55/2011

Žádná společná legislativní definicevýrazu „nadace“ v Evropě neexistuje.Přesto, napříč Evropou je alespoňobecně chápán a akceptován koncepttoho, co jsou obecně prospěšné nadace.

Nezávislé, samostatně založené ne-ziskové organizace s vlastními ustano-veními a spolehlivým zdrojem příjmu,obvykle, ne však výhradně, z jejichvkladu (nadačního jmění); s vlastnímřídícím orgánem. Rozdělují své finančnízdroje na vzdělání, kulturu, církevní,sociální nebo jiné veřejně prospěšnéúčely, podporováním asociací, charit,vzdělávacích institucí nebo jednot-livců. Nebo provozováním svých vlast-ních programů. Přinášíme krátkouanalýzu porovnávající klíčové oblastilegislativních a daňových prostředí pro nadace ve 30 sledovaných zemích.

Většina sledovaných zemí, kterémají civilní právní systém uznává na-daci jako zákonnou formu. V dalšíchzemích jako Velká Británie, Irsko neboKypr se zaměřují na veřejně prospěšnýcharakter a aktivity nadací, které mo-hou mít různě právní formy jako včle-

něná nebo nevčleněná asociace, trustyatd. Zákon o charitách byl v těchto ze-mích rozvinut na základech obecnéhopráva.

Výzkum porovnává praxi jednotli-vých zemí v 28 oblastech:1. Účel nadace2. Minimální počáteční vklad3. Povolení státu ke vzniku4. Registrace5. Snižování jmění6. Ekonomické aktivity7. Řídící orgány nadace8. Odměny členů správní rady9. Střet zájmu členů správních rad

10. Požadavky na reporting11. Zveřejňování výročních zpráv/vyú-

čtování12. Externí audit13. Dozorčí orgány14. Rozsah dohledu nad činností15. Jmění a zrušení16. Administrativní náklady17. Včasná výplata příjmů18. Výplata jmění19. Požadavky na nadace, aby jim byly

přiznány daňové výjimky

Svět filantropie – Porovnání rozdílů evropských podmínek pro nadace a nadační fondy ________ 1

Osobnost měsíce – Tomáš Krejčí ____________ 3

Téma – Finanční gramotnost ______________ 6

Vzdělávací projekty Fóra darců _____________ 7

Profil – Nadace na ochranu zvířat ___________ 10

Dobré zprávy _______________________ 13

Kalendář __________________________ 16www.donorsforum.cz

Z obsahu:

Vážení čtenáři,

přinášíme Vám prázdninové číslo

našeho bulletinu a věříme, že pro

Vás bude na léto zajímavým a in-

spirativním čtením.

Ve Fóru dárců pro Vás již nyní při-

pravujeme řadu zajímavých akcí na

podzim. První, na kterou bych Vás

chtěla upozornit, je soutěž Být vi-

dět, jejímž smyslem je ocenit kva-

litní a zajímavé komunikační ná-

stroje neziskových organizací, ať

už jsou to výroční zprávy nebo we-

bové stránky. Pokud Vám název

soutěže připadá povědomý, neple-

tete se – soutěž od roku 2003 po-

řádala organizace Agnes. V letoš-

ním roce Vám společně přineseme

novou podobu této soutěže a bližší

informace, včetně přihlášky do

soutěže budou k dispozici koncem

srpna. Další akcí, kterou pro Vás

připravujeme, je konference o dár-

covství a roli komunikace a mar-

ketingu při oslovování dárců, která

se bude konat 12. října. Podrobnosti

a program se rovněž dozvíte na

přelomu srpna a září.

Příjemné léto

Klára Šplíchalová

Editorial Svìt filantropie

Srovnání rozdílù v legislativní praxipro nadace v rámci èlenských státù EU

2

20. Aktivity v zahraničí a důsledky na status daňového zvýhodnění

21. Dary: daň z příjmu, darovací a dě-dická daň

22. Zdaňování příjmů z výnosů jmění23. Majoritní držení podílů a jejich

danění24. Příjem z ekonomických aktivit25. Daňové podmínky pro nadace ze za-

hraničí26.–27. Daňové podmínky pro indivi-

duální a firemní dárce28. Daňové podmínky pro přeshraniční

dary

V tomto čísle se dozvíte o praxi v prv-ních dvou bodech analýzy. V zářijovém a říjnovém čísle pak postupně přine-seme další.

Všechny země vyžadují, aby nadačníjmění bylo určeno na nějaký specifickýúčel. V přibližně polovině zemí nadačnízákon vyžaduje, aby se nadace věno-valy pouze obecně prospěšným úče-lům. Některé nadační zákony dovolují

nadacím věnovat se jakémukoliv zá-konnému účelu, zahrnující i privátníúčely. Privátní účel zahrnuje, napříkladpodporování jedné rodiny, příbuznýchzakladatele, trustů pro vzdělávání za-kladatelových dětí.

Ve většině zemí, není zákonem vyža-dován žádný počáteční vklad, ale úřadyvyžadují, aby nadace vlastnily dosta-tečné množství prostředků pro naplněnísvého účelu. Počáteční vklad je zákonemvyžadován např. v: Rakousku (privátní

nadace), České republice (nevztahujese na nadační fondy), Dánsku, Finsku,Maltě, Rumunsku, Slovensku, Špa-nělsku a Turecku. Výše vkladu se pohy-buje v rozmezí 240 Euro pro veřejně pro-spěšné nadace na Maltě až k 70 000 Eurou privátních nadací v Rakousku. Ve Špa-nělsku je minimální vklad 30 000 Euro

sice stanoven, ale státní úřady mohoutoto navýšit nebo snížit jak je vyžado-váno. V praxi (není vyžadováno záko-nem) to znamená, že může být úřadypožadován počáteční kapitál až 1 mi-lion Euro (Francie). Další země jakoBulharsko, Kypr, Estonsko, Irsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemí, Polsko, Slovensko, Švédsko a Velká Británie(charitativní organizace) nevyžadujíminimální vklad.

V dalším díle přineseme informace k bodům 3, 4, 5, 6, 7.

Zdroj: publikace EFC „Comparative High-lights of Foundation Laws, The OperatingEnviroment for Foundations in Europe“

Martina Šilhánová,manažerka nadačních

a dárcovských programů,Fórum dárců

Úèel nadace

Minimální poèáteèní vklad

3

Jste první komunitní nadací v Česku,pomáhali jste svými zkušenostmipodobně zaměřeným nadacím v ji-ných částech republiky?

Je hezké být první, ale je smutné býtsami. Když se v roce 2003 kompletněobměnil personál nadace, děsilo mne,že moji noví kolegové nemají možnostčerpat některé specifické znalosti a pře-dávat si zkušenosti v rámci České re-publiky, a že na zkušenou je třeba dojetminimálně do sousedního Slovenska.Během roku 2005 jsme za podpory na-dace VIA iniciovali zprvu neformálníuskupení místních nadací a dalších ne-ziskových subjektů, kterým byla myš-lenka „komunitní nadace“ blízká a o rokpozději jsme naši spolupráci formalizo-vali ve vzniku Asociace komunitníchnadací (A.K.N. – občanského sdružení).Tento subjekt jednak umožňuje přenosknow-how mezi současnými osmi členyasociace, ale i směrem k novým potenci-álním zájemcům o založení komunitnínadace.

Působíte v regionu bývalého pohra-ničí, řešíte jako komunitní nadacenějaké výrazně odlišné problémy, nežVaši kolegové v jiných regionech?

Obecně je určitě možné dát našemuregionu nálepky problémů souvisejí-cích s naší demografií a historií, jako je nízká vzdělanostní úroveň obyvatel-stva, vysoká nezaměstnanost, vyššíkoncentrace etnických menšin apod.,ale my se snažíme pracovat spíše s po-tenciálem, který v místě je, než s vytvá-řením pocitu, že jsme region plný pro-blémů. Jsou určitě oblasti a témata,kterým se v porov-nání s našimi ko-legy v jiných regi-onech více věnu-jeme, třeba témasoužití s romskýmetnikem, ale v zá-sadě si nemyslím,že bychom řešilizas až tak odlišnátémata.

Osobnost mìsíce

Ekonomická krize námpøipravila horké chvilky

Tomáš Krejèí øeditel Ústecké komunitní nadace

Tomáš Krejčí (*1970, Ústí n. L.)

Svou profesní dráhu v neziskovémsektoru zahájil v roce 1991 ve sdru-žení pro péči o duševně nemocnéFOKUS, kde pracoval do roku 1996,nejdříve jako pracovní terapeut a ná-sledně jako manažer sdružení. V roce1993 se stal externím spolupracov-níkem, a od roku 1996 stálým pra-covníkem, Ústecké komunitní na-dace (donedávna Komunitní nadaceEuroregionu Labe), ve které od roku1999 zastává funkci ředitele. V roce2006 spoluzakládal Asociaci čes-kých komunitních nadací, jejímž jedosavadním výkonným předsedou.Dále působí v čestných funkcích ně-kolika dalších regionálních nezisko-vých organizací.

Foto Ústecká komunitní nadace

Nedávno jsme ten počet projektů zakulatili – rozdělili jsme tisící na-dační příspěvek a zároveň třicátý milion v historii nadace. Zacílení našípodpory se v čase neustále proměňuje, odráží se v něm společenskézměny, trendy ve financování obecně prospěšných aktivit ze stranystátu, samospráv a zdrojů Evropské unie i dynamika místních nezisko-vých organizací a občanských iniciativ a samozřejmě také zájmy a prio-rity našich korporátních i individuálních dárců. Na počátku našehograntování, kdy se místní neziskový sektor teprve formoval, jsme sesoustředili především na podporu sociální sféry, tenkrát podporovanéorganizace dnes zaměstnávají desítky, někdy i přes stovku lidí a do-vedně získávají prostředky nejen ze státních a EU zdrojů, ale i z vlastníhospodářské činnosti. V posledních letech naši podporu cílíme přede-vším do začínajících organizací, působících často v oblastech nezá-vislé kultury, rozvoje spolkového života, opravy drobných památek.Býváme známi tím, že jsme pro spoustu začínajících organizací prv-ním, od koho příspěvek obdrží. V portfoliu námi podpořených projektůale každoročně naleznete kromě zmíněných projektů z oblasti kul-tury a sociálních služeb i projekty zaměřené na oblast vzdělávání a lidských zdrojů, životního prostředí, zdravotnictví či nejrůznějšíchvolnočasových aktivit.

Za šestnáct let Vašeho fungování jste podpořili na 810 projektů.Komunitní nadace pokrývají široký záběr aktivit, můžete přestozmínit oblasti, v kterých pomáháte nejvíce?

4

Severní Čechy nepatří k úplně nej-bohatším regionům, jak se Vám dařízískávat mezi firmami dárce?

Místní, respektive místně působícífirmy patří k základnímu kameni našichdárců. Prezentujeme se jako subjekt,který je v regionu především pro to, abypomohl dárcům rozvinout a uskutečnitjejich dobročinné zájmy a sny, s ohledemna místní potřeby a potenciál místníchneziskových organizací. To není v na-dačním, potažmo celém neziskovémsektoru úplně obvyklé. Známe spíše pří-pady, kdy neziskový subjekt oslovujedárce s konkrétním dobročinným pro-jektem, o jehož podporu žádá. My zadárci přicházíme jako za klienty, kte-rým nabízíme kvalitní, důvěryhodné,spolehlivé a na míru šité řešení pro je-jich filantropické záměry. Tento pří-stup vyžaduje vybudování vzájemnédůvěry a to je často dlouhodobý proces,nezřídka od prvního setkání s dárcem k jeho prvnímu daru uběhnou i dva roky.Odměnou pak bývá, že navázaný vztah s dárcem má dlouhodobý charakter –máme i firemního dárce, který nás pod-poruje pravidelně již osmnáctým rokem –a že spolupráce přetrvá třeba i v nároč-ných obdobích nucených „škrtů“, jaktomu bylo třeba na přelomu let 2008 a 2009.

Když v roce 2008 dočasně pokleslydary od některých firem, pomohliVám individuální dárci. Byla to jenvýpomoc pro těžké období nebo seVám daří zapojení jednotlivýchdárců postupně zvyšovat?

Myslím, že individuální dárci byli při-rozenou cílovou skupinou, které mohla v době finanční krize pomoci. Firmy,které musely v roce 2009 plošně reduko-vat provozní náklady o 20 až 30 procent,nemohly vždy udržet své dobročinné ak-tivity na úrovni předchozích let. Přestosi myslím, že pokles v příjmech od firem-ních dárců nebyl nijak markantní, řek-něme do 10 procent. Individuální dárcisvízelnou situaci nadace, která mj. takézredukovala své provozní náklady,včetně mezd o zhruba 25 procent, po-chopili a často poskytli dary výrazněvyšší než v minulosti. Vedle toho se sna-žíme v posledních letech své služby v ob-lasti dárcovství více komunikovat smě-rem k bohatým jednotlivcům a tentopřístup postupně přináší své ovoce v po-době nově vznikajících fondů založe-ných při naší nadaci jednotlivci či rodi-nami.

Ještě větší problém než snižovánídarů byl pro většinu nadací propad

hodnoty jejich prostředků z Nadač-ního investičního fondu? Kdy se veVašem případě dostala jejich hod-nota na úroveň před krizí a jakýchvýsledků zatím dosahujete letos?

Máte pravdu, když jsme v prosinci2008 byli s naším nadačním jměnímmínus dva miliony, byly to horké chvil-ky. Kombinací vhodné realokace částimajetku v nadačním jmění, nepanika-řením u jiné části majetku a také s tro-chou štěstí se nám podařilo již běhemroku 2009 umazat ztráty a uzavřít rokziskem přes 3 procenta. Letos se s vý-nosy nadačního jmění ke konci květnazatím pohybujeme lehce nad 6 %.

V současnosti spravujete desítkydobročinných fondů pro jejich za-kladatele, na co plynou prostředkyz těchto fondů především?

Tematická struktura projektů podpo-řených z dárcovských fondů, stejně jakomíra angažovanosti dárců (zakladatelů)ve fondech je rozmanitá. Většina finanč-ních prostředků je spravovaných ve fi-remních fondech, z těch se vynakládajíprostředky zpravidla v souladu s obec-nou dárcovskou filosofií firem. Spravu-jeme ale i fondy, které jsou úzce specia-lizované např. na poskytování stipendiímladým lidem s aktivním vztahem k Ús-tecku, kteří chtějí vyjet studovat do za-hraničí. Nebo třeba Fond Miroslava Dušánka na podporu zrakově postiženémládeže. V některých fondech je vlivdárce na rozhodnutí o konkrétním pod-pořeném projektu výrazný, v jiných jsounaopak na přání dárce vypsána otevřenáa transparentní výběrová řízení, gran-tové výzvy.

Některé z těchto fondů zakládají i rodiny nebo jednotlivci, je to

v Česku nový fenomén nebo po-dobné fondy fungují dlouhodobě?

Promyšlenou a dlouhodobě míněnoudobročinnost rodin a jednotlivců u násskutečně považuji za relativně nový fe-nomén. Myslím, že jde ruku v ruce s po-stupným bohatnutím těch, kteří se zanabytí svého bohatství nestydí, i s po-stupnou proměnou kultury a důvěry v dávání.

Veřejnosti nabízíte studovnu, za-sedací místnost či rekreační stře-disko? Do jaké míry to pro vás před-stavuje finanční přínos a do jakénaopak starost o zajištění dobréhostavu nemovitostí?

Malý finanční přínos a minimálnístarost o stav nemovitostí. Rekreačnízařízení v Lužických horách, které jesoučástí nadačního jmění, je dlouho-době pronajato a veškeré provozní ná-klady, včetně údržby a oprav jdou navrub nájemce, kterému naopak vychá-zíme vstříc vlídným nájemným jednohosta tisíc korun ročně. Pronajímání studo-vny a zasedací místnosti v domě, kde na-dace sídlí, je vskutku marginální záleži-tostí.

V rámci zapojování veřejnosti dopomoci neziskovému sektoru jstevytvořili Radu mladších. Jaký je mezilidmi od 15 do 25 let zájem o zapo-jení do této aktivity?

S Radou mladších jsme začali někdyv roce 1999, po vzoru takzvané YouthAdvisory Committees, fungujícíchhojně při komunitních nadacích veSpojených státech. Základní myšlenkaje, že mladí lidé de facto simulují čin-nost komunitní nadace v malém, odmapování potřeb, přes fundraising ažpo realizaci vlastního grantového pro-gramu. V raných dobách Radu mlad-ších tvořili převážně středoškoláci, po-zději vysokoškolští studenti. Klíčovépro nábor a vytrvání skupiny v jejíchaktivitách bylo vždycky nemalé pra-covní nasazení a neustálá motivaceskupinky někým z managementu na-dace. V polovině loňského roku bylačinnost Rady mladších přerušena vzhle-dem k odchodu jejích členů z důvodůjejich ukončení studia na místní univer-zitě či z důvodů nástupu do zaměstnání.V současnosti se kloníme k myšlence,pokusit se propojit Radu mladších s ak-tivitami Katedry sociální práce na FSEUniverzity Jana Evangelisty Purkyně,jejíž studenti se mnohdy na činnostiRady mladších podíleli a docházejí donadace na odbornou praxi.

Foto Ústecká komunitní nadace

5

Zmínil jste spolupráci s UniverzitouJana Evangelisty Purkyně, v čem pře-devším spočívá a co je jejím výsled-kem?

Od června 2009 jsme se zapojili, jakojedna z pěti neziskových organizacípůsobící v okrese Ústí nad Labem, doprojektu s názvem „Inovace studijníhooboru Sociální práce“ na Katedře soci-ální práce, Fakulty sociálně ekonomickéUniverzity J. E. Purkyně. Na projektu sepodílíme jak v rovině praktické, podí-líme se na vytvoření pracoviště praxepro studenty tohoto studijního oboru v naší nadaci, tak v rovině teoretické.Snažíme se v rámci pracovní skupinyformulovat doporučení pro organizace,které by také chtěly odborné praxe po-skytovat. Výsledkem projektu, kterýbude ukončen v roce 2012, by mělo býtcelkové zlepšení výkonu praxí studentůvýše uvedené katedry.

Pracovali jste na výzkumu odpověd-ného a transparentního přístupu fi-rem v regionu. Co tento výzkum při-nesl?

Na projektu jsme pracovali dva roky,za podpory prostředků z Evropské ko-mise z Bruselu. Projekt se pro nás staldůležitou branou jednak k osvojení tématu Corporate Social Responsibility a ke schopnosti nadace zařadit tototéma do portfolia nabídky služeb našimfiremním dárcům. V jeho průběhu senám rovněž podařilo zformovat skupinuvýznamných místních firem, které sig-novali „Deklaraci odpovědného firem-ního dárcovství“, na jejíchž základechstavíme dodnes. A příklad ze součas-nosti – firma, která nám dlouhodobě po-skytovala 10 a 20 tisíc ročně, v rámcisvé nově vytvořené CSR strategie po-skytne letos minimálně 150 tisíc korunna podzimní otevřené grantové kolo na-dace.

Vidíte v současné legislativě nějakévýrazné nedostatky, které stále zby-tečně komplikují život nadacím?

Poměrně často se setkávám a komu-nikuji se svými zahraničními kolegy

z komunitních nadací, především zestřední a východní Evropy. Z možnostisrovnávat legislativu týkající se nadacív těchto zemích jsem opravdu rád, žese v naší legislativě podařilo prosaditřadu významných zákonů, které v ji-ných zemích zcela chybí nebo jsou ne-šťastně sepsané. Mám na mysli třebanáš nadační zákon upravující nadacizřetelně jako majetkový subjekt, o zá-konu o NIFu ani nemluvě. Ten, pokudvím, nemá ve světě obdoby. Zároveň sepřitom česká legislativa byla schopnavyvarovat, nebo možná poučit, z běžněpraktikovaných a dle mého názoru neúplně vydařených zákonů o daňovýchasignacích v nejedné z evropskýchzemí, které sice na jedné straně vytvá-řejí příležitost nového zdroje příjmupro neziskové organizace, ale na druhéstraně vedou daňové poplatníky k za-měňování participace při nasměrováníjejich daňové povinnosti s dárcovstvím.To ale neznamená, že bych si naší legis-lativu nějak idealizoval, v poslední dobějsem trochu nejistý z nového Občan-ského zákoníku, hlavně z nesmyslnéhozarámování veřejné prospěšnosti doparagrafů tohoto zákona.

Na závěr k mému oblíbenému tématuživotního prostředí. Podporujeteochranu sovy pálené v okresech Lito-měřice a Teplice. Jak se těmto ohro-ženým dravcům v současnosti daří?

Zase ta mediálně zajímavá sova pá-lená. Na Litoměřicku se jim díky jehoprůmyslovo-zemědělskému charakteruoproti jiným okresům daří dobře. Sdru-žení TYTO má zde většinou na zeměděl-ských farmách instalováno přes 40 hníz-dících budek a v roce 2009 zde bylo dopřírody vyvedeno celkem 27 mláďat.

V loňském roce se však jejich počty té-měř o polovinu snížily. Příčinu lze dle od-borníků hledat v dlouhé zimě, která sepostarala mimo jiné i o velký úbytek po-pulace hraboše polního, který tvoří tra-diční potravu pro sovu pálenou, což senegativně projevilo na obsazenosti hníz-dišť i úspěšnosti hnízdění. A tak si pře-jme, aby se u nás po letošní zimě početnových mláďat tohoto chráněnéhodruhu sovy opět zvýšil.

Oslovil jsem vás s otázkami jako ře-ditele Komunitní nadace Euroregi-onu Labe, ovšem odpovídá mi ředi-tel Ústecké komunitní nadace. Jaktomu mám rozumět?

Odpověď zní: Právě jsme se přejmeno-vali. Naše komunitní nadace neměnísvůj název poprvé. V roce 2004 jsme serozhodli přejmenovat z Komunitní na-dace Ústí nad Labem na Komunitní na-daci Euroregionu Labe. Souviselo to ten-krát především s faktem, že nadace jižnějakou dobu působila na území čtyřokresů – Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem a snažila se tuto sku-tečnost co nejvýstižněji odrazit i vesvém názvu. Vsadili jsme tenkrát na po-jem „Euroregion Labe“, u kterého jsmepředpokládali, že se vstupem ČR do EU a s rozvojem programů podpory zaměře-ných na přeshraniční spolupráci vstoupívíce do povědomí veřejnosti. Postupemčasu se však ukázalo, že na jedné straněpojem „euroregion“ mezi lidmi nezako-řenil, že mu lidé příliš nerozumí, a nadruhé straně, že tento pojem často vy-tváří konotace s přerozdělováním evrop-sko-unijních prostředků, s čímž má našenadace pramálo společného. Proto jsmese rozhodli takřka na den přesně k na-šim osmnáctým narozeninám změnitopět název nadace, tentokrát tak, jaknás lidé nejčastěji (p)opisují, a sice Ús-tecká komunitní nadace. Všechny part-nery nadace chceme ujistit, že za změ-nou názvu nadace nestojí žádné změnyjejí obsahové náplně, geografické působ-nosti či hodnot a principů, na kterých jevystavěna.

Rozhovor připravil Dalibor Dostál

Foto Ústecká komunitní nadace

Akce – Malujeme na zeď, Ústí n. Labem

Foto Ústecká komunitní nadace

6

A co Vás vedlo k tomu spustit pro-jekt finančního vzdělávání prostřední školy?

Výzkumy týkající se finanční gramot-nosti, které byly v posledních letech re-alizovány na českém trhu ukázaly, že jetřeba naši veřejnost vzdělávat. A kde začít? Především u mladých. Ve svémoboru se setkáváme s lidmi, kteří danéproblematice nerozumí, a tomůže způsobovat mnohokomplikací, které by v pří-padě dobře informované spo-lečnosti nemusely vznikat.Rozhodně tímto projektemchceme zvýšit finanční gra-motnost už u žáků středníchškol a jejich teoretickou vý-uku obohatit o praktické pří-klady a zkušenosti z praxe.

Mohla byste nám stručněpopsat, jak v praxi vypadáFinanční akademie? Prokoho je určena?

Finanční akademie je ur-čena středním školám, nej-lépe třetím a čtvrtým roční-kům gymnázií a odborných obchodnícha ekonomických škol. Velmi úzce ko-munikujeme s vedením školy a po spo-lečné dohodě připravíme přednáškuvčetně interaktivních prvků a soutěžíušitou na míru dané škole. Zjišťujeme,že někteří ze studentů mívají častovelmi dobré znalosti z oblasti finanč-ních trhů, investování a ekonomiky a chystají se v této oblasti i dále vzdě-lávat. Právě proto ocení zkušenosti a praktické informace od odborníků z praxe, které jim oživí jinak statickoulátku probíranou z učebnic. Navíc majímožnost s nimi diskutovat a ptát se jichna cokoli, co je zajímá. Pro ty studenty,kteří se nechystají na vysokou školu,naopak mohou být informace užitečnépro jejich vstup na trh práce, kdy zahájí

etapu samostatnosti a vlastní zodpověd-nosti za sebe i za své peníze. Sami se bu-dou rozhodovat, jak s nimi naložit. Doprojektu zapojujeme odborníky z praxe –naše zaměstnance, kteří navštíví každýměsíc dvě až tři školy v rámci České a Slovenské republiky a přednášejí stu-dentům o tom, jak důležité je umět s pe-nězi rozumně nakládat a jak je třebamyslet na budoucnost.

Jak reagují studenti na přednáškylidí z praxe, baví je to?

Setkáváme se především s kladnou reakcí jak ze strany studentů, tak i kan-torů. Velmi mě těší, když vidím zájempedagogů o danou problematiku.Všechny školy, které naši spolupráci přijmou, mají učitele, kteří projevují zá-jem se sami vzdělávat a následně předá-vat zkušenosti a znalosti svým studen-tům. Kvitují především spojení teorie,kterou sami vyučují, s praxí, kteroujim přinášíme my. A studenti? Mnozíjsou velice vnímaví a vnášejí do dis-kuse vlastní příspěvky z osobního ži-vota nebo ještě častěji ze života svýchrodičů. V posledních měsících jsme sesoustředili na to, aby naše přednáška

studenty nejen poučila, ale zároveň po-bavila, aby se od těch předchozích tro-chu odlišila. V červnu jsme ve Vimperkupoprvé studentům představili novouflashovou hru, která systémem a grafi-kou připomíná klasickou školní hrulodě. Jedná se ale o interaktivní kvíz s otázkami z oblasti financí a investic.Studenti s nadšením potápěli soupeřovylodě pomocí správných odpovědí na

různě bodově ohodnocenéotázky. Spojili jsme příjemné,zábavné s užitečným, a žákůmtak výuku finanční gramot-nosti zpestřili. Navíc se díkytéto inovaci mohou nyní zapo-jit i ti studenti, kteří byli dřívespíše pasivní a do diskuse semoc nezapojovali.

Jak jsou na tom středoško-láci se znalostmi z oblastiekonomiky a financí?

Předně musím říct, že jsemvelice mile překvapena zna-lostmi dnešních dětí. Když tosrovnám se svou generací, myneměli o světě financí ani zda-leka takové povědomí. Přesto je

ovšem neustále co zlepšovat. Abychomzjistili hned na začátku, jak na tom stu-denti jsou, požádáme je o vyplnění krát-kého vědomostního testu, který nám na-značí, jaká je úroveň jejich znalostí.Podle výsledků přednášku přizpůsobu-jeme a zaměřujeme se na problematickéotázky. Většinou se ale na středních ško-lách setkáváme s tím, že studenti mají o problematice alespoň základní pově-domí, některé pojmy však nedokážípřesně definovat nebo zařadit. Nevšichni si také hned vzpomenou, kdo jesoučasným ministrem financí, či která z českých bank je ta centrální. Zajímavébývá srovnání studentů obchodníchakademií, kteří většinou mají ve výucesamostatný předmět zabývající se fi-nanční gramotností, se studenty z gym-

TémaFinanèní gramotnost pøineseovoce dalším generacím

Sociální odpovědnost firem, neboli corporate social responsibility (CSR) odráží poslání firmy a jejívazby se společností v nejširším měřítku. Odpovědné společnosti už dnes nemohou na trhu obstátbez aktivního zájmu o sociální prostředí, ve kterém se nachází. CSR se po vzoru vyspělého světa staloi u nás v České republice samozřejmostí. Stále narůstá počet firem, u kterých se stává společenskáodpovědnost automatickou součástí podnikatelských aktivit. Skupina Pioneer Investments je natomto poli zkušeným hráčem a společenské odpovědnosti se věnuje hned v několika oblastech. Pře-devším pak v oblasti vzdělávání a kultury. Za zmínku stojí dlouhodobý projekt realizovaný jak v Českérepublice, tak na Slovensku – Finanční akademie, jehož cílem je zvyšování finanční gramotnosti.DANA ŘEZNÍKOVÁ, ředitelka marketingu a PR Pioneer Investments, nám řekla více.

Aleš Izák, senior manažer prodeje a distribuce Pioneer Investments přednášívimperským studentům v rámci projektu Finanční akademie

Foto Pioneer Investments

7

názií, kteří se s něčím podobným setká-vají většinou jen v základech společen-ských věd.

Podle jakého klíče navštěvujete jed-notlivé školy?

Pořád ještě oslovujeme školy zejménamy, ale s postupujícím časem nás spo-kojení ředitelé škol více oslovují sami

a často také chtějí, abychom se k nim v budoucnu znovu vrátili, čemuž se sna-žíme vyhovět. Oslovit nás může prak-ticky kdokoli. Náš projekt Finanční akademie je otevřený všem střednímškolám a samozřejmě je zcela bezplatný.

Co byste vyzdvihla na závěr?

Hlavním cílem tohoto projektu je při-

spět ke zvyšování vzdělanosti národa.Vzdělávací projekty realizuje dnes vícespolečností na českém trhu. Jsou to zá-vody na dlouhou trať. Nicméně syste-matické a vytrvalé řízení takovýchtoprojektů přinese ovoce nejen dalšímgeneracím, ale věřím, že ještě i té naší.

Rozhovor připravil Aleš Izák, Pioneer Investments

Zamìstnanci jsou zlatý poklad kazdé neziskovky

Vzdìlávací projekty

Fórum dárců ve spolupráci se svými partnery Nizozemsko-českou obchodní komorou, PwC Česká republika a LMC uspořádalo konferenci pro zástupce českých neziskových organizací, jejímž cílem bylo přinést know-howz komerční sféry z oblasti rozvoje lidských zdrojů do sektoru neziskového. Nad konferencí převzala záštituvládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková a Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Dopady ekonomické krize se proje-vily v České republice v řadě oblastí.Jednou z nich byla tím pádem i nezis-ková sféra. Svoji finanční podporu nonprofitním organizacím omezily jakfirmy, tak stát. To s sebou přineslo nedo-zírné důsledky pro neziskové organi-zace. V první řadě musejí stále hledatdalší a nové zdroje pro pokračování a zajištění svých veřejně prospěšných

aktivit a projektů. Přináší to ale navíczvýšený tlak na jejich zaměstnance. A zatímco v komerční sféře, již od sa-mého počátku krize, specialisté na ob-last rozvoje lidských zdrojů mobilizo-vali a přinášeli nové přístupy v práci sezaměstnanci, jejich motivaci a podobně,pracovníci neziskových organizací v tomto směru stáli stranou. Jednodušeproto, že málokterá organizace má kapa-citu mít v organizaci odborníka, který byse této oblasti mohl věnovat.

„To, že odborníci z komerčních firempředají zástupcům českých neziskoveksvoje zkušenosti a podělí se s nimi o no-

vinky ze svojí praxe, považujeme zavelmi přínosné“, říká Klára Šplíchalová z Fóra dárců. „V oblasti vzdělávání se an-gažujeme řadu let a v poslední době seukázalo, že téma rozvoje lidských zdrojůje pro český neziskový sektor velmi živé.Proto jsme se rozhodli uspořádat spo-lečně s našimi partnery tuto konferenci,která má za cíl přinést zástupcům nezis-kového sektoru inspiraci a zkušenostijejich kolegů z komerční sféry.“

„S Fórem dárců v rámci programu Pod-pora dobrého podnikání, který přinášíkomerční know-how zástupcům neko-merčních organizací, spolupracujeme již šest let“, říká Misja den Haan z Nizo-zemsko-české obchodní komory, „protoje naše partnerství na pořádání této

konference logickým krokem dlouho-dobé spolupráce.“

„Poradenská společnost PwC ČR jižtradičně podporuje české neziskové organizace“, vysvětluje Lenka Čábelová,marketingová manažerka PwC, „našímnejvětším bohatstvím jsou znalosti a na-šim cílem je sdílet je s neziskovými orga-nizacemi. Proto jsme se rozhodli podpo-řit konferenci, která si klade za cílnaučit pracovníky z NNO, jak směřovatk efektivní práci se svými zaměstnanci a jak být dlouhodobě udržitelné“.

Bronislava Plesníková ze společnostiLMC k tomu dodává: „Naše firma sedlouhodobě snaží rozvíjet trh práce a nezapomínáme přitom ani na nezis-kový sektor. Na našem pracovním por-tálu Jobs.cz provozujeme speciálníburzu práce pro neziskovky, kde mohouinzerovat všechny neziskové organizacezdarma. Zároveň tím propojujeme ko-merční a neziskové pracovní světy.Věříme, že takovéto propojování můžeobohatit obě strany“.

Klára Šplíchalová,Fórum dárců

Foto Fórum dárců

Úvodní slovo JUDr. Václava Pazáka

Foto Fórum dárců

Účastníci konference

Konference na téma rozvojlidských zdrojù pro NNO

Foto Fórum dárců

Diskutující Pepper de Callier a Ing. Martin Šikýř

Foto Fórum dárců

Odpolední workshop

Pozvání přijal pan Tomáš Ježek, kterýúčastníkům přiblížil vznik a záměry Nadačního investičního fondu, kterýbyl jedním z důležitých impulsů proetablování českého nadačního sekto-ru. Připomněl nejen své inspiračnízdroje, ale také nelehkou cestu k pro-sazení a následné realizaci celého pro-jektu. Konference se zúčastnili i panLuděk Niedermayer, ředitel odděleníConsultingu společnosti Deloitte, kterýzúčastněným připomněl hlavní zásadypro investování v nadačním sektoru.Podal ucelený přehled všech důležitýchrozhodnutí, která je třeba udělat nacestě k investování nadačního jmění.Ve své prezentaci provedl účastníkykrok za krokem všemi fázemi tohotoprocesu a připojil několik důležitýchpostřehů ze svého působení na poziciviceguvernéra České národní banky.

TŘI OTÁZKY PRO TOMÁŠE JEŽKA:

S jakým záměrem jste se kdysi roz-hodl vytvořit nadační investičnífond?

Počátkem 90. let jsem byl pevně roz-hodnut udělat něco, co by pomohlovzniku nezávislého nadačního sektoru.V roce 1991 se naskytla jedinečná pří-ležitost, když jsem koncipoval zákonč.171/1991 Sb. Do paragrafu 18 tohotozákona jsem zařadil odstavec 2., bod 6.,podle něhož lze majetek FNM použít k převodu na Nadační investiční fondpro účely podpory nadací. Jako ministrodpovědný za přípravu nabídky ma-jetku pro kupónovou privatizaci jsem

pak rozhodl, že z každé akciové společ-nosti určené ke kupónové privatizacive druhé vlně se vyjme 1 % akcií, kterése vloží do Nadačního investičníhofondu. Vláda, která vzešla z voleb roku1992, se sice nepostarala o založení

Nadačního investičního fondu, a ak-cie, které jsem pro tento fond vyčlenil,prodala, ale výtěžek použila pro stejnéúčely, jimž měly sloužit akcie NIF,takže cíle původního mého záměrupodpořit vznik nezávislého, tj. nadač-ního sektoru, bylo dosaženo.

Jak vidíte situaci českých nadacídnes?

Dnešní nadace už působí ve standard-ním institucionálním prostředí. Z po-vahy věci nemohou počítat s tím, že byse mohla opakovat situace z počátku90. let, kdy stát jednorázově podpořilvznik nadačního sektoru. Dnešní na-dace se musí spoléhat jen na sebe, nasvoje schopnosti přesvědčit veřejnost o bohulibosti svých záměrů.

Jaké bude podle vás další směřovánínadačního sektoru u nás?

Jsem přesvědčen o tom, že český na-dační sektor se bude stále více přibližo-vat nadačním sektorům podobně vy-spělých a bohatých zemí, jako je Česko.Určitě ale musí uběhnout ještě hodněčasu, než se vědomí a vychování čes-kých občanů dostane na úroveň společ-ností, které nám slouží za vzor.

TŘI OTÁZKY PRO LUĎKA NIEDERMAYERA:

Jakým klíčovým problémům podleVás čelí správci nadačního jmění?

První problém může představovat sku-tečnost, že správa peněz je spíše čin-nost přisuzovaná finančníkům a ne spo-lečnostem, které se nesnaží dosahovatzisku a podporovat různé společenskypotřebné aktivity. Proto se může stát, žeorgány nadací nepovažují tuto činnostza klíčovou, nemají na ni zdroje ani pe-něžní ani lidské. Ovšem ve skutečnostiby bylo žádoucí, aby správa nadačníchjmění ze strany nadací nebyla o nicméně profesionální a „vědomá“, než jetomu u finančních institucí. Vždyť zhod-nocení jmění ovlivňuje možný rozsahčinnosti v budoucnu a profesionalita vefungování nadace, tedy i správy penězje to, co může přilákat nové donory.

Jak si podle Vás stojí české nadaceve srovnání s těmi zahraničními?

To si netroufám posoudit, nicméně méletmé zkušenosti v této oblasti nazna-

čují, že v zemích, kde mají nadace dlou-holetou tradici je kvalita či transparencesprávy peněz velmi vysoká.

Jaká je podle Vás role tradičníhodárce v 21. století?

Myslím, že v tomto ušla naše společ-nost v minulých letech velký kus cesty a lidé či firmy jsou ochotni tento sektorpodporovat. Je to jistě dobré pro vývojspolečnosti, zároveň však chtějí mít do-noři jistotu, že jejich peníze jdou nejenna „dobrou věc“, ale i správa peněz,volba prostředků a celé fungovánítěchto společností je na vysoké profesio-nální úrovni. Myslím, že takovéto na-dace či společnosti budou s to získávatpeníze i v budoucnu s tím, že ochota do-norů bude vždy dost odvislá od vývojeekonomiky a v časech poklesu ekono-miky bude jejich ochota k darům vždyklesat.

Dále na konferenci zaznělo několikpříspěvků z úst expertů finančníchspolečností. Petr Holeček z České spo-řitelny na praktických příkladech vy-světlil důležitost použití statistickýcha pravděpodobnostních optimalizač-ních modelů, Petr Šimčák z Pioneer Investments se věnoval investičním výhledům do budoucna a Petr Frolík z F-nadace promluvil na téma investo-vání do nemovitostí. V závěrečné dis-kusi měli účastníci možnost podělit seo svůj pohled na aktuální dění v nadač-ním sektoru a načerpat mnoho inspira-tivních rad a doporučení od přítom-ných expertů.

Kateřina Benešová, Fórum dárců

8

Foto Fórum dárců

RNDr. Luděk Niedermayer

Foto Fórum dárců

doc. Tomáš Ježek

Jak si stojí souèasné èeské nadace?Koncem května uspořádalo Fórum dárců setkání představitelů klíčových českých nadací. Vzhledem k tomu, že nedávno uplynulo dvacet let od novodobého vzniku nadačního sektoru u nás, společně zhodno-tili uplynulé období a zaměřili svou pozornost do budoucna, především do oblasti investování.

9

Foto Isifa

10

Profil

Obnovu soukromého farmářství pro-vázejí čas od času případy, kdy majiteléneumějí se zvířaty zacházet nebo ne-mají dost peněz a zvířata pak trpí. „V poslední době jsme řešili napříkladproblém závažného zanedbání péče ohospodářská zvířata v obci Všenory, kde byla v hospodář-ském objektu soukromého zemědělcenalezena mrtvá zvířata ve značnémstupni rozkladu, chovatel dále nezajis-til veterinární péči nemocnému zví-řeti, které následkem toho uhynulo.Tento případ řešil příslušný krajskýinspektorát Státní veterinární správyČR a také Policie ČR“, popisuje nedá-vnou zkušenost ředitelka Nadace naochranu zvířat Eva Hodek. Nadace po-dala na státní zastupitelství trestníoznámení pro podezření ze spácháníttrestného činu týrání zvířat podle zá-kona na ochranu zvířat proti týrání.Především poté, co nadace případ zve-řejnila v médiích, došlo k výrazné ná-pravě a situace zvířat poté začala vypa-dat výrazně lépe. Nadace proto případ i nadále sleduje.

Pro zvířata se zároveň objevují i novéhrozby. Jednou z nich je snaha někte-rých podnikatelů provozovat v Českukrokodýlí farmy. Právě Nadace na och-ranu zvířat toto téma otevřela a snažíse snahy o komerční využívání těchtozvířat v tuzemsku zastavit. „V našichpodmínkách není důvod pro chovánívzácných a ohrožených druhů zvířat na farmách pro hospodářské a jatečníúčely, jelikož tu máme dostatek hospo-dářských zvířat určených pro tyto po-třeby. Krokodýli jsou na území České re-publiky, stejně jako v jiných členskýchstátech ES, chována výhradně v zájmo-vých chovech a zoologických zahra-dách“, říká Eva Hodek a pokračuje:„Proč by měla být tato zvířata v Českérepublice jako jediné zemi Evropskéunie chována na hospodářské využití,když se jedná o živočichy podléhají re-žimu CITES? Proč by tato zvířata mělabýt chována a porážena za účelem hos-podářské produkce? Je to nejen nad-bytečné, ale také neetické.“ Chovy v ČR

byly podle ředitelky nadace zakládányjako zájmové, a všichni chovatelé mu-seli počítat s tím, že zvířata dorostoudo „jateční váhy,“ budou „ze své povahyagresivní“ a mohou jim „hrozit zvýšenábezpečnostní rizika pro chovatele a per-sonál manipulující s takovým krokodý-lem“. Právě tyto argumenty se totiž ob-jevují při zdůvodňování projednáva-ného návrhu vyhlášky o veterinárníchpožadavcích na porážení krokodýlů,proti kterému Nadace na ochranu zví-řat vystupuje. „Považujeme to za samo-účelné a zavádějící. Proč si tato zvířatachovatelé pořizovali, proč nezvážiliveškerá rizika spojená s jejich chovem?Za jakým účelem si jeden z chovatelů,Agrodružstvo Jevišovice, pořídil 250krokodýlů nilských? Za účelem zájmo-vého chovu zoologických zvířat asivelmi těžko, se zajímavými příjmy z krokodýlí turistiky také nemohl počí-tat. Na tomto případě lze ilustrovat, žezvířata byla pořízena za účelem pozděj-šího hospodářského využití na maso a kůži, což byl od začátku původní pod-nikatelský záměr, pro nějž se až v současnosti připravuje právní norma,která jej umožní realizovat“, vysvětlilaEva Hodek, proč organizace vystupujeproti návrhu vyhlášky i plánům na po-rážení krokodýlů v Česku a odmítá dalšízpracování masa a živočišných pro-duktů pocházejících z krokodýlů naúzemí České republiky.

„Z příkladu farmy krokodýlů vyplývá,že chov je nejdříve ,v tichosti

,tolero-

ván jako výrobní podnikatelská jedno-tka, bez ohledu na to, zda lze finálníprodukt získat v souladu s podmín-kami platných právních předpisů. Ná-sledně je teprve hledána argumentace,která zdůvodní i účelovou tvorbu před-pisů. Při takovém přístupu se může ab-surdně stát, že bude zaveden „farmovýchov vlků“ (chov psů pro účely získá-vání kožek již EU zakázala) a po jejichpočetním nárůstu bude vytvářen před-pis pro jejich jatečné využití a využití„vzácných kožek“ a „exotického atrak-tivního druhu masa“, které bude poža-dovat extravagantní movitý spotřebi-

tel“, ukazuje ředitelka nadace na absur-ditu postupu v případě krokodýlů.

Podporu potřebují nejen exotičtí kro-kodýli, ale také psi a kočky z útulkůpro opuštěná zvířata. Na ty je směro-vána pomoc z kampaně „Pomozte napl-nit misky v útulcích.“ Její předchozídva ročníky z let 2009 a 2010 pořádalaNadace na ochranu zvířat ve spolu-práci se společností Mars Czech, vý-robcem krmiv značek Pedigree a Whis-kas. Na osvědčenou spolupráci naváženadace i letos. „Jsme rádi, že již třetímrokem pokračujeme v této prospěšnékampani, která pomáhá útulkům proopuštěná domácí zvířata v České re-publice. Koncepce a mechanika kam-paně zůstává stejná jako v předešlýchletech, což znamená, že na základě do-tazníkového průzkumu mezi útulky a výsledků programu kontrol Státní veterinární správy ČR, budou vybrányútulky, jimž bude bezplatně přerozdě-leno krmivo značek Pedigree a Whis-kas“, říká Eva Hodek.

Dotazníkový průzkum realizovanýNadací na ochranu zvířat sleduje ze-jména kapacitu útulků a její naplně-nost, počty přijatých a vydaných zví-řat, podmínky a postup při příjmu a vydávání zvířat. Sleduje i péči o zví-řata, jejich evidenci, finanční zabezpe-čení a materiální vybavení útulků. Vý-běr útulků k podpoře krmivem opětprovede, a to na základě vyhodnocenídotazníkového průzkumu, výběrovákomise složená z nezávislých odbor-níků. Loni bylo vybráno celkem 23útulků, jimž společnost Mars Czechpředala více než 40 tun suchého kr-miva pro kočky a psy.

připravil Dalibor Dostál

Pomoc člověka v Česku nepotřebují jen poraněná zvířata z volné přírody, ale také ta, která žijí v nevy-hovujících podmínkách spolu s lidmi. Jedním z důvodů je přerušená tradice soukromého zemědělstvíběhem socialistické éry.

Nadace na ochranu zvíøat

Krokodýlí farmy do Èeska nepatøí

11

Nadace v regionu

Nadační fond Slunce pro všechnyuspořádal v Nouzově, ve čtvrtek 27. 5.2011, koncert pro Domov dobré vůle.Přestože se slunce schovalo za deštivémraky, atmosféru prohřála skupina Inflagranti. Dívčí smyčcové trio s dopro-vodem dokázalo svým temperamentnímpojetím klasických i současných autorůroztančit přítomné. Následoval orchestrJedličkova ústavu v Praze The Tap Tap.Talentovaní a dnes už dobře známí hudebníci se za skvělé písně i orchest-

rálky dočkali zasloužených ovací. Doouška, neboli „unplugged“ zahrál na-dšenému publiku Michal Hrůza s kape-lou Hrůzy, který se svým vystoupenímpostaral o zlatý hřeb večera.Všichniumělci vystoupili bez nároku na hono-rář a za to jim patří naše díky. Výtěžekkoncertu byl věnován na provoz Do-mova dobré vůle. Děkujeme všem ná-vštěvníkům.

Více informací na www.slunce.info.

Foto www.thetaptap.cz

Orchestr The Tap Tap

Foto NF Umění doprovázet

Foto NF Umění doprovázet

Koncert pro Domov dobré vùle

PALIA CUPNadační fond Umění doprovázet

uspořádal ve dnech 3.–5. června 2011již V. ročník relaxačního víkendu s te-nisovým turnajem PALIA CUP 2011. Jeho účastníci se už tradičně setkali v Litohoři u Moravských Budějovic a prožili zde krásný víkend plný pohodya dobré nálady. „Tuto akci pořádámepro pracovníky z oblasti paliativní a ho-spicové péče a slouží především k pre-venci syndromu vyhoření. Mohou se jízúčastnit nejen aktivní hráči tenisu, alevšichni, kteří mají chuť se setkat sesvými kolegy, popovídat si, odpočinout,pobavit se“, říká o turnaji PALIA CUPHana Haráková, zakladatelka nadač-ního fondu. Víkend je již tradičně za-hájen posezením při kytaře a táborá-kem, sobota patří tenisovému turnaji a dalším sportovním aktivitám. „Vyvr-cholením našeho setkání je sobotní ta-neční zábava a country bál se skupinouDuha z Moravských Budějovic, na kterýse všichni účastnici každoročně velicetěší a také si ho báječně užijí“, dodávázakladatelka fondu.

Kromě finanční a materiální pomocistávajících a nově vznikajících hospicůpodporuje nadační fond také projektyzaměřené na vzdělávání odbornéhopersonálu, jejichž součástí jsou i pravi-delná mimopracovní setkání, na nichžmají zaměstnanci hospiců možnost senavzájem blíže poznat, vyměnit si svépracovní zkušenosti a zároveň načer-pat další síly pro jejich velmi náročné a záslužné povolání.

12

Dobré zpravy

Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských horvyhlásila počátkem dubna fotosoutěž s příznač-ným názvem Zaostřeno na Jizerky. Do uzávěrkydorazilo přes 200 fotografií od více než 50 au-torů. Jsme velice rádi, že je mezi lidmi o Jizerskéhory stále značný zájem a že je zde stále na co koukat a co fo-tit. Fotky nyní vyhodnotí odborná porota a vybrané snímkypoputují na říjnovou výstavu v Krajské vědecké knihovně v Liberci. V listopadu se přesunou do prostor obchodního cen-tra Fórum, kde se představí veřejnosti. Z těch nejlepších budesestaven kalendář na rok 2012. Součástí říjnové vernisážebude i aukce fotografií, jejíž výtěžek bude věnován na pro-jekty pomáhající Jizerským horám. Zároveň bude, ve spolu-práci s Libereckým deníkem, po celou dobu letních prázdninprobíhat na internetu hlasování široké veřejnosti, ze kteréhovzejde vítěz diváckého ceny.

Foto Jizerské srdce Autor Vítězslav Hudský

Finanční dar ve výši 115 tisíc korun pře-dali ve čtvrtek 19. května 2011 zástupci Nadačního fondu Umění doprovázet Hos-pici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích.Ten z daru zakoupil elektricky ovládané sprchové křeslo CARENDO, které značněusnadňuje péči o těžce nemocné pacientyhospice. „Toto sprchové křeslo umožňujeošetřujícímu personálu pracovat velmi po-hodlně a je neocenitelnou pomůckou v péči o naše pacienty“, říká Robert Huneš, ředitelprachatického hospice. „Umožňuje bez-pečný přesun pacienta do křesla a prová-dění základních hygienických úkonů – odsprchování až po oblečení pacienta. Jehozakoupením se zvýší nejen kvalita posky-tované péče, ale také dochází k eliminacizdravotních rizik u sestřiček, které se o pa-cienty starají“, dodává ředitel hospice.

Dar pomohl hospici zakoupit elektricky ovládané sprchové køeslo

Foto NF Umění doprovázet

Částku 200 tisíc korun vynesla dobročinná aukce, v níž sena portálu iDNES.cz dražila tenisová raketa a triko AndreAgassiho s podpisem. Agassi se, společně se svou ženou StefiGrafovou, 7. června zúčastnil tenisové exhibice v Praze. Cennýsportovní artikl koupil Andrej Babiš, jeden z nejbohatších Čechů. Výtěžek podpoří sportovní projekt Konta BARIÉRYSport bez bariér. „Částka je to perfektní,po dražbě dresu Barbory Špotákové a kombinézy Martiny Sáblíkové námsportovní hvězda opět pomohla získat peníze pro ty, kteří je opravdu moc potře-bují“, ocenila výsledek charitativní aukceředitelka Konta BARIÉRY Božena Jirků.

Agassiho raketa byla proKonto Bariéry vydrazenaza 200 tisíc

Foto Nadace Charty 77 – Konto Bariéry

Fotografové zaostøili na Jizerky

13

Dobré zpravy

www.nadacepartnerstvi.cz

Na Ovocném trhu v Praze byla v červnu více než dva týdnyotevřena Kavárna POTMĚ, ve které v naprosté tmě obsluho-vali nevidomí. Originální kavárna je místem, kde se role vidí-cích a nevidících na chvíli vymění. Místem, kde se můžete s plnou důvěrou spolehnout na umění lidí, kteří se ve tmě po-hybují s nebývalou lehkostí. V sousedství kavárny byla letosnově otevřena také historicky první fotografická VýstavaPOTMĚ s názvem „Jsme stejní?“ Fotografie kavárníků,které doposud skrývala tma, si návštěvnícimohli prohlédnout baterkou. Kavárnu POTMĚpořádal Nadační fond Českého rozhlasu jižposedmé a její výtěžek, stejně jako výtěžek Výstavy POTMĚ, je určen do sbírky Světluškana pomoc nevidomým dětem a dospělým.

Mezi osm projektů přispívajících k obnověkrajinného rázu, přírodních i kulturních hod-not krajiny a zvyšování biodiverzity rozdělilaNadace Partnerství celkem 610 tisíc korun.Díky těmto grantům nazvaných Pro příroduzískají peníze na svou ochranu napříkladvzácná užovka stromová, břehule říční (pták dříve hnízdící v kolmých říčních stěnách) nebo neto-pýři vázaní na lidská obydlí. Nadační příspěvky pomohoutaké obnovit aleje podél cest a cyklostezek nebo staréovocné sady.

NadaceEURONISA na golfu

Kavárna a výstava POTMÌ

Foto NF Českého rozhlasu

Foto Nadace Euronisa

Foto Tomáš Duba

Dne 4. června 2011 pořádala skupina Regie Radio Music na golfo-vém hřišti v LiberciMachníně turnaj prosvé partnery. NadaceEURONISA byla při-zvána, aby na 9. jamceprodávala golfistům hr-níčky s potiskem. Velké

finále nastalo po skončení turnaje, kdy došlo na dražbudresů Bílých Tygrů a Slovanu Liberec. Ani náhlá průtržmračen dražitele neodradila a oba dresy, za celkovou cenu7 200 korun, si odnesli jejich noví majitelé. Děkujemevšem, kteří na turnaji podpořili nadaci a přispěli tak na roz-voj sociálních a charitativních aktivit v regionu. Celkovázískaná částka činí úžasných 27 080 korun.

Nadace Partnerství rozdìlila610 tisíc korun Pro pøírodu

ì

14

Dobré zpravy

Konto BARIÉRY ve spolupráci s Českou golfovou asociacíhandicapovaných a dalšími partnery uspořádalo 21. a 22. 5.v areálu Darovanského dvora první Mezinárodní golfovýturnaj handicapovaných. Zúčastnili se profesionálníhandicapovaní hráči ze zahraničí i z České republiky, a zá-roveň zdraví golfoví nadšenci včetně známých osobností.

Zvítězil nevidomý Kurt Lirussi. Výtěžek z turnaje použiloKonto BARIÉRY na nákup speciálního vozíku Paragolfer.Vozík slavnostně předala ředitelka Konta BARIÉRY, BoženaJirků, zástupkyni Rehabilitačního ústavu v Kladrubech. Pro-jekt Sport bez bariér získal šek od společnosti Fortunana 500 tisíc korun.

Foto archiv Nadace Partnerství

Nadace Charty 77 – Konto Bariéry

Cenu Josefa Vavrouška obdržel letos architekt a odborníkna územní plánování Martin Říha. Již po patnácté tak NadacePartnerství a Nadace Charty 77 ocenily konkrétní činy prozdravé životní prostředí a udržitelný rozvoj. Slavnostní vy-hlášení se uskutečnilo u příležitosti Světového dne život-ního prostředí 6. června 2011 v prostorách Národního tech-nického muzea v Praze. Porota ocenila Říhovu celoživotníusilovnou práci při prosazování principů udržitelného roz-voje a ochrany životního prostředí v oblasti územního roz-voje a také snahu o ochranu obcí Severních Čech před roz-pínáním těžby hnědého uhlí.

Iniciativa za rozvoj náhradní rodinné péče uspořádala 31. května v Praze tiskovou konferenci na podporu kam-paně ODSOUZENI.cz. Na setkání promluvili zástupci inicia-tivy z Nadačního fondu J&T a Asociace náhradních rodinČR, klinický psycholog Radek Ptáček a poslankyně JitkaChalánková, kteří obhajují změnu zastaralého systémupéče o ohrožené děti v naší zemi. Svou podporu vyjádřilipatroni kampaně z řad známých osobností, mezi nimiž ne-chyběla Alice Nellis, Jitka Schneiderová, David Švehlík, Pavel Liška, Martin Myšička nebo Ester Janečková. Informace o akci a po-drobnosti najdete na www.odsouzeni.cz.

Prestizní Cena Josefa Vavrouška zná svého laureáta

Tisková konference na podporu kampanìOdsouzeni.cz

Výtìzek z golfového turnaje handicapovaných pøispìje na konto Sport bez bariér a do Kladrub

Martin Říha, laureát Ceny Josefa Vavrouška a Eva Vavroušková, členka poroty

Foto Nadační fond J&T

Hlavním partnerem Bulletinu FD je Pioneer Investments ÈR

Fórum dárcù startuje PROGRAM BENEFITÙpro svoje èlenské organizace

Benefitní program Fóra dárcù

Levnější kancelářské potřeby, počítače nebo odborná literatura. To jsou hlavní přínosy novéhoprogramu benefitů, který pro své členy připravilo Fórum dárců. Cílem tohoto projektu je přede-vším zlevnit provozní náklady související s chodem kanceláře a administrativy. Fórum dárců setak snaží napomáhat svým členům ke snižování podílu provozních nákladů na celkovém objemu je-jich hospodaření. Díky programu tak mohou členové Fóra dárců ušetřit i několik tisíc korun ročně,samozřejmě v závislosti na velikosti organizace a náročnosti jejího provozu.

V první fázi jsme v rámci programu benefitů uzavřeli partnerství se třemi subjekty:

OTTO OFFICE v oblasti papíru a kancelářských potřeb,

HEWLETT PACKARD v oblasti výpočetní tech-niky,

nakladatelství GRADA v oblasti odborných publikací.

Škála nabízených produktů je přitom ještě širší. OTTO Office ve svém sortimentu nabízí také základníčistící prostředky, vybavení pro úklid, některé potra-viny, kancelářský nábytek nebo svítidla. Hewlett Packard kromě vlastní výpočetní techniky nabízí rovněž software. Již při startu tak program benefitů nabízí členským subjektům rozsáhlou nabídku pro chod kanceláře.

Velmi důležité je, že slevy mohou čerpat nejenom nadace a nadační fondy, ale také všichni jejich zaměst-nanci. Program benefitů se bude Fórum dárců i do bu-doucna snažit dále rozšiřovat tak, aby v něm členské organizace našly slevy na co nejširší spektrum pro-duktů a služeb, které ke svojí práci potřebují. Samo-zřejmě budeme rádi, když nám k programu benefitůpošlete svoje tipy a návrhy.

O programu benefitů budeme pravidelně informovatprostřednictvím Bulletinu Fóra dárců, v němž budemepředstavovat také nové partnery tohoto projektu. Členové Fóra dárců pak budou o speciálních slevách u jednotlivých partnerů informováni v členské sekciwebových stránek Fóra dárců případně prostřednic-tvím e-mailu.

A jaká je dohodnutá výše slev?

OTTO OFFICE

– 10%plus vyšší slevy

v rámci speciálních

akcí

HEWLETT PACKARD

– 25%formou pravidelné

speciální nabídky

na různé produkty

NAKLADATELSTVÍ

GRADA

– 15%

15

16

20.09.od 10 hodin

22.09. Vyhlášení výsledků sou-těže Nadace Partnerství –Cesty městyMísto konání: Napajedla

V celostátní soutěži Cesty městy se letosutká 32 měst. Do letošního 10. ročníkusoutěže Cesty městy pořádané NadacíPartnerství poslaly své zástupcevšechny kraje ČR. Obce chtějí ukázat,jak reagují na neustále rostoucí inten-zitu automobilové dopravy a předsta-vit své recepty na zvýšení bezpečnostisilničního provozu. Během červencenavštíví a posoudí projekty zástupcihodnotící komise. Výsledky vyhlásíNadace Partnerství 22. září 2011(ko-nec Evropského týdne mobility) v Napajedlech, která se stala jedním z výherců předchozího ročníku.

Bližší informace o soutěži a slavnost-ním vyhlášení výsledků najdete na: www.nadacepartnerstvi.czwww.partnerstvi.cz.

Kulatý stůl – diskuze natéma „Integrace a inkluzedětí se specifickými vzdělá-vacími potřebami“Místo konání: Zaháňský salónek

Senátu ČR

Diskuze se zúčastní zástupci Výboru prozdravotnictví a sociální politiku SenátuČR, odborníci z MŠMT, dětský psycholog,ředitelé praktických škol, ZŠ, které inte-grují děti se specifickými vzdělávacími potřebami a novináři.Cílem je rozpoutánídiskuze na toto téma, porovnání úhlů po-hledu, výměna zkušeností z praxe...

Podrobnější informace o celém projektuvám podá MUDr. Patricie Jirků – NadaceCharty 77 – Konto Bariéry. Kulatý stůl je určen převážně pro ty zájemce, kteří se danou problematikou zabývají.

ZÁØÍ2011

KalendáøAkce v roce 2011 Novinky

Elektornický Bulletin Fóra dárců – časopis pro nadace a nadační fondy. Vydává Fórum dárců, o. s., Štěpánská 61, 116 02 Praha 1, tel.: 224 215 385, e-mail: donorsforum@donorsforum.cz, kontaktní osoba pro doručování příspěvků:Alena Prokopová, e-mail: prokopova@donorsforum.cz, grafické zpracování: Ivan Prokop, Jaroslav Skokan.

www.donorsforum.cz

TURNÉ ZAHOĎ MOBIL – Mistrovství ČR v hodu mobilem

Kulturně-osvětová akce na podporu recyk-lace a sběru elektroodpadu pořádané nezis-kovou organizací ASEKOL. Zároveň sejedná o Mistrovství ČR v hodu mobilem, na němž se soutěží o luxusní telefony spo-lečnosti SAMSUNG. V rámci akce, která objíždí třináct velkých měst po celé Českérepublice, se od lidí vybírají především mo-bilní telefony a různé elektrospotřebiče. Tyjsou pak v rámci projektu Věnuj mobil, pře-dávány dětem z dětských domovů a nadač-nímu fondu Lejly Abbasové Asante Kenya,který je vozí dětem do Keni.

Více informací na www.zahodmobil.cz.

6. září OSTRAVAMasarykovo náměstí

7. září OLOMOUCHorní náměstí

13. září BRNOMoravské náměstí

14. září JIHLAVAMasarykovo náměstí

20. září ZLÍNNáměstí míru

TURNÉ ZAHOĎ MOBIL 2011