ZLÍN2014 - srpen

ČAS OBROZENÍ ODS NENASTAL.JIŽ DELŠÍ DOBU PROBÍHÁ.

ZLÍN2014

za spokojenost a zdraví občanůIng. Eva Javoříková

Mgr. Hynek SteskaZE ZLÍNA ROVNOU DO ZÁMOŘSKÉ NHL

Michal Jordán

s r p e n 2 014e l e k t r o n i c k ý m ě s í č n í k

srpen

OBSAH

Mgr. Hynek Steska Školství, životní prostředí,

informatizace veřejné správy. Jak si tyto tři odvětví vedou

ve Zlíně?

10

6Ing. Eva Javoříková

Otázky o obecné a komunální hygieně ve Zlínském kraji

zodpověděla přímo vedoucí tohoto odboru.

PhDr. Vlasta Mayerová Baťovskou tradici drží pevně

v rukou. Je tajemnicí České obuv-nické a kožedělní asicoace. Co ji

vedlo ke vstupu do politiky?

18

www.zlín2014.cz

WWW.ZLÍN2014.CZ

4

5

22

26

Úvodník – Na podzim nás společně čekají volby

Editorial – Poslední možnost

Michal Jordán – ze Zlína do NHL

Zdeněk Skaunic – 25 let s filmovým festivalem

14 Otázky odpovědi – ptejte se

www.zlín2014.cz

Na podzim nás společně čekají volbyV poslední době se stává našim oblíbeným konverzačním tématem počasí. V létě pak o to častěji, oč je horší a o co více se vzdaluje od prázdninového ideálu. Vše si žádá své. Koupání a opalování sluneční paprsky, houby vlhko a při sportování nám nevadí i nějaký ten mráček. Ať už je ale jakékoliv, nakonec přijdeme na to, že kvalita naší dovolené není ukryta v počasí, ale v nás samotných a lidech se kterými ji společně prožijeme.

Na podzim nás společně čekají komunál-ní volby. Důležité pro nás pro všechny bude dobrá volba lidí a programu, bez ohledu na „politické počasí“. Ne všechny předpovědi jsou pravdivé, ne všechny se vyplní. Ve zlínské ODS se hodně změnilo. Nový tým nyní tvrdě pracuje na konečné podobě volebního programu, kterým budeme opětovně a s pokorou žádat o vaši podporu. Jeho konečnou podobu vám představíme v zářijovém čísle.

Přeji krásný zbytek prázdnin.

Miroslav Chalánek

předseda MS ODS Zlín

STRANA 4 / www.zlín2014.cz

Zlín2014 / ÚVODNÍK

Redakce

Šéfredaktor: Vít Studnička

Redaktor: Petr Kopčil

Produkční tým

Fotograf: Petr Kopčil

Korektura: Richard Andrýsek

Grafika a sazba: Vít Studnička

Kontakt

email: [email protected]

telefon: +420 608 072 147

web: www.zlin2014.cz

Vydává

Občanská demokratická strana Zlín za pod-pory občanů města Zlína ve spolupráci s Firestarter s.r.o.

Užití obsahu v jiných médiích pouze po schválení od vydavatele Firestarter s.r.o.

EditorialNemusíte se bát, žádné špatnosti nás nečekají. Poslední možnost je brána ve smyslu užít si práz-dniny do poslední kapky, abychom s radostí, hlavně školou povinní, vykročili do podzimu to-hoto roku. Ale nejen to!

Konkrétně ve Zlíně jsme svědky poslední možnosti například vidět uzavřený park v cen-tru města. Od září bude v plné kráse přístupný. I přes mnohé neshody ve financování rekultivace parku, berme to z té lepší stránky, máme nový a krásný park! Poslední možnost je také vidět mnohé staré budovy v areálu bývalého Svitu. V okolí zlínského mrakodrapu se Svit rekonstruu-je jako na běžícím pásu. Poslední možnost vidět novou rozestavěnou univerzitní budovu vedle polikliniky si také nenechte ujít. Příštích pár de-sítek let, při projíždění kolem, uvidíte jen moderní technologicky vyspělou laboratoř. Určitě vás na-padají další poslední možnosti, jak jste si všimli, které směřují ke kvalitnějšímu Zlínu.

Mám rád tohle město z prostého důvodu, je mla-dé, chytré a žijí v něm lidé s velkými možnostmi.

šéfredaktor

Vít Studnička

Poslední možnost

• 1983 – 1987 / VUT Brno, fak.techno-logická Gottwaldov

• 1996 – nyní / pracovnice na KHS Zlín-ského kraje, aktuálně na pozici vedoucí odboru hygieny obecné a komunální

• 2000 – nyní / členka ODS Zlín

Důležitá data

ING. EVA JAVOŘÍKOVÁText: Vít Studnička, Foto: Patrik Zelenický

za spokojenost a zdraví občanů

Má dlouholeté zkušenosti z Krajské hygienické sta-nice Zlínského kraje, kde aktuálně působí na pozici vedoucí odboru hygieny obecné a komunální. Kdo jiný zodpoví otázky na téma vytváření zdravých životních podmínek občanů, jak si stojí město Zlín z pohledu hygieny, jaká je kvalita vod ve Zlíně a okolí, apod.

Zlín2014 / ROZHOVOR

ING. EVA JAVOŘÍKOVÁza spokojenost a zdraví občanů

www.zlín2014.cz / STRANA 7

Ing. Eva Javoříková / Zlín2014

Co bylo pro Vás impulzem pro vstup do politiky a proč jste vo-lila konkrétně stranu ODS?

Zájem podílet se na veřejném životě mého rodného města a principy ODS jako pravicově zaměřené strany byly mým názorům a pohledům nejbližší.

Jakou cestu jste si podle Vás zvolila? Jste v politických jednáních neústupná a rázná nebo dokážete přijmout i myšlenky druhých politiků a podpořit je nebo dále rozvíjet?Snažím se naslouchat i odlišným názorům na věc, zjistit, co k nim dotyčné vede. Pokud jsem však přesvědčena o svém názoru, vím, že musím mít připraveny ar-gumenty, kterými se budu snažit ostatní přesvědčit.

Myslím, že důležitým faktorem nejen při politických jednáních, ale i v pracovním a osobním životě je schopnost a ochota vzájemně komunikovat. Jaký máte názor na ženy v politice? Je to v dnešní době naprosto nor-mální věc nebo je na ženy z nějakých řekl bych „neznámých“ důvodů mužů nahlíženo skrz prsty?Nejsem zastáncem názoru, že politika je přirozeně mužská záležitost. Ženy chtějí měnit věci k lepšímu, mají zájem praco-vat ve prospěch druhých, jsou zvyklé si věci i čas zorganizovat a řešit je efektivně. Mnohdy vnášejí do politiky nový náhled

na řešení problémů i jiné způsoby jed-nání.

Pro to všechno mají mít ženy příležitost a šanci se do politiky zapojit. Mys-lím, že větší zastoupení žen v presen-taci ODS může také svým dílem přispět k opětovnému získání důvěry mezi občany. Využiji toho, že působíte na pozi-ci vedoucí odboru hygieny obecná a komunální ve Zlínském kraji. Co nám povíte o městu Zlín z hlediska hygieny? Jsou nějaké obecné standardy, které musí města dodržovat?Zájmem i povinností každé obce či města je vytvářet zdravé podmínky pro život občanů a to platí i pro Zlín. Počínaje zá-sobováním pitnou a popřípadě i teplou vodou, sledováním stavu ovzduší, od-padovým hospodářstvím či hlukovou situací až po soustavné hodnocení a podporu sociálních a ekonomických de-terminant života, které podmiňují zdraví lidí od dětského až po seniorský věk.

Prioritním cílem by měl být spoko-jený, zdravý občan, který bude hrdý na to, že žije, vyrůstá, pracuje a stárne ve svém městě, v našem případě ve Zlíně. Vytváření zdravých životních podmínek je velmi široký pojem a vždy je co zlepšovat.Důležitá je i informovanost a zapojení občanů, rozvíjení sdílené odpovědnosti za zvládání problémů.



Jelikož máme léto a lidé hojně na-vštěvují koupaliště, máte nějaké in-formace, jak si vede nezávadnost vody jak v umělých, tak v přírodních koupalištích v okolí Zlína?Plavání a provozování vodních sportů představuje v letních měsících jednu z nejpříjemnějších aktivit.

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje kontroluje ve Zlínském okrese kvalitu vody v nádržích Všemina, Štěrkáč v Otrokovicích, Pahrbek v Napajedlích a Luhačovickou přehradu. Informace o aktuálním stavu kvality vody v těchto místech lze nalézt na internetových stránkách www.khszlin.cz. Na základě dlouhodobého sledování má nejméně stabilní kvalitu vody koupací oblast Pa-hrbek v Napajedlích. Obecně však musím říct, že v rámci celé republiky si vede Zlín-ský kraj dobře. Například Luhačovické přehradě prospělo její vyčištění a od-kanalizování obcí nad přehradou. To se projevilo už v minulém roce, kdy voda vykazovala výborné hodnoty a byla po celou sezónu vhodná ke koupání.

Přímo ve Zlíně lze využít umělé koupaliště Zelené, Panoráma, Lázně Zlín, koupaliště v Loukách a Kostelci. V blíz-kém okolí a ostatních okresech Zlínského kraje je další celá řada těchto zařízení. V letošním roce jsme zatím nezjistili nedostatky v provozování těchto zařízení či kvalitě bazénové vody, které by vedly k uzavření provozu.

Za upozornění a doporučení stojí i mo- žnost rekreačního využití biotopů, tj. uměle vytvořených vodních ploch s přírodním systémem čištění v Mo-dré na Uherskohradišťsku a ve Dvoře v Honěticích na Kroměřížsku.

Napadají Vás nějaké inovace, díky kterým by se Zlín polepšil z hlediska hygieny?Hygienické čili zdravé životní podmínky souvisejí s celou řadou záměrů a akcí sou-visející s dopravní zátěží včetně parkování, údržbou města, životním prostředím až po možnost trávení volného času, spor-tovní i kulturní vyžití. Důležitým aspe-ktem veškeré prevence je informovanost občanů. Za pozornost by stálo i zma-pování faktorů zdravých životních pod-mínek v různých částech Zlína a jeho okolí a tyto poznatky využívat pro umísťování záměrů, např. sportovišť, cyklotras nebo například výstavby rekreačních biotopů apod.

Myslím, že by si větší pozornost zasloužily sídliště s větší kumulací občanů a to nejen z hygienického hlediska.

„KVALITY VODY V NÁDRŽÍCH OKOLO ZLÍNA LZE NALÉZT NA INTERNETOVÝCH STRÁNKÁCH WWW.KHSZLIN.CZ.”



A co třeba hluk? To je ve městě jeden z velkých faktorů, který ovlivňuje život jeho občanů. Jak si vede Zlín zde?Hluk lze považovat za jeden z negativních důsledků rostoucí životní úrovně i změny životního stylu a může při dlouhodobém působení nepříznivě ovlivňovat lidské zdraví, přinejmenším působit jako rušivý obtěžující faktor způsobující akustický diskomfort, který je příčinou mnoha negativních emočních stavů. Působení hluku je tím výraznější, čím je vyšší kon-centrace obyvatel na poměrně malých plochách. Ve městech je přibližně 90% hluku z pozemní dopravy a Zlín není s přihlédnutím i k jeho poloze výjimkou. Jakým způsobem je možné hluk ve městech, teď se nebavme jen o Zlínu, dále minimalizovat?Stížnostem na hlukovou situaci by se mělo předcházet již ve fázi územního plánování, podstatnou je znalost hlu-kového zatížení území ještě před realizací záměrů. Po realizaci je potřeba hlukovým monitoringem situaci aktualizovat a sle-dovat reálný stav.

V případě, kdy hlukově zatížené území, například již zmíněnou dopravou, existuje, je řada protihlukových opatření technického či organizačního typu – od-klon dopravy, podpora veřejné hromad-né dopravy, snížení rychlosti respektive zklidnění dopravy, výměna povrchu ko-munikace, protihlukové stěny či valy,

okna s vyšší vzduchovou neprůzvučností, kterými lze tuto zátěž vůči obyvatelům snížit, mnohdy je to však velmi obtížné i finančně náročné.

Z hlediska krátkodobého působení je občany mnohdy negativně vnímán i nadměrný hluk, například při provádění stavebních prací při výstavbě nebo rekon-strukci nových budov či jiných objektů, ze-jména z důvodu kumulace stavby a kon-centrace obyvatel na malé ploše. I zde by ke snížení problémů s hlukem pomohlo, pokud se tak již nestalo v rámci posuzová-ní projektu, monitorování hluku ze stavby a následné přijetí protihlukových opatření organizačního či technického typu – zde je to však i o „hlukové“ kázni zhotovitele stavby.

Jako protipól k výše uvedenému je důležité ve městech a obcích realizo-vat i klidné zóny, zachovat, rozšiřovat a udržovat zelená veřejná prostranství, zajistit dostatečnou čistotu a pořádek v ulicích a také veřejně přístupná místa pro trávení volného času. To považuji za jeden ze základních prvků kvality života ve městě.

„JE DŮLEŽITÉ VE MĚSTECH A OBCÍCH REALIZOVAT I KLIDNÉ ZÓNY, ROZŠIŘOVAT A UDRŽOVAT ZELENÁ VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ, MÍSTA PRO TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU A ZAJISTIT ČISTOTU.”



Můžou si být občané jistí, že v případě Vašeho zvolení na radnici byste se za-pojila do zlepšení životní úrovně ve Zlíně?Samozřejmě, při své případné práci v zastupitelstvu budu prosazovat větší vstřícnost, otevřenost a informovanost směrem k občanovi, zlepšování pod-mínek pro kvalitní život a zdravý životní styl.

Snažila bych se dobře zastupovat zájmy svých voličů, prosazovat cíle a hodnoty, které považuji za správné.

Na závěr se zeptám, zda máte nějaký politický vzor?Ne, žádný politický vzor nemám. U lidí i společnosti preferuji slušné chování, ochotu řešit věci i mimo svůj osobní zájem.



ZDRAVÍ

Text: Vít Studnička, Foto: XXXXXX

PROŠEL POZICEMI JAKO JE PE-DAGOG, ZÁSTUPCE ŘEDITELE NA GYMNÁZIU, NÁMĚSTEK PRIMÁ-TORA PRO OBLAST ŠKOLSTVÍ AŽ DO SOUČASNÉ POZICE ŘEDITELE ŠKOLY. NEJEN O ŠKOLSTVÍ BUDE V TOMTO ROZHOVORU ŘEČ.

Mgr. Hynek SteskaText: Vít Studnička, Foto: Patrik Zelenický



• 1998 – 2002 / zástupce ředitele na Gymnáziu Lesní čtvrť

• 1998 – 2012 / zastupitel města Zlína

• 2002 – 2010 / náměstek primátora města Zlína

• 2000 – 2011 / člen Zastupitelstva Zlínského kraje

• 2004 – 2008 / člen rady Zlínského kraje

• 2011 – dosud / ředitel Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Zlín

Vaším odvětvím, ve kterém se orien-tujete je školství, životní prostředí a informatika. Chtěl byste v případě zvolení na radnici v těchto odvětvích účinkovat?Určitě bych rád předal své znalosti a dlouholeté zkušenosti. Oblast školství je mi profesně nejbližší. Zkušenosti mohu přenést ať již z pozic pedagoga, zástupce ředitele na gymnáziu, náměstka primá-tora pro oblast školství nebo současné pozice ředitele školy. V oblasti životního prostředí jsem se dlouhodobě zabýval odpadovým hospodářstvím, což je oblast, která v nadcházejícím období bude určitě významným tématem. Oblast informatiky bych možná přesněji nazval informatizace veřejné správy, do které spadají aktivity jako služby Czech-pointu, Portál občana, elektronizace agend (žádanky, objednávky termínů vyzvednutí průkazu, pasu apod.), které usnadňují komunikaci občana s radnicí. Tady bych určitě rád využil zkušenosti a kontakty z mého šestiletého působení

v pozici předsedy komise pro informati-ku Svazu měst a obcí.

Předání svých představ, znalostí a zku-šeností ale vůbec nevážu na mé zvolení či nezvolení. Stačí, pokud o ně bude zájem.

Napadá Vás nějaký recept jak zvýšit kvalitu vzdělání obecně?Žádný jednoduchý recept neexistuje. A už vůbec ne na úrovni kompetencí města. To, že úroveň kvality vzdělávání postupně klesá, je bohužel holý fakt. Jedná se ale o tak rozsáhlé téma, že se nedá popsat v několika řádcích. Pokusím se proto jen velmi stručně představit svůj osobní pohled.

Základním problémem současného školství je populační vývoj. Během mi-nulých dvaceti let počet dětí přicházejí-cích do škol významně poklesl, ale k logické redukci počtu škol nedošlo. A když už, tak živelně bez ohledu na to, zda budou absolventi konkrétního oboru chybět na trhu práce. Díky pop-

Důležitá data


Mgr. Hynek Steska / Zlín2014

távce rodičů tak nekončila pouze gym-názia, jejichž zastoupení mezi ostat-ními školami prudce posílilo. A to na úkor ostatních středních škol, které se tak mnohdy dostávaly do existenčních problémů. Aby tyto věty nevyzněly zkresleně, nejsem nepřítel gymnázií. Naopak. I když v současnosti působím na jiné škole, mám ke svému bývalému pracovišti na gymnáziu velmi osobní vztah a o jejich potřebě jako výběrové školy vůbec nepochybuji! Na druhé straně jsem přesvědčen, že gymnázia mají být opravdu výběrové školy jako v minulosti. Jestliže do nich dnes přichází až třikrát více dětí než dříve, musí kvalita výběru zákonitě klesat a úroveň výuky se musí přizpůsobit i těm „slabším“. Volnější výběr na vstupu pak přináší pokles kval-ity na výstupu. Dokládají to i neradostné výsledky maturitních zkoušek, jejichž náročnost navíc zdaleka nedostihuje úrovně požadavků před několika málo lety.

Zvláště do osmiletého gymnázia by mě-li přicházet opravdu jen ti nejnadanější žáci. Situace je dnes ale taková, že z některých tříd základních škol odchází po páté třídě až třetina žáků. Co to přináší pro základní školu? Na jedné straně odchází, společně se žákem, státní příspěvek, což výrazně a negativně ovlivňuje ekonomiku. Co je ale podstatnější pro atmosféru a kvalitu práce ve třídě, že odcházejí „tahouni“

tříd. Výsledkem je opět obecný pokles kvality výstupů. A to i přes fakt, a to zdůrazňuji, že pedagogové mají možnost využívat kvalitnější a názornější výuko-vou techniku a kvalita pedagogických sborů je minimálně setrvalá.

Druhým a myslím i tím nejpodstatněj-ším problémem, který negativně ovliv-ňuje kvalitu současného školství je ztráta konkurence a přirozené motivace a chuti žáků a studentů se vzdělávat. Velká část zkušených učitelů mi dá určitě za pravdu, že největší práci dá přesvěd-čit žáky, aby se vůbec učili. Mnoho žáků tak dobrovolně upadá do průměrnosti a dělají jen to, co podle jejich názoru stačí. Vždyť i když to tak zvenku nevy-padá, na zmiňovaná čtyřletá gymnázia se dostanou téměř všichni, kteří si po-dali přihlášku, i když třeba na odvolání. A v některých zůstávají volná místa ještě i po třetím kole. Podobné je to s vysoký-mi školami, kde náročné parametry pro přijetí najdeme jen u několika žádaných oborů. Na mnohé stačí jen udělat maturi-tu. To bohužel vnitřní potřeby vzdělávat se nijak nepodpoří.

Jak jsem ale naznačil již na začátku, systémové řešení není v silách obcí, měst či krajů, je v kompetenci minister-stva školství. Radnice má ale povinnost v rámci nastaveného systému vytvářet podmínky pro práci ředitelů a pedagogů, hlavně v oblasti vybavení škol. Zároveň by měla mít vypracovánu analýzu



a dlouhodobou koncepci rozvoje „svých“, tedy mateřských a základních škol, ale také představ jak mohou i další stupně školské soustavy ovlivnit město, ve kterém každoročně obyvatel ubývá. Ve Zlíně se mnozí neustále ohání baťovskou tradicí a baťovským školstvím. To bylo ale postaveno na kvalitním základním a hlavně propracovaném odborném školství. Společným zájmem radnice a podnikatelské sféry by proto měla být jeho podpora, zvláště u oborů, jejichž pracovníci chybí. Zároveň by stálo i za zamyšlení jaké podmínky vytvořit pro to, aby se absolventi vysokých škol měli důvod do Zlína vracet.

Jaký je Váš názor na aktuální revi-talizaci parku ve Zlíně? Mnozí hovoří o zbytečně drahém projektu. Nestačilo by vyměnit lavičky a udělat menší úpravy zeleně a ušetřené finance použít někde jinde?Úvodem řeknu svůj osobní názor na cel-kový dojem. Park se mi v nové, velkolepě pojaté podobě, nelíbí. Je to můj sub-jektivní názor a pokusím se jej trochu

konkretizovat. V první řadě se mi nelíbí trasování chodníků. Park občané často využívali ke zkrácení přesunu např. od radnice k tržnici. I když se budou pohy-bovat v příjemném prostředí, nezdá se mi přiměřené nutit je obíhat park jako na malém stadionu mládeže. Nelíbí se mi ani betonové monstrum uprostřed parku. Pokud by to měla být již jeho konečná podoba, tak mě napadá jedno slovo – katastrofa. O pojetí dětského hřiště raději ani nechci hovořit. Říkám to i z toho důvodu, že jsem měl tu možnost být při diskusích nad param-etry revitalizace parku ještě na začátku roku 2010. Koncepce byla jednoduchá. Vytvořit park jako místo pro setkávání všech generací s přirozeným propojen-ím upravených prostor dětského hřiště a „historického“ altánu. Samozřejmě i s obměnou mobiliáře, opravou chodníků a potřebného zásahu do zeleně. Cílem mělo být vytvoření pohodového, útul-ného prostoru. Celková cena revitalizace byla odhadována na cca pět miliónů. A i to se tehdy radě zdálo moc. Takže vy-budování parku za více jak desetinásobek považuji mírně řečeno za neadekvátní.

Na druhé straně si nemyslím, že by se revitalizace parku dala vyřešit jen drob-nými zásahy. Vzhledem k tomu, že veřej-nost, zvláště ekologická sdružení, dříve nedovolila postupnou výměnu stromů v parcích, je nutné v současné době

„VELKÁ ČÁST ZKUŠENÝCH UČITELŮ MI DÁ URČITĚ ZA PRAVDU, ŽE NEJVĚTŠÍ PRÁCI DÁ PŘESVĚDČIT ŽÁKY, ABY SE VŮBEC UČILI.”



provést revitalizace parků razantně a zároveň naplánovat jejich postup-nou obnovu, aby takové rozsáhlé zása-hy nebylo v budoucnu potřeba dělat. Určitě by se ale rozsah vkládaných in-vestic měl posuzovat pohledem řádného hospodáře. A to i v případě financování z prostředků EU.

Za co si podle Vás zaslouží současná radnice města Zlína pochvalu a za co si zaslouží pokárání právě v těchto třech odvětvích?Nevím, jestli chci někoho chválit. V každém případě bych některým ze současných představitelů vyslovil uznání alespoň za snahu. Možná i za to, že se jim alespoň v některých oblastech podařilo dokončit projekty, které jsme v minulém období připravili, a byly i součástí našeho volebního programu. Co je ale třeba vytknout, je fakt, že se v počátku svého vládnutí soustředili pouze na negaci všech kroků předchozí radnice a doslova rozmetali fungující úřednický sbor. Trist-ní je také, že současné vedení radnice nepřipravilo žádné významné projekty pro budoucí období. To určitě velmi ztíží start nové garnitury a může také znes-nadnit možnosti čerpání dotací.

Pokud bych měl komentovat oblast školství, tak nelze nevzpomenout antikon-cepci paní radní, která jen bezdůvodně odvolala kvalitního vedoucího odboru, aby si následně přivedla „svého“ člověka

bez potřebných úřednických zkušeností. Také úplné bezvládí po jejím odchodu z funkce mě nepotěšilo a k rozvoji zlín-ského školství určitě nepřispělo.

V oblasti životního prostředí je velká škoda, že v podstatě padl pod stůl pro-jekt vybudování centrálního sběrného dvora na Suchém dole, který Zlín nutně potřebuje a to i přesto, že byl připraven projekt i podklady k získání dotace.

Máte dojem, že nastal čas na obrození strany a v podzimních volbách si ODS povede dobře? Jaká vládne nálada mezi občany, když se řekne ODS?Trochu bych vás opravil. Čas k obrození nenastal. Již delší dobu, i když skrytě, probíhá. Část našich členů naše řady opustila. Velká část zavětřila a vyrazila do stran, které jsou právě na vlně. Po těch mi určitě smutno nebude a jejich odchod je pro stranu spíše úlevou a po-sílením. V každém případě na členech, kteří zůstali, se dá určitě do budoucna stavět. Potěšitelné je, že i v této těžké době přicházejí stále noví členové.

Jestli bude dostatek času na to, aby se

„KAMARÁD MI KDYSI ŘEKL, ŽE KAŽDÝ NÁROD SI ZVOLÍ TAKOVÉ PŘEDSTAVITELE, KTERÉ SI ZASLOUŽÍ.”



ODS vrátila na své pozice již v podzimních volbách, není jisté. Vlastními chybami a zpupností některých členů, jsme naštvali naše příznivce. Jediné co můžeme nyní udělat je začít postupně a drobnými aktivitami všechny pravicové voliče přesvědčovat, že jsme se z chyb poučili a že máme k dispozici slušné a schopné členy. Je jen těžko si představit, že nám voliči odpustí v krátké době. Věřím, že složení naší kandidátky je do-brým základem k tomu, aby se nám to postupně dařilo.

Česká republika dlouhodobě bojuje s malou účastí občanů ve volbách. Proč je podle Vás důležité, aby občané k podzimním komunálním volbám přišli?Komunální volby sice mají nejvyšší procento účasti, ale i zde je možno sledo-vat klesající trend. Důvodů je mnoho, ale podle mě je jedním z nejvýznamnějších faktorů neustálá masáž médií o pro-radných politicích a samotné zklamání voličů.

Po každých volbách si znovu a zno-vu opakuji větu, kterou mi kdysi řekl kamarád: „Každý národ si zvolí takové představitele, které si zaslouží“. Volič, který bez přemýšlení uvěří populis-tickým a nereálným slibům, nemůže očekávat, že budou splněny. Pěkně se to poslouchá, ale pak přichází zklam-ání. Samozřejmě si nepřipustí, že si ho

způsobil sám svou špatnou volbou. Volič, který volí s rozmyslem a uváženě má větší pravděpodobnost, že zklamán nebude. Zklamání samo o sobě by ale nemělo být důvodem k volební neúčasti. Volič, který k volbám nepřijde, může zklamat jen sám sebe. Je tedy jasné, že pokud někdo volit nejde, připravuje se o své významné prá-vo něco ovlivnit. Jen je třeba dostatečně přemýšlet a dobře si vybrat.

Jaké jsou Vaše dosavadní politické zkušenosti a co nabízíte Vaším poten-ciálním voličům?Kromě již výše zmíněných zkušeností mohu nabídnout dvanáct let praktických zkušeností získaných v práci v zastupitel-stvech, komisích, výborech a orgánech společností města a kraje, osmi let náměstka primátora (školství, životní prostředí, městská zeleň, cestovní ruch a informatika) a čtyř let práce v pozici radního kraje (územní plán, informatika).

Máte nějaké konkrétní body k vylepšení v odvětví školství a informatiky ve Zlíně?Jak jsem již řekl, v oblasti školství je potřeba zpracovat dlouhodobou kon-cepci školství v návaznosti na populační vývoj a další předpokládané fakto-ry. Analýzu jsme měli zpracovanou již v předchozím období, ale myslím, že s ní nikdo nepracoval. Koncepce by měla



„Pokud bych byl zvolen, využil bych všech svých sil k tomu, aby se podobný způsob politického boje neopakoval.”

umožnit naplánovat údržbu a rozvoj bu-dov všech škol a jejich vybavení tak, aby vytvořila co nejlepší podmínky pro vých-ovu a vzdělávání. Měla by také zabránit tomu, aby se město neuváženě zbavova-lo školských budov a následně za velkých nákladů vytvářela nové prostory, jak se tomu stalo v případě mateřských škol.

Když jsme už narazili na téma mateřských škol, je potřeba si uvědomit, že převis poptávky nad nabídkou bude jen krátkodobý. Mám představu, jak by bylo možno vybudovat potřebné pro-story relativně levně a v krátké době. Zároveň je potřebné na krátkodobé navýšení potřeb připravit kapacitně také základní školy.

V oblasti informatizace je potřeba pro-jednat s orgány kraje a zrealizovat pro-pojení informačních sítí, což současná garnitura trestuhodně zanedbala. Toto propojení a dokončení přípojek k orga-nizacím města umožní efektivnější ele-ktronickou komunikaci a může přinést významné ekonomické úspory.

Čeho byste chtěl dosáhnout v nad-cházejícím volebním období obecně ve Zlíně?Moc bych si přál, aby se v příštím voleb-ním období sešlo kultivované zastupitel-stvo, tak i rada, jejichž prvořadým zájmem bude spolupráce na rozvoji města.

Doufám, že bude opět po čtyřech letech možné vytvořit radu z osob, které mají zkušenosti s prací alespoň v zastupitelstvu a že rada bude schopná začít okamžitě plně pracovat.

Doufám, že právě končící období bylo první a poslední, kdy hlavním politic-kým motivem byl surový populismus a nenávistné negování všeho co bylo v předchozích letech vykonáno, tak jako to předvedli představitelé Moru a někteří členové současné koalice.



PŘÁTELSTVÍ

odpovídá: Ing. Eva Javoříková / členka ODS Zlín

odpovídá: Zdeněk Valášek / člen ODS Zlín

Co si myslíte o zrušení poplatků v nemocnicích? Zlínské nemoc-nice i přes jejich kvalitu jsou zadlužené. Povede tento krok k ještě větší platební neschopnosti a zadluženosti nemocnic? Jaký vliv to může mít na pacienty?Osobně mi poplatky nevadí a dou-fám, že jejich zrušení nepovede ke snížení úrovně lékařské péče ve zdravotnických zařízeních.

Ekonomický dopad na nemoc-nice nemůžu vyhodnotit, protože nejsem ekonom a ani nemám rele-vantní podklady. Možnosti přímého ovlivnění ekonomické situace ne-mocnic ve Zlínském kraji jsou v ruk-ou jejich zřizovatele Krajského úřadu Zlínského kraje.

Jak to tedy je? Odjakživa bylo město Zlín průmyslovým městem a nyní se hovoří o městu kultury a školství. Napojení na dálnici, obchvat města a cíl radnice města dostat do Zlína

názory řešení kritika

velké firmy je dle mého názoru správný krok jak k redukci nezaměstnanosti, tak v pokračování Baťovské tradice. Budete tento směr na radnici podporovat?Dostat do Zlína obrovské firmy jako ZPS národní podnik nebo Svit národní pod-nik, tak takové tady už nikdy nebudou. Už to ani neodpovídá globálnímu rozložení průmyslu. Dnes už nejde, aby tady byl monopolní výrobce. I když by bylo z hle-diska nezaměstnanosti dobré, kdyby se sem dostaly nějaké velké firmy.

Ve Zlíně převládal strojírenský, obu-vnický a gumárenský průmysl. Z těch tří zůstal jen nynější Barum. Strojíren-ských firem je tady sice dost, ale ne tak velké jako bylo ZPS. Tajmac se snaží působit jako nástupce ZPS, ale díky za to, že je tady spousta malých strojíren-ských firem, které jsou živé a zdravé. Také letecká výroba se hojně nacházela v našem regionu. Ta se nějakým způ-sobem opět v Moravanu rozbíhá. U nás v regionu se vyrábí spousta malých le-tadel. Ale Baťova tradice se už podle mě nevrátí.


Zlín2014 / OTÁZKY ODPOVĚDI

odpovídá: PhDr. Vlastislav Kožela / člen ODS Zlín

odpovídá: Mgr. Hynek Steska / člen ODS Zlín

Hodláte dokončit cyklostezku, kte-rá prochází městem? Na některých úsecích jsou hluchá místa a nejen rodinám s dětmi tyto lokality znepříjemňují sportovní vyžití. Také cyklisté, kteří městem projíždí by to bezpochyby uvítali. Zejména teď v období prázdnin.Cyklostezku je jednoznačně potřeba dokončit. Už z toho důvodu, že to byli právě členové ODS v radě a za-stupitelstvu, kteří prosadili vybu-dování první cyklostezky na Lešnou, vytvoření koncepce, zpracování základní projektové dokumentace a vybudování prvních částí tran- zitní cyklostezky. Věřím, že se v krát-ké době podaří společně s krajem najít prostředky k dokončení „vý-padovky“ kolem nemocnice, že se podaří vykoupit potřebné pozemky, aby bylo možno realizovat chybějící části cyklostezky směrem na Otro-kovice. Důležité je, že bude opět možné získat dotační prostředky z evropské unie a proto je potřeba se soustředit na vytvoření potřebných podkladů, abychom byli v získávání prostředků úspěšní. Určitě ke spo-kojenosti všech cyklistů a bruslařů.

Je pro mladé rodiny ve Zlíně vhodné prostředí? Ptám se vás protože v tomto městě také žijete. Jak řešíte umístění dětí do mateřských školek? Osobně mám dojem, že je potřeba tyto služby více rozvíjet. Postará se radnice o to, aby mladé maminky měli jak finančně, tak lokalitou dostupné mateřské školky?Pro mladé rodiny je ve Zlíně rozhodně vhodné prostředí pro život a vím, že mnozí mladí „Zlíňáci“ žijící jinde, uvažují o návratu do rodného města. Prob-lémem je možnost zaměstnání a podpo-ra mladých rodin. Jednou z důležitých oblastí podpory je i rozšíření kapacit pro umísťování dětí do mateřských škol. Stávající kapacity jsou nedostatečné a celá řada mladých rodin marně řeší situaci s neúspěšným umístěním svých dětí. Osobně jsem přesvědčen, že exis-tují ještě další cesty a prostředky k tomu, aby předškolní vzdělání bylo ve Zlíně pro mladé rodiny finančně i místně přístupné.

Děkujeme, že se zajímáte o vaše město.


OTÁZKY ODPOVĚDI / Zlín2014

PhDr. Vlasta MayerováText: Vít Studnička, Foto: Patrik Zelenický



V jakých letech byl pro Vás Zlín ideál-ní prosperující město?

Ve Zlíně jsem se sice narodila, ale své dětství a mládí jsem prožívala na jižní Moravě v Břeclavi. Nicméně vždy, když jsem do Zlína přijela k tetě či sestřenici na návštěvu, jsem byla doslova nadšená tím, jak Zlín vypadal. Zlín byl vždy městem zeleně, městem upravených parků, ale i městem mladých a podnika-vých lidí. Bylo zde mnoho prosperujících firem a i z tohoto důvodu jsme se rozhod-li po ukončení vysokoškolských studií společně s manželem se trvale ve Zlíně usadit.

Napadají Vás konkrétní věci, které Vám ve Zlíně nesedí a stály by za nějakou změnu?I když se ve Zlíně mnoho za posledních 20 let vybudovalo, zůstávají lokality a oblas-ti, které změnu zcela zásadně potřebují. Ať již je to nevyhovující a zastaralé vla-kové či autobusové nádraží v centru města, chátrající torzo rozestavěného obchodního domu na Jižních Svazích, nedořešené systematické opravy ko-munikací v rámci celého Zlína, trvalý nedostatek parkovacích míst zejména na sídlišti Jižní Svahy nebo nedořešená problematika integrálního zapojení Baťova průmyslového areálu do běžného života města.

Naopak co máte ve Zlíně ráda, čím je Zlín jiný od ostatních měst a proč zde se svojí rodinou přebýváte?Částečně jsem odpověděla již v první otázce. Zlín je sám o sobě nádherným městem s úžasným okolím. Funkcional-ismus staveb a architektonicky čistý styl s „červenou cihlou“ je opravdu unikátní. Ještě dnes je cítit u „zlíňáků“ podnikatel-ský duch Tomáše Bati a jen tak se hned nevzdávají. Mají své vize, své cíle, jsou velmi pracovití.

Pracujete v České obuvnické a kože-dělné asociaci. Co se v takovém pro-fesním sdružení vlastně odehrává a čím jste prospěšní?Po absolvování vysoké školy jsem nas-toupila do Svitu na odbor sociálního ro-zvoje. I když jsem později ještě pracovala ve výrobním družstvu invalidů Obzor jako vedoucí útvaru pracovní rehabilitace a po roce 1989 i jako vedoucí per-sonálního útvaru, přece jen mne to k „ševcovině“ znovu přitáhlo. Po mateř-ské dovolené mi bylo v roce 1994 nabíd-nuto místo organizační tajemnice v nově vznikajícím profesním sdružení obu-vnických firem. A letos v lednu tedy up-lynulo již 20 let od vzniku asociace.

Zpočátku byly členy asociace velké firmy, které nejen ve zlínském regionu, ale v celé České republice (ČR) obuv vyráběly.


PhDr. Vlasta Mayerová / Zlín2014

Po vzoru západoevropských zemí bylo prvořadým úkolem asociace uspořádat trh s obuví v ČR. Navázaly se kontakty s podobnými profesními sdruženími nejen v Evropě, ale i mimo Evropu. Téměř od počátku existence se začala asociace zabývat i školící a osvětovou činností.

V současné době, kdy došlo k restruk-turalizaci výroby a mnohé velké firmy již zanikly, jsou našimi členy zejména malé a střední firmy. Často se jedná o rodinné firmy a osobně se všichni známe. Osobní kontakty jsou vždy velmi důležité.

I dnes tedy pomáháme firmám s pro-sazením se na trhu nejen v ČR, ale také v zahraničí. Pravidelně organizujeme za zvýhodněných podmínek společné účasti členských firem na veletrhu KABO v Brně a letos v březnu se naši členové účastnili veletrhu MosShoes v Moskvě s významnou dotací od Czech Trade. Na těchto akcích má vždy také asociace svůj informační stánek. 90% zaměstnavatelů, kteří vyrábějí obuv, má sídlo ve zlínském kraji a doposud v tomto regionu dávají práci asi 3 tisícům lidí.

Na asociaci se rozvinula i vědecko-výzkumná a certifikační činnost pro seg-ment dětské obuvi. Asociace se podílela jako spoluředitel na řadě mezinárodních projektů. Samozřejmostí je řešení národ-ních projektů a projektů podpory zdraví.

Asociace se snaží ve spolupráci s od-bornými školami a Univerzitou Tomáše Bati udržet „ševcovské řemeslo“ a odbor-

nou přípravu. Máme velmi šikovné mladé designéry obuvi a kožené galanterie, které pravidelně podporujeme a sponzo-rujeme v různých soutěžích. Tři výherci letošního 8. ročníku soutěže o Cenu Na-dace Jana Pivečky, kterou organizujeme ve spolupráci s Nadací Jana Pivečky a.s. a Veletrhy Brno, poletí začátkem září na odborné veletrhy obuvi a kožené galan-terie MIPEL a MICAM do Milána, aby zde získali další zkušenosti.

Zajímáte se i o děti nebo o naše starší občany. Čím jim zpříjemňujete život?Měla jsem to štěstí, že jsem mohla v oblasti zdravotně nezávadného obou-vání spolupracovat řadu let s takovými odborníky, jako byla RNDr. Pavla Šťastná, Ph.D. nebo Doc. Ing. Petr Hlaváček, CSc. z FT UTB. Naše asociace ve spolupráci s univerzitou a lékařskými pracovišti provádí již řadu let poradenství v oblasti zdravotně nezávadného obouvání, a to nejen u dětí, ale i u seniorů či pacientů s diabetem. V letošním roce realizujeme mj. v rámci programů podpory zdraví pro MZ ČR projekt s názvem: „Obuví a cvičením ke zdravému vývoji dětské nohy“ a ve Zlíně zase pod patronací MMZ provozujeme každou třetí středu v měsíci „Diagnostické a poradenské centrum v oblasti péče o nohy“. Veškeré toto po-radenství je pro občany bezplatné. Vydali jsme řadu edukačních materiálů jak pro rodiče dětí, tak i pro lidi s diabetem. Péče



o nohu a zdravé obouvání je důležitá v každém věku, nejvíce zranitelná je však dětská noha a obouvání dětí se musí věnovat zvýšená pozornost. Přestože se 99 % dětí rodí se zdravýma nohama, do první třídy jich přichází podle průzkumů již asi třetina s různými deformitami nohou, které jsou způsobeny nošením nevhodné nebo zdravotně závadné obu-vi a nevhodnými pohybovými návyky. V pozdějším věku má pak problémy s no-hami 60% až 70% populace.

Jaký je Váš pohled na úroveň kvality služeb pro seniory ve Zlíně?Z osobní zkušenosti vím, že domovů pro seniory, ať již se jedná o klasické domovy důchodců či o domovy s pečovatelskou službou, je neustále málo. Pokud si starší člověk požádá o umístění v takovémto zařízení, musí mnohdy 2 až 3 roky čekat v pořadníku. Osobně se domnívám, že by radnice měla v tomto směru více spo-lupracovat i s privátními investory, aby se situace zlepšila. Evropská populace stárne, dožíváme se stále vyššího věku a nejinak je tomu i u nás. Také na tento globální trend je nutné reagovat nabíd-kou odpovídajících služeb pro seniory, která určitě není ve Zlíně dostačující.

Co otázka důchodové politiky v česku, jaký je Váš názor na důchodové pilíře? Je to podle Vás dobrá cesta?S důchodovou reformou se mělo začít již minimálně před 10 - 12 lety, a i tehdy by to bylo již pozdě. Do nepopulárních kroků se žádné vládě nechtělo, zejména ne vládě levicové, která je za současný stav plně odpovědná. O to více je nyní důchodová reforma bolestnější a žádné řešení není asi optimální. Skutečností je, že lidí si budou muset zvyknout, že se sami musí z větší míry na důchod zajistit a již od mládí si na důchod spořit. V tomto směru by ovšem mělo dojít ke snížení daňové zátěže a povinných odvodů zaměstnanců a zaměstnavatelů ve prospěch dobrovol-ného spoření na důchod.

Jaké jsou Vaše dosavadní zkušenosti, co se týče politiky? Proč jste volila pravicovou stranu a to konkrétně ODS?Občanská demokratická strana, jejíž členkou jsem deset let, je první a jedinou stranou, ve které jsem politicky činná. Do této doby jsem byla vždy bezpartijní. Setkala jsem se v rámci své práce jako tajemnice asociace s mnoha vrcholovými politiky z různých stran a musím říci, že

„S DŮCHODOVOU REFORMOU SE MĚLO ZAČÍT JIŽ MINIMÁLNĚ PŘED 10 – 12 LETY, A I TEHDY BY TO BYLO JIŽ POZDĚ. DO NEPOPULÁRNÍCH KROKŮ SE ŽÁDNÉ VLÁDĚ NECHTĚLO, ZEJMÉNA NE VLÁDĚ LEVICOVÉ, KTERÁ JE ZA SOUČASNÝ STAV PLNĚ ODPOVĚDNÁ.”


PhDr. Vlasta Mayerová / Zlín2014

tito lidé mnohdy ztrácejí naprosto soud-nost a jejich odstup od běžného života a problémů obyčejných lidí je naprosto markantní. Nemám proto žádné ambice pracovat ve vrcholové politické funkci, spíše se domnívám, že člověk může být mnohem více lidem prospěšný v ko-munální politice.

Již sám název Občanská demokratická strana napovídá, že tato strana by měla hájit svobodu, demokracii a fungující občanskou společnost postavenou na tradičních morálních hodnotách. To jsou také základní důvody, proč jsem si zvolila po důkladném zvážení a prostudování všech programových dokumentů právě ODS.

Odkud jste vzala sílu jít do politiky? Cítíte, že je to možnost jak leccos změnit k lepšímu nebo proč vlastně kandidujete?V době mého vstupu do ODS jsem cítila, že by bylo žádoucí, aby v politice pra-covalo více žen. Nejsem žádná femi-nistka, ale muži mnohdy řeší záležitosti konfrontačně a nejsou ochotni jednat a nalézt optimální kompromis. Měla jsem již také odrostlé děti a mohla jsem se začít i této práci věnovat naplno.

Byla bych ráda, aby se Zlín stal opět prosperujícím městem, městem mladých, aby zde byly pracovní příležitosti a zůstali zde vzdělaní a podnikaví lidé. Ve Zlíně žijí i mé děti a chtěla bych, aby zde mohly

zůstat a nemusely odejít tak jako mnozí mladí např. do Prahy či do ciziny. K tomu bych pochopitelně ráda přispěla i svou prací v komunální politice.

V jakém odvětví byste se ráda realizov-ala a proč, v případě Vašeho zvolení na radnici města?Obor, který jsem vystudovala na vysoké škole, je sociologie – tedy věda o společnosti a o zákonitostech jejího fungování. Jsem i členkou Masarykovy české sociologické společnosti a sleduji nejnovější výzkumy v této oblasti. Vel-mi blízko mám k sociální problematice a proto bych si v případě zvolení na rad-nici vybrala právě sociální oblast.

Pro inspiraci bych Vás poprosil, zda máte nějaké motto, kterým se v životě řídíte. Třeba by se jím mohla začít řídit i česká politika :).Tímto mottem se řídil pan Jan Pivečka, kterého jsem rovněž osobně znala a vel-mi jsem si ho vážila a myslím si, že plně vystihuje i můj životní postoj:

„Nikdy se nevzdávej!“

Děkuji za rozhovor a snad se minimálně mottem na konec nechali čtenáři in-spirovat.



ODVAHA

ze „zlínského kluziště” do zámořské NHL

MICHAL JORDÁNText: Štěpán Chludil, Foto: Archiv

Text: Petr Kopčil, Foto: archiv Miroslav Chalánek

Před několika dny jsi podepsal no-vou smlouvu s Hurricanes. V NHL jsi za ně odehrál teprve pět zápasů, nepřemýšlel jsi o nějaké změně?Byl jsem vlastně hráčem LVA, měli na mě práva. Ale vždy jsem chtěl hrát radši NHL. Nakonec jsem měl velké štěstí, že jsem si počkal na nabídku Hurricanes. Kdybych podepsal LVU, těžko by mi tu nabídku teď dali. Navíc mám ve smlouvě klauzuli, že pokud neodehraji do Vánoc v NHL určitý počet zápasů, mohu využít případnou nabídku z Evropy.

V Carolině se změnilo vedení klubu. To by pro tebe ale mělo být výhodou?Snad ano, generálním manažerem se stal Ron Francis. Když mě draftovali, pomáhal Rutherfordovi (Francisův předchůdce), takže mě dobře zná. Navíc o mně vždy mluvil pozitivně. Navíc je teď jeho asis-tentem můj bývalý trenér z Plymouthu. Oba mě znají a to je dobře.

Díky účasti na MS jsi měl dlouhou sezónu. Jak se připravuješ na tu další a kdy ti vlastně začíná?Začátkem září odlétám na kemp, takže tam už musím být připravený. Na MS jsme se hodně sblížili s dalším Zlíňákem, Pe-trem Zámorským. Přes léto spolu trénu-jeme a pomáháme si. Když byl na kempu v New Yourku, pomáhal mi v přípravě Milan Foukal. Několikrát jsme spolu byli běhat a navíc se jako bývalý hokejista hodně za-jímá a snaží se mi poradit a podpořit mě v úsilí. Jinak trénuji převážně na Stadionu mládeže a v Posilovně Zlín, kde využívám služby kondičního trenéra.

Jak se ti v tomhle režimu daří zvládat studium na střední škole?Každý ročník mám rozložený. Vždy, když se vrátím z Ameriky, dostuduji jedno pololetí. Letos se mi podařilo dokončit čtvrťák, ale kvůli MS jsem nestihl odma-turovat. Kdyby nebyla zavedana ta stát-

DO ZÁMOŘÍ ODEŠEL PO DRAFTU V ROCE 2008, KDYŽ SI HO VYBRALA CAROLINA HURRICANES. OD TÉ DOBY PŮSOBIL NA JEJICH FARMĚ A DO NHL NASKOČIL AŽ V ROCE 2013 NA PĚT ZÁPASŮ. V AHL PATŘIL V MI-

NULÝCH SEZÓNÁCH K NEJLEPŠÍM OBRÁNCŮM A ZAHRÁL SI I V EXHIBIČNÍM ALL STARS UTKÁNÍ. NYNÍ PODEPSAL NOVOU SMLOUVU A CÍTÍ VĚTŠÍ PŘÍLEŽITOST.

ROZHOVOR / Zlín2014

ní maturita, třeba už jsem mohl mít od-maturováno. Takto si musím počkat na zářijový termín, který však dost možná nestihnu kvůli odletu do Ameriky a tak se mi to prodlouží o další rok. Vážně tenh-le systém moc nechápu, a kdyby to šlo, hned bych ho změnil.

Z Ameriky s tebou přiletěla i tvá žena a pětiletý syn. Jak tráví léto v Česku?Mladého jsme dali na inline hokej. V Americe už si vyzkoušel i ten klasický, lední. Teď ještě chodí každé pondělí na baseball, což je v Americe velmi oblíbený sport. V zimě půjde znovu na led, zatím ho to baví.

I tebe přivedl k hokeji táta?Ano. Sám hrával hokej, ale pak se zra-nil a musel skončit. Teď trénuje tady ve

Zlíně, dělá asistenta v mládežnických družstvech.

Jaký je tvůj hokejový sen?Jako malý jsem chtěl hrát NHL. Pokojíček zdobily plakáty s Jaromírem Jágrem, ale nenapadlo by mě, že si s ním zahraji. Jsem moc rád, že se mi to splnilo na letošním MS. Ale velkým snem je MS jednou vyhrát.

Na závěr otázka, kterou jsi zcela jistě nečekal. Už jsi se rozhodl, kterou stra-nu budeš v podzimních komunálních volbách volit?Vzhledem k tomu, že se volby konají v říjnu a já budu již v Americe, voleb se s největší pravděpodobností nezúčast-ním. Ale prozradím, že jsem pravicově smýšlející člověk.


Zlín2014 / Michal Jordán

SOUHRA

ZDENĚK SKAUNICText: Vít Studnička, Foto: Jan Rasch

Když se mluví o zlínské filmové produkci, jeho jméno je velký pojem. Již 25 let působí v organizaci zlínského filmového festivalu. Zažil ve Zlíně

filmovou krásu i období šedi. V jakých barvách vidí Zlín dnes?



Pro Zlíňáky je Vaše jméno jistě známé. Právě díky Vaší práci na Mezinárodním festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně. Jak dlouho jste jeho součástí?Na zlínském festivalu pracuji dlouhých 25 let. Za toto období jsem prošel s tím-to projektem neuvěřitelnými peripeti-emi. Na začátku to bylo o udržení této tradice za každou cenu. Také jsem zažil již několikátý prodej tohoto projektu a před mnoha lety zabránil jeho přesunu do jiného města. Jsem rád, že s plnou zodpovědností dnes mohu prohlásit, že jde o projekt velmi výjimečný, stabi-lizovaný s kvalitním a respektovaným personálním zázemím.

Jak si stojí filmový festival ve Zlíně ve světových měřítkách? Mají o něm zájem i v zahraničí jak jeho název na-povídá? Můžeme jej například poro-vnat s filmovým festivalem v Karlo-vých Varech?Zlínský filmový festival je skutečně nejstarší svého druhu ve světě. Velmi cenné je, že i v devadesátých letech mi-nulého století při nestabilitě ve filmovém podnikání se podařilo konání nepřerušit. Mezi odbornou veřejností je festival v zahraničí velmi ceněn a považován za největší a nejprestižnější filmovou prezentaci dětské tvorby na světě. Mno-hokrát jsem slyšel od zahraničních hostů slova uznání a od zástupců světových

velkoměst až určitou závist. Zlín může být na tento projekt právem hrdý.

Zlín má od baťovské éry dlouhodobou filmovou tradici, kterou se Vy snažíte držet a rozvíjet. Jak vnímáte filmový průmysl ve Zlíně dnes? Má Zlín poten-ciál být nejen městem, kde se mladí filmaři učí, ale také městem, kde se točí filmy?Filmová historie Zlína je dlouhá a pře-devším výjimečná. Nikde na světě se doposud nestalo, že by většina zakladatelů získala za svou tvorbu Os-kara. Zde se to povedlo. Jejich následníci jsou dodnes uznávané světové veličiny. Mám na mysli především Elmara Klose, Alexandra Hackenschmieda, Ladislava Koldu, Jaroslava Novotného, Karla Ze-mana, Hermínu Týrlovou, Zdeňka Roz-kopala a další. S natáčením v současné době je to složitější. Řada projektů vyžaduje mezinárodní koprodukční spo-lupráci někdy i několika zemí. V takových případech potřebujete k podnikání špičkovou infrastrukturu, státní pobídky a celou řadu podpůrných projektů. To Zlín nemá a nikdy mít nebude. Pravdou však je, že i ve filmové branži existuje řada segmentů, kde se Zlín může pro-sadit. Chce to vsadit na určitou special-izaci a zúročit výjimečnosti tohoto kraje. Jednou z takových specializací už nyní je např. naše rozhodnutí před několika lety


Zdeněk Skaunic / Zlín2014

se zaměřit na zpracování archivních film-ových materiálů. Dnes zde fungují zcela unikátní filmové laboratoře se špičkovou speciální technologií s velkou podnikatel-skou perspektivou. V době, kdy prakticky končí natáčení na filmovou surovinu a zavírá se většina filmových laboratoří v celém světě od Hollywoodu po Barran-dov, to považuji za velký úspěch.

Pokud jde o vlastní filmařinu a tedy vznik nových filmových projektů, tak musí místní producenti vsadit např. na dostupnost a rozmanitost exteriérů pro natáčení a tomu přizpůsobit své projekty.

Na druhou stranu pro natáčení v sou-časné době vlastní prostorové a tech-nické zázemí nepotřebujete. Důležitá je literární předloha. Vše ostatní si na konkrétní natáčení najmete kdeko-liv v Evropě včetně servisu, pojištění, přepravy atd. Chci říci, že buď jste produ-cent a usilujete o vznik nového audiovi-zuálního díla nebo jste servisní filmová společnost zabezpečující speciální tech-niku. Oboje dělat není možné. Já nyní pracuji na svých látkách. Tento projek-tový vývoj je poměrně nákladný a zdlou-havý, ale v současné době to jinak není možné.

Samozřejmě, že by bylo výborné, kdyby ve Zlíně bylo širší producentské zázemí, ale je logické, že budoucí producenti musí projít nejdříve filmovou produkcí a pro tu je často i Česká republika malá. Přesto jsem optimista a věřím na filmový Zlín.

V minulosti Zlín stavěl na vizitce prů-myslového města, dnes jde spíše o město vzdělání a kultury. Co říkáte na takovou změnu z pozice občana a také podnikatele?Je asi zbytečné dnes diskutovat, proč město tuto vizitku průmyslového města ztratilo. Těch důvodů byla celá řada včetně zcela objektivních.

Na druhou stranu až budoucnost patřičně docení tuto „transformaci“ a přesto, že ani podnikání se vzděláním nebude v budoucnu tak jednoduché, jak se možná nyní zdá, patří těm, kdo se o to zasloužili, velký dík. Na samotném začátku nešlo o strategii města či re-gionu, ale o myšlenku jednotlivců z řad zlínských patriotů. Jsem rád, že jsem mohl být u toho taky.

Při určité vyváženosti s průmyslovou výrobou tato koncepce může být pro bu-doucnost Zlína zajímavá.

Máte naopak z Vašich dlouholetých zkušeností pocit, že by se zde mělo něco pro blaho podnikatelů vylepšit?Těch věcí je jistě celá řada a převážná většina jich pro potřeby podnikání platí obecně. Kvalitní infrastruktura, inicio-vat společné projekty se Zlínským kra-jem, péče o historii města, podporo-vat specifika města a další. Osobně se domnívám, že Zlín by měl více vsadit na spolupráci místních podnikatelů včetně konzultace nad střednědobými záměry.



„SPOLEČNÁ VIZE ČI ŠIRŠÍ DOHODA NA

KONKRÉTNÍM CÍLI MÁ OBROVSKOU HODNOTU. TOTO JE MŮJ DOSAVAD-

NÍ POZNATEK Z POD-NIKÁNÍ ZAPLACENÝ VEL-KOU ZTRÁTOU ENERGIE

A TAKÉ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ.“

Jsem si vědom, že to není jednoduché, ale měli by o to všichni usilovat. Nejen regionální politici, ale i podnikatelé a občané. Společná vize či širší dohoda na konkrétním cíli má obrovskou hod-notu. Toto je můj dosavadní poznatek z podnikání zaplacený velkou ztrátou en-ergie a také finančních prostředků.

Politika je jedním z hlavních nástrojů pro velké změny. Na jakou stranu poli-tické sféry se přikláníte? Na stranu levice nebo pravice a proč?Vždy jsem byl a budu pravicově zaměřený. Byl jsem tak vychován.

Myslíte si, že má smysl dát svůj hlas spíše tradičním stranám s jasnou his-torií nebo dát šanci nově vznikajícím politickým uskupením?Možná právě proto, že sám mám celý život trochu problém s dodržováním každodenního systému a nerad se orga-nizuji, tak o to více uznávám vše, co je na systému a jasných pravidlech post-aveno a funguje. Politické strany zatím stále patří do systému, který jsme si dobrovolně vybrali a zde máme. Faktem je, že se nyní celoevropsky ukazuje, že veřejnost chce i něco jiného a klasické politické strany na to kvůli svému konzer-vatismu a setrvačnosti neumí reagovat.

Máte už jasno v otázce, jakou obálku do urny v podzimních komunálních

volbách hodíte?Ano, mám jasno, koho budu volit.

Na závěr, pokud byste měl lidem v pár větách říci, proč je důležité, aby k vol-bám přišli, co byste jim sdělil?Účast každého jedince v regionálních vol-bách považuji za velmi důležitou. Je to jediná demokratická možnost, jak mohu zasáhnout do řízení města, ve kterém žiji já, moji rodiče, moji blízcí a přátelé. Často s nimi o dění ve městě a v regionální poli-tice diskutuji, a tak se chci s konkrétním záměrem seznámit, případně se s ním ztotožnit a obhajovat ho.


Zdeněk Skaunic / Zlín2014

V září se těšte na nové vydání. Jsme rádi, že vás

můžeme informovat.

Děkujeme, že se zajímáte.

Documents

ZLÍN2014 - srpen