DUSINANY A DUSITANYZdravotn sociln fakulta JU v eskch BudjovicchLadislav Myslk

Dusk N makrobiogenn prvek

soust aminokyselin

78,08 % obj. vzduchu

Kyseliny

Kyselina dusin HNO3 siln oxidan inidlo

Kyselina dusit HNO2

Zdroj obrzk: Wikipedie

Dusinany - nitrty Mn+(NO3)x jsou soli kyseliny dusin

dusinanov aniontDusinan sodn NaNO3 (ledek chilsk) E 251 konzervan psada do masnch vrobk

Dusinan draseln KNO3 (ledek draseln) E 252 knasolovn masa

Zdroj obrzk: Navajo, Wikipedie , internet

Dusitany - nitrity NINO2 jsou soli kyseliny dusit

Toxicita dusitan je nejmn stonsobn vy ne toxicita dusinan !!!

Zdroj obrzk: Wikipedie

Dusitany - nitrity NINO2

Dusitan sodn NaNO2 E 250 vroba uzench masnch vrobk

Dusitan draseln KNO2E 249 vroba uzenin

Zdroj: internet

IntoxikaceDusinanov intoxikace nutn je extrmn dvka Pznaky: ze, prjmy, koliky, excitace a kee do 3 a 7 hodin po expozici

dusinany jsou tm netoxick nepm toxicita dusinan je zpsobena innost bakteri GIT, kter snadno dusinany redukuj na dusitany, kter pro svou znanou toxicitu vyvolvaj vlastn otravu

Dusitanov forma intoxikace navozena vysokou dvkou dusitan Pznaky: vasodilatace, obrna , ok, kolaps 0,5 g dusitan zpsobuje u lovka akutn otravu

Methemoglobinmov forma intoxikace nejastj forma otravy dusinany a dusitany vysok hladiny dusitan nebo nepmo dusinan navozuj tvorbu methemoglobinu (MetHb)

Methemoglobinmie dvojmocn elezo hemu je oxidovno na trojmocn hemoglobin ztrc schopnost penet kyslk dochz kduen tkn (hypoxie a anoxie) - modroed zabarven ke a rt npadn pipomn cyanzu.

20% methemoglobinu = toxick pznaky60% methemoglobinu = ivot ohroujc dvka, pi pekroen tto hladiny se k dunosti, kem a obrnm pidv bezvdom s nslednou smrt

Ohroeni jsou zejmna kojenci do 6 msc:

Fetln hemoglobin je vce citliv kpemn na methemoglobin

Nzk aluden acidita kojenc a jejich intestinln flra (pevn E. coli) svy redukn schopnost vede ke snadnj konverzi dusinan na dusitany

Kojenci nemaj jet zcela rozvinut enzymatick systm NADH-methemoglobinreduktza v erytrocytech, kter pemuje methemoglobin zpt na hemoglobin.

Toxikologicky nejvznamnjm zdrojem dusinan pro kojence je pitn voda !!!

Methemoglobinmie

Zdroj: internet

methemoglobinmov cyanzaZdroj: internet

Dusinany, dusitanyDusinany jsou vtinou redukovny mikroorganismy ptomnmi ve vod a v pd na dusitany, kredukci dochz i vpotravinch skladovanch pi pokojov teplot, dusitany jsou mnohem stlej. Ve vodch vznikaj dusitany zejmna biochemickou oxidac amoniaklnho dusku (nitrifikac) a redukc dusinan. Vznamnm zdrojem dusitan jsou prmyslov odpadn vody.

Kolobh dusku v prod

Zdroj obrzk: Wikipedie, internet

Dusinany jsou vznamn kontaminanty, bn se vyskytuj v pd, ve vod, v zelenin a uzeninch. Pi zvench dvkch duskatch hnojiv (konvenn zemdlstv), pi nedostatku vlhy, slunenho svitu a pi nedostatku dalch rstovch faktor se obsah dusinan vrostlinch me zvyovat.

Nitrosaminy

Reakc dusitan s aminy mohou v organismu vznikat nitrosaminy a jin nitrosloueniny

Piblin 5 % poitch dusinan a dusitan se mn na toxitj nitrosaminy, ty ovem vznikaj i v rznch potravinch bhem skladovn.

Nitrosaminy maj pedevm hepatotoxick inky a ji ve velmi malch dvkch jsou mutagenn a karcinogenn

Dusinany

Hlavn expozin zdroje dusinan v R v roce 2006/2007

brambory, listov zelenina, pivo a banny nejvy koncentrace v nskm zel, rychlen a koenov zelenin a v kolovinch ovoce je z hlediska obsahu dusinan istou potravinou, vjimkou jsou jahody a banny

ADI = 3.7 mg/kg t.hm./den

Vrazn vy je odhad expozice u dt, kter se bl hodnot ADI !!!

Dusitany

Hlavn expozin zdroje dusitan v R v roce 2006/2007

dusitany v zelenin neovlivuj celkovou expozin dvku nejvznamnj zdroje byly prky, mkk salmy a plsov sry vy expozice u dt (2004/2005 75%, 2006/2007 58% hodnoty ADI)

ADI = 0.07 mg/ kg t.hm./den (aplikovateln na vechny zdroje pvodu)

Uzeniny by nemly u dt nahrazovat kvalitn zdroje blkovin !!!

Pouit zdroje:BENCKO, V. et al. Hygiena uebn texty kseminm a praktickm cvienm. Praha: Karolinum, 2002. 205 s. ISBN 80-7184-551-5.esko. Ministerstvo zdravotnictv. Vyhlka . 252 ze dne 22. dubna 2004, kterou se stanov hygienick poadavky na pitnou a teplou vodu a etnost a rozsah kontroly pitn vody. In Sbrka zkon, esk republika. 2004, stka 82, s. 5402-5422. esko. Ministerstvo zdravotnictv. Vyhlka . 275 ze dne 28. dubna 2004 o poadavcch na jakost a zdravotn nezvadnost balench vod a o zpsobu jejich pravy. In Sbrka zkon, esk republika. 2004, stka 88, s. 5791-5807. MARHOLD, J. Pehled prmyslov toxikologie: anorganick ltky. Praha: Avicenum, 1980. 528 s. MARHOLD, J. Pehled prmyslov toxikologie: organick ltky. Svazek 1. Praha: Avicenum, 1986. 760 s. ISBN: 08-059-86.RUPRICH, J. Zdravotn dsledky zte lidskho organizmu cizorodmi ltkami zpotravinovch etzc vroce 2007: bakteriologick a mykologick analza potravin, vskyt GMO na trhu potravin v R a dietrn expozice populace chemickm ltkm z potravin. Odborn zprva za rok 2007. [online]. Praha: SZ, 2008 [cit. 2010-11-17]. Dostupn z .STRATIL, P. KUB, V. Exogenn karcinogeny vpotravinch a karcinogeny vznikajc pi jejich technologickm zpracovn. Chemick listy [online]. January 2005, vol. 99, iss. 1. [cit.2010-11-17], s.3 12. Dostupn z . ISSN 1213-7103. TICH, M. Toxikologie pro chemiky. Praha: Karolinum, 2003. 119 s. ISBN 80-246-0566-X.VOPRALOV, M. KOV, P. Zklady toxikologie pro farmaceuty. Praha: Karolinum, 2000. 231 s. ISBN 80-7184-282-6.VOREL, F. Toxikologie. esk Budjovice: JU ZF, 1996. 109 s. ISBN 80-7040-172-9.

DKUJI ZA POZORNOST