternyacute citlivyacute

Dovede se p izpůsobit lidem i okolnostem a podporovat soudržnost tyacutemu

V kritickyacutech situaciacutech nerozhodnyacute

CF Completer Finisher Dokončovatel

Pečlivyacute a svědomityacute metodickyacute s chutiacute do praacutece

Perfekcionista dovede dotaacutehnout projekty do konce

Dokaacuteže se rozčiacutelit i kvůli detailům

Zdroj podle httpwwwbelbincom

Důležiteacute je aby tyacutem byl vyvaacuteženyacute aby v něm byly obsazeny všechny důležiteacute role To neznamenaacute že by tyacutem měl miacutet alespoň 8 členů z nichž každyacute zastaacutevaacute jednu roli Důležityacute je mix roliacute ndash v menšiacutem tyacutemu může každyacute člen v různeacutem stupni zastaacutevat několik roliacute

Role uvedeneacute v Tab 10-2 můžeme rozdělit do t ech zaacutekladniacutech skupin podle jejich orientace

Role orientovaneacute na akce činnost tvarovač implementaacutetor dokončovatel Role orientovaneacute na lidi - koordinaacutetor tyacutemovyacute pracovniacutek průzkumniacutek zdrojů Role orientovaneacute na znalosti ndash pěstitel hodnotitel specialista

Na cvičeniacute budete miacutet možnost pomociacute sebehodnoceniacute zjistit pro jakeacute role v tyacutemu jste Leacutepe či hů e p ipraveni To vaacutem může pomoci v lepšiacutem poznaacuteniacute sebe sama lepšiacute p iacutepravě na tyacutemovou praacuteci a k tomu abyste se soust edili na posiacuteleniacute svyacutech silnyacutech straacutenek a zdokonaleniacute slabšiacutech

108 ešeniacute konfliktů

Konflikt je destabilizujiacuteciacutem aspektem systeacutemu může způsobit podstatnou změnu jeho stavu Může bdquouacutetočitldquo na rovnovaacutehu a destabilizovat systeacutem spiacuteše potencionaacutelně nebo je-li dostatečně silnyacute může ohrožovat i samu stabilitu systeacutemu

S ohledem na roli lidiacute v konfliktech můžeme rozlišovat

extrapersonaacutelniacute konflikty ktereacute probiacutehajiacute mimo oblast lidskeacute působnosti těmi se daacutele nezabyacutevaacuteme

interpersonaacutelniacute konflikty tedy konflikty mezi lidmi - o ty naacutem půjde p edevšiacutem intrapersonaacutelniacute konflikty - odehraacutevajiacute se uvnit člověka daacutele se jimi zabyacutevaacuteme jen

pokud jde o motivaci p iacutečiny nebo důsledky interpersonaacutelniacutech konfliktů

Personifikace konfliktu vede k vyhroceniacute situace a ztěžuje možnost nalezeniacute ešeniacute ndash konflikty by se měly ešit tak že jde o nalezeniacute ešeniacute probleacutemu a nikoliv potrestaacuteniacute člověka (kteryacute ho možnaacute i způsobil) Plamiacutenek (1994) rozlišuje dva typy konfliktů

Spor konflikt v němž hrajiacute důležitou roli preference různyacutech vyacutesledků ešeniacute konfliktu různyacutemi uacutečastniacuteky - bdquopersonifikovanyacute probleacutemldquo

Probleacutem p evažuje společnyacute zaacutejem najiacutet ešeniacute nad tendenciacute uacutečastniacuteků p edem preferovat nějakyacute konkreacutetniacute vyacutesledek - bdquodepersonifikovanyacute sporldquo

Pro spraacutevneacute ešeniacute konfliktů je vhodneacute vyhyacutebat se sporům a p evaacutedět je na probleacutemy jejichž ešeniacutem p edchaacuteziacuteme jejich eskalaci

Prevence konfliktů

Prevence konfliktů zabraňuje tomu aby se konflikt rozvinul do staacutedia kdy okolnosti nahraacutevajiacute naacutesilnyacutem ešeniacutem Obvykle je t eba zajistit dvě naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky

způsob ešeniacute nesmiacute byacutet naacutesilnyacute k vyacutesledku se musiacute dojiacutet miacuterumilovnou cestou ani ešeniacute samo tedy vyacutesledek procesu nesmiacute byacutet naacutesilneacute a nesmiacute poškodit někoho

t etiacuteho

Naacutesilnaacute ešeniacute jsou nevyacutehodnaacute i z ryze praktickyacutech důvodů Vzhledem ke sveacutemu charakteru v sobě totiž obsahujiacute zaacuterodky budouciacutech konfliktů a nejsou tedy bdquotrvale udržitelnaacuteldquo V adě p iacutepadů musiacuteme počiacutetat s tiacutem že se stranami konfliktu se budeme styacutekat opakovaně a pokud se uchyacuteliacuteme k naacutesilneacutemu ešeniacute nebo ešeniacute nevyacutehodneacuteho pro druhou stranu konfliktu vystavujeme se nebezpečiacute že p i dalšiacute interakci bude snaha naacutem tento naacuteš bdquonep aacutetelskyacuteldquo p iacutestup oplatit

Užitečnost konfliktů

Konflikty obracejiacute naši pozornost ke vztahům nutiacute naacutes neuzaviacuterat se do vlastniacuteho světa Nutiacute naacutes nachaacutezet co nejlepšiacute ešeniacute nutiacute naacutes myslet Kdo neniacute trvale schopnyacute ešit konflikty neniacute schopnyacute adaptovat se na změny Konflikty tedy působiacute jako testy adaptibility Tam kde neniacute konflikt neniacute změna

Nejsou-li konflikty ešeny včas a dostatečně jsou-li p ehliacuteženy nebo podceňovaacuteny může ve snaze vyrovnat napětiacute mezi nahromaděnyacutemi konflikty a pot ebou je ešit dojiacutet ke skoku revoluci Důsledky a konkreacutetniacute směr takoveacuteho prudkeacuteho pohybu jsou obvykle špatně p edviacutedatelneacute

Shrnutiacute

Neexistence konfliktů vede ke stagnaci systeacutemu a k jeho degradaci Ne ešeniacute konfliktů vede k destabilizaci a revolučniacute změně systeacutemu ešeniacute konfliktů systeacutem stabilizuje a je p edpokladem plynuleacute evoluce

Styly ešeniacute konfliktů

Katz a Lawyer (1987) vypracovali tzv dvourozměrnyacute model ešeniacute konfliktů vychaacutezejiacuteciacute ze dvou proměnnyacutech soust eděniacute na vztahy a soust eděniacute na osobniacute ciacutele (viz obr 10-3) Tento model popisuje naacutesledujiacuteciacute styly ešeniacute konfliktů a propojuje je se strategiemi charakterizovanyacutemi pojmy teorie her

Spolupracujiacuteciacute snažiacute se ešit konflikt tak že zachovaacute vzaacutejemneacute vztahy a snažiacute se o to aby obě strany dosaacutehly svyacutech ciacutelů Maacute na mysli zaacutejem nejen svůj ale i sveacuteho protivniacuteka Uvědomiacute-li si že vznikl konflikt použije vhodneacute metody jeho zvlaacutednutiacute Jde o strategii vyacutehravyacutehra

Kompromisniacutek p edpoklaacutedaacute že ešeniacute vyacutehravyacutehra neniacute možneacute a snažiacute se o malyacute zisk za cenu maleacute ztraacutety vzhledem k osobniacutem vztahům i ciacutelům zuacutečastněnyacutech stran P itom použiacutevaacute hlavně p esvědčovaacuteniacute a manipulace Jde o strategii minivyacutehra miniztraacuteta

Ustupujiacuteciacute snažiacute se za každou cenu udržet vzaacutejemneacute vztahy Chraacuteniacute vztahy tiacutem že se vzdaacutevaacute ustupuje a vyhyacutebaacute se konfliktu Jde o strategii uacutestup-ztraacutetavyacutehra ustupujiacuteciacute za cenu ztraacutety dovoliacute druheacutemu zviacutetězit

Autoritaacuteř ešiacute konflikt tak aby byly uspokojeny jeho osobniacute ciacutele bez ohledu na vzaacutejemneacute vztahy V konfliktu lze podle něj buď vyhraacutet nebo prohraacutet p ičemž vyacutehra je spojena s prestižiacute a postaveniacutem Je to způsob orientovanyacute na siacutelu autoritaacute použije silovyacutech prost edků k tomu aby prosadil nebo ubraacutenil sveacute stanovisko ktereacute považuje za spraacutevneacute nebo prostě aby zviacutetězil Jde o strategii vyacutehraztraacuteta

Uhyacutebajiacuteciacute diacutevaacute se na konflikt jako na něco čemu je t eba se za každou cenu vyhnout Hlavniacutem rysem tohoto stylu je beznaděj kteraacute uacutestiacute do vyacuterazneacute frustrace všech zuacutečastněnyacutech stran Obvykle nedojde ani k dosaženiacute ciacutelů ani k zachovaacuteniacute vztahů Tento styl může miacutet podobu diplomatickeacuteho odvraceniacute probleacutemu odklaacutedaacuteniacute na bdquolepšiacute časyldquo nebo jednoduše uacuteniku z hroziacuteciacute situace Jde o strategii uacutenik-ztraacutetavyacutehra uhyacutebajiacuteciacute za cenu uacuteniku dovoliacute druheacutemu zviacutetězit

Lideacute si vypracovaacutevajiacute sveacute vlastniacute styly a p iacutestupy k ešeniacute konfliktů Žaacutednyacute styl nebo p iacutestup neniacute ve všech situaciacutech lepšiacute než ostatniacute

Styly a p iacutestupy lidiacute se měniacute p izpůsobujiacute se požadavkům nově vznikajiacuteciacutech situaciacute Stejnyacute člověk může k ešeniacute konfliktů p istupovat rozdiacutelně v různyacutech situaciacutech (v praacuteci v rodině mezi p aacuteteli ve sportovniacutem tyacutemu apod)

Podobně jako u tyacutemovyacutech roliacute budete miacutet možnost si na cvičeniacute určit svůj osobniacute styl ešeniacute konfliktů

Obraacutezek 10-1 Dvourozměrnyacute model konfliktu

Zdroj podle (Katz Lawyer 1987)

Strategie iacutezeniacute lidskyacutech zdrojů musiacute byacutet součaacutestiacute podnikatelskeacute strategie Personaacutelniacute činnosti musiacute byacutet integrovaneacute strategickeacute a motivačniacute Jedniacutem z p edpokladů uacutespěšnosti podniku je uacutezkeacute propojeniacute jeho strategie s personaacutelniacutem

iacutezeniacutem Plaacutenovaacuteniacute lidskyacutech zdrojů propojuje veškereacute zdroje (materiaacuteloveacute finančniacute apod) s

podnikovyacutemi pot ebami a soustavně hledaacute způsoby jak zlepšovat využitiacute zaměstnanců p i dosahovaacuteniacute podnikovyacutech ciacutelů

Problematika ziacuteskaacutevaacuteniacute vyacuteběru a rozmiacutesťovaacuteniacute zaměstnanců je z hlediska p ežitiacute maleacuteho a st edniacuteho podniku v konkurenčniacutem prost ediacute kliacutečovaacute

Motivačniacute program podniku usiluje o ciacutelevědomeacute a komplexniacute působeniacute na kolektiv zaměstnanců

Obecně platiacute že všechny personaacutelniacute aktivity musiacute byacutet v souladu s platnyacutemi praacutevniacutemi p edpisy

Hlavniacutem rysem tyacutemu je zamě eniacute na společnyacute pracovniacute uacutekol Faacuteze vyacutevoje tyacutemu jsou forming storming norming performing dissloving Tyacutemoveacute role musiacute byacutet vyvaacuteženeacute Konflikt je t eba ešit depersonifikovaně jako probleacutem Dvourozměrnyacute model ešeniacute konfliktu popisuje pět zaacutekladniacutech p iacutestupů vzhledem

k soust eděniacute na vztahy a soust eděniacute na osobniacute ciacutele Spolupracujiacuteciacute kompromisniacutek ustupujiacuteciacute autoritaacute uhyacutebajiacuteciacute

1 Charakterizujte funkce člověka v produkčniacutem procesu 2 Popište podstatu KISS konceptu personaacutelniacutech činnostiacute 3 Vysvětlete faktory ovlivňujiacuteciacute personaacutelniacute politiku podniku 4 Vysvětlete podstatu strategickeacuteho personaacutelniacuteho iacutezeniacute 5 Charakterizujte proces personaacutelniacuteho plaacutenovaacuteniacute 6 Vysvětlete problematiku ziacuteskaacutevaacuteniacute vyacuteběru a rozmiacutesťovaacuteniacute zaměstnanců 7 Popište postup tvorby motivačniacuteho programu 8 Charakterizujte zaacutekladniacute zaacutesady pracovně ndash praacutevniacutech vztahů 9 Proč se vytvaacute ejiacute pracovniacute tyacutemy a jako jsou faacuteze vyacutevoje tyacutemu 10 Charakterizuje zaacutekladniacute tyacutemoveacute role 11 Co je konflikt jakyacute může byacutet p iacutenos jeho spraacutevneacuteho ešeniacute a naopak ndash jakaacute hrozby

vyplyacutevaacute z nespraacutevneacuteho ešeniacute 12 Jakeacute styly ešeniacute rozeznaacutevaacute dvourozměrnyacute model ešeniacute konfliktu

1011 Doporučenaacute literatura Bedrnovaacute E Novyacute I (1998) Psychologie a sociologie iacutezeniacute Praha Management Press Belbin M (2016) Belbin Team Roles (nd) Retrieved November 13 2016 from httpwwwbelbincomaboutbelbin-team-roles Hayes N (2005) Psychologie tyacutemoveacute praacutece Praha Portaacutel Hilb M (1995) Integriertes Personal-Management Ziele ndash Strategie ndash Instrumente Dritte Auflage Berlin Leuchterhand GmbH Katz N H Lawyer JW (1987) Communication and Conflict Resolution SkillsDubuque IowaKendallHunt Publishing Company Kleibl J Dvo aacutekovaacute Z Šubrt B (2001) iacutezeniacute lidskyacutech zdrojů Praha C H Beck Koubek Jos (1996) Personaacutelniacute praacutece v malyacutech podniciacutech Praha Grada Publishing Mayerovaacute M Růžička J (2000) Moderniacute personaacutelniacute management Praha H+H Plamiacutenek J (1994) ešeniacute konfliktů a uměniacute rozhodovat PrahaArgo Sinclairovaacute S (1991) Tomaacuteš J Baťa Švec pro celyacute svět Praha Melantrich Zaacutekoniacutek praacutece č 262 2006 Sb

12 Projektovyacute management management rizik a změn manažerskeacute rozhodovaacuteniacute KPMZAP

__________________________________________________________________________________________

12 Projektovyacute management management rizik a změn manažerskeacute rozhodovaacuteniacute

(Ji iacute Vacek)

Obsah 12 Projektovyacute management management rizik a změn manažerskeacute rozhodovaacuteniacute 214

121 Projektovyacute management 215

Seznam obraacutezků Obraacutezek 12-1 Projektovyacute trojuacutehelniacutek 216

Obraacutezek 12-2 Faacuteze životniacuteho cyklu projektu 217

Obraacutezek 12-3 P iacuteklad Ganttova diagramu 219

Obraacutezek 12-4 Matice rizik 220

Obraacutezek 12-5 Proces iacutezeniacute změny projektu 222

Obraacutezek 12-6 Diagram p iacutečin a naacutesledků (FMEA diagram rybiacute kosti Ishikawův diagram) 224

Seznam tabulek Tabulka 0-1 P i azeniacute hodnot pravděpodobnosti a dopadu rizika 221

Tabulka 12-2 Naacutevaznost na p edměty FEK 225

__________________________________________________________________________________________

Kliacutečovaacute slovaprojekt iacutezeniacute projektů faacuteze projektoveacuteho cyklu iacutezeniacute rizik management

změn rozhodovaacuteniacute

121 Projektovyacute management

Projektovyacute management je obor poměrně mladyacute k jeho formalizaci došlo za druheacute světoveacute vaacutelky v projektech jako Manhattan (vyacutevoj atomoveacute bomby) vyacutevoj radaru ENIGMA

(dešifrovaacuteniacute tajnyacutech koacutedů wehrmachtu) Vypracovaneacute metody a naacutestroje pak našly uplatněniacute i v civilniacutem sektoru To však neznamenaacute že d iacuteve projekty neexistovaly projekty samotneacute jsou

stejně stareacute jako historie lidstva nejznaacutemějšiacute jsou asi stavba pyramid Velkaacute čiacutenskaacute zeď gotickeacute katedraacutely Pro tyto projekty ktereacute byly i z dnešniacuteho pohledu velice naacuteročneacute na čas a zdroje však neexistovaly žaacutedneacute standardizovaneacute a formalizovaneacute postupy zkušenosti byly p edaacutevaacuteny mezigeneračně často jako tajemstviacute od mistrů k učedniacutekům

Jednou z nejčastějšiacutech definic projektu je naacutesledujiacuteciacute Projekt p edstavuje dočasnou snahu vynaloženou za uacutečelem dosaženiacute unikaacutetniacuteho produktu Kliacutečoveacute v teacuteto definici jsou dva faktory

ndash dočasnost a unikaacutetnost

Dočasnost znamenaacute to že každyacute projekt maacute definovaacuten svůj začaacutetek a konec Projekt končiacute tehdy jestliže bylo dosaženo jeho ciacutelů nebo pokud jeho ciacutelů již dosaženo byacutet nemůže nebo pokud již projektu neniacute pot eba

Unikaacutetnost znamenaacute že je projekt neopakovatelnyacute Praacutevě touto vlastnostiacute se lišiacute projekt od procesu

Procesy majiacute podobně jako projekty určiteacute vstupy ktereacute transformujiacute na vyacutestupy Na rozdiacutel od

projektů lze ale procesy provaacutedět opakovaně

Ciacutele Seznaacutemit se s definiciacute projektu a jeho zaacutekladniacutemi omezeniacutemi

(projektovyacute trojuacutehelniacutek)

Popsat charakteristiky ciacutelů projektu (SMART) Definovat faacuteze projektoveacuteho cyklu

Popsat hierarchickyacute rozklad praciacute (WBS) jako vyacutechodisko časoveacuteho plaacutenu

Definovat kritickou cestu v projektu

Popsat zdroje a naacuteklady na zdroje jako vyacutechodisko tvorby finančniacuteho plaacutenu a rozpočtu projektu

Seznaacutemit se s dalšiacutemi plaacuteny projektu (rizik kvality komunikace) Seznaacutemit se se zaacuteklady hodnoceniacute rizik a iacutezeniacute změn a některyacutemi

naacutestroji

Popsat vyacuteznam manažerskeacuteho rozhodovaacuteniacute typy rozhodovaciacutech uacuteloh a postup jejich ešeniacute

__________________________________________________________________________________________

Vyjdete-li z uvedeneacute definice a podiacutevaacutete se z tohoto pohledu na činnosti ktereacute provaacutediacutete pak si uvědomiacutete že mnoheacute z nich by se daly popsat jako projekty Jedniacutem

z vašich důležityacutech projektů je určitě studium jeho vyacuteznamnou čaacutestiacute jsou podprojekty jako absolvovaacuteniacute p edmětů vypracovaacuteniacute a obhajoba bakalaacute skeacute praacutece apod I v soukromeacutem životě byste jistě našli projekty ndash pokuste se některeacute z nich identifikovat a stručně popsat

Pokud začnete uvažovat o podnikaacuteniacute ndash ať už založeniacute vlastniacuteho start-upu nebo inovaci v raacutemci

vašeho zaměstnaacuteniacute ndash bude jedniacutem z vašich prvniacutech kroků vypracovaacuteniacute projektovyacutech plaacutenů ndash

zakladatelskeacuteho plaacutenu plaacutenu vyacutevoje noveacuteho produktu apod

Každyacute projekt maacute omezeniacute kteraacute často shrnujeme pod pojmem projektovyacute trojuacutehelniacutek kteryacute si můžeme p edstavit jako trojuacutehelniacutek s vrcholy čas naacuteklady a rozsah (viz Obr 121)

Obraacutezek 0-1 Projektovyacute trojuacutehelniacutek

Je důležiteacute si uvědomit že jednotlivaacute omezeniacute jsou provaacutezaacutena nelze zlepšit všechna najednou Pokud chcete zkraacutetit čas (dobu trvaacuteniacute projektu) bude to znamenat buď zvyacutešeniacute naacutekladů nebo sniacuteženiacute rozsahu (nebo obojiacute) a podobně

Zaacutekladniacutem ciacutelem projektu je vytvo it unikaacutetniacute projektovyacute produkt v raacutemci danyacutech omezeniacute

Pro efektivniacute iacutezeniacute projektu je ale nutneacute porozumět takeacute uacutečelu projektu tedy důvodu pro kteryacute je projekt realizovaacuten Zatiacutemco ciacutel projektu (objective) je zpravidla hmatatelnyacute uacutečel projektu (goal) byacutevaacute dlouhodobějšiacute a často vymezenyacute abstraktně K dosaženiacute jednoho uacutečelu je často t eba kombinovat viacutece projektů kteraacute se sdružujiacute do programů

Ve firmě organizaci životě může zaacuteroveň probiacutehat viacutece projektů ktereacute spolu mohou (ale nemusiacute) p iacutemo souviset a mohou se takeacute ovlivňovat Všechny soutěžiacute o omezeneacute

zdroje a je tedy pot eba je iacutedit vyššiacute uacuterovni pro dosaženiacute synergickyacutech efektů a eliminaci možnyacutech konfliktů vyplyacutevajiacuteciacutech nap z toho že jeden zdroj chce současně využiacutevat viacutece projektů Z tohoto důvodu projekty seskupujeme do programů a portfoliiacute

Program p edstavuje soubor vzaacutejemně věcně uacutezce souvisejiacuteciacutech a provaacutezanyacutech projektů ktereacute všechny p ispiacutevajiacute k dosaženiacute stejneacuteho uacutečelu Dnes nejznaacutemějšiacutemi programy jsou operačniacute programy podporovaneacute z fondů EU Portfolio na druheacute straně seskupuje i věcně nesouvisejiacuteciacute projekty a programy jeho ciacutelem je vytvo eniacute co nejvyššiacute hodnoty p i vyvaacuteženiacute zisků a rizik a souladu se strategiiacute

Pokud je projekt většiacute a složitějšiacute bude obsahovat postupneacute ciacutele kteryacutech musiacute byacutet dosaženo aby byl splněn hlavniacute projektovyacute ciacutel Nap iacuteklad p i stavbě domu je pot eba vybudovat zaacuteklady postavit zdi položit st echu umiacutestit okna a dve e položit podlahy zaveacutest elekt inu vodu plyn odpad udělat omiacutetku vymalovat a proveacutest spoustu dalšiacutech činnostiacute Každyacute

Rozsah

Naacuteklady

__________________________________________________________________________________________

z těchto diacutelčiacutech ciacutelů by měl byacutet tzv SMART což je akronym vytvo enyacute z počaacutetečniacutech piacutesmen slov Specific (konkreacutetniacute) Measurable (mě itelnyacute) Attainable (dosažitelnyacute realistickyacute) Relevant (podstatnyacute majiacuteciacute souvislost) a Time-Bound (časově ohraničenyacute)

Každyacute projekt prochaacuteziacute několika faacutezemi životniacuteho cyklu PMBOK rozlišuje celkem 4 faacuteze ndash

nastartovaacuteniacute projektu organizace a p iacuteprava realizace projektu a uzav eniacute projektu Každaacute faacuteze je ukončena pevně danyacutem vyacutestupem Prvniacute faacuteze projektu končiacute vytvo eniacutem projektoveacute charty (zaacutekladniacute listiny projektu) druhaacute vytvo eniacutem plaacutenu iacutezeniacute projektu t etiacute vytvo eniacutem projektoveacuteho produktu a čtvrtaacute p edaacuteniacutem projektoveacuteho produktu do užiacutevaacuteniacute administrativniacuteho uzav eniacute a archivaciacute projektoveacute dokumentace (viz Obr 2)

Obraacutezek 0-2Faacuteze životniacuteho cyklu projektu

Zdroj Skalickyacute a kol 2010 str 120

Projektu obvykle p edchaacuteziacute p edprojektovaacute faacuteze jejiacutemž ciacutelem je posoudit proveditelnost

daneacuteho zaacuteměru Po ukončeniacute projektu naacutesleduje poprojektovaacute faacuteze kteraacute maacute za ciacutel analyzovat

průběh ukončeneacuteho projektu a vziacutet si z něj ponaučeniacute pro p iacuteštiacute projekty

Užitečnyacutem naacutestrojem pro plaacutenovaacuteniacute i monitorovaacuteniacute průběhu projektu je logickyacute raacutemec kteryacute

shrnuje hlavniacute uacutedaje o projektu a stanoviacute jakeacute ciacutele vyacutestupy a aktivity budou realizovaacuteny

jakaacutelogickaacute propojeniacute mezi nimi existujiacute jakeacute jsou požadavky na čas a zdroje jakaacute jsou rizika a p edpoklady projektu a jakeacute (a jak) budeme použiacutevat indikaacutetory hodnoceniacute průběhu projektu

Zaacutekladem pro plaacutenovaacuteniacute projektu je rozklad pot ebnyacutech činnostiacute do tzv hierarchickeacute

struktury činnostiacute (Work Breakdown Structure) pro kterou se běžně použiacutevaacute zkratka WBS Tu lze graficky znaacutezornit v podobě stromu a uspo aacutedat do tabulky kde je pro každou činnost specifikovaacutena p edpoklaacutedanaacute doba trvaacuteniacute a vazby mezi činnostmi Proces tvorby WBS

sloužiacute k nalezeniacute a zp ehledněniacute všech činnostiacute pot ebnyacutech k dodaacuteniacute vyacutestupů Spraacutevně vytvo enaacute WBS je p edpokladem toho že se nezapomene na nic důležiteacuteho a je takeacute pojistkou že se nebudou dělat zbytečneacute činnosti Postupujeme shora dolů - od nejobecnějšiacutech popisů p es podrobnějšiacute činnosti až po konkreacutetniacute pracovniacute baliacuteky

WBS je podkladem pro vytvo eniacute časoveacuteho plaacutenu (harmonogramu schedule) projektu kteryacute

je obvykle znaacutezorněn ve formě Ganttova diagramu (ukaacutezka viz obr 12-3) V každeacutem

projektu musiacutete věnovat největšiacute pozornost kritickeacute cestě což je cesta složenaacute z uacutekolů ktereacute

__________________________________________________________________________________________

nemajiacute časoveacute rezervy Pokud dojde k opožděniacute uacutekolu na kritickeacute cestě znamenaacute to prodlouženiacute celeacuteho projektu pokud neniacute toto opožděniacute kompenzovaacuteno v pozdějšiacutech uacutekolech na kritickeacute cestě Uacutekoly ležiacuteciacute na kritickeacute cestě jsou na obr 123 zvyacuterazněny červenou barvou

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Obraacutezek 0-3 Přiacuteklad Ganttova diagramu

__________________________________________________________________________________________

Dalšiacutem krokem v plaacutenovaacuteniacute projektu je vytvo eniacute tabulky zdrojů a naacutekladů na zdroje Poteacute

co zdroje p i adiacuteme činnostem můžeme vygenerovat rozpočet a maacuteme vytvo eny zaacutekladniacute plaacuteny projektu Nesmiacuteme však zapomenout na dalšiacute projektoveacute plaacuteny plaacuten iacutezeniacute rizik kvality komunikace dokumentace

Projekt neprobiacutehaacute ve vzduchopraacutezdnu jeho p iacutepravu i průběh mohou ovlivnit různeacute zaacutejmoveacute

skupiny tzv stakeholders Někte iacute z nich budou vaacuteš projekt podporovat někte iacute se budou snažit o změny projektu nebo jeho uacuteplneacute zastaveniacute Musiacutete se snažit včas identifikovat možneacute stakeholdery stanovit stupeň jejich zaacutejmu na projektu a stupeň jejich vlivu a vypracovat komunikačniacute strategie ktereacute se budou lišit podle ciacuteloveacute skupiny

Podrobněji se s projektovyacutem iacutezeniacutem seznaacutemiacutete v p edmětu Projektovyacute management kde se

mj naučiacutete jak pracovat s programem MS Project kteryacute vaacutem může vyacuteznamně pomoci jak p i plaacutenovaacuteniacute času a zdrojů tak p i realizaci projektu

122 iacutezeniacute rizik

Každaacute lidskaacute činnost tedy i projekt maacute určitaacute rizika Rizikem rozumiacuteme udaacutelost kteraacute může nastat s určitou pravděpodobnostiacute a může činnost ovlivnit nep iacuteznivyacutem způsobem Rizikům se můžeme maacutelokdy zcela vyhnout ale musiacuteme na ně byacutet p ipraveni naplaacutenovat akce ktereacute by mohly sniacutežit pravděpodobnost nebo dopad rizika p iacutepadně p ipravit akce sloužiacuteciacute ke zmiacuterněniacute dopadů rizika v p iacutepadě že nastane Nejde o zbytečnou praacuteci pokud už k riziku dojde a lideacute

jsou vystaveni časoveacutemu stresu často chybujiacute Piloti operaacuteto i elektraacuteren a chemiček apod musiacute znaacutet co v rizikovyacutech situaciacutech dělat a jak se chovat Udaacutelostem ktereacute mohou ovlivnit

činnost pozitivně budeme iacutekat p iacuteležitosti a budeme se snažit jich využiacutet

Zaacutekladniacutemi parametry pro hodnoceniacute rizika jsou jeho pravděpodobnost a dopad Obvykle

začiacutenaacuteme kvalitativniacutem hodnoceniacutem ndash pravděpodobnosti i dopady obvykle hodnotiacuteme na škaacutele velmi niacutezkaacute ndash niacutezkaacute ndash st edniacute ndash st edně velkaacute - nebo podobneacute vyacutesledkem je tzv matice

rizik viz obr 124

Obraacutezek 0-4 Matice rizik

1 2 3 4 5

pravděpodobnost

__________________________________________________________________________________________

Tabulka 0-1 Přiřazeniacute hodnot pravděpodobnosti a dopadu rizika

Kvalitativniacute hodnoceniacute pak p evedeme na semikvantitativniacute v němž kvalitativniacutem stupňům p i adiacuteme numerickeacute vyjaacuted eniacute (viz sloupce pravděpodobnost a dopad v tab 121 dopad A je

stupnice lineaacuterniacute dopad B geometrickaacute kterou je vhodneacute použiacutet vyskytujiacute-li se velice

zaacutevažnaacute rizika s malou pravděpodobnostiacute nap paacuted z lešeniacute) Upozorňujeme že uvedeneacute stupnice hodnoceniacute jsou pouze ilustrativniacute pro svůj projekt je můžete definovat podle pot eby

Součin hodnoceniacute pravděpodobnosti a dopadu pak určuje zaacutevažnost rizika Nejzaacutevažnějšiacute rizika jsou pak v matici rizik v praveacutem horniacutem rohu (červenaacute) nejmeacuteně zaacutevažnaacute v leveacutem

dolniacutem (zelenaacute) U nejzaacutevažnějšiacutech rizik se musiacuteme snažit o sniacuteženiacute jejich pravděpodobnosti nebo dopadu (p iacutepadně obou) abychom je posunuli do st edniacute ndash modreacute zoacuteny Pro každeacute riziko bychom měli miacutet p ipraven způsob jeho ošet eniacute kteryacute vede buď ke sniacuteženiacute zaacutevažnosti nebo

ndash v p iacutepadě že riziko nastane ndash naacutepravnaacute opat eniacute kteraacute je t eba proveacutest ke zmiacuterněniacute jeho naacutesledků Každeacute riziko by mělo miacutet sveacuteho vlastniacuteka (člověka kteryacute ho monitoruje a p iacutepadně provaacutediacute pot ebneacute zaacutesahy) Riziku často p edchaacuteziacute určiteacute signaacutely (spouštěče) upozorňujiacuteciacute na

to že by riziko mohlo nastat Takoveacute signaacutely je t eba sledovat a proveacutest p edběžnaacute opat eniacute

Pokud vaše auto začne vydaacutevat podez eleacute zvuky nap začne drnčet kolo je dobreacute zastavit a utaacutehnout šrouby d iacutev než kolo upadne

Data tyacutekajiacuteciacute se rizik shrnujeme do tzv registru rizik kteryacute obsahuje identifikaacutetor rizika

jeho pravděpodobnost a dopad vlastniacuteka spouštěče a naacutepravnaacute opat eniacute Rizika je t eba monitorovat a počiacutetat s tiacutem že se s časem měniacute Nap v průběhu projektu některaacute rizika mohou nastat jen v určiteacute faacutezi projektu a jakmile je tato faacuteze dokončena už k nim nemůže dojiacutet Mohou se ale objevit rizika novaacute Registr rizik je tedy t eba průběžně upravovat

S iacutezeniacutem rizik projektů se podrobněji seznaacutemiacutete v p edmětu Projektovyacute management (KPMPM) a s obecnějšiacutem pojetiacutem rizik a jejich iacutezeniacutem v p edmětu Risk management

podniku (KPMRMP)

123 iacutezeniacute změn

Ve většině p iacutepadů průběh jakeacutekoliv činnosti neprobiacutehaacute podle plaacutenu bohužel častěji se setkaacutevaacuteme s negativniacutemi než pozitivniacutemi odchylkami Pokud zjistiacuteme že se skutečnyacute průběh od plaacutenu lišiacute musiacuteme p ipravit a realizovat pot ebneacute změny Podněty ke změnaacutem mohou p ichaacutezet jak z vnit niacuteho tak z vnějšiacuteho prost ediacute organizace

P iacuteklady podnětů ke změnaacutem z vnit niacuteho prost ediacute dochaacuteziacute ke zpožděniacute proti plaacutenu nebo k růstu naacutekladů zhoršuje se produktivita pracovniacute moraacutelka apod Ale i lepšiacute vyacutesledky než plaacutenovaneacute ktereacute se mohou staacutet podnětem nap k procesniacutem inovaciacutem

pravděpodobnost dopad

1 Velmi niacutezkaacute 00 ndash 02 1 1

2 Niacutezkaacute 02 ndash 04 2 2

3 St edniacute 04 ndash 06 3 4

4 Vysokaacute 06 ndash 08 4 8

5 Velmi vysokaacute 08 ndash 10 5 16

__________________________________________________________________________________________

P iacuteklady podnětů ke změnaacutem z vnějšiacuteho prost ediacute změny v legislativě změna požadavků zaacutekazniacuteků P iacuteklad postupu iacutezeniacute změn je uveden na obr 125

Obraacutezek 0-5 Proces řiacutezeniacute změny projektu

Zdroj httpwwwprojektmanazerczkurzsouborymodul-cc2pdf str 8

__________________________________________________________________________________________

124 Manažerskeacute rozhodovaacuteniacute

Jednou ze zaacutekladniacutech roliacute každeacuteho manažera je rozhodovaacuteniacute a uacutespěšnost rozhodovaacuteniacute je jedniacutem z hlavniacutech kriteacuteriiacute hodnoceniacute každeacuteho manažera

Daniel Kahneman nositel Nobelovy ceny za ekonomii z r 2002 a zakladatel behavioraacutelniacute

ekonomie ve sveacute knize Myšleniacute pomaleacute myšleniacute rychleacute (Kahneman 2014) Rozlišuje tzv myšleniacute rychleacute založeneacute p edevšiacutem na intuici a myšleniacute pomaleacute vychaacutezejiacuteciacute z racionaacutelniacuteho

hodnoceniacute Zaacuteklady rychleacuteho myšleniacute vychaacuteziacute z evoluce člověka a jsou pevně zabudovaacuteny v mozku pro situace ve kteryacutech je nutneacute se rozhodovat rychle neboť dochaacuteziacute nap k ohroženiacute života Jejich vyacutehodou je rychlaacute reakce na podněty nevyacutehodou pak malaacute flexibilita a často obtiacutežneacute p estaveniacute na měniacuteciacute se situace

Myšleniacute pomaleacute využiacutevaacute modelů a simulaciacute a v zaacutesadě je můžeme rozdělit na rozhodovaacuteniacute za jistoty rizika a nejistoty v zaacutevislosti na znalosti budouciacutech tzv stavů světa a jejich pravděpodobnostiacute

Rozhodovaacuteniacute za jistoty znaacuteme vyacuteslednyacute stav světa s jistotou (p iacuteklad uacutelohy

operačniacuteho vyacutezkumu)

Rozhodovaacuteniacute za rizika znaacuteme stavy světa a jejich pravděpodobnosti (p zavedeniacute noveacuteho produktu a jeho podiacutel na trhu odhadnutyacute marketingovyacutem průzkumem)

Rozhodovaacuteniacute za nejistoty znaacuteme stavy světa ale neznaacuteme jejich pravděpodobnosti

(p zavedeniacute noveacuteho produktu na dosud neznaacutemeacute trhy

Ve vyacuteše uvedenyacutech p iacutepadech jde o rozhodovaacuteniacute v situaci kdy nemaacuteme tzv inteligentniacuteho

protihraacuteče Uacutelohy v nichž vystupuje takovyacute protihraacuteč kteryacute může reagovat na vaše rozhodnutiacute ešiacute teorie her

Proces rozhodovaacuteniacute maacute naacutesledujiacuteciacute kroky

1 Identifikace ndash sběr analyacuteza a vyhodnocovaacuteniacute informaciacute identifikace situaciacute ktereacute vyžadujiacute ešeniacute

2 Analyacuteza a formulace probleacutemu ndash stanoveniacute zaacutekladniacutech prvků určeniacute p iacutečin vzniku probleacutemu a ciacutelů jeho ešeniacute (stav ktereacuteho maacute byacutet ešeniacutem rozhodovaciacuteho probleacutemu dosaženo)

3 Stanoveniacute kriteacuteriiacute hodnoceniacute ndash pro posuzovaacuteniacute a hodnoceniacute variant ešeniacute

4 Tvorba variant ešeniacute ndash nalezeniacute a formulace variant vedouciacutech k ešeniacute

5 Stanoveniacute důsledků variant z hlediska vybranyacutech kriteacuteriiacute

6 Hodnoceniacute variant vyacuteběr varianty určeneacute k realizaci (optimaacutelniacute) nebo preferenčniacute uspo aacutedaacuteniacute variant

7 Realizace implementace vybraneacute varianty

8 Monitorovaacuteniacute a kontrola ndash stanoveniacute odchylek vzhledem ke stanovenyacutem ciacutelům p iacuteprava a realizace naacutepravnyacutech opat eniacute korekce ciacutelů pokud nebyly stanoveny realisticky

Pro určeniacute p iacutečin probleacutemu můžeme použiacutet nap diagramu p iacutečin a naacutesledků (obr 126)

Paretovu analyacutezu nebo některou z dalšiacutech technik o kteryacutech se viacutece dozviacutete v dalšiacutem studiu

__________________________________________________________________________________________

Obraacutezek 0-6 Diagram přiacutečin a naacutesledků (FMEA diagram rybiacute kosti Ishikawův diagram)

Kriteacuteria hodnoceniacute sloužiacute k posouzeniacute vyacutehodnosti jednotlivyacutech variant z hlediska dosaženiacute (stupně plněniacute) diacutelčiacutech ciacutelů Mnohou byacutet kvalitativniacute nebo kvantitativniacute ve většině p iacutepadů ešiacuteme viacutecekriteriaacutelniacute rozhodovaciacute uacuteloh u nichž je vyacuteznam kriteacuteriiacute vyjaacuted en jejich vahou

P i tvorbě variant můžeme využiacutevat různyacutech technik podpory kreativity

S metodami hodnoceniacute variant a jejich počiacutetačovou podporou se podrobněji seznaacutemiacutete v p edmětu KPMRMP

Projekt p edstavuje dočasnou snahu vynaloženou za uacutečelem dosaženiacute unikaacutetniacuteho produktu

Každyacute projekt maacute omezeniacute kteraacute často shrnujeme pod pojmem projektovyacute trojuacutehelniacutek s vrcholy čas naacuteklady a rozsah

Každyacute z diacutelčiacutech ciacutelů projektu by měl byacutet SMART o Specific (konkreacutetniacute)

o Measurable (mě itelnyacute) o Attainable (dosažitelnyacute realistickyacute) o Relevant (podstatnyacute majiacuteciacute souvislost)

o Time-Bound (časově ohraničenyacute)

Zaacutekladem pro plaacutenovaacuteniacute projektu je rozklad pot ebnyacutech činnostiacute hierarchickeacute struktury činnostiacute (Work Breakdown Structure WBS) jako zaacutekladu tvorby časoveacuteho plaacutenu kteryacute je obvykle znaacutezorněn ve formě Ganttova diagramu

Kritickaacute cesta je složenaacute z uacutekolů ktereacute nemajiacute časovou rezervu Identifikace zdrojů naacutekladů na zdroje a p i azeniacute zdrojů uacutekolům je vyacutechodiskem

tvorby finančniacuteho plaacutenu a rozpočtu projektu

__________________________________________________________________________________________

Dalšiacutemi plaacuteny projektu jsou plaacuteny rizik kvality komunikace Riziko je udaacutelost kteraacute může ovlivnit průběh jakeacutekoli lidskeacute činnosti Zaacutekladniacutemi charakteristikami rizika jsou pravděpodobnost toho že nastane a jeho

dopad obvykle vyjaacuted enyacute v termiacutenech vyvolaneacute škody Zaacutevažnost rizik hodnotiacuteme s pomociacute matice rizik Popisy rizik jsou formalizovaacuteny

v registru rizik

Většina činnostiacute neprobiacutehaacute podle plaacutenu p i odchylkaacutech realizace od plaacutenu je nutno p istoupit ke změnaacutem Proces iacutezeniacute změn lze popsat diagramem

Manažerskeacute rozhodovaacuteniacute je jednou ze zaacutekladniacutech roliacute manažera Typy rozhodovaciacutech uacuteloh jsou určeny znalostiacute stavů světa a jejich pravděpodobnostiacute

(rozhodovaacuteniacute za jistoty rizika nejistoty)

Proces rozhodovaacuteniacute lze rozložit na 8 kroků ktereacute lze podpo it různyacutemi technikami

KPMPM Projektovyacute management XXXX 5

KPMRPM Risk management podniku XXXX 7

1 Co je projekt a jakaacute jsou jeho zaacutekladniacute omezeniacute

2 Vysvětlete zkratku SMART 3 Co je hierarchickaacute struktura činnostiacute (WBS) k čemu sloužiacute a jakaacute je typickaacute

reprezentace časoveacuteho plaacutenu

4 Co je kritickaacute cesta a co znamenaacute prodlouženiacute uacutekolu ležiacuteciacuteho na kritickeacute cestě

5 Jak se vytvaacute iacute finančniacute plaacuten a rozpočet projektu

6 Jakeacute jsou dalšiacute plaacuteny projektu

7 Co je riziko a jakeacute jsou jeho zaacutekladniacute charakteristiky

8 Jak hodnotiacuteme zaacutevažnost rizik

9 Co je registr rizik a jakeacute položky obsahuje

10 Popište proces iacutezeniacute změn

11 Jakaacute je role manažerskeacuteho rozhodovaacuteniacute

12 Jakeacute znaacutete typy rozhodovaciacutech uacuteloh

13 Popište proces rozhodovaacuteniacute

127 Doporučenaacute literatura Skalickyacute J Jermaacute M Svoboda J (2010) Projektovyacute management a pot ebneacute kompetence Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita v Plzni

__________________________________________________________________________________________

Doležal J Maacutechal P Lacko B(2009) Projektovyacute management podle IPMA Praha Grada Publishing

Kahneman D (2012) Myšleniacute rychleacute a pomaleacute BrnoJan Melvil Publishing

Fotr J Švecovaacute L a kol (2010) Manažerskeacute rozhodovaacuteniacute Praha Ekopress

Vacek J (2008) Rozhodovaacuteniacute za rizika a nejistoty Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita v Plzni

13 Internacionalizace podnikaacuteniacute KPMZAP

__________________________________________________________________________________________

13 Internacionalizace podnikaacuteniacute (Miroslav Pavlaacutek)

Obsah 13 Internacionalizace podnikaacuteniacute 227

131 Internacionalizačniacute strategie podniků 228

Seznam tabulek Tabulka 13-1 Dimenze image země 231

Tabulka 13-2 Doporučeniacute ke zmiacuterněniacute psychickeacute distance na uacuterovni staacutetu 231

Tabulka 13-3 Doporučeniacute ke zmiacuterněniacute psychickeacute distance pro hospodaacuteřskeacute komory 232

Tabulka 13-4 Doporučeniacute ke zmiacuterněniacute psychickeacute distance pro firmy 232

Tabulka 13-5 Zaacutejem o spolupraacuteci se zahraničniacutem obchodniacutem partnerem 237

Tabulka 13-6 Jakeacute byly důvody strategickeacuteho partnerstviacute 237

Tabulka 13-7 Služby po kteryacutech je poptaacutevka ze strany českyacutech podnikatelů 239

Tabulka 13-8 Naacutevaznost na předměty FEK 240

__________________________________________________________________________________________

Kliacutečovaacute slova internacionalizace podniků motivy spolupraacutece se zahraničniacutemi partnery internacionalizačniacute strategie a dimenze posuzovaacuteniacute zahraničniacuteho trhu psychickaacute distance

internacionalizace dle Koncepce podpory MSP na obdobiacute let 2014 ndash 2020 Operačniacute program Podnikaacuteniacute a inovace pro konkurenceschopnost nejčastějšiacute formy internacionalizace podniků překaacutežky internacionalizace MSP Exportniacute strategie ČR do roku 2020 ekonomickaacute diplomacie Manuaacutel pro exporteacutery

131 Internacionalizačniacute strategie podniků Internacionalizaciacute podniků chaacutepeme jejich zapojovaacuteniacute se do mezinaacuterodniacuteho podnikatelskeacuteho prostřediacute Dle Kubiacutečkoveacute1 bdquoWelch a Luostarinen2

chaacutepou

internacionalizačniacute proces jako bdquoproces zvyacutešeniacute uacutečasti v mezinaacuterodniacutech operaciacutechldquo Pojetiacute

1 Kubiacutečkovaacute L (2013) Faktory uacutespěchu v internacionalizačniacutem procesu MSP podnikajiacuteciacutech v oblasti ICT

Zdroj httpwwwsluczopfczinformaceacta-academica-karviniensiacasopisy-aakaak-rocnik-2013docs-3-

2013Kubickovapdf

2 Welch L S and Luostarinen R K (1988) Internationalization Evolution of a Concept Journal of General

Management 14 (2) s 36-64

Ciacutele

Vysvětlit pojem bdquointernacionalizace podnikůldquo Seznaacutemit se s hlavniacutemi motivy spolupraacutece se zahraničniacutemi partnery Diskutovat varianty internacionalizačniacutech strategiiacute pro maleacute a středniacute

podniky

Specifikovat dvě zaacutekladniacute dimenze posuzovaacuteniacute zahraničniacuteho trhu Charakterizovat doporučeniacute ke sniacuteženiacute psychickeacute distance na uacuterovni

staacutetu hospodaacuteřskyacutech komor a firem Charakterizovat globaacutelniacute ciacutel Koncepce podpory MSP na obdobiacute let

2014 - 2020

Diskutovat otaacutezku internacionalizace MSP dle Koncepce podpory

MSP na obdobiacute let 2014 ndash 2020

Vysvětlit nejčastějšiacute formy internacionalizace podniků Specifikovat překaacutežky internacionalizace MSP Charakterizovat proces vyacuteběru strategickeacuteho partnera Charakterizovat ciacutele Exportniacute strategie ČR do roku 2020 Specifikovat možnosti podpory českyacutem exporteacuterům Vysvětlit pojem bdquoekonomickaacute diplomacieldquo

__________________________________________________________________________________________

internacionalizace je v odborneacute literatuře velice rozdiacutelneacute u různyacutech autorů např Beamish3

chaacutepe internacionalizaci jako proces kteryacutem firmy zvyšujiacute sveacute povědomiacute o přiacutemeacutem a nepřiacutemeacutem vlivu mezinaacuterodniacutech transakciacute na jejich budoucnost a vytvaacuteřiacute a řiacutediacute transakce s ostatniacutemi zeměmi Dalšiacute definici internacionalizace uvaacutediacute např Břečkovaacute4

(2003) kteraacute chaacutepe

internacionalizaci jako proces zapojeniacute firmy do mezinaacuterodniacutech transakciacute na zaacutekladě formy a miacutery zapojeniacuteldquo konec citace

Prvořadyacutem důvodem hledaacuteniacute strategickeacuteho partnera je zajistit nebo zlepšit hospodaacuteřskeacute postaveniacute firmy a umožnit jiacute čelit konkurenčniacutem tlakům Mezi hlavniacute motivy spolupraacutece se

zahraničniacutemi partnery patřiacute 1 možnost vstupu na noveacute trhy

2 přiacutestup ke kapitaacutelu

3 přiacutestup k novyacutem technologiiacutem

4 rozmělněniacute rizika v podnikaacuteniacute

Dle Kubiacutečkoveacute5 bdquojsou v odborneacute literatuře v souvislosti s internacionalizačniacutem procesem často diskutovaacuteny rozdiacutelneacute možnosti velkyacutech společnostiacute a na druheacute straně malyacutech a středniacutech podniků Strategiiacute jak může malyacute a středniacute podnik usilovat o internacionalizaci může byacutet několik Jednou z možnostiacute je změřeniacute se na typ produktu kteryacute danaacute firma vyraacutebiacute

neboť praacutevě typ produktu může byacutet kliacutečovyacutem faktorem ovlivňujiacuteciacutem internacionalizačniacute proces firmy Zvyšujiacuteciacute se konkurence na globaacutelniacutech trziacutech vede ke zkracovaacuteniacute životniacuteho cyklu vyacuterobku a zejmeacutena k vyššiacute intenzitě inovace Kratšiacute životniacute cyklus vyacuterobku klade důraz na hledaacuteniacute novyacutech přiacuteležitostiacute a hlavně na jejich spraacutevně načasovaneacute a rychleacute využitiacute Kratšiacute životniacute cyklus vyacuterobku znamenaacute i kratšiacute čas ve ktereacutem se vraacutetiacute nazpět investice vloženeacute do vyacutevoje produktu Proto se firmy a to zejmeacutena ty s malyacutem domaacuteciacutem trhem potřebujiacute uplatnit na globaacutelniacutech trziacutech aby snaacuteze rozmělnily sveacute naacuteklady např naacuteklady na vyacutezkum a vyacutevoj

vyacuterobku Dalšiacutem faktorem uacutespěchu na mezinaacuterodniacutem trhu jsou zkušenosti zakladatelů (či manažerů) firmy Mezinaacuterodniacute zkušenosti byacutevajiacute definovaacuteny jako porozuměniacute a realistickeacute vniacutemaniacute operaciacute rizika a vyacutenosů na zahraničniacutech trziacutech S vyššiacutemi zkušenostmi firmy klesaacute averze vůči riziku spojeneacuteho s investovaacuteniacutem většiacuteho množstviacute kapitaacuteluldquo konec citace Internacionalizace se v důsledku globalizace a propojovaacuteniacute ekonomik stala nutnostiacute i pro maleacute a středniacute podniky Za vhodnou internacionalizačniacute strategii můžeme vzhledem k charakteru činnostiacute malyacutech a středniacutech podnikatelů považovat přeshraničniacute regionaacutelniacute spolupraacuteci Přeshraničniacute regionaacutelniacute spolupraacutece umožňuje podnikatelům vstoupit na noveacute trhy při uacutespoře naacutekladů a při přiacutestupu k zahraničniacutemu know-how Pokud jde o

proces internacionalizace malyacutech a středniacutech podniků (daacutele jen bdquoMSPldquo) za zaacutesadniacute jsou považovaacuteny tyto oblasti6

3 Beamish P W (1990) The Internationalization Process for Smaller Ontario Firms A Research Agenda in

Rugman A (ed) Research in Global Business Management Volume 1 Greenwich CO JAI Press s 77-92

4 Břečkovaacute P (2003) Expanze českyacutech malyacutech a středniacutech firem na zahraničniacute trhy

Zdroj httpwwwfcevutbrczvedadk2003textypdf5-1npbreckovapdf

2013Kubickovapdf

6 Podpora internacionalizace malyacutech a středniacutech podniků mdash Vyacuteběr osvědčenyacutech postupů Evropskaacute komise

Generaacutelniacute ředitelstviacute pro podniky a průmysl Lucemburk Uacuteřad pro uacuteředniacute tisky Evropskyacutech společenstviacute 2008 Zdrojhttpeceuropaeuenterprisepoliciessmefilessupport_measuresinternationalisationinternat_best_cspdf

__________________________________________________________________________________________

1 Zlepšovaacuteniacute informovanosti a poskytovaacuteniacute relevantniacutech informaciacute Prosazovaacuteniacute většiacute internacionalizace mezi MSP je důležiteacute avšak ke zlepšeniacute informovanosti nestačiacute pouze upozornit na přiacutenosy internacionalizace ale takeacute na programy podpory dostupneacute pro MSP ktereacute se rozhodnou internacionalizovat Poskytovaacuteniacute relevantniacutech

informaciacute o internacionalizaci malyacutem a středniacutem podnikům je velice rozsaacutehlaacute oblast Dostupnost těchto informaciacute je nezbytnaacute pro rozhodovaciacute proces MSP neboť jim umožňuje plaacutenovat internacionalizačniacute strategii Jednaacute se zejmeacutena o tyto informace

informace pomaacutehajiacuteciacute s vyhledaacutevaacuteniacutem partnerů informace o zahraničniacutech trziacutech informace o možnostech přeshraničniacute spolupraacutece a vytvaacuteřeniacute siacutetiacute spolupraacutece Siacutetě ze

sveacute podstaty usnadňujiacute interakci mezi společnostmi a organizacemi sdiacutelejiacuteciacutemi společneacute ciacutele nebo zaacutejmy a představujiacute zdroj vyacutehodnyacutech synergiiacute umožňujiacute dělbu naacutekladů lepšiacute nebo rychlejšiacute přiacutestup k novyacutem technologiiacutem zlepšenyacute přiacutestup k potenciaacutelniacutem obchodniacutem partnerům atd Vztahy vytvořeneacute uvnitř nebo prostřednictviacutem těchto siacutetiacute jsou tradičně kliacutečovyacutem naacutestrojem pomaacutehajiacuteciacutem MSP rozšiřovat jejich činnosti do zahraničiacute a vynikajiacuteciacutem naacutestrojem pro vyhledaacutevaacuteniacute technologiiacute a know-how

2 Rozvoj lidskyacutech zdrojů MSP se vyznačujiacute pružnostiacute a vyacutebornou schopnostiacute inovovat a přizpůsobovat se ale vstup na mezinaacuterodniacute trhy vyžaduje dalšiacute schopnosti manažerskeacute dovednosti a dlouhodobě dostupneacute lidskeacute zdroje ktereacute umožniacute realizovat strategii internacionalizace bez narušeniacute každodenniacute obchodniacute činnosti I když si to MSP samy někdy uacuteplně neuvědomujiacute toto je jedna z hlavniacutech překaacutežek jimž čeliacute když uvažujiacute o internacionalizaci mnoho MSP nemaacute některeacute potřebneacute dovednosti a hlavně čas potřebnyacute pro zahaacutejeniacute mezinaacuterodniacutech aktivit 3 Podpora finančniacutech potřeb spojenyacutech s internacionalizaciacute Internacionalizace vystavuje podnik dalšiacutem finančniacutem tlakům Všechna šetřeniacute MSP ukazujiacute

že tato skutečnost společně se ziacuteskaacuteniacutem přiacutestupu k bdquohodnotnyacutem informaciacutemldquo zaujiacutemaacute předniacute miacutesto v seznamu priorit MSP jednaacute se o hlavniacute probleacutemy s nimiž se MSP potyacutekajiacute při uacutevahaacutech o zahaacutejeniacute mezinaacuterodniacutech aktivit

Internacionalizaci podmiňujiacute vedle tzv tvrdyacutech faktorů jako je napřiacuteklad kupniacute siacutela na daneacutem trhu takeacute měkkeacute faktory jako kultura hodnoty a normy nebo mentalita obyvatelstva

Při prvotniacute volbě vhodnyacutech zemiacute hrajiacute vyacuteznamnou roli vedle věcnyacutech důvodů a strategickyacutech omezeniacute takeacute postoje managementu firmy ktereacute jsou vytvaacuteřeny sympatiemi nebo naopak averziacute k určityacutem zemiacutem Subjektivniacute vlivy manažera na rozhodovaciacute procesy jsou zdůrazňovaacuteny předevšiacutem u malyacutech a středniacutech podniků ve kteryacutech zaujiacutemaacute osobnost podnikatele centraacutelniacute postaveniacute

Při posuzovaacuteniacute zahraničniacuteho trhu rozlišujeme dvě zaacutekladniacute dimenze8 Prvniacute dimenze se

vztahuje k všeobecneacutemu vniacutemaacuteniacute země tzn k vniacutemaacuteniacute kultury obyvatelstva nebo politiky

Tato dimenze je označovaacutena jako general country attributes (GCA) Druhaacute dimenze image

země je specifičtějšiacute neboť se jednaacute o image v daneacute zemi vyraacuteběnyacutech produktů a z daneacute země

pochaacutezejiacuteciacutech firem a značek Jednaacute se o tzv dimenzi produktovou ndash general product

attributes (GPA)

7 Hodicovaacute R (2011) Psychickaacute distance a internacionalizace malyacutech a středniacutech podniků Empirickeacute šetřeniacute

na přiacutekladu sasko-českeacuteho pohraničiacute Grada Publishing 8 Hodicovaacute R (2011) Psychickaacute distance a internacionalizace malyacutech a středniacutech podniků Empirickeacute šetřeniacute

na přiacutekladu sasko-českeacuteho pohraničiacute Grada Publishing

__________________________________________________________________________________________

Tabulka 13-1 Dimenze image země

Dimenze

image země

Subdimenze

(kategorie)

Přiacuteklady

Dimenze

vztahujiacuteciacute se

k zemi jako

Politicko ndash praacutevniacute

podmiacutenky

Vlaacuteda politickaacute svoboda vnitřniacute stabilita raacutemcoveacute praacutevniacute podmiacutenky přeshraničniacute spolupraacutece

Ekonomickeacute

podmiacutenky

Měnovaacute stabilita inflace nezaměstnanost přiacutemeacute zahraničniacute investice mzdoveacute naacuteklady produktivita

Demografickeacute

podmiacutenky

Struktura obyvatelstva a jejiacute vyacutevoj

Geografickeacute

podmiacutenky

Geografickaacute poloha velikost země zaacutesoby nerostnyacutech surovin

Stupeň rozvoje země

Životniacute uacuteroveň uacuteroveň vzdělaacuteniacute infrastruktura technickyacute a technologickyacute pokrok stupeň industrializace

Společnostmentalita obyvatelstva

Tradice kulturniacute rozmanitost kulturniacute otevřenost hodnoty ve společnosti (individualismuskolektivismus postaveniacute žen)

Země obecně Znaacutemost a pověst země v zahraničiacute země jako turistickyacute ciacutel zaacutejem o zemi v zahraničiacute

Produktovaacute

a firemniacute

dimenze

Produkty a firmy

daneacute země jako celek

Servis spolehlivost kvalita bezpečnost produktů prestiž vyacutekonnost firem přiacutestup k životniacutemu prostřediacute vyacutezkum a vyacutevoj postaveniacute firem v mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute

podnikatelskaacute etika styl vedeniacute firemniacute kultura

Typickeacute (specifickeacute)

vyacuterobniacute kompetence

Typickaacute odvětviacute značky reprezentativniacute produkty speciality

Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute dle Hodicovaacute (2011)9

Pocity cizosti k určityacutem zemiacutem mohou byacutet odstraněny resp zmiacuterněny pouze eliminaciacute faktorů ktereacute jen způsobujiacute Ke sniacuteženiacute vniacutemaacuteniacute cizosti mohou přispět nejen instituce na staacutetniacute uacuterovni ale takeacute hospodaacuteřskeacute komory a samotniacute podnikateleacute Tabulka 13-2 Doporučeniacute ke zmiacuterněniacute psychickeacute distance na uacuterovni staacutetu

Doporučeniacute ke zmiacuterněniacute psychickeacute distance na uacuterovni staacutetu

Opatřeniacute ke sniacuteženiacute psychickeacute distance

Konkreacutetniacute přiacuteklady opatřeniacute

Zlepšeniacute vniacutemaacuteniacute domaacuteciacuteho trhu v zahraničiacute

Zvyacutešeniacute informovanost o mateřskeacute zemi v zahraničiacute Odstraněniacute předsudků

Image kampaně (vztaženeacute na zemi jako celek i na jejiacute produkty)

Realizace kulturniacutech a sportovniacutech akciacute (napřiacuteklad zahraničniacutemi centry)

Uacutečast a pořaacutedaacuteniacute vyacutestav a veletrhů

Podpora pobytů zahraničniacutech osob v zemi (stipendia atd)

Zintenzivněniacute přiacutehraničniacutech kooperačniacutech aktivit

Otevřenost vůči přiacutehraničniacutem kooperačniacutem aktivitaacutem

Zvyacutešeniacute informovanosti o investičniacutech a kooperačniacutech možnostech

Podpora přiacutehraničniacutech kooperačniacutech aktivit Podpora jazykoveacute a interkulturniacute kompetence obyvatelstva

Poskytovaacuteniacute informaciacute pro zahraničniacute firmy

Intenzivniacute komunikace všech nabiacutezenyacutech služeb

__________________________________________________________________________________________

Tabulka 13- 3 Doporučeniacute ke zmiacuterněniacute psychickeacute distance pro hospodaacuteřskeacute komory

Doporučeniacute ke zmiacuterněniacute psychickeacute distance pro hospodaacuteřskeacute komory

Praktickaacute realizace staacutetniacutech ciacutelů na regionaacutelniacute uacuterovni

Zvyacutešeniacute informovanosti o mateřskeacute zemi v zemi sousedů

Odstraňovaacuteniacute předsudků zvyacutešeniacute znalostiacute

Pořaacutedaacuteniacute seminaacuteřů a treacuteninků

Tvorba brožur a naacutevodů ke vstupu na trh

Přeshraničniacute burzy praacutece nabiacutedky staacutežiacute Společneacute internetoveacute straacutenky

Zprostředkovaacuteniacute zkušenostiacute Podpora soužitiacute v pohraničiacute Zprostředkovaacuteniacute služeb odborniacuteků na danou zemi Zprostředkovaacuteniacute služeb tlumočniacuteků překladatelů

Tabulka 13- 4 Doporučeniacute ke zmiacuterněniacute psychickeacute distance pro firmy

Doporučeniacute ke zmiacuterněniacute psychickeacute distance pro firmy

Změna perspektivy empatie senzitivita

pro kulturniacute rozdiacutely (interkulturniacute

kompetence)

Uacutečast na interkulturniacutech treacuteninciacutech

Použiacutevaacuteniacute bdquoneutraacutelniacuteholdquo jazyka

Využiacutevaacuteniacute služeb tlumočniacuteků

Zaměstnaacutevaacuteniacute pracovniacuteků se specifickyacutemi znalostmi trhu

Vědomosti a zaacutejem o zemi kooperačniacuteho partnera

Uacutečast na treacuteninciacutech a seminaacuteřiacutech

Využiacutevaacuteniacute publikaciacute o styku s ciziacutemi kulturami

Vzbuzovaacuteniacute sympatie a důvěry

Internetoveacute straacutenky prospekty v ciziacutech jazyciacutech

Zaměstnaacutevaacuteniacute pracovniacuteků se znalostmi ciziacutech jazyků

Ochot učit se jazyk kooperačniacuteho partnera

Hodicovaacute R (2011) Psychickaacute distance a internacionalizace malyacutech a středniacutech podniků Empirickeacute šetřeniacute na přiacutekladu sasko-českeacuteho pohraničiacute Grada Publishing 11

Hodicovaacute R (2011) Psychickaacute distance a internacionalizace malyacutech a středniacutech podniků Empirickeacute šetřeniacute na přiacutekladu sasko-českeacuteho pohraničiacute Grada Publishing

Hodicovaacute R (2011) Psychickaacute distance a internacionalizace malyacutech a středniacutech podniků Empirickeacute šetřeniacute

__________________________________________________________________________________________

Přiacuteklad Staňte se světovyacutemi podnikateli ať vyraacutebiacutete stroje nebo brambory Vychaacutezejme z naacutezoru že celyacute svět byl stvořen proto aby sloužil naacutem a my jsme se narodili abychom sloužili celeacutemu světu Dělejme třeba sebenepatrnějšiacute věc ale dělejme ji nejleacutepe na světě Udělej nejdokonalejšiacute past na myši a svět si vyšlape cestu k tvyacutem dveřiacutem Vy kteřiacute mysliacutete že touha po světoveacutem obchodu jest pro vaacutes nedosažitelnaacute dovolte abych směl vaacutem vypraacutevět něco o sveacutem přiacuteteli Youngovi v Lynnu Massachusetts Před 25 lety obdržel jsem od něho ceniacutek na stroj pro formovaacuteniacute opatků Byl jsem tehdy ještě zcela malyacute švec ale stroj jsem si objednal Často na svyacutech cestaacutech slyacutechal jsem vyslovovat jeho jmeacuteno Dodaacuteval stroje již tehdy do všech čaacutestiacute světa a byl jsem proto přesvědčen že jest velikaacute světovaacute firma Při sveacute naacutevštěvě nalezl jsem Mr Younga s jeho synem v maleacute diacutelně obyčejneacuteho činžaacuteku Oba měli vyhrnuteacute rukaacutevy a plneacute ruce praacutece Tuze jsem se podivil když jsem zjistil že jsou to jediniacute zaměstnanci teacuteto světoveacute firmy a že miacutestnost ve ktereacute jsme byli jest jedinaacute ve ktereacute vyacuterobu provozujiacute Jejich světoveacute obchodniacute spojeniacute vybudoval tisk Maacutelo lidiacute si uvědomuje že k vyacuterobě brambor se leacutepe hodiacute noviny a tiskařskyacute lis než motyka Noviny naacutem povědiacute kdo letos vypěstoval nejchutnějšiacute a nejplodnějšiacute brambory na světě a noviny majiacute povědět celeacutemu světu když se naacutem podařilo vypěstovat nejlepšiacute brambory na světě Holandskyacute sedlaacutek ziacuteskaacute z jedneacute měřice vyacutenos až 20 000- Kč Ovšem zaplatiacute dobrovolně tisiacutece novinaacuteři za noviny a za anonce Starosvětštiacute rolniacuteci nedajiacute sveacutemu novinaacuteři nic a vytěžiacute z jedneacute měřice teacuteměř takeacute tolik teacuteměř nic

Zdroj Tomaacuteš Baťa Uacutevahy a projevy Institut řiacutezeniacute Praha 1990 ISBN 80-7014-024-0

132 Ciacutele podpory internacionalizace českyacutech MSP a vyacuteběr strategickeacuteho partnera

Globaacutelniacutem ciacutelem Koncepce podpory malyacutech a středniacutech podnikatelů na obdobiacute let 2014-2020

je kontinuaacutelniacute posilovaacuteniacute konkurenceschopnosti a ekonomickeacute vyacutekonnosti malyacutech a středniacutech podnikatelů založeneacute na využitiacute a rozvoji jejich inovačniacuteho potenciaacutelu znalostech a vzdělaacutevaacuteniacute13

Kvalifikovaně je otaacutezka internacionalizace malyacutech a středniacutech podniků zpracovaacutena

Ministerstvem průmyslu a obchodu v Koncepci malyacutech a středniacutech podnikatelů na obdobiacute let 2014 ndash 2020 Z tohoto důvodu uvedeme přesnou citaciacute14

Současnaacute vlna globalizace se vyznačuje vyacuteraznyacutem snižovaacuteniacutem překaacutežek obchodu a takeacute dopravniacutech komunikačniacutech a informačniacute naacutekladů a oteviacuteraacute tak velkeacute možnosti i za hranicemi

Evropy Pro mnoheacute maleacute a středniacute podniky však staacutetniacute hranice staacutele představujiacute vyacuteznamnou překaacutežku pro rozšiřovaacuteniacute podnikaacuteniacute a tyto podniky jsou staacutele značně nebo dokonce zcela zaacutevisleacute na svyacutech domaacuteciacutech trziacutech Znepokojivaacute je skutečnost že velkaacute čaacutest malyacutech a středniacutech podniků o internacionalizaci ani neuvažuje přestože již dnes čeliacute na domaacuteciacutem trhu vyacuterazneacute mezinaacuterodniacute konkurenci Aktivniacute internacionalizace naviacutec posiluje růst zvyšuje konkurenceschopnost a podporuje dlouhodobou udržitelnost podniku Zahaacutejeniacute

mezinaacuterodniacutech aktivit je však pro většinu malyacutech společnostiacute staacutele ještě velkyacutem krokem Tyto společnosti většinou nemajiacute zdroje a kontakty ktereacute by je upozornily na vhodneacute obchodniacute přiacuteležitosti potenciaacutelniacute partnery a mezery na zahraničniacutech trziacutech

Mnoha malyacutem a středniacutem podnikatelům kteřiacute se nachaacuteziacute v nejranějšiacutech stadiiacutech internacionalizace chybiacute zdroje a odborneacute znalosti potřebneacute pro rozpoznaacuteniacute obchodniacutech 13

Koncepce malyacutech a středniacutech podnikatelů na obdobiacute let 2014 ndash 2020 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2012 14

Strategickaacute priorita č 3 ndash Podpora internacionalizace MSP In Koncepce malyacutech a středniacutech podnikatelů na obdobiacute let 2014 ndash 2020 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2012

__________________________________________________________________________________________

přiacuteležitostiacute v zahraničiacute nalezeniacute potencionaacutelniacutech obchodniacutech partnerů či partnerů pro technologickou spolupraacuteci osvojeniacute zahraničniacutech obchodniacutech praktik efektivniacute ochranu duševniacuteho vlastnictviacute zvlaacutednutiacute vyacutevozniacutech postupů dovozniacutech předpisů norem a vyacuterobkovyacutech

specializaciacute praacutevniacutech a spraacutevniacutech předpisů marketingovyacutech požadavků apod Za uacutečelem zvlaacutednutiacute těchto překaacutežek a usnadněniacute vstupu na zahraničniacute trhy bude malyacutem a středniacutem podnikům poskytovaacutena podpora v podobě specifickeacuteho exportniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a školeniacute a dalšiacutech podpůrnyacutech služeb Rozvoj specializovanyacutech poradenskyacutech služeb pro maleacute a středniacute podnikatele zajistiacute co nejjednoduššiacute přiacutestup k informaciacutem důležityacutem z hlediska exportu a

přispěje ke kontinuaacutelniacutemu snižovaacuteniacute prvotniacutech naacutekladů a rizik souvisejiacuteciacutech se zahaacutejeniacutem

jejich mezinaacuterodniacutech aktivit Dostupnost těchto kliacutečovyacutech informaciacute maacute totiž i přiacutemyacute vliv na kvalitu internacionalizačniacute strategie podnikatelů

Vyacuteznamnyacutem naacutestrojem pro zvyacutešeniacute poptaacutevky po českeacutem exportu a usnadněniacute internacionalizace malyacutech a středniacutech podniků je podpora jejich uacutečasti na specializovanyacutech veletrziacutech a vyacutestavaacutech v zahraničiacute incomingovyacutech misiacutech zahraničniacutech obchodniacutech misiacutech za přiacutetomnosti zaacutestupců českeacute politickeacute reprezentace a jinyacutech specializovanyacutech networkingovyacutech aktivitaacutech v zahraničiacute

Současně budou moci českeacute maleacute a středniacute podniky uchaacutezejiacuteciacute se o veřejneacute zakaacutezky v zahraničiacute ziacuteskat podporu ve formě zaacuteruky za naacutevrh do veřejneacute zakaacutezky Neexistence tohoto opatřeniacute může totiž vyacuterazně limitovat přiacutestup českyacutech malyacutech a středniacutech podniků k zahraničniacutem tendrům

Podpora zapojeniacute českyacutech malyacutech a středniacutech podniků do přeshraničniacutech a mezinaacuterodniacutech klastrovyacutech iniciativ přispěje k jejich rozvoji na ciacutelovyacutech trziacutech nalezeniacute strategickyacutech či obchodniacutech partnerů a zvyacutešeniacute jejich konkurenceschopnosti S těmito ciacuteli souvisiacute takeacute podpora uacutečasti českyacutech společnostiacute v mezinaacuterodniacutech projektech (např projekty vnějšiacute pomoci EU komunitaacuterniacute programy EU pro podporu VaVaI a podnikaacuteniacute) podpora bilateraacutelniacutech

programů mezinaacuterodniacute spolupraacutece firem či podpora jejich inkubace v zahraničiacute

Pro povzbuzeniacute pronikaacuteniacute malyacutech a středniacutech podnikatelů na trhy třetiacutech zemiacute a rychle rostouciacutech ekonomik (high growth markets) je nezbytneacute aby staacutetniacute instituce (ČEB EGAP) komerčniacute banky a komerčniacute pojišťovny (s přiacutepadnou staacutetniacute podporou) ve sveacutem produktoveacutem

portfoliu nabiacutedly takoveacute exportniacute pojištěniacute a financovaacuteniacute jež bude vyhovovat potřebaacutem malyacutech a středniacutech firem

V oblasti staacutetem podporovaneacuteho financovaacuteniacute a pojišťovaacuteniacute vyacutevozu je připraveno několik programů ktereacute umožniacute malyacutem a středniacutem podnikům ziacuteskat financovaacuteniacute svyacutech přiacutemyacutech vyacutevozniacutech aktivit nebo svyacutech subdodaacutevek v raacutemci financovaacuteniacute střednědobyacutech a dlouhodobyacutech vyacutevozniacutech uacutevěrů realizovanyacutech vyacuteznamnyacutemi českyacutemi exporteacutery Programy realizuje ČEB formou přiacutemeacuteho financovaacuteniacute nebo ve spolupraacuteci s ČMZRB EGAP a komerčniacutemi bankami Do praxe jsou uvaacuteděny i noveacute distribučniacute kanaacutely pro zajištěniacute služeb pro maleacute a středniacute podniky (např přes faktoringoveacute společnosti)

Vstupem Českeacute republiky do Evropskeacute unie se českyacutem firmaacutem otevřel trh se 450 mil

spotřebiteli V současneacute době je v EU věnovaacutena zejmeacutena velkaacute pozornost odbouraacutevaacuteniacute barieacuter

na vnitřniacutem trhu EU nicmeacuteně pro českeacute podnikatele staacutele představuje staacutetniacute hranice vyacuteznamnou překaacutežku pro rozšiacuteřeniacute podnikaacuteniacute a někteřiacute z nich se spoleacutehajiacute pouze na domaacuteciacute

poptaacutevku

__________________________________________________________________________________________

Nicmeacuteně jak na domaacuteciacutem tak i na unijniacutem trhu se musiacute maliacute a středniacute podnikateleacute vyrovnat s velmi ostrou konkurenciacute jak českyacutech tak i zahraničniacutech podnikatelskyacutech subjektů Evropa se naviacutec potyacutekaacute s vleklou finančniacute a ekonomickou kriziacute vysokyacutem zadluženiacutem a poklesem růstu a poptaacutevky ktereacute se přesouvajiacute do zemiacute BRICS Proto bude kladen velkyacute důraz i na podporu aktivniacute internacionalizace a hledaacuteniacute novyacutech exportniacutech teritoriiacute a přiacuteležitostiacute

Oblasti podpory Vzdělaacutevaacuteniacute a školeniacute zaměřeneacute na internacionalizaci

Informačniacute zpravodajskeacute a poradenskeacute služby pro podporu internacionalizace MSP Podpora hledaacuteniacute obchodniacutech partnerů a partnerů pro technologickou spolupraacuteci Vytvaacuteřeniacute siacutetiacute spolupraacutece a inkubačniacutech center v zahraničiacute Podpora uacutečastiacute MSP na specializovanyacutech veletrziacutech a vyacutestavaacutech

Podpora MSP ve veřejnyacutech zakaacutezkaacutech v zahraničiacute Bilateraacutelniacute i multilateraacutelniacute programy mezinaacuterodniacute spolupraacutece nadnaacuterodniacute projekty

evropskyacutech a mezinaacuterodniacutech organizaciacute

Financovaacuteniacute a pojištěniacute exportu

Internacionalizace podniků se uskutečňuje zejmeacutena prostřednictviacutem dovozů a vyacutevozů přičemž těmto zahraničně-obchodniacutem aktivitaacutem braacuteni vnitřniacute a vnějšiacute překaacutežky

Dvě nejčastějšiacute formy internacionalizace jsou vyacutevozy a dovozy15

25 MSP v EU vyvaacutežiacute z toho zhruba 50 do zemiacute mimo EU (13)

29 MSP v EU dovaacutežiacute z toho 50 dovaacutežiacute ze zemiacute mimo EU (14) 7 MSP v raacutemci EU spolupracuje se zahraničniacutemi partnery 7 je subdodavatelem zahraničniacute firmy 7 maacute zahraničniacute dodavatele 2 MSP je aktivniacutech v FDI (přiacutemeacute zahraničniacute investice)

Hlavniacute překaacutežky internacionalizace MSP jsou tyto16

Vnitřniacute překaacutežky cena vlastniacutech vyacuterobků vysokeacute naacuteklady internacionalizace Vnějšiacute překaacutežky nedostatek kapitaacutelu nedostatek informaciacute nedostatek veřejneacute

podpory administrativniacute zaacutetěž spojenaacute s dopravou

Při sveacutem rozhodovaacuteniacute o možneacutem strategickeacutem partnerstviacute musiacute vziacutet firma v uacutevahu

předmět sveacute činnosti způsob podnikaacuteniacute perspektivu oboru i odvětviacute včetně představy sveacute podnikatelskeacute činnosti17

Aspekty ktereacute je nutno vziacutet pro vyacuteběr potencionaacutelniacuteho partnera v uacutevahu

vize poslaacuteniacute strategickeacute ciacutele a zaacuteměry firmy vyacuterobniacute program a jeho vyvaacuteženost a stabilita vlastnickeacute vztahy ve firmě

httpwwwkomoraczpruzkum-internacionalizace-evropskych-msp-2010aspx

Vodaacuteček L Vodaacutečkovaacute O (2002) Strategickeacute aliance se zahraničniacutemi partnery Praha Management Press

Vojiacutek V (2007) Vybraneacute kapitoly z managementu malyacutech a středniacutech podniků Diacutel I a II Praha VŠE Nakladatelstviacute Oeconomia

__________________________________________________________________________________________

konkurenčniacute pozice marketing a prodej a jejich vyacutevoj

inovačniacute aktivity organizačniacute struktura vztahy k okoliacute

Jakyacute by měl byacutet ideaacutelniacute strategickyacute partner neměl by hledat prioritu v konfliktniacutech ciacutelech

jeho oceněnou přednostovy měla byacutet schopnost dohodnout se na společnyacutech ciacutelech a prioritaacutech

každyacute z partnerů musiacute najiacutet přiacuteslušnou miacuteru empatie a ochoty přispiacutevat ke splněniacute společně vytyčenyacutech ciacutelů

Mezi priority pro jednaacuteniacute se strategickyacutemi partnery řadiacuteme společneacute naacutezory na strategickou vizi poslaacuteniacute uacutečel ciacutele pro připravovaneacute spojenectviacute předpoklaacutedaneacute oblasti spolupraacutece a jejiacute očekaacutevaneacute efekty v určeneacutem časoveacutem

horizontu

zaacutevazek ke sdiacuteleniacute pozitivniacutech i negativniacutech vyacutesledků a společneacute řešeniacute vyvstalyacutech probleacutemů

zaacutesady řiacutezeniacute v raacutemci strategickeacuteho partnerstviacute

způsoby řešeniacute možnyacutech nedorozuměniacute partnerů doba trvaacuteniacute teacuteto aliance

způsoby zajištěniacute ochrany informaciacute znalostiacute a know-how

Společnyacute podnikatelskyacute zaacuteměr obvykle obsahuje vymezeniacute uacutečelu budouciacute strategie

charakteristiku společnyacutech aktivit a zaacutejmů hlavniacute ciacutele a možnosti jejich dosaženiacute představu o řiacutezeniacute aliance zaacutevazky partnerů rozděleniacute očekaacutevanyacutech přiacutenosů a zisků praacutevniacute naacuteroky

předpoklaacutedanou praacutevniacute formu strategickeacute aliance

Strategickeacute aliance se děliacute do těchto kategoriiacute volneacute formy jako jsou přiacuteležitostnaacute spolupraacutece a neformaacutelniacute domluvy joint ventures

fuacuteze

přaacutetelskeacute převzetiacute firmy nepřaacutetelskeacute převzetiacute firmy

Nejdůležitějšiacute důvody vedouciacute k ukončeniacute strategickeacute aliance mohou byacutet dosaženiacute ciacutelů strategickeacute aliance likvidace aliance z důvodů nesplněniacute ciacutelů rozchod partnerů fuacuteze či akvizice prodej podiacutelu nebo celku jedniacutem z partnerů převzetiacute vedeniacute

__________________________________________________________________________________________

Tabulka 13-5 Zaacutejem o spolupraacuteci se zahraničniacutem obchodniacutem partnerem

Zaacutejem Nezaacutejem Podiacutel v procentech

Již majiacute zahraničniacuteho partnera 11

Aktivně hledajiacute zahraničniacuteho partnera 13

Zvažujiacute hledaacuteniacute zahraničniacuteho partnera 15

Nemajiacute zaacutejem o zahraničniacute spolupraacuteci 61

Komentaacuteř Tabulka č 13-5 vypoviacutedaacute o zaacutejmu MSP zapojit se do procesu internacionalizace

podnikaacuteniacute Viacutece než polovina dotaacutezanyacutech subjektů nemaacute o přeshraničniacute spolupraacuteci zaacutejem (jazykovaacute barieacutera ztraacuteta nezaacutevislosti) Pro28 respondentů je internacionalizace jednou z cest pro posiacuteleniacute sveacute konkurence-schopnosti (15 zvažuje a 13 aktivně hledaacute) pouze 11 využilo vyacutehod Jednotneacuteho trhu EU a zahraničniacuteho strategickeacuteho partnera již maacute Tabulka 13-6 Jakeacute byly důvody strategickeacuteho partnerstviacute

Důvody pro spolupraacuteci se zahraničiacutem Podiacutel v procentech

Přiacutestup na zahraničniacute trhy 98

Přiacutestup ke kapitaacutelu 43

Noveacute technologie 27

Rozděleniacute rizika podnikaacuteniacute v zahraničiacute 15

Komentaacuteř Tabulka č 13-6 pojednaacutevaacute o motivech mezinaacuterodniacute spolupraacutece MSP

Nejvyacuteznamnějšiacutem důvodem je přiacutestup na noveacute trhy Pokud jde o přiacutestup ke kapitaacutelu viacutece než polovina dotaacutezanyacutech se obaacutevaacute ztraacutety nezaacutevislosti proto tento motiv uvedlo jen 43

respondentů Noveacute technologie či rozděleniacute rizika podnikaacuteniacute na zahraničniacutech trziacutech jsou považovaacuteny za nejmeacuteně vyacuteznamneacute

133 Exportniacute strategie ČR do roku 2020

Exportniacute strategie ČR na obdobiacute 2012ndash2020 jejiacutemž ciacutelem je zejmeacutena navyacutešeniacute podiacutelu českeacuteho vyacutevozu mimo země Evropskeacute unie ale i kvalitniacute podpora staacutetu byla schvaacutelena

Vzorek respondentů vyacutezkumu Niacuteže uvedenaacute data jsou vyacutesledkem vlastniacute analyacutezy podnikatelskeacuteho prostřediacute za obdobiacute 2008 ndash 2015 Průběžně bylo hodnoceno celkem 110 malyacutech a středniacutech podniků (70 podniků pro uacutečely zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskyacutech praciacute18

a 40 podniků v raacutemci CECEV18

Data se tyacutekajiacute podniků ktereacute majiacute siacutedlo v Karlovarskeacutem a Plzeňskeacutem kraji Oborovaacute struktura dotaacutezanyacutech podniků byla naacutesledujiacuteciacute 64 vyacuteroba 24 služby 12 obchod Věkovaacute struktura dotaacutezanyacutech podniků meacuteně než 5 let 11 6 ndash 10 let 12 11 ndash 15 let 28 nad 16 let 49

Data se tyacutekajiacute podniků ktereacute majiacute siacutedlo v Karlovarskeacutem a Plzeňskeacutem kraji Oborovaacute struktura dotaacutezanyacutech podniků byla naacutesledujiacuteciacute 64 vyacuteroba 24 služby 12 obchod Věkovaacute struktura dotaacutezanyacutech podniků meacuteně než 5 let 11 6 ndash 10 let 12 11 ndash 15 let 28 nad 16 let

__________________________________________________________________________________________

usneseniacutem č 154 vlaacutedy ČR dne 14 3 2012 Exportniacute strategie vychaacuteziacute ze Strategie

mezinaacuterodniacute konkurenceschopnosti ČR pro obdobiacute 2012ndash2020 a v souladu s niacute deklaruje jako

svou hlavniacute vizi přispět k tomu aby se Českaacute republika do roku 2020 stala jednou z 20 nejviacutece konkurenceschopnyacutech zemiacute světa Exportniacute strategie takeacute klade důraz na prosazeniacute pozitivniacutech změn v českeacute ekonomice na podporu vyacutevozu s vysokou přidanou hodnotou a posunutiacute českyacutech vyacutevozců v hodnotoveacutem řetězci směrem ke konečnyacutem zaacutekazniacutekům Exportniacute strategie pro obdobiacute 2012ndash2020 je postavena na třech piliacuteřiacutech zpravodajstviacute pro export rozvoj exportu a podpora obchodniacutech přiacuteležitostiacute Každyacute z těchto piliacuteřů se sklaacutedaacute ze zaacutekladniacutech projektů kteryacutech je celkem 12 a ktereacute budou realizovaacuteny seacuteriiacute

konkreacutetniacutech opatřeniacute jejichž ciacutelem je restrukturalizace a zefektivněniacute podpory exportu Strategie takeacute počiacutetaacute s podporou diverzifikace exportu ČR s důrazem na 12 prioritniacutech zemiacute (Braziacutelie Čiacutena Indie Iraacutek Kazachstaacuten Mexiko Rusko Srbsko Turecko Ukrajina USA

Vietnam) a na 25zemiacute zaacutejmu ČR20

Zhruba 85 vyacutevozu ČR směřuje do EU a z toho plnyacutech 70 do Německa Podporu českyacutem exporteacuterům poskytujiacute předevšiacutem Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) agentura

CzechTrade zastupitelskeacute uacuteřady ČR ve světě (obchodniacute uacuteseky) a daacutele pak podnikatelskeacute a

zaměstnavatelskeacute organizace jako Hospodaacuteřskaacute komora ČR Asociace malyacutech a středniacutech podniků a živnostniacuteků ČR Svaz obchodu a cestovniacuteho ruchu ČR Svaz průmyslu a

dopravy ČR Unie malyacutech a středniacutech podniků ČR CzechInvest Technologickeacute centrum AV ČR a Českomoravskaacute zaacuteručniacute a rozvojovaacute banka

Podpora firem prostřednictviacutem uacutečastiacute na veletrziacutech a vyacutestavaacutech patřiacute k jedněm z nejuacutečinnějšiacutech prostředků k prezentaci českyacutech vyacuterobků a služeb zvyšujiacuteciacute jejich konkurenceschopnost a tedy i export do zahraničiacute Vyacuteznamnou pomoc při prosazovaacuteniacute ekonomickyacutech zaacutejmů českyacutech podnikatelů v zahraničiacute by měla poskytovat ekonomickaacute diplomacie Z niacuteže citovanyacutech vyacutezkumů Asociace malyacutech a

středniacutech podniků a živnostniacuteků ČR z let 2010 a 201121 však vyplyacutevaacute že kvalita nabiacutezenyacutech

služeb neniacute zcela ideaacutelniacute Vyacutesledky vyacutezkumů ukazujiacute co by firmy potřebovaly ve většiacute miacuteře od obchodně ekonomickyacutech uacuteseků a dalšiacutech subjektů staacutetu v zahraničiacute I když změny v činnosti OEUacute směrem k vyacuteraznějšiacutemu provaacuteděniacute ekonomickeacute diplomacie zlepšily business orientaci a klientskyacute přiacutestup českeacute diplomacie a přinesly dobreacute vyacutesledky v rekordniacutem růstu exportu v posledniacutech letech nemůžeme byacutet se službami staacutetu zejmeacutena v současnyacutech krizovyacutech podmiacutenkaacutech spokojeni Staacutele je aktuaacutelniacute požadavek na uacutečinnějšiacute podporu odbytu ze strany staacutetu na znalost měniacuteciacuteho se prostřediacute na zahraničniacutech trziacutech a rychlou dostupnost potřebnyacutech informaciacute z teritoriiacute pro podniky Jak dosaacutehnout zlepšeniacute v tomto směru Bude třeba posiacutelit ekonomickyacute charakter diplomacie i přiacuteslušneacute staacutetniacute spraacutevy a zlepšit jejich provaacutezanost a komunikaci s podnikovou sfeacuterou Nezbytneacute bude i posiacuteleniacute ekonomickeacuteho

personaacutelu staacutetu v zahraničiacute alespoň na uacuteroveň srovnatelnou s velikostně obdobnyacutemi staacutety a to jak racionalizaciacute všech současnyacutech zastoupeniacute staacutetu tak jejich rozšiacuteřeniacutem Bez zlepšeniacute a 20

Naacutezory podnikatelů na podporu exportu malyacutech a středniacutech podniků Asociace malyacutech a středniacutech podniků a živnostniacuteků ČR Vyacutesledky průzkumu č 2 AMSP ČR 2010 Zdroj httpwwwamspczuploadssouboryPruzkum_c2webpdf

Naacutezory podnikatelů na podporu exportu malyacutech a středniacutech podniků II Asociace malyacutech a středniacutech podniků a živnostniacuteků ČR Vyacutesledky průzkumu č 14 AMSP ČR 2011 Zdroj httpwwwamspczuploadsdokumentyAMSP_Pruzkum_14_7pdf

__________________________________________________________________________________________

zdokonaleniacute služeb staacutetu se naacuteš vyacutevoz a celaacute ekonomika budou zotavovat deacutele a s vyššiacutemi společenskyacutemi naacuteklady Tabulka 13-7 Služby po kteryacutech je poptaacutevka ze strany českyacutech podnikatelů

Rychlaacute dostupnost zaacutekladniacutech informaciacute o

Kvalitniacute rešerše firem a instituciacute vč kontaktů

Podpora marketingu a odbytu 53

Informace o možnostech virtuaacutelniacute kancelaacuteře založeniacute pobočky či reprezentace

Informace o daňově ndash praacutevniacutech aspektech

podnikaacuteniacute v zemi

Služby na trhu tj přiacuteprava jednaacuteniacute a osobniacute doprovod pracovniacuteků českyacutech uacuteřadů v zahraničiacute na jednaacuteniacute s novyacutem obchodniacutem

partnerem

Nechybiacute nic 3

Zdroj Průzkum č 2 AMSP ČR a vlastniacute pracovaacuteniacute

Nejviacutece podnikatelů postraacutedaacute podporu marketingu a odbytu (53) na druheacutem miacutestě se vyskytuje požadavek na provaacuteděniacute kvalitniacute rešerše firem a instituciacute vč vyhledaacutevaacuteniacute kontaktů (44) a žaacutedanaacute je rovněž podpora při ziacuteskaacutevaacuteniacute informaciacute o trhu (40)

Internacionalizaciacute podniků chaacutepeme jejich zapojovaacuteniacute se do mezinaacuterodniacuteho podnikatelskeacuteho prostřediacute

Za vhodnou internacionalizačniacute strategii můžeme vzhledem k charakteru činnostiacute malyacutech a středniacutech podnikatelů považovat přeshraničniacute regionaacutelniacute spolupraacuteci

Přeshraničniacute regionaacutelniacute spolupraacutece umožňuje podnikatelům vstoupit na noveacute trhy při uacutespoře naacutekladů a při přiacutestupu k zahraničniacutemu know-how

Ke sniacuteženiacute vniacutemaacuteniacute cizosti mohou přispět nejen instituce na staacutetniacute uacuterovni ale takeacute

hospodaacuteřskeacute komory a samotniacute podnikateleacute Globaacutelniacutem ciacutelem Koncepce podpory malyacutech a středniacutech podnikatelů na obdobiacute let

2014-2020 je kontinuaacutelniacute posilovaacuteniacute konkurenceschopnosti a ekonomickeacute vyacutekonnosti

malyacutech a středniacutech podnikatelů založeneacute na využitiacute a rozvoji jejich inovačniacuteho potenciaacutelu znalostech a vzdělaacutevaacuteniacute

Současnaacute vlna globalizace se vyznačuje vyacuteraznyacutem snižovaacuteniacutem překaacutežek obchodu a takeacute dopravniacutech komunikačniacutech a informačniacute naacutekladů a oteviacuteraacute tak velkeacute možnosti i za hranicemi Evropy

Mnoha malyacutem a středniacutem podnikatelům kteřiacute se nachaacuteziacute v nejranějšiacutech stadiiacutech internacionalizace chybiacute zdroje a odborneacute znalosti potřebneacute pro rozpoznaacuteniacute obchodniacutech přiacuteležitostiacute v zahraničiacute

__________________________________________________________________________________________

Podpora zapojeniacute českyacutech malyacutech a středniacutech podniků do přeshraničniacutech a mezinaacuterodniacutech klastrovyacutech iniciativ přispěje k jejich rozvoji na ciacutelovyacutech trziacutech nalezeniacute strategickyacutech či obchodniacutech partnerů a zvyacutešeniacute jejich konkurenceschopnosti

předmět sveacute činnosti způsob podnikaacuteniacute perspektivu oboru i odvětviacute včetně představy

sveacute podnikatelskeacute činnosti Ciacutelem Exportniacute strategie ČR na obdobiacute 2012ndash2020je zejmeacutena navyacutešeniacute podiacutelu českeacuteho

vyacutevozu mimo země Evropskeacute unie ale i kvalitniacute podpora staacutetu Podpora firem prostřednictviacutem uacutečastiacute na veletrziacutech a vyacutestavaacutech patřiacute k jedněm z

nejuacutečinnějšiacutech prostředků k prezentaci českyacutech vyacuterobků a služeb zvyšujiacuteciacute jejich konkurenceschopnost a tedy i export do zahraničiacute

Vyacuteznamnou pomoc při prosazovaacuteniacute ekonomickyacutech zaacutejmů českyacutech podnikatelů v zahraničiacute by měla poskytovat ekonomickaacute diplomacie

zkratka Předmět Ročniacuteksemestr Počet kreditů

1 Popište pojem bdquoInternacionalizace podnikůldquo 2 Vysvětlete zaacutekladniacute dimenze posuzovaacuteniacute zahraničniacuteho trhu 3 Charakterizujte proces tvorby internacionalizačniacute strategie podniku 4 Charakterizujte Koncepci podpory malyacutech a středniacutech podnikatelů na obdobiacute let

2014-2020

5 Vysvětlete nejčastějšiacute formy internacionalizace podniků 6 Specifikujte překaacutežky internacionalizace MSP 7 Charakterizujte proces jednaacuteniacute se strategickyacutemi partnery

8 Charakterizujte ciacutele Exportniacute strategie ČR do roku 2020 Vysvětlete nejčastějšiacute formy internacionalizace podniků

9 Specifikujte možnosti podpory českyacutem exporteacuterům 10 Vysvětlete pojem bdquoekonomickaacute diplomacieldquo

__________________________________________________________________________________________

136 Doporučenaacute literatura Beamish P W (1990) The Internationalization Process for Smaller Ontario Firms A

Research Agenda in Rugman A (ed) Research in Global Business Management Volume 1

Greenwich CO JAI Press s 77-92

Břečkovaacute P (2003) Expanze českyacutech malyacutech a středniacutech firem na zahraničniacute trhy httpwwwfcevutbrczvedadk2003textypdf5-1npbreckovapdf

CzechInvest Programoveacute obdobiacute 2014+Operačniacute program Podnikaacuteniacute a inovace pro

konkurenceschopnosthttpwwwportal-

inovaceczuserdatafilesbernat_czechinvest_2014+pdf

Hodicovaacute R (2011) Psychickaacute distance a internacionalizace malyacutech a středniacutech podniků Empirickeacute šetřeniacute na přiacutekladu sasko-českeacuteho pohraničiacute Praha Grada Publishing

Koncepce malyacutech a středniacutech podnikatelů na obdobiacute let 2014 ndash 2020 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2012

Kubiacutečkovaacute L (2013) Faktory uacutespěchu v internacionalizačniacutem procesu MSP podnikajiacuteciacutech v oblasti ICT httpwwwsluczopfczinformaceacta-academica-karviniensiacasopisy-

aakaak-rocnik-2013docs-3-2013Kubickovapdf

Podpora internacionalizace malyacutech a středniacutech podniků mdash Vyacuteběr osvědčenyacutech postupů Evropskaacute komise Generaacutelniacute ředitelstviacute pro podniky a průmysl Lucemburk Uacuteřad pro uacuteředniacute tisky Evropskyacutech společenstviacute 2008 ISBN 92-79-03077-9

httpeceuropaeuenterprisepoliciessmefilessupport_measuresinternationalisationinternat

_best_cspdf

Vodaacuteček L Vodaacutečkovaacute O (2002) Strategickeacute aliance se zahraničniacutemi partnery Praha

Management Press

Welch L S Luostarinen R K (1988) Internationalization Evolution of a Concept Journal

of General Management 14 (2) s 36-64

65 Přiacutečiny zaacuteniku podniků 87

711 Co je inovace



714 Čtyři hlavniacute typy inovaciacute 瀀漀搀氀攀瀁夀攀搀洁琀甀椀渀漀瘀愀挀攀




72 Šiacuteřeniacute inovaciacute

73 Zdroje podnikatelskyacutech naacutepadů Vyhledaacutevaacuteniacute a hodnoceniacute přiacuteležitostiacute

731 Sedm zdrojů inovačniacutech přiacuteležitostiacute

732 Podněty z tržniacuteho prostřediacute





741 Jak podpořit a uvolnit tvorbu naacutepadů

75 Brainstorming


752 Kde použiacutet brainstorming

753 Jak provaacutedět brainstorming



76 Metoda 635

761 Co je metoda 635




765 Přiacuteklad použitiacute metody 635

81 Proč je plaacutenovaacuteniacute důležiteacute

82 Podnikatelskyacute model

83 Strategie podnikatelskeacute činnosti a principy strategickeacuteho myšleniacute

84 Proces tvorby podnikoveacute strategie

841 Analyacuteza vnitřniacutech a vnějšiacutech faktorů


85 Důvody pro taktickeacute plaacutenovaacuteniacute i v malyacutech a středniacutech podniciacutech


Souhrn kliacutečovyacutech bodů




11 Životniacute cyklu podniku a produktu financovaacuteniacute


112 Zdroje financovaacuteniacute v různyacutech faacuteziacutech životniacuteho cyklu podniku

113 Životniacute cyklus produktu

115 Přiacuteklady




10 Personaacutelniacute řiacutezeniacute




122 Řiacutezeniacute rizik

123 Řiacutezeniacute změn


Tento studijniacute materiaacutel byl vytvořen s podporou projektu vnitřniacute soutěže ZČU a

je určen pro podporu studia předmětu KPMZAP ndash Zaacuteklady podnikaacuteniacute na FEK

Autoři přiviacutetajiacute zpětnou vazbu od studentů kteraacute může přispět ke zlepšeniacute

studijniacutech podkladů

Zaacutepadočeskaacute univerzita v Plzni Fakulta ekonomickaacute

Katedra podnikoveacute ekonomiky a managementu

Plzeň 2017

ISBN 978-80-261-0669-2

76 Metoda 635 123

__________________________________________________________________________________________

dozvěděla

__________________________________________________________________________________________

upravujiacute

__________________________________________________________________________________________

zaacutejem

__________________________________________________________________________________________

zaměstnance

__________________________________________________________________________________________

C H Beck

Praha C H Beck

__________________________________________________________________________________________

společnost]

__________________________________________________________________________________________

propachtovaacuten

__________________________________________________________________________________________

na naacutevrh

zaacutekoniacuteku9

__________________________________________________________________________________________

klamaveacute

provede zaacutepis

__________________________________________________________________________________________

generaci

(Ji iacute Vacek)

711 Co je inovace

P iacuteklady

76 Metoda 635

zdroj naacutepadu

7 Zdroje p iacutejm

8 Naacuteklady

TRH VYacuteROBEK

Současnyacute

Novyacute

Zdroj vlastniacute

P iacutelohy

wwwbplanscom

wwwbusinesstowncom

Zdroj vlastniacute

Kvalita

ad 1) Znalosti

Zdroj Synek 2002

Přiacuteklad 1

P IacuteJMY

prodej

půjčka 1800 350 350

VYacuteDAJE

naacutekup ZP 1000

mzdy 50 50 50 50

splaacutetky 600

Vyacutesledovka

tržby 350 350 350 350

mzdy 50 50 50 50

odpisy 50 50 50 50

daň 25 25 25 25

Bilance k 3112

AKTIVA

PASIVA

ZP 1000

opraacutevky -200

půjčky 1800

hotovost -100

splaacutetky -600

celkem 1400

Přiacuteklad 2

P IacuteJMY

prodej 110 110 110 110

VYacuteDAJE

naacutekup ZP 1000

mzdy 50 50 50 50

Vyacutesledovka

tržby 110 110 110 110

mzdy 50 50 50 50

odpisy 50 50 50 50

daň 0 0 0 0

Bilance k 3112

AKTIVA PASIVA

Zaacutenik

podniku

V = f (M middot S)

B Stimuly

Stimuly

I 1 2 3 5 7 8 9 13 15 II 1 2 3 5 8 9 12 13 14 III 1 2 5 7 8 10 12 13 14 IV 4 5 6 8 10 11 12 13 14 V 1 2 3 6 8 9 10 12 14

Zdroj vlastniacute

SH Shaper Tvarovač

PL Plant Pěstitel

Prevence konfliktů

t etiacuteho

Shrnutiacute

__________________________________________________________________________________________

(Ji iacute Vacek)

__________________________________________________________________________________________

naacutestroji

__________________________________________________________________________________________

Rozsah

Naacuteklady

__________________________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________________________

rizik viz obr 124

1 2 3 4 5

pravděpodobnost

__________________________________________________________________________________________

podniku (KPMRMP)

__________________________________________________________________________________________

v registru rizik

__________________________________________________________________________________________

chaacutepou

2013Kubickovapdf

Ciacutele

podniky

2014 - 2020

__________________________________________________________________________________________

2013Kubickovapdf

__________________________________________________________________________________________

attributes (GPA)

__________________________________________________________________________________________

Dimenze

image země

Subdimenze

(kategorie)

Přiacuteklady

Dimenze

k zemi jako

podmiacutenky

Ekonomickeacute

podmiacutenky

Demografickeacute

podmiacutenky

Geografickeacute

podmiacutenky

Produktovaacute

a firemniacute

dimenze

Produkty a firmy

__________________________________________________________________________________________

kompetence)

__________________________________________________________________________________________

poptaacutevku

__________________________________________________________________________________________

horizontu

fuacuteze

__________________________________________________________________________________________

partnerem

Nechybiacute nic 3

__________________________________________________________________________________________

2014-2020

__________________________________________________________________________________________

_best_cspdf

Management Press

711 Co je inovace
















75 Brainstorming






76 Metoda 635






















115 Přiacuteklady











76 Metoda 635 123

__________________________________________________________________________________________

dozvěděla

__________________________________________________________________________________________

upravujiacute

__________________________________________________________________________________________

zaacutejem

__________________________________________________________________________________________

zaměstnance

__________________________________________________________________________________________

C H Beck

Praha C H Beck

__________________________________________________________________________________________

společnost]

__________________________________________________________________________________________

propachtovaacuten

__________________________________________________________________________________________

na naacutevrh

zaacutekoniacuteku9

__________________________________________________________________________________________

klamaveacute

provede zaacutepis

__________________________________________________________________________________________

generaci

(Ji iacute Vacek)

711 Co je inovace

P iacuteklady

76 Metoda 635

zdroj naacutepadu

7 Zdroje p iacutejm

8 Naacuteklady

TRH VYacuteROBEK

Současnyacute

Novyacute

Zdroj vlastniacute

P iacutelohy

wwwbplanscom

wwwbusinesstowncom

Zdroj vlastniacute

Kvalita

ad 1) Znalosti

Zdroj Synek 2002

Přiacuteklad 1

P IacuteJMY

prodej

půjčka 1800 350 350

VYacuteDAJE

naacutekup ZP 1000

mzdy 50 50 50 50

splaacutetky 600

Vyacutesledovka

tržby 350 350 350 350

mzdy 50 50 50 50

odpisy 50 50 50 50

daň 25 25 25 25

Bilance k 3112

AKTIVA

PASIVA

ZP 1000

opraacutevky -200

půjčky 1800

hotovost -100

splaacutetky -600

celkem 1400

Přiacuteklad 2

P IacuteJMY

prodej 110 110 110 110

VYacuteDAJE

naacutekup ZP 1000

mzdy 50 50 50 50

Vyacutesledovka

tržby 110 110 110 110

mzdy 50 50 50 50

odpisy 50 50 50 50

daň 0 0 0 0

Bilance k 3112

AKTIVA PASIVA

Zaacutenik

podniku

V = f (M middot S)

B Stimuly

Stimuly

I 1 2 3 5 7 8 9 13 15 II 1 2 3 5 8 9 12 13 14 III 1 2 5 7 8 10 12 13 14 IV 4 5 6 8 10 11 12 13 14 V 1 2 3 6 8 9 10 12 14

Zdroj vlastniacute

SH Shaper Tvarovač

PL Plant Pěstitel

Prevence konfliktů

t etiacuteho

Shrnutiacute

__________________________________________________________________________________________

(Ji iacute Vacek)

__________________________________________________________________________________________

naacutestroji

__________________________________________________________________________________________

Rozsah

Naacuteklady

__________________________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________________________

rizik viz obr 124

1 2 3 4 5

pravděpodobnost

__________________________________________________________________________________________

podniku (KPMRMP)

__________________________________________________________________________________________

v registru rizik

__________________________________________________________________________________________

chaacutepou

2013Kubickovapdf

Ciacutele

podniky

2014 - 2020

__________________________________________________________________________________________

2013Kubickovapdf

__________________________________________________________________________________________

attributes (GPA)

__________________________________________________________________________________________

Dimenze

image země

Subdimenze

(kategorie)

Přiacuteklady

Dimenze

k zemi jako

podmiacutenky

Ekonomickeacute

podmiacutenky

Demografickeacute

podmiacutenky

Geografickeacute

podmiacutenky

Produktovaacute

a firemniacute

dimenze

Produkty a firmy

__________________________________________________________________________________________

kompetence)

__________________________________________________________________________________________

poptaacutevku

__________________________________________________________________________________________

horizontu

fuacuteze

__________________________________________________________________________________________

partnerem

Nechybiacute nic 3

__________________________________________________________________________________________

2014-2020

__________________________________________________________________________________________

_best_cspdf

Management Press

711 Co je inovace
















75 Brainstorming






76 Metoda 635






















115 Přiacuteklady











Documents

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ - zcu.cz