Úděl druhorozenéhoU zrodu řádu stál sv. Norbert

z Xanten. Narodil se nejspíšekolem roku 1082 v porýnskémXantenu jako druhorozený synšlechtického rodu' Jak bylo teh-dy smutným zvykem, v dětstvíbyl svými rodiči předurčen k du-chovní dráze a již jako chlapecobdržel kanovnické místo s bo-hatým beneficiem v kapituleu sv' Viktora v Xanten. Zde také

22

Když neuspěl se svým poku-sem získat pro reformu duchov-ního Života kanovníky V xan-tenské kapitule, roku 1118 sezřekl funkce kanovníka, rozdalsvůj majetek a se souhlasempapeže Gelasia ll. Žil životempotulného kazatele' o dva rokypozději zaloŽil s několika přáteliklášter v údolí Prémontré. Prvnířeholní společenství přijalo ře-holi sv. Augustina a Norbert mujako úkol vytyčil posvěcování

lnocenc ll. K roku 1156 se uvádíjiŽ sto řádových komunit, roku1164 vzrostl počet klášterů na26], v roce 1241 bylo již pre-monstrátských klášterů nebolikanonií 350 a roku 1250 se je-jich počet blíŽil pěti stům.

Počá'tlY v českýchzemrcn

Řád premonstrátů byl uvedendo naší Vlasti olomouckým bis-kupem Jindřichem Zdíkem, kte-rý se s premonstráty seznámilpři svém pobytu na ll. laterán-ském koncilu v Římě a při svémpobytu ve Svaté zemi, kde mělu BoŽího hrobu v Jeruzalémě naBoží hod velikonoční roku 1138snad i přijmout bílé řádové rou-cho. Po návratu z cest se zasadilo to, aby byl řád uveden i doČech a na Moravu, protože ztě-lesňoval reformní snahy usilují-cí o vymanění církve z područísvětské moci.

Nejstarší klášter byl zaloŽenVladislavem ll. roku 1140 na vr-chu Strahov leŽícím na přístu-pové cestě k Pražskému hradu.Sem přišli prvnířeholníci v čele

kněŽstva, duchovní správu navenkově, studium a kázání. Dne28. června |2a byl řád schválenpapeŽskými legáty a o dva rokypozději pak potvrzen papeŽemHonoriem ll.

Norbert z Xanten zemřel roku1134 jako arcibiskup v Magde-burku po životě naplněnémcestami a vysilující prací. Hnedpo smrti byl uctíván jako světec,ale oficiálně byl kanonizovánaŽ papeŽem Řehořem Xlll. roku1582.

Rychlý Íozmach řáduŘád premonstrátů se stal

přitaŽlivým pro všechny vrstvykřesťanstva a začal se rychle šířit.JiŽ v roce 1121 byl zaloŽen druhýřádový dům v Belgii - v opatstvíFloreffe - a v roce 1122 vzni-ká třetí klášter Cappenberg veWestfálsku. Roku 1124 se pre-monstráti dostali až do Polskaa roku 1126 mělijiž dvacet kláš-terů.

Jak uvádí ve své Encyklo-pedii řádů a kongregací histo-rik Milan M. Buben, do Nor-bertovy smrti vzniklo celkem35 premonstrátských opatství.Za prvních sto let existencese řád rozšířil po celé Evropěa pronikl až do Palestiny a naKypr. Roku 1'131 vzal premons-tráty pod svou ochranu papež

s Blažejem a vybudovali proza-tímní dřevěný klášter. Roku 1142přijel ze Steinfeldu u Kolínanad Rýnem posel generálníhoopata, aby dojednal definitivníosazenl k němuŽ došlo o rokpozději.

Prvním opatem Strahovskéhokláštera se stal kolínský kanovníkGezzo.

Klášter byl pojmenován podlebiblické hory Sion, coŽ pouka-zuje na biskupa Jindřicha Zdíka.Jím založené kláštery totiŽ neslybiblická jména: Želiv _ Siloe a Li-tomyšl - Hora olivetská. Strahov-ský Sion byl původně dvojkláš-terem, s muŽským a ženskýmřeholním domem. Premonstrát-ky, které přišly na Strahov z Dtin-waldu, ale zanedlouho přešly dokláštera v Doksanech.

Řaa nyt u nás ve velké váŽ-nosti, o čemŽ svědčí i fakt, Žepremonstrátům byly dány douŽívání také kláštery benedikti-nů v Litomyšli, Zelivě a Hradis-ku. Z vůle zakladatele klášteravšak museli původní řeholníciklášter opustit, pokud sí přál na-hradit jejich komunitu jinou. Žeto nebylo vždy bez problémů,dokazuje skutečnost, že se be-nediktini v klášteře na Hradiskunátlaku Jindřicha Zdíka urputněbránili.

Teprve až jeho nástupci Ja-novi se je podařilo nahraditpremonstráty. Kronika Mnichasázavského rovněž dosvědčujenelibost četných představitelůkléru' kdyŽ pražský bískup Da-niel l. ihned po své intronizaciodevzdal premonstrátům klášterŽelivský' Martin Weis

Foto archiv

' í':)

5v. Augustin předává Norbertoviz xanten řádová pravidla

Svatý Norbert a jeho řádČlenové řádu sv. Norberta byli nazýváni po svémzakladateli norbertini nebo podle bílého řeholníhoroucha bílí mniši. Nakonec se vŽilo pojmenovánípremonstráti, a to podle mateřského kláštera v údolíPrémontré, který Norbert založilHlavní poslání a zaměření řádu získal hluboké vzdělánl a jelikoŽsynů sv' Norberta - premons- nad své vrstevníky vynikal lite-trátů - je zejména v liturgické rárními schopnostmi, císař Jind-oblasti, tedy v konání chórových řich V. si ho vybral za sekretářemodliteb, pěstování eucharis- a dvorního kaplana. Jako šlechtictické a mariánské úcty. Dalším Žil na císařském dvoře až přílišcílem řádu je apoštolát formou rozmařilým Životem. Legendyduchovní správy na řádu svěře- uvádějí, Že za prudké bouře, kdyných farách, ale také pěstování mu šlo o Život, dospěl k rozhod-vědy, kulturní, umělecké a osvě- nutí opustit slibnou kariéru a Žíttové činnosti na školách. jako poustevník.