of 69/69
BOTANIKA BEZCÉVNÝCH ROSTLIN pro odbornou biologii B120P76I, 3/2, Z + Zk, 6 kreditů Verze 2010

BOTANIKA BEZCÉVNÝCH ROSTLIN - Department of Botany. lekce ODB 2010.pdf · DRUH (species) nemá Chlorella vulgaris Boletus edulis ROD (genus) ... Protozoa (oddlení Acrasiomycota,

  • View
    214

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of BOTANIKA BEZCÉVNÝCH ROSTLIN - Department of Botany. lekce ODB 2010.pdf · DRUH (species) nemá...

BOTANIKA BEZCVNCH ROSTLIN

pro odbornou biologii

B120P76I, 3/2, Z + Zk, 6 kredit

Verze 2010

BOTANIKA BEZCVNCH ROSTLIN

pro odbornou biologii

B120P76I, 3/2, Z + Zk, 6 kredit

pednku

praktick cvien a poznvaku

zkouku

ternn cvien z botaniky

CO S NMI ABSOLVUJETE:

Karel Pril [email protected]

Ji Neustupa [email protected]

mailto:[email protected]

BOTANIKA BEZCVNCH ROSTLIN

1. lekce

Vymezen problematiky: bezcvn rostliny, biodiverzita a systematika.

Vdn obory algologie, mykologie, lichenologie a bryologie.

Do kterch ivch organizm zstupci bezcvnch rostlin nleej?

Zkladn

uebnice:

Tom Kalina & Ji Va

Sinice, asy, houby,

mechorosty a podobn organismy v souasn biologii.

Karolinum 2005

Doporuen

literatura

Doporuen literatura

Doporuen

literatura

DAL DOPORUEN LITERATURA

prezentace pednek lze najt na adrese

http://botany.natur.cuni.cz

a u pedmtu B120P76I v SISu

http://botany.natur.cuni.cz/

Cl pedmtu:

Velmi strun se seznmit se systmem, ekologi,

historickm vvojem a vznamem autotrofnch i

heterotrofnch organizm, kter tradin studuj

vdeck obory botanika a mykologie, konkrtn

- algologie

- mykologie

- lichenologie

- bryologie

pklad autotrofnho stlkatho organizmu

Euastrum oblongum

Euastrum verrucosum

Zaazen: e PLANTAE

oddlen CHLOROPHYTA

pklad heterotrofnho

stlkatho organizmu

kyjanka purpurov

Clavaria purpurea

Zaazen:

e FUNGI

oddlen BASIDIOMYCOTA

NEJDVE NKOLIK ZKLADNCH

OTZEK

Co oznaujeme jako bezcvn rostliny?

Co je to stlka?

Co je to biodiverzita?

Pro je dleit systematika?

emu slou nomenklatorika?

Kolik rozliujeme ivch organizm?

Co oznaujeme jako bezcvn rostliny?

Karl von Linn (v latinskm pepisu Carolus Linnaeus, 1707-1778) dlil rostliny na

tajnosnubn ( nekvetouc, Cryptogamia), nazvan t stlkat (Thallobionta, Thallophyta, thallus je esky stlka), pozdji t bezcvn, nebo (rozumj vvojov) ni, a

jevnosnubn (kvetouc, Phanerogamia), s tlem rozlennm na koen, stonek a listy (rozlenn tlo se nazv cormus, proto t Cormobionta, Cormophyta), t oznaovan jako cvnat nebo (rozumj vvojov) vy rostliny.

Bezcvn rostliny je spolen oznaen pro sinice, asy, houby, liejnky a mechorosty v tradinm smyslu. Nejedn se tedy o systematickou nebo vvojovou skupinu, ale pouze o souhrnn (a v podstat nepesn) oznaen nkolika skupin stlkatch organizm. Nepesn proto, e se nejedn pouze o rostliny, ale zstupce nkolika rznch .

Co je to stlka?

Stlka (lat. thallus) je obecn nzev vegetativnho tla jednobunnch i

mnohobunnch organizm, kter postrd diferenciovan pletiva a

zpravidla tak chyb spojen mezi bukami pomoc plazmodesmat.

Stlka tedy nen lenna na koen, stonek a listy, ale funkn obdobu

tchto orgn tvo rhizoidy, kauloid a fyloidy. Nzev stlka m

historickou hodnotu a byl pouvn jako protiklad k rostlinnmu tlu

sporofyt suchozemskch rostlin, nazvanmu kormus (Cormophyta).

Stlka (thallus) pedstavuje jednobunn nebo vcebunn tlo

organizmu, kter vak nen rozlieno na koeny, stonek a listy. Stlka

ovem me bt diferenciovna, a to morfologicky (nap. polrn

rozlien u nkterch jednobunnch stlek), nebo i funkn.

U pokroilejch typ dochz k morfologick a funkn diferenciaci a

do stupn plektenchymatickch nebo pseudoparenchymatickch pletiv

a primitivnch cvnch svazk.

V souasnosti, kdy pvodn Thallobionta pestala tvoit uml,

nefylogenetick botanick celek a jsou distribuovna mezi bakterie,

prvoky, chromista, houby a rostliny, se pak thallus/stlka dostv do

kompetice s termny vitmi pro oznaen tla organizm tchto

skupin.

Co rozumme pod pojmem biodiverzita?

Pojem biodiverzita oznauje rozmanitost, variabilitu mezi ijcmi

organizmy, kter vznikla v dsledku evoluce a pedstavuje jak

rozmanitost druhovou, tak rozmanitost ekosystm.

Biodiverzita se vyvj v prostoru a ase vlivem evolunch podnt jako

jsou mutace, adaptace a genetick posun (drift). Biodiverzita m ti

rovn:

rove genetickou

rove druhovou

rove spoleenstev.

Genetick diverzita umouje kontinuln vvoj druh na zklad

pbuzenskch subpopulac v rmci druhu. Genetick diverzita tak

ovlivuje diverzitu na vych rovnch. Bez biodiverzity na nich

rovnch by se populace nebyly schopny vyvjet a pizpsobovat

zmnm ivotnho prosted.

Msto odpovdi se nejdve zamysleme nad tm,

co je asi kolem systematiky:

A) Znechutit uivatelskou veejnost neustle se mncmi

systmy a dlouhmi vklady o tom, e kad

systm, kter jste se nauili, je ji zastaral.

B) Odradit studenty od studia systematickch discipln

nutnost memorovat dlouh seznamy

nesrozumitelnch jmen s podivnmi koncovkami.

C) Vyjdit pehledn a komplexn souasn stav

znalost o jednotlivch skupinch organizm,

vetn monch vvojovch souvislost.

Pro je dleit systematika?

Sprvn odpov:

C) Vyjdit pehledn a komplexn

souasn stav znalost o

jednotlivch skupinch

organizm vetn monch

vvojovch souvislost.

koly systematiky

Zjistit a sprvn interpretovat vechny

dostupn informace o studovanch

organizmech.

Rozliit jednotliv skupiny organizm,

utdit je podle uritch hledisek a

srozumiteln je oznait (taxonomie a

nomenklatorika).

A to nejdleitj: na zklad uvedenho se

snait o pochopen vvoje, pochopen

fylogenetickch vztah, kter by vsledn

uspodn (systm) mlo vyjadovat.

Co tedy je vlastn systm?

Systm nen seznam, ale

vyvjejc se nzor,

respektive vyjden nzoru na

danou skupinu organizm na

zklad aktulnch znalost,

a smuje k poznn historickho

vvoje (fylogeneze) i souasnho

stavu dotyn skupiny organizm.

A co je to nomenklatorika?

Nomenklatorika je pomocn disciplna systematick biologie, ker se zabv volbou, pouitm a zmnami vdeckch jmen taxon vech kategori. Vdeck jmna jsou latinsk (nebo latinizovan) a maj mezinrodn platnost. Pravidla urujc prci s jmny taxon jsou pesn normovna v mezinrodnch nomenklatorickch kdech. V souasn dob existuje nkolik nomenklatorickch kd:

Mezinrodn kd botanick nomenklatury (International Code of Botanical Nomenclature)

Mezinrodn kd zoologick nomenklatury (International Code of Zoological Nomenclature)

Mezinrodn kd nomenklatury prokaryot (International Code of Nomenclature of Procaryota)

Fylogenetick kd biologick nomenklatury (PhyloCode: A Phylogenetic Code of Biological Nomenclature)

Nrodn nzvoslov a vdeck pojmenovn

Etnick skupina vlastn nrodn nzvoslov.

Vdeck pojmenovn (nomenklatura) je latinsk, plat jednotn na celm svt a d se mezinrodnmi pravidly, tzv. kdy.

V ppad druhu je vdeck pojmenovn binominln: rodov jmno + druhov epitetum a soust jmna je platn zkratka autora jmna, kterou tak uruje nomenklatorick kd.

Sprvn jmno spolu se sprvnm taxonomickm hodnocenm pedstavuje ve form vrcholn zkratky uritou zkladn charakteristiku taxonu.

Amanita muscaria (L.) Pers.

muchomrka erven/ muchotrvka erven

nmecky Roter Fliegenpilz

Mezinrodn kd botanick nomenklatury je zaloen na

nkolika zsadch:

1. Botanick nomenklatura je nezvisl na nomenklatue zoologick.

2. Pouit jmen taxonomickch skupin v hodnot druhu a do hodnoty

eledi se d pomoc nomenklatorickch typ. Nomenklatorick typ je

prvek, s nm je trvale spojeno jmno taxonu bez ohledu na to, zda se

jedn o sprvn jmno nebo synonymum.

3. Nomenklatura taxonomickch skupin je zaloena na priorit, tj.

pednost pi volb platnho jmna maj vdy nejstar platn

publikovan jmna.

4. Kad taxon s pesnm vymezenm, zaazenm a hodnotou me

nst jedin sprvn jmno, a to nejstar jmno, kter je v souladu s

pravidly Kdu. Ostatn platn publikovan jmna, kter nemaj prioritu

nebo jsou z hlediska dnenho taxonomickho pojet ji zastaral, se

nazvaj synonyma. V dosahu psobnosti danho kdu nesm

existovat stejn jmna pro rzn taxony (homonyma).

5. Vdeck jmna jsou latinsk a dleitou soust jmna jsou

autorsk zkratky za jmnem, kter jmno jednoznan uruj.

Pehled zkladnch systematickch kategori

taxonomick kategorie koncovka pklad

DRUH (species) nem Chlorella vulgaris

Boletus edulis

ROD (genus) nem Amanita

ELE (familia) -aceae Amanitaceae

D (ordo) -ales Agaricales

TDA (classis) -phyceae Chlorophyceae (u as)

(odlinosti u -mycetes Basidiomycetes (u hub)

jednotlivch skupin) -opsida Sphagnopsida (u mechorost)

ODDLEN -phyta Chlorophyta (asy a rostliny)

(divisio, phyllum) -mycota Basidiomycota (u skupin, kter studuje mykologie)

E (regnum) nem Chromista, Fungi, Plantae

NADE, DOMNA nem Archea, Prokarya, Eukarya

(imperium)

Pehled hlavnch probranch jednotek

domna (nade): Prokarya

e: Bacteria (oddlen Cyanophyta)

domna (nade): Eukarya

e: Protozoa (oddlen Acrasiomycota, Myxomycota,

Plasmodiophoromycota, Chlorarachniophyta,

Euglenophyta, Dinophyta)

e: Chromista (oddlen Cryptophyta, Labyrinthulomycota,

Peronosporomycota, Hyphochytriomycota,

Heterokontophyta, Haptophyta)

e: Fungi (oddlen Chytridiomycota, Microsporidiomyco-

ta, Zygomycota, Ascomycota, Basidiomycota)

e: Plantae (oddlen Glaucophyta, Rhodophyta,

Chlorophyta, Charophyta, Anthocerotophyta,

Marchantiophyta, Bryophyta)

NEJDVE NKOLIK OTZEK

Co oznaujeme jako bezcvn rostliny?

Co je to stlka?

Co je to biodiverzita?

Pro je dleit systematika?

emu slou nomenklatorika?

A zbv nm posledn:

Kolik rozliujeme ivch organizm?

Kolik rozliujeme ivch organizm?

Odpov nutn souvis s aktuln rovn znalost o

historickm vvoji (fylogenezi) ivch organizm.

Termn fylogeneze poprv pouil nmeck biolog

E. Haeckel (1834-1919). Rozuml tm historick vvoj

druh i celch skupin organizm.

Haeckel (1866) sv fylogenetick pedstavy zakldal na

srovnn ontogenetickho vvoje, zejmna srovnvac

embryologie, morfologie a anatomie, znan vznam

pikldal paleontologickm nlezm.

Vztahy mezi organizmy vyjadoval Haeckel pomoc

fylogenetickch strom, v nich vchoz, vvojov

jednodu organizmy jsou pedky vvojov

dokonalejch organizm.

Z hlediska fylogeneze lze rozliit

ti kategorie taxon:

1. Taxony monofyletick zahrnuje vlunho spolenho pedka tohoto taxonu a vechny jeho potomky.

2. Taxony parafyletick zahrnuj svho spolenho pedka, ale ne vechny jeho potomky. Spolen pedek tedy nen vlun pro tento taxon, ale byl pedkem i taxonu jinho.

3. Taxony polyfyletick nezahrnuj svho spolenho pedka jsou jen seskupenm podobnch organizm bez vvojovch souvislost.

PROKARYA EUKARYA

?

UNIVERZLN FYLOGENETICK STROM (Rosypal 2003)

VVOJOV VZTAHY

HLAVNCH SKUPIN

ORGANIZM

z Rosypala 2003,

tedy z doby ped

studi

Simpson & Roger 2004

Ale podvejme se

hloubji do historie:

Pklad starho, velmi zjednoduenho vvojovho schmatu

z Linnho obdob (polovina 18. stolet).

zakladatel

systematick

botaniky

K. Linn

1707-1778

Pklad starho, velmi zjednoduenho vvojovho schmatu

z Linnho obdob (polovina 18. stolet).

zakladatel

systematick

botaniky

K. Linn

1707-1778

V 18. stolet tedy byly rozliovny dv nejvy systematick jednotky (e), a to rostliny a ivoichov.

Ve stolet 19. byly vytyeny hned 3 dal vysok skupiny, kter mly pokrt primitivn, nejjednodu nebo jednobunn organizmy, kter na zklad postupujcch poznatk ji nebylo vhodn adit mezi rostliny nebo ivoichy:

Protozoa, Protoctista a Protista.

PROTOZOA Goldfuss 1818 - pevn jednobunn organizmy.

Polovina 19. stolet dv nov ustaven e pro velkou skupinu nejmench a primitivnch organizm:

PROTOCTISTA Hogg 1861 pro jedno- i vcebunn organizmy, kter nelze zaadit ani mezi rostliny, ani mezi ivoichy.

PROTISTA Haeckel 1866 pro jednobunn organizmy, stojc mezi rostlinami a ivoichy.

Dvody, pro tyto ti e ji neodpovdaj souasnm poznatkm o fylogenezi.

Ernst Haeckel 1866

ZPT

Ernst Haeckel 1866

systm pti podle Whittakera (1969)

nov rysy: zdraznn vznamu trofie

a houby s.l. poprv jako samostatn e

PLANTAE FUNGI ANIMALIA

systm pti podle Whittakera (1969)

nov rysy: zdraznn vznamu trofie

a houby s.l. poprv jako samostatn e

PLANTAE FUNGI ANIMALIA

viva

ab

so

rpc

e

Margulisov 1997

CHROMISTA

PLANTAE

FUNGI

PR

OT

OZ

OA

PROKARYOTA

EUKARYOTA

ALGOLOGIE: Bacteria, Protozoa, Chromista, Plantae

MYKOLOGIE: Protozoa, Chromista, Fungi

BRYOLOGIE: Plantae

BACTERIA

VVOJOV VZTAHY

HLAVNCH SKUPIN

ORGANIZM

Zjednoduen schma vztah hlavnch ivch organizm. (skripta Va 1996)

Fungi Animalia Chromist

a

Plantae

Protozoa

PROKARYA

EUKARYA

Archezoa

Archaebacteria

Eubacteria

(hypotetick eukarya)

SYSTM EUKARYOT: potebujeme e?

Dnes ji (tm) klasick model pti eukaryot:

PROTOZOA, CHROMISTA, PLANTAE, FUNGI, ANIMALIA

(viz Dictionary of Fungi 2001, uebnice Kalina,Va 2005 aj.)

Alternativn pstup (nap. Simpson & Roger 2004):

EXCAVATA (kombinace molekulrnch dat a znak cytoskeletu)

AMOEBOZOA (molekulrn monofyl, amboidn formy, pvodn

mon s jednm bikem)

RHIZARIA (opt molekulrn monofyl, fenotypicky variabiln)

CHROMALVEOLATA (CHROMISTA + ALVEOLATA)

PLANTAE ( Glaucophyta, Rhodophyta, Chlorophyta a

Embryophyta)

OPISTOKONTA (eukaryota se zadnm bikem - pokud jej maj,

viz spermie metazo, asinky epitel, chytridie)

Co sem nejspe nle:

CHOANOFLAGELLATA, FUNGI, ANIMALIA

PROKARYOTA

EUKARYOTA EUKARYOTA EUKARYOTA EUKARYOTA EUKARYOTA

Eubacteria Archaea

Vvojov vtve (skupiny, e) dle Simpsona & Rogera (2004).

mykologie

Cyanobacteria

Chlorarachniophyta

Dinoflagellata

Plasmodiophorida

Acrasea

PROKARYOTA

EUKARYOTA EUKARYOTA EUKARYOTA EUKARYOTA EUKARYOTA

Eubacteria Archaea

Vvojov vtve (skupiny, e) dle Simpsona & Rogera (2004).

mykologie

algologie

Cyanobacteria

Chlorarachniophyta

Dinoflagellata

Plasmodiophorida

Acrasea

Modifikovan vvojov vtve dle Rogera & Simpsona (2009).

mykologie

v uvozovkch.)

Zaazen v uebnici

Kalina & Va 2005

a v tomto kurzu

Alternativn zaazen, zaloen

na rel. novch molekulrnch

studich

Autoi studi

PROTOZOA Acrasiomycota DISCICRISTATA Acrasea

EXCAVATA Acrasids

Baldaufov & al. (2000)

Simpson & Roger (2004)

PROTOZOA Myxomycota AMOEBOZOA

Mycetozoa

Baldaufov & al. (2000),

Simpson & Roger (2004)

PROTOZOA

Plasmodiophoromycota

RHIZARIA

Plasmodiophora

Simpson & Roger (2004)

PROTOZOA

Chlorarachniophyta

RHIZARIA

Chlorarachniophytes

Simpson & Roger (2004)

PROTOZOA Euglenophyta DISCICRISTATA Euglenozoa

EXCAVATA Euglenozoa

Baldaufov & al. (2000)

Simpson & Roger (2004)

PROTOZOA Dinophyta CHROMALVEOLATA Alveolata Baldaufov & al. (2000),

Simpson & Roger (2004)

CHROMISTA CHROMALVEOLATA

Stramenopiles

(= Chromista)

Baldaufov & al. (2000),

Simpson & Roger (2004)

FUNGI OPISTOCONTA Fungi (vetn

Microsporidia)

Baldaufov & al. (2000),

Simpson & Roger (2004)

Srovnn pouitho a alternativnho zaazen

pednench skupin bezcvnch rostlin .

Dleit poznmka k pouitmu systmu :

Pokud v souasn dob pro vuku a dal

uivatelskou veejnost je asi nejpijatelnj

uveden systm pti eukaryot,

je teba mt na mysli, e

1) e Protozoa je heterogenn, polyfyletick

konglomert, kter postupn, s rozvojem

naich znalost, bude rozlenn na pirozenj

(fylogenetick) skupiny (viz nap. Simpson & Roger 2004)

2) e Chromista je provizorn (dalo by se ci

pracovn) seskupen, kter bude - opt v

souladu s novmi poznatky postupn

pevdno do dalch, fylogenezi vce

odrejcch skupin (viz Chromalveolata)

Doufejme, ze pedchoz schmata a dky

nezanesly do hlav zatenk pln zmatek.

Nicmn asi by bylo dobr pipomenout, e

Chromalveolata nerovn se Chromista, ale jsou to

Chromista obohacen o protozoln skupiny jako

obrnnky (Dinoflagellata), nlevnci (Ciliata)

a vtrusovci (Apicomplexa).

Amoebozoa nerovn se Protozoa,

ale e Protozoa se na zklad novjch

molekulrnch analz rozpadla na

nkolik dalch skupin, kter jet jist projdou

dalm boulivm poznnm

Bli viz uebnice Kalina & Va strana 81!

A JET JEDNA POZNMKA, tentokrt spe doplujc:

V poslednch dvou a tech destkch let bylo vzhledem k

novm poznatkm na rovni biochemick, ultrastrukturln

a molekulrn nutno opustit zjednoduenou pedstavu, e

algologie studuje pouze dv skupiny organizm (sinice z

e Prokarya a asy z e Eukarya) a mykologie pak

jedinou skupinu houby, kter by pedstavovaly

samostatnou i Fungi.

Algologie (fykologie) jako vdn obor se podle souasnch

poznatk zabv systematikou, ekologi a historickm

vvojem jak autotrofnch prokaryotickch sinic, tak

autotrofnch eukaryotickch zstupc Protozoa,

Chromista (zvanch t Straminipila) a Plantae.

Vdn obor mykologie pak studuje systematiku, ekologii a

historick vvoj vlastnch hub (e Fungi) a houbm

podobnch heterotrofnch zstupc Protozoa a

Chromista (Straminipila).

Ve smyslu pedchoz poznmky pak lze asy

v pvodnm pojet chpat jako heterogenn

polyfyletickou skupinu fotoautotrofnch organizm se

schopnost oxygenn fotosyntzy dky fotosyntetickm

pigmentm (karotenoidy, chlorofyly aj.). Endosymbio-

tick pvod plastid.

Houby v irokm smyslu slova (houby s.l.), tedy zstupci

e Fungi a houbm podobn organizmy z

Protozoa a Chromista tvo heterogenn polyfyletickou

skupinu s heterotrofn (holozoickou nebo osmotrofn)

vivou. Produktem metabolismu vlastnch hub je

polysacharid glykogen, co spolu s dalmi znaky na

biochemick (syntza lyzinu) a ultrastrukturln

(lyzozomy) rovni houby (Fungi) pibliuje spe k

ivoichm (e Animalia) ne k rostlinm (e

Plantae), se ktermi byly v minulosti tradin

spojovny.

Shrnut:

Bezcvn rostliny nejsou njakou systematickou, nato pak fylogenetickou jednotkou.

Bezcvn rostliny je souborn oznaen pro organizmy, kter v Linnho smyslu skupiny Cryptogamia studuj vdeck obory, naleejc pvodn pod botaniku, dnes pod botaniku a mykologii. Ty obory jsou celkem tyi (algologie, mykologie, lichenologie a bryologie) a zabvaj se studiem organizm, kter pi souasnm stupni poznn adme do pti (Bacteria, Protozoa, Chromista, Fungi a Plantae).

Podrobnj charakteristika uvedench bude pedmtem nejen tto, ale i dalch pednek (botanika cvnatch rostlin, protistologie, zoologie bezobratlch a obratlovc, parazitologie a jist i dalch).

Nyn jen zkladn fakta o ch, kter ns v rmci tto pednky zajmaj.

domna: PROKARYOTA

e: BACTERIA

oddlen: CYANOBACTERIA

planktonn sinice

Anabaena lemmermanni (Lipno 2004)

Jednobunn nebo vlknit organizmy s jednoduchou stavbou

buky.

Protoplast pokrv bunn stna, vnitn membrny (tylakoidy)

se vyskytuj pouze u sinic. DNA m tvar kruhov molekuly.

Buky mohou obsahovat etn kopie molekuly DNA, z nich kad

tvo rozshlou superroubovici, oznaovanou jako nukleoid nebo

nukleoplasmatick oblast.

Sinice (Cyanobacteria, Cyanophyta) jsou vyjmenou skupinou

bakteri, kter obsahuj chlorofyl ve specializovanch membrnch,

tylakoidech. Na jejich povrchu jsou umstny fykobilisomy, umo-

ujc optimln vyuit svtla. Pi fotosyntze jsou funkn oba

fotosystmy, tj. PS I a PS II. Fotosystm II je spojen s fotolzou vody,

pi kter je uvolovn kyslk jako vedlej produkt oxygenn

fotosyntzy. Tento druh fotosyntzy, kter se poslze rozil na

veker fotoautotrofn organismy zsadnm zpsobem ovlivnil

podmnky na Zemi.

Sinice se staly hlavnmi donory chloroplast pro heterotrofn

eukaryotn hostitele, z nich se rznmi cestami vyvinuly vechny

autotrofn eukaryotn organismy s oxygenn fotosyntzou.

domna: PROKARYOTA

e: BACTERIA

Leocarpus fragilis

sporangialn hlenka

jako pedstavitel heterotrofnch prvok

domna: EUKARYOTA e: Protozoa (alternativn: Amoebozoa)

Ceratium hirundinella

bn planktonn

obrnnka (Dinophyta)

jako pklad

autotrofnch prvok

PROTOZOA Goldfuss 1818 - pevn jednobunn organizmy s chemoheterotrofn (osmotrofn nebo fagocytrn) vivou. Jen

ti skupiny prvok maj chloroplasty (Chlorarachniophyta,

Euglenophyta a Dinophyta).

Chloroplasty byly zskny sekundrn nebo tercirn

endosymbizou a jejich drci pochzeli z rznch fototrofnch

skupin. Chloroplasty maj na povrchu ti nebo tyi membrny.

Skupiny s chloroplasty se vyznauj mixotrofn vivou, kdy

fototrofn viva je v rzn me doplnna vivou heterotrofn.

Biky, pokud je zstupci maj, tak jsou bez mastigonemat (dut

vlsky na biku).

Protozoa vykazuj velkou morfologickou, fyziologickou

i genetickou variabilitu a lze pedpokldat, e jejich prapedci byli

vvojovm centrem pro mnoho dnes existujcch skupin.

Protozoa jsou bezesporu heterogenn, parafyletickou skupinou

organizm, tedy skupinou zaloenou na plesiomorfnch znacch,

kter ale nezahrnuje vechny potomky spolenho pedka. e

bude postupn lenna na dal skupiny s rel. monofyletickm

pvodem.

Klem k pohledu na evoluci as jsou plastidov endosymbizy

schmatick pohled na nejpravdpodobnj

(z hlediska dnench znalost) historii plastid

primrn endosymbiza (zdrojem plastidu prokaryotick bakterie sinice)

- vznik rostlinnch lini

sekundrn endosymbizy (zdrojem plastidu primitivn ruduchy i zelen asy)

- vznik chromalveolt a asovch lini ve skupinch Excavata a Rhizaria

tercirn endosymbizy (zdrojem plastidu vtinou rzn Chromalveolata)

- zejmna u obrnnek (Dinoflagellata)

DAL INFO BUDE NA ALGO PEDNKCH!

Klem k pohledu na evoluci as jsou plastidov endosymbizy

schmatick pohled na nejpravdpodobnj

(z hlediska dnench znalost) historii plastid

primrn endosymbiza (zdrojem plastidu prokaryotick bakterie sinice)

- vznik rostlinnch lini

sekundrn endosymbizy (zdrojem plastidu primitivn ruduchy i zelen asy)

- vznik chromalveolt a asovch lini ve skupinch Excavata a Rhizaria Ti skupiny prvok s chloroplasty

tercirn endosymbizy (zdrojem plastidu vtinou rzn Chromalveolata)

- zejmna u obrnnek (Dinoflagellata)

DAL INFO BUDE NA ALGO PEDNKCH!

Penicillium

chrysogenum

e Fungi alternativn:

Opisthokonta jako

nadazen jednotka

pro skupinu Fungi

Cladonia fimbriata

lichenizovan

veckovtrus houba

FUNGI Linnaeus 1753 (skupina), FRIES 1821. Jednobunn i vcebunn, asto vlknit

(myceliln) organizmy, bunnou stnu tvo chitin a

-polyglukany. Viva absorpn/osmotrofn, tedy

heterotrofn ale nikoli fagotrofn. Zsobn ltkou je

(podobn jako u ivoich) glykogen. Nkter znaky na

rovni ultrastruktury (mitochondrie s plochmi

pepkami) a biosyntzy (syntza lyzinu cestou AAA)

jsou tak ble ivoichm ne rostlinm.

Biky pouze u oddlen Chytridiomycota, hladk, bez

mastigonemat. ivotn cyklus pevn haploidn nebo

dikaryotick, vzcn i diploidn.

Npl tto skupiny doznala v poslednch desetiletch

velkch zmn, pedevm pevedenm nkterch zsupc

kter tradin studuje mykologie, do Protozoa a

Chromista.

Chromista alternativn: Chromalveolata,

skupina Straminipila

Synura petersenii, planktonn asa,

autotrofn zstupce chromist

Pseudoperonospora

humuli heterotrofn parazit na chmelu

CHROMISTA Cavalier-Smith 1981, relativn mlad e, ustaven pro skupiny jak primrn heterotrofnch tak sekundrn autotrofnch organizm, kter zskaly chloroplasty sekundrn endosymbizou (chloroplasty maj na povrchu tymi membrny). Bunn stna je pevn celulzn i z jinch polysacharid. Zsobn ltkou je u vtiny zstupc polysacharid chrysolaminaran, u heterotrofnch zstupc pak polysacharid oznaovan mykolaminaran, krob se tvo pouze u skrytnek (Cryptophyta). Biky (pokud jsou vyvinuty) bvaj dva, alespo jeden s mastigonematy.

Chromista obsahuj autotrofn asov organizmy i heterotrofn organizmy houbm podobn, kter zejm maj spolen pvod, pro kter hovo nkter fyziologick znaky (syntza lysinu pes kyselinu diaminopimelovou (DAP) , zatmco u vlastnch hub jde pes kyselinu aminoadipovou). Dal rozdly jsou v mitochondrich (trubicovit pepky) a v uspodn bik s mastigonematy.

Skupina (nejastji veden v hodnot e) bv tak oznaovna jako Straminipila.

Chlorella vulgaris

kokln zelen asa

Hypnum cupressiforme

gametofyt mechu

Plantae

Plantae Linn 1753 - e obsahujc fototrofn organizmy, zaloen na primrn endosymbize pi

kter eukaryotn hostitelsk buka pohltila prokaryotn

buku sinice (chloroplasty se dvma membrnami).

V eukaryotn evoluci se primrn endosymbiza udla

pouze jednou. Dala vznik glaukofytm, ruduchm,

zelenm asm a vym rostlinm (embryofytm).

Fylogenetick analzy dokzaly tsnou pbuznost

mezi ruduchami a zelenmi rostlinami. Glaukofyta jsou

pravdpodobn sesterskou skupinou s primitivnmi

chloroplasty (cyanelami). Samostatnou vvojovou

vtev pedstavuj zelen rostliny (Viridiplantae), kter

zahrnuj zelen asy (Chlorophyta) a streptofyta, co je

skupina zahrnujc paronatky (Charophyta),

mechorosty (jtrovky, hlevky a mechy) a cvnat

rostliny.

A na konec mal metodick poznmka:

informace o jednotlivch skupinch budou nejastji na rovni oddlen a td.

Co pat mezi nejdleitj charakteristiky probranch skupin:

morfologie vegetativn stlky

zpsoby pohlavnho a nepohlavnho rozmnoovn

ivotn cykly

ekologie, ppadn ekonomick vznam

Typ otzek, vztahujcch se k tmatu dnen lekce:

Do kterch O nle organizmy, kter studuj vdn obory mykologie a algologie?

Co si pedstavujete pod pojmem systm?

Jak jsou zkladn koly systematiky?

Jak jsou ti zkladn rovn biodiverzity?

Co je to nomenklatorika?

Co je to stlka?

Vyjmenujte zkladn (pevn nesystematick) skupiny organizm, oznaovanch souhrnn jako bezcvn rostliny a uvete, jak se nazvaj vdn obory, kter je studuj?

Jak je zkladn rozdl mezi houbami a houbm podobnmi organizmy?

Nashledanou pt!