3 . S E K T A - CRKEV - K U L T

Vtina prac vnovanch fenomnu novch nboenskch hnut bez ohledu na to, zda jde o prce polemick i ideologick 6 8 nebo o prce vdeck 6 9 pouv pi jeho prvnm vymezen pojmy sekta, kult a crkev. Tyto pojmy tak tvo zkladn typologick rmec, pomoc kterho jsou nov nboensk hnut vnmna. Problm ovem spov v tom, e jde o pojmy, kter nejene jsou pouvny v rznch smantickch vznamech, ale jsou tak asto spojovny s rznmi ideologizujcmi a teologizujcmi podtexty. To je do jist mry dno jednak tm, e se tyto pojmy jet ped jejich vdeckou" aplikac konstituovaly a pouvaly v ist konfesijnm podtextu 7 0 a jednak tm, e jsou pouvny tam, kde se autor zdrh pout termn nboenstv.

6 8 Mar t in , W . , T h e K i n g d o m o f theCults, Minneapol i s : Bethany H o u s e i g s ; Hassan, S., Combat t ing Cut Mnd Control, Rochester : Park Street Press 1990; Hunt, D. & Mc-M a h o n , T. A . , The Seducton ofChristianity, Eugene: Harvest House 1985; Vojtek, Z., Netradin'nboenstv u ns, Hradec Krlov: Caudeamus 1999. 6 9 Srov. nap. Chryssides, C . D., Explor ing New Religions, L o n d o n 81 N e w York: Cas-sel 1999; D a w s o n , L. L , Comprehending Cu/ts. The Sociology of New Religious Move-ments, O x f o r d : O x f o r d Universi ty Press 1998; Aldr idge , A . , Religion in the Contempo-rary Wor ld . A Sociological Introduction, Cambr idge : Poli ty 2001; Hexam, I. 81 Poewe , K., New Religions as Global Cultures. Making the Human Sacred, Boulder & Oxford : W e s t v i e w Press 1997; Luzn, D., Nov nboensk hnut, Brno: M U 1997. 7 0 Etymologicky je pojem sekta odvozovn od lat. sequi (= nsledovat) nebo secta-re (=oddlovat se o d neho) . Ji v prvnch staletch naeho le topotu se meme setkat s t mto vrazem, kter byl pouvn jako latinsk ekvivalent eckho vrazu haresis (=volba), pro oznaen od t peneckch skupin , kter se vymezova ly vi o r todoxn linii , a byly pro to povaovny za neptelsk a n e b e z p e n . Toto pojet najdeme ne jenom v kesanstv , ale tak v rabnskm judaismu, kter t mto po jmem oznaoval vechny proudy a smry, kter se negat ivn stavly prot i rabnskmu pojet judaismu a pedevm prot i jeho interpretaci t radice. Tuto rtoriku pejaly vechny velk kesansk denominace . Katolick crkev napklad a do 2. Vatiknskho koncilu (1962 - 1 9 6 5 ) oznaovala vechna ostatn vyznn, a to jak kesansk, tak nekesansk , jako sekty. Naopak pojem crkev (lat. ecclesia z ec. ekklsia = shromdn) byl chpn jako vsos tn a exkluzivn oznaen pravovrn or todoxn skupiny, kter jedin m v k o n t e x t u kesansk dogmat iky prvo na spsu - Extra ecclesiam nulla salus.

[34]

Ne nadarmo se proto mnoho popularizujcch prac na tma nov nboensk hnut vnuje vymezen terminologickho vztahu mezi pojmy nboenstv, nov nboensk hnut, sekta i kult. 7 1 S podobnou intenc jsou pouvny i nkter dal typologick pojmy jako napklad kvazin-boensk 7 2 hnut nebo paranboensk hnut 7 3.

Na druhou stranu je teba ci, e i nkter nboensk hnut azen do proudu novch nboenskch hnut sama oznaen nboenstv odmtaj. Pkladem mohou bt napklad hnut jako Brahma Kumaris, Ananda Marga nebo Subud, kter chpou sama sebe spe jako duchovn hnut ukazujc cestu zdokonalen a spsy skrze individuln osvcen. Pojem nboenstv pojmaj spe jako oznaen neho pekonanho a pli spojenho se zpadn mentalitou. Vedle tchto hnut erpajcch svoji inspiraci pedevm z orientlnch mylenkovch a nboenskch tradic se oznaen nboenstv vyhbaj tak nkter proudy odkazujc se ke kesanstv i jinm biblickm nboenstvm. Takovou skupinou

71 Srov. nap. Barker, E., Nowe ruchy religijne, Krakw: N o m o s 1997, s. 51. 72 Koncep t kvazinboenstv vytvoil americk soc io log A r t h u r L. Grei l , aby s jeho pomoc oznaoval t akov nboensk aktivity a skupiny, kter by bylo mon na zklad vytvoench definic chpat jako nboensk , ale kter samy sebe nechpou jako nboenstv nebo nejsou za nboensk povaovny svm okolm. Greil podobn jako dal autoi poukazuje na to , e ty to skupiny jsou ve sv pods ta t za loen na zkladnm rozdlu mez i posv tnm a profnnm, ale to to rozdlen nen na prvn pohled zejm. Spolu s Dav idem Rudm navrhli v souvis lost i s k o n c e p t e m kvazinboenstv oznaova t nkter nboensk skupiny jako Identity Transformat ion Orga-nizat ion (ITO), p ro toe m n o h o skupin , kter se sna z m n i t " lovka m nkter spolen rysy a to bez oh ledu na to , zda jde explicitn o nboensk skupiny. Jako pklad uvdj v t to souvis los t i nkter p o d o b n o s t i mez i rznmi skupinami hnut N e w A g e , scientologi, alternativnmi ekologickmi o rgan izacemi a komernmi skupinami spojenmi s tzv . mult i- level marke t ingem. Srov. Grei l , A . , Exp lora t ion a l o n g the Sacred Frontier . Notes o n Para-Religion, Quasi-Rel igion and Othe r Boundary Phe-nomena , in . Bromley, D. G. & Hadden , J . K. (eds.), The Handbook on Cu/ts and Sects in America, Greenwich - London : JAI Press 1993, s. 153-172. 7 3 Pojem paranboenstv je star a do jist mry navazuje na El iadeho krit iku soudob spolenosti , k te rou spojuje pedevm s kr i t ikou tzv . pseudonboens tv . Srov. Eliade, M . , Posvtn a profnn, Praha: esk kesansk akademie 1994, s . i44nn . Za paranboensk jsou pak vt inou oznaovny dajn zjevn nenboensk fenomny, kter vak maj s nboenskmi jevy nkter spo len znaky. M e z i n pat napklad urit vyjden konench problm lidsk exis tence . Na rozdl o d zjevn" nboenskch jev vak paranboenstv v sob neobsahuj vru v nadpirozeno. Jako pklady paranboens tv bvaj uvdny humanismus , masov spor t i ateis-mus. Srov. Luzn, D., Nov nboensk hnut... , s. 24.

[35]

jsou teba Svdkov Jehovovi povaujc pojem nboenstv za oznaen falenho uen skupin a crkv, kter se odmtaj poddit poslunosti vi jedinmu sprvnmu vkladu bo zvsti. Tm je pochopiteln pedevm jejich vklad. Podle Svdk Jehovovch nereprezentuje jejich skupina dn nboenstv, ale bo Pravdu. V tomto kontextu je teba vnmat tak samotn nzev skupiny. 7 4

I v tchto ppadech je odmtnut pojmu nboenstv motivovno pedevm ideologickmi dvody, mezi ktermi je poteba potat zejmna pokles kredibility nboenstv v kontextu zpadn kultury 7 5 a pak tak nkter teologick interpretace navazujc zejmna na dialektickou teologii Karla Bartha, kter psn rozliuje mezi zjevenou vrou povaovanou za jedinou bohem inspirovanou, a nboenstvm, kter by bylo podle nj lidskm vtvorem. 7 6

Vedle tchto implikac pojm sekta, kult a crkev existuje hodnotov neutrln pstup, kter pomoc nich vyjaduje pedevm rzn typy nboenskch aktivit s ohledem na dominantn formy sociln organizace, kter jsou s tmito aktivitami spojen. 7 7 Jde o pstup, kter vyuv zejmna sociologie nboenstv a kter tzv. crkev-sekta teorii (church-sect theory) chpe pedevm jako teoreticko-konceptuln rmec pro interpretaci forem nboenskch organizac. Na potku tohoto sociologick-

7 4 Toto hnut, kter v roce 1874 zaloil Charles Taze Russel (1852 -1916) se nejprve jmenova lo Spolenos t sinsk strn v (Ziors Wa tch tower Society). V roce 1884 Russel v pm nvaznosti na tu to spolenost zaloil Bib l ickou a trakttn spolenost Strn v (Watchtower Bible and Tract Society). Russelv nstupce v ele hnut Jo-seph Franklin Rutheford pak v roce 1931 prosadil pejmenovn spolenosti na Svdky Jehovovy . Dvodem byla, vedle pot eby odliit se o d ostatnch d d i c " Russelovy Biblick a trakttn spolenost i , snaha o potvrzen vlastn vjimenosti a ideov isto t za loen na pesvden , e prv Svdkov Jehovov i jsou jedinm legitimnm ddicem biblick zvst i . V interpretaci Svdk jsou ostatn kesansk skupiny jednoznan chpny jako belsk vtvory v lepm ppad jako dsledky lidsk dezinterpre tace . Vce k djinm skupiny nap. Pen ton , J . M., Apocalypse Delayed. The Story of Jehovah's Witnesses, Toronto : Toron to Univers i ty Press 1985; Beckford , J . A . , The Tumpet of Prophecy, O x f o r d : Blackwel l 1975. 7 5 Srov. nap. Towler , R., Horno Relig/osus. Sorioogical Problems in tne Study of Religion, L o n d o n : Cons table 1974, s. 156-157. 7 6 Cel t o t o pojet je rozpracovno pedevm Bar th , K., Rmerbrief, Mnchen 1919. Srov. Smolk, J . Souasn pokusy o interpretaci evangelia, Praha: O I K O Y M E N H 1993, s. 17-25-7 7 D a w s o n , L. L , Comprehending Cu/ts. The Sociology of New Religous Movements , O x f o r d : O x f o r d Univers i ty Press 1998, s. 29.

[36]

ho pojet, kter je jednm z nejvznamnjch pklad teorie stednho dosahu stoj ti vznamn postavy: Max Weber, Ernst Troeltsch a Richard Niebuhr.

3.1 K L A S I C K T Y P O L O C I C K P O U I T P O J M S E K T A A CRKEV

3.1.1 TYPOLOGIE S E K T A - C / R K E V U M A X E W E B E R A

Vtina sociologickch pokus o klasifikaci nboenskch skupin m sv koeny v sociologii Maxe Webera. Soust Weberova sil o vysvtlen vlivu nboenstv na utven spolenosti, jeho vrcholem byla studie Protestantsk etika a duch kapitalismu78, bylo tak vytvoen analytick metody, kter by umoovala vyeit metodologick dilema dan tm, e Weber chpal na jedn stran sociologii jako nestrannou vdeckou disciplnu a na stran druh jako disciplnu, kter je s jistou mrou experimentln pesnosti schopna empatick interpretace. Vsledkem byla komparativn metodologie pouvajc jako nstroj tzv. ideln typ, kter byl chpn jako mentln konstrukt zaloen na relevantnch empirickch komponentech, vytvoen a explicitn pouvn badatelem za elem pesn komparace specifickch entit jeho zjmu.79

V tomto kontextu pouval Weber tak pojmy sekta a crkev, kter chpal primrn jako pklady idelnch typ umoujcch dvma nebo vce nboenskm organizacm se vzjemn srovnvat. Jinmi slovy eeno: ve Weberov pojet nebyly pojmy sekta a crkev chpny jako taxony, vi kterm by se jednotliv nboensk skupiny porovnvaly, ale jako ideln taxony, ktermi byly nboensk skupiny porovnvny.

Zkladnm Weberovm hlediskem pi konstituci pojm sekta a crkev jako idelnch typ byl pedevm aspekt lenstv. Z tohoto hlediska byla crkev chpna jako inkluzivn organizace. lenstv v n sociln askribo-vno ji pi narozen, co znamen, e lenstv v takovto skupin nen spojeno s vdomm vbrem. Nen to dn vbrov" skupina nkolika

7 8 Weber , M., Protestantsk et ika a duch kapi ta l ismu, in : W e b e r M . , Metodologie , sociologie a politika, Praha: O I K O Y M E N H 1998, s. 185-246. 7 9 Christano, K. J & Swatos , W . H & Kivis to , P.: Sociology o f Religion. Contemporary Developments, Walnut Creek: Al tamira Press 2002, s. 94.

[37]

vyvolench, ale naopak shromdn kajcch se hnk, kte hledaj odputn.

Krom toho jsou s crkv jako nositelem spsy spojen svtosti,8 0 kter Weber chpe jako ddictv penositeln z generace na generaci, na kterm se mohou podlet nejenom dospl lenov dan skupiny, ale tak jejich dti. Vidno z jinho hlu to tak znamen, e hlavn zpsob, kterm cirk-ve roziuj svoji symbolickou moc, jsou prv svtosti. Nepoktn dt je tak vyloueno z pospolitosti, stejn jako je postien konkubintn vztah.

Nemn vznamnou roli pi fungovn crkve hraje podle Webera tak tradice, 8 1 kter je chpna jako vznamn zdroj posvtn autority a naopak aureola posvtnho legitimizuje tradici. Dky tomu jsou crkve znan konzervativn.

Sektu chpe Weber jako exkluzivn sociln skupinu, 8 2 kdy lenstv v n nen dno narozenm, ale je vsledkem volby dosplho jedince. Tato volba nen ovem spojen se samozejmm pijetm ppadnho adepta. Naopak sekta m psn kritria pro vstup len, mezi ktermi hraj dleitou roli pedevm dodrovn pedepsanch norem a vysok stupe identifikace se s danou skupinou a jejm poslnm, kter je spojovn poadavkem aktivn participace. Dleitm faktorem je tak pocit jist vy-volenosti, kter je lenm sekty spolen.

V tomto kontextu pak me bt sekta pojmna jako protestn skupina vymezujc se vi etablovanmu okol. Weber tento rozmr sekty rozebr zejmna s odkazem na vznik protestantsk reformace, kter se vytvela na pozad nesouhlasu s laxnost, morln nejednoznanosti a pokrytectv.

Specifickm vrazem protestu je tak zpsob financovn sekt. Sekta by mla bt v tto logice podle Webera ekonomicky zvisl pedevm na dobrovolnch pspvcch svch len a nikoli na podpoe sttu, s nm nechce bt nikterak spojovna.8 3 Weber proto mimo jin charakterizuje sektu tak jako apolitick sdruen, kter dv draz na odluku sttu a crkve.

8 0 Srov. nap. W e b e r M . , Cesty ke spse a jejich vliv na zpsob ivota, in: Weber , M . , Sociologie nboenstv, Praha: Vyehrad 1998, s. 292-296. 8 1 K W e b e r o v u pojet t radice viz tak Webe r , M . , Zkladn sociologick pojmy, in: Weber , M . , Metodologie , sociologie a politika, Praha: O I K O Y M E N H 1998, s. 169-172. 8 2 Srov. nap. Weber , M . , Protestantsk e t ika . . . , s. 192. 8 3 A l d r i d g e , A . , Religion in the Contemporary World. A Sociological ntroduct/on, Cambr idge : Poli ty 2001, s. 34.

[38]

Jist rozdly mezi sektou a crkv vid Weber tak v ppad nboensk praxe a nboenskho proitku. Krom ve uvedenho drazu na svtosti, kter je typick pro crkve, se ob skupiny od sebe li dleitost, kterou pikldaj emocionlnmu zitku a intelektulnmu vkladu. 8 4 Sekta na rozdl od crkve preferuje emocionln provn bohoslueb, vytven atmosfry vzjemn sounleitosti spojen s astmi nboenskmi zitky bez jakkoli poteby jejich intelektulnho vysvtlen.

3.1.2 T R O E L T S C H O V A TYPOLOGIE S E K T Y A CRKVE

Dal vznamnou typologi vytvoenou za pouit pojm sekta a crkev byla typologie nmeckho teologa Ernsta Troeltsche, kterou rozpracoval pedevm v dle Sociln uen kesanskch crkv. 8 5 Troeltsch v mnoha ohledech navzal na mylenky a koncepce svho kolegy Maxe Webera, ale na rozdl od nj se pokouel pomoc typologie sekta-crkev popsat vztah mezi nboenskou zkuenost a rznmi druhy socilnho uen. Z tohoto dvodu Weberovo vymezen nepijal pln, ale naopak ho znan inovoval a to ve tech zkladnch bodech. Za prv pesunul draz z formy organizace na nboensk chovn. Za druh akcentoval pojem pizpsoben se (akceptace) jako zkladn hledisko diferenciace mezi rznmi nboenskmi styly, kter byly reprezentovny pojmy sekta a crkev. A za tet dvojici weberovskch taxon doplnil o tet a vytvoil tak typologii nboenskho chovn openou o ti zkladn typy: sektsk, crkevn a mystick. 8 6

Dal rozdly je mon spatit i v pojet sociologick metody". To, co Troeltsch oznaoval za sociologickou formulaci" teologickch otzek, bylo asto myln zamovno s Weberovm drazem na sociologick een problm", v kontextu jeho tzv. konkrtn sociologie. 8 7

8 4 Problemat ice role inte lektual ismu se W e b e r vnuje tak v samosta tn studii In-telektualismus a nboens tv " . Srov. Weber , M . , Intelektualismus a nboens tv , , in: Weber , M . , Sociologie nboenstv . . . , s. 230-247. 8 5 Troeltsch, E., Die Sozal/ehren der Christlchen Krchen und Cruppen. Velk vznam ml anglick peklad, kter vyel poprv v roce 1931. Troel t sch , E., The Socil Teaching of the Christian Churches, N e w York: Macmi l l an 1931. Zsadn W e b e r o v a dla vyla v anglickm pekladu a m n o h e m pozdji a to t eprve v roce 1949. Srov. Webe r , M . , The Methodology of the Socil Sciencies, Glencoe: Free Press 1949. 8 6 Christano, K. J & Swatos , W . H & Kivis to , P.: Sociology of Religion..., s. 94. 8 7 Srov. Swatos , W . H . , Church-Sect Theory, in: Swatos , W . H. , (ed.), Encyclopedia

[39]

V Troeltschov pojet pedstavovala crkev instituci, kter se identifikuje se stvajcm spoleenskm dem a spolu s privilegovanmi socilnmi skupinami se sna o udren existujcho spoleenskho du. K tomu crkvi slou rzn legitimizan nstroje jako napklad eschatologick teologie. 8 8 Crkev tak v Troeltschov pojet reprezentuje pedevm typ konformistick organizace, kter se sna samu sebe etablovat jako mocensky vznamnou organizaci snac se do svho vlivu zahrnout co mon nejvt poet lid. S ohledem na tento primrn cl je crkev nucena pizpsobovat se svmu okol a rezignovat tak na nkter sv pvodn zsady a principy. Velmi asto je v tto souvislosti zmiovno zejmna ustupovn od rigidnch a striktnch morlnch zsad, kter byla schopna dodrovat pouze mal skupina vcch.

Sektu chpe Troeltsch naopak jako relativn malou, sociln marginln skupinu etablovanou pomoc inherentn polarizace mezi okoln majoritn spolenost a nboenskm pesvdenm dan skupiny. Tato polarizace je zaloena na pesvden, e normy okoln spolenosti jsou pekkou pro pln a autentick rozvinut pvodnho nboenskho uen. V Troeltschov konkrtn interpretaci, kter je zamena pedevm na kesansk skupiny, to znamen zejmna nemonost pln aktualizovat poadavky kesansk etiky. Jinmi slovy: sekta se nachz vi stvajcmu socilnmu du v opozici a to tm, e realizuje vlastn nboensko-etick idely.

Podobn jako u Webera i v Troeltschov pojet je sekta skupinou, do n jej lenov vstupuj na zklad dobrovolnho rozhodnut a je exkluzivis-ticky zaloen, co ovem Troeltsch chpe jako dsledek jej hodnotov orientace.

Tet typ pedstavuj mystick skupiny. Ty jsou jakousi vce mn kompromisn variantou nachzejc se mezi crkv a sektou, kter je charakteristick pedevm drazem na radikln nboensk individualismus. 8 9

Troeltsch je pojm jako syntzu individulnho nboenskho postoje a konfliktu mezi nboenstvm a spolenost. Dobe tento charakter mystickch skupin vystihl americk sociolog nboenstv Michael H i l l :

of Religion and Society, Walnu t Creek: Al tami ra Press 1998, s. 91. Vce informac k Webe rovu pojet konkrtn sociologie viz Havelka , M . , M a x W e b e r a potky sociologie nboenstv , in : Weber , M . ( Sociologie nboenstv . . . , s. 81-84. 8 8 Srov. York , M . , The Emerging Network . A Sociology of tne New Age and Neo-pa-gan Movements , L o n d o n : R o w m a n & Litt lefield Publishers 1995, s. 238. 8 9 Troel tsch, E., The Socil Teaching of the Christian Churches. . . , s. 377.

[40]

Myst ic ismus je [u Troel t sche] popisovn v te rmnech vzrstajc

ho individual ismu, ve k term je jen mlo pochopen p ro organ izovan

lenstv a v rmci k terho se zdrazuje dleitost svobody pro vmnu

mylenek. Izolovan jedinec zskv na nejvy dleitosti . [... ] V kon

trastu k ostatnm formm nboenskch skupin nemaj ty to skupiny ani

svatost instituc typu crkev, ani radikalismus sekt. [... ] Postupn se ten

to tet typ, domnv se Troel tsch, stane pevldajcm t y p e m . To p o t o m

znamen, e v e smuje vytven volnch sdruen s l idmi , kte mysl

p o d o b n . . . " 9 0

H i l l v tto souvislosti tak upozoruje na to, e kategori mystickch skupin anticipuje Troeltsch pozdj kategorii kultu, 9 1 kter se v sociologick diskusi zan objevovat teprve ve tictch letech 20. stolet. 9 21 tento fakt potvrzuje nzor mnoha badatel, podle nich je prv Troeltscho-va klasifikace zkladnm metodologickm rmcem pro dal pouvn pojmu sekta, crkev a poppad kult ve vdeckm vkladu nboenstv, pedevm pak v popisu nboenskch skupin. 9 3

V tto souvislosti je dobr pipomenout, e Troeltschovo vchodisko bylo pedevm teologick, co je zejm ji z volby hlavnho klasiikto-ru, hlediska pizpsoben se svtu. To, co je vnmno jako ji-pizpso-ben se a co nikoli , je posuzovno pedevm s ohledem na teologizujc pedstavu pvodn podoby nboenskho uen, v Troeltschov ppad kesanstv.

9 0 Hill , M . , Sociology of Religion, L o n d o n : He inemann 1973, s. 55n. 91 Hill , M . , o. cit., s. 56. 9 2 Prvnm, kdo pouil pojmu kult k oznaen typu nboensk skupiny byl H o w a r d Becker , kter ve sv knize Systemat/c Sociology on the Basis of Beziehungslehre and Gebildungs/ehre of Leopold von Weise (1932), doplni l W e b e r o v u d i c h o t o m i c k o u dvojici crkev-sekta o denominac i a kult, kter m v Beckerov pojet ve lmi blzko k Troel tschov koncep tu mystick skupiny. Podobn jako mystick skupina je i kult podle Beckera typick zejmna svm indiv idua l i smem a drazem na osobn proi tek transcendentna . Srov. Becker , H . , Systematic Sociology on the Basis of Beziehungslehre and Cebildungslehre of Leopold von Wiese, N e w York: Wi ley 1932, s. 621-628. 9 3 Srov. York , M . , The Emerging Network..., s. 239; Stark, R. & Bainbr idge , W . S., The Future of Religion. Secularization, Revival, and Cu/t Format ion, Berkley: California Universi ty Press 1985, s. 21.

3-1-3 POJET SEKTY A CRKVE U R / C H A R D A N I E B U H R A

Na Troeltschovo vymezen zce navzal Richard H . Niebuhr, kter ve sv prci Sociln zdroje denomincialismu9* dle jeho typologii rozvedl . Niebuhrovou inovac byla pedevm implementace principu vvoje a zmny. V pojet Weberov i Troeltschov byly sekta i crkev kategoriemi hlavn ahistorickmi, diskrtnmi idelnmi typy. V Niebuhrov pojet jsou naopak vnmny vce jako dva ply kontinua, v nm probh vvoj vech nboenskch skupin. Niebuhr odmtl klasifikovat nboensk skupiny pouze s ohledem na to, zda se vce i mn podobaj jednomu z obou zkladnch typ. Jeho snahou bylo analyzovat dynamiku vvoje jednotlivch nboenstv, a to s ohledem na promnu nboenskch skupin. Ty se v jeho pojet vyvjely prv v rmci pomyslnho kontinua, jeho dva ply tvoily sekta a crkev.

V tto perspektiv byla sekta nazrna jako nestabiln typ nboensk organizace, kter m tendenci se v prbhu asu transformovat do podoby crkve. Svoji roli pitom sehrvaj pedevm nov generace len, kte se do sekty ji narodili, respektive byli svmi rodii vychovvni s ohledem na normy prosazovan sektou. Tyto nov generace ji podle Niebuh-ra nevnmaj tak aktuln potebu napt mezi normami a hodnotami, na nich stav jejich nboensk skupina a okoln spolenost, ale naopak maj snahu se do tto spolenosti integrovat. 9 5

Svoj s a m o t n o u pods ta tou jsou sektsk typy organizac hodnotn

p o u z e p ro jednu generaci . Dti, kter se narod prvn generaci dobrovo l

nch len, zanaj vytvet ze sekty crkev dvno pedtm ne dosh

nou vku zdrenlivosti [...] Zdkakdy druh generace udruje odsou

zen, kter zddila po svch otcch. Tm, jak generace std generaci ,

se izolace o d svta stv stle vce problematitj ." 9 6

Ve stejn dob popsal obdobn proces, tentokrt v souvislosti s asimilac, Robert E. Park. 9 7 Podle Parka probh asimilace ve dvou na sebe na-

9 4 Niebuhr , R., The Socil Sources of Denominationalism, N e w York: Mer id ian 1929. 9 5 Srov. D a w s o n , L. L , Comprehending Cul ts . . . , s. 34. 9 6 Niebuhr , R., The Socil Sources of Denominationalism...,s. 19-20. 9 7 Srov. Park, R. E. & Burgess, E. W . & M c K e n z i e , R. D. (eds.), The City, Chicago: Chicago Univers i ty Press 1925.

vazujcch krocch. Prvn krok, kter by bylo mon oznait jako izolaci, spov na tom, e pslunci etnick i kulturn minority, kter nem dn blzk vztah k dominantn kultue, se pokouej zachovat si v hostitelsk kultue vlastn sociln a kulturn identitu, kterou povauj za oprn bod sv existence. Proto maj tendenci k vytven etnickch enklv, kter j im toto sil vrazn usnaduj.

Po jist dob takov izolovan koexistence je vak na minoritu vyvjen vdom i nevdom tlak (sociln, ekonomick, politick) k pijet kulturnch a socilnch norem a hodnot dominantn spolenosti. Tomuto tlaku podlhaj pedevm mlad generace, kter se nehodlaj smit s omezenmi monostmi danmi etnickou a kulturn separac. Pvodn zpas za peit, jeho dsledkem tato izolace byla, se tak mn v zpas za uznn a lep ivotn podmnky.9*

Dalm vznamnm mechanismem, kter se podle Niebuhra podl na pemn sekty v crkev, je zlepovn socilnho statutu jejch len. V Niebuhrov pojet jde zejmna o dsledek efektivity pracovn etiky", kterou s odkazem na Maxe Webera spojuje pedevm s protestantismem. Dky tto pracovn etice, zaloen na vnitrosvtsk askezi ," se nkte lenov sekt stvaj ekonomicky velmi spnmi, m vzrst i jejich sociln presti. Dsledkem zlepen ekonomickho a tm i socilnho postaven len sekty je pak celkem logicky i tendence k vt sociln integraci do okoln spolenosti, kter je spojovna s postupnou kontaminac hodnot i ivotnho stylu ze strany majoritn spolenosti. Niebuhr byl toti pesvden, e vysok mra napt mezi systmem hodnotovch orientac skupiny a okoln majoritn spolenosti je zleitost pouze nich socilnch td.1 0 0

Tmto pojetm Niebuhr vrazn pozmnil pohled na pinu vzniku nboenskch skupin a nboenskho schizmatismu. Zpochybnil, e hlav-

9 8 Vclavk, D., Etnick a kulturn minority ve stedn Evrop I. Zkladn problmy, id, Liberec: Technick univerzi ta 2001, s. 25n. 9 9 Tento pojem W e b e r pouv v souvislost i s charakter is t ikou pro tes tan t sk etiky" , kter je orientovna na svt a vi svtu. V rmci vnitrosvtsk askeze je svt sice chpn jako druhoad zleitost , ale pesto je jako Bo s tvoen jedinm mstem i materilem, na kterm me lovk prokzat p o m o c racionln e t ickho jednn sv nboensk char isma. Jako pedmt t akovho jednn se svt stv povolnm, kter je teba naplnit . Srov. Weber , M . , Sociologie nboenstv..., s. 278-280 . 100 Srov. nap. Stark, R. 81 Finke, R., Acts o f Faith. Explainig tne Human Sde of Religion, Berkley: California Universi ty Press 2000, s. 259.

[43]

nm dvodem schizmatismu jsou teologick i dogmatick nesrovnalosti a povaoval denominacionalismus (v jeho pojet proces vzniku nboenskch skupin) za produkt tdnho konfliktu. V tomto kontextu je tak teba st jeho vahy o postupnm pechodu sekt do crkv v souvislosti se socilnm a politickm etablovnm jejich len.

Postupn otvrn se vi okoln spolenosti s sebou pin i zjem novch konvertit a tm i zvtovn potu len a sympatizant. To podle Niebuhra mus nutn vst k zavdn profesionalizace duchovn sluby, rutinizaci pvodn charismatinosti a postupn byrokratizaci cel skupiny. 1 0 1

Vedle toho ovem poukazoval Niebuhr tak na to, e tato transformace nen vdy linern a hladk, protoe pro nkter leny transformujc se skupiny me bt opoutn pvodnch zsad, zvlt dje-li se masivn i je-li pli zejm, nepijateln nebo pinejmenm problematick. To me ve svm dsledku vst k narstn napt mezi skupinou a tmito kritiky, kter je schopn perst a do stavu, kdy se skupina kritik odtp a zalo novou sektu.

V Niebuhrov logice je tento proces v podstat nekonen, protoe i takto odtpen sekta bude po ase tendovat znovu k tomu, aby se stala crkv. To me vst k nrstu napt uvnit skupiny a novmu schizmatu a tak znovu a znovu.

2.2 I N O V A C E A T R A N S F O R M A C E T Y P O L O G I C K H O P O U I T P O J M S E K T A A CRKEV

Na Troeltschovo a Niebuhrovo vymezen sekty a crkve jako kategori popisujcch typy nboenskch skupin a ppadn i dynamiku jejich vvoje navzali v druh polovin 20. stolet mnoz dal badatel, kte se pokoueli tyto kategorie dle specifikovat a ppadn do vtch podrobnost analyzovat kontinuum mezi nimi. K vznamnm inovacm pat v tomto ohledu pedevm koncepce Mil tona Yingera, Rodneyho Starka & Wil l iama Bainbridge a Bryana Wilsona.

101Srov. Aldr idge , A . , Religion in tne Contemporary World..., s. 36.

[44]

3.2.1 YINGEROVA TYPOLOGICK INOVACE

Mil ton J. Yinger vychzel ve sv typologii pedevm z Troeltschova modelu zaloenho na hledisku nboenskho chovn.

Na zklad dvou zkladnch kritri - s tupn inkluzivi ty len dan

pospol i tos t i a s tupn funkce sociln in tegrace jako kon t ras tu s funkc

osobn poteby - me bt popsna est is tupov klas i f ikace . ' " 0 2

Troeltschovu typologii vak povaoval za nedostatenou, protoe nebyla s to odliit a adekvtn popsat cel spektrum nboenskch skupin. Yinger proto postupn vytvoil typologii, kter nejdve obsahovala tyi zkladn kategorie 1 0 3 a v konen rozvinut podob est zkladnch kategori s dalmi pti specifikacemi. 1 0 4 Dvodem tohoto rozen zkladnch hledisek, jimi se Yinger dil, byl pedevm zetel na mru sociln interakce.

Rozen [hlediska] s o h l e d e m na ty skupiny, kter pijmaj nebo

odmtaj sekulrn h o d n o t y a s truktury spolenost i . [...] Rozen [hle

diska] k tm, kter jako organizace, integruje jist poe t [loklnch] jed

notek do vlastn s truktury, rozvj profesionln zams tnaneckou struk

turu a vytv byrokrac i i . " i05

Yinger tak rozliuje zkladn nboensk skupiny na zklad t hlavnch kritri, ktermi jsou mra inkluzivity, mra akceptace i odmtn sekulrnch hodnot a mra profesionlnho personlu a byrokracie. S ohledem na n pak Yinger rozeznv zkladn typologick kategorie - univer-zln institucionalizovanou crkev, univerzln rozptlenou crkev, eklsii, denominaci, etablovanou sektu, sektu a kult.

Univerzln institucionalizovan crkev a univerzln rozptlen crkev jsou kategorie, s nim Yinger zaal pracovat a relativn pozd. V jeho pvodnch typologich se objevuje jedin kategorie a tou je univerzln

102 Yinger , M . J . , Religion, Society and the Individual, L o n d o n : M a c m i l l a n 1957, s.i42n. 103 Srov. Yinger , M . J . , Religion in theSt ruggie for Power , Durham: Duke Univers i ty Press 1946. 104 Srov. Yinger , M . J . , The Scient i fc Study of Religion, L o n d o n : Macmi l l an 1970. 105 Yinger, M . J . , o.cit., s. 257.

[45]

crkev. Hlavnm dvodem, pro Yinger nakonec tuto kategorii rozdlil na dv, bylo pedevm to, e v pvodnm vymezen lo o kategorii znan vgn, kter v jistm slova smyslu subsumovala vechny ostatn typy.1 0 6

V novm nvrhu ji Yinger kategorii crkve specifikuje a tuto svoji specifikaci zakld zejmna na rozdln organizan struktue obou tchto typ, kterou pomuje s ohledem na ve uveden charakteristiky jako je byrokratizace i nboensk profesionalizace. V konenm hledisku pak tato inovace znamen, e za univerzln institucionln crkev je takovou nboenskou skupinou, v n jsou zkladn funkce a instituce spolenosti a nboensk skupiny tm identick, a je proto jen velmi tk rozliit, kter hodnoty, normy i vzorce chovn jsou nboensk a kter nikoli . 1 0 7

Univerzln rozptlen crkev je sice rovn spojena s univerzalistickmi nroky, relativn otevenost vi spolenosti a pomrn velkou mrou konformity, ale peci jen jej instituce nejsou identick s institucemi okoln spolenosti a nejsou tolik komplexn.

Dal typ, kterm je eklsia, je znan blzk univerzln instituciona-lizovan crkvi. Na rozdl od n vak podle Yingera nebyla s to tak spn integrovat pvodn sektsk tendence.

Denominace 1 0 8 je podobn jako eklsia i oba typy univerzln crkve obvykle okoln spolenost respektovan nboensk skupina. Zrove i ona je vi okoln spolenosti oteven a do znan mry se j tak pizpsobuje. V tomto ohledu Yingerovo pojet denominace pipomn Troeltschovo vymezen crkve. 1 0 9 Zkladn rozdl vak spov pedevm v hledisku dobrovolnho a vdomho vstupu a rovn ve vt me tolerance vi ostatnm nboenskm skupinm, kter je u crkve i u sekty relativn mal.

Nsleduje etablovan sekta, kter pedstavuje jaksi pechod mezi denominac a sektou. Ta je zejmna charakterizovan tm, e je svm zam-

106 Yinger , M . J . , o.ct., 257. 107 Srov. s Durkheimovm pojetm jednoduch morln komuni ty" . Durkheim, E., The Elementary Forms ofReligiuos Life, N e w York: Free Press 1995, s. 20gn. 108 Pojem denominace v souvislost i s typologi nboenskch skupin poprv pouil H o w a r d Becker v prci Systematic Sociology on tne Basis of Beziehungs/ehre and Ce-bi/dungslehre of Leopold von Weise. Pro Beckera denominace znamen samosta tnou kategori i , kter pedstavuje spojen sekty ve vym stadiu vvoje a sekulrnho svta. Jde tedy o nboenskou skupinu, kter ztrat i la svoji pvodn an imozi tu vi okolnmu svtu . Tou to n o v o u kategori Becker dopln i l pvodn N iebuhrovo kon t inuum vvoje nboenskch skupin . 109 Srov. York, M . , The Emerg ingNe twork . . . , s. 244.

[46]

enm mn exkluzivistick ne sekta jako takov a s ohledem na to se i vce pizpsobuje okolnmu sekulrnmu svtu. Oproti denominaci vak nen tolik tolerantn vi ostatnm nboenskm skupinm. V rmci tto kategorie Yinger jet rozliuje dv dal subkategorie. Jsou j imi vlastn etablovan sekta a laick etablovan sekta, kter se li znovu pedevm mrou profesionalizace a rozvojem byrokratick struktury, mnohem mn rozvinut u druh ze zmnnch.

Klasifikan kategorii sekty charakterizuje Yinger v pm nvaznosti na Troeltsche a popisuje ji jako kategorii, kter zahrnuje konfliktn nboensk skupiny, obvykle existujc pouze krtkou dobu a preferujc izolaci a striktn odmtn crkevnch i jinch mainstreamovch praktik. 1 1 0

I v ppad tto skupiny Yinger dle rozeznv ti podskupiny, vymezen typem reakce na stav dan naptm mezi nboenskou skupinou a jejm okolm. Tyto klasifikan podskupiny tvo akceptan sekty, agresivn sekty a odmtav sekty."1

Akceptan sekty nevznikaj na zklad njakho striktnho odmtn okoln spolenosti, ale v dsledku inovac, kter jejich uen a rituln praxe pin, se do konfliktu s touto spolenost dostvaj. A n i vztah agresivnch sekt k okoln spolenosti nen tak jednoznan, jak by se na prvn pohled mohlo zdt. Yinger poukazuje na to, e tak v tomto ppad napt mezi sektou a spolenost nen dno apriornm odmtnm spolenosti jako takov, ale spe tm, e agresivn sekta se odmt smit s postavenm, kter ve spolenosti m. Teprve tet typ, kter pedstavuj odmtajc sekty, je spojen s apriornm odmtnm okolnho svta, vetn existujcch nboenskch skupin. Vsledkem tohoto striktnho odmtnut je pak zdrazovn vlastnch hodnot a vlastnch praktik a pedevm tendence k izolacionismu a k tku" z tohoto svta, kter me mt i symbolickou podobu. 1 1 2 Proto tak Yinger do tto skupiny rad i nboensk hnut a proudy, kter dvaj velk draz na transy i jin extatick stavy spojen s doasnm tkem" z tohoto svta.

110 Yinger, M . J . , o.cit., s. 274. 111 Yinger jako jedno z dleitch hledisek pouv W e b e r o v u typo log i i nboenskho chovn rozliujc mystick, prorock a asketick zpsoby nboenskho chovn (vce viz Weber , M . , Sociologie nboenstv..., s. 163-177 & s. 265 -309 . Na jejm zklad vytv Yinger klasifikan schma, kter delimituje sektu s o h l e d e m na to , jestli je participan orientovan (akceptan sekta), mocensky orientovan (agresivn sekta) a hodno tov orientovan (odmtav sekta). 112 Yinger , M . J . , o.cit., s. 277.

[47]

Posledn kategori v Yingerov typologii je kult," 3 kter je povaovn za antipod univerzalistick crkve."4 Jde o malou, krtkou dobu existujc skupinu, pevn loklnho charakteru a soustednou kolem charismatickho vdce. K dalm charakteristikm pat znan inovativnost a synkretistick charakter. S ohledem na tyto skutenosti je pak za kult oznaovan takov nboensk skupina, kter je v mnoha ohledech blzk charakteristice sekty, ale zsadnm zpsobem se odliuje od pevldajc nboensk tradice. Tedy jinak eeno, kult vznik nikoli kvli sociln hostilit mezi nboenskou skupinou a okoln spolenost, ale kvli ostrmu napt mezi danou nboenskou skupinou a tradinm nboenskm systmem."5

Yinger podobn jako Niebuhr vak svoji klasifikaci nechpal staticky, ale pedpokldal, e se v rmci jm popsanho kontinua jednotliv skupiny vyvjej. Na rozdl od Niebuhra vak Yinger nepovaoval tento vvoj za linern. Dobe je tento fakt vidt zejmna pi analzch monho vvoje sekt.

I v ppad vvoje a zmny jednotlivch typ pihlel Yinger k intencm a zkladnm vchodiskm konkrtnch nboenskch skupin. V tomto kontextu pak napklad zohledoval, zda urit skupina azen mezi sekty dv draz na jakousi individuln obnovu svch len zaloenou na odstraovn konkrtnch nedostatk i hch konkrtnch jedinc, nebo jestli jde o skupinu, kter klade draz na zmnu celho socilnho du, kter povauje za primrn neptelsk. V prvnm ppad se bude dan sekta vyvjet smrem k denominaci, v druhm ppad spe k etablovan sekt nebo z n vznikne izolovan komunita." 6

V nkterch ppadech povaoval Yinger za mon dokonce i jaksi regres, kter by kupkladu u eklsie mohl znamenat pemnu do denomi-

113 I prvn pouit po jmu kult v souvis lost i s typologi nboenskch skupin je spojovno s dlem H o w a r d a Beckera . Becker pouil vraz kult k oznaen tvrtho typu nboenskch skup in , kter pedstavuje ex t rmn f o r m u sekty, pro ni je typick pedevm zdrazovn soukrom a osobn d i m e n z e s mystickmi prvky. V t o m t o oh ledu m B e c k e r o v o pojet kul tu ve lmi blzko k Troel tschov koncep tu mystick skupiny. Srov. Becker , H . , Systematc Sociology on the Basis of Beziehungslehre and Cebi/dungslehre o f Leopold von Wiese, N e w York: Wi l ey 1932, s. 621-628. 114 Yinger , M . J . , o.c/t., 278. 115 Srov. York, M . , The EmergingNetwork..., s. 247. 116 Yinger , M . J . , o.cit., s. 272.

[48]

nace."71 zde hraje svoj roli zejmna konkrtn kontext, kter uruje mru napt i pravdpodobnost spnho zalenn."8

3.2 .2 TYPOLOGIE R O D N E Y H O S T A R K A

A WILUAMA B A / N B R / D C E

Dal vlivnou a hojn vyuvanou typologi zaloenou na pojmech sekta a crkev je typologie Rodneyho Starka a Wil l iama Bainbridge. Vchodisky pro jejich typologii, kterou poprv pedstavili v roce 1979,1 1 9 byla kritika weberovsk koncepce idelnho typu a pojet sekty, crkve a kultu, jeho autorem je Benton Johnson. 1 2 0

Za zkladn nedostatek a tm i nejvt problm spojen s koncepc idelnho typu povauj oba autoi pedevm chybn pedpoklad, e metodologicky je Weberovo pojet idelnho typu toton s obdobnou koncepc pouvanou v prodnch vdch (nap. s fyzikln koncepc idelnho plynu). Prodn vdy pracuj s idelnm typem jako s pkladem jednoduchho kontinua, podle kterho je mon mit empiricky doloiteln i ist hypotetick pklady. V ppad Weberova pojet to vak mon nen. Hlavnm dvodem je zejmna to, e Weber stejn jako ti , kte s jeho koncepc dle pracuj, oznauje za korelty to, co je ve skutenosti atributem. Jsou to toti atributy, co je soust definice (!), pomoc n jsou ideln typy vymezeny. Dky tto zmn dochz k mnoha nejasnostem a zmatkm, kdy vsledek je vlastn jen proliferac novch subkoncept nebo typ a nkdy se dokonce zd, e kad nov empirick ppad se mus stt jedinenm typem, kter je v klasifikaci nepouiteln.121

117 Yinger , M . )., o.cit., s. 265. 118 Velmi zajmav je v t to souvis lost i Yingerova poznmka o t o m , e v kon tex tu souasn americk spolenosti m charakter univerzln crkve to , co Rober t Bellah oznail jako obansk nboens tv (srov. Bellah, R., Civil Rel igion in A m e r i c a , in: Da-edalus 96 ,1967, s. 1-21), a tradin" univerzalistick crkve, jako napklad katolick crkev, se stvaj sektami . Srov. Yinger , M . J . , o.cit., s. 271. 119 Stark, R. 8t Bainbridge, W . S., Of Churches, Sects, and Cults, in: Journal forScien-tific Study of Religion 18/2 1979, s. 117-133. 120 Srov. nap. J o h n s o n , B. , A Crit ical Appra i sa l of the Church-Sect Typo logy , in : American Sociological Review 22,1957, s. 8 8 - 9 2 nebo J o h n s o n , B . , Church and Sect Revisi ted, in: Journal for Scientific Study of Religion 10/2,1971, s. 124-137. 121 Stark, R. 81 Bainbr idge, W . S., Of Churches , Sects, and Cults , in: The Future of Religion. Secularization, Revival, and Cult Formation, Berkley: Univers i ty o f California Press 1985, s. 20.

[49]

Jednm z dsledk tto metodologick nedslednosti je podle Starka a Bainbridge i to, e velmi narst poet novch typologi, kter jsou asto velmi bohat" na rzn typy a subkategorie a trp velkm problm, toti neschopnost utdit adekvtn a vypovdajcm zpsobem mnostv empirickch dat, je je v souvislosti s novmi nboenskmi hnutmi k dispozici. Vezmeme-li kupkladu v vahu hypotetickou typologii zaloenou na pti zkladnch charakteristikch crkve a pti dichotomickch charakteristikch sekty, pak meme zskat a 32 logicky monch typ skupin, z nich 30 budou skupiny, ve kterch se prolnaj charakteristiky jak crkve, tak sekty. Stark s Bainbridgem se pak oprvnn ptaj, zda skupina, kter pslu charakteristiky A a B typick pro crkev, ale ji postrdaj charakteristiky D, C a E, je crkv nebo nikol i . 1 2 2 Tato otzka je nejenom oprvnn, ale hlavn poukazuje na jeden ze zkladnch problm metodologie zaloen na ahistorick generalizaci, kterm je fakt, e v relnm svt jsou pravidlem a normou nikoli ist" typy, ale spe rzn kombinace a pechody.

Proto se Stark s Bainbridgem odvolvaj spe k niebuhrovskmu pojet, respektive k modifikaci, kterou vytvoil Benton Johnson. Johnsonv pstup je zaloen na odmtnut mnoha rznch charakteristik a pijet jedinho hlediska - napt mezi nboenskou organizac a okolnm soci-okulturnm prostedm.

Crkev je nboensk skupina , kter akceptuje sociln prosted,

v nm existuje. Sekta je nboensk skupina, kter odmt sociln pro

sted, v nm ex i s tu j e . " 1 2 3

Toto hledisko bylo ovem pojmno v dynamickm kontextu, dky ktermu se mil pedevm stupe napt s okolnm sociokulturnm prostedm. Prv spojen tohoto hlediska a dynaminosti kontinua umouje definici dalch dleitch koncept, ktermi jsou koncepty nboenskho hnut a nboensk instituce. Tyto typologick koncepty jsou zaloen na dnes ji klasick sociologick delimitaci mezi sociln instituc a socilnm hnutm. 1 2 4 V tomto pojet je socilnm hnutm jakkoli

122 Stark, R. & Bainbr idge, W . S., Of Churches , Sects, and Cul t s . . . , s. 22. 123 Johnson , B., O n Church & Sect, in: American Sociological Review 28,1963, s. 542. 124 V klasickm soc io logickm pojet je za inst i tuci v zsad povaovn kad o b e c n praktikovan a v dan kultue pedvan zpsob jednn. Sociln hnut je

[50]

organizovan skupina, kter se sna bu vyvolat, nebo naopak zabrnit sociln zmn. Sociln instituc je pak adaptace a petrifikace tto sociln zmny.

Dal vhodou Johnsonovy typologie je podle Starka s Bainbridgem schopnost charakterizovat smr vvoje nboenskch hnut.' 2 5 Pokud se pohybuj v rmci Johnsonova kontinua spe smrem k akceptovn svho sociokulturnho okol, stvaj se crkevnm hnutm, a naopak v ppad odmtn svho sociokulturnho okol jde o sektsk hnut. Vzhledem k diferenciaci mezi hnutm a instituc to ovem neznamen, e kupkladu crkevn hnut je identick s crkv.

Stark s Bainbridgem tyto podnty poprv zpracovali ve studii Of Church, Sects, and Cults'26 a dle rozvedli ve sv dnes ji klasick prci A Theory of Religion.'27 Podle jejich typologie je crkev chpna jako konvenn nboensk organizace na rozdl od sekty povaovan za deviantn nboenskou organizaci. Vrazem deviantn se pitom mysl:

[ . . . ] odchlen se o d kulturnch n o r e m t a k o v m z p s o b e m , kdy

se vyaduj vjimen nklady." 1 2 8

Toto vymezen odpovd Johnsonovu drazu na napt jako hlavnho klasifiktoru i Strkov a Bainbridgov metodologick koncepci deduktivn teorie, kter se klade na prci s relativn malm potem princip, na n je mon redukovat jakoukoli skupinu komplexnch nboenskch fenomn.1 2 9

Vzhledem k tomu, e Stark s Bainbridgem dvaj podobn jako Niebuhr i Johnson draz na zmnu, hraje v jejich typologii dleitou roli i otzka

pak vtinou sociologickch teori chpno jako veejn formulovn a uplatovn socilnch poadavk vi mocenskm strukturm, kter m rzn zamen , f o r m u , intenzitu, druh psoben, d o b u trvn i dsledky. 125 Stark, R. & Bainbridge, W . S., o . c i t , s. 23. 126 Srov. Stark, R. & Bainbridge, W . S., Of Churches, Sects, and Cults , in: Journal for Scientific Study of Religion 18/2 1979, s. 117-133. 127 Srov. Stark, R. & Bainbr idge, W . S., A Theory of Religion, N e w Brunswick 61 N e w Jersey: Rutgers Universi ty Press 1996. 128 Stark, R. & Bainbridge, W . S., A Theory of Religion..., s. 124. 129 Srov. Stark, R. 81 Bainbr idge , W . S., o. cit., s. 13-24. V rmci t t o k o n c e p c e popisuj oba autoi nboens tv jako sys tm obecnch kompenz to r za loench na supranaturlnch pedpokladech. Srov. tak s Bainbr idge, W . S., The Sociology of Religious Movements, N e w York & L o n d o n : Rout ledge 1997, s. 3-31.

[51]

geneze jednotlivch typ nboenskch skupin. V jejich pojet vznik crkev v dsledku pirozen tendence nboenskch organizac existujcch v rmci sttnho uspodn spolenosti, kter svm zaloenm vyvolv potebu existence jedn dominantn nboensk instituce, kter m prv charakter crkve. Tm je do znan mry vysvtleno, pro je mra napt (i ve Strkov a Bainbridgov pojmoslov mra deviace) v ppad crkve tak nzk, a zrove, pro u skupin existujcch mimo crkev naopak mra deviace narst. zk sept spolenosti a jejch politickch instituc tak vysvtluje, pro je reakce nboensk skupiny v postaven crkve vi konkurennm skupinm vyznvajcm stejnou vrouku a pouvajcm stejnou rituln praxi tak prudk. Hledisko akceptability a normlnosti je toti mnohdy dno pedevm socilnmi a politickmi vazbami.

Vznik sekty je v tomto kontextu spojen pedevm s procesem odtpen. Dogmaticky i rituln sdl sekta se svou mateskou" organizac mnoho a nkdy dokonce i vtinu hlavnch vzorc a pedstav. Odmt vak sdlet organizan strukturu a ppadn interpretaci nkterch dogmat. Dvodem schizmatu, kter Stark a Bainbridge chpou jako rozdlen sociln struktury organizace na dv nebo vce nezvislch st, tak me bt i geografick vzdlenost nebo sociln pvod len.' 3 0

S ohledem na genezi jednotlivch typ nboenskch skupin je pak teba podle Starka s Bainbridgem rozliovat jet jeden typ, kter nepedstavuje skupiny vznikl odtpenm, ale skupiny v danm kulturnm kontextu zcela nov. Tmto typem je kult, poppad kultovn hnut.'3'

Tyto neschizmatick a zrove deviantn nboensk skupiny je mon dle dlit na dva typy. Prvn z nich pedstavuj ty nboensk skupiny, kter se zakldaj na kulturn inovaci. To znamen, e takov skupina je zaloena na zcela novch principech a pracuje s novmi pedstavami, hodnotami, symboly a praktikami, anebo peznauje star takovm zpsobem, e zskvaj zcela nov vznam. Druh typ pedstavuj skupiny vznikl v dsledku kulturnho importu. Tyto skupiny tak mohou v jinm kulturnm kontextu dlouhodob existovat jako etablovan nboensk skupiny, kdeto v novm kontextu jsou vnmny jako deviantn import. Jinak eeno: kult pedstavuje nejenom sociln deviantn nboenskou skupiny, ale je chpn tak jako kulturn deviantn.'3 2

130 Stark, R. & Bainbridge, W . S., A Theory of Religion..., s. 128. 131 O. cit, s. 124. 132 Srov. Stark, R. &. Bainbr idge, W . S., Of Churches , Sects, and Cul t s . . . , s. 26.

[52]

Jinou monost, jak dle diferencovat jednotliv typy kult, je klasifikace na zklad stupn jejich organizovanosti. S jeho pomoc rozeznvaj Stark s Bainbridgem ti typy - audienn kulty, klientsk kulty a kultovn hnut.

Vrazem audienn kult je oznaovna takov skupina, kter vznik a existuje pedevm dky vzjemnmu stetvn sympatizant. To m velmi asto charakter pednek i semin, na nich si astnci vymuj vlastn zkuenosti, nzory, ale tak rzn materily jako jsou knihy nebo asopisy. Typick pro takov setkn je, e nejsou organizovna n i kterak systematicky a e jejich organiztoi nevyvjej plin sil na zskvn novch astnk. Nerozvj tedy dnou promylenou propagaci a s n spojenou misii , ale spolhaj se spe na pedvn informac prostednictvm osobnch kontakt. Vsledkem tchto setkn nen dn propracovan uen ani organizovan skupina.' 3 3 Jedinm vraznjm tmelcm prvkem je vzjemn sympatie a sdlen pesvden o existenci njakho, lovka pesahujcho jevu, jin sociln vazby jsou na velmi nzk rovni.

O B R Z E K v. AUDIENN KULTY

133 Stark, R. & Bainbridge, W . S., o. cit., s. 27.

[53]

Druhm typem jsou klientsk kulty. Ty ji pedpokldaj vt mru aktivn participace svch len i sympatizant. A n i v tomto ppad vak nen mon mluvit o pln participaci, alespo ne u vech len. Vtina z nich je v danm hnut angaovna jen sten a to pedevm na rovni klienta, kter od hnut zskv njak sluby. Nen dokonce vjimkou, e nkte lenov i sympatizanti jsou leny nebo sympatizanty jin skupiny.' 3 4 Dalo by se i ci, e exkluzivn lenstv by mohlo bt vnmno jako nedouc pekka.

O B R Z E K 2: K L I E N T S K HNUTI

KLIENT

Poslednm typem jsou kultovn hnut. Ta pedstavuj nboenskou organizaci poskytujc svm lenm uspokojen vech nboenskch poteb. Na rozdl od pedchozch typ kultovn hnut nepipoutj dn voln lenstv nebo dokonce monost simultnnho lenstv. rove socilnch vazeb je v ppad kultovnho hnut velmi vysok, stejn jako je vysok mra angaovanosti v ivot cel skupiny. 1 3 5 Tato angaovanost se me projevovat napklad finann podporou, ppravou spolench sezen, participac na rozhodovn nebo dokonce pijetm nov identity a ivotem v komunit.

134 Stark, R. & Bainbr idge, W . S., o. cit., s. 28. 135 Srov. Stark, R. 81 Bainbr idge, W . S., o. cit., s. 29.

[54]

3.2.3 T Y P O L O G I E BRYANA WILSONA

Posledn vznamn typologie pracujc s pojmy sekta a crkev, o kter bychom se zde chtli zmnit, pochz od britskho sociologa Bryana Wilsona. Wilson podobn jako napklad Stark s Bainbridgem povaoval za dleit klasifikovat nboensk skupiny s ohledem na podmnky jejich vzniku a zpsob, kterm reaguj na vnj prosted. Pijal tradin dlen nboenskch skupin na zklad dvou zkladnch typ, ktermi jsou crkev a sekta,1'6 ale navrhl dle specifikovat kategorii sekty. Hlavnm mtkem tto specifikace ml bt prv charakter reakc jednotlivch nboenskch skupin oznaovanch jako sekty na podnty vnjho okol,

136Wilsonovo vymezen sekty navazovalo pedevm na M a x e W e b e r a , jeho pojet doplni l o nkter inovace , s nimi pili napklad M i l t o n Y inge r nebo H o w a r d Becker . Vsledkem byla definice, kter za sek tu povaova la t a k o v o u nboenskou skupinu, kter je za loena na dobrovolnm lenstv p o v a o v a n m za exkluzivn zleitost zce spojenou s osobn (morln -) dokonalost . P ro sek tu je pod l e Wi l sona dle typick vysok mra part icipace vech len a neexis tence profesionln vrs tvy duchovnch a tak velk napt s ostatnmi nboenskmi skupinami a okoln spolenost. Srov. W i l s o n , B. , A n Analysis of Sect Deve lopmen t , in : American Sociological Review 24/1,1959, s. 4.

[55]

kter Wi l son mil pedevm prostednictv otzek, tkajcch se podstatnch zleitost lidsk existence, na n dv odpov pevn nboenstv. lo o otzky typu: Co mm udlat, abych mohl bt spasen?"'37

Na zklad variant monch odpovd navrhl Wilson dlit nboensk sekty nejprve do ty a poslze do sedmi skupin.

Prvn varianta, kterou Wilson pedstavil v roce 1959, rozdlovala sekty na (1), gnostick (2) introversionistick, (3) konversionistick a (4) adven-tistick.1'8

Za gnostick sekty oznauje Wilson takov nboensk skupiny, kter kladou velk draz na esoterick uen, ppadn mysticismus a jejich clem nen odmtnut a rekonstrukce svta jako takovho, ale spe dosaen skrytho poznn i mystickho splynut s transcendentnem. V kesanskm kontextu, na kter se Wilson ve sv typologii zamuje pedevm, se tato tendence odr kupkladu v pojet Krista, kter je gnostickmi sektami chpn sp jako ten, kdo ukazuje cestu a ztlesuje pravdu, ne jako spasitel.' 3 9

Introversionistick skupiny, kter Wilson obas oznauje alternativnm nzvem pietistick, jsou naopak charakteristick tm, e okoln svt povauj za ztlesnn zlo, v nm nelze doshnout spsy. Z tohoto dvodu hledaj spsu mimo tento svt a vytvej alternativn svt, kter pedstavuje nboensk komunita. Pslunost k takovto komunit je pak povaovna za nezbytnou podmnku spsy.'40

Konverzionistick sekty tak vnmaj okoln svt jako neptelsk a ve sv podstat patn, ale jejich reakce na nj nen tak izolacionistick. V jejich pohledu je mon se z tohoto patnho svta dostat a doshnout spsy pouze v dsledku zmny osobnosti kadho jedince. Vyzvaj tedy k mravn a nboensk konverzi jedinc, kterou zaru pijet norem a hodnot hlsanch danou nboenskou skupinou.

Posledn skupinu pedstavuj adventistick sekty. Jejich zkladn charakteristikou je pesvden, e patn svt, kterm jsou obklopeni, je

137 Srov. W i l s o n , B. , Religious Sects. A Sociological Study, L o n d o n : Weidenf ie ld and Nico lson 1970, s. 3 6 - 4 0 . 138 W i l s o n , B. , A n Analysis of Sect Deve lopmen t . . . , s. 3-15 . 139 W i l s o n , B. , o. cit., s. 6. 140 Pro ty to skupiny je krom ivota v komunit i silnho drazu na lenstv asto typick tak uvn specifickch vraz a v nkterch ppadech dokonce i vytven vlastnho e tno lek tu . Pomrn ast je i skupinov endogamie a s n spojen formy symbolick separace jakmi je napklad pouvn specifickho obleen.

[56]

mon zmnit pouze dky supranaturlnmu zsahu, kter s sebou pinese nov, lep hodnoty a potrest vechny, kte se podleli na konstituci a udrovn starho svta. Spsa je v pojet tchto skupin dosaena prostednictvm nhlho, v jistm smyslu slova revolunho, transcendentnho zsahu. Z tohoto dvodu oznauje Wi l son tyto skupiny tak jako revolun sekty.

Ve svch pozdjch pracch Wilson ve uvedou typologii sekt ponkud pozmnil.1 4 1 Hlavnm dvodem byl zejm fakt, e pvodn typologie vytvoen pedevm pro kesansk kontext nebyla schopna adekvtn reagovat na situaci, kdy se jako vznamn nboensk hnut na Zpad objevily skupiny ne-kesanskho pvodu. Oproti sv pvodn typologii zmnil Wi lson oznaen gnostickch sekt, kter navrhoval nazvat sektami manipulacionistickmi,1 4 2 a dle pidal ti nov typy - reformistick sekty, thaumaturgikln sekty a utopistick sekty.

Reformistick sekty jsou podle Wilsona nboensk skupiny, kter spojuj npravu okolnho patnho svta s postupnm prosazovnm boch pkaz a princip. len takov skupiny povauje sm sebe za vzor pro ostatn a sv posln spojuje s postupnou reformou svta uskutennou prv striktnm dodrovnm bohem inspirovanch zsad. Podle Wilsona pedstavuje tato kategorie jaksi pechod mezi adventistickm, revolunm postojem a introversionalistickm postojem. 1 4 3

Thaumaturgikln sekty se v m n o h a oh ledech podobaj gnos t ickm

i v jinm pojet manipulacionistickm sektm. I ony dvaj draz pe

devm na osobn zkuenos t s t r anscenden tnem. Rozdl vak spov

v t o m , e za vrchol nepovauj njakou tajnou nauku samu o sob , ale

pedevm komun ikac i s duchovnmi si lami ppadn mrtvmi, kter

umouje vykonvat zzraky i pedpovdat budoucnos t . Vznamnm

rysem je tak to , e lenov takovch skupin spolu nejsou spojeni pli

silnmi socilnmi vazbami . V t o m t o oh ledu by thaumaturgikln sekty

vykazovaly jist znaky audiennch kult. Vtinou j im tot i nejde o vy-

141 Srov. W i l s o n , B. , A Typology of Sects, in: Robe r t son , R., Sociology of Religion. Selected Readings, H a r m o n d s w o r t h : Penguin 1969, s. 361-383. 142 Podobn jako v pvodnm vymezen gnost ickch sekt pedstavuj manipulacio-nistick sekty nboensk skupiny, kter jsou relativn pozitivn orientovan na okol n svt a spsu i zmnu nepznivho osudu vid pedevm prostednictvm specilnch technik, tajnho uen i v y " moudros t i . Srov. W i l s o n , B. , o. cit., s. 367. 143 Wilson , B., o. cit., s. 369 .

[57]

tven njakho organizovanho spoleenstv , kter je nos i te lem sp

sy, ale spe o jakousi veejnou demons t r ac i duchovnch a spiritulnch

dovednost .

Posledn skupinu, kterou tvo utopistick sekty, povauje Wilson za nejvce komplexn typ. Tyto sekty jsou definovny pedevm v komparaci s pedchozmi typy - nejsou tak radikln jako reformistick sekty, vce sociln konstruktivn ne konverzionistick sekty apod. Strun a pozitivn by se daly charakterizovat jako nboensk skupiny, kter se sna zmnit stvajc spolenost pomoc nvratu k pvodnm principm, kter byly lidstvu zjeveny njakou nadpirozenou moc a kter nutn nevyaduj striktn odlouen od okolnho svta.

3.3 K R I T I C K R E F L E X E T Y P O L O C I C K H O POUIT P O J M S E K T A , CRKEV A K U L T

Metodologick vyuit pojm sekta a crkev a na nm zaloen klasifikace a typologie nboenskch skupin pat k nejastji pouvanm taxonomickm nstrojm sociologickho studia nboenstv. Vzhledem k tomu, e souasn religionistick vzkum novch nboenskch hnut se v mnohm opr prv o sociologii nboenstv, 1 4 4 je logick, e tato klasifikace pat i mezi nejastji pouvan klasifikaci pi vzkumu soudob religiozity. I pes nesporn vhody, kter m, je teba upozornit na nkter nedostatky a problmy, kter jsou s n spojen.

Prvn nedostatek vyplvajc zejmna z pvodnho kontextu pouvan pojm jako sekta i crkev je dn tm, e jde o pojmy se silnou hodnotc konotac. V mnoha ohledech to pipomn problm, s nm je spojeno napklad vyuvn jinho taxonomickho vrazu, kterm je pojem synkretistick.1*5 V obou ppadech je pouvn asto ambivalentn. Nemus jt pitom jen o ist teologick pojet. V mnoha nap. psychologickch analzch je kupkladu sekta charakterizovna jako nboensk (ppadn

144 Srov. nap. Luzn, D. , Nov nboensk hnut, Brno : M a s a r y k o v a Univerzi ta 1997, s. 18. 145 Srov. M a r t i n , L. H . , Historic/sm, Syncret/sm, Comprativ/sm,(refert pednesen pi pleitosti konference IAHR v Brn v r. 1994); Boyer , P., The Naturainess of Religi-ous deas. Cognitive Theory of Religion, Berkley: Universi ty of California Press 1994.

[58]

paranboensk skupina), kter se vyznauje tm, e jej lenov povauj vdce sekty za veobecnou a bezpodmnenou autoritu, znalce a fa, tj. autoritu epistemickou i deontickou. Tedy jinak eeno; sekta je vysoce autoritativn a totalitn fungujc skupina, v jejm ele stoj vdce s neomezenou pravomoc.1 4 6 S ohledem na hodnoty, kter vyznv euro-americk civilizace, je celkem pochopiteln, pro i v sekularizovanm diskurzu jsou sekty asto vnmny jako bigotn, t o ta l i tami a nsilnick skupiny. Snaha o hodnotovou neutralitu, kter je zejm prv ze sociologickch teori, nen schopna toto obecn vnmn inn korigovat. I to je jeden z dvod, pro se drtiv vtina nboenskch skupin brn oznaen sekta a radji se sama oznauje jako crkev i nboenstv bez dalho uren.

Stejn problm je spojen s pojmem kult, kter sice nebyl pvodn vzn s dnou vraznj hodnotovou konotac, ale postupem asu se zvlt v anglosaskm svt stal tm ekvivalentem vrazu sekta v negativnm smyslu slova. Pkladem je hojn citovan prce jednoho z elnch pedstavitel tzv. kontrakultovnho hnut Eliho Shapira nazvan Destructive Cultism"", kter zpopularizovala pouit vrazu kult v negativnm smyslu. Podle Shapira je kult pedevm destruktivn forma nboenstv, pro ni jsou typick takov jevy jako naprost poslunost, separace od okoln spolenosti, poprn konvennho vzdln, pomlouvn rodi a ostatnch autorit a samozejm brainwashing. Shapiro sice pouv i oznaen vldn kult" (sic), ale nen vbec jasn, co tmto oznaenm mysl a zda je vbec vztahuje na fenomn novch nboenskch hnut.14*

Z tchto dvod se zhruba od 80. let 20. stolet stle vce sociolog i re-ligionist klon k nzoru, e by bylo lep pouvn pojm sekta, crkev a kult opustit a nahradit je hodnotov neutrlnmi pojmy, napklad nov nboensk hnut nebo meninov nboensk hnut.' 4 9

Druhm vznamnm problmem je problm kulturnho kontextu. Pojmy jako sekta, crkev, denominace i kult jsou jednoznan zakoenny v kesanstv. Jejich transponovn do jinho kulturn-nboenskho kontextu s sebou proto pin znan komplikace. Ty jsou zpsobeny

146 Reme, P., Mentln programovn jako prvodn jev novho sektstv, in: Re-ligio 2/11994, s. 31. 147 Shapiro, E., Destruct ive Cul t i sm, in : American Family Physician vol. 15/2, 1977, s .83 . 148 Chryssides, G. D., Explor ing New Religions, L o n d o n 81 N e w York : Cassel 1999, s. 23-24. 149 Srov. nap. Aldr idge , A . , Religion in tneContempora ry World..., s. 55.

[59]

pedevm tm, e vechny ve uveden kategorie pedpokldaj, e v danm nboenskm systmu existuj institucionalizovan mainstreamov skupiny, kter maj dominantn a normotvorn postaven, a vedle nich psn oddlen fyzicky i symbolicky perifern skupiny. To do jist mry plat o zpadnch nboenskch tradicch, pedevm pak o kesanstv, ale kupkladu v rmci hinduismu i buddhismu je oddlovn jednotlivch nboenskch skupin s ohledem na jejich mainstreamov" i perifern postaven je znan absurdn.

Stejn problm ovem budeme muset eit i v ppad nboenskch novotvar, kter bvaj v nkterch typologich (nap. Stark & Bainbridge, Yinger) oznaovny jako kulty. U vtiny z nich nen vtinou mon urit dominantn i formotvornou zvislost na jedn nboensk tradici. Velmi asto jde o znan synkretistick hnut, z nich nkter se dokonce programov odmt hlsit k jedn matesk" nboensk tradici. Pkladem takovho hnut me bt napklad scientologie, kter bv v nkterch pehledech azena mezi hnut vychzejc z buddhismu. Jak ale pesvdiv ukzal Roy Wallis, inspiran pozad scientologie je mnohem bohat a vlastn ani nen mon urit dominantn vliv.'5

Tato hnut stojc mimo" a nemajc specifickou nboenskou identitu jsou pro mnoho odprc novch nboenskch hnut, ale i pro mnoho badatel, natolik nejasn a neiteln", e je ochotn zaad do veobjmajcch a hodnotcch kategori, ktermi jsou prv sekta i kult. Ve skutenosti ale mnoho takovch hnut nevytv dnou formu organizace, kter by mohla korelovat s vymezenm tchto kategori.151

Nkte autoi proto v ppad synkretistickch nboenskch novotvar, jakmi jsou napklad hnut New Age i tzv. neopohanstv, navrhuj upustit od pouvn typologie pomoc pojm sekta, crkev a kult. K tmto autorm pat napklad Luther Gerlach a Virginia Hineov, kte si vimli, e mnoho tchto novch nboenskch skupin funguje na zklad jinch socilnch princip ne tch, kter pedpokld typologick pouit nmi rozebranch pojm. Tmto hnutm kupkladu asto chyb jasn definovan cle, na nich by se vtina len shodla. Dle neexistuje dn smrodatn hledisko, podle nho by se urovalo lenstv a to ani

150 Srov. Wall is , R., The Dynamnics of Change in the Human Potent ia l M o v e m e n t , in: Stark, R. (e

v subjektivnm (povaovat sm sebe za lena), ani v objektivnm (bt povaovn za lena) smyslu slova. Tato hnut vtinou ani nemaj dnho vdce i pedstavenho, kter by v rmci danho hnut rozhodoval, ml zetelnou pravomoc nad leny hnut i hnut formln zastupoval navenek.'5 2 V tomto ohledu jde o pklad polycentricky organizovanch hnut i spolenost, kter oba autoi oznauj vrazem SPINov hnut,'5 3 a kter odmtaj jakoukoli snahu o institucionalizaci normativnosti. Na takov skupinky nen proto mon aplikovat dn ze schmat, ktermi klasick koncepce sociologie nboenstv popisuj typ nboensk organizace, tedy crkev, sekta, denominace a kult. ' 5 4

Dal nmitka zce souvis s pedchoz. Tentokrt jde o zpochybnn z hlediska nroku na asovou i historickou univerzalitu, s nm je velk st typologi svzanch s pojmy sekta, crkev a kult spojena. V ppad Webera i Troeltsche jsme mohli vidt, e v jejich pojet byla tato typologie chpna pedevm jako nadasov mtko, pomoc kterho je mon rozliit nboensk skupiny bez ohledu na historick kontext, tj. je mon je stejn spn aplikovat jak na ran kesanstv (Troeltsch), tak na vznik protestantismu (Weber) i na soudobou nboenskou scnu.

A n i niebuhrovsk inovace umsujc celou typologii do kontextu dynamickho kontinua vak nebrala zetel na mon historick kontexty a na nich zaloen variace. Strun eeno je ignorovno to, e spolenost a kultura se neustle mn a dky tomu podlh zmnm i nboenstv.

Pi podrobnjm pohledu zjistme, e cel tato typologie je vytvoena pro podmnky evropskch kesanskch spolenost, v nich jsou dominantn nboensk skupiny, crkve zce spojen s nrodnm sttem. V ppad, e ji peneseme do podmnek Spojench stt, kde koneckonc nala nejvt ohlas a byla i nejvce rozvjena, pak ji fungovat nebude. I to byl zejm jeden z dvod, pro se prv v americk sociologick diskusi postupn zavdly nov kategorie jako denominace, kter mly tento nedostatek klasick varianty eliminovat.

152 Cer lach , L , M o v e m e n t s of Revolut ionary Change, in: American Behavioral Sc/en-t/st 14/6,1971, s. 82 in . 153 Pojem SPIN je a k r o n y m e m z angl . Segmented Po/ycentric Integrated Network . Srov. Hine, V. , The Basic Paradigm of Future Socio-Cultural Sys tem, in: W o r l d Issues (April/May), Center for Study of Democra t ic Insti tution, 1977. 154 Srov. Luzn, D., Normat iv i ta v N e w A g e a neopagan i smu , in : Blka, L. & Kov, M . (eds.), Normativn a it nboenstv, Brno - Brat is lava: M U 81 Chronos 1999, s.144.

[61]

S nstupem fenomnu nov religiozity a s velkm rozenm novch nboenskch hnut v prbhu 60. let 20. stolet, pestala bt aktuln i vtina tchto inovac. Znan st autor proto soustedila svou pozornost na koncepci kultu a pozdji i tento pojem opoutla, protoe zjistila, e nen s to adekvtnm zpsobem obshnout nkter skupiny a hnut, kter maj netradin strukturu jako napklad ve zmiovan hnut New Age.

Posledn poznmka se tk mry generalizace, na n je cel typologie zaloen. Pvodn Weberovo i Troeltschovo vymezen zkladnch kategori sekty a crkve bylo relativn sporn a s ohledem na metodologick hledisko idelnho typu je pojilo se znanou mrou generalizace. Nsledujc pokusy navazujc pedevm na Troeltschovo vymezen a roziujc celou typologii mimo rmec kesanstv znan zvtily mnostv charakteristickch identifiktor. Objevilo se toti znan mnostv novho empirickho materilu, ktermu pvodn vymezen ji pli nevyhovovalo. Nov vznikl typologie se proto vzaly s relativn velkm potem rznch charakteristickch znak. Napklad asto citovan vymezen sekty Kei-tha Robertse je zaloeno na jedencti defininch znacch.' 5 5

Vzhledem k tomu, e toto vymezen je chpno zcela v souladu s webe-rovskm pojetm jako dichotomick k vymezen crkve, pak je teba se zeptat, podobn jako Stark s Bainbridgem, kter z tchto znak rozhoduje o tom, zda dan nboensk skupina je sektou i nikoli , ppadn kolik znak z onch jedencti mus splnit, aby za n byla povaovna.

Obdobn problm nastv tak v ppad dal specifikace jednotlivch typ sekt nebo kult. I v tomto ppad se pvodn vymezen jedn univerzln" skupiny ukzalo jako nedostaten. Vt diferenciace urit pomohla pesnjmu uchopen zkoumanch skupin, ale stejn tak uk-

1551. lenstv v sek t zakld voln akt; 2. lenstv v sekt se chpe jako exkluzivn; 3. leny sekty zpravidla charakterizuje vra, e pouze on i jsou chrnni ped nebezpemi a negativnmi jevy okol; 4. Sekta nem p o d o b u rozvinut komplexn organizace; 5. Pro sektu je typick vra, e spsy lze doshnout pedevm morln istotou; 6. Sekty nek ladou , nebo jen nepatrn, draz na roli profesionlnho duchovens tva ; 7. Pro sektu je pznan konfl ikt s okoln spolenost ; 8. V o tzkch vrouky je sekta fundamentalistick; 9. V sekt zpravidla pevauj lenov z nich socilnch vrstev nebo lenov z njak znevhodnnch skupin; 10. Sektu vyznauje neformln spolen bohosluba; 11. Nauka sekty obsahuje radikln sociln e t iku zdrazujc rovnost vech osob . Rober t s , K. A . , Religion in Sociological Perspective, Dorsey Press 1984, s. 238.

[62]

zala velkou mru hypotetinosti, s n se cel tato typologie potk. Otzkou ovem je, zda zmnoovn jednotlivch podtyp a specifikac nevede spe k vtm nejasnostem, protoe kad nov kategorie, kad nov typ pouze poukazuje na problm pechodovch oblast, kter se vdy budou vymykat zobecovn. Nen pitom jist, zda vytven specifickch a novch kategori cel problm vye a zda by proto nebylo vhodn pehodnotit zkladn metodologick vchodiska, kter i jsou v ppad tto typologie zaloen pedevm na tzv. monotetickm pstupu.

[63]