,VOHNOUTI

o.rn

n a k I adate Istv í

P3M>T

-

ZMRDI,VOHNOUTI

AMY

O-FENS

Copyright © Nakladatelství PLOT, 2006Copyright © O-FENS, 2006

ISBN 80-86523-76-4

Hráblo mi?

Jako většina velkých problémů, i tenhle začal nenápadně. Odjel jsem z prácepěkně nasraný.

Agresivníahouževnatá skupina vyhryzů zvaná"Slezská klika u zahájila taženínaší firmou. Nepodařilo se definovat opatření, jak tylidipřimět, aby dodržovaliaspoň základní pravidla, která jsou v našem oboru stanovena, o zásadáchslušné mezilidské komunikace a konstruktivní spolupráce ani nemluvě. Nešloto s nimi po dobrým ani pozlým. Kdyby vybuchla atomovka, zůstali bynaživujen prvoci, švábi a vetřelci z Ostravy. Byl jsem tím vším totálně znechucen...

Kapitola první

Co je to za lidi

První problém vznikl u závory na podnikovém parkovišti. Krám se nechtěl

otevřít. Funguje jednak na čipové karty, ale také detekuje kovový předmět vesvém okolí, takže pokud máte správnou kartu a nemáte automobil ze dřeva,

můžete projet. Někdy dokonce kartu nechce, to když se ostraha obává, že byse u výjezdu vytvořila zácpa, pak detekuje jen kovové auto. Asi šestkrát jsempřiložil čipovou kartu k dekodéru a závora nic. Zbavil jsem se akutníhopodezření, že mě slezské bratrstvo smazalo z databáze zaměstnanců, protožekdyby to udělali, odmítal by mě systém pustit dovnitř anikoli ven. Usoudil jsem,že se technika rozbila. Vydal jsem se za vrátným atázal se, zda může závoruotevřít manuálně, protože systém nefunguje.

.Nemoh. Nemám votvírátko!" informoval mě uniformovaný pablb z bez­pečnostní služby, které náš podnik bůhvíproč platí za hlídání. Pozvedl hrnečeks kávou nebo čím a napil se.

"To má snad otvírat automaticky po přiložení karty, ne?!" pustil jsem se nateoretickou rovinu.

.No má, ale ten takovej ten stroječek na ty karty nefachá." (překlad: Dekodérkaret nefunguje.)

"Hlásil jste poruchu?".Ne, dal jsem to do zápisu ze směny."

"A jak mi to pomůže dostat se domu...?""Musíte si správně najet.""Ajak si mám najet správně?".No do takový jako smyčky."

6

Co je toza lidí

"Akde je ta smyčka?"

"Jo pane, ta je zalitá pod asfaltem!"Řečeno s Marsellusem z Pulp Fiction, co je tohle kurva za odpověď?

.Fain, Jak myslíte. Já teď kousek zacouvám, rozjedu se na předpisy po­volených padesát kilometru za hodinu a pojedu. A jestli ta vaše hajtech závoranebude otevřená, tak ji přerazím a bude mi jedno, rozumíte, totálně u prdele,kde je pod asfaltem zakopaná smyčka. Pak teprve budete mít co psát dozápisu!!!" zařval jsem na toho hňupa.

Asi to fungovalo. Závora byla otevřená. Asi se nějaké to votvírátko přece jennašlo.

Vydal jsem se do obchodu s počítačovými součástkami reklamovatnefunkční zdroj z počítače. Už je to asi třetí exponát, co mi shořel. Je to témak zamyšlení, třeba bude vadný board, ale je mi to jedno, zaplatil jsem to, je tov záruce, chodilo to a teď to nechodí, dostanu jiný. Zaparkoval jsem kdesiv centru a vydal se procházkovým tempem městským parkem k obchodu. Jeto krásné, když každý den strašíte v práci do večera - a jednou odejdete dřív.

Lidi na ulicích, obchody otevřené, sluníčko svítí... avrazí do vás cyklista.Dvacetiletý mamrd na kole do mě narazil z osmé hodiny a zjevil se v mém

zorném poli o něco dříve, než si moje sádlem obalená nervová soustava uvě­

domila bolest. Něco zahuhlal - mohlo to být klidně promiňte a klidně taky jdi doprdele - a dál pokračoval jen mírně destabilizovaný v jízdě. Jasně vyřčené

kouzelné slovíčko mi naprosto chybělo. Popadl jsem zdroj a hodlal jej po něm

hodit, ale konektory mi i s dráty uvízly v dlani, z granátu se stala harpuna.Původně jsem mířil mamrdovi na hlavu, ale trefil jsem se mu do zad. Asi dostaltím rohem plechové krabičky. Zařval jak raněná kráva, prohnul se dozaduahapal zkola dolů. Překonal jsem bolest v levé noze abelhal se vztekle k němuve snaze ho na zemi ještě dorazit, kdyby neměl dost. "Bolelo tě to, že jo, ma­mrde. Víš proč? To máš ztoho ježdění po chodníku, ty hovado jedno zasraný!"vymluvil jsem se namísto pozdravu. Melírovaný mamrd pouze stoicky mlčel.

Asi věděl, že mlčeti je někdy zlato. Třeba to zlato, ze kterého by mu pak muselivyrobit nějaký ten zub.

Mávl jsem nad ním rukou. Považoval jsem lekci, kterou mamrd dostal, zazcela dostatečnou. Sice by ještě neškodilo votunit mu bicykl baseballovou holí,ale člověk nernůže mít všechno blaho světa najednou.

Vydal jsem se k přechodu pro chodce a hodlal přejít na druhou stranu. A conevidím. Mamrd už opět jede na kole. Zastavil upřechodu atvářil se, jako bychomse před chvní tak důvěrně nepoznali. Zřel jsem na toto selhání mé pedagogické

7

Zmrdi, vohnouti amy

činnosti avztek cloumal mým majestátem. Vyrobil jsem ten naprosto nelšílenělšl

kukuč, jakého jsem schopen. .Mamrdeí Slez z toho kola, než tě sundám!"Roztočil jsem zdroj na kabelech jako Jan Žižka řemdih. Mamrd zkola spíše spadl,než slezl.

Bylo mi divné, že kolomamrd neklade odpor. To přece není normální, takovámíra submisivity. Když se za mnou ozvalo hláskem kleštěnce: "... a netykejtemi, já vám taky netykám!" Mamrd se vzmohl k pozdní a velmi chabé formě

odporu, nicméně měl pravdu, protože mi netykal a já mu skutečně nevykal,protože kombinace slova .rnamrd" a druhé osoby množného čísla je něco, naco moje češtinářka Tamara Lehoczká nepamatovala. On mě jen zkoušel přejet

svým kolem, což zdaleka není takový společenský prohřešek jako opomenoutněkomu vykat. Byla to typická reakce přizdisráčského zmrda zahnaného dokouta. Opět jsem pozvedl zbraň do bojové polohy, ale mamrd nasedl na koloa ujel. Teoreticky jsem opět zvažoval možnost zasáhnout ho zdrojem, ale pakjsem si uvědomil, že stojím skoro před obchodem a že kdyby prodavač viděl,

že se zdrojem nezacházím úplně přesně podle manuálu, mohl by reklamaciodmítnout.

Reklamaci jsem vyřídil. Prodavač sice držkoval, že tam chybí nějaká gumovákrytka - asi si ji mamrd vzal s sebou -, ale nakonec zdroj vyměnil. Nasedl jsemdo auta, ale relatlvní psychická pohoda mi vydržela jen do okamžiku, kdy mi nasemaforu padla zelená.

Stál jsem první v řadě a jednalo se o pravoúhlou křižovatku, přičemž mi pro­tijedoucí vozidla odbočující vlevo měla dát přednost. Nestalo se tak. Řidič čer­

vené Ochcavie Combi, zmrdiauta, bastard vehiklu a áršlochvágnu, to vypálildoleva. Jeho problém byl, že se pořádně nepodíval, zda prostor, do kteréhojede, je prázdný a nestojí mu tam něco v cestě, třeba kloubový trolejbus. Atenmu tam zrovna stál. Vyhláška na to pamatuje logickou a pro zmrdy téměř neu­chopitelnou informací, že řidič nemá do křižovatky vjíždět, pokud za nínernůžepokračovat v jízdě. Navíc ještě zmrdův koncernový vůz dosahoval podezřele

malé akcelerace, jako by tam měl sociální motor 1.9SDi nebo dokonce high­power racing 1.4-16V.

Zmrd tedy odbočoval doleva a příliš pozdě si uvědomil bezvýchodnost svésituace. Zatímco jáhnal mohutně favorita dopředu přímo na zmrdův B-sloupek.Už jsem dlouho neviděl žádného tak vyvaleného zmrda. Asi bych se na jehomístě necítil právě barnbůča, protože se na něj právě se zdvihnutým čumákem

řítil rezatý favorit na jedničku s plynem na zemi. Já zase řešil otázku, jak dále.Náraz do zmrdikáry se mi nejevil jako optimální alternativa pro mé zdraví,

8

--.,..

Zasvěcení

protože pevnost karoserie octavie a favorita není poměřitelná ani v teoretickérovině a o praktickou zkoušku jsem rovněž nestál. Teoreticky se dalo vyhnout,ale představa, jak zmrd nechává vyříznout S-sloupek a navařit tam jiný, mě

zcela pohltila. Řešil jsem to kompromisem. Zatímco se zmrd snažil být menší,menší a ještě menší, tak malinký, aby se schoval někam pod favorita, minuljsem po prudkém vyhýbacím manévru jeho zadní zmrdinárazník o pár cen­timetru a pobaven pokračoval v jízdě.

Nicméně po tomto incidentu jsem si musel položit otázku, proč jsem najednoutak hustej. To jsem přece nebýval. Já přece býval takový slušný člověk!

Způsobili 10 vohnouli a zmrdi.

Dokud si hrabali jen na svém písečku, bylo to OK. Oni si hrabali na svém ajánasvém anevěděli jsme o sobě. Jenže oni už si na svém dávno nehrabou. Chtějí mě

svým zmrdským chováním připravit o základní práva, jako například chodit si poparku a koukat na holky, vyjet z parkoviště ven nebo jet, když mi padne zelená.Ajáse hodlám bránit! Když nernůžu zatočit se zmrdy tak nějak globálně aoni se miglobálně vysmívají do očí, pak mi nezbyde než rezignovat avyhlásit lokální válku.

Zasvěcení

Pracuji ve velké expandující firmě, kde měsíčně nastupuje do prvního pracov­ního poměru řada absolventu po škole. I já byl před lety v této situaci a mámtedy možnost určitých srovnání. Zaznamenávám jistou diferenciaci mezi nastupu­jícími vysokoškoláky, ato sice rozpad na dvě skupiny:

Slušný poctivý mladý člověk nastupuje do firmy s tím, že tam již existují jistézaběhané rituály, jež musí pochopit a zapadnout coby součástka do mozaikycelého systému. Ví, že nemá téměř žádné praktické znalosti, že musí nejprvejako houba nasáknout potřebné' vědomosti a pak že muže provést více neboméně dl1čí změny v systému tak, aby fungoval lépe. Nabyté poznatky skloubíse svou životní vizí a utvoří to, černu se říká osobní styl. Je radost s nimi pra­covat, ale znám jich relativně málo.

Pak ovšem existuje kategorie, která tento proces chápe od konce. Dívá se nasebe sebevědomě jako na již hotového člověka, vědomostmi nabitého, pozi­tivně naladěného a naprosto nepostradatelného jedince pro tu kterou firmu,

9

Zmrdi, vohnouti amy

která si jej právě najala. Svůj přínos vidí v tom, že svůj neopakovatelný osobnístyl co nejdříve uplatní v nějaké vedoucí funkci, ze které způsobí rozsáhlézměny ve fungování jemu svěřeného úseku, a protože si nepřipouští omyl, věří

pevně, že bude úspěšný. Něco jako Lee lacocca, když přišel ke Chrysleru,narozdí/ od lacoccy jim ovšem chybí jakékoli znalosti a rozhled. Je natolik po­sedlý touhou po úspěchu, potažmo postavení a penězích, že si nepřipouští jinýprůběh věcí apokud mu někdo stojí v cestě, má problém. Unás se pro něj vžilopolrnenování mladý zmrd nebo prostě jen zmrd.

K tomuto pojmenování: původně jedná se o označení nepříliš vydařeného

produktu rozmnožovacího procesu. V každém případě je ve slově zmrd odkazna mechanismus jeho vzniku obsažen. Naši zmrdi jsou sice geneticky v pořád­

ku, ale přesto na něm vznikla během jeho vývoje zásadní chyba. Jmenuje sepřebujelé ego a způsobili je jeho rodiče, většinou také zmrdi, tím, že mu odma­lička podsouvali, že on je nejlepší a že ostatní jsou trapný blbci. Chcete-Iivychovat zmrda, dělejte to taky tak.

Jak poznám zmrda

.Existuje několik pomůcek, jak spolehlivě poznat zmrda. Zde jsem definovalznaky, kterými se vyznačuje chování každého z nich.

1. Zmrd rád tlachá. Určitě se vám stalo, že vám někdo půl hodiny povídalo nějakém problému a když jste potom odcházeli, zjistili jste, že víte to samé,co předtím. Právě jste hovořili se zmrdem. Zmrd nahrazuje absenci vlastníchkonkrétních poznatků tím, že hodně žvaní.

2. Zmrd vysává. Když se s vámi dá zmrd do hovoru o nějakém problému,nedělá to proto, že by chtěl obohatit vaše obzory, ale proto, že od vás potřebuje

vyzvědět poznatky, které jste vy sami museli vydřít. Je to pro zmrda jediná cesta,jak se dostat k dobrým informacím, protože sám je v podstatě neschopný.

3. Zmrd líže kliky. Zmrda spolehlivě poznáte podle toho, že se jeho jednánís podřízenými zásadně odlišuje od jednání s nadřízenými.

4. Zmrd je nekonzistentní. Většině zrnrdů je vlastní vnitřní nejistota. Na dvě

stejné situace, které se za stejných okolností po určité době opakují, reagujezmrd pokaždé jinak. Zmrd nemá žádný styl, pouze svoje priority, kterýchdosahuje neustále se měnícími metodami.

5. Zmrd neumí zacházet s lidmi. Protože je zmrd vychován v tom, že on jenejlepší, brání mu takto vytvořená bariéra snížit se k podlidem okolo sebe. I když

10

R

Jak poznám zmrda

se někdy pokusí se s někým sblížit (například za účelem vysáváni), většinou toshoří na zmrdově kurevském vystupování.

6. Zmrd hraje tvrdě a dává rány zezadu. Pozor na něj! Zmrdi rádi intrikaří

apokud sizmrd umane, že vás dostane, půlde jako první za vaším nadřízeným.

Oblíbenou metodou používanou zmrdy je omezení přístupu klíčových informa­cík vám, takže po čase začnete vypadat jako nekompetentní idiot.

7. Zmrd neudělá nic pořádně. Analýzou projektu, které zpracovávali zmrdi,jsem dospěl ke zjištění, že zmrdovou pracovní filozofií je "navrch huj, vespodfuj". Slušní lidé často nedělají nic jiného, než že po nich vyklízejí nekonečné

Augiášovy chlévy.8. Zmrd hodně dbá na svou image. Zmrdovi je v rodině naprogramován

určitý osobní profil, který potom úzkostlivě dodržuje. Muj osobní poznatek:drtivá většina zrnrců hraje hodného hocha a 95 % zrnrdů se zabývá nějakým

dravým kolektivním sportem (hádejte proč kolektivním). Zmrd dovede velmirychle měnit svoji image podle toho, co je právě in. Zmrdovi je proti mysli vše,co je extrémní nebo nějakým způsobem ostře vyhraněné, ať už jde o projekty,lidi nebo třeba politické strany, takto profilované subjekty nedávají dost prostoruk lavírování.

9. Zmrd hraje na body. Zmrd má jiné vnímání úspěchu než slušný člověk.

Normální člověk. vítězí tehdy, pokud podstatné části jeho požadavku bylodosaženo. Soupeř' nemusí být nutně mrtvý, stačí, když je k.o. a ještě pořád

mohou oba důstoině opustit arénu. Při utkáních vedených normálními lidmi jeněkdy těžko poznat, kdo prohrál a kdo vyhrál. Zmrd oproti tomu hraje až dokonce, protože potřebuje získat pocit, že došlo kabsolutnímu rozdrcení soupeře- něco jako olej do svého motoru sebevědomí. Pokud někde existuje bodovacísystém, vězte, že jej tvořil zmrd, protože z bodu je na první pohled zřejmé, kdojevítězem a kdo poraženým.

10. Zmrd je posedlý kolektivem. Protože zmrd je neschopný a nedovedesám nic udělat pořádně, hledá oporu v dalších zmrdech. Takto vzniklá spo­jenectví mají pouze přechodný charakter a většinou dojedou na to, že zmrdiuvnitř takto vzniklých ostruvku zkurvenosti požírají sami sebe.

11

Zmrdi, vohnouti amy

Můj kolega zmrd

Jednoho dne prostě procitnete azjistíte, že se na vašem pracovišti vyskytuje jedennebo více zrnrdů Infekce pracovního kolektivu zmrdy muže dosáhnout třech stadií:

1. fáze infekce zmrdy: jednotliví izolovaní zmrdi se nacházejí na nižšíchpříčkách než vy ajsou na vás nějakým způsobem závislí. Každý zmrd ranaří navlastní pěst a nedošlo k jejich sbratření. Toto je většinou počáteční stadiumonemocnění firmy zmrdismem. Nevyplácí se je podcenit, protože většinou

velmi rychle přechází ve druhé stadium. Je potřeba přijmout okamžitě některá

opatření, o kterých budu psát níže. 1. fáze skýtá určité výhody azmrdi jsou v nínejzranitelnější - se zákrokem tedy neváhejte.

2.fáze infekce zmrdy: někteří ze zrnrdů již stačili postoupit na stejnou úroveň,

jako jste vy. Zmrdi se začínají shlukovat a vytvářet konglomeráty zrnrdů Je tovelmi závažný stav, který kromě ofenzivních opatření s cúem zasáhnout zmrdy,kteří mají nekrytá záda, vyžaduje ještě opatření defenzivní, tedy krytí vašich zad.Strategie vítězství spočívá v přednostním zlikvidování zrnrdů na nižší úrovnia poté, co v nich výše postavení zmrdi ztratí podporu, i jejich likvidace.

3. fáze infekce zmrdy: celý tým, potažmo firma, je pod kontrolou zrnrdů,

Zmrdi na vedoucích funkcích zajišťují delegování dalších zrnrdřl na nižší pozice.Zde zbývá už jen velmi málo šancí. Je třeba zahájit pojistnou politiku "dvojitápodlaha" založenou na důslecnérn krytí vlastních zad, a čekat na tzv. přezrnr­

dování firmy, anglicky overbastarding. Pokud počet zrnrdů uvnitř firmy dosáhnejisté koncentrace, převáží nad počtem slušných lidí, kteří na ně dělají.

Výkonnost firmy poklesne a zmrdi nahoře budou nuceni přijmout některá

opatření vuči zrnrdůrn dole. Zmrdi dole pojmou za svou ideu, že zmrdi nahoře

vedou firmu špatně avycítí šanci vyšplhat se nahoru. Dojde ke konfliktu zrnrdů

se zmrdy, ve kterém sice vyhrají zmrdi, ale můžete na něm profitovat. Nastalýúbytek zrnrdů umožní slušným lidem získat převahu a přikročit k oslabenýmzbytkum zmrdů.

4. fáze infekce zmrdy: již instalovaní a v systému zakotvení zmrdi začnou

přijímat svoje příbuzné, kteří jsou podle Mendelových genetických zákonusamozřejmě rovněž zmrdi. Zde se nedá dělat naprosto nic. Systémy ve IV. sta­diu jsou rezistentní vůči overbastardingu, protože jsou přeneseně i doslova jako"jedna velká rodina". Strategie pro takovou situaci se jmenuje "honem pryč".

Jak asi tušíte, nebude náhodou, že zmrdifikace má čtyři stadia, stejně jakorakovina. Zmrdi jsou rakovina. Pokud nezasáhneme my zmrdobijci a neod­straníme nádor, systém zahyne.

12

I'

Jak na zmrdy

Jak na zmrdy

Pokud zjistíte, že jste ohrožen zmrdy, máte pouze dvě volby.Mužete vyklidit pole a přesunout se někam, kde žádní zmrdi nejsou. Není

pravděpodobné, že taková místa existují. Pokud ano, jedná se o izolované uza­vřené skupiny se silným obranným mechanismem proti zrnrdůrn, které všakvětšinou zpočátku budou vidět zmrda i ve vás. Daleko těžší, než dokázat, že jeněkdo zmrd, je dokazovat, že vy sám zmrd nejste.

Nebo se můžete dát se zmrdy do boje. Zde je nutné poznamenat, že jakmilese jednou rozhodnete, namůžete couvnout a nechat toho v polovině započaté

cesty. Pokud začnete, stáváte se osamělým bojovníkem, který kromě zářezu napažbě za každého zlikvidovaného zmrda nemá z tohoto boje vůbec nic. Navícvás pozůstalí zmrdi mohou označit za nekooperativního, neschopného týmovépráce nebo nesnášenlivého. Nic na to nedejte, i na ně jednou dojde.

Také musíte vnitřně akceptovat skutečnost, že proti zrnrdůrn budete musetpoužít jejich vlastní špinavé triky a chovat se dočasně jako zmrd, byť

s ušlechtilými pohnutkamLJediná možnost boje se zmrdy skutečně spočívá

v obrácení jejich vlastní zbraní a skutku proti nim. Pokud si nechcete připadatjako kurva, kompenzujte počet zmrdských sviňáren, které uděláte, stejnýmpočtem solidárníCh a dobrých skutku pro své kolegy, kteří bojují stejně jako vy.Existují samozřejměrůzné kvalitativní úrovně zrnrdů, od úplných zelenáčů, sekterými si budete hrát jako kočka s myší, po ostřílené borce, na které jen stěží

vyzrajete. Ale takový je život.Taktika ničení zrnrdů muže být buď ofenzivní, nebo defenzivní. Musíte dávko­

vat podle stupně zasažení společnosti zmrdy tak, aby bylo zrnrdůrn učiněno conejvětší příkoří a vaše vlastní bezpečnost nedoznala úhony.

Pozvedněme zbraně (ofenziva)!

Řeč budiž jasná, ano, ano, ne, ne. Donuťte jej mluvit jednoznačně. Zmrd vždylavíruje s pojmy jako možná, kdyby, to se musí vyjasnit apodobně. Pokud budekličkovat, řekněte mu, že se obrátíte na jeho nadřízeného, protože on neníschopen dát přesvědčivou ajednoznačnou odpověď.

Stanovte zmrdovi jasná kritéria. Zmrdi si vždy libují tam, kde nejsou jasnáměřítka pro pracovní výkon, zejména co se počtu, termínu nebo nákladu týče.

Dejte zmrdovi jasné zadání s cílovými hranicemi. Nenechte ho používat jehooblíbená vycpávková slova (řádově vyšší, nižší, o něco více, o něco později ...)

13

Zmrdi, vohnouti a my

Jednoznačně definujte zodpovědnost. Je-Ii zmrd zatížen zodpovědností,

snaží se ji ze sebe shodit jako býk jezdce rodea. Zmrdovi vyhovuje situace, kdyvšichni odpovídají za všechno a současně za nic.

Nenechte je přesunout jejich úkoly na jiné. Většina zrnrdů je mistrypřerozdělování práce. Nakonec se jim povede naaranžovat vše tak, že oninedělají nic a ostatní za ně všechno. Pokud se to povede, zmrdi si přivlastní

jejich zásluhy. Obracejte se na ně pořád dál jako na zodpovědné.

Taktika "lov na mamuta". Zmrda, jemuž namůžete vytvořit žádné zadání,můžete nachytat do pasti. Pračlověk, když líčil na mamuta, vykopal jámu větší

než mamut, zakryl ji roštím a pak čekal, až mu tam mamut vběhne. Přesně takto udělejte se zmrdem. V každé firmě najdete problém, do kterého se nikomunechce. Omočte vtom zmrda - on většinou do pasti rád vběhne, protože potře­

buje dokázat, že on jediný na to má - a pak nebude vědět, jak ztoho ven.Taktika "mrtvola ze skříně ven". Zmrd při svém stylu práce vytváří celou

řadu lží a nedodělků, které pak zkouší všelijak maskovat a schovává je jakostará nymfomanka pošťáka do skříně. Vy jako zaběhaný matador poznáte velmirychle, kam zmrd mrtvoláky schoval, ave vhodném čase je vytáhnete na dennísvětlo. Vůbec každý zmrdův neúspěch můžete výhodně využít - nedovedu sipředstavit nic kouzelnějšího, než když zmrd krásnými fóliemi prezentuje stavsvého projektua vy na něj vytáhnete nějakou pořádně uleženou mrtvolu.

Poštvete zmrdy proti sobě. Pokud potřebujete rozmlátit již vytvořený shlukzrnrdů, vyberte si jeden slabší exemplář, napřete všechno úsilí přímo na něj

a udolejte ho. Ostatní zmrdi od něj dají ruce pryč. Jakékoli spolky utvořené

zmrdy ze zrnrdů jsou odsouzeny k hořkým koncům, protože zmrdi v jejichhonbě za postavením nejsou kooperativní amají obavy ztoho, že jeden přešpl­

há druhého. Toho můžete také využít.Taktika "utáhnout kohoutek". Většina zmrdů prahne po kolektivu, protože

nedovedou nashromáždit dostatek informací k tomu, aby mohli pracovatsamostatně. Když zmrdovi obstavíte přísun informací, zhyne jako podvázanýnádor doktora Fortýna. Nepracujte na ně, pokud po vás něco chtějí, řekněte jim,že máte jiné úkoly a ať si poradí sami. Taky můžete říct, že to nevíte nebo že naně nemáte čas, nebo na férovku rovnou, že nehodláte svými přesčasy kompen­zovat jejich neschopnost. Po tomto vyjádření notnou chvíli nepřilezou, ale zmrdse vrací jako falešná pětka a odkud ho vyhodíte dveřmi, tam vleze oknem.

14

Obrana proti zmrdům

Obrana proti zmrdům

Obecným principem ochrany je dokumentace činnosti zrnrdů a následnévyužití takto zaznamenaných skutků. K oblíbené zmrdské taktice patří, žechyby svého rozhodování okamžitě přesunou na někoho jiného, klidně třeba

na vás. Pokud ve vhodné době přijdete s důkazy o tom, že k neúspěchu

vedoucí postup definoval zmrd, máte zmrda na lopatě. Pokud k tomu ještě

připojíte vlastní návrh toho, jak se postupovat mělo, jev tu chvíli zmrd mrtvoujednotkou.

Stejně můžete postupovat při kritice zmrdových rozhodnutí s využitím jejichnekonzistence. Otázka: "A proč teď postupujeme takto, když jsme před týdnemodsouhlasili jiný postup?" je pro zmrda noční můrou. Zmrd nemá žádný sys­tém, reaguje ze dne na den az minuty na minutu.

Pokud dopředu poznáte, že zmrdovo rozhodnutí povede s jistotou k průšvihu,

nechejte si dát všechny příkazy písemně (třeba mailem, který obsahuje datum,čas a přesný popis).

Zmrd zadává úkoly nejasným způsobem tak, aby byl zobliga, když to poslézenedopadne. Pokud vám to udělá, nedělejte tu chybu, že byste se pokoušeli úkolnějak interpretovat. To je totiž přesně to, co zmrd chce a na co čeká. Pak vámřekne, že jste to bíbě interpretoval. Nechte si to od něj vysvětlit, což má i tensekundární efekt, že se ukáže, že zmrd nemá ponětí, co vlastně chce.Obecně i defenzivní strategie je poznamenána tím, že musíte téměř vše, co

zmrd vytvoří, použít proti němu.

Zmrdí tance

Co se začne dít, když udeříte na zmrda? Zmrd, je-Ii vystaven tlaku a cítí-Ii nasvém krku váš dech, začne jednat pudově. To jest jako kurva. Zde jsou popsánynejvýznamnější reakce zrnrdů na útok.Kouřová clona: pokud je zmrd napaden, začne mlžit. Začne interpretovat

skutečnosti tak, aby jim rozmazal hrany a zamlžil vztahy a souvislosti. Příčinu

začne vydávat za důsledek, pravdu za lež. Jakmile zmrd začne s mlžením, musíbýt vaše logika průzračná jako křišťál a slova ostrá jako kudla starého zálesáka.Nesmíte uhnout z vytýčené cesty. Jak již bylo napsáno, zmrdi se vystříhají slovano a ne. Pro zmrda je ortelem smrti věta: "Je to tak, anebo není?" Poslouchat

15

Zmrdi, vohnouti amy

pravdu je pro zmrda něco jako pro člověka konzumovat muchomůrku zelenou.Může jí kousek pozřít, ale celá ho zabije.Tchoř: napadený zmrd začne podobně jako toto zvířátko vypouštět smrady

do okolí. Smrady se rozumí kupříkladu smyšlenky s cílem očernit vás.Řekněte zmrdovi, že to sem teď nepatří, teď že je řeč o něčem jiném, a jdětemu dál po krku.

Citové vydírání: zmrdi s oblibou vydírají nejrůznějšími historkami, které majíukázat, jak k nim byl osud zlej. Moje zkušenost je však taková, že zlým osudemstižení lidé většinou nikomu nic nevykládají a tak je také třeba přistupovat

k těmto povídačkám. Zmrdka (samice od zmrda) občas používá argument "jámám x dětí. ..", kde x je celé číslo od jedné výše. Zde jetřeba naprosto nekom­promisně říct pracuje tu dost ženských, které mají x + 1 dětí, a pracují pořád­ně. Dítě není v pracovním styku argument a bych bych ho ochoten přijmout

pouze v případě, že se dotyčná stará o deset dětí z SOS vesničky, ale jinak jeto její soukromá věc. No řekněte sami, máte někoho pardonovat za to, že před

čtyřmi nebo šesti lety po nějakém mejdanu nebo diskotéce spermie oplodnilavajíčko?

Pozor na strejdu a tetku

Je třeba zmínit jeden negativní aspekt likvidace zmrda. Je natolik závažný, žekvůli němu bývá někdy zmrd téměř neudolatelný.Hodně zmrdů je sebevědomých nikoli pouze kvůli hypertrofii ega, ale díky

tomu, že disponují určitým zázemím. Česky se tomu říká tlačenka. Kdo si myslí,že do soukromých a ze zahraničí řízených firem nedosahují dlouhé prsty všeli­jakých strýčků, je na velkém omylu. Neznám instituci, která by byla k tomutojevu rezistentní. Každý zásah do zmrdího organismu vyvolá zpětnou vlnu, nakterou musíte být připraven.

Mezi zmrdy je málo individuálních hráčů, kteří bojují osamoceně, většina

znich nějaké zázemí má. Musíte tedy předem zvážit, zda se vám útok na dobře

opevněného zmrda vyplatí. Díky značně turbolentním podmínkám se může zmr­dova ochrana během jedněch komunálních voleb zcela zhroutit, a on je potombezbranný jako šnek, který přišel o ulitu. Stejně tak pokud zmrdovi způsobíte

dostatek problémů, jeho ochranitelé zjistí, že je to neskutečný blbec, a dají odněj ruce pryč. Přemístí ho jinam, kde jim nebude dělat tolik ostudy, a tam ses ním musejí vypořádat po svém.

16

z

Moje válka se zmrdy

Moje válka se zmrdy

Zde bych rád zmínil něco ze svých zkušeností zmrdobijce. Nebudou to mojenejlepší kousky, ale případy v lecčems poučné. Podotýkám, nejsem žádnýzvláštní zmrdobijec a často volím taktiku "udržet zmrdy od těla". Když si něcozačnou, klepnu je přes prsty, ale ke konečné likvidaci to mnohdy nedotáhnu.

Zmrd Honza (1996)

Jmenovaný tehdy 3Dletý sameček rodu zmrdovitých měl na starost vedenípobočky jedné leasingové firmy, pro kterou jsem pracoval jako externista.Honza byl typický případ zmrda, který navíc disponoval protivnou vlastnostíneustále zaujímat k životu pozitivní postoj. Když ho někdo kritizoval, tak bylmálo pozitivní. Když někdo upozorňoval na problémy, tak byl taky málo pozi­tivní. No a k byznysu potřebujete pozitivnímyšlení. .. Už když jsem tam začí­

nal, pobočka se nacházela v druhém stadiu ovládnutí zmrdy. Přibližně pošesti měsících ovládli zmrdi i centrálu v Praze, odkud vypakovali oponentya přenesli firmu do třetí fáze. Ke všísmůle opozice protizmrdům se sestá­vala ze samých starších pánů, takže na ně zmrdi použili argument, že nejsou"mladía dynamičtí" (to je pro zmrdy něco jako kouzelná formulka, kteroumění víno vocet), a samozřejmě také nebyli pozitivní. Pak tošlo i na pobočce'

rychle s kopce. Přijali se další zmrdi (hlídač z kasina jako logistik, skladníkjako manažer pro zákaznický servis, úřednice z radnice jako účetm). Zmrdivytvořili pevný šik a za podpory zmrdů z Prahy (Praha je něco jako Mekkazmrdů) vypudili opozici. Zmrdi dále falšovali údaje o výkonech pobočky

k obrazu svému. Vyhledali kamarády zmrdy mezi obchodními partnery,kterým přepustili obchody těch partnerů, kteří nebyli zmrdy. Vznikala různá

manka. Výkony pobočky šly rapidně dolů. Nakonec vlastník společnosti

usoudil, že celá ta firma je k ničemu a učinil z ní dceru jedné banky. Zmrdizáhy vycítili, že loď se začíná potápět, a servali se mezi sebou. Brzy zbyloněco jako tvrdé jádro zmrdů a to bylo připraveno k přechodu do zmíněné

banky. To užjsem tam dávno nepracoval, protože zmrdi hard core očistili odjakýchkoli nezmrdských individuí. Pak se ale ukázalo, že tvrdé jádro je prorestrukturalizaci pořád ještě početné aposledníze zmrdů se odHonzy odtrhlv roce 1998. Ostatní zmrdi už předtím opustili své manažerské pozicea vrátili se do civilního života. Ke své smůle nedokázali najít dalšízmrdí oázy,

17

Zmrdi, vohnouti amy

které byjim nabídly dostatečný prostor. Jeden prodává rudlíkya další rozvážínáklaďákem plynové bomby.

Pro zmrda Honzu bylo typické, že se za účelem upevnění svého egaobklopoval všelijakými dementy, aby se cítí! důležitěji aještě pozitivnější.

Současný osud zmrda Honzy je nejasný, zřejmě našel jinou oázu, kde mohlpokračovat.

Zmrd Bohouš (1999)

Na zmrdovi Bohoušovi jsem dělal už po nástupu do firmy, kde pracujivsoučasné době. Ve firmě dosáhlo zamoření zmrdy 1. stupně (tedy samostat­ně ranařící zmrdi na různých pozicích). V poslední době jsem zaznamenalněkolik znaků propukajícího druhého stadia, ale tehdy jsme bezpochyby měli

co do činění s úrovní jedna. Měl jsem tehdy na starosti vícero projektů a můj

tehdejší vedoucí usoudil, že přijme Bohouše a dá mi ho k ruce s tím, že mupotom předám nějakou tupráci. Ze začátku to docela fungovalo, ale pouzeproto, že se zmrd Bohouš rozkoukával a hledal, kterým směrem by napřel

působení svého ega. Asipo měsíci se z něj vyvinul zakuklený zmrd, který jed­nal zásadně za mými zády. Například měnil priority mezi jednotlivými projektytak, aby na tom byly tyjeho lépe, i přes menší význam. Dále bylznačně nedů­

tklivý a v jednání se zákazmkem naprosto nemožný. Někdy v průběhu druhéhoměsíce absolvoval pohovor u ředitele, který nenápadnými otázkami zjišťoval,jakna tom Bohouš je, přičemž ten shořel jakpapír. Prezentoval řediteli některé

svoje vize a řekl mu, že je situace vpodniku špatná, že bytam všechno změnil

(typická reakce zmrda shypertrofiíega). Asitaké padlo, že má se mnou komu­nikační problémy, protože jsem ke zpovědi musel krátce na to i já. Jenže jsemsi tehdy nebyl žádných očividných komunikačních problémů vědom, atak jsemexistenci takových těžkostí nepotvrdil. To byla velká chyba - Bohouš veseleintrikoval, dělal ze mě kreténa ajá o tom nevěděl. Čas běžel ajázačal zakopá­vat o čím dál tím větší Bohoušovy sračky aprotože jsem za jím zpracovávanéprojekty dál odpovídal já, musel jsem přikročit k ofenzivě přesně podle bodů

"Řeč budiž jasná..,". "Jednoznačná kritéria" a završil jsem to jednouukázkovou "Pastí na mamuta", Zmrd Bohouš odešel z podniku poté, coskončila jeho zkušební lhůta, pro hnutí zmrdů v našem podniku by býval bylvelkým přínosem.

Jeho současný osud je mi neznámý.

18

Moje válka se zmrdy

Vpodniku zavládlo přesvědčení, že jsem tohoto význačného zmrda udělal já.Pár zmrdů se mizačalo vyhýbat. Začínali mi říkat Goebbels a admirál Canaris,což v podstatě trvá podnes a nijak zásadně mi to nevadí. Vdruhém případě

spíš lichotí.Na tomto případu stojíza zmínku, že zmrd často tak dokonale maskuje pod­

vratné jednání, že se z ničeho nic ocitnete nad mamutípastívy. Dalšípoučkoutedy je: Nepřijímejte zodpovědnost za nic, co zpracovává zmrd.

Případ zmrda Tomáše (jen z doslechu, 1997-2000)

Zmrd Tomáš pocházelpřímo zMekky zmrdů, Prahy. Stál za ním vlivný příbuzný,

velké zvíře v oblasti petrochemie, které zaujímalo odzačátku osmdesátých letkonstantní postavení v oboru i přes několikerou změnu vládní strany, různé

restrukturalizace a akci Čisté ruce.Tomáše pověřili řízením regionální pobočky společnosti zabývající se

provozem benzinových pump. Tomáš začal s nadšením každému zmrduvlastním firmu postupně rozkládat, ale pro pevné základy společnosti

položené v minulosti a kvalitní spolupracovníky se mu nedařilo dílo tak, jakby odpovídalo ,jeho neschopnosti. Nakonec, po dlouhé a úmorné snazeregion totálně zahrabat, dostal od zmrdů z Prahy nabídku, že když vyvolázánik regionální pobočky, dostane místo přímo v Mekce. Tak se i stalo.Tomáš během dvou let vydeptal třicet let fungující regionální organizacia zajistil jejím pracovníkům výpovědi. Tomáš hrál podobně jako Honza:nadřízené v centrále informoval naprosto nepravdivě o svých Výsledcích,vyhýbal se jakýmkoli kontrolám své práce a likvidace pobočky pro-něho bylaživotní nutností, protože v jejím inventáři a hospodaření vznikaly povážlivédíry. Tomáš disponoval pro zmrdy důležitou vlastností - kam šlápl, tam sedmlet tráva nerostla. Zůstávalo za ním až neuvěřitelně mnoho věcí úplně nasračky, terminologií mladých to byl hujer. Bezpochyby se jedná Ozmrdaneobyčejného formátu, který ještě světu ukáže.

Pozoruhodné je, že zmrdi jako první vyřadízprovozu tynástroje uvnitř firmy,které umožňují sledovat výkony a skladové stavy. Vytvoří jednak prostor provlastní šmelinu, jednak znemožní svým nadřízeným objektivní kontrolu jejichpráce.

Nyní Tomáš pracuje jako správce výpočetní techniky. Zdá se, že počítač jepro zmrdy svatým Grálem - mnoho zmrdů působí voblasti výpočetní techniky.

19

Zmrdi, vohnouti amy

Pořád ještě je hodně lidí, kteří počítačům nerozumíazmrdi kolem nich kroužíjako supi aspouštíjimna hlavy supíhovna vpodobě zmrdských mouder. Vtétobranži je obecně těžší definovat jednoznačně stanovené cůe.

Zmrd Míra (2001)

Zmrd Míra bylpracovníkem logistiky a vyznačoval se tím, že všechny provozy,jejichž zásobování dostal na starost, po čase upadly do problémů kvůli

nedostatku - no hádejte čeho. Zásob. Zmrd Míra byllíný jako veš, neuměl jed­nat s dodavateli a hlavně - bylneustále pod vlivem. Byly dny, kdy vůbec ne­spal - non stop chlastal a v jednom kuse z toho kreténa táhl alkohol. Kdyžpřišel na poradu, bylo to v místnosti cítit, jako by schůze probíhala v palírně.

Jako zásobovač navázal určité nelegální konexe - jedním z dodavatelů bylafirma jeho bratra - a tak na topitíměl. Navíc rodinka měla solidnízázemíještěz dob totality.Hodně zmrdobijců chtělo Míru udělat. Nikdy to neklaplo, nadřízení nad ním

drželi ochrannou ruku a nebylo síly, která byMíru potopila. Když to někde po­hřbil, dali mu na starost jiné projekty a všechno začalo nanovo, jeho staré pro­jekty přebíraly osv~dčené pracovnice apůl roku to potom dávaly do pořádku.

Já ho chtěl jednou udeřit šanonem, už jsem měl napřaženo. Nakonec se alezmrd Míra potopil sám. Rozhodl se nás opustit apřešel do jiné firmy. Nikomunechyběl (to bývá příznakem odchodu každého zmrda) anikdo neplakal, snadkromě majitelů několika okolních hospod. Vnovém působišti tos ním šlo rych­le s kopce. Asi tam popudil konglomerát mimořádně zdatných zmrdů a tenv zájmu ochrany svého teritoria zmrda amatéra Míru nechal padnout. ZmrdMíra je nyní nezaměstnaný.

I zmrdi to občas přespekulují a nabijou si nos, aniž byste museli hnout prstem.Vrozená honba za postavením a penězi je dostane sama.

To by bylo pro začátek všechno. Vězte, že jsem už viděl několik případu

zrnrdů obrácených na slušného člověka a také slušných lidí, kteří se stalizmrdy. To, nakolik zmrdi uspějí, záleží jen na nás - takže odložme knihu ajděmena ně. Najděme si hned každý svého zmrda a udolejme ho.

20

Kapitola druhá

Zmrdi a soudruzi

Čteme teorie o zmrdech, případně sledujeme zmrdy přímo v akci, a možná senernůžerne vyhnout otázce, kde se tady ta verbež vzala.

Ještě před patnácti lety touhle dobou tu byl tvrdý komunismus. Onějaké tržníekonomice ani řeč. PowerPoint neexistoval. Production managerovi se říkalo

výrobní náměstek a commercia/ managerovi se neříkalo nijak, protože hlavníbyla výroba a obchod byl cosi nežádoucího a nečistého. Jakékoli procesya postupy uvnitř firem, pardon, národních podniku byly svázány organizačním

pořádkem, stranickou nomenklaturou a pravidly služebního postupu. Kdo měl

správné příbuzné, neměl nesprávné příbuzné, měl správné názory a správnoulegitimaci, byl nesesaditelný av řídící pozici zpravidla umíral na srdeční infarktjako pan Haničinec v těch budovatelských filmech. Zdánlivě tedy nulový pros­tor pro zmrdstvo a jeho dravé a zničující tažení komerční sférou.

Pak přišla Velká sametová revoluce a nastal nevyhnutelný vývoj podle typic­kého schématu založeného na úsloví "ode zdi ke zdi". Všechno se to otočilo

o sto osmdesát stupňů.

Ekonomika byla prohlášena za tržní. Objevily se rané verze prezentačního soft­waru. Výrobnímu náměstkovi se říkalo production manager, ale v podstatě hopřestalo být zapotřebí, protože se věřilo, že to spasí commercia/ manageři

a bude stačit prodávat zboží jeden druhému. Staré pořádky vzaly za své.Rozhodně se nestane, že by někdo na manažerské pozici obrostl mechem,

21

Zmrdi, vohnouti amy

spíše spotřebovává podstatnou část času a úsilí na vytváření ofenzivníchadefenzivních taktik astrategií v boji se zmrdy, pokud není právě jedním znich.Prostě najednou se všude objevili zmrdi připravení drát se do ekonomických,politických a politickoekonomických funkcí.

Od té doby se něco málo změnilo, ale to není podstatné. Nedošlo k žádnémudalšímu zásadnímu obratu. Dál máme co do činění se zmrdstvem ať již volně

rozptýleným, či shlukujícím se všude možně, a musíme si položit základníotázku - kde se vzali? Popsaný obrat, jak již bylo řečeno, nastal poměrně náhle,zatímco proces přeměny zmrdispermie a zmrdivajíčka v zmrdiembryo a dálepřeměna zmrdiembrya v zmrda vyžaduje něco kolem dvaceti let.

Teorie, že k nám zmrdy shazovali z letadel naší třídní nepřátelé, podobně jakoAmeričané údajně shazovali z letadel mandelinku bramborovou, můžeme

vyloučit rovnou. Nezbývá než otevřeně prohlásit, že tu zmrdi museli být užpředtím, jen se jim tak neříkalo. Říkalo se jim jinak a říkalo se jim soudruhu.

Jak řečeno jinde, pro zmrda je prioritní úspěch. Úspěch musí nastat za každoucenu a co nejrychleji, s využitím veškerých možných prostředku bez ohledu nanásledky. Pokud existuje nějaká příležitost, která by mohla reálně zvýšit vyhlíd­ky na úspěch, je třeba ji ihned využít. To jsou základní postuláty zmrdíhomyšlení a jsou aplikovatelné bez ohledu na společenské zřízení, ve kterém senachází ten který zmrd.

V dobách před Vítězným listopadem sice existovaly jiné prostředky

k dosažení zmrdicíle, ale princip zůstával stejný. Členství v SSM, KSČ nebojejím předvoji ROH zvyšovalo více nebo méně vyhlídky na úspěch v prostředí

socialismu a přinášelo hmotné požitky, jako například superluxusní vozy Ladaa dovolenou na Rujaně s husí kuží zdarma. Kdo "to chtěl někam dotáhnout"za kornoušů, musel se podle toho chovat a vytvořit si určité návyky, aby sez dělníka, rolníka nebo pracujícího inteligenta stal angažovaný dělník, rolníknebo pracující inteligent. Jinými slovy, plavat v té komunistické žumpě hnedněkde nahoře.

Mám za to, že současné zmrdstvo nutně musí pocházet ze stejného genetic­kého materiálu jako tehdejší angažovaní dělníci, rolníci apracující inteligenti. Jeto určitá sorta lidí, přítomná v každé společnosti, která prostě jen využívá kromě

22

r

Zmrdi a soudruzi

těch legálních a morálních taky nelegální a amorální metody, aby se prodralaněkam, kam by za normálních okolností nepatřila. Přesvědčil jsem se na něko­

lika případech, že současní zmrdi jsou napřfklad potomky rodičů spadajících dokategorie tzv. dojiču socialismu. Osobně považuji teorii kontinuity mezi bolše­vickým vyžírkou a rádobykapitalistickým zmrdem za zcela nezvratnou. Jakodalší argument pak musím vzpomenout fakt, že před patnácti lety tu byl jedenmilion komunistů. Kam se poděli? Co asi dneska dělají? V co se proměnili? Vezmrdy.

Díky určitým specifikum dnešní doby mají však zmrdi větší operační prostor.Paleta hmotných požitku, které zrnrdůrn nabízí současná konzumní spo­lečnost, je nesrovnatelně širší, než co mohl nabídnout impotentní předchozírežim. Životní styl, ano, onen Iifestyle, kterého nyní mohou dostatečnědůslednou aplikací zmrdích praktik dosáhnout novodobí zmrdi, se stáválákadlem i pro nezmrdy, kteří podlehnou zmrdímu pozlátku a přistoupí najejich metody hry. Původním komunistickým zmrdům se tak opět podařilo

stát se předvojem, ale tentokrát už ne dělnické třídy, ale něčeho ještě mno­hem zběsilejšího.

V rámci snahyn úplnost je třeba zmínit ještě jeden fenomén tohoto druhu.Zatímco jeden totalitní režim generoval podle této teorie zmrdy, jiný totalitnírežim, ve všech parametrech poměřitelný s tím komunistickým, údajně ge­neroval vohnouty. Známe všichni takové ty pohádky o tom, jak hrdinní dělníci

za protektorátu sypali písek do ložisek a nákladní automobily wehrmachtu sezastavily s fatální vadou naložené válečným materiálem už po několika ujetýchkilometrech. Nebo tu o poštelovaném synchronizačním zařízení kulometů

s vrtulí, díky kterému si fašistický letec ustřelil při vzdušném boji vrtuli aspadljako slíva. Vohnouti prý nebyli motivováni pracovat pro Říši, a proto odbývalisvou práci. Věří se, že tím vznikl návyk pozorovatelný o vohnoutů dodnes.Pokud je toto tvrzení založeno na pravdě, měl by někdo urychleně rozšířit

informaci, že válka už skončila, ale domnívám se, že na rozdíl od teorie o kon­tinuitě soudruhů azrnrdů jeteorie o kontinuitě sabotéru avohnoutů nesprávná,protože česká lopata jistě pracovala na 110 % jak pro německý totáč, tak proto, co přišlo po něm.

Pro úplnost přidávám překladový slovníček, který by mohl některým

soudruhům, například těm, kteří uplynulých čtrnáct let strávili v hibernaci,

23

Zmrdí, vohnoutí amy

v gulagu, nebo byli na dovolené v Ázerbajdžánu, usnadnit přechod do novéhoprostředí. Pokud nahradíte nesprávná slova správnými, vaše šance být mo­derním tržním zmrdem vzrostou!

Svaz sovětských socialistických republik Spojené státy severoamerickéSojuz StátyMauzoleum Brooklynský mostSrp a kladivo Hvězdy na modrém pozadíUliční výbor Občanská iniciativaKarel Gott Karel GottVUML BrainstorrnínoVoienská dočasná výpomoc Humanitární miseLada 15DDLS Oktáfka f kombíku af tédéíčkuVolha VW PassatTřicet případu mír Zemana Gabra 11Perestroika Reforma veřeinvch financíGéčka PokémoniNástěnka " VizualizaceSchůze Mítink

24

Kapitola třetí

Kognitivní zmrdozpyt

V úvodu této kapitoly bych rád zrekapituloval, co jsme se dozvěděli v kapitoleprvní. Řekli jsme si, kdo je zmrd, jak se chová, jak jej můžeme přivést doúzkých, jak se proti němu bránit, akonečně popsali pár případu zmrdů Hlavnímmottem boje se zmrdy musí být: Zmrd by raději porodil ježka, než by utrpěl

porážku.Ještě před vlastní statí malá osobní vsuvka: často bývám tázán, jak jsem

k těm hovadinám 'o zmrdech přišel. Základy klasické zmrdologie jsem nastu­doval na vysoké škole. Vysoké školy obecně jsou něco jako pětiletá tréninkovásoustředění pro zmrdy. Naučí se tam základní praktiky, jako například lízání řiti,

prázdné tlachání nebo vykrádání myšlenek, které pak pouze kopírují do prak­tického života. Mým duchovním vůdcem byl nadaný zmrdozpytec Pavel P.Nemůžu prozradit celé jeho jméno, protože Pavel pracuje a bojuje se zmrdypřímo v jejich Mekce, tj. v Praze. Pavel disponuje výbornou schopností roze­znat zmrda a zaujímá k nim vyhraněný postoj. V dobách našeho studia sicedisponoval určltýrnl mezerami v názvosloví, například neznal vůbec pojemzmrd. Používal termíny jako máslo, vokurka, heliovar (to není ovar zvrtulníku,ale obchodní značka samotmavících brýlových skel) nebo prostě jen idiot.

Tehdy, když jsem byl mladý a blbý, jsem si myslel, že zmrda lze poznat podlejeho zvyku a obyčeiů. Vytvořil jsem proto disciplinu zvanou kognitivní zmr­dozpyl. Zabýval jsem se některými vnějšími ukazateli chování a jednání zmrdůscílem rychle zmrda identifikovat. Považoval jsem toza důležité, protože zmrdaje nutno demaskovat ještě dříve, než se plně rozvine. Bohužel, po čase jsem

25

Zmrdi, vohnouti a my

musel konstatovat, že tato teorie není 100 %účinná aže muže vést k tomu, žezařadíme mezi zmrdy i člověka, který vůbec zmrdem není. Je toasi takto: pokudřekneme, že co Čech, to muzikant, pak to neznamená, že všichni muzikanti jsoutaky Češi. Mezi zmrdy prostě neplatí zákon ekvivalence a nelze prohlásit, žekdyž jeden zmrd vykazuje nějaké vnější znaky, že jiný člověk se stejnými znakyje v dusledku toho zmrd. Byl jsem tedy nucen toto učení přepracovat na.pravděpodobnostní kognitivní zmrdologii", která vychází ztoho, že mezi zmrdyje zvýšená pravděpodobnost výskytu nějakého vnějšího znaku. Jinak řečeno,

pokud na někom zaznamenáme výskyt nějakého vnějšího znaku typického prozmrdy, je větší pravděpodobnost, že je to taky zmrd. Azde již ekvivalence platí.

Nyní přistupme k rozboru nejčastějších zmrdích rituálu:

Zmrdova image

Zmrd, jak již bylo řečeno, dá hodně na svoji image. Špičkoví zmrdi dovedouměnit masky jako hereckabuki. Během jednoho dne dokáže být zmrduhlazeným manažerem v nažehlených kalhotách a s výraznou kravatou,sportovcem v teplákové soupravě a třeba hráčem golfu v kostkované čepici.

Zoblečení tedy nelze odvodit nic. Znám sice několik zrnrdů, kteří chodí v oblekua kravatě i na očkování proti tetanu, protože žijí v představě, že tam potkajísvého šéfa a udělají na něj dobrý dojem.

Poměrně více se dá vydedukovat z jiných detailu. V začátku mobilní komu­nikace nosili zmrdi velmi viditelně mobilní telefony, aby každý poznal, jak jsounepostradatelní. Tato móda už poněkud ustoupila do pozadí, jednak proto, žemobily již nejsou velké jak cihla, takže nejsou tolik vidět, ale také proto, že dnesmá i naprostý sociální případ nejméně jeden mobil. Zvonění mobilu v plně

obsazené restauraci nebo v jakémkoli kolektivu je pro zmrda rajskou hudbou,protože do něj muže okamžitě začít důležitě žvanit. Hodně zrnrdů nyní opouštísvá auta s hands-free na hlavě, aby nám ukázalo, že je ani v autě nenechají napokoji. Když to potkáte někde na záchodku, myslíte si, že Keanu Reeves siz Matrixu odskočil na malou a hned zase půide zpátky.

Hodně zmrdu rozšířilo svoji domácnost o psa. Čím větší, tím lepší. Pro zmrda mápes význam jako demonstrátor zmrdovy vlastní agrese. Zmrd si tedy nepořídí

26

Zmrd se baví

bernardýna nebo kólii, protože tito psi vypadají nanejvýš mírumilovně.

U zmrda v boudě spí pitbull nebo nějaké podobné psí prase a zmrd se rádchlubí tím, že jeho zvířátko je "ostré". Druhotnou službou, kterou poskytujezmrdovi němá tvář, je psova podlézavost vůči člověku, což zmrdovu egu činí

setsakra dobře.

Zmrd se baví

V rámci studia dané problematiky jsem se dále zabýval zkoumáním způsobů,

jak zmrdi tráví volný čas. Zde jsem se dopracoval k poměrně jednoznačným

závěrům.

Podstatná skupina zmrdů provozuje kolektivní sporty nebo sporty s velkoumírou agrese, například hokej, fotbal, dále tae-kwon-do nebo kickbox. Děje setak bezpochyby proto, že při kolektivním sportu se zmrd může schopnýmhráčům schovávat za zády a částečně profitovat z jejich způsobu hry, u tédruhé agresivní skupiny je v pozadí potřeba zmrda dobíjet si baterky adodávatsi sebevědomí mlácením do jiného zmrda. Změkčilejší zmrdi volí tenis nebogolf, protože jde o-otázku prestiže. Na golf atenis je možné aplikovat kognitivníteorii i bez pravděpodobnostní nadstavby. Sport je zrnrdůrn vlastní a v logicemnohých sportů se zpravidla nachází. Na druhé straně, existují sporty, kterýmse zmrdi vyhýbají - většinou jsou to sporty, kde je úspěch a neúspěch rozpo­znatelný na první pohled. Pokud by zmrd při skoku do výšky shodil laťku, tak toneokecá. Nemůže říct, že mu jiný zmrd špatně přihrál nebo že má špatnouformu. Prostě tyčku shodil ajiný to skočil azmrd tím pádem okusí kyselé ovoceneúspěchu. Pak také existují sporty a záliby, které vyžadují neustálé sebe­zdokonalování nejen .po stránce fyzické, ale také třeba manuální, inteligenční

nebo morální, ato není nic pro zmrdy.

Profesionální sportovci jsou v mnoha případech také vrcholovými zmrdy.Vzpomeňme na řadu dopingových afér (do kterých se vehnali zmrdi samiv slepé snaze dosáhnout za každou cenu vrcholu), korupci a propojenívrcholového sportu s organizovaným zločinem, nemluvě o případu extrazmrdajednoho druhdy úspěšného cyklokrosaře, který hulvátskou jízdou způsobil

tragédii a nedovedl se k nípostavit lidsky přijatelným způsobem.

27

Zmrdi, vohnouti a my

Zmrd za volantem

Díky zálibě v autech jsem detailně a dlouho analyzoval, čím a jak zmrdi jezdí.I zde platí pravidlo nonekvivalence. Pokud tedy zmrdi jezdí častěji nějakou

značkou, neznamená to, že všichni majitelé takového auta jsou zmrdi.

Pro zmrda je auto velmi důležité. Pro mnohé zmrdy je pořízení luxusního vozuprvní metou jejich slizkého života. Zmrd si často vybírá auto, které vyjadřuje

dominanci. Tedy například off-road s masivním rámem vpředu nebo větší

osobní vůz. Značné obliby se u zrnrdů těší Škoda Octavia, zřejmě pro svůj

dynamický design a to, že kdysi byla symbolem společenské prestiže. KdoOctavii zná, ví, že se jedná o uvnitř nevhodně řešené a podmotorované auto,které se v Německu těší oblibě mezi důchodci právě díky nevýrazným jízdnímvlastnostem. Kdo se chce slušně povozit, musí volit verze s vyšším obsa­hem, což ale často převyšuje finanční možnosti mladých zrnrdů, kteří potommusejí zkoušet dominovat feliciím, favoritům a celé kolonii starých autv sociálních modelech 1,4. Další stálice zmrdského autosalonu jsou Audi A6aVW Passat, protože automobilka Volkswagen vytrvale přikrmuje fámu, že sejedná o vozy určené pro manažery. Zmrd je ochoten se pro pořízení vy­sněného vozíku značně zadlužit. Znám zmrdy, kteří sice ve svých fárechvypadají velice cool, ale leasingové splátky budou splácet až do dalšíhoprůletu Halleyovy komety.

Zmrdi jezdí jako prasata. Pokud vidíte auto, které jede na červenou, ignorujepřednost v jízdě nebo předjíždí přes dvě čáry, tak si buďte jisti, že za volantemsedí zmrd. Zmrd ve své velké káře pohlíží na bezpečnostní opatření a předpisy

silně svrchu a ignoruje je doufaje, že ho pětapadesát koní jeho jako tank těžké

oktávky spolu s neotřesitelným egem z toho vždycky nějak dostane, nebo žeostatní uhnou. Někdy to neklapne a zmrda pak musejí vystříhat hasiči. Škoda,že zmrdský způsob jízdy často ovlivní osudy nevinných lidí, kteří se bohuželnacházeli v nevhodnou dobu na nevhodném místě.

Největší pohroma je koupit si ojeté auto po zmrdovi. Zmrd nemá k ničemu

respekt a tak se ani k autu nedovede chovat přiměřeně. Již po něko­

likaměsíčním používání jeauto v tak bídném stavu, že jetřeba je znovu vyrobit.

28

7

Zmrd si hledá místo

Zmrd si hledá místo

Paní učitelka: "Máničko, čím bys chtěla být?"Mánička: "Kadeřnicí."

Paní učitelka: "Aty, Pepíčku?"

Pepíček: "Automechanikem."Paní učitelka: "Aco ty, Lukášku?"Lukášek: .Sím, paní učitelko, já bych chtěl být zmrd."

Bohužel to takhle většinou nebývá. Zmrd dostává od rodičů, často taky zrnrdů,

jakousi redukovanou sadu instrukcí, jak se v životě chovat, aby nemusel nicdělat, nést žádnou zodpovědnost a aby měl za to velké peníze. Poměrně často

mu také rodiče prošlapou cestu k nějakému místu, na které je požadován"mladý dynamický zmrd".

Zmrdi vyhledávají ty pozice, kde je ztížená kontrola výsledku jejich práce. Jakjsme již řekli, zmrd neunese neúspěch azároveň nedovede nic udělat pořádně.

Jedinou jeho šancí je, najít si místo takové, kde nelze stanovit objektivní kritériapro jeho hodnocení. Výsledky práce lékaře, pilota, kadeřnice nebo mechanikalze jednoznačně hodnotit v reálném čase, zatímco výsledky práce státníhoúředníka, prodejce nebo konzultanta jen stěží. Svelkým výskytem zrnrdů jsemse setkal v následujících oblastech:

Oblast výpočetní techniky. Zde zmrdi jednoznačně hřeší na neznalost pro­blematiky počítačů a zpracování dat širokou veřejností. Pokud přijde nějaká

tetka koupit počítač do krámu ke zmrdům, vsadte se, že ji začnou obšťastňo­

vat moudry jako: .Celeron osmistovka je sice lepší než áemdéčko na stejnýchherzích, ale zase... " namísto aby se jí zeptali, nač to vlastně potřebuje, a defi­novali pro ni nejvýhodnější řešení. Ztoho plyne další poučka, totiž že zmrd rádvypadá chytře. Ale pomněte: vy jakožto uživatel nejste povinen znát princippočítače ani jeho jednotlivé komponenty. Naopak, prodavač je povinen vám tovysvětlit, protože je to jeho práce. Navíc, zkompletovat jakýkoli počítač a nain­stalovat do něho software není v dnešní době nijak těžké a zvládne to každý,kdo má jen trochu zájem a křížový šroubovák. Zmrdi v prodejnách s počítači

nebo v různých IT odděleních nejsou tedy posly světla, ale trapnou bandou vej­tahu.

29

Zmrdi, vohnouti amy

Prodej mobilních telefonů. Dynamicky se rozbíhající "mobilizace" přinesla

zrnrdůrn nové perspektivy. Opět jetotak, že v mobilech se spousta lidínevyzná.Zmrdi je ale rádi poučují poloanglickými výrazy a dělají z nich naprosté kretény.Hází po běžném spotřebiteli množstvím termínu a ten pak nakonec odcházíz obchodu s telefony s nějakým krámem, kterými na západ od nás podkládajíkratší nohu u stolu, asmlouvou stelekomunikační společností na dva roky. Zdeplatí úplně to samé, co v II oblasti: nejste povinen se v tom vyznat. Ruku nasrdce: viděli jste někdy v obchodu s mobily prodávat staršího člověka? Ne. Jeto tam samej mladej zmrd. Mobilní operátoři se nepochybně nacházejí ve sta­diu ovládnutí zmrdy stupně tři, tzn. zmrdi zaměstnávají další zmrdy a okupujícelé firmy. Produktem zrnrdů jsou také imbecilní reklamy na mobilní telefony,které hyperaktivitou a jásavostí deprimují většinu populace ještě více nežreklamy na menstruační vložky. Zdá se, že mobilní operátoři už ani nepředpo­kládají, že by jejich produkty nakupoval někdo jiný, než zase zmrdi, achovají sepodle toho. Pro mne je jakýkoli styk s mým mobilním operátorem nanejvýšnepříjemný a raději bych si nechal vyšetřit oční pozadí, než bych šel do pří­

slušného obchodu.

Obchod a servis aut. Aniž to víme, nové auto kupujeme také často od zrnrdů

Pořád je to o tom samém: roste počet lidí, kterým zkratky ABS, ESp, MPia dalších zbývajících dvě stě dvacet osm podobných neříkají vůbec nic. Pokudse někde otevře takováto mezera, vleze do nízmrd. Některé autosalony jsou užzcela pod kontrolou zrnrdů Přijdu takhle jednou do autosalonu jedné význam­né firmy, kterou založil před válkou Ferdinand Porsche a který se teď musíobracet v hrobě. Chtěl jsem součástku ke svému německému autu v hodnotě

asi tisíce korun českých a dva zmrdi se mnou vymetli tak, že jsem se nestačil

divit. Nostalgicky jsem přitom uvažoval nad tím, že možná právě když jsemdělal autoškolu, oni zrovna protekli trubkama, a také o tom, že coby pracovníkautomobilového průmyslu vím o autech o dost víc než oni oba dohromady,a vy si to říkejte taky, protože oni o tom skutečně nemají ponětí a nedozvíte seod nich víc, než si přečtete v letáku. Součástku jsem samozřejmě nedostal.Když si jdete koupit ke zrnrdůrn auto, počítejte s tím, že vám vnutí něco, conikdy nebudete potřebovat, a ještě z vás udělají idiota. Doba zkušených řacn­

manu je nenávratně pryč.

Zmrdi vám taky rádi auto opraví Zmrdi v autoopravárenství jsou mimořádně

zákeřní a rovněž hřeší na to, že nernůžete ohodnotit kvalitu jejich práce. Existujípořád ještě určité oázy klidu, kde vás neoškubou. Pak jsou taky místa, kde ze

30

Zmrd vpolitice

začátku sondují, jak moc se v autech vyznáte, a podle toho zvolí strategiioškubávání. Těchto míst je většina - naučte se nějaké zmrdí moudro, zezačátku jim ho řekněte a ušetříte. Nakonec jsou místa, kde vás oškubou bezvarování - to bývají většinou firemní autosalony. Kdy? si přijdete auto vyzved­nout, zmrdi automechanici na vás vyvalí mrak automobilních mouder, kterýmnerozumíte, seberou vaše prachy, vrazí vám klíče do ruky a tradá.

Rájem méně vzdělaných zrnrdů, kteří se nedostali do tréninkových táborů aliasvysokých škol, je obchod s ojetými vozy. Jedná se o tzv. zmrdy divoké, kteří

žilou poněkud zpustlejším životem než zmrdi kariérní. Osobně jsem sepřesvědčil, že ve čtyřech autobazarech z pěti vládnou pevnou rukou skupinkytřech až šesti mladých prachatých zmrdů Že zvás udělají idiota, to jeasi to nej­menší, co se vám může stát. Většinou od nich odcházíte jako hlupák, bez peněz

a s nějakým krámem, jehož původ vzbuzuje skoro stejně otazníků jako jehotechnický stav.

Zde je na místě zmínit se o přístupu zrnrců k porušování zákonů. Zmrd podvádíčasto a rád, protože nemá svoje zásady, ale pouze svoje zájmy. Pokud teče dobot, pořídí si souzmrda zvaného "kurva v kravatě" neboli právníka, kterým vámpak tak dlouho vyhrožuje, až si dáte svátek.

"

Zmrd V politice

Uvedené tři příklady semenišť zmrdů nejsou zdaleka vyčerpávající. Pokud sezmrd chce uchytit v nějakém z výše uvedených oborů, musí znát aspoň určité

technické minimum. Zmrdi, kteří nejsou tohoto schopni, se zpravidla necháva­jí zaměstnat v těchto institucích:

- státní úřady,

- média (ve své většině jsou hlásnými troubami zrnrdů),

- občanské iniciativy, neziskové orqanizace a nejrůznější ekologické spolky.

Ne nepodstatná část zrnrdů míří do politiky. Sféra vrcholové politiky je něco

jako Top Gun zrnrdů, tam se dostanou jen ty nejlepší slizouni z nejlepších.Protože zde se jichv pozicích různých tiskových mluvčích a asistentů mnohoneuživí, hodně nadějných zmrdských talentů v současné době mrhá svými

31

<

Zmrdi, vohnouti amy

schopnostmi na lokální úrovni. Dá se říct, že česká politická scéna, bez ohle­du na stranickou příslušnost, se nachází v pokročilé fázi třetího stadia - zmrdizačínají požírat jiné zmrdy. V posledních měsících se stupňuje tlak mladýchzrnrdů v regionech na staré zmrdy v Praze, aby uvolnili hráz přílivu mladýchzrnrdů. Staří zmrdi tak nechtějí učinit, protože by prolomení jejich obrany protimladým zrnrdům znamenalo jejich zkázu. Sociálnědemokratičtí zmrdi sezkoušeli jeden čas bránit tím, že mezi větší počet starých zrnrdů umístili dvanebo tři mladé zmrdy, čímž věkový průměr celé bandy poněkud klesl a mladízmrdi z nižších úrovní a zmrdi z médií přišli o hlavní argument, což bylopoměrně obratné.

Jediný osamocený zmrd v politice nic neznamená, proto je nutné najít vhodnoupolitickou stranu. Politická strana je skupina zrnrdů fungující na principu hryletadlo. Zakládající členové prodávají své vize níže postaveným členům aty jezase postupují dalším doufajíce, že se budou moci postavit do jejich čela. Hrajese v několika paralelních rovinách, kterým se říká frakce. Pokud počet účast­

níků této pyramidové hry včetně voličů dosáhne určitého počtu, vstoupí do hryřada soukromých a polosoukromých subjektů, kteří koupí ideje i osoby zrnrdů

na špičce. Tomu se pak říká lobbování a u nás se tak děje stále. Do hry takévstoupí stát a nemálo na to přispěje. Typické pro tuto hru je, stejně jako proletadlo, že ti úplně dole z toho kromě planého očekávání a účtenek za členské

poplatky nemají vůbec nic.

Většina zmrdů své kolegy zpočátku směřovala ke straně, která si říká ODS. Větyjejího lídra, jako třeba "peníze jsou až na prvním místě", "neznám špinavépeníze" amnoho podobných musely znít zrnrcům jako rajská hudba. ODS silně

propagovala "schopné, silné a dynamické osobnosti", které dnes již dílem sedív kriminálu za zcela konkrétní delikty, dílem je proti nim vedeno trestní stíhání.ODS stavěla zájmy jednotlivce proti zájmům společnosti, což je zmrdůrn rovněž

vlastní. Morálka, spravedlnost nebo vlastenectví měly pro ODS cenu použitéhotoaletního papíru, ato zmrdi tvrdí také. Skutečně mistrovským dílem zrnrdů sestala kupónová privatizace. Na tuto akci se můžeme dívat jako na zdařilý ambi­ciózní pokus zmrců o rozdělení národního majetku mezi sebe samé zaspolupráce slušných lidí. Mimochodem, Klausova věta "to je hluboké, aleopravdu hluboké nedorozumění" je příkladnou ukázkou mlžení (viz předchozí

kapitola).

32

Zmrd vpolitice

Po zániku Velkovezíra, o kterém si ještě povíme, znamenal pro zmrdy novoušanci dokument zvaný orwellovsky opoziční smlouva. Nejen vrcholové orgány,ale celá státní správa byla na základě opoziční smlouvou definované rovnováhysil rozparcelována podle příslušnosti k politickým stranám.

Zmrdi, kteří nemají na to, aby působili v politice (říkají, že na to nemají žaludek,ale jávám říkám - ti mají žaludek na všechno!), působí ve všelijakých nezávis­lých spolcích, občanských iniciativách a podobných bandách. Navenek topůsobí dojmem, že tak činí zadarmo, ale zdání klame. V těchto spolcíchnacházíme často takzvané zmrdy idealisty, tzn. zmrdy, kteří doufají ve spojenírealizace vlastních vizí, dobrého byznysu a mocenského vlivu.

Média jsou něco jako nervová síť celé komunity zrnrdů, Zmrdi v médiích obvyk­le úzce kooperují se zmrdy v politice s cílem dosáhnout vhodného formováníveřejného mínění a ještě si u toho namastit kapsu. Zmrdi stačili mediálnípůsobení povýšit: dnes již vám média nesdělují pouze to, co se právě událo, alerovnou vám podsunou, zda je to dobré nebo špatné. Aotom, co je dobré a cošpatné, rozhodují samozřejmě, zmrdi, takže s každou informací, kterou k vámvyšlou, vymazávají kousíček vašeho vlastního já a na jeho místo dosazujíkousek zmrda.

To by bylo asi všechno ke zmrdím rituálům. Pomněte, že existence některých

vnějších znaků není ještě důkazem, že máme před sebou zmrda, a naopak,pokud máte před sebou zmrda, neznamená to, že se u něj budou vyskytovatvýše popsané symptomy. Jsou to prostě zmrdi a jsou nevyzpytatelní.

33

d

Kapitola čtvrtá

Zmrdi na fuckultách

Řidiči rádi vzpomínají na auta autoškoly s dvojími pedály, piloti na dvojmístnáletadla se zdvojeným řízením a zmrdi jistě rádi vzpomínají na léta vysokoškol­ských studií. Základní pracovní metody se naučili právě tam.Vzdělávání má v boji se zmrdy zásadní význam.

Ve skutečnosti. těžko existuje pro zmrdy horší nepřítel než člověk, který sev něčem vyzná. To je mor na jejich hrady. Pro zmrdy je nejlepší partner osel,který kývá na všechno, co mu řeknou, a nechává nakládat zátěž na svůj hřbet,

dokud sám nepadne. Pokud se někde vyskytne člověk, který něčemu rozumí,zmrdi okamžitě tuší riziko asnaží se ho eliminovat. Výsledkem je situace obvyk­láv mnoha zazmrdovaných firmách: na jedné straně zpovykaný kindermanage­ment provádějící materiálovou liposunkci produktu až na jejich funkční podstatua na druhé deprimovaná technická základna frustrovaných expertů vykonáva­jících svoji práci čistě jen proto, že je jim blbý se na to vykašlat.

Naštěstí pro zmrdy mají situaci mnohdy lehčí v tom, že experti bývají často lidézahloubaní v lepším případě do svého problému, v horším do sebe. Jsou taktrochu stižení odbornou slepotou a nejsou v kolizním kurzu se zmrdy, protožekaždá skupina sleduje jiné cíle. Zrnrdům jde o to, aby se prd co nejvíc lesknula technikům o to, aby smrděl podle specifikace. Problém u expertu nastanepouze tehdy, když zmrdi sáhnou těmi jejich nenechavými pazourami na jejichbejby, a i v tom případě je jejich odpor zpravidla krátký a ne moc intenzívní.Z toho důvodu si zmrdi s experty moc hlavu nelámou a vzpomenou si na ně

34

2

Zmrdi na fucku/fách

zpravidla jen tehdy, když dojde na nějaký průser Mezi oběma skupinaminenastává otevřené nepřátelství, ale pocit jakési permanentní války s dezercíz jedné strany na druhou, ale ne obousměrně, protože kdejaký expert by rád bylmanažerem, ale ne každý manažer chce být expertem.Skutečný problém mají zmrdi v případě, když se mezi techniky najde někdo,

kdo tomu jednak rozumí a jednak umí polrnenovata použít pravidla moštárny.Pak narazí kosa na kámen. Zmrdi řeší tento problém preventivně na vstupu tak,že své technické týmy zcela logicky rozšiřují pouze o čerstvé absolventy a jak­mile ti dosáhnou jistého stadia poznání, tak se s nimi rozloučí nebo je zko­rumpují quasimanažerskou pozicí. Uvedený model je nejen zmrdokompatibilní,ale také nízkonákladový. Nevyhnutelným důsleckem tohoto postupu jedegradace technického know-how uvnitř firmy, rozpad rozhodovacího modelua postupná ztráta konkurenceschopnosti, ale to zmrdy zpravidla nesere, pro­tože se to projeví až za dva tři roky a to už oni budou úplně jinde. Jedná seo klasickou metodu dlouhodobého vyhryzávání firem.

Jeví se tedy, že fungující vysoké školství by bylo cestou, jak vložit dozmrdisystému trojského koně. Paradoxně se už léta nic podobného nechystá.Poslyšte moje poznatky ze studia na ČVUT Fuckultě strojní v letech 1992-1997uvedené s ohledem na možnost jejich pozdější aplikace na pozici expertai manažera.

Asi neprozradím nic světoborného, když hned zpočátku napíšu, že to, co miČVUT dalo, bylo na úrovni faktu z nějakých 90 %úplně nanic. Nebudu zabíhatdo detailu, proč se tak stalo, bylo by to téma na separátní článek, který nemusíkaždého zajímat. Technik je často postaven do situace, kdy je před ním pro­blém apo něm se chce nějaké řešení. Toto řešení je popsáno různými paramet­ry, jako třeba čas nebo peníze. Pro jaké zmožných variant se inženýr rozhodne,je otázkou jeho úsudku a právě to je zásadní bod. Na ČVUT o tom tehdynevěděli, atak se vše dělalo přesně podle předdefinovaných kuchařek. Kdo jelpodle kuchařky a byl schopen se naučit nazpaměť potřebné gigabyty dat, ma­lovat pěkné výkresy tuší na pauzák a programovat ve Fortranu 77, byl totálníking. Sem tam se vyskytl nějaký semestrální gigaprojekt, například zkonstruo­vat převodovku, přičemž kroutící moment na vstupu byl odvozen od datanarození. Pokud chcete mít z dítěte inženýra z ČVUT, souložte pouze začátkem

měsíce, aby mu vyšla menší ložiska a nemusel tolik kreslit. Vzhledem k tomu,že už asi dvacet ročníku předtím konstruovalo převodovku, byl na místě

skutečně novátorský přístup.

35

Zmrdi, vohnouti a my

ČVUT nestálo za námahu ukázat techniku v souvislostech s jinými obory.

Realita naopak fakta do souvislostí uvádí ráda. V. u. převodovku není zapotřebípouze spočítat a nakreslit, ale také vyrobit a co na ČVUT vnímalo jen párvizionářů, také prodat. Kdyby například zadání obsahovalo cílovou cenu a párdalších údajů, dostalo by původně konstrukční cvičení zajímavou technologic­kou a hospodářskou dimenzi. Jenže... to by se katedry musely domluvit navzá­jem, někdo by to musel vyhodnotit a tak to radši necháme stejné, jako loni,předloni atak dál.

Ta škola neučila lidi myslet a dělala z nich pouhý kannonenfutter ve válce sezmrdy.

Zmrdí přípravka však fungovala na ČVUT dokonale. Počet leštičů análníchsond byl srovnatelný se stavem v současném automobilním průmyslu, kde jeto jak známo katastrofa. Proto zmrdi pohotově vyleštili kliky u pracoven asis­tentů a obsadili pozice v různých studentských radách a institucích (jejichžsmysl jsem dokonale nechápal) a snažili se přivlastnit si i to něco málo nad­standardních výhod, co tehdejší VŠ nabízela. Dovedu si živě představit, že přidnešní rozšiřující se nabídce zahraničních stáží nastává podobný, ne-Ii ještě

divočejší proces. Další oblíbená zmrdizábava spočívala ve shánění různých

diplomů a certifikátů, které zřejmě hodlali po ukončení studia stočit do ruličky,

vyrobit z nich cosi jako hlaveň a fouknout skrze ní práškový cukr do řiti

budoucího zaměstnavatele.

Spolu s přípravkou zmrdí paralelně běžela i přípravka vohnoutí. Některým

lidem prostě nestálo za to se ty věci učit. Dokonce i nalézám pro jejich postupurčité pochopení, protože učební látka částečně na první pohled nebyla určena

pro použití v libovolné praxi. Sta dojičů systému prožilo pět příjemných letz referátů opsaných na kolejích od spolužáků a zkoušky pravidelně zvládalametodou různého ukecávání, dělání smutných obličejů či vystrkování poprsí(dámy). Ušetřený čas věnovali popíjení v různých klubech a já si marně lámalhlavu, kde na to berou. Odraz tohoto přístupu nacházím ještě nyní často v akti­vitách přijatých absolventů, kteří najednou zjistí, že se vůči nim v práci vyvozu­je odpovědnost aco horšího, že pracovní úkoly není kde opsat. Zpravidla je totozjištění doprovázeno rukou ukazující na dveře personálního oddělení.

Keep fighting. Na VŠ jsem sice neexceloval, ale zase jsem jí prolezl za použitímetod, které by se daly nazvat čestnými. Vzhledem k tomu, že nepocházímz extrémně majetných poměrů a čas proležený na smradlavé koleji jsempovažoval za ztracený, tak jsem poslední dva roky pracoval. Zásadním

36if..

7

Zmrdi na rucku/fách

nepřítelem se tedy stal nedostatek času. Často se ptám, k čemu mi to celé bylodobré. Vzhledem k tomu, že mě ČVUT obohatilo použitelným mentálním střeli­

vem jen minimálně, byl primárním cílem certifikát pro zmrdy, kteří zbůhdarma

definovali, že na moji pozici musí být přijat vysokoškolák, ať by byl sebeblbější

pako. Chápu tu jako jistou nutnou oběť zmrdímu systému, který nehledí na reál­né kvality jedince, ale zajímají ho jen jeho certifikáty.

ČVUT mě nenaučila vidět přes stromy les. Musel jsem to udělat sám.

Je krajně zajímavé sledovat poškolní zmrdstvo u přijímacích pohovorů. Mámdojem, že pro ně zmrdí VŠ přípravky pořádají nějaké vysoce organizovanévýcvikové campy ve stylu klipů skupiny Captain Jack, protože všechny zmrdíděti odpovídají stejně. Na otázku, co je přivedlo právě sem, následuje - jstevynikající firma, f top ten nebo twenty, moderní firemní organismus se zdravoukulturou bla bla. Chce to vydržet, vyrvat ten rektoskop zase ven azeptat se, copřesně zmrdík o firmě ví, co si myslí, že firma vyrábí a k čemu asi ty výrobkyslouží. Následuje trapné mlčení, případně zajímavé technické interpretacepodobné odborným diskuzím vedeným kolem půlnoci při nějaké podnikovépitce. Pak dostanete pravidelnou dávku asi kilogramu různých diplomů a certi­fikátů, které zpravidla odkládám bez pročtení někam na opačný konec stolu.Jistě oceníte výklad o tom, kde všude zmrd již zastřešoval, koordinoval, inte­groval a optimalizoval během letní brigády, případně nějaké třeskuté moudroz prostředí ISO 900x. Postupně se protlacháte k části zdaleka nejzajímavější,

atosice osobní rozvoj aperspektiva růstu. Informace otom, že firma nabízí nad­průměrný školící program, nestojí zmrdůrn zpravidla ani za otázku, jaký. To onipřece nepotřebují, všechno důležité už jim buď na škole řekli, nebo se to najdena netu, případně toz powerpointových prezentací vyplyne tak nějak samo. Nadotaz, co by zmrdík chtěl dělat za tři roky, přijde odpověď, že středního ma­nagera nebo koordinátora. Aby se ujednotil wording, je správné se zeptat, jaksi.takovou pozici zmrd představuje. Zmrd má dojem, že zasekl háček a řekne,

že chce vést svůj vlastní tým. Na otázku "A proč?" zmrdík nezná plausibilníodpověď. Zdaleka nejoriginálnější odpověď v této situaci byla "protože jsem tovystudoval". Nejsou ani natolik fér, aby řekli na tvrdku, že jsou ambiciózní. Jakosoučást firewallu není od věci políčit nějaké pasti - například položit otázku, zdaby zmrd nechtěl být vedoucím projektu. Zmrdík jakmile slyší slovo "vedoucí",radostí se zatetelí a nadšeně souhlasí. Studená sprcha bezprostředně následu­je ve formě otázky, zda ví, co takový vedoucí projektu dělá. Jen málokdo

37

Zmrdí, vohnoutí amy

z absolventu ví, jaká jsou měřítka projektu v průmyslu (aspoň ta obligátní ­peníze, termíny, quality ppm). Ve finále můžete zájemce o instalaci stupně 3 vy­hnat zpátky do míst, odkud přišel, protože slušných zálernců o práci u me­zinárodních firem je pořád ještě dost a pouštět zmrdy k projektové práci zaváníprůserern nadnárodních rozměru.

Nejzhovadilejší "odborníci bez zkušeností" nejsou paradoxně absolventiČVUT ani ZČU, ale produkty jisté báňské parodie na technickou vysokou školu.To bývá skutečně tvrdej kchór s důkladným brejnvošingem již v základnívýbavě. Zpravidla v nich vyvolá paniku, když se dozví, že první měsíce až rokysvého angažmá v prostředí automobilového průmyslu nebude trávit vsedě

v kanceláři vydáváním strategických pokynu typu .Serern na General Motors!",ale řešením zcela konkrétních problému v podmínkách dílenského provozu.Nevím přesně, jakou specializaci lze na takové škole vystudovat, ale podle toho,co jsem viděl aprožil, jsou studijní obory tyto: chairman, executive, supervisor,quality manager, chief officer. K neochotě přestat používat šablonky a začít

používat mozek u šlonzáckých zrnrdů přistupuje ještě totální neznalost svě­

tových jazyku a neskutečná lenost provázená marným očekáváním, že jimvšichni všechno přinesou až' pod nos. Rovněž představy o pracovní době býva­jí tristní - řada z nich chce po osmi hodinách vyfárat a tak pro ně máte zasedalší špatnou zprávu. Pohroma je to.

OK, tak jsme si zahořekovali, ted' co s tím? Nepotřebujeme kannonenfutter,ale specnaz. Tak kde ho vzít?

První chyba leží ve firmách, tedy v těch, co nemají ještě instalovaný stupeň

3. Zákon zní: Zrušit nomenklaturu! Proč musejí na některých pozicích sedět

vysokoškoláci? Oco jsou lepší než středoškolák vybraný zevnitř firmy? I on sipřece časem muže vzdělání doplnit, tedy pokud není líný a dostane k tomunějaký ten časoprostor.

Druhá chyba je ve školách. Zde je třeba systém shutdown. Zpětná vazba školna kvalitu výuky byla narušena socialistickým vzdělávácím modelem. Řešení?

Postavit školství na bázi přímého financování. Kdo zakázal, aby stát dal typeníze, co teď vynakládá do vysokých škol, přímo do ruky studentům? Onipřece jsou v roli zákazníka školy, kupují si vzdělání a mají právo říci, já vám zatakové zboží nebudu platit a jdu tam, kde to dělají lépe. Impotentní slintáníichtylu a protozmrdů ve studentských sekcích akademických rad k ničemu

nevede, je třeba lidem vrazit do ruky reálný bič boží, který v této společnosti

38

Zmrdi na {ucku/fách

představují bohužel pouze peníze, a nastolit podmínky trhu a konkurence jakonutný předpoklad každého zlepšení.

Celý systém by se musel převrátit. Kde je napsáno, že životní linie experta semusí vyvíjet po linii střední škola - vysoká škola - první práce? Nemělo by tonáhodou být: střední škola - praxe _.další vzdělávání? Právě to by umožnilouchazeči o studium vybrat si obor "na tělo", o kterém ví, že ho pravděpodobně

bude živit a ve kterém se on sám chce profilovat? Do dnešního systémuširokospektrální výchovy odborníku na všechno se vkrádá obrovská neefektivi­ta. Na ČVUT jsem poznal jen několik málo lidí, kteří měli jasno otom, co budoupo škole dělat - těch několik to nyní po letech dotáhlo do velmi zajímavýchpozic. V dnešní době úzkých specializací není nic neobvyklého potkat expertana jeden jediný napohled nevýznamný produkt. Nevím, zda je to ještě pravda,ale na studenty vzešlé z praxe se za mých času hledělo jako na výjimku.Dokonce i sociální pojištění a různé zmrdí studentské výhody počítají. jako sezlomovým s dvacátým šestým rokem věku.

Změny, které jsem nastínil, by drasticky změnily celou bojovou frontu i míru to­lerance leštěných prdů ve společnosti. Největší problém je, že odborník je vehře se zmrdem vždy v nevýhodě - zatímco zmrdství je nativní, odborník semusí zdlouhavě "Vyrobit". Jakákoli opatření směřující k posílení kompetenceodborníku (odborníku, nikoli ichtylu převlečených za odborníky!) je současně

změnou směřující k potlačení zmrdů, Byla by to opatření plošně účinná a vesrovnání s individuálním odzmrdováním prováděným denně na různých ro­vinách odvážnými ale osamělými zmrdobijci účinná podobně jako vypáleníkobylek plamenomety.

39

......

Kapitola pátá

Zmrdi - Infiltrační příručka

Tato skandální příručka vydaná ústředním výborem pro zmrdifikaci se dostalado D-FENSových rukou. Šokující materiál otom, jak dalece mají zmrd vypraco­vaný infiltrační model.

Pro pořádek si ještě připomeňme několik základních definic ze zmrdologie.Zmrd je parchant.který se snaží prodrat tam, kam nepatří. Cnem jeho snaženíje obvykle manažerské místo a činí tak pomocí diverzních a lidsky nepřijatel­

ných metod. Jako další charakteristický jev výskytu zmrda lze označit

skutečnost, že na jednoho každého zmrda připadá jeden a více poctivýchslušných lidí, kteří za minimálního hmotného i verbálního ocenění napravujíškody, které zmrd během své cesty "na špičku" napáchá.

Dostala se mi do ruky příručka, kterou vydalo oddělení personálního mar­ketingu firmy, jejíž jméno všichni známe a její produkty denně vídáme. Příručka

obsahuje snůšku prý užitečných informací, jak se má uchazeč ozaměstnání při

pohovoru chovat, aby dosáhl úspěchu a byl přijat. Brožura je určena prouchazeče na prahu produktivního věku, tedy zřejmě pro studenty právě

opouštějící vysokou školu, jinak také přípravku pro zmrdy. Rok vydání odhadu­ji na 1995.

Pro prostudování brožurky z pohledu člověka zúčastněného na několika

pohovorech na obou stranách barikády jsem musel konstatovat, že se jednáo dobře maskovanou příručku pro zmrdy, podávající návod k infiltraci firmys funkčním obranným mechanismem proti zrnrdům, tzn. nacházející se v první

40

7

Zmrdi - Infiltračnípříručka

fázi ovládnutí zmrdy. Hodně mi napověděla již titulní stránka zobrazující dvaprdelní xichty, kteří by mohli na zmrdí módní přehlídce dělat manekýny. Vůbecje publikace citlivě a bohatě doplněna vkusnými fotografiemi několika velmi ty­pických slizkých zrnrdů azrnrdulí, ze kterých se vám zaručeně zvedne kýbl.Nedočkavě jsem otočil na druhou stranu obálky, kde stála věta: "Mladí

odborníci, kteří jste zatím poznali jen teorii, u nás najdete otevřené dveře."

Myslím, že "odborník, který dosud poznal pouze teorii", je mimořádně zdařilá

metafora slova zmrd. Odborníka od obyčejného pučmidráta a podržtaškyodlišují právě jen ty praktické zkušenosti aodborník bez praxe je pro mne něco

jako koště bez násady. Každý podnik se přirozeně shání po mladých lidech,kteří by se rádi v důsledku zdařilé aplikace teoretických poznatků v praxi staliodborníky. Věta o odbornících bez praxe mne utvrdila v tom, že mám v rukouopravdovou tikající bombu: zmrdí interní materiál určený k distribuci dalšímzmrdům.

Dále jsem zběžně prostudoval text zmrdího elaborátu. Kupodivu jsem, až napár iritujících maličkostí, nenašel nic zvláštního, pouze popis toho, jak seu pohovoru normálně chová slušný mladý člověk, tedy ne zmrd. A v tomprávě tkví nebezpečí celé publikace: Pokud mladé i absolutně nezkušenézmrdí embryo doslova a do písmene aplikuje obsah brožurky, bude seprůměrně zdatnérnu.zrnrdobllci upohovoru jevit jako slušný mladý člověk, nezmrd, a bude přijat, čímž bylo dosaženo cíle, tedy infiltrace jedné provozníjednotky. Pokud by mladé nezkušené zmrdí embryo dorazilo k pohovoru,příručku nemělo a předvedlo se tak, jak umí, i neodborný zmrdobijce Jejsejme první ranou.

Co tedy zmrdi například radí svým kamarádům zmrdůrn začátečníkům? Uvádímvždy radu a svůj názor na ni. Pochopíte, do jakých detailů zrnrdi zacházejí a jakúskočné je zmrdí bratrstvo. Poučky z příručky jsou psány kurzívou.

Interview předem procvičujte. Užitečným pomocníkem může býtmagnetofon,video i obyčejné zrcadlo... zkoušejte si působivá gesta... trénujte s kamará­dem. Uvidíte, že tomůže býtneobyčejně zábavné.

Typické. Většina zrnrdů hledí na svůj život jako na neustálé divadelní před­

stavení, ve kterém zmrdi volí tu roli, která se pravě pro danou situaci hodí.Přijímací pohovor je pro ně špektákl hodný cen Thálie. Zmrd předvede

41

1

Zmrd/~ vohnouti a my

divadýlko na téma "chci pro firmu i zemřít" (ale jako poslední!) a ani zaměst­navatel nezůstane pozadu s "širokým programem sociálních výhod" (stra­venky). Později následuje tragédie "konec zkušební doby". Pokud by všichnipřistupovali ke vzájemné komunikaci tak lehkovážně a celý život hodlalivycházet z předem nacvičených póz, stali bychom se společností vycvičených

opic. Celý náš život by se stal divadlem a my všichni zmrdy, neboť pozovama pozérství je v nemalé míře vlastní právě zmrdům.

Šaty dělají člověka ... Pánové zvolí oblek vbarvě námořnické modři nebo svě­

tle šedé. Některé moderní výzkumy naznačují špatný psychologický dopadhnědé ...

Dost se mi ekluje, když osoba nedospělého vzhledu s očima navrch hlavyz nezvyklého prostředí defiluje v obleku. Něco jiného je, když protřelý

a inteligentní člověk, "odborník se zkušenostmi", přijde někam v obleku,protože je osobnost a oblek to jen podtrhne. Zelenáč po škole u pohovoruv námořnicky modrém oblečku vypadá ovšem jako malý blbeček. To už klidně

může zvolit hnědou barvu uleželých hoven. Kombinaci odlišných kalhot a sakabych viděl mnohem vhodnější a v zásadě osobně nemám nic proti džínáma saku. Zmrd asknikdy nepochopí, že po škole nejspíš nastoupí na nějaké re­ferentské místo, kde může strávit většinu dní v košili a džínách a vidí se hnedjako žralok finančního světa v dvouřadém obleku.

Vázanka... Nováček si jen těžko představí, jak dusnou atmosféru dokáže při

interview vyvolat upřený... pohled zaměstnavatele na příliš pestrou kravatuuchazeče.

Úplně mi naskočila husí kůže.

Vezměte s sebou... různá doporučení, vysvědčení a diplomy

Všechna vysvědčení a spol. jsou pouze papíry, vystavované manipulovatelný­mi osobami za neznámých okolností. Mám například diplom s obrázkem želvy,který mne osvědčuje o tom, že jsem v druhé třídě uplaval dvacet pět metrů.

Vysvědčení ano, doporučení možná, pokud jsou objektivní a ověřitelná

a nenapsal je strejda zmrd z ÚV ČSSD, ale dokumenty o všelijakých šplhoun­ských studentských aktivitách bych nechal doma azahrabal je hodně hluboko.

42

D

Zmrdi -Infiltrační příručka

Jako zaměstnavatel bych po předložení nějakého diplomu z vysoké školy, atovčetně červeného, reagoval nepředvídatelně. Vím, že výuka na VŠ je namnozeteoretická a vím, že pokud někdo chce dosáhnout nějakého nadstandardu,třeba nějakého dobrého mimořádného kurzu, musí obyčejně někde někomu

lízat zadek. Atouto optikou bych pohlédl i na zmrdovy podklady.Jeden citát bez komentáře:

... vy na oplátku můžete nabídnout určitou kvalifikaci, která vás opravňuje kezdravému sebevědomí, a nejspíš jste odhodláni vydat ze sebe to nejlepší.

Malý dialog, který by zmrd zkusil jen jednou:

Personalista: "Umíte psát na stroji? Umíte zacházet s počítačem?"

Zmrd: "Nemyslel jsem, že je to nutný předpoklad pro tuto funkci. Předpokládal

jsem, že mi tato služba bude poskytnuta, aby mi pomohla při faktickém výkonumé funkce."

Pár oděvních rad od zmrdího vizážisty:

Košile vždy s dlouhými rukávy, bílá nebo jednobarevná, nejlépe světle modrá.Přijatelný je i proužek. Límeček klasický nebo s ohnutými růžky.

Kabát působí příznivěji, je-Ii světlý, může být béžový nebo khaki. Nikdy nečerný.

Drahé apěkné boty přitom nesvědčí omarnivosti, ale o vytříbeném vkusu...brzy přijdou časy, kdy sešmajdané škorničky by mohly odstartovat pád vašíkariéry.

Jak říkal už Hitler: Eskommt der Tag ...

Tašku mějte kvalitní... musí v ní být úzkostlivý pořádek. Pokud máte vysocekvalitní psací nástroje či elektronický diář, není to vůbec na škodu. Člověk,který nenuceně užívá darů civilizace k aktivní činnosti, je přijímán jako zralejší.

(Sociální poznámka: Kde vezme člověk po škole na takový věci prachy? Másnad odborník bez zkušeností poskytovat sex za úplatu, aby si vydělal navysoce kvalitní psací nástroj?)

43

r

Zmrdi, vohnouti a my

Atak pořád dál, dál, dál, dál. Desítky pouček, jak vypadat, chovat se ... prostě

jak infiltrovat firmu. Nikde nečtu třeba: Chovejte se přirozeně, stejně na vásvšechno brzy praskne.

Celkem vzato. Zmrdi disponují nejen strategií, ale už i taktikou. Obrana budečím dál tím těžší. Přemýšlím, zda má cenu o zmrdech ještě něco psát, protoženahlédnutí do jejich třinácté komnaty dává vytušit, že se už nejedná pouzeo infiltrační akce několika izolovaných zmroů, ale že zmrdi jednají koordinovaně.Mimořádná situace si vynucuje mimořádná opatření. Je třeba, aby v každém

podniku nad řekněme 50 zaměstnanců seděl na plný pracovní úvazek zrnr­dolog. Tedy člověk, který dovede spolehlivě rozeznat zmrda a nepustit jej dál.Přítomnost zmrdologa by byla nutná především u přijímacích pohovoru jakožtov první frontové linii boje se zmrdy. Zmrdolog by byl rovněž oprávněn provádět

vnitropodnikové audity, zda se někde neskrývají zmrdi avyhodnocovat takzvanýkoeficient nasycenosti struktury zmrdy, který se určí jako podíl počtu zrnrdů

k počtu zaměstnanců. Dobrý zmrdolog se pohybuje kolem O, špatný kolem 1.Dosavadní metody vyhledávání zmrdů při přijímacích pohovorech zdajíse mi

po pročtení instruktážní příručky být směšnými. Nyní se postupuje nějak takto:

Uchazeč: "Dobrý den, já jsem inženýr Novák."Personalista: .Dobrý den. Jste zmrd?"Uchazeč: "Ne, nejsem zmrd."Personalista: "Umíte anglicky?"Uchazeč: .Oh, yes."Personalista: "Výborně. Jste přijat."

Ale to určitě není ideální stav...

44

D

Kapitola šestá

Kde se v Praze vzalo tolik zmrdů?fl'

V lidové slovesnosti o tom koluje několik mýtu.Jeden z prvních, který jsem slyšel, bylo tom, že parnbu jde a nese obrovský

pytel plný ču*áku. Najednou se mu pytel roztrhne a všichni se vysypou. Bůh

zpočátku jeví tendenci je sesbírat, ale vida to množství a rozptyl, mávne rukoua řekne, "no nic" tady bude Praha". Toto vysvětlení považuji za nejméně

pravděpodobné. ~Pak existuje jakási pověst opraotci Čechovi, který vystoupil na Říp acosi tam

povídal. Jeho přesvědčení a vůdč! schopnosti vedly údajně k tomu, že se podŘípem usadil, zatímco jakýsi Lech táhl dál a založil Polsko. Myslím si, že tatohistorka byla v minulosti hrubě zkreslena. Bylo to takhle:

Pánové Čech, Lech a jejich tým z firmy Middle European Development andConsulting vylezli na kopec, protože právě nebyla k dispozici firemní heliko­ptéra. Shlíželi tedy se svým týmem dolu a starý Čech pronesl známou větu

omléku astrdí. Zatímco Čech prezentoval dostupnost zdroju ve předpokládanélokaci, naslouchal mu senior executive consultant Lech a junior account ma­nager Zmrd, kteří při jeho prohlášení o strdí jen nevěřícně zakroutili hlavou(vlastní hlavou), že starej už začíná být senilní ado jejich mladého kolektivu sedefinitivně nehodí. Odehrál se tento dialog:

Lech: "To ale nebylo týmově vykomunikováno, že budeme fokusovat na mlékoa strdí. Náš target je najít lokace pro výstavbu chemičky, dvaceti pěti řetězců

45

Zmrdi, vohnouti amy

supermarketu, úložiště atomového odpadu a jednu mizernou automobilku. Tomusíme nyní vyjasnit."

Junior account manager: "Ano. Přesně tak. "Čech: "Já ti na to prdím. Mně je tady fajn. Ty si běž vykomunikovat a já si

tady lehnu, OK?"Lech: "Čechu, játě senzibilizuji, musíme dokonat náš záměr. Už jsme komu­

nikovali s našimi germánskými partnery, doprojednali naši marketingovoustrategii a optimalizovali naše portfolio, a ty se tady válíš v trávě jak dobytek!Na Tvé pozici očekávám více tahu na branku a předpokládám, že takový úkolje pro tebe čelendž! Jestli nebudeš spolupracovat, založím task force teama svolám telefonickou konferenci s naším keltským vedením!"

Junior account manager: "Ano. Přesně tak."Čech: "Jak chceš, běž vyjasňovat a já budu tady. Mně se tady líbí a lézt už

nikde nebudu."Lech: "Jestli budeš pokračovat v tomto chování, budu outsourcovat tvoje

aktivity a nebudeš už manažerem! Na tvé místo development executive budedelegován tady pan Zmrd."

Junior account manager: "Ano. Přesně tak."Čech: "Atak jo. Mám tu mléko, medovinu, ženský, cokoli. Já zůstávám tady,

otevřu si pivo abudu čumět na bednu. Vem si pana Zmrda, jeden jděte na jih,jeden na sever a já se budu na vás shora koukat, jak hledáte místo na toúložiště. Gudlák!"

Lech a Zmrd svolali critical meeting a na základě jeho výstupu uposlechliČechův stejtment. Zmrd se vydal podél vody od Řípu na jih, ale protože nebylpříliš vytrvalý, ušel jen něco kolem šedesáti km. Tam se usadil azaložil tak zá­klady hlavního města. Zároveň tak došlo k historicky prvnímu konfliktu zmrdů

a vohnoutů,

K tomu všemu se nedávno v TV objevila informace o tom, že v Kněževsi

u Prahy byly v jámách s odpadem z kuchyně nalezeny lidské kosti. Redaktortelevize z toho vyvodil, že se jedná o důkaz toho, že v Kněževsi u Prahy bylikanibalové a netřídili odpad (jakou asi měli výmluvu?). Kosti prý dokonce nesoustopy toho, že z nich někdo vysával morek. Myslím si, že se jedná o jedno­značný cůkaz toho, že zmrdi byli v Praze odedávna. Vysávání morku bylo najejich jídelním lístku zváno "dojíŽďák". Ještě předtím zmrdi vysáli oběti mozek.Tato činnost zůstala v činnosti zrnrdů zachována dodnes, ale provádí se beznavrtání otvoru.

- 46

7

Kde se vPraze vzalo tolik zmrdů

Co tím vším chci říct? S oblibou nazývám Prahu Mekkou zrnrdů. Na uve­dených příkladech jsem se snažil dokázat, že tam zmrdi byli odpradávna, alev hloubi duše jsem přesvědčen, že jich nebylo o nic víc než kdekoli jinde.K explozi zmrdismu v hlavním městě došlo až v nové době. Pracovníci ve­škerých úřadu na úrovni kraje či okresu jistě rádi potvrdí, že tato země je čím

dál tím více řízena z Prahy. Jedna pracovnice Všeobecné zdravotní pojišťovny

mi organizační strukturu a řídící model jejich úřadu popsala takto: "Když sev Praze uprdnou, v Budějovicích se poserou." Výhodná situace pro zmrdy.Stím, jak čím dál tím více centrálních funkcí putuje do Prahy, stahují se tami zmrdi. Pokud jenarůst počtu centrálních institucí v Praze lineární, pak je nárůst

zmrdismu tamtéž exponenciální, protože mezi zmrdy domorodé infiltrují zmrdivenkovští ati se snaží být ještě většími zmrdy, než zmrdi původní takže zazrnr­děnost hlavního města vykazuje jistou autodynamiku.

Na druhé straně fakt, že zrnrdů je Praze hodně, neznamená, že by to tam bylsamej zmrd, i když totak mnohdy díky mediálnímu obrazu vypadá. Dále je třeba

zmínit, že podle tzv. Dvořákovy ekvivalence zrnrdů a zmrdobilců ("na každousvini se najde řezník") musí "Praze být o to více zrnrdobllců,

Hlavní město v tom však není samo. Velmi tvrdá zmrdí organizace působí

například v Ostravě (říkáme jí pracovně Slezská klika a boj se Slezskou klikouodčerpává podstatnou část kapacit naší dezmrdifikační skupiny). V Brně sezmrdí hnutí vyvíjí rovněž slibně, především díky tomu, že tam vede zMekky dál­nice, po která tam octavia turbodiesel řízená zmrdem dojede za hodinu a něco.

Takže to nejspíš bude tak, že zmrdi se táhnou za mocí a kompetencemi (jsasami nekompetentnL..) a je jim jedno, v jaké lokalitě zakotví Kdyby někdo

nastěhoval centrální úřady a sídla firem do Říčan, Mekka se přesune taky doŘíčan.

47

1

Kapitola sedmá

Zmrdi - Mladí a neklidní

Jste mladý aflexibilní? Víme, jak ztoho ven.Pokud někdy pročítáte nabídku pracovních míst v novinách, určitě v nich

narazíte na nemalý počet inzerátů, ve kterých je nějakým způsobem obsaženoomezení věku shora. Asi nejčastější formulací je "mladý dynamický do 30 let",ale jistě sivyvzpomenete i na mnohé další. Dá se tonazvat různě: diskriminace,oprávněný požadavek, právo výběru ... jak chcete.

Já ale říkám, je' to, než další bouda, kterou na nás ušili zmrdi.

Pro pořádek musím dodat, že kromě častého fenoménu označovaného "mladýzmrd" existuje i starý zmrd. Starého zmrda si můžeme představit jako bitevníloď, která zuřivě ze všech hlavní pálí po nepřátelských bombardérech, které nani nalétávají a pod křídly nesou bomby s nápisem "práce". Cílem a poslánímstarého zmrda je setrvat nerušen na své pozici až do doby, kdy selžou jehopodstatné životní funkce a bude muset být vynesen nohama napřed. Nyní jstejistě zaznamenali určitou neekvivalenci mezi počtem mladých astarých zmrdů. _Je to blahodárným vlivem zmrdobijství. My zmrdobijci vynakládáme nadlidskéúsilí avytrhujeme zmrdy z náruče zmrdismu a názorně jim předvádíme, že senevyplácí být zmrd. Třeba se jim postaráme o výpověď z práce. Oni nám sicenepoděkují, protože jsou nevděční, ale my jim tím velmi pomůžeme k poznání,že zmrdství nemá perspektivu. Existují ale zmrdi, které se konvertovat naslušného člověka nepovede a oni nám zestárnou. To ale jen tak na okraj.

Zpátky k věkové podmínce. Někdy má svůj význam. Nedá se například před­

pokládat, že by se podařilo naroubovat pětapadesátiletého pána s perfektní

48

r

Zmrdi - Mladí a neklidní

znalostí jazyka FORTRAN 77 do týmu mladých programátorů, protože i kdybyse nakrásně naučil Visual C, bude rozdň v jeho myšlení natolik propastný, že tonikdy nezafunguje. Stejně jako nelze zasadit skorodůchodce do party kopáčů,

protože bude mít problémy fyzicky to zvládnout. Reálně nelze upotřebit

šedesátiletou go-go tanečnici, už třeba jen proto, že by jí mohlo lupnout v kříži.

Ale inzeráty typu "hledáme skladníka, věk do 30 let" silně zavání zmrdími aktivi­tami: jeakutní podezření, že prostřednictvím tohoto poselství zmrdi hledají dalšízmrdy za podmínek III. stadia.

Odhalení hadí zmrdí taktiky vede přes pojem "odborník bez zkušeností".Odborník musí zásadně vždy mít zkušenosti. Rozsah zkušeností s čímkoli sou­visí s věkem. Je to způsobeno schopností lidského mozku akceptovat jenomezené množství dat najednou. Odborník musí svoje zkušenosti získat ak to­mu potřebuje čas, během kterého poněkud zestárne. Jak moc závisí na kom­plexnosti problému, ve kterém se musel zorientovat, a na rychlosti, s jakoudovedl poznatky absorbovat. Odborníci na vázání věnců mohou být teoretickyvelmi mladí, zatímco odborníci na jadernou fyziku pravděpodobně uvidí dříve

svá vnoučata než diplom kandidáta věd. Svěkem sice poněkud klesá pružnosta odolnost proti stresu, ale nevím o tom, že by klesala kreativita nebo logickémyšlení.

Vezměme si velmi triviální příklad: sex. Dovede si třicetiletá dáma představit

kvalitní a rafinovaný sex s patnáctiletým puberťákem? Ne. Taková dáma vy­hledává puberťáka právě proto, že nemá ponětí. A se zmrdy je to podobné.Představme si tedy, že existuje tým velmi mladých "odborníků na cokoli bez

zkušeností", zabývající se produkcí leštěných prdů. Mezi ně je nějakým ne­dopatřením zasazen odborník se zkušenostmi. Během krátké doby to přivodí

rozvrat celého týmu, protože nový přírůstek bude nad očekávání kompetentní.Bude pracovat efektivně, protože se nebude dopouštět tolika chyb, dříve a lépeodvede svou práci a jeho důvěryhodnost a vliv tím porostou. Leštěné prdypozbydou lesku a stanou ze nich zasmrádlé bobky. Zmrdi "odborníci bezzkušeností" budou postaveni před fakt, že nejsou nejlepší, nejsou dokonce aniprůměrní abylo by nakonec lepší, aby vypadli. Odborník se zkušenostmi je tedyv týmu zmrdů nežádoucí osoba.

Zmrdi to naštěstí vědí a jednají podle toho. Prostředek k tomu se jmenuje "ma­ximální věk". Je to pro ně pojistka, že se jim nepřihlásí nikdo, kdo by byl byť

49

1

Zmrdi, vohnouti amy

třeba jen jednookým mezi slepými. Zmrdi potřebují ovladatelného hlupáka, kterýdělá přesně to, co mu řeknou. Někdy jim jde o hodně: jak jsem již naznačil,

počínání zrnrdů je někdy zcela kriminální, například pokud jde o účetnictví neboskladové zásoby a tudíž skutečně nepotřebují, aby někdo něčemu rozuměl.

Hledají podržtašku a pučmidráta.

Někdy zmrdi vytváří model, který pracovně nazývám kravín. Spočívá v tom, žezmrdí "odborníci bez zkušeností" chovají ve striktně vymezeném prostoruněkolik odborníku se zkušenostmi, které systematicky dojí právě otyzkušenos­ti. Po celou dobu odchovu udržují krávy v napětí, nejistotě a přidávají jim dožrádla med v podobě slibů, které nenaplní. Loajální krávy dokonce smějí

v rámci vycházek i samostatně zpracovávat jednoduché úkoly a je jim občas

dopřáván pocit, že o něčem rozhodují, třeba o nákupu kancelářských sponek.Poté, co mají dojnice prázdná vemena (tj. už se od nich nic dalšího nedozví),nechají z nich vyrobit žrádlo pro kočky. Kráva též jde na jatka, pokud se ukáže,že pochopila svoji situaci. Dostat se do pozice krávy není jistě příjemné, stáváse to naivním lidem, kteří uvěřili na koexistenci vedle zrnrdů, Znova a velmidůrazně na tomto místě připomínám: je možné jít cestou zmrdů, nebo protizmrdůrn. koexstence slušných lidí se zmrdy je nemožná!

Aktuálně například potkávám každý den zmrda, který parazituje na asi pade­sátiletém velmi kompetentním kolegovi aten, ačkoli si toho je vědom, s tím nicnedělá, protože si myslí, že přesně tohle se nazývá spolupráce. Je jasné, že sedo pozice krav dostávají stále častěji starší lidé, kterým zmrdi dávají skrytě

i nepokrytě najevo, že "ve svém věku si už moc vybírat nemohou" a ať tedy rádidál přežvykují ve svém výběhu.

Zmrdům nahrává i to, co někdy pracovně nazývám "kult mladých a neklid­ných". Dnešní doba nepřipouští fyzické nedostatky: můžete být senilní,nahluchlý, inkontinentní aslintající, ale nesmíte mít vrásky, šedivé vlasy, musíteprovozovat adrenalinové sporty a mít mladou sekretářku, jinak jste nýmand,nula a můžete si jít kopat jámu. Ne, to není vtip. To je realita světa preřabrlko­

vaného reklamou.

Ještě se zastavím u slova "dynamický". Dynamickými procesy se označují

takové jevy, které se s časem vyvíjejí. Použití tohoto slova v pracovním inzerá­tu muže mít následující tři významy:

50

t

Zmrdi - Mladí aneklidní

1. Hledá se člověk, který dovede reagovat na měnící se okolnosti. Pak jeovšem mnohem výstižnější slovo flexibilní.

2. Hledá se člověk, který bude dostatečně rychle v průběhu času převlékat

kabát a měnit svoje stanoviska, člověk, který nebude mít žádný osobní styl.Jinými slovy, hledá se zmrd.

3. Hledá se člověk, který bude schopen vyvinout tlak na ostatní. Pak seovšem bude jednat o silnou osobnost, nikoli panenku, která sedává v koutě,

as tím budou mít zmrdi dřív nebo později problémy.

Osobně si myslím, že zmrdi vůbec nevědí, co vlastně chtějí, když uvádějí slovo"dynamický". Pokud ano, mají na mysli asi třetí variantu. Chtějí tím sdělit světu,

že hledají zmrda rošťáka.

Nedávno jsem byl na leteckém dnu označovaném jako CIAF. Je to přehlídka

vojenských letectev vícero nejen evropských států. Díky hlasovému komentáři

k jednotlivým vystoupením jsem se dozvěděl, že věk showpilota nadzvukovéstíhačky bývá mezi 30 a 35 lety. Takový člověk by se zmrdími personálnímipožadavky začal mít potíže -' zatímco může pilotovat nadzvukovou stíhačku,

nemohl by pro zmrdy dělat možná ani řidiče vysokozdvižného vozíku. Nenívýjimkou, že pllotrvolenských mašin bývají starší 45 let (například vrtulníkáři

nebo piloti cvičných letadel), a ti už by potom měli velký problém setrvat vezmrdifirmě na nějaké normální pozici. Piloti uaerolinek bývají starší 50 let. Kdyžto vidíte, pochopíte, že o věk na většině myslitelných pracovních pozic vlastně

ani nejde. V letadle, kterým jste letěl Vy a dvě stě dalších lidí z dovolené, seděl

za kniplem člověk, který by v polovině výběrových míst na referentská místau soukromých firem zcela propadl!!!

Abych byl fér, musím zmínit i to, že se sociální demokrati pokusili věkové pod­mínky z inzerátů odstranit. Skutečně bylo asi před třemi roky období, kdy sevšude říkalo, že omezení věkem nebo pohlavím při výběru uchazeče jsounezákonná diskriminace. Lobby inzerentů tehdy argumentovala faktem, žestarší uchazeči mají návyky zdob socialismu (viděno touto optikou, mají všich­ni kandidáti na prezidenta, všichni senátoři dokonce ze zákona a většina

poslanců totalitní návyky). Jenže kde není žalobce, tam není soudce: věkové

podmínky jsou v inzerátech nazpátek aneslyšel jsem otom, že by někdo dostalpokutu za to, že takovou zveřejnil. Nakonec, není-Ii diskriminace součástí in­zeratu. zcela jistě na ni dojde nejpozději při následném pohovoru.

51

t

Zmrdi, vohnouti amy

Jak z toho ven? Jak tendenciálně ovlivnit pracovní trh, aby nebyl diskrimi­nační? Určitě cesta nevede přes zákony avyhlášky, ale přes pochopení celéhopozadí věci. Musíme nejdřív zahubit zmrdy atím vykořenit jejich diskriminační

návyky, které staví náš svět na hlavu.

Zrnrdům zmar!

52

b

Kapitola osmá

Zmrd v pozici nadřízeného

Nejhorší možný případ

Proč vlastně deptat vedoucího? Vždyť jsou přece vedoucí, kteřf jsou vyborma pracoval bych pro ně do roztrhání těla. Právě aby mohla vyniknout tato prvnískupina, musí existovat jedinec, který:

- vás prostě sere. Za tímto pocitem většinou stojí nepojmenované znechu­cení nad tím, že vedoucí nemá dostatečné předpoklady pro vedoucí funkci, ať

už odborné nebo lidské. Ve své funkci se ocitl omylem, náhodou, dfky protek­<, ci nebo ho tam dosadila zmrdí klika;

- jenefér. Tato diagnóza zahrnuje celou škálu negativních vlastností, z nichžnejodpornější je přisvojování si vašich výsledků bez jakéhokoli podílu na nich,nespravedlnost, lhaní, ješitnost, upřednostňování jedněch na úkor druhýcha další špinavé zákulisní metody;

- nedovede verbálně ani hmotně ocenit vaši dobrou práci anechává vás takv deprimovaném a demotivovaném stavu. Kašle na váš osobní rozvoj a různý­

mi způsoby přiškrcuje přísun informací k vám, abyste náhodou nebyl příliš

chytrý.

Pokud tedy vámi analyzovaný objekt tyto předpoklady splňuje, pak jetovedoucízmrd alias zmrdoucí.

Výchozí situace: Zmrd je váš vedoucí. Chcete jej zlikvidovat.

53

Zmrdi, vohnouti amy

Co od toho čekat?

Nejprve je nutné si uvědomit, že likvidace vedoucího zmrda je něco jako saltos pěti vruty v akrobatickém lyžování. Dotáhne ho do konce jen málo jedinců

a kdo to zkusí bez dokonalé přípravy, nabije si čenich. I když ho skočíte, neníjisté, jestli ho budete schopni skočit ještě za týden. Jakmile ho skočíte, budeteslavní, ale za týden o tom nikdo nebude vědět.

Jedná se tedy o riskantní podnik s krajně nejistým koncem. Zmrd ve vedoucímpostavení totiž disponuje tím, co zmrdi nikdy nesmí dostat do ruky - ato jemoc.Takže vás může snadno odstranit. Také si je třeba hned od začátku říct, co lzeod boje s takovým zmrdem čekat:

- Vyhazov. To je celkem jasné. Zmrd na vás ušije nějakou boudu a potopívás. Vyhazov jezcela jednoznačně game over.

- Separátní mír. Zmrd po několika měsících nebo i letech zákopové válkyzjistí, že jelepší nechat vás na pokoji, protože při každém pokusu do vás šťourat

se popíchalo bodliny, které jste honem vystrčil. Separátní mír přináší výhody(stanete se svým pánem), ale i nevýhody vyplývající z izolace od kolektivua také značnou psychologickou náročnost. Budete nuceni pracovat sice bezzájmu, ale také bez podpory svého šéfa zmrda, což může některé vaše úkolyzkomplikovat, a -navíc musíte pracovat perfektně a dělat minimum chyb,protože jinak zmrd dostane do ruky argument a ochranná bublina kolem váspraskne. Ve svém boji se zmrdy jsem to většinou dotáhl k separátnímu míru,ale osobně to nepovažuji za úspěch.

Určitou variantou separátního míru je židovská školka. Ta nastává tehdy,kdy téměř všichni podřízení potrefeného zmrdoucího dosáhli separátníhomíru a tak si v kolektivu každý ranaří na vlastní pěst. Během své praxe jsemzjistil, že mi židovská školka dobře vyhovuje, protože jsem v podstatě "ultra­pravicový anarchista" a pro individualisty jako já je židovská školka sy­stémem první volby. Objektivně je však nutno poznamenat, že židovskáškol­ka je neefektivní až kontraproduktivní, působí dojmem amatérismu ave svýchkoncích nikam nevede.

- Odstranění zmrda. Jak k tomu dojít, se dozvíme dále.

Výchozí podmínky

Existuje několik věcí, které činí šéfa zmrda zranitelným. Předně je sám zmrd,není kompetentní a přežívá obvykle díky souhře některých okolností:

54

7

Zmrd vpozici nadřízeného

- Jeho tým je velmi dobrý a stíhá udržet svěřený úsek nad vodou, i když jejtáhne k zemi zmrdí olověná koule. Uvedený stav bývá dočasný, protože sezmrd pokusí z týmu odstranit jedince, kteří jej inteligenčně převyšují (v obavě,

aby jej neshodili z jeho koženého křesla typu Big Boss) a na jejich místa nain­stalovat jedince, kteří se nacházejí při dolní hranici pásma idiocie a převyšovat

jej nikdy nebudou. Někdy to dokonce zajde tak daleko, že na uvedená místadosadí další zmrdy. Výkonnost týmu tím klesne a tím se i pod naším zmrdemulomí větev; nevýhoda je ovšem vtom, že to muže trvat celé roky (dokud zmr­dovi oblíbení pitomci vydrží žít z práce svých předchůdců), zatímco my tovšechno chceme hned. Zmrd vedoucí má tedy vestavěný prvek autodestrukceato je dobré vědět.

- Někdo zmrdovi vedoucímu tlačí káru. Jinými slovy, zmrdoucí má podporushora, mnohdy zase od zmrdů Je celkem zřejmé, že zmrdoucí vykládá nahoře

jiné věci, než jaké se dějí dole. Teoreticky tedy stačí zmrdovým nadřízeným

podsunout informace o tom, že je jejich zmrd špatně informuje, ale většinou tobývá málo.

- Pak taky někdy funguje něco jako synergické efekty. Zmrdi na vyšších po­zicích (tzv. zmrdi vyššího stupně) delegují zmrdy nižšího stupně na nižší pozi­ce. Pokud se low level zmrdi neosvědčí - nebo přímo zklamou - nemohouzmrdi vyššího stupně zmrdy stupně nižšího nahradit, protože by tím připustili

svoji chybu při jejich výběru. Čím déle jsou neschopní low level zmrdi nasvých pozicích, tím menší je šance, že s nimi zmrdi vyššího stupně něco

udělají, protože by tím nepřímo přiznali, že situaci neřešili, ačkoli ji znali.Impuls k obětování malých zmrdů tedy přichází často od vysoce postavenýchzmrdů při obcházení stupně středních zrnrdů ato navíc až tehdy, je-Ii průser

Pochopení těchto zákonitostí může zcela změnit váš pohled na boj se zmr­doucími; zdravý selský rozum totiž říká, že když je někdo neschopný, tak byměl okamžitě odejít - v praxi se ale uplatňují zcela jiné strategie, vedoucík dlouhodobé jízd~ na mrtvém koni.

Likvidace zmrda vedoucího není úkolem pro jednotlivce. Tak lze dosáhnoutmaximálně na separátní mír. Pokud chceme zmrda dostat, potřebujeme

dlouhodobou a spolehlivou podporu okolí. Obecně je strategie likvidace zmr­doucího založena na jeho systematickém přivádění do úzkých, soustavnémpošlapávání jeho pověsti a podrývání jeho autority. Nejde o jednu velkou ránu,ale dlouhou sérii malých vítězství nad zmrdem, která ho nakonec udolají. Jakna to?

55

Zmrdi, vohnouti amy

Bejt dobrej

Musíte se zkusit stát úspěšným. Nikoli však ve vztahu ke zmrdovi nebo v lízáníjeho řiti, ale v pracovních výsledcích. Hodně komunikovat a nadělat sikamarády a přátele mimo svěřený úsek. Lidé zvenčí samozřejmě vidí vašisituaci a pokud v nich jsou ty správné zmrdobijné buňky, snaží se vám pomo­ci. Vaše dobré jméno musí překročit i hranice podniku třeba k důležitým

odběratelům, dodavatelům nebo pobočkám v cizině.

Pokud se to podaří - což nebude za týden ani za dva - zmrd s tím už nicnenadělá a nezbude mu, než se pokusit s vámi vycházet, jinak by proti soběobrátil váš fanclub. Může k tomu použít různé mechanismy - řeči (slabý),prachy (to už je lepší) nebo zahraniční stáže (to je trochu dvojsečné - zmrd váspošle ven, aby se vás na čas zbavil, na druhé straně vy se dostanete vena navážete tam zase další kontakty...). Prostě zmrd bude nucen trochu vás roz­mazlovat. Blbý zmrd se vás pokusí vyhodit, což mu obvykle u jeho nadřízených

neprojde právě s odkazem na dosud dobré pracovní výsledky. Chytrý zmrdpřistoupí na separátní mír a bude proti vám pomalu shromažďovat důkazy. Vyale mezitím spřádáte nitky navázaných kontaktů a pozitivního dojmu na svéokolí ajednoho dne to celé obrátíte proti zmrdovi. Blbost? Pohádka? Kdeže. Tofunguje. <,

Variací této taktiky,je metoda vykazovat dobré výsledky, která se vyznačuje

tím, že výsledky vaší práce nejsou v reálu perfektní, dokonce ani průměrné, alezato jsou nenapadnutelné. Vše je podle předpisů a papírově legální, předem

odsouhlasené a naprosto vodotěsné vůči kritice. Ještě jsem to nezkoušelanemám ztoho osobně dobrý pocit.

Kamikaze

Jedná se nepříliš chytrou amálokdy účinnou taktiku. Lze ji aplikovat v terminál­ní fázi vašeho působení ve firmě. Jste znechuceni intrikami zmrda vedoucíhoatak podáte výpověď. Nebo žádost o přeložení na jinou práci. Zmrd je ohrožen:jednak je v jeho týmu fluktuace, což pro zmrda dbajícího na managerskouimage není právě cool, hlavně ale o něco přichází. Někdy musíme zmrdovipomoci, aby dovedl pojmenovat, o co vaším odchodem přijde ana co se musípřipravit. I jemu bývá zřejmé, že jeho zmrdi nebudou schopni vaše úkoly převzít,

přestože jsou jeho, jsou na to moc blbí. Na zmrdově inteligenci záleží, nakoliksitomůže uvědomit. Metodou kamikaze můžete zmrdoucímu hodně zatopit, ale

56

7

Zmrd vpozici nadřízeného

také zahynout roztrhán výbuchem vlastní nálože. Mnohokrát jsem viděl, žezmrd útok kamikaze ustál a jen zřídka opak.

Pasivně rezistivní metody

alias "Obraťme proti zmrcům jejich skutky" je taktika spadající do skupiny tak­tik pasivně rezistivních.

Funguje to takhle: Začnete se chovat přesně tak, jak zmrd chce a dělat to, covám zmrd nařídí. Současně vyžadujete zmrdovy pokyny dokumentovatelnouformou (mail, papír) tak, abyste je mohli archivovat. Mluvil jsem otom, že zmrdnerad vydává jednoznačná rozhodnutí a nechává tam pořád nějakou dírku navyjádření typu "já to ale myslel trochu jinak". Tuto systémově vestavěnou

mezeru je třeba mít neustále na paměti a domáhat se precizování a upřesnění

pokynů. Hlavně je třeba, aby zmrd nevytušil, co máte za lubem - proto nechtevašeho zmrda těšit se dobré mysli z toho, že jste nesamostatnej a blbej. Zmrdbude rád, že vás muže manažersky vést.

Jednoho dne přijde průser Průser je nevyhnutelným zakončením veškerýchzmrdových aktivit. Zmrd se samozřejmě pokusí v tom omočit vás. Vy jste todělal, vy jste za to zodpovědný, vám se to vymklo z rukou.

Vezmete to, cona zmrda máte, a řeknete - no to vůbec ne! Hlavní je říct tosprávným osobám ...., tedy zmrdůrn na vyšších levelech, a to ve vhodnémokamžiku. Nesmí se to předtím dozvědět váš zmrdoucí, protože by stačil zfor­mulovat nějakou obhajobu svých pochybných rozhodnutí a vy byste odešelz boje poražen ještě dřív, než začal.

Co se týče uvolnění kompromitujících materiálu, existují tyto postupy:- velký třesk: vezmete celý balík informací a hodíte to do placu. Vzniklá

erupce blbosti spolehlivě zahluší vše kolem,- kumulativní nálož: kompromitující informace uvolňujete postupně v pře­

dem promyšlené časové a logické posloupnosti, abyste ukázali na nedostatkyv myšlenkových pochodech zmrdoucího,

- naváděná bomba: vyhmátnete přesně to, kvůli čemu se ta která akce zvrt­lana průser a ukážete, kdo za to muže.

Jedna technická poznámka. Kompromitující data na zmrda je nutno uložitbezpečně, zvlášť pokud jde ovelké průsery avelké prachy. Zmrdi se totiž, kdyžjim teče do bot, vůbec neznaj. Může se stát, že ráno přijdete do práce, připraven

to na zmrda vybalit, a váš počítač nebo celý stul bude pryč. Musel do opravy,

57

Zmrdi, vohnouti amy

náhle se rozbil, šéf vám konečně zařídil tu výměnu harddisku za větší, co jsteuž rok požadoval ...

Jiná pasivně rezistivní taktika zvaná "přesně podle předpisu" funguje nabyrokratické zmrdy, kteří neustále a se strojovou dokonalostí generují všelijakéoběžníky, směrnice, pracovní návody akontrolní seznamy. Začněte se jimi řídit,

důsledně a bez výjimky. Pokud v nich budou nějaké dvojznačnosti umožňující

několikerý výklad, zvolte tu cestu, která je nejméně efektivní. Záhy se ukáže, ženejste vůbec schopni vykonávat svoji práci a vy ukážete prstem na toho, kdoza to muže. Traduje se historka o britských železničářích, kteří v sedmdesátýchletech minulého století udělali přesně to samé a nevyjel jediný vlak. Kouzlemtéto metody je, že vás nikdo nernůže napadnout, aniž by současně nenapadlzmrda.

Nakonec ještě pár obecností

Pokud chcete bojovat se zmrdem, musíte proti němu použít metody zrnrdů,

protože metody slušných lidí na zmrdy nefungují. Narazíte tedy na meze svýchmorálních zábran. Osobně-sl myslím, že v boji proti zmrdůrn není nic dostpodlé. To, že váháte odstřelit zmrdoucího, který má dvě děti, barák na hypotékua auto na leasing, se muže v následující fázi obrátit proti vám a poletíte vy,s vaším autem na leasing a těhotnou manželkou. Vzpomeňme si na krajně

amorální myšlenkové pochody Winstona Churchilla, který v roce 1940 s úlevouzaznamenal, že Gdringova luftwaffe začala bombardovat Londýn a přestala

bombardovat letiště pro stíhačky, protože bylo možné reformovat zdeci­movanou leteckou obranu a poslat hurricany a spitfiry, aby německé bom­bardéry sestřelily. Obstál Churchill před soudem dějin? Na výtečnou,

Je taky třeba se zamyslet nad tím, proč jsou zmrdi jako vedoucí tak nesne­sitelní. Muže za to podivná dvojakost zmrdího chování. Když jste cobypodřízený úspěšný a něco se vám povede, pak je to automaticky zmrdoucfhozásluha. Ale když to jde všechno s kopce, můžete za tovy, i když kolikrát neseteminimální podíl viny. Zmrd katapultovaný na vedoucí post absolutně nechápe,že jeho posláním není okupovat kožené křeslo v provedení BigBoss aTopMan,kouřit doutníky a mít služební fáro a mobil, ale že jeho posláním je néstodpovědnost za svěřené úkoly včetně svých podřízených, na které úkoly dele­goval. To, že podřízený zklame, je samozřejmě chybou podřízeného, alevedoucí je minimálně spoluviníkem - buď svěřil příliš složitý úkol nesprávnéosobě, nebo mu nezajistil dostatečnou podporu. Tento princip mimo jiné vede

58

7

Zmrd vpozici nadřízeného

k tomu, že si správní nadřízení vybírají jen ty nejlepší lidi a ti dělají kvalitní prá­ci - čímž se lidstvo dostává dál. Naopak zmrdi najímají hlupáky, kteří je budouslepě poslouchat a na které budou moct potom všechno hodit - aproto jetakyvšechno, co kdy zmrdi a jejich kamarádi začali, šrot.

Jsou lidé, kteří si myslí, že to se zmrdoucími nějak skoulejí. Že jim budou povUIi a ti je za odměnu nechají žít. Chyba. Nechají je maximálně po omezenoudobu přežívat. Dokonalou alegorii lze najít ve filmu Matrix, kde vysoce sofistiko­vané stroje 22. století ve snaze získat energii začaly používat lidi jako bizarníživé baterie aaby je mohly lépe ovládat, vytvořily Matrix, umělý svět počítačové

iluze. Lidé si tedy užívali virtuálního falešného světa v Matrixu a stroje z nichčerpaly energii, den co den pořád dokola. Zmrdi vás taky jenom vysávají, potře­

bují vaše myšlenky, čas, peníze, schopnosti a pracovní nadšení - poznáte tosami, když uděláte inventuru aktiva pasiv zmrdoucího úřadování. Zmrd nicnedá a bere vše. Pro zmrdy jste jen blbé baterie, kterým nabízejí zmrdský Matrixsložený z učených nabubřelých keců a nerealizovaných slibů, MUžete jim dátco chcete, jednou se vybijete a zmrdi vás odkopnou. Zlatá střední cesta trvaleudržitelného rozvoje vedle zrnrdů není dlouhodobě realizovatelná!!!

Tak dobře. Povede se vám to, vystrnadíte svého vedoucího zmrda.Zlikvidovaný zmrd nezmizí do pekla ani nezemře hlady pod mostem: pokudbude společnost férová, nastoupí na nižší a hůře placené místo, pokud ne, na­stoupí na místo vyšší. Mnohem častěji se setkávám s druhým případem - tedyvykopnutím nahoru. Co se stane s vámi? Možná nastoupíte na zmrdoucíhomísto. Ortodoxní zmrdi o vás začnou říkat, že jste nebezpečný a začnou sidávat na vás pozor. Pro jiné budete hrdina. Ale pro většinu divákU se staneterebelem. Anarchistou. Tím, co "ho dostal". Jinak se ale nic nezmění - nebudoupochodovat mažoretky, poskakovat roztleskávačky, vyvěšovat se vašepodobizny. Bude jen o jednoho zmrda míň a místo něj přijdou jiní zmrdiabudeme muset opět pozvednout zbraně. Takový jeholt úděl zmrdobijce. Prototedy - zmrdům zmar!

Dodatek: Tuzemští vedoucí ve firmách řízených z ciziny

... představují obzvlášť tvrdý oříšek. Až na pár světlých výjimek se na nich pro­jevuje absolutní nedostatek velkorysosti a nadhledu, naopak, jsou mnohdyukázkou toho, čemu někteří nesprávně říkají česká malost. Učinil jsem po­znatek, že v mnohých - ne ve VŠECH - případech volí taktiku zvanou .srarnv síni", jejíž pojmenování pramení z úsloví "kdo se bojí, sere v síni". Tito naši

59

Zmrdi, vohnouti amy

přátelé jsou vystrašení z cizího vedení a snaží se jim udělat, co jim na očích

vidí - mnohdy už jen proto, že neumějí jejich řeči a odezírání z oční rohovky,kávové sedliny a linií na dlani je pro ně jediným prostředkem, jak zjistit přání

apocity jejich zahraničních představených. Mnohdy vydedukují hrozné blbosti.Zpracováváním těchto blbostí pak pověřují své podřízené a přivádějí je tak doneřešitelných a bezvýchodných situací.

Příhoda okamarádovi Karlovi (jméno změněno, aby ho zmrdi nedostali):Karel pracoval v jedné malé tuzemské firmě. Vroce 1991 bylo očividné, že jejejich výrobníprogram nemůže dál uživit, protože trhy začalo zaplavovat třikrát

levnější a dvakrát kvalitnější zboží z dálného východu. Vedení firmy hledalonějakou kooperaci s cizinou. I jednoho dne dorazili ze Saska v bývalém DDRčtyři Helmuti ve dvou ojetých Audi. Jednáním byl pověřen pan ekonomickýnáměstek (pardon, ekonomický manažer) a Karel, coby jeho asistent a takypřekladatel, jelikož pan náměstek kromě ruštiny neuměl seknout pyskem.

Jednání vypuklo. Helmuti nabídli náměstkovi úplně obyčejnou práci ve mzdě,

jak nakonec mohl i čekat. Náměstek oblouzen německou markou nebylschopen v horizontu jedné\ hodiny provést ani v duchu ekonomický rozborpožadované práce a neustále se obracel na Karla, aby muto zkalkuloval, cožna místě nebylo,,{iost dobře možné. Takže Němcům řekli, že jim dají vědět. Tise tomu sice divili, protože podle jejich úsudku byly podmínky přijatelné

a požadovali rozhodnutí během jednoho týdne. Upocený náměstek tedy jed­nání ukončil trapasem, kdy vstal odstolu, rozepjal sipásek (f), knoflík ukalhot(ff), příklopec (fff) ... Němci na to vejrali, asisi mysleli, že na ně náměstek­

řečeno s Quentinem Tarantinem - vytasí brko, protože jeho pohyby tomu dostnasvědčovaly. Ještě neměli s obchodním jednáním v Čechách žádnouzkušenost a tak si třeba mysleli, že cosi podobného patří v Tschechei k oficiál­nímu zakončení jednání, jako třeba podáníruky. Bylo tojinak; náměstek si chtěljen zastrkat košili do kalhot...

Týden trpěl náměstek jako pes. Dvakrát si vyžádal od skopčáků nějaké

podrobnosti apořád se snažil uvrtat Karla do toho, aby rozhodl. Karel bylvšakpouze referent, provedl kalkulaci, navíc vní čtyřikrát musel něco změnit a vícse k tomu nechtěl mít, protože byla zřejmá náměstkova tendence optickykalkulaci vylepšit tak, aby se řediteli podniku líbila. Ekonomicky to v reáluvypadalo ovšem tak, že bypro podnik nula od nuly pošla a pokud by chtěli

vydělat, museli bysvůj výrobní anákladový model podle vzoru deváté pětiletky

výrazně racionalizovat; prostě nebylo to jednoduché rozhodnutí a odviselo od

60

b

Zmrd vpozici nadřízeného

toho hodně práce. Vedoucíse tedy zamkl do síně a sral. Karel vytušil, co se asistane. Tehdy ještě nebyl e-mail, napsal tedy papír, že předává panu náměstkovi

kalkulaci s takovými a takovými výslednými čísly, které se tak a tak vprůběhuzpracování kalkulace upravovaly, a nechal mu topodepsat.

Sedmý den kontaktoval slizký náměstek německé partnery a řekli si sladkéjawohl. Muselo mu býtještě hůř, než kdyby se jeho lejno proměnilo v ježka.Byl toprostě přizdisráč.

Asi půl roku nato se ukázalo, že přeskladněná výroba nevydělá vá, anineprodělává, prostě produkuje nulu. Bylo zřejmé to, co Karel dávno spočítal:

bez dalších opatření ve smyslu snížení nákladů se nic nehne dopředu. Ředitelpodniku uhodil na náměstka, proč pořídil podniku takový mizerábl kšeft. Chceje snad položit?

Co udělal náměstek? Hádejte.Prohlásil že rozhodoval na základě kalkulací, které zpracoval Karel, a typrý

nasvědčovaly tomu, že výroba bude výdělečná. Opíral se přitom opátou verzikalkulace, tu opticky vylepšenou. Na kobereček šel Karel. A co udělal? Vytasilten papír a první verzi kalkulace, která v podstatě souhlasila s nastalou eko­nomickou realitou, pak postupně předkládal měnící se n + 1 verze kalkulací.Klasické to vypuštěníkumulativní nálože.Náměstek zezelenal a vypadal jako tlusté odšunky.Později byl vedením pověřen definovat opatření k zlepšení ekonomiky pro­

dukce, kterýžto úkol nedovedl dovést do konce. Od firmy odešel dohodou.

Poměrně starý příběh kamaráda Honzy (jméno opět změněno, protože nakill-Iistu zmrdů stojí až někde úplně nahoře):

Honza pracoval jako konstruktér v týmu, kde právě docházelo k masivní insta­laci zmrdů apřechodu z druhého do třetího stadia zmrdifikace. Říkali jsme, žetřetí stadium je terminální. Honzovým šéfem byl takzvaný psychozmrd, tedyzmrd, který při "řízení" uplatňuje psychologické metody. Honza musel občasvyplňovat morbidní dotazníky, jakbychtěl umřít nebo na co si myslí, že umře.

K tomu přistupovalo donašečství a vzhledem k třetímu stupni neveselé per­spektivy. Honza správně usoudil, že tam nemá co pohledávat apodal výpověď.

Zmrdi ze začátku jako bynic. Opájeli se radostí, že jezase dalšínezmni pryča v tomto zmrdifikačním rauši jim ani nedošlo, že na ně nebude mítkdo dělat.

Jednoho dne mizvoní telefon. Honza. Právě se balil. Povídá, přijď se knámna něco podívat, to jsi ještě neviděl. A taky že ne. Byl jsem svědkem toho,jakse zmrdům v hlavách rozsvítilo. Stáli kolem velkých tabulí označovaných

61

Zmrdi, vohnouti amy

pin wa/l a pomocí různých schémat se pokoušeli vyřešit následující problém:jak přerozdělit Honzovy úkoly tak, aby dál nemusel nikdo z nich nic dělat.

Nahoře na tabuli stálo slovo KRIZE! Byl jsem rád, že tozmrdům došlo, ale mojeradost neměla mítdlouhého trvání.

Jak to dopadlo?Zmrdi přenesli Honzovy úkoly na zbývající nezmrdy. Zmrdi dovedli obrátit

nálož odpálenou kamikazem proti nezmrdům.

62

z

Kapitola devátá

Polévka ze šutrů

Je vždy otázkou, jak zmrdi dokážou pro své záměry získávat slušné lidi.Když hledíme na nějaký zmrdiprodukt s časovým odstupem, skoro vždy si

řekneme, jak jim tohle jen mohlo projít. Taková nehoráznost! Někdy ve fináleprojektu se udělá tlustá čára a ukáže se, že realizace záměru si vyžádala mno­hem více zdroiů, námahy a času, přičemž funkce produktu stejně bylodosaženo jen částečně, případně vůbec nebo z toho vyšlo něco úplně jiného.Klasickým případem muže být třeba kauza policejních vysílaček Matra, policej­ních pouzder na pistole, která při minusových teplotách odpadávají policistůmzprdelí, takže policajti musejí uchovávat svoje pistole i prdele v teple v kanceláři

nebo v autě" protože jinak by jim upadla pistole, a pistole prý při dopadu mužei vystřelit. Pistole samotné se údajně rozpadají, vlaky Pendolino se zastavujív polích atak bychom mohli pokračovat hodně dlouho.

Zjistil jsem, že zmrdi používají k prosazení takových záměru taktiku zvanou"polívka ze šutráku".

Taktika má svoji hlubokou minulost zrcadlící se v lidové pověsti. Údajně kdysidávno, ještě než Vladimír Špidla rozprostřel svoji sociální síť, přišel somrák zahospodyní, zda by mu půičíla vodu a hrnec, aby si uvařil polévku ze dvouoblých kamenu, které si přinesl s sebou. V hospodyni vzbudil zájem, který jemožno nazvat profesionálním, takže s pokusem souhlasila. Somrák vložilšutráky do vroucí vody a požádal hospodyni o bramboru, kterou by polévkupouze lehce dochutil. Postupně žádalo další a další ingredience, poslední bylomaso, které by dodalo polévce ze šutráku obzvláštní šmak.

63

Zmrdi, vohnouti amy

Vidíme, že z původního záměru (polévka pouze a jen ze šutru) vznikla polév­ka z něčeho úplně jiného. Půvocm rozpočet počítající pouze s amortizacíkamenu a odpisy z hrnce, vodným a stočným se musel razantně upravit.V tomto případě se tak stalo k tíži hospodyně, což bylo ostatně cílem, žádnéz následných nákladu nešly k tíži somrákově. Ze zmrdihlediska ovšem somráklončoval relevantní advertisingovou promotion akci, při které fokusoval naprimární target katováníkostů adefinoval kruciálnísourcing pro výrobu polévkytím, že transferoval funkci providera k hospodyni.

Zmrdi se v tomto návodu našli adenně ho aplikují. Projekt "polévka ze šutrů"

řízený zmrdy má přibližně tento průběh;

- prezentace nového projektu "chutná polévka za lidovou cenu". Ingredience:voda, kámen. Při prezentaci (megaraut na nějakém atraktivním místě, celebrity,politici) se fokusuje na nízké výrobní náklady, malou spotřebu široce dostup­ných surovin a klíčové benefity pro konečného zákazníka jsou spatřovány

v zachování všech důležitých kvalitativních znaku, jako je teplota a množstvípolévky. Aktivní životní styl mladé generace je podpořen vysokým obsahemminerálu v přírodní podobě;

- zahájení výroQY, první vyhodnocení projektu. Polévka ze šutráku je mnohemlevnější než dříve nabízená bramboračka, rozdělení odměn mezi zúčastněné

zmrdy;

- zákazník odmítá polévku ze šutru, prý to chutná jako ohřátá voda;

- provedena analýza vody a kamení. Výsledek: voda i kameny jsou v pořádku.

Kámen je kamenný a voda mokrá, konstatuje expert. Expert shrábne penízea odjíždí;

- zahájení reklamní kampaně na polévku ze šutru, billboardy, bigboardy;

- provedeno mapování procesu v oddělení marketingu. Zjištěna zkamenělost

distributorského rozhraní, rozdány výpovědi, opatření nových PR konzultantua marketingových nadrnanažerů, manažeru, podrnanažerů a hulibrků;

- zákazník odmítá polévku ze šutru, prý to chutná jako ohřátá voda;

64

z

Polévka ze šutrů

- krizový mítink. Rozhodnutí: Zákazník je úplný debil, vůbec nechápe genialitunašeho polévkového systému. Je možné současné zákazníky vyměnit za jinézákazníky? Dále zvýšit počet kamenu v hrnci ze dvou na čtyři;

- masivnější reklamní kampaň: Petr Novotný propaguje v televizi v prime timepolévku ze šutru a její energetickou vydatnost demonstruje na své postavě.

Billboardy, bigboardy;

- najmuti externí konzultanti s cílem zjistit, zda jsou použity správné kameny.Externí konzultanti doporučují změnit kameny z oblých na placaté, protože tymají větší plochu apolévka z nich zákonitě bude ještě o 13,25 %silnější;

- zákazník odmítá polévku ze šutru, prý to chutná jako ohřátá voda, i když seto od posledně hodně zlepšilo;- krizový mítink: Rozhodnutí: Zákazníka definitivně vyměnit nelze. Optimalizovatsložení. Zvýšit počet kamenu ze čtyř na osm a přidat jednu bramboru.Akceptoval by zákazník zvýšení ceny?;

- mega reklamní kampaň s heslem: "Polévka ze šutru: Řešení pro vaše nasycení.Nyní ještě o 26,5 %"šutrovější!" Výpověď smlouvy s panem Novotným;

- zákazník odmítá polévku ze šutru, prý to chutná jako ohřátá voda, i když seto od posledně hodně zlepšilo. Prý toteď chutná trochu po mrkvi. Ana zvýšeníceny zapomeňte, na trhu je ještě polívka z ponožek od firmy laktone amohu siklidně kupovat ji;

- krizový mítink: Rozhodnutí: Zvýšit počet brambor z jedné na dvě, snížit početkamenu z osmi na čtyři, přidat jednu mrkev, protože je o ni v klíčových seg­mentech trhu zájem. Manažer controllingu upozorňuje, že rozpočet počítající

původně s dvěma šutry avodou bylo 1000 %překročen. Manažer controllinguvykázán za dveře pro nedostatek proaktivního přístupu. Zítra si má přijít na od­dělení human resources podepsat zápočtový list a pozítří už nemusí choditvůbec, Manažer nákupu dostává za úkol opatřit levnější vodu, aby kompenzo­val ztráty vzniklé změnou receptury;

-Iessons learned meeting: Za problémy s projektem stone soup muže manažercontrollingu, každému přece bylo od začátku jasné, že ze šutráku samotných

65

Zmrdi, vohnouti amy

bez přidání brambor není možné uvařit polévku. Byla to jeho chyba, že dvě

brambory nezohlednil v původní kalkulaci a firma tím nedosáhla dosud před­

pokládaného profitu, protože dvě brambory nyní musela uhradit ze svého;

- mega plošná reklamní kampaň s heslem: "Nová receptura: Polévka z bram­bor a mrkve s příchutí šutráku";

- polévka se subjektivně kvůli použití levné vody z louže stává poněkud kalnáa smrdí;

- zákazník nadále odmítá polévku ze šutrů, i když připouští, že to chutná skorostejně jako bramboračka bez masa;

- mítink: Po zavedení pomocných opatření "přidat bramboru" a "přidat mrkev"stoupl odbyt polévky ze šutrů o 200 %. Rozdány odměny za úspěšné vyřešení

problému s odbytem polévky ze šutrů. Manažer marketingu navrhuje, žek dalšímu zvýšení odbytu polévky ze šutrů je možné přidat maso. Manažernákupu dostane za úkol 'sehnat levnější šutráky, aby kompenzoval ztrátyz nákupu neplánovaného masa;

- zákazník: Nyní je to OK, je to stejné jako ta bramboračka předtím. Ty šutrákytomu dodávají obzvlášť pikantní příchuť anavíc je to levné;

- krizový mítink: Firma prodělala kalhoty na polévce ze šutrů. Není naslužební pasáty fplný palbě a dokonce ani na naftu do nich. Rozhodnutí:Optimalizovat portfolia produktů. Vrátit se k původní receptuře, dva kamenyplus voda, a změnit obal. Nyní to už není polévka, ale speciální impregnacena mramorové pomníky. Manažer nákupu taky může odejftna oddělení HR,protože selhal v úkolu sehnat tak levnou vodu a levné šutry, aby se tím pokry­ly změny v receptuře. Vedoucím projektu je jmenován pan Zmrd, protožedokázal vytáhnout projekt "polívka ze šutrů" z problémů. Zmrd projekt opět

fokusuje na klíčové benefity nové leštěnky na hroby, mohl by následovatnávrat na začátek.

Někdy nemusí být průběh modelu "polévka ze šutrů" až tak dramatickýa může krátkodobě přinášet zmrdůrn profit. Když vynecháme takové virtuóznímistry na extrakci peněz ze šutráků jako Horsta Fuchse, řada příkladů procházíkaždý den napříč našimi životy.

66

7

Polévka ze šutrů

Jinou variaci na polévku ze šutru předvádějí víceméně monopolní organizacejako distributoři elektřiny, vody, plynu, Telecom, Česká pošta, České dráhya další podobné. Jejich systematické stálé zdražování produktu, třeba o dvě

procenta za čtvrt roku, připomíná pomalé přidávání ingrediencí do hrncek šutrákum. I tentokrát je slušný člověk v pozici hospodyně a zmrdi, krytisocialistickou politikou levicovopravicové vlády a její nechutí k privatizacičehokoli a konkurence kdekoli, vyžadují vkládat do hrnce neustále další a dalšímalé kousky.

Jak s tím naložit?Polévka ze šutru je nebezpečná taktika a její zákeřnost je v tom, že ze své

oběti činí aktivního spoluúčastníka. Mnohdy se odehrává, aniž by dobrák v rolihospodyně vůbec pochopil, čeho se účastní. Není proto divu, že je u zrnrdů

tento postup tak hrozně populární. Kromě leštěných prdů představuje polévkaze šutráku základní součást portfolia zmrdích produktu.

Jak s tím naložit? Pomoc shora jako obvykle nepřijde.

Není tak docela pravda, co nám vtloukají do hlavy intelektuálové - totiž žesložité problémy mají jen složitá řešení. Svět techniky je důkazem, že mnohemvětší šanci na život mají řešení jednoduchá až prostá. Pokud tedy prohlásíte, žepolévka ze šutru~e nesmysl a uvařit ji nelze, budete sice zmrdy nařčeni

z nedostatku proaktivního přístupu jako náš nebohý controlling manager, alepravda stojí neomylně na vaší straně a pravdy se zmrdi bojí jako čert kříže.

Na závěr je třeba dodat, že zmrdi jsou natolik podlí, že se neštítí si kespoluúčasti na výrobě polévky ze šutru vybírat dezorientované nebo mentálně

slabší jedince, jako třeba důchodce nebo voliče sociální demokracie. Ty pakpřimějou k přikládání do hrnce snadno. Jak inteligence a znalosti hospodyně

rostou, roste také riziko, že somrák dostane holí přes záda. Potvrzuje to dosudnevyslovenou, ale mnohokráte naznačenou domněnku, že čím více člověk zná,vía viděl, tím víc mu zmrdi mohou vylízat prdel,

67

Kapitola desátá

Zánik Velkovezíra

K napsání této statě o zmrdech mne přivedl nejmenovaný komentátor jednohomého článku na www.zvedavec.org, který mne nabádal, abych si uvědomil, žene za všechny problémy může Václav Klaus.

Jsem toho názoru, že za ztrátu kurzu lodi může její kapitán a ne kotelník, cožje jednak odpověď na onu připomínku, ale hlavně vůdčí motiv po věty, které při­

jdou níže.Klaus byl v letech 1991-1997 tvůrcem české politiky a zpočátku i české

mentality, pak mu zbyla jen ta politika a jeho vliv postupně upadal. Najehonejlepší kousky, například předprogramované rozbití Československa vyvolanéspolu s jistým Mečiarem (kdo si ho ještě pamatuje?), kupónovou privatizacia opoziční smlouvu jistě dlouho nezapomeneme.

Klausovi blízcí jej charakterizují jako sucharského, nedůtklivého, sebevě­

domého až arogantního teoretika makroekonomie, který je po většinu času

myšlenkami úplně jinde. Neupírají mu značnou inteligenci aschopnost oriento­vat se v problémech, působí dojmem, že "to má v hlavě srovnaný". Jako člověk

je mi idealista Klaus poměrně sympatický, ale z jeho politických a ekonomic­kých teorií si nějak nemohu vybrat. Jako pozitivní vnímám to, že se verbálně

staví na stranu pravice, klade důraz na individuální svobody a odmítá kabinetnípolitiku Václava Havla a jeho přátel od půllitru.

Řekl bych, že Klaus měl vždy problémy s přenosem svých vizí do praxe. Ačverbálně zcela na straně trhu a liberalismu, popřel Klaus kapitalismusv Čechách, a to mnohem více, než Grebeníček a Ransdorf dohromady. Navýsledky Klausovy vlády by mohla být každá levicová strana pyšná. Pod

68

Zánik Velkavezíra

vedením Velkého makroekonoma se podařilo vytvořit systém, kde se úvěry

bankám nevracejí, daně se nemusejí platit, polostátní podniky se udržují při

životě státními subvencemi, energetické monopoly odírají konečné spotřebitele

s mlčenlivým souhlasem státu a kde je státní rozpočet zakryt mlhou jako ryb­níček Brčálník, aby bylo možné zamaskovat skryté přerozdělování. Podnikatelbyl bůh a manažer svatá kráva, a jako takoví nemuseli brát ohledy na nic.Rozmohla se fantastickou měrou korupce, lobbování bylo povýšeno na stan­dardní metodu politické práce, byla to doba hráčů jako Mach, Soudek neboStehlík. V roce 1997 se konstrukce prožraná červotočem korupce a neefekti­vity rozlomila a Klausoland se dostal do potíží.

Co však je daleko horší, v časech kormidelníka Klause se geometrickou řadou

rozmohli zmrdi. Vezměme si průměrného zmrda, který za komunismu byl v KSČnebo SSM a po listopadovém převratu žil několik měsíců frustrován, že užnenajde díky své minulosti žádné uplatnění a bude muset nastoupit na náhleuvolněná místa v kotelnách aprognostických ústavech. Ztéto krize jej dostal ažvelký VK a jeho pověstné věty: .Neznárn špinavé peníze" a "Je dovoleno, conení výslovně zakázáno". Záhy bylo jasné, že náš modelový zmrd a jemupodobní dostali generální pardon a šanci stát se základem nové podnikatelskéa manažerské elity, Jinak řečeno, Václav Klaus se stal pro zmrdy spasitelema guru. Jako prorok vyvedl zmrdy z temnot a ukázal jim světélko na koncitunelu. Protože výslovně zakázáno (kvuli defektním zakonůrn) toho mnohonebylo ašpinavé peníze se staly čistými, mohli si zmrdi dělat, co se jim zachtě­

lo. Beztrestně. Zmrdi pionýři Klausova divokého západu, tedy ti, kteří pochopilinejdříve, pohádkově zbohatli. Stali se vzorem pro latentní zmrdy, kteří se v nichzhlédli a dali se na stranu zmrdstvL

Začalo to vypadat, že být zmrdem je správné.Děly se nepochopitelné věci. Lidé si začali myslet, že netřeba být schopný,

stačí být tvrdý, mít drahou kravatu, yupie kšandy a naučit se pár vět z reper­toáru Velkého profesora (například: "To je velké nedorozumění!"). Kdo chtěl býtin, musel se chovat stejně arogantně, jako velký Guru.

Televize nakoupily filmy na téma "Jak chudý chlapec z lowy managerem sestal a k hodně US dolarům přišel". Náměstci postsocialistických podniku sidobrovolně vzali do rukou kladiva a majzlíky jako v dobách staveb mládežea odsekali ze dveří nápis "náměstek", aby jej mohli nahradit slovem "manager".Mělo se za to, že k tomu, abychom všichni zbohatli, stačí si jeden druhému

69

Zmrdi, vohnouti amy

navzájem prodávat různé zboží. Vlastní fyzická produkce výrobků a služebpoklesla, takže se země propadla do schodku obchodní bilance. Zato produkceleštěných prdů vzrostla.

Všichni malý zmrdi chtěli najednou vlastnit tenisovou raketu nebo golfovouhůl. Vznikaly různé elitářské spolky pro horních deset tisíc zrnrdů Hlas lidu sestal hlasem ulice a nikdo jej neslyšel. Začalo být důležité, jak kdo vypadá a čím

jezdí, ane jaký je. Nejhorší na tom všem bylo, že VK zasel nedůvěru kzákonům.

Díky Klausově moudru "o peníze jde až v první řadě" došlo k erozi zákonnosti.Zmrdi nám vnutili, že dodržování zákonů je jen pro hlupáky. Selhala spravedlnost.Selhala demokracie - najednou si byli sice všichni rovni, ale zmrdi rovnější.

Selhal zdravý rozum. Nikdo se neopovážil zeptat na triviální věci (například jakto, že řadový zmrd úředník z magistrátu vlastní vilu za šest miliónů), protožepřece neexistují čisté a špinavé peníze. Emigranti přijížděli do země a kvapně

zase odjížděli zpátky do exilu rozčarovaní z všudypřítomnosti zrnrdů,

Klaus byl režisérem komplexního selhání funkcí státu, z nichž některé sedoposud nepodařilo obnovit. Stejně tak byl autorem instalace zmrdů na vlivnámísta. Mám obavy, že oba jevy jdou ruku v ruce. Možná nebyl viníkem Klaus,bylo to možná období, kterým jsme museli projít už jen proto, abychom navlastní oči poznali, co je špatně adovedli pojmenovat veřejného nepřítele číslo

1 - zmrda. VK,v tu dobu držel kormidlo, a tak za podivné směrování lodiodpovídá. Tak to prostě je.

Reálná aplikace Klausových idejí do praxe vrhla zemi mnoho let nazpátek, doobdobí ranného kapitalismu, zatímco zmrdy hnala dopředu. Obsadili vlivnámísta, začali mít vliv na společnost i ekonomiku. Jednotliví zmrdi prolezli celouspolečností jako červotoči azjistili, že nejsou sami. Zjistili, že mohou koalovat.Tak vznikl poslední výtvor Klausovy doby: klientský systém. Klientský nebochcete-Ii mafiánský systém v Čechách je zmrdovina. Je to prostředek k tomu,aby peníze od zmrdů tekly zase jen ke zrnrdůrn. Je to prostředek k tomu, abyse mezi zmrdy nevetřel nezmrd. Zajímejte se o veřejné zakázky a pochopíte,kam mířím.

Všechno má svůj konec, jen párek má dva. Začátek Klausova konce zřejmě ležív roce 1995. Tehdejší Klausův tým byl skutečně Top Gun zrnrdů - stačí sivyvzpomenout na pány Čermáka, Kočárníka, Macka, Pilipa, Rubáše a další.Zvenčí se zdálo, že tento zmrdí tým je nerozbitný a že se definitivně zabetono­val do zákopů politické stability. Celá konstrukce však začínala praskat. Psaljsem už o třetím stadiu zazmrdování a fenoménu zvaném .overbastarcinq".

70

Zánik Velkavezíra

A právě to se přihodilo v létě 1997. Klausovi zmrdi přisluhovači si pomalu uvě­

domovali, že jen čučkaří ve stínu velkého VK a zachtělo se jim stanout na vý­sluní. Tak to zkusili a pohřbili Velkovezíra zaživa. Učinili tak pro zmrdy typickoucestou - počkali, až VK odjede do Sarajeva a pak provedli palácový puč.

Pomohly jim v tom stále více zřejmé objektivní problémy. Nelze donekoneč­

na žít z kšeftaření a leštěných prdů. Ekonomiku neutáhnou banky, jejichžúvěrová politika připomíná pyramidové hry. Systém se zadíral a v létě 1997musel i velký Makroekonom připustit, že mu ta jeho čísla už definitivně přesta­

lavycházet. Začalo se škrtat. První reálný pokus o nastolení vlády zmrdů nadzbytkem společnosti, realizovaný pomocí státostrany ODS, setím zhroutil.Ikona zvaná Transformace, kterou velký VK vytvořil, se povážlivě zakymácelaa už nikdy se ji nepovedlo narovnat.

VK však nebyl žádné ořezávátko. Oklepal se, změnil image - začal nosit vlasyna ježka, takže vypadal jako frontman skupiny Scooter - a přivedl ODS opět

k životu. Zmrdi, kteří předtím jeho stranu rozstěpili, založili zmrdistranu zvanouUnie svobody adali tím vzniknout charakteristickému fenoménu politické stranybez členů. Zmrdi první generace tak utrpěli porážku. Odplatu za věrolomnost

svému guru. Otevřela se tím cesta pro zmrdy odleva, kteří začali vyhánět zmrdyodprava. Nelze vůbec říci, že by nastal pro zmrdy Armageddon, ale byla to prvníplošná porážka.rkterou zmrdi utrpěli. Otřáslo to zmrdy na všech pozicích.Ríkám, že po roce 1997 už nikdy zmrdi nebudou, co byli.

Život jde dál. Problémy se zmrdy, které máte vy nebo já, žádný Klausnevyřeší. Je to každodenní boj, ve kterém je pouze poražených a při trošeštěstí jsou tím poraženým zmrdi. Všeobecné nastavení systému, tedy exis­tence Spidelmana nebo Klause, je jen rámcová podmínka, za které náš bojvedeme. Na příkladu Velkého Makroekonoma je zřejmé, že kdo s čím

zachází, tím také schází. VK vychoval zmrdy od plínek, naučil je oblékat se,mluvit, mlžit, lhát a hrát tenis. Oni se mu za to odvděčili tím, že jej odsoudilike dvěma řádkům v učebnici dějepisu a trafice na Hradčanech. Takové jsoukonce.

P.S.: Klaus 2006 revisited (aneb faster, harder, Scooter!)

Příklad Václava Klause ukazuje, jak jevše relativní.Velký Makroekonom nakonec usedl v největší trafice, kterou v Czecholandu

máme. V té, co se tyčí nad malostranskými střechami. Zmrdi, které vychoval

71

n frK 40. .t

Zmrdi, vohnouti a my

a kteří ho nakonec pohřbili, už většinou v politice nejsou. Nebojte, rozhodně

nezmírají hlady. Řekněme, že ustoupili z očí veřejnosti do předem připravených

pozic a nikomu z nich se nedaří špatně.

Klaus sám začal hrát vlastní hru uprostřed kolektivní hry. Činí tak s nasazenímmuže, který nemá co ztratit. Místy to až připomíná "konflikt jednoho muže sesvětem", který se stal osudovým pro Williama O-FENSe Fostera. Teoretickyvzato už nernůže získat více a to, co získal, s jistotou ztratí. To mu dodává síludo dalšího boje. Došlo k fascinujícímu obratu, kdy dřívější zmrdí guru fungujejako postrach pro levicové zmrdy.

72

Kapitola jedenáctá

Newspeak

Vlastně to začalo tím, že jsem si vzpomněl na doby, kdy jsem jako malý harantinstaloval krmítka pro ptáky. Nejprve jsem postavil krmítko a nasypal tamsemínka slunečnice. Pak přiletěla jedna sýkorka, sem tam sizobla azačala cvr­likat. Přiletěly další sýkorky, každá sezobla dvě tři zrníčka a za neustálého cvr­likání je někde poblíž rozloupla a sezobla. Jejich zvuky uslyšel jiný druh fóglů,

robustní, žlutozelení, se silnými krátkými zobáky. Přiletěli, vypráskali něžné

sýkorky, rozvalili se'vkrrnítku, vyžrali všechna slunečnicová semínka a nažraníletěli pryč. .

Kdo se ještě takhle chová? Zmrdi. Nejprve se někam vetře jeden a za chvílije jich tam kopice. Vyhryzají firmu a jdou o kus dál. Aby mohli takhle fungovata dostatečně rychle se shlukovat na jednom místě, musejí být schopni předá­

vat jeden druhému informaci o tom, že jsou jeden jak druhý členy bratrstvazrnrdů, Něco jako když je voják na stráži a další voják hodlá projít, aniž by bylzastřelen, musí znát heslo a identifikovat se.Zpočátku jsem myslel, že zmrdi mají nějaká tykadélka, kterými zachytí jakési

zmrdí signály. Ohledal jsem proto zevrubně jednu zmrdici a tykadélka jsemnenašel (zato jsem narazil na jiné věci, které učinily tuto činnost zábavnou,i když neefektivní; zmrda se mi ohledávat nechtělo, ale když někdo chce, takprosím). Pak mě napadlo, že třeba vylučují nějaké chemické látky, podobně

jako hmyz feromony. Takové zjištění by mělo dalekosáhlý dopad na činnost

zrnrdoblíců, protože by bylo možné vyrobit tento pach uměle, zkonstruovattechnické zařízení - zmrdolapku - a chytat zmrdy do něj. Byli jsme jen malýkousek od tohoto pokusu - pro začátek jsme hodlali použít silně kořeněnou

73

Zmrdi, vohnoutí amy

kolínskou Hugo Boss, ale bylo nám ztoho smradu tak zle, že jsme toho raději

nechali, protože nám došlo, že jeto všechno jinak.Zmrdí "cvrlikání" se odehrává na úrovni verbální. Zmrdi to dělají tak, že do

normální řeči sem a tam vloží slovo, které ujde pozornosti nás nezrnrdů, alezmrdi jej zachytí a ví, že mají co do činění se svým člověkem. Přináším

částečný výčet těchto slov i s jejich významy.

Fokusovat = přestat se zabývat čímkoli užitečným, vybrat si místo tohonějakou neužitečnou kravinu a snípak ztrácet čas

Toto slovo použijí zmrdi nejčastěji ve spojení s tvary slovesa "muset". Chtějí

nás tím přimět, abychom se okamžitě přestali zabývat tím, co právě děláme,

a začali se zabývat tím, co oni považují za důležité. Obyčejně zjistíme, že toněco, na co se musíme fokusovat, je nějaká zhovadilost, která je stejně k niče­

mu, třeba nějaké excelovské tabulky s grafy.

Zastřešovat = převzít odpovědnost za něco, co nemůžeme kontrolovat

Slovo kontrolovat jsem nyní použil spíše v angloamerickém pojetí, tzn. řídit.

Zmrdi mají iedno dilema, které se promítá do všech organizačních struktur,které vytvoří. Hrozně rádi by měli pravomoci, vše řídili, ale nenesli žádnouodpovědnost. Institut, který jim dovolí vytvořit tuto kuriózní kombinaci, je právě

zastřešování. Na zastřešování seženou nějakého vořecha, na kterého naložíveškerou odpovědnost anedají mu do ruky žádné klacky. Zastřecha pak fungu­je jako hromosvod, na kterého zmrdi svedou všechny neúspěchy jejich dile­tantské činnosti.

Někdy zmrdi používají institut zastřešování k tomu, aby vnesli rozvrat dozaběhaných organizačních schémat. Vytváří systémy, kde všichni všechnozastřešují, ale nikdo za nic neodpovídá.

Brainstorming = proces limitně vedoucí kvybrání té největší možné kravinyze všech možných velkých kravin

Odpověď na otázku "jak ho jen mohla napadnout taková kravina" ...Brainstorming je proces, při kterém si zmrdi sednou avzájemně na sebe vysy­pou obsahy svých hlav. V překladu to znamená cosi jako "bouření mozku", aleprotože zmrdi toho v hlavě mají pomálu, připomíná to spíše mlácení prázdnými

74

b

Newspeak

kokosáky o sebe. Výsledkem brainstormingu je jediný výstup, který se sou­hrnně jmenuje píčovina. Zmrdi svolávají brainstormingové týmy často, rádia zpravidla ne bezvýsledně. I sebeblbější výsledek zmrdího brainstormingu jez pozice jednotlivce zatěžko negovat, i kdyby byla naše argumentacesebedokonalejší, protože zmrdi použijí argument, že jich na to bylo hodně

atudíž že to musí být správně, jako by se IQ sčítalo. Negovat výstupy zmrdíchbrainstormingových týmů mohou zase než brainstormingové týmy, což je velmiúmorné.

Optimalizace = přetvořit nějaký subjekt tak, aby fungoval o něco hůře

a spotřebovával více zdrojů

Optimalizace v podání zmrdů je nikdy nekončící proces, s jehož každou dalšífází optimalizovaný subjekt funguje hůře než před ní a stojí o něco více. Pon optimalizačních krocích už nefunguje zpravidla vůbec nic a vydá se za tokopec peněz. Člověk by si řekl, že když je něco optimální, pak že je toza danýchpodmínek nejlepší auž se to nedá vylepšit, ale zmrdi nás naučili přídavné jméno"optimální" stupňovat, takže stvořili i optimálnější anejoptimálnější řešení.

Další optimalizační strategií zmrdů je tzv. zpětná optimalizace, kdy jeden zmrdněco optrnalzule-dostavá za to peníze a ocenění tak dlouho, až se to úplně

posere. Pak přijde druhý zmrd, prohlásí, že to ten první dělal špatně a znovuoptimalizuje tím, že dělá přesný opak toho, co dělal ten první. Opět spotřebuje

nějaké peníze. Atak pořád dokola.Klasickou ukázkou zmrdí optimalizace je například osobní automobil. Před

nějakou dobou, asi tak před patnácti lety, akcelerovalo auto nižší třídy s šest­náctistovkou motorem z nuly na sto za třináct sekund aspotřebovalo šest apullitru benzinu na sto kilometru jízdy. Současný vůz se stejnou motorizací potře­

buje na totéž o tři sekundy déle a dva litry paliva více. To vše s dokonalejšíma dražším systémem řízení motoru a všemi technologickými novinkami, kteréminulé desetiletí přineslo. Kde je rozdíl? Ve zmrdích optimalizacích, které učini­

ly auta těžšími o metrák až dva.

Prezentovat = zahrnovat ostatní spoustou neužitečných údajů provedenýchna hezkých barevných fóliích a okrást jetak očas a nervy

Prezentování čehokoli je velmi oblíbenou zábavou zrnrdů. V podstatě existujízmrdí prezentace dvojího druhu:

75

Zmrdi, vohnouti amy

1. Prezentace, které si zmrdi udělali sami, obsahují pouze tlachy aobrázky,jsou úplně k ničemu, leda okrádají o čas.

2. Prezentace, které k něčemu jsou. Pak je ovšem někomu ukradli.Zjistil jsem jednu věc. Když je stupeň zamoření zmrdy nula až jedna, násle­

duje nejprve práce a až potom její prezentace. Pokud je stupeň zazmrdovánívyšší, je pořadí obrácené. Často si kladu otázku, proč Hitler prohrál válku, kdyžwehrmacht stál třicet kilometru před Moskvou. Odpověď? Jeho spolupracovní­ci byli zmrdi a měli špatné prezentace. Střední a vyšší důstojníci prezentovalitěm vyšším a nejvyšším naprosto jiný stav věci, než reálně nastal. Například

prezentovali, že dobyli kótu 101, ale oni na nízatím pouze útočili, což není tosamé. Výsledek takového prezentování byl zřejmý. Do Stalingradského kotleshazovaly transportní Junkersy Ju-52 balíky s kondomy a pepřem, zatímcovojáci potřebovali munici a léky. Někdo asi prezentoval, že se tam už nestřílí,

město je dobyto, vojáci si vaří eintopf a provozují sex s domorodkyněmi.

V posledních dnech války stál Vůdce před mapou, posouval po ní praporkypředstavujícími neexistující armády a prezentoval chystaný zdrcující útok protispojeneckým armádám. To jsou konce prezentací.

Zkáza Třetí říše byla poněkud zpomalena tím, že nacisté ještě neměli

PowerPoint. Zabývali se vývojem kravin, jako například tryskového letadla,strategické rakety nebo atomové bomby, ale ani je nenapadlo, aby si vyrobilikvalitní prezentační software. Stím museli přijít jiní.

PowerPoint je pro zmrdy tím, čím byl pro Středozemi prsten. Kdo nepředloží

prezentaci v PowerPointu, ten jako by ani nežil. Můj zvyk vyrábět narychloprezentace na porady tak, že jsem psal přímo na plastové fólie lihovým fixem,mě pracovně téměř znemožnil. Když jsem ještě pracoval ve výrobě, sdělil mijeden zákazník, že pokud nepřijedu prezentovat koncept pro nový projektv PowerPointu, tak abych radši ani nejezdil.

Jeden zmrd pro změnu od nás vyhodil špičkového dodavatele strojních zařízení

proto, že mu pro účely nabídky neudělal powerpointovskou slideshow, ale před­

ložil k uzoufání nudné výkresy atechnické specifikace na papíře. Náš zmrd tomutakhle nerozuměl, protože měl jen technickou VŠ a postgraduál. Koupil to odnějakých zmrců, kteří PowerPoint měli, ale byli to pouze překupníci, kteří to pakzadali těm půvomírn, co je předtím vyhodil. Podnik na tom provařil asi půl mi­liónu, tu samou částku zrnrdům PowerPoint vydělal. Ovšem naprosto nejlepší his­torka o prezentování pochází od kamaráda avirtuózního zmrdobijce Vojty.

Vojta se chystal zaměstnat nového konstruktéra forem na plastové díly. Jeznámo, že zkonstruovat takovou formu není právě jednoduché. Přicházejí

76

Newspeak

v úvahu všechny myslitelné nástroje 3-D grafiky, jako například CATIA, Pro E...Někdy se jedná o krajně složité aprecizní mechanismy, které navíc musejí ještěvydržet statisíce cyklU za extrémních podmínek. Vojta to umí, ale sám na tonestačil, chtěl si opatřit pomocníka. I přišel mu na pohovor poškolní klučina. Ponějakých těch úvodních formalitách usoudil Vojta, že má co dělat ze zmrdem.Vytáhl ze stolu nějaký celkem jednoduchý díl a zeptal se, zda by k němu

uchazeč dovedl navrhnout formu."Není problém!" věřil si zmrd, vzděláním zemědělský inženýr.Vojta to akceptoval, protože ten díl fakt nebyl problém. Sáhl ještě hlouběji do

šuplíku a vytáhl díl jiný. Jednalo se o naprostou vychytávku a několik nástro­járen včetně německých ji odmítlo zhmotnit do formy pro naprostou složitost.

"A co tohle?" tázal se Vojta."Není problém!" opakoval zmrd."Av čem byste to namaloval?" zajímalo Vojtu."V PowerPointu třeba."

Zejména panel kreslících pomůcek se pro zmrdy stal darem z nebes. Mohoudíky němu nedostatky ve faktografické (textové) části maskovat nafouknutímčásti grafické. Pro hloupé zmrdy, kterých je většina, je nachystána celá řada

průvodců, díky kterým vyrobí úhlednou fólii i absolutní hovado. Myslím, žezmrdifirma Micro$oft vpřípadě PowerPointu zažila pocit absolutní symbiózy sesvými zákazníky, což se v oblasti operačních systémů stává zřídka nebo vůbec.

Vykomunikovat = přesvědčit někoho, aby dělal to, co nechce, a dělal tometodami, které se mu příčí

Vyjasnit = zamlžit

Vykomunikovat by snad původně nebylo špatné slovo. Zní sice hrozně a orto­doxní češtinář by z něj asi dostal slintavku, ale přesně zapadá do naší doby. Uždávno jsme spolu přestali mluvit. Teď si hromadně mailujeme a SMSkujeme,chatujeme a používáme Ica. Znám lidi, kteří už vůbec netelefonují a že by ho­vořili se svými partnery přímo či jezdili na osobní návštěvy, ani náhodou. Slovo"domluvit se" je tudíž archaismus.

U zrnrdů k tomu ještě přistupuje fakt, že se s nikým nedomluví. Pokud semám s někým domluvit, znamená toobvykle najít kompromis za podmínky vzá­jemného pochopení a akceptace argumentů protistrany. Zmrdi lidi kolem

77

7

Zmrdi, vohnouti a my

nechápou a jejich argumenty ignorují či bagatelizují, takže se ani nedomluví.Musí to tedy vykomunikovat.

Stejné je to s vyjasněním. Vyjasnění se zmrd zpravidla začne domáhat tehdy,když realita neodpovídá jeho představám aje třeba ji poněkud přiohnout. Kdybyzmrd použil pojmu objasnit či upřesnit, mohl by se nedej Bože dostat blížek pravdě, což on ale nechce. Takže se to musí vyjasnit.

Jistě z pojmů vyjasnit avykomunikovat cítíte jistý nátlak. Existuje jeden starývtip. Archeologové našli na Moravě dvě kostry a měli domněnku, že jsou topozůstatky Cyrila a Metoděje, jen se nedá zjistit, který je který. Pošlou tedyjednu z koster na analýzu do Moskvy a za měsíc jim přijde igelitová taškas nalámanými kostmi a papírkem: "Přiznal se. Byl to Cyril." Dá se předpoklá­

dat, že to ruští vyšetřovatelé s Cyrilem vyjasnili a vykomunikovali.

Senzibilizovat = vyvolávat paranoiu, příp. vyhrožovat

K oblíbené hře zrnrdů patří, že vyvolají strach a obavy z něčeho a tím dosáh­nout lepší kontroly nad lidmi. Vyberou si zpravidla nějaký složitý zástupný pro­blém, třeba to, že jeleni mají letos tuhé bobky, což nepochybně věští globálníekologickou katastrofu, a proto bychom si všichni měli nakoupit respirátory,které nám rádiprodail už za 999,- bez DPH.

Outsourcing = tunelování

Outsourcing je nové slovo pro prastarou aktivitu, kterou mimochodem každýprovádíme dennodenně. Protože si sami neumíme vyrábět potraviny, jakočlověk ve společnosti prvobytně pospolné, outsourcovali jsme výrobu,skladování a dodávku potravin na nejbližší prodejnu. Když máme firmu napří­

klad na výrobu plastových oken a máme tři nákladní auta, která sem tam vozímateriál a okna, dospějeme možná k závěru, že auta nejsou u nás vytíženaa když auta prodáme a najmeme autodopravu, ušetříme něco nákladů naodpisech z těch třech nevyužitých aut. Pokud tedy nahradíme nějaký vlastnívýkon službou nakupovanou zvenčí, můžeme mluvit o outsourcingu.

Zmrdi vtiskli této blahodárné činnosti novou dimenzi. Zabývají se totiž out­sourcingem nikoli činností podpůrných a vedlejších, ale přímo těch činností

hlavních. Tedy například zmiňovanou výrobu oken. Charakteristické pro zmrdípojetí outsourcingu je, že mimo firmu jsou vyčleňovány pouze aktivityvýdělečné a jsou převáděny za nápadně nevýhodných podmínek na firmy

78

z

Newspeak

kamarádu rovněž zrnrců. Pokud by tedy zmrdi outsourcovali naši výrobnu oken,pak by okna pro nás vyráběla firma strejdy jednoho ze zmrdů a my bychom jíse ztrátou poskytovali autodopravu.

Pajplajna = prostředek k přemisťování problémů dál od místa jejich vzniku

nebo také pajplajn neboli pipeline. Původně se tak anglicky nazývá potrubí.Vznik pajplajn je zcela jasně prukazný pro třetí fázi. Původně, když to ještě zmrdineměli tak zmáknutý, bylo definováno, že hov...třeba kamení padá shora dolu,přičemž byl specifikován pouze směr pádu, a ne místo propadu. Tím místemse stala pajplajna. Pajplajna jevynález zrnrdů, který cíleně přenáší kamení, kterépůvodně dopadlo na zmrdí hlavy, na hlavy nezrnrdů Spajplajnou se setkávámečasto ve větných spojeních, takže nyní víme, že pajplajnu můžeme směrovat

(namířit na konkrétního nezmrda) anebo se nám taky pajplajna muže zahltit (užje tam moc toho kamení, protože zákazníci nejsou se zmrdifirmou spokojeni).

Feedback = říkat zmrdům to, co chtějí slyšet

Poskytovat fídbek znamená zmrdsky říkat samé hezké věci bez ohledu na to,jak černá je reallta.Pňldad:

Zákazník:Ten váš výrobek C-210 je totální sračka, vstrčte si ho vy zmrdi do prdele

a nečekejte následujících tisíc let žádné zakázky kromě politických a pro­dělečných projektů.

Resident zmrd manager uzákazníka:Zákazník je s výrobkem C-210 nespokojen a vyžaduje okamžité zlepšení. Ve

střednědobém horizontu nám nabízí dalšíprojekty.Project zmrd manager:

Zákazník je s C-210 v podstatě spokojen, ale uvítá další optimalizace.Musíme připravit naše struktury na nové projekty, které od něj dostaneme,apřijmout nové zmrdy na manažerské pozice.Sales zmrd manager:

Protože je zákazník spokojen s C-210, nabídneme mu i C-211 a C-212.Všichni účastníci na projektu by měli za tak dobře zvládnutou zakázku býtodměněni.

79

Zmrdi, vohnouti amy

Na poskytování fídbeku se nejlépe hodí tzv. hroší zmrd, zmrdí hantýrkou pozi­tivní typ. Hroší zmrd je zmrd, který je totálně splachovací a jakkoli děsivé zvěsti

podává dál tak, že z nich mají všichni radost. I my zmrdobijci se musíme natento způsob předávání informací ve zmrdifirmách podívat pozitivně. Neustálýmzkreslováním informací totiž dojde dřív nebo později k rozkladu zmrdistruktur.Jednu z nejúžasnějších armád v dějinách, německý wehrmacht, obrátil takovýfídbek na ústup do stínu hanby a porážky. Tak to končí vždycky.

Vymejlovat =spamovat

Vymej/ování je určitým druhem vykomunikování. Vykomunikování si lze před­

stavit tak, že s někým tak dlouho zmrd komunikuje, až to dotyčný vzdá a pod­volí se zmrdím argumentům. Takové téma pak mají zmrdi za vykomunikované.

Vymejlování spočívá v rozesl1ání dalších a dalších mailů na principu hry"letadlo". Jeden zmrd posílá druhému zmrdovi mail, ten to pošle na další dvazmrdy, ti zase na další čtyři zmrdy a tak. Něco jako manuálně šířený viruss polymorfním obsahem, protože k němu každý zmrd připisuje další zmrdstva.Vymejlování lze dělit na rozdělovníkové (zahrnování čím dál tím více zmrdů dorozdělovníku, až všichni o něčem mailujQ a objemové (posílání obrovskýchpříloh). Zejména kvalitní přílohou je tabulka zexcelu, v níž jsou grafy ana pozadígrafu je malé firemní logo ve formátu BMp, zmenšené z originálu dvacet načtyřicet cm. Taková příloha má kolem osmi megabytů a spolehlivě ochromímailové schránky všech, kterým tento mail dojde.

Mailová komunikace je pro zmrdy vůbec darem z nebes. Umožnil vznik novéskupiny zmrdů rozesílačů, kteří celý den jen píšou na všechny možné strany.Určitě jste při čtení mailu od zmrda mnohokrát měli pocit, že říci vám něco

takového osobně, ukopl byste mu koule. Mail umožňuje zmrdůrn hezky v tep­líčku ana dálku distribuovat kraviny mezi lid aještě tomít zdokumentované. Prorůzné alibisty, kterých je mezi zmrdy požehnaně, neexistuje vlastně nic lepšího.Celkem běžná je situace, kdy vám zmrd při nějakých pochybnostech naposíládo mailboxu megabyty dat a když dojde na lámání chleba, vpálí vám, žeo nastalém problému jste dávno věděl aže vám ho před měsícem posílal v ta­bulce info.xls na listu 174.

Takovýto mechanismus dokonce umožňuje zmrdům obracet původně vašezbraně proti vám a umisťovat vám kostlivce do skříně, aniž o tom víte. Jetovelmi složitá situace, kterou je nutno řešit důsledným zamítáním takovýchzpráv. Zpravidla je odkládám nepřečtené. Čtu je až třeba za rok, což zpravidla

80

t

Newspeak

zmrdy přivádí k šílenství. Stejně tak odkládám zprávy, které mi byly doručeny

v kopii, protože mě nezajímají.Zmrdifirma Microsoft dala do ruky zmrdstvu velmi účinné nástroje pro

vymejlování. Především se jedná oAu-t1uk. Představit si zmrda bez Au-tluku jejako představit si Miss ČR s kozama. Mnozí zmrdi si i rande domlouvají Au­-tlukem asvatbu absolvují pomocí zprávy s hlasovacími tlačítky Ano, Ne. Kdyžsi vás smažou z Kontaktu, jste na tom hůře, než když vám Viktor Čistič právě

napouští vanu. Některé vlastnosti Autluku lze s výhodou obrátit proti zrnrdům.

Především se jedná o selektivní mazání příchozích zpráv od určitého uživatelehned na příjmu a automatické odpovědi. Například jeden zmrd z naší firmypedantsky vyžadoval, aby jeho mail hned na příjmu byl potvrzen (muselo seodepsat "ano, dostal jsem váš mail"). Nastavil jsem automatickou odpověď

s tímto textem: "Problémem, který jste popsal, se budu zaobírat v nejbližšímožné době. Děkuji." a mail samotný Au-tluk automaticky archivovalnepřečtěný do složky zvané Biohazard, kterou zásadně nečtu. Zmrd tím bylnadšen (teda tím prvním...) atrvalo mnoho rněstců, než to prokoukl.

Zprocesovat = říct někomu, \aby to zařídil

Zprocesovat je velmi obecné označení pro prohánění různých informací, pro­jektu a zakázek pajplajnou. V teorii pajplajny jsem nezmínil, že pajplajna mezivstupem a výstupem realizuje sice zákon zachování hmoty, ale nerealizujezachování kvality. Ať do níhodíte co chcete, vypadne vždy hovno stejné váhy,ale většího objemu. A to je právě to zprocesování. Zprocesování představuje

přeměnu čehokoli na nepoužitelný šmejd za co největší spotřeby zdrolů,

Klasickou ukázkou je zprocesování zakázky. Na vstupu je poptávka odzákazníka na něco, co funguje ana čem by se dalo vydělat. Na konci produku­jí zmrdi zpravidla něco, co je totálně na prd, prodělečné a jsou s tím ledastarosti. Většinou se to musí nějak dodělat, optimalizovat nebo úplně změnit

účel, ke kterému to bylo vytvořeno. Například předtím to byla řídící jednotkaa nyní to je podložka pod kratší nohu u stolu.

Systém = všechno, co má víc než dvě části nebo jeden displej

Uzmrdů je skoro všechno systém.Pokud jde nějaký předmět pomocí hrubé síly rozbít na dva a více prvku,

označují ho zmrdi jako systém. Dále zmrdi označují jako systém cokoli, co

81

Zmrdi, vohnouti amy

vzniklo smícháním dvou složek nebo rozpuštěním jedné a více složek ve vodě.

Například bombě už se neříká bomba, ale nástražný výbušný systém. Šampónna vlasy není břečka zvody, saponátu aparfému, ale jedinečný hydratujícísys­tém s vitamíny a minerály. Zápalka představuje zápalný systém (má hlavičku,

dřívko a externí škrtátko). Kbelík jezádržný a transportní systém sestávající ses nádoby a držadla. Atak dále.

Někdy. se slovem systém označuje také počítačový program, do kteréhovšichni musejí zadávat nějaké vstupy a ze kterého se nikomu nedaří dostatpožadované výstupy, který stojí mraky peněz a nikdy nefunguje. Například SAP.

Slovem systém zmrdi zamlžují pravou podstatu věci a dělají věci složitější,

než ve skutečnosti jsou. Zvyšují tím hodnotu takto pojmenované věci. Zatímcokrém na ruce bymohli prodávat maximálně za třicet korun, jedinečný zvláčňu­

jící systém pro vaši. pokožku stojí korun sto a tak dále. My si pro začátek vy­stačíme s prostou substitucí - všude, kam zmrdi napsali systém, my vložímeslovo "šmejd", čímž jejich mluvě dokonale porozumíme.

Rád bych nechal tuto kapitolu otevřenou k vašemu hlubokému zamyšlení nadzmrdskou hantýrkou. Mnohé další případy lze snadno najít v tisku, televizii jinde. Stejně tak si může každý pro sebe načrtnout hranici, kde končí hra seslovíčky a začíná bohapusté lhaní.

82

Kapitola dvanáctá

Eurozmrdi

Pozn. Tento text bylnapsán vúnoru 2003.Při pohledu na tuto větu mi hned bylo jasný, kolik uhodilo.

"Koordinací naplňování komunikační strategie České republiky před vstupemdo Evropské unie bylo pověřeno MZV ČR. Cílem komunikační strategie (KS) jeinformovat veřejnost o Evropské unii a objektivně vysvětlit přednosti inte­grace ČR do EU spolu s eventuálními úskalími tak, aby se všichni občanémohli na základě těchto informací kvalifikovaně rozhodnout o vstupu do EU."

Tato věta pochází z dokumentu, který stanovuje komunikační strategii vládyohledně vstupu do EU. Jako zmrdologovi mi okamžitě bliklo. Už zase něco

chystaj ... Kampaň pro vstup do EU, která nyní v ČR běží, vedou lidé, kteří jižnyní splňují kritéria. Ne pro vstup do unie, ale pro zařazení mezi zmrdy.

Eurozmrd je tu

Když jsem psal o zmrdech, zmínil jsem, že zmrd se povyšuje nad ostatní,v podstatě lidmi kolem sebe pohrdá, nerespektuje jejich vlastní názory a mani­puluje jimi za svými cni. Psal jsem, že zmrd lže, tlachá aohýbá realitu tak, aby semu to hodilo.

Co dělají eurozmrdi? Nic jiného. Neustále spouštějí všelijaké "vysvětlovací

kampaně", nechávají zapojovat "vysvětlovací telefonní linky", zakládají "komu­nikační centra", tlachají v televizi, rádiu, novinách a po internetu. Všechno vědí

nejlíp, každého poučují, všude už byli třikrát a bylo to tam skvělé.

83

Zmrdí, vohnoutí amy

Produkt eurozmrda

Zatímco obyčejní zmrdi obvykle produkují leštěné prdy, je produktem eurozmr­dů europrd - tzn. prd přebarvený na modro se žlutými hvězdičkami. Europrd jemultifunkčním produktem av podstatě existují dva typy europrdů;

Virtuální europrd mívá podobu informace. V našich podmínkách jsou virtuálníeuroprdy obvykle spojovány do řetězců a tyto polymerované europrdy se paknazývají informační kampaně. V zemích, kde již eurozmrdi uspěli, jsou europrdyimplementovány v podobě norem, směrnic a nařízení, týkajících se třeba ma­ximálního možného prohnutí banánu atvaru panáčka na semaforech pro chodce.

První obětí eurozmrdů, kterou jsem zaznamenal, byl Ampelmann. Byl tomužíček s kloboukem a deštníkem, který se v Německu vyskytoval nasemaforech upřechodů pro chodce. Mužíček stál s deštníkem zabodnutým dozemě = červená, mužíček nakračuje a švihácky se ohání deštníkem jakošpacírkou = zelená. Barvy byly pochopitelně zachovány. Jenže pak přišli

eurozmrdi aki/lnuli Ampelmanna. Na místo něho nastoupil hranatý kokot, kterýje na semaforech i u nás.

Reálný europrd"je hmatatelným produktem eurozmrda. Existují dva druhy reál­ných europrdů;

Prvním je tzv. indukovaný reálný europrd (IREP), který vzniká uplatněním vir­tuálního europrdu do praxe. Například měna euro je jasným příklademlREP.

Veškeré IREP mívají shodné znaky:1. IREP spotřebovává daleko více zdrojů než produkt zdravého rozumu

(PZM) - je dražší, složitější a musí se na něj dávat více pozor.2. IREP se obvykle dá použít jen s potížemi, za cenu zásahu zvnějšku a nebo

vůbec ne. Proto mnoho IREP existuje pouze na papíře a dál se místo nichpoužívají PZM.

3. Počet úředníku nutných k evidenci akontrole IREP je řádově vyšší, než byto bylo třeba pro PZM.

4. Na IREP se nesmí nadávat. Pokud se tak děje, jsou v souladu s před­

chozím bodem zaměstnáni mediální specialisté, kteří do IREP investují dalšíIREp, aby tak zlepšili jeho image.

Klasický příklad IREP je například projekt bojového letounu Eurofighter. Ruštíkonstruktéři o něm v době, kdy testovali svoje Su-27 a Su-35 a kdy se

Produkt eurozmrda

Eurofighter ještě projektoval, prohlásili, že to není právě ta úroveň techniky,kterou oni mají. Takže stíhací IRE? se stal zastaralým ještě na rýsovacíchprknech. Nicméně projekt běží dál a mediální specialisté dělají vše proto, abyho představili v co nejlepším světle.

Dále existuje ještě tzv. kopírovaný reálný europrd (KREP). KREP nevznikáz nuly jako IREp, ale tak, že se sebere nějaký funkční PZM a prohlásí se direk­tivně za europrd. Například existují ještě nějaké obce, které nemají dluhy,vypadají hezky aturisté tam rádi jezdí. Přijdou eurozmrdi aprohlásí je za eurore­gion, tedy jednoznačně KREP.

Pozn.: Protože vkaždém článku oEU bývá alespoň jedno schéma se šípkama, nemohl jsemzůstat pozadu.

Dále lze europrdy dělit na euromakroprd (postihuje systémově širší oblasti ­tedy třeba zavedení eura) aeuromikroprd (vyskytuje se jen lokálně - třeba šipkyna křižovatkách). EU je typická tím, že z rnlkroprdů dovede vytvářet makroprdy,v čemž je její hlavní kouzlo přitažlivosti.

85

Zmrdi, vohnouti amy

Polymerovaný europrd

Momentálně jsou pro nás zásadní zejména informační avysvětlovací kampaně,

spadající jednoznačně do produktové rodiny virtuálních polymerovaných euro­prdů, Jak již bylo řečeno, jsou výrazem volání eurozmrdů po veřejné podpoře.

Veškerá produkce eurozrnrdů vykazuje určité společné znaky nezávislé na tom,jaké technické prostředky k tomu eurozmrdi použijí:

- s přesvědčovaným se během informačních kampaní komunikuje jakos mentálně retardovaným dítětem. Protože se eurozmrd nedovede snížit kpodli­dem neeurozmrdům kolem sebe a nedokáže uznat, že jsou přinejmenším nastejné mentální úrovni jako on, nakládá s nimi/s námi jako s dementy;

- při "vysvětlování" bývá použit bipolární model problému. Ve stěžejní kapi­tole Zasvěcení, jsem psalo tom, že zmrd myslí černobl1e aneuznává nerozhod­né výsledky. Eurozmrd se chová navlas stejně. Zatímco vstup do EU je objek­tivně vzato změnou rámcových podmínek, za jakých se bude naše země dálevyvíjet, je směsicí jakýchsi pozitiv a negativ, ne vždy dost dobře separovatel­ných. Prostě bude to jiné, ale mnohdy nemůžeme ještě říci, zda taková nebotaková konkrétní věc bude pozitivní nebo negativní. Eurozmrdi podsouvají užporcovaná negatjva apozitiva, hezky zabalená v balíčkách jako maso na krámě.

Z pohledu do mrazícího boxu v supermarketu si určitě jen málokdo dovedevybavit celé prase nebo krávu azde je skryto jádro této manipulace: eurozmr­di nám problematiku EU předkousaji a částečně natrávili;

- o negativech, ani o těch takto vyseparovaných, pořady od EurozmrdEntertainment nemluví. Když ano, tak velmi málo a jakýmsi bagatelizujícímtónem;

- odpůrci eurozrnrdů jsou veřejně prohlašováni za hlupáky. Guru eurozrnrdů

a bývalý český prezident spolu s vývojářským týmem polosenilníchabýložravých levicových intelektuálů za tím účelem sestrojili strašáka zvanéhočeská malost. Tato zbraň proti národnímu cítění se v různých alternativách(čecháčkovství, upachtěnost) začala sériově vyrábět v různých eurozmrdíchkorporacích (Lidové noviny, Česká televize...) a byla masově použita protičeskému národu. Výsledek? Klinická smrt. Nikdo sinedovolí klást eurozmrdůrnodpor, aniž by se necítil provinile. Kdo klade odpor, je automaticky označen

nějakou nálepkou. Pojmy jako vlastenectví anárod byly přisouzeny skinheadům

a rasistům;

- vytvořila se vedoucí úloha eurozrnrdů. Podobně jako komouši, kteří seprohlásili za předvoj dělníků, rolníků apracující inteligence anainstalovali se do

86

b

Polymerovaný europrd

čela společnosti, se eurozmrdi de facto chopili vesla a ujali se pozice poslů

světla, kteří vedou stádo nechutných pomatených hovniválů tlačících svojeJ hroudičky v jejich stopách k světlým zítřkům. Výsledek? Při pohledu na součas­

nou vládnoucí garnituru se těžko najde někdo, kdo by nebyl eurozmrd.Individua, která nejsou eurozmrdy, jsou pro změnu obyčejnými zmrdy.

Přitom se ale nedá říci, že by na vysvětlování čehokoli bylo cokoli špatného.Špatné je takové vysvětlování, jaké činí eurozmrdi: prefabrikovaná černobňe

vykreslená nebo spíš zkreslená fakta... A obávám se, že to není všechno, čeho

se od eurozrnrdů můžeme ještě dočkat, protože zatím pouze vysvětlují. Až sedo toho pustí naostro a začnou produkovat první skvělé IREP a KREP. .. zatímtotiž tvoří jen pohádky. Až přejdou do stadia realizace virtuálních europrdů,

budeme se mít na co těšit.

Pohádka první: Ochudém pocestném

Za devatero řekami a devatero horami stál na kopci krásný zámek. Chudýpocestný se belhal se svým báglem (německy: der Rucksack *). Chudák měl

jednu nohu dřevěnou (německy: HolztuB), tuberkulózu a hlavně trochu váhal,zda má vůbec k zámku jít. Pak se odvážil a po chvíli postávání přede dveřmi

konečně zazvonil. Přišel brýlatý lokaj s klotovými rukávy a jmenovkouVerheugen a vpustil chudáka dovnitř. Chudák bylokouzlen (německy: begeis­tert). Svítilo tam krásné světlo, bylo tam příjemně teplo apoletovali tam pečení

holubi. V dalším střihu vidíme našeho pocestného, uzdraveného a tit, jaks ostatními pocestnými různých národnostíabarev pleti hoduje u velkého stoluza zvuků politicky korektní hudby (německy: Kari Gott).

*) Vysvětlivka k německým překladům

Tohle je první, ta veselejší pohádka od eurozmrdů. Je to pohádka určená provohnouty, kteří uvěřili, že mohou dostat něco zadarmo. Vpraxi obvykle existujíobchody postavené na bázi výměny něčeho za něco, přičemž před námi zmrdisystematicky zatajují jednu z těchto dvou položek.

EU kritizuje chování Čechů k menšinám a podporuje vznik pozitivně diskrimi­načního systému. Zvenčí todíky eurozmrdům vypadá, že EU jde primárně o to,aby byla dodržována lidská práva. Typický europrd. EU ví, že po integraci ČR

87

Zmrdi, vohnouti a my

by - jak se nyní eufemisticky říká - méně přizpůsobiví občané zvedli kotvya přesídlili do západnějších částí, kde je lépe, teplejší klima, vypasenější psia auta se před obchody nezamykají. Proto napřela své aktivity k tomu, aby po­litickým nátlakem zlepšila jejich životnípodmínky vjejich domácízemi natolik,aby neměli potřebu někam se stěhovat. Nestálo je to přitom ani korunu, pokudnebereme vúvahu okrajové náklady na papíry, na kterých bývajínapsané všeli­jaké ty jejich výroční zprávy. Kdyby se měli s fenoménem Deže, Fera a Eržikyvypořádávat na jejich území, mohli bypočítat se značnými výdaji. To je ovšemjen triviální příklad, skutečné obchody "něco za něco" mají často jiná a hůře

čitelná pozadí.

Pohádka druhá: Ozemi, kolem které natáhli dráty

(Tahle pohádka je méně optimistická. Co do lživosti je na tom zhruba stejně

jako ta první.)Jednoho krásného dne Maličkočecháčkové ztratili rozum a odmítli

Velkoevropu. Jejich země se propadla do strašné izolace. Okolní země na nizanevřely a ona zase na ně, prostě se pohádaly a kolem hranic lidé natrucnatáhli dráty. Přf~stali spolu komunikovat a obchodovat, vydali se všichni svýminedefinovatelnými cestami. Protože ale Velkoevropa byla silnější

a Maličkočechy malinké, začaly Maličkočechy skomírat. Je zde zjevnáinspirace Šípkovou Růženkou nebo finální scénou ze Sněhurky, obojí ovšembez příjezdu prince.

Opět neuvěřitelné. Nejsme žádná malá bohapustá zemička, která by se muselakrčit pod křídly nějakého Sojuzu nebo Unie. Máme vlastní potenciála právě se učíme jej využívat. Hlavně ale není důvod se domnívat, že pokudřekneme NE, odsoudíme se tím k zaostávání - odsoudíme se nrn pouzek vlastní cestě. To, zda taková cesta bude lepší nebo horší než EU model, jeotázka nyní nezodpověditelná, pokud nepovoláme Sybillu nebo Nostradama.Vnější vztahy jsou politické a obchodní. Politické jsou formalita a obchodní

realita: a obchod se nezastaví. My totiž máme co nabídnout. Stačí se podívatna zřejmé choutky Evropy skoupit českou zemědělskou pudu, která není ještěnatolik vyčerpaná intenzivním hospodařením jako jejich vlastní.

b

Kde se berou eurozmrdi

Kde se berou eurozmrdi

Mám za to, že existují dvě skupiny:I. Eurozmrdi idealisté jsou osoby, které na funkčnost evropského modelu

věří. Jsou o něm natolik přesvědčeni, že opruzují druhé a tlačí jim to do hlav.Nepochybně jim tato činnost dělá dobře, protože se v tu chvOi cítí být něčím

více. Někteří z nich se k takovým poznatků dopracovali myšlením, jiní zase jentím, že uvěřili na první a druhou pohádku.

II. Eurozmrdi z prospěchu jsou podstatně materiálnějšího ražení. Očekávají

zcela konkrétní prospěch z toho, že bude v naší zemi instalován EU systém.Například:

- zvýšení pravomocí v důsledku posílení státní správy,- neodvolatelnost z úřednické nebo politické funkce,- možnost participovat na centrálním přerozdělovacím systému,- přechod na EU systém bude znamenat strukturální změny, strukturální změnybudou znamenat investice, investice znamenají veřejné zakázky a veřejné

zakázky jsou po drogách a prostituci třetí nejlepší kšeft,- vzhledem ktomu, že politická orientace jádra EU je středolevá, je instalace EUprimárním zairnern'íevičáků, kteří si tím posílí pozici,- atak dáááále.

Stává se ovšem, že někdo dojde kzávěru o prospěšnosti Unie na základě vlast­ních rozumových apoznávacích schopností, stojí siza touto myšlenkou aniko­ho o ní násilím nepřesvědčuje. Což samozřejmě s eurozmrdismem nemá nicspolečného, naopak je to chvályhodné.

Je možnost je porazit?

Nepochybně ano. Zde je několik tipu:Rozlišovat. EU není totéž co eurozmrdi. EU je společenství národu fungující

na nějakých principech, které možná časem dosáhne vyšší efektivity, než bydosáhly národní státy samostatně. Eurozmrdi jsou bastardi, kteří manipulujíslušnými lidmi za eurozmrdími sobeckými cíli.

Vzpomenout si na Josepha Goebbelse. Nejproslulejší demagog postavil svujzvrácený úspěch na zásadě, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Vímevšichni, k čemu to vedlo a co všechno tím dovedl obhájit.

89

Zmrdi, vohnouti amy

Realismus..Lidstvo pracuje s omezenými zdroji, proto nic není zadarmo. To jejediný a nejúčinnější prostředek na eurozmrdí sliby. EU není humanitární instituceasama osobě žádné peníze na rozdávání nemá. Pokud do něčeho investuje jednoeuro, očekává se, že se minimálně jedno euro zase vrátí. Jediné, co nám eurozmr­di mohou nabídnout, je přerozdělování (když vám stovku seberou, sedmdesátkorun sinechajíatřicet dajísousedovi) asociální politika (to zase když vám stovkuseberou, sedmdesát si nechají a třicet vám vráti). Vždyť přece co je pozitivemnapříklad pro lékaře (vydělá si víc), je negativem pro pacienta (zaplatí víc) .

Když před Vánocemi běžela diskuze o tom, kolik nám EU "nasype" před

vstupem, připadalo 80mrd. Kč kdekomu málo. Já jsem naopak chtěl zakřičet:

Nic nám nedávejte!1. My sipřece musíme umět pomoci sami, bez injekcíz Unie.2. Co budeme muset zaplatit protihodnotou za těch 80mld. ?Dívat se kolem sebe. Eurozmrdi nám budou povídat, jak je v zemích EU krás­

ně. Jak se žije italskému dělníkovi, německému hajnému nebo francouzskémuzemědělci. To je všechno ukázka virtuálních europrdů. Lidé v zemích kolem násžijí s úplně stejnými problémy jako my. Někteří mají více peněz a většinou majíi vyšší náklady, ale v celkovém součtu jsou jejich životy až na detaily stejnéato, že mají normu na banány ana okurky, jim v reálném životě k ničemu není.Naše babičky 'shrnuly obsah tohoto odstavce do přísloví "všude je chlebao dvou kůrkách'. Není v silách žádné unie, aby zajistila chleba o kůrkách třech,

nebo jen jedné.Vidět reálná pozitiva. I když trhání reality na pozitiva a negativa celkem

odmítám, vykazuje politika EU rysy, které jsou sympatické. Například důraz nainvestice do vzdělání nebo do životního prostředí. Jedná se o nástroje dlou­hodobého růstu. Nicméně EU na ně nemá patent a byli bychom určitě schopnipracovat s nimi také jako národní stát.

Odmítnout moderní sociální stát. Tento bod může být syntézou všech před­

chozích. EU totiž reprezentuje to, co se nazývá moderní sociální stát, tedy sy­stém postavený na domněnce, že deficitní hospodaření je v pořádku, když hoodhlasuje nadpoloviční většina. Se vstupem do EU souvisí zachování či spíšerozšíření přerozdělovacího systému. Není třeba být jasnovidný, aby člověk

pochopil, kam to vede.

90

D-FENSův osobní komentář na závěr

D-FENSův osobní komentář na závěr

Nyní jsme již nějaký rok členy EU a s odstupem času můžeme porovnat, jakdošly sliby z doby před referendem naplnění a co se změnilo v životě mémnebo vašem.

Vaše odpověď?

V mém životě se nezměnilo nic. Pořád musím chodit do práce, vydělávat

peníze, platit složenky, tankovat benzin a pořád dál mám pocit, že mi nikdozadarmo nic nedá. V referendu jsem hlasoval proti a kdyby další referendumbylo zítra, opět bych hlasoval stejně. Důvod? Jsme sice členy EU, ale ne plno­právnými. Nyní (polovina roku 2006) nemáme rovné podmínky na pracovnímtrhu (ve většině okolních zemí, jako například Německo či Rakousko, můžemepracovat pouze na základě pracovního povolení). Kromě toho, vstup EU zaneslpasivitu do našich činů. Čím dál více lidí čeká, že jim Unie něco nadělí.Starostové místo aby se snažili nastartovat sami nějaký program rozvoje svéobce, vyplňují projektovou dokumentaci a čekají, zda jim dotaci přiklepnou

nebo ne. Mohli jsme si vybrat. Mohli jsme být sami na svém písečku

hospodářem, ukázat, co dovedeme, znásobit sami náš potenciál a získat sirespekt přirozenou cestou. Jenže někomu asi cesta v pase zlomeného lokajepřipadá lepší. Je te-tím, že je pohodlnější?

*)Protože zahraniční politika EU sebude dělat vBerlíně a vůbec nenízatěžko pochopit, kdotovEU povede, pokládal jsem za nezbytné obohatit stránky o určité pedagogické minimumz německého jazyka.

91

Kapitola třináctá

Zmrdi a failure mode

V souvislosti se sérií leteckých neštěstí, ke kterým došlo v polovině roku2005, nastal čas propojit zmrdologii s jedním oborem aplikované vědy, který senazývá teorie poruch.Věci se rozbíjejí. Způsobu, jakým se tak stane, se někdy říká failure mode.

Nic se nerozbije samo o sobě, říká nám teorie, ztráta funkce čehokoli je způ­

sobena nějakÝIl1 vlivem nebo kombinací vlivů různého charakteru. Vyhnout seporuchám znamená pojmenovat tyto vlivy a kvantifikovat jejich závažnost ­a tak vznikla metodika zvaná FMEA - Failure Mode Effect Analysis, neboliAnalýza příčin a následků poruch. Vypráví se, že FMEA byla poprvé masově

použita při návrhu raketoplánů Space Shuttle, ale není to tak docela pravda. Veskutečnosti provádíme FMEA každý nejméně desetkrát denně, při zcela běžném

lidském uvažování.Žádná FMEA nezahrnuje základní esenci všech velkých průserů, totiž zmrdy.

Zmrdi představují v teorii selhání divokou kartu anavíc kartu značné herní hod­noty. Zde je několik příkladů z minulosti.

Již zmíněný raketoplán NASA je jistě zajímavým technickým dnem. Sluší sezde připomenout, že první sériově vyrobitelný a použitelný raketoplán nenípráce NASA, ale firmy Messerschmitt. Raketová stíhačka Me-163 nasazenáv letech 1943-1944 se Space Shuttle v mnoha ohledech silně podobala,pochopitelně kromě toho, že nemohla dosáhnout orbity.

V roce 1986 došlo ke katastrofě raketoplánu Challenger. Jak si ukážeme,Challenger sundali z oblohy zmrdi. Raketoplán byl poháněn třemi raketovýmipohonnými. jednotkami, centrálním motorem na kapalné palivo a dvěma po-

Zmrdi a fai/ure mode

stranními pohonnými jednotkami na palivo tuhé. Jsou totakové ty dva tubusy postranách hlavní nádrže. Oba pomocné motory jsou dobré k tomu, aby urychlo­valy raketoplán ve startovní fázi, pak jsou odhozeny. Bývají nazývány jako SRB(Solid Rocket Booster). Ani tento princip nebyl nový: stejné uspořádání pohon­ných jednotek použili Němci u přepadové stíhačky Bachem Natter v roce 1944.

SRB pro Space Shuttle vyrobila firma Thiokol, kterou zájemcům o raketovoutechniku netřeba dvakrát představovat. Firma stála poblíž všeho, co kdy NASAvypálila do kosmu a kromě armády byla NASA velmi váženým zákazníkemThiokolu. Thiokol navrhl SRB jako dutá válcová pouzdra složená ze čtyřech

segmentu, které jsou k sobě uchyceny svorníky na principu pouzdra a čepu.

Aby nedocházelo k pronikání horkých plynu z vnitřku SRB do okolí, byly čepy

utěsněny v pouzdře kruhovými těsněními, které můžeme nazvat O-kroužky.Při druhém letu SPS se ukázalo, že O-kroužek je problematickým bodem ce­lé konstrukce. Vnitřním tlakem po zážehu se těleso SRB nafouklo (což seočekávalo) a O-kroužky byly silně stlačeny, takže na čas ztratily svoji elasticituatím i těsnící efekt. Ato se neočekávalo.

Challenger měl startovat v lednu. Kolem startu vládnul chaos, na kterém sezmrdstvo také významně podepsalo. Raketoplán musel odstartovat, i kdybyčert na koze jezdil, odklad byl nežádoucí. Prezident Reagan si vzal za vůdč!

motiv svého volebního období vzdělávání a na palubě byla astronautka-učitel­

ka. NASA soutěžila, jak bylo tehdy zvykem, s Rusáky v tom, kdo dřív vypustído kosmu sondu se zařízením pro výzkum Halleyovy komety. Nešlo pouzeo sondy kosmické, ale i sondy anální - u startu chtěl být přítomen viceprezi­dent aměl malé "letové okno" ve svém diáři. Lednové startovací okno je krátké.Navíc venku byla zima.

NASA se spojila s Thiokolem a nechala zpracovat analýzu, jaký vliv bude mítnízká teplota na funkci SRB. Experti Thiokolu zjistili, že SRB byl testován pouzeza teplot běžných a že nejsou k dispozici žádná data o chování SRB v chlad­ném prostředí. Opět se zjevil problém kroužku - experti Thiokolu správně

usoudili, že nízká teplota sníží pružnost elastomeru a přestanou těsnit. Tentozávěr byl při telekonferenci mezi oběma firmami sdělen NASA. V tomtookamžiku se do hry vložil projektový management NASA a kontaktoval topmanagement Thiokolu s tím, že jejich zpráva je nevěrohodná. Senior zmrd ma­nager Thiokolu neodolal tlaku vedoucího projektu ze strany NASA a učinil

manažerské rozhodnutí, že těsnění vydrží.Zbývalo posvětit zmrdí politické rozhodnutí hlasem nějakého experta. V tom

byl trochu problém, protože technici se na tomto rozhodnutí výslovně odmítli

93

Zmrdi, vohnouti amy

pocůet. Management Thiokolu nakonec našel řešení v osobě jistého Mr. Kill­minstera, který byl předtím technikem a pak se stal manažerem. Jevil se jakoosoba vhodná ktomu, aby obešel experty avzal tona vlastní triko. Senior zmrdi­manažer Thiokolu mu řekl: .Iake oft your engineering hat and put on your ma­nagement hat." (volně přeloženo: "Přestaňte se chovat jako technik azačněte sechovat jako manažer. ") Killminster to posvětil, Thiokol se znovu připojil natelekonferenci, přednesl nový "engineering assessment" a mohlo se letět.

Jak to pokračovalo, víme sami. Challenger vybuchl jednu minutu po startu.Horké plyny propálily díru v plášti SRB poté, co chladem ztuhlé O-kroužkypozbyly veškerý těsnící efekt, kouř z hořících těsnění dokonce zaznamenalastartovní kamera. Posádka zahynula po dopadu zbytku návratové části domoře.

Ze zmrdologického hlediska by bylo zajímavější, co by nastalo, kdyby bývalChallenger odstartoval úspěšně. Thiokol by zřejmě rozpoutal holocaust v řadách

svých techniku a některé by pro výstrahu vykostil, aby zbytek týmu viděl, jak tovypadá, když není expert dostatečně loajální managementu.

V roce 1999 jistý významný dodavatel nejmenované automobilky provedl ne­dokumentovanou změnu. Těsnící gumičku v brzdovém válci nahradil jinougumičkou, která byla rozměrově, materiálově i fyzikálně shodná. Jediný rozdnspočíval v dodavateli. Nikomu nestálo za tootom informovat odběratele. Bohuželse po několika měsících ukázalo, že gumičky vykazují mnohem menší odolnostproti opotřebení i proti brzdové kapalině, kterou používala automobilka. Musela nato přijít automobilka sama poté, co se začaly množit reklamace na částečnou

ztrátu brzdného účinku.

Jak se v dnešní době ISO, VDA abuhvíjakých ještě certifikátu mohlo přihodit?

Opět zapracoval faktor zmrd. Nový dodavatel byl schopen gumičky dodat o párcentu na sto ks levněji. Aby této úspory dosáhl, musel ušetřit někde jinde, atosice na technologii přípravy směsi, která v důs'edku toho nebyla homogenní.Manager, který tento projekt uskutečnil, byl placený % z úspor netto. Kdybyo svém záměru předem informoval, musely by proběhnout verifikační zkoušky,které by čistý profit z celé akce snížily azmrd by si tolik nevydělal. Možná by sinevydělal vůbec nic, protože zkoušky čehokoli bezpečnostně relevantního jsoudrahé. Zmrdovi nadřízení neměli zájem tuto procesní chybu včas vidět, protožei oni byli placeni %z úspor.

Celé racionalizační opatření, lze-Ii to tak nazvat, mělo za následek mega staho­vací akci. Protože se muselo stáhnout z provozu hodně aut najednou a kapacita

94

Zmrdi a failure mode

servisů nestačila, musely se najmout sny zvenčí, což bylo fantasticky nákladné.Náklady na stažení jednoho vozu se vyšplhaly až kdnešním 2.000 EUR, téměř nadvojnásobek obvyklých nákladů. K tomu se přidala práce a materiál, celkemmusel dodavatel zaplatit 4,3 miliónu EUR. Ještě horší je ale skutečnost, že sizmrdi bezostyšně zahrávali se životem a zdravím majitelů automobilů. Média seo tom dozvěděla jen částečně, protože dopad na image obou značek by bylobrovský. V dnešní době masového použití internetu by jim to už tak snadnoneprošlo.

V úvodu jsme zmínili letecká neštěstí. Nejzajímavější bylo hned to první ­havárie letadla Boeing 737 na letu z Larnaky do Prahy přes Atény. Posádkapřestala letoun ovládat v důsledku nějakého náhlého vlivu, takže nestačila anivypnout autopilota. Lidskou rukou neřízen letěl stroj několik desítek minut. Údaj­ně se letuška acestující pokoušeli převzít od automatu kontrolu, přičemž letad­lo spadlo. Osádka i cestující zahynuli. Příčinou bylo selhání systému na udrženíživotních podmínek, čili topení a klimatizace.

Dovedu si přímo plasticky představit, jaké dilema vyvstalo před zmrdyz nízkonákladových aerolinek. Letadlo mělo už předtím problémy s jednouzdvojice klimatizačních jednotek. Rozumného člověka by napadlo, že při letovéhladině 12.000 m jsou systémy zachování životních podmínek stejně důležité

jako motory či kormidla, aco horšího, jejich význam roste úměrně zvětšující sečíslovce za písmeny FL. Zmrda by napadlo, že uzemnit uprostřed turistickésezóny letadlo navíc někde v Prdelákově, kde určitě bude svinsky drahý servisa další poplatky, a to všechno jen proto, že možná nefunguje něco takpodružného, jako je klimatizace, zavání ekonomickou sebevraždou s reálnýmdopadem na jejich manažerské prémie. Jenže logiku řidiče stříbrného passatufkombíku ftédéíčku sklimou nelze 1:1 převádět do světa letecké techniky, fpasá­tu klima obligatorní není, nahoře je, protože za letu nelze stáhnout okénko anisi koupit nanuka. Proti zmrdímu rozhodnutí opět stála technická specifikace ­jak jsem dotazem u zasvěcených osob zjistil, let se selhavší jednou nebooběma jednotkami klimatizace je přípustný do FL100 (10.000 stop) dokoncei s cestujícími, ale piloti musejí mít trvale kyslík.

Zmrdí myšlenkové pochody nejsou našemu Kocourkovu tak vzdálené, jak by semožná někomu, kdo dočetl až sem, mohlo zdát. Před časem upadlo při startudvoumotorovému letadlu ATR-72 Českých aerolinií podvozkové kolo. Letadlobezpečně přistálo, protože kola jsou montována zdvojeně. Tisková mluvčí aero­linek ujistila, že když upadne jedno kolo, tak se v podstatě nic neděje, protože kolajsou tam dvě, akdyž jedno upadne, tak že je tam pořád ještě druhé. Vot těchnika!

95

Zmrdi, vohnouti amy

Když třeba vysadí jeden motor, tak se také nic neděje, akdyž omdlí první pilot, takje to taky OK, vlastně je to ještě lepší.

Ze všech špatných odpovědí na otázku, proč letadlo najednou nemá kolo,zvolila paní tisková mluvčí tu nejhorší možnou. Dvojitá instalace kol nebylazvolena proto, aby to druhé mohlo kdykoli podle přání atraktivní paní mluvčí

odpadnout, ale jako nutná redundance pro případ proražení pneumatiky, případ­

ně kvuli rozložení hmotnosti na obě kola. Správná odpověď měla tedy znít:"K ohrožení cestujících v tomto případě nedošlo, ale závadu hodnotíme jakovážnou. Spojili jsme se s výrobcem letounu aprověřujeme osy kol všech ostat­ních letounu tohoto typu."

Když stojíte uvlastního nepojízdného nového auta někde na silnici a přemýšlíte,

jak se vubec mohlo stát, že se to rozbilo, je možné se v cestě za poznáním vydatdvěma cestami. Buď cestou suchých technických vyjádření, například

chvilkového přepětí v elektrickém systému, které způsobllo poškození řídící jed­notky motoru, nebo hledáním systémové příčiny, kterou byl nějaký zmrd, kterýnechal vypustit z řídící jednotky přepěťovou ochranu, protože ta jedna elektro­nická součástka vyrobená naTchajwanu stála 75 eurocentů,

Podobně jako zmrdi odtrhli od sebe pojmy cena a kvalita, odtrhli také moca odpovědnost. Manager firmy Thiokol disponoval jistě značnou mocí nadsvým týmem, jeho odpovědnost směrem k zákazníkovi (NASA) však bylanulová. Zmrdi vytvořili model, ve kterém osoba zvaná manager vede lidi a řídí

zdroje, jezdí fpasátu fmetle, nosí qádro Hugo Boss, ale odpovědnost nernážádnou av žádném směru.

Co z toho všeho plyne? Zmrdství prorůstá našimi životy hlouběji, než se naprvní pohled zdá. Není to nějaká virtuální záležitost kdesi mimo nás, které sivší­mat můžeme anemusíme. Zmrdi nepochybně kácejí v našem lese ato navíc zapotlesku některých méně přemýšlivých jedinců Dlabou na nezpochybnitelnáfakta a fyzikální zákony, základním zákonem je toliko .nepřipustit vlastníchybu". Zmrdi tedy zakrývají failure mode zmíněný na začátku, protože by senutně ukázalo, že failure mode jsou oni sami.

96

Kapitola čtrnáctá

Zmrdi hulibrkové

Předpokládám, že tuto knihu čtou především pokročilí zmrdobijci a pro takovélidi asi nebude žádná novina, že osamělý zmrd je v podstatě ničím.

Osamělý zmrd bez kamarádu souzrmíů okolo je méně než nula. Je bezcen­ný jako zmuchlaná účtenka z Delvity a těší se stejnému respektu jako starýhadr, který odložila hajzlbába. Dokonce v něm většinou ani nejde identifikovatzmrda, z pohledu okQlí se jedná o neškodného imbecila, kterého nikdo neberevážně a kterému se svěřují zásadně jednoduché a naprosto bezvýznamnépráce, na kterých namůže nic pokazit. Stakovým latentním spícím zmrdem tosice cloumá, protože si vysnil svuj život v pozici chief executive officera ateď

dělá pučmidráta apodržtašku, ale namůže s tím nic dělat, protože mu pragma­ticky zaměřené okolí nic jiného nedovolí.

Skutečná síla zrnrdů je v jednotě askutečná síla zmrdobijce je v individualitě.

Taková jest smutná pravda; zmrdi mají nad zmrdobijci principiálně vždy počet­

nípřevahu.Nyní si povíme něco ohulibrcích. Hulibrk je zrnrdův poskok a už zvýše uve­

deného wordingu je zřejmé, že hulibrk se těší minimální popularitě. Hulibrk jenula, která žije se zmrdem v symbióze a spolu vytvářejí jeden organismuso viditelných osmi končetinách, jedné hlavě a jednom análním otvoru. Zánikjedné hlavy a jednoho análu je vysvětlitelný tím, že hulibrkova hlava je povětšinu času skryta do zmrdova análu, který zcela vyplnila.

V přírodovědě je popsán jeden velmi podobný případ symbiózy. Ostatně

většina pravidel ze zvířecí říše je 1:1 aplikovatelná i na říši zmrců, Existujeptáček, který se živí vyzobáváním zbytku ze zubu v tlamě krokodýla. Krokodýl

97

Zmrdi, vohnouti amy

otevře držku ado nívletí ptáček. Ptáček se nažere akrokodýl má čisté zuby, jednáse tedy o činnost oboustranně výhodnou. Předpokladem dobré a dlouhodobéspolupráce mezi oběma stranami samozřejmě je, že krokodýl nezavře tlamupředčasně, ale pokud se tak stane, není to pro krokodýla žádná tragédie, protožepřiletí ptáček jiný. Ptáčkové se pořád množí o hodně rychleji než krokodýli, takžeobčasné spolknutí ptáčka nikdo nezaznamená.

Stejné je to se zmrdy a jejich hulibrky. Hulibrk jakožto naprosto bezvýznam­ná entita je rád, že muže spolupracovat se zmrdem a parazitovat na jehopostavení, používat podobná slova a gesta, povyšovat se na lidi, kterým by zaběžných okolností mohl pouze pucovat boty, ale zase jako protihodnotu musíza zmrda dělat špinavou práci. MUže se mu stát, že jej zmrd zničehonic nahradínějakým jiným hulibrkem, protože tenhle ho už omrzel. Čím více hulibrků mázmrd, tím větší boss se cítí být. Virtuózní zmrdi se obklopují celými struktura­mi z hulibrků, které se dovedou zaměstnávat samy sebou bez viditelných vý­stupu s neskutečnou spotřebou finančních i jiných zcrolů, Tyto struktury jsouněkdy dokonce víceúrovňové, tvořené znadhulíbrků apodhulíbrků, kteří spoluještě navíc soutěží o to, kdo tam vleze první.

Základním poznávacím znakem hulibrka je naprostá neměřitelnost výstupujeho práce. Neexistuje fyzikální, finanční nebo jakákoli jiná jednotka, kterou byse dala hulibrkqva činnost kvantifikovat. Ztéhož oůvodu není hulibrk připraven

nést jakoukoli odpovědnost. Hulibrky nejvíce baví supervize nad prací jiných,tvorba nástěnek, hlavičkových papíru a jiných zbytečností, případně opakovanéstále stejné činnosti, takže jsou navíc velmi neproduktivní. Implementace noremISO ukázala hulibrkum zcela nové obzory, ve kterých mohou uplatnit svojineschopnost a zvrhnout tento sám o sobě nepružný normativní aparát v cosineskutečně bizarního.

Pro hulibrka je dále příznačné, že se chová jako Jekyll a Hyde. Směrem kesvému zmrdibossovi je podlézavý až devótní, směrem od něho pak arogantní,asertivní, nepříjemný anadutý. Zásadně vždy začíná věty "Boss chce .. ,"a věty

končí".,. jsme všichni jeden tým". Hulibrk je něco jako velvyslanec zmrdí klikyav tom místě, kde se právě vyskytuje, nahrazuje zmrdovu autoritu do té doby,než se objeví zmrd osobně nebo alespoň výše postavený nadhulibrk.

Protože hulibrk sám nic neví a nechápe, nemá vlastní úsudek. Sám neví, coje dobře aco je špatně, takže dobře je pro něj to, co řekl zmrd a špatně všech­no ostatní. Pro jakoukoli skutečnou týmovou práci je hulibrk nepoužitelný,protože se bojí sám rozhodovat, bojí se mít sám vlastní názor a pořád se běhá

zeptat. Hulibrkové bývají hvězdami tlachacích porad svolávaných na pátek

98

Zmrdi hulibrkové

odpoledne, kde fungují jako vykladači slova božího, tedy vlastně v tomto pří­

padě zmrdího.Na druhou stranu není úplně snadné být hulibrkem. Pro líné, blbé, kolektivi­

stické slabošské entity se sice profese hulibrka zdá být výhodnou ajistou život­nívizí, ve skutečnosti se jedná o chůzl po napjatém laně nad propastí. Životnostjednoho hulibrka v boji se měří řádově na hodiny až měsíce. Jednak se huli­brkové stávají častými oběťmi začínajících zmrdobilců, kteří si na nich nacviču­

jí základní praktiky a postupy odzmrdovávání, ale to není ten hlavní problém.Model spolupráce zmrda s hulibrkem má totiž vestavěn silný a spolehlivýautodestrukční mechanismus.

Jelikož zmrd není myšlenkově konzistentní, neustále mění své názory, tak semuže čuráčkovi stát, že omylem bude nasazovat krk za ideje, které jeho pánpřed minutou a pul opustil a dokonce možná označil za.špatné, negativistickéa nesmysluplné. Mezit(m zmrd proaktivně přijal jiné, nové a pokud čuráček

nevnímá tuto změnu, pak je právě on nositelem těch konzervativních málo pro­gresivních nedostatečně optimálních tendencí a je nutno jej odstavit. Pokudnemá hulibrk smysl předvídat zmrdovy myšlenkové obraty minimálně o dvatahy dopředu, skončí v hanbě azapomnění.

Pokud je zmrd sám ohrožen, zpravidla reaguje napoprvé obětováním hulibr­ka. Krásnou hereckou etudu na toto téma jsme mohli vidět v roce 1997, kdy bylza úplatkářskou aféru v ODS obětován kolaterální hulibrk Libor Novák. Hulibrk

, se pak ocitne nejen bez práce, ale i bez pána a nejhorší na tom je, že vůbec

netuší, co udělal špatně.

PR manažer pan Dalík, který nám byl naservírován spolu s causou panaKořistky, je klasickou ukázkou hulibrka obětovaného ve prospěch vyššího cl1e.Pan Topolánek si jistě už našel jiného hulibrka, který již obsadil židli pana Dalíkaa jistě funguje stejně dobře, ne-Ii ještě lépe.Časem byla ve zmrdistrukturách vytvořena typizovaná místa, na která bývají

umisťování hulibrkové. Zde uvádím několik příkladu:

AsistentAsistent je typický kazatel slova zmrdího. Zmrdi si opatřují asistenty nikoli zestejných pohnutek jako normální lidé (tedy k vyřizování administrativy, která jenzabírá čas), ale pověřují je samostatnými projekty s cl1em utužit svoje postaveníve zmrdistruktuře. Hulibrk asistent samozřejmě chce vyniknout a být ještě

zmrdštější než zmrd, což vyvolá roztáčení spirály zmrdismu nad únosnémeze. Základním předpokladem správné funkce zmrdiasistenta je loajalita

99

Zmrdi, vohnouti a my

amyšlenková uniformita. Za svou nedlouhou kariéru v prostředí veskrze zazmr­dovaného automobilového průmyslu jsem nepotkal jednoho asistenta, který bybyl inteligenčně alespoň průměrný a dalo se s ním lidsky hovořit.

Sekretářka

Sekretářka je na tom podobně jako asistent. Zmrdisekretářka, která se přidala

na stranu hulibrků (někdy doslova), je známá tím, že už nevykonává běžné

sekretářské práce, ani neprovádí kofeinové mise typu uvař - přines - umyj, alezasahuje do daleko významnějších procesu. Některé firmy ve třetím nebočtvrtém stadiu zazmrdování bývají za běžného provozního stavu řízeny pouzesekretářkami, které pak provádějí i strategická rozhodnutí. Časem dojdek vytvoření řídícího orgánu nadsekretářek, které už se stihly se zmrdem vyspat,a celá firma pak připomíná francouzský královský dvur. Nadsekretářky se pakprohlásí za manažerky a přijímají šeredné, hloupé a sexuálně neobratné pod­sekretářky, které jsou zpravidla díky pravidlům výběru handicapoványv dosažení pozice nadsekretářek. Přijímání žalostně vypadajících blbýchsekretářek je tedy zpravidla vedlejším znakem pokročilého zazmrdování. Pokudz pozice řadového nezrnrda hovoříte s podsekretařkou, je vám vždy velmiasertivně vysvětleno, že přízemní špinavé hovado jako vy nemá vůbec nárokdomlouvat si se zmrdibossem termín, ale že pro tentokrát se všichni ustrnemea ještě jednou vás tady v té naší kanceláři strpíme, i když to pak tady budememuset celé vydezinfikovat.

Tiskový mluvčí

Pokud máte rádi věty typu .schůzka byla proto dlouhá, protože byla dlouhá",pak musíte milovat tiskové mluvčí. Tiskoví mluvčí představují skutečný Top Gunhulibrku. Dokonce existují speciální firmy, kde trénují tento druh nešťastníku

k tomu, aby působili dostatečně asertivně asebevědomě i za situace, že obha­jují zcela neudržitelnou kravinu a kdy by rozumný člověk raději mlčet nebodokonce zvracel. Výsledkem pak jsou ukrutné situace, které vídáme na obra­zovce každý večer: mladý nadutec v perfektním obleku plácá s vážnýmvýrazem takové kraviny, že když přijde domu, tak mu za ně máma nafackujea nedá mu večeři.

Muže se hulibrk proměnit ve zmrda? Spíše ne, pokud ano, výsledkem je velmiprůměrný zmrd. Hulibrk je z úplně jiného materiálu než zmrd. Zatímco u zmrdase předpokládá jistý zvrácený druh odvahy až oprsklosti, nezdravé sebevědomí

100

il.

Zmrdi hulibrkové

až chvástavost, je čuráček jeho přesný opak. Čuráček je zoufalec bez vlastníhojá, doživotně odsouzený k tomu, být poskokem někoho silnějšího a keschovávání se za zmrdovu sukni. Jediné, co zmrda a čuráčka spojuje, jsouambice stanout úplně nejvýš a mít co největší moc nad co největším počtem

lidí, čuráček však takovou vizi nedovede realizovat sám, kdežto zmrd ano.V boji se zmrdy představuje hulibrk strategicky naprosto nepoužitelný prvek.

Primárním cílem našich aktivit musí být principiálně vždy sám zmrd. Pokudznemožníme, pokoříme či zaženeme zmrdovy čuráčky, snadno si opatří další,protože na pracovním trhu je v segmentu hulibrků značný přetlak. Jak řečeno,

hulibrk je po všech stránkách průměrný až podprůměrný jedinec, zpravidlaneschopný postavit se vlastními silami čemukoli akomukoli. Myslím, že ho tímpříroda potrestala dost a jen zřídka bývám na čuráčky hustej. Zmého hlediskaje hulibrkovi vždy zapotřebí vysvětlit, že bez ohledu na to, kdo ho poslal, je onsám pouze malý hulibrk a že veškeré vzorce jeho chování by měly býtnapasovány na tento fakt. Hulibrk má význam jako zkušební atestovací objekt,případně jich můžeme několik terorizovat pro vlastní potěšení a odreagování.Bystřejší hulibrk se nechá systematickou prací převychovat k tomu, aby sechoval jako normální člověk adá se pak začlenit do lidských struktur na nějaké

méně náročné místo.Závěrem opět zcela teoretická vsuvka na téma, kde se hulibrci berou.

Původně jsem myslel, že je někde pěstují metodou klonování nějakého proto­hulibrka, protože jsou všichni stejní. Pak mi došlo, že hulibrk je produktemsoučasného životního stylu. Zkuste jednou televizi nevypnout, když běží

reklamy, a pište si slova, která vám projdou ušima. Na papírku bude stát:v pohodě, bez stresu, bez námahy, relaxujte atak dále. Být hulibrkem znamenábýt také v pohodě, bez stresu abez námahy. Kdyby se měli starat osvé živobytíjen trochu slušným způsobem, zákonitě by se nepohodě, konfliktům, stresua námaze nevyhnuli. Být hulibrkem je tedy cesta pro pohodlného zbabělce

a současně být hulibrkem je podle všeho in. Proto jich asi bude tolik.

101

Kapitola patnáctá

Kravata-test

Úsilí zmrdolouů a zrnrdobiiců bylo od samého začátku jejich konání namířenok tomu, vyvinout nějakou metodu ke spolehlivému zjištění, zda je zkoumanýsubjekt zmrd nebo není. Nicméně sestavení přístroje zvaného zmrdometr užmnohokrát v dějinách selhalo,

Přibližme si například Celsiův zmrdoměr. Už se příliš nemluví o tom, žeteploměr byl pouze vedlejším produktem jeho bádání. Celsius začal zpočátku

konstruovat úplně jiný přístroj. Sestavil zmrdoměrna principu asi dvacet cen­timetru dlouhé ašest centimetru tlusté anální sondy. Kromě asi 4 %zrnrdů, nakterých to testoval au kterých to mělo úspěch, se jednalo o mimořádně nepo­pulární metodu. I ta 4 %se od něho odvrátila, když začal pro zlepšení přesnos­ti snímací hlavici zahřívat na teplotu varu vody. Nepodařilo se najít záznamyo tom, co přesně tím Celsius hodlal měřit a jaké hodnoty přesně snímalavyhodnocoval, ale někdy, když spatřím zmrdy, mám sto chutí Celslův vynálezopět uvést v život.

Bohužel se tedy doposud nepodařilo vytvořit exaktní přístroj nebo metodu, kteráby prokázala a případně kvantifikovala v analogové nebo digitální formě stupeň

zmrdoaktivity. Subjektem je vtomto případě myšlen jedinec homo sapiens nebonějaká organizační jednotka, například firma nebo úřad astupněm zazmrdovánív samém počátku definované stupně zmrdovitosti jedna až čtyři. Při stanovenístupně zazmrdování tedy vycházíme ze subjektivního pozorování nepřímých

ukazatelů, díky čemuž se muže hodnota stupně zazmrdování určená jednotlivý­mi zmrdology značně lišit.

102

Kravata-test

Informace, zda jsou ve vašem okolí aktivní zmrdi, je přitom velmi důležitá.

Zmrdologie je vědní obor jako každý jiný a jak prohlásil Isaac Newton, věda

začíná tam, kde se začíná měřit. Protože se strategie i taktika zmrdobijce musíměnit v závislosti na stupni zazmrdování, je jeho měření alfou i omegou zmrdo-bijcovy práce. '

Kravata-test, který níže představím, je metoda levná, poměrně přesná

a nedestruktivní. Je okamžitě použitelná a svým způsobem připomíná testytěhotenské. Nemá téměř žádná omezení a poskytuje informaci o zmrdích akti­vitách ve vašem okolí. Kravata-test je postaven na solidní základně behaviorál­ních studií zmrdstva, prováděných mnoha kvalifikovanými osobami v delšímobdobí a různých prostředích, zkráceně řečeno, vychází přímo ze zmrdí pod­staty. Devět zdeseti zrnrdolouů znaší firmy (víc jich tam stejně není) doporuču­je kravata-test. Při použití kravata testu budou vaši firemní zmrdi o 73,5. %nápadnější a kravata-test je doporučen i Horstem Fuchsem.

Základem kravata-testu je uvědomění si dvou skutečností:

1. Zmrdi vás neposuzují jako člověka, reprezentovaného například povahou,jménem, funkcí, postavením ve firmě, ale jako subjekt charakterizovaný vzhle­dem. Zmrd tedy nepřemýšlí o tom, kdo nebo jaký jste, ale jaké vykazujetevizuální znaky. VedQ~cí pracovníci, obzvláště ti, kdo kopou za zmrdy, mají shod­né vizuální znaky. Pokud tedy vypadáte jako manažer, pak jste pro zmrdamanažer, bez ohledu na to, zda jím ve skutečnosti jste nebo nikoli.

2. Slušní lidé se při setkání zpravidla zdraví, a to přibližně jednou denně.

Přejou si dobrý den nebo i jiné věci. Zdravení, totiž koho kdy jak pozdravit, byvydalo na samostatný článek akdo chce, může to chápat jako hozenou rukavi­ci. Pro účely této kapitoly je to druhotné atak zůstaneme u konstatování, že selidé zpravidla zdraví. To ovšem neplatí pro zmrdy. Zmrdi se zpravidla chovajípovýšeně a spíš by jim držka z pantu vypadla, než by ze sebe vypravili nějaký

pozdrav. Zejména osoby zastávající méně významné pozice se zpravidla nemo­hou od zmrda pozdravu dočkat. Na druhé straně k osobám postaveným výšese zmrdi chovají servilně až devótně a na pozdravu se to náležitě projevuje.

Z těchto dvou skutečností plyne, že pokud opatříme svůj exteriér nějakým

znakem, který nás zařadí vizuálně mezi osoby výše postavené, začnou nászdravit i ty osoby, které předtím ne a ne tu držku otevřít. Na základě empiric­kých pokusů jsem zjistil, že oním totemem, kterému se zmrdstvo klaní, je kra­vata. Pánský oděvní doplněk neznámého charakteru avýznamu, charakterizo­vaný tvarem, barvou a uzlem.

103

Zmrdi, vohnouti amy

Postatou kravata-testu je následující vztah:

z1 = Nsk/Nbk

Kde Nsk je počet osob, které vás pozdraví, když kravatu máte a Nbk počet

osob, které vás pozdraví, když ji nemáte. z1 je tzv. prostý koeficient zazmrdění.Tento koeficient je nutné očistit od vlivu vlezdoprdelnosti, dále značený Kvdp.Kvdp se v českých podmínkách pohybuje kolem 10 %, tzn. přibližně každýdesátý má potřebu lézt jedinci s kravatou do prdele, aniž by sám ovšem bylzmrd. Pokud se vám tato hodnota zdá poměrně vysoká, musím vám dát zapravdu. Je to skutečně hodně.

Platí tedy, že z = z1 - 0,1 x (z1) = 0,9 x z1.Dosazením do prvního vztahuz = 0.9 x Nsk / Nbk

Když tento očištěný součinitel z překročí hodnotu 1, máte co do činění se zazmr­dovaným prostředím.

Pokud vás tedy Jednoho dne, kdy kravatu nemáte, pozdraví 15lidí adruhéhodne, kdy ji máte, 22, pak z = 0,9 x 22/15 = 1,32, tedy už celkem husté zazmr­dování. Pokud vás bez kravaty nezdraví nikdo a s kravatou najednou všichni,roste hodnota součinitele k 0,9 x nekonečno = nekonečno, tzn. totální zazmr­dování. Prověřte, zda se nenacházíte v sídle vlády.

Ptáte se, jak jsem přišel na to, že právě kravata má na zmrdy takový účinek.

Zkoušel jsem různé oděvní kombinace, počínaje oblekem, pak ruznými kombi­nacemi sak a kalhot, v automobilovém průmyslu populární kombinace sako­-košile-kravata-džíny. Z těchto pokusu vyplynulo, že formálnost oblečení mápouze marginální vliv na hodnotu součinitele z. K jeho prudkému -narůsn,

docházelo jen za použití kravaty. Ztoho jsem usoudil, že kravata má na zmrdíhnutí stejný vliv jako prsten na Středozemi.

Určitou pozornost jetřeba věnovat výběru kravaty. Použití nenápadných kra­vat vede ke zkreslení naměřených hodnot, protože zmrdi kravatu včas

nezaregistrují. Zmrdi nejlépe reagovali na kombinaci modré košile se žlutoukravatou a modré s červenou. Zejména ta druhá kombinace se ukázala býtvelmi účinná, protože starším zrnrdůrn připomněla mládí v SSM a stavby

104

Kravata-test

mládeže. Nyní módní kombinace stejné barvy košile i kravaty fungovalaprůměrně.

Metoda má pouze dvě omezení. Funguje pouze s osobami mladšími, protoženaopak osoby starší jste vázáni zdravit první vy. Jedná se o nepatrné omezení,protože jak řečeno jinde, většina zmrdů je mladšího věku (s přibývajícími letyjsou vytrhováni z náruče zmrdstva blahodárnou činností nás zrnrdobllců aanižby nám poděkovali, stávají se bud' latentními zmrdy nebo dokonce slušnýmilidmi). Druhé omezení je významnější. Kravata-test funguje jen ve větších

společenstvích, kde se lidé pořád tak trochu neznají.Přeji vám příjemnou zábavu se zmrd-kravata-testem.

105

b

Kapitola šestnáctá

Newspeak autobazarních zmrdů

Tuto kapitolu ozmrdím newspeaku věnuji poněkud netradičně zvláštnímu druhupolodivoce žijících zrnrdů, totiž tzv. autobazarního ksindlu.

Autobazarní ksindl sice za běžných okolností budí dojem osaměle žijících zrnrdů

polodivokých, kteří se na rozdíl od kancelářských kariéristických zrnrdů spoko­jí pouze s okrádáním klientu o peníze a nervy a jejich pracovní místa ponechá­vají na pokoji.' Pokud jste ovšem viděli tolik autobazarních zrnrdů jako já (mámtakový perverzní koníček navštěvovat autobazary, i když tam právě nehodlámnic kupovat), zjistíte, že autobazarní zmrdi vypadají, mluví amyslí všichni stej­ně atudíž že asi mají nějaký ústřední orgán, nějakého centrálního megaksindla,který sedí v nějakém hyperautobazaru ve vysoké věži a jen tahá za provázky,podobně jako Sin Ládin dál řídí AI Kájdu.

Typická autobazarní buzna je postavička s vyholenou nebo plešatou hlavou,s řetězem na krku případně náušničkou v uchu. Čím tlustší řetěz, tím hustšfksindl. Kráčí zvláštní kolíbavou chůzf a našlapuje na paty, jako když jde sedlákza pluhem. Chová se poněkud přezíravě a zdánlivě nejeví o nic zájem, veskutečnosti je ale ve střehu a číhá, jak koho odrbat. Velké popularitě se u auto­bazarních ksindlů těší volné strakaté kalhoty a teplákové soupravy s pruhy,kombinované se sportovní obuví. Většinou vzhledem k neupravené ploše jehoprovozovny vypadá, jako by právě dorejpal zahradu.

Je-Ii autobazarní ksindl na něco tázán otravným klientem, zpravidla napoprvéprohlásí, že nemá čas. Ono to lepší vypadá, dělá to dojem, že má vetkej votoč

106

Newspeak autobazamích zmrdů

a právě sepisuje pořadník na patnáct let starou rezatou vectru s utočeným

tachometrem, a ne že celý den sedí v boudě aznuděně kouká, koho jak oholit.Když pořád ještě otravujete, tak se laskavě obtěžuje k veteránovi, který se vámzalíbil, a obšťastní vás obvykle nějakým hlubokým moudrem. Třeba "no jo tyhleToleda turbodýzly to byly držáky jak svině". Po takové informaci máte dojem,že se sám polobůh a automobilový génius v jedné osobě sklonil k vaší bídnéexistenci azabývá se Toledem z šestadevadesátého, na kterým má dvacet litrů

vejvar.Prostě je to debil.

Některé velké autobazary se rozhodly činnost autobazarních ksindlů povýšitna manažerskou úroveň. To znamená, že zmrd sedí někde v kanceláři a naplacu se pohybují kinderzmrdi, kteří nejen že nic o autech neví, ale je to nanich ještě na první pohled poznat. Tento systém je mnohem dokonalejší v tomsmyslu, že u klasické přímé komunikace s blbou autobazarní buznou jí semtam ujede nějaká stěžejní informace, zatímco kinderzmrdi nic neví a tak jimnic neujede. Posouzení technického stavu auta je tak pouze na vás a děj sevůle Alláhova.

Co je to vlastně autobazar? Autobazar je instituce, která se má zabývat náku­pem a prodejem aut. Do bazaru můžete svoje auto prodat, jenom ho tam zapoplatek postavit nebo si tam auto koupit. Zejména poslední možnost před­

stavuje adrenalinovou zábavu, kterou provozují lidé, kteří mají dost peněz

a nebojí se riskovat. Pravděpodobnost, že si koupíte v autobazaru levně dobréauto, tedy takové, na kterém není třeba hned něco drahého opravit, je zhrubataková, jako že skočíte z Nuseláku přímo na nákladní automobil vezoucí peřiny

jedoucí pod ním, odrazíte se avletíte oknem krásné blondýne přímo do postele.Kromě obchodu s auty mají některé autobazary ještě vedlejší provoz spočíva­

jící v kšeftování s kradenými koly a rádii a sloužící jako klubovna pro různé

zmrdya ksindly, ve které se slézají a dělá jim to dobře.

Proč mám takové pochybnosti o sortimentu nabízeném autobazary? Pokudněkdo prodává auto, děje se tak zpravidla ztěchto důvodů. Bud' je na něm něco

rozbitého nebo se to co nevidět rozbije, anebo už zastaralo, nebo obojí. Dobráauta se prodají jaksi sama aza cenu průměrnou, ne podezřele nízkou. Třeba hood vás za solidní cenu vykoupí dealer, u kterého kupujete nový vozík, nebo hoprodáte známým, případně v rodině. V autobazarech lze proto najít auta:

107

Zmrdi, vohnouti amy

- zánovní a rozbitá,- zánovní, co se co nevidět rozbijou,- zánovní a opotřebená (třeba flrernní),- stará a rozbitá,- stará, co se co nevidět rozbijou,- stará tak, že je známí ani příbuzní už nechtě/i.

Kromě toho existují ještě automobily, které by sice technicky byly v pořádku,

ale mají jakousi právní vadu. Třeba je Vasja Ivanovič Chuj štípnul nebo patří

někomu jinému, než je prodává, třeba leasingové společnosti. K mému výčtu

přistupují ještě auta:

- zánovní a kradená,- stará a kradená.

Samozřejmě si říkáte, že jakožto slušný člověk byste prodávající, kteří vám při­

jdou vnutit technicky nebo právně vadné auto, poslal někam. Pak byste asineměl co prodávat. To jeprávě ten okamžik mezi slušným obchodníkem aauto­bazarní buznou. Jenže... utěch vadných aut můžete stlačit kupní cenu avíc natom vyvařit, takže kdo by neodolal. Zde se samozřejmě předpokládá, že i vadnéauto prodáte za cenu bezvadného a k tomu právě slouží newspeak auto­bazarních zrnrdů.

Podobně jako u zrnrdů musíme brát v úvahu, že autobazarní zmrdi neňka],

co si myslí aco si myslí, to neřeknou. Musíme dávat pozor nejen na to, co říka­

jí, ale jak to říkají a proč to říkají.

Na začátek něco jednoduchého.

Vnewspeaku autobazarních buzen se počet ujetých km nazývá stavtachomet­ru. Atam se muže nastavit, cha chá, co chcete. Počet předchozích rnaiitelů sezase vyslovuje jako počet držitelů podle technického průkazu. Když se vystavínový Tp, tak se toto číslo resetuje na hodnotu 1. Pokud jezdilo auto mimo ČR,pak bylo přivezeno do ČR a zde je prodáváno, je rovněž po prvním majiteli,jedno, kolik lidí mu říkalo mein SchtHzchen v cizině.

Voňafka je auto, které sice muže být rezaté atéměř nepojízdné, ale vevnitř ne­smrdí, tzn. nevyteklo tam mlíko ani jej nepozvracel pes. Pojem akorát zajetej turbo­dýzl, pak znamená "starej ojetej krám, GO motoru aturbodmychadla zapotřebí".

108

Newspeak abJtobazarních zmrdů

No, koukám že vás nudím, tak přejdeme rovnou na celé věty.

Autobazarnewspeak: K našim vozům dodáváme unikátní certifikát PPNp,kterým prohlašujeme, že auto je technicky i právně bez vad.

Překlad: Až vám dojde toaletní papír, vemte si tenhle dokument a vytřete sisním prdel. Jakýkoli certifikát k čemukoli, vydá-Ii ho prodejce sám a ne nějaká

certifikační autorita, má hodnotu smrkové šišky.

Nyní něco velmi častého.

No vod těch pytlů jako ta kontrolka že nesvítí je tim že proč se spálila žárovič­

ka. Vidíte, u ABS je spálená taky. Vony tady u těch tédéíček hodně hořej,

protože jak tomá tu turbínu vole, tak to hodně dobíjí.Překlad: Automobil má vystřelený airbag. Aby tonebylo poznat, je odpojená

kontrolka, takže nesvítí. Do smlouvy vám písmem Arial velikosti 5 napíšemepoznámku" vadný airbag", abyste nás potom nemohl popotahovat. Tedy, vlast­ně, ona taky někdy pitomě problikávala kontrolka ABS, asi vadný senzor, takkdyž už jsme rozdělávali tupalubku, tak jsme ji vyndali taky.

Teď něco složitějšího"

No výbava tam je f plný palbě. Klíma, metla, kůže, ksenóny aznačková muzika.Doslovný překlad: Automobil má vyššístupeň výbavy. Klimatizace, metalický

lak, kožená sedadla, xenonové světlomety aznačkové stereo.Správný překlad: Auto má nějakou nespecifikovanou vadu. Bylo bourané,

má utočený tachometr nebo je s ním jiný problém, takže vám budeme kolemdokola blábolit o tom, co stejně vidíte sami dost dobře, abyste si nevšimli, žeteče olej z motoru a kapalina ze servořízení. Z této ukázky plyne, že auto­bazarštinu nelze překládat slovo odslova, ale je nutné se na ni dívat tak nějak

komplexně.

Pak máme celou řadu replik obsahujících slovní spojení "lehce ťuklej".

Lehce ťuklé je každé auto, ve kterém není mezi sedačkami zaražený strom pofrontální kolizi. Takové auto je pak už jen "ťuklý". Tak například "lehce ťuklej nadveře" překládáme jako: "Auto bylo havarované z boku a opraveno tím, že bylvyříznut B-sloupek včetně kusu podlahy a na jeho místo jsme navařili jiný

109I

l ~~~~

Zmrdi, vohnouti amy

B-sloupek z jiného auta, které bylo lehce ťuklé zase z jiné strany. Pak jsme tozatmelili, nastříkali ateď je ztoho tahle perfektní kára f metle a f plný palbě."

Pokud jestav automobilu natolik zjevný, že by pohádku o lehkém ťuknutí neak­ceptoval ani pacient s čerstvě implantovanou necertifikovanou rohovkouz prasete, pak se říká .eéem ááááh úúúh no ňáký poškození tam asimuselobejt, ale asiňyc vážnýho, jezdí to vpohodě". Slovo poškození svojí neurčitostí

ideálně zapadá do autobazarního newspeaku, protože poškození je odřený lakod odlétnuvšího kamínku stejně jako kolozubý hřeben řízení. Vpodstatě všech­na auta jsou proto "poškozená", podívejte se do smlouvy, tam dolu, psáno pís­mem Arial 4pt., jinak známým jako Arial AAA CZ.

Autobazarní newspeak v kombinaci s vrozenou šikovností příslušníku národaPřemka Podlahy se dovede spolehlivě vypořádat i s takovým jevem, jako jeoxi­dace železa neboli koroze. Takže věta "my sme to vyspravili, je to nastříkaný

bodýčkem a mělo by to ňákou dobu vydržet" znamená "zalepili jsme ty pro­rezlé díry nějakým tmelem a přestříkali je nátěrovou hmotou Motip BodyProtector", v regionálním dialektu jednoho nejmenovaného velkého autobazaruna Praze 1Oto pak znamená "zalepili jsme tu díru několika vrstvami papírovélepicí pásky a přetřeli to asfaltovou barvou, máte hezké nezkorodované autoa přejte si, aby napršelo". Jiný velký pražský autobazar mě při ohledávání jed­noho durch prohnilého formana obšťastnil větou, že "no jo fakt hele, tady jetoňáký odentovaný". Přemýšlel jsem nad tím asi hodinu a překlad je následující:"Ano, také jsem nyní podobně jako vy zaznamenal, že lem blatníku je prorezlýa vypadá jako okousaný od králíka," přičemž slovo .odentovaný" si s seboupřinesl Anthony Deny ze země, kde klokani dávají dobrou noc.

Cenových vyjednávání se týče pojem dobírat či vyvolávat. Je to činnost, kdyzáhy po prodeji auta za částku X Kč zavolá prodávajícímu, že "auto mi tufurteště straší na bazaru. Vodvezte si ho. To víte, tři roky stará fyjesta v turbodýzlubez klimačky, vo to nikdo nemá zájem!" Kupující, který zpravidla propadne pa­nice, protože potřebuje peníze třeba na další auto, poněkud vyměkne.

Autobazarní buzna mu pak prozradí, že by byl "na ten pekáč zájemce, kterejpožaduje deset klacku slevu". Vpřekladu tovšechno znamená: "Auto už je pro­dané, nyní se pokusím z vás vymámit slevu deset tisíc korun českých, kte­rou nikomu dalšímu neposkytnu, peníze si ponechám a vám vyplatím částku

Xmínus smluvní provize mínus 10.000 Kč."

110

Newspeak autobazarních zmrdů

Pokud jde o číslovky, základní přehled měnových jednotek a názvu bankovekv autobazarštině:

1.000 Kč = jen litr2.000 Kč = dva papouchy5.000 Kč = pět litru vole10.000 Kč = deset klacku

Při placení se můžete setkat s pojmem na lízačku. Zde nejde o to, že vám auto­bazarníkova ženuška, původní profesí kurva z E55, dnes ozdoba kosmetickýchsalonu a solárií, jako prodejní bonus vykouří dýmku míru, ale chce se tím říct,

že můžete nakupovat na leasing, správně česky na splátky.Mluva autobazarních buzen je natolik komplikovaná, že nemá speciální

výrazy pro pohlaví a stáří člověka. Proto v autobazarech najdeme pouze auta,se kterými jezdila ňáká žencká (zde zmrd předpokládá, že automobil po dámě

bude mít méně najeto a muže utočit více km na tachometru), nebo "to mňel

ňákej děda f stodole", (překlad: Senior vozidlo garážoval), z čehož má být zřej­

mě usuzováno na šetrné zacházení s vozidlem. Protože mi autobazarní buznanikdy neřekla, stímto vozem jezdil dvacetiletej pošuk, předpokládám, že takováslova autobazarní newspeak neobsahuje.

Autobazarní newspeak má i odlišnou gramatiku. Například má jen čtyři pády,podobně jako němčina.

1. kdo, co (tohle skvělý auto)2. (bez) koho, čeho (bez servisní knížky, bez záruky, bez STK)3. komu (prodám vám)4. (ne)(vidím) koho, co (problém).5. pátý pád byl nahrazen citoslovci (hele, vole ...); má jen dvě osoby, atosice

první adruhou jednotnou, vykání ani účast více osob v dialogu, například vaše­ho automechanika, se nevyžaduje. Třetí osoba se vyskytuje jen v kombinaci sestředním rodem (to uhnilo a upadlo, to je tam jen tak naaranžovaný, to nebylobouraný, to bylo jen trochu ťuklý, to je tak prohnutý už zfabriky, to rádio nemáustřihaný dráty).Účelem této kapitoly je poukázat na to, že představa obchodníka ojetými

vozidly, kterou nám nutí americké filmy, totiž toho výmluvného sympatickéhopána v obleku, je mylná azavádějící, protože naše autobazarní buzny jsou jinéhoražení. Jsou to zlodějský zmrdi hovořící divnou řečí. To, že občas někdo mívás autem zbazaru problémy, není pak tím, že byla narušena práva kupujícího, ale

111

Zmrdi, vohnouti amy

tím, že tu máme komunikační problém spočívající v chybném překladu zezmrdího newspeaku do češtiny.

Do bazaru by s vámi tedy spíše než komise složená z motoráře, karosáře,

elektronika, právníka, psychiatra a gastroenterologa (kdyby se vám chtělo

ble]t, ..) měl jíl jeden překladatel.

Řádky, které jste si právě přečetli, po zveřejnění na mých internetovýchstránkách rychle získaly na popularitě, začaly obíhat vesele internetem a auto­bazarní zmrdi se mnou vcházejí v mailový kontakt, aby mi nabídli své služby,jako například přelomení páteře nebo oddělení hlavy od těla. Od té doby jsemzískal další materiál, o který by bylo škoda se nepodělit.

Koloušek je zákazník autobazaru. Považuji to za maximálně trefné. Jistě sisnadno představíte to zcela bezbranné křehké nohaté plaché zvířátko s velký­ma očima. Jedinou šanci pro kolouška v lese plném šelem představuje rychlýútěk avám to doporučuji taky. Zákazník v autobazaru nemá o mnoho více šancínež koloušek v lese, pokud není odborníkem v oblasti automobilismu, nejlépekarosářem, motorářem a elektronikem současně, je vydán autobazarnímzrnrdůrn zcela.napospas, Jak trefně poznamenal jeden diskutující u původního

článku, auto se v Czecholandu "musí umět kupovat" a veškerá zákonnáochrana je zákazníkovi na pytel, stejně jako je pro kolouška irelevantní, že tališka, co mu právě prokousla krk, loví na území přírodní rezervace.

Sněhulák není v newspeaku autobazarních buzen pandulák ze sněhu. Sněhulák

je automobil v bílé barvě. Bílá auta nejsou prý populární, hůře se prý prodávajíajsou tudíž levnější. Pokud chcete prodat do bazaru oktáfku ftédéíčku fkombaj­nu fsněhuláku, počítejte, že za ní dostanete asi o 10 % méně než za oktáfkufkombíku ftédéíčku fmetle.

Pokud jde o technické názvosloví, autobazarní ksindl nepřelal pojmy obvyklév motoristických periodikách a vytvořil vlastní. Díky tomu nám v bazarechřeknou o takových motorech, že by pánové Otto a Diesel vejrali jak medvídekkoala. Oautech fbenzinu nemá asi cenu se bavit. Vozidlo s turbínou není tankAbrams, ale automobil s přeplňovaným motorem. Nehodlám zde pitvat rozdílymezi turbodmychadlem, turbokompresorem a vynálezem pana Kaplana, takžesi raději povíme, že auto fdechtuje tédéíčko bez téčka a íčka, tedy nepřeplňo-

112

b

Newspeak autobazarních zmrdů

vaný vznětový motor. Tédéíčko je známá věc. Nejrychlejší je tédéíčko fčer­

veným íčku a úplně nejzběsilejší pak fčerveným íčku i déčku, to je vážně hustý.Auta f tédéíčku můžou mít komín neboli common rail, tedy vysokotlakévstřikování z centrální lišty, nebo pédéčko, které se vyznačuje tím, že de hodně

vocpoda. Tolik asi k technice.

Pak tu máme pojem vražda. Pokud autobazarní zmrd použije tento pojem v sou­vislosti nikoli s vámi, ale s nějakým autem, znamená to, že sám není o jehotechnické spolehlivosti právě přesvědčen. Při známé benevolenci auto­bazarních zrnrdů k technickému stavu je pak automobil zvaný vražda skutečně

něčím, čemu je třeba se vyhnout obloukem. Potíž je v tom, že pokud jstekoloušek, tak vám samozřejmě předem neřeknou, že auto, které jste si vybrali,je právě akční model vražda-bazišlíne, takže tato část zmrdí slovesné poklad­nice je pro vás veskrze nepoužitelná.

Podobně jako vražda je na tom laple. Laple je zcizený automobil, který nynísmutně stojí v autobazaru a čeká na nového majitele. Laple může pocházeti z lízačky. To se dělá tak, že předchozí majitel dál platí leasingové splátky, aleautomobil strčí do baziše. Tam jej prodají. Pokud je koloušek hustej apožadujevůz prověřit v databázích různých firem, zabývajících se identifikací vozidel, taknevyskočí žádná varovná hláška, protože z hlediska zákona je všechno OK.Poté, co je automobil prodán, jeho zmrdimajitel se podělí s jeho zmrdiprodej­cem o utržené peníze amajitel, správně držitel, nahlásí krádež vozu. Leasingováspolečnost shrábne pojistku a zdánlivě to tedy vypadá, že všichni vydělali.

Kromě kolouška ovšem. Koloušek pak jede se starou a dětma za tetkou doBukovska. Nejede tam proto, aby nafasoval vejce a brambory a kozí mlíko, aleproto, aby švagra dohnal k zlosti svou skoro novou oktáfkou fkombíkuftédéíčku, snem českých rodin. Zatímco si koloušek připravuje odborné věty,

kterými švagra úplně vykolejí, například že to jede dvě kila ažere pět a půl, za­staví ho cestou obecní policajt starej Bláha, kterého zase kvůli hurá akci Kryštof515 Tango Delta Zulu vyhnali do terénu, aby byl ještě represivnější než minule,když napařil starý Vomáčkový padesát korun pokuty, že vedla kolo ponesprávné straně. Bláha má tu skvělou novou policejní fóbiji, co má na palubě

tamten počítač apomocí něho zjistí, že oktávie jekradená. Koloušek má smolí­ka pacholíka. Samozřejmě že se vyšetřuje. Pánové od policie se dostaví dobazaru, kde je zmrd bujaře uvítá, podobně jako minule], předminule] atak týden,a začne obvyklá hra na téma "já nic, já zprostředkovatel".

113

Zmrdi, vohnouti amy

Policajt: "Vy musíte přece vědět, kdo vám sem to auto postavil, máte s nímsmlouvu."Zmrd: "Baže, tady to mám, Josef Novák."Policajt: .No ale ve velkým techničáku stojí Josef Brabec."Zmrd: .No von ten Novák měl vod Brabce jako tu plnou moc."Policajt: "Atu máte uloženou kde?"Zmrd: "Jo to jási neschovávám, milej pane."Atd.

Součástí slovníku autobazarních buzen je taky slovo vybrat nebo vydlabat.Vydlabáním se rozumí činnost, kdy autobazarní buzny buď s anebo častěji bezsouhlasu prodávajícího z automobilu vymontují veškeré cenné součástky

výbavy, které prodají zvlášť. Obzvláště populární jsou v tomto ohledu litá kolaa autorádia, tedy hlíny a muzika. Nemusí se nutně jednat pouze o výbavu,například jedna známá z Mekky postavila sice otlučenou, ale technicky ještě

ucházející Fiestu do nejmenovaného bazaru na Libeňském poloostrově a tamz nízmrdi kanibalizovali pumpu hydraulického servořízení. Asi po třech měsících

se ukázalo, že auto nikdo nechce (že by mělo něco se servem??) ateď přijde

pointa celého příběhu. Při pokusu vyřídit s příslušným zmrdibazaristou vznikloudlskrepancise ukázalo, že s touto alternativou bylo počítáno už při prodejivozidla, protože se v zápisu o technickém stavu objevila informace "sníženáúčinnost posilovače řízení" - no apaninko, má to auto sníženou citlivost řízení,

když tam není pumpa - no má, takže je na tom stejně, jako předtím, ne? Taknás tady neobviňujte, nebo vás taky mužem žalovat pro újmu na cti ...!

Zde jekvysledování ještě jeden fakt. Skoro každý autobazarní zmrd je právníkamatér. Zná dokonale všechny možné paragrafy, hlavně ty, kterými lze zdůvod­

nit, že to vadné turbo je skutečně důsledkem opotřebení a jako na takovou sena tuto vadu záruka nevztahuje, ne, ne, ne a ještě jednou ne, to je skutečně

velké nedorozumění.

Vyvolávání lze aplikovat nejen směrem k prodávajícím, jak jsem popsal, ale i kekupujícím. Dělá se to takhle: Uzavřete skolouškem obchod. Že si teda to tnon­deo tdechtu za sto padesát vezme. V domluvený čas přijde koloušek sestopadesáti kilochechtáky v portmonce. Autobazarní zmrd mu oznámí, že tomondeo tdechtu si bohužel zamluvil nějakej borec, přijel, líbilo se mu, tak žeprejdá sto padesát sedm litrů vole leda že byste vy dal sto šedesát tobych mujako zavolal že vole je pryč, prodávající vole ho jako že stáhnul jo. Deset tisíc

114

Newspeak autobazarních zmrdů

čistá ruka za jedno seknutí pyskem, to je celkem dobrá produktivita práceu zmrda, na to průměrnei podnikovej zmrd dělá celý týden prezentacev PowerPointu. Pokud stejným způsobem dobere alias vyvolá předchozího

majitele, má litru již dvacet a za to při jeho životním stylu vydrží klidně i týdennic nedělat. V tomto ohledu je pak termín "vyvolávání" skutečně výstižnější,

protože zmrd automobil vydraží mezi kolouškem avirtuálním zájemcem.

Závěr budu tedy věnovat teoretické úvaze, zda je nějaká šance, aby se obchodus ojetými vozy věnovali slušní lidé a zda vůbec bazary potřebujeme.

Odpověď na první otázku je jasná. Praxe ukazuje, že asi jeden autobazarníkz deseti se chová slušně a nepodráží prodávající ani zákazníky. Je však nutnokonstatovat, že slušní a poctiví obchodníci budou v tomto oboru vždyv nevýhodě proti té bandě podvodníku v teplákách as řetězy. Netřeba rozebíratproč.

Druhá otázka je složitější. Kdyby autorizovaní prodejci nepovažovali obchods ojetými vozidly za jakousi druhořadou fušku, možná by to všechno vypadalojinak. Protože se však autorizovaní dealeři v Čechách stavějí k celé záležitostijaksi bokem a auta starší třech, maximálně pěti let jsou pro ně nezajímaváa jejich protiúčet zpravidla odmítají, vhánějí tak zákazníky do rukou auto­bazarního zrnrdstva, Další faktor na trhu představují hyperbazary, především

pak AAA Auto Praha. AAA za poslední dva roky hodně zpřísnilo svoji výkupnípolitiku a když se rozhlížíte po jejich sortimentu, nenajdete tak katastrofálnívraky, jako před několika lety ani náhodou. Spíš se jedná o vozy v průměrném

až nadprůměrně dobrém stavu, i když s hodně najetými km. Pro zákazníky AAAto je dobře, pro autobazarní zmrdy z no-name bazaru pak ještě lépe, protože seopět rozšířila nabídka vraku, které mohou opticky vylepšit a pak podvodně

as nadhodnocením prodat.Kdybych byl naivní, dovolával bych se policie asoudu, aby s tím něco dělali.

Nabádal bych lidi, pokud skočili zrnrdlbazarůrn na lep, aby podávali trestníoznámení a civilněprávní žaloby. Jenže tohle taky nikam nevede, zvlášť

v Kocourkově ne. Situace je do jisté míry bezvýchodná a řešení musíme vzhle­dem k právnímu apodnikatelsko-etickému prostředí v Kocourkově hledat každýna svou vlastní pěst.

Asi můžeme vzít jako definici, že stav předmětu koupě, totiž moderního auto­mobilu, není vzhledem ktechnické komplexnosti možno spolehlivě zkontrolovat.

Oněco lepší vodítko je tracking automobilu. Pokud se nám podaří zjistit, kdebyl vůz servisován, můžeme podle VIN celkem snadno a nebyrokraticky, a to

115

Zmrdi, vohnouti a my

i mimo území ČR, zjistit, co na něm kdo kdy opravoval a kolik km mělo najeto.A když poslední garanční prohlídka byla ve 130.000 km a na tachometru je90.000 km, pak to asi nebude tím, že poslední rok jezdilo jen na zpátečku.

Smůla je, že některé servisy drží s autobazary basu aodmítnou se svámi bavit.Zde opět chybí nějaká zákonná úprava, protože takový údaj podle mého názorusouvisí s ručením za výrobek a výrobce by jej měl být povinen uchovata poskytnout třetím stranám, ale to jsme zase na půdě Kocourkova v oblastičiré sci-fi.

Nejlepší vodítko je pak paradoxně autobazarní zmrd sám. Pokud tedy stojímev bazaru s autobazarní buznou, která mluví komickým jazykem, švindluje sesmlouvami, manipuluje s vámi, znemožňuje kontrolu vozidla dostupnýmiprostředky nebo třetí stranou, pak je jasné, že předmět koupě není v pořádku

a koloušku, běž, šelmy jsou venku. Kdepak by asi oteplákovaný ořetězovaný

zmrd přišel ke kvalitním autům? Koupil je od zrnrdů, jako je on sám?Prodávající myslí podobně jako vy apokud je to slušný člověk, je pro něj lepšíprodat auto serióznímu zájemci než podvodníkům z řad šrneldbazarů nebo indi­viduálních podvodníků.

116

Kapitola sedmnáctá

Manažeři n1

Zvýkladového slovníku:

manager n1- osoba, která vede nebo spravuje organizaci, výrobu, obchod atp.manager n1- osoba, která zařizuje obchodní záležitosti herce nebo baviče

manager n1 - osoba, která řídí trénink sportovcemanager n1 - osoba, která má talent pro efektivní řízení

manager n1 - osoba zmocněná soudem k nakládání se zabaveným majetkemmanager n1 - člen dolní sněmovny zmocněný zařizovat záležitosti týkající seobou sněmoven (v Británii)

Vzájmu utužení svého Matrixu vytvořili zmrdi instituci.Nestačí být toliko manažer. Je třeba se chovat jako manažer. Mluvit jako

manažer. Oblékat se jako manažer. Chodit na záchod ...Manažer. Manažerství. Manažerskost. Někdo je víc manažer a někdo je méně

manažer, i když jsou to oba normální homo sapiens. Tamto auto je manažerskéatámhleto, které je skoro navlas stejné, už manažerské není. Nevěříte? Zdá sevám to přehnané?

Toho dne mě pronásledovalo vše manažerské.Nejdřív přišel šéf a že prý mám aktualizovat nějaké cockpit charty za svoji

oblast, protože tu není sekretářka. Já samozřejmě vím, jak aktualizovat cockpitchart. Ale jak říkal v druhém Matrixu Merovingian ve své přednášce o kauzalitě,

toto je odpověď na otázku "jak?", ale ne "proč?". Když jsem tovyplňoval, připadal

117

Zmrdi, vohnouti amy

jsem si jako idiot, který neví, co dělá, debilní hnědá opice. Kontaktoval jsem kole­gyni,· která je teprve po škole s dotazem, k čemu je dobrý takový cockpit chart,protože k čemu je špatný, to už jsem věděl. Tak vězte: cockpit chart je pomůcka

pro rozhodování manažera. Jsou na něm shrnuty všechny důležité ukazatele,podobně jako v kokpitu auta nebo letadla jsou shrnuty veškeré nejnutnější údajeo jízdě a vozidle. Prostě takový manažer přijde, koukne na grafy a řekne, tadymusíme hoši přidat. Manažer v tom okamžiku narostl v mých očích do rozměrů

kyborga, který digitálním zrakem scanuje různé dokumenty, podobně jako když siTerminátor T-1 01 vybíral v motorkářském klubu oblečení, az nadoblačných výšinna základě takových informačních vstupů činí komplexní aprozíravá opatření, abytovšechno nešlo do kytek. Nebo případně do pozice nesvéprávného kokota, kterýnedovede vlastními smysly poznat, v čem firmu bota tlačí, a potřebuje takovétoblbé papíry.

Cestou z práce jsem pojal myšlenku, že nadělím otci k narozeninám novýmobilní telefon. Předpokladem úspěchu takového dárku je, že telefon bude mítvelká tlačítka, velká písmena na displeji abude pokud možno blbovzdorný. Otcije 57 let. Doposud má Ericsson A1018, který byl právě za těchto kritérií vybrán,ale za tři a půl roku technologie poněkud pokročila a hlavně Ericsson je těžký

jak cihla a otec si právem stěžuje, že ho táhne k jedné straně.

Vešel jsemdo obchodu. Shlédl jsem několik telefonů, přičemž každý z nichnesplňoval minimálně jedno zkritérií. Docela by mne zajímalo, zda tvůrci mobil­ních telefonů při navrhování nových modelů vůbec pomýšlejí na to, že jejichprodukt bude používat starší člověk ane hyperaktivní frikulín. Postupně jsem sedobral až k telefonu Nokia 6210, který se mým představám zdál být velmiblízko. Vtomto smyslu jsem se také vyslovil směrem k prodavači.

"To je ale manažerská třída," namítl prodavač."Jak myslíte ,manažerská třída'? Něco jako ,dělnická třída'?" otázal jsem sehloupě, vida, třídní boj ještě není úplně zapomenutá záležitost."Ne, chci říct, že ten telefon je určený pro manažery."

Smůla. Otec není manažer, ale důchodce. Dostane novou fajfku. Beztak mi toale vrtalo hlavou. Co kromě ceny odlišuje manažerský telefon od telefonu bezpřívlastku?

Dál jsem pokračoval do Hypernovy koupit sipár věcí. Především ponožky. Užmi došly. Ty nové fantastické prací prášky je rozežírají nebo co. Ale teď to dile­ma. V Hypernově měli obyčejné tuzemské fusekle za čtyřicet korun pár a pak

118

Manažeři n 1

fusekle od firmy Belinda za sto patnáct korun pár. Ty nesly označení Manager.Zkoumal jsem manažerské fusekle a vizuálně jsem nepozoroval žádný rozdíl.Opět mne zajímalo, jak se ponožky pro manažery liší od běžných ponožek.Zašlo to tak daleko, že jsem koupil dva páry ponožek pro obyčejný ksindl advapro managery a rozhodl se je vyzkoušet. Ani zfunkčního hlediska nebyl zřejmýžádný rozdíl, ale v těch druhých jsem se cítil tak nějak více manažerem. Možnáže v těch manažerských lze díky lepšímu přenosu sily z chodidla na ponožkua z ponožky na botu dosáhnout větší rychlosti za běhu, když manažeryvytunelovaných bank, kampeliček a firem pronásledují rozhořčení klienti,zaměstnanci a velmi laxně rovněž policie. Vtom případě by měl někdo nabíd­nout ještě manažerské sako, do kterého nelze zarazit vidle.

Doma jsem si otevřel noviny, konkrétně Mladou frontu DNES, kde se nějaký

chudák manažer vyplakával z otřesu, který zažil, když někde při golfu zaslechlo tom, že socdem vláda chce uvalit na luxusní vozy v ceně od jedné megako­runy nějakou speciální daň. Takže nová Audi A8 nebude už stát dva mil., aletřeba dva mil. sto tisíc a pan manažer si ji už nekoupí, protože to je přesně tazlomová hranice, za kterou on už nepůíde. Bude se muset vozit fabií nebooctavií, čímž jeho manažerské dovednosti utrpí. Protože on je manager a potře­

buje rychlá, pohodlná a reprezentativní auta, aby na obchodní schůzky přijel

včas a dostatečně reprezentoval.Pominul jsem fakt, že i vyvolenec, který si říká manažer, je ze silničního

zákona povinen dodržovat stanovenou maximální rychlost. Vzpomněl jsem sina příhodu, jak za mnou přijel jednou na jednání manažer, možná to byl i gene­rální exemplář, v novém A6 ještě bez čísla a chtěl doplatek za nějaké fiktivnívícepráce ve výši patnáct tisíc korun českých. Reprezentoval se svým novýmvozem skvěle atak jsem ho vyhodil, protože jsem nabyl dojmu, že nás tahá zanohu. Kdyby přijel felicií a nechoval se zpupně, možná bych o tom, jak kalku­luje zakázky, neměl tolik pochybností.Večer dávali na ČT2 polský film Ohněm a mečem, docela pěkný kousek,

Poláci válčí s kozáky, s Turky a jejich teplým náčelníkem, všichni jsou topěkná pakáž. Poláci ovšem ne. Titulují se pane, pane, usekněte mu hlavu,prosím, pane kde jste, tady u kanónu, pane, podejte mi rychle tu zápalnici,pane, pane, bitva jak sviň, hlavy padají, vzduchem létají dělové kule velké jakprsa Haliny Pawlowské, a nikdo neřekne kurwa, sejmi ho, zkurwiela, alepořád jen pane. Proč jsou tak slušní? Protože jsou polská šlechta. Právě

během těch bojů si uvědomí, že vítězí právě proto, že jsou šlechtici a nenějací pitomí chrapouni.

119

Zmrdi, vohnouti amy

Tak nějak mi to došlo. Vznikla nová kasta, něco jako novodobá šlechta. Říkajísi manažeři a jsou tu proto, abychom jim my ostatní, zákazníci nebo zaměst­

nanci jejich firem, zajišťovali doživotně luxus a klaněli se před nimi. Obyčejný

dobrý telefon nebo vůz střední třídy jim nejsou dost dobré. Za tímto účelem majíspeciální mobilní telefony, speciální ponožky, speciální vozy a další speciální"only formanager" hardware. My jsme pouze odsouzeni ktomu, jejich rozmarysponzorovat v podobě navýšení cen produktů, které nám firmy s takovýmimanažery nabídnou. Co si budeme povídat. Pan manager, který v MFD tak use­davě plakal nad mimořádnou daní, siA8 stejně nakonec koupí, jen za nídá vícpeněz, a protože si nebude nyní moci celý luxusní automobil odepsat ze zisku,zaplatí jeho část ze zisku firmy. Nakonec to budeme my, kdo jeho audinu zaplatív podobě zvýšených cen a zaměstnanci firmy, kterou osud tímto snobskýmvejlupkem obdařil, v podobě nižších platů.

Nebude to asi tak, jak jsem si původně myslel. Totiž že ty nejlepší z naše­ho středu vybral majitel firmy k tomu, aby nesli větší odpovědnost a pověřil

je řízením. Správou a řízením firem. Managementem. Tak to totiž je.Management = správa. Narozdíl od podnikatelů jsou manageři správci zdro­jů a jsou povinováni vlastníkům těchto zdrojů (podnikatelům, státu ...) jistouslužbou, za kterou dostávají manažerskou odměnu. Ta je pochopitelně vyšší,než jsou standardní platy nás všech nernanažerů, co nosí obyčejné fusekle,protože k.. tomu, co manageři dělají, musí mít kromě hlavy velké jakpozorovací balón ještě nějaké nadprůměrně řídící a organizační schopnosti,kterými mi obyčejní trotli disponovat nemusíme.

Jenže od toho tady oni asi nebudou. Oni jsou tu od toho, aby nosili speciál­níponožky?!

Rozdíl mezi Mařenou Slepičkovou, která v dílně komunálu váže věnce,

a manažerem, který si natahuje speciální fusekle, je pouze v rozsahu jejichpravomocí a odpovědností. Zatímco Mařena, když udělá něco špatně, tak senanejvýš nějakému nebožtíkovi na hrobě uvolní stuha, zatímco manažer, kdyžto zvorá, tak může přijít několik desítek až stovek Mařen o práci. Jinak ovšemjsou oba někomu zodpovědní - Mařena manažerovi a manažer vlastníkovia řečeno fidově.oba mají do pr**le díru.Nehledě na to, že v našich končinách se manažerem tituluje každý idiot.

Například jsem slyšelo firmě, kde je uklízečka manažerkou domovních služeb(spravuje přece zdroje, má hadr a kýbl), svačinářka manažerkou cateringua sekretářka je senior assistant manager. Mařena Slepičková je pak tlowerarrangement manager. Na druhé straně znám pár osob ve vedoucích funkcích,

120

Manažeři n 1

které by o sobě neřekly, že jsou manažerem, ani kdyby je měli narazit na kul.Protože mají rádi konkrétní pojmy, jejich řeč jest jasná. No, nespřátelili byste ses člověkem, který pracuje jako obchodní ředitel ve výrobní firmě se sto padesátizaměstnanci a který vám na otázku, co tam dělá, řekne jen "zpracovávámnabídky atak"?Mařena si nenárokuje zvláštní ponožky, auto ani telefon, o kokpit čártu ani

nemluvě, a pokud po nich zatouží, tak si je pořídí ze svého zisku, pardon,z platu, který ji komunál za dobrou práci dá. Nikoho bohužel ani nenapadnevyprodukovat speciální mobilní telefon pro vazačku věnců. Není nikde napsáno,že by Mařena nesměla jezdit v AS atelefonovat Nokií 621 O. Stejně tak pan ma­nager si muže koupit luxusní auto a nadstandardní telefon, který je o šest litrudražší už jen proto, že si nechává říkat manažerský, ale prosím pěkně taky zezisku jeho firmy, pokud to majitel tohoto zisku, totiž vlastník/vlastníci firmy,dovolí. Pro výkon své práce (= správa zdrojů) mu totiž zákonitě musí postačo­vat standardní auto a standardní telefon, dobré natolik, aby plnil svoji funkci,protože pro správu a řízení zdrojů potřebuje otevřenou hlavu, schopnosti,dovednosti a nějaké plánovací pomůcky, ale ne bezpodmínečně auto, mobilafusekle.

Jinak řečeno: manažer je sluha více pánu azaměstnanec jednoho z nich. Jájako zákazník jsem pana managera zmocnil maximálně k tomu, aby mi zajistilco nejlepší produkty za co nejnižší ceny. Majitel zdroiů, které manager spravu­je, ho autorizoval k co nejefektivnějšímu nakládání s těmito zdroji. Je tedy poddvojím tlakem. Ani jeden znás ho ale nepověřil tím, aby siza peníze firmy poři­

zoval neúměrně drahé věci, když je mít musí, ať tak činí ze svého. Pak je tu ještě

fiskál, který hájí zase svoje zájmy a musí tlačit na to, aby firmy vytvářely ziskatudíž platily daně, a ne byly zdrojem luxusu aveškeré jejich zisky pohlcovalaspotřeba jejich managementu. Z tohoto hlediska je tedy návrh sociálníchdemokratu celkem v pořádku.

Nemyslete si nyní, že jsem vůči manažerům zaujatý. To vůbec ne. Existujemnoho případu, kdy schopný manažer vytáhl hodně lidí ze sraček. WillyMesserschmitt vydupal ze země firmu na letadla adal světu prakticky použitel­nou raketovou atryskovou stíhačku. Dwight Eisenhower osvobodil Evropu odtěch, co ta letadla používali. Lee laccoca zachránil· Chrysler. PotomciMesserschmitta přivedli opět Chrysler cugrunt. Prostě někdo má talent proefektivní organizování a řízení zdrojů a když dostane přlležitost tento talentod Boha využít, tak z toho profitujeme všichni a žádné peníze nejsou zatakovou práci dost velké.

121

Zmrdi, vohnouti amy

A nakonec. Čeština má jedno hezké slovo: vedoucí.·Přestaňte mi, média a marketingoví zmrdi, mydlit oči podivnými existencemi,

kteřé si pozici manažera pletou s poukázkou na drahé nákupy za peníze vlast­níku firmy (teoreticky i státu!), budování snobského životního stylu a vytváření

manažerské subkultury! To, co nám ukazujete jako správné, totiž panáčky

v drahých hadrech v luxusních autech s načančanými mobily a speciálnímifuseklemi, to je totiž deformace. Podle toho se dobrý manažer stejně nepozná.Je přece jasné, že mobily i ponožky pro manažery jsou pitomost, protožez výkonu práce manažera neplynou žádné extra požadavky ani na jedno ztoho.

Je to proto jen takové to marketingové vymývání mozku, podpořené činnos­

tí zmrduextréfů.

122

Kapitola osmnáctá

Zmrdiformy

(Tato kapitola vychází s laskavým svolením autora, známého pod nickemSandstorm)

S nějakou uniformou každý z nás jistě přišel do styku. Málokdy to bývá něco

příjemného a z toho pramení obecná snaha se takovému styku vyhnout. Provětšinu lidí je úplně nejhorší představa, že by sami do nějaké uniformy muselivlézt. Svědčily otom historky některých branců, se kterými jsem měl před x letytu čest sdílet odvodní komisi. Pro některé by na základě jejich povídání jedenpomalu volal sanitku nebo rovnou hrobníka, ovšem dlužno dodat, že na to, abyzdravý člověk dostal modrou, nesměl tlačit na pilu, a proto všichni ti baroniPrášilové nakonec skončili v zeleném.Původně jsem chtěl jako strašidelný příklad uvést uniformu vězeňskou,

ovšem to by nebylo přesné, neboť vězni mívají úplně jiné starosti ana mundúryzvysoka kašlou, protože kdo by taky v české věznici hledal kázeň a pořádek,

jsou přece nějaká ehm lidská práva, nejsme ehrmhmrm jako oni, že?Uniforma má především praktický účel, ale přitom je mnohem větším

fenoménem, než by se o tomto kusu látky dalo říci. Mnohdy má až magickýpotenciál, jdoucí vysoko nad rámec faktu, že šaty dělají člověka. Účelemuniformy je sjednotit a současně odlišit určitou skupinu lidíod zbytku popu­lace. Většinou to mívá nějaký praktický důvod, přinejmenším aby ten aro­gantní ovar ve stříbrné Oktávce či BMW s kouřovými skly věděl, že skutečně

mluví s policistou, když mu doporučuje, aby .račí chytal zločince, místobuzerace slušneich lidí", pokračujíc vysvětlováním podstaty financování

123

Zmrdi, vohnouti amy

veřejné správy ("jste placenej z mejch daní"), poté, co málem zabil na pře­

chodu tři lidi.Zatímco šaty o vás vypovídají, jací asi můžete být, uniforma přímo říká, kdo

jste. Forma zcela vítězí nad obsahem, což je dobře poznat v nedávno transfor­movaných ekonomikách aještě lépe to je vidět směrem dále na jih. Mezi poli­cisty a zločinci je v tamních končinách často rozdíl právě jen v té uniformě,

která pak pro jeden gang představuje určitou konkurenční výhodu. Problémnastává i v opačném případě, tedy v případě absence uniformy a setrváníobsahu. Guerilloví bojovníci a teroristé pak snadno splynou s civilisty a veš­kerá pravidla vedení války jsou na draka i pro ty, kteří je chtěli alespoň naokododržovat.

Mimo tuto veřejnou sféru, která se většiny znás více či méně bolestně dotknejen párkrát za život, nacházejí uniformy své praktické uplatnění především tam,kde je poskytována nějaká služba při zvýšené koncentraci lidí na daném pro­storu, aby zákazník snadno odlišil od davu toho, kdo mu může příslušnou

službu poskytnout. Typický příklad: hotelový personál, číšník, prodavačka

v superhyper apod., netřeba rozvádět.

Kromě výše vymezených případů pak uniformy nemají žádný praktickýdůvod, přesto se s nimi můžeme setkat na každém rohu. To jsou zmrdiformy.Tento názevlsern použil z důvodu, že zmrdiformy jsou produktem strategie je­dinců, jejichž charakteristika přesně odpovídá D-FENSovu popisu zmrda. Zmrdijsou totiž individuální hráči v týmové hře. Zmrdi se přímé a odkryté individuali­ty bojí, protože tam se není za co schovat. Zmrd se realizuje v týmu, kterývyužije ve svůj prospěch, ať už tím, že se (cituji D-FENSe) "může schopnýmhráčům schovávat za zády a částečně profitovat z jejich způsobu hry", anebotím, že případné negativní důsledky svého vlastního jednání přehraje pomocípajplajny na jiného, méně připraveného člena týmu či podřízeného, nebo žejinak neúprosnou linku příčinné souvislosti rozmělní do jakési kolektivní viny ­neviny, jenom aby sám sebe vzápětí mohl pasovat do role zachránce tím, .ženavrhne vykomunikování problému či brainstorming za účelem vyselektovánínových targetů, na které bude nutné se fokusovat, čímž dokáže svou flexibilitu,dynamičnost a tah na branku, aby si u vedení vysloužil pověst klíčového

manažera, jemuž bohužel jak olověná koule visí na noze parta nespolupracu­jících blbů.

Pro výše uvedenou činnost však zmrdi potřebují nějakou coverage. Členové

týmu či podřízení nemusí nutně být úplní blbci a i těm pomalejším po čase

dojde, že je po takových zmrdích veletočích pěkně pálí prdel, neklamný toznak,

124

Zmrdiformy

že je někdo vojebává. Výsledkem je pak vždy jakási obrana či v případě

podřízených alespoň pasivní rezistence (v této fázi jsou dotyční snadnozaměnitelní s vohnouty), která muže zmrdovi pěkně znepříjemnit život. Zmrd mázpravidla omezené prostředky, jak tomu čelit, neboť nernůže každého takovéhorebela zvlášť potopit, a.navíc hrozí, že se všichni spojí proti němu, což by byljeho konec. Nehledě na to, že nefunkční tým je s narůstalící dobou trvání toho­to stavu pro zmrdího manažera velmi špatnou vizitkou, která muže vést ažk upadnutí v nemilost u nadřízených zrnrdů. Proto se této situaci snaží vyhnoutnějakou prevencí a tím se dostáváme k původu vzniku ryze zmrdího produktu,zabaleného do honosně znějícího názvu "firemní kultura".

Dříve jsem nemohl pochopit, co to firemní kultura je, natož pak k čemu jedobrá. Ve vnějších vztazích, tedy ve vztahu kzákazníkum, se nedá mluvit o kul­tuře, ale strategii, jejíž obsah se směrem na jih a východ od pojmu "kultura"rapidně vzdaluje. Pokud by firemní kultura měla být něco jako "duch firmy",pak něco takového vzniká spontánně v každém kolektivu v závislosti na jed­notlivých lidech atedy i směrem od nich. To se ale nedá říct o firemní kultuře,

protože onen duch firmy jezávislý na složení kolektivu a tedy jev čase dyna­mický a těžko definovatelný, zatímco firemní kultura má vytvářet především

dojem stálosti a čitelnosti. Rozpor mezi oním duchem firmy afiremní kulturouje dále ten, že de facto všechny větší firmy v určitém stadiu zmrdifikace majístejnou nebo přinejmenším velmi podobnou "kulturu", přestože to je s ohle­dem na podstatu ducha firmy naprosto vyloučeno, a také ten, že firemní kul­tura jakéhokoli spontánního ducha firmy, pokud je v rozporu s firemní kultu­rou, tvrdě potlačuje.

No a pak jsem konečně našel vysvětlení. Firemní kultura je shora implanto­vaný zmrdí produkt, jehož podstata spočívá v propagandě, jaký jsme my skvělý

tým, as tím souvisejících iracionálních a nepraktických pravidel a rituálu, meziněž patří i zmrdiformy. Firemní kultura představuje jednak výborný nástrojzmrců proti případnému odporu, neboť za porušení firemní kultury následujípřísnější sankce, než když někdo něco zkurví, a jednak slouží jako pohodlnýžebřík, po kterém mohou vzhůru šplhat noví zmrdi na úkor svých kolegu, kteří

nejsou zmrdi. Firemní kultura má totiž takové nastavení, aby v ní vynikalipřevážně zmrdi.

Z toho vyplývá, že pro instalaci firemní kultury je zapotřebí určité stadiumzmrdifikace, tipoval bych to někam mezi druhou atřetí fázi. Firemní kultura pakjednoduše, ba přímo primitivně stanoví hranici, která jasně dělí firmu na "nás"a "je", přičemž "oni" jsou už předem odvaření, zatímco být mezi "námi" ti dává

125

Zmrdi, vohnouti a my

jakousi šanci na bezproblémový život. Díky tomu je předem narušena jednotajakékoli případné rebelie, neboť v zazmrdované firmě platí Vězňovo dilema stej­ně jako Arcbimédův zákon ve vaně Petra Novotného.

Zmrdiformy pak představují jeden ze základních pilířů firemní kultury as ohle­dem na význam uniforem se zas tak není čemu divit. Jejich účelem pak jepředevším:

1. Potlačení individualityIndividualita není žádoucí, protože čím více individuality, tím více individuálníchvýsledku, rozdílů a hlavně individuální odpovědnosti, což pro zmrda představu­

je něco jako oheň na střeše. Uniforma má totiž mj. onen psychologický efektna jedince, vytvářející pocit, že je jen jednotkou v systému, že zájmy kolektivujsou absolutně nadřazené jeho mrzkým individuálním zalrnlím, jinými slovy dril.Pochopitelné to je v armádě, protože na principu individuality žádná armádanernůže fungovat, což je také příčina často bleskového zazmrdování jejíhovelení. Uniforma rovněž každému podvědomě identifikuje ostatní členy týmujako "ty na stejné lodi", "ty naše" apod. bez ohledu na jejich individuální(ne)kvality a případné osobní antipatie. Kromě toho zmrdiformy přesně odpoví­dají zmrdovu pohledu na lidi, které vnímá jen jako jakési potenciální hostitele,na nichž se muže přiživit, jako nástroje svého firemního růstu. Při setkání dvoulidí totiž mozek nejprve druhého jedince vyhodnocuje na základě individuálníchprvku jeho vzhledu. To se většinou děje jenom podvědomě, asi jako nenáročný

program pracující na pozadí, a mnohdy si to člověk ani neuvědomuje. Zmrd seovšem ani tímhle nechce zdržovat a čím méně individuálních prvku na ostat­ních, tím lépe.

2. Nástroj dominanceNavenek firma podporuje mladé a dynamické, oceňuje tah na branku,samostatnost či dokonce vyzrálou osobnost, ovšem ve skutečnosti hledá bud'další zmrdy nebo submisivní pracovité a inteligentní lidi, kteří se nechají bezkecu okrádat o informace a zásluhy, zatímco budou poctivě kyblíčkem vylévatvodu z prohnilé zmrdí bárky. Kdyby byla zmrdiforma něco pohodového, co sičlověk ani neuvědomuje, tak by to nemělo ten správný efekt, protože z povahyvěci podřídit se lze jen něčemu, kčemu jena počátku alespoň částečná nechuť.

Proto zmrdiforma musí být nepraktická, nepohodlná, hloupá a zbytečně drahá,neboť jen tak si ji budou její nositelé neustále uvědomovat. Rovněž nesmí býtpoužitelná pro volný čas, protože pak by její význam úplně vyšuměl; zmrdifor-

126

Zmrdíformy

ma je výraz podřízenosti firemní kultuře, což by asi těžko mohlo platit, kdyby siv níkaždý trajdal někde po lesích.

3. Pocit důležitosti.

Tady to někomu možná bude smrdět příkrým rozporem s bodem 2, ale to jenna první pohled. Bylo řečeno, že zmrdiforma má svého nositele podřídit firem­ní kultuře, kolektivnímu drilu, na němž parazitují zmrdi. Má odstranit veškeréprojevy individuality už od počátku, neboť jak při cestě k moci v prvníchstadiích zmrdifikace zrnrdům vyhovuje volnost a prostor pro kličky, tak pozískání moci naopak do všech prostor, kterými dříve pronikali, začnou lítbeton,aby jedinou cestou vzhůru zůstal žebřík firemní kultury, jehož ergonomievyhovuje výhradně zrnrdům, Ovšem aby zmrdiforma plně posloužila zmrdímuúčelu, musí ji nosit i zmrdi. Především oni se musí prezentovat jako týmovíhráči a nositelé firemní kultury, kteří jsou s ostatními na jedné lodi a kolemkterých je vždy ta skupina "my". Ovšem zmrd pouze využívá tým pro indi­viduální prospěch, aby později vynikl, aby se odlišil. Zmrdiforma by pak bylaprostředkem, který je v příkrém rozporu s cílem. Proto dostala zmrdiformapodobu a především image, který takový rozpor nejen elegantně překrývá, aledokonce ho využívá ve prospěch zrnrdů To se děje tak, že je zmrdiformaprezentována jako neodmyslltelný znak úspěšného, výkonného a finančně

zajištěného jedince. Vzhledem ktomu, že reklamní amarketingová sféra sloužíjako koryto, kam se slévají zmrdi a jásaví blbové, nebylo příliš těžké zmrdifor­mě takový celospolečenský image vytvořit.

A to dává zrnrdůrn mimo firmu pocit důležitostí a nadřazenosti nad těmi,

kteří zmrdiformu nenosí, neboť jakýkoli vnější znak pozitivní finanční situacenebo vysokého postavení je motorem jejich ega. Tento fakt zcela převyšuje

negativa pramenící z nepraktičnosti a nepoužitelnosti zmrdiformy, neboť

okázalost a příslušnost k společenské třídě je pro zmrdy všemu nadřazená.

(V duchu stejné logiky si pak zmrdi pořizují např. drahá velká auta s vyso­kou spotřebou či pěstují drahé imbecilní koníčky.) Dostáváme geniální kom­binaci, která se líbí akterá vyhovuje pouze zrnrdůrn, zatímco těm, kteří zmrdinejsou, nevyhovuje vůbec, Navíc firemní kultura a s ní související nošenízmrdiforem je sice shora nastolený umělý vopruz, ale vzhledem k tomu, žeje šitý na míru zrnrdůrn, lze předpokládat, že většina zrnrdů pro ni bude mítnáklonnost už v genech. Pro zmrdy je tedy jakýmsi přirozeným obalem, vekterém si někdy až nechutně libují, zatímco pro nezmrdy je přesně tím, cobylo popsáno v bodě 2.

127

Zmrdi, vohnouti a my

o tom, že je vytvoření image zmrdiformy ryze umělá záležitost nemajícís praktickou stránkou věci co dělat, svědčí de facto 100 % veškerých těch

reklam na mladé, úspěšné, zapálené a dravé.V přístupu ke zmrdiformě pak lze odlišit tři základní přístupy:

A) Odmítnutí: Základní podmínkou pro tento případ je prohlédnutí. Tedy jedinecmusí pochopit skutečný účel zmrdiformy. Uněkterých jedincu pak muže nastat ažnenávist ke zmrdiformě a firemní kultuře, ovšem sna firemní kultury a z ní pra­menící jednoty, drilu asnadného způsobu vymezení všech na "nás" a"je" naopaki toto využije ve svuj prospěch, neboť potlačený vztek za současného vědomí, žejej nelze nijak projevit, láme sebevědomí a psychickou odolnost jedince. A dřív

nebo později dotyčného jedince vypudí (tj. něco se udělá samo), což zrnrrům

naprosto vyhovuje. Tím firemní kultura vytváří jakýsi samočisticí proces, kterýzazmrdovanou firmu zbavuje veškerých rebelujících individualit, u kterých jezvýšené riziko, že budou něco umět asoučasně nebudou držet hubu.

B) Nedobrovolná akceptace: V drtivé většině případů se současný postojzaměsmanců zazmrdovaných firem vyvinul do určité fáze akceptace, neboť

dotyční ani neznají původní účel a smysl zmrdiformy, ale moc dobře si uvědo­

mují její existenci a spojitost s přežitím ve firmě, o což přesně zmrdůrn jde.Lapidárně svuj vztah ke zmrdiformě vyjadřují slovy: "To k tomu prostě patří,"

a na konfrontaci pomocí logických otázek žádajících vysvětlení, z jakého důvo­

du ak čemu je to dobré, jen nechápavě zírají. Zmrdiformu nijak zvlášť nemilují,ovšem považují ji za běžný vopruz v životě a podstatou zmrdiformyafiremní kultury se nezabývají. Akceptaci pak usnadňuje veřejný image zmrdi­formy jako oblečení úspěšných avytížených lidí, což sice nezmrdům nedělá takdobře jako zmrcům, ale přeci jen tomuže uněkoho vychýlit ručičku vah směrem

k akceptaci.C) Jásavá adorace: Tento přístup je vlastní zejména zmrdům začátečníkům

nebo latentním zmrdům, kteří sice ještě neprokoukli taje a rafinovanost systé­mu firemní kultury, ale její základní mechanismy mají prostě od přírody v krvi.Brzy pochopí aradostně se ztotožní s tím, že perfektní zmrdiforma v kombinacinapř. s černou bradkou a melírem natuženým do rrrošššťáckého kohoutkanavařená na zmrdí newspeak vytváří pozitivní image, který snadno zakryje fakt,že navrch huj avespod fuj. Kromě zrnrdů se pak může stadium jásavé adoracekrátce mihnout i u nových zaměstnanců, zpravidla čerstvých absolventů, kteří

skutečně všem těm sračkám firemní kultury uvěří. Toto stadium pak u nichvydrží přesně do cnvňe, než přijde první vojeb. Ten je pak rychle katapultuje dostavu B či dokonce A.

128

Zmrdiformy

Odchylka: Zmrdiformy pro chudéExistují odvětví, která se sice nevyhnula zmrdifikaci a následné instalaci

firemní kultury, ale ve které nelze klasickou zmrdiformu použít. Konkrétně

mám na mysli fast foody a možná, že někoho napadne i nějaké další.Vzhledem ktomu, že se nejedná o klasickou restauraci, nelze hovořit o prak­tické nutnosti uniformy, neboť personál poznáte podle toho, že stojí za pul­tem, kam nikdo jiný nemá přístup. Přesto zaměstnanci těchto provozovenvykazují prvky vynucené unifikace, který silně zavání firemní kulturoua zmrdiformováním. (Toto odvětví je jak dělané pro zmrdy. Vzhledem k typupráce nelze očekávat podřízené, kteří by byli nenahraditelní nebo kteří bypráci nadřízeného zmrda rozuměli lépe než on. Tedy nadřízený má k dispozi­ci stádo submisivních zaměstnanců, kteří pro něj nepředstavují žádnoukonkurenci a kteří sitěžko všimnou nějaké levoty. Proto lze vyjádřit domněn­

ku, že vedoucí jakékoli pobočky fast foodu bude s největší pravděpodobnos­

tí zmrd.)

Důvod, proč v tomto odvětví nejsou používány klasické zmrdiformy, je násle­dující: Jak jsme si řekli, klasická zmrdiforma je nepohodlná anepraktická. Protoji vtomto odvětví nelze použít jako prvek nařízené unifikace, neboť zaměstnanec

fast foodu se musí pěkně otáčet a ne si pořád čistit kravatu od majonézy.Rovněž by zmrdiforma v takovém odvětví byla v příkrém rozporu s jejím ima­ge úspěšného a výkonného. Vyobrazení typického zaměstnance McDonaldus bed'ary a vodnatou hlavou, jak se zubí oblečený do zmrdiformy, by shodilouměle udržovanou image jak domeček z karet. Dost na tom, že se ve zmrdifor­mě nekontrolovatelně potulují pouliční prodejci lístků do multikina.

Zmrdiforma tak byla nahrazena relativně neškodným stejnokrojem. Ovšemjak bylo řečeno, zmrdiforma nesmí být pohodová, ale musí neustále připomí­

nat zaměstnanci podřízenost firemní kultuře. Proto je jinak běžný stejnokrojdoplněn ponižujícími ozdobami, ať už velikými plackami s imbecilními nápisypřipíchnutými na kšandách nebo hvězdičkami na vizitkách. Ty hvězdičky opět

odkazují na O-FENSuv postřeh, a sice, že pokud někde existuje bodování,vymyslel ho zmrd.

Zvláštní odchylku pak představuje toto odvětví i v tom, že zmrd nenosí stejnéoblečení jako zbytek týmu. Vyplývá to jednak z výše uvedené odchylky odimage a jednak proto, že tyto fast foody jsou založeny na principu větší

podřízenosti a menší sebeúcty, čemuž se s přihlédnutím k personálnímu sub­strátu nelze divit. Případný odpor je preventivně likvidován firemními pohádkami

129

---_.._-_ ..._-~-

Zmrdi, vohnouti a my

ve stylu amerického snu, které úspěšně nalhávají zaměstnanci, že i když je blbejjak bedna kytu, tak ho po letech šůrování hajzlu a sbírání hvězdiček čeká

povýšení na manažera. Jakoby se leštěním prkýnek probouzela vůdč! osobnostnebo co.

130

Kapitola devatenáctá

Zmrdimítink

Nyní už víme, jak se chovat, oblékat apřepravovat manažersky ateď přijde řada

na zcela konkrétní recept, jak se zviditelnit ve zmrdí megamatrix.Praktický návod, jak uspořádat korektní zmrdimítink.

Představte si, že jste obyčejný slizký firemní zmrd ahodláte se zviditelnit, anižby vás to stálo nějaké nepřiměřené úsilí. Mezi telefonováním s přáteli,

přemýšlením o apllkován' vašeho pohlavního orgánu do různých tělesnýchotvoru vaší sekretářky (pardon, office managerky) a tvorbou nesmyslnýchprezentací můžete uspořádat mítink. Je to zábavné a není to namáhavé, jakotřeba squash. Pomocí mítinku můžete rozptýlit svoji samotu, setkat se s přáteli,

udělat dojem na souzmrdy a totálně otrávit slušné lidi. Je to také užitečné,

protože přitom můžete přesunout svoje úkoly na jiné lidi a zbavit se odpověd­

nosti. Když fokusujeme na kolaterální benefity takového mítinku, je třeba vy­zdvihnout kávu a občerstvení zadarmo. Prostě mítink je praktická alternativak jakékoli práci.Předně potřebujeme účastníky. Ideální počet participantu je 10-15. Při

menším počtu zmrců nebude ukojena vaše touha se exhibovat a při počtu

větším roste riziko, že se tam vloudí nadkritický počet zrnrdobljců a ti ve svéperverznosti celý mítink zvrátí na nějakou provokaci.

Ke správnému mítinku potřebujeme pár rekvizit. Základ všeho je slaldšouSlajdšou vyrobíme v programu PowerPoint. Veškeré jeho verze disponují fea­turami, díky kterým stvoří úchvatnou slaldšou i debil. Hodnota prezentace není

131

Zmrdi, vohnouti a my

dána její informační hustotou, ale velikostí souboru v MB. Velikost správnéprezentace určíme takto:

S = zx (n + h)kde n je počet zmrdu ah je počet hulibrku, z je pak stupeň lokálního zazmrdování

definovaný v kapitole Kravata-test. Např. tedy mítink třinácti zrnrdů

a dvou hulibrku v podmínkách zazmrdování na stupni tři vyžaduje prezentaci vel­kou 3x 15= 45 MB. Jak toho dosáhnout? Na vaší grafické stanici spustíte grafickýsystém paint.exe av něm namalujete patřičný duchaplný obrázek, který uložíte veformátu BMP av kvalitě true color. Ten pak vložíte přes clipboard do prezentace.

Slajdšou musí mít korporejt dyzajn neboli jednotný styl. Pokud není suppor­tován vaší zmrdifiremní zmrdikulturou, jezde několik defaultních návrhu.

t

Výbuch_v_továrně_na_rachejtle.ppt ješablona hýřící barvami. Musíte se snažitpoužít všechny barvy, které se zobrazí po nakliknutí formátovacího tlačítka.

Mechanický_betlém.ppt je zajímavá forma prezentace, ve které se všechnopohybuje. Texty mizí, objevují se, kamsi zanikají a do toho se pohybují ani­mované obrázky.

MS_Matrix.ppl]e syntetické dílo, které v sobě slučuje wordovské dokumenty,excelovské grafy atabulky, hyperlinky na další soubory a jeho základní vlast­nost je, že funguje jen na tom počítači, kde bylo vytvořeno. Nýmandy, kterýmprezentaci pošlete mailem, to totálně rozhodí, protože jim to nefunguje avy jimmůžete nadávat, že mají blbý kompy a neumí zacházet s MS Office, což jeostatně už od stupně dva předpoklad pro uchazeče o zaměstnání od hajzlbábyvýše včetně.

Téměř obligátní je bímr. Bímr je ekvipment, který umožňuje pouštět slajdšou nastěnu přímo z počítače. Teoreticky to jde i bez bímru, ale je to out. Iosepakdělá tak, že se slajdšou vyprintuje na slajdy, a slajdy se přes zpětný projektorpouští na stěnu. Negativem tohoto druhu slaldšou je, že přestanou fungovatanimace, čímž hodnota prezentace kruciálně utrpí. Nerozhýbou se ani tehdy,když celý problém vyeska/ujete k IT manažerovi. Pokud jste taková socka, že sepro off-line prezentování rozhodnete, musíte se sekretářkou vyharmonizovat typfólií a tiskárny, protože jinak se slajdy rozmažou a nebudou optimální.

Defaultní je f1ipčárt. To jetabule s papírovými listy, cosi jako velký blok, afixyněkolika barev. Pro vaši image je lepší, když je flipčárt už částečně počmáraný.

132!lf,,~ L

Zmrdimítink

Opcionální jepojntr. To je laserové ukazovátko, kterým umístíte fokus na keypointy vaší slajdšou. Pokud nemáte tento úmysl, můžete pojntrem svítit nezmr­dům do obličeje. Nebudete pak vypadat jako buzna s baterčičkou, ale jakoTerminátor nebo taková nějaká sračka.

Když tedy máme všechno tohle haraburdí, můžeme prezentovat. Běžná téma­ta lze vyprezentovat rychlostí asi 1 MB za minutu. Sem tam použijeme flipčárt

a namalujeme na něj několik výjevu, jaké jsme naposled viděli na obrázkách,které nohama namalovaly dementní děti při festivalu Mezi ploty.Kromě technických fíčur musíme nastavit optimální tajming. Musíme mít

proto ve fokusu sekundární target, totiž fakt, že mítink musí především otrávit,demotivovat a okrást o čas a nervy slušné lidi, kteří na něj přijdou. Proto jerozumné mítinky pořádat pozdě odpoledne. Když například zorganizujete mítinko půl sedmé večer, nabudou méně bystrá individua dojmu, že máte hrozně mocpráce a že byste to přes den nestihli, a mají pravdu, protože přes den musítetelefonovat s kámošema, domlouvat si soukromé kšefty a surfovat po interne­tu. Optimální délka mítinku je minimálně tři hodiny. To je doba, během které seprázdná sláma nejen stihne dvakrát vymlátit, ale také rozžvýkat, strávita proměnit v leštěný prd. Nic nedejte na poučky, že jakékoli téma lze prodisku­tovat za pul hodiny avzpomeňte sina takovou kapacitu, jakou byla programováředitelka Novy Šmuclerová, která proslula extatickými monologickými mítinkytrvajícími mnoho hodin;

Výsledkem mítinku je kromě exhibice a hemeroidů dokument zvaný protokol.Najděte mezi účastníky mítinku nějakého nahluchlého hulibrka a nechejte hoprotokol sepsat. Bude si připadat důležitě a ušetří vám práci. V protokolu budejistě uvedena řada opatření směřujících k tomu, aby byl prd lesklejší a polívkaza šutráku hustší. Zodpovědnými osobami za taková opatření jsou zásadně

osoby, které na mítinku nejsou. Jen tak je možno zajistit, že příště na mítink při­

jdou azasunou vám samou radostí anální sondu.

Na konci je vhodné požádat účastníky o fídbek, případně dokonce o zpětný fíd­bek. V praxi to znamená, že každý hulibrk a zmrd vyjádří své dojmy a pocityz užitečně stráveného času. Individua, která by snad chtěla projevit kritiku,nemilosrdně setřeme av závěru všem poděkujeme za jejich čas.

133

Zmrdi, vohnouti amy

Tipy a triky

Pozvánky rozešlete autlukem, jak jinak.Mítink je vhodné zahájit představením všech účastníků. Díky sdřnosf něk­

terých exhibozmrdů již jen tato fáze může zabrat třeba hodinu.Nechte sekretářku, tedy front office managerku, udělat nějaké silné kafe apak

sledujte, kdo první zkolabuje. Spolehlivě se tak pozná, kdo má vysoký tlak,nehraje golf a pravidelně zaměňuje fitness centrum za knajpu, tedy kde je slabémísto vašeho týmu.

Pozvěte na mítink nějaké ichtyly. Po většinu mítinku se budou hádat mezisebou o nevýznamných prkotinách a mítink se tak výrazně prodlouží.Čím větší počet participantů, tím menší je šance, že se něco důležitého při

mítinku vyřeší.

Piškoty Opavia s krémovou náplní zmizí zpravidla jako první.Do libovolné části mítinku můžete zakomponovat nějaké imbecilní rituály,

třeba rozcvičku jako na pionýrském táboře před léty, hru na hudební nástrojenebo šukání s gumovou pannou.

Tak to by, kamarádi odborníci bez zkušeností, bylo všechno omítinku. Příště sipovíme něco o mnohem dokonalejším a zhovadilejším zloději času, a to jevorkšop.

Dodatek: Mítink z hlediska zmrdobijce

Mítink jakéhokoli druhu se může proměnit v zajímavé bojiště se zmrdy. Osobněodmítám asi polovinu mítinku, na které mě zmrdi outlookem pozvou, ale tudruhou polovinu beru smrtelně vážně, Důležité je předtím vyhrabat nějaké zmrdíšpinavé prádlo, které by se na ně dalo vytáhnout. Dále využívám protokolyz mítinku minulých. Zpravidla mívám při zmrdiprezentaci starý protokol před

sebou a zmrda neustále upomínám na různé diskrepance. Když počet diskre­pancí přesáhne únosnou mez, dožaduji se ukončení prezentace se slovy, žetohle jsme viděli už minule anemá cenu prodlužovat tuto ztrátu času. Jiná mojeoblíbená taktika je srovnávání číselných údaju uvedených v prezentacis údaji z nějakých oficiálních výkazu a statistik, kdy zpravidla lze najít zásadnírozpory způsobené používáním různých "španělských konstant" na straně

134

Dodatek: Mítink z hlediska zmrdobijce

zmrdstva. vůbec největší potěšení mám ze zmrdiprezentací, kde chybí jakékoliměřitelné veličiny, k mistrovským zrnrdlkouskům tohoto typu patřila například

nedávná prezentace ppm statistiky bez hodnot ppm, při které jsem se na jejímautorovi skutečně sadisticky vyřádil. Zmrdi samozřejmě ví o této mojí obsesia neradi mě na mítinky zvou, je pro ně pohodlnější kuchtit slajdšou někde

v skrytu o samotě. Úkoly a závěry vzešlé z mítinku, na kterých jsem nebyl jáani moji lidé, nepovažuji za závazné a neřídím se jimi, což je druhý faktor,kterým se snažím zahnat mítinkovou kulturu do ilegality a nahradit ji bilaterálnípřímou komunikací, probíhající buď osobně, nebo telefonicky. Podstatná část

neefektivity, kolega BurtonBell by řekl' nuda, nacházející se ve firemníchprostředích, je přivoditelná k instalaci mítinkové kultury na úkor vlastníodpovědnosti a schopnosti komunikovat přirozenou cestou, což jsou shodouokolností dva ze znaku zmrdiodpudivého prostředí. Je proto v zájmu zmrdobij­ného hnutí mítinkovou kulturu přetvořit na těžký underground.

135l ~~~================:===

Kapitola dvacátá

Vorkšopy

Když jsem psalo žroutu času zvaném mítink, zmínil jsem, že existuje ještě dalšílevel. Říká se mu vorkšop.

Workshop je přeloženo volnědo češtiny cosi jako diskuzní dílna. Jeho cílem jezpravidla vyřešit nějaký problém, který jde napříč firemní strukturou a běžné

prostředky dané firemní hierarchií na něj nestačí. Častým předmětem work­shopu za normálních okolností bývá například řešení problému v komunikaci,kdy jedna strana nevědomě neposkytuje druhé dost informací, aby mohly vzá­jemně spolupracovat. Až potud je tedy workshop maximálně chvályhOdnouaktivitou, kde se prostě sejdou všichni, kdo mají k problému co říci, a dohod­nou se, jak v budoucnu spolupracovat lépe. Často se mluví o tzv. brainstormin-gu, česky by se tomu řeklo "dát hlavy dohromady". .

Vorkšop ve zmrdím podání jeprostředek instalace zmrdího vlivu. Zmrdí vorkšopmá zpravidla předem daný cíl - je jím implementace nějaké zmrdoviny doprostředí fungující firmy. Dopředu je daný i jeho výsledek, a to zpravidlabezvýhradné a nadšené přijetí předloženého návrhu všemi deprimovanýmiúčastníky. Účastníci vorkšopu jsou přítomni jen proto, aby odkývali, co se ponich odkývat chce a aby nikdo pak nemohl říkat, že s tím nesouhlasil. Jakosekundární target je pak třeba fokusovat možnost exhibovat se před publikem,přičemž erekce a onanie ega je pro každého zmrda životním posláním.Oskutečné vyřešení nějakých otravných problému či zlepšení ve smyslu veřej-

136

Vorkšopy

ně dostupného blaha zde nejde. Ani omylem. Terciálním a neméně atraktivnímtargetem jsou pak káva, sušenky, chlebíčky, kurvy ve vířivce se šnorchlemi bez, prostě naturální stimuly pořízené za peníze firmy.

Obvyklý průběh zmrdivorkšopu bude popsán dále. Nadpisy jednotlivýchodstavců, jsou-Ii v uvozovkách, jsou citacemi ze skutečného materiálu, kterýpublikuje jedna agentura za účelem propagace své činnosti - tou není pocho­pitelně nic jiného, než uspořádávání workshopu.

"Lektor interaktivně představí zásady a principy"

Při vorkšopu je výjimečnou postavou moderátor. Je tozpravidla propagandistickýpsychozmrd speciálně školený v oboru komunikace a psychologie. Základnímsmyslem moderátorovy hry je udržet zájem publika o problematiku, k čemuž

používá různě záludné metody, počínaje školometským vyvoláváním a konče

vyvoláním nějaké hrůzné kolektivní paranoi typu: když ten problém nevyřešíte,

dostane každý desátý výpověď, jako za Julia Cézara. Moderátor zpravidlazpočátku představí téma, které má vorkšop vyřešit, přičemž je již v tomto bodě

hrubě zmanipuluje. Psychozmrd také během tohoto úvodního kolečka zhrubaroztřídí přítomné podle lidských typu na dravé zmrdy, submisivní hulibrky, línévohnouty a hloubavé icbtyly, což se mu bude hodit v následujícím kroku.

"Účastníci ve skupinkách vytvářejí aplikace přímo do své praxe"

Na základě pokynu moderátora jsou vytvořeny skupinky, které dostanou za úkolzpracovat nějaký úkol. Volba členu skupin nebývá náhodná, skupiny je třeba

definovat tak, aby to vhodně napomohlo účelu celé akce.Skupiny pod dohledem moderátora případně jeho suazrnrdů zpracují svuj

malý projekt. Moderátor a pověření hulibrkové přitom zasahují do jejich činnos­

ti a vhodně je směrují, aby nedošlo na nějaké ošklivé překvapení.

"Skupinky prezentují svá řešení"

Poté, co týmy skončí svoji práci, představí, co udělali. Ostatní zmrdi, kteří tvoří

cosi jako hodnotcí výbor, pak ostrakizují jejich práci podle míry shody s prvot­ním zadáním. Vítězný návrh se musí zcela krýt s vytyčenou "generální linií"nebo být ještě úchylnější. Návrhy, které činí jakýkoli firemní proces transparent­ním a levným, jsou zamítnuty a jejich autoři označeni jako demagogové.

137

Zmrdi, vohnouti amy

"Účastníci hodnotí a vylepšují aplikace"

Jak vidíme ztextu pana Ichtyla, nejen cn, ale i průběh avýsledek je předem dán.Nelze tedy čekat, že by se při takovém vorkšopu zrodilo něco nového akvalita­tivně jiného, než ona primární zmrdovina, která do něj byla na počátku vložena.Vorkšop tuto zmrdovinu pouze posvětil.

Ropap (orig. wrap up)

Na závěr jsou žaludky plné, anální sondy zahřáté na provozní teplotu a sanicebolí od celodenního tlachání. Je třeba rozdat práci. Úkoly zvorkšopu vzešlé sedelegují na nezmrdy. Pokud žádní nepřišli (za podmínek stupně 4 celkempravděpodobný scenář), je třeba úkoly delegovat na osoby, které nejsou osob­ně přítomny.

(Poučka: Úkoly vzešlé z vorkšooů a mítinku, na kterých jsem nebyl osobněúčasten, ignoruji. Stejně tak úkoly, které nemají termín splnění. Jen ojediněle sestane, že by si toho někdo povšiml.)

Fídbek a folouap (orig. follow up)

V úplném závěru vorkšopu zmrdi zpravidla sadisticky vyžadují fídbek, někdy

dokonce i zpětný fídbek, aby od publika slyšeli, jak se ten vorkšop zase povedla že k němu chtějí ještě folouap neboli pokračování. Během fídbeku jim účast­

níci zavádějí vyleštěné anální sondy a vzájemně si gratulují, jak problém dobře

vyřešili. Pokud někdo v této fázi najde ještě odvahu pojmenovat skutečnost

správnými slovy, je zesměšněn, prohlášen za demagoga a dostane zákazvstupu na další vorkšopy, aby byl odpojen od zdroje levného občerstvení.

Kčemu to je dobré:

"Doplnění vědomostí"

Brainstorming je nahrazen brainwashingem. Česky se tomu říká nalejvárna.Díky vorkšopu vezmete na vědomí i věci, které byste jinak odmítli.

Implementace zmrdizměny

138

Vorkšopy

oto hlavně jde. Pokud zmrdi použijí vorkšop jako nástroj k provedení loboto­mie na firemním organismu, je těžko takový akt zvrátit z mocenské roviny,protože to přece rozhodl tým pomocí brejnstormingu amanagement přece ne­bude popírat jeho práci. Výsledek vorkšopu má pak vyšší bonitu než rozhodnutívedoucího a pomáhá tak zrnrdůrn v jejich diverzi při nižších stupních zazrnr­dování.

"Nárůst loajality a spolupráce"

S postupně se zvyšujícím stupněm zazmrdování se úloha vorkšopů mění zezmrdifikační na likvidační, kdy jsou eliminovány pravomoci osob askupin, kterése zmrdí invazi snaží brzdit. Naučíte se spolupracovat se zmrdy a leštit análnísondy. Nárůst "loajality" je mnohdy primárním cílem vorkšopu acelý podnik seorganizuje jen kvůli tomu. Vorkšop se následně zvrhne na kolektivní vzájemnézastrkování análních sond.

Pokud bychom zkusili rozdělit vorkšopy z hlediska účelu, pak zde máme:

1. Zmrdifikační vorkšopyCílem těchto podniků je implementovat nějakou změnu. Scénář změny je, jakjsme si řekli, už dávno, předem znám. Výsledkem tohoto vorkšopu je zpravidlavytvoření nové funkce, tedy pracovního místa pro nějakého zmrda. Tato pozicebývá zpravidla charakterizována jedním ztěchto slov: zastřešovat, koordinovat,(vy)manažovat, (od)reportovat, optimalizovat, supervizovat, (pro-, vy-)komu­nikovávat. Jindy bývá produktem takového snažení nějaký report, ukazatel, for­mulář či tabulka, kterou poté zmrdi požadují vyplňovat avšechny to otravuje.

2. Vorkšopy na rozstřelování trablů

Zde se zpravidla jedná o kolektivní snahu zamaskovat něčí neschopnost pora­dit si i s banálním problémem. Sejde se parta diletantů, kteří o tom ví pokudmožno co nejméně, a provádějí brainstorming tak dlouho, až je prd doopravdylesklý. Pokud přijdete na takovou zádušní seanci v jejím průběhu, začnete hle­dat, kudy vniká do místnosti nervový plyn. Předtím zdrženliví účastníci vyheco­vaní moderátorem a s hypertenzí vyvolanou nadměrnou konzumací zdarmaposkytované kávy zpravidla propadnou běsnění podobnému obřadům sektyÓm šinrikjó a vymýšlejí fantastická řešení, která by jinak byla důvodem

k ambulantnímu přeléčení na psychiatrii.

139

Zmrdi, vohnouti a my

3. Týmbildingové vorkšopyCílem je vyvolat dojem, že zmrd, nezmrd, všichni jsme jeden tým. S de­mokracií či snad dokonce anarchií to ale nemá nic společného, moderátor vždyvčas důrazně účastníkům připomene, kdo je tady manažer a kdo jen otrok.Zpravidla se spustí tehdy, upadne-Ii popularita managementu na úroveň

oblíbenosti Zdeňka Škromacha.Zhlediska technického provedení rozlišujeme tyto vorkšopy:

Kofí&kůkíz

Kofí&kůkíz vorkšop připomíná volbu papeže. Účastníci se zavřou do kancelářeatam mlátí tak dlouho prázdnou slámu, až mrtvý kuň vyhraje Velkou pardubic­kou. KK vorkšop je nejméně namáhavý, v podstatě trvá tak dlouho, dokud ne­jsou snědeny sušenky avypita káva. Pak se účastníci neškodně rozejdou najítjiné zdroje.

Externí vorkšopPřipomíná kofí&kukíz vorkšop, v tomto případě jsou kafe asušenky servíroványv prostředí mimo podnik. Zpravidla se jedná o nějaký hotel. Odpoledne avečer

následuje kulturní program přiměřený úchylnosti účastníků. Většinou to skončí

v baru, kde se účasmícl za podnikové peníze vylejou, což má na průběh dalšíhoprogramu nepochybně negativní vliv. Zapáchající, potácející se, zívající ausína­jící individua se značnou hladinou zbytkového alkoholu nejsou totiž zpravidlaschopna týmové práce. Jak muže někdo očekávat tah na branku od managera,který má problém se trefit mezi futra? Některým dělá problém nejen fokusovatna kruciální benefity, ale fokusovat i na předměty vzdálenější než tři metry. Jinínejsou s to se soustředit, protože je sužují existenciální otázky typu "Vykropiljsem v noci té junior front office managerce hrobku nebo jsem ho vytáhl včas?"a jejich aktivita při prezentování vykomunikovaných aplikacLje mizivá a ne­přesvědčivá, připomínající nevojenské vystupování feldkuráta Katze. V- konfe­renční místnosti je zakrátko smrad jak v sudu. Žvýkačky se při takovýchakcích stávají strategickou komoditou. Pokud máte volnou krabičku tiktakua dáte ji do oběhu mezi správné osoby, můžete očekávat výrazný postup vefiremní hierarchii.

Sem tam se organizace vorkšopu zmocní nějaká skupina fundamentalistic­kých abstinentu, ortodoxních sportovců nebo jiných deviantu, kteří místoosvědčené pařby volí výlety za památkami, sportovní soutěže nebo vycházkyse zmrdy do přírody. Zatímco alkoholických večírku lze výhodně použít ke kom-

140

'------------~l

Vorkšopy

promitaci zrnrdů, zvláště v okamžiku, kdy jim selžou hygienické návyky nebosexuální zábrany, podobné aktivity vás zcela otráví.

Auldór ývencJsou obzvláště zběsilou a zhovadilou zábavou, spadající především do oblastitýmbildingu. Teoretická část vorkšopu ustupuje do pozadí, účastníci pobývajíse zmrdy ve volné přírodě a v drsných podmínkách nějaké turisticky atraktivníoblasti si vzájemně pomocí jednoduchých cvičení dokazují, že jeden bez druhéhoa zejména všichni bez zmrců vůbec nedovedou existovat. Psychomoderátoruvede účastníky do stavu popsaného v knize Den Trifidu ati sinavzájem pomáha­jí překonat na laně nebo pomocí narychlo zhotovené ženijní techniky potok, kterýby jinak překročil artritický senior suchou nohou. Skupina frustrovaných zálesákuamatéru tak blbne někde po lese, místo co by šla do práce avěnovala se svýmzákazníkum.

Co stímJakkoli nás moderátor sere, neníto on, kdo za vorkšop muže. Pokud trváte nazúčtování s moderátorem, můžete se pustit do privátní akce popsané v lidovéslovesnosti spojením "dát někomu deku". Sfaktem, že do vaší firmy byla vne­sena vorkšopová kultura, on však nerná nic společného.

Příčinou vorkšopové kultury je lidská pohodlnost asvalování odpovědnosti odsebe. V zazmrdovaných firmách se nikomu zpravidla nechce říct "uděláme totakhle", protože co kdyby to nevyšlo? Proto je lepší, když rozhoduje nějaký

anonymní vorkšop. Jindy zase vedení spustí vorkšopovou mánii, protože samonedovede vlastní lidi přimět k tomu, aby uvedli v život nějakou změnu. Příčinou

je pak nepřesvědčivost, necůvěrvhodnost apřizdisráčství vedoucích pracovníku.Někdy se vorkšopy obracejí vysloveně proti vedení firmy. Pokud totiž nějaké

rozhodnutí kolektivně vznikne na vorkšopu, nenacházejí vedoucí pracovnícidostatek síly, odvahy a autokracie takové rozhodnutí negovat, i když vědí, že jezcela zhovadilé. Rozhodnutí kolektivního orgánu složeného z pltornců má pakvětší bonitu než rozhodnutí vedení.

Osobně aplikuji při vorkšopech následující dotazník:

1. Obsahuje pozvánka na vorkšop agendu, tzn. program akce?ANO: OK.NE: Odmítnout.

141

Zmrdi, vohnouti amy

2. Je efekt vorkšopu měřitelný nějakou veličinou? Je tato veličina stanovena?ANO: OK.NE: Na něčem, co nemá měřitelný efekt, se nemusím podílet.

3. Převyšuje předpokládaný efekt vorkšopu náklady na něj samotný? Například

čtyřhodinová spiritistická seance při vyvolávání ducha mrtvého koně, na kterése účastní deset pracovníku s platem 200,- Kč na hodinu, představuje náklady8.000,- Kč, ato nepočítám kafe akukíz.ANO: OK.NE: Nejsme sociálka. Jsme komerční organizace aděláme jen to, co se vyplatí.

4. Je stanoven cll, kterého se má dosáhnout? Jsou změny, které se majívyvorkšopovat, měřitelné nějakým ukazatelem?ANO: OK.NE: Proč tu vlastně sedíme?

5. Jsou zde přítomní správní lidé? Mají dostatek pravomocí zavádět nějakou

změnu nebo zlepšení? Maj(pravomoc opatřit na to peníze?ANO: OK.NE: Ztráta času.'

6. Jsou přítomní lidé kompetentní? Nejedná se o nějaké přežvýkavce?

ANO: OK.NE: Tímto tématem se dlouho zabýval pan X. Y. Prosím tedy, aby se dnešníter­mín zrušil anaplánoval nový, kde pan X.V bude přítomen.

7. Byl v minulosti nějaký vorkšop na podobné téma? Je takové téma řešitelné

bilaterální komunikací nebo příkazem?

NE: OK, je to nové téma.ANO: Když se posledně tímto způsobem nic nevyřešilo, co od toho čekáme

dnes? Proč se ti dva spolu prostě nedomluví?

8. Je vorkšop naplánovaný na nějakou rozumnou dobu? Není na něj

naplánováno přl1iš mnoho času?

ANO: OK.NE: Obávám se, pane Zmrde, že sedmá hodina večerní není právě ideální časna to, abyste po účastnících chtěl nějaký brainstorming. Já sice rozumím, že

142

-------------__1

Vorkšopy

se potřebujete exhibovat před vašimi nadřízenými a vynahradit jim ten čas,

který jste dopoledne prosurfoval po internetu, ale osobně se této hry neúčast­

ním, protože jsem v práci jižjedenáctou hodinu apo celou tuto dobu jsem dělal

to, za co mě tu platí. Dnešní vorkšop tedy opouštím a mimo to se domnívám,že čtyři hodiny času jsou příliš na tak nicotné téma.

Vorkšopy představují při možném množství svých variant téma, které jezatěžko

vyčerpat. Jejich plošné prolínání do firemního organismu svědčí o postupnémupadání pracovní kultury, kdy již nefungují základní principy, jako principnadřízenosti a podřízenosti, odpovědnost nebo vzájemná komunikace.Vorkšopománie představuje jakýsi service pack, který má zalepit neduhy tam či

onde, ale ve skutečnosti se tím jen zakrývá problém základní: infiltrace zmrdy,kteří vyhryzávají firmu a šíří kolem sebe chaos, rozvrat a demotivaci. Protozmrda bij a vorkšopy fuckuj!

143

Kapitola dvacátá první

Vohnouti

Když jsem před drahnou dobou vytvářel první stať ozmrdech, napadlo mne, žekromě nich existuje ještě živočišný druh pracovně nazývaný vohnout. Někdy

jim také s kolegy a kama~ády říkáme hujeři nebo houmři, ale osobně mámraději slovo vohnout.

Zatímco na dvojvrcholu zmrdovy pyramidy štěstí stojí úspěch a dominance,pro vohnouta má hlavní význam jeho vlastní pohodlí. Zatímco zmrd proplouváživotem s cílem býtco nejdřív big boss a top man, udávat příkazy amít koženékřeslo a mobilní telefon, každý ráno seřvat podřízené a večer mlátit golfovouholí do krtinců, nemají pro vohnouta uvedené atributy žádnou cenu. Nelze toovšem chápat tak, že by vohnouti byli přírodní muži (a ženy) bez mocenskýchambicí, pro které je důležité dělat svoji práci bez ohledu na její prestiž.;... což bybylo jistě chvályhodné - ale je za tím prostě a jenom vohnoutova lenost a ne­ochota. Vohnout prostě nehne prstem, dělá zásadně jen to, co musí.

Hlavní je mít klid, pohodu atabáček.

Zmrdi bývají inteligentní, pouze trpí nedostatkem empatie. Vohnouti bývají,pokud jde o rozumové schopnosti, průměrní až podprůměrní. Mnozí to o sobě

vía smířili se s tím, že nic jiného než vlastní klid zařídit nedokážou. To jsou tak­zvaní pasivní vohnouti. Na druhé straně aktivní vohnout trpí představou, že jegeniální, ale společnost brání tomu, aby jeho genialita vyšla najevo. Hlavně

onich budou následující řádky. Vohnouti to málokdy někam dotáhnou, většinou

se spokojí s nenáročným průměrně placeným zaměstnáním.

144

Vohnouti

Pokud si chcete vybavit vohnouta, vzpomeňte si na Lukáše Vaculíka aSagvanaTofiho ze série filmů typu Vítr v kapse. Vněm podaný obraz dvou vohnoutů lem­plujících se v jakémsi absurdním podniku byl mimořádně povedený.

Homer Simpson je klasický vohnout.

Ale teď již k typickým znakům chování vohnoutů. V dnešní vysoce organizo­vané společnosti je bohužel nutná kooperace ve smyslu vytváření společného

dna. Naprostá většina soudobých výdobytků ať již na poli materiálním nebo vesmyslu společenských procesů je osamoceným člověkem nerealizovatelná,i kdyby se bůhvíjak snažil. Doba vyžaduje, aby se nás vždy několik spojilo,například v rámci institucí zvaných podnikání, vzdělávání nebo pracovní poměr.Pokud se nemají instituce afirmy proměnit v židovskou školku, je tam zapotře­

bí dodržovat určitou disciplinu, ale také od zaběhaných schérnatů odbočit,

pokud teče do bot, problémy kompenzovat zvýšeným osobním nasazením.Pokud se tedy do toho nevetře vohnout. Vohnout totiž nezná společné cíle aznájen své zájmy. Můžete být v jakýchkoli sračkách, ale vohnout vám nepornůže,

protože by přišel domů o hodinu později. Vohnout ošidí svoji práci, aby muzbylo deset minut na kouření a tlachání o hovně s dalšími vohnouty. Vohnoutaktivně vyhledává slabiny v systému s cílem najít, jak se zašívat aflákat. Rájempro vohnouta jsou velké firmy atovárny, státní úřady a policie, kde dobře bujívohnoutismus. Je to nakonec logické, protože v malé firmě, kde máte šéfa přes

stůl, je každý vohnout rychle odhalen avykopnut, zatímco v továrně s tisícemzaměstnanců může proplouvat mnoho let bez povšimnutí, stačí, když bude mítsprávně orazítkovanou píchačku. Na latentní riziko, že v důsledku vohnoutskýchleváren a švindlů ztratí jejich zaměstnavatel zakázky, mají krásnou výmluvu:"Jak my, malí vohnouti, můžeme způsobit, že od nás nikdo už nic nechcekoupit? To museli zmrvit ti nahoře!" Okolo vohnoutů někdy vznikají často

začarované kruhy, protože vohnout se nikdy necítí za nic zodpovědný. Vohnoutzná velmi dobře svoje práva, ale absolutně rezignuje na své povinnosti. Řadavohnoutů bývá odborníky samouky v oblasti obojího práva. Díky neprůhlednos­

ti současných zákonů najde vohnout v legislativě vždy důvod k tomu, abynemusel vůbec nic dělat.

Jinak řečeno: Vohnout nevidí přes svůj strom společný les. Nemyslí dopředu,nemyslí na druhé, někdy se zdá, že nemyslí vůbec. Má na zřeteli jen svojepohodlí, jídlo, zábavu a spánek.

145

Zmrdi, vohnouti a my

Znáte to. Černej jezdec jede tmou. Cyklista na neosvětleném kole jedoucív noci po setmělé silnici a orientující se instinkty nočního ptáka je bezesporuvohnout. Uvažuje asi takhle: Proč já bych se víc namáhal a roztáčel dynamo,případně vybíjel baterky, když mne snadno uvidí jiní? Vohnout v tomto případě

přenesl elegantně svoji povinnost být viděn na někoho jiného s povinnostívidět.

Zajímavý je vztah vohnoutů ke je'jich nadřízeným. Pro vohnouta, tím spíšaktivního, je šéf něčím, co úplně náhodou přišlo ke svému nadřízenému

postavení, ale jinak je to ze zásady úplný pitomec. Vohnouti často prezentujísvojí profesionální realitu tak, že oni dělají co můžou, ale ten nahoře to vždyzmrví. Analyzoval jsem tento jev a dospěl k názoru, že to někdy bývá pravda,ale pozadí je jiné: Vohnouti podstrkují falešné údaje do mechanismů, kterémají zajistit nadřízeným podklady pro rozhodování, ve snaze zajistit nebopřikrýt svoji flákárnu. Tyto informační prameny pak poskytují pokřivený obrazskutečnosti, na základě něhož vedení vydává komické od reality odtrženépokyny k velkému pobavení vonnoutů rozebírajících, jak jsou "ti nahoře" pi­tomí. V uvedeném jevu spatřuji jednu z nejnebezpečnějších vohnoutíchdiverzí.

Aktivní vohnout vidí blbce úplně všude. Tak můžeme vohnouty slyšet, jak skvěle

by to dopadlo, kdyby byli ve vládě, v parlamentu, kdyby byli trenéry Spartynebo Slávie, kdyby byli Bruckner nebo George Bush. Uvedené řeči se často

vedou u piva. Pivo je zřejmě pro vohnouta něčím, čím je pro autobaterii elek­trolyt. Když není, je vybitý, když je ho dost, srší myšlenkami. Klasická situacenastává, když vohnout sedí u televizoru, v ruce třímá flašku piva, čumí na fot­bal a radí fotbalistům, jak mají hrát, přičemž je zasýpá nadávkami, že hrajou jakponocný. V podobě "Staropramen extraligy" lze spatřovat první multiproduktpro vohnouty. Nalévání se pivem a tlachání o banálních problémech přivádí

vohnouty k rozvíjení mistrovství ve vohnoutismu. Jde to tak daleko, že pokudje do vohnoutího kolektivu zasazen slušný pracovitý člověk, dokážou z něj velmirychle vyrobit dalšího vohnouta. Dělají totak, že do něj založí vohnoutí embryo,podobně jako to dělal Scottův vetřelec. Embryo má podobu informace: Ty setady dřeš avyděláváš stejně jako my, tak se na to vybodni a pojď to ošidit. Noa po nějaké inkubační době, většinou těsně po výplatním termínu, se vylíhnedalší vohnout.

146

"""""--------------__1.

Vohnouti

Nejčastější věty vohnoutů:

- Kde je napsáno, že jsem to měl udělat?

- Já myslel, že to udělá on.- Ať si to dělá sám, když má takové] plat.- Tenhle měsíc mám už tři hodiny přesčasu.

- To bych se nedostal na svačinu.

- Vykašli se na něj, on zabrzdí.- Skončíme o pul hodiny dřív azajdeme si na jedno.- Za to můžou ti nahoře.- To je dobrý, na to stejně nikdo nekouká.- To udělal počítač.

- Při mým platu nemohou ani lepší práci chtít.- Já měl vždycky šéfa idiota.- Kdybych byl na jeho místě, tak bych to určitě dělal líp.- Vykašli se na to, co z toho máš?

Zatím to vypadá, že vohnouf jsoupouze muži. Není to docela pravda. Vohnoutženského pohlaví bývá často nazýván slepice. Díky tomu, že jsem jeden čas

pracoval ve zdravotnictví, měl jsem možnost zabývat se celé dny tímtofenoménem. Prioritou vohnoutice-slepice je dobře se vdát, nejlépe za milionáře,

bydlet ve vile, jezdit vlastním autem na nákupy se zlatou VISA kartou a okupo­vat bidélka v módních akosmetických salonech. Právě popsané činnosti, kterése dají shrnout pod "nic nedělat", mne utvrdily v názoru, že slepice je jen lépekarosovaný vohnout. Drtivá většina zkoumaných slepic nakonec vytyčených

cílu nedosáhne: místo milionáře se většinou objeví nějaký vidlák, který bydlív bytovce a jezdí škodovkou stovkou, ale ve správný okamžik rezignoval naopatření k plánování početí. Priority slepice se pak postupně vyvíjejí podle toho­to schématu: děťátko, mateřská, dovolená, deťátko, mateřská, dovolená,nenáročné zaměstnání (mám přece dvě děti!), naši mladý, vnoučátko,

vnoučátko, důchod,

Nejhorší na tom je, že vohnout je velmi čilý, pokud jde o vymýšlení nějaké le­várny, která mu umožní se ulejt nebo hodit svoji práci na někoho jiného, ale jinakje absolutně tupej. Tato skutečnost dala vzniknout dvěma tenornénům; kultuře

a politice pro vohnouty. Kultury pro vohnouty máme kolem sebe víc než dostv podobě tzv. teplákové zábavy. Typický zábavný pořad pro vohnouty vypadátakto: Entertainer před publikem, leje z něho pot a plká nesmysly, je jedno jaké,ale pořád. Nejčastěji si dělá srandu ztoho, že je sám blbec. Po ukončení útrpné

147

Zmrdi, vohnouti a my

show přijde zpěvačka, která je "stálice" už asi padesát let a nazpívala už tolikhitu, kolik má plastických operací, pak se objeví zase náš bavič azačne třeba

lézt po čtyřech a štěkat. A tak pořád dál a dál, důležité je, aby show neobsa­hovala žádné inovační prvky, které by mohly diváka stresovat. vohnoufům sevychází vstříc i v hudbě: díky jejich zájmu žije podstatná část takzvané české

popmusic a komunistický underground kolem Michala Davida, a nakonecdíky ženám-vohnouticím přežívají stáda autorek babských románu a jinéhoškváru. Vohnouti mají i svoje tiskové orgány: v současné době jsou to dvabarevné deníky s pětipísmennými názvy atitulky většími než text, na který sevztahují.

Vohnoutská politika se vyznačuje nejčastěji tím, že slíbí něco zadarmo.Například nějaké přídavky. Vohnouta nenapadne, že aby stát mohl rozdávat, takže musí napřed někde (= někomu!) vzít. Vohnout má rád, když se vládarozhodne posilovat přerozdělovací prvky, protože z toho kouká něco beznámahy. Například komunistická vláda se zcela orientovala na vohnouta jakostavební kámen společnosn, protože správně tušila, že pokud se jim povedei zbytek obyvatelstva konvertovat na vohnouty, mají vyhráno amohou tu zůstat

tisíc let. Vohnoutovi je totiž všechno úplně ukradený a pojmy jako demokraciea svoboda slova nemají pro vohnouta prioritu. Vohnout zásadně není proti po­tlačení lidských práv tu či támhle, protože to pro něj není důležité - to covohnout potřebuje, pivo, fotbal a flákat se - mu zajistí jakýkoli režim. Pokud jevláda pod veřejnou kontrolou vohnoutů, je to jako by nebyla pod kontrolouvůbec, Vohnout je dobrý občan: poslouchá, platí a neptá se nač, dává a nicnechce, žije v tom, že "ty nahoře" vždy nějak rozhodnou a to nějak budesprávně. Pro komunistu nebo sociálního demokrata je to hotový poklad.Dovoluji si tvrdit, že pokud se vláda minulá orientovala na zmrda, ta dnešní siza svuj archetyp občana zvolila vohnouta. Nakonec, geniální politický programdaný souslovím "chléb a hry" je důkazem historicky hlubokých kořenu

vohnoutismu.

Jak vyzrát na vohnouta? Často se říká, že problém vohnoutů je problém moti­vace - i vohnouti to tak podávají. Říkám ne! Mužete dát vohnoutovi Co chcete,stejně z něj bude jen větší vohnout, ještě se vám bude posmívat, že mu dávátevíc peněz a on vás pořád dál ojebává. Na vohnouta platí jen důslednost. Pokudodhalíte nějakou vohnoutovinu, jetřeba ji okamžitě s použitím všech prostřed­

ku dovodit ke konkrétnímu vohnoutovi aTRESTAT! Vohnout musí být potrestán,

148

Vohnouti

vohnout recidivista vyhozen z práce, což má pozitivní vliv na ostatní vohnouty,kteří začnou sekat na nějakou dobu dobrotu. Jako krizový vidím moment, kdyje do kolektivu slušných pracovitých lidí vsazen vohnout a provede prvnílumpárnu, za kterou není potrestán. Tím jsou ti slušní většinou deprimovániačasem se z nich stanou rovněž vohnouti. Pokud není podnikový organismusv tomto okamžiku léčen represí, nastává neodvratitelná infekce vohnouty,rozvrat akonec. Vohnout, pokud není neustále napravován, se muže přerodit naksindla, což je označení pro asociálního vohnouta (krade, podvádí, lže).

Na závěr varování kolem jedné nedokumentované funkce vohnouta. Vohnoutbývá někdy schopen i poměrně komplexních společensko-historických úvah.Začínají slovy: "Jo za..., to býval pořádek!" Místo tří teček doplňte jménaParoubek, Husák, Gottwald či Hitler. Touha vohnoutů po nějakém imaginárnímpořádku je skoro tak velká, jako bordel, který kolem sebe dělají. Toho se pocho­pitelně vždy rád chopí nějaký zmrd, který vohnoutům nabídne ten jejich pořádek

ajako bonus vládu pevné ruky se vším, co k tomu patří.

149

Kapitola dvacátá druhá

Out to Get Me

Omlouvám se, že jsem si od skupiny Clawfinger půjčil název jejich hitu.Závažnost situace si to vynutila. Mám totiž dojem, že mě chtějí vohnoutizprovodit ze světa.

Nevím, čím jsem na sebe přivolal takové neštěstí. Možná za to může mojepovolání industriálního vohnoutobijce, možná články, které jsem o nich napsal,možná jim to natídil Plnouparouback. Fakt je, že frekvence i intenzita útoků

roste a jánevím, co bude následovat.Začalo to tím, že mě taverbež socialistická chtěla nechat zmrznout. Naštěstí,

jak už to uvohnoutů bývá, to udělali špatně. Zvolili špatný timing, protože se tostalo v srpnu. Koupil jsem nový kotel ústředního topení značky Dakon. Zvolenýtyp byl na trhu teprve pár týdnů a stál skoro padesát litrů, čekal jsem tedy, žese po jeho instalaci okamžitě rozbuší slibované hřejivé srdce domova. Místotoho se kotelní novorozenec pomočil. Spoje mezi čerpadlem atrubkami kněmuvedoucími netěsnily, a to dost hrubě. Kdybychom včas nezavřeli kohouty,vytekla by veškerá voda zokruhu. Personál odborné firmy provádějící instalacibyl z toho u vytržení, tak velkou netěsnost u nového kotle prý ještě neviděli

a začali shánět pomoc všude možně. Zavolal jsem přímo do Dakonu, byl jsempřepojen na servisního technika a ten mi, aniž bych mu závadu musel nějak

detailně popisovat, poradil, abych opatřil dva O-kroužky 24 x 3 a nahradil jimity stávající. Učinili jsme tak s přivolaným technikem instalatérské firmya následně zjistili, že původně osazené kroužky byly asi tak 22 x 2,5, takže těs­

nit skutečně nemohly. Řeknete si, malé nedopatření, ale játovidím jinak. Dakonnení dňna vyrábějící ptačí budky, je to továrna produkující sériově topná

150

Gut to Get Me

zařízení. Že by měli chybu ve výrobní dokumentaci a špatné kroužky osazo­vali kvůli chybě ve fázi vývoje, považuji za skoro nemyslitelné, protože spojs O-kroužkem je v technické praxi často používaný a standardizovaný.Myslím si, že to bylo takhle:

Vohnout Franta (montuje kotle): "Kurva, došly mi kroužky. Teď, kurva, kdyžskoro padla vole."Vohnout Pepa (montuje bojlery vedle Franty): "Kurva vole a co má be]t?"Franta: .No vole kurva musím jít do skladu a dyž se vrátím za deset minuts kroužkama vole tak nebudu moct skončit dřív a vykouřit jednu Petrovu trubi­ci vole ne!"Pepa: "Tak si vole vem tady ty moje kroužky vole dyť sou taky černý a já jichmám dost!"Franta: .No jo to vony jo ale sou ňáký menší!"Pepa: .No na to ser aspoň budou nafest vole!"

Když vohnoutům jejich pokus nevyšel, zkusili mě otrávit. Využili toho, že jsemměl chuť na jogurt a koupil si v Jednom obchodě, co je tam všechno levně

aprošlý, velkej jogurt v kelímku, do kterého by se daly odkládat deštníky. Stalose tak v září, v pátek a-asi deset minut před zavřením obchodu. Ztoho můžete

usuzovat, jakou chuť jsem na mléčný výrobek měl, protože jsem kvůli němu

riskoval ránu mokrým hadrem přes držku. Co se do Čech vrátil demokratickýsocialismus, nevyplácí se chodit do obchodů později než půl hodiny před ofi­ciálním koncem pracovní doby. Ale OK. Ukořistil jsem jogurt, ale toto dobro­družství mě tak vyčerpalo, že jsem ho už ten den nesnědl. Sáhl jsem po něm

až druhý den brzy ráno k snídani. Otevřel jsem jogurt amálem padnul smrady.Byl už ňákej jetej, jako by do kelímku někdo nablil včetně těch senzačních

velkých kousků ovoce. Pohledem na datum spotřeby jsem spočetl, že k datuzakoupení byl výrobek už týden prošlý. Nejdříve jsem se posilnil gumovýmirohlíky a kakaem, usedl do vozu a vydal se přímo na místo činu. Celkem bezproblému jsem našel další prošlý jogurt téhož druhu a přibližně stejného stáří.

Byl už trochu nafouklej, jak se z něj ta mikrokultura drala ven. S biologickoubombou v ruce jsem vyhledal vedoucí azkusil bejt hustej, ale s tou dámou toani nehlo. To, že je zde nespokojený zákazník, na ni udělalo naprosto nulovýdojem. Jediné, co pravila, bylo: "Aha! Dejte to sem!", ale znělo to spíš jako "Cotrojčíš, debile, když se ti to nelíbí, tak to nekupui, stejně si ho dřív nebo pozdějc

někdo koupí". Napřáhl jsem ruku s jogurtem směrem k ní, ale v posledním

151

Zmrdi, vohnouti amy

okamžiku mě osvítil duch svate] Došlo mi, že další zákaznicí pro tento jogurtmuže být nějaká poloslepa babička, která na něj celý týden šetřila. Vší siloujsem mrštil kelímkem ozem, ten se rozprskl všude možně (vč. mých bot) a při­

bible jsem prohlásil: "Jéééé, ono mi tovypadlo!" aještě jsem ironicky dodal, žeje mi to moc líto. Cestou z obchodu jsem jen zaslechl cosi jako "Úklidk výkupu lahví, úklid k výkupu lahví!" Nicméně se jednalo o druhý pokusvohnoutí teroristické sebranky, jak mi zkrátit život.

Když vohnouti zjistili, že otrávení ani vymrznutí nepomáhá, zkusili to přes auto.Musel jsem vyměnit brzdové destičky ve svém voze Favorit. S předchozími

jsem to auto koupil a ujel na nich kolem 40.000 km, přičemž byly vystavenynepřniš vybíravému zacházení. Koupil jsem destičky tuzemské výroby, jme­novitě značky Ferodo a pln hrdosti na tuzemský produkt je nainstaloval. Mojeradost trvala pouze krátce, asi dva měsíce. Pak se začalo projevovat, že brzdyjaksi vibrují a nebrzdí souměrně. Přisuzoval jsem to kotoučům, které už takyměly dost, takže jsem koupil náhradní a jal se je měnit. Přitom se ale ukázalo,že kotouče jsou v tom nevinně. Destičky značky Ferodo se totiž rozpadly, jme­novitě třecí část se oddělila od základové a pohybovala se v podstatě volně

v brzdiči. Jednoznačně se jednalo o výrobní chybu, protože cosi jako nýty, tj.termická spcienítřecího materiálu s podkladem, byla málo hluboká aze základ­ního materiálu se jednoduše vytrhla. Zakoupil jsem destičky jiné - pro jistotuvyrobené firmou Lucas - které nejen že se dosud nerozpadly, ale dokonce lépebrzdí. Za normálních okolností bych čekal, že se výrobce Federal Mogul pokusídostat vadnou šarži nějak z oběhu. Když se nejedná o aftermarket produkt, aleoprvovýbavu, svolávají se kvuli problému s bezpečnostně relevantním dílemauta z provozu, ale protože jsem o žádném pokusu ohraničit vadu od FederalMogul neslyšel, mám za to, že se jednalo o speciálně připravené diverzantskédestičky určené pouze pro muj vuz.

Tak tohle vohnoutům taky nevyšlo.Další pokus o atentát následoval asi před týdnem, dvěma. Frčel jsem cor­

dobou od přítelkyně po rovném a přehledném úseku v ČB v místech zvanýchU Hvízdala. Protože je úsek rovný a přehledný, je tam rychlost snížena na 40kmih, aby tam bylo možno prudit s radarem. Tentokrát jsem si z toho nicnedělal, protože bylo pul jedenácté večer a jak známo, potkat policii s radaremv noci je asi stejně pravděpodobné jako spatřit netopýra opalujícího si blanitákřídla na poledním slunci. Ne každý to tak chápal, například řidič jedoucí přede

152

Gut to Get Me

mnou, který na předepsané rychlosti trval. Jel jsem asi sedmdesát a tak jsemse ho jal předjíždět. V protisměru nic nejelo, tedy nic, co by bylo vidět. Kdyžjsem se dostal na úroveň předjížděného vozu, došlo mi, jak velkého omylu jsemse dopustil při hodnocení situace v protisměru. Hnala se totiž proti mně

škodovka bez světel. Pokusil jsem se zarazit brzdový pedál do podlahy azařadil

se za předjížděné vozidlo. Původně jsem měl za to, že řidič škodovky, lze-Ii takto prase titulovat, světla omylem nezapnul, protože vozovka byla souvislea dostatečně osvětlena pouličními lampami, takže necítil potřebu. Při pohledudo zrcátka jsem však shledal, že zadní svítilny konstanty vohnoutího autosalonuzáří do tmy a polilo mě horko. Právě jsem přežil další vohnoutí atentát, k jehožúčelu si vohnouti vybrali sebevražedného atentátníka ve speciálně upravenémautě s vypínacími předními světly! Nikdo jinej než vohnout přece namůže vyjetdo provozu s autem, které nesvítí!

Asi nemusím dodávat, že mi lepilo. Co se však stalo dnes ráno, to už nemáobdoby. Byl to naprosto nejpromyšlenější a nejdokonalejší pokus o anihilacimojí osoby. Odehrál se opět v autě. Jel jsem v levém pruhu vedle černého

Mercedesu ML270. Blížili jsme se oba nevelkou rychlostí k přechodu pro chod­ce. Situaci za sebou jsem příliš nesledoval a i kdyby, tak by mi to nebylo nicplatný. Asi se shodneme, že Městská policie převzala funkci ozbrojené pěsti

vohnoutstva namísto Lidových milicí. A jeden příslušník tohoto sboru debilustál u přechodu azrovna jako na potvoru se rozhodl svým tělem zaštítit chod­ce, kteří hodlali těžit z virtuální ale přesto absolutní přednosti. Těžký Mercedeszabrzdil, jako by měl přistávací hák, ačkoli ryze prakticky vzato ještě mohl pro­jet. Potvrdil tak moji domněnku, že majitelé skutečně luxusních a drahých autuž spolu se svým životním stylem převzali i myšlení občanu civilizovaných zemíabezohlednou prasáckou jízdu provozují toliko primitivové amajitelé zrnrdivozů

fmetle fkombíku ftédéíčku na lýzink. Nicméně tento poznatek mě nezbavil nut­nosti zastavit favorita na velmi krátkém úseku, nechtěl-Ii jsem ovšem porazitměstského lamprcajta. Docela se mi to podařilo, především asi díky vy­měněným destičkám. Pocit uspokojení z dobře zvládnuté kritické situace vy­střídal pocit, jako by mě někdo vzal holí přes záda. Už se mi to stalo víckráta věděl jsem, o co jde. Někdo do mě nakouřil. Vylezl jsem z favorita venashledal, že se na kouli tažného zařízení napíchla Schade 105L ve futuristickéfaceliftové verzi M. Facelift byl poněkud zvýrazněn zabořením koule méhotažného zařízení skrz nárazník do chladičové stěny, což dodávalo designu před­

ku škodovky dynamický a neotřelý nádech. Jak se favorit při prudkém brzdění

153

Zmrdi, vohnouti a my

zhoupl dopředu, dostala se koule nahoru a výsledky tomu odpovídaly. Páravalící se z chladiče evokovala vzpomínku na železniční neštěstí v Stéblovév šedesátých letech. Favorit nedoznal újmy, z koule pouze spadla krytka. Byljsem morálně rozpolcen, protože jsem na jedné straně uznával, že jsem tu kouliměl dávno sundat, přívěs jsem přece naposledy táhl někdy v létě, ale na druhéstraně jsem byl rád, že její funkce jako pasivně bezpečnostního prvku byla opět

prokázána. Ze škodovky vystoupil vohnoutí sameček ve věku asi čtyřiceti let.Vypadal poněkud alkoholicky, soudě podle zahnědlé pokožky, na které sepodepsala každodenně zatěžovaná játra. "Ty čuráku!" popřál mi dobré jitro, "...proč jsi nejel? Měl ses na to vysrat!" Obtěžoval jsem se pánovi vysvětlit, žepokud nemá bezprostřední zájem o narušení fyzické integrity jeho už beztakponěkud zakrslé tělesné schránky, musí nutně změnit slovník. Městský poli­cajt se přišel podívat, co se stalo a prohlásil, že je asi prdlej chladič, což bylopřesně to, co ten vohrndíra potřeboval slyšet. Popadla ho další vlna skepse, při

které již nekritizoval přímo mě, ale celý systém. Činil tak slovy, že tady v tétozemi si každej čurák dělá, co chce. Doufám, že se to nevztahovalo na mě.

Nehodlal jsem se věnovat takovým spekulacím, je sice fakt, že kdyby tovzal doruky soudruh major Honza Zeman, tak že by tu sice byl pořádek jak řemen, alefyzikální zákony by platily dále. Městský policajt vohnoutskou elegii přeslechl

a nabídl, že přívolá státní kolegy, což vohnout odmítl, asi chápu proč. Dálevohnout vytáhl mobil značky Nokia 3110 a volal domu, že mu ňákej čurák

zabrzdil a von že proto naboural. Jeho chudý slovník mě začínal unavovat, takjsem dal městskýmu policajtovi vizitku a odjel. Na rozloučenou za mnouvohrndíra poslal několik nadávek, které mě opět přiměly zvážit, zda nutně musíusedat do auta s tolika zuby, s kolika do něj doma nastoupil.

Zase to dopadlo dobře, ale mám nepříjemný pocit, že se smyčka stahuje.Bud' jdou jen po mně, nebo vyhlásili nějakou skrytou občanskou válku. Ať je

to jak chce, musíme se všichni mít na pozoru. Vohnout útočí nečekaně a sou­stavně. A myslí to upřímně.

154

Kapitola dvacátá třetí

Návrat na planetu opic

Začátek tohoto příběhu se datuje asi tak do března 2002.Napsal mi kamarád spolužák zvysoké školy, že má novou mailovou adresu,

anžto nastupuje jako vedoucí výroby k nějaké firmě. Je to docela nářez,

v necelých třiceti vedoucí výroby;.ale proč ne? Nebyl to přece žádný zmrd.Slovo dalo slovo a rozeběhla se mezi námi čilá mailová korespondence.Dozvěděl jsem se, že firma, ve které ten člověk, říkejme mu třeba Jindra, pracu­je, dělá cosi podobného jako můj zaměstnavatel, totiž různé součástky do aut,trochu od plastařiny, montáží, povrchových úprav, prostě standardní džob proautomobilový průmysl. Co do složitosti výroby, představte si vyrobit od nulytřeba propisku. Jinak to byla středně velká firma, nějakých dvě stě zaměst­

nanců, prodej a vývoj ovšem v Německu a strategická rozhodnutí také tam.Stupeň zazmrdování nula až jedna, podnik hospodářsky stabilně v černých

číslech, zvenku image úspěšné firmy.

Firma vznikla někdy v polovině devadesátých let, kdy se rozpadl jakýsi socialis­tický moloch ve dvL Ta zdravější polovina se paktovala s Němci, odkoupilaprostory a pozemky od původního socialistického podniku, přestěhovala

z Německa výrobní technologii a profituje jednoduše z toho, že je zde levnámanuální práce. Nenabyl jsem dojmu, že jde o práci ve mzdě, protože se tamvyskytovaly některé technologicky náročnější procesy avůbec podnikání jevilodojem určité progrese.

Opár měsíců později jsme opět s Jindrou dali hlavy dohromady nad nějakým

technickým problémem, který se shodně vyskytoval u nás i u nich a my s tím

155

Zmrdi, vohnouti amy

měli více zkušeností. Zkoušeli jsme o tom různě komunikovat po mailech, alepak jsme usoudili, že by bylo lepší problém probrat na místě činu.

I přijel jsem do firmy, řádně se zapsal, dostal jmenovku abyl uveden. První, comne fascinovalo, bylo, že lidi jaksi nemakali. Dělníci se různě shlukovali, debato­vali, pokud se nacházeli náhodou u výrobních zařízení, laxně postávali neboposedávali a pracovali s nepatrným zaujetím. Jestli jste někdy v ZOO sledovalivrozenou agilitu lenochoda, tak máte názorný příklad. Mistr hrál na počítači

Solitaire. Sem tam se provozem tempem revmatického hlemýždě proplížil mani­pulační dělník mající na vozíku stále tutéž přepravku. Jindra a jeho kolega tech­nolog zdáli se být tím vším nevzrušeni. Chvni jsme se pokoušeli najít seřizovače,člověka, který má na starosti nastavení strojů. Mistr byl dokonce natolik ochot­ný, že vstal od svých karet avydal se ho hledat. Asi po čtvrt hodině byl dotyčnýnalezen, přičemž měl na pravé tváři typické otlačeniny, které vznikají, když dlouhonehnutě spíte. Prostě vohnout zde, vohnout tam, všude kam se podívám.

Pokusili jsme se uchopit náš technický problém, ale ukázalo se, že pan seři­

zovač ani technolog nemají pmiš představu, co lze na stroji za bratru miliónkorun nastavit a jak celý proces řídit. Informace, které jsem za takových okol­ností mohl předat, byly tedy jen velmi obecné. Bylo mi jasné, že zabíhat donějakých podrobností jednoho nicotného technického problému je zbytečné,

dokud nebude vyřešen problém hlavní. Ten se jmenoval pokročilá nákazavohnouty.

O hodinu později jsem na neutrální půdě (v zahradní restauraci) upozornilJindru, že má co dělat s pokročilým stadiem zavohnoutování a za takovýchokolností nelze vidět budoucnost v jasných barvách. Povzdechl si, že tovšech­no ví, ale že s tím nemůže nic dělat, a začal mi líčit jednu hrůzostrašnou stery

Vdobě, kdy se socialistický podnik nacházel ve stadiu přerodu avšichni jehozaměstnanci dostali výpovědi, dopustil se personalista nově se rodící Jindrovyfirmy, původně kádrovák podniku původního, fatální chyby. Došel jednoduše zavohnouty ze socialistické fabriky a řekl, tak kdo z vás chce dělat pro Němce

a mít o třetinu vyšší plat, ať se hlásí. Vůbec mu nedošlo, že má co dělat

svohnouty, takže nebylo ku podivu, že mu na jeho výzvu reagoval jen asi každýdruhý. Ztěch, kteří přikývli, se mnozí tázali, zdali je pravda, že se u německých

firem musí hodně makat a upsali se až tehdy, když jim bylo řečeno, že se nicnejítak horký, jakse to uvaří. Zde se stala kardinální chyba, personální politikabyla nahrazena náborem.

Horký se to fakt nejedlo. Poté, co si Jindrova firma obstarala zaměstnance

atechnologii, začala vyrábět, ale hned od samého začátku běželo cosi šejdrem.

156

-

Návrat na planetu opic

Dosáhnout plánované produktivity atím i nákladů se nějak nedařilo. Kvalita bylataké mizerná. Jindrův předchůdce, pravděpodobně také vohnout, si nechal odvohnoutů vnutit ideu, že v tak málo lidech se tak složitá a komplexní výrobanedá provádět a začal přijímat další vohnouty, aby "úzká místa" kapacitně

posílil. Výsledek byl, že místo pěti vohnoutů se jich flákalo deset. Neexistencefungujícího normování práce a pravidel hry měla za důsledek, že se vohnoutichodili do práce vyspat, zatímco přes den pracovali třeba na stavbě rodinnéhodomku. Je jasné, že vohnout Jindrův předchůdce podepsal tímto přístupem

ortel smrti sám nad sebou, přesto stačil držet tuto zašívárnu při životě celýchpět let avohnouti by se mu měli složit na pomník.

Metoda vedení stylem .laissez faire" byla pro Jindru nepochopitelná. Záhy zjis­til, že mechanismy k efektivnímu řízení k dispozici sice jsou, ale jaksi senevyužívají, což mu připadalo divný. Ptal se na to všechno svého jedinéhonadřízeného generálního ředitele a ten se jen usmíval, že prý se s tím nedá nicdělat a že Jindra sám bude vidět proč. Ten si zase řekl, že vezme vohnoutyu držky, malej dvůr adlouhej bič. Začal vohnoutům normovat práci - prostě jimřekl, vyrobíte třeba pět set kusů toho atoho, dostanete celý plat, když ale jen 450,dostanete o 10%méně. Stanovil jakýsi nezávislý dozor nad výrobou. Definovalsankce za porušení pravidel pořádku, technologické kázně, kvality nebobezpečnostních předpisu. Prostě zavedl věci, které jsou naprosto normální.

Jenže to byl začátek války.Vohnouti se ocitli pod tlakem a začali hledat cesty, jak udržet status quo.

Například zjistili, že když se jim rozbije výrobní zařízení, dostanou 100 % plata budou moci jítdomů. Zorganizovat rozbití čehokoli byla pro ně hračka, napří­

klad povytáhli konektor nějakého elektrického kabelu. Pokles mzdy způsobený

prací Jindrových norrnovačů se snažili vykompenzovat krádežemi podle hesla:kdo nekrade, okrádá rodinu. Tak zmizely například tři počítače v provedeníminidesktop. Vrchol všeho byl, když zmizela celá vrtačka i se stojanem.

Podotýkám, že při tom všem byli vohnouti královsky placeni, průměrný platve firmě činil skoro 20.000 chechtáků měsíčně, a v tom městě na Vysočině

byla 11 %nezaměstnanost. ..Jindra vracel údery. Pár hardcorových vohnoutů dostalo padáka poté, co

byli nachytáni při banálních levárnách. Když se vohnoutům "rozbil stroj",vyfásli do ruky košťata a museli zametat, dokud nebyla závada odstraněna.

Jindra začal obměňovat směnové mistry, přičemž nové vybíral podle kritérií"conejtvrdší svině ahajzl", taky kvůli tomu přemluvil dva důstojníky, aby odešli

157

Zmrdí, vohnoutí amy

z armády. Začalo to vypadat, že ve válce vede, navíc se lepšila produktivita,mizely problémy s kvalitou a počet "výpadku" výroby rovněž citelně klesl.

Jenže pak zasáhl deus ex machina. Jmenoval se odbory. Pátá kolonakaždého podnikání? Jindra si totiž v tom zmatku neuvědomil, že spolu s trans­ferem vohnoutů instaloval pan personalista do podnikového kožichu vešv podobě téměř kompletního hardcore komunistického ROH. Když dosáhlJindrův tlak určité meze, ROH začalo jednat. Je přitom pravda, že Jindra někdy

přitlačil vohnouty ke zdi fakt tvrdě, takže jeho metody nebyly vždycky stopro­centně zákonné, ale byly zákonné z 99 %procent, což jev dnešní době slušnéskóre. Zeptejte se lidí, kteří dělají pro drobného podnikatele, majitele maléhohotelu třeba, jak moc se cítí být pod ochranou zákoníku práce. ROH současně

vědělo, že namůže jít proti Jindrovi přímo, protože to, co dělal, bylo v souladus kolektivní smlouvou, platnou legislativou a taky se zdravým rozumem. Takžesi pomohlo jinak. Popadlo telefon a vytočilo +49...

Přijeli Helmuti z rajchu. Řekli Herr Jindra, jsme s Vaší prací v zásadě spoko­jeni. Aber. Doneslo se nám, že jste k spolupracovnkům příliš tvrdý. Prý sepráce zde před rokem a nyní nedá srovnávat. Mluví se o tom po celém městě.

Ženy prý nemají čas vyměnit siběhem práce hygienickou vložku, když mají svédny. Prý jste instaloval na dveře od kuřárny zámek na magnetickou kartu, kterýumožňuje jen tři 'otevření za osm hodin. Prý když někdo dlouho marodí, sednetedo auta ajedete za ním domu, přivezete lacinou bonboniéru, ptáte se, jak se muvede a nenápadně koukáte, zda nemá na sobě třeba montérky. Prý..., prý...,prý... Pane Jindra, podívej se, to takhle nejde dál. My rozhodně nepotřebujeme,

aby někdo uchopil tenhle problém jako národnostní konflikt. Jistě víte, jak jsouty vztahy napjaté. Nechceme prostě, aby se šířily pomluvy, že Němci dřou

Čechy z kužel Takže musíte ubrat a myslete na ten kontext...Na první pohled si teď myslíte, že jim muselo přeskočit. Vždyť šlo o jejich

peníze. Ono je to ale jedno. Německá matka byla hodně velká a bylo jim jedno,jestli český podniček vydělává o deset procent víc nebo míň. Výrobky,kterétady v Čechách nechali vyrábět, byly nutné zlo afirma je někde vyrobit musela,aby dostála zavazkům vůči konečnému zákazníkovi. Výroba v Čechách bylapořád ještě levnější než výroba v Německu, kde se turečtí gastarbeiteři takynepřetrhnou. Než riskovat nějaký pomluvy v těchhle blbě gemUtlich poměrech,

je lepší to ještě pár let vydržet, než skončí daňové prázdniny od české vlády,a pak tradá přeskladnlt zase všechno někam dál na východ.

Jindra to vzdal a začal se zajímat jen o nástěnkové ukazatele a o techniku.Ocitl se v podstatě v pozici svého předctůoce a pokud bude na výsledky jeho

158

Návrat na planetu opic

práce pohlédnuto objektivním metrem, tak taky stejně dopadne. Helmuti infor­movali ROH, že to zařídili, a ROH informovalo vohnouty, že useklo drakovivšechny hlavy. Všechno velmi rychle vklouzlo do starých kolejí a dospělo dostavu, který jsem uviděl při své návštěvě. A pan ředitel se stále jen usmíval ...

Pročpak o tom píšu? Tato kapitola je o tom, že problémy s vohnouty seneodvíjejí od zaběhaných klišé a že někdy rozhodují faktory, které bych anis největší fantazií nedovedl pojmenovat. Vregionu, kde se odehrál děj této hrů­

zostrašné historky, je nezaměstnanost minimálně přes deset procent a pod­průměrné platy, dalo by se tedy čekat, že na dobře placených místech budou jensvědomitě pracující lidé. Scény jako rozbíjení strojů bych hledal spíše v 19. sto­letí nebo v Maryčce Magdónově, ale ne v roce 2002, být válka, byla by za tokulka u zdi. Je zřejmé, že tu něco selhalo ato něco se nacházelo mimo onenpodnik.

Pojmenování toho, co se v tomto konkrétním případě stalo špatně, nechám navás. Napíšu jen jednu věc. Doufat, že nám EU nebo někdo jiný dá cokoli zadar­mo, je liché. Pokud chceme my Češi ukousnout větší díl z koláče, musímeposílit naši ekonomiku exportem produktů obsahujících české know-howa českou práci. Nic jiného nám nezbude, než tvrdě pracovat. A to znamenávypořádat se s vohnoutismem. Ten se ale spíš upevňuje ... ještě nikdy jsem ne­slyšel od socdemaků, že musíme vytvářet hodnoty nebo že odměna přísluší jenza poctivou práci. Slyším pořád jen o různém přerozdělování, ten dostane tohle,ten má nárok na tohle, EU nám poskytne, ze strukturálních fondů přidělí. .. provohnouta rajská hudba. Sociálně demokratická vláda se snaží vohnoutům

nadělit modré z nebe atím nám všem řeže větev.

Docela by mě zajímalo, z čeho bude žít vohoutoland, až nebude co pře­

rozdělovat.

159

Kapitola dvacátá čtvrtá

Vohnoutí techspeak

Abychom lépe porozuměli problematice vohnoutů, musíme si udělat jasnov oblasti vohnoutího techspeaku,

Jedná se o určitý argot, kteřý vyvinuli vohnouti k tomu, aby mohli s dostateč­

nou přesností popsat svoje úkony v případě, že vykonávají nějakou práci,rozuměj když [eněkdo přinutí nějakou práci provádět. Nároky na jednotlivcev současném přetechnizovaném světě jednoznačně stoupají atomu odpovídái množství odborných termínu, které se na nás denně valí. Například počet

cizích slov, které se musí dítě naučit, aby obstálo ve čtvrté třídě normálníškoly (menšiny prominou), se odhaduje asi na dvanáct tisíc. Jediná cestaprointelektuály s IQ Emila z Vyvolených je vytvořit si jazyk vlastní. Vzhledemk tomu, že vohnoutí produkce je zcela jednoznačně low-tech, není tatojazyková oblast příliš rozsáhlá, jako například rozsáhlý neprostupný slangpočítačových expertu. Takové rozsáhlé věty, jako že ixpéčkaO(3chtěla bůtovat

z cédéromky, protožedrajv byldisejblovanej v setapu... ve vohnoutím tech­speaku nečekejte.

Takže do toho.

Nástroje, stroje a zařízení

V případě vobnoutů je přítomna jen minimální invence, pokud jde o používánínasnolů. projevující se nepochopitelnými záměnami, například utahováním

160

Komponenty

matek kleštěmi nebo zatloukáním vrutů do dřeva. Je to tím, že vohnoutí tech­nický wording pojmenovává jen dvě kategorie ručního nářadí: kladivo aostatnícajk. Kladivo je pro vohnouta nástrojem první volby, to, že si různé komunis­tické spolky vybírají kladivo jako hlavní motiv svého komerčního loga, nenírozhodně náhoda, ale spíše mnemotechnická pomůcka mající potenciálnímuvoliči připomenout, co jej nikdy nezradí. Pokud vohnout nenajde kladivo, najdejiný nástroj apoužije jej jako kladivo. Pokud nelze použít kladivo ani upgradovatjiný nástroj na kladivo, je třeba sáhnout po cajku, ale to je skutečně jenvýjimečný případ.

Technicky složitejší cajk se nazývá udělátor, zvláště tehdy, má-Ii více od­dělitelných částí. Udělá tar chápe vohnout jen na úrovni vstupů avýstupů. Ví,že do udělátoru se něco vloží a po čase to ztoho vypadne nějak pozměněné.

Udělá tar používaný opakovaně třeba v sériovém provozu se nazývá mašina.Mašinou se také nazývá takový udělátor, který má červený vypínač a po za­pnutí vrčí. Mašina zpravidla bývá zasraná, zkurvená nebo zajebaná, protožeji někdo rozmrdal (vysvětlíme si dále). Pokud má mašina displej, říká se jísystém.

Komponenty

Základní subsystém většiny technických systému je bazmeg. V bazmegumohou být integrovány různé čuramenty. Dále existují komponenty jednodušší,jako třeba čudlík. Čudlíkem se zpravidla označují veškeré podlouhlé rotační

předměty se závitem nebo bez. Pokud je čudlík dutý, pak se tomu říká fífo. Pronázvy jednotlivých komponent, které nejsou bazmeg, používá vohnoutí tech­speak pojem tamto nebo to.

Technology, skills & solutions

Základním cílem práce vohnouta je zvládnout požadovaný úkon v co nejkratšímčase s minimální námahou tak, aby zvenčí vše vypadalo, že je to hotové.Ktomu slouží specifické pracovní postupy založené na těchto základních čin­

nostech: mrdat, jebat, kurvit anasrat.

161

Zmrdi, vohnouti a my

Dále pouze heslovitě:

mrda = úderdát mrdu = udeřit

mrdat do něčeho = tlouci, zpravidla kladivem (čím jiným)mrdnout do něčeho = zasadit jeden silný úder tímtéžmrdnout s něčím o něco = použít předmět jako kladivo. Oblíbená metodak rychlému servisu různých porouchaných bazmegů

namrdat něco do něčeho = vytvořit uložení s přesahem, tzn. zatlouci něco

někam tak, aby to vypadlo až po vohnoutově odchodu; spojeno nevyhnutelně

s poškozením obou spojovaných prvků

namrdat něco k sobě = seskupit nebo smontovat, zpravidla s vynaloženímznačné snypřimrdat něco k něčemu = pomocí kladiva, spojovacího prvku a namrdáníněco upevnit tak, aby to nějakou nepříllš dlouhou dobu drželo pohromadě; spo­jovací prvek optimalizovaný pro přimrdávání bývá hřebík nebo kolík, namrdatlze do většiny materiálů úspěšně i šrouby, včetně metrickýchvymrdat něco z něčeho = zrušit toto uložení, pokud se předtím nerozpadlosamovymrdat něco do něčeho = vytvořit prohlubeň nebo díru, nejčastěji opět úderyvykurvit něco z něčeho = vylomit, vypáčit, vyvrátit něco z něčeho, zpravidla zacenu úplného zničení jednoho nebo obou objektů

nakurvit něco = nalícovat neboli rozměrově optimalizovat součásti uložení;pokud například nedrží kolíček v díře, je třeba kladivem do konce kolíku mrd­nout, aby se trochu rozplácl a drželmrdat s něčím = opakovaně, nesystematicky a bez zjevného záměru měnit

pozici něčeho, co není pevně fixované, případně přenášet různé předměty

promrdat něco = 1. mrdáním prorazit nějaký bazmeg skrze překážku, zpravid­lazed' 2. ztratit něco, zpravidla ve smyslu "poztrácet" (Promrdání je v tomto pří­

padě definitivní proces, znovunalezení promrdaného materiálu se nepředpo­

kládá.)zamrdat něco = 1. zašpinit něco něčím, zpravidla při nanášení nějaké sračky

2. ztratit, přičemž existuje jistá naděje, že zamrdaný objekt dále existujea časem se najde (Zamrdáním více předmětů nastává status zvaný mrdník.)mrdník = nepřehledná lokální situace, nepořádek, opak metody 55nasrat něco někam = nanést nějakou disperzní hmotu (napřfklad lepidlo)

162

Duality management &methods

Quality management &methods

Následující výrazy se používají ve vohnoutím techspeaku k hodnocení kvality.

domrdaný = objekt vohnoutí činnosti byl nejčastěji opakovaným mrdánímpřiveden do stavu, kdy nevykazuje očekávanou funkci (Tento stav je nevratnýa představuje obvyklý výsledek vohnoutí práce.)pomrdaný = podobně jako domrdaný, ale zbývá ještě určitá naděje, že sepodaří pomrdaný objekt opět opravit, pokud se o to pokusí někdo zdatnější

pokurvený = jako pomrdanýrozmrdaný = konfigurace rozmrdaného objektu byla opakovaným mrdánímzměněna natolik, že nefunguje vůbec nebo jen zčásti, ale má se za to, že tatozměna je reverzibilní opětovným seřízením (Ve vohnoutí praxi jednoznačně

nejlepší výstup, který můžeme od vohnouta čekat.)

vymrdaný = 1. opotřebený mrdáním (zpravidla spojeno se změnou rozměrů,

například průměru) 2. mimořádně hloupýzpíčený = nepříliš vydařený

vachrlatý = vratký, málo robustnínefachá = nefungujechčije = netěsní

Pracovněprávní vztahy

rachota = zaměstnání (nikoli práce, zde dochází často k chybám v překladech)

čurák seshora = vyšší nadřízenýejčár = personalista (funkce ejčára bývá často kumulována s čurákem)

éróhá = odborová organizacekádrovák = HR manager, který je současně angažován v odborech, ČSSD neboKSČM, případně vykonává práci personalisty déle než 17 let, nebo všechnodohromadypíčovat = odmlouvat, projevovat nesouhlas, sdělovat soustavně množstvídrobných připomínek

čurákovat někomu někde = být k dispozici (nikoli dělat vyššího nadřízeného)

mrdat někoho = 1. hlasitě a dlouho vytýkat někomu špatný přístup k práci2. zjevně ignorovat něčí pracovní pokyny (Zde vzniká jistý začarovaný kruh,

163

Zmrdi, vohnouti amy

kterých je ve vohnoutím techspeaku více. Pokud například mrdáte svoji práci,přijde možná někdo, kdo vás bude mrdat.)pomrdat někoho = aplikovat mrdání, ale nepřšíš intenzivně a spíše povrchně,

chápáno spíše jako profylaktická činnost ještě předtím, než vznikne důvod kezmrdánípomrd = diskuze, při které jedna strana mluví hodně nahlas a druhá vůbec

(zpravidla za aktivní účasti čuráka seshora nebo vocase)zmrdat někoho = podrobit někoho mrdání natolik důrazně, že přestane píčovat

a relativně dlouho si tento pomrd pamatujepřesrat někoho = přechytračit nebo jinak obelstít jinou osobu, třeba vocasemrdat se s něčím = věnovat se něčemu příliš dlouho a z pohledu řečníka

zbytečně detailně a do hloubkymrdat něco = nevykonat činnost, která pro řečníka nerná největší priorituvymrdat s někým = přivést jinou osobu do nevýhodné situacevymrdávka = práce, kterou nikdo nechce dělat

vocas = mistrvomrdat něco = upravit pracovní postup obejitím některých jeho kroků tak, abybyl méně namáhavý azpravidla i rychlejší, přičemž jen zřídka bývají zachoványpůvodní kvalitativní ukazatelevosrat něco = vižvornrdat

Kmen slovesa mrdat lze mnohdy bez ztráty významu nahradit slovesem jebatv příslušném tvaru, zhruba náhradou skupiny souhlásek -mrd- za -jeb-.Odchylky z tohoto pravidla nejsou významné. V tom je daná jistá variabilitaa možnost výběru, která jinak ve vohnoutím světě není příliš obvyklá a muževést ke zmatení posluchače. Je proto lepší udržovat terminologii založenoupouze na jedné variantě.

Nyní krátké překladové cvičení, které ukáže, zda jste dávali pozor:

Rozbitý strojPřišel jsem do zaměstnání a šel ke stroji. Nebyl správně seřízený už od před­

chozí směny. Něco nefungovalo správně. Jednalo se o malý váleček s dvěma

kontrolkami, zřejmě senzor. Chvíli jsem ho zkoušel nastavit, pohyboval jsems ním různě do stran, ale pořád nefungoval správně. Tak jsem do něj udeřil, alenezlepšilo se to. Napadlo mě ho obejít. Omotal jsem ho alobalem z čokolády.

Pak fungovat začal a už jsem se jím nezabýval. Koncem směny přišel mistra upozornil mě, že jsem celou směnu vyráběl zmetky a že se o tom dozví

164

-

Pracovněprávní vztahy

vedení. Řekl jsem mu, že necítím vinu, že ten stroj byl rozbitý, když už jsempřišel. On odpověděl, že mi nevěří, protože stroj nyní dvě směny nevyráběl

a předtím jsem na něm pracoval zase já. Tak abych se odebral na personálníoddělení a zítra už do práce nechodil. Ale já na ně vyzraju. Obrátím se na OSKOVO ati si s nadřízenými poradí.

Rozmrdaná mašinaPřišel jsem do rachoty a šel k mašině. Byla rozmrdaná vod předchozí šichty.Nějakej bazmeg byl pokurvenej. Byl totakovej čurament s dvouma světýlkama,

asi nějakej senzor. Chvíli jsem s ním mrdal sem tam, ale pořád nechodil. Takjsem do něj jebnul azase nefachal. Napadlo mě ho vosrat. Vzal jsem alobal odčokolády a namrdal ho kolem něj. Začalo to řachat a tak jsem s tím vymrdal.Ten vocas přišel koncem směny a začal mě mrdat, že jsem celou směnu dělal

zmetky a že to řekne čurákům shora. Řekl jsem mu, že ho jebu, že ta mašinabyla pomrdaná, už když jsem přišel. On mi na to povídá, že ho nepřeseru, žena tom dvě směny nikdo nevyráběl, až předtím že prej zase já. Tak abych šelna ejčár a zejtra abych na to jebal, že nemusím chodit. Ale já s nima vyjebu.Obrátím se na eróhá aty s těma čurákama vyjebou.

Určitě vám neunikla jedna věc. Hodně slov z vohnoutího techspeaku nacházízáklad v tom, co se občas odehrává mezi mužem aženou (buz... pardon gayo­vé prominou) a s tělesnými potřebami, jako například vylučováním. Je to způ­

sobeno tím, co sami jistě dobře známe. Pokud chceme slovně popsat nějaký

úplně nový fenomén, který jsme předtím nikdy neviděli, pochopitelně

nenacházíme příhodná slova a hledáme pak podvědomě slovní analogie s jevy,které už známe a popsat je umíme. Vohnoutí techspeak vznikl avyvíjí se toutocestou také ajeho slovní zásoba je poplatná domu, že vohnouti zpravidla dove­dou jen souložit a kakat.

Vohnoutí techspeak plní dvě funkce. První je předání osobitého know-howdalším osobám, které jsou s mluvčím na jedné vlně, tak, aby to bylo všemsrozumitelné a nedošlo ke zkreslení informací, a na druhé straně utajit totoknow-how před osobami, které nepatří do klubu aČSSD nevolí. Tedy cosi jakojazyk kmene Navajo, používaný za druhé světové války v U.S. Marine jako šifra.

Druhá funkce vohnoutího techspeaku spočívá ve vyjádření vztahu mluvčího

k popisované činnosti, který je zpravidla silně negativní. Je to tím, že obsahvýpovědi zpravidla souvisí s prací nebo nějakou jinou cílenou činností, která mádaleko od vize formulované ve slovech "pohoda, klídek atabáček".

165

Kapitola dvacátá pátá

Vohnoutí společenská konverzace

V minulé kapitole jsme si řekli, jak dešifrovat vohnoutí kód s vohnouty v tech­nických záležitostech. Nyní se podíváme, jak se dorozumět, když chcemes vohnouty jít do společnosti. Nemám na mysli natáčení duchaplného pořadu

GoGo show, ale například obvyklý společenský večer strávený s kamarádyv hospodě popíjením limonády s příchutí piva, krkáním a projednávánímduležitých témat.ato zejména:

- společenských (ODS jsou kurvy!, viz dále),- ekonomických (ODS zdraží dochtora a já jsem chabrus na játra, proto tady

každej den sedim),- sociální (hlavní jsou ty jistoty aaž pak prosperita, vole),- sportovní (naši to hrajou jak ponocný),- technických (francouzský, italský, španělský, asijský auta jsou na píču,

škodovka v hátépéčku je nejlepší),- kulturních (VyVolenQ,- estetických (Mařena má tááákový kozy).Takže do toho!

VoleVole je základní položka vohnoutího komunikačního kódu. Slovo nemá žádný vý­znam samo o sobě, ale vkládá se do věty, když chceme upozornitposluchače navýznamové těžiště věty asoučasně mu prokázat respekt. Vole je možno oslovovatmuže i ženu. Pokud máte s umisťováním slova vole potíže, vložte jej na začátek

ana konec věty. Alternativně můžete vkládat vole všude tam, kde je velké písmeno.

166

Vohnoutí společenská konverzace

Příklad:

Vzal jsem si pujčku akoupil si televizor.Vole vzal jsem sipůjčku vole a koupil si televizi vole.

KrávaSlovem kráva označujeme:

1. ženu, která nám není příliš sympatická,2. muže, který provedl něco velmi čtveráckého,3. objekt, který je příliš velký.Vprvním případě se zpravidla slovo kráva kombinuje s místopisným určením,

aby bylo možné krávu jednoznačně dohledat. Tedy například kráva z kádrovýhoje nepříllš populární úřednice z personálního oddělení.

Vdruhém případě slovo kráva nevyjadřuje despekt, ale naopak obdiv.Úkol: Pochvalte Frantu, že se včera hezky opil.Franto vole, tys bylvčera vylitej jak dlabaný necky, tykrávo.3. Kráva je používána jako všeobecná jednotka velikosti. Když se třeba řekne,

že státní dluh ČR je jak kráva, nemyslí se tím, že je velký přesně jako kráva, aleže je prostě velký. Stejně tak by nemělo smysl doslova překládat vole, měl jsemv kole zaraženej hřebík jak kráva, protože kráva je větší než většina běžně do­stupných kol. Apodobně,

Jak jste asi nyní vycítili, dochází v případě slova kráva k nežádoucí incidencise slovem vole. Za jistých okolností dochází pak ke vzniku sdělení typu vole toje vůl jak kráva vole, která jsou v podstatě zacyklována sama do sebe. S při­

rovnáním ke krávě je i v jiných ohledech nutno zacházet obezřetně, např.

Mařena má kozy jak kráva muže posluchače navést na myšlenku, že Mařena

má vemeno. Stejně tak se nedá říci, že je nějaká hodně nepříjemná žena jekráva jak kráva, protože taková věta nedává smysl. Pak nezbývá nežli rovnoupolichotit dámě slovem

Píča

Slovo píča použijeme v případě:

1. označení někoho, kdo provedl něco mimořádně hloupého,2. označení ženy, která nám odmítla s něčím vyhovět a není příliš sympa­

tická,3. ve spojení "do píči" v případě, že se něco nepodařilo

4. označení v podstatě všech objektu, jejichž pojmenování je v ženském rodě.

167

Zmrdi, vohnouti amy

Například: Franta zapnul jistič, když Pepa ještě připojoval lustr. Franta stál nažidli a nebyl dostatečně uzemněn na to, aby ho to zabilo. Nyní se vzpamatovalz leknut~ \

Pepa: "Kurva Franto, vole, ty jsi píča, ty jsi pustil elektriku vole mohlo mě tozabít vole."

Franta: "Do píči měl jsi říct vole, že to nemám zapínat vole."V případě komunikace se ženami se píča používá docela často. Námitky femi­

nistek, že takové pojmenování redukuje ženu na její sexuální podstatu, lze chá­pat jako zcela oprávněné, Vsouvislosti se slovem píča je nutno zmínit ještě ter­mín kunda. Ačkoli se jeví, že obojí znamená totéž, není to tak docela pravda.Pojmem kunda označují vohnouti ženu, která je sice poměrně nepříjemná, bylaby však použitelná k sexuálnímu styku.

Krátké překladové cvičení:

Přeložte: Kurva do píči, ta píča je v píči vole.Překlad: Míchačka je rozbitá.

KurvaSlovo kurva je na tom podobně jako vole a také se často ve spojení s nímpoužívá. Slovo kurva má následující použití:

1. jako bezvýznamové slovo nahrazující interpunkci, resp. zesilující slovovole,

2. jako emotikon,3. jako označení pro člověka, který se v očích mluvčího zachoval podle,4. příslovce zvolání v případě, že se mluvčímu něco vymklo z rukou,5. superlativ.Důležitý je druhý bod. Slovo kurva ve vohnoutím speaku indikuje postoj

účastníka k podmětu nebo přísudku věty, případně i mluvčímu. Např. pokudFranta řekne: "Vole koupil jsem si televizi vole na splátky kurva!", dá se před ...pokládat, že tak učinil nerad.

V případě použití slova kurva jako zpodstatnělého přívlastku se tak označují

osoby, které provedly něco, co je ve vohnoutím světě naprosto nepřijatelné. Vizkrátké překladové cvičení:

Originál: Odešli jsme z práce dřív. Čekali jsme na vrátnici, až skončí směna,

abychom označili průchod. Přišel mistr a všechny nás vrátil zpátky na praco­viště. Jeho jednání jsme všichni shledali nepřijatelným. Budeme si stěžovatu odborů.

168

Vohnoutí společenská konverzace

Překlad: Mrdali jsme vole na práci kurva. Čekali sme na vrátnici vole ažpadne, abysme si píchli vole. Přišel ten čurák vole a poslal nás zpátkyk mašinám vole. Je to pěkná kurva vole. Budeme si stěžovat na eróhá vole.

Jako kurva bývá označován i člověk, který se vyzná v jednání s lidmi nebov zákonech a dovede vohnouta přechytračít, případně přimět k práci. Takovýčlověk jevohnoutům nebezpečný a je třeba před ním ostatní varovat, k čemuž

v tomto případě opět dobře poslouží osvědčené kurva.Kurva lze zavolat v případě, že se vohnoutovi něco nepovedlo, zlomilo se to

nebo mu to dokonce způsobilo bolest či újmu. Další varianty slova kurvav tomto případě jsou: kurvadrát (zřejmě pokus o zavedení elektronické komu­nikace), kurvafix nebo vícenásobně redundantní kurev šest. Pokud pracovníneúspěch setrvává a nelze jej ohraničit jedním kurva, lze realitu pojmenovat zapomoci spojení kurva práce.

Použití slova kurva jako superlativu má naznačit, že popisovaný předmět jehodně dobrý, téměř ultimátní kvality. Například l1Fabia HTP je kurva dobrý auto"znamená, že neexistuje žádné lepší.

Hovnomá následující významy:

1. slovo hovno samotné = nikoli nebo nic (striktní zápor),2. na hovno = nepoužitelný nebo neužitečný,

3. jít do hoven = vykazovat zřejmě sestupnou tendenci.Příklad: Vole šel sem na sociálku pro přídafky a dali mi kurvy vole hovno.Překlad: Byl jsem na správě sociálního zabezpečení. Nedostal jsem žádné

přídavky.

Operátor hovno bývá často používán s parametrem kulový s cílem zesílitvýsledný efekt.

Na závěr vysvětlení, proč je důležité umět společensky konverzovat s vo­hnouty. Pokud holdujete kolektivním oslavám, tak víte, že jsou v podstatě

dvě cesty, jak je přežít. Buď nastolit vlastní normy, nebo splynout s davem.Druhá cesta je bezesporu pohodlnější, ale i tam se dá uklouznout. Vohnoutnemá rád, když se někdo nechová dostatečně způsobně, takže stačí

vynechat třikrát vole a jednou kurva a klidně vás označí za něco hrozného,třeba za ňákýho inženýra nebo yntelektuála. Jindy je zase nutné promluvit.vohnout speakem", aby vám příjemce vůbec vyhověl. V nabitém supermar­ketu při nějaké výprodejové akci zlevněného zboží na hranici upotřebitelnosti

169

Zmrdi, vohnouti a my

neprorazíte zženštilým "s dovolením" ani intelektuálsky mnohomluvným"mohl byste prosím uhnout", ale "kurva uhni vole" zabere vždy. V-speakpředstavuje základní komunikační kód, díky kterému je možno zakonspirovatdo vohnoutího prostředí a poznat zvyky nepřítele. Prostě je to věc k nezapla­cení, krávo.

170

Poznámka závěrem

Texty obsažené v této knize vznikly v letech 2001-2005. Některé možná už ne­jsou tak žhavě aktuální jako v době svého vzniku, žádný však bohužel neza­staral úplně.

Někteří čtenáři po právu namítnou, že se jedná o nepřípustné zjednodušenílidských povah na několik znaku, a budou mít pravdu. Realita je mnohdy pod­statně složitější a autor si nečiní ambice je popsat v celé jejich šíři.

Je sice pravdou, že struktury tvořené zmrdy a vohnouty jsou v konečném

důsledku nefunkční, atudíž zanikají samy od sebe, přesto to však nevypadá, žeby těmto dvěma druhum hrozilo vyhynutí. Jednak se rodí noví a noví a potomjsou tady oblasti (politika, státní podniky všeho druhu apod.), kde přirozený výběr

zkrátka nefunguje. Tato kniha tak muže být čtenáři nejen radou a poučením, alei útěchou, že onen boj s každodenní realitou nevede sám, amožná i varováním,aby se - pokud možno ani ve slabé chvilce - nechoval jako oni.

Zmrdůrn zmar!

171

Obsah

Kapitola prvníCo je to za lidiZasvěcení

Jak poznám zmrdaMuj kolega zmrdJak na zmrdyObrana proti zmrdůmZmrdí tancePozor na streldu atetkuMoje válka se zmrdy

Kapitola druhá .Zmrdi a soudruzi

Kapitola třetí

Kognitivní zmrdozpytZmrdova imageZmrd se bavíZmrd za volantemZmrd si hledá místoZmrd v politice

Kapitola čtvrtá

Zmrdi na fuckultáchKapitola pátá

Zmrdi - Infiltrační příručka

Kapitola šestáKde se v Praze vzalo tolik zrnrdů

Kapitola sedmáZmrdi - Mladí a neklidní

172

669

101213151516172121252526272829313434404145454848

I-

obsah

Kapitola osmáZmrd v pozici nadřízeného

Kapitola devátáPolévka ze šutru

Kapitola desátáZánik Velkovezíra

Kapitola jedenáctáNewspeak

Kapitola dvanáctáEurozmrdiEurozmrd je tuProdukt eurozmrdaPolymerovaný europrdKde se berou eurozmrdiD-FENSuv osobní komentář na závěr

Kapitola třináctá

Zmrdi a failure modeKapitola čtrnáctá

Zmrdi hulibrkovéKapitola patnáctá

Kravata-testKapitola šestnáctá

Newspeak autobazarních zrnrdů

Kapitola sedmnáctáManažeři n 1

Kapitola osmnáctáZmrdiformy

Kapitola devatenáctáZmrdimítinkTipy atrikyDodatek: Mítink z hlediska zmrdobijce

Kapitola dvacátáVorkšopy

Kapitola dvacátá prvníVohnouti

Kapitola dvacátá druháGut to Get Me

173

53536363686873738383838486899192929797

102102106106117117123123131131134134136136144144150150

Zmrdi, vohnouti a my

Kapitola dvacátá třetí

Návrat na planetu opicKapitola dvacátá čtvrtá

Vohnoutí techspeakNástroje, stroje a zařízení

KomponentyTechnology, skills &solutionsQuality management &methodsPracovněprávní vztahy

Kapitola dvacátá pátáVohnoutí společenská konverzace

Poznámka závěrem

174

155155160160160161161163163166166171

D-FENSlmrdi, vohnouti amy

Redakce. Matěj BartákObálka Lucie Němcová

Sazba Pavel JeřábekVydalo Nakladatelství PLOT,

Zeyerova alej 5, 162 00 Praha 6;www.plotknihy.cz.

jako svou 87. publikaciTisk Těšínské papírny, s. r. o.

Vydání prvníPraha 2006

ISBN 80-86523-76-4

Jak poznat zmrda? Jak poznat vohnouta? Jakvážnou hrozbu naší civilizaci představují? Jaksnimi jednata jak se jim bránit? A především,

jak proti nim bojovat? Tohle všechno (a ještě

mnohem víc) se dočtete v D-FENSových tex­tech, které konečně vycházejí v knižnípodobě.

Upozornění:

1. Názory uveřejněné v této knize se často týkajíjevů či věcí, které se autorovi nelíbí nebo na ně

chce z různých příčin poukázat. Čtením těchto

textů můžete přijít o iluze, které vám nikdo nebudenahrazovat jinými.

2. Veškerá podobnost popisovaných osob, jevů

nebo věcí s reálně existujícími osobami, jevy nebověcmi je čistě náhodná.

3.Většina textů publikovaných v této knize je poli­ticky nekorektní, xenofobní, sexistická, nacionalis­tická, heterosexuální, záštiplná a obsahuje sprostáslova.

4. Pokud se vám to nelíbí, nečtěte to.

ISBN 80-86523-76-4

9 788086 523767