ALTERNATIVNÍ PRACOVNÍ ÚVAZKY

1

ALTERNATIVNÍ

PRACOVNÍ

ÚVAZKY

ANEB JDE TO I JINAK

INFORMAČNÍ BROŽURAPROJEKTU

DLOUHODOBÝ PROGRAM MOTIVACE ZAMĚSTNAVATELŮ KUNOVICKA KE SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA

ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNANKYŇ

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST.

2




OBSAH

Slovo úvodem………………………………………………………………………………….

Proč dát šanci alternativním úvazkům……………………………………………..

Částečný úvazek………………………………………………………………………………

Sdílené pracovní místo…………………………………………………………………….

Pružná pracovní doba………………………………………………………………………

Stlačený pracovní týden…………………………………………………………………..

Konto pracovní doby……………………………………………………………………….

Práce z domova…….……………………………………………………………………….

Osoba samostatně výdělečně činná…………………….………………………….

Dohoda o provedení práce………………………………………………………………

Dohoda o pracovní činnosti……………………………………………………………..

Základní pojmy………………………………………………………………………………..

Seznam použité literatury a webových stránek……………………………….

3

4

5

8

10

12

14

18

21

25

28

30

33

3




Téma slaďování rodinného a pracovního života je v dnešní době velmi aktuální a týká se většiny pracující populace. Každý z nás prožívá, bude prožívat anebo ještě nedávno prožíval na vlastní kůži různá úskalí a překážky, které jsou kladeny do cesty úspěšné harmonizaci rodiny a zaměstnání.

Státní politika zaměstnanosti a rodinná politika státu by měly umožnit pracujícím rodičům svobodně se rozhodnout o vyhovující kombinaci péče o děti a rodinu a vlastní pracovní dráhy. Vzhledem k tomu, že Česká republika umožňuje rodičům zvolit si různou délku rodičovské dovolené, musí stát reagovat na tuto skutečnost v oblasti zaměstnanecké politiky a neklást překážky jak zaměstnaným rodičům, tak samotným zaměstnavatelům v naplňování jejich potřeb. Problematice nerovnováhy mezi pracovním a rodinným životem se věnuje mnoho výzkumů jak u nás, tak v zahraničí. Ženy sice zažívají v dnešní moderní civilizaci nejrovnější přístup s muži v historii, participují stejně na trhu práce, v politice, vzdělání, ale přesto přetrvává na pracovním trhu jistá diskriminace. Důvodem je mateřství ženy a tzv. druhé břemeno, kdy zodpovědnost za péči o děti a rodinu leží z velké části na ní. To je zejména velmi časově náročné, nemluvě o silách fyzických a psychických.Také dnešní mladí otcové se mnohem více podílí na výchově a péči o děti a domácnost než předchozí generace, a proto je důležité pro oba rodiče mít možnost volby nástrojů a opatření, které jim sladění rodinného a pracovního života usnadní. Mezi hlavní nástroje politiky zaměstnanosti a personální politiky, které umožňují sladění rodinného a pracovního života, patří alternativní pracovní úvazky. Právě jim je věnována tato publikace. Ať už jste zaměstnavatel nebo zájemce o alternativní formu zaměstnání, následující informace se Vám mohou hodit.

Slovo úvodem

4




Proč dát šanci alternativním úvazkům

Alternativní neboli flexibilní pracovní úvazky jsou jedním z nástrojů harmonizace rodinného a pracovního života.

Většina lidí v České republice pracuje na plný úvazek na pracovišti u zaměstnavatele. Tento nastavený model nevyhovuje spoustě zaměstnanců, a to jak ženám, tak i mužům. V dnešní době řada lidí nechce nebo nemůže pracovat na plný pracovní úvazek, který je ještě k tomu ohraničen striktní pracovní dobou, ve které musí zaměstnanec sedět na svém místě osm hodin každý den. Pracovní doba se často nedá skloubit právě s rodinným životem (vyzvednutí dítěte z mateřské školy apod.).

Flexibilní pracovní úvazky jsou výhodou pro zaměstnance a jisté výhody to má i pro zaměstnavatele. Pokud mají spokojeného zaměstnance, bude výkonnější, odpadne problém s vysokou fluktuací, zvýší se jejich loajalita a hlavně – zaměstnavatel si zaváděním alternativních úvazků vytváří pověst dobrého zaměstnavatele.

Pojďte se tedy s námi podívat na to, jaké jiné možnosti zaměstnání se na trhu práce nabízejí vedle klasického plného úvazku. U každého alternativního úvazku naleznete nejdůležitější informace, na které byste neměli při volbě takovéto formy zaměstnání zapomenout.

5

Jedná se o úvazek, kdy se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli na kratší pracovní době, než je stanovená týdenní pracovní doba,

tj. méně než 40 hodin týdně.

Může mít jakýkoli rozsah a pracovat můžete

v jakémkoli denním rozvržení.

Částečný úvazek může být sjednán přímo v pracovní

smlouvě nebo v jiné dohodě. Ta může mít jak písemnou, tak ústní formu a může být sjednána na dobu určitou

i neurčitou.

V případě sjednání na dobu určitou lze smlouvu

prodlužovat až do věku 15 let dítěte.

Údaje o výši úvazku a jeho rozvržení na dny by mělo být uvedeno přímo ve smlouvě.

Nedílnou součástí smlouvy je také pracovní náplň.

V rámci částečného úvazku náleží zaměstnanci mzda nebo plat, které odpovídají poměrně této pracovní době.

Zatímco sociální pojištění a daň z příjmů fyzických osob se platí dle skutečné mzdy, zdravotní pojištění se odvádí z minimální mzdy. Tedy - i když je měsíční mzda nižší než mzda minimální, odvádí se zdravotní pojištění z minimální mzdy. Doplatek do minimální mzdy je pak na zaměstnanci. Řešením může být úprava rozsahu práce tak, aby byla mzda na úrovni minimální mzdy, nebo práci provádět na základě dohody o provedení práce (podrobně viz str. 25).

ČÁSTEČNÝ ÚVAZEK

Platí, že hodinová mzda při částečném úvazku musí být stejná jako mzda za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty na plný úvazek. Stejně tak zaměstnanecké výhody musí být poskytovány poměrně. Pokud tomu tak není, jedná se o diskriminaci.

6

Právní nárok na částečný pracovní úvazek má rodič, který pečuje o dítě mladší 15 let nebo těhotná zaměstnankyně (§ 241 zákoníku práce). Pokud si o částečný úvazek tento zaměstnanec zažádá, je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět, nebrání-li mu v tom závažné provozní důvody. Zaměstnavatel vás ovšem k práci na částečný úvazek nemůže nutit.

Nárok na dovolenou je stejný počet dní jako u plného úvazku. Jedná se

o počet dní, ve kterém byste odpracovali průměrný počet hodin

své pracovní denní doby. Při polovičním úvazku by se tak jednalo

o 20 dní dovolené po 4 hodinách.

Objem práce vykonávané na částečný úvazek má být snížen přiměřeně výši úvazku. Často zaměstnanci mimo pracovní dobu vyřizují pracovní telefonáty, emailovou korespondenci, řeší s kolegy pracovní problémy apod.

Zaměstnat zaměstnance na nižší úvazek a nesnížit přitom jeho náplň práce je nezákonné!

Neděláte-li manuální práci, u které je částečný úvazek dobře vymezitelný, např. počtem vyrobených výrobků, dejte pozor na objem práce, který budete muset vykonávat. Nižší úvazek většinou přináší více práce, čemuž se lze jen

obtížně vyhnout.

Za práci přesčas se považuje až práce přesahující 40 hodin týdně. Pokud tedy zaměstnanec pracuje nad rámec své pracovní doby, do rozsahu 40 hod

týdně bude za přesčasy dostávat pouze běžnou hodinovou mzdu bez nároku na příplatek za práci přesčas nebo nároku vybrat si jej jako náhradní volno.

U částečného úvazku platí, že zaměstnavatel nemůže zaměstnanci práci přesčas nařídit.


NEZAPOMEŇTE, ŽE...

Pokud máte o částečný úvazek zájem, nebojte se o něj svého

zaměstnavatele požádat! Žádost podejte písemně a požadujte

též písemné vyjádření svého zaměstnavatele.

7

VÝHODY

ZAMĚSTNANEC ZAMĚSTNAVATEL

Zaučení potenciálních zaměstnanců před uzavřením pracovní smlouvy (zejména studentů, rodičů vracejících se po RD).

Získání odborníků, kteří často preferují kratší pracovní den.

Udržení kvalitních zaměstnanců, kterým plný úvazek přestal vyhovovat.

Budování dobrého jména na trhu práce.

Krácení nároku na dovolenou a zaměstnanecké výhody dle výše úvazku .

Vykonávání většího objemu práce, než za který je zaměstnanec ohodnocen.

Nárok na příplatek za práci přesčas až po odpracování více než 40 hodin týdně.

Ztížený předpoklad pro pracovní postup a ztížený přístup ke školením a vzdělávání.

Zvýšené nároky na plánování a organizaci pracovního a nepracovního času pro případ, že budete výjimečně muset pracovat i mimo pracovní dobu (školení, neodkladné schůzky apod.).

Nižší příjem se promítá do výše důchodu.

Obtížné získávání úvěru či hypotéky.

Potřeba více pracovníků na stejné pozici pro zajištění plného úvazku.

Omezená časová flexibilita směrem k zákazníkům a spolupracovníkům.

Nemožnost okamžitě reagovat na urgentní požadavky.


Umožňuje lépe sladit rodinný a pracovní život, zejména u rodičů malých dětí, které ještě nechodí do školy, seniorů či lidí pečujících o osobu blízkou.

Napomáhá k udržení kontaktu s pracovním prostředím a kolegy.

Dává možnost sledovat vývoj oboru a nedostat se „mimo hru“.

Umožňuje pracovat při studiu.

NEVÝHODY

ZAMĚSTNAVATELZAMĚSTNANEC

8

V ČR je tato forma úvazku poměrně nová a není zákoníkem práce výslovně upravena. Realizace záleží na zaměstnavateli.

Spočívá v tom, že jedno pracovní místo je rozděleno mezi více pracovníků, nejčastěji mezi dva, a to ve formě 4+4 nebo 6+2 hodiny práce denně.

SDÍLENÉPRACOVNÍ MÍSTO

Jelikož na jednom místě pracuje více zaměstnanců, je důležité, aby si vzájemně důvěřovali a mohli se na sebe spolehnout.

Aby sdílení pracovního místa bylo efektivní, musí být lidé sdílející toto místo schopni se kdykoliv a na čemkoliv domluvit. Ať už jde o rozdělení úkolů, pracovní doby, vybírání dovolené apod.

Z právního hlediska se sdílené pracovní místo neliší od práce na částečný pracovní úvazek. Proto je zde možné aplikovat

informace charakterizující částečný pracovní úvazek.

9

VÝHODY


Vyšší počet zaměstnanců na jeden plný pracovní úvazek.

Vyšší administrativní náklady.

Vyšší náklady na účetnictví.

Komplikace organizačního charakteru.

Plné pokrytí práce dané pozice i v době dovolených, nemoci apod.

Snižuje fluktuaci a absenci zaměstnanců.

Umožňuje lépe sladit práci s osobním životem (studiem, péčí o dítě…).

Dává možnost dohodnout se se zaměstnavatelem na pracovní době.

Umožňuje větší zastupitelnost.

NEVÝHODY


SDÍLENÉPRACOVNÍ MÍSTO

Nižší mzda.

Zpravidla znamená snižení možnosti kariérního a mzdového růstu.

Ztráta zaměstnaneckých výhod.

Vyšší nároky na komunikaci mezi zaměstnanci.

Nerovnoměrná výkonnost - jeden z dvojice může pracovat více než druhý za stejnou mzdu.

Sdílení zodpovědnosti a následků za špatně odvedenou práci.

10

Zaměstnanec si sám může volit začátek a konec pracovní doby, ale v určitý čas, který stanoví zaměstnavatel, se musí nacházet na svém pracovišti.

Jako jednu z forem pružné pracovní doby sem můžeme zahrnout pružný pracovní týden. Opět musí být zaměstnanec v daném časovém rozmezí na pracovišti. Je zcela na něm, jak si rozloží zbývající hodiny, ale celková odpracovaná doba za jeden týden musí být 40 hodin.

PRUŽNÁ PRACOVNÍ DOBA

Pokud zaměstnanec pečuje o dítě mladší 15 let či o jinou závislou osobu, nebo se jedná o těhotnou zaměstnankyni, pak má takovýto zaměstnanec nárok na tento typ alternativního úvazku, pokud tomu nebrání provozní překážky na straně zaměstnavatele.

Může pomoci řešit těžkosti zaměstnaných rodičů, kdy odpadá

problém s vypravením nebo vyzvednutím dětí z mateřských

či základních škol.

• při pracovní cestě• při nutnosti zabezpečení naléhavého

pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven

• brání-li jejímu uplatnění provozní důvody

• v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu podle § 192 nebo peněžité dávky podle předpisů o nemocenském pojištění

• v dalších případech určených zaměstnavatelem

Práce přesčas při uplatnění pružného rozvržení pracovní doby se zjišťuje vždy jako práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu a nad základní pracovní dobu.

Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní:

11

VÝHODY


Vyšší loajalita zaměstnanců.

Nižší míra nemocenské a absence na pracovišti.

Vyšší produktivita a motivovanost zaměstnanců.

Obtížnější kontrola zaměstnanců.

Evidování a sledování toho, jak zaměstnanec využívá svou pracovní dobu.

Zaměstnavatel se nemůže spolehnout na přítomnost zaměstnance na pracovišti.

Zvýšené nároky na komunikaci se zaměstnancem.

PRUŽNÁ PRACOVNÍ DOBA

Rozložení části pracovní doby podle svých potřeb.

Sladění pracovních a rodinných povinností.

Snižuje stres.

Podporuje lepší pracovní podmínky.

Odpadá stres z pozdních příchodů.

Usnadňuje čerpání pracovního volna při překážkách v práci.

NEVÝHODY


Zvýšení nároků na komunikaci se zaměstnavatelem a kolegy.

Kolegové se nemohou spolehnout na přítomnost daného zaměstnance na pracovišti.

Větší nároky na zodpovědnost, samostatnou organizaci práce samostatné rozhodování.

12

Jedná se o alternativní pracovní úvazek, kdy je pracovní doba odpracována v kratší době, než je běžné rozvržení do pěti pracovních dní.

Práce je tedy vykonávána v méně delších dnech (např. 3 dny po 12 hodinách a 1 den po 4 hodinách apod.). Zaměstnanec tak získá minimálně jeden den volna navíc.

Dle § 83 občanského zákoníku nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. Odpracované hodiny navíc jsou prací přesčas, zaměstnanci tak za ně přísluší mzda či plat s příplatkem za práci přesčas nebo náhradní volno.

Dovolená odpovídá běžnému rozvržení pracovní doby, jako by zaměstnanec pracoval v kalendářním týdnu pět pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu.

PRO JAKÉ POZICE JE VHODNÝ?Provozy, kde je nedostatek pracovního místa, což může zapříčiňovat snížení kvality odvedené práce.

Zaměstnání, kde nehrozí snížení kvality odváděné práce (např. vrátní).

Zdravotnické obory.

Nepřetržité provozy apod.

STLAČENÝ PRACOVNÍ TÝDEN

Je dobré si uvědomit, že odvedení práce na plný úvazek

za méně dní znamená často větší fyzickou a psychickou

zátěž.

Zpravidla trvá několik týdnů, než si pracovník na vyšší zátěž

přivykne. Nezapomínejte proto na pravidelný odpočinek

a koníčky!

13

VÝHODY


Vyšší psychická a fyzická zátěž.

Větší únava.

Možné snížení pracovní výkonnosti a více chyb.

Možné snížení pracovní výkonnosti pracovníka a více chyb.

Přispívá k budování pověsti dobrého zaměstnavatele.

Zvýšení spokojenosti a loajality zaměstnanců.

Získání minimálně 1 volného dne navíc.

Úspora času a finančních prostředků vynaložených na cesty do zaměstnání.

Možnost intenzivnější péče o děti, příp. jiné členy rodiny.

NEVÝHODYZAMĚSTNAVATELZAMĚSTNANEC

STLAČENÝ PRACOVNÍ TÝDEN

14

Jedná se o specifický režim upravený § 86 a § 87 zákoníku práce, kdy zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci stálou mzdu a práci mu přiděluje v objemu,

který aktuálně odpovídá jeho potřebě v konkrétním období. Délka pracovní doby se tak v jednotlivých týdnech liší.

Ani v případě uplatňování toho režimu nesmí délka pracovní směny přesáhnout 12 hodin a průměrná týdenní pracovní doba nesmí být delší než 40 hodin.

V režimu konta pracovní doby zaniká nárok na přidělování práce v rozsahu týdenní pracovní doby stanovené pracovní smlouvou.

Zaměstnanec je odměňován stálou mzdou. Ta musí být

stanovena ve výši minimálně 80 % z průměrného výdělku

zaměstnance – tj. jeho průměrné mzdy za předchozích 12 měsíců.

KONTO PRACOVNÍ DOBY

Zaměstnavatel je povinen stanovit délku tzv. vyrovnávacího období – tedy období, na které je konto pracovní doby sjednáno a po jehož skončení se posuzuje rozdíl mezi stanovenou a skutečně odpracovanou pracovní dobou a stálou a dosaženou mzdou (nárokem na mzdu).

Po skončení vyrovnávacího období provede zaměstnavatel porovnání celkových vyplacených stálých mezd zaměstnance za dané vyrovnávací období a součtu mezd, na které by zaměstnanci během tohoto období vznikl nárok, kdyby nebyl převeden do režimu konta pracovní doby.

Pokud je nárok na mzdu za skutečně odpracovanou dobu za dané vyrovnávací období vyšší než součet vyplacených stálých mezd, je zaměstnavatel povinen tento rozdíl zaměstnanci doplatit. V případě, že zaměstnanec dopracuje méně hodin, než je stanovená pracovní doba, nemusí zaměstnavateli nic vracet.

Zaměstnavatel může zaměstnance převést do režimu konta pracovní doby

i bez jeho souhlasu!

15

KONTO PRACOVNÍ DOBY

POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE Pokud u daného zaměstnavatele

působí odborová organizace, zavádí se konto pracovní doby výhradně kolektivní smlouvou. Pouze pokud zde odborová organizace nepůsobí, stačí jeho aplikaci ošetřit vnitřním předpisem zaměstnavatele.

Dle zákoníku práce nesmí délka vyrovnávacího období přesáhnout 26 po sobě jdoucích týdnů. V kolektivní smlouvě pak lze délku vyrovnávacího období vymezit maximálně na 52 po sobě jdoucích týdnů.

S písemným rozvrhem týdenní pracovní doby musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena.

Konto pracovní doby nesmí aplikovat:

stát

územní samosprávný celek

státní fond

příspěvková organizaci

školská právnická osoba zřízená MŠMT, krajem, obcí

veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení

Zaměstnavatel je povinen vést účet mzdy zaměstnance a účet pracovní doby zaměstnance.

Na účtu mzdy zaměstnance se každý měsíc vykazuje stálá mzda zaměstnance a jeho dosažená mzda, na kterou má nárok podle pracovní, kolektivní nebo jiné smlouvy za skutečně odpracovanou pracovní dobu.

Na účtu pracovní doby zaměstnance se měsíčně vykazuje stanovená týdenní pracovní doba zaměstnance (tj. výše úvazku stanovená pracovní smlouvou), rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny (vč. začátku a konce směny) a skutečně odpracovaná pracovní doba za jednotlivé dny a týdny.

16

KONTOPRACOVNÍ DOBY


Na přesčasy se v případě konta pracovní doby pohlíží jinak! Podle zákona je při uplatňování konta pracovní doby prací přesčas práce konaná nad stanovenou pracovní dobu. Stanovená týdenní pracovní doba je násobkem stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období.

Pokud u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, musí být zaměstnanci zaplaceny všechny přesčasové hodiny včetně příplatku za práci přesčas.

Na základě ujednání v kolektivní smlouvě (tedy u zaměstnavatele, kde působí odborová organizace) lze dohodnout převod práce přesčas do příštího vyrovnávacího období, a to v rozsahu až 120 hodin. V případě převodu přesčasových hodin do následujícího vyrovnávacího období se minimální stálá mzda zvyšuje na 85 % průměrného výdělku zaměstnance. Přesčasové hodiny nad limit 120 hodin musí být zaměstnanci proplaceny včetně příplatku za práci přesčas.

Stanovená týdenní pracovní doba může být v rozvrhu pracovní doby překročena nebo naopak nenaplněna. V průměru ale počet

hodin na týden nesmí překročit stanovenou týdenní pracovní dobu, tj. počet hodin

v režimu konta pracovní doby se jí může rovnat nebo být nižší.

Pracovní volno se v režimu konta pracovní doby poskytuje na nezbytně nutnou dobu nebo v rozsahu délky směny

rozvržené zaměstnavatelem na příslušný den.

17

VÝHODY


Vyšší nároky na časovou flexibilitu.

Nemá nárok na přidělování práce dle pracovní smlouvy.

Nestálá pracovní doba dle aktuální potřeby zaměstnavatele.

Práce přesčas se posuzuje až po skončení vyrovnávacího období.

Zaměstnanec pobírá stálou mzdu bez ohledu na množství odvedené práce, k případnému vyrovnání mzdového nároku dochází až po skončení vyrovnávacího období.

Vyšší administrativní náročnost – ze zákona nutnost vést účet mzdy a účet pracovní doby zaměstnance, výpočet průměrné a stálé mzdy před začátkem vyrovnávacího období, vyrovnání mzdového nároku se zaměstnancem po skončení vyrovnávacího období.

Vyšší nároky při výběru zaměstnanců – je zde nutná spolehlivost, zodpovědnost a dobrá komunikace na obou stranách.

Zvýšení flexibility ve výrobě nebo poskytování služeb.

V případě, že je předmět činnosti ovlivněn výkyvy v poptávce, umožňuje lépe reagovat na tyto změny efektivnějším využitím pracovních sil.

Zaměstnanec pobírá stálou mzdu bez ohledu na množství odvedené práce.

V období, kdy není dostatek práce, možnost více volného času či delšího souvislého volna.

NEVÝHODY


KONTOPRACOVNÍ DOBY

18

Pracovní doba je zde omezena na maximálně 40 hodin týdně, přičemž zaměstnanec si může svou pracovní

dobu zorganizovat podle svých potřeb.

PRÁCE Z DOMOVA

U tohoto typu úvazku je důležité, aby si zaměstnanec

a zaměstnavatel přesně definovali pracovní pozici, náplň

práce a cíle práce.

Důležitým faktorem je důvěra mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu nebo v rámci pracovních vztahů založených na dohodách o pracích

konaných mimo pracovní poměr.

Je využívána zejména lidmi s vysokou kvalifikací a vyšším postavením v zaměstnání.

Práce z domova je typ zaměstnávání možný především díky rozvoji výpočetní techniky a také zvýšením výpočetní gramotnosti zaměstnanců.

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, rozumí domáckým zaměstnancem (pro účely nemocenského pojištění) zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek vykonává sjednané práce doma a v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje.

Dle § 317 zákoníku práce se dá práce z domova charakterizovat těmito znaky:• zaměstnanec nepracuje na pracoviště

zaměstnavatele• vykonává práci podle sjednaných podmínek• rozvržení pracovní doby závisí pouze na

zaměstnanci

19

PRÁCE Z DOMOVA

Zákoník práce pojem „práce z domova“ neupravuje, a tudíž nestanovuje žádné

specifické podmínky.

Přínosná může být obzvláště kombinace výkonu práce na pracovišti a práce z domu.

Zaměstnanci nepřísluší mzda (plat) nebo náhradní volno za práci přesčas, či příplatek za práci

ve svátek.Zaměstnanci nenáleží náhrada mzdy

nebo platu v případě překážek v práci jakožto návštěva lékaře

apod. Výjimku tvoří svatba, úmrtí a přestěhování.

Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci práci z domova nařídit a ani ho k práci doma nemůže nutit. Na druhou stranu zaměstnavatel není v žádném případě povinen žádosti o práci z domova zaměstnanci vyhovět.

Klade vyšší nároky na manažery a vedoucí pracovníky, jelikož

musí zvolit jiný způsob kontroly svých podřízených.

U zaměstnance je důležitá schopnost sebeřízení,

komunikativnost a samostatnost.

20

VÝHODY


Při překážkách v práci (například při návštěvě lékaře) zaměstnanci nenáleží mzda.

Neposkytuje dostatečné sociální kontakty.

Nutnost velké pracovní sebekázně.

Vysoké nároky na organizaci práce.

Vyšší nároky na kontrolu zaměstnanců.

Vyšší nároky na zabezpečení telekomunikačních sítí.

Zaměstnavatel nemusí platit kancelář a provozní náklady s tím spojené.

Zvýšení spokojenosti a loajality zaměstnanců.

Snížení fluktuace.

Získání minimálně 1 volného dne navíc.

Náklady spojené s cestou do zaměstnání jsou minimální.

Vlastní organizování pracovních povinností.

Možnost intenzivnější péče o děti, příp. jiné členy rodiny.

NEVÝHODY


PRÁCE Z DOMU

21

ANO

ANO

NE

Dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, je osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) osoba s ukončenou školní docházkou a věkem minimálně

15 let, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo při výkonu samostatně výdělečné činnosti spolupracuje.

OSOBA SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÁ

Samostatná výdělečná činnost může být vykonávána na území České republiky i mimo něj, pokud je vykonávána na základě oprávnění k výkonu této činnosti, které vyplývá z právních předpisů České republiky.

CO JE SAMOSTATNÁ VÝDĚLEČNÁ ČINNOST?

ANO

NE

NE

NE

Činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře

komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost (dle obchodního zákoníku)

Provozování živnosti na základě oprávnění provozovat ŽIVNOST podle

živnostenského zákona

Jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů

Podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba vykonávající zemědělskou činnost evidována podle zákona o zemědělství

Umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů

Činnost mandatáře konaná dle mandátní smlouvy, která nesmí být uzavřena v rámci

jiné samostatně výdělečné činnosti, přičemž činnosti jsou vykonávány mimo vztah zakládající účast na nemocenském

pojištění

JE POTŘEBA ŽIVNOSTENSKÉ OPRÁVNĚNÍ?

Výkon jiných činností, vykonávaných vlastním jménem a na vlastní

odpovědnost za účelem dosažení přijmu.

Za ŽIVNOST je považována soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem,

na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským

zákonem.

Živností naopak NENÍ například činnost tlumočníků, znalců, soudních exekutorů,

advokátů, notářů, lékařů, farmaceutů, veterinářů a další

činnosti uvedené v § 3 živnostenského zákona.

Není k nim tedy potřeba živnostenské oprávnění.

22


Zvažte, zda budete k podnikání potřebovat živnostenské oprávnění. Můžete totiž podnikat jako OSVČ bez živnosti (bez živnostenského oprávnění) nebo jako živnostník (s živnostenským oprávněním).

Pokud jste se rozhodli pro živnost, dle Přílohy č. 1 a Přílohy č. 2 živnostenského zákona určete, o jaký druh živnosti se jedná (živnost ohlašovací nebo koncesovaná).

JAK POSTUPOVAT?

Ohlašovací živnosti mohou být při splnění zákonných podmínek provozovány na základě ohlášení živnostenskému úřadu a zaplacení správního poplatku. Živnost se může provozovat ihned po ohlášení, i když podnikatel ještě nemá „v ruce“ živnostenské oprávnění.

Koncesovaná živnost může být provozována až na základě státního povolení, tzv. koncese, kterou vydá příslušný úřad.

Ohlašovací živnost může být:

Volná – nevyžaduje doložení odborné ani jiné způsobilosti. Jednotlivé obory uvádí Příloha č. 4 ŽZ

Řemeslná – vyžaduje doložení odborné způsobilosti dle § 21 a § 22 ŽZ

Vázaná – vyžaduje doložení odborné způsobilosti dle Přílohy č. 2 ŽZ

Koncesovaná živnost vyžaduje mimo jiné doložení odborné a jiné zvláštní způsobilosti uvedené v Příloze č. 3 ŽZ.

Navštivte živnostenský úřad a vyplňte JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ.

Pokud nevlastníte potřebné živnostenské oprávnění, vyřiďte si jej na příslušném živnostenském úřadu.

Pokud jste tak neučinili při ohlášení živnosti nebo při vyřizování živnostenského oprávnění na živnostenském úřadě, podejte u příslušného správce daně přihlášku k registraci k dani z příjmů. Nezapomeňte dodržet lhůtu pro přihlášení!

23

Rozmyslete si, zda se bude jednat o hlavní nebo vedlejší samostatně výdělečnou činnost. Pokud bude SVČ vykonávána jako vedlejší, doložte potřebné doklady správě sociálního zabezpečení.


Zejména z důvodu povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění je důležité vyřešit otázku, zda bude Vaše činnost hlavní nebo vedlejší.

Pokud pro Vás bude podnikání jediným zdrojem příjmů, pak bude považováno za HLAVNÍ SVČ. Vždy, když neexistují důvody pro to, aby byla podnikatelská činnost považována za vedlejší, pohlíží se na ni jako na hlavní.

Aby mohlo být podnikání považováno za výkon VEDLEJŠÍ SVČ, je potřeba splnit podmínky uvedené v § 9, odst. 6, zákona o důchodovém pojištění, a doložit tyto skutečnosti na příslušnou Českou správu sociálního zabezpečení. Jedná se zejména o situaci, kdy je osoba zaměstnancem, pobírá invalidní či starobní důchod nebo pečuje o dítě či osobu blízkou.

Pokud jste tak neučinili spolu s vyřízením živnostenského oprávnění, oznamte příslušné správě sociálního zabezpečení a své zdravotní pojišťovně skutečnost o zahájení SVČ. Nezapomeňte dodržet lhůty pro toto oznámení!

Vznikem živnostenského oprávnění jste oprávněni k výkonu činností, jenž jsou obsahem udělené živnosti.

Jestliže se rozhodnete podnikat jako OSVČ bez

živnosti, vynechejte kroky 2 a 4. K výkonu činnosti jste

oprávněni po registraci OSVČ na živnostenském úřadu.

OSVČ vykonávající hlavní SVČ musí odvádět zálohy na důchodové a zdravotní pojištění v minimální výši stanovené pro hlavní činnost, včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

OSVČ vykonávající vedlejší SVČ platí pojistné na důchodové pojištění, vč. příspěvku na státní politiku zaměstnanosti tehdy, když výše daňového základu v předchozím kalendářním roce dosáhne rozhodné částky, nebo když se OSVČ k pojištění sama přihlásí. Výše zdravotního pojištění se odvíjí od výše zisku za předchozí rok a stanovuje se na základě Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ podávaného správě sociálního zabezpečení.V prvním roce se tedy zálohy na sociální ani zdravotní pojištění neplatí.

24

VÝHODY

NEVÝHODY


Samostatné rozhodování.Nízký počáteční kapitál a jednodušší založení. Minimální náklady na založení - bez potřeby notářského zápisu, zápisu do obchodního rejstříku apod.Účast na nemocenském pojištění, ze kterého je poskytováno nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství, je dobrovolná.Možnost práce na vedlejší činnost při zaměstnání jako přivýdělek.OSVČ může podnikat i jako OSVČ bez živnosti (bez živnostenského oprávnění).K provozování volné živnosti, která zahrnuje 80 oborů, stačí jedno živnostenské oprávnění i k výkonu činnosti z několika oborů a splnění pouze všeobecných podmínek pro založení živnosti (§ 6 a § 8 živnostenského zákona).V případě vedlejší samostatně výdělečné činnosti se zálohy na zdravotní a sociální pojištění platí až po podání daňového přiznání a přehledu příjmů a výdajů OSVČ (v prvním roce se tedy zálohy na pojištění neplatí).

Časová náročnost, zejména v začátku podnikání (legislativa, získání potřebných oprávnění, registrace apod.). Obtížnější přístup k finančním prostředkům.OSVČ ručí za podnikání celým svým majetkem.Nutnost znalostí nebo doložení praxe pro získání zákazníků.Malá vyjednávací síla v obchodních vztazích.

25

Dohoda o provedení práce je jasně určena pro výkon prací malého rozsahu. Během jednoho kalendářního roku ji můžete uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Pro každého z nich ale můžete odpracovat maximálně 300 hodin za kalendářní rok.

DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE

Jakmile je práce na DPP vaším jediným zdrojem příjmů a měsíční

odměna nepřekročí u žádného zaměstnavatele 10.000 Kč, nikdo

za vás neplatí zdravotní ani sociální pojištění!

Účast na zdravotním pojištění je ovšem povinná, takže pokud neplatí

pojištění stát ani zaměstnavatel, musíte si jej zaplatit sami.

V případě, že vaše příjmy plynoucí z DPP nebudou vyšší než 10.000 Kč

měsíčně, budete odvádět své zdravotní pojištění rovnou

z minimální mzdy.

Dohoda o provedení práce (DPP) nepředstavuje formu alternativního pracovního úvazku, ale administrativní institut, kterým jsou ošetřeny

pracovní vztahy v případě prací konaných mimo pracovní poměr.

I při výkonu práce na dohodu o provedení práce je

zaměstnanec chráněn hranicí minimální mzdy,

a hodinová sazba tak nesmí být nižší než stanovená

minimální hodinová mzda.

U výdělků do deseti tisíc korun zaměstnanec ani

zaměstnavatel neplatí sociální ani zdravotní pojištění.

Dohoda musí být písemná a musí obsahovat vymezení pracovního úkolu, rozsah práce, dobu, na kterou se

uzavírá a výši odměny.

Pokud není dojednán způsob zrušení dohody, lze DPP

jednostranně vypovědět bez udání důvodu.

V případě sociálního pojištění se za účelem zjištění limitu 10.000 Kč dohody u téhož

zaměstnavatele sčítají, zatímco v případě zdravotního

pojištění se posuzuje každá dohoda zvlášť.

26

DPP přináší i omezení, která není možné překročit. Zaměstnanci pracujícímu u zaměstnavatele na DPP nevzniká automaticky právo na dovolenou, jako zaměstnanci v pracovním poměru.


Pokud prohlášení k dani u daného zaměstnavatele podepíše (v každém měsíci

jen jednou u jednoho zaměstnavatele), strhne zaměstnavatel z výdělku běžnou

15 % zálohu na daň z příjmů a uplatní daňové slevy, na které

má zaměstnanec nárok.

Jestliže zaměstnanec nepodepíše prohlášení k dani, konečnou 15 %

srážkovou daní bude zdaněn úhrnný příjem u jednoho zaměstnavatele do 10.000 Kč. V případě úhrnné

odměny nad tento limit bude zdaněna zálohovou daní, která se vypočte

ze superhrubé mzdy.

V oblasti zdanění příjmů plynoucích z dohod o provedení práce do celkové výše 10.000 Kč má zaměstnanec od roku 2014

na výběr ze dvou možností:

Příjmy do 10.000 Kč vydělané na DPP nejsou zahrnuty do výpočtu důchodu! Pro získání nároku na důchod je nutné odvádět určitý počet let důchodové pojištění, nebo alespoň zůstat pojištěncem v náhradní době pojištění (studium, mateřská, evidence na úřadu práce…). Doba, po kterou pracujete na dohodu o provedení práce s odměnou nižší než 10.000 Kč, se tak nezapočítává, protože žádné sociální (důchodové ani nemocenské) pojištění neodvádíte.

Na nemocenskou máte taktéž nárok jen v měsících, kdy překročíte limit 10.000 Kč. Pokud onemocníte jindy, nedostanete nic. Pro výplatu mateřské je zde podmínka minimálně 270 dní účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech. Pokud tato podmínka není splněna, nárok na mateřskou zaniká. Po narození dítěte budete pobírat rovnou rodičovský příspěvek.

Práce na DPP je výhodná pro studenty, penzisty, ženy

na rodičovské dovolené, zaměstnance nebo OSVČ

jako přivýdělek, neboť všichni tito občané jsou pojištěni.


27

VÝHODY


V případě příjmů do 10.000 Kč: zaměstnanec sám platí zdravotní pojištění, přičemž zdravotní pojištění se platí z minimální mzdy.

Odpracovaná doba se nezapočítává do výpočtu důchodu a nevzniká nárok na nemocenskou a peněžitou pomoc v mateřství (mateřskou).

Řešení pouze pro výkon práce malého rozsahu.

Řešení pro výkon prací malého rozsahu.

Při výdělku do 10.000 Kč zaměstnavatel za zaměstnance neplatí zdravotní ani sociální pojištění.

Nižší administrativní zátěž.

Výhodnější pravidla danění.

Možnost sladění pracovního a rodinného života, díky kratší pracovní době.



28

Dohodu o pracovní činnosti smí zaměstnavatel uzavřít s fyzickou osobou, přičemž není možné, aby rozsah pracovní doby překročil více než polovinu stanovené týdenní pracovní doby.

DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI

Pokud ve smlouvě není sjednán způsob zrušení této dohody, je možné ji zrušit po dohodě obou smluvních stran a to okamžitě, nebo jednostranně z jakéhokoliv důvodu či bez udání důvodu, a to s patnáctidenní výpovědní lhůtou, která začíná dnem jejím doručením druhé straně.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) nepředstavuje formu alternativního pracovního úvazku, ale administrativní institut, kterým jsou ošetřeny

pracovní vztahy v případě prací konaných mimo pracovní poměr.

Dohodu o pracovní činnosti můžeme uzavřít na práci, jejíž rozsah nepřekračuje v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.

V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny tyto základní údaje:

1. sjednaná práce

2. sjednaný rozsah pracovní doby

3. doba, na kterou se dohoda uzavírá (určitá, neurčitá)

Od 1. 1. 2014 platí, že odměny z DPČ se zdaňují stejně jako příjmy z pracovního poměru. To znamená, že z odměny v jakékoliv výši odvede zaměstnavatel 15 % zálohu na daň z příjmů.

Jestliže zaměstnanec podepíše na dotyčný měsíc Prohlášení poplatníka k dani, sníží se záloha na daň o daňová zvýhodnění (slevy na dani).

Po skončení roku vydá zaměstnavatel zaměstnanci na požádání Potvrzení o příjmu a zaměstnanec zahrne tyto příjmy do svého daňového přiznání nebo do zúčtování daně ze mzdy (pokud má zaměstnanec v jednom měsíci dva nebo více příjmů zdaněné zálohovou daní, daňové přiznání podat musí).

Zdravotní, sociální a nemocenské pojištění platí zaměstnanec i zaměstnavatel až z odměny nad 2.500 Kč za měsíc.

29

DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI

VÝHODY


Nezakládá nárok na odstupné, dobu odpočinku, nárok na odměny.

Nemáte nárok na stravenky a jiné zaměstnanecké výhody.

Pokud zaměstnanec není spokojen, vyšší hrozí fluktuace.

Zaměstnanec může ukončit smlouvu bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní lhůtou.

Možnost sladění práce a rodiny, díky kratší pracovní době.


Smlouvu může ukončit bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní lhůtou.

30

ZÁKLADNÍ POJMYAlternativní pracovní úvazkyPracovní úvazky mimo běžný plný úvazek s rovnoměrnou pracovní dobou. Patří sem částečné úvazky, sdílená pracovní místa, pružná pracovní doba, stlačený pracovní týden, konto pracovní doby, práce z domu a provozování samostatné výdělečné činnosti.

Dovolená za kalendářní rok a její poměrná částZaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za splnění podmínek právo na dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část. Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část. Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Při nerovnoměrně rozvržené pracovní době, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.

Mateřská dovolenáMateřská dovolená činí 28 týdnů, porodila-li zaměstnankyně zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

MzdaMzdou jsou odměňování zaměstnanci pracující v podnikatelské sféře. Jedná se o peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty (naturální mzdy) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za vykonanou práci. Sjednává se ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo mzdovým výměrem. Musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet. Mzda zaměstnance, ať už měsíční nebo hodinová sazba, nesmí být nižší než aktuálně platná výše minimální mzdy.

Nerovnoměrná pracovní dobaRozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu/kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu/kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích (viz Konto pracovní doby).

Odměna z dohodyJe jí peněžité plnění poskytované pouze za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

PlatPlatem jsou odměňování zaměstnanci státu, územních samosprávných celků (krajů a obcí), státních fondů a příspěvkových organizací. Stanovuje se v rozmezí 16 platových tříd dle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce s odstupňovanou úrovní podle praktických zkušeností a dosaženého vzdělání. Zařazení do platové třídy probíhá dle katalogu prací. Správné zařazení zaměstnance do platové třídy je v pravomoci zaměstnavatele. Stejně jako mzda nesmí být nižší než aktuálně stanovená výše minimální mzdy.

Práce konané mimo pracovní poměrJedná se o doplňkovou, výjimečnou formu pracovněprávního vztahu. Jsou určeny pro výkon prací malého rozsahu, které vykazují znaky závislé práce. Fyzická osoba se nezavazuje konat práce určitého druhu podle pokynů zaměstnavatele, ve stanovené době a na stanoveném místě, ale zavazuje se k určité pracovní činnosti nebo splnění pracovního úkolu. Patří sem dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Fyzická osoba nemá nárok např. na odstupné, dobu odpočinku, dovolenou či cestovní náhrady.

31

ZÁKLADNÍ POJMYPráce přesčasPráce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. V případě kratší pracovní doby je jí práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu - těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost. Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.

Pracovní dobaDoba, ve které je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci a kdy je na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně (dvousměnný provoz 38,75 hodin/týden; třísměnný provoz a zaměstnanci pracující v podzemí, důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodin/týden). Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.Pracovní poměrSmluvní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který se zakládá uzavřením pracovní smlouvy. Jeho předmětem je práce, kterou se zaměstnanec zavazuje za mzdu (plat) pro zaměstnavatele vykonávat. Sjednává se podle platných právních norem v České republice podle ustanovení zákoníku práce. Může být sjednán na dobu určitou nebo neurčitou.Výhody: změna pracovního poměru pouze po vzájemné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, v určitých případech má zaměstnanec při ukončení pracovního poměru nárok na odstupné přímo ze zákona, nárok na přestávku v práci a nepřetržitý odpočinek, právo na dovolenou.Nevýhody: možnost podnikat v oboru své práce u zaměstnavatele jen s jeho předchozím písemným souhlasem, který může být kdykoli odvolán (mimo vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární a uměleckou činnost), zaměstnavatel může vypovědět pracovní poměr pouze mimo ochranou dobu a jen ze zákonem uznaných důvodů.

Pracovní smlouvaPísemná smlouva mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o založení pracovního poměru. Musí obsahovat druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce a lze v ní dohodnout i další podmínky, na kterých mají účastníci smlouvy zájem (např. zkušební doba). Musí být uzavřena písemně, ale nedodržení písemné formy neznamená její neplatnost (neplatnost uzavřeného pracovního poměru). Zaměstnavatel ale bez uzavření pracovní smlouvy v písemné formě porušuje pracovněprávní předpis, za což mu může být uložena pokuta.

Přestávka na jídlo a oddech, bezpečnostní přestávkaPřestávka na jídlo a oddech poskytovaná zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce v délce trvání nejméně 30 minut (může být rozdělena do více částí s tím, že alespoň 1 její část trvá min. 15 minut). U mladistvých po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby a nezapočítávají do pracovní doby (výjimkou jsou pouze práce, které nemohou být přerušeny). Bezpečnostní přestávka podle zvláštních právních předpisů se započítává do pracovní doby.

Rodičovská dovolenáK prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Mateřskou a rodičovskou dovolenou jsou zaměstnankyně a zaměstnanec oprávněni čerpat současně.

32

ZÁKLADNÍ POJMYRovnoměrná pracovní dobaRozvržení, při kterém zaměstnavatel rozvrhuje na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu.

Sociální pojištěníToto pojištění ze své hrubé mzdy nebo úhrnu příjmů, jež jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, odvádí jak zaměstnanec, tak i jeho zaměstnavatel v zákonem stanovené výši. Skládá se z pojistného na důchodové zabezpečení (důchodové pojištění), příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a nemocenského pojištění. Z důchodového pojištění jsou vypláceny důchody – starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí.Z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je vyplácena podpora v nezaměstnanosti.Z nemocenského pojištění jsou vypláceny nemocenské dávky, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství.

Superhrubá mzdaSuperhrubá mzda je základem pro výpočet daňového základu – tedy základu pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Jedná se o hrubou mzdu zaměstnance povýšenou o sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance, které je povinen odvádět zaměstnavatele.

Zaměstnanecké výhodyJedná se o nepřímé finanční i nefinanční odměny, které mají peněžní hodnotu (tj. bezprostředně vyjádřitelné v penězích či převoditelnou na ně) a jsou poskytovány navíc k přímým finančním odměnám. Nejsou tedy poskytovány jako peníze "na ruku" za konkrétní pracovní výkon, ale jejich hodnotu v penězích lze poměrně snadno vyjádřit. Patří sem například příspěvky na stravu (stravenky), možnost využívat služební zařízení (počítač, telefon, auto,…), vzdělávání zaměstnanců, příspěvky při narození dítěte, finanční výpomoc při pořízení bydlení, příspěvek na předškolní péči, příspěvek na rekreaci, dodatková dovolená, ale i poskytování nadstandardního pracovní prostředí či zajištění nadstandardní bezpečnosti práce.

Zdravotní pojištěníToto pojištění musí povinně hradit každý občan České republiky. Buď si ho hradí sám, nebo je za něj placeno státem (děti, studenti, důchodci, apod.). Slouží k úhradě základní zdravotní péče v rámci systému veřejného zdravotního pojištění.

33

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A WEBOVÝCH STRÁNEK

BARTÁKOVÁ, Helena. Cesta zpátky: návrat žen po rodičovské dovolené na trh práce v České republice, 2009

ČERMÁKOVÁ, Marie. Podmínky harmonizace práce a rodiny v České republice, 2002

FIALOVÁ, Eva. Dostaňte zákon na svou stranu: jak slaďovat rodinu a práci?, 2010

MARKSOVÁ-TOMINOVÁ, Michaela. Rodina a práce: jak je sladit a nezbláznit se, 2009

Nesnadné neznamená nemožné 2. Národní centrum pro rodinu, 2011

SIROVÁTKA, Tomáš a Ondřej HORA. Rodina, děti a zaměstnání v české společnosti, 2008

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce – znění dle 101/14 Sb.

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast3.aspx

http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/druhy-svc/

http://www.penize.cz/dan-z-prijmu-fyzickych-osob/282225-dohoda-o-provedeni-prace-od-roku-2014-se-dani-vyhodneji!

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/235904-konto-pracovni-doby-muze-pro-pracovniky-znamenat-i-400-hodin-prescasu/

http://materskarodicovska.cz/cz/castecny-uvazek-zamestnanec

http://materskarodicovska.cz/cz/stlaceny-pracovni-tyden-zamestnanec

http://materskarodicovska.cz/cz/pruzna-pracovni-doba-zamestnanec

http://finexpert.e15.cz/vyhody-a-nevyhody-prace-na-zkraceny-uvazek

http://finexpert.e15.cz/zkraceny-pracovni-uvazek-a-zdravotni-pojisteni

http://blog.avizo.cz/dohoda-o-provedeni-prace-ma-i-nevyhody-znate-je/

http://www.ipodnikatel.cz/Socialni-pojisteni/co-musite-vedet-o-socialnim-pojisteni-osvc.html

http://www.epravo.cz/top/clanky/konto-pracovni-doby-atraktivni-pro-zamestnavatele-mene-uz-pro-zamestnance-46917.html

http://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/chci-zacit-podnikat/rozdil-mezi-hlavni-a-vedlejsi-samostatnou-vydelecn/

http://www.podnikatel.cz/clanky/dohoda-o-provedeni-prace-2014-novy-zpusob-jejiho-zdaneni/

http://www.zdarns.cz/ozu/jak-zahajit-podnikani.asp

http://www.mesec.cz/dane/socialni-pojisteni/pruvodce/

http://www.podnikatelskyweb.cz/podnikani-fyzickych-osob/

http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB033

http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB011

http://www.cmkos.cz/data/articles/down_2869.pdf

http://www.podnikatel.cz/specialy/zacinajici-podnikatel/druhy-zivnosti/

http://www.pracenadalku.cz/prace-na-dalku

http://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/pracovni-pravo/vznik-pracovniho-pomeru/

http://www.finance.cz/zpravy/finance/28003-nefinancni-odmeny-k-platu-neboli-zamestnanecke-vyhody/

34

Tato brožura byla vydána v rámci projektu

DLOUHODOBÝ PROGRAM MOTIVACE ZAMĚSTNAVATELŮ KUNOVICKA KE SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNANKYŇ.

KUNOVICE, 2014.

www.sladovani-kunovice.cz

V textu se pro zjednodušení často uvádí pouze jeden z tvarů podstatného jména v mužském či ženském tvaru (např. zaměstnanec). Tento postup není výrazem

diskriminace vůči jednomu či druhému pohlaví, byl zvolen pro zachování fluence textu.

Documents

ALTERNATIVNÍ PRACOVNÍ ÚVAZKY