Řecko za Kapodistria a Otty Bavorského

Řecko za Kapodistria a Otty Bavorského

Ioannis Kapodistrias 1776-1831„vladař“ v letech 1827-31

Řecká měna – stříbrný foinikas, od 1933 drachma

Nafplio, 1. hlavní město Řecka, 1828-1833

Zavraždění Kapodistriase v Nafpliu, 1831

Konstantinos Kanaris, námořní kapitán z povstání 1821, po vzniku státu zůstal v politice, premiérem 1848, 1864, 1876

Andreas Metaxas

Příjezd Otty do Nafplia, 1833

Královský palác – postaven 1836, sídlo Otty Bavorského a Jiřího I. , od roku 1929 sídlo parlamentu

Královský pár Otto I. Wittelsbach (Bavorský) a Amalia

Otto a Amalia v pozdějších letech, fotografie

Ludwig von Maurer

Řecké královské četnictvo, zal. 1833

Četníci z Kréty

Četníci ze Samosu

Ioannis Kolletis, vůdce francouzské strany, lékař Ali paši Janinnského a ideový tvůrce Velké Myšlenky

Ottův pramen, lázně Kyselka

Plk. Kallergis na koni promlouvá k Ottovi a Amálii, 1843

Plk. Dimitrios Kallergis, vůdce „povstání 3. září“ ( povstání „Zito syntagma“)

Významní řečtí lékaři

Georgios Papanikolau 1883-1962 lékař, biolog

objevitel viru, který způsobuje rakovinu děložního čípku

zavedl preventivní gynekologické testy-stěry

Preventivní test nese dodnes po celém světě jeho jméno – tzv. Test Pap

V anketě Největší Řek skončil na druhém místě

Amalia Fleming, roz. Kutsuri 1912-1986

řecká lékařka, poslankyně

Na stipendijním pobytu v Londýně (1945-9) se seznámila s Alexandrem Flemingem (Nobelova cena v oboru lékařství 1945)

Vzali se 1953, ale 1955 Fleming zemřel

Odboj za 2. sv. války, za plukovnické diktatury vězněna

Grigoris Lambrakis 1912-1963 Lékař- gynekolog, pedagog na athénské universitě, poslanec za levicové uskupení EDA, propagátor mírového hnutí

V květnu 1963 zorganizován pochod míru v Athénách, policie jej zakázala, on jediný jej absolvoval, prošel policejními zátarasy díky poslanecké imunitě

Zavražděn na mírovém shromáždění v Soluni, 22.5. 1963 (sražen autem, silná rána obuškem)

Vyšetřování ukázalo, že za vraždou stojí policie, vláda padla již v červnu 1963

Vyšetřující soudce Christos Sartzetakis se nebál obžalovat 23 důstojníků četnictva

Christos Sartzetakis byl v letech 1985-1990 prezidentem Řecka