ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Fakulta stavební

Katedra geodézie a pozemkových úprav

Zpracování geometrického plánu v programu GEUS

Diplomová práce

Studijní program: Geodézie a kartografie

Studijní obor: Geodézie a kartografie

Vedoucí práce: Ing. Josef Vlasák, Ph.D.

Bc. Jana Křížová

Praha, červen 2011

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci s názvem Zpracování geometrického plánu

v programu GEUS vypracovala samostatně a pouţila k tomu úplný výčet pouţitých

pramenů, které uvádím v seznamu přiloţeném k práci.

Nemám závaţný důvod proti uţití tohoto školního díla ve smyslu § 60 Zákona

č.121/2000 Sb., o právu autorském, a právech souvisejících s právem autorským a o

změně některých zákonů (autorský zákon).

V……………..dne……………… …………………………

podpis

Chtěla bych poděkovat Ing. Janu Plavcovi, který mi umoţnil zpracovat diplomovou

práci v geodetické kanceláři Plavec – Michalec, stejně tak i za jeho cenné rady a pomoc

celého kolektivu. Poděkování patří samozřejmě i Ing. Josefu Vlasákovi, Ph.D. za

odborné vedení mé diplomové práce.

Abstrakt:

Tato diplomová práce se zabývá zpracováním geometrických plánů v různých typech

katastrálních map v programu GEUS. Na začátku práce je pojednáno o tom, co je

geometrický plán, jaké jsou jeho druhy, činnosti při jeho vyhotovení a také podklady a

náleţitosti. Hlavní část diplomové práce zaujímá podrobný postup zpracování

geometrických plánů v různých typech katastrálních map v programu GEUS. Veškeré

náleţitosti zpracovaných geometrických plánů jsou přílohou diplomové práce.

Klíčová slova: geometrický plán, katastrální mapa, program GEUS

Abstract:

This thesis deals with the processing of geometric plans in various types of cadastral

maps in the software GEUS. At the beginning of the thesis are being discussed what is

the geometric plan, what are its types, the operations of its completion, as well as

documents and requirements. The main part of the thesis takes a detailed procedure for

processing of geometric plans of various types of cadastral maps in the software GEUS.

All the proprieties of processed geometric plans are attached to the thesis.

Key words: geometric plan, cadastral map, software GEUS

Seznam použitých zkratek:

BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka

CB Číslo bodu

DKM Digitální katastrální mapa

GP Geometrický plán

GNSS Globální druţicový navigační systém (Global Navigation Satellite

System)

ISKN Informační systém katastru nemovitostí

KM Katastrální mapa

KMD Katastrální mapa digitalizovaná v S-JTSK

KM-D Katastrální mapa digitalizovaná v S-SK

KN Katastr nemovitostí

LV List vlastnictví

SGI Soubor geodetických informací

S-JTSK Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální

SS Seznam souřadnic

SPI Soubor popisných informací

S-SK Souřadnicový systém stabilního katastru

THM Technicko-hospodářské mapování

VFK Výměnný formát katastrální

ZE Zjednodušená evidence

ZMVM Základní mapa velkého měřítka

ZPMZ Záznam podrobného měření změn

- 7 -

Obsah:

1 Úvod.................................................................................................................................... 9

2 Základní pojmy ................................................................................................................. 10

3 Geometrický plán .............................................................................................................. 13

3.1 Druhy geometrického plánu ....................................................................................... 14

3.2 Podklady pro vyhotovení geometrického plánu ........................................................ 16

3.2.1 Záznam podrobného měření změn ...................................................................... 18

3.3 Náleţitosti geometrického plánu ............................................................................... 23

3.3.1 Popisové pole ...................................................................................................... 24

3.3.2 Grafické znázornění ............................................................................................ 24

3.3.3 Výkaz dosavadního a nového stavu údajů KN ................................................... 24

3.3.4 Seznam souřadnic ............................................................................................... 25

3.3.5 Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu .................................................. 25

3.3.6 Ověření geometrického plánu ............................................................................. 26

3.3.7 Potvrzení geometrického plánu .......................................................................... 26

4 Druhy katastrálních map ................................................................................................... 27

4.1 Analogová katastrální mapa ....................................................................................... 29

4.2 Digitální katastrální mapa .......................................................................................... 30

4. 3 Katastrální mapa digitalizovaná ................................................................................ 31

5 Program GEUS ................................................................................................................. 32

5.1 Výpočetní část ............................................................................................................ 33

5.1.1. Rolety ................................................................................................................. 33

5.2 Grafická část .............................................................................................................. 35

5.2.1. Práce s kresbou .................................................................................................. 36

5.2.2 Práce s vrstvami .................................................................................................. 37

5.2.3 Rolety .................................................................................................................. 38

6 Zpracování geometrických plánů v programu GEUS ....................................................... 40

6.1 Zaloţení zakázky ....................................................................................................... 40

6.2 Podklady pro tvorbu geometrického plánu ................................................................ 46

6.3 Import VFK................................................................................................................ 49

6.3.1 Import VKM ....................................................................................................... 53

6.4 Výpočet ...................................................................................................................... 53

- 8 -

6.5 Zpracování geometrického plánu v analogové mapě ................................................ 59

6.5.1 Popis zakázky ..................................................................................................... 59

6.5.2 Práce v programu GEUS – Tvorba ZPMZ ......................................................... 59

6.5.3 Tvorba geometrického plánu .............................................................................. 63

6.5.4 Tvorba nového výměnného formátu ................................................................... 64

6.5.5 Tisk ..................................................................................................................... 70

6.6 Zpracování geometrického plánu v DKM ................................................................. 70

6.6.1 Popis zakázky ..................................................................................................... 70

6.6.2 Práce v programu GEUS – tvorba ZPMZ ........................................................... 71

6.6.3 Tvorba geometrického plánu .............................................................................. 72

6.7 Zpracování geometrického plánu v KM-D ................................................................ 72

6.7.1 Popis zakázky ..................................................................................................... 72

6.7.2 Práce v programu GEUS – tvorba ZPMZ ........................................................... 72

6.7.3 Tvorba geometrického plánu .............................................................................. 74

6.8 Zpracování geometrického plánu v KMD ................................................................. 74

6.8.1 Popis zakázky ..................................................................................................... 74

6.8.3 Práce v programu GEUS..................................................................................... 74

6.9 Zhodnocení práce v programu GEUS ........................................................................ 75

7 Program GEOMETR ........................................................................................................ 76

7.1 Rolety ......................................................................................................................... 78

7.2 Postup zpracování ...................................................................................................... 82

8 Závěr ................................................................................................................................. 84

Seznam příloh: ..................................................................................................................... 85

Seznam pouţitých zdrojů: .................................................................................................... 86

- 9 -

1 Úvod

Tématem této diplomové práce je zpracování geometrických plánů v různých typech

katastrálních map v programu GEUS. Geometrický plán je právně-technickým nástrojem,

který je neoddělitelnou součástí listin, podle nichţ je prováděn zápis do katastrální mapy.

S geometrickým plánem se setkává kaţdý, kdo se pohybuje v majetkoprávní problematice, ať

uţ jako technik nebo právník, ale také například kaţdý vlastník pozemku, u kterého nastala

určitá změna. S geometrickým plánem se tedy setkává široká veřejnost, a proto je důleţité

tomuto nástroji správně rozumět. Cílem této diplomové práce je nejen porozumět tomu, co je

to geometrický plán, ale i vypracovat podrobnou příručku pro zpracování jednotlivých

geometrických plánů v programu GEUS pro ty, kteří by se touto prací chtěli někdy zabývat.

V druhé kapitole po úvodu jsou vysvětleny základní pojmy, které se objevují v diplomové

práci a slouţí tak k lepšímu pochopení textu. Třetí kapitola se všeobecně zabývá tím, co je to

geometrický plán, jaké jsou jeho druhy, podklady a náleţitosti. Ve čtvrté kapitole je popsána

stručná historie katastrální mapy a popis jejích druhů. Pátá kapitola se věnuje programu GEUS,

jeho popisu, rozdělení na výpočetní a grafickou část a v šesté kapitole je popsáno samotné

zpracování geometrických plánů. Pro tuto práci byly vybrány čtyři geometrické plány

v různých typech katastrálních map, a pro jejich jednotlivé zpracování v programu GEUS je

v této kapitole popsán podrobný postup. Sedmá kapitola se pak zabývá nadstavbou programu

GEUS, tedy programem GEOMETR, který slouţí pro poloautomatické vytváření, tisk a

export tabulek geometrických plánů.

K diplomové práci jsou také přiloţeny zpracované geometrické plány.

- 10 -

2 Základní pojmy

Pro zjednodušení pochopení této diplomové práce budou začátkem vysvětleny některé

základní pojmy, které jsou v textu dále pouţity. Hlavním zdrojem byl Terminologický

slovník zeměměřictví a katastru1.

Bonitovaná půdně ekologická jednotka

Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) je základní určovací a oceňovací

jednotka produkční schopnosti zemědělské půdy, která je vyjádřena číselným kódem.

Číslice kódu vyjadřují půdně-klimatické vlastnosti regionu/stanoviště. Jednotky tvoří

ohraničený územní celek, který má specifické ekologické vlastnosti a bioenergetický

potenciál.

Budova

Budova je nadzemní stavba, spojená se zemí pevným základem, která je prostorově

soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.

Bývalý pozemkový katastr

Bývalý pozemkový katastr je evidenční nástroj, vzniklý na podkladě zákona

č. 177/1927 Sb. z. a n., o pozemkovém katastru a jeho vedení, jako unifikačního předpisu

po vzniku ČSR. Bývalý pozemkový katastr převzal elaborát evidovaného stabilního

katastru a všechna uţitečná ustanovení o zakládání a vedení stabilního katastru a postupně

je modernizoval. Platil do roku 1955 a nadále fungoval jako pomocný technický podklad.

Druh pozemku

Jedná se o rozlišení účelu uţívání pozemku stanovené předpisy. Pozemky se dělí na

ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky,

vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy.

1 Terminologický slovník zeměměřictví a katastru [online]. Dostupný z WWW:

<http://www.vugtk.cz/slovnik/index.php>

- 11 -

Dřívější pozemkové evidence

Dřívější pozemkové evidence jsou evidenční nástroje platné před katastrem

nemovitostí, které slouţí jako technický podklad při prokazování dřívějších právních

vztahů k nemovitostem, popřípadě při jejich obnově a převodu do platného katastrálního

operátu.

Evidence nemovitostí

Evidence nemovitostí (EN) je soupis a popis nemovitostí a jejich geometrické zobrazení

v mapách s vyjádřením vlastnických a uţivatelských vztahů k nim. Vznikla na podkladě

zákona č.22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, a vedla se v letech 1964 aţ 1992.

Jednotná evidence půdy

Jednotná evidence půdy (JEP) je soupis a popis nemovitostí a jejich zobrazení na

mapách velkých měřítek, vyjadřující skutečné uţívací vztahy k pozemkům a skutečné

vyuţívání pozemků v terénu, bez uvaţovaných vlastnických a jiných věcných práv

k nemovitostem. Vznikla na podkladě usnesení vlády a vedla se v letech 1956 aţ 1964.

Technickým podkladem byl operát bývalého pozemkového katastru.

Katastr nemovitostí

Katastr nemovitostí (KN) je soubor údajů o nemovitostech, který zahrnuje jejich soupis

a popis a také jejich geometrické a polohové určení. Je to tedy evidenční nástroj pro

uskutečňování funkcí státu při ochraně právních vztahů a při vyuţívání a ochraně

nemovitostí. Vedle technických a geometrických informací poskytuje katastr nemovitostí i

evidenci vlastnických práv a jiných věcných práv k nemovitostem a evidence vlastníků a

jiných oprávněných.

Katastrální operát

Je souhrn měřického a písemného operátu pozemkového katastru nebo souborné

označení pro dokumentační materiály potřebné pro vedení a obnovu katastru nemovitostí

ČR (soubor geodetických informací KN, soubor popisných informací KN, souhrnné

přehledy o půdním fondu z KN, dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a

obnovu souboru geodetických informací, sbírka listin).

- 12 -

Katastrální území

Katastrální území je technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru

nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí, a která je současně evidenční

jednotkou pro číslování parcel.

Nemovitost

Nemovitost je pozemek a stavba spojená se zemí pevným základem.

Parcela

Parcela je pozemek, který je geometricky a polohově určen, je zobrazen v katastrální

mapě a označen parcelním číslem.

Pozemek

Pozemek je část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicemi územní

správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí drţby,

hranicí druhů pozemků, případně rozhraním způsobu vyuţití pozemků.

Soubor geodetických informací

Soubor geodetických informací (SGI) je část katastrálního operátu, která zahrnuje

katastrální mapu a ve stanovených katastrálních územích i její číselné vyjádření.

Soubor popisných informací

Soubor popisných informací (SPI) je část katastrálního operátu, která zahrnuje údaje o

katastrálním území, o parcelách, o stavbách, o bytech a nebytových prostorech, o

vlastnících a jiných oprávněných, o právních vztazích a dalších stanovených právech a

skutečnostech.

Věcné břemeno

Věcné břemeno je právo k cizí nemovitosti. Omezuje vlastníka nemovitosti ve prospěch

někoho jiného tak, ţe je povinný něco trpět, něco konat nebo něčeho se zdrţet. Aby

omezení mělo charakter věcného břemena, musí mít opakující se charakter nebo musí

probíhat permanentně.

- 13 -

3 Geometrický plán

Geometrický plán je univerzálním podkladem, který je srozumitelný jak technickým,

právním i správním odborníkům, tak i laické veřejnosti. Jeho pomocí se určitá skutečnost

v přírodě převodem do stanoveného měřítka a pouţitím předepsané technologie zobrazí do

katastrální mapy.

Geometrický plán, který vţdy vzniká na základě přímého měření v terénu, můţeme

definovat jako výsledek zeměměřických činností, který svým zpracováním a obsahem

souvisí s katastrem nemovitostí, a který je zpracován podle stanovených právních předpisů.

Dle vyhlášky č. 26/2007 Sb. § 67 odst. c) patří geometrický plán mezi výsledky

zeměměřických činností ve veřejném zájmu ověřených podle zákona o zeměměřictví. Dále

je podle katastrálního zákona podkladem listin, podle kterých se do katastru nemovitostí

zapisují nové stavby, reálně oddělované části nemovitostí nebo věcná břemena k části

pozemku. S výjimkou práv odpovídajících věcným břemenům, u kterých se předmět listiny

a geometrického plánu vyznačuje pouze v souboru popisných informací (platí u KM, které

nejsou v S-JTSK), je geometrický plán technickým podkladem listin, podle kterých má být

proveden zápis do katastru nemovitostí, je-li potřeba předmět zápisu zobrazit do katastrální

mapy.

Podle úplného znění zákona č.344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky

(katastrální zákon) můţeme geometrický plán definovat jako neoddělitelnou součást listin,

podle nichţ má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do

katastrální mapy. Geometrický plán není nutné vyhotovit v případě, kdy jsou do katastrální

mapy doplňovány parcely na základě upřesnění či rekonstrukce přídělů provedených podle

zvláštního právního předpisu. V těchto případech budou parcely do katastrální mapy

zobrazeny na základě upřesněného přídělového plánu. Náleţitosti upřesněného přídělového

plánu stanoví prováděcí právní předpis. Geometrický plán musí být dále ověřen, ţe svými

náleţitostmi a přesností odpovídá platným předpisům, a opatřen souhlasem katastrálního

úřadu s očíslováním parcel. Kopie geometrického plánu, zřetelně jako kopie označená,

můţe být ověřena osobou s úředním oprávněním.

- 14 -

3.1 Druhy geometrického plánu

Dle vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech

vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru

nemovitostí České republiky (katastrální zákon) se geometrický plán vyhotovuje pro:

a) změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky, jde-li o případ

podle § 22 odst. 3, který říká, ţe změna hranice katastrálního území se zaměří a vyhotoví

se geometrický plán v případě, kdy její nový průběh nelze ztotoţnit s průběhem hranice

parcely zobrazené v katastrální mapě,

b) rozdělení pozemku,

c) změnu hranice pozemku,

d) vyznačení budovy a vodního díla nebo změny jejich obvodu v katastru s výjimkou

případu podle § 16 odst. 6 písm. h), tedy s výjimkou, jde-li o budovy, které jsou

příslušenstvím jiné budovy evidované v katastru na téţe parcele, které jsou součástí

vodního díla evidovaného v katastru nebo které jsou drobnými stavbami,

e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách v případě, ţe jejich výsledky nejsou

vyuţity pro obnovu katastrálního operátu (§ 64 odst. 3),

f) doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným

způsobem, pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu,

g) opravu geometrického a polohového určení nemovitosti,

h) upřesnění údajů o parcele podle přídělového řízení,

i) průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků,

j) vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku.

- 15 -

Zjednodušeně je však moţné rozdělit geometrické plány (GP) do několika hlavních

skupin:

GP pro rozdělení pozemku

- rozdělení pozemku např. při prodeji nebo daru části pozemku jiné osobě, při záboru

části pozemku pro investiční výstavbu, při vyvlastňování pozemků, atd.

GP pro změnu hranice

- změnu hranice pozemku (např. při vyrovnání nesporné hranice pozemků mezi

sousedy), popř. pro změnu rozhraní způsobu vyuţití pozemku,

- změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky (v případech,

kdy její nový průběh nelze ztotoţnit s průběhem hranice parcely, která je jiţ

zobrazena v katastrální mapě),

- určení hranic nových pozemků při pozemkových úpravách (není-li výsledkem

úprav obnovený katastrální operát včetně nové digitální katastrální mapy, tj.

v případech, kdy výsledky pozemkové úpravy nejsou bezprostředně vyuţity

k obnově katastrálního operátu, např. pro jejich malý územní rozsah).

GP pro doplnění pozemku ze zjednodušené evidence

- doplnění katastru nemovitostí o pozemek, vedený dosud ve zjednodušené evidenci

parcel, pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu hraničními znaky (jde o

pozemek nezobrazený v katastrální mapě, který byl dříve sloučen do většího

půdního celku).

GP pro zřízení věcného břemene

- grafické vyjádření rozsahu práva, které omezuje vlastníka pozemku ve prospěch

jiného (týká se vyjádření hranice věcného břemene k části pozemku, např. práva

chůze, práva vedení vodovodního potrubí, práva jízdy, atd.).

- 16 -

GP pro vyznačení stavby – vodního díla

- vyznačení nové budovy, která je předmětem evidování v katastru nemovitostí a

přiděluje se jí popisné nebo evidenční číslo nebo pro vyznačení změny jejího

vnějšího půdorysného ohraničení (např. pro vydání kolaudačního rozhodnutí;

přitom geometrický plán není přílohou k ţádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí,

pokud nedošlo ke změně vnějšího půdorysného ohraničení budovy),

- vyznačení nové budovy, která je předmětem evidování v katastru nemovitostí a

popisné nebo evidenční číslo se jí nepřiděluje nebo změny jejího vnějšího

půdorysného ohraničení, jde-li o budovu, která není příslušenstvím jiné budovy

evidované v katastru nemovitostí na téţe parcele,

- vyznačení rozestavěné budovy v katastru nemovitostí (např. v případě ţádosti o

poskytnutí úvěru peněţním ústavem).

3.2 Podklady pro vyhotovení geometrického plánu

Podle vyhlášky č.26/2007 Sb. § 74 podklady pro vyhotovení geometrického plánu jsou:

a) závazným podkladem pro vyhotovení geometrického plánu jsou údaje souboru

geodetických informací a souboru popisných informací,

b) mapa bývalého pozemkového katastru nebo jiné grafické znázornění nemovitostí spolu

s příslušnými písemnými údaji z veřejných knih a operátů dřívějších pozemkových

evidencí se pouţijí jako podklady k vyjádření právních vztahů k nemovitostem, pokud

nejsou dosud vyznačeny v souboru geodetických informací a souboru popisných informací

katastru nebo pokud mají vyšší grafickou přesnost neţ platná katastrální mapa,

c) záznamy podrobného měření změn,

d) údaje o bodech základního polohového bodového pole, zhušťovacích bodech a bodech

podrobného polohového bodového pole,

e) údaje o BPEJ ve formě počítačového souboru nebo jako kopie grafického podkladu se

zobrazením obvodů a kódů BPEJ v územích, kde jsou v katastru obsaţeny.

- 17 -

Při vyhotovování geometrických plánů je nutná spolupráce vyhotovitele geometrického

plánu a příslušného katastrálního úřadu, jelikoţ na katastrálním úřadě je moţné získat

všechny potřebné podklady a informace, které jsou potřeba pro vyhotovení geometrického

plánu. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění

některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, mají zeměměřické a katastrální orgány

povinnost na vyţádání poskytovat orgánům státní správy, orgánům územní samosprávy2

a osobám oprávněným vykonávat zeměměřické činnosti nezbytné podklady a údaje

z dokumentovaných výsledků a ze spravovaných bází dat informačních systémů, pokud

jsou pro činnost těchto osob potřebné, a pokud tím není dotčena ochrana práv podle

zvláštních zákonů3. Osoba oprávněná vyhotovovat geometrické plány tedy obdrţí

bezplatně a v potřebném rozsahu tyto podklady:

- kopii platné katastrální mapy, buď v grafické formě s uvedením délkové sráţky

mapového podkladu, nebo v digitální formě, je-li k dispozici,

- kopii mapy dřívější pozemkové evidence,

- záznamy podrobného měření změn,

- údaje o bodech bodových polí,

- kopii grafického podkladu se zobrazením obvodů a kódů BPEJ v územích, kde jsou

v katastru nemovitostí obsaţeny údaje o bonitovaných půdně ekologických

jednotkách,

- ústní informace z katastru nemovitostí, případně další informace po samostatném

nahlédnutí.

Další údaje je moţno získat na podkladě písemného poţadavku za správní poplatek

nebo za úhradu podle platných cenových předpisů. Údaje z bází dat bodového pole a státní

mapová díla se poskytují v písemné formě, grafické formě nebo na nosičích dat.

2 podle § 4 odst. 2 písm. b) a c) zeměměřického zákona se jedná o orgány Ministerstva obrany a jím zřízené

nebo zaloţené právnické osoby v rozsahu potřeb obrany státu a jiné orgány státní správy a orgány územní

samosprávy v rozsahu své působnosti 3 např. zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů a informačních systémech, zákon č. 35/1965 Sb., o

dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), atd.

- 18 -

Další moţností jak získat některé informace potřebné k vyhotovování geometrického

plánu je Dálkový přístup do katastru nemovitostí dostupný na stránkách Českého úřadu

zeměměřického a katastrálního. Dálkový přístup4 je placená sluţba, která umoţňuje

registrovaným uţivatelům on-line přístup k údajům katastru nemovitostí. Další aplikací

dostupnou na stránkách ČÚZK je Nahlíţení do katastru nemovitostí5, které je dostupné

všem uţivatelům internetu. Nahlíţení do KN nevyţaduje ţádnou registraci a je bezplatné,

kaţdopádně umoţňuje získávat pouze vybrané údaje týkající se vlastnictví parcel, staveb a

bytových jednotek evidovaných v KN a informace o některých řízeních zaloţených na

katastrálním pracovišti.

3.2.1 Záznam podrobného měření změn

Záznam podrobného měření změn (ZPMZ) je grafická a číselná dokumentace zaměřené

změny. Je podkladem jednak pro vyhotovení geometrického plánu, ale také pro zápis změn

údajů evidovaných v souboru geodetických a popisných informací, které jsou spojeny

s měřením v terénu, ale nemění hranice pozemku, obvod budovy nebo obvod vodního díla.

Dále je také podkladem pro opravu chyby v KN katastrálním úřadem.

Náleţitostmi ZPMZ jsou:

a) popisové pole,

b) náčrt,

c) zápisník,

d) protokol o výpočtech,

e) záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů),

f) návrh zobrazení změny,

g) údaje o seznámení vlastníků s označením a s průběhem nových nebo

změněných hranic.

ZPMZ pro vytyčení hranice pozemku, pro vymezení rozsahu věcného břemene k části

pozemku a pro vymezení chráněného území nebo jeho ochranného pásma obsahuje pouze

4 Dálkový přístup do KN je dostupný z WWW: <https://katastr.cuzk.cz> 5 Nahlíţení do KN je dostupné z WWW: <http://nahlizenidokn.cuzk.cz>

- 19 -

náleţitosti podle písmene a) aţ d) a f). ZPMZ pro upřesněný přídělový plán obsahuje

pouze náleţitosti podle písmene a), b), d), e) a f).

Podle povahy změny mohou k ZPMZ náleţet ještě další přílohy, např. dokumentace o

zřízení bodu PPBP, kopie dokumentace o vytyčení hranice pozemku, kopie geodetické

části dokumentace skutečného provedení stavby v takovém rozsahu, který je potřebný pro

vyznačení dalšího prvku polohopisu nebo jeho změny, atd.

3.2.1.1. Popisové pole

Věcné a formální náleţitosti popisové pole jsou vymezeny tiskopisem Úřadu. Jeho vzor

je pak moţné vyhledat v katastrální vyhlášce č. 26/2007 Sb. v příloze 16.7. Popisové pole

obsahuje např. údaje o zpracovateli, dále obsahuje číslo geometrického plánu (zakázky),

název a číslo katastrálního území, seznam parcel, které byly dotčeny změnou, atd. Nad

popisové pole se umístí jeho název „Záznam podrobného měření změn“. Pod popisovým

polem se uvádí text „S průběhem a trvalým označením nových navrhovaných nebo

změněných hranic byl v terénu seznámen:“, za kterým se uvede jméno osoby, která byla

s průběhem a označením hranic seznámena, dále místo a datum seznámení s průběhem a

označením hranic pozemků. Dále se doplní seznam příloh, popřípadě upozornění na návrh

opravy geometrického a polohového určení pozemku nebo změny výměry.

3.2.1.2 Náčrt

Náčrt ZPMZ obsahuje zobrazení bodů geometrického základu, identických bodů

označených příslušnou značkou, měřické sítě a rámu s označením listu KM, pokud je jím

náčrt dělen (pouze u analogových map). Náčrt dále obsahuje zobrazení dosavadního a

nového (změnou vzniklého nebo zamýšleného) stavu polohopisu, způsob označení

lomových bodů hranic, čísla bodů, parcelní čísla, označení dílů a mapové značky druhů

pozemků, značky budov, ohrazení a oplocení a oměrné a jiné kontrolní míry, popř. další

související údaje obsahu katastru (způsob vyuţití nebo ochrany nemovitosti, apod.). U

zaměřovaných budov, které mají pro zaměření změny význam, je vhodné uvést jejich

popisné nebo evidenční číslo, typ a způsob vyuţití, jsou-li tyto údaje známy. Číslo se

- 20 -

umístí podél té strany budovy, kde je vchod. Náčrt obsahuje také zobrazení dosavadního a

nového stavu parcel zjednodušené evidence, které jsou dotčeny změnou.

Náčrt má formální náleţitosti grafického znázornění GP. Vyhotovuje se v takovém

měřítku, aby všechny údaje byly zřetelné i při jeho případné reprodukci. Není-li moţné

v pouţitém měřítku některou část změny zobrazit (třeba drobné výstupky), vykreslí se na

okraji náčrtu detail ve větším měřítku s vyznačením vzájemné souvislosti písmenem velké

abecedy. Není na závadu, jsou-li v náčrtu zobrazeny skutečnosti nad rámec stanoveného

obsahu a je-li významnější obsah zvýrazněn (např. budovy šrafováním), nesmí tím být

však zhoršena čitelnost nebo reprodukovatelnost náčrtu.

Náčrt má formát A4 a v případě většího formátu se skládá do uvedeného formátu tak,

aby na vrchní straně byl údaj o jeho příslušnosti k ZPMZ nebo, má-li náčrt více

samostatných částí neţ 3, uvede se na první z nich také jednoduchý přehled jejich kladu.

3.2.1.3 Zápisník

Zápisník obsahuje:

a) čísla bodů geometrického základu měření, kontrolních, identických a nových bodů

a měřené hodnoty určující jejich polohu,

b) změřené údaje pro ověření polohy bodů geometrického základu a identických bodů,

c) další měřené kontrolní údaje, popř. doplňující popis bodů.

Zápisník obsahující měřené údaje můţe být nahrazen v případě pouţití technologie

GNSS výstupem výpočetního protokolu ze zpracovatelského programu.

- 21 -

3.2.1.4 Protokol o výpočtech

Protokol o výpočtech podle povahy změny obsahuje:

a) seznam souřadnic bodů geometrického základu měření a bodů polohopisu KM

pouţitých pro výpočet souřadnic nových podrobných bodů a výměr,

b) údaje o pouţitých metodách výpočtu souřadnic, porovnání dosaţených výsledků a

mezivýsledků s mezními hodnotami,

c) vytyčovací prvky nebo seznam souřadnic bodů, vypočtených transformací

z vytyčovacích prvků, a jejich kódy kvality,

d) výpočty spojené s napojením a přiřazením změny,

e) výpočet číselně určených výměr,

f) seznam souřadnic nově určených bodů,

g) datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která výpočty prováděla.

Seznam souřadnic nově určených bodů obsahuje:

a) úplné číslo bodu,

b) souřadnice obrazu v pořadí Y, X,

c) souřadnice polohy v pořadí Y, X,

d) kód kvality uvedený u souřadnic platného geometrického a polohového určení,

e) případnou poznámku.

Samotnou částí seznamu souřadnic jsou údaje o bodech, které na podkladě výsledků

měření mají být při zápisu v katastru zrušeny. Pokud je rušený bod nahrazován novým

bodem, uvede se tato skutečnost v poznámce údajem o čísle nového bodu.

3.2.1.5 Záznam výsledků výpočtů výměr parcel (dílů)

Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů) obsahuje:

a) číslo geometrického plánu nebo ZPMZ, pokud se nezhotovuje geometrický plán, a

označení listu KM,

b) sestavení výměr parcel, dílů a výpočetních skupin s jejich vyrovnáním a kódem

způsobu výpočtu,

- 22 -

c) podle potřeby výpočet dílů parcel ZE s uvedením druhu dřívější pozemkové

evidence,

d) případný rozdíl při výpočtu jednotlivých výpočetních skupin s uvedením jeho

velikosti a příčiny,

e) datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která výměry vypočítala.

3.2.1.6 Návrh zobrazení změny

Návrh zobrazení změny má vţdy elektronickou formu a tvoří jej změnová data ve

výměnném formátu. K bodům změny se uvádí souřadnice polohy a souřadnice obrazu,

které se od sebe v případě přizpůsobení změny mapě mohou lišit, a to u KM v S-JTSK do

hodnoty dané mezní souřadnicovou chybou. Souřadnice polohy jsou souřadnice určené

geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami s určitou přesností. Souřadnice obrazu

podrobného bodu polohopisu v KM jsou souřadnice, které slouţí k zobrazení bodu v KM.

Kód kvality se vztahuje k souřadnicím polohy, nebo souřadnicím obrazu, kterými má být

nemovitost v katastru geometricky a polohově určena. Součástí návrhu zobrazení změny

jsou i identické body se souřadnicemi polohy a obrazu pouţitými pro přiřazení změny

podle identických prvků. V prostorech s analogovou mapou se souřadnice obrazu uvedou

shodné se souřadnicemi polohy, případně je z důvodu zobrazení změny v orientační mapě

parcel moţné uvést souřadnice odlišné.

V prostorech s analogovou mapou se návrh zobrazí také v analogové podobě, a to na

nesráţlivé, bezbarvé a průsvitné podloţce. Návrh zobrazení změny v analogové podobě

obsahuje hlavičku s údaji o čísle GP, katastrálním území, mapovém listu a měřítku KM a

podle povahy změny a formy KM identické body nebo značky čtvercové souřadnicové

sítě, zaměřené lomové body navrhovaných hranic, vytyčených nebo upřesněných

dosavadních vlastnických hranic pozemků a hranic rozsahu věcného břemene nebo

skupiny věcných břemen v místě, kde hranice rozsahu věcného břemene není shodná

s hranicí pozemku, zobrazené ze souřadnic obrazu.

- 23 -

3.3 Náležitosti geometrického plánu

Formální struktura geometrického plánu vychází z toho, ţe plán musí obsahovat

vyjádření stavu parcel před změnou a po změně tak, aby byla dostatečně vystiţena podstata

změny. Geometrický plán by se měl vţdy vyhotovit tak, aby byl zřetelný, dobře čitelný.

Měla by být zaručena také jeho stálost a schopnost reprodukce.

Geometrický plán se vyhotovuje na tiskopisech Úřadu nebo jako tiskový výstup

z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu. Základním

formátem GP je A4 a vyhotovuje se jen po jedné straně podloţky. GP větších rozměrů se

skládají podle příslušné normy ČSN 01 3111 tak, aby sloţení nebránilo prohlíţení

jednotlivých částí GP po jeho spojení s listinou.

Geometrický plán má podle vyhlášky č. 26/2007 Sb. § 78 tyto náleţitosti:

a) popisové pole,

b) grafické znázornění,

c) výkaz dosavadního a nového stavu údajů KN,

d) seznam souřadnic,

e) výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu.

V geometrickém plánu se dále poznamená případný návrh na opravu geometrického a

polohového určení pozemku podle § 28 odst. 1 písm. d) nebo na změnu výměry podle § 29

odst. 1 písm. b), c) nebo d).

Vzhledem k tomu, ţe geometrický plán je platným dokladem, tzn. je způsobilý tvořit

technický podklad majetkoprávních listin, musí dojít k jeho ověření a potvrzení. Ověření

provádí pouze oprávněná osoba, tedy úředně oprávněný zeměměřický inţenýr a potvrzení

provádí katastrální úřad. Ověřený a potvrzený geometrický plán nemá stanovenou dobu

platnosti a je tedy platný do doby, do které je jeho grafické znázornění v souladu s

katastrální mapou a jeho výkaz dosavadního stavu údajů KN je totoţný s aktuálními údaji

KN.

- 24 -

3.3.1 Popisové pole

Popisové pole se umisťuje vţdy ve spodní části základního formátu GP a v pravém

dolním rohu GP většího formátu. Popisové pole obsahuje základní údaje o zhotoviteli,

údaje o lokalizaci změny (název okresu, obce, kat. území a označení listu KM) a o způsobu

označení nových hranic, pokud je jednotný, jinak se uvede v poznámce SS. Dále je v něm

uveden účel geometrického plánu a číslo geometrického plánu sloţené z čísla ZPMZ a

čísla podle evidence zakázek vyhotovitele geometrického plánu a úplného letopočtu a také

údaj o ověření a potvrzení geometrického plánu nebo KMD.

3.3.2 Grafické znázornění

Grafické znázornění dosavadního a nového stavu nemovitostí vychází ze stavu KM,

vyhotovuje se černě ve shodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost

popisu, včetně malých dílů parcel jejich označení, přičemţ se vţdy musí pouţít platné

mapové značky podle přílohy ve vyhlášce č. 26/2007 Sb. Rozsah grafického znázornění se

volí vţdy tak, aby byla zřejmá souvislost změny s jejím okolím. Kontrolní body, které jsou

od změny značně vzdáleny, mohou být znázorněny schematicky způsobem vylučujícím

pochybnost o jejich totoţnosti.

V případech, kdy rozsah právních vztahů k nemovitostem je graficky vyjádřen na jiných

mapových podkladech neţ na KM, doplní se grafické znázornění kresbou polohopisu

z těchto podkladů. V nutných případech se vyhotoví grafické znázornění z podkladů

odděleně od grafického zobrazení z KM, při dodrţení zásady jednobarevnosti. Pro popis se

pouţívají platné mapové značky podle přílohy č. 17.7 vyhlášky č. 26/2007 Sb.

3.3.3 Výkaz dosavadního a nového stavu údajů KN

Výkaz dosavadního a nového stavu údajů KN obsahuje porovnání údajů dosavadního a

nového stavu, kdy dosavadní stav obsahuje výlučně údaje podle aktuálního stavu KN, tedy

parcelní čísla, výměry, druh a způsob vyuţití daných pozemků. Nový stav vyjadřuje stav

po změně a součet výměr nových parcel je shodný se součtem výměr dosavadního

- 25 -

stavu. Rozdíl je moţný pouze v případě zjištěné chyby v KN nebo v případě změny

výměry parcely výpočtem s vyšším kódem kvality výměry. Součástí nového stavu je i

porovnání se stavem evidence právních vztahů, kde se ke všem nově oddělovaným

parcelám přiřadí údaje o parcelních číslech, číslech listů vlastnictví, výměrách a označení

dílů parcel podle evidence právních vztahů, které budou dalším podkladem pro sepsání

listin. Dále výkaz dosavadního a nového stavu obsahuje i stav parcel zjednodušené

evidence.

3.3.4 Seznam souřadnic

Seznam souřadnic obsahuje souřadnice bodů nové hranice a souřadnice kontrolních

bodů. V seznamu se opět uvádějí dvojí souřadnice, a to souřadnice pro zápis do KN a

souřadnice určené z měření. V seznamu souřadnic se uvádějí čísla bodů a jejich souřadnice

v pořadí Y a X a kód kvality. U nových bodů změny lze uvádět jen vlastní čísla, u bodů

určených v předcházejících záznamech podrobného měření změn se uvádějí čísla úplná

nebo čísla zkrácená, obsahující na prvním místě číslo příslušného ZPMZ oddělené

pomlčkou od vlastního čísla bodu. Nejsou-li souřadnice určeny v S-JTSK, uvádějí se

v místním systému. Druh systému se pak uvede u nadpisu „Seznam souřadnic“. U bodů se

souřadnicemi s kódem charakteristiky kvality vyšším neţ 3 se ve sloupci „Souřadnice

určené měřením“ uvádí také souřadnice polohy, pokud jsou odlišné od souřadnic obrazu.

Seznam souřadnic se umístí na vhodné místo geometrického plánu poblíţ grafického

znázornění nebo tvoří samostatnou část GP. Podle potřeby se doplní sloupcem se stručnou

poznámkou (např. způsob označení bodu v terénu).

3.3.5 Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu

Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu se vyhotovuje pouze v územích, kde KN

tyto údaje eviduje. Umoţňuje stanovení daňového a oceňovacího podkladu. Obsahuje

parcelní číslo zemědělského pozemku v novém stavu podle katastru, popřípadě podle

zjednodušené evidence, dále kód BPEJ a výměru dílu parcely příslušející k tomuto kódu.

Je-li díl parcely katastru nebo parcely ZE v novém stavu porovnání se stavem evidence

právních vztahů v GP dělen hranicí BPEJ, uvádí se také výměra, která v takovém dílu

odpovídá příslušnému kódu BPEJ.

- 26 -

3.3.6 Ověření geometrického plánu

Kaţdý geometrický plán musí být ověřen, ţe byl vyhotoven podle platných právních

předpisů. Ověření geometrického plánu provádí pouze oprávněná osoba, tedy úředně

oprávněný zeměměřický inţenýr (ÚOZI), který zodpovídá za kvalitu a odbornou úroveň

geometrického plánu, dále také za dosaţení předepsané přesnosti a za správnost a úplnost

náleţitostí podle právních předpisů. Ověření se provede doloţkou umístěnou v popisovém

poli geometrického plánu „Náleţitostmi a přesností odpovídá právním předpisům“, a dále

oprávněná osoba potvrzuje geometrický plán svým jménem, číslem evidence ověřovaných

výsledků, otiskem kulatého razítka, datem a svým podpisem. Odpovědnost úředně

oprávněného zeměměřického inţenýra není časově omezena.

3.3.7 Potvrzení geometrického plánu

Kaţdý geometrický plán musí být potvrzen, tedy opatřen souhlasem příslušného

katastrálního úřadu. O potvrzení geometrického plánu písemně ţádá ověřovatel. Potvrzení

se provede doloţkou umístěnou v popisovém poli geometrického plánu „Katastrální úřad

souhlasí s očíslováním parcel“. Katastrální úřad dále zkontroluje správnost a úplnost

náleţitostí geometrického plánu a jeho příloh, včetně dokladů o dosaţené přesnosti

výsledků zeměměřických činností. Zkontroluje, zda plán vychází z výsledků

zeměměřických činností v terénu, zda ověřovatel geometrického plánu je skutečně

nositelem úředního oprávnění a je zapsán v seznamu úředně oprávněných zeměměřických

inţenýrů a zda jeho úřední oprávnění mělo v době ověřování platnost6.

Pokud katastrální úřad neobjeví ţádné nedostatky, potvrdí geometrický plán. Potvrzení

provádí pověřený zaměstnanec katastrálního úřadu uvedením svého jména, otiskem

kulatého razítka, datem, číslem řízení a svým podpisem. Pokud byly během kontroly

zjištěny nedostatky, katastrální úřad geometrický plán nepotvrdí a vrátí jej ověřovateli

s písemným odůvodněním. Po opravě geometrického plánu posílá ověřovatel novou ţádost

o potvrzení.

6 Informační server pozemkového managementu LAMA [online]. Dostupné na WWW:

<http://slon.fsv.cvut.cz/lama/>

- 27 -

4 Druhy katastrálních map

Katastrální mapa je závazné státní mapové dílo velkého měřítka obsahující body

bodového pole, polohopis a popis, které zobrazuje všechny nemovitosti a katastrálního

území tvořící předmět katastru nemovitostí. Katastrální mapa je také jediné dílo velkého

měřítka pokrývající celé území státu. Tvoří polohopisný základ pro mapy velkého měřítka,

zejména pro technické mapy měst a má několik forem:

analogová mapa v systému gusterbergském nebo svatoštěpánském,

katastrální mapa digitalizovaná v S-JTSK (KMD) nebo v systému gusterbergském

nebo svatoštěpánském (KM-D),

digitální katastrální mapa DKM v S-JTSK.

Historie katastrální mapy je poměrně krátká, v našich zemích existuje teprve něco přes

dvě stě let a její vznik můţeme ztotoţnit se vznikem josefského katastru. Předešlým

tereziánským katastrem byla ukončena první etapa, kdy pozemkové katastry měly pouze

verbální, tedy slovní, popisný charakter, bez jakékoliv grafické sloţky. Josefský katastr

pak zahájil etapu druhou, kdy se součástí katastrálního operátu stal mapový, tzn. grafický

operát. U josefvského katastru však nelze mluvit o katastrální mapě jako takové, ale

v tomto období začaly vznikat tzv. brouillony (náčrty), které byly jejími předchůdci. První

katastrální mapa pak začala vznikat aţ během vlády císaře Františka I., jehoţ patent z r.

1817, o pozemkové dani byl základem nového katastru, kdy po mnohaletých přípravách

byla zahájena tvorba tzv. stabilního katastru, jehoţ značná část mapového fondu je i dnes

stále pouţívána.

První katastrální mapy byly bohaté na barevnou tonalitu. Josefské brouillony vyuţívaly

k lepšímu rozlišení mezi jednotlivými kulturami pozemků šesti barev, první mapy

stabilního katastru z první pol. 19. století dokonce sedmi barev a mapy reambulovaného a

evidovaného katastru ze závěru 19. století pěti barev. Po druhé obnově koncem třicátých

let se pak barevná tonalita přestává pouţívat.

Katastrální mapa je mapou, která prodělala dlouhý vývoj a také řadu změn, neţ dospěla

do podoby moderní katastrální mapy. Dnešní katastrální mapa je mapou výlučně

polohopisnou bez jakýchkoli výškopisných prvků a navíc je také mapou

monochromatickou, tedy obsahuje pouze černou kresbu a obsahuje body podrobného

polohového bodového pole, polohopis a popis. Přes svou zdánlivou jednoduchost má

- 28 -

obrovskou vypovídací hodnotu a obsahuje po generace shromaţďované údaje a obrazem

ţivota společnosti a jejích ekonomických výsledků7.

Předmětem obsahu katastrální mapy jsou v katastrální mapě v S-JTSK trvale

stabilizované body a trvale signalizované body polohového bodového pole včetně

přidruţených bodů u trigonometrických a zhušťovacích bodů a polohopis, a vyznačují se

standardizovanými mapovými značkami podle bodu 10 přílohy katastrální vyhlášky.

V ostatních katastrálních mapách se předměty jejich obsahu vyznačují mapovými

značkami podle bodu 11 přílohy. Polohopis katastrální mapy obsahuje zobrazení hranic

katastrálních území, hranic územních správních jednotek, státních hranic, hranic

chráněných území a ochranných pásem, hranic nemovitostí s odlišením hranic převzatých

z map vyhotovených v jiném souřadnicovém systému a další prvky polohopisu. Zvláštním

prvkem polohopisu digitální mapy a digitalizované mapy v S-JTSK jsou hranice rozsahu

věcného břemene k části pozemku.

Hranice a další prvky polohopisu podle odstavce 6 se v katastrální mapě zobrazují

přímými spojnicemi jejich lomových bodů. V odůvodněných případech lze pouţít kruţnici

nebo její část. Pokud to není moţné, vyjádří se průběh hranice nebo dalšího prvku

polohopisu úsečkami, jejichţ délka se volí tak, aby se ţádný bod na úsečce od skutečného

průběhu hranice neodchýlil o více neţ 0,10 m.

Katastrální mapa můţe mít v ucelených částech katastrálního území různou formu.

Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S-JTSK a map

v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském jsou uvedeny v bodu 9

přílohy katastrální vyhlášky. U souřadnic podrobných bodů digitální nebo digitalizované

mapy se uvádí kód charakteristiky kvality, který vyjadřuje jejich přesnost nebo původ (bod

13.9 přílohy katastrální vyhlášky) a je rozhodujícím ukazatelem pro jejich vyuţití pro

účely katastru.

7 pouţitý zdroj: BUMBA, J.: České katastry od 11. do 21. století, Grada Publishing, a.s., Praha, 2007

- 29 -

4.1 Analogová katastrální mapa

Analogová katastrální mapa má několik forem. Nejrozšířenější je grafická mapa

sáhového měřítka 1 : 2880 vedená na plastové folii. Tato mapa je sice pokračovatelem

mapy bývalého stabilního katastru, avšak nikoliv v přímé návaznosti, ale jako nejméně třetí

odvozenina původní mapy.

Z původních map bývalého pozemkového katastru, který převzal operát stabilního

(evidovaného katastru), byly v padesátých letech 20. století pořízený reprografické kopie

na papír a byly pouţívány jako pozemkové mapy JEP. V šedesátých letech byly pak mapy

JEP kartograficky přepracovány do tzv. souvislého zobrazení a z meziproduktu byly

zhotoveny kopie na papír, pouţívané jako pozemková mapa EN. V sedmdesátých letech

byly z těchto pozemkových map doplněných o změny EN vyhotoveny kopie na relativně

nesráţlivé plastové folie (PET - polyethylenterephtalat). Značná část mapových listů byla

pak pro přílišné opotřebení podkladů v osmdesátých letech reprodukčně nebo

kartograficky obnovena. Mapy souvislého zobrazení na PET foliích tvoří v současné době

převládající část mapového fondu katastru nemovitostí8.

Menší část analogových katastrálních map je tvořena čtyřmi dílčími podskupinami:

mapy v S-JTSK na PET foliích vzniklé z mapování v šedesátých a sedmdesátých

letech 20. století. Jedná se o grafické mapy z první etapy technicko-hospodářského

mapování (THM) a několik počátečních graficky vyhotovených mapových listů

základního mapování velkých měřítek. Polohopis této podskupiny map byl

zaměřován jak geodetickými, tak i fotogrammetrickými metodami,

mapy v S-JTSK na PET foliích vzniklé grafickou transformací původních map

zpracovaných z číselného měření. Sem je moţné zařadit mapy z číselného měření

v prvních třech desetiletích 20. století, vyhotovené v zobrazovací soustavě

stabilního katastru v sáhovém nebo dekadickém měřítku pokrývající území

některých velkých měst. Dále sem patří mapy z třicátých a čtyřicátých let 20.

století, vzniklé při pozemkových úpravách zpracovaných na podkladě první

pozemkové reformy. Do této skupiny patří i mapy THM, zpracované původně ve

8 pouţitý zdroj: BUMBA, J.: České katastry od 11. do 21. století, Grada Publishing, a.s., Praha, 2007

- 30 -

vojenském systému S-42, které byly později přepracovány do S-JTSK grafickou

transformací,

mapy v S-JTSK na PET foliích zpracované metodou fotogrammetrické údrţby a

obnovy. Tyto mapy vznikaly v sedmdesátých letech 20. století přepracováním

pozemkových map EN v měřítku 1 : 2880 grafickou transformací do S-JTSK,

mapy v S-JTSK z druhé etapy THM a tvorby ZMVM, pokud poloha jejich bodů

nesplňuje kritéria přesnosti stanovená v kódu kvality stanovené příslušným

ustanovením právního předpisu.

4.2 Digitální katastrální mapa

Digitální katastrální mapa (DKM) je mapa vedená ve vektorové formě s geometrickým

a polohovým určením v S-JTSK s přesností podrobného bodu danou kritérii uxy = 0,14 m

(event. 0,26 m) a obsahující digitalizované podrobné body z převzatých map (aţ do kódu

kvality 8).

DKM můţe vzniknout několika způsoby:

přímým měřením podle předpisů pro tvorbu DKM, přičemţ výsledek je

charakterizován přesností podrobného měření podle příslušného ustanovení

právního předpisu,

digitalizací dříve vyhotovených číselných map majících souřadnice všech

podrobných bodů v S-JTSK, přičemţ výsledek digitalizace odpovídá přesnosti

podle příslušného ustanovení právního předpisu,

digitalizací analogových map, především map v měřítku 1 : 1000 vyhotovených

podle instrukce A, pokud výsledek digitalizace odpovídá kódu kvality podle

příslušného ustanovení právního předpisu,

na podkladě výsledků pozemkových úprav.

- 31 -

4. 3 Katastrální mapa digitalizovaná

Digitalizovaná mapa (KMD nebo KM-D) vzniká digitalizací (přepracováním)

analogové mapy. Její předností je moţnost počítačového vyuţívání a aktualizace obdobně

jako u digitální mapy. Souřadnice jejich podrobných bodů mohou být jak v S-JTSK

(KMD), tak v S-SK (KM-D).

V současné době probíhá digitalizace kompletního SGI v celé ČR s plánovaným

ukončením v r. 2016. Převod katastrálních map do digitální podoby patří mezi

nejdůleţitější úkoly resortu ČÚZK. K 31. 3. 2011 byla vyhotovena katastrální mapa v

digitální podobě v 6 998 katastrálních územích, coţ je 53,7 % z jejich celkového počtu

13 027.

- 32 -

5 Program GEUS

Program GEUS je produktem firmy GEUS ware, s.r.o., která se zabývá vývojem a

prodejem geodetického softwaru, a také prodejem kompletního vybavení pro geodety.

GEUS je programový systém určený pro základní geodetické výpočty a svým zaměřením

je určen zvláště pro tvorbu map velkých měřítek a práce v katastru nemovitostí. Aktuální

verzí je verze GEUS 16.0.1.

Program GEUS se skládá ze dvou relativně samostatných částí:

- výpočetní část obsahuje základní geodetické výpočty (ortogonální a polární

metoda včetně volného stanoviska, protínání ze směrů, délek a zpět, výměry,

kontrolní oměrné, výpočty základních typů polygonových pořadů, atd.). Dále

umoţňuje vést i velmi rozsáhlé seznamy, exporty a importy seznamů souřadnic,

přenosy dat z totálních stanic a jiných záznamníků, tvorbu podrobných výpočetních

protokolů včetně jejich tisku a digitalizaci pomocí většiny existujících digitizérů.

Veškeré body dotčené výpočtem se ihned zaznamenávají i do grafické části

programu, do které se lze přepnout v libovolném místě programu,

- grafická část umoţňuje specializované interaktivní vytváření map velkých měřítek

ve spolupráci s výpočetní částí. GEUS je v podstatě jednodušším zeměměřickým

CAD systémem, který se specializuje na tvorbu map od úplného základu. Mezi

vlastnosti grafické části je moţné zařadit změny měřítka bez ztráty informací a

vzhledu, spolupráce se seznamy souřadnic včetně změny kresby reagující na změny

souřadnic ve výpočtech, apod. Dalšími moţnostmi je např. zobrazení rastrových

souborů současně s vektorovou kresbou z většiny běţně pouţívaných formátů

v oblasti GIS a mnoho dalších specializovaných funkcí pro tvorbu geometrických

plánů v KN.

Program GEUS existuje ve verzi DOS i pro Windows s tím, ţe verze DOS jiţ není

v současné době dále vyvíjena. Všechny informace v této diplomové práci se tedy budou

vztahovat pouze k verzi pro Windows.

- 33 -

5.1 Výpočetní část

Centrálním místem pro ovládání programu je Hlavní formulář výpočetní části

programu GEUS. Z něj se otevírají všechna další okna a formuláře všech funkcí programu

potřebných pro práci se seznamem souřadnic. Při spouštění funkcí se program chová jako

standardní aplikace pro Windows. Hlavní formulář má několik částí, kdy nejdůleţitější je

roletové menu, které obsahuje seznam všech funkcí. Pod roletovým menu se nachází

několik lišt s nástrojovými tlačítky vybraných funkcí, které se při práci pouţívají nejčastěji.

Dále se zde nacházejí tlačítka pro ovládání konfiguračního souboru a pomocných seznamů

souřadnic. Na pravé straně hlavního formuláře je umístěn panel pro nastavení prostředí.

Zbytek hlavního formuláře vyplňuje pracovní plocha. Seznam souřadnic je v programu

GEUS databází bodů. Skládá se ze dvou hlavních souborů – datového a indexového. Oba

mají stejná jména, datový soubor má příponu DAT, indexový IDX. Při otevírání nebo

vytváření seznamů souřadnic se zadává pouze jméno, přípony DAT a IDX k souborům

doplní program automaticky bez ohledu na příponu zadanou při volbě jména (ta je vţdy

odříznuta). Z hlediska uţivatele se tedy seznam souřadnic otevírá jako jeden soubor. Tyto

dvě přípony byly zvoleny jiţ na úplném začátku vývoje programu. Později byl ještě ve

verzi pro Windows zaveden třetí soubor – sekundární indexový soubor SDX. Od verze

12.0.10 se objevuje ještě moţnost indexového souboru PDX.

5.1.1. Rolety

Program GEUS obsahuje celou řadu funkcí, které jsou všechny dostupné z roletového

menu.

První roleta Seznam obsahuje funkce pro práci se seznamem souřadnic. Jsou zde funkce

pro otevření seznamu souřadnic nebo vytvoření nového, dále pro editaci seznamu

souřadnic, kde je moţné body přidávat, zrušit, editovat, tisknout do protokolu, atd. Dále se

zde nacházejí také funkce pro import a export seznamu souřadnic a jejich nastavení.

Seznam souřadnic lze exportovat v různých formátech, např. DXF (MicroStation), STX

(Kokeš) nebo ve formátech pro jednotlivé totální stanice.

Další roletou jsou Výpočty. V této roletě se nachází všechny geodetické výpočty, které

jsou potřebné nejen pro tvorbu GP (ortogonální metoda, polární metoda, průsečík přímek,

- 34 -

konstrukční oměrné, atd.). Pro všechny je obecně pouţit speciální formulář, který se ovládá

přes tlačítka na nástrojové liště nebo přes menu. Vedle tlačítek a menu se ve formuláři

nachází výstupní okno, které je určené pro prohlíţení zpráv o výpočtu (nejedná se však o

přesnou kopii výpočetního protokolu). Body se zadávají buď pomocí čísla bodu, nebo

rovnou ze seznamu souřadnic, popřípadě i z grafické části poklepáním na bod. Naměřené

hodnoty se vkládají ručně ve vstupní části postupně, jak program sám navádí. Mezi

jednotlivými vstupy se vţdy pouţívá tlačítko [Enter]. Po ukončení výpočtu se zobrazí

protokol s výsledky, které je moţné editovat. Protokol se ukáţe i v případě nějaké chyby,

např. při překročení mezní odchylky. Po úspěšném ukončení se všechny výsledky uloţí do

protokolu.

Obr. 1 Formulář pro výpočet polární metody

Roleta Další výpočty navazuje na záloţku předcházející a pouze doplňuje geodetické

výpočty o další, jako je např. výpočet polární metody dávkou nebo transformace.

V roletě Digit se nacházejí funkce a nastavení pro práci s digitizéry a planimetry. Tyto

funkce však nejsou pro tvorbu GP plánů důleţité a není nutné se jimi dále zabývat.

Další roletou je Protokol, kde jsou funkce pro tisk, editaci a nastavení výpočetního

protokolu.

Roleta Pomocné SS slouţí pro nastavení a práci s pomocnými seznamy souřadnic, tedy

se seznamy, které jsou doplňkově otevřeny pouze pro čtení a pro hledání údajů. Body do

nich nelze zapisovat a ani je upravovat, ale lze je exportovat do seznamu hlavního.

- 35 -

Důleţité je, aby pomocný seznam souřadnic měl vţdy stejný typ čísla bodu a stejný počet

míst jako otevřený hlavní seznam souřadnic.

V roletě Nastav se nacházejí funkce pro nastavení protokolu (stejné jako v roletě

Protokol), nastavení prostředí, které je centrálním místem pro základní nastavení

ovlivňující chování programu s hlediska práce s daty (podrobnější popis v další kapitole).

Dále je zde základní nastavení, jehoţ formulář se zobrazuje uţ při prvním spuštění

programu po nainstalování. Zadává se zde jméno firmy, která program pouţívá, a další.

V této roletě se ještě nacházejí funkce pro načtení a uloţení konfiguračního souboru.

Předposlední roletou je Grafika, kde najdeme tlačítko pro přepnutí do grafického

reţimu a funkce pro spojení s programem MicroStation.

V poslední roletě se pak nachází funkce pro spuštění Nápovědy.

5.2 Grafická část

Grafická část programu GEUS je určena pro vytváření map velkých měřítek se

zvláštním zřetelem na spolupráci s KN, tedy vytváření geometrických plánů. Grafická a

výpočetní část systému GEUS jsou z velké části samostatně pracující komponenty, a kaţdá

má svou samostatnou základní datovou strukturu: výpočetní část - seznam souřadnic a

grafická část - výkres. Za základní prvek programu je povaţována výpočetní část, ze které

je teprve moţno vstoupit do grafické části. Základem grafické části GEUSu je jeden hlavní

formulář, s jedním pohledem na kresbu, ze kterého se spouští všechny potřebné funkce.

V hlavním formuláři opět najdeme roletové menu, ze kterého jsou dostupné všechny

potřebné funkce. Pod ním se nachází nástrojová lišta, kde jsou tlačítka často pouţívaných

funkci a také funkce pro nastavení vlastností jednotlivých stylů a značek. Po levé straně se

nachází nástrojový panel s rozmístěnými tlačítky pro rychlé spuštění velmi často

pouţívaných funkci. V dolní části hlavního formuláře je stavový a informační panel, který

slouţí k výpisu výzev programu a důleţitých informací. Grafická data jednoho výkresu

v programu GEUS se standardně ukládají do jednoho souboru na disku, který má příponu

GKR (GEUS KResba).

- 36 -

5.2.1. Práce s kresbou

Základní logikou kreslení v grafické části programu je vytváření kresby nad body

seznamu souřadnic. Program je v tomto ohledu velice jednoúčelový a nepředpokládá se

jeho pouţití pro jiné účely, neţ je kreslení map velkých měřítek. Základem kresby jsou

tedy graficky zobrazené body ze seznamu souřadnic. Body jsou z výpočetní do grafické

části zasílány buď průběţně tak, jak jsou počítány nebo dávkově. Kreslit lze samozřejmě i

ve volné ploše, pouze pro konstrukce různých úloh bez vypočtených bodů má GEUS zatím

minimum funkcí.

Po spuštění příkazu pro kreslení některých grafických prvků se otevře okno dialogu, ve

kterém lze nastavit některé hodnoty specifické pro právě kreslený typ prvku.

Obr. 2 Dialog pro kresbu linie

Dialog zůstane otevřený po celou dobu kreslení prvku. Jeho zavřením se zároveň

ukončí i celý příkaz kreslení. Příkaz kreslení se ukončí i po stisknutí klávesy [Esc] nebo

pravým tlačítkem myši. Bod se zadává najetím kurzoru myši na poţadované místo v kresbě

a stisknutím levého tlačítka myši. Při kreslení do volného prostoru se bod umístí přesně do

souřadnic, které jsou vypsány v pravém dolním rohu hlavního grafického formuláře. Bod

lze do grafiky umístit i pomocí funkce Nastav bod. Kaţdý grafický prvek umístěný do

kresby má mimo polohy několik dalších vlastností, které také závisí na typu prvku (vrstva,

barva, typ čáry,…). Linie má např. jiné vlastnosti neţ má text. Vlastnosti jednotlivých

prvků lze natavit pomocí tlačítek na nástrojové liště.

Důleţitou funkcí je také „dochytávání“, které usnadňuje práci v grafickém reţimu.

Prvky, na které se má kresba „dochytávat“ lze nastavit v nástrojovém panelu po levé straně

hlavního formuláře. V praxi to znamená, ţe v okolí kurzoru myši se budou hledat všechny

zapnuté prvky pro „dochytávání“ v nástrojovém panelu a po nalezení se na ně kresba

„dochytí“. Pokud jsou všechny prvky vypnuty, kreslí se vţdy přesně z pozice kurzoru

- 37 -

myši. „Dochytávat“ se lze na body SS, body čtvercové sítě, konce linií, průsečík, nejbliţší

bod linie, střed linie.

5.2.2 Práce s vrstvami

Vrstva kresby je jeden z nejdůleţitějších pojmů pro správné zvládnutí logiky téměř

všech kreslících programů. V programu GEUS jsou vrstvy označeny čísly, a kaţdý prvek

v kresbě dostane přiřazené číslo vrstvy, do které patří. V GEUSu existuje 63 vrstev (tento

počet byl zvolen z důvodu přenosu dat do programu MicroStation, aby nebylo nutné po

provedení převodu provádět přesuny mezi vrstvami. Dříve měl MicroStation 63 vrstev,

dnes jich má 64, ale jsou číslovány 0-63, kdy vrstva 0 je uţivateli nepřístupná). Pro větší

přehlednost je však moţné pracovat pouze s 20 vrstvami.

Kaţdý nově nakreslený grafický prvek je uloţen do vrstvy (tedy dostane přiřazené číslo

vrstvy), která je momentálně nastavena jako aktuální. Aktuální vrstva se nastavuje na

nástrojové liště příslušným tlačítkem:

Obr. 3 Tlačítko pro nastavení aktuální vrstvy

Kliknutím myší přímo na číslo vrstvy se tato vrstva stane aktuální. Číslo aktuální vrstvy

se pak nastaví i na tlačítku vrstev v nástrojové liště. Zaškrtávací políčka vlevo od čísel

vrstev vrstvu zapínají/vypínají. Všechny prvky ve vypnuté vrstvě nebudou na obrazovce

zobrazeny, ale stále zůstávají součástí výkresu. Po zapnutí vrstvy se ihned objeví. Práce

s vrstvami vyuţívá mnoho dalších funkcí, například při výstupu na tiskárnu se vţdy

tisknou pouze zapnuté vrstvy. Naopak při exportu lze zaškrtnout, zda se má exportovat

celý výkres bez ohledu na zapnuté vrstvy, nebo jen zapnuté vrstvy.

- 38 -

5.2.3 Rolety

Stejně jako ve výpočetní části se i v grafické části nachází celá řada funkcí, které jsou

opět všechny dostupné z roletového menu.

První roleta Soubor obsahuje všechny základní funkce pro práci s výkresem, jako jsou

funkce pro vytvoření nového výkresu, nebo otevření stávajícího výkresu, jeho uloţení a

tisk. Dále je zde pomocí funkce Referenční výkresy moţné otevřít tzv. manaţer

referenčních výkresů, ve kterém jsou soustředěny všechny funkce pro jejich ovládaní.

Dalšími funkcemi jsou funkce pro import a export výkresů v různých formátech.

Importovat lze soubory ve formátu DXF, DGN, VKM, VFT a TXT. Exportovat lze

soubory ve formátu DXF, DGN, VKM, VFK, TXT, a také ve formátu pro software Kokeš

a Atlas. Další funkcí je Rastr manaţer, kde se nacházejí všechny potřebné funkce pro práci

s rastry.

Další roleta Editace obsahuje funkce pro manipulaci s grafickými prvky a daty, jako je

označení prvků, vyhledání určitých prvků, jejich obecná editace, mazaní, atd.

Roleta Nastavení shromaţďuje funkce pro nastavení jednotlivých částí programu.

Podrobnější popis těchto funkcí lze nalézt v kapitole 4.1.

Další roletou je Kreslit, která obsahuje potřebné funkce pro kreslení prvků, např. linie,

oblouku, textu, oměrné, kótu, slučku a další. Dále je zde funkce pro určování a tvorbu

mapových listů nebo pro načtení rastru z internetu.

Stejně jako ve výpočetní části, i zde se nachází roleta Výpočty, která shromaţďuje čistě

výpočetní funkce (směrník a délka, výměry), tak i funkce na rozhraní výpočetních a

konstrukčních úloh (interpolace výšek). Pokud je ve výpočetní části zapnut tisk do

protokolu, všechny výsledky z výpočtů v grafické části se v něm zobrazí.

V roletě Zobrazit jsou funkce pro práci s výřezem grafiky, např. zobrazení celku, lupa,

přesun pohledu, atd. Dále je zde funkce pro přepnutí pohledu do výpočetní části.

Další roletou jsou Body, která obsahuje funkce určené speciálně pro práci s body.

Pomocí nich je moţné přidávat body se seznamu souřadnic ve výpočetním reţimu, dále

body přečíslovat, umístit body atd.

- 39 -

Roleta Pomůcky obsahuje různé doplňkové funkce, z nichţ nejdůleţitější je funkce

Kontroly, která nám umoţňuje různé kontroly výkresu, např. zdali nejsou ve výkresu

duplicity volné konce, atd. Pokud je počítač propojen s internetem, tak se v této roletě

nachází i funkce Nahlíţení do KN, která je přímo propojená s Nahlíţením do KN na

stránkách ČÚZK nebo funkce Geodetické údaje přes WMS, která vyuţívá přímý přístup ke

vzdáleným datům na serverech GEOPORTÁLU Zeměměřického úřadu.

Další roleta GP-ISKN obsahuje velice důleţité funkce pro vlastní tvorbu geometrických

plánů, například import a export VFK a jejich doplňkové funkce, jako je pro import VFK

např. funkce Polygon pro výběr z ISKN, která umoţňuje polygonem definovat oblast, pro

kterou se bude na KÚ ţádat o zaslání VFK. Dále je zde funkce Konstrukce GP, pomocí

které se otevře formulář, který je základem celé konstrukce GP a hlavně exportu VFK.

Funkce z této rolety budou podrobně popsány dále.

Předposlední roletou je Digitizér, kde se nachází funkce pro digitalizaci kresby.

Poslední roletou se opět spouštějí funkce Nápovědy.

- 40 -

6 Zpracování geometrických plánů v programu GEUS

V této kapitole bude uveden detailní postup zpracování geometrických plánů v různých

typech map. Tento postup můţe slouţit jako všeobecná pomůcka při tvorbě geometrických

plánů v programu GEUS.

6.1 Založení zakázky

Zpracování geometrického plánu začíná nastavením pracovního prostředí a zaloţením

zakázky. Po otevření výpočetní části programu GEUS se v záloţce Seznam pomocí funkce

Nový seznam vytvoří nový seznam souřadnic. Nejprve se objeví dialog, kde se nastaví typ

čísla bodu (10 nebo 12 číslic nebo 6 písmen a 6 číslic). Dále se nastaví, kolik znaků můţe

obsahovat popis bodu (3-20 znaků), a pak uţ se můţe seznam nechat vytvořit, popř.

rovnou i otevřít. Vytvořením nového seznamu souřadnic vytvoříme datový soubor formátu

DAT a indexové soubory formátu IDX a SDX. Pro kompletní zachování informací stačí

zachovat datový soubor, proto se také pouţívá pro opětovné otevírání vytvořeného

seznamu souřadnic. Indexové soubory slouţí pouze k rychlejšímu vyhledávání dat

v datovém souboru a lze je kdykoliv znovu vytvořit na základě obsahu datového souboru.

Po vytvoření seznamu souřadnic a přepnutí do grafického reţimu se nastaví další důleţité

funkce, které jsou všechny umístěny v záloţce Nastavení.

Jako první se nabízí Nastavení pohledu. Zde je moţné nastavit, jak se budou

zobrazovat čísla bodů, dále font, barvu, velikost, atd. Většina nastavení a hodnot tohoto

formuláře je zřejmá a nepotřebuje další popis, kromě těchto dvou funkcí:

Pohled - Ostatní - Náčrt – zapnutý náčrt: pokud je tento přepínač zapnutý, tak je

číslo bodu zobrazováno ve tvaru číslo náčrtu-číslo bodu s tím, ţe vedoucí nuly

v náčrtu i vlastním čísle jsou vypuštěny (tedy např. 190-11),

Pohled - Ostatní – Náčrt – Ignoruj číslo náčrtu: v případě, ţe je předchozí

přepínač zapnutý, není zobrazováno číslo u zvoleného náčrtu. Většinou se bude

jednat o číslo náčrtu právě zpracovávané zakázky.

- 41 -

Obě tyto hodnoty lze i rychleji nastavit přímo v hlavním formuláři grafické části programu

vpravo dole:

Obr. 4 Část spodní lišty hlavního formuláře

Dalším formulářem jsou Atributy pohledu. Jedná se o další nastavení pohledu, která se

ale mohou během tvorby GP často přepínat, proto se zobrazují v samostatném formuláři,

který můţe zůstat zobrazený po celou dobu práce s grafikou.

Atributy pohledu – Vzhled vrstev: přepíná ze standardního nastavení do nastavené

vzhledu vrstev (viz Vzhled vrstev).

Atributy pohledu – Čtvercová síť: zapíná/vypíná čtvercovou síť, jejíţ vlastnosti je

moţné nastavit v předcházejícím formuláři. Čtvercová síť není přímou součástí

výkresu, ale pouze jeho atributem. Nelze tedy rušit jednotlivé kříţky čtvercové sítě.

Kříţky však lze ve výsledku vytisknout (uţití např. u analogových map

dekadických měřítek).

Atributy pohledu – Kontrolní body: zapíná/vypíná zobrazení důleţitých bodů

grafických prvků, např. konce čar, definiční body textů, značek, atd. Zobrazuje tedy

body, na které se můţe kresba „dochytávat“.

Dále pokračuje formulář Nastavení obecné. V tomto formuláři je několik záloţek.

Většina funkcí je opět zřejmá, budou tedy uvedeny jen některé funkce. V záloţce Základní

je nastavení pro automatické ukládání kreseb, „dochytávání“, a další.

Obecné - Základní – Dochytávání – zapnuté zvuky: Pokud je tento přepínač

zapnutý, tak program vydá zvukový signál v případě nedochycení.

Nastavení v záloţce Optimalizace mohou urychlit překreslování, a to zvláště u

rozsáhlých výkresů. Záloţka Optimalizace bloky a její funkce napomáhá při práci na

- 42 -

pomalejších počítačích a s OS Windows 7 nebo Vista, kde jsou náročnější paměťové

kontroly, a ty pak zpomalují vykreslování rozsáhlých bloků kresby v pohybu, která se

jakoby „zasekává“. Optimalizace pak umoţňuje plynulé vykreslování za cenu toho, ţe se

nevykresluje kaţdý prvek bloku, coţ ale ve většině případů pro umístění bloku postačí.

Další záloţkou je Internet. Program GEUS umí totiţ vyuţívat data přímo z internetu.

Můţeme zde nastavit způsob zobrazení informací o parcelách získaných z Nahlíţení do

KN. Poslední záloţkou jsou Výpočty, kde se nastavují hodnoty pro automatický výpočet

výměr (např. maximální počet lomových bodů plochy).

Dalším formulářem je Konfigurace vrstev, která umoţňuje pojmenování vrstev.

V programu GEUS existuje 63 vrstev, ale pro větší přehlednost lze nastavit i zkrácenou

nabídku 20 vrstev.

Obr. 5 Formulář Konfigurace vrstev

Konfigurace vrstev – Vyuţití ukázat: otevřeme přehled vrstev, kde je vidět, které

vrstvy jsou aktivní a také je vidět přehled různých prvků ve výkresu a jejich počet.

- 43 -

Obr. 6 Formulář Konfigurace vrstev - Vyuţití

Formulář Viditelnost vrstev můţe být viditelný po celou dobu práce a slouţí pro

přepínání vrstvy pracovního výkresu (aktuální pracovní vrstva je označená červeně,

označuje se dvojklikem) a také pro přepínání viditelnosti vrstev (modře vrstvy viditelné,

šedě vrstvy neviditelné).

Obr. 7 Formulář Viditelnost vrstev

- 44 -

Formulář Vzhled vrstev slouţí k nastavení vlastností jednotlivých vrstev, jako je barva,

tloušťka nebo typ čar.

Formulář Značky slouţí pro nastavení vzhledu a obsahu panelu pro volbu značek.

Nastavenou konfiguraci značek lze uloţit do souboru, a pak jej kdykoliv znovu načíst.

Dalším formulářem je Panel značek, který pouze spustí formulář se všemi značkami, který

lze umístit kamkoliv na plochu.

Důleţitým formulářem je formulář Konfigurace Stylů, který slouţí pro kompletní

konfiguraci a editaci stylů pouţívaných při kresbě. Před začátkem vytváření kresby je vţdy

dobré si rozmyslet, jak bude kresba strukturovaná, jelikoţ na správné struktuře a hlavně

rozdělení do vrstev záleţí další pouţitelnost kresby. Rozmýšlet tuto strukturu před kaţdou

zakázkou je ale velmi pracné, a proto program GEUS obsahuje podporu pro správné

strukturování kresby, tedy styly kresby. Jde o to, ţe určitá mnoţina vlastností pro nastavení

vytvářené kresby se pojmenuje, a pak se všechny tyto vlastnosti nastaví jen zvolením

tohoto jména stylu. Například se vytvoří styl pojmenovaný „Vlastnická hranice“, jeho

zvolením se pak v jednom kroku nastaví správná vrstva, barva a typ spojnice. Při prvním

spuštění programu není načtena ţádná definice stylů, tu je nutné teprve vytvořit. Nebo je

moţné načíst styl uţ předdefinovaný, a ten pak upravit. Pro všechny styly nastavujeme

vlastnosti pro kresbu (barva, tloušťka, atd.) a také stylu přiřazujeme akci, která se má po

zvolení daného stylu automaticky spustit (např. u stylu „hranice parcely“ je nastavena akce

„kreslit linii“, to znamená, ţe pokud je zvolen styl „hranice parcely“, tak se nejdříve

nastaví vlastnosti pouţité ve stylu, a pak se automaticky spustí kreslení linie). Dalším

formulářem je pak Seznam stylů, kde jsou vypsány všechny načtené styly a je moţné mezi

nimi přepínat. Aktuální styl pak volíme zde nebo tlačítkem Styl v nástrojové liště.

Formulář Konfigurace DKM-VKM slouţí pro nastavení konfigurace pro práci se

„starým výměnným formátem“ VKM.

Ve formuláři Popisy najdeme funkce pro práci s popisem bodu. Nastavíme zde základní

funkce, jako je barva, velikost popisu, a zda se má popis vůbec zobrazit. Ve funkci editace

pak můţeme zadat definice, jaké značky se mají přiřadit ke kterým popisům. Zde také

nastavujeme popis, typ, barvu, vrstvu a stočení jednotlivých značek.

- 45 -

Obr 8. Formulář Popisy bodů

Popisy bodů - Automatické doplnění značek na body je funkce, při které program

projíţdí všechny body a umisťuje na ně značky dle nastavených definic. Např. při

kreslení nových bodů ve funkci „Umístit bod“ můţeme zadat popis, který je

přiřazen k určité značce. Po stisknutí tlačítka „Doplnit značky dle popisu“ se u

kaţdého bodu s tímto popisem vykreslí daná značka. Program také kontroluje, zda

na bodu jiţ příslušná značka neleţí, aby nedocházelo k vytváření duplicitních

značek. V okně je také moţné nastavit rozsah čísel bodů, pro který se má doplnění

značek provést.

Dalším formulářem je Výškopis, kde nastavujeme parametry při interpolaci, např.

rozestup interpolačních linií, značky bodů, počet cifer u výšky, atd.

Pomocné směry interpolace – tato funkce přepíná zobrazení pomocných čar u

interpolačních linií pro ulehčení orientace, mezi kterými body bylo jiţ

interpolováno. Tyto pomocné čáry jsou zobrazeny pouze na monitoru, při tištění

nejsou vidět.

Ve formuláři Barvy nastavíme barevné schéma na obrazovce, čili nastavíme barvu

pozadí, barvu pro označování a další barvy pro kresbu.

- 46 -

V posledním oddílu v záloţce Nastavení pak můţeme nastavit, zda-li chceme tisknutí

protokolu nebo nikoliv.

Opakovanému procesu nastavování je moţno se vyhnout tak, ţe se seznam s hotovými

nastaveními uloţí jako vzorová zakázka, která se při příští tvorbě geometrického plánu uţ

jen otevře.

6.2 Podklady pro tvorbu geometrického plánu

Před samotnou tvorbou GP je nutné poţádat na katastrálním úřadě o podklady, které

jsou potřebné pro zpracování. Tvorba GP je jasně definovanou činností a je tedy předem

jasné, která data jsou zapotřebí. Mělo by tedy stačit poţádat KÚ o data pro tvorbu GP a jen

definovat území, kterého se GP týká.

Pro volbu poţadovaného území existuje několik způsobů:

1) celé k.ú. - z hlediska územního rozsahu dat je moţné poţadovat celá katastrální území,

coţ je ale pro tvorbu většiny GP zcela zbytečné,

2) dotčené parcely - druhou moţností je poţádat o data dle dotčených parcel. Tato moţnost

se uplatňuje zejména při tvorbě GP v analogové mapě nebo v KM-D, kdy je nutné při

ţádosti o podklady pro tvorbu GP zaslat na příslušný katastrální úřad i soubor se všemi

dotčenými parcelami. Pro tento případ existuje v programu GEUS funkce, která tento

způsob umoţňuje. V záloţce GP-ISKN pouţijeme funkci Parcely pro výběr z ISKN, která

otevře příslušný formulář. Do editačního pole k.ú. stačí zadat několik počátečních písmen

názvu k.ú. a po stisknutí klávesy "enter" se zobrazí seznam všech vyhovujících k.ú.

Z tohoto seznamu lze také zjistit, jaká je v příslušném k.ú. číselná řada parcel. Dále

zadáváme dotčené parcely, které tlačítkem přidat přidáme do seznamu. O kaţdé přidané

parcele si také můţeme zjistit další informace, jelikoţ GEUS je přímo propojen

s Nahlíţením do KN. K této funkci slouţí tlačítko Nahlíţení do KN ČÚZK pro vybranou

parcelu. Pod tlačítkem Přebírat pak nalezneme další funkci, která umoţňuje vkládání čísel

parcel přímo z mapy, jelikoţ program vyzve k identifikaci textu čísla parcely přímo

- 47 -

v kresbě. Vytvoření souboru pro zaslání ţádosti o data na KÚ se pak provede tlačítkem

Export, kdy se vyexportuje soubor ve formátu CSV.

Obr. 9 Formulář Parcely pro vývěr z ISKN

3) polygon pro výběr z ISKN - zřejmě nejjednodušším způsobem je předání souřadnic

polygonu ohraničující zájmovou oblast v souřadnicích systému JTSK. Tento způsob se pak

uplatňuje např. při tvorbě GP v DKM nebo KMD. Pro vytvoření souboru se souřadnicemi

polygonu slouţí v záloţce GP-ISKN funkce Polygon pro výběr z ISKN. Je moţné zadat

body přímo pomocí myši (volba Definovat) nebo převzít jiţ nakreslenou lomenou čáru

(volba Převzít z lomené čáry). K tomu, aby se mohl polygon definovat, je třeba nejprve

připojit mapu. Nejdostupnější jsou veřejné rastrové mapy z internetu. Je také vhodné si

určit nějaký orientační bod, který se nachází v místě zpracování GP, jehoţ souřadnice

v sytému JTSK zjistíme např. na stránkách ČÚZK v Nahlíţení do KN z orientační mapy

parcel. Bod pak umístíme do seznamu souřadnic a načteme do grafického reţimu. K tomu,

jak připojit rastrovou mapu z internetu existují 2 způsoby:

a) pomocí funkce Kreslit - rastr z internetu: po spuštění této funkce se nejprve objeví

formulář, kde se vybere typ mapy, která se z internetu připojí (lze nastavit i měřítko) a

dále uţ stačí pouze kliknout myší do blízkosti zvoleného orientačního bodu a

- 48 -

automaticky se načte příslušný rastrový mapový list v této oblasti. Pokud se oblast,

kde se zpracovává GP, nachází v blízkosti hranice mapových listů, tak opět stačí

kliknout myší vedle načteného mapového listu a automaticky se načte další mapový

list. Rastry se načítají primárně v černé barvě, takţe pokud je pracovní plocha

nastavena v černé, je třeba rastr přebarvit. K tomu slouţí v záloţce Soubor funkce

Rastr Manaţer, po jejímţ spuštění se otevře okno se seznamem otevřených rastrů. Po

označení příslušného rastru je pak ve spodní části okna moţno nastavit barvu popředí.

Obr. 10 Rastr manaţer

b) pomocí funkce Kreslit - mapové listy: po spuštění této funkce se nejprve vybere,

v jakém souřadnicovém systému se budou rastrové mapové listy zobrazovat, dále se

nastaví měřítko a stejně jako v předchozím bodě se také nastaví typ mapy. Nakonec se

zaškrtne Připojit mapu a opět se myší klikne do vybraného území. Zde se také nabízí

moţnost zobrazit přehledku kladů mapových listů po spuštění funkce Přehledka kladu.

- 49 -

Obr. 11 Formulář Mapové listy a načtené rastry v různém měřítku

Poté, co je načten příslušný rastr, se pouţije funkce Polygon pro výběr z ISKN, kdy se

polygonem obkreslí příslušná oblast, a pak se pravým tlačítkem myši polygon uzavře. Dále

se klikne dovnitř polygonu a zobrazí se formulář, kde je moţno vybraný polygon uloţit

jako soubor VFK. Tento soubor se odešle na příslušný katastrální úřad s ţádostí o přidělení

čísla ZPMZ, VFK, nová čísla parcel, atd. Spolu s polygonem je nutné zaslat parcelní číslo

alespoň jedné dotčené parcely (u DKM, KMD), nebo pokud se tato funkce pouţije i u

analogových map a map KM-D, tak je nutné zaslat seznam všech dotčených parcel ve

formátu CSV.

6.3 Import VFK

Po obdrţení podkladů z katastrálního úřadu se do programu GEUS importuje soubor

formátu VFK. K tomu slouţí v záloţce GP-ISKN funkce Import VFK (nebo v záloţce

Soubor funkce import-VFK). Po spuštění se otevře program GeusISKN, který umoţňuje 3

základní funkce reprezentované třemi tlačítky v dolní části formuláře. Při importu VFK se

pak postupně pouţijí všechny tři. Po spuštění programu se ve formuláři zobrazí „Local

- 50 -

server“, coţ je server běţící na počítači, kde byl GeusISKN spuštěn, a dále se zobrazí

seznam databází dostupných právě na tomto serveru.

Obr. 12 Program GeusISKN

Seznam databází reprezentuje seznam všech databází na zvoleném počítači/serveru bez

ohledu na jejich umístění na discích. Proto se v počítači nemohou vyskytovat dvě databáze

stejného jména, přestoţe by se nacházely na jiném disku. Nejprve se buď vybere jiţ

existující databáze, nebo se vytvoří nová pomocí tlačítka Vytvořit. Dále se pouţije tlačítko

Import VFK, kdy se zobrazí standardní dialog Windows pro otevření souboru, ve kterém se

vyhledá soubor *.vfk, který přišel z katastrálního úřadu, a importuje se do vytvořené

databáze. Import souboru VFK se obecně provede do databáze, která je vybrána (barevně

zvýrazněna) v okně programu GeusISKN. Pokud byl učiněn krok „Vytvoření databáze“,

tak se rovnou vybere právě vytvořená databáze. Obecně lze ale data importovat do

libovolné databáze ze seznamu, a také je moţné do jedné databáze importovat více souborů

VFK. Po importu se tlačítkem Zvolit potvrdí volba databáze, se kterou má program GEUS

dále pracovat. Tím se program GeusISKN ukončí a řízení se vrátí zpět do programu

GEUS, kde se zobrazí formulář Import databází VFK. V tomto dialogu je zobrazen seznam

všech k. ú., které byly v souboru VFK obsaţeny, a také se zde nachází několik funkcí,

které budou dále popsány.

- 51 -

Obr. 13 Formulář Import databází VFK

Jaká data budou importována – tyto přepínače slouţí k filtrování dat. Pokud jsou

oba přepínače vypnuty, jsou importovány jenom body. Pokud jsou oba přepínače

zapnuty, importuje se k platné mapě i kresba dosud nezavedených GP, pokud je

původní soubor VFK obsahoval. Zda jsou v souboru VFK nezavedené GP se

pozná, pokud se soubor VFK otevře jako textový soubor. Pokud je devátý řádek ve

tvaru &HNAVRHY;1, tedy je zakončen hodnotou 1, pak soubor obsahuje i

budoucnost, pokud je na konci hodnota 0, tak obsahuje jen přítomnost.

Jak importovat – Obecný import zobrazí v pravé části přepínače, které umoţní

zacházet s importovanou mapou KM jako s obecným výkresem. Import pro tvorbu

GP provede import katastrální mapy do výkresu, který se bude jmenovat stejně

jako právě pouţívaný výkres, ale přidá se mu dodatek KM. Např. kdyţ se aktuální

výkres jmenuje GPPrachatice.gkr, tak výkres s importovanou mapou se bude

jmenovat GPPrachatice_KM.gkr. Výkres s importovanou mapou se rovnou připojí

jako referenční. Dále můţeme zaškrtnout „Importovat obvody budov“, které ale pro

tvorbu GP nejsou potřeba.

- 52 -

Po stisknutí tlačítka Import katastrální mapy z GeusISKN se do výkresu načte kresba

z databází ISKN a zobrazí se protokol importu výkresu z formátu VFK, kde můţeme

zjistit, kolik bodů, linií, značek, atd. bylo importováno.

Obr. 14 Protokol importu výkresu z formátu VFK

Po přepnutí do grafického reţimu se zobrazí importovaná katastrální mapa v souboru

jmeno_databaze.gkr, který se následně uloţí. Dále se otevře soubor

jmeno_databaze_KM.gkr, který vznikl při importu. Tento soubor je vhodné uloţit pod

jiným jménem, jelikoţ se v něm bude pokračovat ve zpracování, neboť tento výkres

s platným stavem KM, připojeném v referenčním výkresu, je základní podmínkou pro další

práci na GP pro formát VFK. Můţe se stát, ţe po otevření výkresu se kresba nachází ve

velké vzdálenosti a není vidět v oblasti hlavního formuláře, je tedy nutné pouţít tlačítko

„celek“ pro její zobrazení.

- 53 -

6.3.1 Import VKM

Pro tvorbu geometrického plánu v mapě KM-D je nutné importovat také data ve

„starém výměnném formátu“ VKM. Pro import existuje funkce v roletě Soubor – Import –

- VKM. Poté se otevře dialog funkce s několika přepínači, např:

Reset kresby před importem – pokud je zaškrtnut tento přepínač, smaţe se veškerá

kresba před tím, neţ je zahájen import. Jinak se kresba z VKM souboru přidá

k existující kresbě,

Vloţit body do kresby – formát VKM obsahuje mimo kresbu také čísla bodů konců

linií, a pokud je tento přepínač zaškrtnut, vloţí se do kresby jako body. Tyto body

jsou vţdy, bez ohledu na všechny přepínače, vypsány do pomocného textového

souboru, a proto se program při opakovaném importu dotazuje na jeho přepsání,

Automaticky navázat na body – při zaškrtnutém přepínači spustí program

automaticky funkci, která zajistí navázaní čar na body uvnitř programu GEUS. To

je nutné pro mnoho funkcí, např. pro ořezávání konců čar na značce mezník, atd.,

Body do seznamu souřadnic – po zaškrtnutí přepínače je automaticky spuštěna

funkce, která načte soubor s body VKM přímo do SS.

Tlačítkem Importovat se pak otevře standardní dialog pro volbu souboru. Zvolením

souboru VKM se spustí samotný import. O importu se pak vypíše protokol do textového

souboru IMPVKM.PRT, který je zobrazen uţivateli.

6.4 Výpočet

Poté, co byla získána data z měření a bylo importováno VFK (popř. i VKM), se můţe

přistoupit k samotnému výpočtu. Nejprve je nutné upravit zápisník z měření, tedy

všeobecně nějaký textový soubor, který byl staţen z totální stanice. Pokud bylo měřeno

např. totální stanicí Trimble, tak se z měření dostane zápisník - textový soubor formátu

JOB a ten je nutné upravit. Editaci je moţné provést v samotném textovém souboru nebo

se soubor rovnou otevře v GEUSu a edituje se přímo tam (Další výpočty – výpočet polární

metody dávnou – Přidat, a pak Editovat). V zápisníku je důleţité, aby bylo vţdy nejprve

umístěno stanovisko a za ním pak orientace. Dále, pokud se kontrolovala nula na

- 54 -

stanovisku, tak je tento zápis třeba odstranit. Vzory jednotlivých zápisníků z různých

totálních stanic je moţné nalézt v Nápovědě programu GEUS.

Vzor upraveného zápisníku z totální stanice Trimble:

2=4001 číslo stanoviska

4=10 kód bodu

3=0.000 výška přístroje

21=0.0000 horizontální referenční směr

62=4004 orientace

4=9

6=0.000 výška signálu

7=39.8368 horizontální směr

8=104.3123 zenitová vzdálenost

9=49.755 šikmá vzdálenost

62=4002

4=9

6=0.000

7=274.7476

8=92.0643

9=26.078

5=1990126 číslo podrobného bodu

4=29

6=0.000

7=73.6337

8=106.8629

9=6.685

5=1820007

4=29

6=0.000

7=174.8052

8=105.8674

9=22.720

5=9

4=26

6=0.000

7=24.1543

8=101.5788

9=8.117

Ještě neţ se začne se samotným výpočtem, je nutné nastavit v hlavním formuláři

výpočetního reţimu několik funkcí. Na pravé straně hlavního formuláře se nachází panel

Nastavení. Ve zrychlené volbě nalezneme hlavní poloţky, jejichţ nastavení je pro tvorbu

naprosté většiny GP dostatečné. Kompletní rozšířené nastavení je pak moţné otevřít

pomocí tlačítka Nastavení prostředí.

- 55 -

Obr. 15 Panel Nastavení

Mapový podklad v KN: tato hodnota je pouţita pouze v případě, ţe je zapnut

přepínač „Kontroly odchylek dle katastrální vyhlášky“, jinak je pouţit výpočet jen

na základě nastavené třídy přesnosti (kódu kvality bodu). Nastavení mapového

podkladu je nutné pro určení dopustných odchylek výpočtů v KN, které jsou právě

závislé na typu mapového podkladu KN. Samotný přepínač nalezneme v Nastavení

prostředí v roletě Výpočty. Dnes je tato funkce však v naprosté většině případů

zbytečná,

Typ délek se pouţívá pouze při výpočtu polární metody a polygonového pořadu, u

ostatních úloh se předpokládá vstup vodorovné vzdálenosti. Při vkládání dat do

polární metody z klávesnice je kaţdému bodu přiřazen aktuální typ vzdálenosti. Při

výpočtu polární metody dávkou (z registrovaných dat) mají body přiřazen typ délky

přímo dle typu záznamu. Většina formátů, které vznikají přenosem z totální stanice

nebo záznamníku, si nese informaci o typu délky přímo ve svých datech. Pokud

některý formát tento údaj nemá, je třeba typ délky nastavit ve formuláři. Zadává se

kód typu naměřené délky:

0 - Vodorovná délka,

1 - Tachymetrická délka [L*(SIN Z)^2],

2 - Šikmá délka [D*SIN Z],

- 56 -

3 - Tach.Redta [D*(SIN Z)^2-0.30],

4 - Dimess [D*(SIN(Z-d/2)^2], kde d=0.51565 grádu,

5 - Dimess [D*(SIN(Z+d/2)^2], kde d=0.51565 grádu,

6 - Dahlta - měřeno převýšení,

7 - Dálkoměr umístěný nezávisle nad točnou osou dalekohledu. Při zvolení tohoto

typu vzdálenosti program hned ţádá vstup vzdálenosti dálkoměru nad točnou osou

dalekohledu theodolitu v metrech (konstanta). Program opravuje chybu ve

vzdálenosti vznikající při zacílení dálkoměru i dalekohledu do jednoho místa (střed

hranolu),

8 - Nasazovací dálkoměr umístěný přímo na dalekohledu, opět se vkládá

vzdálenost osy dálkoměru nad osou dalekohledu, vzdálenost je opravována o

vyklonění dálkoměru z polohy nad centračním bodem při šikmých záměrách,

Počet desetinných míst lze volit v rozmezí 1-3 a týká se pouze souřadnic X, Y, Z,

délek a výšek. Úhly jsou vţdy uváděny na 4 des. místa. Toto nastavení se týká

pouze zobrazení desetinných čísel, výpočty jsou vţdy prováděny s nejvyšší moţnou

přesností,

Zkreslení délek – konstanta, kterou jsou vynásobeny všechny délky po redukci na

vodorovnou v úloze polární metoda a polygonový pořad. Tím je umoţněno zavést

opravy ze zobrazení, nadmořské výšky, apod. Hodnotu zkreslení lze určit pomocí

funkce Určení zkreslení délek, která se vyvolává tlačítkem Určit. Otevře se dialog,

kde se jako první vybere libovolný bod z načteného seznamu souřadnic. Po jeho

výběru se zobrazí souřadnice bodu a následuje výběr, z čeho se má zkreslení

vypočítat:

- pouze ze souřadnic X a Y (Jen „Křovák“),

- pouze z nadmořských výšek Z (Jen z výšky),

- z obojího (Obojí).

Po stisknutí tlačítka Pouţít se nastaví vypočtené zkreslení v hlavním formuláři. Je

moţné nastavit i základní hodnotu zkreslení pomocí tlačítka 1.0.

- 57 -

Adiční konstanta – zadání součtové konstanty, která je přičtena k délkám v polární

metodě i v polygonových pořadech. Je přičtena k vodorovné (redukované) délce,

před jejím vynásobením hodnot zkreslení. Lze zadat kladnou i zápornou hodnotu na

milimetry,

Indexová chyba – zadání indexové chyby v teodolitu. Zadává se v grádech, kladná

hodnota zvětší hodnotu zenitového úhlu, záporná ji zmenší. Hodnota indexové

chyby je zaváděna v polární metodě a v polygonových pořadech při výpočtu výšky

a redukovaných vzdáleností. Maximální hodnota indexové chyby je +/- 9.9999

grádu.

Dá se však říci, ţe pro většinu výpočtů pouţívaných ke tvorbě GP naprosto stačí

nastavit pouze zkreslení délek. Ostatní hodnoty můţeme zanedbat.

V hlavním formuláři se dále nastaví předčíslí bodu, kód kvality a zapne se tisk do

protokolu. Pak uţ je moţné přejít k samotnému výpočtu. K výpočtu pouţijeme funkci

Další výpočty – výpočet polární metody dávkou. Tlačítkem Přidat přidáme upravený

zápisník, který se následně zobrazí v okně Soubory ke zpracování. Lze najednou přidat i

více souborů, ale ten, se kterým se bude dále pracovat, musí být vţdy na prvním místě.

Obr. 16 Formulář výpočtu Polární metoda dávkou

Poznámka: Mnohdy je originální soubor získaný z totální stanice dost obtíţně čitelný, proto je lepší data

opravovat aţ po konverzi do vnitřního formátu, viz dále.

- 58 -

Soubory do seznamu Souborů ke zpracování lze přidat i funkcí pro Načtení dat ze

sériového portu. Tato funkce přijme data ze sériového portu a uloţí je do souboru. Tento

soubor je při uloţení zároveň automaticky přidán do seznamu Souborů ke zpracování.

V pravé části formuláře jsou další nastavení, která ovlivňují zpracování souboru.

Nastavuje se zde formát dat podle pouţitého přístroje při měření. Dále se nastavuje

kontrolní/interní formát dat, textový formát, který slouţí pro výpis konvertovaných dat.

Nastavit lze formát MAPA nebo GEUS_TXT. Tento soubor kontrolního výpisu je

pouţíván jako vnitřní formát pro případná další zpracování, pokud je třeba dělat další

úpravy polárních dat. Lze zde také nastavit popis u orientačních bodů a u bodů sítě, kdy do

tohoto nastavení zadáme příslušnou hodnotu, která popisuje daný bod. Všechny body, u

kterých pak bude nalezen tento popis, jsou programem povaţovány za dané/pevné body.

Funkce třídění pak např. umí setřídit měření na takové body na začátek stanoviska, apod.

Tlačítkem Konverze se provede konverze zadaných souborů z formátů různých

záznamníků do jednotného vnitřního formátu programu GEUS. Po ukončení konverze lze

v textovém okně prohlíţet výsledek konverze. Jedná se o textový výpis dat v kontrolním

textovém formátu, který byl předtím nastaven. Tato data v této chvíli ještě neexistují ve

formě souboru na disku. Ten se vytvoří aţ po stisknutá tlačítka Uloţit. Soubor dostane

automaticky příponu KTX (Kontrolní textový soubor) bez ohledu na nastavený kontrolní

formát. V tomto souboru jsou zároveň vyznačeny i případně chyby, které lze rovnou

editovat pomocí tlačítka Edituj. Po editaci je pak nutné provést znovu konverzi. Celý

postup se opakuje, dokud program neohlásí, ţe konverze proběhla úspěšně, jinak nebude

moţné výsledný soubor PDT pouţít ve výpočtu.

Pokud celá konverze proběhla bez chyb a není nutné v souboru dělat ţádné úpravy, je

vlastně vše hotovo a konverzi uţ stačí jen potvrdit tlačítkem OK. Program tak uloţí

zobrazený soubor ve formátu KTX a lze pokračovat výpočtem, protoţe při úspěšné

konverzi vzniklo vše potřebné pro následující výpočet (byl vytvořen binární soubor

s příponou PDT). Pro samotný výpočet slouţí tlačítko Výpočet. Po úspěšném proběhnutí

výpočtu se zobrazí okno s výsledky. Výsledky je moţné i v této fázi editovat. Veškeré

výsledky se nám pak tisknou do protokolu. Po ukončení výpočtu je moţné výpočetní okno

uzavřít a přistoupit k tvorbě samotného GP.

- 59 -

6.5 Zpracování geometrického plánu v analogové mapě

6.5.1 Popis zakázky

Předmětem zakázky byl GP pro rozdělení pozemku p.č. 1152/5 v obci Drhovle v kat.

území Pamětice u Drhovle. Veškerá měření byla převzata z předešlé obnovy katastrálního

operátu, které v této lokalitě prováděla geodetická kancelář Plavec-Michalec. Měření bylo

provedeno pomocí totální stanice Trimble 5503DR.

6.5.2 Práce v programu GEUS – Tvorba ZPMZ

Vzhledem k tomu, ţe v této zakázce se všechny body přejímají z předešlého mapování,

tak se počáteční postup zjednodušuje. Stačí pouze importovat VFK, načíst příslušný rastr a

provést transformaci. Vzhledem k tomu, ţe se transformuje sáhová mapa, je nutné před

samotnou transformací nastavit ve výpočetním reţimu v liště s nástrojovými tlačítky pro

body kód kvality 8, a poté se v grafickém reţimu přejde k samotné transformaci, pomocí

které se rastrová předloha umístí co nejpřesněji na vektorovou kresbu.

Transformaci se provádí v rastr manaţeru pomocí funkce Editace – Transformace. Po

spuštění se zobrazí dialog, kde se vybere typ transformace (shodnostní, helmertova,

afinní), a poté program vyzve k zadávání identických bodů. Nejdříve se zadá poloha bodu

v rastrovém obrázku, kdy program se na rastrová data nijak nedochytává. Pak se zadá

poloha identického bodu ve vektorové kresbě, kde uţ dochytávání vyuţít lze (tato funkce

se zapíná/vypíná v dialogu transformace). Vzdálenost obou poloh identických bodů není

nijak omezená. Tento postup se opakuje pro všechny vybrané identické body, kterých

můţe být aţ 300, minimálně však musí být 3. Pokud dojde k chybnému zadání nebo k

„ukliknutí“, je moţné poslední vektor posunu smazat pomocí tlačítka Smazat poslední

v dialogu transformace. Po zadání všech identických bodů se v dialogu pouţije funkce

Provést výpočet, která spustí vlastní výpočet transformačního klíče. Transformační klíč se

určí pro celý rastr vcelku jako průměr ze všech vektorů posunu. Způsob výpočtu

transformačního klíče pak záleţí na typu transformace, který byl v dialogu vybrán.

Výsledky transformace se zobrazí pomocí standardního formuláře Výsledky – prohlíţení a

úpravy jako v ostatních výpočtech, kde lze odebírat body, které nevyhovují, bez nového

- 60 -

zadávání identických bodů. Tento formulář také zobrazuje přesný protokol o odchylkách

na jednotlivých bodech. Po konečném potvrzení transformačního klíče dojde

k přetransformování celého rastrového souboru. Výsledný přetransformovaný rastr se uloţí

do pracovního souboru pod názvem jméno_rastru_t001.tif. Pokud by bylo provedeno více

transformací, budou se ukládat do souboru se jménem jméno_rastru_t002.tif, atd.

Obr. 17 Formulář Výsledky – prohlíţení a úpravy

Pokud je rastr správně transformován je moţné přejít k samotné vektorizaci kresby.

K vektorizaci je moţné pouţít funkce Kreslit – linii, značku, text, atd. V tomto případě by

se však vţdy musely definovat atributy pro kaţdý prvek. Daleko jednodušší je pouţít uţ

předem nadefinované styly, které umoţňují tvorbu kresby bez jakýchkoliv dalších

nastavení. Jak budou styly pojmenované, je čistě individuální, pouze stačí vybrat příslušný

styl (např. pro kresbu hranice parcely) v nástrojové liště a body pospojovat.

Kresba se dále doplní parcelními čísly pomocí funkce Kreslit – parcelní číslo. Otevře se

dialog, kde je moţné nastavit velikost a stočení parcelního čísla a dále se zadá text

parcelního čísla, který se zadává běţným způsobem s lomítkem u podlomených parcel.

- 61 -

Pokud má být parcelní číslo v oválu (pro zvýraznění nových parcelních čísel), připojí se

hned za parcelní číslo písmeno malé „n“. Pro stavební parcelu se před parcelní číslo přidá

„-“ (minus). Parcelní číslo se umístí do výkresu jako blok kresby. Blok je libovolný počet

libovolných prvků kresby, které jsou spojeny logickou vazbou tak, ţe se chovají jako jeden

prvek. To např. znamená, ţe nelze smazat jednu čáru v bloku, ale vţdy se smaţe celý blok.

Tuto vazbu lze ovšem kdykoliv zrušit, pak lze prvky rušit jednotlivě. Jednotlivé prvky

parcelního čísla jsou tedy spojeny do bloku, které lze editovat samostatně pouze po

rozloţení na jednotlivé prvky. Pokud se parcelní číslo nevejde do parcely lze pouţít funkci

Kreslit – Parcelní číslo se šipkou, kdy je vţdy nutné kliknout do příslušné parcely a poté

vést šipku vhodným směrem.

Obr. 18 Ukázka tvorby parcelního čísla

Díly parcely označíme malým písmenem abecedy pomocí funkce Kreslit – Díly. Díly

parcely se však dají označit i prostým textem.

Pozemky se označí příslušnými značkami, které se vybírají přímo v nástrojové liště

nebo pomocí funkce Kreslit – Značku. Pokud jde o jednotlivé značky pozemků je třeba je

nastavit jako bodové a umístí se pomocí myši. Pokud jde o značky např. plotů, je nutné

nastavit značku jako cyklickou. V dialogu se pak nastaví rozestup a směr umístění. Značka

se poté umístí kliknutím na příslušnou linii. Příslušnou značkou se označí i identické body.

Slučky se umístí pomocí funkce Kreslit – Slučky. V dialogu je pak moţné vybrat kresbu

slučky, půlslučky nebo škrtlé slučky a jejich zvětšení.

- 62 -

Popisy budov, pozemků a čísla popisná se umístí jako prostý text pomocí funkce

Kreslit – Text. V dialogu se nastaví velikost, stočení a styl písma.

Pro vykreslení šraf se pouţívá funkce Kreslit – Šrafy, kde je moţné v příslušném

dialogu nastavit jejich sklon, rozestup, popř. i další funkce. Šrafy jsou ve výkresu umístěny

jako samostatné linie a je tedy moţné je samostatně editovat a mazat.

Oměrné se vypočítají a vykreslí pomocí funkce Kreslit – Oměrné. V dialogu je moţné

zvolit mezi výpočtem mezi 2 body nebo na linii. Pokud není oměrná změřena v terénu a

počítá se pouze ze souřadnic, tak se vypne funkce Nabízet k editaci. V protokolu se pak

hodnota ve sloupci měřených oměrných zobrazí jako neměřená. Takto vypočítanou

oměrnou lze dát také do závorky pomocí funkce Doplňovat – (10.00). Při zapnutém

přepínači nabízí program vypočtenou délku liniového prvku k editaci, takţe je moţné zadat

délku zaměřenou v terénu.

Body měřické sítě se označí příslušnou značkou a záměry na body se vykreslí pomocí

funkce Kreslit – Záměry na body.

Další prvky, jako jsou škrty, kóty, atd. je moţné nalézt opět v roletě Kreslit.

Pokud je kresba hotova, je moţné přistoupit k výpočtům výměr. K výpočtu je moţné

pouţít funkci Výpočty – Výměra obvodem, která slouţí pro „ruční“ určení plochy. Po

spuštění ţádá program o postupné zadávání lomových bodů obvodu určované plochy. Při

zadávání bodů je pouţit reţim dochytávání. Při uzavírání plochy není nutné znovu

identifikovat první bod, stačí stisknout pravé tlačítko myši nebo klávesu [Esc] a program

plochu sám uzavře a vypíše její velikost v m2. Pokud je zapnut tisk do výpočetního

protokolu, vypíše program protokol se všemi lomovými body pod číslem parcely zadanými

v dialogovém okně. Druhým způsobem je výpočet pomocí funkce Výpočty – Výměra

automaticky. Pouţití této funkce je o něco jednodušší, jelikoţ program ţádá pouze zadání

bodu uvnitř uzavřené plochy, tedy plochy ohraničené liniemi, které na sebe přesně

navazují, a poté výměru automaticky vypočte.

Pomocí funkce Kreslit – Blok je moţné do výkresu vloţit předdefinované bloky např.

popisového pole ZPMZ nebo záznam výpočtů výměr parcel (dílů), které je pak moţné

přímo ve výkresu vyplnit prostým textem. Pro vyplnění těchto tabulek je moţné pouţít i

nadstavbu programu GEUS – program Geometr viz další kapitoly.

- 63 -

Obr. 19 Formulář Bloky

6.5.3 Tvorba geometrického plánu

Grafické znázornění geometrického plánu se generuje z náčrtu ZPMZ. Postup je velice

jednoduchý, pokud se na začátku určila vrstva, ve které se kreslily veškeré prvky, které do

geometrického náčrtu nepatří (šrafy, značky identických bodů, atd.). Pak stačí pouze tuto

vrstvu vypnout a přidat k výkresu blok s popisovým polem GP a výkazem dosavadního a

nového stavu údajů katastru nemovitostí, které se opět mohou vyplnit pouze prostým

textem.

Do geometrického plánu patří ještě seznam souřadnic, který je moţné generovat

automaticky. Body, které mají být v GP, je nutné nejprve označit, a to pomocí funkce

Editace – Vybrat hromadně. V dialogu se pak zaškrtnou pouze „body“ a označí se ve

výkresu. Pro jejich export se pouţije funkce Soubor – Export – TXT body. V dialogu se

nastaví poţadované parametry, dále typ „GP“ a pouţije se funkce Exportovat body do

souboru, která vybrané body uloţí do textové souboru jako blok. Tento blok je pak moţné

naimportovat do výkresu funkcí Soubor – Import – Text. Seznam souřadnic je nutné

vytisknout i do protokolu. Postup je stejný, pouze v dialogu funkce Export se zaškrtne

„ZPMZ“ a pouţije se funkce Tisk do protokolu.

- 64 -

6.5.4 Tvorba nového výměnného formátu

Geometrický plán zapsaný do formátu VFK je seznamem příkazů pro ISKN, který má

provést, aby katastrální mapa po zavedení GP odpovídala poţadovanému novému stavu.

Tyto příkazy jsou vlastně seznamy prvků, které se mají zrušit, a které se nově vytvářejí.

Formát VFK zná tedy jen prvky nové a rušené. Prvky, které se jen mění, musí byt nejprve

zrušeny a potom znovu vloţeny s novými vlastnostmi. Prvky VFK musí být podle popisu

formátu VFK také různě propojeny mezi sebou a navázány na původní stav. Podstatné

z hlediska GP pro VFK je to, ţe všechny prvky, které se mají v budoucnu exportovat do

formátu VFK, musí být vytvořeny pouze funkcemi programu tomu určenými. Všechny

tyto funkce jsou v program GEUS soustředěny v grafickém reţimu do rolety GP – ISKN.

Export VFK se provádí ve výkresu, do kterého se na začátku postupu importovalo VFK

zaslané z katastrálního úřadu. Je tedy nutné ho znovu otevřít. Do tohoto výkresu se

přenesou nové body z měření, stačí je pouze označit v seznamu souřadnic ve výpočetní

části a pouţít funkci Přenést výběr bodů do grafiky.

Na začátku se v roletě GP - ISKN spustí funkce Databáze parcel ISKN, která slouţí

pro prohlíţení databáze parcel načtené z VFK. Zde se zkontroluje, zda údaje k dotčeným

parcelám souhlasí, a následně se v pravém horním rohu pouţije tlačítko Přidat vybranou,

které pro označenou parcelu otevře formulář (a zároveň další funkci z rolety GP - ISKN)

Parcely geometrického plánu. V tomto formuláři se vyplňuje seznam dotčených parcel

dosavadního stavu a seznam parcel nového stavu. Tyto seznamy jsou také exportovány do

VFK souboru. Jako první se v tomto formuláři otevře záloţka Dosavadní stav, kde budou

zobrazeny dotčené parcely ve svém původním stavu, tedy s jejich původní výměrou,

druhem pozemku, způsobem vyuţití pozemku, atd. Je však nutné nastavit, zda je

v katastrálním území jednotná číselná řada či nikoliv. Pokud se dotčené parcely nenačetly

všechny, je moţné je přidat pomocí tlačítka Převzít z výkresu, které umoţní vybírat parcely

po jedné, klikáním myší na parcelní číslo ve výkresu. Kompletní údaje o parcele jsou pak

automaticky převzaty z připojených databází ISKN. Pokud záloţka Dosavadní stav

obsahuje veškeré správné údaje, můţe se přejít k další záloţce Nový stav. Většina parcel

dosavadního stavu se objeví i ve stavu novém a aby nebylo nutné některé údaje, které jsou

stejné, znova vypisovat, je moţné pouţít v záloţce Dosavadní stav tlačítko Kopírovat vše

do nového, popřípadě Kopírovat vybranou, které do Nového stavu zkopírují vybrané

parcely a jejich údaje. Nově vznikající parcely se přidávají pomocí tlačítka Přidat nově

- 65 -

vzniklou. Tato funkce otevře dialog, kde se vybere parcela dosavadního stavu, ze které

vznikla parcela nová (kaţdá parcela v novém stavu musí mít do VFK souboru definovanou

parcelu, ze které vzniká). Dále se zadá číslo nově vznikající parcely a stiskne se tlačítko

Přidat parcelu. V seznamu nově vznikajících parcel dostane parcela přiřazeny všechny

údaje svého „předka“ s výjimkou výměry. Všechny údaje lze samozřejmě v případě

potřeby editovat.

Obr. 20 Formulář Parcely geometrického plánu – záloţka Nový stav

Po vyplnění Nového stavu se přejde k záloţce Přehledy a kontroly, která slouţí ke

kontrole správnosti a kompletnosti zadaných seznamů parcel. Tlačítko Kontrola parcel

zkontroluje i všechny přípustné kombinace, včetně součtů dílů BPEJ, apod. Tlačítkem

Rušit obrazy se jako rušené označí všechny prvky s vazbou na výše vypsané parcely. Není

pak tedy nutné označovat rušené značky kultur a čísla těchto parcel ručně.

- 66 -

Obr. 21 Formulář Parcely geometrického plánu – záloţka Přehledy a kontroly

V záloţce Rezervovaná čísla je moţné prohlédnout si rezervovaná parcelní čísla pro

nové parcely a také rezervované číslo ZPMZ.

Po vyplnění tabulek je moţné přejít k samotné kresbě nového stavu. K tomu slouţí

funkce v roletě GP-ISKN je Kreslit nové prvky ISKN. Pomocí tohoto formuláře je moţné

nakreslit libovolný prvek ISKN. K tomu slouţí dva „rozbalovací“ seznamy v horní části

formuláře. Typ prvku se pak zvolí kombinací těchto dvou seznamů. Třetí „rozbalovací“

seznam umoţňuje zvolit typ spojnice, který VFK formát pro nastavený typ prvku povoluje.

Kreslení prvku se spustí tlačítkem Kreslit prvek. Samotné kreslení se provádí standardním

způsobem, jako u obecných grafických prvků. Stejným způsobem se do výkresu doplní i

parcelní čísla a druhy pozemků. Pokud byly vyplněny předešlé tabulky, nabídne program

texty parcel po stisknutí tlačítka se šipkou na pravém okraji pole pro zadávání textu. Pokud

je číslo parcely vybráno z tohoto seznamu, doplní program správně vazby parcelního čísla

na parcelu. Pokud je zadán text parcely ručně, musí se vazby na parcely doplnit funkcí

Vazby na parcely, viz dále.

- 67 -

Obr. 22 Formulář Kreslení prvků ISKN

V roletě GP – ISKN se poté otevře funkce Konstrukce GP, která je základem pro

ovládání celé konstrukce GP a hlavně pro export VFK. První záloţkou je Kresba, která

slouţí pro veškerou manipulaci s kresbou prvků ISKN a pomocí funkcí z tohoto formuláře

se výkres postupně zaplňuje prvky, které se mají exportovat do VFK. Jak bylo uvedeno

dříve, všechny nové prvky kresby, které se mají exportovat do VFK, se musí kreslit jen

funkcemi ze speciálního formuláře. K přepnutí do tohoto formuláře slouţí funkce Kreslit

nové, která byla popsána v předešlém odstavci. Následující funkce označené jako

Manipulace s prvky ISKN se provádějí vţdy s předem vybranými prvky platného stavu.

Nikdy se nejedná o fyzické rušení prvku ISKN, ale o změnu jeho stavu. V případě tlačítka

Rušit se jedná o změnu z „platný“ na „rušený“. Akce je provedena pro všechny prvky,

které jsou ve výkresu vybrány standardním způsobem pro výběr prvků. Tlačítko Editovat

slouţí výhradně ke změně polohy bodových prvků – textů a značek. Samotný VFK formát

nezná editované prvky, a proto program GEUS při exportu do VFK automaticky nejprve

vloţí prvek jako „rušený“ a hned na to jako „nový“. Tlačítkem Do náčrtu se ve výkresu

vybrané prvky zkopírují z platného stavu do pracovního výkresu se stavem „náčrt“.

- 68 -

Obr. 23 Formulář Grafické prvky geometrického plánu

Datový pohled je přepínač uţivatelské kontroly správnosti navrţených změn v KM.

„Vytváření prvků“ zobrazí všechny prvky pracovního i referenčního výkresu s platnou

mapou. „Současný stav“ zobrazí jen referenční výkres s platnou mapou. „Po zavedení GP“

zobrazí promítnuté změny do platného stavu, jedná se tedy o stav KM po zavedení GP.

Tento pohled je důleţitou kontrolou, která umoţňuje uţivateli zkontrolovat, jaké změny do

KM provedl, a jak se projeví po jejich kompletním zavedení do ISKN. „Náčrt“ pak zobrazí

pouze pracovní výkres. Přepínače Zobrazení prvků ISKN se zobrazí pouze při zapnutém

datovém pohledu vytváření GP a umoţňují kombinovat zobrazování prvků podle jejich

stavu.

Další záloţkou je Zvýraznění, které slouţí ke zvýraznění prvků ISKN (resp. VFK), se

kterými bylo nějakým způsobem manipulováno. Jedná se pouze o zvýraznění na obrazovce

a nemá vliv na tisk ani export do VFK. Záloţka Typy slouţí pro rychlé přepnutí zobrazení

jednotlivých prvků bez znalosti toho, v jaké vrstvě leţí. Hlavním účelem je zrychlit práci

při výpočtu výměr BPEJ, kdy je zapotřebí rychle zapnout zobrazení jen hranic BPEJ a

hranic parcel. Záloţka Navrţení změn obsahuje funkce, které umoţňují automatické

navrţení změn, v případě, ţe nově vznikající hranice a případně i další prvky byly jiţ

nakresleny. Po stisknutí tlačítka Navrhnout změny pak program automaticky spočte

průsečíky nového stavu se starým stavem. Poslední záloţka Vazby na parcely automaticky

doplňuje vazby prvků, jelikoţ určité typy prvků musí být ve VFK provázány s tabulkami

parcel. Pokud tyto vazby někde chybí, tak stačí pouţít pouze tlačítko Automaticky doplnit

vazby.

- 69 -

Pokud je kresba nového stavu hotova a všechny příslušné tabulky vyplněny, je nutné

ještě před samotným exportem VFK provést kontroly. K tomu slouţí v záloţce GP – ISKN

funkce Kontroly pro export do VFK. Kontroly se nespouštějí automaticky, před exportem

je tedy nutné spustit je ručně. Ve formuláři je moţné si pomocí přepínačů navolit, které

kontroly se mají provést, např. zdali nejsou ve výkresu duplicitní prvky nebo volné konce,

atd. Kontroly se spustí tlačítkem Provést zvolené kontroly. Po provedení kontrol se zobrazí

protokol, který vypíše nalezené chyby, které je třeba opravit.Po jejich opravě se pak musí

kontroly zopakovat.

V případě, ţe nebyla nalezena ţádná chyba, je moţné přejít k samotnému exportu VFK.

V záloţce GP-ISKN se pouţije funkce Export VFK, která spustí formulář, ve kterém se

zobrazí informace o příslušném katastrálním území a ZPMZ. Pokud všechno souhlasí, tak

stačí pouze vyplnit, kdo VFK vyhotovil a stisknou tlačítko Exportovat.

Obr. 24 Formulář Export do VFK

- 70 -

Po exportu VFK se v pracovním adresáři vytvoří soubor *im.vfk, který se posléze

odešle na katastrální úřad.

6.5.5 Tisk

Na závěr uţ stačí výkres pouze vytisknout. Výstup na tiskárnu je obvykle nutné

několikrát opakovat, ať uţ pro tisk více kopií nebo při novém tisku po opravách kresby.

Přitom je nutné, aby opakované tisky byly na výstupu vţdy shodně umístěny. K tomu

slouţí funkce Kreslit – plotbox, která umoţní do kresby vloţit definice oblastí pro kaţdou

tiskovou stranu. Plotbox je obdélník, jehoţ čtyři strany jsou svázány jako blok kresby. Při

výstupu lze pak identifikovat pouze tento obdélník a tiskový výstup se provede pouze

z tohoto obdélníku. Funkcí kreslit plotbox se tedy plotbox umístí do výkresu. Po jejím

spuštění se objeví formulář, kde je moţné nastavit si velikost papíru, které pak bude

odpovídat i velikost plotboxu. Po jeho umístění uţ stačí pouţít funkci Soubor – Tisk, kde

se v první záloţce Výstup zaškrtne moţnost Způsob výběru – plotbox (jelikoţ je moţné

oblast vybrat i pomocí rámečku nebo mapového listu) a výkres se můţe vytisknout.

6.6 Zpracování geometrického plánu v DKM

6.6.1 Popis zakázky

Předmětem zakázky byl GP pro vyznačení budovy v obci Protivín v k.ú. Protivín. Pro

zaměření budovy bylo stabilizováno stanovisko 4001 a pro připojení podrobného měření

byly vyuţity zhušťovací body 0009 3014 2540 a 0009 3014 2620. Kontrolně byly

zaměřeny rohy budovy č.p. 979 a bod 0009 1153 4400. Měření bylo provedeno totální

stanicí Trimble 5503DR, oměrné míry byly změřeny pásmem.

- 71 -

6.6.2 Práce v programu GEUS – tvorba ZPMZ

Zpracování geometrického plánu v DKM je o něco jednodušší neţ v ostatních mapách.

V této zakázce byl podle předešlého postupu proveden výpočet pomocí funkce Další

výpočty – výpočet polární metody dávkou. Vzhledem k tomu, ţe ze stanoviska 4001 byly

změřeny pouze body 1-3, byl bod 4 vypočítán ortogonální metodou pomocí funkce

Výpočty – 0 - ortogonální metoda. Vypočítané body byly poté přeneseny do grafického

reţimu.

Práce v digitální katastrální mapě je o to jednodušší, ţe se nemusí dělat ţádná

transformace ani se nemusí vektorizovat kresba, která uţ je hotova. Stačí tedy pouze

pospojovat nové body a doplnit do kresby všechny náleţitosti ZPMZ, spočítat oměrné a

výměry. V tomto konkrétním případě je nutné při výpočtu výměr z parcely odečíst 2

vnitřní stavební objekty. Výpočet výměr se nemusí dělat jednotlivě, stačí pouze ve funkci

Výpočty – Výměra automaticky zaškrtnout Odečítat vnitřní oblasti a v příslušném

roletovém menu vybrat Viditelné prvky.

Obr. 25 Formulář Výpočet ploch

- 72 -

6.6.3 Tvorba geometrického plánu

Stejně jako u předchozího geometrického plánu se grafické znázornění generuje

z měřického náčrtu. Stačí tedy pouze povypínat vrstvy, ve kterých se nacházejí prvky,

které do geometrického plánu nepatří, a poté vloţit popisové pole GP a Výkaz dosavadního

a nového stavu údajů KN jako blok. V případě tohoto GP se uvaţují ještě BPEJ, proto se

Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) k parcelám nového

stavu také vloţí jako blok a vyplní se prostým textem. Na závěr se ještě do GP vloţí

seznam souřadnic. Export VFK a tisk probíhá stejně jako u předchozího geometrického

plánu.

6.7 Zpracování geometrického plánu v KM-D

6.7.1 Popis zakázky

Předmětem zakázky byl geometrický plán pro vymezení rozsahu věcného břemene

v obci Svatá Máří v k.ú. Štítkov. Důvodem pro zřízení věcného břemene bylo právo vstupu

a vjezdu na pozemky pro údrţbu, provoz a odstraňování poruch zařízení nízkého napětí.

Souřadnice bodů osy věcného břemene byly převzaty ze zaměření skutečného provedení

stavby zařízení nízkého napětí a souřadnice bodů věcného břemene následně získány

sejmutím z grafiky.

6.7.2 Práce v programu GEUS – tvorba ZPMZ

Jako podklad pro zpracování geometrického plánu v KM-D slouţí nejen VFK, ale je

nutné si na katastrálním úřadě poţádat i o starý výměnný formát VKM. Oba tyto formáty

je nutné do programu GEUS naimportovat. Import VFK je stejný jako v předchozích

případech. Pro import VKM se pouţije funkce Soubor – Import – VKM a uloţí se do

samostatného výkresu. Další zpracování pak bude probíhat ve výkresu, kde je uloţen VFK.

Tam se také importuje seznam souřadnic ve formátu TXT s body na ose věcného břemene

a další, které byly převzaty ze zaměření skutečného provedení stavby. K importu se ve

- 73 -

výpočetní části pouţije funkce Seznam – Import. Body se poté přenesou do grafiky.

V případě, ţe jsou do kresby přeneseny všechny potřebné body, je moţné kresbu

vektorizovat. Nejprve se pospojují body osy, kolem kterých se můţe vykreslit věcné

břemeno pomocí funkce Kreslit – Břemeno. V příslušném dialogu se nastaví vzdálenost od

osy a také, na jakou stranu od osy se má břemeno vykreslit. Nakonec se břemeno vyšrafuje

(Kreslit - Šrafy). Je moţné si připojit a natransformovat rastr, který slouţí jako pomůcka

při kresbě věcného břemene, popř. jeho úpravách (např. napojení věcného břemene na

hranici parcely). Dále je nutné si spočítat body na hranici věcného břemene. K výpočtu se

pouţijí funkce v roletě Výpočty – např. průsečík přímek, vyrovnání do přímky, atd.

Nakonec se spočítají kontrolní oměrné.

Poté se můţe přejít k samotné transformaci, která slouţí pro přiřazení změny do KM-D.

K transformaci je moţné pouţít ve výpočetním reţimu funkci Další výpočty –

Transformace nová. Zde se vybere typ transformace (pro tuto úlohu se vybere

transformace shodnostní) a vyplní čísla identických bodů. Do prvního sloupce „ČB do

které“ se vyplňují čísla bodů v systému S-SK (vyplňují se vţdy s minusem) a do sloupce

„ČB z které“ se vyplňují body v S-JTSK. K bodům se automaticky načtou souřadnice a

zobrazí se dosaţené odchylky.

Obr. 26 Formulář Transformace

- 74 -

Body, u kterých byla překročena mezní odchylka se zobrazí červeně. Tyto body je pak

moţné z výpočtu vyloučit pouze tím, ţe se v prvním sloupci odškrtne jejich označení. Po

zadání všech potřebných identických bodů se pomocí tlačítka Přepočti vypočítá

transformační klíč. Samotný výpočet podrobných bodů se spustí tlačítkem Podrobné body,

kam se zadávají čísla podrobných bodů, které je třeba transformovat do kresby. Po výpočtu

se opět zobrazí protokol, který se můţe editovat. Pokud výpočet proběhl správně, tak se

protokol uzavře tlačítkem Pokračovat a body, které se načetly do seznamu souřadnic, se

mohou vloţit do kresby. Body v kresbě uţ tedy stačí pouze pospojovat příslušnou linií.

Dále je kresbu nutné doplnit o všechny prvky, které náleţí do náčrtu ZPMZ.

6.7.3 Tvorba geometrického plánu

Postup tvorby GP je naprosto stejný, jako v předchozích případech. Jediný rozdíl je

pouze ve vyplnění Výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí, kde se

vyplňují pouze dotčené parcely a list vlastnictví. Export VFK a tisk probíhá stejně jako u

předchozích dvou případů.

6.8 Zpracování geometrického plánu v KMD

6.8.1 Popis zakázky

Předmětem zakázky byl geometrický plán pro vyznačení změny obvodu budovy v obci

Chyšky v k.ú. Květuš. Pro zaměřené budovy byla stabilizována stanoviska 4001-4004,

jejichţ poloha byla změřena pomocí GPS. Podrobné body byly zaměřeny polární metodou

totální stanicí Trimble 5503 DR.

6.8.3 Práce v programu GEUS

Zjednodušeně lze říci, ţe tvorba geometrického plánu v katastrální mapě KMD je

shodná s tvorbou geometrického plánu v DKM. Není třeba proto postup znovu rozepisovat.

- 75 -

6.9 Zhodnocení práce v programu GEUS

Práce v programu GEUS je intuitivní a snadná na pochopení, a to i díky velmi dobré

nápovědě. Program byl vytvořen hlavně k tvorbě geometrických plánů a pro práci

v katastru nemovitostí, a v tomto ohledu je naprosto dostačující a výbornou pomůckou.

Program obsahuje všechny potřebné funkce pro tvorbu jakéhokoliv geometrického plánu,

které lze snadno pouţívat. Bez moţnosti srovnání s dalšími programy je bohuţel nemoţné

konkrétně říci, jaké jsou výhody a nevýhody programu GEUS. Program prochází

neustálým vývojem, kdy se během let postupně opravily jeho největší nedostatky a dnes je

moţné říci, ţe je to program víceméně kompletní, jehoţ autoři (podle srovnání

s předchozími verzemi) neustále reagují na změny a trendy v katastru nemovitostí.

Samotná práce v programu GEUS je po určité praxi a zkušenosti jednoduchá, problémem

jsou spíše sloţitosti při tvorbě samotných geometrických.

- 76 -

7 Program GEOMETR

Program GEOMETR je nadstavba programu GEUS a slouţí pro poloautomatické

vytváření, tisk a export tabulek geometrických plánů, které by se jinak musely vytvářet

ručně. Program tedy zjednodušuje a zrychluje práci při výpočtech, vyrovnání ploch a jejich

následném sestavení do tabulek geometrického plánu. Aktuální verzí je verze 15.0.09.

Základním principem programu jsou následující pravidla:

nový stav zanesený do katastrální mapy rozdělí původní parcely na jednotlivé díly

parcel KN,

kaţdý tento díl je jednoznačně identifikován číslem parcely, do které patřil

v původním stavu, číslem parcely, do které bude patřit v novém stavu a označením

dílu,

takto označené díly se zapíší do databáze dílů parcel KN,

program na základě zadaných údajů provede automaticky výpočet a vyrovnání

všech dílů na výměry původních parcel s tím, ţe pokud výměra nové parcely byla

určena číselně, bude provedeno nejdříve vyrovnání dílů na tuto výměru, a do

vyrovnání původních parcel půjdou tyto díly jiţ vyrovnané. V průběhu všech

výpočtů jsou kontrolovány dopustné odchylky s ohledem na nastavené měřítko

mapy,

podobně je postupováno při vyrovnání parcel dřívějších pozemkových evidencí

(DPE), které jsou rozdělovány díly parcel KN na jednotlivé díly parcel DPE

aby program správně interpretoval údaje, je zapotřebí dodrţet správnou strukturu

dat,

jako výsledek program vygeneruje dvě okna, kdy jedno reprezentuje tabulku

„Výpočet výměr parcel a dílů“ a druhé „Výkaz výměr dle KN“ včetně popisového

pole GP,

v těchto oknech je moţné si vygenerované údaje prohlíţet, opravovat je a případně

přímo vytisknout na tiskárně jako konečný výsledek.

Centrálním místem pro ovládání programu je hlavní formulář. V horním řádku je

umístěno roletové menu, které obsahuje základní nabídku funkcí programu. Pod ní se

nachází panel s řadou ikon, které usnadňují ovládání programu. Ve spodním řádku je pak

stavový pruh, kde je v prvním oddílu zobrazována nápověda k právě aktivní poloţce,

- 77 -

v druhém oddílu pak informace o aktivním otevřeném souboru včetně informace o tom,

zda byl od posledního uloţení změněn. Na samotné pracovní ploše se pak primárně

nachází dvě okna:

okno pro zadávání vstupních dat,

okno pro prohlíţení a úpravy výsledků.

Obr. 27 Okno pro zadávání vstupních dat

Obr. 28 Okno pro prohlíţení a úpravy výsledků

- 78 -

Tato okna nelze zavřít, lze je pouze minimalizovat. Zajímavé je, ţe záleţí na tom, které

z těchto dvou oken je aktivní, jelikoţ dochází ke změně některých funkcí dostupných

z roletového menu. Vedle nich je moţné otevřít další okna s pomocnými funkcemi. Tato

okna lze v případě potřeby na obrazovce uspořádávat, měnit jejich velikost nebo je zavřít.

Okno, ve kterém se právě pracuje, je okno aktivní a vztahují se na něj všechny povely pro

práci. Aktivní okno můţe být vţdy jen jedno nehledě na počet otevřených oken.

7.1 Rolety

Všechny funkce programu jsou opět dostupné z roletového menu.

První roletou je Soubor. V případě, ţe aktivním oknem je okno pro zadávání vstupních

dat, nachází se zde všechny základní funkce pro vytvoření, otevření a uloţení souboru.

Pomocí funkce Nový se zaloţí nový soubor se vstupními daty ve formátu GTR, který na

začátku neobsahuje ţádné parcely ani nabyvatele. Ty je moţno právě zadat jako vstupní

data. Dále je zde funkce pro export a import. Exportovat lze údaje o parcelách do

textového souboru nebo je rovnou vytisknout na tiskárně. Importovat lze údaje o parcelách

ze souboru, který byl vytvořen v programu GEUS od verze 13 a následně je přidat k jiţ

existujícím parcelám (standardní formát těchto souborů je GGP) nebo údaje, které byly

vytvořeny v programu GEUS DOS (standardní formát těchto souborů je GTG). V případě,

ţe aktivním oknem je okno s výsledky, dochází ke změně některých funkcí. Pomocí funkce

Nový se zaloţí soubor výsledků ve formátu VSL. Funkce pro import zcela zmizí a funkce

pro export se rozšíří o export do formátu DXF. DXF je obecný výměnný formát, se kterým

umí pracovat většina CAD programů včetně grafické části programu GEUS. Toho lze tedy

vyuţít ke kombinování tabulky GP s grafickou částí GP. Stačí tedy tabulku ve formátu

DXF importovat do grafického reţimu programu GEUS a vloţit ji do výkresu jako blok.

Do rolety dále přibude funkce Náhled, která umoţňuje prohlédnout si výsledný formulář

před vlastním spuštěním tisku a funkce Tisk, která spustí tisk na tiskárnu.

Další roleta Editace obsahuje funkce pro všeobecnou manipulaci s číselnými daty, např.

kopírování, mazání, přidávání a odebírání řádků v tabulce vstupních dat, atd.

- 79 -

Roleta Nastavení shromaţďuje funkce pro nastavení jednotlivých částí programu:

Nastavení - Nastavení parametrů formulářů s výsledky, je funkce, kde se nastavují

parametry pro vykreslení jednotlivých formulářů „Výpočet výměr“, „Výkaz výměr

podle KN“ a „Výkaz BPEJ“,

Obr. 29 Formulář Nastavení parametrů formulářů s výsledky

Natavení - Tiskárna otevře dialogové okno, ve kterém je moţné upravit parametry

tiskárny a vlastnosti tisku,

Nastavení - Editace parcel je funkce, kde se nacházejí dvě pomůcky. První je

pomůcka „Filtrovat díly“, pomocí které lze snadno získat přehled o všech

parcelách GP. Například pokud se v okně Dosavadního stavu označí určitá parcela,

tak v okně pro Díly parcel KN se zobrazí pouze ty díly, které pocházejí z této

parcely. Další pomůckou je „Propojení dílů na příslušné parcely“, která je

v podstatě opakem předchozí funkce. Při pohybu po jednotlivých dílech v okně

Díly parcel KN se kurzory v oknech Dosavadního a Nového stavu automaticky

přesunou na parcely, jejichţ součástí jsou dané díly,

- 80 -

Nastavení – Data SPI, KÚ spustí dialogové okno pro výběr katastrálního území, ze

kterého se mohou importovat údaje o dosavadních parcelách nebo o parcelách ZE

při zadávání vstupních dat,

Nastavení – Paměť textů slouţí pro zjednodušení práce, kdy v tomto okně je moţné

zadat běţně pouţívané texty ve formulářích, které lze pak kdykoliv vloţit do

libovolné řádky v programu,

Nastavení – Texty pro opravy výměr otevře dialogové okno, kde lze definovat

texty, které se vyplní do výsledků při opravě dosavadní parcely. První tři poloţky

se pouţijí při automatickém vyplňování a do zbylých je moţné vyplnit často

pouţívané texty. Pokud se v textu vyskytují znaky „%o“, budou při výpočtu

nahrazeny velikostí opravy. Znaky „%p“ budou nahrazeny parcelním číslem

příslušné parcely,

Obr. 30 Formulář Texty pouţívané při opravách výměr

Nastavení – Druhy a způsoby vyuţití pozemku spustí přehled druhů a způsobů

vyuţití pozemků, které je kdykoliv moţné vloţit do tabulek.

Pokud je aktivní okno s výsledky, tak se do roletového menu přidá roleta Formát, která

obsahuje funkce pro konečnou úpravu formulářů.

- 81 -

Roleta Okno obsahuje funkce pro úpravu uspořádání spuštěných oken, dále jejich

seznam, kde je označené okno, které je aktivní.

Předposlední roletou jsou Pomůcky, které obsahují funkce, které slouţí k dalšímu

zjednodušení práce v programu. Funkce:

Pomůcky – ZPMZ otevře okno, kde se zadávají údaje pro formulář Záznamu

podrobného měření změn. Data se ukládají a načítají do souboru ve formátu ZPM.

Kromě ručního zadávání lze údaje importovat buď přímo z okna vstupních dat,

nebo z dříve uloţeného souboru se vstupními daty ve formátu GTR,

Pomůcky – Ţádost o potvrzení GP otevře okno, kde se zadávají údaje pro formulář

Ţádosti o potvrzení GP. Data se ukládají a načítají do souboru ve formátu ZAD.

Stejně jako v předchozím případě lze data kromě ručního zadávání importovat

přímo z okna vstupních dat,

Pomůcky – Vytyčovací náčrt spustí okno pro vyplnění formuláře Vytyčovacího

náčrtu,

Pomůcky – GEUS umoţní prohlíţení dat v programu GEUS,

Pomůcky – ISKN otevře okno, kde je moţné prohlíţet data ISKN. Data je však

nutné nejprve načíst ze souboru VFK do databáze, která je společná pro program

GEOMETR a GEUS (grafická část). To se v otevřeném formuláři provede pomocí

tlačítka Nastav ISKN, které spustí program GeusISKN, ve kterém se vybere

příslušná databáze, případně se načtou data z formátu VFK. Po stisknutí tlačítka

Import budou údaje vybrané parcely přidány do okna se vstupními daty,

Pomůcky – Nahlíţení do KN je funkce propojená přímo s Nahlíţením do KN na

stránkách ČÚZK,

Pomůcky – Seznam KÚ otevře okno, kde lze vybírat se seznamu katastrálních

území v celé ČR podle číselníku Statistického úřadu,

- 82 -

Pomůcky – Mezní odchylky spustí okno, kde je moţné si pro určitou výměru

vypočítat a zkontrolovat mezní odchylky výpočtu výměr.

Obr. 31 Formulář Mezní odchylky výpočtu výměr

Pomůcky – Informační okno slouţí k průběţné kontrole výměr v Dosavadním a

Novém stavu.

V poslední roletě se nachází funkce pro spuštění Nápovědy.

7.2 Postup zpracování

Samotné zpracování je velice jednoduché. Postup začíná vyplněním tabulky Vstupní

data, kde se buď ručním vkládáním, nebo importem dat pomocí funkcí popsaných

v předchozí kapitole vyplní příslušné tabulky. Tabulka Vstupní data obsahuje celkem čtyři

záloţky. V první záloţce „0 - Parcely“ se vyplňují údaje k parcelám Dosavadního stavu,

Nového stavu a parcelám ZE, dále k Dílům parcel KN a Dílům parcel ZE. Kaţdá z tohoto

oddílu obsahuje na začátku pouze jeden řádek, k jehoţ editaci se pouţije funkce v roletě

Editace – Edituj řádek, která otevře dialog pro vyplnění údajů. Funkce pro přidávání či

odebírání řádků se nacházejí opět v roletě Editace. Po vyplnění nového stavu lze vhodně

vyuţít funkce v roletě Editace – Dosavadní stav -> Nový, pomocí které se zkopírují

dosavadní parcely do Nového stavu a zároveň se vytvoří příslušné díly. Potřebná data se

pak v oddílu Nový stav mohou samozřejmě upravit. Stejným způsobem se vyplní i další

oddíly.

- 83 -

Dále je moţné přejít k ostatním záloţkám „7 – Popisové pole“, „8 – Grafické

podklady“ a „9 - texty“, jejichţ vyplnění je čistě intuitivní a není třeba ho dále rozepisovat.

Pokud nejsou zadány ţádné nové parcely, výsledky jsou zpracovány jako věcné

břemeno. Výpočet výměr se vynechá a do výkazu výměr jsou vyplněny zadané parcely

dosavadního stavu a k nim příslušející díly parcel ZE.

Poté, co byla všechna potřebná data vyplněna, je moţné přejít k samotnému výpočtu.

K tomu je moţné pouţít klávesu [F9] nebo tlačítko „Vypočti výsledky“, které se nachází

na panelu pod roletovým menu. Po výpočtu se automaticky vygenerují výsledky, které se

zobrazí ve formulářích v okně pro prohlíţení a úpravy výsledků. Okno s výsledky má opět

čtyři záloţky s vygenerovanými formuláři pro Výpočet výměr parcel (dílů), Výkaz

dosavadního stavu a nového stavu údajů KN, Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového

stavu a popisové pole GP. Pokud je ve výsledcích chyba, stačí pouze špatný údaj opravit

v okně pro editaci parcel a provést znovu výpočet. Data lze samozřejmě editovat i přímo

v okně s výsledky.

Pokud jsou formuláře vypočítány a vygenerovány správně, můţe se přejít k tisku, popř.

se formuláře exportují do formátu DXF, a poté se umístí jako blok do kresby v grafickém

reţimu programu GEUS.

- 84 -

8 Závěr

Cílem této diplomové práce bylo srozumitelně uspořádat informace o geometrickém

plánu a především vypracovat příručku pro tvorbu geometrických plánů v programu

GEUS. Samotná tvorba geometrických plánů je věc poměrně sloţitá, jelikoţ se během

zpracování můţeme setkat s mnoha problémy a nesrovnalostmi, které během let při vedení

katastru nemovitostí a dřívějších pozemkových evidencí vznikly. Na většině území ČR

navíc zatím není k dispozici digitální katastrální mapa a často se tedy pracuje s mapami

digitalizovanými, které mají všeobecně horší přesnost nebo mapami analogovými, jejichţ

podklady sahají aţ k mapám stabilního katastru. Mnohdy proto při tvorbě geometrických

plánů vznikají velmi sloţité situace, jejichţ řešení je poměrně komplikované.

Vzhledem k tomu, ţe bych se v budoucnu chtěla věnovat tvorbě geometrických plánů,

vybrala jsem si toto téma, abych si mohla uspořádat potřebné informace a abych

vypracovala nejen pro sebe, ale i třeba pro ostatní podrobnou příručku, jak pracovat

v programu GEUS, který je jedním z programů určených pro tvorbu map velkých měřítek

a pro práci v KN. Při psaní této práce jsem však zjistila, ţe vytvořit skutečně univerzální

příručku pro tvorbu geometrických plánů, je téměř nemoţné. Kaţdý geometrický plán je

individuální a individuálně se přistupuje i k jeho řešení. Postup v této diplomové práci tedy

obsahuje pouze řešení těch nejběţnějších situací.

Přílohou této diplomové práce jsou i čtyři geometrické plány, které jsem vypracovala a

jejichţ postup zpracování byl popsán v předešlých kapitolách. Díky této práci jsem získala

mnohé poznatky o katastru nemovitostí a zpracování geometrických plánů, ale i přesto si

myslím, ţe k tomu, aby člověk dokázal správně řešit veškeré problémy související

s geometrickými plány za pomoci současných právních úprav, je potřeba mnohaletá praxe.

- 85 -

Seznam příloh:

Příloha 1: Geometrický plán pro rozdělení pozemku č. 307-97/2010

Příloha 2: Geometrický plán pro vyznačení budovy č. 1569-682/2010

Příloha 3: Geometrický plán pro vymezení rozsahu věcného břemene č. 127-2790/2010

Příloha 4: Geometrický plán pro vyznačení změny budovy č. 205-217/2009

- 86 -

Seznam použitých zdrojů:

Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon)

Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických

a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992

Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon)

Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů

souvisejících s jeho zavedením

BUMBA, J.: České katastry od 11. do 21. století, Grada Publishing, a.s., Praha, 2007

HUML, M. - MICHAL, J.: Mapování 10, Nakladatelství ČVUT, Praha, 2006

NEUŢIL, P.: GEUS 15.5, příručka uţivatele programu, 2007

NEUŢIL, P.: GEOMETR 15.0, příručka uţivatele programu, 2009

Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí [online]. Dostupné na

WWW: <http://www.vugtk.cz/slovnik/index.php>

Informační server pozemkového managementu LAMA [online]. Dostupné na WWW:

<http://slon.fsv.cvut.cz/lama/>

Český úřad zeměměřictví a katastru [online]. Dostupné na WWW:

<http://cuzk.cz/>