23–24/2012

DĚNÍ V OBLASTI INOVACÍ NEJEN VE ZLÍNSKÉM REGIONU

Strategie založená na obsahu

Vyhlášen šestý ročník soutěže

o Nejlepší podnikatelský záměr 2012/2013

Nejúspěšnější podnikatelské záměry soutěže

Uhlíkové tkaniny nacházejí uplatnění v řadě oborů

Gumference 2012

INOVAČNÍBULLETIN

2 3

STRATEGIE ZALOŽENÁ NA OBSAHU – MARKETING, KTERÝ NENÍ PRO VŠECHNYS tím, jak dlouhodobě vzrůstá důležitost a rozmanitost on-line světa, je jedním z nejdůležitějších úko-lů marketérů a lidí ve fi rmě za marketing zodpovědných přizpůsobovat svou činnost těm, kteří se na internetu pohybují. Zcela zásadní je tedy umět pracovat s obsahem na webu, sociálních sítích, blozích nebo třeba jen umět napsat přesvědčivý email. Každý z těchto typů komunikace má specifi cký přínos a žádný z nich přitom není uniformní. Spíše naopak.

Jednou z manter současného online

marketingu je obsahová strategie, kte-

rou provází okřídlené rčení: „Obsah je král“. Naučit se ale s obsahem pracovat

a umět informovat, vzdělávat a podpořit

svou důvěryhodnost v očích publika je

především otázkou kreativního zpra-

cování a schopnosti svá sdělení umně

a efektivně předat.

Tento text má za cíl naznačit, kdy má vý-

znam zaměřit se na obsahovou strategii

a kontent marketing, co vám může přinést

a jak s ním pracovat.

PROČ PRACOVAT S OBSAHEM?Každý, kdo provozuje nějaký byznys, se

dřív nebo později zamyslí nad otázkou, jaký

význam pro něj má být na webu a jestli se

mu vůbec mohou vyplatit investice času

a peněz do komunikace na sociálních sítích

a do SEO. O ničem dalším (tedy o tom, proč

a jak dosáhnout lepších výsledků než kon-

kurence, a taky o tom, co to vlastně lepší

výsledky jsou), neuvažuje. Buďme upřímní.

V drtivé většině případů nám totiž stačí

vidina optimalizovaného webu a velkého

počtu fanoušků na Facebooku. A zdaleka to

neplatí jen pro majitele malé nebo střední

fi rmy. Špatně vedených facebookových

profi lů domácích poboček nadnárodních

fi rem je u nás mnoho.

6 PRAVIDEL, KTERÁ VÁM NAPOVÍ, JESTLI PSÁT, NEBO NEPSATZačnete-li využívat obsah, bude vaše obe-

censtvo v první řadě očekávat, že ho vzdě-

láte. Není ale hloupé natolik, že nechápe,

proč mu píšete o tom, v čem se vyznáte.

Prodávejte pomocí obsahu, dbejte ale na přirozenost a logiku návaznosti prodáva-ných věcí a obsah, o kterém píšete.

První pravidlo:Jestliže nemáte o čem vyprávět, je pro vás

obsahová strategie a s ní spojené aktivity

dočista k ničemu. Kontent je kruciální část

strategie na sociálních sítích. Neobejdete

se bez něj, ani bez umění vyvolat napětí,

bez schopnosti zabavit publikum, ani bez

reálného nebo fi ngovaného know how.

Druhé pravidlo:Funguje vám vyrušovací marketing (tedy

ten, mezi který se řadí televizní reklamy,

inzerce v rádiích a novinách…)? Pak ten

konverzační (podlinkový, takový, který stojí

na povídání si, kterým se pod kůži svým

zákazníkům dostanete pomaleji a nejspíš

i trochu hlouběji) nebudete potřebovat buď

vůbec, nebo jen částečně.

Třetí pravidlo:Obsahový marketing vám bude fungovat tehdy, jestliže si myslíte, že vaše publi-kum chce být vzděláváno v tom oboru, v jakém podnikáte. Proto je efektivní

marketing

v určitém směru v oblasti B2B stejně jako

v oblasti B2C. Jakmile tušíte, že vaši zákaz-

níci – i ti potenciální – po něčem podobném

prahnou, dejte jim to. Strhněte na sebe po-zornost, budujte napětí, ukazujte správné (ty vaše) cesty k jejich úspěchu s vaším produktem. Odvděčí se vám za to „lajky“,

komentáři a sdílením. A reagujte také na

jejich požadavky. Dneska už neplatí žádné

obyčejné „nice to have“.

Čtvrté pravidlo:Říkáte si: Publikuju toho tolik, a přitom jen

málo z toho se týká mých vlastních pro-

duktů. Měl bych to svým čtenářům tlačit

do hlavy víc a víc. To není správný přístup.

Uvědomte si, že když u sebe na webu

vydáte nějaký článek, lidé si ho přečtou

pod vaším brandem. A to je to, co chcete?

Budete-li šikovní, tak zapracujete s odka-zy uvnitř webu a nalákáte tak pozornost právě tam, kam jste si přáli.

Páté pravidlo:Obsahová strategie může provázet vaše zákazníky celým jejich cyklem. Může je

učit o vašich službách a produktech, může

je učit o procesu nakupování a o tom, jak

nenaletět a pořídit si jen to, co opravdu

potřebují. Může jim dávat informace o up-

gradech a updatech vašich služeb a pro-

duktů. Zákazníci budou stále nenucenou

formou vědět, co je zrovna „hot“ a „cool“.

Šesté pravidlo:Budovat obsah trvá a budovat na jeho základě vztah trvá o to víc. Skvělá na

tom ale je skutečnost, že obě věci jdou

ruku v ruce – čím poctivější jste a čím víc

obsahu stvoříte, tím víc budete mít fa-

noušků a jejich loajality. Zvláště pak, když

zapracujete na komunikaci na sociálních

sítích a v PR.

STARÝ VS. NOVÝ PŘÍSTUP K MARKETINGUAbyste důležitost nového, neotřelého

a krea tivního online obsahu dokázali doce-

nit, je potřeba seznámit se s trochou teorie.

Na konci minulého roku proběhla IT-SEO

světem zpráva o tom, že Google spouští

nový vyhledávací algoritmus, který bude

upřednostňovat aktuální obsah. Ovlivnil tak

relevantnost vyhledávání, a to až ve třetině

případů. Symbolizuje tak změnu v přístupu

zákazníků, kteří si dnes zboží a služby neku-

pují, ale stávají se jeho součástí ve smyslu

sociálně síťového „like me“ nebo „join us“.

Co změna algoritmu přináší? Zadáte do

vyhledavače slovo „olympiáda“ a jako

výsledek získáte informace o té poslední,

londýnské. Google bude vcelku logicky před-

pokládat, že právě o ni vám jde. A pokud ne

vám, 90 procentům ostatních určitě ano.

Signál, který Google tímto krokem vysílá,

jen podtrhuje dlouhodobou změnu vnímání

marketingu. Směrem k lidskosti a k budo-

vání vztahů. Celá řada fi rem se s ní ale

ztotožňuje velmi nerada jednoduše proto,

že je velmi pracná, a přitom z ní není cítit

tah na branku patrný ze zastarávajících

dogmatických forem inzerce nebo PR.

Obecně vzato je možné říci, že dnešní „in-

ternetoví lidé“ chtějí sdílet svá vítězství

i ztráty s těmi, kdo je inspiruje, vychovává

a kdo pomáhá jejich osobnímu růstu. A chtě-

jí také pocit reálných kontaktů a interakce

s fi rmou, se kterou komunikují. Vyžadují,

aby je vnímala jako lidské bytosti, a ne jako

robotické facebookové fanoušky.

Ano, jedná se o jasné paralely se světem

reálným. I v něm totiž platí, že pokud chce-

te zaujmout, musíte mít čím. Potřebujete

stále aktualizovaný obsah – „kontent“. A jako značka pak už není nic jednoduš-

šího, než oba druhy obsahu, jak online

tak off line, překlopit do formy stravitelné

tradičními médii.

POMŮŽE OBSAHOVÝ STRATÉG Abyste dělali kontent marketing správně

a kvalitně, buď nastartujete svou trpělivost

a metodou pokusu a omylu vypilujete svou

propagaci, nebo se svěříte do rukou obsa-

hového stratéga. Ještě před rokem byla po

celém světě podle LinkedIn necelá tisícovka

lidí, kteří se odvážili si takto říkat. Proč?

Kvůli složité uchopitelnosti vlastní pozice.

Obsah je u obsahové strategie defi nován

jako cokoli vztaženého ke značce, poskláda-

ného z informací nebo kreativních výstupů,

jejichž potenciál prezentace a následného

volného šíření není zanedbatelný. Strategie

pak v kontextu vnímání tvůrce obsahu na

webu jako „pouhého“ plniče webu články

vypadá trochu nepatřičně.

Není se tedy čemu divit, že fi rmy neměly

a pohříchu stále (i když zde se pláč pře-

souvá spíše nad český hrob, který Ame-

riku objeví pravděpodobně až za pár let)

nemají náladu na experimenty s někým,

kdo vypadá jako copywriter křížený s pro-

gramátorem. Jen málokdo si uvědomuje, že

životní cyklus obsahu: analýza, plánování,

psaní, editace, distribuce, management

a monitoring obsahu odpovídá životnímu

cyklu dobře vedené marketingové strategie.

Šikovný obsahový stratég tak dokáže

odhadnout komerční potenciál tvořeného

obsahu a zná cesty, jak obsah doručit lidem

– od obyčejných recipientů, po kterých není

třeba chtít víc než ztotožnění se značkou,

po tzv. infl uencery, kteří obsah dále šíří,

modifi kují a využívají. Ví, jak plnit web nebo

blog, jak zpracovávat multimediální infor-

mace, vést diskuze na sociálních sítích,

vytvářet newsletter…

Hlavní dovedností obsahového stratéga tak není pomáhat obsahu na svět, ale umět ho efektivně distribuovat a ma-ximalizovat jeho dopad. Vše v kontextu

potřeb fi rmy, vše v kontextu efektivity

(cena/výkon).

4 5

Přemýšlíš o vlastním podnikání?Rozjeď svůj byznys s podporou Technologického

inovačního centra.

l prostory podnikatelského inkubátoru

ve Zlíně a Holešově

l kreativní prostředí – klub Start-up 23,

workshopy, diskuze

l financování podnikání – rizikový kapitál,

zvýhodněné úvěry

l poradenství při založení a rozvoji firmy

www.ticzlin.cz

Otestuj svůj nápad v soutěži „Nejlepší podnikatelský záměr“a získej:l zajímavé finanční a věcné ceny

l zpětnou vazbu od odborníků

l užitečné kontakty a možnost získání investora

l podporu při rozjezdu tvého projektu

www.mujprvnimilion.cz

Technologické inovační centrum s.r.o.

Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín (23. budova areál Svit)

232323l prostory podnikatelského inkubátoru

ve Zlíně a Holešov

l kreativní prostředí – klub Start-up 23,

y, diskuze

l podnikání – rizikový kap

úvěry

í při založ

zlin.cz

estuj svůj nápad v soutěži„Nejlepšía získel zajímavé finanční a věcné ceny

l zpětnou vazbu od odborníků

l užitečné kontakty a možnost získání investora

l d ři j d t éh j kt

studentská soutěž

VYHLÁŠEN ŠESTÝ ROČNÍK SOUTĚŽE O NEJLEPŠÍ PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR 2012/2013Dne 1. října 2012 Technologické inovační centrum ve spolupráci se Zlínským krajem a partnery sou-těže vyhlásilo již 6. ročník soutěže Nejlepší podnikatelský záměr (dále jen NPZ). Novinkou v soutěži je, že bude otevřená nejen studentům ve Zlínském kraji, ale také poprvé široké veřejnosti z regionu. Na soutěžící čekají opět zajímavé fi nanční a věcné ceny. Více o soutěži a jejich dalších novinkách na-leznete na webových stránkách soutěže www.mujprvnimilion.cz.

Rádi bychom na stránkách bulletinu zreka-

pitulovali minulý pátý ročník, který si jistě

zaslouží pozornost, co se týče zajímavosti

vítězných podnikatelských plánů. Dále si

můžete přečíst rozhovor se zástupcem

Střední školy průmyslové, hotelové a zdra-

votnické Uherské Hradiště Jaroslavem

Zatloukalem, která získala cenu za podporu

podnikatelského myšlení u studentů.

Do minulého ročníku NPZ se zapojilo přes

šedesát studentů středních a vysokých

škol Zlínského kraje. Zájem o soutěž mezi

studenty rok od roku stoupá, do předešlého

ročníku se přihlásilo padesát „budoucích

podnikatelů“.

Hodnotící komise složená ze zástupců

partnerů, investorů a organizátora soutěže

vybírala mezi dvaačtyřiceti podnikatelskými

plány. V kategorii vysokých škol se do soutě-

že zapojilo 22 projektů a do kategorie střed-

ních škol celkem 20 studentských prací.

Své záměry studenti prezentovali před

odbornou porotou, čímž mohli získat zpět-

nou vazbu ke svým soutěžním nápadům.

„Zajímavým prvkem pátého ročníku byla

prezentace podnikatelských projektů ně-

kterými studenty, kteří se už do podnikání

pustili a prezentované projekty již začínají

realizovat,“ uvedla ředitelka Technologic-

kého inovačního centra Daniela Sobieská.

Svůj podnikatelský záměr mohli účastníci

zpracovat na libovolné téma a z jakéhokoliv

oboru. „Dokonce mohli zúročit i svůj již rea-

lizovaný projekt, pokud doba jeho realizace

nebyla delší než jeden rok před vyhlášením

letošního ročníku soutěže,“ dodala ředitelka

Technologického inovačního centra.

Z prací studentů středních škol zvítězila originalita nápaduV odborně-kreativní soutěži určené pro

studenty středních, vyšších odborných

a vysokých škol ve Zlínském kraji letos zví-

tězil v kategorii střední školy tým studentů

Obchodní akademie Valašské Meziříčí Tomáše

Koňaříka, Moniky Šrámkové, Vojtěcha Na-

vrátila a Kláry Malinové. Čtveřice budoucích

podnikatelů představila svůj originální projekt

Kytka pro tebe. Druhé místo získali studenti

Střední školy průmyslové, hotelové a zdra-

votnické v Uherském Hradišti David Sobota

a Vít Zdílna se zajímavým podnikatelským

záměrem Ekologická likvidace a recyklace

fotovoltaických panelů. Ceny za třetí místo

si odnesl podnikatelský záměr Soukromá

mateřská školka Beruška studentů Robina

Tomášů, Jany Lekešové a Daniela Hlavačky

také ze Střední školy průmyslové, hotelové

a zdravotnické v Uherském Hradišti.

Cena za první místo v kategorii vyšší odbor-

né/vysoké školy udělila komise studentce

UTB ve Zlíně, Fakulty multimediálních komu-

nikací Anně Chytilové za zajímavý projekt

Studentské ambulance. Druhé místo získal

podnikatelský záměr Bikerseason.com stu-

denta Tomáše Marcaníka z Fakulty aplikované

informatiky UTB ve Zlíně. Třetí místo obsadili

studenti Fakulty aplikované informatiky UTB

ve Zlíně a Fakulty managementu a ekonomiky

UTB ve Zlíně Lukáš Kouřil a Kateřina Jašková

s projektem iTech21, s.r.o.

Vítězové si mezi sebou rozdělili ceny v cel-

kové hodnotě 120 tisíc korun. Sdružení pro

rozvoj Zlínského kraje věnovalo pro první tři

umístěné v každé kategorii poukázky s fi nanč-

ními odměnami v hodnotě dvacet, deset a pět

tisíc korun. Ocenění studenti a týmy dále

získali poukazy od partnerů soutěže v podobě

výroby vizitek a letáků, inzerce v magazí-

nech Firemní partner od Hexxa komunikační

agentura, s.r.o. Další cenou byly vouchery na

podnikatelské, ekonomické, účetní a fi nanční

poradenství od společnosti OQO Global, a.s.

Společnost Austin Detonator s.r.o. obdarovala

každého člena týmu dárkovým balíčkem a stu-

denti si také od společnosti Sběrné suroviny

UH, s.r.o. odnesli fi nanční poukazy v hodnotě

jeden tisíc korun.

Ocenění i pro školu za podporu podnikatelského myšlení žákůPořadatelé soutěže udělili speciální cenu

střední škole, a to za podporu podnikatel-

ského myšlení u studentů. Tuto cenu si

převzal ředitel Střední školy průmyslové,

hotelové a zdravotnické Uherské Hradiště

Jaroslav Zatloukal.

V případě bližších informací kontaktujte:

Bc. Daniel VaněkTelefon: +420 573 776 253

Mobil: +420 734 443 879

E-mail: vanek@ticzlin.cz

6 7

business plány

NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ PODNIKATELSKÉ ZÁMĚRY SOUTĚŽE

KATEGORIE STŘEDNÍ ŠKOLY

1. místo - Kytka pro tebeTomáš Koňařík, Monika Šrámková, Vojtěch Navrátil a Klára Malinová, studen-ti Obchodní akademie Valašské Meziříčí Tým studentů uspěl díky jedinečnosti své-

ho nápadu. Chtějí založit květinářství, které

zákazníkům nabídne víc než konkurence.

Tedy kromě širokého sortimentu květin,

kytic a dekorativních doplňků, hlavně

„Květinový konfi gurátor“.

Ten nabídne možnost vytvořit si vlastní

kytici na míru přesně podle požadavků

zákazníka, a to z pohodlí domova nebo

přímo na prodejně. Speciální služba bude

umístěna na stránkách e-shopu.

Vybranou kytici pak doručí až do domu

prostřednictvím doplňkové rozvozové

služby. V hlavním městě republiky bude

rozvoz zdarma, do vzdálenějších míst si ji

zákazník zaplatí. I tím se projekt Kytka pro

tebe liší od konkurenčních fi rem, u kterých

je tato služba příliš drahá, protože kytice

vozí taxislužba nebo podobná služba

úplně chybí.

Cílového zákazníka nebudou muset mladí

podnikatelé příliš hledat. Kytici potřebuje

několikrát do roka téměř každý. Zákazníky

si ale rozdělili do několika charakteristik od

svateb, narozenin nebo svátků zamilova-

ných až po pohřby.

Studentský tým věří, že svým nápadem

nabídne trhu zcela novou, prozatím neob-

jevenou službu. Nechtěl by přitom zůstat

se svým podnikáním jen v Praze. V případě

příznivé situace na trhu by rádi svou ori-

ginální službu rozšířili do dalších větších

měst v České republice.

2. místo - Ekologická likvidace a recyklace fotovoltaických panelůDavid Sobota, Vít Zdílna, studenti Střední školy průmyslové, hotelové a zdravotnic-ké v Uherském HradištiStudentům střední školy, která letos v sou-

těži získala taktéž ocenění, nedala spát

otázka, jak se bude nakládat se solárními

elektrárnami, jejichž účinnost se po letech

snížila a živostnost je u konce.

Jejich záměrem je vytvořit společnost,

která by se nejenže zabývala výrobou,

prodejem a montáží solárních panelů, ale

také ekologickou likvidací alternativních

zdrojů energie, hlavně pak fotovoltaických

panelů, které obsahují nebezpečné látky.

Autoři podnikatelského plánu poukazují

na zákon, podle kterého je provozovatel

solární elektrárny a majitel pozemku povi-

nen odstranit ekologickou zátěž. Způsob

likvidace však již podle Davida Soboty

a Víta Zdílny zákon neřeší.

Novou službu plánují oba budoucí podnika-

telé poskytovat jednak všem dosavadním

majitelům fotovoltaických zdrojů energie,

jejichž panely již doslouží nebo budou po-

škozeny, tak i novým klientům při instalaci

panelů. Počítají s tím, že s dosavadním

růstem počtu solárních elektráren bude

v době skončení jejich životnosti jistá po-

ptávka po podobných službách.

3. místo - Soukromá mateřská školka BeruškaRobin Tomášů, Jana Lekešová a Daniel Hlavačka, studenti Střední školy průmys-lové, hotelové a zdravotnické v Uherském HradištiTřetí místo v této soutěži si svým projek-

tem zajistili opět studenti Střední školy prů-

myslové, hotelové a zdravotnické z Uher-

ského Hradiště. Vzhledem k nedostatku

mateřských škol v aglomeraci Uherského

Hradiště, Starého Města a Kunovic přišli

s nápadem otevření soukromé mateřské

školy s možností výuky cizích jazyků.

Fungovat by měla v centru Uherského Hra-

diště v budově Střední školy průmyslové,

hotelové a zdravotnické. Právě tam by

chtěli dětem poskytnout možnost získání

slovní zásoby cizího jazyka prostřednic-

tvím obrázků, pobyt v dvojjazyčném pro-

středí školky, organizování netradičních

výletů a akcí. K výuce cizího jazyka využijí

pouze kvalifi kované pedagogy. V plánu mají

i sportovní aktivity, neboť poloha školky by

dovolovala návštěvu nově zrekonstruova-

ného aquaparku, dětského hřiště, zimního

stadionu, lyžařské sjezdovky nebo ekolo-

gického centra Trnka.

Rodiče by za potomka platili měsíčně 2 500

korun, což je několikanásobně méně, než

platí zájemci u konkurence.

Soukromá školka podle návrhu studentů

by ale měla zásadní výhodu v tom, že by

působila v prostorách, které nebudou fi -

nančně náročné a naopak budou mít funkč-

ní zázemí. Studenti mají v plánu přizpůsobit

provozní dobu časovým možnostem rodičů.

Provozní doba bude od šesté hodiny ranní

do páté odpolední. Počítají i s tím, že by

nabídli hlídání dětí až do pozdních odpo-

ledních hodin, případně krátkodobé hlídání.

KATEGORIE VYSOKÉ ŠKOLY

1. místo - Studentská ambulanceBc. Anna Chytilová, studentka UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikacíHodnotící komisi překvapila studentka

pátého ročníku Fakulty multimediálních

komunikací především nápaditostí podni-

katelského záměru a rodinnou vazbou, se

kterou chce spojit byznys.

Doučování studentů hodlá povýšit na vyšší

level, jejími slovy řečeno do pozice Student-

ské ambulance. „Vnímáme studenta jako vý-

raznou osobnost se specifi ckými potřebami

a problémy, proto je našim posláním nabízet

vysoce individuální služby,“ uvádí vítězka

v mottu svého záměru, který již začala

realizovat – www.studentska-ambulance.cz.

Studentská ambulance je podle ní novým

modelem doučování studentů. Nabídne

studentům soukromé konzultace s lekto-

rem vystupujícím v roli „rodinného učitele“,

který bude znát anamnézu každého žáka

a průběžně upraví plán doučování na míru

jeho potřebám.

Jedná se o rodinný projekt. Autorka jej

realizuje nejen pro sebe, ale především pro

svého otce, který dlouhá léta působil jako

učitel na střední škole.

Studentská ambulance se podle autorky

projektu zaměří nejen na jednorázovou

pomoc studentům, ale i na systematic-

kou přípravu na přijímací zkoušky nebo

maturitu. Od října Studentská ambulance

otevřela kontaktní centrum v centru Zlí-

na. V blízké budoucnosti je poté v plánu

i využití online nástrojů, portfolio služeb

se tak rozšíří o e-learning či konzultace

prostřednictvím Skypu.

2. místo - BikerSeason.comBc. Tomáš Marcaník, student UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatikyTomáš Marcaník se rozhodl profi lovat

v podnikání provozováním internetového

serveru BikerSeason.com, na kterém bude

motorkářům nabízet plánování tras a vyjíž-

děk, včetně rozesílání pozvánek například

na motosrazy a podobně.

„Na trhu chybí služba, kde by motorkáři

na jednom místě mohli snadno naplánovat

vyjížďku, zadali základní informace o trase

nebo místech, které na své cestě chtějí

navštívit a jednoduše by rozeslali pozvánky

dalším motorkářům nebo je pouze sdíleli

na sociální sítě, a to vše v grafi cky a uži-

vatelsky přívětivé formě,“ obhajuje svůj

záměr autor projektu. Marcaník navíc hodlá

z webu BikerSeason.com vytvořit databázi

těch nejlepších motorkářských tras a míst

na světě.

Provozování této webové stránky by

zaměstnalo více lidí. Příjmovou stránku

bude tvořit část věnovaná e-shopu se

zaměřením převážně na prodej cestov-

ního vybavení, prodej mobilních aplikací

ulehčující práci se službou přímo z mobilu,

různé formy bannerové reklamy nebo VIP

členství na webu.

3. místo - iTech21, s.r.o.Ing. Lukáš Kouřil a Bc. Kateřina Jašková, studenti UTB ve Zlíně, Fakulta aplikova-né informatiky a Fakulta managementu a ekonomikySvé podnikání chce dvojice Lukáš Kouřil

a Kateřina Jašková společně s dalšími

partnery zaměřit především na uživatele

a zájemce o technologie a produkty Apple,

a to nejen z pohledu soukromých spotřebi-

telů, ale rovněž společností.

Nejedná se však pouze o přímý prodej

technologií a produktů legendární společ-

nosti Apple. Nově vznikající fi rma iTech21

se chce zabývat zejména realizací školení

týkajících se iPadu či operačního systé-

mu Mac, včetně jeho aplikací, ale i dalším

vývojem iOS aplikací a dodávkou komplet-

ních řešení postavených na produktech

společnosti Apple.

Autorům nechybí ani plány do budoucna.

„V okamžiku, kdy bude mít společnost

stabilní postavení na trhu, chceme začít

vyvíjet vlastní produkt zaměřený na využití

technologií společnosti Apple v lékařském

oboru,“ naznačili studenti další směřování

jejich fi rmy.

Do minulého ročníku NPZ se zapojilo přes šedesát studentů středních a vysokých škol Zlínského kra-je. Hodnotící komise složená ze zástupců partnerů, investorů a organizátora soutěže vybírala mezi dvaačtyřiceti podnikatelskými plány. Na následujících řádcích se můžete seznámit s těmi nejlepšími.

8 9

rozhovor

„STUDENTI NÁS PŘEKVAPUJÍ ORIGINÁLNÍMI NÁPADY”

I v letošním roce byla vyhlášena cena střední škole za podporu podnikatelského myšlení u studentů. Ocenění letos získala Střední škola průmyslová, hotelová a zdravotnická v Uherském Hradišti. O tom, jak škola vede studenty k podnikání, jsme se bavili se zástupcem ředitele školy RNDr. Miroslavem Kučerou.

Jaký byl ve vaší škole zájem studentů o soutěž Nejlepší podnikatelský záměr roku?Soutěže jsme se zúčastnili již třetím rokem.

Zájem o soutěž projevilo přibližně šedesát

z více než tisícovky žáků naší školy.

Snažíte se studenty směrovat k určitému podnikatelskému záměru nebo spíše dáte na jejich vlastní nápady? A jsou podle Vás jejich projekty životaschopné?Ve většině případů se jedná o vlastní ná-

pady žáků, které se snažíme usměrňovat

tak, aby byly životaschopné. Jde například

o projekty elektronické třídní knihy, ma-

teřské školky, likvidace solárních panelů

a podobně.

O životaschopnosti podnikatelských zá-

měrů svědčí projevený zájem ze strany

podnikatelů, například o Blesk Art našeho

žáka Pavla Pijáčka, který se v soutěži roč-

níku 2009/2010 umístil na prvním místě

nebo Online Billboard našeho žáka Víta

Studničky. Ten zvítězil o rok později.

Čím Vás studenti při tvorbě svých záměrů překvapují?Především svými originálními nápady spo-

jenými s využitím moderních technologií.

Je znát posun v myšlení mladých lidí, když porovnáte nynější mladou generaci a ge-neraci jejich vrstevníků před dvacet lety?Posun myšlení mladých lidí je obrovský,

před dvaceti lety na podnikání studenti ani

nepomysleli. V současné době jich celá řada

dosažením osmnáctého roku věku podniká

Miroslav Kučera, zástupce ředitele, Střední škola průmyslová, hotelová a zdravotnická v Uherském Hradišti:

na základě živnostenského oprávnění v růz-

ných oblastech, nejčastěji v oblasti ICT

technologií s orientací na software.

Jakým způsobem se studenty zpracová-váte jejich podnikatelské plány?Podnikatelské záměry jsou koncipovány

v duchu dokumentu Jak napsat podnika-

telský plán od CzechInvestu a kvalitativně

zpracovány tak, aby obstály jako business

plán při žádosti o podnikatelský úvěr od

bankovního domu.

Vaše škola získala ocenění za podporu podnikatelského myšlení u  studentů. Jakým způsobem podporujete své stu-denty v podnikání?

K podpoře našich studentů v podnikání vy-

užívá naše škola ze sta procent předmět

Projektové řízení, jehož součástí je také

příprava žáků na sepsání projektového

záměru s kvalitní věcnou částí, fi nanční

částí vycházejí z důkladných SWOT a PEST

analýz. Díky výuce tohoto předmětu jsou

studenti systematicky vedeni k podnikatel-

ským aktivitám. Tento předmět není povin-

ný, přesto je o něj velký zájem. Původně

jsme jej vyučovali jen pro třetí a čtvrté

ročníky, nyní jsme ho rozšířili i pro žáky

druhých ročníků. Nejsme schopni jej ob-

sadit všemi zájemci, protože jsou tu jen

dva certifi kovaní lidé, kteří jej mohou učit.

Kolik vašich studentů již při škole sku-tečně podniká?V ročnících, ve kterých žáci dosahují osm-

nácti let, podnikají na základě živnosten-

ského listu nebo na základě dohody o pro-

vedení práce dva až pět žáků v každé ze

čtyřiadvaceti našich tříd třetích a čtvrtých

ročníků.

Co vaší škole účast studentů v soutěži přinesla? Každoročně přináší především prestižní

postavení ve Zlínském kraji, zvýšený zá-

jem žáků základních škol o studium na

naší škole a zájem o podporu naší školy

ze strany fi remních partnerů. V posledním

roce se k nám hlásilo 537 žáků základních

škol, z toho jsme mohli přijmout jen šedesát

procent.

Děkujeme za rozhovor.

MANAGEMENT VZTAHŮ VE FIRMĚ

Každá fi rma, která má zaměstnance je sociální organizací. Pokud nám má fungovat a přinášet hodnotu, musíme být schopni si v ní rozumět. Vědomý management vztahů s kolegy a spolupracovníky je toho nezbytným základem.

Kvalitní vztahy mezi zaměstnanci, nadří-

zenými a podřízenými, kolegy a spolupra-

covníky jsou základem úspěšného fungo-

vání jakékoli fi rmy. V atmosféře nedůvěry,

nespolehlivosti a neklidu (v negativním

smyslu toho slova) nevydrží dlouhodobě

pracovat prakticky nikdo.

Dobré a pozitivní vztahy nevzniknou samy

od sebe. Musíme je cílevědomě budovat,

aktivně podporovat a také smysluplným

způsobem řídit. Jedině tak se nám podaří

vytvořit ve své fi rmě prostředí, které ka-

ždému, kdo je členem jejího týmu umožní

vyniknout ve svých možnostech a pra-

covat pro dobro celku a všech ostatních.

První, co bychom si měli uvědomit je, že za

vztahy mezi zaměstnanci jako management

a majitelé odpovídáme, a to zcela. Firemní

kultura, atmosféra a sociální prostředí

sice vzniká z komunikace mezi jednotlivý-

mi lidmi, ale je jen na nás, abychom tuto

komunikaci řídili a podporovali. Pokusíme

se zde dát několik tipů, jak na to.

1. ZNEJTE A RESPEKTUJTE PŘIROZENÉ ROLE SVÝCH KOLEGŮ Každý máme dispozice na to, abychom

v práci fungovali v jiné roli. Expert, který

skvěle rozumí jednomu úzkému tématu

a umí s ním pracovat, nebude dobrým

stratégem, který je nucen zvládat hodně

problémů. Analyticky myslící člověk, který

dovede snést dlouhou řadu argumentů,

ale má problém se rozhodnout, nebude

ideálním liniovým manažerem. Každý by

měl být ve fi rmě v takové roli, která mu

přirozeně sedí, a ve které je schopen

dlouhodobě působit, aniž by se dostal do

vnitřního sporu sám se sebou. Spokojení

zaměstnanci, tedy zaměstnanci, kteří dělají

to, co umí, a umí, co dělají, jsou základem

kvalitních vztahů ve fi rmě.

2. ČISTÝ VZDUCH NEJEN Z VENTILÁTORU Obecně platí, že fi rmy, které mají uvnitř na-

staveny transparentní komunikační procesy,

disponují také lepšími vztahy mezi pracov-

níky a po linii pracovníci – management.

Transparentní prostředí neznamená, že se

každý dostane ke všem informacím, jak se

někteří mylně domnívají, ale že všichni přes-

ně vědí, k jakým informacím a jak mohou

mít přístup. Je-li navíc možné se v případě

potřeby otevřeně zeptat managementu,

pozitivní atmosféru ve fi rmě to podpoří.

3. JASNĚ VYMEZENÉ KOMPETENCE – ZÁKLAD SROZUMITELNÝCH VZTAHŮ Každý, kdo ve fi rmě pracuje, by měl mít jas-

ně a srozumitelně vymezené kompetence

vůči fi rmě i ostatním a to tak, aby tomuto

vymezení rozuměl on, i všichni ostatní. Je

dobré, když se kompetence několika lidí

vzájemně nepřekrývají a hlavně, nedostá-

vají do vzájemného konfl iktu, protože pak

by se do konfl iktu mohli dostávat i tito lidé.

Výše popsané body jsou spíše, než čím-

koli jiným základem, ze kterého můžeme

vycházet při cílevědomém managementu

sociálních vztahů ve fi rmě. Každá organiza-

ce je jedinečná, každá je jiná. Proto i každé

sociální prostředí je unikátní. Dodržíme-li

však, nebo se o to alespoň vynasnažíme,

zde uvedené zásady, jsme, pokud jde o ma-

nagement vztahů, na dobré cestě.

10 11

rozhovor

TRANSFER TECHNOLOGIÍ V OBLASTI MATERIÁLŮ OČIMA PROF. HAUSNEROVÉProfesorka Berenika Hausnerová je od začátku letošního roku ředitelkou Ústavu výrobního inženýr-ství Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Svoji kariéru spojila se zlínským vysokým školstvím již v roce 1989, kdy začala studovat na zdejší Fakultě technologické. Po promoci v roce 1994 pokračovala dál na postgraduálním doktorském studiu, které dokončila v roce 1998 disertační prací oceněnou Werner von Siemens Excellence Award.

Jako vědecký pracovník působí na UTB

ve Zlíně již od roku 1997, kromě výzkumu

a pedagogické činnosti věnovala svůj čas

práci ve vedení univerzity. Pracovala jako

proděkanka pro doktorské studium a me-

zinárodní vztahy na Fakultě technologické,

další dva roky působila jako prorektorka

pro mezinárodní vztahy, a  později jako

prorektorka pro vědu a výzkum. V roce

2006 získala jako první v České republice

prestižní stipendium LOreál „For Women in

Science“. Berenika Hausnerová vrací „své“

univerzitě, co do ní kdysi zdejší pedagogo-

vé vložili. Využívá přitom i své zkušenosti

ze zahraničních stáží, ať už ze švédského

Göteborgu nebo z japonské Tsukuby.

V současné době profesorka Hausnerová

spolupracuje s Technologickým inovačním

centrem na projektu FLAME, jehož cílem

je rozvoj spolupráce mezi akademickým

a fi remním sektorem. Díky jejímu působení

v projektu se navázalo několik úspěšných

spoluprací univerzity s fi rmami ze zpraco-

vatelského průmyslu.

Na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně jste působila v několika funkcích. Proč jste se rozhodla opustit místo prorektora? Jako prorektorka jsem vytvářela systém,

nastavovala pravidla, která refl ektovala

probíhající změny v přístupu k hodnoce-

ní vysokých škol ze strany ministerstva

školství. Zároveň jsem však vnímala, že

se nové vize prosazují na „místě určení“,

tj. v myslích jednotlivých akademických

Berenika Hausnerová, ředitelka, Ústavu výrobního inženýrství Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

pracovníků na fakultách, se značným časo-

vým posunem. Dlouhodobě mi také chyběl

přímý kontakt s kolegy na fakultě, možnost

podílet se na více projektech vědecky a ni-

koliv manažersky, dále studovat a rozvíjet

se. Možnost ucházet se o místo ředitele

jednoho z ústavů domovské technologické

fakulty byla výzva, která mému přání dala

konkrétní podobu.

Mluvíte o změnách ve vysokém školství. Co tím máte na mysli?

Škola se musí začít chovat jako fi rma, nej-

lépe rodinná. Musí produkovat absolven-

ty a tvůrčí výsledky uplatnitelné v praxi

a hodnocené dle kritérií přímo spojených

s následným fi nancováním. Na druhé stra-

ně v akademickém prostředí nefungují stej-

né principy jako ve fi rmách – chceme si

zachovávat velkou míru tvůrčí svobody,

ovšem ne všichni ji spojujeme se stejnou

mírou zodpovědnosti. Jen málo kolegů si

také připouští, že změny ve fi nancování

vysokého školství a v nárocích na vysoké

školy společně s klesající demografi ckou

křivkou zřejmě povedou k redukci počtu

vysokých škol v České republice, obdobně

jako se již stalo na Slovensku či Německu.

Již nyní je třeba mít nejen připravenou, ale

i uplatňovanou strategii, v mnoha ohledech

odlišnou od systému fungujícího po desítky

předchozích let.

Jaká je pozice Ústavu výrobního inženýr-ství v rámci UTB ve Zlíně?Díky atraktivním studijním programům je

o studium na ústavech Fakulty technolo-

gické velký zájem. Letos jsme měli přes

sto absolventů bakalářského studia a té-

měř stejný počet inženýrů. Naší velkou

devízou je následná uplatnitelnost našich

absolventů, nabídky fi rem značně pře-

vyšují poptávku po zaměstnání. Nikoliv

s nadsázkou tvrdím, že tzv. dny otevře-

ných dveří, které pravidelně pořádáme,

by měli navštěvovat i rodiče perspektiv-

ních uchazečů, protože by se při diskuzi

např. se zástupci plastikářského klastru

mohli sami přesvědčit, že jejich dcera či

syn mohou již během studia využívat fi -

remních stipendií a po absolvování studia

u nás si budou vybírat z mnoha nabídek

fi rem působících v regionu i zahraničí

napojených především na automobilový

průmysl, tedy odvětví, které v České re-

publice jednoznačně patří k nejvyspělej-

ším. Mým cílem na ústavu je uplatňovat

výše zmíněnou novou strategii a posílit

výsledky v oblasti vědy - především roz-

víjením mezinárodních kontaktů s univer-

zitami, kde jsem působila - a aplikovaného

výzkumu s přímou návazností na transfer

do praxe.

Můžete uvést konkrétní projekty, který-mi se na Ústavu výrobního inženýrství zabýváte? Prvním mezinárodním projektem, jehož be-

nefi ty mohli letos využít studenti Ústavu

výrobního inženýrství, je mezinárodní let-

ní škola v rámci LLP Erasmus Intensive

Programmes, kterou jsem po loňském

úspěchu na salernské univerzitě v Itálii

uspořádala s laskavou pomocí Ing. Martiny

Hudečkové z mezinárodního oddělení a za

podpory Národní agentury pro evropské

vzdělávací programy na domovské univer-

zitě ve Zlíně. Naši studenti tak po 14 dní

měli možnost pracovat v mezinárodních

česko-italsko-francouzsko-slovenských

týmech na tématech zaměřených na „po-

lymer processing and funtionalization“ pod

vedením profesorů z partnerských univer-

zit. Ve vědecké oblasti samozřejmě pokra-

čuji v projektech započatých během mého

působení v Centru polymerních systémů

budovaném nyní v  rámci UTB ve Zlíně.

Týkají se především tzv. PIM technologie

(z angl. powder injection moulding), kte-

rá představuje velký potenciál pro fi rmy

zabývající se zpracováním plastů. Poprvé

jsem se o existenci PIM technologie do-

zvěděla na stáži ve Švédsku. Jedná se

o mezioborovou technologii, která propojuje

plastikářskou výrobu s metalurgií. V České

republice měla nejblíže k jejímu zavedení

fi rma PRAMET ze Šumperka, ale po změně

vlastníka byl vývojový program zastaven.

Snažili jsme se s technologií seznámit dal-

ší podniky a na naši iniciativu zareagoval

pozitivně Moravskoslezský automobilový

klastr. Ve velmi krátké době jsme podali

projekt v rámci klastru, a jeho výsledkem

je výrobek, který má již svého potencio-

nálního výrobce i odběratele. V navazu-

jících projektech se chceme zaměřit na

vývoj vlastních polymerních pojiv pro PIM

technologii, protože nabídka komerčních

feedstocků je celosvětově stále značně

omezená.

Takže spolupráce s fi rmami je pro Ústav výrobního inženýrství běžnou záležitostí? Ústav výrobního inženýrství je velmi úzce

propojen s fi rmami, které se zabývají vstři-

kováním a jsou majoritně napojeny na auto-

mobilový průmysl. Jednou z takových fi rem

je např. fi rma Hella Autotechnik Mohelnice,

která zaměstnává hodně našich absolven-

tů, umožňuje studentům exkurze během

studia, zapojuje se aktivně do diskuze

o profi lu absolventů, oceňuje každoroč-

ně naše nejlepší diplomové a bakalářské

práce. Naším současným cílem je ovšem

rozvíjet tento typ spolupráce do oblasti

projektů aplikovaného výzkumu vedeného

akademickými pracovníky ústavu.

Jaké jsou výhody PIM technologie?PIM technologie přináší inovaci stávají-

cích kovových a keramických produktů, je

atraktivní a efektivní alternativou obrábění

a slévárenství.

Postup výroby tvoří několik na sebe nava-

zujících kroků: v první fázi je kovový nebo

keramický prášek smíchán s vhodným po-

lymerním pojivem a vysoce plněná směs

je následně zpracována na vstřikovacích

strojích používaných v plastikářském prů-

myslu. V další fázi je polymerní pojivo che-

micky nebo tepelně z výlisku odstraněno,

a porézní struktura je následně slinována

běžným metalurgickým způsobem.

PIM technologie tedy využívá a propojuje

zpracování materiálů vstřikováním s me-

talurgickým postupem slinování práško-

vých materiálů. Je řešením pro tvary těžko

dosažitelné tradičními technologiemi, její

přednosti dobře vystihuje nedávný úspěch

(Medical Design Excellence Award for

Technology) konstrukce nového typu la-

paroskopického instrumentu umožňujícího

provádět tzv. scarless surgeries operace

(vstup do těla je pouze jeden, přes pupek).

Dle hlavního designéra D. Danitze (Novare

Surgical Systems) by konstrukce více než

10 součástí tohoto nástroje bez PIM tech-

nologie nebyla vůbec realizovatelná.

12 13

transfer technologií

Řadu transferů znalostí mezi fi rmami a univerzitou zajišťuje Centrum polymer-ních materiálů (CPM), jehož velká část se transformuje do Centra polymerních systémů (CPS). Centrum polymerních sys-témů působí pod hlavičkou Univerzitního institutu a je jedním z velkých výzkum-ných projektů univerzity fi nancovaných z Operačního programu pro Výzkum a vý-voj pro inovace. Co je jeho hlavní náplní?CPS je prioritně zaměřeno na aplikovaný

výzkum pro fi rmy a zároveň v něm musí

vědecko-výzkumní pracovníci splňovat

vysoká kritéria ve výsledcích základního

výzkumu (zejm. publikace v prestižních

časopisech zahrnutých v databázi Web

of Science, disertační práce). Jedna z bu-

dovaných laboratoří je zaměřená na PIM

technologii, působí v ní mimo jiné profesor

Kitano, který byl mým mentorem během

studia v Japonsku, či doktorandi z naší re-

publiky, Německa či Arménie. Zatím má za

sebou CPS rok fungování, výstavba hlavní

budovy je před zahájením, ale výzkumné

týmy již nyní pracují a plní cíle projektu

s využitím infrastruktury Univerzitního in-

stitutu či Fakulty technologické. Jedním

z úspěšných velkých transferů realizova-

ných v rámci CPS je projekt se společností

Barum Continental.

S  jakými překážkami se setkáváte při transferech technologií či znalostí? Největším limitem při transferech je fakt,

že většina fi rem, které působí v regionu,

má zahraničního vlastníka. Mateřské fi r-

my, např. v Německu, mají vlastní výzkum-

ná a vývojová centra a jsou napojeny na

skvělé univerzity (např. Aachen University).

Proto musíme postupně získávat důvěru

partnerských fi rem nejen originálním a ino-

vativním řešením, ale i naprostou spolehli-

vostí a zejména fl exibilitou.

Další překážkou je skutečnost, že mnoho

fi rem nedokáže jasně defi novat svoje po-

třeby a cíle. Nedokáží dát univerzitě jedno-

značné zadání. Souhlasím ale též s často

zmiňovanou kritikou nás – především odliš-

ného pojetí času ve fi rmě a na univerzitě,

a též stále, i když na pozadí výše zmíně-

ného poněkud nepochopitelné, nízké moti-

vace pracovníků univerzit se do transferů

zapojit. Úspěšnému transferu mohou proto

významně napomoci tzv. facilitátoři, kteří

sehrají roli prostředníka mezi univerzitou

a fi rmami.

Svou roli v podpoře transferů znalostí hra-je ve Zlínském kraji také Technologické inovační centrum…UTB ve Zlíně ve spolupráci se Zlínským

krajem založila Technologické inovační cen-

trum s. r. o. jako servisní organizaci, která

systematicky podporuje inovace v našem

regionu. Mimo jiné podporuje i začínající

podnikatele - provozuje podnikatelský in-

kubátor a rozvíjí spolupráci mezi fi rmami

a výzkumem. Jedním z příkladů je i pro-

jekt FLAME (Future Laboratory for the

Difussion and Application of Innovation in

the Materials Science and Engineering),

kofi nancovaný z  Operačního programu

Nadnárodní spolupráce - Střední Evropa.

Díky projektu FLAME jsem měla možnost

vyškolit se (prof. Hausnerová získala

v roce 2012 „Facilitation Coach“ certifi kát

pozn. red.), a utřídit si návaznost jednot-

livých procesů nezbytných pro úspěšnou

realizaci transferů.

Facilitátoři jsou jedním z výstupů pro-jektu FLAME. Co je cílem celého tohoto projektu?Cílem FLAME je zasíťování organizací,

které se zabývají transferem technologií

v rámci střední Evropy. Tuto síť tvoří insti-

tuce jako je zlínské Technologické inovační

centrum, které má své ekvivalenty v za-

hraničí, v Polsku, v Rakousku, v Německu,

ve Slovinsku a v Itálii. Vzniká tak jakási

inovativní laboratoř budoucnosti, která by

měla dokázat propojit potřeby fi rem a vý-

zkumných organizací. Největším přínosem

bude společná databáze fi rem a jejich za-

měření v jednotlivých regionech a nabídky

vědeckovýzkumných organizací.

Příkladem zprostředkované spolupráce

v rámci FLAME je například i nový projekt

Ústavu výrobního inženýrství Fakulty tech-

nologické s fi rmou Kordárny Plus z Velké

nad Veličkou (viz článek str. 13–14).

Jaký je Váš profesní sen?Jedním z mých profesních cílů je, aby se

PIM technologie zavedla v rámci České

republiky. Proto nyní na univerzitě zakládá-

me asociaci PIMtec, která bude sdružovat

výzkumné organizace a dodavatele zařízení

i materiálu, s cílem nadchnout pro tento

výrobní postup i české producenty.

Děkujeme za rozhovor.

Pro bližší informace kontaktujte:

prof. Ing. Berenika Hausnerová, Ph.D.Ústav výrobního inženýrství

Telefon: +420 57 603 5166

Mobil: +420 606 777 288

E-mail: hausnerova@ft.utb.cz

O projektu FLAME: FLAME (Future Laboratory for the

Difussion and Application of Innovation in

the Materials Science and Engineering) je

projektem kofi nancovaným z Operačního

programu Nadnárodní spolupráce Střední

Evropa. Firmy v partnerských regionech,

obzvláště pak malé a střední podniky,

se setkávají s překážkami ve spolupráci

a s netransparentností trhu pro aktivní

hráče ze širokého spektra oborů spadají-

cích do kategorie materiálového inženýr-

ství. V rámci projektu FLAME jednotliví

partneři hledají nové inovativní formy

spolupráce, které budou podporovat

výměnu informací a rozvíjení kontaktů

mezi zúčastněnými regiony. Nositelem

projektu FLAME je v České republice

Technologické inovační centrum ze Zlína.

???

UHLÍKOVÉ TKANINY NACHÁZEJÍ UPLATNĚNÍ V ŘADĚ OBORŮ V rámci zmíněného projektu FLAME zahájil Ústav výrobního inženýrství Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně spolupráci s fi rmou KORDÁRNA Plus, a.s. z Velké nad Veličkou. Jejich společný projekt nese pracovní název CARBON. Cílem projektu je vývoj a výroba multioborové uhlíkové tkaniny, s ohledem na stálost kvality. „KORDÁRNA Plus chce rozšířit své výrobkové portfolio technických tka-nin. V současné době máme tři divize: kordové tkaniny, séglové tkaniny a geotextilie. K tomuto přibude výroba uhlíkových tkanin,“ vysvětlil marketingový manažer společnosti KORDÁRNA Plus Petr Kuřina.

Projekt CARBON byl zahájen letos na jaře

a potrvá do roku 2015. Na projektu pracují

dva odborníci z ústavu výrobního inženýr-

ství a to: doc. Ing. Soňa Rusnáková, Ph.D.,

jako hlavní koordinátor projektu a Ing. Milan

Žaludek, Ph.D.

„Uhlíková tkanina se používá pro výrobu

kompozitních materiálů. Cílem naší vývojo-

vé a výzkumné činnosti je nalezení tkaniny

s vlastnostmi, které maximálně uspokojí

přání zákazníků. Specifi ckým cílem projektu

je zlepšení užitných vlastností materiálů,

které mají potenciál pro využití ve více

oborech,“ upřesnila doc. Rusnáková.

Uhlíkové tkaniny se doposud používaly

zejména v high-tech aplikacích (vojenská,

letecká a raketová). Tomu, aby materiál

pronikl i do oblasti speciálních a běžných

aplikací, bránila vysoká cena uhlíkových

tkanin. V posledních letech se ale situace

mění a v České republice se objevují noví

zpracovatelé uhlíkových tkanin. Většinou

jsou to menší společnosti, které zpracová-

vají tkaninu metodou ruční laminace. K tomu

je zapotřebí tkanina vysoké a stálé kvality.

KORDÁRNA Plus provedla podrobný marke-

tingový výzkum, analyzovala současnou

situaci na trhu, spojila se s Univerzitou To-

máše Bati ve Zlíně a rozhodla se přijít na trh

s tkaninou, která bude mít užitné vlastnosti

maximálně přizpůsobené přání zákazníků.

„Může mít své uplatnění v automobilovém či

energetickém průmyslu. Nebo v aplikacích

pro volný čas, jako je sportovní vybavení,“

dodal Petr Kuřina.

KORDÁRNA Plus se tak stane první společ-

ností na území České republiky a Sloven-

ska, která tuto tkaninu vyrobí. Firma chce

při své výzkumné činnosti využít vlastní

více než padesátileté zkušenosti v oblasti

tkaní v kombinaci se znalostmi pracovníků

UTB ve Zlíně v oblasti zpracování kom-

pozitních materiálů, kteří jsou dle mínění

představitelů KORDÁRNY v této oblasti

jedni z nejlepších v Evropě.

„Projekt přináší jedinečnou možnost zavést

na území ČR výrobu high-tech materiálů

a posílit konkurenceschopnost a postavení

našich a slovenských fi rem. S řadou těchto

zpracovatelů plánujeme bližší spolupráci,

budeme analyzovat požadavky zákazníků

a zlepšovat užitné vlastnosti tohoto ma-

teriálu. KORDÁRNA Plus a.s., jako hlavní

zaměstnavatel hodonínského regionu, na-

víc posílí svou pozici na trhu technických

tkanin,“ dodala Soňa Rusnáková.

14 15

Pro vyvinutou uhlíkovou tkaninu budou

pracovníci UTB ve Zlíně navíc vyhledávat

vhodné materiály a technologie výroby

laminátů, které budou nejvhodnější jak

z hlediska technologického, tak zároveň

poskytnou výslednému kompozitnímu

produktu i co nejlepší užitné vlastnosti ve

smyslu mechanických, elektrických, teplot-

ních, pohledových či chemické odolnosti.

A to tak, aby využitelnost vyvinuté uhlíkové

tkaniny byla v praktických aplikacích co

možná nejširší.

„Ve výzkumném projektu budeme mimo

jiné experimentálně stanovovat mecha-

nické vlastnosti navržených a vyrobených

kompozitních struktur z vyvinuté uhlíkové

tkaniny a ty budeme porovnávat s vlast-

nostmi konkurenčních produktů. Provedeme

příslušné zkoušky při statickém a dynamic-

kém namáhání materiálu. Formou mechanic-

kých zkoušek budeme hodnotit vhodnost

použitých komponent na výrobu kompozitů

z vyvinutých uhlíkových tkanin. Hodnotíme

i vliv teploty a agresivního prostředí na

mechanické vlastnosti těchto materiálů.

Součástí vyhodnocení bude statistická

analýza naměřených dat. Hodnocena budou

i samostatná odebíraná uhlíková vlákna od

fi rem Toray a Tenax a z nich utkané typy

tkanin,“ shrnula Soňa Rusnáková.

O FIRMĚPočátky KORDÁRNY sahají do roku 1948

a navazují na tradice světoznámých Baťo-

vých závodů v Otrokovicích. V té době byla

převedena výroba kordových tkanin z gu-

márenských závodů v Otrokovicích do nově

budovaného závodu ve Velké nad Veličkou.

Firemní kultura, technické a manažerské

znalosti Baťových závodů se staly zákla-

dy, na kterých stavějí generace techniků

a manažerů KORDÁRNY. Po zahájení výroby

v květnu 1950 pracovalo v KORDÁRNĚ 109

zaměstnanců a bylo vyrobeno 645 tun pře-

vážně bavlněných kordových tkanin. Nyní

je KORDÁRNA Plus, ve které pracuje 635

zaměstnanců, hlavním zaměstnavatelem

v oblasti Hodonínska.

Těžiště výrobního programu zaměřeného

na gumárenský průmysl tvoří od počátku

výroby kordové tkaniny. Dnes je KORDÁRNA

Plus jedním z nejvýznamnějších výrobců

kordových tkanin v Evropě. Během po-

sledních deseti let prošel výrobní závod

rozsáhlou modernizací, která umožňuje

vyrábět všechny druhy kordových tkanin

v nejvyšší kvalitě. Kordárna Plus dodává

zákazníkům v oblasti výroby pneumatik, air

springs a hadic všechny druhy kordových

tkanin - viskozové, nylonové, polyesterové

a aramidové, a to jak ve formě režné tak

impregnované. Ségly tvoří další významnou

část výrobků pro gumárenské použití. První

balík tkaniny pro dopravní pás sjel z linky

závodu v roce 1973. V průběhu uplynulých

38 let získala společnost hluboké zkuše-

nosti a vytvořila si vlastní know-how pro

výrobu technických tkanin v kvalitě, která

je vyhledávána předními světovými výrobci

dopravních pásů. Pro výrobu polyestero-

vých tkanin je rovněž používáno vlastní

polyesterové vlákno. Od počátku 90. let

minulého století vyrábějí v KORDÁRNĚ

tkaná výztužná geosyntetika - geomříže,

geokomposity a geotextilie na bázi poly-

esteru, polypropylenu a polyvinylalkoholu,

určená pro stabilizaci nestabilního podloží,

náspů a asfaltových povrchů.

V případě zájmu o bližší informace o pro-

jektu kontaktujte:

doc. Ing. Soňa Rusnáková, Ph.D.Ústav výrobního inženýrství

Telefon: +420 576 035 158

E-mail: rusnakova@ft.utb.cz

NEZAVEDENÍ INOVACE MŮŽE BÝT RISKANTNÍPředstavte si, že vaši zaměstnanci přijdou s originální inovací, ať už jako výsledkem cíleného brain-stormingu nebo jen rozvinutím nápadu vzniklého během obědové pauzy. První věc, kterou manažer typicky provede, je kalkulace nákladů na zavedení takové inovace. Výsledná částka je potom porovnána s předpokládaným přínosem daného řešení, nejčastěji vyjádřeného fi nančně jako další příjem, navýšení zisku nebo snížení nákladů.

Problém tkví v tom, že čím je podobná

myšlenka kreativnější, a tedy potenciálně

inovativnější, tím těžší je stanovit správ-

né hodnoty, zvláště vyjádřené fi nančně.

Z tohoto důvodu se pak mnoho zajímavých

nápadů nikdy neuvede do praxe jednoduše

kvůli tomu, že manažeři mají obavu, že tato

řešení by mohla být příliš drahá.

Zatímco ve stanovení nákladů na zavedení

inovace mohou být manažeři velice schop-

ní, někdy zcela selžou při výpočtu nákladů

na nezavedení inovace. A to může být čas-

to mnohem nákladnější než její zavedení.

Zvláště, pokud se na problém podíváme

z dlouhodobého hlediska.

KOLIK STOJÍ NEZAVEDENÍ INOVACE?Někdy je relativně jednoduché vypočítat

náklady na nezavedení inovace, například

když se nápad odrazí ve snižování nákladů.

Představme si situaci, že máte posoudit

nápad, který může zefektivnit vaši výrobní

linku. Jednorázové náklady na implementa-

ci řešení jsou 5 mil. Kč, na každé vyrobené

jednotce však ušetříte 50 Kč. Dále ve

zjednodušeném příkladu předpokládejme,

že vaše společnost na lince vyrábí 100 tisíc

jednotek ročně.

Náklady na nezavedení tohoto inovační-

ho nápadu budou v prvním roce nulové

(ušetřené peníze se vyrovnají nákladům

na implementaci) a v dalším roce 5 mil. Kč.

Pokud navíc očekáváte zvyšování prodejů

o 10% ročně a řekněme pětiletou výrobu,

náklady na nezavedení inovace budou více

než 25 milionů korun. A to je mnohem více,

než prvotního půl milionu na implementaci

nápadu.

V tomto světle je lépe vidět, jak nákladnou

chybou může být nezavedení nápadu.

NE VŽDY LZE TAKTO JEDNODUŠE KALKULOVATV jiných případech může být samozřejmě

mnohem obtížnější stanovit náklady na

nezavedení inovace. Představme si další

příklad. Tentokrát jste ředitelem společnos-

ti, která je vedoucím světovým výrobcem

hi-tech psacích potřeb. Jeden z techniků

za vámi přijde s nápadem na revoluční pero,

které umožní uživatelům zapisovat text

nebo kreslit pouhou myšlenkou. Zavedení

takové technologie bude velmi nákladné

a obtížné a nebude možné předpovědět

objem budoucího prodeje. Ještě horší je

skutečnost, že jakýkoliv seriózní průzkum

trhu poskytne vaší konkurenci přesnou

představu o tom, co připravujete.

V rámci příkladu si představme, že se vám

podařilo stanovit náklady na zavedení

takové technologie na 500 milionů korun.

16 17

Stanovit návratnost je však nemožné.

Prodeje mohou být obrovské i minimální.

Technologie je zatím funkční jen v labo-

ratorních podmínkách, při použití si musí

uživatel nasadit senzorovou helmu a také

se dá předpokládat, že technologie čtoucí

myšlenky může zákazníky trošku děsit.

Nejistota spojená s implementací takové

technologie vás může přesvědčit, že je

to příliš riskantní podnik. Jaké jsou však

náklady spojené s nezavedením inovace?

Samozřejmě šetříte 500 milionů, jaké jsou

ale náklady?

Ty jsou, jak jinak, těžko vyčíslitelné. Přes-

to je důležité se zamyslet nad některými

souvislostmi. Je docela dobře možné,

že s podobnou myšlenkou už přišli nebo

dříve či později přijdou technici u někte-

rého z vašich konkurentů. Co by se stalo,

kdyby některý z nich tento nápad přivedl

až na trh?

Pera čtoucí myšlenky samozřejmě mohou

být propadák a stát konkurenci obrovské

fi nanční prostředky. Na druhou stranu to

může být neuvěřitelný prodejní úspěch,

na kterém vydělají stovky milionů, ne-li

miliardy. Navíc tyto prodeje půjdou na úkor

vašich prodejů a vašeho tržního podílu.

Už nebudete na vrcholu, pouze se budete

snažit rychle uvést vlastní řadu per čtou-

cích myšlenky.

PŘÍKLAD Z REÁLNÉHO SVĚTA: POLAROIDPokud máte pocit, že byl předchozí příklad

trošku přehnaný, vzpomeňte si na spo-

lečnost Polaroid. Revoluční technologie

umožňující okamžité vyvolání fotografi e

se dokázala rychle prosadit a na některých

trzích zcela vytlačila původní konkurenci.

Termín polaroid se dokonce vžil jako ozna-

čení samotné technologie.

Dnes nám umožňuje okamžité prohlédnutí

fotografi e takřka každý fotoaparát. Pola-

roid se snažil proniknout na trh s digitální

fotografi í až na konci 90. let, na tomto poli

ale už neuspěl. V roce 2001 společnost

musela vyhlásit bankrot.

V historii bychom samozřejmě dokázali najít

mnoho dalších společností, které neuspě-

ly, protože se rozhodly inovativní nápady

odložit do šuplíku. Když počítáte náklady

spojené s kreativním nápadem, který má

potenciál stát se inovací, nezapomeňte

se zamyslet také nad náklady spojenými

s jeho nezavedením. Někdy mohou být tyto

náklady mnohem vyšší, než když nebudete

dělat nic.

Rok se s rokem sešel a po minulém, úvod-

ním, ročníku Gumference, nás v listopadu

čeká již druhý ročník této gumárenské

konference. Akce se uskuteční 14. listo-padu 2012 v prostorách Academia centra

Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Veškeré

informace o akci včetně programu a mož-

nosti registrace jsou k dispozici na webu

konference www.gumference.cz.

Konference bude, obdobně jako v minulém

roce, prakticky zaměřena a těšit se může-

te např. na inspirativní příklady projektů

kooperace podniků, škol a výzkumných

a vývojových institucí nebo na prezentace

fi nančních nástrojů na podporu spolupráce

podniků a vysokých škol. Prostor bude

věnován také networkingu a navazování

spolupráce, a to jak během konference sa-

motné, tak i po skončení akce, kdy budete

mít prostor pro případná jednání.

Z čisté zvědavosti nás zajímaly názory

účastníků minulého ročníku, a proto jsme

jim položili otázku, jak vnímali Gumferenci

2011. „Po úspěšném a pozitivně hod-

noceném prvním ročníku Gumference,

bychom chtěli z tohoto setkávání zá-

GUMFERENCE 2012 – INSPIRACE PRO SPOLEČNOU BUDOUCNOST

stupců gumárenských fi rem a univerzit

z východní Moravy a západního Slovenska

udělat pravidelně se opakující tradici. Na

neutrálním území zde mohou diskutovat

a předávat své poznatky a zkušenosti

odborníci z praxe s kolegy z akademické

půdy a prezentovat a detailně probrat

novinky v našem oboru,“ sdělil Libor

Láznička, jednatel společnosti Barum

Continental Otrokovice. „Gumference je

novou regionální platformou pro setkávání

lidí „postižených gumařinou“, přičemž je

jedno, zda jsou z podniků nebo univer-

zit, z Moravy nebo ze Slovenska. Kromě

odborných přednášek a debat je z mého

pohledu velmi důležitá možnost budovat

síť osobních kontaktů, což v praktickém

životě usnadní následnou komunikaci mezi

dotčenými subjekty,“ hodnotí tuto iniciati-

vu Anton Vatala - jednatel a ředitel závodu

Continental Matador Rubber Púchov. „Kon-

ferencia Gumference 2011 na mňa urobila

veľmi dobrý dojem a to hneď z viacerých

hľadísk. Celá konferencia sa niesla vo veľ-

mi príjemnej atmosfére a na prvý pohľad

sú „gumári“ jedna veľká rodina. V takomto

prostredí sa veľmi dobre nadväzujú nové

kontakty a budujú osobné vzťahy. Príjemne

Jinými slovy, náklady na nezavedení inte-

ligentního pera mohou pro váš business

znamenat nenávratné poškození.

ma prekvapila aj nadštandardná úroveň

spolupráce medzi priemyselnými podnikmi,

akademickou obcou ako aj predstaviteľmi

kraja (špeciálne zástupcov Technologické-

ho inovačného centra). Takéto partnerstvo

je zárukou ďalších kvalitných ročníkov

konferencie ako aj rozvoja cezhraničného

gumárenského regiónu. Už teraz sa těším

na ročník 2012,“ doplnil Juraj Hromada - ge-

nerální ředitel a předseda představenstva,

CEIT, a.s., Žilina.

Budeme se těšit na setkání s Vámi, v du-

chu gumárenské tradice a navazování

nových silných obchodních vztahů.

V případě bližších informací kontaktujte:

Ing. Petr KonečnýTelefon: +420 739 570 790

E-mail: konecny@ticzlin.cz

Konferenci organizuje Technologické ino-

vační centrum ve spolupráci s partnery

v rámci projektu Vzdělávání, Inovace,

Partnerství, který je fi nancován z Operač-

ního programu Přeshraniční spolupráce

Slovenská republika – Česká republika.

Projekt je kofi nancován Zlínským krajem.

18 19

workshopy

JAK VYTĚŽIT MAXIMUM Z PUBLIC RELATIONSDefi nic, které se pokoušejí uchopit pojem public relations, je dlouhá řada. Od akademicky nepoužitel-ných po laicky scestné, kdy se lidé a společnosti, které o využívání PR uvažují, často mylně domnívají, že je v něm schováno něco nekalého (třeba i podplácení novinářů), případně něco tak samozřejmého, jako otištění plné verze fi rmou připraveného článku v konkrétním periodiku. Skutečné PR však není ani jednou z těchto variant.

KAŽDÁ FIRMA MÁ SVOU OSOBNOSTJaká je tedy skutečná role a podoba PR?

Termín znamená vztahy s veřejností. Jedná

se o velmi široký obor, do kterého patří

prakticky jakákoli komunikace vycházející

zevnitř fi rmy nebo instituce. Nadneseně

řečeno se dá jako PR chápat i to, má-li bu-

dova, ve které sídlí vaše fi rma, oprýskanou

fasádu. Jde tedy o verbální i neverbální

komunikaci.

To, jak bude vaše fi rma svým okolím vnímá-

na, je tedy čistě ve vaší režii. Přizpůsobit

komunikaci můžete prakticky čemukoliv

a navíc je možné vše vyladit přímo pro vaši

cílovou skupinu.

Ukažme si to na jednoduchém příkladu.

Prodáváte módní doplňky pro náctileté?

MODERNÍ TRENDY SOUČASNÉHO MARKETINGU (31. 10. 2012)Seminář Vás uvede do oblasti interneto-

vého marketingu a reklamy. Seznámíte se

s provázaností klasických forem marke-

tingu, pravidly segmentace trhu na B2B,

B2C, efektivním namícháním koktejlového

marketingového mixu. Po absolvování

kurzu začnete přemýšlet o marketingu

jiným způsobem a ukážeme Vám, že vy-

soký rozpočet není vždy to hlavní, co dělá

projekt úspěšným.

Lektor:

Mgr. Ing. Olga Jurášková, Ph.D. – Fakulta

multimediálních komunikací UTB ve Zlíně

MARKETING TÁHNE A V TIC TO VÍME!

BUDOVÁNÍ ÚSPĚŠNÝCH WEBOVÝCH STRÁNEK (21. 11. 2012)Na semináři se seznámíte s komplexním

konceptem pojetí kvalitních webových

stránek. Informace získané na semináři

Vám umožní porozumět celé řadě důleži-

tých aspektů, které rozhodují o skutečném

úspěchu na internetu.

Lektor:

Bc. Marcel Křivý – Emersion Software

Nekopírujte a jděte vlastní cestou, staňte se marketingovým voyagerem a udávejte směr ostatním. Hledejte nový formát pro Vaši marketingovou komunikaci. Přijďte na naše kurzy, které Vás vtáhnou do aktuálního dění na poli marketingu, budování úspěšného webu, světa sociálních sítí. Dojde i na vyvracení marketingových mýtů a omylů. Témata budou prezentována poutavou a srozumitelnou for-mou s maximálním důrazem na praktičnost sdělovaných informací, takže se nudit rozhodně nebudete.

PŘIPRAVILI JSME PRO VÁS SÉRII TŘÍ WORKSHOPŮ NA AKTUÁLNÍ TÉMATA MARKETINGU….

MARKETING NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH – NEDĚLEJTE HLOUPÉ CHYBY (11. 12. 2012)Informace, které získáte na semináři, Vám

otevřou nové dveře k vašim zákazníkům

a obchodním partnerům. Na seminářích zazní

vše o sociálních sítích, co byste měli znát,

abyste uspěli v turbulentním světě internetu

a ještě mnohem více. Kurz je vhodný pro

všechny, kteří uvažují o využití sociálních

sítí pro propagaci fi rmy, značky, produktů

a služeb - nebo se chtějí zkrátka dozvědět

více o možnostech, které sociální sítě nabízí.

Lektor:

Mgr. Roman Hřebecký - ADison

Místo a čas konání:Podnikatelské inovační centrum, Vavreč-

kova 5262, bývalý areál Svit, Zlín 760 01,

9-13 hodin.

Možnost parkování v budově č. 11 vedle

sídla Zlínského kraje.

Účastnický poplatek:2 500 Kč bez DPH/kurz, SLEVA pokud

máte zájem zúčastnit se všech tří kurzů

ve výši 1500Kč.

Registrovat se můžete na e-mailové ad-

rese fojtachova@ticzlin.cz nebo na tel.

čísle +420 734 443 877 vždy nejpozději

do dvou dnů před konáním akce.

Účastnický poplatek je nutné uhradit před

konáním semináře platbou na účet společ-

nosti. Pokyny pro platbu obdržíte e-mailem

spolu s potvrzením Vaší objednávky.

Váš obchod, web a propagační materiály

by měly být designově zajímavé, svěží

a poplatné trendům, které současní mladí

sledují. Měli byste pracovat se sociálními

sítěmi, prezentovat se na hudebních fes-

tivalech a být vidět v médiích, která vaši

mladí čtou a poslouchají. Prezentujete se

tedy výrazně jiným způsobem než seriózní

autopůjčovny nebo právní kanceláře. Ty

by s komiksovými postavami na svých

stránkách uspěly jen sotva.

PR všechny tyto atributy dokáže vaší

fi rmě pomoci najít. Umí defi novat, jestli

je pro vás lepší mít konzervativní nebo

mladistvé vystupování a umí na základě

toho vystavět dlouhodobou komunikační

strategii tak, abyste se od své podoby

neodkláněli a abyste se patřičně odlišili od

konkurence. Jinými slovy PR dokáže hlídat

konzistentnost vaší komunikace, určovat

její směr i tón a jako takové by mělo být

přítomno jako součást managementu vaší

fi rmy. Teprve tak z něj dokážete vytěžit

maximum. Třeba i ovlivnit média.

KOMUNIKUJEME S NOVINÁŘI Vztahy s medii (media relations) jsou ne-

dílnou součástí PR. A protože i ony jsou

dlouhodobé a trvalé, je potřeba, aby byly

založeny na kvalitním vztahu především

s klíčovými novináři. Kteří to jsou? Hlav-

ně, ti, jež píší o oblasti, v níž podnikáte.

Na svou stranu je získáte různými způsoby.

Žádný z nich, navzdory mnoha mýtům, není

založen na korupčním jednání. Nepočítejte

proto s tím, že budete moci detailně kon-

trolovat, nebo snad schvalovat, co o vás

napíší. Novináři jsou nezávislí.

Právě pro tyto důvody (dlouhodobá,

pravidelná a systematická činnost a bu-

dování vztahů) se vyplatí najímat si pro

účely media relations profesionála, nebo

alespoň absolvovat dobré školení, které

vám praktiky a principy přiblíží. Čas je to

nejdůležitější, co do vztahu budete muset

vkládat.

VYPLATÍ SE TO?Možná si říkáte, proč investovat tolik času

do věci, kterou nemáte jasně pojištěnou

a u níž nedokážete předem přesně určit

výsledek. Argument je jednoduchý: pomocí

media relations si můžete zdarma získat

publicitu. Dostanete prostor v médiích,

ve kterých byste za něj jinak museli platit

velké peníze. A z určitého úhlu pohledu je

forma media relations mnohem efektivnější

cestou komunikace, než klasická inzer-

ce. Proč? V reklamě chválíte sami sebe.

V redakčním prostoru vás chválí někdo

jiný – novinář.

ROZJEĎTE SVŮJ BUSINESS!

NAVAŽTE NOVÉ OBCHODNÍ KONTAKTY

PODPOŘTE SVŮJ EXPORT

ZAREGISTRUJTE SE ZDARMA

Vyd

ává:

Technolo

gic

ké inovační cen

trum

s.r.o

., V

avre

čkova 5

26

2, 76

0 0

1 Z

lín

Tel: +

42

0 5

73

776

25

3, em

ail: ti

c@

ticzlin.c

z, w

ww

.tic

zlin.c

z, w

ww

.inovacnip

odnik

ani.cz

Red

akce

: Vero

nik

a F

ojt

áchová, A

leš F

uksa, R

om

an H

řebecký, Tom

áš G

los

Foto

doku

men

tace

: Arc

hiv

TIC

, arc

hiv

UT

B v

e Z

lín

ě

Gra

fi ck

é zp

raco

vání

a t

isk:

Z S

TU

DIO

, spol. s

 r.o

.