akilda · Web view2018/03/13 · Obecné informace, Info portál MPSV ČR . Systém státní sociální podpory (SSP) je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální

Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Rodinná pol. 13. 03. 2018http://www.advokatnisluzby.com Tel. +420/777 57 40 16 E-mail: [email protected]

ObsahANOTACE....................................................................................2KLÍČOVÁ SLOVA...........................................................................2RODINNÁ POLITIKA.......................................................................2Rodinna politika v obecné rovině nejen v ČR a i ve světě a v EU............................................................2Sociálně právní ochrana dětí...............................................................................................................4

Podpora rodiny – rodinná sociální politika.................................................4Demografická politika........................................................................................................................5Politika jednoho dítěte.......................................................................................................................6

Státní sociální podpora rodin s dětmi a sociálně právní ochrana dětí v České republice................................................................7Přídavek na dítě...................................................................................................................................10Příspěvek na bydlení............................................................................................................................11Rodičovský příspěvek...........................................................................................................................14Porodné................................................................................................................................................16Pohřebné..............................................................................................................................................17Životní a existenční minimum..............................................................................................................17Davky pěstounské péče a zakon o socialněpravní ochraně dětí...........................................................20

Zákon o sociálně právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., v platném znění/ZSPD................................20Role opatrovníka a Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí/UMPOD......................................21

Davky pěstounské péče........................................................................................................................21Formuláře v ČR a v EU........................................................................................................................23Vzory formulářů na portále sociální tématiky.................................................................................25Osobní údaje v informačním systému SSP (Ochrana ve smyslu Obecného nařízení o ochraně osobních údajů/GDPR)......................................................................................................................25Úřad práce České republiky – krajské pobočky a kontaktní pracoviště................................................29

RODINNÉ DÁVKY V EVROPSKÉ UNII............................................30Definice je v čl. 1 Nařízení 883/2004...................................................................................................30VÝVOJ KOORDINACE.....................................................................................................................30SOUČASNÁ PODOBA.......................................................................................................................31

Hlava III, kapitola 8 Koordinačního nařízení 883/2004....................................................................31Hlava III, kapitola 6 Prováděcího nařízení 987/2009.......................................................................31

Pravidla pro určení výplaty rodinných dávek, pracují-li členové rodiny a bydlí na území více členských států....................................................................................................................................31APLIKACE ZÁKLADNÍCH PRINCIPŮ............................................................................................32PŘÍKLADY.........................................................................................................................................32

Přídavky na děti v porovnání s dalšími zeměmi, jakým způsobem a v jaké výši jsou přídavky na děti vypláceny v Evropě......................................................33Použité zdroje a literatura:.................................................................37

I.K. Rodinna politika ČR a EU Strana/Seite 1 z 43 Web: https://www.akilda.cz


ANOTACE

Rodina je z hlediska společenského uspořádání považována za základní skupinu osob, která bezprostředně primárně ovlivňuje vývoj každého jedince. Je proto v zájmu státu ponechat na vlastních schopnostech a možnostech úvahy o péči a základní výchově vlastních dětí. Selhává-li však přirozená funkce rodiny, nastupuje subsidiárně role dalších subjektů. Prakticky má význam především sociálně-právní ochrana dětí, státní sociální podpora rodin s dětmi a náhradní rodinná péče a pěstounská péče.

KLÍČOVÁ SLOVA

Rodina; dítě; bydlení; přídavek na dítě; porodné; rodičovský příspěvek; příspěvek na bydlení; pohřebné; pěstounská péče; odměna pěstouna; příspěvek na úhradu potřeb dítěte; příspěvek při převzetí dítěte; příspěvek na zakoupení motorového vozidla; sociálně právní ochrana dětí; státní sociální podpora

RODINNÁ POLITIKA

Rodinna politika v obecné rovině nejen v ČR a i ve světě a v EU

Doporučena literatura:

Rodinná politika na urovni kraju a obcí, MPSV ČR, ISBN 978-80-86878-82-9, on-line: http://www.mpsv.cz/files/clanky/6778/Rodinna_politika.pdf

Rodinná politika ve své podstatě představuje souhrn aktivit a opatrení za ucelem podpory rodiny.

Jedná se o politiku prurezovou, zasahuje do nejruznějsích verejnych oblastí zivota spolecnosti, jako je např. bydlení, skolství, zdravotnictví, trh práce, infrastruktura.

Týká se oblasti vysoce soukromé, a musí tedy respektovat autonomii a schopnost rodin samostatně se rozhodovat.

Rodinná politika je proto soustředěna na podporu rodin ve výkonu jejich přirozených funkcí, nikoli na přebírání těchto rolí a zasahování do vnitřního života rodin, rozdělení sociálních rolí v rodině atd. Měla by pamatovat na všechny vývojové fáze rodin, stejně jako na jejich potřeby v konkrétních situacích.



Cíle rodinné politiky

Obecným cílem rodinné politiky je vytvořit ve společnosti prostředí celkově přátelské rodině. Legislativní i nelegislativní cestou:

• usiluje o odstranění prekázek, kterym jsou rodiny vystaveny a které ohrozují jejich stabilitu;

• vytvárí podmínky pro fungování rodin a vsestranně je podporuje; • posiluje vědomí rodinnych hodnot v celé spolecnost;• posiluje vlastní zodpovědnost rodicu a clenu rodin navzájem.

Aktéri rodinné politiky

Pro úspěšný rozvoj rodinné politiky je klíčové zapojit do její tvorby a realizace všechny příslušné aktéry. Mezi ně se řadí:

orgány státní správy na ustrední, regionální i místní urovni; orgány samosprávy na regionální a místní urovni; obcansky sektor (nestátní neziskové organizace, odbory

apod.);

komercní sektor (napr. zaměstnavatelé, poskytovatelé komercních sluzeb);

odborníci (akademická, vědecká a vyzkumná sféra);• vzdělávací instituce;• média;• siroká obcanská verejnost (zejména rodiny a její jednotliví clenové). Velmi důležitá je jejich spolupráce.

V České republice je zapojení všech příslušných aktérů rodinné politiky, až na výjimky, na relativně nízké úrovni, přestože vzrůstá počet případů a příkladů efektivních aktivit při spolupráci subjektů různého typu.

Informace pro nestátní neziskové organizace v oblasti podpory rodiny, http://portal.mpsv.cz/soc/org/dotpr , Zádosti o dotace ze státního rozpočtu pro nestátní neziskové organizace v oblasti podpory rodiny se podávají výlučně prostřednictvím internetové aplikace OKsluzby - rodina. Prostřednictvím této aplikace se rovněž podávají:

upravené rozpočty námitky proti výši přiznané dotace nebo jejímu nepřiznání hlášení změn oznámení o vzdání se dotace a vyúčtování dotace Podmínkou k používání aplikace je získání tzv. uživatelského účtu k aplikaci, který

založí MPSV na základě obdrženého Souhlasu se zpracovanim osobnich udaju.



Nepřehlédněte prosím pokyny k vyplnění tiskopisu souhlasu. Více informací naleznete zde.

V případě jakýchkoli dotazů kontaktujte pracovníky odboru MPSV: [email protected].

Deklarace práv dítěte, přijatá VS OSN 20. listopadu 1959 a Úmluva o právech dítěte přijatá v roce 1989, deklarují rodinu jako základní jednotku společnosti a přirozené prostředí pro růst a blaho všech svých členů a zejména dětí, která musí mít nárok na potřebnou ochranu a takovou pomoc, aby mohla plnit svou úlohu.

Dítě tak ve smyslu těchto mezinárodních dokumentů potřebuje pro svou tělesnou a duševní nezralost zvláštní záruky, péči a odpovídající právní ochranu před narozením a po něm.

Rodinná politika ve své podstatě představuje souhrn aktivit a opatření za účelem podpory rodiny. Jelikož se jedná o politiku průřezovou, zasahuje do nejrůznějších veřejných oblastí života společnosti, jako je např. bydlení, školství, zdravotnictví, trh práce, infrastruktura.

Na druhou stranu se však týká oblasti vysoce soukromé, a musí tedy respektovat autonomii a schopnost rodin samostatně se rozhodovat.

Rodinná politika je proto soustředěna na podporu rodin ve výkonu jejich přirozených funkcí, nikoli na přebírání těchto rolí a zasahování do vnitřního života rodin, rozdělení sociálních rolí v rodině atd.

Měla by pamatovat na všechny vývojové fáze rodin, stejně jako na jejich potřeby v konkrétních situacích.

Sociálně právní ochrana dětíSociálně-právní ochrana dítěte představuje zajištění práva dítěte na život, jeho příznivý vývoj, na rodičovskou péči a život v rodině, na identitu dítěte, svobodu myšlení, svědomí a náboženství, na vzdělání, zaměstnání, zahrnuje také ochranu dítěte před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, zanedbáváním, zneužíváním nebo vykořisťováním. Ochrana dítěte, která je širším pojmem než sociálně-právní ochrana, tak zahrnuje ochranu rozsáhlého souboru práv a oprávněných zájmů dítěte, a je proto upravena v různých právních odvětvích a v právních předpisech různé právní síly.

Tvoří tak předmět činnosti celé řady orgánů, právnických a fyzických osob, a to v závislosti na jejich působnosti.

Ochrana dítěte a zajišťování jeho práv se promítá do právních předpisů v oblasti rodinněprávní, sociální, školské, zdravotní, daňové, občanskoprávní, trestní apod., a z toho také vyplývá okruh subjektů, které ji realizují.

Z této skutečnosti je zřejmé, že právní úpravu ochrany dítěte nelze zahrnout do jediného právního předpisu.



Podpora rodiny – rodinná sociální politikaPodpora rodiny – rodinná politika, https://www.mpsv.cz/cs/4Rodinná politika ve své podstatě představuje souhrn aktivit a opatření za účelem podpory rodiny. Jelikož se jedná o politiku průřezovou, zasahuje do nejrůznějších veřejných oblastí života společnosti, jako je např. bydlení, školství, zdravotnictví, trh práce, infrastruktura. Na druhou stranu se však týká oblasti vysoce soukromé, a musí tedy respektovat autonomii a schopnost rodin samostatně se rozhodovat. Rodinná politika je proto soustředěna na podporu rodin ve výkonu jejich přirozených funkcí, nikoli na přebírání těchto rolí a zasahování do vnitřního života rodin, rozdělení sociálních rolí v rodině atd. Měla by pamatovat na všechny vývojové fáze rodin, stejně jako na jejich potřeby v konkrétních situacích.Sociálně právní ochrana dětíSociálně-právní ochrana dítěte představuje zajištění práva dítěte na život, jeho příznivý vývoj, na rodičovskou péči a život v rodině, na identitu dítěte, svobodu myšlení, svědomí a náboženství, na vzdělání, zaměstnání, zahrnuje také ochranu dítěte před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, zanedbáváním, zneužíváním nebo vykořisťováním. Ochrana dítěte, která je širším pojmem než sociálně-právní ochrana, tak zahrnuje ochranu rozsáhlého souboru práv a oprávněných zájmů dítěte, a je proto upravena v různých právních odvětvích a v právních předpisech různé právní síly. Tvoří tak předmět činnosti celé řady orgánů, právnických a fyzických osob, a to v závislosti na jejich působnosti.

Ochrana dítěte a zajišťování jeho práv se promítá do právních předpisů v oblasti rodinněprávní, sociální, školské, zdravotní, daňové, občanskoprávní, trestní apod., a z toho také vyplývá okruh subjektů, které ji realizují. Z této skutečnosti je zřejmé, že právní úpravu ochrany dítěte nelze zahrnout do jediného právního předpisu. Deklarace práv dítěte, přijatá VS OSN 20. listopadu 1959 a Úmluva o právech dítěte přijatá v roce 1989, deklarují rodinu jako základní jednotku společnosti a přirozené prostředí pro růst a blaho všech svých členů a zejména dětí, která musí mít nárok na potřebnou ochranu a takovou pomoc, aby mohla plnit svou úlohu.Dítě tak ve smyslu těchto mezinárodních dokumentů potřebuje pro svou tělesnou a duševní nezralost zvláštní záruky, péči a odpovídající právní ochranu před narozením a po něm.Senioři a politika stárnutíČeská společnost, stejně jako všechny evropské společnosti, stárne. V roce 2050 tu bude podle odhadů Českého statistického úřadu žít přibližně 1/3 populace starší 65 let. Tyto změny s sebou nesou dopady do různých sektorů veřejných politik a je třeba se na ně řádně připravit. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto činí v této oblasti řadu kroků – zpracovalo Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí na období let 2013-2017, v souvislosti s ním pořádá pravidelně řadu akcí pro odbornou i laickou veřejnost (každoroční mezinárodní konference, série kulatých stolů Národní konvent o přípravě na stárnutí, Dny seniorů) nebo podporuje prostřednictvím dotačních programů zaměřených na podporu opatření v oblasti politiky stárnutí pro obce, kraje a neziskové organizace. Ministryně práce a sociálních věcí je rovněž předsedkyní Rady vlády pro seniory a stárnutí populace. KontaktyMinisterstvo práce a sociálních věcí Odbor rodiny a ochrany práv dětí Odbor rodinné politiky a politiky stárnutí Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 tel.: +420 221 921 111, www.mpsv.cz

Úřady práce


http://www.mpsv.cz/

https://www.mpsv.cz/cs/4


kontaktní místa státní sociální podpory (podle místa trvalého bydliště žadatele)

Demografická politika

Populační politika, https://cs.wikipedia.org/wiki/Populačn%C3%AD_politikaPopulační politika (z latiny: populus = lid) je souhrn schémat, teorií a praktických postupů státu, kterými se snaží cíleně ovlivňovat množství populace. Populační politika je součástí celé politiky státu. Není přímo součástí demografie, spíše spadá do demografické praxe. Jedná se o přijímání právních norem s cílem ovlivnit demografický vývoj.Dělení:Populační politika se větví do několika základních přístupů:1 kvantitativní (početní) - sleduje početní vývoj obyvatelstva. S ohledem na své cíle může

dále být:pronatalitní, která podporuje růst porodnosti (natalitu). V současnosti je

aplikována zejména ve vyspělých státech světa, kde je přirozený přírůstek nízký a průměrný věk obyvatelstva se zvyšuje.

protinatalitní, která podporuje snižování míry porodnosti. Je aplikována vládami zejména v rozvojových zemích tzv. třetího světa, kde je přírůstek obyvatelstva vyšší. Velmi tvrdými protinatalitními opatřeními se v 80. letech 20. století prezentovala např. Čína, kde byla uplatňována tzv. politika jednoho dítěte, která platí dodnes.

2 migrační - sleduje vývoj v migraci (imigrace/emigrace) obyvatelstva, kterou lze státními zásahy ovlivňovat. Tato politika je zdrojem růstu především ve vyspělých zemích s pozitivním postojem populace k imigraci, např. USA, Kanada, Austrálie a Singapur.

• Sčítání lidu• Kontrola porodnostiLiteratura:• ZALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.• Kocourková, J.: Má populační politika v České republice perspektivu?, 8.5.2005• Bartoňová, D.: Populační politika

Politika jednoho dítěte

Politika jednoho dítěte, https://cs.wikipedia.org/wiki/Politika_jednoho_d%C3%ADtěte

Politika jednoho dítěte, oficiálně politika plánování porodnosti (čínsky 计划生育政策, český přepis: ťi-chua šeng-jü čeng-cche, pchin-jin: jìhuà shēngyù zhèngcè) je demografická politika zavedená v ČLR v roce 1979, jejímž cílem je omezit růst populace. Omezení počtu dětí v rodinách se každoročně vyvíjejí a v říjnu 2015 bylo schváleno povolení 2 dětí v rodině.[1]

Historie


https://cs.wikipedia.org/wiki/Politika_jednoho_d%C3%ADt%C4%9Bte

https://cs.wikipedia.org/wiki/Popula%C4%8Dn%C3%AD_politika

https://cs.wikipedia.org/wiki/Popula%C4%8Dn%C3%AD_politika

Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Rodinná pol. 13. 03. 2018http://www.advokatnisluzby.com Tel. +420/777 57 40 16 E-mail: [email protected] Mao Ce-tungem Čína podporovala porodnost, protože Mao věřil, že populační růst posiluje zemi. Přesto však za Maovy vlády míra porodnosti klesla z 37 na 20%, snížila se také úmrtnost a zvýšila se střední délka života (i přes katastrofální programy jako Velký skok vpřed, které vedly k hladomoru). Populace mezi lety 1949 a 1976 narostla z 540 na 940 milionů. Jak Mao začal ztrácet vliv, objevovaly se snahy o kontrolu růstu populace. Počínaje rokem 1970 byli občané povzbuzováni, aby se brali později a měli jen dvě děti. Nové čínské vedení ovlivněné malthusiánstvím bylo přesvědčeno, že násilné omezení porodnosti je jediným způsobem, jak zabránit nekontrolovanému růstu populace. Politika jednoho dítěte začala být plánována v roce 1977 a uzákoněna v roce 1979. Před zavedením měla průměrná čínská rodina 4 děti.Od roku 1981 do začátku roku 2013 byla politika jednoho dítěte řízena centrální komisi pro rodinné plánování. V roce 2013 byla v rámci reforem komise zrušena a zařazena pod ministerstvo zdravotnictví.[2]

V roce 2007 byla situace následující: 35,9 % populace mělo povoleno mít pouze jedno dítě, 52,9 % mělo povoleno mít druhé dítě, pokud to první byla dívka, 9,6 % mělo povoleno mít dvě děti bez ohledu na pohlaví a pro 1,6 % (hlavně Tibeťanů) neplatil žádný limit.[3]

Uvolňování na začátku 21. století[editovat | editovat zdroj]Před rokem 2013 měly manželské páry žijící ve městech povoleno mít pouze jedno dítě, etnické menšiny a rodiče, kteří oba neměli žádné sourozence, mohli mít dvě děti a dvě děti mohlo mít také venkovské obyvatelstvo, pokud první dítě bylo dívka. Na konci roku 2013 byla politika jednoho dítěte uvolněna a dvě děti si mohou pořídit také páry, kde je alespoň jeden rodič jedináčkem.[4] V říjnu 2015 přijal ústřední výbor Komunistické strany Číny rozhodnutí, které povoluje mít v rodinách děti dvě.[1]

KritikaDo konce roku 2013 zabránila podle odhadů narození 400 milionů dětí. Podle ochránců lidských práv vede politika k nuceným potratům. Číňané navíc preferují mužské potomky, vznikla tak demografická nerovnováha mezi pohlavími.[4]

Pokud mají dvě generace za sebou jen jediné dítě, to se musí postarat jak o své dva rodiče, tak o čtyři prarodiče. Pokud to z nějakého důvodu nejde, jsou často předcházející generace odsouzeny k životu v bídě. Toto se nazývá tzv. „4-2-1 problém.“[5]

Dalším významným sociálním problémem je „generace malých císařů“ – jedináčci jsou obvykle velmi rozmazlení. Na ně si stěžuje i čínská armáda, podle ní jsou „vojáci z generace jedináčků zbabělci bez špetky bojovného ducha.“ Jedináčci přitom tvoří celkem 70 % jejích vojáků.[6]

Odkazy:Reference:http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/384832-cina-opousti-politiku-jednoho-ditete.htmlTři sta milionů potratů, taková je bilance čínské politiky jednoho dítěteCallick, Rowan."China relaxes its one-child policy", 24 January 2007.http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/256194-cina-zrusila-politiku-jednoho-ditete-i-pracovni-tabory/Young Chinese couples face pressure from "4-2-1" family structureČínská armáda je plná zbabělců. Kvůli politice jednoho dítěte ji tvoří zhýčkaní jedináčci



Státní sociální podpora rodin s dětmi a sociálně právní ochrana dětí v České republicePodpora rodiny spadá do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR/MPSV ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR/MŠMT.

Jako průřezový obor je regulována širším okruhem právních předpisů, z nichž prakticky nejvýznamnější je:Státní sociální podpora rodin s dětmi a podpora bydlení podle z. č. 117/1995 Sb./SSPSociálně právní ochrana dětí podle z. č. 359/ 1999 Sb./SPOD

Státní sociální podpora, Info portal MPSV ČR , http://portal.mpsv.cz/soc/ssp

Informace pro občany Informace související s dávkami státní sociální podpory. Obecné informace, Přídavek na dítě, Příspěvek na bydlení, Rodičovský příspěvek, Porodné, Pohřebné, Zivotní a existenční minimum, Úřední desky SSPElektronické formuláře SSPVzory vyplněných formulářů Vzory vyplněných formulářů žádostí o dávky státní sociální podporyEvropské formuláře Evropské formuláře pro koordinaci rodinných dávekEvidované informace Informace, které jsou o klientovi vedeny v databázích na MPSV (KRK, KDVD a IDVD).Informace Úřadu práce

Informace pro občanyPojem státní sociální podpory označuje dávky, poskytované osobám (rodinným příslušníkům) ve společensky uznaných sociálních situacích, kdy stát skrze jejich vyplácení z části přebírá spoluzodpovědnost za vzniklou sociální situaci. V rámci systému státní sociální podpory je poskytován: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné.Obecné informace Obecné informace o dávkách státní sociální podpory.Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Při poskytování dávky je testován příjem rodiny v předchozím čtvrtletí. Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek.Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek.Rodičovský příspěvek Na rodičovský příspěvek má rodič nárok, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině. Při poskytování této dávky není testován příjem rodiny ani výdělečná činnost pečujícího rodiče.Porodné Porodné je dávka, kterou se jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního dítěte. Při poskytnutí dávky je testován příjem rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí. Za příjem není považován


http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/desky

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/zivotni_min

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/pohrebne

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/porodne

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp


http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prid_na_dite

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/obecne

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/porodne


http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prid_na_dite

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/obecne

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/local

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/evidinf

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/evropske_formulare

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/vzory-vyplnenych-formularu

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/elforms

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp


rodičovský příspěvek a přídavek na dítě.Pohřebné Touto dávkou se přispívá na náklady spojené s vypravením pohřbu. Příjem rodiny se netestuje.Životní a existenční minimum Zivotní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Ve státní sociální podpoře se životní minimum využívá při zjišťování nároku na některé dávky a při výpočtu výše některých dávek. Zivotní minimum upravuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.Úřední desky SSP Odkazy na úřední desky úřadů SSP

UpozorněníUvedené informace jsou pouze zjednodušené a orientační. Úplné podmínky pro přiznání dávek státní sociální podpory jsou uvedeny v právním předpise nebo je na základě podrobnějších znalostí o konkrétní situaci vysvětlí pracovníci Úřadu práce České republiky.Poslední aktualizace: 6. 1. 2015

Obecné informace, Info portal MPSV ČR

Systém státní sociální podpory (SSP) je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (zákon o SSP), kde je možné získat další podrobné informace.Nárok na dávky má pouze fyzická osoba, jestliže ona a s ní společně posuzované osoby jsou hlášeny k trvalému pobytu na území České republiky (občané České republiky) nebo mají trvalý pobyt (cizinci) na území České republiky a mají zde bydliště. Cizinci, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky, jsou oprávněnými osobami po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Do doby 365 dnů pobytu na území České republiky se nezapočítává doba, kdy je osoba žadatelem o udělení azylu ubytovaným v pobytovém středisku Ministerstva vnitra. Dávky státní sociální podpory náleží rovněž dalším, v zákoně o SSP uvedeným osobám, které nemají na území České republiky trvalý pobyt, pokud zde mají bydliště.

Do okruhu oprávněných osob spadají také občané Evropské unie, krytí nařízením EP a Rady (ES) č. 883/2004 nebo nařízením Rady (ES) č. 1408/71 nebo nařízením EP a Rady (EU) č. 492/2011.

Systém SSP chápe rodinu jako soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď připravuje na budoucí povolání nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let.

U příspěvku na bydlení jsou společně posuzovány všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu, podmínka společné domácnosti se nevyžaduje.

Při posuzování nároků na dávky SSP se netestuje majetek rodiny, pouze příjmy, a to také pouze u některých dávek.V závislosti na příjmu rodiny jsou poskytovány přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné. Bez ohledu na příjem rodiny se poskytují rodičovský příspěvek a pohřebné.

Základem pro stanovení nároku a výši některých dávek včetně určení hranice příjmů osoby či rodiny je životní minimum.

Dávky SSP zohledňují jak příjmovou tak i sociální situaci rodiny. Čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno. Rodina může pobírat více dávek SSP souběžně.

Příjmy rozhodné pro nárok na dávky SSP zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání


http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/desky

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/zivotni_min

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/pohrebne


nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového pojištění a podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci včetně obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. "čisté" příjmy, tj. příjmy po odpočtu pojistného na sociální pojištění, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu, příp. výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení podle zákona o daních z příjmů. Do příjmu se nezapočítává výživné, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely stanovení rozhodného příjmu osobou společně posuzovanou. Taxativní výčet rozhodných příjmů je uveden v § 5zákona o SSP.Dávky se vyplácí v české měně, převodem na platební účet příjemce nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce dávky.Neplnění povinné školní docházky dítěte, za něž je rodiči pravomocně uložena sankce za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky, má za důsledek postih v podobě snížení výplaty rodičovského příspěvku.

Žádosti o poskytování dávek SSP vyřizuje Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu, resp. jejich kontaktní pracoviště dle místa trvalého pobytu osoby, která uplatňuje svůj nárok na dávky. Odvolacím místem proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky je Ministerstvo práce a sociálních věcí.Adresy, telefony a úřední hodiny jednotlivých pracovišť naleznete na stránce http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/local.

Zádosti o dávky se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV.

Nárok na výplatu dávek SSP zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových (porodné, pohřebné) zaniká nárok uplynutím 1 roku od vzniku nároku na dávku.

Poslední aktualizace: 5. 1. 2015, Autor: MPSV odbor 44

UpozorněníUvedené informace jsou pouze zjednodušené a orientační. Úplné podmínky pro přiznání dávek státní sociální podpory jsou uvedeny v právním předpise nebo je na základě podrobnějších znalostí o konkrétní situaci vysvětlí pracovníci Úřadu práce České republiky.

Za úplnost informací na stránce odpovídá: Mgr. Kateřina Jirková, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávekZačátek stránky

Přístupnost stránekMapa stránek | Prohlášení o přístupnosti | Technická správa | Textová verze

Prídavek na dítě

Přídavek na dítě , Info portal MPSV CŘ

Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětíNárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,7násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek.


Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Rodinná pol. 13. 03. 2018http://www.advokatnisluzby.com Tel. +420/777 57 40 16 E-mail: [email protected]řídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte.

Věk nezaopatřeného dítěte v rodině

Výše přídavku na dítě v Kč měsíčně základní výměra zvýšená výměra

do 6 let 500 800

od 6 do 15 let 610 910

od 15 do 26 let 700 1000

Úplná rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí

Životní minimum rodiny

Hranice rozhodného příjmu v Kč měsíčně pro nárok na přídavek na dítě (2,7násobek životního minima rodiny)

jedno do 6 let 7 710 20 817

dvě 5, 8 let 9 850 26 595

tři 5, 8, 12 let 11 990 32 373

čtyři 5, 8, 12, 16 let 14 440 38 988

Poslední aktualizace: 1. 1. 2018, Autor: MPSV odbor 44Za úplnost informací na stránce odpovídá: Mgr. Kateřina Jirková, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávekZačátek stránky


Příspěvek na bydleníPříspěvek na bydlení, Info portal MPSV CŘ

Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě


Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Rodinná pol. 13. 03. 2018http://www.advokatnisluzby.com Tel. +420/777 57 40 16 E-mail: [email protected]řihlášen k trvalému pobytu, jestliže jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny a nákladů na bydlení za rozhodné období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Za společně posuzované osoby se považují všechny osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu; podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se nevyžaduje. Do rozhodného příjmu rodiny se započítávají příjmy všech společně posuzovaných osob. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady (viz dále).U všech bytů se dále započítávají náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu dodávka tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, odvoz komunálního odpadu a náklady za pevná paliva. Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů činí pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 za kalendářní měsíc částku:

Počet osob v rodině podle§ 7 odst. 5 zákona Kč

Jedna 1 988

Dvě 2 721

Tři 3 558

čtyři a více 4 291

Náklady na bydlení musí být pro nárok a výši příspěvku na bydlení vždy rozepsány na jednotlivé položky, které se prokazují podrobným rozpisem.

Náklady placené zálohově musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční.Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za předcházející kalendářní čtvrtletí.

Do nákladů na bydlení se započítávají


Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Rodinná pol. 13. 03. 2018http://www.advokatnisluzby.com Tel. +420/777 57 40 16 E-mail: [email protected]é a doložené náklady na bydlení pokud rodina v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, v rozhodném období žila, 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení za každý měsíc, pokud rodina, v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, v rozhodném období nebo po jeho část nežila, náklady na bydlení uhrazené v původním bytě, pokud se stejný okruh společně posuzovaných přestěhoval do nového bytu a v původním bytě jim byl poskytován příspěvek na bydlení.

Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, resp. srovnatelné náklady a ceny služeb a energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu služeb a energií a přiměřenou velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících. Výše částek normativních nákladů na bydlení činí pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 pro: bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy

Početosobv rodině

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč

Prahavíce než 100 000 50 000 - 99

99910 000 - 49 999

do 9 999

jedna 7 870 6 227 5 928 5 036 4 844

Dvě 11 186 8 938 8 530 7 308 7 046

Tři 15 116 12 176 11 642 10 045 9 702

čtyři a více 18 827 15 282 14 639 12 712 12 299

v družstevních bytech a bytech vlastníků

Početosobv rodině

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč

Praha více než 100 000

50 000 - 99 999

10 000 - 49 999 do 9 999

jedna 4 420 4 420 4 420 4 420 4 420

Dvě 6 489 6 489 6 489 6 489 6 489

Tři 8 939 8 939 8 939 8 939 8 939

čtyři a více 11 298 11 298 11 298 11 298 11 298


Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Rodinná pol. 13. 03. 2018http://www.advokatnisluzby.com Tel. +420/777 57 40 16 E-mail: [email protected]ýše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35. Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi těmito náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, resp. 0,35. Datum uveřejnění: 4. 1. 2017, Poslední aktualizace: 1. 1. 2018, Autor: MPSV odbor 44Za úplnost informací na stránce odpovídá: Mgr. Kateřina Jirková, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávekZačátek stránky


Rodičovský příspěvekRodičovský příspěvek, Info portal MPSV CŘ

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte. V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 a více dětí narozených současně, má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 330 000 Kč.Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění. Jestliže lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč, může rodič volit měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku až do této výše. Pokud žádá o rodičovský příspěvek na dvě a více současně narozené děti, může provést volbu až do výše 1,5násobku 70% 30násobku denního vyměřovacího základu. V případě, že denní vyměřovací základ lze stanovit u obou rodičů, vychází se z toho základu, který je vyšší, aniž rodič s vyšším denním vyměřovacím základem o rodičovský příspěvek žádá, nebo ho pobírá.Pokud ani jednomu z rodičů nelze stanovit denní vyměřovací základ, nebo je-li 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu nižší než 7 600 Kč, rodič volí výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč měsíčně, v případě dvou a více současně narozených dětí do částky 11 400 Kč měsíčně.Pokud v rodině dojde ke změně osob, které jsou posuzovány jako rodiče, a


Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Rodinná pol. 13. 03. 2018http://www.advokatnisluzby.com Tel. +420/777 57 40 16 E-mail: [email protected] tím ke změně výše denního vyměřovacího základu, stanoví se rodičovský příspěvek od následujícího kalendářního měsíce podle nově splněných podmínek.Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek, měnit tuto volbu lze jedenkrát za tři měsíce, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby. Podmínka trvalého pobytu a bydliště na území České republiky musí být splněna u oprávněné osoby a u dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek.Podmínka osobní celodenní péče se považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží i v kalendářním měsíci, v němž:dítě se narodilo,rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, s výjimkou pěstounské péče na přechodnou dobu, dítě dovršilo věk 4 let, do kterého náleží rodičovský příspěvek,dítě nebo rodič zemřeli,rodič převzal do péče vlastní dítě, které předtím bylo na základě rozhodnutí příslušného orgánu svěřeno do péče jiné osoby nebo bylo umístěno v ústavu nebo bylo více než 3 kalendářní měsíce v péči zdravotnického zařízení.Podmínka osobní celodenní péče se považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží i v případech, kdy:dítě mladší 2 let navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci,dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně,dítě navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, pokud jeho oba rodiče nebo osamělý rodič jsou osobami závislými na pomoci jiné osoby ve stupni III a IV,rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný nebo studuje.Příjem rodiče není sledován. Při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny. Nezkoumá se ani nárok na podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci.Jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, pouze je-li vyšší než dávky nemocenského pojištění. V tomto případě je doplacen rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a uvedenými dávkami.Pokud se v rodině narodí další dítě, nárok na rodičovský příspěvek na starší dítě zaniká, a to i v případě, že na narozené dítě náleží rodičovský příspěvek ihned od narození ve stejné výši, v jaké náleží doposud na starší dítě. Změnu je


Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Rodinná pol. 13. 03. 2018http://www.advokatnisluzby.com Tel. +420/777 57 40 16 E-mail: [email protected]é ohlásit příslušnému orgánu, aby nevznikl přeplatek na dávce.Pokud byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a přitom nesplnil podmínky pro výplatu příspěvku, je rodič povinen vrátit příslušnému úřadu vyplacené částky za období, kdy mu rodičovský příspěvek nenáležel.

Poslední aktualizace: 1. 1. 2018Za úplnost informací na stránce odpovídá: Mgr. Kateřina Jirková, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávekZačátek stránky


PorodnéPorodné, Info portal MPSV CŘ Porodné je dávka poskytovaná v závislosti na výši příjmu, kterou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního nebo druhého živého dítěte.

Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině,

která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí,

ve kterém se dítě narodilo, musí být nižší než 2,7násobek životního minima rodiny.

Do rozhodného příjmu se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě.

Porodné náleží ženě, která porodila své první nebo druhé živé dítě. Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela, splnila podmínky nároku na porodné a dávka jí nebo jiné osobě nebyla

vyplacena, má na porodné nárok otec dítěte.Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů, za stejných podmínek (rozhodný příjem rodiny do 2,7násobku životního minima, první nebo druhé

dítě).Porodné náleží v rodině pouze dvakrát, a to buď na první nebo druhé živě narozené dítě nebo na první nebo druhé dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

Porodné je stanoveno pevnou částkou a činí 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé dítě.



Úplná rodina (oba rodiče)Životní minimum rodiny

Hranice rozhodného příjmu v Kč měsíčně pro nárok na porodné (2,7násobek životního minima rodiny)

při narození/převzetí prvního dítěte 7 710 20 817

při narození/převzetí druhého dítěte (první dítě je mladší 6 let) 9 450 25 515

Poslední aktualizace: 14. 1. 2016, Autor: MPSV odbor 44Za úplnost informací na stránce odpovídá: Mgr. Kateřina Jirková, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávekZačátek stránky


PohřebnéPohřebné Touto jednorázovou dávkou se přispívá na náklady spojené s vypravením pohřbu. Pohřebné je stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000 Kč. Příjem rodiny se netestuje. Pohřebné náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba (s výjimkou mrtvě narozeného dítěte) měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR.Poslední aktualizace: 5. 1. 2015, Autor: MPSV odbor 44

Životní a existenční minimum

Životní a existenční minimum , Info portal MPSV ČR

Definice životního a existenčního minimaŽivotní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.


Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Rodinná pol. 13. 03. 2018http://www.advokatnisluzby.com Tel. +420/777 57 40 16 E-mail: [email protected]ční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.Právní úpravaŽivotní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.Částky životního a existenčního minima platné od 1. 1. 2012 jsou stanoveny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.Hlavní využitíHlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina.Životní a existenční minimum je využíváno také v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (u přídavku na dítě a porodného). V případě dávek pěstounské péče tvoří základ pro výpočet jejich výše.Další využití životního minima je například v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod.Náklady na bydleníŽivotní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení.Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.Částky životního minima v Kč za měsícpro jednotlivce 3 410pro první dospělou osobu v domácnosti 3 140pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2 830

pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 1 740 6 až 15 let 2 140 15 až 26 let (nezaopatřené) 2 450Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

Částka existenčního minima v Kč za měsícexistenční minimum 2 200



Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsícJednotlivec 3 410

2 dospělí 3 140 + 2 830 = 5 970

1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 3 140 + 1 740 = 4 880

2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 3 140 + 2 830 + 1 740 = 7 710

2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let 3 140 + 2 830 + 2 140 + 2 450 = 10 560

2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let

3 140 + 2 830 + 1 740 + 2 140 + 2 450 = 12 300

Společně posuzované osoby• rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,• manželé nebo registrovaní partneři,• rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají

byt a nejsou posuzovány s jinými osobami,• jiné osoby společně užívající byt, pokud neprokáží, že spolu trvale nežijí a

společně neuhrazují náklady na své potřeby.Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.

Započitatelné příjmyS životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou:• příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek,• příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých

k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby,• náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní

pohromy,• peněžní pomoci obětem trestné činnosti,• sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,


Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Rodinná pol. 13. 03. 2018http://www.advokatnisluzby.com Tel. +420/777 57 40 16 E-mail: [email protected]• podpory z prostředků nadací a občanských sdružení,• stipendií,• odměn za darování krve,• daňového bonusu,• příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob),• části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů,• příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku,• zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a

osvobození Československa,• příjmů plynoucího na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva

z titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí.

Valorizace životního a existenčního minima• Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády.• Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich

reálná úroveň.• Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima od 1.

ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %.

• Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace.

Informace a žádosti• Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory

se podávají na kontaktních pracovištích krajských poboček Úřadu práce České republiky podle místa trvalého pobytu občana.

• Pracovníci příslušných kontaktních pracovišť poskytnou všechny potřebné informace.

Poslední aktualizace: 30. 11. 2016Za úplnost informací na stránce odpovídá: odbor 62, oddělení 624. Dotazy vyřizuje: tel. 844 844 803, [email protected]čátek stránky




Dávky pěstounské péče a zákon o sociálněprávní ochraně dětí

Zákon o sociálně právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., v platném znění/ZSPD

Role opatrovníka a Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí/UMPOD

Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí/UMPOD, https://www.umpod.cz/urad/

Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen „Úřad“) byl zřízen ustanovením § 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Úřad je správním úřadem s celostátní působností a je podřízen Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Je zřízen jako orgán sociálně-právní ochrany dětí. V čele Úřadu stojí ředitel.

Úřad působí jako tzv. ústřední orgán podle celé řady mezinárodních smluv a podle nařízení Evropské unie. Předmětem činnosti je zejména pomoc:• při vymáhání výživného ze zahraničí a do zahraničí• při řešení případů tzv. mezinárodních únosů dětí• při zajištění práva styku• při mezinárodním osvojeníBližší informace k těmto agendám naleznete v samostatných sekcích t webových stránek.

Úřad jako orgán ČR nemůže bez dalšího působit a zasahovat na území jiných států. Vždy je nezbytná spolupráce ze strany orgánů dotčeného státu, případně je Úřad a jeho klient orgánem dotčeného státu zastupován. Z této skutečnosti mohou vyplývat různá omezení a prodlevy při vyřizování žádostí klientů a státních orgánů ČR, a to bez zavinění Úřadu. Postup spolupráce mezi orgány států upravují mezinárodní smlouvy a nařízení Evropské unie. Jejich seznam a bližší informace o jejich používání jsou součástí sekce Odkazy.Dále Úřad vystupuje jako opatrovník (popřípadě kolizní opatrovník) v soudních řízeních ve věcech nezletilých s mezinárodním prvkem.Úřad taktéž pomáhá při zajišťování návratu dětí do země jejich původu v případech, kdy se na území ČR ocitnou bez osoby, která by za ně odpovídala.

Úřad je jako státní orgán vázán rovněž Úmluvou o právech dítěte (New York 20. 11. 1989, publikována v č. 104/1991 Sb.), jeho předním hlediskem při jakékoli činnosti je tedy zájem dítěte.


https://www.umpod.cz/odkazy/

https://www.umpod.cz/urad/


Zde naleznete glosář právních pojmů, které jsou používány na webových stránkách, a kde je vysvětlen jejich obsah.

Dávky pěstounské péče

Info portal MPSV CŘ Dávky pěstounské péče, http://portal.mpsv.cz/soc/dppPrávní úprava od 1. 1. 2013Jako pěstounská péče se pro účely dávek pěstounské péče posuzuje péče o dítě poskytovaná osobou v evidenci (osobou vedenou v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu) a osobou pečující, tedy osobou:která je pěstounem (nikoli na přechodnou dobu),která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho pěstounem nebo poručníkem, a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte,které je před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče rozhodnutím soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dítě dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání takové péče (tzv. předpěstounská péče),která je poručníkem dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje, nebokterá má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem.Příspěvek na úhradu potřeb dítěteNárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do pěstounské péče. Nárok je zachován i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do dvacátého šestého roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou pečující.Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc:4 500 Kč pro dítě ve věku do 6 let,5 550 Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let,6 350 Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let,6 600 Kč pro dítě ve věku od 18 do 26 let.Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních službách osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, činí příspěvek na úhradu potřeb dítěte:

Dítě ve věku

Dítě ve stupni závislosti I(lehká závislost)Kč

Dítě ve stupni závislosti II(středně těžká závislost)Kč

Dítě ve stupni závislosti III(těžká závislost)Kč

Dítě ve stupni závislosti IV(úplná závislost)Kč

Do 6 let 4 650 5 550 5 900 6 400

6 – 12 let 5 650 6 800 7 250 7 850

12 – 18 let 6 450 7 800 8 300 8 700

18 – 26 let 6 750 8 100 8 600 9 000

Příspěvek při ukončení pěstounské péčeNárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni zániku nároku této osoby na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Výše jednorázového příspěvku činí 25 000 Kč.Odměna pěstounaNárok na odměnu pěstouna má osoba pečující a osoba v evidenci (osoba pečující i po dosažení zletilosti dítěte, pokud má dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte). Pokud jsou oba manželé osobou pečující


https://www.umpod.cz/urad/glosar-pravnich-pojmu/


nebo osobou v evidenci, náleží odměna pěstouna pouze jednomu z nich.Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc:8 000 Kč, je-li pečováno o jedno dítě,12 000 Kč, je-li pečováno o 2 děti,20 000 Kč,je-li pečováno alespoň o 3 děti,je-li pečováno alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost),jde-li o osobu v evidenci, a to i v případě, že nepečuje o žádné dítě, nebo24 000 Kč, pečuje-li pěstoun alespoň o 1 dítě, které mu bylo svěřeno na přechodnou dobu, a toto dítě je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost).Za každé další dítě svěřené do péče osoby pečující se odměna pěstouna zvyšuje vždy o 4 000 Kč.Pokud je osoba pečující nebo osoba v evidenci rodičem nebo prarodičem otce nebo matky svěřeného dítěte, náleží jí odměna pěstouna vždy, pokud pečuje alespoň o 3 děti nebo o alespoň 1 dítě ve II., III. nebo IV. stupni závislosti. V ostatních případech (pečuje-li o 1 nebo 2 zdravé děti či děti v I. stupni závislosti), jí náleží odměna pěstouna pouze v případech hodných zvláštního zřetele, zejména s ohledem na její sociální a majetkové poměry a s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dítěte.Odměna pěstouna se pro účely zákonů upravující daně z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na úrazové pojištění a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění považuje za příjem ze závislé činnosti.Příspěvek při převzetí dítěteNárok na příspěvek při převzetí dítěte má osoba pečující, která převzala dítě do pěstounské péče.Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku:do 6 let, 8 000 Kč,od 6 let do 12 let, 9 000 Kč,od 12 let do 18 let, 10 000 Kč.Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidlaNa příspěvek má nárok osoba pečující, která má v pěstounské péči nejméně 3 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu pěstouna. Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Podmínkou dále je, že osoba pečující nesmí motorové vozidlo používat k výdělečné činnosti.Poslední aktualizace: 21. 12. 2012Právní úpravu do 31. 12. 2012 naleznete zde.Za úplnost informací na stránce odpovídá: JUDr. Zuzana Zárasová, oddělení koncepce rodinné politiky a ochrany práv dětíZačátek stránky


Formuláře v ČR a v EU

https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/welcome/index.jsp

O aplikaciAplikace Elektronické formuláře pro státní sociální podporu a pěstounskou péči slouží k usnadnění komunikace s orgány státní správy a pověřenými úřady. Umožňuje vyplnění formulářů (žádostí a potvrzení) přímo na počítači, kontrolu zadaných údajů a následný tisk nebo uložení formuláře. Z aplikace je rovněž možné vytisknout či uložit prázdné formuláře. Vybrané formuláře je také možné podat elektronicky podepsané elektronickým podpisem vytvořeným na základě kvalifikovaného certifikátu nebo je možné je odeslat pomocí systému datových schránek. Požadavky pro uskutečnění elektronického podání jsou vypsány na stránce Technické podmínky v sekci Elektronická podání. Požadavky pro odeslání formuláře z datové schránky jsou popsány na stejné stránce v sekci Odeslání z datové schránky.


https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/welcome/index.jsp


Požadavky na programové vybaveníAplikace vyžaduje libovolný moderní internetový prohlížeč podporující HTML5 a zapnutou podporu cookies v prohlížeči. Pro vyšší komfort práce doporučujeme zapnutou podporou CSS a JavaScriptu. Pro tisk formulářů je nutný prohlížeč PDF dokumentů s podporou formátu PDF alespoň verze 1.4. Podrobnosti o požadavcích a seznam testovaných konfigurací najdete na stránce Technické podmínky – před prvním použitím aplikace doporučujeme tyto podmínky ověřit.Pro zabezpečení spojení používá aplikace šifrovaný protokol HTTPS. Ověření serveru je zajištěno serverovým certifikátem vydaným společností Thawte. Kořenový certifikát této certifikační autority je ve většině internetových prohlížečů předinstalován od dodavatele prohlížeče a servery podepsané tímto certifikátem jsou tak automaticky považovány za důvěryhodné. Důvěryhodnost a bezpečnost spojení můžete zpravidla (podle typu internetového prohlížeče) ověřit kliknutím na ikonu zabezpečení vedle adresního řádku prohlížeče.Pokud nebudete mít v prohlížeči naimportován výše uvedený certifikát, je při přístupu do zabezpečené části nutné na dotaz prohlížeče potvrdit, že důvěřujete předloženému certifikátu. Údaje pro ověření pravosti certifikátu naleznete také na stránce Technické podmínky v části Zabezpečení.Ovládání aplikacePřed prvním použitím aplikace doporučujeme pročíst Nápovědu. Na stránce Výběr formuláře je ucelený přehled všech formulářů a potvrzení dostupných v této aplikaci s popisem formuláře. Pokud některý formulář existuje ve více variantách, je v přehledu uvedeno, kterou variantu formuláře použít ve kterém případě (např. období platnosti formuláře). Pro rychlou volbu známého formuláře lze navíc použít stručný seznam formulářů na každé úvodní stránce.Po kliknutí na odkaz příslušného formuláře se zobrazí textová podoba formuláře určená k vyplňování. Pokud si přejete pouze vytisknout nebo uložit prázdný formulář, použijte odpovídající volbu v panelu Nástroje. V ostatních případech můžete začít vyplňovat formulář. Po celou dobu práce s formulářem je na pravé straně (v prohlížečích bez podpory CSS a DOM na začátku stránky) panel Nástroje. Kromě volby způsobu zpracování formuláře (tisk, uložení formuláře ve formátu PDF, uložení dat na místní disk) tento panel umožňuje rovněž rychlou navigaci po jednotlivých částech formuláře. Zároveň umožňuje návrat na Přehled všech formulářů nebo na Nápovědu – pozor, v takovém případě se rozepsaný formulář neuloží, doporučujeme proto otevírat tyto stránky v novém okně nebo záložce prohlížeče.Některé formuláře mohou vyžadovat zadání relativně velkého množství údajů, jejichž odeslání a zpracování může nějakou dobu trvat – průběh zpracování můžete sledovat na ukazateli v prohlížeči (pokud prohlížeč průběh odesílání/přijímání stránky zobrazuje).Tisk/uložení vyplněného formulářeAplikace provede před tiskem automaticky kontrolu formální správnosti zadaných údajů (např. formát rodného čísla, existence adresy, vyplnění povinných údajů apod.) Pokud je během kontroly nalezena jakákoli nesrovnalost, zobrazí se znovu editační formulář. V tomto formuláři jsou označeny a popsány problémy, které byly během kontroly údajů nalezeny. Problémy jsou rozděleny do několika kategorií podle závažnosti – chyby , které je nutné před tiskem opravit; varování , se kterými je možné formulář vytisknout, ale potřebné údaje bude nutné stejně doplnit následně rukou do vytištěného formuláře; a upozornění , která mohou, ale nemusejí znamenat chybu (např. zadaná adresa nebyla nalezena v centrálním registru RÚIAN) – doporučujeme takový údaj ještě jednou zkontrolovat. Pokud ve formuláři nejsou žádné chyby a beze změny údajů znovu zvolíte tisk nebo uložení, zobrazí se varianta formuláře určená pro tisk (formát PDF).Pro přizpůsobení okrajů formuláře schopnostem Vaší tiskárny při tisku z prohlížeče dokumentů PDF Adobe Reader nastavte v dialogu Tisk (Print) volbu Měřítko stránky (Page Scaling) na hodnotu Zmenšit podle okrajů tisku (Reduce to Printer Margins).Uložení vyplněných údajů na místní disk a jejich znovupoužitíPokud si chcete uložit rozepsaný formulář, případně očekáváte opakované vyplňování formuláře stejnými/podobnými údaji, můžete použít volbu Uložit vyplněné údaje. Tím se vytvoří soubor, který si můžete uložit na místní disk, disketu, flash disk apod. Později je možné data z tohoto souboru nahrát zpět do formuláře volbou Načíst uložené údaje.

Evropské formuláře pro koordinaci rodinných dávekSoubor ke stažení: E001

Datum uveřejnění: 18. 4. 2005, Poslední aktualizace: 7. 12. 2006, Velikost: 210 KB, Formát: PDF Soubor ke stažení: E124



http://www.adobe.com/products/acrobat/readstep2.html











Datum uveřejnění: 18. 4. 2005, Poslední aktualizace: 7. 12. 2006, Velikost: 405 KB, Formát: PDF Soubor ke stažení: Rozhodnutí č. 201Popis: Úřední věstník Evropské unie - Rozhodnutí č. 201

Datum uveřejnění: 10. 6. 2005, Poslední aktualizace: 7. 12. 2006, Velikost: 157 KB, Formát: PDF Začátek stránky


Vzory formulářů na portále sociální tématiky

Vzory vyplněných formulářů žádostí o dávky státní sociální podporyPro usnadnění a urychlení vyřizování žádostí o dávky státní sociální podpory, nabízíme vzory vyplněných formulářů v rámci agendy státní sociální podpory. Jedná se o tiskopisy nutné k vyřízení žádosti o rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, porodné a příspěvek na bydlení.Vzory vyplněných formulářů:Vzor vyplnění formuláře žádosti o rodičovský příspěvek Vzor vyplnění formuláře potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvkuVzor vyplnění formuláře žádosti o přídavek na dítě Vzor vyplnění formuláře žádosti o porodné Vzor vyplnění formuláře žádosti o příspěvek na bydlení Vzor vyplnění formuláře dokladu o výši nákladů na bydlení Vzor vyplnění formuláře dokladu o výši čtvrtletního příjmu Formuláře k vyplnění naleznete zde.


http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/elforms

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/vzory-vyplnenych-formularu/vzor-doklad-o-vysi-prijmu.pdf

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/vzory-vyplnenych-formularu/vzor-doklad-o-vysi-nakladu-na-bydleni.pdf

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/vzory-vyplnenych-formularu/vzor-prispevek-na-bydleni.pdf

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/vzory-vyplnenych-formularu/vzor-porodne.pdf

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/vzory-vyplnenych-formularu/vzor-pridavek-na-dite.pdf

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/vzory-vyplnenych-formularu/vzor-rodicovsky-prispevek-potvrzeni.pdf

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/vzory-vyplnenych-formularu/vzor-rodicovsky-prispevek-potvrzeni.pdf

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/vzory-vyplnenych-formularu/vzor-rodicovsky-prispevek.pdf












Osobní údaje v informačním systému SSP (Ochrana ve smyslu Obecného nařízení o ochraně osobních údajů/GDPR)

Osobní údaje v informačním systému SSP

Naplnění povinností uvedených v § 18 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Povinnosti ukládá správci uvedené ustanovení takto:"(2) Správce, který provádí zpracování podle § 18 odst. 1 písm. b), je povinen zajistit, aby informace, týkající se zejména účelu zpracování, kategorií osobních údajů, kategorií subjektů údajů, kategorií příjemců a doby uchování, které by byly jinak přístupné prostřednictvím registru vedeného Úřadem pro ochranu osobních údajů podle § 35, byly zpřístupněny, a to i dálkovým přístupem nebo jinou vhodnou formou."Informační systém státní sociální podporyStátní správu podle zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, vykonávají podle § 2a předmětného zákona orgány státní sociální podpory, jimiž jsou:Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město PrahuMinisterstvo práce a sociálních věcí.Ministerstvo práce a sociálních věcí je podle § 63 odst. 3 zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, správcem informačního systému o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Údaje z tohoto informačního systému sděluje ostatním orgánům státní sociální podpory v souvislosti s řízením o dávkách státní sociální podpory, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory. Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému o dávkách státní sociální podpory, jsou součástí jednotného informačního systému práce a sociálních věcí.Orgány státní sociální podpory jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů.Účel zpracováníÚčelem zpracování osobních údajů je rozhodování o nároku na dávky a jejich výplatě a zajištění výplaty dávek státní sociální podpory uvedených v § 2 zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Jde o dávky:poskytované v závislosti na výši příjmu:3 přídavek na dítě4 příspěvek na bydlení5 porodnéostatní dávky:• rodičovský příspěvek• pohřebné.Kategorie osobních údajůV informačním systému státní sociální podpory jsou zpracovávány údaje o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Podmínkou nároku na výplatu některé z dávek státní sociální podpory je dle § 50 předmětného zákona písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům státní sociální podpory, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji



nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68 zákona o státní sociální podpoře, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě.Současně platí i § 64a předmětného zákona, kdy součástí informačního systému jsou i údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory v souvislosti s plněním úkolů vyplývajících z práva Evropské unie.Konkrétně se jedná o následující údaje: A:• jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení, titul před a za jménem, druhé

příjmení,• datum narození,• pohlaví a jeho změna,• místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území se narodil,• rodné číslo a jeho změny,• státní příslušnost,• adresa místa trvalého pobytu, adresa pro poštovní styk, adresa pro výplatu (pokud jsou jiné než trvalá

adresa),• počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje místa trvalého pobytu nebo datum ukončení

trvalého pobytu na území České republiky,• zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,• zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání, datum zletilosti,• rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný

zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,• rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,• rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě

jména, příjmení manžela a datum jeho narození,• rodné číslo dítěte,• u osvojení dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, původní a nové rodné číslo

dítěte, datum a místo narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

• datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

• den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí.B: U cizinců s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky, cizinců, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního právního předpisu, a cizinců, kterým byl udělen azyl na území České republiky:• jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,• datum narození,• pohlaví a jeho změna,• místo a stát, na jehož území se narodil,• rodné číslo,• státní občanství,• druh a adresa místa pobytu,• číslo a platnost povolení k pobytu,• počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu,• zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,• správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,• rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, rodné číslo nebo

datum narození,• jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem uvedeným v odstavci 5 písm. b), a jeho

rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,• jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci

uvedenými v odstavci 5 písm. b), a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

• vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,• datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo,



popřípadě datum úmrtí,• den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí.C: U fyzických osob, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v bodě B:• jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,• den, měsíc a rok narození,• místo narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození,• rodné číslo,• pohlaví,• jméno, popřípadě jména, příjmení rodičů, popřípadě změny těchto údajů, rodné příjmení,• v případě nezrušitelného osvojení jméno, popřípadě jména, příjmení osvojitelů, popřípadě jejich změny,

rodné příjmení,• státní občanství.Údaje, které musí být obsaženy v žádosti o dávku, jsou upraveny v § 68 zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů:Náležitosti žádostiZádost o dávku musí obsahovat• určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst. 2),• doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6)

v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem,• doklad, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek, o době pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo

nemocenského, poskytovaného v souvislosti s porodem, doklad o výši jejich vyměřovacího základu,• jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu nejmladšího dítěte v rodině, zakládajícího nárok na rodičovský

příspěvek, a dalších dětí v rodině mladších 4 let, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok na rodičovský příspěvek,

• potvrzení o pobytu tohoto dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku nebo v léčebně rehabilitačním zařízení,

• skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,• doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, jde-

li o žádost o příspěvek na bydlení,• rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o nároky na dávky uvedené v § 36, nebo rozhodnutí

o ustanovení poručníkem, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, jde-li o nároky podle § 43,

• výši poskytovaného výživného nebo obdobného plnění,• skutečnosti prokazující, že jde o dítě zakládající nárok na porodné.Kategorie subjektů údajůOprávněnými osobami jsou podle § 3 předmětného zákona pouze fyzické osoby (dále jen "osoba"), jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů a mají zde bydliště. Za trvalý pobyt se podle tohoto zákona považuje též pobyt cizince na území České republiky hlášeného k pobytu podle zvláštních právních předpisů upravujících pobyt cizinců na území České republiky s výjimkou žadatele o udělení azylu, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení. Podmínka uplynutí 365 dnů ode dne hlášení se nezkoumá u dětí cizinců hlášených k pobytu na území České republiky a narozených na území České republiky, do jednoho roku jejich věku.Dále jsou oprávněnými osobami fyzické osoby, u kterých je podle předpisů EU příslušná rozhodovat o dávkách státní sociální podpory Česká republika.Kategorie příjemců údajůOrgány státní sociální podpory na základě § 64 odst.2 zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, sdělují údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se při své činnosti dozvědí, jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob.Orgány státní sociální podpory dále na základě § 64 odst.3 zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, jsou povinny na žádost poskytovat:• orgánům sociálního zabezpečení a obecním úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách

nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle zvláštního právního předpisu údaje o nezaopatřenosti dítěte, obecním úřadům a krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí



údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí,• správcům daně z příjmů údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,• zdravotním pojišťovnám údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění,• orgánům činným v trestním řízení údaje potřebné pro trestní řízení,• soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,• orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů provádějící státní sociální

podporu údaje potřebné k provádění této kontroly,• Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů

týkajících se jednotlivých osob.Orgány státní sociální podpory jsou povinny podle § 64 odst.4 písm. a) zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, na žádost poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů provádějících státní sociální podporu informace potřebné k provádění této kontroly.Orgán státní sociální podpory, který je příslušný k rozhodování o dávce, je povinen podle § 64 odst. 6 zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena.Dále Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje podle § 64a odst. 4 písm b) zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, na žádost dalším orgánům příslušným plnit úkoly vyplývající pro ně z práva Evropské unie údaje v oblasti státní sociální podpory nezbytné pro plnění těchto úkolů, a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto úkolů.Doba uchování údajůPodle § 63 odst. 12 předmětného zákona jsou orgány státní sociální podpory povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů o státní sociální podpoře (§ 63 odstavec 3), a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách státní sociální podpory po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému.Poslední aktualizace: 5. 1. 2015, Autor: MPSV odbor 21

Začátek stránky


Úřad práce České republiky – krajské pobočky a kontaktní pracoviště

Krajské pobočky a kontaktní pracoviště Úřadu práce České republikyHlavní město PrahaPraha 2Praha 3Praha 4Praha 5Praha 6Praha 8Praha 9Praha 10Středočeský krajBenešovBerounČáslavČeský BrodDobříšHořoviceKladno


http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/kladno

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/horovice

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/dobris

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/cesky_brod

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/caslav

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/beroun

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/benesov

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pha/kop/praha_10








http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pha


KolínKralupy nad VltavouKutná HoraMělníkMěstec KrálovéMiloviceMladá BoleslavMnichovo HradištěNeratoviceNymburkPoděbradyPraha-východPraha-západPříbramRakovníkSedlčanySlanýVlašimVoticeJihočeský krajBlatnáČeské BudějoviceČeský KrumlovDačiceJindřichův HradecKapliceMilevskoMiroviceNové HradyPísekPrachaticeSoběslavStrakoniceTáborTrhové SvinyTřeboňTýn nad VltavouVimperkVodňanyVolary

RODINNÉ DÁVKY V EVROPSKÉ UNII

Definice je v čl. 1 Nařízení 883/2004

Rodinnou dávkou jsou všechny VĚCNÉ nebo PENĚZITÉ dávky určené k vyrovnání rodinných výdajů, s výjimkou záloh na výživné a zvláštních dávek při narození dítěte a při osvojení dítěte uvedených v příloze I Nařízení.

Rodinný příslušník je osoba stanovená nebo určená za rodinného příslušníka nebo označená za člena domácnosti právními předpisy, podle kterých se poskytují dávky.


http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/volary

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/vodnany

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/vimperk

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/tyn_nad_vltavou

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/trebon

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/trhove_sviny

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/tabor

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/strakonice

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/sobeslav

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/prachatice

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/pisek

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/nove_hrady

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/mirovice

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/milevsko

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/kaplice

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/jindrichuv_hradec

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/dacice

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/cesky_krumlov

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/ceske_budejovice

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/kop/blatna

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/votice

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/vlasim

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/slany

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/sedlcany

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/rakovnik

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/pribram

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/praha-zapad

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/praha-vychod

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/podebrady

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/nymburk

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/neratovice

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/mnichovo_hradiste

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/mlada_boleslav

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/milovice

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/mestec_kralove

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/melnik

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/kutna_hora

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/kralupy_nad_vltavou

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/kop/kolin

Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Rodinná pol. 13. 03. 2018http://www.advokatnisluzby.com Tel. +420/777 57 40 16 E-mail: [email protected] České republice je v § 7 zákona o státní sociální podpoře, z. č. 117/1995 Sb., v platném znění/SSP, definována rodina pro účely vyplácení dávek ze systému nepojistného místně příslušnými krajskými pobočkami Úřadu práce České republiky podle bydliště žadatele a u státních příslušníků ČR podle místa jejich trvalého pobytu.

VÝVOJ KOORDINACE

Změny souvisejí prakticky vždy s celkovým vývojem celé oblasti koordinace sociálního zabezpečení, především rozšíření na osoby samostatně výdělečně činné a na studenty.

Podobu ovlivňuje rovněž výklad Soudního dvora Evropské unie.

Nejzásadnější změnou byla již změna původního nařízení 1408/71 v návaznosti na rozhodnutí rozsudek ESD 41/1984 v případu Pinna. Otázkou, která byla řešena, bylo určení příslušnosti právních předpisů z hlediska výplaty a výše rodinných dávek. Francie hradila rodinné přídavky do státu bydliště v jiném členském státě pouze ve výši a za podmínek daných francouzskou právní úpravou. ESD konstatoval, že prvotním záměrem koordinace je zajistit ROVNÉ ZACHÁZENÍ migrujících pracovníků s domácími pracovníky. Výše vyplácené dávky se proto má řídit předpisy státu, na jehož území pracovník vykonává výdělečnou činnost a jehož předpisům z tohoto důvodu podléhá.

A změna již původního ustanovení prováděcího nařízení 574/72 v důsledku rozsudku ve věci Roszudek ESD 168/88 případ Dammer. Zde se jednalo o nároky na rodinné dávky ze dvou či více států. Prakticky se řešila situace, kdy mají rodinní příslušníci nárok na rodinné dávky ze dvou kompetentních států v důsledku toho, že každý z rodičů vykonává výdělečnou činnost v jiném státě, přičemž dítě bydlí ve třetím státě EU. Rodinnou dávku by měl podle ESD vyplatit stát, v němž o ní bylo požádáno nejdříve, přičemž druhý stát by měl doplatit případný rozdíl mezi výší vyplácené dávky a výší dávky, na kterou by měl rodinný příslušník nárok podle jeho předpisů. Jde tedy o praktickou implementaci obecné zásady aplikace právního řádu jednoho členského státu a garanci práva občana EU na maximálního zachování nároků co do jejich rozsahu a výše. Dnes je to článek 10 odst. 3 Koordinačního nařízení 883/2004, existuje-li nárok na dávku ze dvou a více států, odlišných od státu bydliště, uhradí rodinný přídavek instituce toho státu, jehož předpisy stanoví vyšší částku dávky. Instituce druhého státu jí refunduje polovinu takto vyplacené částku, maximálně do výše částky, kterou by poskytovala podle svých vnitrostátních právních předpisů.

Od 01. 05. 2010 došlo tak k formulačnímu zjednodušení doplnění podrobnějších postupů provádění ze strany institucí Nařízení 883/2004 + prováděcí 987/2009.

SOUČASNÁ PODOBA

Hlava III, kapitola 8 Koordinačního nařízení 883/2004

KAPITOLA 8

Rodinné dávky



Článek 67

Rodinní příslušníci bydlící v jiném členském státě

Osoba má nárok na rodinné dávky v souladu s právními předpisy příslušného členského státu, včetně dávek pro rodinné příslušníky, kteří bydlí v jiném členském státě, jako by bydleli v příslušném členském státě. Důchodce však má nárok na rodinné dávky v souladu s právními předpisy členského státu příslušného pro poskytování jeho důchodu.

Článek 68

Pravidla přednosti v případě souběhu

1. Jsou-li během stejné doby poskytovány stejným rodinným příslušníkům rodinné dávky podle právních předpisů více než jednoho členského státu, použijí se tato pravidla přednosti:

a) u dávek poskytovaných více než jedním členským státem z různých důvodů platí toto pořadí přednosti: na prvním místě jsou nároky přiznané z důvodu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, na druhém místě jsou nároky přiznané z důvodu pobírání důchodu, a nakonec nároky přiznané z důvodu místa bydliště;

b) u dávek poskytovaných více než jedním členským státem ze stejného důvodu je stanoveno pořadí přednosti na základě těchto pomocných kritérií:

i) v případě nároků přiznaných z důvodu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti: místo bydliště dětí, za předpokladu, že taková činnost je vykonávána, a podpůrně případné nejvyšší dávky poskytované podle kolidujících právních předpisů. Ve druhém případě jsou náklady na dávky rozděleny v souladu s kritérii stanovenými prováděcím nařízením;

ii) v případě nároků přiznaných z důvodu pobírání důchodů: místo bydliště dětí, je-li dotyčný důchod poskytován podle právních předpisů tohoto státu, a podpůrně případná nejdelší doba pojištění nebo bydlení podle kolidujících právních předpisů;

iii) v případě nároků poskytovaných z důvodu bydliště: místo bydliště dětí.

2. V případě souběhu nároků se rodinné dávky poskytují v souladu s právními předpisy, které mají v souladu s odstavcem 1 přednost. Nároky na rodinné dávky z důvodu kolidujících právních předpisů se pozastavují až do částky stanovené prvními právními předpisy a v nezbytných případech se poskytuje vyrovnávací doplatek ve výši, která tuto částku přesahuje. Tento vyrovnávací doplatek však není nezbytné poskytovat na děti bydlící v jiném členském státě, pokud se nárok na dotčenou dávku zakládá výhradně na místě bydliště.

3. Je-li předložena žádost o rodinné dávky podle článku 67 příslušné instituci členského státu, jehož právní předpisy jsou použitelné, ne však



podle práva přednosti v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku:

a) uvedená instituce neprodleně postoupí žádost příslušné instituci členského státu, jehož právní předpisy jsou přednostně použitelné, informuje dotyčnou osobu, a aniž jsou dotčena ustanovení prováděcího nařízení o prozatímním přiznání dávek, v případě potřeby poskytne vyrovnávací doplatek uvedený v odstavci 2;

b) příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy jsou přednostně použitelné, zachází s touto žádostí tak, jako by byla předložena přímo jí, přičemž se den jejího předložení první instituci považuje za den předložení této žádosti instituci, která má přednost.

Článek 69

Doplňková ustanovení

1. Pokud podle právních předpisů určených na základě článků 67 a 68 nevznikl žádný nárok na výplatu doplňkových nebo zvláštní rodinných dávek pro sirotky, tyto dávky se vyplácejí zástupně a navíc k jiným rodinným dávkám získaným v souladu s výše uvedenými právními předpisy, podle právních předpisů členského státu, jež se vztahovaly na zemřelého pracovníka po nejdelší dobu, pokud byl tento nárok získán podle těchto předpisů. Nebyl-li podle uvedených právních předpisů získán žádný nárok, jsou posouzeny podmínky pro jeho získání podle právních předpisů jiných členských států a dávky jsou poskytovány v klesajícím pořadí podle délky dob pojištění nebo bydlení získaných podle právních předpisů těchto členských států.

2. Dávky vyplácené ve formě důchodů nebo příplatků k důchodům se přiznávají a vypočítávají v souladu s kapitolou 5.

Hlava III, kapitola 6 Prováděcího nařízení 987/2009

KAPITOLA VIRodinné dávky

Článek 58

Pravidla přednosti v případě souběhu

Pro účely čl. 68 odst. 1 písm. b) bodu i) a ii) základního nařízení, pokud nelze pořadí přednosti určit podle místa bydliště dětí, zahrne každý dotčený členský stát do výpočtu výše dávek děti, které nemají bydliště na jeho území. V případě použití čl. 68 odst. 1 písm. b) bodu i) příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy stanoví nejvyšší úroveň dávek, poskytne dávku v této plné výši a příslušná instituce druhého členského



státu jí uhradí polovinu této částky, a to až do výše částky stanovené právními předpisy posledně uvedeného členského státu.

Článek 59

Pravidla platná v případech, kdy dojde ke změně použitelných právních předpisů nebo příslušnosti pro poskytování rodinných dávek

1. Dojde-li v průběhu kalendářního měsíce ke změně použitelných právních předpisů nebo příslušnosti pro poskytování rodinných dávek mezi členskými státy, bude dávky, bez ohledu na lhůty pro vyplácení rodinných dávek stanovené právními předpisy těchto členských států, až do konce příslušného měsíce poskytovat instituce, jež vyplatila rodinné dávky na základě právních předpisů, podle nichž byly dávky poskytnuty na začátku tohoto měsíce.

2. Tato instituce uvědomí instituci druhého dotčeného členského státu nebo členských států o datu, od něhož tyto rodinné dávky přestane vyplácet. Od toho data nabývá účinnosti výplata dávek druhým členským státem nebo dotyčnými členskými státy.

Článek 60

Provádění článků 67 a 68 základního nařízení

1. Zádost o poskytnutí rodinných dávek se zasílá příslušné instituci. Pro účely článků 67 a 68 základního nařízení se přihlíží k situaci celé rodiny, jako by se na všechny dotyčné osoby vztahovaly právní předpisy dotčeného členského státu a všechny dotyčné osoby v tomto členském státě měly bydliště, zejména pokud jde o nárok určité osoby na takové dávky. Pokud osoba mající nárok na dávky své právo neuplatní, přihlédne příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy jsou použitelné, k žádosti o rodinné dávky podané druhým rodičem či osobou za rodiče považovanou nebo osobou či institucí jednající jako opatrovník dítěte nebo dětí.

2. Instituce, které byla žádost podle odstavce 1 předložena, ji posoudí na základě podrobných informací poskytnutých žadatelem s přihlédnutím ke všem faktickým a právní skutečnostem týkajícím se rodinné situace žadatele.

Dojde-li daná instituce k závěru, že její právní předpisy jsou použitelné na základě práva přednosti v souladu s čl. 68 odst. 1 a 2 základního nařízení, poskytne rodinné dávky podle právních předpisů, které uplatňuje.

Má-li daná instituce za to, že na základě právních předpisů jiného členského státu může existovat nárok na vyrovnávací doplatek podle čl. 68 odst. 2 základního nařízení, tato instituce danou žádost neprodleně postoupí příslušné instituci tohoto jiného členského státu a uvědomí o tom dotyčnou osobu; navíc instituci tohoto jiného členského státu vyrozumí o svém rozhodnutí o žádosti a o výši vyplacených rodinných dávek.

3. Dojde-li instituce, které byla žádost předložena, k závěru, že její právní předpisy jsou sice použitelné, avšak nikoliv na základě práva přednosti v souladu s čl. 68 odst. 1 a 2 základního nařízení, přijme neprodleně prozatímní rozhodnutí o použitelných pravidlech přednosti, postoupí žádost v souladu s čl. 68 odst. 3 základního nařízení instituci jiného členského státu a rovněž uvědomí žadatele o této skutečnosti. Tato instituce zaujme do dvou měsíců postoj k přijatému prozatímnímu rozhodnutí.



Pokud instituce, které byla žádost postoupena, nezaujme postoj do dvou měsíců od obdržení žádosti, použije se prozatímní rozhodnutí uvedené výše a instituce vyplatí dávky stanovené podle právních předpisů, které uplatňuje, a informuje instituci, u které byla žádost podána, o výši vyplacených dávek.

4. Mají-li dotyčné instituce rozdílné názory na to, které právní předpisy jsou na základě práva přednosti použitelné, použijí se ustanovení čl. 6 odst. 2 až 5 prováděcího nařízení. Pro tento účel se za instituci místa bydliště uvedenou v čl. 6 odst. 2 prováděcího nařízení považuje instituce místa bydliště dítěte nebo dětí.

5. Pokud instituce, která vyplatila prozatímní dávky, vyplatila tyto dávky ve výši přesahující částku, již má nakonec uhradit, může se s žádostí o vrácení přeplatku postupem podle článku 73 prováděcího nařízení obrátit na instituci, která má hlavní odpovědnost.

Článek 61

Provádění článku 69 základního nařízení

Pro účely článku 69 základního nařízení vypracuje správní komise seznam doplňkových nebo zvláštních rodinných dávek pro sirotky, na které se vztahuje tento článek. Pokud v právních předpisech, které příslušná instituce uplatňuje, neexistuje žádné ustanovení, podle něhož by měla na základě práva přednosti tyto doplňkové nebo zvláštní rodinné dávky pro sirotky poskytovat, postoupí každou žádost o rodinné dávky spolu se všemi příslušnými dokumenty a informacemi neprodleně instituci členského státu, jehož právní předpisy se na dotyčnou osobu vztahovaly nejdéle a jenž takové doplňkové nebo zvláštní rodinné dávky pro sirotky poskytuje. V některých případech může být žádost za stejných podmínek postupována zpět až k instituci členského státu, podle jehož právních předpisů dotyčná osoba získala nejkratší dobu pojištění nebo bydlení.

Pravidla pro určení výplaty rodinných dávek, pracují-li členové rodiny a bydlí na území více členských států.

Existuje-li nárok z více států, určuje se dále, JAK A DO JAKÉ VÝŠE se který stát na úhradě rodinných dávek podílí.

Obecně se u většiny dávek vychází z příslušnosti toho státu, na jehož území vykonává výdělečnou činnost ŽIVITEL RODINY bez ohledu na to, ve kterém státě rodinný příslušník bydlí.

Blíže též publikace: Koldinská, K. - Pikorová, G. – Švec, L. – Tomeš, I. Sociální zabezepčení osob migrujících mezi státy EU. C. H. Beck, Praha 2012, ISBN 978-80-7400-439-1 249 s., strana 160 – 169 Rodinné dávky

PRAVIDLA PŘEDNOSTI (str. 163 a násl.)


Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Rodinná pol. 13. 03. 2018http://www.advokatnisluzby.com Tel. +420/777 57 40 16 E-mail: [email protected] ZÁKLADNÍCH PRINCIPŮ

- APLIKACE PRÁVNÍHO ŘÁDU JEDNOHO STÁTU- SČÍTÁNÍ DOB POJIŠTĚNÍ- VÝPLATA DÁVEK DO CIZINY- ADMINISTRATIVNÍ POSTUPY PRO UPLATNĚNÍ NÁROKŮ

PŘÍKLADY

Rodinní příslušníci zaměstnanců a OSVČ – NEZAOPATŘENÍ

Blíže též Příručka pro migrující osoby, ČSSZ 2014, str. 18-19

Vaše práva a povinnosti k českým institucím v oblasti sociálního zabezpečení v případě Vašeho pohybu po Evropské unii z důvodu zaměstnání, studia apod.

Rodinní příslušníci, kteří odcházejí společně se zaměstnancem či OSVČ do jinéhočlenského státu a sami nejsou výdělečně činní.

Za rodinného příslušníka jsou zpravidla považováni manžel/ka a nezletilé děti.

V případě rodinných příslušníků platí, že jsou zdravotně pojištěni a mohou pobíratdávky v tom státě, kde je výdělečně činný jejich „živitel“.

Pokud odchází celá rodina společně do jiného členského státu, tuto skutečnost sdělit:a) Zdravotní pojišťovně resp. pojišťovnám, u nichž jsou jednotliví členové rodiny pojištěni. Po dobu výdělečné činnosti živitele v jiném členském státě budou všichni členové rodiny zdravotně pojištěni v daném členském státě a je třeba ukončit pojistný vztah k české pojišťovně.b) Kontaktnímu pracovišti ÚP v místě bydliště – pokud rodinní příslušníci pobírají některou z dávek poskytovaných tímto úřadem.

Nezaměstnaní rodinní příslušníci, kteří doprovází manžela či manželku nebo partnera čipartnerku, kteří přijali práci v jiném členském státě, mají nárok na to, aby jim po omezenoudobu byla do daného členského státu vyplácena česká podpora v nezaměstnanosti, pokudna ni mají nárok (v takovém případě zůstává po dobu výplaty zachováno i jejich českézdravotní pojištění).

Rodinní příslušníci, kteří zůstávají v ČRNa rozdíl od předchozího bodu může dojít k situaci, kdy za prací do jiného členského státu odejde pouze např. jeden z rodičů a zbytek rodiny setrvá v ČR. V takovém případě je třebaještě rozlišovat, zda druhý z rodičů vykonává v ČR výdělečnou činnost, resp. zůstává v ČR pojištěný nebo ne, případně v ČR pobírá dávky v nezaměstnanosti.


http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/15EA6127-285B-4074-BEAE-40C3C025610B/0/prirucka_pro_migrujici_osoby_2014.pdf

Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Rodinná pol. 13. 03. 2018http://www.advokatnisluzby.com Tel. +420/777 57 40 16 E-mail: [email protected] NENÍ druhý z rodičů v ČR nadále pojištěn na základě výdělečné činnosti či pobíránídávek plynoucích z předchozí výdělečné činnosti, je třeba odchod do zahraničí ohlásit:a) Zdravotní pojišťovně resp. pojišťovnám, u nichž jsou jednotliví členové rodiny pojištěni, protože po dobu výdělečné činnosti živitele v jiném členském státě budou všichni členové rodiny zdravotně pojištěni v daném členském státě a bude třeba ukončit pojistný vztah k české pojišťovně. 19b) Kontaktnímu pracovišti ÚP v místě Vašeho bydliště – pokud pobíráte některou z dávek poskytovaných tímto úřadem.

Pro zajištění nároku rodinných příslušníků na plný rozsah zdravotní péče v ČR je třeba si u zahraniční zdravotní pojišťovny vyžádat nárokový doklad S1, nebo E106, či E109 a předložit jej české ZP k registraci.

Pokud JE druhý z rodičů v ČR nadále pojištěn na základě výdělečné činnosti či pobírání dávek plynoucích z předchozí výdělečné činnosti, je třeba odchod do zahraničí ohlásit:a) Zdravotní pojišťovně, jejíž pojištěncem je člen rodiny, který odchází do jiného členského státu. Ostatní členové zůstávají dál českými pojištěnci, proto není nutné jejich zdravotní pojišťovně nic hlásit.b) Kontaktnímu pracovišti ÚP v místě bydliště – pokud pobíráte některou z dávek poskytovaných tímto úřadem.

Povinnosti při návratuPokud se rodina či její člen vrací do ČR po ukončení výdělečné činnosti v jiném členském státě, měla by v závislosti na tom, který z případů uvedených v minulém bodě u ní nastal, kontaktovat:a) Zdravotní pojišťovnu resp. pojišťovny, u nichž hodlají být jednotliví členové rodiny nadále v ČR pojištěni, protože po dobu výdělečné činnosti živitele v jiném členském státě nebyli v ČR pojištěni.

Bude nutno doložit, že jste byli po dobu odhlášení účastníky systému sociálního zabezpečení jiného státu, příp. pojištěni jiným způsobem. Požádejte tedy zdravotní pojišťovnu, u které jste byli v zahraničí pojištěni, o vystavení formuláře E104 nebo S041 nebo jiného potvrzení, které dokládá Vaši účast v tamním systému sociálního zabezpečení.Jestliže se Vám nepodaří tento formulář získat, můžete své zahraniční pojištění doložit i jiným způsobem, ze kterého bude patrné, že jste byli v daném členském státě v některém ze systémů sociálního zabezpečení (nemocenské, zdravotní, důchodové apod.) po celou dobu pojištěni. Pojištění lze na území ČR obnovit až po ukončení předchozího pojištění v jiném státě.b) Kontaktní pracoviště ÚP v místě bydliště v ČR – pokud pobíráte některou z dávek poskytovaných tímto úřadem.



Přídavky na děti v porovnání s dalšími zeměmi, jakým způsobem a v jaké výši jsou přídavky na děti vypláceny v Evropě

Přídavky na děti aneb Česká almužna, https://www.mesec.cz/clanky/pridavky-na-deti-aneb-ceska-almuzna/?ic=serial-box&icc=text-title

Petr Gola, 12. 7. 2004

Přídavky na děti mají za cíl podporovat rodinu.

„Jejich současná výše maximálně 784 Kč je ale pouhou almužnou i ve srovnání s nejskoupějšími zeměmi EU15.“ S jedinou výjimkou - Řeckem.

Jakým způsobem a v jaké výši jsou přídavky na děti vypláceny v Evropě?

Automatický nárok na dávku

V Itálii a Španělsku jsou jedinými členskými zeměmi EU15, kde nemají rodiče na přídavky automaticky nárok, ale záleží na finanční situace rodiny. V případě, že je na tom rodina finančně dobře, nedostávají rodiče žádné přídavky.

V ostatních členských zemích jsou přídavky vypláceny všem bez ohledu na jejich finanční situaci.

Nejdéle pobírají přídavky na děti rodiče v NěmeckuDélka, po kterou dostávají rodiče dítěte přídavky na děti, se velmi liší.

Nejdéle mohou přídavky na děti pobírat rodiče v Německu a v Lucembursku, v případě studia dítěte na vysoké škole je mohou pobírat až do 27 let věku dítěte.

Nejkratší dobu pobírají přídavky rodiče kupodivu ve Švédsku, kde bez ohledu na studium rodina dostává přídavek do 16 let věku dítěte, a v Irsku a Velké Británii, kde je pobírají do 16 let věku dítěte (v případě studia na vysoké škole do 19 let).

Ve Finsku pobírají rodiče přídavky na děti do 17 let bez ohledu na jejich další studium na


https://www.mesec.cz/clanky/pridavky-na-deti-aneb-ceska-almuzna/?ic=serial-box&icc=text-title


Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Rodinná pol. 13. 03. 2018http://www.advokatnisluzby.com Tel. +420/777 57 40 16 E-mail: [email protected]é škole.

Délka placení přídavků na děti

ZeměVěk dítěte

bez studia se studiem

Belgie 18 let 25 let

Dánsko 18 let 18 let

Finsko 17 let 17 let

Francie 20 let* 20 let*

Irsko 16 let 19 let

Itálie 18 let 18 let

Lucembursko 18 let 27 let

Německo 18 let 27 let

Nizozemí 17 let 24 let

Rakousko 19 let 26 let

Řecko 18 let 22 let

Španělsko 18 let 18 let

Švédsko 16 let 16 let

Velká Británie 16 let 19 let


Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Rodinná pol. 13. 03. 2018http://www.advokatnisluzby.com Tel. +420/777 57 40 16 E-mail: [email protected]* Dítě nesmí mít příjem převyšující 55 % minimální mzdy.Pramen: „Sozial Kompass Europa“, Herausgeber: Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung – Bundesrepublik Deutschland

V České republice se přídavky na děti platí do 18 let věku dítěte, respektive do 26 let v případě studia. Řadíme se tak mezi země s delším vyplácením přídavků.

Nejvyšší přídavky jsou v LucemburskuVícečlenné rodiny jsou nejvíce podporovány lucemburskou vládou (na tři děti dostávají rodiče měsíčně 727 euro), naopak nejméně štědrá je vláda v Řecku.

Kromě Dánska a Nizozemí se ve všech zemích vyplácí přídavky dle počtu dětí, v těchto dvou zemích se přídavky vyplácí dle věku dítěte, kdy s rostoucím věkem se zvyšuje i přídavek.

Až na Velkou Británii se celkový přídavek s vyšším počtem dětí v domácnosti zvyšuje. V Británii jsou rodiče „penalizováni“ za druhé dítě snížením přídavku.

Zajímavostí je, že pouze ve Francii nemají rodiče nárok na přídavky za jedináčka.

Výše příspěvku pro rodinu

ZeměPočet dětí

1 2 3 4 5 6

Belgie 71 euro 132 euro 197 euro1

Dánsko2

Finsko 90 euro 110,50 euro

131 euro

151,50 euro

172 euro

Francie 0 euro 109 euro 250 euro 390 euro 530 eur

o670 euro



Irsko 118 euro 118 euro 147 eur

o

Itálie3

Lucembursko

168 euro 399 euro 727 eur

o4

Německo 154 euro 154 euro 154 eur

o 179 euro 179 euro

Nizozemí5

Rakousko 105 euro 118 euro 131 eur

o

Řecko 6 euro 18 euro 40 euro 48 euro

Španělsko6

Švédsko 102 euro 102 euro 129 eur

o 184 euro 204 euro

Velká Británie

107 euro 72 euro7

1 3 a více dětí.2 Podle věku dítěte – do tří let 140 euro, 3 až 7 let 127 euro a do 18 let 100 euro.3 Dávka podle příjmu rodičů od 0 do 250 euro.4 Každé další dítě + 327 euro.5 Podle věku dítěte – do šesti let 57 euro, 6 až 11 let 68 euro a od 12 let 80 euro.6 Dávka podle příjmu rodičů od 0 do 377 euro.7 2 a více dětí.Pramen: „Sozial Kompass Europa“, Herausgeber: Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung – Bundesrepublik Deutschland

V České republice jsou přídavky na děti vypláceny v závislosti na příjmu. PŘÍDAVEK NA DÍTĚ v České republice v roce 2018• Rozšiřuje se okruh rodin, které mají nárok na přídavek na dítě, neboť se zvyšuje

hranice příjmu z 2,4 na 2,7násobek životního minima.• Dále se zvyšují částky přídavku na dítě o 300 korun pro děti pracujících rodičů

(alespoň jeden z rodičů musí mít příjem ze závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti či dávky nahrazující tento příjem).

• Nově činí přídavek na dítě - 800, 910 a 1 000 korun měsíčně podle věku dítěte. Rodiny, které uvedené příjmy nemají, budou nadále pobírat přídavek na dítě v dosavadních (základních) částkách. O navýšení dávky není třeba žádat. Při splnění



podmínek Úřad práce ČR zvýší dávku po doložení Dokladu o výši čtvrtletního příjmu automaticky.

Pokud má rodina na přídavek nárok, dostane 237 Kč až 784 Kč za každé nezaopatřené dítě.Přídavky na děti (Platné od 1. 1. 2006) – Informace o historii vývoje úpravy v ČR

Věk nezaopatřeného dítěte

Výše přídavku na dítě při rozhodném příjmu rodiny v násobcích životního minima (ŽM)

do 1,1 ŽM 1,1 – 1,8 ŽM 1,8 – 3,0 ŽM

do 6 let 560 Kč 490 Kč 245 Kč

od 6 do 10 let 624 Kč 546 Kč 273 Kč

od 10 do 15 let 740 Kč 647 Kč 324 Kč

od 15 do 26 let 810 Kč 709 Kč 355 Kč

Platné od 1. 1. 2006Výší přídavků na děti (v přepočtu cca od 7,5 do 25 euro) se řadíme kamsi na úroveň Řecka.

Použité zdroje a literatura:

Koldinská, K. - Pikorová, G. – Švec, L. – Tomeš, I. Sociální zabezepčení osob migrujících mezi státy EU. C. H. Beck, Praha 2012, ISBN 978-80-7400-439-1 249 s., strana 160 – 169 Rodinné dávky

MPSV ČR a ČSSZ, Příručka pro migrující osoby 2014, on-line: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/15EA6127-285B-4074-BEAE-40C3C025610B/0/prirucka_pro_migrujici_osoby_2014.pdf (cit. dne 09. 03. 2018)

Gola, P. Přídavky na děti aneb Česká almužna, https://www.mesec.cz/clanky/pridavky-na-deti-aneb-ceska-almuzna/?ic=serial-box&icc=text-title, zpracováno 12. 07. 2004 (aktualizace a citace dne 10. 03. 2018)

Prameny práva ČR a EU:Zákon o státní sociální podpoře, z. č. 117/1995 Sb., v platném znění/SSPZákon o sociálně právní ochraně dětí, z. č. 359/1999 Sb./SPODZákon o životním a existenčním minimu, z. č. 110/2006 Sb./ŽM a ExM







Základní koordinační nařízení č. 883/2004 – Nařízení EP a Rady o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

Prováděcí koordinační nařízení EP a Rady 987/2009

Obecné nařízení Evropského parlamentu a rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů/General Data Protection Regulation/GDPR 2016/679 (účinnost od 25. 05. 2018)

V Přešticích dne 13. 03. 2018

___________________________________ Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát, Tel. + 420/777 57 40 16, E-mail: [email protected]


mailto:[email protected]

Documents

akilda · Web view2018/03/13 · Obecné informace, Info portál MPSV ČR . Systém státní sociální podpory (SSP) je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální