Upload
fay-gamble
View
63
Download
1
Embed Size (px)
DESCRIPTION
AKČNÍ POTENCIÁL V MYOKARDU, PODSTATA AUTOMACIE SRDEČNÍHO RYTMU, MECHANISMY REGULACE SRDEČNÍ FREKVENCE. Petr Čechovič 7. kruh, 2.LF UK 4. 10. 2009. 1. AKČNÍ POTENCIÁL V MYOKARDU. MYOKARD – SRDEČNÍ SVAL. MYOKARD pracovní vlákna – myokard síní a komor - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
AKČNÍ POTENCIÁL V MYOKARDU,AKČNÍ POTENCIÁL V MYOKARDU,
PODSTATA AUTOMACIE SRDEČNÍHO RYTMU,PODSTATA AUTOMACIE SRDEČNÍHO RYTMU,
MECHANISMY REGULACE SRDEČNÍ FREKVENCEMECHANISMY REGULACE SRDEČNÍ FREKVENCE
Petr Čechovič
7. kruh, 2.LF UK
4. 10. 2009
1.1.
AKČNÍ POTENCIÁL V MYOKARDUAKČNÍ POTENCIÁL V MYOKARDU
MYOKARD – SRDEČNÍ SVALMYOKARD – SRDEČNÍ SVAL
MYOKARD
a) pracovní vlákna – myokard síní a komor
b) modifikovaná vlákna – převodní soustava srdeční
Vlákna myokardu jsou spojeny INTERKALÁRNÍMI DISKY
gap junctions – šterbinová spojení vláken – šíří se tudy podráždění z vlákna na vlákno – fungují jako syncytium
Klidový a akční potenciál pracovního Klidový a akční potenciál pracovního myokardumyokardu
Klidový potenciál: mezi -50 a -90 mV (vnitřek negativní)
Akční potenciál: zásadně se liší od AP kosterního svalu nebo nervu
nervová tkáň myokard
PLATÓpomalá repolarizace
Akční potenciál pracovního myokarduAkční potenciál pracovního myokardu
FÁZE 0 – rychlá depolarizace po překročení prahového potenciálu – otevřou se Na+ kanály, od cca -30 mV dochází k pomalému otevírání Ca2+ kanálů
FÁZE 1 – uzavření Na+ kanálů
FÁZE 2 – plató – způsobeno pomalým otevíráním Ca2+ kanálů
FÁZE 3 – repolarizace – uzavření Ca2+ kanálů, K+ vytéká třemi typy K+ kanálů
FÁZE 4 – klidový potenciál
Akční potenciál pracovního myokarduAkční potenciál pracovního myokardu
Depolarizace: 2 ms
Plató + repolarizace: 200 ms
ABSOLUTNÍ REFRAKTERNÍ PERIODA (ARP) – nemožnost excitace – fáze 0,1,2 a první polovina 3
RELATIVNÍ REFRAKTERNÍ PERIODA(RRP) – druhá polovina fáze 3
SUPERNORMÁLNÍ FÁZE – začátek fáze 4, vlákno odpoví i na podprahový podnět
Co z toho vyplývá?NESCHOPNOST MYOKARDU VYVINOUT TETANICKÝ VZTAH
2.2.
PODSTATA AUTOMACIE PODSTATA AUTOMACIE
SRDEČNÍHO RYTMUSRDEČNÍHO RYTMU
Převodní soustava srdečníPřevodní soustava srdeční
Podnět k srdečnímu vztahu vzniká v převodní soustavě srdeční, odtud se šíří na pracovní myokard.
Modifikované kardiomyocyty mají schopnost SPONTÁNNÍ DEPOLARIZACE.
sinoatriální uzel – PACEMAKER – udavatel rytmu
(srdeční frekvence)
síňové meziuzlové dráhy
atrioventrikulární uzel – zpomaluje převod impulsů ze síní na
komory
Hissův svazek
levé Tawarovo raménko
pravé Tawarovo raménko
Purkyňova vlákna
Pracovní vs modifikovaný myokardPracovní vs modifikovaný myokard
PRACOVNÍ MYOKARD: klidový potenciál, rychlá depolarizace, dlouhé plató
MODIFIKOVANÝ MYOKARD: nemají stálý klidový potenciál, pomalejší depolarizace, rychlejší repolarizace
Modifikovaný myokardModifikovaný myokard
Klidové napětí buněk schopných spontánní depolarizace klesá po proběhnutí akčního potenciálu k prahové hodnotě (vzniká tzv. PREPOTENCIÁL, který spustí další vzruch).
Využívá se jiných iontových kanálů než u pracovního myokardu.
Depolarizace je způsobena otevřením Ca2+ kanálů typu L (long lasting).
Na vrcholu se otevírají K+ kanály – vyvolají repolarizací. Vzniká MAXIMÁLNÍ DIASTOLICKÝ POTENCIÁL za současného poklesu toku K+ z buňky.
Poté začíná vznikat prepotenciál a jsou otevřeny Ca2+ kanály typu T (transient).
Latentní pacemakeryLatentní pacemakery
Za normálních okolností je pacemakerem SA uzel.
Výrazný prepotenciál má jen sinoatriální uzel a atrioventrikulární uzel.
Ostatní části převodní soustavy srdeční jsou tzv. LATENTNÍ PACEMAKERY – přebírají funkci uzlů, je-li jejich činnost potlačena nebo je blokován přenos vzruchů
AV uzel (40-55/min)
terciární (ventrikulární) pacemaker – Purkyňova vlákna (25-40/min)
U ostatních částí převodní soustavy srdeční nedochází za normálních podmínek ke spontánní depolarizaci, neboť je zastihne podráždění ze SA uzlu dříve, než dosáhnou vlastního prahového potenciálu.
3.3.
MECHANISMY REGULACE MECHANISMY REGULACE
SRDEČNÍ FREKVENCESRDEČNÍ FREKVENCE
Mechanismy regulace srdeční frekvenceMechanismy regulace srdeční frekvence
A) RYCHLOST SPONTÁNNÍ DEPOLARIZACE (strmost vzestupu prepotenciálu)
čím rychlejší, tím větší f
B) HODNOTA PRAHOVÉHO POTENCIÁLU
čím více negativní, tím větší f
C) ZMĚNA VELIKOSTI MAXIMÁLNÍHO DIASTOLICKÉHO POTENCIÁLU
čím méně negativní, tím větší f
POZITIVNĚ CHRONOTROPNÍ VLIVY – urychlují frekvenci srdce
NEGATIVNĚ CHRONOTROPNÍ VLIVY – zpomalují frekvenci srdce
Vliv ANS na srdeční frekvenciVliv ANS na srdeční frekvenci
n. vagus – parasympatikus - acetylcholin – negativně chronotropní účinek – snižuje srdeční frekvenci – MDP je více negativní / méně strmý prepotenciál
Př.: plesknutí přes uši => možná zástava srdce
sympatikus – noradrenalin – pozitivně chronotropní účinek – zvyšuje srdeční frekvenci
Další vlivyDalší vlivyteplota – při horečce se může objevit tachykardie
farmaka – kardiotonika – digitális (náprstník) – tlumí AV uzel
Shrnutí toho nejdůležitějšíhoShrnutí toho nejdůležitějšíhoPRACOVNÍ MYOKARD SÍNÍ A KOMOR
• existuje klidový membránový potenciál
• velmi rychlá depolarizace, plató – díky Ca2+ kanálům => velmi pomalá repolarizace
• velmi dlouhá refrakterní doba => nemožnost tetanických stahu
PŘEVODNÍ SOUSTAVA SRDEČNÍ – MODIFIKOVANÝ MYOKARD
• všechny části schopnost spontánní depolarizace, srdeční rytmus určuje sinoatriální uzel = pacemaker (60-100 tepů/min)
• nemají klidový membránový potenciál, pomalejší depolarizace, rychlejší repolarizace
Zdroje informacíZdroje informací
Ganong: Přehled lékařské fyziologie
Silbernagl, Despopoulos: Atlas fyziologie člověka
Herget, J.: Poznámky k přednáškám z fyziologie I
Děkuji Vám za pozornostDěkuji Vám za pozornost