Upload
others
View
6
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Většina dějů na zemském povrchu se odehrává v určitém prostorovém kontextu
a jeho sledování nám přináší mnoho užitečných informací. Nejinak je tomu
i v botanice. Jaké je prostorové rozmístění druhů a jejich společenstev v krajině
a které podmínky prostředí ho podmiňují? Lze ho předpovídat? A jak se mění v čase?
Jaká je dynamika horských smrkových lesů v ČR? Jsou jejich narušení důsledkem
lidské činnosti nebo mohou být i přirozeným jevem?
Jaké je mikroklima roklí v pískovcových oblastech a jak ovlivňuje výskyt vzácných druhů?
Jak požáry formovaly podobu našich lesů?
Lze detekovat přítomnost jednotlivých druhů rostlin nebo dřevin pomocí leteckých
nebo satelitních snímků?
DPZ – dálkový průzkum Země
je mapování a analýza jevů na Zemi z dálky,
pomocí leteckých či družicových snímků. My
DPZ využíváme např. pro studium šíření invazních
druhů či pro analýzu historických změn krajiny.
GIS – geografické informační systémyumožňují pracovat s prostorovými informacemi
v geografickém souřadném systému. Je tudíž
možné studovat vzájemné prostorové vztahy
jevů a překrývat různé prostorové informace
(vrstvy), v našem případě např. výskyt druhů
a podmínky prostředí.
Ke studiu využíváme moderní geoinformační technologie, které zahrnují geografické
informační systémy (GIS), metody dálkového průzkumu země (DPZ) a globální
navigační satelitní systémy (GNSS), známé spíše pod zkratkou GPS. V pochopení
významu prostorových vztahů nám pomáhají počítačové modely populací nebo
celých ekosystémů, ale nevyhýbáme se ani přímému měření podmínek prostředí,
například mikroklimatu.
Nahoře horská smrčina v NP Bavorský les, který se
přirozeně obnovuje po narušení stromů lýkožroutem
smrkovým. Foto J. Wild. Ve výřezu vlevo lesnická mapa
zachycující část oblasti Bližší Lhoty na Šumavě z roku
1922. Státní oblastní archiv Český Krumlov
Z digitálního modelu terénu lze odvodit celou
řadu informací, např. v tomto případě sklon
svahů (nejprudší svahy jsou zobrazeny červeně,
plošiny modře). Tipnete si, která část ČR je zde
zobrazena? Data ČÚZK
Oddělení se výrazně podílelo na vývoji
mikroklimatické autonomní jednotky TMS pro
měření vzdušné a půdní teploty a půdní vlhkosti.
Tisíce těchto jednotek již měří mikroklima
v projektech v ČR i v zahraničí. Ladakh, SZ Indie,
4 500 m n. m. Foto J. Wild
S využitím
digitalizovaných
historických lesnických
map jsme vytvořili
geodatabázi vývoje
lesů v Českosaském
Švýcarsku. Výsledky
přeshraničního projektu
řešeného ve spolupráci
s TU Dresden shrnuje
rozsáhlá česko-německá
publikace.
Velká narušení, jako je třeba napadení smrků lýkožroutem na Šumavě, jsou nejen mediálně vděčným
tématem, ale poskytují nám i cenné informace o biologických procesech. Měřením prostorového
uspořádání odumřelých dospělých smrků a jejich semenáčků se nám podařilo prokázat, že při
spontánní obnově porostu po odumření stromového patra vzniká stejné prostorové uspořádání stromů
jako před narušením. Zmlazení se totiž přednostně vyskytuje v blízkosti kmenů živých i odumřelých
stromů. Poškozený les se tedy přirozeně navrací k původnímu stavu, a to bez potřeby asanačních
i ochranářských zásahů. Studium historických lesnických map v prostředí GIS pak potvrdilo, že rozsáhlá
narušení patří mezi přirozeně se vyskytující události utvářející horský smrkový les.
Oddělení GIS a DPZ
PŘÍKladY OtÁzEK, KtERÉ nÁS zajÍMajÍ
jaK a KdE na ně HlEdÁME OdPOVědi?
Ulrike Seiler / Jan Wild (Hrsg.)
Historische Waldentwicklung in der Sächsisch-Böhmischen Schweiz
Historický vývoj lesa v Českosaském Švýcarsku
Die Forst- und Schutzgebietsverwaltungen in der grenz-überschreitenden Nationalparkregion Sächsisch-Böhmische Schweiz koordinieren in gegenseitiger Abstimmung die Pfl e-ge- und Entwicklungsplanung der Wälder. Deren Ziel ist die langfristige Umwandlung der ehemals zum Teil intensiv forst-wirtschaftlich genutzten Wälder in einen weitestgehend natur-nahen Zustand. Für diese Aufgabe sind Kenntnisse über die historischen Einfl üsse und über Ursachen der Landschafts-veränderungen sowie deren zeitliche Abfolge von großer Be-deutung. Auf dieser Grundlage wird das Verstehen aktueller Waldzustände, aber auch die konkrete Formulierung zukünf-
tiger Entwicklungsszenarien effi zienter und zielgerichteter möglich. Mit der Bereitstellung von histori-schen Geodaten zur Waldentwicklung befasste sich das von der Professur für Fernerkundung der TU Dresden geleitete Projekt. Gemeinsam mit dem Projektpartner, dem Institut für Botanik der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik wurde das Vorhaben im Zeitraum April 2009 bis März 2013 realisiert.
Lesní správy a správy chráněných oblastí v přeshraničním regionu národních parků Českosaského Švýcarska koordinují po vzájemné dohodě plánování péče a vývoje lesů. Cílem je postupná přeměna v minulosti často intenzivně obhospodařovaných porostů do přirozeného či přírodě blízkého stavu. Pro splnění tohoto úkolu mají velký význam poznatky a údaje o historických vlivech a příčinách změn krajiny, i jejich časové posloupnosti. Na základě těchto poznatků je zabezpečena lepší identifi kace aktuálního stavu porostů, jakož i sestavení konkrétních vývojových scenářů. Projekt vedený profesurou pro dálkový výzkum TU Drážďany se zabýval poskytováním historických geodat o vývoji lesů. Společně s projektovým partnerem Botanickým ústavem Akademie věd České republiky, v. v. i. byl tento záměr uskutečněn v období od dubna 2009 do března 2013.
Das Projekt „Raumbezogene historische Informationen als Grundlage für die Pfl ege- und Entwicklungsplanung naturnaher Wälder in der Sächsisch-Böhmischen Schweiz“ (kurz: Historische Waldentwicklung) wurde im Rahmen des Ziel3 Programms zur Förderung der grenzübergreifenden Zusammenarbeit zwischen dem Freistaat Sachsen und der Tschechischen Republik realisiert. Es wurde im Förderbereich Verbesserung der Situation von Natur und Umwelt bewilligt und aus Mitteln der Europäischen Union, der Tschechischen Republik und des Freistaates Sachsen fi nanziert.
Projekt „Prostorově vázené historické informace jako podklad pro plánování péče a rozvoj přírodě blízkých lesů v Českosaském Švýcarsku“ (zkráceně: Historický vývoj lesa) byl realizován v rámci programu Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou. Byl schválen v oblasti podpory Zlepšení situace přírody a životního prostředí a byl fi nancován z prostředků Evropské Unie, České republiky a Svobodného státu Sasko.
Ferne rkundung und angewand te Geo in fo rma t i k Band 10
Institut für Photogrammetrie
und Fernerkundung
Ferne rkundung und angewand te Geo in fo rma t i k Band 10
Professur Fernerkundung
ISBN 978-3-944101-19-4
Ulrike Seiler / Jan Wild (Hrsg.)
Historische Waldentwicklung in der Sächsisch-Böhmischen Schweiz
Historický vývoj lesa v Českosaském Švýcarsku
2013. 440 Seiten. Preis: 39,50 Euro
Ulri
ke S
eile
r / J
an W
ild (
Hrs
g.)
His
toris
che
Wal
dent
wic
klun
g in
der
Säc
hsis
ch-B
öhm
isch
en S
chw
eiz
His
toric
ký v
ývoj
lesa
v Č
esko
sask
ém Š
výca
rsku