MG R. PAVL Í NA MAZ ÁČO VÁ, PH . D .C E I N V E , F F M U B R N O , 1 3 . 3 . 2 0 1 4

Jak napsat dobrý odborný článek

Co bude obsahem

Fáze vzniku vědeckého odborného článkuOkolnosti dotvářející vědeckou práciTipy a triky pro psaní vědeckého odborného článkuStručné poznámky k publikování odborného textu

Věda – obecné zásady

Věda – hledání pravdy Vědecké publikace = stěžejní prvek výzkumuVědecká práce bez publikování a nezávislého

hodnocení její platnosti „zbytečná“

Cíle vědecké práce:1) Formulovat a ověřovat (testovat) hypotézy

2) Vyvozovat závěry

3) Rozšiřovat lidské poznání

Věda a publikování

Publikovat výsledky vědeckého výzkumu není „jen tak“

➔ např. šance na přijetí konferenčního příspěvku: 15-35 %!

Věda a otevřenost

Věda není individuální zkušenostVěda je sdílená znalost společné porozumění

fyzikálního nebo sociálního světa kolem nás

Sdílení vědy – osvícenství (Henry Oldenburg, 17. st.)

Podělit se o své poznatky = základ rozvoje každého vědního oboru

Formy vědeckého sdílení

Primární vědecké publikace (peer review) První sdělení vědecké obci o výsledcích vědecké práce

Přehledové, souborné články (reviews)Kapitoly v knihách, monografie, disertaceOdborné články (ne vždy posuzované) pro širší

odbornou veřejnost Nejedná se o první sdělení

Platformy vědeckého sdělení Odborné přednášky, články, média

Proč autoři publikují?

1) zpřístupnění výsledků práce (54 %)

2) kariérní vyhlídky (20 %)

3) financování výzkumu (13 %)

4) vlastní ego (9 %)

5) patentová ochrana (4 %)

6) jiné důvody (5 %)

Zdroj: Bryan Coles (ed.) The STM Information System in the UK, BL

Report 6123, Royal Society, BL, ALPSP, 1993.

Priority autorů vs. priority čtenářů

Dostatečná reputace

časopisu/konferenceRychlé recenzní řízeníKvalitní recenzeDalší publikační služby

Autoři:chtějí publikovat více

Kvalitní a aktuální

informacePohodlný přístup

(snadný, rychlý, levný)

Čtenáři:chtějí číst méně

Základní aspekty publikování

1) O čem psát

2) Etické záležitosti

3) Jazyk a styl

4) Struktura článku

5) Výběr časopisu/konference

6) Odeslání článku, recenzní řízení a publikační proces

Čtyři klíčové otázky

Jaký problém budu studovat? (úvod)Jak to budu dělat? (metody a materiál)Co jsem zjistil/a? (výsledky)Co to znamená? (diskuse)Východiska:

Co je o problému známo? Co známo NENÍ? Jakou základní otázku si kladu? Co je NOVOU stránkou mého zkoumání? Jak zní odpověď na mou otázku? Jak moje studie doplní chybějící informace o problematice?

Efektivní vědecká práce

Dějová linie (story line)

Cíl práce a hypotéza

Cíl: na základě studia literatury identifikovat mezery v poznatcích

Hypotéza Každý vědecký projekt hledá odpověď na otázku Čím je otázka jasnější ,tím je přesvědčivější projekt

Společenské vědy – někdy problém s formulací pracovních hypotéz Za platnou hypotézu není možné pokládat obecně známou

skutečnost Např. fakt, že hypotézu zmiňují 3 jiní autoři, a prohlášení, že

souhlasné stanovisko tří autorů je potvrzením hypotézy

Kritéria kvalitní vědecké publikace

Informace jsouNOVÉ (obohacují poznání, dosud nepublikované,

podané v pravý čas)PRAVDIVÉ (logická stavba, přesné a úplné závěry)DŮLEŽITÉ (pro čtenáře, v kontextu poznání)ROZUMITELNÉ (cílená výpověď, dobře sestavená

data, učený styl – scholarly styl)

O čem psát?

1) Slibné téma Nevyřešená úloha na aktuální téma (dostatečná motivace) Nepracuje na něm mnoho lidí (malá konkurence)

2) Nápad, jak „problém” / úkol řešit Realizovatelný (lidské, datové a výpočetní zdroje)

3) Příprava experimentů Implementace metod, dostupnost dat, výpočetní kapacita

4) Provedení experimentů a ověření hypotézy

5) Příprava rukopisu Pro konkrétní časopis/konferenci (k danému termínu)

Struktura Ph.D. práce

Reflektovat požadavky univerzity / fakulty / katedryTitulní listy s náležitostmi fakulty, název vždy také v

anglickém jazyceAbstrakt v českém a anglickém jazyceLiterární kontext: 20-30 stran (podle oboru)Cíl práce: 1 stranaMateriál a metody : 5-15 stran (podle oboru)Výsledky: 20-40 stran včetně grafů a tabulekDiskuse: 10-15 stranSouhrnLiteratura: 100-120 pramenů

„Povinná“ struktura článku

1) Název

2) Autoři a jejich afiliace

3) Abstrakt

4) Klíčová slova*

5) Úvod

6) Metody a data

7) Experimenty a

výsledky

8) Diskuse

9) Závěr

10) Reference

11) Přílohy*

* Nepovinné

Název článku

Jasně a přesně vystihuje obsah článku, „reklama“Délka max. 1-2 řádkyDůležitý pro indexovací systémyNE zkratky, akronymy, žargonMěl by upoutat (přilákat čtenáře časopisu k přečtení

článku, účastníky konference na prezentaci)

NEPOUŽÍVAT zbytečná slova: Studie…, Předběžná studie!!! …, Pokus o srovnání…

Sledování

Název článku / práce

Dialekty na Moravě

všechny? na celé?

Vybrané dialekty na střední Moravě

které? kde přesně?

Seznam autorů a jejich afiliace

Obsahuje buď ty, kteří intelektuálně přispěli k výzkumu nebo ty, kteří budou veřejně obhajovat jeho výsledky

Pořadí autorů buď dle zásluh (často se rozlišuje jen první autor) nebo dle abecedy (ev. označen korespondenční autor)

Jména autorů by měla být konzistentní

(tvary jmen, uvedení druhého jména apod.)Afiliace dle požadavků (včetně kompletní adresy)Uvedení emailových adres již standardem

Abstrakt

Stručné (150-300 slov) shrnutí celého článku:

(problém, metody, výsledky, závěr)Abstrakt NEHODNOTÍ, ale pouze INFORMUJESlouží čtenáři k rozhodnutí, zda číst celý článek,

někdy je to jediná část článku, která je čtena Na jeho základě se recenzenti rozhodují, zda

přijmou článek k recenziVětšinou se tvoří až po dokončení hlavního textu

(lépe potom reflektuje obsah článku)

Abstrakt

Specifičnost – každá věta musí být informativní a jednoznačná Vyloučíme všechna zbytečná a nepřesná slova (sadař a pilka)

Bez zkratek, akronymů, citací, tabulek, obrázků, odrážek

Dobrý m tréninkem pro psaní abstraktů je psát abstrakty pro vědecké konference (posílané on-line)

Na konferencích v tištěné podobě často pouze abstrakt (celý text příspěvku jen elektronicky na CD)

Typy abstraktů

Strukturovaný (informativní) Co bylo cílem práce? (1-2 věty) Co jsme dělali? (popis objektu, metod, sběr dat, analýza,

nástroje) Co jsme zjistili? (nejvýznamnější čísla + statistická

významnost a text) Co to znamená pro vědu? (so what???)

NE: citace, grafy, tabulky, nic, co není ve výsledcích,

Typy abstraktů

Indikativní (deskriptivní) Naznačuje obsah článku (práce) Napovídá čtenáři, aniž uvádí detail metod nebo výsledků Použití u přehledových článků, popisů konferencí Obvykle v minulém čase

Abstrakt v žádost o grant Často první a jediná část čtená hodnotiteli Respektuje požadovaný rozsah, srozumitelný laikovi Proč je projekt významný, jak se vztahuje ke známému

kontextu, co plánujeme studovat, jakými metodami, jaké jsou očekávány výsledky, jaký bude jejich význam

Klíčová slova

2-4 hesla z tezauru, případně volně vytvořenáSpecifikují předmět výzkumu a hlavní téma článkuDůležité pro indexaci a vyhledáváníV některých časopisech/sbornících nevyžadovánaNEMAJÍ opakovat slova z NÁZVU článku (práce)Interdisciplinární práce – obecnější slova

Úvod

Musí vzbudit zájem čtenářůPoužijte termíny srozumitelné hypotetickému čtenářiVyvažujte obecnost a detailnostOdlište známá fakta od toho, co chcete dělat

(důležité např. v žádostech o grant)Musíte přesvědčit čtenáře, že článek není pouhým

opakováním známého, ale skutečným příspěvkem do diskuse

Pouto mezi autorem a čtenářem

Úvod

Jasně specifikujte cíle práce: 1) řešenou úlohu (problém) 2) její kontext, využití, důležitost 3) motivaci pro celou práci

Jaké jsou otázky, na které hledáme odpověď,

a hypotézy, které se snažíme ověřit?Uveďte odkazy na ostatní relevantní práceSrovnejte metody s již publikovanými přístupyZávěrem stručný popis nového, vlastního

navrhovaného přístupu a provedených experimentů

Metody

Popis metod natolik detailní, aby čtenáři

umožňoval replikovat všechny experimentyPředpokládejte úroveň čtenářových základních znalostí

stejnou, jako je vašeDílčí kroky a procedury nejlépe v chronologickém pořadíDetailní popis metodologie a způsob evaluace,

nebo odkaz na již publikovanou práci (převzaté postupy

citovat)Všechna rozhodnutí nutno zdůvodnitPř. Ve společenských vědách.

Popsat dotazník, přiložit vzor, okomentovat

Data – analýza a interpretace

Spolupráce se statistikem je žádoucí

a) Standardní datové sadyOdkaz na publikaci/organizaci/akci, při které data vznikla

b) Vlastní dataMotivace pro jejich vytvoření/použitíPřesný popis, jak data vznikla, jejich statistiky (velikost)Zdroj dat, předzpracování, detaily anotace, zdůvodněníVyjádření ke kvalitě dat (např. chyby zpracování)Dostupnost dat pro ostatní (licence, kde získat)

Výsledky

Otázka: Jakou mezeru v poznání moje práce vyplňuje? …je známo, že…ale je známo, že také… …zajímalo nás, zda…

Objektivně prezentované výsledky experimentůZatím bez jejich interpretaceSamostatná část vědeckého článku (práce)

Psát ji tak, aby se čtenář nemusel vracet předchozímu

Vhodné použít přehledné tabulky a obrázkyUveďte také horní hranici výsledku

(kam až to lze dotáhnout)

POZOR: hlavní výsledky musí být v ABSTRAKTU

Výsledky

V rigorozní/disertační práci lze akceptovat grafy a tabulky ke stejným výsledkům, slovní popis se statistikou

V časopisech pouze jedno, nebo druhé, případně kombinaci

Zařadit všechna platná pozorováníTestovat vztahy mezi proměnnýmiKaždý typ dokumentace musí podávat jasné

informace

Tabulky Obrázky (grafy)

Prezentují číslaPřesnější ilustrační

prostředekVhodné více řádků než

sloupcůV číselné tabulce se

vyvarujte příliš velkých hodnot

Číselné hodnoty stejného řádu pod sebou, NEzarovnávat na střed

NE tabulka o 1-2 řádcích

Prezentují vztahy a tendence (vývoj ukazatele))Grafy, schémata, fotografie, obrázky, náčrtyGrafy dvojrozměrné:

- - sloupcové

- bodové

- spojnicové

- výsečové.Šetřit barvami

Výsečový (koláčový) graf

Přednáška nevyžadující přílišné detaily Novinový článekPopularizační sdělení

Rychle upoutá pozornost

Sloupcový graf

Prezentace s detailyPro ilustraci komparace stavových veličin

Spojnicový graf

Lépe vyjadřuje průběh změn hodnot, většinou v čase

Schémata

Umožňují čtenáři lépe pochopit základní strukturu pojmu návaznost struktury vysvětlované věci, události klasifikaci (třídění) pojmu.

Použití ve společenských vědách k „dovysvětlení“ jako ilustrační pomůcka = zjednodušení

(V technických a přírodních vědách naopak schémata velmi přesná – např. schéma přístroje)

Na co dbát při používaní grafických prvků

Důležité vypovídací prostředky

Neprezentujte stejná data tabulkou i obrázkemNezapomínejte na jednotky, stupnice, měřítkaNeopakujte informace z popisků v textu článkuNa každou tabulku/obrázek nutno v textu odkázatČíslujte všechny grafické prvky dohromady U vlastních grafických prvků jako zdroj uveďte

„vlastní zpracování“

Diskuse

Vlastní výsledky kriticky hodnoťte Vždy v kontextu ostatních publikovaných prací,

nezapomeňte na výsledky v rozporu s těmi vašimiOdpovězte na otázky položené v úvodu článkuVyjádřete se k hypotézám (potvrzení, zamítnutí)Veškeré závěry musí přímo plynout z dosažených

výsledkůNedějte příliš odvážné ani příliš obecné závěryDiskutujte případná omezení svých experimentůMůžete spekulovat o překvapivých výsledcích, obzvlášť

pokud se liší od již publikovaných zjištění

Diskuse

Diskutujte popsané nálezy, ale NEOPAKUJTE je (jsou v části Výsledky)

Odkazujte na tabulky, grafy, schémata podle jejich čísel

Neopakujte statistickou významnost výsledkůVýsledky:

uvádět souvislosti, navrhnout další výzkum, vývoj, alternativní metody

Souhrn, závěr

NENÍ totožný s abstraktem! Disertace:

Nejdůležitější výsledky vlastní práce pouze slovně, zobecněním, Ne metodické detaily a číselné výsledky

Vědecký článek: naopak konkrétnější Souhrn – určený tomu, kdo práci přečetl

Shrnutí hlavních výsledků práce v kontextu celé problematiky (oblasti) a dříve dosažených výsledků: Splnily výsledky vaše očekávání, potvrdily se hypotézy, odpověděli jste

na položené otázky? V jakém vztahu jsou výsledky k již publikovaným zjištěním? Jak přispěla práce ke zkoumání problematiky a poznání v dané oblasti? Jaké budou/by měly být další kroky výzkumu?

Oznámení

Uvedení zdroje financování výzkumu

(instituce, číslo projektu/grantu)

Poděkování ostatním, kteří přispěli k práci/článku apod. (programátoři, recenzenti, manželky, rodiče :=)

Dostupnost dat, kódu (pod jakou licencí?)

Přílohy

Místo pro uvedení dodatečných informací rozsáhlejší tabulky detailnější/kompletnější výsledky ukázky dat a výstupů apod.

Do příloh přesuňte vše, co by jinak narušovalo

strukturu článku a zhoršovalo tak jeho přehlednost

Poznámky k procesu tvorby vědeckého článku

Některé fáze „mít více pod dohledem“

Prerekvizita (fáze 0) – sběr materiálu

Shromažďování teoretických prací a pramenů k nim (bibliografické odkazy, kartotéky abstraktu, výpisky, recenze) + VLASTNÍ POZNÁMKY k nim

Vědomosti nabyté studiem těchto pracíZnalosti a zkušenosti získané praxí + VLASTNÍ

POZNÁMKY k činnosti(akademik – tato fáze je nepřetržitá).

Fáze 1 – cílený sběr materiálu, jeho kritické zhodnocení

Téma je dané (autor členem grantového týmu, téma je autorovým vlastním)

Žánr je danýCílová skupina je zřejmá Dohledání doplňujících zdrojů k existujícímu materiálu POZOR na kritické zhodnocení důvěryhodnosti zdrojů

a informací z nich kritické vyloučení údajů z nedůvěryhodných pramenů,

neověřených dat ze zprostředkovaných zdrojů, informací irelevantních pro daný autorský cíl

POZOR na zařazení informací do souvislostí

Fáze 2 - kompozice

Hluboký vhled do problematikyALE Suma vědomostí a znalostí nemusí být zcela utříděna,Všechny detaily autorovi připadají stejně důležitéAutor není schopen posoudit úroveň jejich vztahu k

ústřednímu tématu. Je třeba znovu vyřazovat nepodstatné

Konkrétní úkoly:vyloučit přebytečný materiálnalézt startovací bodnalézt optimální postup výkladu

Umění odstavce

= Jeden z nejsložitějších autorských úkolůGrafické členění textu podřídit obsahuGrafická segmentace textu do odstavců

Umožnuje čtenáři, aby se v textu rychleji orientoval očima

Na grafickém členění textu závisí, jak rychle a dobře ho čtenář bude interpretovat.

Pojem „čtivost dokumentu“ = nejenom to, že čtenář text snadno a rychle přehlédne, ale i to, že si ho v nejkratší možné době vyloží tak, jak autor zamýšlel (efektivní vědecká komunikace).

Spojování vět a odstavců

Používat spojovací slova (přestože, dále… - although, because of, furthemore…)

Zopakovat slova z předchozí větyNapojovat každou větu na větu předchozíSrozumitelný text

Většina vět o 15 až 20 slovech (více znamená nepřehlednost) Čtivost versus délka odstavců Optimum – odstavec má 150 slov

Pryč s ochranným křovím

Příčina degenerativních změn není známa, ale jednou z možných příčin by mohla být infekce předpokládaným parazitem…

Test: je-li text při hlasitém čtení srozumitelný, i když některé slovo vynecháte, tak je to slovo zbytečné

Vazby s předložkami

Nesprávné používání slov

Umění odstavce (struktura)

Obsahově - odstavec vyznačuje myšlenkový posun v tématu

Anglofonní pravidla pro psaní odstavců v odborných textech = po obsahové stránce je odstavec „skupina vět, která rozvíjí jednu hlavní myšlenku“.

Pravidla orientována na čtenáře - čte výběrovým způsobem: v první fázi celý text zběžně přelétne očima, aby získal povědomí o obsahu materiálu, nebo aby v něm cíleně vyhledal předpokládané informace = postupuje po odstavcích.

Téma a aspekt (struktura)

Základní pojmy anglofonní teorie strukturování textu

Téma = obecně základní myšlenka, námět

Aspekt = úhel pohledu, hledisko uplatňované při posuzování

Každý odstavec muže rozvíjet pouze jedno téma vymezené jedním aspektem.

Téma a aspekt

Námětová nebo též tematická věta – slouží k vytyčení tématu odstavce a jeho aspektu (v anglofonní terminologii Topic sentence):obvykle úvodní věta odstavce shrnuje obsah odstavce a úhel nazíráníprozrazuje čtenáři, co má v odstavci očekávat.

Př.: Je-li tedy například tématem kapitoly vliv sportu na člověka, v každém jednotlivém odstavci je toto téma nazíráno z jiného úhlu pohledu.

Téma a aspekt

Aspekt předchozího většího celku se stává tématem Detaily a důkazy, kterými autor rozvádí tvrzení, vytyčené v tematické

větě, jsou obsaženy v dalších větách odstavce, tzv. podporách. Případné rozvinutí podpor se odehrává v tzv. detailech. Odstavec končí vyčerpáním tématu, nebo závěrečnou shrnující větou.

Tematická věta

Podpora

Detaily

Podpora

Detaily

Podpora

Detaily

(Závěrečná věta)

Jednota a soudržnost (struktura)

Dle anglofonních pravidel každý odstavec vědeckého

odborného textu splňuje dva požadavky: 1) pravidlo jednoty (unity) 2) pravidlo soudržnosti (coherence).

JEDNOTAJednotný odstavec obsahuje právě a pouze věty vztahující

se k tématu a k aspektu, které jsou

vymezeny v tematické větě. Tou lze poměřovat, zda

všechny ostatní věty do odstavce patří, zda mají být

přesunuty do jiného odstavce nebo z textu zcela

vyškrtnuty.

Příklad nejednotného odstavce

Tóny podobné povahy vznikají, když proud vzduchu narazí na ostrý okraj klínu z kovu nebo z nějaké jiné pevné hmoty. Tento úkaz velmi podrobně zkoumali Lootens, Hensen, Weerth, Wachsmuth a jiní. Celkový postup spočívá v tom, že se vzduch udržuje v nádržce R pod stálým tlakem a vzduchový proud se vypouští úzkou štěrbinou S tak, aby narážel na ostrý okraj E, rovnoběžně s ní umístěný.

Soudržnost (struktura)

Věta, která do odstavce nepatří, vytváří tzv. nezapojenou odbočku.

Soudržný odstavec obsahuje věty v logické posloupnosti.

Odstavec muže být nesoudržný i v případě, že je jednotný.

Příklad nesoudržného odstavce

Pravlastí vinné révy, která se od nepaměti pěstuje v Asii a od římských dob také v Evropě, je Kavkaz. Pěstováním se vyšlechtilo mnoho odrůd. Někde se vyskytuje též divoká réva, která má ovšem velmi trpké plody. Zralé bobule ušlechtilé révy jsou zdravé a lahodné ovoce. Šťáva z nich vylisovaná začíná za volného přístupu vzduchu sama kvasit. Vyrábí se z ní lihovina různých druhů. Rozlišují se dle kvality a dalších vlastností hroznů i dle způsobu přípravy. Ve starých vinných sudech se usazuje vinný kámen, destilováním vína se vyrábí líh a pak dalším kysáním pravý vinný ocet. Sušené bobule jsou známé jako hrozinky. Vinná réva se u nás ve vinicích obyčejně uřezává až na tlustý mnohaletý dolejšek, tzv. matici. V Itálii a Řecku ji ovinují kolem topolu nebo jilmu. Teprve Římané se usilovně snažili pěstovat révu ve střední Evropě. Dnes ji nalézáme i v mírném klimatickém pásmu.

Průchod odstavcem (struktura)

Určuje ho autor Může existovat několik možností uspořádání odstavcůV uvedeném případe záleží na autorovi, zda (vzhledem k

účelu práce, vzhledem k cílové skupině čtenářů a s ohledem na to, jak jsou uspořádány ostatní části textu) nejprve předloží stručný historický úvod, způsob pěstování a poté přejde k výrobě vína, nebo zvolí jiný způsob.

V každém případe je nutno dodržet logickou posloupnostDodržet anglofonní pravidla obtížné pro začínající autoryPřinášejí užitek čtenáři i autorovi ve fázi vlastního psaní =

nutí jej logicky uspořádávat myšlenky na každé úrovni textu.

Formální stránka vědeckého textu

Důležitá součást badatelské činnosti

Podmínky Vysoká úroveň srozumitelnosti Čtivost Zachování pravidel českého pravopisu Cílová skupina čtenářů Kdo je hodnotitel

Dotváří konečnou vizitku badatele

Jazyk

angličtina :=)Osoba: první, plurál (i singulár, jen pokud je jeden autor)Čas: minulý nebo přítomný

Věc osobní preference, minulý čas - spíše pro popis provedených experimentů, přítomný čas – spíše obecné závěry

Přítomný čas naznačuje stále probíhající výzkum (nedokončený) Použití musí být konzistentní (alespoň v rámci odstavce)

Rod: činný (zbytečné použití pasiva ztěžuje pochopení)Věty: krátké (max. 15-20 slov), smysluplné, jednoznačnéOdstavce: krátké, jeden odstavec = jedna myšlenkaZkratky, akronymy: při prvním použití rozepsat

Styl

Cílem je stručné, jasné a výstižné sdělení

Požadovaný formát se liší dle časopisu/konference

Text lze psát: a) dle stylu pro konkrétní časopis/konferenci b) bez stylu a následně jej upravit dle spec. požadavků

Před odesláním: a) vhodná kontrola jazyka rodilým mluvčím b) nutná kontrola obsahu např. kolegou, školitelem, ...

Požadavky na vědecký článek

Podle U. Eca:

Předmět výzkumuVýsledek výzkumuUžitečnost výzkumuPotvrzení či vyvrácení hypotéz (a předpokladů)

Kompoziční funkce využité autorem

Podání informacíUvození tématuVysvětlování definicVlastní tvrzeníKritický přístup k jiným názorůmVyjadřování pochybnostíPozorováníDiskusní rozboryVyvozování závěrůHodnocení Shrnutí

Pohled čtenáře: tři/čtyři úrovně čtení

1) Název článku

• v obsahu sborníku, časopisu

2) Název + abstrakt

• rozhoduje o tom, zda čtenář přečte článek celý

3) Název + abstrakt + celý text

• téma článku čtenáře zajímá

• cílem je hlubší porozumění

(4) Název + abstrakt + celý text několikrát

• kompletní porozumění, např. pro replikaci

experimentů

Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků

1. POTŘEBNOST Komu je článek určen (komu bude nabídnut k

publikování) Odborný článek hodnocen odborníky dané vědní disciplíny Hodnocena originalita Hodnocen přínos práce pro odbornou veřejnost

Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků

2. KONCEPT vytvořit si plán postupu prací

Co chci napsat? Jakým způsobem? Využiju grafické „pomocníky“? Jaké vyznění bude můj článek mít?

Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků

3. REALIZACE Zpracování první verze textu

Formulace faktického obsahu článku Používání ustálené struktury (akceptace vědeckou

komunitou)

Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků

4. JEDNOTLIVOSTI „Vychytat“ jasnost, čtivost, styl

Precizování jednotlivých částí článku Sjednocení stylu psaní Koordinace vyváženosti kapitol a jejich logické návaznosti

Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků

5. VÝSLEDEK konečná verze, vnější podoba

Kontrola pravidel českého pravopisu (pozor především na interpunkci a zkratky)

Kontrola správného číslování tabulek, obrázků Citační etika Úplnost uváděných pramenů

Etika

Publikované výsledky musí být původníDostatečné citování použité literatury (převzatých

výsledků)Pozor na plagiátorství (včetně sebe-plagiátorství)Použití převzatých obrázků a grafiky (a jejich úprava)Oprávněnost použití dat a programů (licence)Koho uvést jako autora/spoluautora?Uvedení zdrojů financování (grantů)Poděkování těm, kteří si to zaslouží

(a nevešli se mezi autory :=)

Publikační etika

Je třeba uvádět: všechna díla, která autor citoval nebo se na ně ve své

práci odkazuje díla, ze kterých v podstatné míře čerpal.

Nedoporučuje uvádět : díla, která pro tvorbu práce neměla zásadní význam

Forma bibliografických citací - viz norma CSN ISO 690 a CSN ISO 690-2 (01 0197).

Prohřešky proti publikační etice

Citovaná literatura

● Citujte příslušný zdroj, vždy když: se zmíníte o již publikované skutečnosti uvedete nějakou informaci, která nevyplývá z vašich

experimentů nebo nepatří do obecných znalostí

● Doslovné citace (v uvozovkách) včetně stránek

● Vyhněte se obtížně dostupným referencím „řetězovým citacím“ (citujte originál) zbytečným citacím ( nejsou pro práci relevantní nebo důležité)

Jak správně citovat

a) Harvardský styl V textu autor a rok publikace: (Pecina,2008), Pecina(2008) Bibliografie setříděná dle abecedy

Př.: Pecina Pavel (2008): Lexical Association Measures: Collocation Extraction, Ph.D.

thesis, Charles University in Prague, Prague, Czech Republic

b) Vancouverský styl V textu posloupnost čísel: [1], Pecina [1] Bibliografie setříděná dle pořadí výskytu v textu

Př.: [1] Pecina Pavel: Lexical Association Measures: Collocation Extraction, Ph.D.

thesis, Charles University in Prague, Prague, Czech Republic, 2008

Výběr časopisu / konference

Zaměření Cílové publikumZpůsob přístupu k článkům (on-line, zdarma)Reputace/impact factorŠance na přijetíDélka recenzního a publikačního řízeníMaximální povolená délka článkuBarevný tisk :=)

Odeslání článku

Pečlivě vyberte časopis/konferenciUjistěte se, že článek splňuje požadavky na stylZkontrolujte správnost číselných výsledků, tabulky,

grafyPečlivě vybírejte tematickou oblast

důležité pro výběr recenzentů

Uveďte 1-2 oblasti, pro které má článek největší přínosUveďte jiná periodika (konference), kam byl příspěvek

zaslánNenechávejte odeslání na poslední chvíli :=)

Triky

Málo místa? Neměňte font hlavního textu článku Odstraňte zbytečné tabulky a grafy (případně je spojte) Zmenšete font popisů tabulek a obrázků Zmenšete mezery před a po matematických formulích Zmenšete font bibliografie Přesuňte text do poznámek pod čarou (také menší font)

Málo času? Požádejte o posunutí termínu :=)

Tipy

Učte se, jak psát, při čtení cizích prací!

Nebojte se dobrých slovníků – TERMINOLOGIE je základ (nepoužívejte terminy, jejichž význam jen tušíte)

Příčiny zamítnutí článku

Open Access

Tzv. otevřený přístup k publikováníAutorům i uživatelům neomezený přístup k

vědeckým informacímAlternativa k tradičnímu způsobu publikování ve

vědeckých časopisech

Otázky před odborným publikováním

Jakou formou?U jakého vydavatele?

K odpovědím vedou otázky: Co jako badatel nabízím? Pro koho publikuji? Kdy chci dát výsledky k dispozici?

Klasifikace výběru nakladatele

Na výběr má vliv:

Prestiž nakladatele Konkurence jiných jeho titulů v oborové oblasti Zajištění distribuce do knihkupectví u nás i v zahraničí Možnosti propagace knihy Kvalita „péče“ o autora

Podmínky vydání odborné práce (knihy)

Smlouva o vytvoření dílaLicenční smlouva nakladatele

Pravidla pro dodání rukopisu

Většinou uvedena ve vydavatelových „pokynech pro autory“

Psaní stati jen na jednu stranu listu A4Dvojité řádkováníZačátek každé kapitoly na nové straně Obrázky a tabulky NE v textu, ale ZA textem nebo

na ZVLÁŠŤ připojených souborechElektronická i tištěná forma dodání rukopisuPrůvodní dopis

Recenzní řízení

Základní podmínka pro udržení kvality vydávaných publikací

Časopisecké články - většinou dva nebo tři recenzenti Anonymní jednostranné (autor nezná recenzenta a naopak) Otevřené (obě strany navzájem znají svou identitu

Může být i za poplatek

Výsledky recenzního řízení

Trojího druhu:

1. Článek přijat bez zásadních výhrad (nutno provést autorskou korekturu)

2. Článek vrácen k přepracování (má recenzní posudky) s tím, že s jeho publikováním redakce časopisu počítá

3. Článek zamítnut (u impaktov. časopisů až 80 %) – autor si vyžádá recenzní posudky pro poučení z nedostatků)

Publikační etika

Co je NEETICKÉ? Současně nabídnout stejný článek dvěma (více)

časopisům

Co je SERIÓZNÍ? Vyčkat na výsledek recenzního řízení u jediného

obeslaného časopisu, teprve v případě zamítavého stanoviska text opravit a nabídnout redakci jiného časopisu

Scientometrie

Zabývá se způsoby hodnocení vědy

Postavena na počtu publikací, kvalitě publikací, ohlasech (citovanosti) publikací.

Scientometrické ukazatele

Ukazatele hodnotící kvalitu výstupů vědecké činnosti (+ mezinárodní srovnání) Hodnocení badatele (vědce) jako autora Hodnocení instituce

Nástroje hodnocení vědeckých výstupů: Autorské a citační registry

Nejpoužívanější Science Citation Index (SCI) uváděný na Web of Science (WoS)

Zdroje

Jak efektivně číst odborné texty a správně psát vysokoškolské odborné práce? 1. část Jak efektivně číst odborné texty. Textová opora kurzu KPI – Kurz práce s informacemi, 2007. Dostupné z www: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/cteni-psani1_opora.pdf

Jak pracovat s informacemi [online]. Ústřední knihovna Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. [cit. 2010-2-10]. Úvod – obecné základy práce s informacemi. Dostupné na WWW: http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/index.html.

POKORNÝ, Milan a Dana POKORNÁ. Redakční práce: jak připravit text k publikování. Vyd. 1. Praha: Grada. ISBN 978-802-4737-737.

Zdroje

PRICE, Geraldine a Pat MAIER. Efektivní studijní dovednosti: odemkněte svůj potenciál. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 361 s. ISBN 978-80-247-2527-7.

SYNEK, Miloslav; SEDLÁČKOVÁ, Helena; VÁVROVÁ, Hana. Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. 2., přeprac. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. s. ISBN 9788024512129

ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s.ISBN 80-86429-40-7.

Šesták, Z.: Jak psát a prednášet o vědě. Praha, Academia 2000. ŠIROKÝ, Jan. Tvoříme a publikujeme odborné texty. Vyd. 1. Brno:

Computer Press, 2011, 208 s. ISBN 978-80-251-3510-5.

Děkuji vám za pozornost

Dotazy a náměty prosím posílejte

na pmazacova@gmail.com

nebo na pmazacov@phil.muni.cz.