„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol

v oblasti cizích jazyků“

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

ZŠ ZŠ Školská, Karviná - Ráj

Určeno pro 7., 9. ročník ?

Sekce

Předmět občanská výchova

Téma / kapitola ČR-EVROPA-SVĚT/ Mezinárodní

organizace - OSN,vznik

Zpracoval (tým 1) Luděk Wala

Datum zpracování únor 2011

2

Obsah:

1 ČR-EVROPA-SVĚT ............................................................................................................................... 3

1.1. MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE .......................................................................................................... 4

1.1.1. PROČ STÁTY VZÁJEMNĚ SPOLUPRACUJÍ ................................................................................. 4

1.1.2. HLAVNÍ OBLASTI SPOLUPRÁCE ................................................................................................... 4

1.1.3. INTEGRACE .......................................................................................................................................... 5

1.2. RADA EVROPY ...................................................................................................................................... 7

1.2.1. VZNIK, ČLENSKÉ STÁTY, SÍDLO: .................................................................................................. 7

1.2.2. ÚKOLY A CÍLE RE .............................................................................................................................. 8

1.2.3. STRUKTURA, ORGÁNY RE ............................................................................................................... 8

1.2.4. EVROPSKÁ ÚMLUVA O LIDSKÝCH PRÁVECH ........................................................................ 10

1.3. NATO ...................................................................................................................................................... 11

1.3.1. HLAVNÍ ÚKOLY NATO:................................................................................................................... 11

1.3.2. VZNIK NATO, HISTORICKÉ SOUVISLOSTI, ZAKLÁDAJÍCÍ ČLENOVÉ ................. 11

1.3.3. ROZŠIŘOVÁNÍ NATO ....................................................................................................................... 13

1.3.4. ORGÁNY NATO .................................................................................................................................. 15

1.3.5. VOJENSKÉ MISE NATO ................................................................................................................... 16

1.4. OSN, VZNIK........................................................................................................................................... 18

1.4.1. VZNIK OSN, HISTORICKÉ SOUVISLOSTI: ................................................................................. 18

1.4.2. CHARTA OSN ..................................................................................................................................... 19

1.4.3. HLAVNÍ CÍLE A ÚKOLY OSN ......................................................................................................... 20

1.4.4. ČLENSTVÍ, ČLENSKÉ STÁTY ........................................................................................................ 21

1.4.5. OFICIÁLNÍ JAZYKY OSN ................................................................................................................ 25

3

1 ČR-EVROPA-SVĚT

V této kapitole se dozvíte:

Jaké jsou hlavní důvody mezinárodní spolupráce.

Co je Rada Evropy.

Co je NATO.

Co je OSN, jak vznikla, jaké jsou její cíle.

Budete schopni:

Orientovat se v hlavních důvodech mezinárodní spolupráce.

Orientovat se v činnosti Rady Evropy.

Orientovat se v činnosti NATO.

Popsat vznik OSN a orientovat se v hlavních cílech její činnosti.

Klíčová slova této kapitoly:

mezinárodní spolupráce, zahraniční obchod, integrace,

Rada Evropy, Soud pro lidská práva, Evropská úmluva o lidských právech,

NATO, washingtonská smlouva,12.3. 1999, Rada NATO, generální tajemník,

OSN, Charta OSN, 26. června 1945, 24. října 1945

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly:

2 + 4 hodiny (teorie + řešení úloh)

4

1.1. Mezinárodní spolupráce

Každý stát patří do širších společenských vazeb a vytváří síť vzájemných

vztahů se svými sousedy i s územně vzdálenějšími státy.

1.1.1. Proč státy vzájemně spolupracují

Různé lidské pospolitosti (rody, kmeny, státy) se vzájemně stýkali i potýkali

už od počátku dějin.Válčily spolu o území a zajištění obživy, uzavíraly

spojenectví k zajištění míru nebo provedení útoku vůči jiným pospolitostem,

směňovaly spolu zboží, které si nemohly opatřit samy, nebo se poznávaly při

různých objevných cestách.

Většina suverénních, samostatných států by měla i dnes problém zajistit

bezproblémový život izolovaně od ostatních. I největší státy usilují o

mezinárodní spolupráci.Pro malé a menší státy je nutnost spolupráce daleko

naléhavější (platí to i pro ČR).

Žádný stát nemůže sám pro své občany zabezpečit vše, co je k běžnému

životu zapotřebí.

Pro snazší zvládnutí hospodářských i základních životních problémů potřebují

mít dobré i rychlé styky se svými sousedy a dalšími státy (doplňovat si

vzájemně životně důležité informace a zboží, moci telefonovat, cestovat do

jiných zemí, informovat o hrozící přírodní katastrofě, pomáhat překonávat

mimořádné situace).

V současnosti ve všech odborných oblastech fungují mezinárodní instituce a

pracoviště, umožňující předávat vzájemně informace nezbytné pro běžný

život.

Které běžné denní informace by nebyly možné bez spolupráce mezinárodních

institucí ?

Zdůvodni: proč se u nás dají koupit pomeranče, proč lze kdykoliv v roce

koupit rajčata, proč lze zakoupit osobní automobil vyrobený v Japonsku …

1.1.2. Hlavní oblasti spolupráce

Základem je zeměpisná poloha a velikost země. Důležitou roli hraje i počet

obyvatel státu, jejich věkové a vzdělanostní složení, profesní orientace.

Například ČR vzhledem ke své velikosti a poloze v Evropě nutně potřebuje

mít dobré vztahy se svými sousedy a hledat co nejlepší začlenění do

mezinárodní spolupráce.

5

Hlavní oblasti spolupráce: hospodářská, kulturní, politická, bezpečnostní.

Hospodářská spolupráce:

Ani sebe vyspělejší státy se neobejdou bez hospodářské spolupráce. Bez

dovozu některých surovin či výrobků není možné uspokojovat potřeby

spotřebitelů ani rozvíjet hospodářství.

To ovlivňuje i to jakou část produkce určitého státu je naopak možné a

potřebné vyvézt do zahraničí.

Pro ČR má zahraniční obchod mimořádný význam, naše ekonomika je na

zahraničním obchodu velmi závislá. Chybí řada surovin, dovážíme některé

zemědělské výrobky, ovoce a zeleninu.

Na druhou stranu má náš průmysl dlouhou tradici v produkci některých

výrobků, které lze výhodně prodat v zahraničí (sklo, pivo, automobily,

turbíny, tramvaje …).

Podle mapy Evropy popiš geografické postavení ČR v Evropě: dopravní

cesty, přírodní bohatství, nedostatek některých důležitých surovin apod.

Co je import a export?

Zjisti informace o tom, jaký je poměr vývozu a dovozu ČR.

Co jsou cla a jakou roli mají při ovlivňování zahraničního obchodu státem?

Co jsou zóny volného obchodu, co je jejich podstatou?

Bezpečnostní, politická, kulturní spolupráce:

Důležitým úkolem celého mezinárodního společenství je společnými silami

zachovat mír a bezpečnost. Vytvářet podmínky pro mezinárodní spolupráci na

poli ochrany lidských práv.

Pro svůj demokratický rozvoj potřebují některé země výměnu zkušeností z

fungování státu, možnost vzájemné podpory, širší kulturní spolupráce (věda,

technika, vzdělávání, sport, umění, péče o životní prostředí …)

Jaké důsledky by mohlo mít, kdyby se ČR izolovala od ostatních států a

nezapojila se do mezinárodní spolupráce?

1.1.3. Integrace

Integrace znamená sjednocení, spojování se, scelování.

Lidstvo dosahuje na jedné straně obrovských úspěchů ve svém rozvoji

(kosmický výzkum, lékařství, rozvoj elektrotechniky, telekomunikací a

6

spojovací techniky …), na druhou stranu si vytváří nové, velmi závažné

problémy (AIDS, drogy, civilizační choroby, poškozování životního

prostředí, růst brutality a kriminality…). Řešení některých závažných

problémů života na zemi není v silách jednotlivých států. Jen společné úsilí

většiny zemí může přinést úspěch. Ve světě probíhají procesy směřující k

mezinárodní spolupráci a jejímu prohloubení, vytváření mezinárodních nebo

nadnárodních struktur, tedy procesy spojování se = integrační procesy.

Které integrační procesy v současné době probíhají v Evropě ?

Napiš k uvedeným státům krátkou charakteristiku (co tě jako první napadne):

Francie Egypt Německo

Mexiko Velká Británie Kanada

Polsko Brazílie Rusko

Čína Řecko Japonsko

Dánsko Nový Zéland Itálie

7

1.2. Rada Evropy

Příkladem mezinárodní spolupráce je evropská snaha o integraci v politické a

kulturní oblasti. Jedním z prvních mechanismů, které si Evropané z výše

uvedených důvodů vytvořili, je Rada Evropy / Council of Europe, Conseil de

l'Europe/. Mezi hlavní požadavky Rady Evropy (RE) patří upevnění evropské

jednoty a o ochrana důstojnosti evropských občanů. Je samostatná instituce,

není nijak spojená s Evropskou unií. Musíme jí proto odlišovat od institucí

Evropské unie s podobným názvem (Evropská rada, Rada Evropské unie

apod.)

Přiřaď k názvu definici:

1/ Rada Evropy: …

2/ Evropská rada: …

3/ Rada Evropské unie: …

a) Pravidelné setkání hlav států a vlád členských zemí Evropské unie, které se

koná za účelem plánování politiky Evropské unie.

b) Samostatná evropská organizace se sídlem ve Štrasburku.

c) Hlavní rozhodovací instituce Evropské Unie, jejich schůzek se účastní

jeden ministr z každé vnitrostátní vlády EU.

Řešení: 1b, 2a, 3c

1.2.1. Vznik, členské státy, sídlo:

5. května 1949 podepsalo deset států (Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie,

Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Švédsko a Velká Británie) Londýnskou

smlouvu (Treaty of London), dohodu o ustavení RE.

V současné době (2010) má RE 47 členů: (1949 Řecko, Turecko, 1950 Island,

SRN, 1956 Rakousko, 1961 Kypr, 1963 Švýcarsko, 1965 Malta,

1976 Portugalsko, 1977 Španělsko, 1978 Lichtenštejnsko, 1988 San Marino,

1989 Finsko, 1990 Maďarsko, 1991 Polsko, 1992 Bulharsko, 1993 Estonsko,

Litva, Slovinsko, ČR, Slovensko /Československo 1991/, Rumunsko,

1994 Andorra, 1995 Lotyšsko, Albánie, Moldavsko, Makedonie, Ukrajina,

1996 Rusko, Chorvatsko, 1999 Gruzie, 2001 Arménie, Ázerbájdžán,

2002 Bosna a Hercegovina, 2003 Srbsko, 2004 Monako, 2007 Černá Hora

Jako pozorovatelé jsou u Rady Evropy: Kanada, USA, Mexiko, Japonsko,

Vatikán.

Členem Rady Evropy může být každý evropský stát, který prokáže, že je

8

právním státem, což znamená, že život v něm se řídí zákony zaručujícími

základní lidská práva a svobody bez rozdílu všem občanům.

RE má své sídlo ve Štrasburku ve Francii.

Rozděl uvedené státy na:

a) Zakládající státy RE:

b) Státy, které přistoupily k RE:

c) Pozorovatelé u RE:

d) Nejsou v žádném vztahu k RE:

Albánie, Andorra, Arménie, Ázerbájdžán, Belgie, Bosna a Hercegovina,

Bulharsko, Černá Hora, Čína, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie,

Gruzie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Japonsko, Kanada, Kuba, Kypr,

Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Makedonie,

Malta, Mexiko, Moldavsko, Monako, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko,

Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko,

Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vatikán,

Velká Británie

Proč nemohlo být dřívější Československo přijato za člena Rady Evropy?

1.2.2. Úkoly a cíle RE

Ochrana lidských práv, principů parlamentní demokracie a právního státu

(zákonnosti).

Hledání řešení velkých problémů evropské společnosti, jako je diskriminace

menšin, zneužívání drog, překonávání sociálních rozdílů, ochrana životního

prostředí, boj s korupcí a organizovaným zločinem.

Podpora vzájemného porozumění mezi národy různých kultur, spolupráce

všech národů evropských zemí.

Charakterizuj poslání a cíle Rady Evropy.

1.2.3. Struktura, orgány RE

Výbor ministrů: výbor ministrů zahraničí je nejvyšším a hlavním

rozhodovacím orgánem RE. Skládá se z ministrů zahraničí všech členských

států nebo jejich stálých diplomatických zástupců ve Štrasburku. V praxi se

schází dvakrát ročně, v mezidobí jsou ministři zastupování velvyslancem

9

daného státu při RE. Každý stát má ve výboru jeden hlas.

Má pravomoc rozhodovat o přijetí nových členů Rady Evropy, kontrolovat

dodržování závazků členských států, schvalovat rozpočet Rady Evropy,

uzavírat mezinárodní smlouvy, přijímat doporučení členským státům,

uskutečňovat programy spolupráce a dohlížet nad výkonem rozsudků Soudu

pro lidská práva.

Parlamentní shromáždění: je hlavním poradním orgánem, je tvořeno

zástupci parlamentů jednotlivých států. Velikost národní delegace je závislá

na velikosti státu. Zástupci hlasují samostatně a sdružují se podle politické,

nikoliv národní příslušnosti. Má především iniciativní a diskusní úlohu vůči

Výboru ministrů. Svá rozhodnutí přijímá dvoutřetinovou většinou při účasti

většiny členů. Shromáždění jmenuje na doporučení výboru generálního

tajemníka. Zasedání se konají v Paláci Evropy ve Štrasburku.

Sekretariát v čele s generálním tajemníkem: generální tajemník nese

celkovou odpovědnost za strategické vedení pracovního programu a rozpočtu

RE a dohlíží na každodenní běh organizace a sekretariátu. Generálního

tajemníka jmenuje Parlamentní shromáždění na doporučení Výboru ministrů

na dobu pěti let.

Kongres orgánů místní a regionální samosprávy: byl zřízen v roce 1994

jako poradní orgán RE. Mezi jeho hlavní cíle patří zejména: rozvoj struktur

místní a regionální samosprávy ve všech členských státech RE.

Soud pro lidská práva: byl ustaven k 1. lednu 1998 a zrušil dosavadní

složitý kontrolní systém uplatňovaný v rámci RE od roku 1950. Cílem

reformy bylo dosáhnout zjednodušení kontroly, zkrácení délky řízení a

posílení soudního charakteru systému ochrany práv. Každý smluvní stát

anebo jednotlivec, který se považuje za poškozeného v důsledku porušení

Evropské úmluvy o lidských právech , se může obrátit přímo na Soud ve

Štrasburku se stížností na porušení některého z práv zaručených touto

úmluvou jedním ze smluvních států.

Sestává ze stejného počtu soudců jako je počet členských států Rady Evropy,

zasedají ve svých funkcích individuálně a nezastupují žádný stát.

Zjisti, kdo je současným generálním tajemníkem RE a současným předsedou

Parlamentního shromáždění RE.

Kteří čeští poslanci tvoří Stálou delegaci v Parlamentním shromáždění RE?

10

1.2.4. Evropská úmluva o lidských právech

RE dosud schválila desítky úmluv (Evropská sociální charta, Evropská

dohoda o zamezení mučení a ponižujícího zacházení nebo trestání,

Antidopingová konvence ...). K nejvýznamnějším patří Evropská úmluva o

lidských právech (1950). Úmluva obsahuje seznam práv a záruk, jež státy

přislíbily respektovat.

Úmluva chrání zvláště:

• právo na život;

• právo na spravedlivé projednání případu v občanských a trestních

záležitostech;

• právo na respektování soukromého a rodinného života;

• svobodu projevu;

• svobodu myšlení, svědomí a náboženství;

• právo na účinnou nápravu;

• právo na pokojné užívání majetku

• právo volit a být volen.

Úmluva zakazuje zvláště:

• mučení a nelidské či ponižující zacházení či tresty;

• svévolné a nelegální zadržení;

• diskriminaci v užívání práv a svobod uvedených v Úmluvě;

• vypovězení vlastních státních příslušníků státem či odmítnutí jejich vstupu

do země;

• trest smrti;

• kolektivní vypovězení cizinců.

Pokus se vysvětlit, kdy se může občan ČR odvolat k Soudu pro lidská práva?

11

1.3. NATO

NATO (angl. North Atlantic Treaty Organization) , Severoatlantická aliance

(Organizace Severoatlantické smlouvy) je euroatlantická mezinárodní

vojenská organizace.

Co znamená zkratka OTAN? Vysvětli.

1.3.1. Hlavní úkoly NATO:

Pro Severoatlantickou Alianci je typická spolupráce mezi jejími evropskými

členy a Spojenými státy americkými a Kanadou. Základním posláním NATO

je ochrana svobody a bezpečnosti všech jeho členů politickými i vojenskými

prostředky v souladu se zásadami Charty OSN.Všichni členové Aliance jsou

povinni chránit svobodu, společné dědictví a kulturu svých národů, založenou

na zásadách demokracie, svobody jednotlivce a právního řádu. Snaží

se vytvořit stabilní prostředí v Evropě, ve kterém nebude žádný stát schopen

zastrašovat nebo činit nátlak na kterýkoli evropský národ, nebo prosazovat

svoji nadvládu prostřednictvím hrozby silou nebo jejím použitím. Členství

poskytuje členům možnost konzultace v rámci Aliance vždy, když podle

názoru kteréhokoli ze členů bude ohrožena územní celistvost, politická

nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany. Členové NATO jsou

zavázáni k vzájemné ochraně.

Vyjmenuj hlavní úkoly NATO.

1.3.2. Vznik NATO, historické souvislosti, zakládající členové

Organizace byla založena 4. dubna 1949 ve Washingtonu podpisem

Severoatlantické smlouvy, kterou podepsalo 12 států. Smlouva zaručovala

všem zúčastněným státům pomoc v případě napadení.Vznikla v důsledku

poválečné situace v Evropě během Studené války, v rámci soupeření

Sovětského svazu a Spojených států, jako bezpečnostní organizace USA

a západních – demokratických států.

Základem smlouvy je především článek 5:

„Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich

v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto

12

odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní

právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty

Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným

tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou

akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem

obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.“

Tento článek měl v době Studené války odradit Sovětský svaz a jeho spojence

z Varšavské smlouvy od útoku na západní Evropu. V takovém případě

by se totiž za napadené považovaly i Spojené státy, které tehdy jako jediné

mohly na takový krok účinně reagovat. Po celou éru studené války si udržel

článek 5 natolik odstrašující sílu, že nemusel být nikdy použit. Obávaný útok

Sovětského svazu nikdy nepřišel.

Washingtonskou smlouvu podepsalo v roce 1949 dvanáct států. Vedle

severoamerických států USA a Kanady byly mezi zakládajícími členy tyto

evropské země: Velká Británie, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko,

Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie a Island. V roce 1952 se připojilo Řecko

a Turecko, v roce 1955 Německá spolková republika a v roce 1982

se připojilo Španělsko.

NATO se muselo v době Studené války vypořádávat také s pnutím uvnitř

samotné organizace. Francie vyjádřila pochyby, zda NATO není příliš

podřízeno výhradně americkým a britským zájmům. Cítila se v podřadném

postavení, což vyvrcholilo v roce 1966, kdy odstoupila z vojenské struktury

aliance a zůstala jen politickým členem. Velitelství aliance se přesunulo

z Paříže do Bruselu. V roce 1974 vystoupilo z jejích vojenských struktur

Řecko (na protest proti invazi turecké armády do severní části Kypru), zpět

se začlenilo v roce 1980. Odchodem z organizace hrozil také Island.

Jak se jmenovala vojenská organizace východního bloku, v době studené

války soupeř NATO?

Kdo patřil mezi zakládající členy NATO? Vyber z nabídky:

Albánie, Belgie, Československo, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Jugoslávie,

Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, SSSR

a Velká Británie

zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/65/Map_of_NATO_countries.png

13

1.3.3. Rozšiřování NATO

Po skončení Studené války a pádu komunistických režimů ve východní

Evropě, byla v roce 1990 podepsána bývalými soupeři Společná deklarace

o neútočení a vznikla Severoatlantická rada pro spolupráci. Bruselský summit

NATO v roce 1994 schválil program Partnerství pro mír a nabídl svým

někdejším nepřátelům začlenění do svých struktur. Prvními zeměmi bývalé

Varšavské smlouvy, které se připojily k NATO byly ČR, Maďarsko a Polsko.

12. března 1999 v americkém Independence předali ministři zahraničí těchto

tří států své americké kolegyni Madeleine Albrightové příslušné ratifikační

listiny.

V roce 2004 se v největší vlně rozšiřování NATO připojilo 7 států východní

Evropy: Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko

a Slovensko. 1. dubna 2009 přistoupily k NATO Chorvatsko a Albánie.

Jednání s Makedonií zůstala kvůli sporu o název státu s Řeckem zablokována.

V současnosti je v alianci sdruženo 28 zemí.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NATO_expansion.png

14

Proč je 12. březen významným dnem České republiky?

„JEDNOSMĚRKA“

Najdi v řádcích (zleva doprava) bývalé státy východního bloku, dnes členy

NATO:

M A Ď A R S K O L E N O K O Ř

R O Z P Č E S K O N E C S V Ě

N A T O S C V O J S K O F I N

B O S N O H A L A P O L S K O

H U B I S E S N A L I T V A Č

P S T U D L O T Y Š S K O L O

V I Š E S T O N S K O T Ě M A

M U T T R U M U N S K O V Á Ř

B U L H A R S K O K O L K O V

A T K O S L O V I N S K O L K

E M Č S L O V E N S K O R U N

N Í G H A N I Č T E R O B U S

S A H CH O R V A T S K O A R A

A G Á I T N I Á K J G S Á I E

P L A L B Á N I E G Á R K L O

Řešení:

M A Ď A R S K O L E N O K O Ř

R O Z P Č E S K O N E C S V Ě

N A T O S C V O J S K O F I N

B O S N O H A L A P O L S K O

H U B I S E S N A L I T V A Č

P S T U D L O T Y Š S K O L O

V I Š E S T O N S K O T Ě M A

M U T T R U M U N S K O V Á Ř

B U L H A R S K O K O L K O V

A T K O S L O V I N S K O L K

E M Č S L O V E N S K O R U N

N Í G H A N I Č T E R O B U S

S A H CH O R V A T S K O A R A

A G Á I T N I Á K J G S Á I E

P L A L B Á N I E G Á R K L O

15

1.3.4. Orgány NATO

NATO je seskupení nezávislých států. Rozhodnutí jsou přijímána

za všeobecného souhlasu všech členských zemí. Severoatlantickou smlouvou

ze dne 4.dubna 1949 byl ustaven oficiální orgán Aliance, Rada NATO. Rada

může podle smlouvy dále zakládat další podřízené instance podle potřeby.

Skládá se z hlavních politických a vojenských orgánů:

Politické orgány:

Rada NATO je nejvyšší orgán aliance, který má výkonnou politickou

a rozhodovací pravomoc. Předsedou Rady je vždy generální tajemník NATO.

Stálí zástupci členských zemí NATO se scházejí jednou týdně, dvakrát za rok

pak probíhá jednání na úrovni předsedů vlád a ministrů zahraničí. Rozhodnutí

musejí být přijata jednomyslně.

Generální tajemník NATO je nejvyšší politický (civilní) představitel NATO

na mezinárodní scéně, odpovídá za řízení Aliance. Je zároveň předsedou

Rady, Výboru pro plánování obrany a Skupiny pro jaderné plánování. Nemá

skutečnou rozhodovací pravomoc, slouží jako prostředník. Současným

Generálním tajemníkem je Anders Fogh Rasmussen.

Mezinárodní sekretariát je rozdělený do jednotlivých sekcí, které řeší

politické záležitosti, obranu, infrastrukturu, logistiku, vědu, životní prostředí

a finance.

Výbor pro plánování obrany koordinuje vojenské plánování členských států

a analyzuje jejich výdaje na armádu.

Skupina pro jaderné plánování má obdobné pravomoci jako Výbor

pro plánování obrany v oblasti jaderných zbraní.

RADA NATO (ministři

zahraničí)

STÁLÁ RADA

GENERÁLNÍ

TAJEMNÍK

VÝBOR

PRO PLÁNOVÁNÍ

OBRANY (ministři obrany)

VOJENSKÝ VÝBOR (náčelníci

generálních štábů)

MEZINÁRODNÍ

SEKRETARIÁT MEZINÁRODNÍ

VOJENSKÝ

ŠTÁB

SKUPINA

PRO JADERNÉ

PLÁNOVÁNÍ

velitelství v Atlantiku (Norfolk,

USA)

a v Evropě (Mons, Belgie)

16

Vojenská struktura NATO

Vojenský výbor NATO je nejvyšším vojenským orgánem Aliance. Spadá

pod politickou pravomoc Rady, které předkládá návrhy a doporučení.

Je složen z náčelníků generálních štábů armád členských zemí. Island,

který své ozbrojené síly nemá, zastupuje civilní představitel. Výbor

je rozdělen na dvě regionální strategická velitelství v Atlantiku se sídlem

v Norfolku v americkém státě Virginia a v Evropě se sídlem v belgickém

městě Mons.

Mezinárodní vojenský štáb pomocný orgán využívaný Vojenským

výborem při řešení vojenských otázek.

Přiřaď k orgánu NATO popis činnosti:

Výbor pro plánování obrany …………… nejvyšší politický (civilní)

představitel NATO

Mezinárodní sekretariát ……………… .. nejvyšší orgán aliance

Generální tajemník NATO ………………koordinuje vojenské plánování

členských států

Vojenský výbor NATO ………………….řeší politické záležitosti, obranu,

infrastrukturu, logistiku, vědu,

životní prostředí a finance

Rada NATO ………………………….….nejvyšším vojenským orgánem

Aliance

Řešení:

Generální tajemník NATO…………………nejvyšší politický (civilní)

představitel NATO

Rada NATO ………………………………. nejvyšší orgán aliance

Výbor pro plánování obrany………………. koordinuje vojenské plánování

členských států

Mezinárodní sekretariát …………………... řeší politické záležitosti, obranu,

infrastrukturu, logistiku, vědu,

životní prostředí a finance

Vojenský výbor NATO ……………………nejvyšším vojenským orgánem

Aliance

1.3.5. Vojenské mise NATO

Konec studené války znamenal zlom ve vývoji NATO. Aliance se postupně

přetvářela z nástroje na obranu území svých členských států v sílu

napomáhající řešení krizových situací za tradičními hranicemi zemí NATO.

17

NÁZEV MISE MÍSTO KDY

1. Sharp Guard Bývalá Jugoslávie/

Bosna a Hercegovina

1992 – 1996

2. Deny Flight Bývalá Jugoslávie/

Bosna a Hercegovina

1993 – 1995

3. IFOR Bosna a Hercegovina 1995 – 1996

4. SFOR Bosna a Hercegovina 1996 – 1998

5. SFOR II Bosna a Hercegovina 1998 – 2004

6. Allied Force Kosovo 1999

7. AFOR Albánie 1999

8. KFOR Kosovo 1999 – nyní

9. Essential Harvest Makedonie 2001

10. Amber Fox Makedonie 2001 – 2002

11. Allied Harmony Makedonie 2002 - 2003

12. Active Endeavour Středomoří 2001 – nyní

13. Display Deterrence Turecko 2003

14. ISAF Afghánistán 2003 – nyní

15. NTIM Irák 2004

16. NTM-II Irák 2004 – nyní

17. Podpora Africké unii Súdán (Dárfúr) 2005 – 2007

18. Pomoc po hurikánu Spojené státy americké 2005

19. Operace Pákistán Pákistán 2005 – 2006

20. Allied Protector Adenský záliv 2009 - nyní

Zdroj: http://www.natoaktual.cz/na_zpravy.asp?y=na_zpravy/mise_main.htm

Vyhledej informace o událostech v místech vojenských misí NATO.

18

1.4. OSN, vznik

Organizace spojených národů (OSN), anglicky United Nations Organization

(UNO), též Spojené národy, anglicky United Nations (UN), je mezinárodní

organizace, jejímž cílem je udržovat mezinárodní mír a bezpečnost, rozvíjet

přátelské vztahy mezi národy a podporovat hospodářskou, kulturní

a humanitní spolupráci. OSN se vyvinula z koalice států bojujících proti

fašismu ve druhé světové válce. Dnes jsou jejími členy téměř všechny státy

světa.

Zjisti kolik je v současné době členských zemí OSN?

OSN vznikla až po druhé světové válce, ale myšlenka na vytvoření podobné

organizace je mnohem starší. Vzpomeň si, kdo v historii našeho státu stál

u zrodu této myšlenky. Kdy to bylo?

1.4.1. Vznik OSN, historické souvislosti:

Předchůdkyní OSN byla Společnost národů, která vznikla v podobných

podmínkách v průběhu první světové války. Byla vytvořená v roce 1919

v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a

dosažení míru a bezpečnosti“. K členům Společnosti národů původně patřilo

26 států, jejich počet se v průběhu let měnil. Společnost národů měla

nejvíce70 členů. Měla však řadu nedostatků. Nezakročila proti četným

agresím, či nedokázala například zabránit uzavření Mnichovské dohody.

Po jejím neúspěchu, když nedokázala zabránit vypuknutí druhé světové války,

se musely hledat nové cesty poválečného mírového uspořádání.

OSN se vyvinula z koalice států bojujících proti fašismu ve druhé světové

válce. V důsledku společného postupu proti Německu došlo ke sblížení mezi

USA, SSSR a Velkou Británii. Atlantická charta ze 14. srpna 1941 se stala

základem pro pozdější Deklaraci Spojených národů vydanou 1. ledna 1942

(název Spojené národy navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt).

Budoucí vítězové války se vyslovili pro zřízení „mezinárodní organizace

k zajištění míru.“ Tento cíl byl potvrzen i v prosinci 1943 na konferenci

v Teheránu.

Zástupci spojenců se sešli dojednat strukturu budoucí mezinárodní organizace

ve washingtonském zámečku Dumbarton Oaks v srpnu 1944. Ke konečné

dohodě mocností ovšem došlo až na jaltské konferenci v únoru 1945.

Po jejím ukončení se v San Francisku sešli zástupci 50 zemí na Konferenci

Spojených národů o mezinárodním uspořádání a vypracovali Chartu

Spojených národů. 26. června 1945 byla Charta přijata 50 státy včetně

19

tehdejší ČSR (k původním členům se po ustavení vlastní vlády přidalo

i Polsko, takže celkem je zakládajících států 51). Začala platit 24. října 1945,

poté co ji ratifikovaly všechny státy protihitlerovské koalice. Každoročně

se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů. OSN postupně přijímala

další členské státy.

Proč byla rozpuštěna Společnost národů?

Zjisti, které státy podepsaly v roce 1945 Chartu OSN.

Proč nebyly mezi zakládajícími členy OSN Německo, Japonsko a Itálie?

Kdy byly přijaty do OSN?

1.4.2. Charta OSN

Charta Spojených národů je ustavující dokument světové organizace,

který stanovuje práva a povinnosti členských států a stanoví orgány a postupy

fungování OSN. Jako mezinárodní smlouva kodifikuje Charta základní

principy mezinárodních vztahů – od suverenity a rovnosti mezi státy

až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů. Charta zavazuje

všechny členy, navíc ale výslovně uvádí, že závazky podle Charty mají

přednost před závazky z jiných mezinárodních smluv. Charta OSN může být

podle článku 108 změněna hlasováním Valného shromáždění, pokud

se pro vysloví dvoutřetinová většina členů a změnu ratifikují dvě třetiny

členských států OSN, včetně pěti stálých členů Rady bezpečnosti.

Celkem 111 článků je rozděleno do 19 kapitol. Na začátku stojí preambule.

Předmluva Charty OSN, tzv. preambule, vyjadřuje ideály a společné cíle

všech států, jejichž vlády se spojily, aby vytvořily Organizaci spojených

národů:

„MY, LID SPOJENÝCH NÁRODŮ, JSOUCE ODHODLÁNI uchránit

budoucí pokolení od metly války, která dvakrát za našeho života přinesla

lidstvu nevýslovné strasti, odhodláni deklarovat znovu svou víru v základní

lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů

i žen a národů velkých i malých, odhodláni vytvořit poměry, za nichž mohou

být zachovány spravedlnost a úcta k závazkům plynoucím ze smluv a jiných

pramenů mezinárodního práva, a odhodláni podporovat sociální pokrok

a zlepšovat životní úroveň ve větší svobodě, A K TOMU CÍLI pěstovat

snášenlivost a navzájem žít v míru jako dobří sousedé, sjednotit své síly

k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti, přijmout zásady a zavést metody

zajišťující, aby ozbrojené síly nebylo užíváno jinak než ve společném zájmu,

20

a používat mezinárodního ústrojí k podpoře hospodářského a sociálního

povznesení všech národů,

ROZHODLI JSME SE SDRUŽIT SVÉ ÚSILÍ, ABYCHOM TĚCHTO CÍLŮ

DOSÁHLI. Proto se naše vlády prostřednictvím svých zástupců, kteří

se shromáždili ve městě San Francisco a předložili své plné moci, jež byly

shledány v dobré a náležité formě, dohodly na této Chartě Spojených národů

a zřizují tímto mezinárodní organizaci zvanou Spojené národy.“

Zdroj: http://cs.wikisource.org/wiki/Charta_OSN

Kapitoly:

Kapitola I.: stanovuje cíle a zásady organizace, především udržování

mezinárodního míru a bezpečnosti

a rozvíjení mezinárodních vztahů.

Kapitola II.: upravuje podmínky členství.

Kapitoly III. – XV.: tvoří jádro dokumentu. Popisují orgány Spojených

národů a jejich pravomoci.

Kapitoly XVI. a XVII.: popisují zásady integrace OSN do stávajícího

mezinárodního práva.

Kapitoly XVIII. a XIX.: upravují změny a ratifikaci Charty.

Co je obsahem Charty OSN?

Na jakou historickou zkušenost se zakládající členové OSN výslovně

odvolávají v preambuli Charty OSN, když zdůvodňují cíle, které si jejím

založením kladou?

1.4.3. Hlavní cíle a úkoly OSN

Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, rozvíjet

přátelské vztahy mezi národy a podporovat hospodářskou, kulturní

a humanitní spolupráci.

Cíle Spojených národů, definované v Chartě, jsou následující:

- udržovat mezinárodní mír a bezpečnost

- rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování zásad

rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů

- spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních,

kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv

a svobod

- být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení

21

těchto společných cílů

Činnost Organizace spojených národů vychází z následujících zásad:

- všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné

- zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty-

- zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování

mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti

- vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům

- zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci,

ke které Organizace na základě Charty přistoupí

-žádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu,

aby se vměšovaly do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli

státu.

Vyložte jaké jsou cíle a zásady OSN?

1.4.4. Členství, členské státy

Členství v Organizaci spojených národů je přístupné všem mírumilovným

státům ochotným přijmout povinnosti vyplývající z Charty a odhodlaným

a schopným tyto povinnosti plnit.

Nové členské státy přijímá Valné shromáždění na základě doporučení Rady

bezpečnosti. Charta stanovuje podmínky pro pozastavení členství nebo

vyloučení států z důvodu porušení zásad Charty. K takovému kroku ale dosud

nedošlo.

Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá

zastoupení, tzv. stálé mise, zejm. v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také

v Ženevě, ve Vídni aj.

Dnes má OSN 192 členských států (členem OSN není např. Vatikán). Česká

republika je členem OSN od začátku roku 1993 (Československo bylo

zakládajícím členem).

Členský stát Datum přijetí

1. Afghánistán 19.11.1946

2. Albánie 14.12.1955

3. Alžírsko 8.10.1962

4. Andorra 28.7.1993

5. Angola 1.12.1976

6. Antigua a Barbuda 11.11.1981

7. Argentina 24.10.1945

8. Arménie 2.3.1992

9. Austrálie 1.11.1945

10. Ázerbájdžán 2.3.1992

11. Bahamy 18.9.1973

22

12. Bahrajn 21.9.1971

13. Bangladéš 17.9.1974

14. Barbados 9.12.1966

15. Bělorusko 24.10.1945

16. Belgie 27.12.1945

17. Belize 25.9.1981

18. Benin 20.9.1960

19. Bhútán 21.9.1971

20. Bolívie 14.11.1945

21. Bosna a Hercegovina 22.5.1992

22. Botswana 17.10.1966

23. Brazílie 24.10.1945

24. Brunej 21.9.1984

25. Bulharsko 14.12.1955

26. Burkina Faso 20.9.1960

27. Burundi 18.9.1962

28. Bývalá jugoslávská republika Makedonie 8.4.1993

29. Côte d'Ivoire 20.9.1960

30. Čad 20.9.1960

31. Černá Hora 28.6.2006

32. Česká republika

(Československo)

19.1.1993

(24.10. 1945) 33. Čína 24.10.1945

34. Dánsko 24.10.1945

35. Demokratická republika Kongo 20.9.1960

36. Dominika 18.12.1978

37. Dominikánská republika 24.10.1945

38. Džibutsko 20.9.1977

39. Egypt 24.10.1945

40. Ekvádor 21.12.1945

41. Eritrea 28.5.1993

42. Estonsko 17.9.1991

43. Etiopie 13.11.1945

44. Federativní státy Mikronésie 17.9.1991

45. Fidži 13.10.1970

46. Filipíny 24.10.1945

47. Finsko 14.12.1955

48. Francie 24.10.1945

49. Gabon 20.9.1960

50. Gambie 21.9.1965

51. Ghana 8.3.1957

52. Grenada 17.9.1974

53. Gruzie 31.7.1992

54. Guatemala 21.11.1945

55. Guinea 12.12.1958

56. Guinea-Bissau 17.9.1974

57. Guyana 20.9.1966

58. Haiti 24.10.1945

59. Honduras 17.12.1945

60. Chile 24.10.1945

61. Chorvatsko 22.5.1992

62. Indie 30.10.1945

63. Indonésie 28.9.1950

64. Irák 21.12.1945

65. Írán 24.10.1945

66. Irsko 14.12.1955

67. Island 19.11.1946

68. Itálie 14.12.1955

69. Izrael 11.5.1949

70. Jamajka 18.9.1962

71. Japonsko 18.12.1956

72. Jemen 30.9.1947

73. Jihoafrická republika 7.11.1945

74. Jordánsko 14.12.1955

75. Kambodža 14.12.1955

76. Kamerun 20.9.1960

77. Kanada 9.11.1945

23

78. Kapverdy 16.9.1975

79. Katar 21.9.1971

80. Kazachstán 2.3.1992

81. Keňa 16.12.1963

82. Kiribati 14.9.1999

83. Kolumbie 5.11.1945

84. Komory 12.11.1975

85. Kongo 20.9.1960

86. Korejská lidově demokratická republika 17.9.1991

87. Korejská republika 17.9.1991

88. Kostarika 2.11.1945

89. Kuba 24.10.1945

90. Kuvajt 14.5.1963

91. Kypr 20.9.1960

92. Kyrgyzstán 2.3.1992

93. Laos 14.12.1955

94. Lesotho 17.10.1966

95. Libanon 24.10.1945

96. Libérie 2.11.1945

97. Libye 14.12.1955

98. Lichtenštejnsko 18.9.1990

99. Litva 17.9.1991

100. Lotyšsko 17.9.1991

101. Lucembursko 24.10.1945

102. Maďarsko 14.12.1955

103. Madagaskar 20.9.1960

104. Malajsie 17.9.1957

105. Malawi 1.12.1964

106. Maledivy 21.9.1965

107. Mali 28.9.1960

108. Malta 1.12.1964

109. Maroko 12.11.1956

110. Marshallovy ostrovy 17.9.1991

111. Mauritánie 27.10.1961

112. Mauricius 24.4.1968

113. Mexiko 7.11.1945

114. Moldavsko 2.3.1992

115. Monako 28.5.1993

116. Mongolsko 27.10.1961

117. Mosambik 16.9.1975

118. Myanmar (Barma) 19.4.1948

119. Namibie 23.4.1990

120. Nauru 14.9.1999

121. Německo 18.9.1973

122. Nepál 14.12.1955

123. Niger 20.9.1960

124. Nigérie 7.10.1960

125. Nikaragua 24.10.1945

126. Nizozemsko 10.12.1945

127. Norsko 27.11.1945

128. Nový Zéland 24.10.1945

129. Omán 7.10.1971

130. Pákistán 30.9.1947

131. Palau 15.12.1994

132. Panama 13.11.1945

133. Papua-Nová Guinea 10.10.1975

134. Paraguay 24.10.1945

135. Peru 31.10.1945

136. Polsko 24.10.1945

137. Portugalsko 14.12.1955

138. Rakousko 14.12.1955

139. Rovníková Guinea 12.11.1968

140. Rumunsko 14.12.1955

141. Ruská federace 24.10.1945

142. Rwanda 18.9.1962

143. Řecko 25.10.1945

144. Salvador 24.10.1945

145. Samoa 15.12.1976

24

146. San Marino 2.3.1992

147. Saúdská Arábie 24.10.1945

148. Senegal 28.9.1960

149. Seychely 21.9.1976

150. Sierra Leone 27.9.1961

151. Singapur 21.9.1965

152. Slovensko 19.1.1993

153. Slovinsko 22.5.1992

154. Somálsko 20.9.1960

155. Spojené arabské emiráty 9.12.1971

156. Spojené státy americké 24.10.1945

157. Srbsko 1.11.2000

158. Srí Lanka 14.12.1955

159. Středoafrická republika 20.9.1960

160. Súdán 12.11.1956

161. Surinam 4.12.1975

162. Svatá Lucie 18.9.1979

163. Svatý Kryštof a Nevis 23.9.1983

164. Svatý Tomáš a Princův ostrov 16.9.1975

165. Svatý Vincenc a Grenadiny 16.9.1980

166. Svazijsko 24.9.1968

167. Sýrie 24.10.1945

168. Šalomounovy ostrovy 19.9.1978

169. Španělsko 14.12.1955

170. Švédsko 19.11.1946

171. Švýcarsko 10.9.2002

172. Tádžikistán 2.3.1992

173. Tanzanie 14.12.1961

174. Thajsko 16.12.1946

175. Togo 20.9.1960

176. Tonga 14.9.1999

177. Trinidad a Tobago 18.9.1962

178. Tunisko 12.11.1956

179. Turecko 24.10.1945

180. Turkmenistán 2.3.1992

181. Tuvalu 5.9.2000

182. Uganda 25.10.1962

183. Ukrajina 24.10.1945

184. Uruguay 18.12.1945

185. Uzbekistán 2.3.1992

186. Vanuatu 15.9.1981

187. Velká Británie 24.10.1945

188. Venezuela 15.11.1945

189. Vietnam 20.9.1977

190. Východní Timor (Timor Leste) 27. 9. 2002

191. Zambie 1.12.1964

192. Zimbabwe 25.8.1980

Zdroj: http://www.osn.cz/system-osn/clenske-staty/?i=199

Které z uvedených států nebyly zakládajícími čelny OSN:

Argentina, Austrálie, Bělorusko, Belgie, Čína, Finsko, Francie, Indie, Írán,

Kuba, Maďarsko, Ruská federace, Švýcarsko, Velká Británie

Řešení: Austrálie, Belgie, Finsko, Indie, Maďarsko, Švýcarsko

25

1.4.5. Oficiální jazyky OSN

Podle Charty OSN jsou oficiálními jazyky Organizace spojených národů

angličtina, čínština, francouzština, ruština a španělština. Jako oficiální jazyk

Valného shromáždění, Rady bezpečnosti a Ekonomické a sociální rady byla

později doplněna arabština.

Proč není mezi oficiálními jazyky OSN němčina?

Ve kterých jazycích jsou napsány následující názvy OSN:

United Nations

Organisation des Nations unies

Naciones Unidas

Организация Объединённых Наций

تحدة امم م