400 roků od vynálezu dalekohledu ( Lippershey ve své optické dílně )

400 roků od vynálezu dalekohledu (Lippershey ve své optické dílně)

PrehistorieČočky:• asi 3000 BC technologie výroby skla, Egypt• 2560 př.n.l. - 860 př.n.l. – Egypťané leštili

křišťál, polodrahokamy• 3000 př.n.l. Nimrud - čočka (Layard 1850),

Giovanni Pettinato – dalekohled?• 7. stol. př.n.l. Ninive, 5. stol. Kréta – čočky?

• 423 BC - Aristofanes “zapalující sklíčko” (Oblaky) • 4 př.n.l. - 65 n.l. - Seneca Mladší, 23 - 79 n.l.- Plinius

Starší: lupy, zvětšování obrazu skleněnou koulí naplněnou vodou, paprsky kulové baňky mohou zapálit oheň

Optická (dutá) zrcadla: • 470 BC - 390 BC – Číňan Mozi - užití dutého

zrcadla k fokusaci slunečních paprsků. • “Zapalující lžičky” ve Vestiných chrámech,

Archimédés (287 – 212 př.n.l.)• 984 n.l. - Ibn Sahl traktát O zapalujících zrcadlech • 1011 - 1021 n.l. - Ibn al-Haytham (Alhacen) Kniha

optiky, popis čoček, lupa. Kamera obscura

• 1230 - 1235 – Robert Grosseteste:

“Optika umožňuje, aby se malé vzdálené věci jevily veliké, jak chceme …” (O duze)

• 1266 – Roger Bacon popis teleskopu • 1550 - 1570 – Leonard Digges - čočkový i zrcadlový

dalekohled (podle Johna Dee a Thomase Diggese a dalších)

• Před 1574 – Taqi Al-Din (Turek) popis dalekohledu • 1586 Giambapttista della Porta

• 2. říjen 1608 – Hans Lippersey (1570 - 1619) holandský brusič čoček patentuje „přibližovací přístroj“

(dva týdny před narozením Evangelisty Torricelliho)

• Za dva týdny Jacob Metius, Zacharias Janssen

1609 – Galileo Galilei vyrábí “cannocchiale”, “perspicillum"

Olověná trubka, plakonvexní a plankonkávní čočky 2 – 3 cm

1611 "telescopium„ Fredeco Cesi

• Plankonvexní (bikonvexní) objektiv a plankonkávní oklulár

• 14x, 20x, 34x • Objektivy 51, 26, 37, 58 mm• Clonky 26, 11, 16, 38 mm• 14x zorný úhel 0,250 (3,50 subjektivní)!• Plošné zvětšení Ambrožova replika

„Sidereus Nuncius“Padova podzim 1609• krátery na Měsíci, • skvrny na Slunci, • Jupiterovy měsíce, • podivný vzhled Saturnu, • hvězdičky tvořící Mléčnou dráhu, • fáze Venuše

Astrologická chodba Valdštejnského paláce (1623-9):

čtyři měsíce Jupiteradva měsíce Saturnu –

prstenecAutorem italský matematik

a astrolog Giovanni Pieroni.

Saturnův prstenec rozpoznal až 1656 Christian Huygens (13 let po smrti Galileiho).

Galileovy náčrty Měsíce

Schema Galileova dalekohledu

Martin Horký z Lochovic, 1610 jako asistent Giovaniho Meginiho v Boloni, návštěva Galilea

„Na zemi to funguje zázračně, ale na nebesích klame tím, že se hvězdy jeví dvojité.“ (Onu „dvojitost“ dokumentuje na pozorování Mizaru.) Magini i Horký byly k přístroji skeptičtí a považovali Jupiterovy měsíce za optický klam.

Horký sepsal pamflet zpochybňující Galileova pozorování. Galileiho obvinil, že o oněch „fiktivních planetách“ u Jupitera referuje pouze z lačnosti po penězích. Magini Horkého ze svého domu vykázal. Horký napsal list Keplerovi do Prahy. Popisuje, jak Galileiho přístroj „podvádí“, nicméně připojuje dodatek, že dalekohled si „tajně otiskl do vosku“, aby si podle toho udělal lepší.

Johannes Kepler 1604 Astronomia pars optica - dírková komora (na Slunce), pokus o zaznamenání Merkura před Sluncem, 1604 skvrny na Slunci

1611 – Dioptrika - nový typ dalekohledu 1630 konstruuje až Christoph Scheiner a Maria

Šírek (Schyrleus, Schyrl, Schyrle) z Rheity. (Od Šírka i názvy „objektiv“ a „okulár“.) Thomas Harriot (pros. 1610) skvrny, Fabricius,

Galilei1638 Hevelius a Scheiner - první paralakticky

montovaný dalekohled pro pozorování Slunce projekcí (6 cm)

(1650 - Christiaan Huygens konstruuje dvoučočkový okulár)

Období velmi dlouhých dalekohledů1645 12 cm Hevelius 45 m1655 5,7 cm Christian Huygens 4 m (Titan) 1656 7 cm Christian Huygens 7,6 m 1686 19 cm Constantin Huygens 41 m 1686 22 cm Const. Huygens 70 m

Heveliův dalekohled v Gdaňsku

Zrcadlový dalekohled

• 1550 - 1570 - Leonard Digges • 1616 - Niccolo Zucchi: pruhy na Jupiteru, skvrny na Marsu • 1663 – James Gregory dalekohled s primárním

paraboloidickým zdrcadlem a sekundárním elipsoloidickým zdrcadlem

sestrojil 1674 Robert Hooke a 1721 John Hadley

1668 - Isaac Newton

vyrobil první funkční “Newtonův dalekohled”

• 1672 - Laurent Cassegrain, dalekohled s paraboloidickým primárem a vypuklým hyperboloidickým sekundárem

• William Herschel (1738 - 1822)

1857 Léon Foucault stříbřená skleněná zrcadla

Veliké historické zrcadlové dalekohledy1734 38 cm James Short typ Gregory 1789 -1815 1.22 m W. Herschel 13m, Bath, England

(naposledy užit 1815, zničen 1839) 1783 47 cm William Herschel's 7m, Bath, England, (John

Herschel v Jižní Africe 1834 -1838) 1826 -1845 0,91 m lord Rosse 1845 -1878 1.83 m Rosse “Leviathan”, Birr Castle, Ireland

(naposledy užit 1878, zničen 1908, restaurován 1998) 1878 -1889 1.22 m Melbourne, Australia. Poslední

dalekohled s kovovým zrcadlem (Lord Rosse) 1917 -1948 2.5m Hooker, Mt. Wilson, Kalifornie, USA. 1948 -1974 5.0 m Halův d., Mt. Palomar, Kalifornie

Období obřích zrcadlových dalekohledů

Dalekohled Williama Herschela

Dalekohled Johna Herschela ve Feldhausenu

(JAR)

Rosse 1845 “Leviathan”, 1,8m

Achromatický dalekohled

1733 - Chester Moore Hall vynalezl achromatickou čočku

1758 - John Dollond patentoval

Další období dlouhých dalekohledů

Dalekohled v Chicagu

Pulkov

Clarkův objektiv z roku 1859 dodnes dobře slouží

OkuláryKeplerův okulár1650 - Christiaan Huygens

dvoučočkový okulár 1783 - Jesse Ramsden 1849 - Carl Kellner - achromatický

okulár1860 - Georg Simon Plössl 1880 - Ernst Abbe - ortoskopický

okulárpo 1980 Al. Nagler – ultraširokoúhlý

okulár (Ethos 100o)

Další vylepšení – katadioptrické systémy

• 1930 - Bernhard Schmidt – Schmidtova komora

• 1944 - Dmitri Dmitrievich Maksutov

Mt. Wilson 1925

Doprava zrcadla na Mt. Wilson