Protože levá komora musí vynaložit větší sílu než ostatní srdeční dutiny, její myokard je silnější (hypertrofie).
Srdeční tkáň je vodivá..Vodivý systém má tvoří vlastní rytmické
impulsy.Sinoatriální uzel je srdeční „pacemaker“,
který vytváří rytmické impulsy a koordinuje srdeční aktivitu.
Srdeční frekvence (SF) a síla kontrakce jsou měněny autonomním
nervovým systémem (ANS) nebo endokrinním systémem.
Žilní návrat krve k srdci je ovlivňován dýcháním, svalovou pumpou a chlopněmi uvnitř žil.
Krev je v těle redistribuována podle potřeby jednotlivých tkání (redistribuce krve k aktivním tkáním).
Redistribuce je řízena lokálně působící autoregulací - vasodilatace jako odpověď na lokální chemické změny = zvětšení objemu krve v oblasti.
Zevní nervová regulace distribuce krve je zprostředkována sympatikem, který způsobuje vázokonstrikci.
Sympatikus obsahuje rovněž vagová vlákna, která působí v aktivních svalech
vázodilataci.Systolický tlak krve (TKS) je nejvyšší tlak uvnitř cévního systému, diastolický
krevní tlak (TKD) je nejnižší.Průměrný arteriální tlak je průměrný tlak
působící na cévní stěnu.
Krev a lymfa transportují materiál k a od tělesných tkání.
Tekutiny z plasmy přestupují z cév do tkání a vytvářejí intersticiální tekutinu.
Většina intersticiální tekutiny se vrací zpět do kapilár.
Část intersticiální tekutiny vytváří v lymfatickém systému (ústí do horní duté žíly) lymfu.
Krev obsahuje asi 55% až 60% plazmy a 40% až 45% krevních elementů.
Kyslík je vázán na hemoglobin
(oxyhemoglobin) v erytrocytech.
Zvýšená viskozita krve brání jejímu
průtoku.
KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ
Se zvyšující se intenzitou zátěže stoupá SF (zrychlení cirkulace).
.
KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ
Se zvyšující se intenzitou zátěže stoupá i objem vypuzený jedním stahem komor
(systolický objem - SV). .
142 - 32 = 90
125 - 21 = 104
Přestože je při práci ve vleževětší EDV (lepší žilní návrat),
.. díky horšímu vyprazdňování levé komory (větší ESV)je SV menší než při práci ve vzpřímené poloze!
VĚTŠÍ
MENŠÍ
KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ
Vzestup SF a SV zvyšuje srdeční výkon (Q) - zabezpečení přísunu zvýšeného množství kyslíku a živin pracujícím svalům a odplavení nepotřebných
produktů metabolismu..
KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ
Při zátěži stoupá a-v diference kyslíku - koncentrace kyslíku v žilní krvi klesá - důsledek zvýšeného využití kyslíku
aktivními tkáněmi..
KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ
Plazmatický objem (PV) při zátěži klesá - tekutina je vytlačována z kapilár
zvýšeným hydrostatickým tlakem (vzestup TKS) a vtahována do tkání
zvýšeným osmotickým tlakem (větší množství odpadních látek metabolismu
aktivních svalů).
.
KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ
Prolongovaná zátěž nebo zátěž v horku zvyšuje ztrátu tělesných tekutin větším přesunem do tkání a pocením (fyzikální termoregulační mechanismy) - nebezpečí dehydratace.
Klesá žilní návrat a tím se zmenšuje SV. Aby se udržel Q, stoupá SF (Q = SF . SV). SV dosahuje nejvyšších hodnot při práci lehké
intenzity, potom klesá.
.
KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ
Při redukci PV stoupá hemokoncentrace.
I když počet erytrocytů nestoupá, zvyšuje se jejich počet na množství cirkulující
krve - vzestup kyslíkové kapacity cirkulující krve.
.
KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ
pH krve během zvyšující se intenzity zátěže klesá (větší obsah kyselých
sloučenin, zejména laktátu) z mírně alkalické hodnoty (7,4) až k hodnotám 7,0
nebo nižším.pH svalové tkáně klesá ještě víc.
.