Pohled na svět dalekohledem i mikroskopem

.

Pohled na svět dalekohledem

i mikroskopem.

Toto je výlet velikou rychlostí překonáváním vzdáleností s frakcí 10.

Vzdálenost hromádky listí na zahrádce.

1001 metr

Jděme blíže,

možná, uvidíme i jednotlivé listy.

101 10 metrů

Na tuto vzdálenost vidíme konec lesa i obrysy budov.

102100 metrů

Teď zaměníme metry za kilometry.

Z této výšky je už možné skočit padákem.

1031 km

Město vidíme, ale domy už nejsou k rozeznání.

10410 km

Z této výšky můžeme vidět Floridu – jeden ze států USA.

105100 km

Typický pohled z družice.

1061 000 km

Severní hemisféra Země a část Jižní Ameriky.

10710.000 km

Země se zdá malinká.

108100 000 km

Země a oběžná dráha Měsíce značená bíle.

1091 milión km

Část oběžné dráhy Země kolem Slunce v modré barvě.

1010 10 milónů km

1011100 milónů km

Oběžné dráhy Venuše a Země.

Oběžné dráhy Merkuru, Venuše, Země, Marsu a Jupitera.

1012

1 bilión km

Z této výšky našeho výletu můžeme pozorovat sluneční soustavu a oběžné dráhy planet.

101310 bilionů km

1014

100 biliónů km

Sluneční soustava se zdá být malou.

Uprostřed tisíce hvězd je Slunce jako malá hvězdička.

10151 trilión km

Ve vzdálenosti 1 světelného roku je Slunce jako velice malá hvězda.

10161 světelný rok

Tady v nekonečnu už není vidět nic.

101710 světelných let

“Nic” jen hvězdy a skupiny hvězd.

1018100 světelných let

10191000 světelných let

V této vzdálenosti začíná náš výlet po Mléčné dráze.

Pokračujme na cestě po Mléčné dráze.

102010 000 světelných let

Přiblížili jsme se k okraji Mléčné dráhy.

1021100 000 světelných roků

Z této nesmírné vzdálenosti bychom mohli vidět celou Mléčnou dráhu i ostatní galaxie.

10221 milión světelných let.

Z této vzdálenosti vypadají všechny galaxie malé v porovnání s prázdným meziprostorem.

Stejné zákony platí pro všechny živé tvory ve Vesmíru.

Mohli bychom dále cestovat v naší představivostí, ale vraťme se rychle zpátky.

1023 - 10 millionů světelných let

1022

1021

1020

1019

1018

1017

1016

1015

1014

1013

1012

1011

1010

109

108

107

106

105

104

Otázky, nad kterými se jistě zamyslíme...

- Kdo jsme? - Kam směřujeme? - Odkud jsme přišli?

103

Nebo...

Čím vlastně jsme v celém Vesmíru?

102

Na tomto výletě “vpřed” jsme použili 23. mocninu čísla10.

101

Nyní nás výlet povede do záporných hodnot , abychom se pokusili pochopit složitost mikrokosmu.

Přistáli jsme tam, kde jsme začali a máme vše na dosah rukou.

100

Přiblížením na vzdálenost 10 cm, můžeme studovat detaily listu.

10-110 centimetrů

Z této vzdálenosti je možné pozorovat složení listu.

10-21 centimetr

Ukazuje se buněčná struktura listu.

10-31 milimetr

Vidíme buněčné stěny.

Je možné vidět i podobnost buněk.

10-41 micron

Začínáme naší cestu uvnitř buňky.

10-510 micronů

Je vidět jádro buńky.

10-6100 micronů

Ještě jednou jsme změnili měřítko do minusově stupnice měření.

Můžeme vidět chromozomy.

10-71Angstrom

V tomto miniaturním Vesmíru je vidět řetěz DNA.

10-810 Angstromů

...je možné studovat kostky nebo špalíky chromozomů.

10-9100 Angstromů

Vypadá to jako obláčky elektronů...

Jsou to uhlíky atomů formující náš svět.

Můžete zaznamenat podobnost miniaturního Vesmíru s obrovským Vesmírem.

10-101 Miliangstrom

V tomto miniaturním světě můžete pozorovat elektrony obíhající kolem atomů.

10-1110 pikometr

Úžasně veliký, volný prostor mezi jádrem a oběžnou dráhou elektronů.

10-12100 pikometrů

V této neuvěřitelné mínusové velikosti můžeme pozorovat jádro atomu.

10-131 Fotometr

Nyní můžeme pozorovat jádro uhlíkového atomu.

10-1410 Fotometrů

Tady jsme na poli sci-fi, tváří v tvář

protonům.

10-15100 Fotometrů

Prohlédni si nejmenší částice! Nikam dál se už jít nedá.

Jsme na hranici současného vědeckého zkoumání.

Toto je hmota, ze které je stvořeno vše .

10-16100 Atometrů

A teď.... Jsme středem celého vesmíru?

Jsme zvláštními tvory ve vesmíru?

Co se skrývá za těmito hranicemi? Jsou vůbec nějaké hranice?

Uvědomte si, že “opačným” směrem je možné jít jen na vzdálenost mínus 16ª na 10 a dosáhnout tak hranice hmoty .

Do makrokosmu jsme ale šli až do vzdálenosti 23ª na 10 a zastavili jsme se. Doopravdy bychom ale mohli pokračovat až k hranicím naší představivosti!!!

Tak a co teď? Kdo říká, že jsme sami v celém vesmíru?

konec výletu!nezmokli jsme už jsme tu,ale bylo to zajímavé, že?