Všímavost v psychoterapii:Aktuální otázky a směr budoucího výzkumu

JAN BENDA

4. Mezinárodní psychoterapeutické sympózium

Brno, 23.-25.5 2013

OBSAH

1. Všímavost v psychoterapii - kontext

2. Aktuální otázky a témata• Definování všímavosti• Měření všímavosti• Mechanizmy všímavosti – obecný faktor?• Osobní a transpersonální vývoj• Návrat ke kořenům

3. Směr budoucího výzkumu?

1. Všímavost v psychoterapii - kontext

• Původně buddhistický termín

• V Buddhově učení slovo všímavost (sati) označuje klíčovou schopnost, jejíţ rozvíjení 1) vede k postupnému porozumění tomu, jak funguje lidská mysl a 2) spolu s dalšími faktory umoţňuje dosáhnout „probuzení“ a osvobodit se tak od veškerých strastí pozemského ţivota

• V posledních 20 letech začaly být všímavost a meditace všímavosti a vhledu vyuţívány řadou nových psychoterapeutických přístupů nejen v rámci KBT (viz Benda, 2007).

1. Všímavost v psychoterapii - kontext

• Zpočátku se většina výzkumů týkajících se všímavosti soustředila na prokazování účinnosti jednotlivých přístupů

• Poslední 3-4 roky se zájem odborníků soustřeďuje stále více také na obecnější otázky týkající se všímavosti

2. Aktuální otázky a témata

Definování všímavosti

• zatím neexistuje všeobecně přijímaná definice všímavosti, všímavost je chápána různě jako:

1. stav vědomí

2. proces (nekonceptuálního fenomenologického pozorování)

3. rys osobnosti

4. schopnost (odpovídá abhidhammě)

• k opravdovému pochopení všímavosti je třeba přímá osobní zkušenost s rozvíjením všímavosti v intenzivní meditaci !!!

Definování všímavosti

• „uvědomování si přítomných proţitků s postojem přijetí“ (Germer, Siegel, & Fulton, 2005) - elementární úroveň všímavosti

• „průběţné sledování tří charakteristik meditačního předmětu (pomíjivosti, neuspokojivosti a nepřítomnosti trvalého Já), které probíhá okamţik za okamţikem“ (Grabovac, Lau, Willet, 2011) – plně rozvinutá všímavost

Rozvoj všímavosti

1. Všímavé zaznamenání jednotlivého fenoménu (zvědomění, přijetí, proţití, srov. bare attention, awareness)

2. Všímavé zaznamenání opakujícího se vzorce (scénáře)

3. Rozvinutí kontinuální všímavosti – vhledy do univerzálních charakteristik fenoménů vědomí (zpravidla při dlouhodobé intenzivní meditaci 10-20hod. denně)

PSYCHO

TERAPIE

----------------

DHAMMA

Definování všímavosti

• Mikulas (2011) upozorňuje, ţe současné definice všímavosti pouţívané v Západní psychologii jsou ve skutečnosti definicemi praxe soustředění (prostá pozornost) + mnohé přínosy připisované všímavosti vznikají ve skutečnosti díky rozvinutí schopnosti soustředění (schopnost soustředění se rozvíjí paralelně s rozvíjením všímavosti, srov. téţ Grabovac, Lau, Willett, 2011)

• Uvědomění – obsah (pozornost)

• Všimnutí – proces!!! (všímavost)

Definování všímavosti

• v psychoterapii dochází obvykle k všímavému zvědomění (mindful awareness) jednotlivých fenoménů, nikoli však k rozvinutí kontinuální všímavosti

• všímavé uvědomění v terapii přináší „malý“ (psychoterapeutický) vhled + korektivní zkušenost, nikoli však transpersonální vhled, který by vedl k radikální transformaci osobnosti

• bylo by řešením definování více stupňů rozvoje všímavosti?

Měření všímavosti

• Existuje řada sebeposuzujících dotazníků měřících všímavost (česky např. Ţitník, 2010)

• Grossman (2008) zpochybňuje validitu existujících dotazníků

• Ve 3 škálách dotazníku KIMS (z celkových 4) skórovali američtí studenti výš neţ thajští buddhističtí mniši (Christopher et al., 2009)

• Studenti pravidelně nestřídmě holdující alkoholu skórovali v dotazníku FMI významně výš neţ dlouhodobě meditující (Grossman, Van Dam, 2011)

Experiencing Scale

(Klein et al., 1969)

úroveň obsah forma

1 Vnější události Neosobní, s odstupem

2 Vnější události, intelektuální sebepopisOsobnější,

zainteresovaná

3Osobní reakce na vnější události,

omezený sebepopisReaktivní, emocionální

4 Popis pocitů a osobních záţitkůSebepopisná,

asociativní

5Problémy se objevují v osobním

proţívání

Zkoumající, elaborující,

hypotetizující

6 Proţívaný význam (felt sense) pocitů Soustředěná na „to“

7Série vzájemně spojených proţívaných

významůVyvíjející se

Client Emotional Productivity Scale – Revised(Auszra, Herrmann, Greenberg, 2010)

• Škála odlišuje emoční procesy napomáhající terapeutické změně od procesů, které změně brání nebo jsou nepodstatné

• Má tři dimenze: emoční aktivace, emoční typ a způsob zpracování

• Emoce je povaţována za produktivní, je-li proţívána tady a teď, je tzv. „primární“ (srov. v abhidhammě pojem vedaná), a klient jí vědomě zpracovává (7 kritérií – Attending/Not attending, Symbolization/Not symbolized, Congruence/Incongruence, Acceptance/Not accepted, Regulation/Overwhelming,

Agency/Victimized, Differentiation/Stuck)

Měření všímavosti: Alternativy?

• Hodnocení všímavosti klienta v konkrétních okamţicích v průběhu terapie školenými posuzovateli?

• Rozhovor s expertem?

• Posouzení konkrétních důsledků všímavosti (výkonové testy)?

• Neurovědeckémetody?

Mechanizmy všímavosti

• Jakými způsoby ovlivňuje všímavost konkrétní psychopatologické symptomy a umoţňuje psychické zdraví (jakými způsoby mění proţívání klienta a umoţňuje dovednější zvládání ţivotních situací)?

Mechanizmy všímavosti

• Coffey, Hartman, Fredrickson (2010) popisují 3 mechanizmy:

1. zvýšení regulace emocí - schopnost být v kontaktu s tím, co je proţíváno bez automatického reagování (srov. téţ např. Chambers, Gullone, Allen, 2009, Chiesa, Serretti, Jakobsen, 2013)

2. snížení psychické ruminace (nutkavé negativistické myšlení) – schopnost odlišit smyslovou realitu od virtuální reality myšlenek, představ

3. snížení lpění - schopnost přijmout vnější i vnitřní skutečnosti, které nemohu ovlivnit (srov. téţ Grabovac, Lau, Willett, 2011)

Leslie S. Greenberg

Všímavost – obecný faktor?

Integrativní potenciál všímavosti - nové obecně platné vysvětlení

mechanizmů psychoterapeutické změny?

Mechanizmy všímavosti

!!!• V psychoterapii není nutné zvyšovat schopnost

všímavosti jako takovou

• Stačí umoţnit klientovi všímavé uvědomění (a přijetí) konkrétního fenoménu nebo několika klíčových fenoménů, které do té doby způsobovaly neţádoucí proţívání a/nebo chování – zpravidla v rámci stále se opakujícího scénáře (přerušení vedaná-tanhá, srov. Hájek, Benda, 2008).

Osobní a transpersonální vývoj všímavost -> vhled -> transformace mysli

Vyžádejte si disertaci Jacka Englera

v pdf na psychoterapeut@gmail.com

•DISERTACE:

•Zkoumal v Indii10 subjektů, které dosáhly nejméně prvního

stupně osvícení (sotapatti).

•Popsal mj. jednotlivá stádia trvalé transformce osobnosti

meditujících

Jack Engler

Osobní a transpersonální vývoj

SATI

VÝVOJ OSOBNOSTI

(Piaget, Erikson, Kohlberg, Maslow, aj. …)

TR

AN

SP

ER

SO

NÁ

LN

Í

DIM

EN

ZE

Roberto

Assagioli

Ken

Wilber

Osobní a transpersonální vývoj

SATI

Buddha

Bódhisattva

Arahant

-> SOUCIT (karuná)

-> LASKAVOST (mettá)

MAHÁJÁNA, VADŽRAJÁNA

->MINDFULNESS

(vipassana)

THÉRAVÁDA obvyklé

cíle

psychoterapie

všímavostmeditace

všímavosti

psychoterapeuti

klienti ???

Návrat ke kořenům

• Všímavost i meditace všímavosti byla v psychoterapii vytrţena z původního kontextu bez hlubšího pochopení provázanosti všímavosti s dalšími elementy, které původní buddhistická cesta k překonání strasti obsahuje, mj.:

• Etický trénink (síla sikkhá) + trénink solidarity (brahmavihára)

• Trénink moudrosti (paňňá-sikkhá), včetně např. tréninku postupů tzv. moudrého uváţení (jónisó-manasikára),

jasného uvědomění (sampadžaňňa), atd.

Návrat ke kořenům

• V posledních 3-4 letech přibývá publikací, které se vracejí k původnímu know-how Buddhovy nauky a upozorňují na další aspekty relevantní pro psychoterapii, ale i obecné pochopení mechanizmů všímavosti v širším kontextu

• Meditace (ani všímavost) není všelék, pro dovedné zvládání ţivota nestačí „jen“ meditovat

Návrat ke kořenům

-> časopis Contemporary Buddhism: Special

Issue on Mindfulness (Volume 12, Issue 1, 2011).Vyţádejte si pdf na psychoterapeut@gmail.com

Návrat ke kořenům

• Všímavost byla dosud mnohdy zkoumána např. na subjektech, které meditovaly několik týdnů 8 minut denně…

• Cennější mohou být studie subjektů s rozsáhlejší praxí (10.000 hodin a více), resp. s praxí tzv. intenzivní meditace (tzn. několik týdnů-měsíců meditace á 12-18hod. denně)

Návrat ke kořenům

• Gisela Full et al. (2013) zkoumala v Barmě změny ve vnímání u 18 subjektů (1 Čech :-), které dosáhly nejméně prvního stupně osvícení (sotapatti). Konstatovala 4 kategorie změn:

1. kvalita vnímání – jasné uvědomování vnímaného + odlišný postoj k vnímanému

2. subjekty souběţně s vnímáním sledují, jak je vnímání ovlivňováno momentálními vlivy na straně vnímajícího subjektu

3. změny v chápání a ne/odlišování subjektu a objektu

4. nekonceptuální vnímání – subjekt i objekty jsou vnímány jako proud neustálých změn

• Jaký dopad mají tyto změny na prožívání subjektů, jejich chování, kvalitu života a jak se projevují při zvládání životních situací?

3. Směr budoucího výzkumu?

Bylo by uţitečné zkoumat:

• rozdíly mezi meditací a psychoterapií

• limity a úskalí vyuţívání meditace v psychoterapii

• moţnosti nemeditativního rozvíjení všímavosti v psychoterapii (Frýba, 2008)

• alternativní moţnosti měření všímavosti – např. hodnocení experty či školenými posuzovateli (videozáznam terapie a/nebo rozhovor)

• moţnosti vyuţití všímavosti v dalších oblastech aplikované psychologie – koučování, osobní rozvoj, leadership, pozitivní psychologie

3. Směr budoucího výzkumu?

Bylo by uţitečné zkoumat:

• pokročilejší úrovně rozvinuté všímavosti, meditační vhledy a osobnostní změny u jednotlivých stupňů osvícení (viz Engler, 1983)

• transpersonální dimenzi rozvoje všímavosti

• mozkovou aktivitu a změny při pokročilé meditaci (aktuálně viz např. čas. Social Cognitive & Affective

Neuroscience - Special Issue on Mindfulness Neuroscience, 2013, roč. 8, číslo 1)

• kontext všímavosti v původním Buddhově učení a další související elementy – vhled, moudré uváţení, etika, rozvíjení laskavosti, soucitu, aj.

SHRNUTÍ

1. Všímavost v psychoterapii - kontext

2. Aktuální otázky• Definování všímavosti• Měření všímavosti• Mechanizmy všímavosti – obecný faktor?• Osobní vs. transpersonální vývoj• Návrat ke kořenům?

3. Směr budoucího výzkumu?

Všímavost v psychoterapii

DISKUSE

www.jan-benda.com

Literatura

• AUSZRA, L., HERRMANN, GREENBERG, L. The Client Emotional Productivity Scale – Revised. Nepublikovaný manuál, 2010.

• BENDA, J. Všímavost v psychologickém výzkumu a v klinické praxi.Československá psychologie, 2007, roč. 51, č. 2, s. 129-140.

• COFFEY, K. A., HARTMAN, M. FREDRICKSON, B. L. Deconstructing mindfulness and constructing mental health: Understanding mindfulness and its mechanisms of action. Mindfulness. 2010, roč. 1, č. 4, s. 235-253.

• ENGLER, J.: Theravada Buddhist Insight Meditation and an Object Relations Model of Therapeutic-Developmental Change (Dissertation). Chicago: University ofChicago, 1983.

• FRÝBA, M. Psychologie zvládání ţivota. Boskovice: Albert, 2008.

• FULL, G. E., WALACH, H., TRAUTWEIN, M. Meditation-Induced Changes in Perception: An Interview Study with Expert Meditators (Sotapannas) in Burma. Mindfulness. 2013, roč. 4, č. 1, s. 55-63.

• GERMER,C., SIEGEL,R., & FULTON, P. (Eds.) Mindfulness and psychotherapy. NewYork: Guilford Press, 2005.

• GRABOVAC, A. D., LAU, M. A., WILLETT, B. R. Mechanisms of mindfulness: A Buddhist psychological model. Mindfulness. 2011, roč. 2, č. 3. s. 154-166.

• GROSSMAN, P. On measuring mindfulness in psychosomatic and psychological research. Journal of Psychosomatic Research. 2008, roč. 64, č. 4, s. 405-408.

Literatura

• GROSSMAN, P., VAN DAM, N. T. Mindfulness, by another name…: Trials andtribulations of Sati in Western psychology and Science. Contemporary Buddhism, 2011, roč. 12, č. 1, 219–239.

• HÁJEK, K.; BENDA, J.. Podmíněné vznikání: Cestou abhidhammy z bludného kruhu neurózy. Psychoterapie, 2008, roč. 2, č. 3-4, s. 151-160.

• CHAMBERS, R., GULLONE, E., ALLEN, N. B. Mindful emotion regulation: Anintegrative review. Clinical Psychology Review. 2009, roč. 29, č. 6, s. 560-572.

• CHIESA, A., SERRETTI, A., JAKOBSEN, J. Ch. Mindfulness: Top–down or bottom–up emotion regulation strategy?. Clinical Psychology Review. 2013, roč. 33, č. 1, s. 82-96.

• CHRISTOPHER, M. S., CHRISTOPHER, V. CHAROENSUKC, S. Assessing ‘‘Western’’ Mindfulness Among Thai Theravada Buddhist Monks. Mental Health, Religion & Culture, 2009, roč. 12, č. 3, s. 303–314.

• KLEIN, M. H.; MATHIEU, P. L.; GENDLIN, E. T.; KIESLER, D. J. (1969). The Experiencing Scale: Volume I. and II. Madison: Wisconsin Psychiatric Institute, 1969.

• MIKULAS, W. Mindfulness: Significant Common Confusions. Mindfulness 2011, roč. 2, č. 1, s. 1-7.

• ŢITNÍK, J. Všímavost a klinické přístupy zaloţené na jejím rozvíjení. Diplomová práce, Praha: Univerzita Karlova, 2010.