26
Cesta piva

Cesta piva

Embed Size (px)

DESCRIPTION

 

Citation preview

Page 1: Cesta piva

Cesta piva

Page 2: Cesta piva
Page 3: Cesta piva

Úvod

Pivovar Dalešice

Malostránský pivovar Velké Meziřičí

Pivovar Rebel Havlíčkův Brod

Pivovar Ježek Jihlava

Pivovar Bernard Humpolec

Pivovar Želiv

Pivovar Poutník Pelhřimov

Pivní recepty

Mapa

4 - 5

6 - 7

8 - 9

10 - 11

12 - 13

14 - 15

16 - 17

18 - 19

20 - 21

22 - 23

Obsah

3

Page 4: Cesta piva

Úvod

Pivo ve všech svých podobách provází lidstvo

už od starověku. Bylo obětováno bohům, po

staletí bylo nápojem panovníků, pro prostý

lid bylo nedílnou součástí jídelníčku, sloužilo

léčebným praktikám a bylo výhodným

obchodním artiklem.

Objev kvašeného alkoholického nápoje z obilí před pěti tisíci lety je připisován Sumerům,

od nichž převzaly znalosti přípravy piva další starověké národy. K ječnému sladu a vodě

se už ve starověku přidávaly rostlinné přísady, které zlepšovaly chuť a trvanlivost piva.

V Mezopotámii rozlišovali pivo podle barvy a obsahu alkoholu. Velké vážnosti se těšilo

pivo u Babylóňanů, v Chammurapiho zákoníku jsou uvedeny tresty za nedodržování

kvality či ceny piva. Pivo vyráběli Egypťané, s oblibou ho konzumovali staří Germáni,

různé způsoby přípravy piva znali Galové i Keltové. Na naše území ho pravděpodobně

přinesli s sebou Slované.

Právo vařit pivo patřilo v raném středověku

k výsadám klášterů. V českých zemích

pochází první historický doklad související

s výrobou piva z roku 1088 – v nadační

listině krále Vratislava II. je kanovníkům

vyšehradské kapituly vedle darů a privilegií

přidělen desátek chmele na vaření piva.

Právo vařit pivo postupně získávala také

města, na přelomu 13. a 14. století se

pivo vařilo téměř v každé domácnosti.

V průběhu dalších staletí měšťané

sdružovali finanční prostředky, zakládali

společně městské pivovary a v nich

zaměstnávali specializované řemeslníky –

sladovníky a pivovarníky. Sladovnické cechy

pak dohlížely na kvalitu piva. S vědomím

ekonomické výnosnosti začala kolem

poloviny 16. století zakládat pivovary na

svých panstvích i šlechta.

Zlatý věk českého pivovarnictví nastal ve druhé polovině 19. století. Na velkých plochách

se pěstoval sladovnický ječmen a chmel, strojírenské firmy vyráběly specializovaná

pivovarská zařízení a zavedena byla výuka pivovarských odborníků. Vznikaly nové

pivovary, pivo se vyváželo do mnoha zemí. Citelnou ránu českému pivovarnictví zasadily

4

Page 5: Cesta piva

obě světové války. Po první světové válce

byla výroba piva konsolidována až po

překonání hospodářské krize, za druhé

světové války chyběly suroviny i energie

a řada pivovarů byla poškozena nebo

uzavřena. Po roce 1948 byly pivovary

zestátněny a přestože investice do nových

technologií byly omezeny pouze na velké

pivovary, české pivo se dál vyváželo do celého světa. Vedle nových samostatných firem,

které vznikly v devadesátých letech minulého století, byly na mnoha místech obnoveny

a modernizovány dlouho zavřené pivovary. Pivo se nich připravuje podle tradičních

i moderních receptur.

Rovněž na Vysočině bylo v průběhu staletí

vyráběno pivo v měšťanských, klášterních

a později družstevních či akciových

pivovarech a patří neodmyslitelně k historii

tohoto regionu. V současné době je na

Vysočině sedm fungujících pivovarů.

5

Page 6: Cesta piva

Akciový pivovar Dalešice, a.s.

Cestu piva začneme ve východní části kraje, na Třebíčsku,

v obci Dalešice.

S dalešickým pivovarem je

spojen jeden z nejslavnějších

českých filmů – Postřižiny

režiséra Jiřího Menzela.

Právě zde šplhala Magda

Vašáryová s Jaromírem

Hanzlíkem na komín, zde

zasedala a hodovala správní

rada s Rudolfem Hrušínským

v čele.

První zmínky o zdejším pivovaru jsou ze začátku 17.

století. Největší rozmach však začal po roce 1882, kdy

panství koupil baron Anton Dreher a zavedl zde řadu

technických novinek. Ve své době byl dalešický pivovar

jedním z nejmodernějších. Pivo se v něm vařilo až do roku

1977, kdy byl uzavřen. O tři roky později areál na krátkou

dobu ožil natáčením filmu, poté řadu let chátral. Teprve

v roce 1999 byl objekt pivovaru zakoupen současnými

majiteli a postupně zrekonstruován.

Při stavebních úpravách byl citlivě zachován ráz pivovaru

s několika technickými skvosty – původní varnou s kotlem

od firmy Nietzsche z Olomouce (dodán do pivovaru byl

kolem roku 1882), parním

strojem a parním výtahem.

Obnovena byla průmyslová

část a zřízeno Muzeum

rakousko - uherského

pivovarnictví.

6

Page 7: Cesta piva

Kontakt:

Akciový pivovar Dalešice, a.s.675 54 Dalešice 71Tel.: +420 568 860 942, +420 777 718 568E-mail: [email protected]

Prohlídku pivovaru nebo prohlídku pivovaru s ochutnávkou je nutné objednat předem.

Prohlídka nového provozu:

Nová výroba piva a středověké ležácké sklepy, cca 35 min. Minimální počet návštěvníků ve výpravě 5 osob, maximální počet 20 osob.

Cena exkurze: 100,- Kč / osoba

Prohlídka nového provozu a ochutnávka piva ve sklepě:

Nová výroba piva, středověké ležácké sklepy a ochutnávka piva přímo z ležáckého tanku, cca 60 min, minimální počet osob ve skupině 5, maximální 20.

Cena exkurze: 300,- Kč / osoba, v ceně upomínková sklenice

Pivovarský hotel:

tel.: +420 568 860 942, e-mail: [email protected]

V prostorách bývalé sladovny je umístěna pivovarská

hospoda a společenský sál s kapacitou až 250 osob. Půdní

prostory jsou přebudovány na hotel se 47 lůžky. Areál

pivovaru je vhodným místem pro konání firemních akcí,

svateb, oslav, atp. Součástí prohlídky pivovaru je expozice

s kostýmy, fotografiemi a některými předměty ze slavného

filmu. V průběhu roku se v areálu pivovaru koná celá

řada kulturních akcí, např. řezbářské sympózium, jazzový

festival, přehlídka dechových hudeb nebo tradiční

zabíjačka.

Výroba piva byla obnovena

v roce 2002. Pivovar se

specializuje na sudová

kvasnicová piva, která jsou

vyráběna ve třech druzích.

Pivo je vařeno tradiční

českou metodou pouze

z ječného sladu, pitné

vody a žateckého chmele,

po zchlazení várky jsou

přidávány várečné kvasnice.

7

Page 8: Cesta piva

Malostránský pivovarVelké Meziřičí

Z Dalešic se vydáme směrem na sever do Velkého

Meziříčí, kde se nachází další pivovar se zajímavou

produkcí piva. Malostránský pivovar byl vystavěn

a zprovozněn v průběhu let 2003 – 2004 a je součástí

objektu bývalého mlýna, dnes hotelu a restaurace

Jelínkova vila.

První vaření piva se zde uskutečnilo 9. dubna 2004. Po

55 letech tím pivovar navázal na dávnou tradici vaření

piva, která se datuje do první poloviny 16. století kdy král

Ferdinand udělil městu právo várečné. Městský pivovar

tehdy sídlil v tzv. Obecníku, sgrafity zdobené budově,

která je dnes významnou stavební památkou. O století

později, v roce 1650, zřídil hrabě Rudolf Kounic pivovar

v budově bývalého luteránského gymnázia. Desítky let

trvající spor mezi vrchností a městem o vaření piva vedl

na konci 18. století ke zrušení městského pivovaru.

Ani krátký pokus o jeho obnovení kolem roku 1850

neohrozil prosperující panský pivovar, v němž výroba

zanikla až v únoru 1949.

Objemem produkce se pivovar řadí do kategorie

minipivovarů. Pivo se tu vaří tradiční rukodělnou

metodou. V současné době je možno ochutnat tři druhy

piv, které nesou název Velkomeziříčský Harrach. Název

byl vybrán na základě ankety, kterou vypsal majitel

pivovaru před jeho otevřením. Z 263 návrhů byl zvolen

název podle jména bývalého majitele zámeckého

pivovaru, hraběte Františka Alfreda Harracha.

V Malostranském pivovaru se vaří výhradně piva

8

Page 9: Cesta piva

Kontakt:

Malostránský pivovarHotel Jelínkova vilaTřebíčská 342/10594 01 Velké MeziříčíTel.: +420 566 502 205 (hotel), +420 566 502 200 (restaurace)E-mail: [email protected]

K t kt

českého typu, nefiltrovaná a nepasterovaná. Zdejší pivo

je možné ochutnat ve stylové restauraci, jejíž součástí

jsou varné nádoby a vaření piva probíhá za provozu

restaurace. Kamenné sloupy, tesané dřevěné trámy

a mohutné, vodou poháněné, mlýnské kolo navozují

v restauraci pohodu starých časů a tradičních řemesel.

K pivu si návštěvníci mohou z jídelního lístku vybrat

rybí speciality ze sladkovodních čerstvých ryb.

Hote l s 50 lůžky, bazénem a saunou uspoko j í

i nejnáročnější klienty. Klimatizovaný konferenční sál

s profesionální technikou je vyhledávaným místem

firemních jednání.

9

Page 10: Cesta piva

Další putování povede z Velkého Meziříčí na západ,

vydáme se do dalšího starobylého města – Havlíčkova

Brodu.

Výroba piva v Havlíčkově (dříve

Německém) Brodě má dlouholetou

tradici. Již v roce 1333 udělil král Jan

Lucemburský tehdejšímu majiteli

města Jindřichu z Lipé právo

várečné. Majitelé právovárečných

domů se pos tupně sdružova l i

a zřizovali si větší pivovary, které byly kompletně

vybaveny pro výrobu sladu i piva. Koncem 18. století byly

ve městě takové pivovary dva. Jeden z nich však přestal

prosperovat a druhý vyhořel. Proto v roce 1834 zakoupili

právovárečníci rytířský dům Bukovských (dnešní správní

budova pivovaru), kde byl malý ruční pivovar. Tímto

rokem je datováno založení pivovaru. Kapacita pivovaru

přestala po čase stačit poptávce a proto bylo rozhodnuto

o rozsáhlé rekonstrukci. Ukončena byla v roce 1880, čímž

začaly zároveň novodobé

dějiny pivovaru. V roce 1995

byl dořešen spor o vlastnická

práva a pivovar se opět

dostal do rukou potomkům

původních majitelů.

Rekonstrukce a investice

do výrobního zařízení umožnily zvýšení výstavu i kvality

piva. Moderní a přitom tradiční postup výroby piva Rebel

mohou zájemci vidět při prohlídce s průvodcem.

V areálu pivovaru je od roku 2006 otevřena pivovarská

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s.

10

Page 11: Cesta piva

Kontakt:

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s.Dobrovského 2027580 01 Havlíčkův BrodTel.: +420 569 495 111E-mail: [email protected]

Prohlídky pivovaru:

Vždy pouze na objednávku na tel.: 569 495 252 nebo 569 495 111. Prohlídky je možné objednat na pondělí – pátek. Doba prohlídky cca 1 hod., minimálně 15 osob. maximálně 20 osob.

Cena exkurze: 100,- Kč / osoba, v ceně je ochutnávka 1 piva přímo ve sklepě.

K t kt

restaurace. Originální lokál se salonkem s kapacitou pro

100 hostů je v historické budově z roku 1723. V létě nabízí

hostinec příjemné posezení na dvou zahrádkách s grilem

s kapacitou dalších 100 míst. Restaurace nabízí vedle

tradiční kuchyně speciality typické pro dobu měšťanských

pivnic 19. století, např. vepřové koleno s křenem, bůček

v česnekovém dippu, marinovaná pečená žebra nebo

grilovanou vepřovou kýtu či grilované selátko.

Na jídelním lístku figurují místní speciality připravované

na pivu. K nejoblíbenějším patří Sládkovo maso dvou

barev nebo kuřecí kapsa nadívaná nivou s brusinkami.

11

Page 12: Cesta piva

Z Havlíčkova Brodu pokračujeme v cestě za pivem

do starobylého královského města Jihlava, kde má

pivovarnictví a výroba piva Ježek bohatou historii.

Nejstarší písemnou zprávou o jihlavském sladovnictví je

záznam v městské knize z 3. května 1348, kdy král Karel

IV. oznamuje jihlavskému rychtáři a celé obci, že zakazuje

vaření piva ve vesnicích. Ve středověku bylo ve městě

registrováno 123 právovárečných domů. Po vzoru jiných

řemesel vznikl ve městě v 16. století z volného sdružení

sladovníků a pivovarníků sladovnický cech. O kvalitě

jihlavského piva svědčí skutečnost, že bylo zasíláno

Ladislavu Pohrobkovi, arcivévodovi Karlu Štýrskému či

vídeňskému císařskému dvoru. Do 19. století se počet

zdejších pivovarů snížil na čtyři a posléze v roce 1860

převzal výrobu jihlavského piva zdejší jediný pivovar.

Po druhé světové válce byla na konfiskovaný pivovar

uvalena národní správa. Vzhledem k uzavírání malých

pivovarů v okolí výroba stoupala, největšího objemu

dosáhla v první polovině 60. let minulého století.

Kuriozitou té doby bylo, že chladící pivovarské

kompresory po řadu let chladily ledovou plochu

sousedního Horáckého zimního stadionu.

V polovině 90. let vstoupil do pivovaru rakouský investor,

který však nechal společnost v hlubokých ztrátách. V roce

1998, s vědomím staleté tradice jihlavského pivovaru,

začal nový management s náročnou stavební rekonstrukcí

pivovarských budov, zásadní změnou prošla celá výroba,

modernizována byla Pivovarská restaurace, v areálu

přilehlé zahrady bylo vyprojektováno odpočinkové

zázemí pro děti. Jihlavskému pivu se vrátila tradiční chuť

Pivovar Jihlava, a.s.

12

Page 13: Cesta piva

Kontakt:

Pivovar Jihlava, a.s.Vrchlického 2586 01 JihlavaTel.: +420 567 564 111Fax: +420 567 310 090E-mail: [email protected] www.pivovar-jihlava.cz

Prohlídka pivovaru:

Nutné objednat minimálně týden před požadovaným termínem, tel.: 567 564 111, email: [email protected]. Exkurze je možné domluvit na pondělí až pátek od 7:30 do 14:00 hod. Minimální počet osob 10, maximální počet osob 30.

Cena exkurze: dospělí 100,- Kčdospělí s dárkem 150,- Kč (4x pivo + reklamní předměty)studenti a důchodci 50,- Kčstudenti a důchodci s dárkem 100,- Kč (4x pivo + rekl. předměty)děti do 10 let zdarma

K k

a znovu si získalo spotřebitele doma i v zahraničí.

V první polovině roku 2008 koupila pivovar česká

finanční skupina a se změnou majitele došlo ke změnám

ve výrobním procesu i marketingu. Jihlavský pivovar se

začal po letech orientovat opět na domácí regionální trh,

kam v minulosti vždy pivo Ježek patřilo. Při výrobě piva je

používána tradiční receptura s cílem vyjít vstříc chuti

a zvyklostem domácího spotřebitele.

Zájemci si mohou domluvit prohlídku pivovaru a zakončit

ji ochutnávkou specialit v místní Pivovarské restauraci.

Výběr je možný ze tří „pivních“ menu. Vedle pivní polévky

a pivního pudingu obsahují např. opilcovu kotletu nebo

pivovarskou ohnivou směs.

13

Page 14: Cesta piva

Opustíme Jihlavu a vydáme se do města Humpolec.

Nejstarší doložená zmínka o zdejším měšťanském

pivovarství pochází z roku 1371. Tehdy se však jednalo

o vaření piva v jednotlivých měšťanských domech.

První archivně doložená zmínka o pivovaru v Humpolci

pochází z 28. září 1559. Tehdy byly ve městě tři malé

pivovary, které za právo vaření piva odváděly vrchnosti

daně v penězích i naturáliích.

Období měšťanského vaření piva skončilo v roce 1597, kdy

ho nahradila produkce pivovaru nedalekého heráleckého

panství. Několikeré vydrancování heráleckého zámku

švédskými vojsky byly pravděpodobně jednou z příčin

přenesení pivovaru zpět do Humpolce – jako datum

znovuotevření pivovaru ve městě je uváděn rok 1690.

Když bylo později panství pro dluhy prodáno a jeho

novým majitelem se stal uherský šlechtic Jakub baron

z Neffzerun, jednou z investic byl nový panský pivovar

postavený v roce 1756 na místě dnešního pivovaru. Se

změnami majitelů v pozdějších desetiletích pivovar

postupně chátral. Teprve na konci 19. století byl

přebudován na moderní podnik, který si až do druhé

světové války udržoval velmi dobrou jakost své produkce.

Po válce byl pivovar znárodněn a v devadesátých letech,

v důsledku nedostatečných investic, bylo uvažováno

o jeho zrušení.

V říjnu 1991 byl pivovar vydražen v aukci a noví majitelé

se pustili do oživení pivovaru jeho celkovou rekonstrukcí.

Netrvalo dlouho a Rodinný pivovar Bernard si tradičním

nepasterizovaným pivem Bernard získal širokou oblibu

mezi spotřebiteli. V prestižní soutěži Czech Top 100 se

Rodinný pivovar Bernard, a.s.

14

Page 15: Cesta piva

Kontakt:

Rodinný pivovar Bernard, a.s.Ul. 5. května 1396 01 HumpolecTel.: +420 565 300 217Fax: +420 565 300 225E-mail: [email protected]

Prohlídka pivovaru:

Pondělí – pátek 8:00 – 13:00 hodin. Nutná objednávka minimálně týden před termínem exkurze, tel.: 565 300 201, e-mail: [email protected]. Minimální počet osob ve skupině 10, maximální počet 20 osob.

Cena exkurze: bez ochutnávky 50,- Kč / osobu, s ochutnávkou 100,- Kč / osobu.

Ve firemní prodejně je možné kromě piva zakoupit dárkové předměty.

k

v roce 2008 stal pivovar již posedmé nejobdivovanější firmou

kraje Vysočina a zároveň třetí nejobdivovanějších firmou

v ČR v oboru potravinářského a tabákového průmyslu.

Pivo je ceněno pro kvalitní suroviny a specifickou

recepturu. Je expedováno do přibližně 1500 restauraci

v České a Slovenské republice a vyváží se do řady zemí.

Je vyráběno v devíti druzích, včetně nealkoholického piva

Bernard s čistou hlavou a polotmavého nealkoholického

piva Bernard s čistou hlavou jantarové.

Pivovar je každoročně organizátorem a spolupořadatelem

řady akcí, např. každý druhý víkend v srpnu se v Humpolci

koná hudební festival za účasti našich předních hudebních

skupin.

15

Page 16: Cesta piva

Z Humpolce popojedeme pár

kilometrů do obce Želiv, kde

se nachází premonstrátský

klášter, založený v roce 1139.

Premonstráti tu s většími či

menšími přestávkami sídlí od

roku 1149. Součástí kláštera

je Klášterní pivovar. Je to

jediný pivovar v Česku, který

patří přímo církevnímu řádu.

Klášterů, které by vlastnily

pivovar není ani v Evropě mnoho.

Pivo se v klášteře pravděpodobně začalo vařit již ve

13. století. První zmínka

o klášterním pivovaru je

však datována až do 16.

století. Pivovar byl zrušen

v roce 1907, kdy spolu

s objektem kláštera vyhořel.

K obnovení výroby piva

v klášteře premonstrátů

došlo po 96 letech. Pivo

se tu vaří podle starých

osvědčených postupů,

vzniká tzv. svrchním

kvašením, způsobem, který se používal u staročeských

piv. Obsahuje víc alkoholu a má proto výraznější chuť.

V současné době se zde vyrábí tři druhy piva, která jsou

pojmenována podle dřívějších představených tohoto

kláštera, např. Gottschalk byl prvním opatem z 12.

Klášterní pivovar Želiv s.r.o.

16

Page 17: Cesta piva

Kontakt:

Klášterní pivovar Želiv s.r.o.394 44 Želiv 1 Tel.: +420 565 581 074E-mail: [email protected] www.pivovar.zeliv.cz

K t kt

století a Castullus, který tradici vaření piva v klášteře

zavedl. Pivo je prodáváno ve třetinkových lahvích, do

sudů je plněno jenom na zakázku. Exkluzivní pivo

s různými příchutěmi, např. medovinové nebo višňové,

lze zakoupit v obchodě v areálu kláštera.

Klášter Želiv nabízí ubytování ve 2 až 5 lůžkových

pokojích s příslušenstvím a ve 2 až 8 lůžkových pokojích

se společným příslušenstvím. Celková kapacita je 150

lůžek.

17

Page 18: Cesta piva

Poslední zastávkou na cestě za pivem na Vysočině je

Pelhřimov, kde zlatavý mok vyrábí Pivovar Poutník.

Jméno pivovaru je odvozeno ze jména potulného

mnicha Pelegrina (latinsky poutník), s nímž je spojena

legenda o založení města.

Právo várečné obdrželo

město v roce 1552 a tak

jako na mnoha ostatních

místech ve středověku se

tu pivo vařilo v jednotlivých

domech. Nedodržování

pravidel a zhoršování kvality

piva však vedlo ke sporům

a tak právovárečníci tento

způsob vaření opustili a ze

dvou měšťanských domů

vybudovali první pivovar.

Koncem 17. století pivovar přesídlil, přiléhal k vnitřní

městské hradební zdi a zabíral celý parkán a polovinu

příkopu. O dvěstě let později přešel pivovar na, tehdy

u nás nově zaváděnou, technologii spodního kvašení.

Více než 2 století stará budova pivovaru však přestávala

vyhovovat a tak se roku 1898 začala stavět další budova.

V novém pivovaru se začalo vařit pivo na konci roku 1899.

Pivovar byl tehdy vybaven

parostrojním pohonem, měl

účelné a velké prostory.

Po znárodnění v roce

1948 byl pivovar včleněn do

n. p. Jihočeské pivovary. Po

Pivovar Poutník Pelhřimov

18

Page 19: Cesta piva

Kontakt:

DUP – družstvo Pelhřimov, pivovar POUTNÍK Pivovarská 856393 17 Pelhřimov Tel.: +420 565 323 020, +420 602 140 244Fax: +420 565 322 871E-mail : [email protected] www.pivovarpoutnik.cz

Prohlídka pivovaru:

Nutné objednat předem, tel.: 565 323 020, 602 140 244, objednávkový formulář na www.pivovarpoutnik.cz/cz/exkurze.php. Minimální počet osob 5.

Cena exkurze: 100,- Kč / osoba,s ochutnávkou a pohoštěním 150,- Kč / osoba

K t kt

roce 1989 žádali potomci „právovárečníků“ o vrácení

pivovaru. Soudní spor se táhl celých 10 let a pivovaru

hrozilo uzavření. Soud nakonec rozhodl o privatizaci,

pivovar koupila společnost DUP a pivovar dostal své

obchodní jméno Poutník.

Nepasterizované pivo plzeňského typu je vyráběno

tradičními a osvědčenými technologickými postupy.

Z vynikajícího moravského sladu, nejlepšího chmele

a křišťálově čisté vody z nedalekého kopce Křemešník,

vzniká pivo s neopakovatelnou chutí.

Pivovar pořádá celé řady

akcí, na nádvoří pivovaru se

např. každoročně v květnu

koná rockový festival

PoutníkFest.

19

Page 20: Cesta piva

Pivní recepty

Děkujeme panu Michalovi Palánovi za poskytnutí pivních receptů a fotografií.www.svet-piva.cz

Slaninová polévka s pivem a krutony

Ingredience: 2 kostky MAGGI bujónu , 3 větší cibule, 150 g anglické slaniny, 4 plátky bílé veky, drcený kmín, pepř mletý, majoránka, 1l piva, 1l vody, 2 lžíce másla, pažitka/petrželkaOloupanou cibuli nakrájíme na kostky, slaninu na malé kostičky. Slaninu opečeme, přidáme cibuli a opékáme ji, až je sklovitá. Přilijeme pivo a vodu, přivedeme do varu a přidáme MAGGI Karpatský čirý bujón. Přidáme drcený kmín, majoránku, mletý pepř a vaříme mírným varem 5 minut. Mezitím plátky veky nakrájíme na centimetrové nudličky a opečeme je másle do křupava. Polévku podle potřeby dosolíme a přidáme čerstvou sekanou petrželku a pažitku. Opečenou bílou veku dáme do talíře a polévkou zalijeme.

Domácí pivní sýr

Ingredience: 2 kostky měkkého tvarohu, sůl, 1/2 lžičky mletého kmínu, lžička sladké mleté papriky, lžička mletého chilli, snítka tymiánu, 200 ml 12° ležák, na podávání plnotučná hořčice a jarní cibulka Měkký tvaroh smícháme s uvedeným kořením, nadrhnutým tymiánem a pivem. Důkladně rozmícháme a vložíme do sklenice. Uzavřeme a necháme 5 až sedm dní v pokojové teplotě uležet.

Chlebíčky s pivní pomazánkou

Ingredience: 100 g tvarohu, 100 g romaduru, 50 g pomazánkového másla, 1 cibule, 50 ml

světlého piva, sůl, mletý pepř, kmín, chilli, toustový chléb Tvaroh, romadur a máslo umícháme s pivem dohladka, osolíme, okořeníme a přidáme jemně nakrájenou cibuli. Touto pomazánkou pomažeme krajíčky toustového chleba. Ozdobíme plátkem rajčete a posypeme petrželovou natí. Pomazánka je ideální i na topinky.

Kuřecí křídla v medové marináděs brusinkovo - pivní omáčkou

Ingredience: 1600 kuřecích křídel bez letky marináda: 100 g přepuštěného másla, 30 g čerstvého strouhaného zázvoru, 100 g medu, snítka tymiánu, střik světlého ležáku, sůlomáčka: 30 ml oleje, 100 g červené cibule, 100 g mrkve, 4 bobkové listy, 4 kuličky nového koření, 8 kuliček celého pepře, 1 citron, 500 ml světlého 10° ležáku, lžíce plnotučné hořčice, sůl, 200 g brusinekKombinace koření a ingrediencí má obdařit kuřecí křidélka zajímavě jemnou chutí, jež je doplněna zeleninovou omáčkou s pivem a pikantními brusinkami. Zchladlé, ne však ztuhlé, přepuštěné máslo smícháme se strouhaným zázvorem, medem, tymiánem, střikem piva a solí. Do marinády vložíme křidélka, dobře promícháme a necháme alespoň 2 hodiny odležet. Poté vše společně vložíme do trouby a pečeme při 180 °C asi 30 minut. Mrkev a cibuli nakrájíme na malé kostičky a na oleji společně orestujeme, přidáme koření, hořčici, oloupaný a na kolečka nakrájený citron. Zalijeme pivem a vaříme pod pokličkou asi 20 minut. Po 20 minutách vyjmeme koření, omáčku rozmixujeme a přidáme brusinky. Krátce povaříme a dochutíme solí.

20

Page 21: Cesta piva

Králík na švestkách a černém pivu

Ingredience: 1 kg králičího masa, mrkev, petržel, kousek celeru, cibule, olej, 2 lžíce cukru, 250 ml tmavého piva, slanina, sušené švestky, sůl, citrónová šťáva, krajíc tvrdého chleba Maso prošpikujeme slaninou, osolíme, pokapeme citrónovou šťávou a necháme 30 minut odležet. Na tuku rozpustíme cukr, přidáme očištěnou a nakrájenou kořenovou zeleninu, cibuli a orestujeme dozlatova. Potom vše zalijeme pivem a chvíli povaříme. Do tohoto základu vložíme porce králíka a dusíme doměkka. Měkké maso vyjmeme a šťávu zahustíme nastrouhaným krajícem tmavého chleba. Dobře povaříme a přecedíme. Do omáčky přidáme spolu s masem vypeckované švestky a ještě chvíli povaříme.

Ovocná kachna na pivu

Ingredience: 1 kachna, sůl, kmín, 2 jablka, 2 hrušky, 320 ml tmavého piva, hlávka červeného zelí, lžíce sádla, cibule, lžička cukru, ocetOčištěnou kachnu omyjeme, osušíme, osolíme zevnitř i zvenku a posypeme kmínem. Dovnitř vložíme čtvrtky očištěných jablek a hrušek. Připravenou kachnu vložíme na pekáč, podlijeme pivem a dáme péct. Podléváme pivem a výpekem, dokud nebude kachna dočervena upečená a měkká. Hotovou kachnu vyjmeme, naporcujeme a vypečené sádlo odstraníme. Než se kachna upeče, připravíme zelí. Na sádle osmahneme nakrájenou cibuli dozlatova, přidáme nudličky zelí, osolíme, posypeme kmínem, zalijeme vodou a dusíme pod pokličkou asi 45 minut. Ke konci dušení vlijeme zbytek piva, ochutíme octem a cukrem. Podáváme společně s kachnou a knedlíky.

Kapr na pivu a rozinkami

Ingredience: 1 kg kapra, lžička octa, lžíce másla, 2 cibule, sůl, 50 ml piva, 4 hřebíčky, 4 kuličky nového koření, 150 g rozinek, citrónová kůraOčistíme kapra, vykucháme ho, rozpůlíme

a pokrájíme přes záda na porce široké cca 5 cm. Osolíme je pokapeme octem. Na másle zpěníme na kostičky nakrájenou cibuli. Když zesklovatí, přilijeme pivo a vložíme porce ryby. Do hrnce vložíme koření zabalené v gáze či jiném podobném balení, aby se jeho chuť uvolnila, ale koření neplavalo volně. Přikryjeme pokličkou a vaříme na mírném ohni 20 min. Uvařenou rybu vyjmeme, omáčku necháme zhoustnout, sáček s kořením odstraníme a přidáme opláchnuté rozinky a citrónovou kůru. Porce ryby na talíři přelijeme omáčkou.

Ananas smažený v pivním těstíčku

Ingredience: 250 ml světlého ležáku, 2 vejce, 180 g hladké mouky, špetka soli, 2 menší ananasy, olej na smažení, 8 lžic zakysané smetany, skořicový cukr na posypání, máta nebo meduňkaPivo vyšleháme s vejci, moukou a solí do hladkého těstíčka a necháme 20 minut odstát. Zakysanou smetanu smícháme se sekanou mátou. Ananas nakrájíme na kousky, obalujeme v těstíčku a smažíme dozlatova v hojné vrstvě oleje.Na talíř servírujeme smažený ananas se zakysanou smetanou, můžeme pokapat lžičkou medu.

Pivní štrůdl

Ingredience: 2 lžíce octa, skořice, cukr, strouhaná jablka, rozinky, oříšky, tuk na vymazání, 10 lžic piva, 2 žloutky, 250 g tuku, 500 g hladké moukyHladkou mouku, tuk, žloutky, ocet a pivo smícháme v nelepivé těsto. Necháme odpočinout a pak těsto rozdělíme na 4 díly. Jablka oloupeme a nastrouháme.Z každého dílu těsta vyválíme plát, na který dáme nastrouhaná jablka, posypeme cukrem se skořicí, posypeme sekanými oříšky a dáme rozinky. Pivní štrůdl zamotáme, dáme na vymazaný plech a pečeme dorůžova.

21

Page 22: Cesta piva
Page 23: Cesta piva
Page 24: Cesta piva

Tipy na ubytování naleznete v brožurách „Ubytování“ a „Dovolená na venkově“nebo na webových stránkách www.region-vysocina.cz. Pokud budete chtít spojit tuto cestu i s poznáváním památek a dalších zajímavostí Vysočiny, pak je vám k dispozici katalog „Dědictví minulosti“ a samozřejmě vše naleznetei na www. region-vysocina.cz. Tištěné materiály si můžete vyžádat na adrese Krajský úřad kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, telefonicky na čísle 564 602 555 nebo e-mailem na [email protected], případně prostřednictvím webových stránek.

www.region-vysocina.cz

24

Page 25: Cesta piva

Fotografi e:fotoarchivy pivovarů, www.svet-piva.cz,Ivana Mahelová, Jitka Mattyašovská, Renata Šimánková, Bohumil Štícha,ilustrativní fotky - fotobanky

Vydal: Kraj VysočinaE-mail: [email protected]

Grafi ka, předtisková příprava, tisk: Yashica s.r.o.www.yashica.cz

Page 26: Cesta piva

Tento projekt je spolufi nancován Evropskou unií.

Krajský úřad kraje VysočinaŽižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika

Tel.: 564 602 533, Fax: 564 602 423E-mail: [email protected]: www.region-vysocina.cz