,lFqFltFF

l N G . J O S E I T R O N E S . X,T I ROSLAV JAROS

C H E M I C K A U P R A V A t

P O V R C H U

N I ' ZELE Z l \YC H KOVTJ

w, h3

' ' P R A H A 1 9 5 8

S T A T N I N A I ( L A D A T B L S T V T

T E C H N I C K B L I T E R A T U R Y

v

Tato kniha pojedniv6 o clemick6m diStdnipowchu neZeleznfch kowri - odmalfovdni, mo-ieni a oplachu. Popisuje zprisoby upravovinlvzhledu povrchu - ehemick6 lebt6ni, barveni,bezprourlor'6 pokovov6ni a pi{klady praktio-k6ho pouZiti t6chto procesfi. D6le popisuje zpri'-solry antikorosni ochrany, zalizeni dilen a pro-vozt, kontrolu povrchu a ldzni, bezpednosta lr1'git:nu prtit:c, ripravu otlprrrlrrich vorl, zpra-r:ovrirti rt zncikorlr'rovdni vytierp:rn('ch l6zni, Jerr rrierr ir prncov n ili fr rrr zir r rr i 'sl nnlr j'rn pii povrcho-vi'ch rilrravdch ltovii vc slr()jircnstvl a piednr6tridcrrnl potleby a lzc ji pouZlt jako lyrrriovacipomricky na odborni'ch $ko}lch n uliliXtich.

Rukopis lektoroval: Ing. Rudolf Kopec

Redakce strojirensk6 literatury II

hlavnl redaktor Ing. Josef Klepetko

G

O B S A H

I l r ' r l r tr l rrvn . . '

l l v r r r l

Zpfixobv povlchovfch riprav .( l l r r , r r r i lk i t i l r rnvy powchu

l lozr l f ,h l r r I c l ro ln i r :hfeh i rprnv .

f ( n l r l t r r f n l . ( h l r t r n l l o t ' i n l r u t i e l ezn ' i 1ch kov f r ' " ' ' " ' ' ' ' : . ' ' '

l l r t t l t y r r r o r ' l r t r t l i r f t J ' ch ned i s to t . ' � " e r !

Zlr0xrlry rrhotrricki'ho dilt[nl o jejic]r rr'.fb6,r

l l r r f r r l r l i H t t i r r l v i l t ' i i s k i n r v t i p n e m " ' ' ' ' ' ' : ' '

t ) r l t t r t l f t r vd r r f r r l k r r l i r ' l t f r r r i l ' o z l : oky ' ' ' " j : " "

Zrrr i rL, l i rovr i r r l t t t ' r t ix lo l r l rgrrn i r 'h/ r l ro p i rvodr l ' ' '

'LL

1313t 4L4

T7L71819

l { r r r i r \ r , t ' l r r ' l r r l t t t t t x l r r l l t r r l i c k l t ' l r l r i z r r l . .l , l , r r r l g r r l l l r r , l r 1p16 r l r r l k r r l i r ' l r i , r r l r l r i zn l . . ,l l l , , r r i l r l o ) h v i , , l r t t t t i l ' o r ' , t r ' l ' l r p l ' l p l r r v h i l " ' : " " " " . ' ' :

A l l , r r l i l h r l l r l r r t t t l f o v l t t t l l , l l l r l t t ! l nA lhn l i r , h r ' , l r l t t t r t l f t t v l t t t l 1 ro r l t i hn t r tA l l n l h , Ln l r l t t t r t l f l v r 1 r r l r ' 0 r r r f o l r hov l l

1920202 L21,22o a

2i)26272829303 1J Z

34

J C

36t -

38393940

I h l t r r n l f r t vA r r l r r t ' g t r r t L ' l r J ' r t r i l o zp r r x t i r l l y

N rJp r r ) l vnn t r . i i l r ozp r r . l i r l l r rN " l r l t , l x ' , \ l r , , r zh l r r r l r r l l i r ' l r l o l r . l l t v l r t nu . . . .

I t r , i r r r , i l o r l r r u r l t ' o v r i r t { r ' o zJ r t t s l l d l y . . . ' : " "

l l r r , \ t r f n r l r r r r r l f t t v t i t t l t ' o z l t t t s l i r l l v . . .( l , l r t t t t i l r r ' / r t t l r oz l r r r s l i r l l y l ) ono rcm( ) r l r r r r r i i l ' o v r i t t l J r t t t r t t t t i r ozp t t s t i d l a . '( ) r l r r r r t i f o v r i t t f l o z l r r r s t i r l l v pos l i i keml l . g r , n r , r r r c c J r o r r ) , i l f r : l r r o z p u s t i d e l . i . . . . , " ; " " "

l { r r r r r l s r r l r x l r r r t t $ l l o v l t r r i

l r h ' l r I r l l y t k ' h r i r r r l t t t t t l f u vA r r l

,l r,rl rtocl n povf zpfrsolll ) v o r r r r l r r p o v i z p i r s o l l . . . , '

| ' t l r r l i t , | c r r l r r l s r r i h o o < l m a ! t o v 6 n i . . . . . . ' . . . � � � � � � � � � n �( )rl rrrnltovrini pomoci ultrazvuku

lt(xlstata a vlastnosti ultrazvukuZdroje ultrazvukov6ho vln6ni .

!1fi.ryoi pro odmaifovini ultrazvukeni . . .

Cistici ProstiedkY .. .MoZnosti odmaSfovdni ultrazvukem

Kapitola II. Moieni

Moieni a opalovdni m6di a slitin

Vznik a sloieni okujiFrincip nroieni mddi a jejich slitinLr4LznE pouZivan6 k moieniMoieni mddi a mosazi v kyselin6 sirovE .Techn.ologicli6 podminky moieni v kyselin6 sirov6 .Spotieba kyseliny a ztrdty pii moieni

-l]prava povlchu pied moienimllprava povrchu po moieni7;fiizeni pro moieni m6di a mosazi .Vznik dervenj.ch skvrn pii moieni mosazi a jejich odstrairovAni .Jin6 zprisoby moieni .Moieni slitin mddil{oieni bronzu' Nloieni slitin m6d-nikl-zinek

PouZivan6 moiici l6zn6

Moieni olova

luorenl crnu

r\loieni zinku a slitin

Moieni zinku v kyselindih

Moieni v alkalickj.ch IAzniclr.Moieni zinkovj'ch slitin . .

Moieni stiibra a slitin . .'

M o i e n i o k y s l i d e n . i c h v r s t e v . . . . . . . ,

Moieni zlata a slitin . .

Mo ien i h l i n i ku a s l i t i n . . . . , i ,' Lezn6 pouZivan6 pro moieni hliniku

Inhibitory noieni .- Nloieni v kyselindch ...

Moieni v alkalickj.ch roztocichZesv6tlov6niU p r a v a p i e d m o i e n i m a p o n d m . . , . . . . . . . .

4 I/r2/t2

4.t

44

.l t)

46484849505 L52irlr) D

57575r-5858.)v0 1646667676869

7272

inI i t

77787979u l828384i ' /

87899t)9 1

ri

l

'/ti'lr.o.ni pro moieni hliniku a jeho slitin 92

iri,}.-i^r'i '-t".. '!,"r'- slitin ....:.... " " " ' '92

N l o f t ' r r i h o i d i k u a j e h o s l i t i n . . " " " ' " " " " 9 3

PouZlvan6 mofirii Hzne

l(rrgritoln III' Antikorosni iprottg 96

l'rrsivace kovfr 97

0xydace S7

Chromirtov6ni 97

J , 'os fa t i sace " " " " 98 '

l ' rrsivi tr :c mosazi 98 '

S l o l c n i - p a s i v a d n i c h l 6 z n i . : - . - ' : ' " ^ ^ ^ - : ' ' - ' " ' . . : - : : : : : f 3 3'li:tfinologickj' postup pasrvace mosazrl(ontrola jakosti pasivice . ' . . " '" 100

(llrromitovdni a fosfatisace zinku .

F o s f a t i s a c e z i n k u . " " " " ' l O t

( lhromitov6ni z inku . "" ' 103

( lhromri tovdni kaclmia """ ' l0 l l - r

l ' n s i v a c c c i n u : . . . . . . " " " 1 0 6

Pasiva8ni l6zn6 .p " , r f a f r p a s i v a c e . . . . . . . " " : " " 1 0 7 '

Zp f i sobv pas i vacc c i nu . . " " . . " ' f 07

it oos"ni'pasivovanj'ch powchri " " ' :' "' itfll)ouZiti pasivace cinu ' ".' .. rvr

Oxvc lacea fos fa t i saceh l i n i hu ' " " " 109

(ilrcrnickd oxydace hliniku " ' 110

Alkal ich€ oxydadni 16zrr | . " """ ' I tO

Nlctoda MtsV . "" 1L1'l t A

Plfrbdh procesu MBV . "" r r r

V las tn i oxydace ' . . . ' ' " " ' L t 2

l)odatetn6 tpralY vrstev MBV?j;;;;; ,o,r'r"1"1," EW .. . ... ;. .. 113.t l ; ; ; r ; t ; ' . i r . . r i "r .eoxvdace ":"" " ' rL4l ( v s c l 6 o x y d a d n i p r o c e s y " " ' " ' ' | 1 5

ir{'";;e;"Ai'"ai;;ilo""o', ',"""' tll'ri;.";;";

-;i,t' "1"- vUou

l l i i h m i t o v d n i " " " " 1 1 9

liosfatisace hliniku

Antikorosni ochrana hoidiku """ 122

Chromitovhni hoitikuS e l e n i d o v d n i h o i d i k u

. . . : - - : . : : : : : : : : : : i t ;l , ' o s f r i t o v i n i h o i d i k u . . . , .

: , . . . . . . .

f ( r r l r i to la 1:V. Chemickd le i t in i . . " " : ' " " " ' 128

'fcorie chemick6ho leSr6ni " ' 128

V j ' vo j chem ick6ho l e5 tdn i : . ' . . . .

L e $ t d n i m 6 d i , n i k l u a j e j i c h s l i t i n . ' " " " ; " " " " " " " " 1 3 1

L€Stgn i h l in iku a jeho s l i t in . . . . . . . . . 13bUprava pied leitdnim a po n6m .., , . L4OMoZnost pouZitl chemick6ho le5t€ni v prrlmyelu ,.... t4I

Kapitola Y. Pokopovdni bez prouilu , ,. 1,42Vyludov6ni kovt z roztoku ,. . , , . . , . ! ,42Zprisoby pokoiov6ni bez proudu .... l4/lM6d6nt

Mosazeni

Niklovdni

Cinov6ni

Zinkov6ni

Stiibieni

148

L49

r52154l J i )

Zlaceni

Kapitola \L Chemick| barveni hopti ..

De f i n i ce chem ick6ho ba rven l . . . . . . . . 15gP i i r ozen6 zmdny ba r r y kov r i . . . . . . . 160Z p r i s n b y b i r r v c n i

. . . . . 1 e i 0Uprava povrchu pied barvenlm . ,.., L62U p r a v y p o b a r v e n i . . . . . . , . . 1 6 2

Kart i i r :ov in i a mfstnf ,zesv6t ]o-rgr i povrchu . . . . . . , l f i : jfmpregnace barevnfch povlakri

B a r v e n i m d d i . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 6 4Oxydace m6di ZihdnirnBa rven i m€d i v so l n f ch t aven in6ch : . : . : : : :

" " "

F"".r" '"r"er""" i#?cai """" ' 166Chlo"" t "u.oJ t " " " " " r m6di a je j ich st i t in . , : : : : . : : : . : : : . : . . : . . . ' . ' . . ' . ' . ' . i l lM a n g a n i s t a n o v 6 b a r v e n i : . . . . . . . , . | 7 2Amoniahrilni iernFni mosazi .B a r v e n i t . r o " l o o T a r u a i t j , c h s o l i . . . . . : . : : : : : : : : : : : : : : : : : : : . :

' . ' . i l +

Sirnikov6 barveni ...Acrsorpdni b;;";; ;ili; ;;;il'. : :. :. . . . . . . . : : :. : :. :. . . :. : : j j j : 139

Barven in i k l u , koba l t uach romu . . . 1g3

Barveni olova .

B a r v e n i " i o o . . . . t . ' . . " " . ' " ' 1 8 3

. . . . . . 1 8 3Barveni c inovd nlat iny , . . ; . . . . , , . Ig4B r o n z o v 6 b a r v e n l c i n u . . . . , . . j , . , I g / rM o d r o d e r n 6 b a r v e n i c i n u . - . . . . . . , . . . . . . . . . . . . . . . l g b

Darvonl zrnku . . . . . . 1 8 5Rarveni n6<Inatlimi roztokyBarveni niLelnatj'mi roztoky . . , .. lg7

Barveni roztoky j inj 'ch kov& .. . . . lgg\ f , | | r ' i '

l v l o t yDoenove r ) a r ven r . . . ; . . . , . . . . . 189

Barveni kadmia

lJurveni ilrahfch kovri .

Barveni lehkfch kovr i . . . . . tg l

f (npi to la YI l . Zai izeni d i len o provozfr . . . . . . . . . . . . . . . fg4

I lnr fstdni v z6vodd . . . Lg4Vybaveni pracovi3t6

V n n y a s t r o j n i z a i i z e n i . . : . . . . . . . . . . . 1 - g gVvt. r ' rp6nf a chlazeni roztokr i ve vanich . . . . . . lgg( l l r l r r z l r r i . . . . j . . .

t r f r r t r r i r i l v a n . . . . . . : . . ' . . . . . . 2 0 LO r l x h v / r n l r r k l i r n a t i s a c e . . . . . . 2 0 3S l t l n r l y n r l op rava honcen t rovan j ' ch chem ikd l i i . . . . . , 205

| t n l r i t r r l r r \ ' l l l . K tn t t r o l o pov rchu a l dzn i . . . . . . 20g( i r r o l r r ' l r , i r : kd l r o r l noccn l pov rchu , . . , . 20gl \ l l , l r r r r f h ' x l r u n z o b r n z i v o s t i . . . . . . . . . 2 1 0f i r f r f f r f ) f r f r l i n t o l . v p o v r r : h u , . . . . . , , , . , . 2 t 2

l i r r r r r x r r l r l r o r r l k y . , . . , \ Ul \ f n l l r r l t h r r r l f hv n p6 r ( ) v i t o l l . i Po r . l r r ku . . , . 214f f f ' f , r f h l l r L l r t i h v h r r p l t o v o r t r r t r , l o r l o t t . , , . . . 2 I sf t r r r r r r l r r t . r " h r t o n l l z l r c r r A h y . . , . . . . . 2 1 6l - r L h r r r t r l l r r r l l r l ' . . . , . . . , . 2 t 6T , f r r r r r A l r n t l r r r q f r l r ' l r , h 6 k n r r r r a , . . . , . 2 L 6I r r , l r l , r r A n l r r r l r f t l r , h , h d r h r r r r l h y . , . 2 L 7/ , f r r r t t a f ' t r , t r r l l t t d L l r r l r t r ' . , . . . . , , . 2 L 7f ' l i p l t r vn vv l r , l r d i p t , u ho ro r r r l z l r ou l ky . , . . 2 I 7

f i r r r r l l r r l t L l , r , l l . , . . . . . 2 t g, \ . f i 'h ,n l . l r l l . l r1zrr l . . , 2Lgf \ r r r r l r r r l r r u r l r r u r i l ' o \ , r r r , f r ' l r l i y l t f z o r . gan i r : k f t : h r ozpus t i c l e l . . . . . , . . . 21gA l f r r r l i r , h d o r l r r u r i l f o v r r c l l d z n d . . . : . . . . . . . . . 2 2 0\ f r r i ' i r ' l l r i z r r i , . . , , ' : : . t t il , ix fut isni i r r f h izni l .

f(rrgritofn lX, I)ezpetnost a hggiena prdce .., . . . . 228

Vf;cobccnri opatieni pii manipulaci s chemikAliemi . . , 22Al)frsobcni jcdnotliqich chemik6lii

I ) r v n i p o m o c p i i r i r a z e c h , r , . . , i . . . r . , i i

I ( np i t o l a X , Ap rava o i l padn i ch ' r ' od . . . . . . . , . . 22g

Odpadni vody kysel6 . . . . . 280

Odpadni .vody kyanidov6Odpadn i vody ch romove . . . ,Z6sadni opatieni v provozech a odvridEni odpadnich vod " '

Postupy pii zne3kodfiov6ni odpadnich vod .

Odpadni vody hysel6Odpadni vodv kYanidov6 . . . .Z a i i z e n i p " o r t r e S k o d i o v i n i k y a n i d o v j ' c h v o d . . : ' . . . . . . . ' : - . ' . . .

Odpadni vody chromovG . . . '

N6vrh zaiizeni

PomocnA zai'izeni a potiebn6 budovy pro nE .

Zpracovdni vyderPanj-ch l6zni ..

Regenerace v"fparri

Pouzi t i mdnidr i iontr i ' . . : . ' .

Zneskodirov6nl *ypotiebovanfch l6zni

Z A v E r . " " - " " '

Piilohy ' ... . .. .

L i t e r a t u r a

. . . . : . ' : : . : . . . . . . . . . . . . . : . . :Rejstiik

23023L231.231231235238240')41

21t6

250253I J J

2ir3255l D l

265267

, . N R E D M L U Y A

.lsorr tlasto spory o to, jsou-li chemick6 povrchov6 ripravy kovri samostat-lrirlt l(rnill.ickj'm oborem nebo maji-li bj.t uvid[ny jako oddil riprav elektro-t ' l r r , r r r i l k Vch.

Itosrrzovirno z teoretick6ho hlediska vime, Ze v6t3ina zpfrsobri chemickj'chtilrrrrr', pii rrir:hZ sc pouiivd vodnj'ch roztokt minerdlnich latek, je zaloi,errarrn r,L,ktrrrr ' l rr ' rni.kf<'h di j ich, i kdyz se bez frdinku pi iv6d6n6ho elektr ick6ho;trrrt tr l t t olrcjr lc. Zt irovcr\ vlak vime, Ze takikq kaLd! z jmenovanlich zpisobtrrr i i )r , l r i ' t , r i i i rrkrrnr pi ivr iddn6ho e' lektr ick6ho proudu dopln6n. Je tedy dostrrr" irrrulrr/ , or lr l i l i t z Lcoretir : l<irho hlediska r ipravy chemick6 od tprav elektro-r ' l r r , l r i l h y r ' l r .

) ' i l r , j rrr i pr,olr lr .rrrrt ikn'+e vyskytno, rpzrl ir l imcJi tyto r ipravy z hlediska prak-l lr ,hdlro, 1l 'ovozrr l l ro. l)roccsy rrh' l<tror: lrcrrr ir :k6, zvl65t6 galvanisovny se bezl lrntrr i lk i ' r ' l r r i l r l rrr ' plrr l t l icky rrcolr l j r lorr rr zvlr ' r i tr"r v kontinir6lnich procesechr t , r r r i l l t t r l i ,p ro l l r r r r j l v j r , r l r ro r r r p r ,ovozr r l r r r r ,n i . i zcn i , Pro to by ly aZ dosud1i11111111'[6 r l l r lnvy l tr t t , t t ' l r t t popinovtirry v l i lcrrr l .rr irr pojcrlnrival ici . o galvano-I t , r ' l t t t l l o t t r ' l t t t t ,q , r t ro r ln ln i ' r ' l r k r r ; r i l , r l r i ch o , i i r r j ' r ' l r r ip r i rv r i r .h povrchu, jako je

lrrrhrrtrtvt l l l l ' rrr lAvFlt l ' r , l r huvr,r, l r , unl/r irr t l t l orgrrni(:ki(: l l por ' lal<ir, smaltovinif l l | t t t l ,' l ' t t l r r

"h t t t r t i t tu ' r l l l r l l t t l t lo t t r t t , | , r r p r r rcsv chr r r r r i c l i i r r :h fp rav povrchu by lyprr lr ir l r t ' t l t t1' t tr .r ipl t t i rr , l rr i u(ro(l lx)rnd. r,oi i :uslo olrroZovalo r ispEchy t6chtot i !Hrv ,

' l 'nk verr ikLr rrvl l l rrkrr rrspoi:r i i l l t , t l i lo, jclroZ hlavnim t6matem jsou vlastni

z I i i r . l r l ' r ' l r r , r r r i r , kv r . l r r ip rnv s vy i i cscn i rn j c j i ch s loZ i t6 p rob lemat iky . k te rdrrr, lrvlrr rr) r l ,srrr l rr ikr lc slrrkr lr l ivd podriha. Obsahovou n6pli tohoto di la lzerrzrl i ' l i l rrrr r lvi ' l r l lvrr i shrrpiny. Prvni se zabive nezbytnj 'mi dist icimi opera-_lr, trr i pro vkrr. lrrry r l i r l i i or ' l rrann6 f ipravy materidlu, druh6 popisuje pi imou,r ' l rr irrrrr rrr ir l rrr i i i l rr t : l rcnrickymi prostiedky a jej ich reakcemi fpovrchem ma-lcririlrr. Zvlriitt": poslctlni skupina je u neZeleznjrch kovri mnohem rozs6hlej5itrr') rr l<ovii )clcznfch. Tj'kd se jak povrchu vjrrobkri z homogenniho barev-rri'lro rnalurii'rlrr, tak i povlakri z t6chto kovri. Tim se vysv6tluje, prod je diloznrni)lcno prdv€ na tento druh kovri.

Pokud jile o vlastni zpracov6ni, dost6vd se dteneii do rukou dilo vyderp6-vnjitri takika fpln6 soudasni stav popisovaneho o\oru doma i za hranicemi.

LL

7

To plati zejmena o kapitole popisujici vyluiov6ni kovri beJ ridinku proudu

a o dobie zpracovane kapitole o moieni a antikorosnich irpravAch. Zde najdou

dost ndm6tri pro svou iinnost jak pracovnlci v hutnictvi,.tak i ve stroiirenstvi'b a i v l e h k 6 m p r t m y s l u .

Autoii sami jsou dlouholeli, trzce specialisovani vj'zkumni pracovnici, v nagl

vj'rob6 jii jsou znilrrri, a vdt3inu irprav, kter6 popisrrji, sami ovdiili bud labo-

ratornd nebo piovoznd. Zamdiili sv6 dilo, podobn6 jako dilo piedchozi o che-

mickfch riprav6ch povrchu Zelezn�fch kovri, pievdZnd chemicky, coZ je knizepon6kud na z6vadu. Ut65me se tim, ie alespofi druh6 vyddni doplni i druhou

nezbytnou d6st tohoto drileZit6ho oboru.

Ing. Rudolf Kopec

L2 13

tFrs

U V O D

Kovy jsou jednlm z nejdrile2itdjSich konstrukdnich materi6hi. Svrij viznamjistir neztrati ani v budoucnosti, i kdyZ se bude stile vice pouZivat plastickjrchlrrnot, skla, keramickj'ch hmot a jinfch n6hratlnich l6tek. Naopak pii dal5imlozvoji prrimyslu pro virobu obr6b6cich strojri a zem6d6lskj'ch stroji, do-prnvnich prostiedkri, prfimyslu jcrnn6 rnechaniky, prfrmyslu pro vj'roburlorrriicich potieb a iady daliich odvdtvi bude spotieba kovri stdle v6t5i.

V mnoha z uvedenich odvdtvi prrimyslu neni iasto moino pouiit vfrobkurc surovj'm povrchem, t. j. povrchem ziskanj'm litim, kovdnim nebo n6kterfmzpr"rsobem obrdb6ni. Takov!' povrch nejen neodpovid6 obvykle poZadavkrimorllrirratele, ale podl6h6 rtznou rychlosti vlivu prostiedi, jemuZ je vystaven.l)ostrrpn6 narugovdni povrchu kol'u (jeho korose) zhor3uje vzhled vj'robkuu zkracuje podstatnd jeho iivotnost.

Proto se povrch kovu iasto rrpravuje. T'ato riprava m61.. zv6t5it odolnost povrchu kovu, a tim cel6ho vj'robku proti korosi;2. zlepSit vzhled vfrobku.I)o neddvna se kladl skoro vj'hradn6 dfiraz na prvi iriel. Povrchovd fprava

rrrrrsr:la zvi5it odolnost kovri, a tim zabrinit hospod6isk;.izm ztr6tdm vzniklfm

;rolkozenim, po piipadE riplnfm zniienim vj'robku korosi jeho povrchu. Vesrrrrze zvj'Sit vfvoz na5ich vfrobkri a vyhov6t tak6 vkusu dom6ciho spotie-lritele stouply znadn6 poiadavky kladen6 na povrchovou ripravu vfrobkri.l)ovrch nem6 bj.t jen odolnj. proti korosi, ale i vzhlednj'. -

Zirolefi piirozend stoupaji i n6klady na tpravu povrchu vj'robkrl. Castosr. sl.6v6, ie irprava povrchu se podili dvaceti i vice procenty na celkovj.chvyrobnich ndkladech. Na pi. pii vj,rob6 automobihi a motocykhi je piibliZn6rilvrtina vfrobnich n6kladri v6novdna na povrchovou ripravu. Je proto nutnot(rto sloZce vj'roby vdnovat mnohem v6t3i pozornost, neZ tomu bylo dosud.

Zp0soby povrcho\rich 0prov

Z hlediska technologie procesu, pouZitych prostiedkri a cile, kter6ho mA bitrlrrrrou ripravou dosaZeno, tozezr'evame rtzn6 zprisoby povrchovich riprav.V praxi se ovSem tyto zprisoby vzdjemn6 prollnaji a dasto na sebe uavazuji.

Mechanick6 irpravy povrchu slouii k dosaieni urditdho piesnd poZadova-n6ho stavu povrchu. Tyto poZadavky se tj'kaji hlavn6 lesku nebo urtit6drsnosti povrchu. Podle t6chto poiadavkfi se povrch upravuje leStdnim, kart6-dovdnim, omil6nim, otrysk6vdnim a p. Velmi iasto slouZi mcr:hanich6 tpravyk piiprav6 povrchu pied jinfmi operacemi (brou5eni a leit6ni pied galvanic-kfm pokovenim). easto se touto irpravou iisti povrch,

Pii elektrochemickj'ch riprav6ch se pouZivd vodnfch roztokfi, elektrolytri,v nichZ se pomoci elektrick6ho proudu vyluduji na dan6rn materi6lu kovov6povlaky. Jinou oblasti pouZiti elektrochemickj'ch fiprav je oxydace kovri,hlavnE hliniku, a elektrolytick6 le5t6ni.

Organick6 povlaky, nejzn6mdjii typ ripravy povrchu vfrobkri, byly pri-vodnd zastoupeny jen typickfmi n6tdrovfmi hmotami, t. j. laky a lakovj'mibarvami. V posledni dob6 se tato skupina rychle roz6iiuje tim, Ze se vj'robkypovl6kaji riznfmi plastickfmi hmotami.

Z tepelnj'ch irprav je nejd6le zn{mo pokoveni v roztaven6m kovu (hlavn6zinkov6ni a cinovdni). Tak6 tento obor se v5ak v posledni dobd znain6 m6nizav6d6nim novfch zprisobri tepcln6ho nan6Seni kovovfch povlakri.

Zvld5tni skupinou povrchovfch riprav jsou povlahy keramickj'ch smaltri.

Krom6 uvedcnj,ch .;:,,T;.:: ;:J:: il:t":*,; rrv6d6ny chemick6fipravy povrchu. Pii rrirfi pracujeme zpravidla v kapaln6rn prostfedi, vzdcndjiv prostiedi par nebo plynu. Skoro vZdv pi'itom vznik6 chemickd reakce mezipovrchem kovu a pracovnim prostiedim (l6zni nebo plynem). Pii chemickj'chripravdch sc nepouZiv6 elel<trick6ho proudu; probihaji r'!ak ve vodn6m roztokuminerilnich ldtek, t. j. v elektrolytech, v nichZ nastdvd elektrochemickf pochodbez piivodu elektrick6ho proudu. Teoretichy i prakticky se tento druh trpravvelmi podob6 elektrochemickj'm riprav6m powchu. Chemick6 ripravy se iastoprovdd6ji v galvanickich dilndch.- Chemick6 ripravy nesouvisi v$ak jen s ripra'vami galvanickj'mi, ale i s v6t-iinou jinj'ch procesri pouZivanj'ch k zuilechfov6nl povrchu. eiSt6ni kovovj'chvj'robkri pied ripravou n6t6rovj'mi hmotami a keramickfmi smalty nebopasivace mechanicky upraven6ho povrchu jsou toho jasnj'rni piiklady. Krom6toho jeden z nejdrileZit6jiich oborri chemickfch fprav, moieni, je vtbec nej-pouZivan6jSim zptsobem zpracovdni povrchu, Hutni moiirny jsou samostat-nj'mi a hospod6isky velmi dtleZitj'mi provozy.

Rozd6leni chemickich 6prov

Z funkdniho hlediska lze chemick6 irpravy rozddlit na dv6 skupiny operaci:{. i iSt€ni povrchu;2. konedn6 riprava povrchu,

L4

t

Cilt.irrri povrchu se skl6d6 z dvou pochodfi, jeZ maji zdsadni viznam pro

vlr,r'lrrry zpirsoby zu5lechfov6ni povrchu:

n) orlrnnlfovdni.lr) moienf.

Alr,spor\ ir'<lna z t6chto operaci piedch6zi ktcroukoli irpravu kovov6ho po-

r,r'r,lru, Otlrrrrrltlov6nim se maji odstranit nedistoty, kter6 lpi na povrchu mecha-rrilkl'. t. j, rrrlslnri l6tky, prach a drobn6 d6stedky kovri, Moienim se odstrariujir povrllrrr clrcrnirl<y v6zan6 nedistoty, kter6 jsou zpravidla zplodinami korosehovovr"lro povrr:lrrr, jcl vznikaji pii tepeln6m zpraeovini nebo pii del5im skla-rlovrirrI kovovich v;irobkt v agresivnim prostiedi. Aby se zlep3ila piilnavost

prrvlrrkdi rrr, , j r i iznir j l i povahy a aby bylo dosaieno stejnomdrn6ho prtb6hu na.t, l r t rrrrvrrzrr. i i r : i r : l r proccsfi , je nutn6 oi ist i t povrch od obou druhfr nedistot '

l (orr l ini ' rrr i r : l rrrrnickjrmi tpravanri sc mi dos6hnout poZadovan6ho vzhledu

;rnt 'rr ' l rr t n zvi leni jcho orlolnosti prot i korosi. Podle toho, kterj ' z obou vj 'Se

lvlrlr,rri,'r'lr ;ro),nrlnvhri nn ripravu povrchu pievlddd, rozli5uji se dva hlavni

l 1 ' p 1 ' l i ' r ' l r l u r i p l t t v : {

t t ) t r t r l i ko rosr r l r i l r r t t vy ,h ) r l r ,hor .n l i v r r l r i J r ravy ,

,{rr, i l rrr lrrrrr l i ln '( , .r , l l rnrr j l rrr l i rr i t vj ,rolrel i doslatedn6 odolnj 'm proti urdit6mulrrrr, ,rrrr lrrrrr pr 'oxl l ' r ,r l l . l ( t . i rrr lo irprrtvr ir tr l r i r l . i : i : pasivace, chrom6tov6ni, fosf6to-r ' f l t t l r t l r l ' r l r r ' ( , pov t ' ( ' l r r . r l / r l , r zp i i so l ry r ' l r t ' rn ick i rho pokovovdn i .

l l f l11rya|iy11l i t1tt t tr ,11 rrrrr. i l l r lnvnf, zlr,Jr l i t , vzhlr,r l vfrobltrr; av5ak tasto v uri i t6r t r lh r I r l r , I l t t j l r r r lo l r rox l Iov r r , l r r r , Z r r l r l r r r r j r r l r r r scm c l r r r rn ich6 barven i a leSt€n i

h lv l l ,' t

\ ' r l r r l l l , ' l r h r r l r i t r l t l r ' l r j r l t t ; r lo l r rd tn ' r , l r l r r r i ck i , r ip rnvy povr r :hu ne ie lezn j ' chh l t f r , l l l r i r r r r r i rn a r , lh f l r ,d r r r , r , r r r r i r r r r r p l i i r r rys l r r . l ( r 'o r r r i : toho jsou tu uvedenyI t r r ,h l l t ,d , rp f i " t l r y r ip r , r r r , , k l r , r ' yc l t so z r r i r i ru i por r i i va t v c iz in6 a o n ich i je

l tn)nn plnr.r lplhlr1rlnl, l r , l rrrr lorr v r lolr lct lrr f i r lobi zavedcny i v naSich zdvodech.lr l i l , rr l j l r ' l rr l l r i rrn rrr, jvir t l l l )ozor'n()st potf iodfim, kter6 zatim v desk6 l i tera-lrr l ' r ' l rr l r l ' l ) ' l rnlx/rrr1' l rrrr l ' v i i l rrrr ' , rrcbo jcn nedostatednd. ProtoZe povrchov6riptnvv olr, l i l rylv v nrt l l l i lc lrrt ,rr ic j iZ vicekr6t zpracovdny, byl obsah t6tohr r i l r v z r r r r r r \ l ' r , r r v i l r r i t r l r r r r ncZc lczn( : kovy .

l i rrpit , , lv o rYi i t i rr l povr<:lrrr (rnoieni a odma5fovdni) navazuji na monografi irrrr lorr"r , ,1\ loi ' r .rr l occl i l l i t iny", kter6 vySla v SNTL 1955. Proto v dalSim ne-

lropisrr jr ,rrrr, nrr pi ' . podrolrnir j i zai izeni hutnich moiiren m6di a j inj 'ch kovt,

,1rorr-li slrorlnir sr: zrri'izr.nim moi'iren oceli. Rovn6Z skladov6ni a v$eobecn6 za-r, lr /rzrrrr l s kvscl irrnrni a moiicimi ldznEmi je pops6no ve zminen6 knize. Kapitolao orlrnrrll'ovr'rrri sc picvdZnd zabjrvd modernimi zprisobv iiStdni emulsemin ullnrzvul(crn mlsto jiZ di'ive iastdji popsanj'mi starSimi druhy odmaSfov6ni.

L5

Autoii piihliZeli pli rozvrZeni "o".ahu k vfznamu jednotlivfch pochodri

a k tomu, v jak6 miie byly jiZ diive popsiny. Bylo proto v6nov6no vice mista

na pi. chemick6mu le5t6ni, kter6 zatim v naSich pracich o povrchovich ripra-

v6cl vribec nebylo uvedeno. RovndZ zprisoby chemick6ho pokovov6ni a bar-

veni maji pom6rn6 Sirokj. rozsah, nebol pro tento druh riprav existuje innoho

rriznfch piedpisri. Tyto piedpisy se od sebe podstatn6 liSi podle druhu upra-

vovan6h; maleri6lu a podle poiadavkri kladeni'ch na koneinf vzhled po-

trchu. NejdrileZitdjii kapitola, pojedndvajici o antikorosnich ripravach, ie -

pomdrn6 struin6, protoie uvdddn6 pracovni postupy jsou typisov6ny a po-

drobnd popsany v piedpisech vydanj'ch vj.zkumnj'm ristavem ochrany ma-

teriSlu.elendni kapitol podle poiadi jednotlivfch kovri a slitin odpovida b6Zn6

pouiivan6mu postupu v literatuie. Podle n6ho za sebou n6sleduji kovy pii-

buznych vlastnosti, coZ umoZfiuje i plynulej5i popis jejich riprav.

Kapitoly o zalizerri dilen, bezpednostnich piedpisech a o zne5kodfioveni od-

padnich l6tek divaji technikrim naSich zdvodri a vsem piislusnj'm pracovnikrim

pokyny pro zafizovdni a irdrZbu provozoven povrchovich irprav.

t li

t 6 2 Chcmick6 riprava

K A P I T O L A I

O D M A S T O V A N I N E Z E T E Z N Y C H K O V U

l)i:i tpravdch povrchu neZeleznj,ch kovfr nesmime zapomlnat, Ze jakrikoliv

rrr.sl,<:jnom6rnost ve vzhledu upraven6ho povrchu je z6vadou.

Nciistoty rrizn6ho druhu znesnadf,uji nebo dasto vtbec zabrafiuji dosaZeni

r,t,,.jnom6rn6ho povrchl. Pii.chemickfch irpravdch, pii nichi se pouZiv6 t6m$i

\'r'srni:s vodnj'ch roztokri, znesnadfiuji nedistoty piistup l6zn6 k povrchu kovu'

n rim zprisobuji nepravideln6 prisobeni roztoku na povrch. Moiici a opalovacl

lriznd pak nEkterri mista povrchu nalept6vaji vice, takZe povrch je n6kde mat- ,rri.l$i a jinde lesklejsi a pl; chemick6m barveni vznikaji skvrny a Smouhovit6

'

lr,rvlaky. Bezproudn6 pokovovdni se na nedist6m powchu nedaii. I kdyZ se pfi

ii1,.,,.'e"h vytvoii zdinlivd dobr6 povlak}r, mohou neiistoty z.byl6 pod nimi

z|iisobovat pozd6jii odlupov6ni povlaku. Skoro v5echny povlaky, af jsou

r'ltvoieny chemicky, elektrochemicky nebo jinj'm zprisobem, dobie piilnou

jr.rr l< i6dn6 oii$t6n6mu powchu.

Nctlistoty na povrchu kovu jsou v podstat6 dvojiho druhu:

1. neiistotg lpici na povrchu chemickg, jeZ jsou zplodiny korose povrchu

ftovrr, rrizn6 kyslidniky, hydroxydy a soli. Je moZno je odstraiovat bud mecha-

rrir'l<y, nsbo chemicky moienim;'). netistotg lpici na povrchu mechanicky, jeZ jsou v6t3inou rrizn6 mastn6

lrirkv a drobn6 neiistoty, ulpdl6 v tenk6 vrstv6 t6chto mastnost. Odstraf,ujisr, lrrr<[ mechanicky zirovefi s chemickj'mi neiistotami, tepeln6 nebo nejiast6ji

rhcmicky - odma5fovdnim.

Druhy .mechonickich neiistot

Z hlcdislta struktury i z praktick6ho hlediska jejich odstrafiov6ni d6lime

rrrcr:lrirnick6 nedistoty na povrchu kovu na dv6 skupiny:

{. t,rrl<y, oleje,. vaseliny, vosky a piibuzn6 l6tky;

2. t.rrh6, v6tiinou jemn6 pr6Skovit6 l6tky ulp6l6 v povlaku nedistot pied-

clrozi skupiny.

l)r'vni skupina obsahuje zhruba tii druhy l6tek:

o) ninerd,Ini oleie, t. j. l6tky, kter6 se nerozpou6t6ji ani nerozklddaji

b

iI

alkdliemi nebo kyselinami. Alkalickfmi roztoky v3ak mohou b*y za mecha-

nick6ho prisobeni emulgovany a dispergov6ny. Dobie se rozpougtdji v bEinfch

organickfch rozpustidlich' rra pf. benzinu, benzolu, etheru a v chlorovanfch

uhlovodicich;i) rostlinn1 a iit,oiiind tukg a oleie. Jsor nerozpustn6 ve vod6 a vdt5inou

t6i v kyselj.ch roztocich. Alkalickfmi roztoky se mohou rozkl6dat na rozpustn6

sloZky l"m5,6eliov6ni). Organickj.mi rozpustidly uvedenj'mi pod a) se (ovn6z

rozpouit6j i;.1 a"r;ritg ldtek pfed,chozi shtping; iako isou nwlla, -sulfonovand

oleie'

,oln6 mastnZ kgseling, prgskgiice a plod. N6kter6 z tdchto l6tek jsou ve vod6

rozpustn6, jin6 "se

"orfiaa";i aU.ilie*i a piev6d6ji se jimi na rozpustn6 slou-

i"rirry. v organickfch rozpustidlech nejsou n6kter6 z nich rozpustn6. ZvlaSI

obtiZnO se odstraiuji star6 Lleje ze souCAsti motoru a jinfch strojnich di1i. To

flati t tavrre prb l6iky piem6*n6 pii provozu'na pryskyiiinat6 zplodiny nebo

06stedn6 zuhelnat6l6.

Do druh6 skupiny tuhfch neiistot patii hlavn6 prach usazen-i na zamait6-

D6m povrchu, aate ,lvtt y brusiv a lesticich piipravkfi a jemnj' kovovf prat'h'

po piipad6 piliny, ,rrrnl',6n6 pii obr6b6ni matcriirlu' Tyto neiistoty-jsou jemn6

*'o"itii*ttv a lpi"velmi pevnd zcjm6na na hrub6m povrchu kovu' I po odstra-

,,,6.ri "-".trr(,ho

povlaku zristdv6 na povrchu iasto jemni' prach a musi se

oiistir mechanirrky, na pi'. karr.6tovirnim. Nebezpcli usazovdni p-ewnfch ne-

,:;.a, "" povr.,h,, pri odstraf,ovdni mastnj'ch l6tek je zvl63f velk6 pii od-

,rr"sfooerri'organickfmi rozpustidly. Dnes se mu cell pouzivanim emulsnich

orlma5fovacich PiiPravkri

Zp0soby chemick6ho EiitEni o ieiich Wb6r

volba zprisobu chemick6ho iistdni zavisi na poiadovan6m stupni odmas-

t€ni, t. j. na zpfisobu clal$iho zpracovani odmast6n6ho vfrobku a na povaze

kovu, z n6hoZ je soud6st vyrobena. Z hlediska po/adovan6 flistoty lze shrnolt

vjsletlky rtznj'ch zptsobri ii5tdni takto:-

"t. Neltistsi povrch ziskame elektroll|tick$m odmaitot:dnim. Je vsak dosti

n6kladn6 (spotieba elektrick6 energie) a obtiZn6 (nutnost zav65ov6ni jednotli-

vfch dilt). itroto se ho pouZiv6 zpravidla jen dodatedn6 k odmaSt6ni jii zhruba

"itistc.ri.tt souiesti pred ncttte"i'mi choulostivj'mi ripravami povrchu (hlavn6

pr:ed galvanickj'm pokovov6nim).' Z. AU"ot;"t i1m oilrnaitopdnim se rovn62 dqsahuje dosti dobrfch_ vj'sledkri.

stadi povrch peilivd rudn6 oiistit. suspensi videisk6ho v6pna' Je to vsak

,pt robvelmipracnl i .Tepl6alkal ick6roztokyumoZiu j iodma5tdnip ieddet-nf*i po.r"chorry*i ,ipr"rrami a pouZivd se jich t6i pii piedbdin6 ripravE pied

el ektrolytickj'm odma5f ov6nim,'3. Odmai;topdni organick$rni rozpustiillg je rychl6 a v n6kterich piipadech

18

I

,t

.l r lt 'I

-

{pfnrl tttei;r,1lm, pasivaci, chromdtovdnim a fosfdtov6nim, pied chemickj'm

l+'ltf'rrlrrr) poslrri:i. .Iinak se pouZivri organickj'ch rozpustidel pii piedb6Zn6m

tlttt'rrl, zvllrll0 vclmi zamaStdnfch souddsti. V takovj'ch piipadec,h se t6chtq

t 'ur lrrrxl ir l ( ! l rYttsl ,o t t i ivh ve form6 emulsnich odma3fovacich l6zni.

4. llllruttt*]r"ot'i cnergie urychluje a zlep5uje prisobeni viech druhri che-: rrr ir ,kr l l ro i l i l l i rnl . Nrr j l6pe se hodi pro organick6 rozpustidla'

Ruini iiSt6ni videfiskim v6pnem

,fnrrrrrt rrrlct,/r p(rlen6 viipno, piipraven6 z iist6ho dolomitu, piich6zi do pro-

rlpJr' p6rl lizv(11 ,,vi<lprish6 viipnott. Je to osv€dienf prostiedek pro ru6ni

,rr lrrrnlt 'ovrrrrr l hovfi , zvlr i i l , i r v g:r lvanickj 'ch di ln6ch. Videi isk6 v6pno nesmi

l lrqrr lrovl l l rrrrbi i l tvrdr 'r zrna, hl{rvni plskrr, kt.err i by po3kr6bala di3t6nf po-

r , t ' r , l t ,z t ,r lpnt 61, pl iprnvl kn$ir lkn n tou se p0vrr:h dist l pomoci hadrri nebo kar-

It l t \r , , ' l i , rr to zl i l r l r l r sc trt i i i t r i t t t tr t ' l tnnisovlt , hlavn6 pro diSt6ni r izkfch pdskfi ,

pi l l l r tr) , p1' ;rorr i lv/r r ,olrr j f i l ro kur' l r ' r ie, na n[ j i se nal6v6 pi ipraven6 i idk6 ka$e

: v6 I l t . r ,{ l tul ir ' l r i r \ in,,k xttxpttt tr lovtrrrr i l to vir lrr f isl<6lro v6pna je hlavnd mechanickj ' ;

lo l l r ' l l r l rrr\ rr l l r /r tr I t tci i is l l l . . Vzrr i l i rr j f t i slabf rozkrk hydroxydu v6penat6ho

vl lk gri l rrr lr l l rrh6 rvorr rqufr i( ,( l l , rrrrrrr lgrrr lni n i i rsl ,cdn6 i zmj'delf ,ovaci schop-

t t t t r l l . l r rh ) r , l r l ' i o r l t t r r r l t i r v t i t t l r r , r t l r l r r l i r r r . i l i l : i s l i ' r ' l r cmic l<6 pochody. Pro je j i ch

t l r r rn r l r r f i l l ! r ! t l r v r lp l r l td ' r t t r ; r r t t r t , r r i ' k r l y t r rk / r g r i ' i r l r i v f r l rochu soc ly .

l rn l r l t r rn l l l i t t l r t ' ; ru r , r l l t r l i i h ln r l r rh o I l / r r ' l t t to vo t lo l t . po p i ipad6 se jeStE

; r l , r r l r f l I y re l l r rn t t r , r l t r r r l t ro l ro r l r t r i r l rn t t , S t tx l r r , t t x i v f ip r r r r je vSah tak6 moZno

I th r l l t l l tp l t l t , r r ' l t t t l r r r , l r t r r r r r l n p l lo tn , l t r . r r r ' l r t t o l l ' l l , r pov t ' r ' l r r r v ipennf p rach

E l r f la l r r l r l r r l u l r , r r , l rn \ 'n r j ' t r r i ru r I l r ' t r ' l r r r j r , r l r ro t l i v j ' r ' l t z r r r t lh . l )ov rch se t im

I l \ i r t r r t rF t , l , l r r l l l ,

Odmollovdnf olkolickimi roztoky

, \ lhulh'kd, fr)r l ,oky jrotr rrr, j r i rrst i , j i poui ivanj 'm odmaifovacim prostiedkem.

l 'h' , l rrhly ro r lo tr ir ' l r olrvyhlrr pi i prr ici J)onofuj i , m6n6 iasto se j imi posti i -

Ir11l. l , i rr f l olrxrr lrrr jo 2^ rr) l0rr/ lrr i rozkrl< r '{ lznjrch alkal icky reagujicich letek,frtr lrr r pl ' lx lr lnrr r,rrrrr lgr i lor i i rr srnirdcdel. Ohiivd se na teplotu 50 aZ 1000 C.l lr l rrr orlrrrnlt i rvhrrf jc r i izrrd podle sloieni l6zn6 a podle stupn6 zamagtdni0 f A t i ' r r j , r ' l r v ! r 'o l rk i i ; l ro l ry l r r r j c sc v rozmez i 3 a i :20 minu t [18 ] .

, \ lhrr l i r ,Li r 'z loky jsou vlrot ln6 pro i i5t6ni v6t5iny kovri . U sl i t in, kter6 seFrrrrr lr l r l r ,grtrr j t rr lk( l i t .rrr i , rnrrsi v5ak mit l6zefi pokud moZno nizk6 pH a obsaho-rnt l/rlky, ltl,or0 zrncn$rrji rychlost rozpou3tdni tohoto kovu v piisluSn6m roz-l u h r t .

}

t9

; t l

rftili

Alkalick6 l6zn6 jsou levn6 a maji pom6rn6 dobrf ridinek na nejrfiznEi$i

druhY mechanickj'ch nedistot'

Nejd6le pouZivanou alkdlii pro odmaSfovaci l6znd je louh sodnj" Pozd6ii

se zadalo postupnd p";ti;;; "hlidit"tt'i, fosforeinant a kiemiiitanfr alkalic-

ly,J r.""t, ve vfjimednf"h pripadech. t6z kvanidri' b9ra1u a- jinfch l6tek'

iirf""C druiry takovi.ch sm6ti pro rrizn6 pouZiti se vyr6b6ji prtmyslov6'^tp.f ib6h;"; i"r,

pruot"rr i"u,r.oirtoty je slol i t j . . f lplarr luje se pi i n6m iada

fvrif.ift* cttetrrict ictt pochodri, kter6 spolu irzce souvisi'

Piitom probihaji tyto hlavni pochody:

1. sm6deni kovovi:ho Povrchu'i. "*utgov6ni ncdistoi a jejich udrZeni v emulsi po urCitou dobu'

3. disperse tuhj'ch nedistot'pryi odmasfovani v men$i miie probihaji tak6 iist6 chemick6 pochody,

hlavn6zmjrdel iov6ni,t . :kte' j ' "htukt 'Prisobenijednotl ivj 'chsloZekodmasto-vaci l6zn6 jc nutno froJ""tii ze v3ech t6chto hledisek. ProtoZe. piizniv6 vlast'

rrosti jednotlivj'ch sloZek na sebe navz6jem prisobi' je nutno posuzovat od-

rnasfovaci ldzn6 jako celek, se soudasnim piihlednutlm k moznostem jejich

pouiit,i pro rfizn6 kovY'

Zmideliov6ni neiistot orgonick6ho p0vodu

Tepl6, d<-rstatedn6 koncentrovan6 allt:rlitllr6 roztoky' lr|avn6 louhy, prisobi

r)a tuky Zivodi5n6ho "l".iiit*Cft" pfrvodu tak' ie je z'mj'1dr"ruji' Vznikdmfdlo'

t t. j. sril alkalich6ho kovu a plislusn6 ma1tn6 kyseliny r.r <liile glycerin' oba

tyto produkty j.o,-t .r" \,oJ6'rorprr.tn6. prisobeni alkalickj'ch l6zni pii od-

ma5fov6ni se proto privodn6 ','yki6dalo touto reakci. Kdyi v3ak byl pozd6ji

zji$t6n dobrf distici .tir*r. i"l""fch l6zni i na miner6lni oleje, kter6 nepod-

lehaji zms,deliov6ni, bylo nutno- t91to- 163or revidovat [42]'

za nizkj,ch torr"".rt"i.i alkalickj.ch l6tek v odmasfovaci l6zni a za pom6rn6

kr6tkou dob' oa*usio.rani m1Ze"probihat zm;ideliov6ni rostlinnj'ch a Zivo-

disnfch tukt jen o"riJ"t. proto i pii odstraiioveni takovichto neiistot, kter6

se ostatn6 vyskytuji jen ziidka samy na povrchu kovu' prisobi alkalick6 l6tky

piev6Zn6 svj 'mi emulgadnimi vlastnostmi' .

Zmj'delfiovdni *e ;;; odma6dov6ri nepiimj' vf4a.1t.Mal6 mnoistvi vznika-

jicich mj.del *e totit;iir;ivj, vliv na vlastni fysik6ln6 chemick6 pochodv

pfi-oarrlusto.r6ni' To pot'",";" znit,n*--poznatek z praxe' Ze siar3i (ne viak

i't.rpr"Ol alkalick6 lazn6 ocima.fuji l6pe nei. l6zn' ierstv. piipraven6.

Sm6ieci schopnost olkolickich l6zni

Aby odma5fovaci roztok vytdsnil kapaln€ nedistoty (oleje) s povrchu kovu'

musi mit sim dostatein6 t'eikott smaSeci sehopnost' Na obr' t vidime roz'

l 6 v 6 n i k a p k y k " p * r i o v , d o s t a t e d n E v e l k o u s m e t e c i s c h o p n i i s t i p o p o v r c h u

20

2l

F

Llvrr. Kapalina je ke kovu v{zdna adhesni silou, kterd se projevuje silou P2,

Jr,|, x,, snaii roziehnout kapku po cel6m povrchu. Proti ni prisobi sila P" ,

r,1,rln,,l,t,n6 povrchovfm napdtim s [11].l)rrrkrlrnf piipad nast6v6, taVZ se na povrchu kovu setkaji dv6 kapaliny'

rrrrgri.. olcj a odmasdo..aci lazefr. Povrchov6 napdti s ie tu nahrazeno inter-

fr,,'irilrrirn-napetim (nap6ti na rozhrani dvou kapalin). Rrizni autoii ud6vaji

vrr)r'(:(', podL krc4'"h je mozno odhadnout smdieci a tim i odmaSdovaci

., 1,,,1,,,,,rt rriznj'ch roztotri. Pro dokonale 6igt6ni je tieba, aby roztok m6I

g,,,krr,l rnoino nejniZsi povrchov6 a interfacialni nap6ti. Toto nap6ti je sniZo-

v/rrro piidavkem- rriznfch organickj'ch slouienin, hlavn6 mfdel

Obr. l. Schema smriEeni povrchu kapkou tekutiny'

Emulgoini schopnost olkol ickich l6zni

Nejdt leZit6jSi ,zlastnosri alkal ickfch odmasfovacich lSzni je jej ich emulgaini

*,.hopnost. Na t6to schopnosti nejvice z6visi iistici riiinek l6zn6. Neiistoty'

kt,,rli se nemohou rozpustit v alkalick6 l6zni, piech6zeji do ni ve.form6 ne-

;rr,:rvirho roztoku, emulse. oleje vytvoii mal6 kapidky prrimEru asi 10-5 cm. *;l'r,t,, kapidky se snazi shlukovat ve v6tSi kapky-,- kter6 by n-o3tunni tvoiilv

,,rrrsrnj,iil-"nu hladind, po piipad6 se op6t usadily na odma5fovan6m pied-

rrri:trr. Emulgadni schopnost lazna je proto nutno posuzovat ze dvou hledisek'

i l l ,o:

{. jak uvolfiuje nedistoty s povrchu kovu a-vytvdii z nich-emulsi,

2. jak je schopna udrZet jednou rozptflen6 nedistoty v podobd em'lse.

lllavnim nositelem emulgadni schopnosti odma$tovaci l6zn6 jsou rtzn6 orga'

rrir.ki: piisady. Zb\Lnd pii[Svanfch anorganickich l6tek se projevuje piizniv6

I ' i rr lcv5im vodni sklo.

Hlovni sloiky odmoifovocich piiprovk0

SloZky odma$fovacich piipravkri lze rozd6lit na anorganick6 l6tky rrizn6

rrlkllity a na organick6 piisady, kter6 ptsobi jako sm6dedla a.emulg{tory.

Z rrn,rrganickjch piisad jsou bdZn6 louh, soda, fosforeinan a kiemiiitan sodni"

Il

i

Louh (hgilrotgil sodnfi nebo d'raselnt) m? nejsiln6j5i- alkalickou.reakci' Ne'

hodi se proto do piipravilri pro odmas{Jvani takovfch kovt, kter6 jsou snadno

i"pi".v "fhlickj'mi-roztoky. ProtoZe velmi pohlcuje vlhkost ze vzduchu' mu-

,"ii t'y* odma3fovaci piipravky, jeZ je obsahuji' uskladfiovdny v dobie uzavie-

,rS,.fr'"aaola"h. J" .ru '.roJc

doir"'rozpustnj" ale leho roztok pevnd lpi na

;;;;;;; k";o. lr"d*erv iim odmast6n6 se proto musi drikladnE oplachnout'

Sod.a a potas se -noti;'i'i vlastnostmi-a-rnoinostmi pouZiti podobaji louhu'

J"ji;;;;;kt lroo .i."1*etJ-*9"9 alkalick6' ale st6le jeit6 znadnd napadaji

kovy , j akoh l i n i k , c i n "o to "o ' sm6s i sodya louhused louhopou i i va lo jakoodmaiiovaciho prostiedku, neZ se poznaly vj'hody dalsich- pittud'

Tercid'rni fosforetnan sortn{ ie daht dastou piisadou odmaSfovacich l6zni

bfip"t.rf.v P3,'Silirony * podl;."Ruaguje slab6ji alkalicky nei piedchozi l6tkv'

a mtize ho bft proto pouzito p"o vic-e druhri kovri. Jako piidavku k-n6kterj'm

il;;i;, ,rit av ',rS"t jako samostatn6 odmasfovaci ldtky se pouiivd alkalickfch

*"o.r"rt"r"anan,i (poal-ob"hoa"i*i n6zvy ca'lgon nebo syrrtalgon)' Reaguji

.ko"o ,t"rrt"aln6 a dobie se uplatiluji jako zmdkdovadlo vody'"' "linon"n6 "h kiemitiian i, iioora mimki emiiitanu s o dndho, lze pouiit j ako

samostatn6 odma$tovJ iitkv (p3-mepa).7d6 se, ze pii odmasfovani v je-

ilh;;;k" piiznivd pfrsobi ioioidni iryselina ki.cnritiitri, lterd stabilisuje vv'

i;-;; "-,'1.r" olcjfr. pii odrnalrtovdni hlinil<u. cint a zinku potladuje i6s-

tein6 jejich naleptrivdni allialichj'mi roztoky' a proto ji -piiddv6me

do

pf'rJ"S"i'lft pfipravkii (napi' P3-dima-l). v $.osti

znaintim mnozstvi''

M6ndsepi iddvaj i t loodmngtovacichpi ipravkta lkal ick ikganidg 'borana iind soli.

Jako organickj'ch piisad se diive p-ouZivalo rfiznfch mfdel' 'Iejich ne-

vj'hodou bylo, Ze ,u J "ip"itt"m- v tvrd6 vod6 srdZela a v m6n6 alkalickfch

ldznich vytvaiela ou po'*"h" kovu povlak uvolnEnj'ch mastnich kyselin'

Byla proto nahrazena "ir"**i synthetickj'mi sm6dedly' Obvykl6 jsou sulfo-

"""tie mastnd alkoholg (v P3-S a v jinj'ch piipravcich)'

T"i,pick6 sloleni odma5fovaci l6zn6 je napi' toto [36] :

I I vodY,20 g tercifrniho fosforeinanu sodn6ho,

15 g metakiemiiitanu sodn6ho,tb I uhliiitanu sodn6ho bezvod6ho'

.0,2 g smddedla.

SloZeni rfiznj'ch komer6nich piipravkri se vsak m6ni v Sirokfch mezich'

Alkolick6 odmoifov6ni ponorem

Alkalickfch odmaSfovacich piipravkfi ttt] s9 zpravldla pouZiv6, jako 2- at

100/orich vodnfch "o"tot ,i, tepl^fch 80- a' t00o C' Vysoki teplota znain6

urychluje odma6t6ni "t "p"i"ci* mastnich neiistot. Piesn6 dodrzeni kon'i i

t

i

1 ' r 2223

F

t,rtiltrnc€ ldzn6 neni dtleZit6. Pohyb lizni nebo odmasfovanfmi piedm6ty

rrr,vr.lrlrrje prrib6h di5t6ni. Doba odmaSt6ni zavisi na pouZit6m piipravku' na

rlr',rl'rt a mnozstvi neiistot. Obvykle bfvd 10 aZ 15 minut'

l,i,orl odmasfovrinim se piedm6ty 6asto oplaehuji horkou vodou. Odstranl

rr, tfrn voln6 lpici nedistoty, kter6 by zbyteine znehodnocovaly odmasfovaci

lrizr.ir. l(romd toho se piehmdty pied odmaSfov6nim piedehiivaji' Tak6 po

orlrrrrril,ovdni md n6sledovat teplj'-oplach dostatednfm mnoZstvim vody' Ne-

1r',,r,/|f.,f-li tepl6 voda z irspornfch drivodri, m6 po oplachu we stojat6 tepl6

r.,,,1i, ̂ 6sledovat je5t€ dalgioplach studenou vodou' s minim6lnim mnozstvim

It l) l vody na 1m2 Powchu Piedm6tu'Irr0 0dmasfov6ni ponorem-se pouziva lryt6p6nfch ocelovj'ch n6drii, nej-

i\rrrt,i,ji s parnim topenim " , i"p"lrroo isolaci st6n. Vnitiek n6drZe nemusi bj't

ili,irrk r:hr6n6rr, p"otoZe alkalick6 roztoky neprisobi na ocel'--N6dri md bft

ttz,nvirrrtclni, a pokud moZno opatiena ods6v6nim vj'part' Na povrchu vy-

rlrlrrrlki l5zn6 se usazuje povlak vylouienj'ch nedistot. u mal6 nadrze stadi

;ritrl novfm ohi6tim tirni loputLou tento povlak sglra-tt Vdt5i nddrZe maji

rrrlt, piepdiku, pfes niZ mriZe piepddat }apalina z hladiny i- s ueCistotami'

(t,{vii(l(1;je se.tak6 sb6rnj, Zl6bek. Na druh6 stran6 nddrZe bfv6 umist6no

Irri;fzrrni na piestiik trtadiny, kterj'm se nedistoty spldchnou do piepadu

( r ' l r r ' . 2 ) .l l n 6 s s e p r o a l k a l i c k 6 o d ' m a S f o v d n i b 6 Z n 6 p o u Z i v A p i i p r a v k f i P 3 , v y r 6 b 6 -

rrj'r'lr 'I'ov6rnoo t" .oJn, n'p.v Nest6micich' Nejobvyklejsi z nich je piipravek

lit-s, l.tcry. je vhodnf pro v6tSinu kovri. K odstraf,ovani malj'ch mnozstvl

rrr,fistot je mozno pouziimi"n6 alkalick6ho piipravku P3-mepa. Pro ty kovy,

frtr,r'i by byly naleptdvdny l6zni P3-S, je moZno pouZit piipravkfi P3-dimal

rlrfrrvnf pro ,titirry'[liniku) a P3-cinutrzd.ornf. Nevhodn6 pro nezelezn6 kovy

jxorr silnS akalick6 druhy P3-HK a P3-duplen'

Alkolick6 odmoifov6ni postiikem

| \ l s r i , i kov6za l i zen iu rych lu jeaz lep5u jeodma5fovac i r id inkya lka l i ck fchrrzt.rl<ir svj,m silnfm *"lh"trilt y* frdinkem. Zfnove;' umoif,uje snaz$i auto-

rrrrrt,isaci pro"uro. isou konstruovdna postiikov6 zaiizeni, kterd maji vlastni

,,rlrrrl(foiaci pasmo' pdsmo pro oplach postiikem a po piipad6-i su$ici prostor',/,tri.ir,ni ma iit dol'r" or".,rr.n6, aby pracujici nebyli pii stiik6ni ohrozov6ni

lrorlii,m roztokem.l)0 nasavaciho zaiizeni stiikan6 kapaliny mriie bft zalazena filtrace' Po-

rrrrrr:i tohoto zalizerli je pak stiik6na stile distd ldzef,. MnoZstvi potiebn6ho

r,'zt.k* je podstatn6 *enii neZ pii odma5fov6ni ponorem, a l6zei proto mriZe

l,i,t *nirze od"Zovelra v poZadovan6 6istot6. RovndZ je moZno poiitat s rispo'

rttnti na vyhiivini l6zn6.orlmasftvaci kapalina je tryskana pod pom6rn6 velkjm tlakem' aby se do-

Ir0rurle vyuZilo mlcnanictotro ,iti"t " roztoku. Tryskove zalizeni musi bi't

tr

I

N . d

o -

O o\Oa oo :

o

* - {- !

. *S F

I

I

o

s d

6 e. . q

9 o ,

- o 3

i g . i N

> 9 9

> o ; :6 ) 4 F

5 5 9. o ' = 9

I @ . d

9 > c

c d l >; 8 ,

9 N o .

F -Q-> n )

.q . :

c \ o xN =

a ! 9a

6 loX s

. l

ffii[rlill

, -

tI

24 25

nnrlsldno tak, aby kapalina zasahovala piimj'm tlakem pokud mozno nejv6tsii'risl. povrchu digtdnj'ch piedm6tt.

Srrrridedla by zptsobovala znadn6 pEndni stiikan6ho roztoku. Proto se prolrosli'il< pouZiv6 piipravk& bez piisady organickj.ch l6tek (piipravku p3,l ' i l - r r rcpa) .

'l,ui'izeni tohoto typu se vyr6b6ji i u nds pod ndzvem ,,Flydromatik,, (obr. 3).

Alkol ick6 odmoifov6ni rr jznich kov0

V;ibdr alkalickj'ch odmaSfovacich prostiedkri pro ireZelezn6 kovy je omezenllrn. Ze vdt3ina t6chto kovri je alkalickj'mi roztoky vice nebo m6nd napad6na.Agrcsivnost roztoku se zvdt5uje se vzrristajici hodnotou pFI. Z piisad,blinfchv .rlrnaSdovacich l6znich, prisobi nejsiln6ji alhalick6 louhy, nejm6n6 kiemidi-lrrrry. Se stoupajicim obsdhem kyseliny kiemiiit6 v l6zni zv6tSuje se jeji schop-rrrst. r:hr6nit n6kter6 kovy pied napaddnim alkdliemi. Proto jsou alkalick6 kie-rrrii:itany (hlavn6 vodni sklo) nejiastdjsi slozkou odma5tovacich ldzni prorrr. ir ' lczn6 kovy [42].

N' piiklad pro odma5fovdni hliniku, cinu a zinku 6yl navrZen tento roztok:

1 I vody,25 g bezvod6 sody,25 g metakiemiditanu sodn6ho.

Podle jin6ho n6vrhu jsou pro tyto kovy vhodn6 piipravky tohoto sloZeni:

v o d n i s k l o t e k u t d . . . . . . . . . : 1 0s o d a b e z v o d d . . . . . . . . 7 0

, t e r c i d r n i f o s f o r e i n a n s o d n l i . . . . . . . . 1 { l

lloiCik neni alkalickfmi roztoky piiliB napad6n, a proto se mriie odmaSfo-\'r1,, na pf. v tomto roztoku:

I I 'rrody,

25 g sody bezvod6,25 g terciSrniho fosforednanu sodn6ho krystalovdho.

Nn rnddi a ndkterj.ch jejich slitindch se vyrv6ieji v alkalickj'ch ldznich po-r'lrrliv kyslidnikri mddn6ho a m6dnat6ho. Prvni z nich vznika jiZ prisobenimvysol<6 teploty l6zn6. Byla navrZena iada organickj,ch l6tek, kter6 brzdi ba.r.r'rrir zmdny powchu mddi v alkalickj'ch l6znich. Zdroveri dochdzi na m6ditr rrroslzi k naleptdvdni povrchu, hter6 je hlavn6 zpfrsobeno alkalicki'miln'rlroxvdy, m6n6 tercidrnimi fosforednany a nejm6n6 kiemiiitany. Rovn6Zu,,rll rrapad6 povrch pomdrn6 mdlo. Vhoclnjr odmaSt'ovaci roztok m6 napi.lol ,o sloleni:

25 35 4oolo60 45 20olo15 20 40ulo

t I vodY,20 g vodniho skla, ,15 g sodY

s malj'm mnoZstvim organickj'ch piisad'

iI

ElektrolYtick6 odmoif ovdni

Ze v.ech zatim znAmj'ch zprisob-ri diStdni lze elektrolytickj'm odmasfovanim

tlosahnout nejdistsiho "por,""rro.

Proto_ se.ho \r"t*i iasto pouiiv6, vdtsinou

vsak ien jako dodateitul;;; poto'-ttto' kterf byl piedtim jinim zprisobem

hrubF odmaiLin l19l' rr -r:^r,r xi!+x-i rrrwclrlcn. elektric-Elektrolytickd odma6tov6ni je vlastn6. alkalick6 iiSt6ni' urychlcnd

ki,m proudem. SloZeni i6'zi-c i" t podstat6 ti"i"c i"ft" sloZeni bezproudj'ch

uit.uti.ki.t l6zni' Hlavniiii tfilft"-i jsou i ztle metakicmiiitan' fosforednan'

.hliiitan nebo hydroxvJ-'"a"* N6kdy t"-"*i" jeSt6 prYid6vi kyanid sodnj"

Piedmtry se do l6zn6v;#di ;;;Jl5i r'1i"a"' ""lo vzscneji jako anoda'

easto se porrZivd rto*ri l l t"-oinu "pf' ' tnb'i ' prit"- ' se nejprve po dobu jedn6

aZ tii minut odma6tuje katodithv n potn*.iJsutn6 kratbi dobu anodicky'

proudov' hustota pri'irjir".,rvri.i,:-- o.t,."sio"a"i 1" pomi'rn0--vysoki - aZ

20 A/dm'. Obvvhl6 "";;; ' j ; d "z rO.y' L6'efi se obvtcl"r piihiiv6'na teplotu

kolemT0oC.Jako""odyt"nejdast l j i -pouziuao"Ao" i t ' - l t t l " t "k ' je j ichZplocharnd bj't vZdy v6t5i ""!'ptott'" odmasfovanj'ch pictimdttr' N6kdy je anodou

piimo ocelovh vana, 't ' " i i t" odmaifrrje't'i?r"r""r"r'ua't'

na5ich diln6ch m6 toto sloZeni:

I I vody,5 al:' 20g vodniho skla'

20 ai 50 g *"ti*"iftt fosforeinanu krystalov6ho

50 tz OO g hYdroxYdu sodn6ho'

Casto se do l6zn6 piiddv6 i kyanid -sodtty' Nt piiklad Lizei doporudovan6

phanhausele* o"o na'iluSio"irit -Uaf, ,fnku, stiilra a iejich slitin mi sloieni:

t I vodY,OO i tutuftremiiitanu draseln6ho'

30 ! nYtl'oxYdu draseln6ho'

10 ! kYanidu draseln6ho'

Kovy choulostiv6 na siln6 alkalick6 -prostiedi (cin, zinek, hlinik) se mohou

odmaSfovat v slab6^uitufi"ft6* roztoku vodniho skla:

,ttJ"$J; metakiemiditanu sodnoho (vodniho skla)'

Pii zapojeni elektrickeho proudu se na katod6 vyviii vodik' na a4od6 kyslik'

26

riili

I

i

Vzrrikajici bublinky t6chto plynfr mechanicky odstraf,uji neiistoty s povrchu.Ofun vdt5i je proudovd hustota, tim vdt5i je vj'vin obou plynri a iim rychlejSijr. i odma5fov6ni. Na katod6 se krom6 vodiku vyviji i sodik, kterj. zmfdel-rlrrjr: rostlinn6 a iivodi5n6 tuky.

Zvl:i5tnim druhem elektrolytick6ho odmasfovdni je katodick6 odmaidovdnirr. sorrdasnlim pomdd6nim. L6zeri obsahuje kromd obvyklj'ch sloZek je5t6kvrrnid m6dnf. Po odma3t6ni se povrch kovu pokryje vrstvidkou m6di; tojo znamenim ukonien6ho odma$tovdni. Vrstvidka mddi chr6ni snadno koro-rlrrjft:i kovy pied oxydaci. Tohoto zptsobu se pouiivii hlavnd pro odmasfovrinio.cli, adkoliv ndkdy se uplatfiuje i u n6kterj.ch neZeleznj.ch kovri, na piikladtr olova. Ldzefi vhodnd pro olovo, cin a zinek md toto sloieni:

I I vody,6,5 g vodniho skla,

50 g hydroxydu sodn6ho,50 g uhliiitanu sodn6ho,50 g\ kyanidu sodn6ho,12,5 g kyanidu mddn6hd.

Pii katodick6m odmaSfovdni mohou na odma5dovan€m povrchu vzniknoutriizrrt'. povlaky. U cinu, zinku nebo olova se mohou tvoiit houbovit6 vrstvy.l)r'o[,o se fasto ke konci odma5tovdni zdvdsy piep6luji, aby se piedmdty po -

rf rrf rrr asi 1"5 af' 20 vteiin odma5fovaly anodicky. Tim se'{ytvoiene povlakyn;rr',I rozpusti. Pii odmaifovdni kovri, kter6 se snadno leptaji alkalickfmit'ozlohy (hlinik, zinek, cin), je tieba dbdt na to, aby anodick6 zapojeni trvalojlrr l.ak dlouho, jak je bezpodminedn6 tieba k oii$t6ni povrchu.

l)i;i anodick6m cyklu dochdzi k rozpou5tdni kovu v l6zni. RozpuSt6nj' kovcr, rnfiZe pii n6sledujicim katodick6m cyklu vyludovat na povrchu odma3fo-t'rrnfch vj'robkt. To mriZe bft na zdvadu hlavn6 tehdy, odma5fuji-li sevl6znivj'r'obl<y z rriznj'ch kovri. Proto bj'vd n6kdy lep5i pouZivat na katodickj'rr rrnodickf cyklus zvl6$tni vany.

Vlrrstniho anodick6ho odma3fovdni se pouziv6 pomErnd ziidka. Bylo napi'iklrrd navrZeno odma3fovat anodicky mosaz ve dvou- aZ tiiprocentnim roz-tokrr vodniho skla. Po odma5fovdni se mosaznE vfrobky kr6tce piemoiujiv rozloku kyseliny sirov6 nebo hvanidu sodn6ho.

Odmoifov6niorgo nickimi rozpustidly

O<lrnaifovdni organickj'mi rozpustidly je po odma3fovdni v alkalickj'chr',rrlrrfch roztocich druhfm nejroz5iien6jSim zprisobem di3t6ni kovovfch po-vlr,hdi. Md ve srovndni s timto zpfrsobem iadu vj.hod, ale tak6 urdit6 ne-v i l r o d y .

ItCZnE pouilvan{t organickd rozpustidla odstrariujl pom6rn6 rychle s po-

27

rili

i v rchukovr iv iechnyZivodi5n6,rost l inn€iminer6ln i tukyaole je,bezziete lena to, zda jsou nebo ;;il-;t-';{"-r-"it"i"c' Doba'potiebn6 k jejich odstra-

n6ni organicrtS'*i "o'fo"tiaiv :" kratii neZ doba potiebnd k odmaifov6nl

alkalickj'mi l6zndmi. N5;;;;;^; io"pustidel' na pi' benzin-' jsou pouZitelnd pro

iiirdni vsech k"'ii, p';;;;;;";;;i''-k".':."v1ich'piedm.tri iim .cni napad-6n'

JrIoZnost pouZiti "hl" ';;;;"1 uhlovodikt' hlavn6 trichlorcthylenu' Je srce

pon6l<ud omezena. ot" 1" ' iai" vFt3i neZ moZnost pouZitialkalickfch n1tj:dll:

i ;;; i ;;; po otisti l i" '"o'pustidlech rvchle oschne a neni vetstnou ne-

il;; i."r*". p""zl,j'""rp""iaro mrize bft regenerovano destilaci a s ma-

l{'mi ztrdtami znovu pouZito' ,.r r4r-^,.} r, +^-,r ip rPii volb6 zpfisobu #;uJi" vS1lr-nutng.pi'ihl6dnout k tomu' Ze organick6

rozpustidla jsou draZif t"Z'tfftufi"ft6 piip-ravky a neodstraiuji s povrchu

iemn6 mechurri"ke .r"tjrto;;, ilk; pr-".t , ,u'rrtt v brori.r" a drobn6 kovov6

riirk r. Ro't ocz ,elh'vtji iii'ui"tl':"t '"J

"tv'rtu 'ttldtt5'"t' enilrlsi a mj'del' po-

uiivanfch Pii obr6b6ni'

Neipouiivon6iil rozPustidlo

Ldtek, kter6 dobie rozporritdji oleje' je mnoho' Jejich vfb6r je omezen

iadorrpra l<t id . fchhlct l isekau.std l i lsenan€kol ikarozpusl id lechvseobecn6t"tr""'iuTtJlclsi

ht"di*t o, podle kter6ho.. se rozlisrrji po'zivan6. rozpusridla,

je jejich hoilavost' J"'';;;;iljt"6' Ze vSeobecna'r s'rrrha jc pouiivat nehoila-

vfch rozpustia"t, p'oioZ"-t'" t'OtSi"C provozri neni moZno zabrdnit znain6mu

odpaiov6ni "o"postidei t unik6ni jejich par do vzduchu' Nevj'hodou nehoila-

vj'ch rozpustiaet ie v6ak jejich vy5Si cena'

Z hoilavfch ,orpo,'iati-'lsou nejp,ouZivan6jii benzin a petrolej' Benzolu

a jeho deriv6tt tt"r"oillvriii -" p""zr"6 m6lo' protoZe jsou jedovat6 a drah6'

NJia,ir"zitc:si vlastnosti nortu"5"tt rozpustidel uddv6 tabulka 1'

Trthullta 7

Rozpustidlol \{6rnA vAha'

g/cm8I

nozmezt oestilrice, Bod vzplanuti,. C

tdZkj' benzin

petrolej

solventni nafta

benzol

toluol

xylo l

0,68-0,720,79-0,82o,B5-0,90

'0,87

0,87

0,85

80- 1 10

[0-300t30-180

asi 80

dsi 110'

asi l1r0

pod 0

2t"-402r-30

-8

52 l

Vlostnosti hoilovlch rozpustidel

28 29

Skupina nehoilavj'ch rozpustidel obsahuje vesm6s chlorovand uhlovodiky. -

NejpouZivandjSi je trichlorethylen. Pro odmaifovdni hliniku se d6v6 piednost

tetrachlorethylenu. Tetrachlormethanu (chloridu uhlidit6ho) se pro jeho velkoujcdovatost pouZiv6 mdlo. Jin6 chlorovand uhlovodiky, pouZivan6 v cizin6,ncvyrdb6ji se u nds v dostatein6m mnoistvi, a nepiichdzeji proto pro odmagfo-vdni v rivahu,

Tabullta 2

Vlostnosti nehoilovich rozpustidel

Rozpustidlo

rn6rn6 vr iha, .g/cmg

bod tuhnuti, oC

lrod van:, oC

rn6rn6 teplo, cal/g

latentni teplo vj'parn6,car/ g

r - . . . . 1 - J - . . . ,I

TrichlorethVlen I

Perchlorethylen ]iTetrachlormethan.jr r l

77

0,21

46

I

Pouiivan6 chlorovan6 uhlovodiky jsou kapaliny charakteristick6ho zdpachu,lrczbarv6. Ve vod6 jsou nepatrnd rozpustn6. Ndkter6 jejich drileZit6j5i vlast-rrosti uddvd tabulka 2. Pfuy tdchto letek jsorr vesm6s tlili neL vzduch a jejich

lrronikdni z n|dri.i do okoli je umoZn6no jen difusi. PouZivd-li se pii pr6ci

n nimi dostatedn6 hlubokfch n6drli, omezi se podslatn6 unikdni par dovzrluchu.

' Nebezpeii, rozklodu trichlorethylenu

U trichlorethylenu a v men3i miie i u ostatnich chlorovanjrch uhlovodikri

,ir, ncbezpedi rozkladu. Vznikd pii n6m chlorovodlk a iada jinj-ch l5tek. Roz-lilnrl je urychlen sv6tlem, hlavn6 piimjrm slunednim, zvfienou teplotou, vlh-kosti a katalytic$im prisobenim kyselin a n6kterj'ch.kovri.

Vysokj'm piehi6tim (u trichlorethylenu asi na teplotu 1200 C, u perchlor-r'l.lrylcnu na 1600 C) se tento rozklad velmi znadn6 urychluje. Nebezpeti pie-lri'riti je hlavnd pii konci regenerace rozpustidla, kdy v destilainim hotli zb;iv6jii jcn mal6 mnoZstvi znadn6 zneiiStdn6ho rozpustidla. RovndZ pii styku parlozprrstidla s plamenem a pii zahiiv6ni rozpustidla v uzavien6m prostorurrrii)c dojit k pichidti nad uvedenou teplotu.

Ale i pomalli rozklad na sv6tle je nebezpednf. Pii rozkiadu vznikajici kyse,linu solnd mriZe snadno zprisobit korosi odmaSfovan6ho piedm6tu i odma5dova.

1",47

-86

6 t

0,23

57

t',62

-22

Lle

0,27

l'r I

L,59

Ptl

II

II

, I, 1r l

rlIts'Iti:litltfii,

r i{ |

ciho zaiizeni. Kyselina soln6, nachdzejici se- po rozkladu -v trichlorethylenu'

urychluje jeho dalSi .",;iJ,' hlavng zahrivdnim pii destilaci' Aby se tomu

zabr'nilo, piid6v6 ,"' pfi-a"rtilaci soda,- neutraiisujici vznikajici kvselinu'

Jistdjsim prostiedkem j;; #;lt;;torv trichlorethvlenu' l6tky' kter6 zabra-

fiuji jeho rozkladu. .lrJo to hlavnd rrizn6 aminy.. Nraji .bj'.t vybrany takov6

l6 t kv . k te r6ma j i bod ' t ' u ' oU t i ' t t ; ' boduva ru t r i ch lo re thy lenua tdka j i sou -;:.JJ , ffi nii'a"r,u".i. u "a. # bft v nejblizii rlob6 zaveden piidavek *i'

methylaminu. Ro"hoa"C '" -"'i pouZivan6 rozptrstidlo obdas kontrolovat

;;.;h ilr"lirrv ,okJ (viz kapitolu Kontrola lrizni a povrchu)'

Rozklad t"i.hlo".tnyt""^;" ^;;;st

urychlen piiromnosti pr6$kovit6ho hli-

niku .(i jeho drobnj'.f'-iiit"i,-nifi" " p"a')' Piitomni kvselina soln6 tvoii

s nim chlorid hlinitj',l-;;;ffit'ii" iyt"l" vvsokomolekuldrnich prvskv-

iitnatj'ch slouienin. f;;-;""ktt ilvt" iiz n6ko[tr6t piiiinou nebezpedn"ich

exolosi. Z drivorlu l*plttt"i se proto'-zdsadnE nem6 pouZivat trichlorethv-

;Jj,";i"";;;;;";;fi;;k" " :.r," slirin. U perchlorethylenu nebvla do-

lr,rsud tato """k". po,o'ov6na' J" p"oto moZno pouiit perchlorethylenu pro

odma.tov6ni hliniku. i"" '"ft"i" rozpustidla se t'i"k m6 piedem zkou.et" zda

neobsahuje kYselinu solnou'Perchlorethyf.r, ju ',if'L]podstalnd stalejsi neZ trichlorcthylen' Piesto viak

bylo zji3t6no , te i on tJ ptit'il'""i- aktivnti'o (n. pi'iklatl piim6ho sluneiniho)

svEtla zvolna "."r.t,:A.i""i l )"ir.t ]t i"*"oditrr ' ttrt 'rV nrriT'e zptrsobovatkorosi

n6kterfch choulostivych-f*'t't' hlavn6 hoidiku' MEI by se proto i do per-

"trto""it yt"tttt piid6vat vhodnj' stabilisdtor'

Koneind je nutno 'at""^ii' Ze trichlorethylenov6 p6ry smi5en6 se vzdu-

chem se mohou " "r";;;;; pru*""i okvsliiovat na prudce jedovatj' fosgen.

Je proto nutno dbat ;;;;;;Jd*i"9r1i 'a5"" jak6koliv manipulace s ohn6m

v mistnostech, m" t"]it;i" t trichiorethylenem (napi' svdieni plamenem

i kouieni).Princip odmoifov6ni rozpustidlY

Tuky a oleje jal<6hokoliv ptvodu a rfizn6 jin6 organick6 neiistoiy se od-

st raf iu j ispovrchut . " "pn.odma$tov6niro"p. .s t id ly tak,Ze.p iechazej idoroztoku,anizm6nir rorr - " ' l t " * i . toupodstatu.Rozpust id lo-sepi iprovozupo-stupnd nasycuje ""'n'islu"'S'# t*'itit"t"i' Jako u kazd6ho roztoku' zbjvaji

i zde po odpai'eni -,p"ttidf" l6tky,- kter6 v n6m byly rozpuitdny' Po vvjmuti

odma5{ovanfch pfetltietu z lirlrre zblvd na jejich "novrchy

vrstva rozpustidla'

kter6 obsahuj" poaf" ,iali tur.re .rrc,sitrebo mengi mnoZstvi rozpu$tdnich olejfi'

Po vyschnuti to"po,tiiiu t'fpi "" povrchu piedmEtfi tenkf film mastnot' Teo'

reticky neni proto nikdy moino ponorem do rozpustidel dokonale odmastit

povrch kovu. prakti"tv "" 1""*en6 pouzivat vicestupf,ov6ho odma$t6ni.

Zkou$kamibylodok6z6no,Lepouzevrozpust id lech,kter6neobsahuj iv icenez 0,01 vdhovj'ch n;;;;;;";n'.'it6"6ho oleie' je moZno dos.tat povrch pied-

m6tu sm'iivy ,roaoo.'pii-"Urift" oleje 0,0iti/o a vyisim iii: zb!v6 po od-

30

fi"'ii

i

i. l

i Irlt: l l

l . li I

il

f

lurlrrrrl rozlrrrstidlt na povrcfru piedm6tu tolik oleje, Ze se vodou nesm66i.| )rltrrllfov/rrrf rozpustidly se v3ak obvykle pouZivd jen k piedb6Zn6mu hru-

lrd,rrru i\iitt,rrl rrclro h ii3t6ni pied m6n6 nirodnjrmi operacemi. Pii zkou3ce,

lrlr,r'tl rl rrrri lrlrrvrrir rr star5ich l6zni prov6d€t pravidelnd, se pak piipouSt6ji

nt tl,2 l7l orllrrrrl<u lriznir. Vice zneiiSt6n6ho rozpustidla se pouZivd bud na pied-

lrltlrrri riiitirrl rrcbo se rcgcncruje destilaci (chlorovan6 uhlovodiky)' po piipadd

"r, lrrr r')'rri.lvri k jirrlinr lc<hnickj'm ridelfrm (benzin, petrolej).

l lorplrr l l i rr l r , l r , j i i lzc urychl i t mechanickj 'm zptsobem, t, j . ot ir6nim, mi-r ' l r i rr f rrr l l rzrr l , polrr ' l rr .n zlxtt i nebo posti ihem. Rovndi zvf3eni teploty, pokud

ll 1rnvrr lrn lozprrsI ir l l rr r lovolrr je, urychluje znadnd prr ib6h i i3t6ni.

Rulni odmolfov6ni rozpustidly

l \r ' j j l r l rrorlrr l l l e rrrr jr lnstr\ j i porr l ivttnri je ruini odma5fov6ni. Piedm6ty selrn' l 'gr lrul ' rr j l r lo rozprrrt ir l l rr (ncj&rst. i ' j i }orrzinu ncbo petroleje) a pak se ot l-I l l l l l l l r y , l r , l ro x t , g r l ' r , l l r r r j f l t i r t l ' r r r r r nc l ro l r r r t l r c rn i r r rs to nam6den j rm do zdsobn ir r t l r l l l r y r r r r r l r r rx l i r l l r . r r r , I t r t rcovr r i r : i s i p i ' i [onr rn r r j i chr6n i t ruce vhodnour t t ru l l (p t ' y f ,o t '6 r ' r rk t tv i l r r v i . l l i r r r r rozpr ts l i t l t r l ncsn i r5e j t ) .

Frt l t ' rr l tr l or l t t tnl t ' lvr ir t f clr lorovnrrj trni uhlovodiky jsou vhodn6 zvl65tnia ln lv , r ra t r r i r , l r ' ) r r r j r , r l r r r rh l l ' fn ro o r l -t t l t l l ' t t l r r , i l r l t t r rk ro t t t t t r i r ' l r n r , r l r r i v r r j fl t l t t t H l l 6 r d p l ' r , r l r r t l l y t t x t ' l t t t o t l l ( o l r r ' , { ) ,

I t l ' g l l t l l r l tu l ' i r x l r r lu J t ' ro l t , l ro r l r r l r t t ' )

l c l l t ' r . l r t r I r r r t l t ; t t ' t t x l l r , ' l i \ ' l l r6 p t1 ry

fn r ; r r r r t i r le l kh , rn l l r l r r l f t n l rhAvAr r l

I

t ,

, i r l r ' l l r l t r r r ; 1 r l i 1 1 , 1 1 ; 1 l 1 s q 1 [ , r l l ,, , r , * r l r i l r l t r t i lnhr r t r r f t l ' r ' l , r l ,, I r r lo f i l r t t i l t r I l r r i r rn r r nh l i v r r l r t r

i l ! r l l r l , k r l r , r t , r , r l , l r . l l l r t l t ' v r r r r l r r " l i r l l t tl r l t '+ r l t t r l r t t l l r r r i l r t r l i r l l r r m i p r l .on l* h r r h l t r t ' r l r I f v 1 , 6 1 t r l l t t t r R r t r r , , t r f u r j l

l l l r l r l l r l l r , r t f r r l l l f l l /11 .I t f l l t l t t t l l f l v r i r t l l ro l lnvJr r r r l roz .

p tu l t r l l r ' J f l u l l l r r rv l / r i t i r l l r / r t , l r cz l rc l .t tnr l l I t 'Ale ro zl 'nlolrrrrr k rrclrczptx'rf

l r r r ld t ' r r , l r r ,o lo l r j ' r , r r j l r r t v r ' l rov i r r r r r f rz -11;l l r l r ;r l r ' , trorl t t l ztr i ' lz lrr l , ktcrrrr vi : l , i i -t trr t t rdlnl, l v ntr lolrrrt l , i r 'h/rm rrzuvlenlvrurv pl ' i ' r ,vyhrrrf l r ,plotv rrr, l ro v srrmodinn6m vpou5t6ni kysl idniku uhl idit6hottn fr lurf irrrr rozprrnl, i r lLr. 7l l l>r ir f se t im pi istupu vzduchu, a t im i rozi i ieni

frrr;6t,,, Crrrlo jo vllto znvt$cno na hoilav6 pojistce, kter6 v piipadE poZrirurtrrrr l trr t xlrol ' l tr uvolrt l viko. Jindy bfv6 viko zdvihdno vahou pracovnika stoj i-r'llru lta ;rlrlinir u vuny. Opustlli pracovnik pii hrozicim nebezpeii plo5inu,

Obr, 4. Stril pro rudni odmaifovdni:I - p racovn l ros t :2 - sbErn . i p ros tor o rop6ry; f - exhaustor; 4 - f i l tr-pio zachy'co-

vinl par rozpustidel.

31

zavie se viko vlastni vahou. V modernich zalize1ich je oholo.v-any namonto-

.ra.ru aO"o\r"n6 trubice, kterou se pii zvfseni teploty automaticky vpousti na

hladinu l6znd kyslidnik uhliiitf'

I

ril)l

+ 8

Obr. 5. Zai'izeni pro odma5tovini rozpustitlly ponorem: -i - piivod chradicl.vody; ,_-"1#;lunu'i:"*?,u?1oJ'tjd9, ir;"iul??rin]"t"t.ii1td ,1ond"i1i,""1znedi5idn6ho rozpustidla; u -

u'- vfpusti znediiterer,o ,o'fi"iiaiul'"' '

Odmoifov6ni rozpustidlY Ponorem

Tohoto zprisobu di5t6ni se v na3ich z6vodech hodn6 pouZivd [17]' Jeho

zakladem je vicekomorov| zalizeni, kde zbo'i piichazi postupnE z tildrte

s vice znediitdnfm rozpustidlem do nSdrze s distsi kapalinou. Tyto nadrze

jsou dv,5, po piipad6 tii. Do posledni z nich se piiv6di dist6 rozpustidlo

1t""rtrre .r"tro pi"a".tilovan6) a jeho piebytek piepadA do dalsich nddob proti

sm6ru pohybu piedm6tri. ikom6 tdchto komor obsahuje zalizeni zpravidla

je5t6 prostor pro suseni. Tato zaiizeni (zndm6 podle privodniho vfrobce, ra-

Loorkl firmy Wacker) jsou urdena v6tiinou pro odma5coveni ffichlorethylc-

nem nebo plrchlorethylenem. Rorpostidlo se v nich obydejn6 ohiivd. Rovn6Z

suSici prosior bfvi rryt6p6n. Vndjsi st6ny zalizeti se konstruuji dostatednd

32!

,iIIIIILrt

-4 iA I

v1,rok6, aby se piede3lo unikdni par rozpustidla do ovzdu5i. Ze stejn6ho dri-r'lrlrr lrivri pod okrajem pl66t6 instalovdno vodni chlazeni. Pdry rozpustidla,hfr,r'r'' ltorrtlcnsuji na chladicich trubk6ch, st6kaji a sbiraji se na dn6 zalizeni

Obr. 6. Zaiizeni pro odma-Sfov[ni v parAch rozpustidel:I + vflna pro odmaStovani postiikem; 2 - vyt6pdni; 3 - rost; 4 - chladici hadi s - kos

s odma5tovanlimi piedmdty; 6 - ods6v6ni.

rr vrrrr,ji do ob6hu. K tomuto zalizeni obydejnd patii destiladni apardt, daston lrlvrrrrlyrn chodem. Ztrdty rozpustidla pii sprdvn6m chodu zaiizeni jsou velmir r r t r l i f t r l r r . 5 \ .

. Odmoifov6ni poromi_rozpustidlo

'lirlroto zprisobu se porriivd m6n6, piestoZe se jim mriZe dosdhnout pod-ntntrrir |istsiho povrchu, Piedm6t, kterf m6 bft odma5tdn, se zav63uje nadlrlrrrlinu vrouciho rozpustidla, obvykle trichlorethylenu. P6ry rozpustidla kon-rlr,rrsrr,ii na povrchu pi'edm6tu a pii zp6tn6m st6kini smjwaji nedistoty. Od-rrrrrilirvanj' povrch je stile ve styku s distj'mi parami. Tento pochod trvd takrllorrlro, dokud se piedmEty neohieji na teplotu par. Timto zprisobem se proto

Ligr, iristi masivni piedmdty s velkou hmotou a malj'm povrchem, jejichZ

rrlri'iv;ini trv6 dostatedn6 dlouho, a povrch se zatim dobie odisti. Plechov6r j'r,olrky se takto iisti nedokonale.

'/,ui'izani pro tento zprlsob (obr. 6) mivd nad hladinou dvd soustavy r:hladi-'

r'ft,|r trubck nad sebou. Odma5fovanli piedm6t nebo ndkolik piedm6tri uloZe-n('r'lr v ko$ich se zav63uje mezi n6. Pak se vede chladici voda do hornichtrrrlrr,lt, aby se zamezilo unik6nl par z piistroje. Po ukonden6m odma5tovdnior, \'rxlc voda do dolnich trubek, Rozpustidlo zbyl6 na powchu piedmEtri -

,'r' v) lxrii a piedmEty se vyjimaji ze zai'izeni such6.

i l Uln'tnick6 riprava 33

Odmoilov6ni rozpustidlv postiik-em

J e J i p o v r t ' h p i e t l m i ' r u z n a i n 6 z n e d i s t 6 n ' h l a v n 6 t u h j ' m i n e d i s t o t a m i ' a n r ' -staii-li k jejich odstrandni odmaSt6nl ponorem nebo v par6ch rozpustidlir'

pouziva se odmastovh"i po.ti.it u*. Tohoto zptsobu lze rovn6:z pouzit k 6ist6rii

rozm6rnfch piedm6tii, iil;; se nevesly do vanovfch zafizerri' Rozpustidlo

_" ,ilrr.a pietlakem kolcm 2atp. silnj,m proudcm bez piili5n6ho rozprai,r-

I tros too

G-1 3 9 0

g- ao

t30120

7060

ti

\ -J ----?

Obr. 7. Schema destilainiho

zaiizeni pro regulaci-

rozPustidcl:

I odvod chladici vodYl 2 - -Pi1--vod chladici vodY; 3 - odvoddist6ho rozpustidla do z6sobniku:

4 - piircd P6rY: .5 - odvod

kondensaru.

. , ) a

io- zo u to 50 60 70 80

olel ,10

Obr. 8, Z{vislost bodu varu trichlorethyleiru

na obsahu minerirlniho oleje'

vdni, aby mechanickj' ntinbk byl pokud moZno

nejv6tii..it .irirrg bj'vaji konstmov6ni pln6 automnti-

sovani z.alizeni, pracujici kombinovan.fm zpt-

sobcm. Pi'cdmity se nejprve hrub6 odmasti

ponorem a pi'ech6zeji do pdsma' kde se -iisti

oosti ' ikem. Tim se soudasn6 ochladi, . i imZ se

usnadrir,jc nisledujici parni odmaSdovdni' Celj'

cyklus sc m0Ze opakoval s opar:nlm postu-

|}em.east6ji neZ posl,iiku rozpustidly- se pouZivi

postiiku pii odmaifovdni jejich vodnfmi emul-

semi.

Reg.neroae' pouZ'rlich rozpustidel

Spotiebu pom6rn6 drahj'ch nehoilavj'ch roz-

pustidel lze,zmeniit dvdma zprisoby:

\

i

\

{ / l - \

r-@)\'- U ,ry'

IF

\

l , rh,st i laci rozpustidla nalycen6ho olejem,',1. zrrllrycovinim ods6vanj'ch par rozpustidla.

f lr,slilrrcc tri- a perchlorethylenu je dnes ilt' zcela obvy'klj'm pochodem

,, ,f1,11if;1iini zafizeni bfvd piimo soudirsti odmaBfovacich zatizen| Jeho princip

jr, , i l r l rrrrr l trchr3 (obr. 7). Z v,vhi ' ivan6ho desti ladniho kotl iku odchdzeji pdry

rlrr r ' l r l rrr l i t ' i l ro potmbi, kde kondensuji a vedou se do z6sobni nddrZe nebo

1rt. lrrr l zpi i t do odmajfovaciho zai izeni. Do zrisobniku se pi id6v6 alkal ick6

lrilkrr (so<la, v6pno, plavend kiida), kter6 neutralisuje kyselinu solnol. Pii

i,rlli nl ziisobniku se neulralisadni dinidlo v)rm6ni. Neutralisadni piisady jc

lrnilo pilitliir.at tak6 piimo do desLilainiho kotle pied destilaci spolu s l6t-

hrrrrr i zrrr lrZuj icimi vodu (bezvodf chlorid vdpenatj ' ) . KdyZ se desti lace bl i i i ke

l, ,r trr i , sloupd rychle teplota a roztok se zahuSfuje zbyl j 'm olejem (qbr' 8) ' Jak-

rililr, sr, t,cplota bliti t20o C, pii hter6 by mohlo dojit k prudk6mu rozkladu

l l i r ' l r lorrrthylenu, je mrtno desti laci piem$it.

Zrrr'11'r'oy6ni par chlorovan;ich uhlovodikri na aktivnim uhli a jej,ich zp1tr'|

vyl,isliovirni vv$3i teplotou neni u nis zatim provoznd vypracov6no tah, aby

|1,1r lr,ntabilni. Stoupajici spotieba nehoilavj'ch organickj.ch rozpustidel si

vArrk , j ist6 Lrrzy vynuti ie5eni tohoto probl6mu.

Emulsni odmoi{ov6ni

orlrnai[ov6ni lro,loi*i roztoky i odmaifovdni organickfmi rozpustidly m6

rrrlitir pi'cdnosti a z6roveri i nevj'hody. Organick6 roz,oustidla, kter6 dost rychlelr lr trrr i iu. j i tendi povlahy mastnot s povrchu kovu, neodstrani v6ti inou jemn6

rrrr,r ' l r i rrr i th6 nedisto[y, jako prach, minerdlni podi ly leSticich past, graf i t a po-

r lulrrrr i . kter6 se pi i odstran6ni mastn6ho f i lmrr ukl idaj i na povrchu a pevn6

lr rr irrrrr pi i lnou. Tyto nedistoty sc sni ize odstrani horkjtmi vodnimi odmaifova-r'lrrri piipravky, kter6 z6roveri dobie odstraiuji mfdla a zmfdelnitelnd ne-

i ixlolv; vlastni odmaifov6ni v nich viah probih6 pomalej i . Zaiazeni obou

;xr,'lrorlt za sebeu by zptsobilo potiZe (suieni piedm6ni nrezi jednotlivj'mi

tr;rr,r ' rr lcmi). Proto se v poslednich letech spojuj i oba zptsoby tak, Ze se practr jer r,rrrrrlscmi organickych rozpustidel ve vod6. Tento postup jeitd navic finoZr'rujer'txporrr rozpustidla a'zmeniuje nebezpedi pr6ce s nim.

I 'r ' i rrcipem emulsniho odma6fovdni je soudasn6 nebo bezprosti 'ednd za sebourrr i ' lcr lrr j ic i pisobeni organickj 'ch rozpustidel. a vodn6ho prostiedi na odma$t'o-vrrrrf Jrovrch. Za piitomnosti vhodn6 l6tky, emulgdtoru" se rozpusticllo fozpty-lrr.ir' (lrenzin, petrolej, nafta nebo chlorovan6 uhlovodfky) v podobE mal.i'chl,rrlrii'r,k ve vod6 a vylvdii tak nepravj' roztok - emulsi. Tyto emulse v3akrrr, lr fvl j i stdl6 a po urdit6 dob6 se Lizei i rozd6l i na dv6 vrstvy (obr.9). Doba'

1ro ltl.rrrou smds zfist6v6 ve tvaru emulse, zdvisi na druhu piid6van6ho organic-hilro rozpustidla, na jeho procentudlnim pomdru k vod6, na dnrhu pouZit6holrrrrrlgiil.onr, na dal5ich piitomnfch l6tk6ch a na zpfisobu piipravy emulse.

35

PouZivan6 odmasfovacl emolse maii Zivotnost od ndkolika minut ai po

iadu dni.t'VJ""i se ujaly dva zprisoby emulsniho.odma5fov6ni' Bud se piedm6t od-

masfu jep i imov icenebo 'm6n6std louemuls i ( jednoetapov j .zpr isob) ,nebose;;i""; kr6tce uvede do styku s rozpustidlem obsahujicim emulg6tor a emulse

;;';;k ;;";i n6sled r tj icim prisoben im vodv (dvou etapovj' zprisob)'

obr. g. Niil.rofotografie nestabilni oclmaslovaci emulse (zv6t$eno 1r00krriL).

Jednoetqpovi zPOsob

Pi i jednoetapov6mzpr isobusepovrch i {s t ip i im j 'mpf rsoben imemulseorga-nick6ho rozpustidla \/"

-rroJc. vetiina nedistot se odshani touto emulsni li]zni

tak, Ze se v ni rozpusti tJo di'p""guji' Ndsledujicim oplachem se pak s po-

vrchu pouze odstrani )lvifl "t"f"'i ta"tQ 'polo t" zbytky nedistot v ni

n"lt"T.l"ili"sti pouzit6 emurse se rozli.uji dva druhy tohoto zptsobu dist6ni:

t. ;"atota"o.ri' zptsob, pii n6rni se Poulivd pom6rn6 stdl6 emulse;

2. dvoufdzovt ,p-tr;;;;;i ffi; se ioozivd nestdle emulse' kterd je jiZ pii

odma3fov6ni rczloiend ve dv6 vrstvy (f6ze)'

Jakoemulgat 'orusepl i tcchtozpr isobecl tnejdast6 j inouZi ld i r ie thy lamino."err" -jar" f,yseli.ry oiejov6. Emigatoru se piid6v6 az tietina mnoZstvi po-

oziiefro "organick6ho-rozpustidla.

Z ioztoku emulgdtoru v rozpustidle a z ma-

l6ho mnozstvi vody ," p-rif"urri koncentrat emulse, kterj. se potom iedi vodou

na pracovni roztok.

36

l{rovn(vnci zkousky obou uvedenj'ch zptrsobt uk6zaly, ze dvojf6zovfm zpri-

rltlrnilr lzc rlosihnout podstatnE lepsich vj'sledkfr nez zprisobem jednof6zovym',f,rrt, skrtt,inost je moZno .rysvdilit Iim, te organick6_ rozpustidlo pii jedno-

l, ir,,vi,,, zl, i isobu je uzavieno vodou v malfch kapidkdch, kter6 se..jen st6zi

rlrrt/r'rrji k iist€nemu povrchu. Proto se pii tomto zprisobu nejdast6ji pouZiv6

1,,'"tl'ikr,. l<terj' umoZiiuje lepii-styk kapidek s povrchem kovu' Obwkle so

lfirr,lr st,i;ihi za teploty 60 ai 80o C,

llrrr'), so stabilita emulse pon6kud

,rr(t t thr jo a jej i odma3fovaci r i i inek

nt,rrpt i . ( lasto se do l6zn6 pi id6vaj i

llilr\ r'iizn(r alkalick6 l6tky, kter6 zvy-

irr jl orlmaifovaci schopnost vodn6

Iri,r,r,.ltl'i rlvojfdzov6m zpfrsobu se pra-

r,rrjl jnlt postiikem, tak i ponorem'

l,r izr, i i jc rozd6lena na t lv6 vrstvy. jl )rrrr i i i rr- l i se jako rozpustidla chloro-

lrrrr jr ' l r rrhlovodikt, vytvoi i se z nich',porlni vrstva, nad niZ je vrstva vody'

l ; l ' i 1,, ,rrZit i desti ldtfr naftv je naopak

r,rr lrr spodni f6zi a lehdi benzin nebo

pr,tlolcj pluje nad ni' Odma5t6nf

l , l ' r ,r l rnirt proch6zi ob6ma f6zemi, ob-

r vhlrr rrirkolikrdt za sebou, tali jak se

ihn v l6zni pohybuje' Piidavek do-

Obr. 70. Scheina zaiizeni pro d'"rcjf6zov6

emulsni odma3fovini:

I - z6sobn l n id r | : 2 - - Idze rozpus t id la - , t€Z-S lho vodv ;3 - vodn6 [ i t ze" 4 - p lovako le

za i i zen l -s

nasdvac i hub ic i ; 5 - - , 'e rpad lo i6 - trvskaci r{ml 7 - vlastni odmaslovacr

Prostor.

nlrrl,r.iirrirlto mnoZstvi emulg6toru za-

Iit,rr.io. Ze povrch piedm6tribude sm6den ob6ma f6zemi. Pii postiihu je nutno,

,,1,v 'i,,,bice

nas6vaciho zafizemi zasahovala prdv6 do rozhrani obou vrstev, aby

l,1"lr, ,,as6v6ny a sti.ikdny ob6 f6ze souiasnd._Praktic.kv se toho dosahuje po-

,,,,,i,i trln.rekovlch zalizini. Po ukonien6m odmagfov6ni se piedm6ty opl6ch'

rrou vodot nebo distfm rozpustidlem (obr' 10)'

Dvouetopov!' zP0sob

l)r,ouetapovg zprisob se skl6d6 jak z hlediska jeho prrib6hu, tak z hlediska

g,r,,kti,l.6ho p*.raaArri ze dvou odd6lenvsch operaci' Nejprve se na znediit6nj'

i,,,u,',,1, turr"." krdtkj'm ponorem' nastiik6nim nebo ndt6rem rozpustidlo s do-

i'trrt,'in6 velkjrm olrttt"* vhodn6ho emulg6toru' Ponor nebo postiik je v3ak tak

Iuitki, Ze se pii n6m nedistoty t6m6i nerozpusti, a proto se tato lazefl prakticky-

,,,.r,r,,iiifo1".'RovndZ jeji spotieba na smoieni povrchu je mald'-Rozpustidlo

ulrolrr s cmulg6torem r" poto* nech6 proniknout do mastnoty' KdyZ se roztok'

rlr .i dobie iras6l, odst"ani se nedistoty spolu s pouZitj'm rozpustidlem opla-

,,lr.rn vodou. Oplachuje se bud po.ro"L* s drikladnfm mich6nim, nebo l6pe

\ -

o d

ll

,lr1lI

postF ikem, po p i ipadE s l i r in im ' P l i tomnj ' enru lg6 lo r umo2f iu je ods t ran i I roz-

pustidlo rpot" i rozpustdnymi nedistotami ve formd vice nebo m6n6 stabilni

em r r l se .Pii tomto zprisobu se ted.v odstrafuji nedistoty aL p|i ziv&ein6m oplachl

vodou. Proto je tento zpris6b velmi hospod6rnj'. Prvniho roztoku' kterf se znr:-

disfujc jen nepatrn6, mirZe bft wuiito beze zbytku. Jeho spoti'eba je i pii mimo-

iddn6 velk6m zama$tirni povrchu velmi mald. Ldzeii neni potieba ohiivat.

Jako emulg6toru sc pii tornto zprtsobu dasto pouiivd rn.i'del. Se zietelem

k jejich mal6 rozpustnosti v organickj'ch rozpustidlech je tieba piidivat jed-

,rrt}itky, kter6 b1' udrZely mfdlo v dispersi (fenoly nebo vy5ii alkoholy).

jednak mal6 mnoistvi vody. V poslednich letech se v cizin$ roziiiuje pouZiti

neionogennich emulgitort s dobrou rozpustnosti v nepolirnich organicky;ch

rozpusiidlech. Jsou to nejtastdji kondensatni produkt-v ethvlcndxydu s vyiiimi

mastnfmi kyselinami, vy53imi mastnfmi trlkoholy nqbo alkylfenoll'-'

Pouiiti emulsniho odmoifov6ni

Zpfrsobrl cnrrr lsnihb di i t6ni s<r v cizind v lr t tslcdnich letech zadind hodnir

pouZivat. Tim by molr l vzrr ihnotrt, t lojcm. le tato metoda jc universi lni . Avlak

vfslg{ky dosaZt:n6 l i rnto zpirsobcrrr t : i ! l i rni nclzc, pol<ud. jdc o t losaicnou distotu

povrchu, srovn{vat s j in{rni bi ini 'nr i zpi isobv ir i i t i rrr i , jnl<o je clcktrolyt ickir

odmait lovrini ncbo odma!t lovrirr i alh:r l i t 'kfmi vodn{rni lozlol<y za wSSi teplotv-

Terrto zpirsob mfrZe bft srovndv{n polzo s odmaitlovirnim organickfmi roz-

plst i t l lv. Na rozdi l od ndho se viak emulsr-r im di$tdnim dos6hne lepi i jakosti

odmait6ni, hlavn6 tim, ile odstraiuje jemn6 anorganick6 nedistoty, Hetii roz-

pustidlo, zmeniuje nebezpedi hoilavosti u destilitri nafty a zdravotni zdvadnost

thlorovanj.ch uhlovodikri. Hlavni vfhoda odmagfov6ni organickj'mi rozpus-

tidly, t.-j. ry'chl6 odstraiovdni olejri a iaselin. zfrst6vd u emtrlsnich l6'zni v pln6

-iit"*1illir"Jl,tnrusro.,a,ri se dasto pouzivd jako piedb6zn6ho zp{rsobu iisr6ni.

v n$kterj,ch piipadech je i dostadujici, alc pie{ vscmi operacemi povrchovfch

riprav, kter6 vyiaduji dobr6ho odiltini povrr:hu, mtrsi n6sledovat jeit6 dalsi

op""u""' Proto se prYed galvanickj'm pokovov6nim po emulslirn diitdni zaiazuje

jeste elektrolytich6 odmaifovani. Je zajimav6, i,e i ve velkich postiikovj'ch

:noiieich linl<6ch, kter6 jsou konstruovdny hlayn6 v IISA, se nevystadi s po-

stiikov-im emnlsnim odmaSfov6nim, ale zaiazlie se zpravidl4 je$td odmaifo-

v6ni alkalickfrn postiikem.Pro hrub6 odi5t6ni znain6 znediSt6nj'ch piednrdtfi,

demont6Zi, d6le pro odma5t6ni picd organichymi

di5tdni v uvedenfch piipadech se v$ak tento zprisob

. \jako jsou strojni di ly pi i

nLit6rv a pro piedb6Zn6dobi'e hodi.

iii

3839

Odmqlfov6ni Pomoci ultrqzvuku

(llrrrrril'ovitni, af probihd v jak6koliv l6zni, je moZno urychlit a zlepSit po-

Iilor,l rrltrazvrrku. Z ultraz.r,rko.r6lto budide jsou vysildny na piedm6ty, umis-

ii,,,t .,rn vhodn6 ldzni, *ltrazvukov6 r,lny; kter6 napom6haji odstraflovat

ttt'iixl.ty' ni t'etti "ovou myslenkou' pies

Vvrr)iri ultrazvukov6 energie pro odmalfove

1,,, )',,t,,'rvc v poslednich letich^se ji zatind v n6kterj'ch stdtech vice pouZivat'

i,i,',,,;,r ,,lt.ar.,oko.r6ho .,1,t6"i jsou pii odma5fovdni stejn6 jako v ostatnich

,,t,,,r,,,,f ,. kde se tohoto druhu enlrgie vyuZiv6. \r textilnictvi byl jiz diive zjist6n

tirtiff i r'rilinek ult",,"vuku. Tento zlrisot vsak dosud nar62i na ekonomick6 po-

l,lh'. kter6 se jen pomalu piekon6vaii'

Podsloto o vloslnosti ultrozvuku

l l l l rnzvr rkovymi v lnami rozumime Iakov6 akr rs t i ck6 v ln6n i . jehoz f rekvence

(l,rrritotict) leii nad h"nni"i slyiitelnosti lidskfm uchem' t' j' asi nad 20kHz

il l,llz jc 1000 troit,i ru "i"iinu). Timto.ry.oLi'* kmitodtcm.se liBi.ultrazvuk

,,,1 slviiteln6ho zvuku. ProtoZe zvukova energie roste kvadratickv s kmitoitem

,r 'roto;c ultrazvuk lze ziskat o intensit6 mnohonhsobn6 v6tii neZ siysitelnf.

rr rrk. picrlstavuje ultrazvtkov6 vlndni pom6rn6 znadnou energii. Tato energie

rrl lfi'i prostiedim v podob6 pod6ln6ho t'tttUtti, l"zn'' 2e ve sm6ru Siieni vln se

,,li'lrlrr,li rnista zhugt6ni s misty zieddni prostiedi, napi' kapaliny' Rozdilv tlaklr

rrr,,zi l.irmito misty jsou ,,,"i"6' Pii vj'konu ultrazvukov6ho budiie 10W/cm'�

,, g,i'i fr"k.renci "1d00

kHz dini napi' ve vod6 gradient stiidSni tlaku asi

l /r . I i r t . /mm. V mistech zmen5en6ho i luk., t . kapalina trh6 a tvol i se.bubl inky

r r1,l,,i'ui, plyny, kter6 bylv diive v kapalinE pohlceny' Piedm6ty',kter6 pii-

,,lrr,rz,,ji .lo-siyku s t6mitokmitajicimi bublinami, jso' jimi mechanicky naru5o-

rrittv. 'fcnto zptsob ,ro".tXo"e"i se nazfv6 kavitace' kter6 m6 znadnj'vliv pii

porr i i l . i tr l trazvuku pro odmaifov6ni '

vzrrik a ptsobeni kavitadni bubliny pii odmaSt6ni je znizorndn na obr;11'

Vl ivcm nizk6ho t laku se vYsA-

r'ri orlrnaifovaci tcl<utina, kter6

r 'rr i l t l l do p6rr i a kaPildr uPra-

vuvttttirho povrchu. a odniii

x .r , l rott nei istotY.l l l t ,r 'azvukov6 vlnEni se Si i i

l ,nl) ir l inami pi ' imodaie. podobn6

rrr l to se i i i i svdtlo' Z kaZd6ho

l,, , , l rr povrchu ultrazvukov6ho

l,rrrliirc vvchdz'i :iuzk! svazek pa-

plski i , jchoi vfstuPni irhel jc

l frrr rrZ5i, dim je vYSSi frekvenee

Panal !nA

Obr. 11. Schema kavitadni bublinY:

H - kavitadni bublina; P - p6ry povrchu kovu;K - kaPii6rY Povrchu kovu'

vln6ni. Pii dopadu na povrch pevn6 l6tky se vlndni d6stedn6 odrdii jako sv6tlo.Za odvrdcenj'mi stdnami tuhfch piedm6tri vznikr{ ,,ultrazvukovf stin". Jehohranice v5ak neni ostrd, protoZe se ultrazvuk mnohem vice ohfb6 ve sm,lruSiieni neZ sv6tlo. Ohyb je tim v6tii, 8im je vdt5i d6lka vlny, t. j. dim je nii3ifrekvence ultrazvukov6ho vln6ni. Z hlediska techniky odmaifovdni je vznikevukov6ho stinu neZddouci, protoZe na odvr6cenfch st6ndch piedmdtri pak

ultrazvuk neprisobi. Proto je vj'hodn6 pouZivat vlndni s niiSi frekvenci, kdese ohyb projevuje mnohem vj'razn6ji.

Tdroie ultrozvukov6ho vlnEni

Ultrazvukov6 vln6ni se ziskdvd nejdastdji vhodnli'm zalizenirr,, kter6 pie-mdiuje vysokofrekvendnl elektrick6 oscilace v mechanick6. Pii odma5fov6ni sepouZivd dvou typii takovj'ch zafizeni;

1. piezoelektrickj'ch (kiemennfch nebo bariumtitandtovj'ch) budidri;2. magnetostrikdnich (niklovfch) budidri.Prvni dnrh budiit je z.aloi,en na rzv. piezoelektrick6m efektu. Vloiime-li

elektrick(r napdti na protilchl6 plochv destidky nebo tydinky, vyiiznut6 z kie-

mene nebo j in6ho vho<ln6ho matcriAltr, srnrSti se desti lka nebo prodlouZi '

Deformace jc frrni'rn6 intensitir vloirrnirho elclttrich6ho pole. Zavedcnim stiida-

v6ho proudu sc dcslidka rozkmitd a ]rrrdl tah v oholnim prostiedi ultrazvukov6

vlndni. Toholo druhu budiiri se pouZiv6 zpravidla tclrrlv, mri-li vlndni frckvenci

200 ai: t0000kFlz. Kiemenn6 destitiky jsou uloZcny v oleji a lze ie zatiitil

vj'konem aZ 15 W/cm'�.Pro rozsah frekvenci 100 aZ 1000 kHz se v poslcdni dob6 zadin6 pouZivat

budidri z titaniditanu barnat6ho. Tento um6le vyrdbdnj' materi6l md vj'hoduv tom, Ze ho mtZe bj't pouZito pro vj'robu budiiri libovoln6 velk6 a libovoln6tvarovan6 plochy a Ze pro ndj staii niZ5i budici nap6ti. Jeho nevj'hodou je v3akpom6rnd malj' vikon na plochu a velkd citlivost na teplotu. Zahi6tim na t20o Citrilceji tyto budite zcela svou riiinnost.

Provozn6 mnohem vj'hodn6jii jsou magtretostrikdni budiie. Jejich podstato.uje'svazek niklovj'ch lamel, vloZenj' do osy civky, kterou probihi vysoko-frekvendni stiidavj' proud. V rytmu kmitodtu stiidav6ho proudu nastdvaji

zm6ny rozmdrri niklovfch lamel, dimi se budi v okolnim prostiedi ultrazvukov6

vln6ni. Obvykl6 frekvence ziskand timto zprisobem se pohybuje mezi 20 aZ

L7lkHz. Ve siovn6ni s piezoelektrickfmi budidi se tedy zisk6 ultrazvukov6

vlndni o niZ$i frekvenci, kter6 je provozn6 vfhodndj5i. Vln6ni se vicc ohfb6,

takZe zastin6nj' prostor za piedm6ty je podstatnd menSi. l\fnohem vice se pro-jevuje kavitace, kter6 urychluje prribdh odma3fov6ni. Nihlov6 budide mohou

mit libovolnd velkou ridinnou plochu, jejiZ tvar mfrZe bj,t piizpfisoben tvaru

odma5fovaci nddrZe nebo odma6lovan6ho zboLi. Ye srorn6ni s kiemennjrmi

budidi jsou budide niklov6 mnohem masivndjii a m6n6 choulostiv6 na ndrazy.

Jejich civka mtZe bft vhodn6 isolovand a celf budii mriZe bj't umist6n piimo

40

v orlrnaifovacl l6zni. Nenastdvaji potom ztrrity energie pievodem z olejov6hizrri, jako u kiemennj,ch budiiri. Ze v3ech t6chto dtvodfi je moZno odek6vat,Ir'-l.prvc zavdd6ni apardtri na z6klad6 magnetostrikdniho efektu umozni hoj-tri'jll pouZiti ultrazvuku pro odmaidovdni.

Toiizeni pro odmoSfov6ni ultrozvukem

| | lrrvni soud6sti ultrazvukov6ho odmaSfov aciho zalizerri jsou :|. Vysokofrekvenini generdtor, kter;i piem6fuje frekvenci sifov6ho proudu

Obr. 12. Schema zaiizeni pro odnia$fov6ni ultrazr.rrkern:l . rlrrpravnik; 2 - n6dri,e pro piedbdZnf oplach; 3 - nidrie s instalovanfm ultrazvukovj'mrrltturSiovinim; 4 - ultrazvukovd budide: 5 - ultrazvukovf gener6tor; 6 - nddrie pro dodareiny

o p l a c h ; 7 - s u s i c i p r e s t o r .

Itn vvsokou frekvenci, potiebnou k provozu budide. Velikost generdtoru zdvisirrrt roznri)rech pi ipojenj 'ch budidri l

2. I lltrazvukov6 budide, jejichZ podet a riiinnd plocha se voli podle oiek6-r'rrrri' liapacity zarizeni, podle pozadovan6 rychlosti odmaifov6ni a podle stupndr , r r r , i i i t i ' r r i p iedmdt f i .

ll. Vlastni odmaifovaci nddrie s dopravnikem, obsluhovanj'm rudn6 nebo'tttlt'lrirrrickv. Obyiejn€ bj'vaji v jednom zalizeni alespoi dv6 n6drZe s vestav6-rri'rrri rrlt,razvukovj'mi budidi a krom6 nich jestd nridrze bez budidri na pied-lriirri' hnrb6 odiSt6ni nebo na dodateinj. oplach di3tdn6ho zboZi.

,lrrlio piiklad je mozno uv6st zaiizeni, kter6 slavi frankfurtsk6 firma Schoeller(rrlrr'. f 2). P6tikomorov6, zafizeni s rudni obsluhou se skl6cl6 ze dvou nddrzir rrllnrzvukovj'mi budidi, dvou oplachovacich nddrzi-a prostoru pro suseni hor-hf rrr vzdrrchem. Velikost jednotliw'j'ch komor je 250X250X250mm. Celkovj'r,rrr,rgrrl.ir:l<j' piikon je 1,3 kW pro prdci za studena (pii pouZiti organickj'ch roz-srrrrl.irkrl) a 3,5 kw pii pr6ci za horka (pii pouziti alkalickj.ch odmasdovacich,l r i z r r l ) .

fs-lIL

f

tI 4 t

i[i

eistici prostiedkY

Pi iodmaSfov6n iu l t razvukemlzepouZi tv3ech< l ruhr ip ros t iedk f rpouZ iva .nj,ch pro di5t6ni pono";;:-j'-ulk"U"kj'"h roztokri' emulsnich disticich pro-

stieclkri, chlorovan- ch .rn"""a,r.i, ti"i- a"perchlorethylen), chloridu uhlidit6ho'

.a lkoho luapod.Automatyprou l t razvukovFd i3 t6n i ' rnohoub j ' t s tav6ny tak6tak, Ze zamezuii,-'"n"'p"ti t"fto'" a-miry'-e se v nich potorn pduZivat-i snadno

zipalnj,ch rozp.stidel, ;;;; ;;;'h"'' ber-rzi1' benzen' petrolej atd'

volba disticih" 0.".r";;ii";';ili i"a.,ur. "t-r,o-'"t5'*i poZadavkv, jednak"

poZadavky na stupeir ti'i"i"' aart druhem a mnoZstvirn "tSittoty na povrchu

zbozi. Rovn6i druh kovu, z n6hoZ je zbozi,vyrobeno, m6 vliv na volb' disticiho

prosticdku. Vieobecn6 j? ;;;;; iouzit 'kJ(enosti z iistdni ponorem a pouzit

'i oi'i odma.lov'ni uha;;i";"t#;;"r"art"' kterj' se diive nejl6pe osv6d-

6oval. Pi'i tom je mof#;"itud;; iri pouziti lllt'n'\'uko se dosdhne stejnj'm

n""tio"at"*-',rltsi ti'tJtv-u z" oti*uSt6ni prob6hne rvchleji'

pr6ce s .rlr""r.rok"J"n6m u*roiir,j" po.dit k oima5fov6ni iasto jin6ho'

Ievn6jsiho ,t,,bn -cno ";;;;J;('i'; p'o'ii'"'tttt" neZ jahf bvl dop-osud nutnf'

Rovn6Z je rnoZno pfi f,iSit"i-"1r"n"u,,1.,'nt .t,-r-*et.rro,,i stlini'ch nebo i lepiich

vj, 'sletlkir za rriZii ttt l ' t t ' i f i t i ' t t l l ' nt ' i lrvlo zalinr obvvli l ir ' Zalrrir i l i se tal< po-

il<ozeni pi:cdrnirt ir, ftt i ' 'nt:-t"t t: lrtxrlosrivir na vyii i Iclrlottr ' St.jrr ' . ' je moZno

rrprrsr i t od poui i t i } . i f , , i , ' i . ,11,^ ; i , . i , l ' - i i * . r ic i , , l , l r , r . t i r r . lk i i . n 1 i6 76r 'n i i t ncbezpei i

ooshozeni povrchu tisre"-t"ri picdmrtir a nclr<rzpcdi itrazir obslrrhtiiciho per-

s o n a l l l .

MoZnosti bdmoS{ovdni ultrozvukem - \

e i5t6niu l t razvukemseuplat i t r jevSude,-kder losavadnizpr isobybudvfrbecnevedou k ,.spokojiv6'mri "i*"'li6-' "ebo'kil" lze poZadovan6ho stupnd distoty

z i ska t j ensob t iZemi 'To " tn * " t . , a 'Z tpooZ i t i u l t r azvoku jev j ' hodn6v iudetam, l<de doposud lyi" ""t"" t'ristit povrch rudnim otirinim nebo kartidovAnim'

Jde hlavnE o pf"a-tJy'"''tozi'l ptotitovonf^ fot'""h"-',' clutinami' rizkj'mi

St6rbinami' se zirvity a podobn6' U -takot'j'"it piedm6tri bj'vd zatim nutno od-

rnaitrovat alespoir 66stein6 ruin6, iimz ," p"odlniol" doba ii$t6ni a zdrazuje

vfroba. Nedoplr.ru;e-ii *-o.l*"sto.r6ni mdnim ti3t6nim, je nebezpedi, zc tlal5i

(rorava povrchu l"'td;;;";;t'ita ("upr' galvanick6 pokoveni)' Ve viech t6chto

piipaclech j" t'hodtti oit"ustn"a"i it"a'vttltcm' n"bof vede 1:l:i

k zhospo-

drirnEni viroby, "r. rlr. -*p"ie

lidsk6 pr6ce, sniieni po6tu zmetkri, zlepseni

l"."i""Cftlt stupn6 distoty a zkriceni dob;' odmaSttini'

Naproti torrro bv-byio'nevhodn6 p^ouzit ullrazvuhov6ho distdni tam, kde se

dos6hne jiz dosat'adiiiti r';z"S'-i 'p'itoby odmaSfor'6ni poZadovan6ho st*pnir

distoty. Hlavn6 tJl;; ; Jti^nsi"j" zioZi' naskl6dan6 v koiich' ponorern

ef v organi.krttn "")ol'-iirJ;;;" '" nn'*l"r'c',, roztoku' bv ultazvuk pod-

statn6 zdraZil "i""b;:"K""*c-'"i'S""r nattaari na elehtrickou energii by b-vla

' 4 2

(ill

Jniti, sniiena kapacita zalizeni, protoZe pii pouZiti ultrdzvuku by nebylo moinoIrrnrrrrrr lnd odma3fovat v koi ich pro rozs6hl6 oblasti zvukov6ho st inu.

Vlr.f krr je moZno iici,:ze di5t6ni ultrazvukem se uplatiiuje piedevSim na sloii-I,j'r'lr souti6stech, po piipad6 u dilcfi i6stedn6 smontovanich, na nichZ mrl bj't' r l r 'Lr irr vysokj ' shrpei t istoty povrchu. V cizin6 se tohoto zprisobu pouzivd pi ivjlolrri hodinek, hancel6iskj'ch strojri, fotografickj'ch piistrojri a jinj'ch vj'-r'lrkii ,lcnrn6 rncchaniky, k di3t6ni Sperkri a optickfch skel, I v6t5ich vj'robkri|lrrk k i;i!t,6ni l<ulidhovj'ch loZisek, souddsti motort a specidlnich odlitkii. Prof yl.o rt podobn6 druhy vj'robkri je moino piedpovidat odma$tov6ni ultrazvu-hrrrrr viznamnou budoucnost.

+.f

K A P I T O L A I I

. M O R E N I

JenmSlokovr iz i rs t6vAv l ivemvzduchuakorosn ich ]6 tekobsa ien j l chvatmo-sf6ie beze zm.ny' t'otl'i k "i- pn""" n6litcr6 drah6 kovy' rrapi' platina' zlato

a v omezeni: *fi" i .iritto, ot's""' pokurl jsou v dist6m stavu; ve slitinAch

podl6haii i tyto kovy "" "ttiti'"tt okolnosti snadno pirsobeni horosnich vlivir'

prisobeni vzduchu n kn"orrri"h l6tek na povrchu kovri je zesilovdno zvfsenou

teplotou. Na piiklad ftvtiil, Jt"z"nf ve vzduchu' zprisotuje zvl65t6 za wi3ich

terrlot okvslido.rarri po.r""t * i.o.,,r. tiol y .se v6tbinou pii riprav6 tepeln6 zpraco-

;?;;,;;*";;;;'*'pri ,"* poieta vrsrvou, sloienolr z kyslidnikri z6-

I<Iadniho kovu nebo ji";f;i"";i" kot"t s- litl<ami' obsaienj'mi v almosf6ie'

, f v tos lo r rdcn inymaj i to . too . l l i i n i , zabarwc l t i ,mcr , l ran ick6 ichemick6v las tnos t i

;t;ilil;;;;;'p;;;'";i;?o '*i"1"n'"'''n6'.'rcstlize sc piedmitv z ne:zereztfch

hovfr 4hlc upravrrji, ""irr.'.,rnr".-hnirn, tirze'ir., lisovirnim ncbo se povrchovE

zuilech{uji, rrnpf. pottotote"it, po'il'uci'.}arvenim' nhtlrem hpod" je nutno

vidy tuto vrstvu pitd .ool"rri* oistranit. se zi:clelcr[ k rozdilnyrn vlastnostem

takov6 vrs[vy o"t"" ,rl-rri vytvoiit_dalii bezv:rtlnou povrchov-ou tpravn. ne-

hled6 ani k nep6kn6mu vzhledu tEchto nestejnomdrnfch povlaliri'

Zplodiny korose, nt;iZ t'"1ftfy pii tepeln6m zpracov6ni i" piltllP" vzduchu

nebo delsim p,irou."i#'n#;;ili":; olio"ae "ukteri'ch chemihalii na povrch

kovtr, odstrariujeme ;*h;;;ii Ae*itti* procesem' 1no!eni1n' Povrcho-rn6

vrstvy se pii tomto z;;il; i;'p."Tt6it v roztocich L'rtck' kter6 reaguji s ko-

rosni zplodinoo " 1"^"Ao "upnd"li viastni kov' L|lefi na dnrhu hovu nebo

slitinv, iakj'ch ro"totri pouZivi*"' P* l'Et$inu kovri jsou to kvselinv neho

jejich sm6si, p"o "eftil"d'tolv' tupf' hlinik nebo hoidik' i alkalick6 roztoky'

. N{anipula"" , "g,"'it"timi roztoky' dasto za vy3lich teplot' je n6kdy obtiZn6

a vvZatluje po,t"oltly"h "'nalosti o iouZivanj'ch latk6ch' o odolnfch materi6lech

i vlivech ,ru,lo""t'otn"'iS''ft""' prt'rnrav6-je ntttno pracovat ve zvl63t zafizenlch

mistnostech, moiit"a"h', il'"* *"ii vsechna zdravotni a bezpetnostni opatieni

potiebnd k Provdddni t6to tpravy'

Moieni q opolovdni m6di o sli i in

Okuje a korosni zplocliny se odstraiuji s povrchu m6di a jejich slitin dvdma

zirkladnimi zpffsoby. r 1,^r-.-,- rOkuje, vznikl6 pii tepeln6m zpracov6ni povrchu za piistupu vzduchu' se

4 4

!

{I

*

orlnllni"lrji moienim, a to pieviZn6 ponorem upravovanj'ch piedm6tri do roz-lnkrr hyseliny sirov6. Tato kyselina rozpouiti kyslidnikv, avSak nenapad6rirklrrrlni kov. Po odstran6ni okuji je vBak povrch vdt5inou nevzhlednj'. skvrnitj'rr lrr,z lcsl<u. Moienim se upravuji polotovary z m6di a jejich slitin hlavn6lr,lrrlv, jestliZe se piedm6ty sice ddle upravuji, ale nevyiaduje se vzhlednj.

Iovlch, njrbrZ pouze odstran6ni okuji, kter6 by vadily pii dalii irprav6.l'orrZiv6-li se hotovjrch vj'robhri z m6di nebo slitin bud nechrdn6nfch (napi.

hlikv, kohouty, rrizn6 armatury, souddsti optickj'ch piistrojri a pod.), nebo.'r Ir ' rrvrr j i - l i sc napi. galvanickj 'm pokovov6nim, mechanicki 'm barvenim, lett6-rrirtt ttcbo organickjtm n6tdrem, je nutno zbavit povrch r'lech zbytktl nedistot.V trrliovfch piipadech je vidy poZadovdn zcela distli stejnomdrnj' povrch, lesklfrrr,f rlv 6mi11try'. K ziskdni takov6ho povrchu se pouZiv6 I. zv. opalovdni. Lze je

t,l'ilovnat k odrezovdni ocelovj'ch piedm6tfr s tim rozdilem, Ze se pii n6murlstlaiuji sice tak6 zplodiny korose, ale soudasn6 se i rozpouiti zdkladni kovf rrk, rrlrychom dostali i:6d,an! vzhlcd povrchu. Piedm6ty se r'Etiinou ponoiujirlo snr6si obsahujicich kyselinu dusidnou nebo jinou oxydadni litku a kyselinurlrovou. Pii pouZiti kyseliny dusidn6 vzirikaji iervenohn6d6 vfpary kyslidnikrirlrrsfl<u. Vzddlend podobnost s plamenem dala tomuto zprisobu irpraq' povrchurvri .jrn6no. Podle vzhledu opalovan6ho povrchu nazlv6 se pak tento postup'lr'*l;li' nebo matnd opalovdni.

Vznik o sloieni okui i

Pii tcpeln6m zpracovdni m6di za piistupu vzdu3n6ho kysliku'se tvoii naIovlchu hovy okuje. Jsou sloieny ze dvou zikladnich k;'sliinikri m6di, a tohyslitinihu rnddnat6ho (CuQ) a kyslidniku m6d'n6ho (Cu,O). SloZeni okuji jer/rvisl6 na teplo[6, pii kter6 vznikly, a na druhu a mnoZstvi legovacich piisad.St,orrlrajici teplotou za piistupu vzduchu sc na m6di tvoii postupn6 tyto vrstvy:

m6d (Cu), m6d-kysliinik m6dnj' (Cu-CurO), kyslidnik m6d'nf (CurO),kyslidnik mddnj'-kyslidnik mddnatf (CurO-CuO), kyslidnik m6dnatf(CuO).

l)i'imo na povrchu kovu se tvoii vZdy hyslidnik midni', slorrdenina obsahujicirrrirri! kysliku, ddle od povrchu obsahuje pak vrstva st6le vice kyslidniku m6d-rrrrl,irho s v6tSim mnoZstvim kysliku.

Zrralost sloZeni ohuji je drileZitd pro jejich odstraiov6ni. Tak jako u oceli,lvoi;i se i u m6di a jejich slitin okuje rrizndho vzhledu, kter6 maji riznou piilna.vost, k zdklad4imu kovu .i rtznou rozpustnost v kyselin6ch. Na pilklad piizpnrcovini mddi za teplot nad 7000 C se tvoii tvrd6, siln6 okuje, kter6 pevn6rlr),i rra povrchu kovu a jen $patn6 se odstraf,uji. Pii niZ5ich teplot6ch se vy-tr'/ri:r'ji okuje tendi, dasto Supinovit6, kter6 se daji ndkdy odstranit pouhj'mLrrrlririov6nim nebo otir6nim

N:r mosazi se vytvdieji okuje, kter6 nejsou tak tlust6 a lze jc celkem dobierozlrrrstit v kyselin:ich. Jsou v5ak pevn6 spojeny s povrchem zdkladniho kovu,

45

l

Ii l

, l i -r I' \\r /

a p r o t o s e j e j i d r m e c h a n i c ' k 6 o r l s t r a n d n i n e d a i { t a l r i a k o r r m 6 d i . P i i p i t s o } c n ivv$3i teploty na kov p'Jrft":f-tft"-itk6 ""ok"" mezikyslidniky m6di a zinkern

u mostizi, nebo jinjrmi i;;';;;;t"tth slirin a m6ni nEktlv podstatnd slozeni

ohuji. Na pi'iklad pri t"iui"e* zpracov6ni:nosazi 70/30 iZO o/0 mtdi' 30 %

zinku) obsahuji okuje pl"Ziftttf ieplotd 72-00 C 97%'kvslidniku zinednat6ho

(ZnO) a jen 3% kyr[J;;""';at"Jil" tC",Ol-.U mosaz-i 67/33 obsahuji okuje

jiZ jon 10/s kyslidniku ;;d";h;' tttt"tt'totiz difun<luje vrstvolr' pii demZ redu-

kuie kvslidnik m6dnf "" -r,a a zaroveii s6m oxydtrje na kvslidnik zinednatf

p,,dle.ounice curo *zn - Zno * 2Cu

pri teplot ieh nad 500o c se zinek z mosirzi _vypai 'uje. i la vzduclrrr r1'chlc oxr-

c'rje a usazuje ,u ,tu pi'"Jtt., ;"fto ftytfitnik zinetnatj" Ve slitin6ch o obsah*

80 ai 90 0/o m6di "".,;;t';lf"; 'i"tto tt t"aukci kvslidniku mddn6ho' tahZc

okuje se obohacuji k),iidn;;;*i. t" ,riti"c oolro obsahuji oliuje jiz 90 0/s

modt lszl.Tak6ostatn i legovacip i isa{ymaj iv l iv .na- tvorbrr is loZeniokuj i .P[ rsobeni

jcdnotlivych p..rki, byil ii"t pi*etit6 m6lo sledovino a ritlaje v literatuie jsou

vz6cn6. llrrlo zjiltt-:no, Z"'nf,t"'ft n"senu do 0'2ofs a nil':lu do 10/e v mosazi ne-

maji poclstalni vliv ",, ' ;..;;1,,,. l<uji. l l l inih tvorbrr okrri i zpornaluje.'rak napi'

sr i i tomnost 1.11 u7u t r l i r r i l t r t ' ; ; ; ; ; ;G i "or l r r r nkrr j i na i ' t f i ' ice l inr r ' ' le lo prardF-

poclobnd zpiisobrrr.ro .,.r,,r,. i r..o"ri<inihfr zinku a nri, l i lr l irr ikcrrr. Takov6 ohuje

jsorr tcnh6, alc vclmi,;;,;;tr,turri." lpi na zdhli l<lnim rnrrtcri i i lu. obclobnd pir-

sobi piisada hoi'dikLr. itttttO ottol" se tvoii. tak6 na mirdi' lcgovan6 piisadou

ki'erniku. Pi'idavkem "l;;il"; ;;*u' li't'i"' nranganrr' kicmil<u nebo titanu

k m6di se mezi kyslidnikem mdtlnj'm a mddnarfm vytvoii ostie ohranit":cn6

kyslidnikovi: vrstvv, "ut;';t

t" skl,daji hlavn. z: kvslidnikri legovanj'ch pii-

sad i261. okuj, jeZ "r"jr.a ". .ritin6chs obsahem vice nez 70 0/s m6di, jc dt--rn6

a je sloZena piev6Zn6;'il;tlt6"tk" -ddnatirho' Jeji piilnavosL je podstatn6 v6tgi

nez piilnavosr okuji, t#i onrnt oji velk{, potlil "kyslidniku

zineinat6ho. oktrje

obsahujici vctri mnor.st ri-tot oto kyslitniku se dotie rozpougt6ji v k-vselinich

i za studena, ncbot pii vyruiov6ni zinku ze slitiny se kypi'i a jsou pak m6nd

kompaktni.

Princip moieni m6di o ieiich slitin

' K moieni m6di a jejich slitin' zvl6it6 po-sazi' pouZivd se nejirast6ji kyseliny

sirov6. Tato kyr"li";l;;;."sii'rv"rri" kystidnikv mt<li, nii- dcmi skoro vfibec

iienapadd moienf ttot''-P"dto se tak6 nevyviji Z6dny vodik' Pii,moieni oceli

jsou okuje oamuol'atty "A"iftf"i"*" kovo hiat'ne vlnikajicim vcdikem' kterf

se vyviji podle rovnice Fe f Hrson = Fesoo t He i

Piim6 rozpoust€ni okuji ha oceli je'druhotn6"i Pii moieni m6di je naopak

46

i,l[

.rlsllrrrioviini okuji zprisobeno piimfm 1o"Oo,rS,Urrr- kyslidnikri. Nevznik6r,,,lilt. ktcrf v ldznich pii moieni oceli unikd clo ovzduBi, strh6vd l|zeft a za-Irrli'rrjc okoli, takZe pii t6to riprav6 m6di nevznikaji korosni vj'pary.

( )krrjc na m6di se rozpou3t6ji podle rovnic

C u O * H , S O , : C u S O n * H , O

CurO +HrSO. CuSO. * HrO * Cu

Zir,rlln6 kvselina za nepiistupu kysliku na m6d t6mdi neprisobi. Za piistupuh1'sl lku se v5ak kov rozpouit i podle rdvnice

C u * 2 F I ' S O * # O , : 2 C u S O o + 2 H , O

Itrolole je v lAznich skoro vZdy piitomen k;,slik, i kdyi v mal6m mnoZstvi,gt i rnir<I nalept6v6na. Toto nalcptdv6ni je v5ak vdtiinou velmi slab6 a nemd

lrrrrkt i<'k1' vj 'znam. Dtvody, prod zied6n6 kysel ina sirovd nepfisobi na mdd,lzl vysvitlit takto: MEd je vridi vodiku elektropositivni, a_ proto nepiejim6rrrilro.j vodiku kyseliny sirov6 a nepiechizi do roztoku. Je-li v l6zni piitomenl,r 'lih, sluduje se s ionisovanfm vodikem na vodu. Vzniki depolarisace vfvinur, 'r l ikrr, rn6d se rozpouit i a sltduje na siran m6dnatf. Rozpouitdni m6di lzerlosri l rrrout i pi isadou j in; ich oxydadnich sloudenin, napi. dusidnant" dvoj-r f rrorrrirnu sodn6ho nebo draseln6ho, kyselinou chromovou, siranem ielezitjrm,r'lrlolltlnanem draselnym a pod. N6kterj'ch t6chto piisad se tak6 prakricky

;rorriivii pii opalovini m€di a slitin, je-li nutno odstranit s povrchu tenk6 vrstvyIrolosrrich zplodin a dosdhnout vzhledn6ho povrchu. Velkj' vliv oxydadnichhltt,k v roztok-rr kyseliny sirov6 je ziejmf z tabulky 3 [43].

r 7'ahu.Ilta 3

Vliv piidqvku oxydoinich l6tek nq rozpusinosi m6di v kyselln6 sirov6

Slozeni leand Ztrdta na v|ze, glmzlden

I n l l r S 0 4

lN l lrSon + 5o/o I(2CI2O?

In I l rSOn * 5o /o NaClO3

4,4560850

l)i'i vy3Si teplot6 a koncentraci kyseliny sirov6 probih6 jeit6 dal5i reakce, piihl l l i sc rozpotr i t i m6d podle rovnice

Cu*2H,SO4 CuSOn * 2H,O + SO,

Irr lo reirkce m6 viak pi i norm6lnir:h teplotdch, bdZnfch pi i moieni, pouze velmi

l r r r t r r r r l y p r f ib€h .

47

l rII

i l

7 l

L6zn6 pouiivon6 k moieni

Pii moieni *6di ; mosazi je moZno pouZivat nejrrizn6jiich roztokri' ve kte-

rfch se rozpoudt6ji "r."i.T':il p"*Ct"e *At o"p"d"ji kovovf povrch' Bvll'

rravrZeny tYlo l6zn6:1. roztokY kYselinY sirov6,i. .;;-t , obruh"* kyseliny sirov6 a dusidn6'

3. roztoky obsahujici chromov6 soli'1r. roztoky kYselinY soln6,

5. roztohY siranu Zelezit6ho' '

NejpouZivanC;Si:. t"f""i i''roztocich kyseliny sirov6' Odstrafluji se pii n6nr

dobie okuje, kov t6m6i neni naleprdn, nevzniiaji jedovate vj'pary a ridriba

l6z,'i jepom6rn6 i",l"J";;;' *;t"ii"" trt""a je "L t're"h surovin' p-ouZivanfch

k moieni, nejlevn6jii, ^fi'""fpt" moieni neni piilii n6kladn6 a neklade velkir

n i roky na 6drZbu.Sm6si kyseliny sirov6 a dusidn6 se pro moieni pouZiv6 m6n6' protcZe se jirni

naleptdvd povrch -Cai o l"ii"f' slitin'-iGom6 tohoiato l6zei rychle m6ni sloZeni

a jeji ridrZba 1" ot tizrrc;si.tyo"t"^l le"'l: J::: velmi jedovat6' a proto je nutno

insralovar velmi dobr6'"lrali"f."Olvyklejfi jsou tyto srn.si pro opalov'ni, pii

i"noZ-pnoitt je o rrich tak6 podrtrbnir zminka'

Tak6 piitlavet "ttr.,*tili-tJi, tt*to maji ox'vda6nl vlastnosti' md zvj'git

rozpustnosr kovu v re;;l; J ii- ,r"pgit i odstrafiovdni ohujl. Powch po moieni

v roztoku kyseliny.r""JJt"prratt'ttt1 al,lolo chromovj'ch soli (napi' dvoj-

chromanu sodn6ho) j"';;hl;d;;; '\atoilhttv' be' dervenj'ch skvrn sraZen6 m6di'

i;.J"J"*i:" o t6chto l6znich"pojedndno v kapitole o 9p4o."1"i' .N6kdy jroo na.rrhot'i"v t""tift1 -fqseliny

soin6' Maji viak 6etn6 nevj'hody'

I(yselina ,nl.re "o,pou3iili""tt "ytttt"ii neZ.m6d a pii Spatn6m udrZovdni l6zn6

se m6d na por"rchu k;;il;;"sr6Zi. vznikaji tim ierven6 sk'rny, kter6 pri-

sobi nevzhletln6 a jsou piidinou rehlamaci'

V cizin6 jsoo n6k,lJruir6ora.v l6zn6^obsahujici siran-Zelezitj', kterj' prisobi

jako oxydadni 16tka. p;;;;;; * ""pf. 3o/eniho siranu Zelezit6ho a 40/oni kvse-

il; 't^{;t;;:.,o"-at'''ii"plotv;'p'o slitinv s obsahem nad 80% m6di (r' mo-

sazi) se porrZivrl "o,tot.o zsolo"'r'" siranu 2e|ezit6ho. za zv!3en6 teploty. Tyto

l6zn6 vSak nejsou roz3iicnY'ProtoZe ,. ., p,n-}''tt' #m6i vjhradn6 moii v kyselinE -siro-v6-a

ostatnich

l6zni se pouZivd i"n^'\'iji*"f"6, b"deme se zabivat podrobnEii-pouze timto

zprisobem.

Moieni m6di-q mosozi v kvselin6 sirov6

Moieni v kyselin6 sirov6 je nejpouZivanijiim zprisobem mofeni m6di a jejich

slitin. Lze ho v6ak p""Zit il" pto oatt"utt6ni okuji' protoZe Pgl'I"h po moieni

;;;;;fu"f, a"rto'i*urry-, .t"r"ity. pozaduje-ii se pii dalii irprav. vzhled-

48

J

[ijll povrch, je nutno pouzit jest6 d.alsi ldzn6, obsahujici kyselinu ,irorroo ,polur ,,xyrlrri:nimi l6tkami, napry. kyselinou dusidnou nebo chromovj,mi solemi. lViztlnf o opalov6nf, str. 58.)

Technologick6 podminky moieni v kyselinE sirov6

(lltsah,kgseling sirovd v ldznich pro moieni m6di a jejich slitin se mrize po-lrrlr.r''1, v pom6rn6 Sirokfch mezich. obvykle se v6ak pouzivd roztokri kon-r.rrf rrrr'o 5 at 200fsni kyseliny sirov6. Pii nizii koncentraci se proces moieni1't l l i i r zpomaluje. v6ti i konccntraci se okuje rozpouitEj i rychlej i . Nad 200/6ll ,so,, se vsak jiz nedosdhne dalSich rlihod, protoze pisobenirn koncen-rrova-lf'jiir:lr roztokri kyseliny sirov6 mohou pii moieni vznikat na povrchu m€dirrr,lr' .i.jich slitin tenk6 vrstvy tmav;ich slouienin m6di, nejdas*ji kyslitnikyrrr,lro sirniky. Povrch pon6kud dern6, je skvrnitj., nevzhlednj, a vznikld vrstvy1r' lrrrk nutno odstrarlovat bud v dal5i ldzni, nebo mechanicky kartdiovAnim*,,lrr lrrou(enim. V l6zni je vhodn6 udriovat koncentraci kyseliny sirov6 v po.,rrr\rrri' fizkfch mezich. Je vfhodn6 piipravovat moiici ldzef, radEji s mensim,'lrrrrf r.rrr kyseliny sirov6 a postupn6 ji doplfiovat kyselinou, takile lze dosrih-l'rrt pi'i stejn6m obsahu kyseliny i st6l6 jakosti moieni. easto se vsak v pro-r,zu zatiin6 s l6zni v6tsi koncentrace, kter6 se ponechdvri bez kontroly takrllorrlro, rlohud moii. Tento zprisob neni vj'hodnf, nebof sloieni l6zn6 a tim, lr.rllrinky moieni se neustdle m6ni. Udiiovdni konstantniho obsahu kyselinytrrrv6 v moi'icich lflznich lze dosdhnout tast6jiim dol6v6nim koncentrovand

I r'rr'liny podle jednoduch6 analytick6 kontroly, kter6 by nem6la chybEt v z6dn6, l t l r r r . | .

l,rizrd pouzivan6 pii moieni se v6tsinou mirn6 ohiivaji. To plati hlavn6 pror,r,ri'r'.i m6di, kde se teplota l6zn6 udrzuje kolem 40 az 600 C. pii rnoienl'ttrtrltzi a jinj'ch slitin a6di s,e doporudtrji l6zn6 neohi6t6 a nejdast6ji se pracuje1,t'i tr'lrlotdch kolem 20o c. Piilis vysokou teplor.ou l6zn6 se iodpor,rje ivoienlIrrrrr'i,r:h sl<vrn, stejn6 jako pii po.iiti koncentrovan6jii kyseliny. Neni protor r lrrrrfn6 pouzivat piili5 koncentrovan6 l6zn6 za vyssi teploLy. V roztocich obsa-l*r1i'ir'h asi 100/s kyseliny sirov6 lze vsak bez nebezpeii moiit pii teplotdchf,,,lr,rrr ,l0o C. Moieni v takovj,ch l&znich je pom6rn6 rychl6, pii i-emZ zristdvri.'r,,lroviina dobr6 jakost moieni. V n6kteij,ch pryipadech se v provozech moiir'lr z'ii.n6 teplot6, a to pii 80.a2 1000 c. Tyto podminky moieni vsak nelze,l,r;rrrrrrdit. Mimo jin6 md takovd l6zefl tak6 tu nevj'hodu, ie se vypaiuje podr'trrlnir rvchleji ..et za nii5i teploty a p6ry strhuji s sebou kyselinu sirovou. Jellrto rrulno v takovj'ch piipadech zav6st drikladn6 ods6v6ni.

lltiln moieni je rtzn6 podle druhu moien6ho kovu i stavu okuji. protoze piirrr,,h,rrf nevznikd vodik, kterj' by strhdval okuje, neodsffaf,uji se okuje pfirrr,i..[ zpravidla dokonale. Kyslidniky se pouze uvohiuji a daji se p"t p;i,lrrllft:lr riprav6ch snadno odstranit napi. postiikdnim silnlim p"o.,d"* voiy,,"1r'slabfm piekart6iovdnim povrchu. Proto je zbyte6n6 moiit piilis dlouho

+, l ( lhrnlicke 0prava 69

* #

s nad6ji. Ze se okuje-l6pe odstrani' D-el5:1n moienim'"hlavn6 u -LosXzi'

mriZe

siran mFdnaty, 'otpu"cl] " ii'"il'nu'tobit sn'4Zeni m6di na mosazi' Tim vzni-

kaii na povrchrr ""t"ht"dti t"'"*e skvrny" Sota""o" dobu moieni je nulno

zii3fovat piipad od pfipJi"' V?'siioo t" ponvf'"i" *""i t0-40 minutami' V ni-

kterj'ch provozeeh y n""l"rtit"ji predntcty "'ia""i i n6kolik hodin' Takovi

: ":f; r; ;Tl $"Idt[t* r$ii*ftffi ;; ;:,::" P;;l;"uho urvchleni moieni lze dos6hno

oohvbem l6zn6 dos6hne''" ;"a""rt "il6'ny "o'ili'' n" pnut"hu moien6ho zboZi'

i"dnak odplaveni .,kti; i'i6'kJ; 'otil ouru"nyp"r'vr piedm6tfi -!ch3m moicni'

:[ak6 "vgien i 'b'"h;';;'itii'"u"'y ""}-' Jri'i-,i'hani do lazn6' piispir'a

k u ry chr en i m oie n i. i ff #d;i:: *, {* :*r,:;"}*i'H'"1T T'*:l

;*l"rulr"f#"tr;"1"."J!"1'"r'i,qtlki#;;il'p'"'i'r"na"aazv.ri. je

moiici ridinnott' r"ntJ")i;;;;;;to1"ni'R'at"""*a-vrak i n6kter6 nevlhodv'

I(romd naleptdv6ni k;";;;; po'"'"hu "b"h;;i" t" ldzeir m6di a rvchleji se

'vpotichoviYa' uito'i.-jJ';"i't""i or""rt *rii'J t"'ni ''""yt.todnj" zvl6Bt6 pli

moieni slitin m6di' p'ntoi" zprisobuje t""""ti'tk"*y na powchu moien6ho

koi'ii*nr"ni mdcli stoupa v l6zni ".hr:t::i':':,:::11',1'*'JJ"ilieni

mosazi

obohacuje t" tn'tott "*i ' ' ' i"cm

mitlt"rt j 'm a "l int'ttrtntsm'

Rozpustnost siranu

zine6nat6ho j" poa'uitc-'"ii!i n"z :o:9'stTt;s; titnnt' *ednat6ho a probihi

snadnEji. Siran *uOnli" ^tzt pii v€t5im "UI"it" fttvt'alovat v l6zni nebo na

nierlme'tech. Zvl6stt' ';;i

;;;;;"i l6zn6 -1"t" n11 ;;''*t-'-"^'::-*dno pokrft

vrsrvou krvstalt, k'"#:t";;;;;;6T 'rtaiia""e 3patn6 rozp'ou5t6ji' Tak6 na

'iedm€tech,r',"'e'"'p"wi*"i'."t"1':i:;i*:Lfr"."tlllt'Xl#,HX''Tll;g#:ffiT;ltiTf,:11'J"l:,T:1,:;""t"1"""T"ripo*"r";i"Tpol:"homosazise snadno tt'nri c"''t'I""c 'rt""i.,i' p,ot" i" "";;i;k;;ou"l6zei vvpustit' i kdvi

obsahuje ieiri,dast";;;"iil;;;,",e t y."uny .i""tJ. vto"riebovanou I6zefi nelzc

vvpoustE't pri-o an"tlJ";i#;; ;";; P*

";'""t""' ji ak'spoi'neur'ralisovat

a'odstranit " ni '1";";i"i".niai' Lepsi'ie ;;;";;*;""': ' i :l1l:t z roztoktt

h*d siran m6dnatii ' ' i l i l" ' io*l-eo.'i 'trt y t t"* pojedn6no v kapitole "Zne'

ikodn6ni odpadnich t"i;'ta" tvpottebov*ti il;;; t; v6tiinou ponech6v6 pit

irpravE nov6ho 'ottJtt'o* """i'""cl proloze t"ttil'i ia*o nemA ial<ovy firinek

;fitilo*" uriitj' ias k "zaPracov6nl"'

Spotiebo kvseliny q zir6W pii moieni

;I! t i

[ [

V6t$inounelzeplesnEstanovitspecifickouspotrebukyselinypiimoieni.Vevdtiin6 zivodt 'u o"tf"i*i"'ni"ttt"" -""*6hozboZi' kter6 je sm6rodatn6 pro

urien i spotiebv r'v'"ri"J'"'irti"h" ; i"rte' .^rasic

"o prof ilo'"an6ho zbozi' t EZko

m6ii a je ji moZno ""oJt'"' ]""'OUi *"U"ni piedm6tfi s v6t5imi plochami' napr'

50

plr,r,lrrl, pdst a pod. Hodnoty v literatuie, kter6 udivaji v6hu, neposkytujirl'xl,rrlr'rinj' pi.ehled, protoZe pii stejn6 plo5e mriZe bi.t veha moienfch pied-trri'lil zrrrrtlnd rozdiln6, nebof. zilel,i na jejich tlouifce a tvaru. Ale ani plochaft.rrrlrivri jcdnoznadn6 spotiebu kyseliny. z\leii na tlouidce a stavu okuji, narlrrh'rrl rnateri6lu, sloieni a podmink6ch moiici l6znd i na dosaZen6 jakostirrrol'cni. Spotieba kyseliny mriZe bj't dost velk6, moiiJi se v koncentrovan6j$imlr'|li'rrr roztoku za michdnl l6zn6 pomoci vzduchu, pii demz se ripln6 odstraiujl'hrr.jr.. Naopak pii kr6tk6m moieni bez piivodu kysliku a pii pouh6m uvolndni,'ht,il. po ndmZ se teprve mechanicky odstrairuji ulp6l6 nedistoty, je spotiebal, v",, l i rrv podstatn6 menSi.

Vogrrl [2/r] ud6v6 kontrolovanou spotiebu v provozech 0,3 at 1,5 kgkyselinyrlrovr'r na 100 kg moien6ho materi6lu, Machu [25] ud6vd 0,5 kg.

lllr'tel< moien6ho kovu je pom6rn6 malj', protoie kysclina sirov6, jak jiZlr\'lrr i'icno, nenapad6 mdd ani mosaz. Kadlec [7] porovnirval mnozstvi m6di,'r'r1r. zinku, kter6 pieslo do moiicich lizni slozenf ch z 50g kyseliny sirov6'rrr I I vody. Ilodnoty piepodten6 na t m2 jsou uvedeny v tab. 4. Na ribytekl,,rr'rr rnaji vliv technologick6 podminky moieni a slozeni moien6ho materidlu,

Tabu.lA.a I' Rozpustnosf m6di o zinku pii moieni v l6zni 50 g H2SO.,/I I vody

Mof€ny {.ovRozpustilo se, g/m2

r r r i r l I b0

frrrrr lrnlr I Z

rllrrnz | 0,2

lr lonz lJ I t

l r t ' o r tz 6 I Z

rr l l t r ' l i r r I 018

ihrrrut nntan

] 4,,5 It t - . i

-I . Uprovo povrchu pied moienima'

Ilt.rlrntity, kter6 se maji moiit, musi bft dist6, hlavnd prost6 mastnoty,r'r'ir'lrr' kovovj'ch nedistot, zejm6na pak spalnlich zplodin, kter6 se tasto usa-'rjl.rrr povrchu kovu po piedchozim tepeln6m zpracovdni, pied tepelnj'm zpra-''r'/trrlm se piedm6ty iasto tviieji za pouliri mastnj.ch l6tek, mfdl'a nebo

5L

Ii i

I

rfiznj'ch emulsl. Vystavili se potom bez dal5i ripravy vy33i. teplot6' piipaluji

se spaln6 produkty ""ei'i"t ft io"'"ft" a pak, 1e t'"I*i Sputttd odstraiuji' Tak6

atkalickf popel, kterv ;ili; ;;'""tito hlut"t6 po spaleni mj'del' prisobi

oorite.Mista pokrvta i'"fl#;;;; spalnfch prodoktti se ledaji moiit a zpti-

il;fi;,;il;;;;i. Ab;;;;hlo a"u"c-1ur'osti moieni' je nutno piedm6tv

pled moienim aolr" oi*uititl "pia"n"out' JsouJi v5ak mastnoty do powchu

kovu vp6lenyo nelze ,;;1"6 oa't""t'it.laZnj'mi odmaStovacimi zp&soby' 'Ie

mnohem vfhodn6j$i "tiJii-pl"a-eq 9r9d tepelnj'm-zpracov6nim' Pouiivi-li

se pii tvdi'eni l6tek ve ffi; ;;";;-; (*9.9J"' emulse)' staii iasto piedmEtv

dtrktadnd oplSchnout "';l;;;i;"do."pri pouziti masrnich nerozpu_stnj'ch l6tek

je nutno zaia4it ihrr",l pJ tlur.rlioa*osto"6ni b6infmi zprisoby. (viz kapitolu

l,Odma5fovini".)Ndktly se piedmdty po tepeln6m zpracovdnirychle ponoiuji do studen6 vodv'

Rozdilem leplotv t ""irt"li"j'o;;";':"-odLrhuji a u'"oif,,''i okuje' Tento zptisob

se osvdddil hlarn6 " dil:U i'o*'i' kde jsoir okuje ten8i a pevndji lpi na z6-

kiudnirn materielu' neni tento postup tak vihodnf 1

Po oprj'sk6ni okuji t" n"-ft nf"a*Cty pfe"aSeji bez osu3eni do moiici l6zn6'

Abyseokujedostatef"euvoln i ly , jenutnopoozi ts tuden6vody'Zvysuj ic isetcplotou vody klesir ";;i;;il;; ine"i piedmetv a ldzni' piedmdtv zristdvaji

piilis tepl6 " ,al'iil'aji i!ild;i';j#i":.', fuTt lLzefi'7' hork6 l6zn6 tak6 uniki

vice pdry, kterou ;e nutno ods6vat' Caslo se hork6 pirxlm6ty vkl6daji piimo

domoiicir6znE.zdesepakndsobiircinnosrodprfsk6v6nismoienim.vj'hodouje, Ze se moiici l6zeil "Jt"tf "ftf*at' protoZe iork6 piedm6ty staii ohi6t celj'

obsah vany. Vclhou ;th"d"" tohoio zprisobu ie' il'e nelze udrZovat Zddanou

teplotu l6zn6. Pii l'OtSi dupucitE vfroby se mofici roztok rychle ohiiv6' n6kdy

ai k mistnimu varu' ^S-;;;;"

tt"im d-o ovzdu.i i kyselina sirov6'- kteri pak

mfiie zp&sobit korosi iJ*t""rttii ocelovi'ch piedmStri 1 djtic' Krom6 toho

i"'j":tlJiilo',,a.,i 'd'"t'oi"6 z6vadn6' V takovi'ch piipadech je nutno se po-

starar o drikladn6 "d;"6;-"d;"ri. Nejvfhod"cjsi-ju v tomro piipadE pied-

rndty nejprve ,t"*ooii*io t'oay, 1"1i2 FPI1I9 se nechd regulovanfm piitokem

studen6 vody stoupn;";""; dd'i"go" c. .\tr-e

vod6 se rozdilem teplotv okuje

i6stedn6 uvolni' i ftavl""" t"ft J'inoattd jako ve studen6 vod6' Piedmdty se

vytemperuji a pre.,as'ei ;! ;?r;; l** tak, tepl6' i'e udrii potiebnou teplotu

roztoku kyseliny .i"ot'C pfi dostatedn6 velk6m mnoZstvi piedmdtri a jejich

,1."*r"i'*"*ir#;;;-"."ip"t nurno insratovat v moiici l6zni topeni'

Oprovo Povrchu Po moieni

Jak jiz bylo ieieno, neodstrani.se v moiici tdzni ie$ker6 okuje; isou sice

uvoln6n6, ule .ra tctiJtj"ft *r""trt jeitE-lpi na povrchu upravovan6ho kovu'

Upln6 se okuje po ;;ffi oJ'o""i bud ostiikdnim siln;im proudem vodv'

nebo oka"tdlorreni*, lehkfm obrouSenim a Dod'po moieni ," *a "Za-V"""fuait nejprve aiUaany studenj" oplach ponorem

52

v lirl,(r vod6. Odstrani se tim zbytky kyseliny i soli, kter6 ulp6ly na povrchurrrlhrrri<,h piedmdtri a pii dalii riprav6 by vadily. Pii ruinim ostiikdvdni by s€rrextl'iliovaly zbytky kyseliny do okoli, pii okartiiovdni se rychleji opo-Itr,lr'r'rivlly kart6ie a pii rudni riprav6 by prisobily zbytky kyseliny leptavdrru pokoiku.

I'l'r,rlrnirty oplachujeme bEZn6 dostatednj'm mnoZstvim vody, pii iemZr,rrtrr l j i rrr i ve vod6 pohybovat, aby bylo zaj i5t6no, Ze se voda dostane' irrrf rrra mista povrchu. Vzor oplachov6 vany je znilzornln na obr. 13,

Obr. 13. Oplachovd v:rna:I - p i t v o d v o d y ; 2 - p i e s t i i k h l a d i n y ; 3 - p i e p i i k a ; 4 - v r c h n t o d t o k ; 5 - v f p u s t .

Zrilrrli pak na tvaru piedmdttr i na moinostech z6vodu, jak6ho zprisobu od-n I r'rr r rii rr i uvolndnj'ch okuj i bude pouZito.

V rri.kterj'ch piipadech se je3td pied timto oplachem-ponoiuji piedm6ty dorrr'pliil.otln6 l6zn6, ve kter6 se odstrani vdt3ina nedistot. U5etii se tim voda' r l r r l i im op lachu.

|'rxlstatnou tsporu vody lze tak6 zajistit pouZitim protiproudovj.ch oplachri.|l'i rrich se pouZivd iady vz6jemnd na sebe navazujicich van, pii iemi do po-,,llrlrrf vany piit6k6 voda, prot6kd vSemi vanami a z prvni nddrZe odt6k6.l'l'r,rlrrrity se pak postupn6 nam6ieji do jednotlivfch l6zni ve sm6ru proti;,r'orrrlrr oplachov6 vody. Uspory vody iini pii tomto zprisobu na rozdil od;nrlrrorlrrr:h6ho oplachu n6kdy 950/6 i vice pii zachovdni stejn6 jakosti oplachu.I'r'llcrlcni t6to dvojit6 protiproudov6 vany je schematicky zndzorn6no na, ,1 r r ' . I / r .

Nrriobvyklej5im zprisobem odstrariovini okuji je ostiikd,edni.Piedm6ty ostff-lrrivrirrr. vr"rt5inou ruin6, pii demZ zristdvaji iasto v ko3ich, ve kterj'ch probihalat'|r,rlr'lrozi riprava. Je nutno pedliv6 dohl6dnout, aby byla piimfm proudem

jena

(=--- ------

53

vody zasazena vsechna mista povrchu. N6kdy je proto l6pe piemistit piedm6ty

do ko*o"y s jedn6 strany otevien6, kter6 m6 ot6div6 dno. s otevien6 strany se

stiik6 a pledm6ty ," podlu potieby otdieji' Pracovnici musi bj't samoziejm6

dobie chr6n6ni pied vlhkosti a proudem vody'

Up loch fchp iedm6t i ,nap i .p lechr inebop6st ,se l6peosv6d i i lokar t6 iovan i 'kter6 za^rluje lepii a dtklad;6jSi odi5tdni povrchu. Kartddujeme. butf .rdn6,

nebo strojovl, pii demi m6ddnf nebo mosaznf pds prochizi mezi otdiejicimi

se kart6di, na kter6 piit6ki velk6 mnoZstvi vody'

if[[

Obr' 14. Dvojitd proliproudove oplachovi vana:

r - pitvod vody; 2 - piep4.ika; 3,- piepad; 4 - vrchnl odtSl; 5 - vfpust'

Jako posledni operace po moieni a oplachu zalaztie se v6t5inou je5t6 horkf

"";",1*i; opl"ch. Slo.,ii poo,u k onrati piedm6tri' aby se usnadnilo jejich

,rarf"aoji"i suieni. Jsou-ti pledm6ty dostatedn6 masivni' oschno' po wjmuti

,-ingn6'.rl".tnim naakum,tL.,o"j'* teplem, takZe neni nutno zaiazovat s.ieni

jako samostatnou operaci' U profilovanj'ch piedm6tri jc v5ak nutno dbat na

i",-"fV v dutin6ch .rebo na nlpiistupnj'ch,mistech nezfrst6valy zbytky vody,

krerS se neodpaii a mfize ,pnsobit pii pozd6j5im ponral6m vysychani skvrny.

Tenkost6nn6 pr"d*cty chladno., veimi rychle, Iak2e 'oda, ulp6l6 na povrchu,

," ."rttti otlpafit. Tatov6 fiedm6ty je proto nutno nejdiive dosugit' a to bud

v su36rn6ch s cirkulaci vzduchu, nebo na vyt6p6nj'ch rostech.

Po srrseni zristavaji n6kdy po vypaien6 vod6 skvrny, lrter6 jsou zprisobeny

solemi rozpuitdnj'mive .,od6'-J" ptoto t'y'hodtt6 pouiit k posl^ednimu hork'6mu

"pr".r.'" rrGkk6 .,ody, a to bud dcsfov6, kondensadni, neb nejl6pe destilovan6.

P i ipomal6msuSen imtZep iedm6tn6kdypon6kudnab6hnoutpovrchovouo*yau. ip i i s tykuv t t ' t .e lopo ' , .h . ,sevzd. ,chenr .Pro tosen6kdydoporu iu jepiidavat'do vody asi 0,1 % viirn6ho kamene (kysel6ho vinamr..clraseln6ho).: pii ',roi.eni mosazi ^'taSt! s v6t$im obsahem m€di se osv6ddilo ponoieni

lt4

rIr 6plrrr.hov6 vody, do niZ je piid6na chromova sril, dvojchroman sodnf nebo

,lrr,,rr:l,ry, chroman nebo kyselina chromovd v mnozstvi asi 1 g na I litr l6zn6.

I'ovlt'lr rnosazi dost6vd v tomto oplachu svdtlou barvu a odstrani se i slab5i

r\rrrvrrrrC skvrny.

Zoiizeni pro moieni m6di o mosozi

[\.loii se vdtSinou ve van6ch, zhotovenfch z materialu odoln6ho proti piso-

l;q'111 ftyscliny sirov6. Nejiastdji se pouZiv6 diev6nfch van vyloZenfch olo:

, ,,rr,, ,,1" dasto tak6 pouhfch rridrti ze dieva, nebo u stndenfch l6z1i diev[nfch

rrr ir l r ' ) i , r-rpatienfch vrstvou asfaltu.

.[r .rr[no dbit, aby l6zefl ani moien;i mokrj' material nepiisel do styku sd

r,,lr,zcrn. Proto nejsou vj.hodn6 napi. ocelov6 vany, i kdyZ rnaji ochrann6 olo'

virri vyloZeni nebo odolnou vrstvu z jin6 hmoty. Pii poruseni ochranne vrstvy

rrrii)r. loriZ ldzei proniknout aZ k oceli a rozpoustdt ji. Cel6 lazefl se tim pak

rrrr, l rot lnoti a musi se vYli t .'l'rrl<ir koie, ve kterich se umistuji moien6 piedm6ty' musi bft z odoln6ho

Ilnlcridlu. Pro tento ridel se iasto pouZiv6 kovu nebo slitiny stejn6ho sloZeni,

lrrhi rrril.ji moien6 piedmdty, tedy napi. m6d, mosaz, bronz, zvl6it6 hlinikovf

i,r,,,,r. ddolrrf je iak6 legovanj' material ze shupiny chromoniklovfch oceli.

Orlsirvat vfpary neni v[tginou zapotiebi, moii-li se ve studenj'ch l{znich

Irr,lro v roztocich za mirn6 zvf$en6 teploty. Pouze pii moieni v horkfch 16z-

rrk,lr jc nutno se postarat alespoii o dobrou ventilaci pracoviit$ a ods6v6ni parl

hlr,rri s scbou strh6vaji kapidky kyseliny.

l)r.obnijsi nebo profilovan6 piedmEty se u n6s mofi skoro vj'hradnd v laznich

Ilrnor.(lrn. Piedm[ty se ukl{daji do koSri nebo se jednotliv$ v6$i na hdky, tyie

ir 1r,,,1. Byly sice navrZeny a sestrojeny n6kter6 typy automatri, neujaly se vSak.

, l i l i rh je tomu napi. pi i i rpravd plecht, p6sri nebo dri t&, kde lze snadno,,r,rf l0,iit automatick6 zalizeni, ve kter6m se nejenom moii, ale i kartaiuje,

,rlrlrrr.lrllje a susi. Zalizeni tohoto druhu bj'vaji zcela uzavi'en6, aby nemohla

r.r,sl.i.ifrovat kyselina a unikat vfpary. Tato zaiizeni jsou jednim z rn6la pri'

|,i|(lii. l<dy se pii chemickfch povrchovj.ch ripravdch pouZivd automatfr. Na

rrrzrlil od ostatnich riprav neni doba ponoru ani doba pienosu do oplachu kri-

t1,Lri. lahic lzc zachovat konslantni ias jednotlivych operaci i pii rrizn6 po-

r,f,rrlr,rv6 jakosti vj.robkt. Schema kontinudlniho zalizeni je uvedeno na obr. 15.

I Vznik tervenich skvrn pi i moieni mosozi o iei ich odstroi iov6ni

I lti.i moieni rnosaznfch piedmdtri iasto vznikaji na povrchu ierven6 skvrny

r||i,rli, kter6 se vyloudila z roztoku. Pokud se piedm6ty jiZ dale ndtv6ieji, nem6

tr,rrl0 iervenf povlak vliv na dalgi zpracovini. Kazi viak vzhled piedmetri

rr lri,r,ri iasto piiiinou reklamaci a nedriv[ry spotiebitele. Tv6ieji-li se pied-

||rity je!t6 po moieni, mriZe se m6d6nj'povlak zalisovat do povrchu a pii dalsi

r*

Da)

' rioo

_ l

ad

' : I

. d -

; r t,c) l' 9 -

R ) A

> N -

N -

N , Ein ,b

o .

I

:\

#

!

I

f - '

,,i

fprav6 a nov6m moieni se pak'skvrny je5t6 zv6t-

Suli. Proto je nutno odstrafiovat peilivd vSechny

pii6iny, kter6 zprisobuji vznik tdchto skvrn' V6tSi-

no., ttlttt6 jejich vznik pouze jednu piliEinu a iasto

je nutn6 velmi drikladnd kontrola-provozu' neZ se

zjisti zdvada.M6d se iasto vyluiuje v z6hybech moienj'ch

piedmEtri, kde se udrZuje nevymdn6n6 moiici

i6rei. kterd vlivem rozpouSt6ni okuji obsahuje

v6tii mnoZstvl rozpu3t6n6 m6di. Na t6ihto mistech

se pak po oplachu rrkazuji zcela -jasn6 derven6

.k.r"ny vylouden6 m6di. Ze stejn6ho drivodu se

n6kdy i po oplachu objevuit drobn6 derven6

,t.',r".ry v irhlin6ch nebo p6rech mosazi' nebyla-li

kyselina dobie odstran6na'-"i;" piiiinou vzniku skvrn je styk moienj'ch

pf"a*Ctri s oceli v moiici l6zni' Vznikaji elektrick6'ttanky,

pii iemZ mosaz tvoii katodu' na kter6 se

vvluditjc m6tl z roztoku. Obdobn6 se pokrfvd mo-

saznj' piedmirt dervcnlim povlakem pii ^moieni

v l6zni, ve htcr6 se diive moiila rn6d' Tak6 nerov'

nomdrnd rozloZcni okujt a rtizni jejich tlou3{ka

vede ke vzniku dl6nkt, a tim i skvrn'

. I v jinj'ch piipadech lze vznik skvrn vysv6tlit

vznikem elektrickfch il6nkt. Napi' zbytky ne-

distot, spdlen6 mas[noty a pod' zpfisobuji- v toz-

toku roztlil potenci6lu, a tim i sr6Zeni m6di' Jindy

maji vliv zlytky alkalick6ho popela, zbvl6ho po

speleni mastnot, kterj'm byly piedmdty pii tv6-

ieni pied tepelnj'm zpracovdv6nim upravovfiny'

Akailck6 l6tky zpirsobuji odzinkov6ni' a tim obo-

haceni n6krcrj'ch mist m6di' Tak6 sloZeni mosazi

m6 vliv na vznik skvrn. Mosaz s v6tiim obsahem

mddi (nad 65 0/o) prisobi iiit potil:e pii moieni;

zv6tSujici se obsah m6di zplisobuje vznik stdle

vdtiiho mnoZstvi iervenfch skvrn'

Jinou piiiinou mfiZe bit piiliS vysok6 teplota

pii Zih6ni nebo prisobeni spalnf-ch zplodin na

po.r".h mosazi. ZvfSenoo tvorbu skvrn zprisobuje'

tak6 piili5 hork6 moiici l6zei a velhd koncen-

i*u." kyr"lit y. Proto se mosazn6 piedm€ty s ob-

,"h"* *Cdi nad 65 0/s nemaji ponoiovat hork6

pi'imo do kYselinY.

do

Vr,rrilirr shvrn lze zabr6nit:l. rliil<ladnlim oii5t6nim piedm6tfr pied tepelnj'm zpracovdnim,

J. 1,,,rriivdnim moiici l6zn6 pouze pro jeden druh mosazi,

ll. rrrlriovdnim spr6vn6 Zihaci teploty a zabr6n6nim piim6ho prisobeni pla-

i l t f lnr. i ln mosaz,/r. lrrornich6vdnim l6zn6 hlavnd pii moieni profilovanj'eh piedmdtri,

h. zrrlrrin6nim styku ocelovj'ch piedm6tri s moienyim hovem pii moienl

r , ' p l r r c l r r r .t i . rrr lr2ov6nim nejvhodnEjsi teploty i koneentrace l6zn6 pro sloZenl moie-

, , i l to kov t r ,7. rlohonallm oplachov6nim moienfch piedm6tri.

' Jin6 zp&sobY moieni

Moieni m6di a mosazi v kyselin6 sirovd je nejpouZivanijii. Piesto se v n6-I'tr,r.ft.h speci6lnich piipadech pouZivd i jinfch kyselin, sm6sl kyselin nebo roz-r,rhfi soli. Tyto roztoky tvoii vlastnd piechod mezi moienim a opalovenim'

r'r,oloie v6tSinou nalept6vaji z6kladni kov. (T6chto roztokri se pouZivd hlavnE

1,1'i koncdn6m didt6ni hotovfch vfrobkri a bude o nich pojedndno v kapitole

, , ( lp r r lovdn i " . )

Moienf slitin m6di

l\loi'cni m6di a mosazi mnohondsobnE pievl6d6 nad ripravami ostatnlch" l i t i r r rn6d i .

l)iikrZitou skupinou slitin m6di jsou bronzy. Obsahuji nejm6n6 80% m6di

, r, xrrriisi s cinem. Krom6 b6Znj'ch bronzri se vyr6bi tzv. fosforovf bronz, u kte-

,irlro lrylo pii vfrobd pouiito fosforu jako desoxydainiho iinidla. Piidavkem,rtrktr.r.j,ch kovri dost6vaji pak bronzy uriit6 specifich6 vlastnosti. Tyto piisady

1',rrrr vlirk pom6rn6 mal6 a nemaji v6tSinou vliv na chor'6ni kovu pii moienf'

.lirr,rrr skupinou slitin mddi jsou slitiny m6di s niklem nebo s niklem a zin-

korrr. .Isou zn6my pod jmdnem nov6 stiibro, alpaka a pod. Pro moieni t6chto,lilirr sc pouZivd iasto stejnfch l6zni jako pii moieni m6di nebo mosazi.

I I rrirktcrj'ch slitin neni v3ak irdinek dostatednjr, a je proto nutno pouZit pro

rrrol,r,nl smdsi s obsahem oxydainich l6tek, nejiast6ji kyseliny sirov6 s piiilav-

hr 'n r kyso l iny dus idn6.

Moieni bronzu

l( rnoieni se n6kdy pouZivd koncentrovan6jSi kyseliny sirov6 (asi 30%ni).lilnk jc postup moieni stejnf jako u m6di a mosazi. Po moieni se v$ak po-

vlr'lr povl6kd tmavou vrstvidkou a stdv6 se nevzhlednj'm. Proto se n6kdy do-

polrrfuje oplach s obsahem 20 0/s kyanidu draseln6ho. Vytvoii se rozptrstn6

sr,rlvo.in6 soli cinu a m6di, kter6 se pii n6sledujicim oplachu odstrani. Tak6

flqfolovi' bronz lze moiit stejn6.

D I

t rBronzsobsahemhl in ikusemol i tak6vroz tokukyse l inys i rov6 'a lepomo-

ieni a oplacho ," pr"a*liv fonoiuii f9 smjsi kvseliny sirov6 a dusi6n6 neb'r

.do roztoku kyseliny a"tiA"C (1 : li (viz "Opalovdni"' strana 66)'

Moieni slirin m6d-nikl-zinek

Tytosl i t inysemoi iproobsahnik lu- ienvelmiobt iZn6.V6tSinounelzepouZi tb6Zn6 l6zn6 . po.,n#'Jli"il'"* rtv;aif,'y sirov6' Proto se moii ve sm.sich

obvyklfch pfi op"tnt'a"i*CJi a mo'"'i' Piisada kyseliny dusidn6 ke kvselin6

sirov6 mriZe vSak bfi-enV neZ u obvykl*ch opaiovacicl l6zni, aby naleptS-

v6ni a ribytek materialu nJyt pfitiS '.r"tt ;'. Za ilZ'i teploty neunikaji z tak'-

vj'ch l6zni nitrosni pty"y, jako jL tomu u btZni'ch opalovacich l6zni''K-*of"ni

j" ,rapf."toZno pouZit l6zn6 tohoto sloZeni:

L0 ai L5% (v6hovfeh) kyseliny sirov6 konc"-i ^z 5% ("anovj'ch) kvselinv dusiin6 konc''

87 aZ 80% vodY'

Neni-li moieni dostatein6 rychl6, je nutno rozlok z potritku .piihi6t na tep-

lotu asi r,0o C. L:izeii";;";;t;ti""k hla""o po zapracovani' Doba moieni

je piibliini: 30 minut'Rf iznfmiautory l ' 'n t ' ' 'o t "hot '6nyi j in6smis i 'obsahrr j ic ivdt5 inoukysel inu

sirovcru a 6'sidnou, pii d.emi se m6ni pouze pom6ry obo_u ky-selin. Nejdast6ji

se navrhuji .-C.i "f,"ft"ji"i steinj' podil hyseliny 'sirov6 a dusiin6' ziedEn6

iut., uU:, pii moieni unikaio co nejm6n6 vj'parri' Napi':

t0 % (obiemovj'ch) kvseliny'sirov6 konc"

15 o7i iofrj"-ovj'ch) kyseliny dusidn6 konc"

75 o/s (objemovj'ch) vodY.

Pracuje se za studena' u tlustjrch vrstev okuji se moii za zvlienl teplot-v'

f)oba moieni ." o";;;;i ;;;t i0 ai 30 minutami. Pii zvfsen6 teplot6 se doba

moieni Podstatn6 zkracuje'

OPolov6ni m6di o slitin

\ Opalov6ni se pouZiva vSude tam' kde je nutno u vj'robkri dos6hnout stejno-

m.rn6ho povrchu, af jiZ leshl6ho nebo matn6ho' nebo tehdy' upravujemeJi

oovrch pr"d g"trrurriltfi ;;k;;."6nim. pii opalov6ni se. odstraiiuji s povrchu

kovu korosni ,ploffi u ,o"tu."C se kov nallptivA. Nejpo'riivan6j.i je tento

zpirsob pri po\'""nJt'?"ip'ut'o *o'"zi' Z tohoto hl"ditku se tak6 budeme opalo'

vdnim hlavnd ,"1"S'""t]?t-ft" "S"ft tak6 pouZit pro m6d nebo n6kter6 jeji

sl it iny.

56

Nr,ji:nstdji se opalov{ni skl{d{ z piedb6Zn6 irpravy, kterou se maji odstranit

vrrt,v1, kysliinikrl a skvrny, zbyl,6 z piedchozich operaci, a z vlastniho leskl6ho

lr,lru rrrirtn6ho opalov6ni. Okuje se timto zpfisobem neodstraf,uji.

l',rvlr,lr, kterf ie kr6tkj'das po opalov6ni velmi vzhlednj', tento svtj pdknf

rrlrlr,rf rychle ztrdci, a proto je nutno jej chrinit prrihlednj'm ochrannfm n6-

t.ifr,ilr nebo aspofi konservovat vrstvou oleje nebo vaseliny.

Z6klodni sloieni opolovocich l6zni

l( ,,palovdni mddi nebo mosazi se pouZivf nejiast[ji smdsi kyseliny dusi6n6-.

,r xllov(r, s malym pi'idavkem chloridfr nebo kyseliny soln6. easto se piidrivaji

i rri.kt,cr6 jin6 specialni pi'isady (napi. saze, dextrin a pod.), kter6 maji bud

viiit. lcsk, nebo naopak, pii matn6m opalov6ni, zprisobit stejnom6rnj' matni

1 , o t ' t ' t ' l l .

lllrrvni slozkou v opalovacich laznich je hysclina dusidn6. Jak jiz bylo ie-, t,tro (str. 1r7), podporuje kydlik v obyiejn6 moi'ici l6zni obsahujici pouze

I q,rr,linrr sirovou, rozpou3t6ni kovu. Kyselina dusidn6 jato siln6 oxydadni,rrirlkr prisobi podobn6. M6d se prisobenim kyseliny dusidn6 rozpouiti podle

, ' t \ ' i l i ( ' C - S C " + 8 H N O " - 3 C u ( N O r ) r + 2 N O + 4 H r O

Irrrr lolurd se rozpouSti *oa"t,-

l l ( i u f 3 Z n * 1 6 H N O B 3 C u ( N O , ) , * 3 Z n ( N O . ) , + 4 N 0 + 8 H , O

l'i,i rozpouit6ni vznikd dusidnan m6dnatj' a kysliinik du1n1tf, (NO), bez-

|rrrr.r,i plyn, kterj, se oxydaci na vzdtrchu m6ni na lryslidnik dusiditf (Noz).

l'r,rrr,, plyn je dervenohnldf, velmi jedovatf a mfrZe pii vdechovani zprisobit

,,,,1,,,r1,eir6 otravy. Iftomd plynnych produktri vznikd i -voda, kter6 zieduje '

,,prrlovaci. lizeii, a tim zpomaluje celou reakci. Pfrsobeni kVseliny drrsidnr'r na

,,,i,,1' ,,"bo na mosaz je zvl6$t6 za vy55i teploty velmi prudk6. L5Lzeir se tak6

Yr,lrni rychle ohiiv6. Tim se zrychluje rozhlad }12n6 a unikani kysliinikri du-

,lk,r (rritrosnich plynri). Zi'ed6nim se rychle zmenSuje riiinnost l6zn6 a jiz pii

, , l rrrr lrrr 300/s kysel iny dusidn6 je opalovaci roztok, olrsahujici pouze tuto

h\N.l i ' . , ryte"pi,r. Se zietelcm k zv6t3uj icimu se obsahu vody lze ho jel.,turtilir znovu oiio'it. Pro iychlou zm6nu sloleni nedd se dobie kontrolovat ani

lrhnst, opalov6ni. Proto se v|tiinou pi'iddvd k l6znim hyselina sirov6, kter6jr,,,lrrltn6 zlep$uje vlastnosti opalovabich roztokri. Tato lyselina sice sama

,||,r,,,zp0u3ti m6d- nebo mosaz, ale prisobi piizniv6 pii ofalovanl i udrzov6ni

lflzrr,',. I)usidnany, vzniklir pii ptsobcni kyselinv clusidn6 na kov, jsou kyselinou

ulroyou piem6f,ovany na sirany. Tim se z dusidnanri uvoliiuje kyselina dusi6n6

rr rrriric .se zitastnit znovu rozpouit€ni kovu. Sirany m6di a zinku jsou m6n6

r,rrz; lrstn6 ne| dusidnany a vypaddvaiizl6zn6. Usazuji se pak jako kal na dn$

1rrrr,,,,vni vany a lze je z roztokri snadno odstranit. Jinou drileZitou vlastnosti

59

ii

Ii

l ,

i l F f

kyseliny sirov6 je vizini vody, vznikajici-pii.opalov6nl' I timto zprisobem se

nrodruZuie ridinnost rar"o " pi,i ot run" 3-3 0/s -kyseliny

sirov6 prisobi lilzeir

i.sr6 . otsuh"* 10% kvselinv dusiin6'

DalSi piisadoo, kt."a ," do roztoku iasto piid6v6' je mal6 mnoZstvi chloridfi

nebo kyseliny soln6. K;;li;" soln6,.piidan6 do l6zn6 nebo uvoln6n6 z chlo-

ridri, podpor.t;" "orpott'Jti"i"i"t" a jeji spr6vn6 mnoZstvl udrZr.rje rovnovdhu

pfi ""'"o"'"SrCrri *edi u ,i"ko t' *ot"'i'-B"z piidavku'kyseliny soln6 nebo chlo-

ridri je povrch tol o po opufovdni bez lesku a sv6tlj" coZ je zptsobeno piiliS'

rrym obsahem zinku.eerstvE piipraven6 l5zn6 maji v6t6inou spatnou ridinnost a potiebuji urditj'

tas k zapraco.ra"i. eyrJljfsil"l', z" tt"t"tytitttj' vliv-na rozpou3t6ni kovu maii

dusitany a kysliiniky ;;:tk"' kter6 v l6tni vznikaji rozkladem kyselinv du-

siin6. proto se tak6 "er.av piiaa"6 do l6zn6 mensi mnozstvi dusitanri (napi.

il;7i .l;.t;".* *arrerr.j."u"vchli se tim prisobeni l6zn6 a zhr6ti doba jejiho

zapracov6ni.Do leskle pracujicich 16zni piiddvaji se- dasto jeSt6 mal6 mnoZstvi tzv' lesku'

tvornj'ch piisad. -le;i"tt 't'tit'"In se urychli ptsoteni l6zn6 a zvj'si se lesk po'

vrchu upravovanj.ch pl".i-a,t. .lejicrr -vtiv. neni je$t6 dostatedn6 objasnEn,

i kdyZ bylo vyslov"rri ,tettotitt teorii, kter6 se pokou6eji vysvdtlit prisobeni

tdchto piisad'- fr";drit;i se jako lcskutvorna piisada. pi.id6vaji leskl6, tzv. mastn6 saze,

tlextrin, srrlfitov6 ntl;il;, ;';tl'viice a linc' Na icsk vitiinou ptsobi l6tkv'

kter6obsahujiuhlovodiky".,yt. 'oar"l ina.povrchulAzn6pdnunebom6nivisko.,iir. "nrtoku a pii rorpouStdni tvoii koloidni roztoky'

zd6 se, ze n6kter6 iatky ptsobi svj.mi redukdnimi vlastnostmi'a podporuji

'znik dusitant, kter6 ;;#i' , "o"poust6rri kovri. .Iini auroii tvrdi, ze hlavni

vliv na rozpou$t6ni kovt je vyvolan zm6n-ou fysikSlnich vlastnosti.l6znE a pri-

,o-U"ni* piny, takZe \'""ituiiti kyslidniky dusiku nemohou unikat z l6zn;-

a l6pe pfrsobi na kov.Zaiimav| je, Ze neprisobi na .kov -.napi'

lampov6 Cerfi' obsahujtci uhlik

v tisi6 fo"m8 be" uhlovodikri, ani grafit'podle jin6 teorie vyrovnavaji leslutvorn6 piisady rozpol$Gni m6di a zinku'

takZe opalova.rf i .r"iri"a po.r""tro kovu je siejnom€rn6j5i. Bez leskutvornich

piisad je n6kdy rozpou5t6"i obou kovfr nestejnom6rn6 a m6 na nE v6tii vliv'.tor"rriiarrr6.

fivf" .fri"ia"o, Ze napi. leskl6 saze zmen6uji koncentraci kyseliny

soln6 v opalovaci l6zni. T6to vlastnosti se vyuziva tehdy, bylo-li piidano piilis

fr'r"il"V soln6 a vznikaji-li pii opalov6ni skvrny. Pi'idavkem sazi se op6t zlepgi

lestici schoPnost takov6 l6zn6'- vlt" jednottivfch r.v."ri" v opalovacileskle pracujici l6znistudovalpodrobn6

Graham [37]. Pii zkouikdch ptacot'al s roztoky' kter6 m6ly pomdrnd velki

obsah kyseliny sirov6-a uriit6 mnoistvi vody. L6zni podobn6ho typu se u n6s

sice b6in6 nepouziia, pfe.to t"" v5ak zji3t6n6 zivislosti pouiit i pro jin6

opalovaci roztokY.

60

z r,lrr/rzku t6 je jasn6 drilezitost mal6ho mnozstvi hyseliny soln6 v opalovaci

Ll,,rri. l(rlyby lazefi neobsahovala i6dnou kyselinu solnou, rozpoustdla bv se

1,n,,r',i),,,i -iU " nikoliv zinek. Tim by se povrch mosazi obohacoval zinkem

l, r,r','l'i,rcl by z opalovaci l6zn6 sv6tiy, bdlavj' a mdlj"-Pou;'itim llzn| l:ez

f,r-i,f i,,v tA"C lV ,u 5"r, obtiZ,te ziskala leskl6 ziatovd plocha' jakd se vvZaduje

1,li ^1,rnrrn6* opalo.rani. Velkj' obsah kyseliny soln6 je viak tak6- nevfhodnj"

1,.,,t,,i,, nadm6rnj'm rozpougtlnim zinku st6vd se povrch mosazi po opdleni

, l r v l r r i t . j n tmavf .vrlli,,", obsahem kyseliny dusiin6 (obr. 17) se podsratn6 zv6rsujerozpustnost

rrri.rli. krleZto rozpustnost zinku zrist6v6 skoro stejn6. Na opalovan6m povrchu

,rrrlrru pak.n"dno vznikat skvrny' Pii mal6m obsahu kyseliny dt!"idn6 se

,rilr,rrirrje rozpustnost m6di, ribytek materialu je nedostatednj', a protO neril

,lolrro tlos6hnnrrt stejno*6rn6ho a vzhledn6ho povrchu'

zrr.iirnavf je vliv kyseliny sirov6 v opalovaci l6zri, ieiii: ostatni piisady zt-

rt,'r,;i t.o.r.iantni (obr. fa;. efi urdit6m pom6ru kyseliny sirov6-a dusiin6

rrnxtrivir maximum rozpoustdni m6di a zinku. Dal5im piidavkem kyseliny sirov6

,,u r',,zpouSt6ni kovu rychle zmen3uje. Spr6vnj'm piidavkem kyseliny sirov6

lr,r f,r.rf y rrdrZovat maximdlni riiinnost lizn6. Z grafu je ziejmo, Ze pracuje-li

f Arr,ri siabdji , 'nelze jeji ridinnost vZdy zv6t5it pouhj'm piidavkem kyseliny

,lr,'r,i, jak se to iasto d6ta. ffiUS"5' jeji piidavek naopak zmens*je rozpustnost

rlrsrrzi, a mtze tedy zhorSit leStici schopnost l6zn6',l,rrk(r teplota l6zn6 m6 vliv na ridinnost roztoku a jakost opalov6ni (obr' t9)'

llozprrstnost zinku se se zvy5ujici teplotou jen m6lo m6ni' ale rozpustnost m6di

,t,,.,,t,,r1" maxima pii teploi6 ,ri asdc . p"t roo.ro kles6. ZvysovSnim teploty '

* r,,,ty nezlepsuje ritinek l6zn6. zvflenim'-teploty se nerim6rn6 zv-:f_uje -r:i-

'rr"trr.st mCdi. Tim vznikaji skvrnit6 povlaky, povrch je matnj'a piiliS sv6tlj"

rr, l rol l sc obohacuje zinkem'Nr,jvhodn6j3i sioZeni lizn6 je tahov6, pii hter6m rozpustnost m6di a zinku

Jr, vtr stejn6m pomeru' jako jsou tyto irovy, obsaZen6 v opalovan6 mosazi'

ifui,.,n takovj piipad'je idcaini a nelze ho vZdy dos6hnout, protoZe sloiqni

lrlerri! sc b6hem p"Ac" *6rri. Znime-li viak ptsobeni jednotliv'jch sloZek l5zn6'

lr|! zvolit k opalovani mosazi nejvhodn6jgi sm6s a lze se rTvarovat nekterj'ch

r/rklrrtlnich chyb, k nimZ v provozech je5t6 st6le doch6zi'

Piedb6ine opolov6ni

Picdb6infm opalovdnim se me povrch oiistit- a piipravit pro le-skl6 nebo

tlr,t.,,f, upalo',rani. Ole operace j" *oZoo prov6st i'v jedn6 l6zni' avSak roztok

rt, 1,i.ilii'rychle opotiebidve, ,.r6ni se sloZeni l6zn6, a proto dosaZenj' vzhled

povlr:lttr neni stejnom6rnj'.l,irxlli6zn6 0palov6ni se zaiazuje t6sn6 pied konednou ripravou. Mezi ob6ma

,r1,,','n""*i .r"rna b;''t del5i piest6vka, protoZe by se povrch mohl znovu zne-

firtit a pokrj't kysiifttiky nebo jinfmi korosnimi zplodinami'

6t

J

F

ssP

t 'e i;;ta <.= . ! o .qR.S"

I o ' $ o ' P5

i H

i x ) o' ; 5 . F : : : :: E J

N = E E r " "X

" j _ E X . : :

, $ t * i . . . .- . - 6I e l . ,

8 3 ' = t " "" ' F . i l ! : : : :

a : a

N ' 66 >B O

6 . - a< 5 h o - A

s , sN'

( urw 7 1 ottau??fndzor n^oI 6

s s.rt- 9{'

(ww91 lo1gu?$ndzgr n^ol 6

6b-

63

(futw St) otlFuPTlndzoJ n^ot 6

62

o 6 s o@

- N v h @

? ! i o @ N

' : o * 'o o ; 5c t r . ' a

! . O h . . , ,

: < f ^ . .= N i : :s i : ' i

! € - :

_E 3.[ [' ^ = a e' t ; i 3 . - . . .

. . d o > a E . .N . - 4 , R

t s ;

- o N\ J d

.̂ l O = cT I U N

5P -

^ c td - \

C)a5

iII

o

\

--!. -e 'g };ffiA : " . N N N' s g p d: . r

s ' E E ; "' c -v i . . . .

. - : e - * E : e . . .

, o \ i i * ' 9 . . . .3 - 5. b P g . ;

$ E ' ; a . : . :i N ' = .u . 6 I

s - . e r ! : : :1 5 s € .

: :i * ; xR : 4 . 2 " cv . ! : C c ) N :

I \

I "\\

)

d

ilI

.1,

lr l

iIi

sR

R '

a b a s a - c ) - SS' S- F eo- (o. '+ c'f

( ww g1 oqgup1gndzo" nriol 6

!o-o\t'

A A C ).5- $l- q-a

b-.

(o'

rliiri$iliilhr l l l '

I

lffi

Na rozdil od moieni je piedb6Zn6 opalov6ni vidy velmi kr6tk6; podle slo-

ieni l6zn1 trvd n6kolik vteiin aZ nejvj'Se jednu minutu'

Casto se. pouZivd k piedb[Zrr@mu opaloveni vypotiebovan6 opalovaci l6zrrti',

kter6 jiZ neddvd dostatednf lesk. Jindy se pouZiv6 bud jen kyseliny dusidnir'

nebo s malfm piidavkem kyseliny soln6'Pracuje se se studenou l6zni za teploty asi 20o C. Pii prdci se l6zei ohiir'6,

a prochdzlli ji v6t5i mnoistvi piedm6tri, je nutrio ji chladit.

Bjvaji sice navrhov6ny nejrrizndj5i sm6si pro piedb6in6 opalov6ni, v6t5inorr

se v5ak od sebe jen m6lo liSi. Skoro u v5ech se navrhuji stejn6 kyseliny a m6ni

se pouze jejich vz6jemnli pom6r.PouZiti vypoticbovanfch opalovacich l6zni je velmi vfhodn6, nebof se tak

je3td vyuiije drahj'ch kyselin, kter6 by se jinak musily vyllt. Casto se takc

upravuji piedm6ty v koncentrovan6 kyselin6 dusidn6, k nii se nepiiddvd voda,

ale jen mal6 mnoistvi kyseliny soln6 (na I litr kyseliny dusidn6 se piid6vd asi

1.0 ml koncentrovan6 kyseliny soln6).Ndkdy se pouZivd k piedb6Zn6mu opalov6ni i l6zn6 s obsahem vody, napi":

48 vdhovj'ch dilfr kyseliny sirov6 konc.,9 v6hoqich dihi kyseliny dusiin6 konc.,0,5 vdhovj'ch dili kyseliny soln6 konc.,

68, virhovj'ch dlhi vody.

Tyto lhzn6 s obsahem vody jsou sice levn6j5i nei roztoky sloZen6 z kon-

centrovanich kyselin, jejich pfrsobeni na kov je v3ak pomalej5i a, hodi sepor rze la rn . kde je povrch j iZ dos t i d is t f .

Po vyjmuti z l6zn| se pFedm6ty co nejrychleji opldchnou v tehouci vod6 a

pak se je3t6 ponoiuji do hork6ho neprritodn6ho oplachu. Piedmdty sf ohieji

a po vyjmuti z l6zn1 schnou v6tiiinbu na vzduchu. Nechaji se vychladnouta ponoiuji se pak co nejdiive do opalovaci ldzn6.

Povrch piedm6tu by mdl bit pied opalovdnim vZdy suchf, aby se zbytedndneziedovala l6zefi a nezkracovala se tim jeji Zivotnost.

Pracuje-li se pii piedb6Zn6m opalovdni v koncentrovan6 kyselinE dusidn6,postupuje s'e n6kdy tak6 tak, Ze se piedm6ty bez oplachu pien63eji co nejrych-leji jeSt6 vlhk6 do opalovaci l6zn6. Ulpdl6 zbytky kyseliny dusidn6, kter6 setakto dostdvaji do hlavni l6zn6, nevadi, naopak zesiluji opalovaci roztok a pro-

dhrZuji tak jeho Zivotnost.Postup pr6ce pii piedb6Zn6m opalov6ni je jinak stejnj' jako pii prdci v hlavni

opalovaci l6zni, a bude proto podrobn6ji popsdn v dal(im oddilu.

leskl6 opolov6ni

Podily jednotlivj'ch kyselin v leskle pracujicich opalovacich ldznich se mohoupohybovat v $irokj'ch mezich, m6ly by viak bj't vZdy piizprisobeny sloZenimosazi a pom6ry kyselin by m6ly bjt voleny podle piedchozich teoretickfch

64I

r l

ilvrrlr. V prdxi se pouZivd sm6si, u nichZ pom6ry obou nejdrileZit6jSich kyselin,| 1. kvscl iny sirov6 a dusidn6, jsou od 2.2 1. ai, l :2. Pom6r kysel in m6 vl iv naI'rlvrr rrpraven6ho povrchu. Pii mensim obsahu kyseliny sirov6 dost6v6me'lrrtil .rlstin, vdtsi piidavek t6to kyseliny vytvdii dervendjii povrch. V6tsinou', l)r'rr(rrje se sm6smi koncentrovanj'ch kyselin bez piidavku vody. Pii pii-

1'r'rrvli .palovacich roztokri je nutno piil6vat kyselinu sirovou az nakonec a pii-,l,ir,rrt, ji pomalu a po i6stech, za stel6ho michdni, po piipadd i cl-rlazeni, Pol,rrrlrinl ostatnich kyselin ke kyselind sirov6 vzniklo by n6hle piiliS velik6rrrrrlist.Vi tepla a kyseliny by se mohly rozstiikovat. Pii piiprav6 je nutno do-, lr ' )ovrrt pedl ivd viechny trezpeinostni piedpisy.

lro smichdni sm6si se m6 nechat opalovaci l6zei del3i das st6t, nejldpe pies,,,x,, rr l r icd poui i t im se m6 zkontrolovatteplota l6zn6. Md se pohybovatkolem'rto (1. Pii niZ5i teplot6 md roztok pomalejdi riiinek a piedmEty nejsou dostt rkli'. pii vy35i teplot6 nastdvd piiliSnd naleptdvdni a nadm<irnf vj.vin_v1i-r r t ' i i .

l,csltl6 opalovdnd- vyZaduje urditli'ch zhu5enosti, kterjrch lze nabj't pouze,l,.lil praxi. ProtoZe se sloZeni roztoku b6hem provozu mdni, nelze piedem udatr,r,nr()u tlobu ponoru. VitSinou se v5ak opaluje pouze n6kolik vteiin, a to tak,, xrr lrirdm6tem v l6zni pomalu pohybuje. Zku5enjr pracovnik pozn6, vyjme-li','rlrnilt pii opalovr{ni z I6znE, zda je jiZ opriLleni dostatedn6. Po opdleni se

, ' , r ,r lrrr i ty pienesou co nejrychlej i do oplachovaci n6doby a drikladnd se, ' t ' l r ic lrrrou nej l6pe v proudici vod6, po pi ipad6 v prot iproudov6m oplachu o n6-l,r l ikrr stupnich. N6kdy se piedm6tv jeit6 ponoiuj i do neprttoin6 l6zn6 s tep-I 'u \'r)(l{)u, aby se ohidly a l6pe pak na vzduchu oschly. Voda viak nesmi bj.t, , t l i l l rork6 (max.60 oC), j inak by vznikly na povrchu skvrny. Su3eni jenutno,,rrovnt velkou pozornost, protoie opalovanf povrch je citlivf na tepltrrnn(lno ztr6ci lesk. Nejl6pe se su5i drobn6 piedm6ty otirdnim v suchfch

I r t i i t i ' ch p i l in r i ch .l,r'skl6 piedm6ty je nutno po opalovdni co nejdiive chr6nit bud konservaci

l,'.;r'rrr 'cbo vaselinou, nebo povrch natiit prrihlednfm lakem. ,Ieitlize se pied-,, , tv ihned d6le neupravuj i , mohou se 'skladnit ve vodd, do kter6 je pi idd,n'lrri liiimen v mnoistvi asi 5 g na 1 litr.

f tl'i rpalovdni se lizei ohiivd a pii piili$n6m zatii.eti je nutno ii chtadit.I r,\jrr s. to zpravidla tak, Ze se nddoba, ve kter6 se piedmdty opaluji, postavil', rrrirl.le se studenou vodou. Protoie se nejiastdji opaluji drobndjsi pied-,rirlv. pr.cu-e se. v6t6inou v kameninovj,ch nr{dob6ch, umist6njrch v dobie,lrr'rvrrnj'ch digestoiich. Voda obt6kajici nddobu, ve kter6 se opaluje, mriZel,rrr)it. zi'rrovefi pro oplach opalovanj'ch piedm6tri.

I'i'r'rlm6ty se ponoiuji do l6znd bud jednotlir,6, nebo v koiich. pro z6v6sy' jrrk' rnateridlu na kosiky se pouzivd mosazi, m6di nebo l6tek, kter6 nejsou,r,rrl rrapaddny, napi. kamenina, novodui nebo hlinik. Nehodir se ocel, protoie,, r,ychle rozpou3ti, a vznikem elektrickj,ch ildnht by se na upravovan6m

,"rvr'('llu vytvoiily na stykov;ich.mistech skvrrty. M6d6n6 nebo rnosaznd-ko-

, ( l lrrmick6 iprava 65

$iky, kterjrch se ndkdy v provozech pouZiv6' bj'vaji znaind nalept6viny' takZc

r"";i f."at["" Zivotnost. v?r:y -^L-.r-^,,-r p^],vhpmPii ponoru do l6zn6 se neme piedm6tem piiliS pohybovat' Pohybem bychorn

v6t5inou dos6hli opadn6ho trdinku nei napi' pii moieni' t'- i' ::l{. proces stl

zpomali a jakost opuro,,Lti je ho"Si' Jeto zptsobeno tim' Ze kysliiniky dusiku'

kter6 vznikaji pii rozpous-eli ko.ro a kter6 tak6 podporuji pfisobeni l6zn6 na

kov, se pohybem "dtt;;;;;'t-;";;" op"lot'atteho kovu' Pomalj' obiasnv

p.tvf -"i"f.

pri opttot'ani i""udi' zvldstd jeJi l6zeri jiZ zapracovan6'

Pii del5im ponoru pl"d*Ct'i v l6zni mriZe nastat tzv' sp6leni' Povrch je pak

nevzhlednj' a nedd se ani opakovanfm -ponorem do opalovaci l6znd vyleplit'

V takori'ch piipadech p f""titatte,itgtt;",t tnovu opal"v6ni' pro[oZe materi6lrr

zbyteind ubj'v6, "nlz ',"

ii"psi 'ott'r"a jeho povrchu' Ndpravy lze dos6hnout

pouze obrou$enim -povrchu, a pak teprve novj'm opalovdnim' JestliZe tvar

niedm6tfi toto *".n"ttitlol ;d;; 'iczui"' lze piedm6tv po- suSeni namodir

ff;;"*;i"ja,l-'i""a"utcho' Potom se v su36rn€ osusi' a pak teprve opl6ch-

nou. Po t6to ripravd ;;;;;;; "palovat' Machu ud6vd toio sloZeni l6zn6' v<r

kter6 lze opravit sp6len6 piedm6ty:

6 d(hi kYselinY soln6 konc''

I dil kYselinY dusi6n6 konc''

2 dtlY dvoichromanu draseln6ho'

Tato l6zei v5ak ddvd dobr6 vj'sledky jen v n6kterfch piipadech'

SioZeni leskle procuiicich opolovocich l6zni

Dobie pracujici l6zefi m6 toto sloZeni:

1 l kYselinY dusiin6 kone"

1l kYselinY sirov6 konc''

20 g chloridu sodn6ho'

Misto chloridu sodn6ho lze piidat i m1!6 mnoistvi kyseliny soln6'^''

f<"t*i"f.E- r" .tetav l"St6 piiddvd L0. at: 20 s mas-tnf-ch'. ;1zi'Ndkteii autoii [27]

*riaJ"ft"ii opalovdni v laznich obsahrijicich vodu' napi':

50 o/s kyseliny sirov6 konc.,36 o/s hyseliny dusidn6 konc.,t4o/s kysel i f ly fosloredn6 konc.

( )statni slitiny mddi lze opalovat ve stejnf ch l6znich, av$ak ne u v5ech lzerllsrihnout stejnd dobr6ho tdinku. Proto je nutno vZdy pied zavedenim lesk-li'lro opalov6ni u novj'ch slitin nejprve vyzkou5et rrizn6 l6zni. N6kter6 slitiny',,, llili hirie a nemaji nikdy tak p6kn;i vzhled jako mosaz. ,

. Udribo opolovoci ldzn6

l'i'irnd kontrola l6zn6 a jeji doplflov6ni, po piipadd regenerace je obtiind'r rl/r sc prov6d6t jen omezen6. V6t3inou se k moiici l6zni piiddvd jen kyselinatl,vri a i6st kyseliny dusiin6, kter6 se vypotiebovala pii rozkladu. PiiliS

r,'lkr'r mnoZstvi kyseliny sirov6 nezlep5i vlak opalovaci irdinek; n6hdy se do-l, ,rrrr,c dosdhne'opaku. Maximdlni pi idavek kysel iny sirov6 md bft 0,5kg nalol Lizn6. V opalovacim roztoku se rozpouiti.m6d a pii obsahu 6 aZ 100/o Cu1,, jii nutno l6zefl vyiadit.

l Ni'hdy se kontroluje opalovaci ldzeri podle hustoty a pi'i stoupnuti na piedem' 1,,'rll. zkusenosti urien6 hodnoty se roztok vyiazuje. Horni mez hustoty,je, ,rzrrri, podle pouzivan6ho sloieni. Lazn6, kterd jiz dpbie neleiti, lze jest6 po-,,i l l na piedbdin6 .opalovdni.

Motn5 opolov6ni

Itl'i matn6m opalov6ni dostdvdme stejnomdrn6 neleSkl6 plochy, kter6 jsou, i r rh v t ' lm i vzh ledn6.

l)r. .palov6ni tohoto druhu plati vse, co jiz bylo iedeno pii popisu leskl6ho'ptrLrviini. L6znE bj'vaji obdobn6ho sloZeni a li5i se od leskle pracujicich sm6sl,.,'rrzc pi.idavkem siranu zinednat6ho nebo n6kterj'ch jinj.ch ldtek. easto se',rrlri'ir k b6znfm lilznin asi 20g siranu zinednat6ho na 1l roztoku. Tak6'ari,, kter6 misto kyseliny dusiin6 obshhuji chromov6 sloudeniny; opaluji zat r r r l l r r i l matn6 .

a l)'bie pracuje l6zeri obsahujici napi. [27]:

I 2 kg kyseliny sirov6 konc.,

J 3kg l<yseliny dusidnd konc.,i l0 g chloridu sodn6ho,

|. 10; siranu zinednatdho.v- *llrrrrr zinednatf se piiddv6 po ochlazeni sm6si, rozpu$tdnf v mal6m mnoistvi

, l l r r r l ) v o d y .,lirrri lrizefi se piipravi rozpuitdnim 50g zinku ve sm6si lkg kyseliny du-

rr\rr/. konc. a I kg kyseliny sirov6 konc.

I

430 ml kyselinY sirov6 konc',

70 ml kyselinY dusiin6 konc',

2 ml \yselinY soln6 konc',

498m1 vody.

67

Tak zvan6 francouzskd opalovaci l6zei m6 toto sloZeni:

t kg kyseliny dusidn6, ve ktere se rozpusti

50 g zinku,i ig kyt.ti"y sirov6 konc'; ke sm6si se piid6

50 g chloridu amonn6ho,.50 c sirn6ho kv6tu,

. 50 ! mastnj'ch sazi' '

Tato lirzei se ohiiva asi na 50o c. Pouziva se ji vSak m6lo, i kdyi d6v6

vzhlednj' povrch.Kmatn(rmuopalovanisenehodismdsi'kter6obsahujipodstatnd-v6tsimnoZ-

stvi kyseliny dusidn6 .*Z"tft""A' Pom6r !"'!' mezi ob6ma kyselinami bj'vri

uddvdn jako maximdl"i Ji"Jl"; pouiit obou kyselin aZ do pom6ru t : 2'

Na rozdil od leskl6 op"lol""i h)n6 lze v matn6 pracujicim i":t*Y ponechat

piedm6ty d6le bez ,t"f'",p"ti tp6lenl' Ovsem nadmErnd dlouha doba je zby-

iein6. protoZe se kov piili5 rozpouiti'

Je-li povrch kovu po opalovini piili! iervenf nebo vzrrikajt-li na n6m

skvrny, lzc rrpravit f a,itf pfiaa"im -meniiho, nrnoZstvi siranu zineinal6ho' prr

;;ip;;; friprnrrit smds s men3im obsahem kvselinv drrsidn€' ...Dosa len i j emn6homatn i : hopov r t l l r u - zd leZ i j e5 t6v i cneZu lesk lep racu j i c i c l rl6zni na sloieni mosari. proto je ntkdy_nutno l6zefl upravovat a zkouset jeji

nejvhodn6jSi sloZeni. Zi"iS""it* tU-t"1" kvseliny sirov6 obdrZime hrubozrnnf

;;'#;;ilsenim podilu"kyselirry dusiin6 vytvSii se jemn6jsi matov6ni.

po matn6m oputo.rar] ;;;iliu se ndkily ponoiuji piedm6ty na zcela krit-

kou dobu (L al: 2O i" i"tftf" pracujici l6zni' Dostaneme tim p.knf ml6ini'

zabarvenj' lesklf povrci' i"ft6 i"*"*m piele5tdnim se dostdvS vzhlednd stejno-

m6rni plocha.

Chvbv pii opolov6ni o ieiich odstroiovdni

Poprch ic ne'tzhleilnrt, matnS a md bilap| zabatpeni' - Lazeil p&sobi po-

malu. v6t*inoo ourt6#'tu;";ily;" fii ned_ostatku kyseliny dusiin6 a solnir

ntrbo pii piebvtku f.vtii"v 'f"ot'e' itlpSt"i lze dosdhnout piidavkem kvselinv

dusidn6 a soln6.Stejnj, povreh vzniki n6kdy pii sp6leni' t' j' pii piili5 dlouh6m prisoberri

L{zn6 na kov. v t"t o.re- pripl,lc je nutno piedmdty osusit, obrousit a zno\'rl

opalovat'Piedmdt md skvrry4 na iinak lesklhn povrchu' - Skvrny vznikaji hlavrri'

u profilovany.f, pr"i*ci'i'fri spnt"c* oplachu' kterj' n6sleduje piili5 pozdi'

po opalovdni.Tak6 Spatnd jakost oplachov6.vod-y a Pomal6 suieni na vzduchu'vyvoldvr'r

skvrny. Jso,, ,p,irobe#il;"; sofi v oplachov6 vod6' Odstrafiuji se pouii-

t l ,r l :

68

69

llrrr rlcstilovan6 vody'k poslednimu oplachu nebo otir6nim piedm6tri.v ohi6'

l i ' , l r p i l in6ch.St,,jrrri z6vada vznik6 tak6 tehdy, neni-li povrch pied opalov6nim dobfe

lrlrlrnlti:n a zbytky mastnfch l6tek tvoii isolaini rTstvu, kterd zabraiuje doko-

r r r r l i r r r r t opa lovdn i .tllldrt! vfivin tervenohnid{ch v{parfi a <:aieni ldznd. Hnddoilut{ povrch- -

l,,"ie('ri je piiliS horkd nebo md piilis malf objem. Proto se rychle zahiiv6. Je

r,.r lv nutno j i chladit na spravnou teplotu.

l,/rzefibsahuje piilis mnoho kyseJiny dusi6n6 a m6lo kyseliny sirov6. N6kdy

1,' rrroin6 ndprava piiddnim kyseliny sirov6.

l'oprch ie steinomdrn{, ale dosaien{ Iesk neni dostate\n!. - Ldzefi neni.

rlrorlnir pro opravovanj. druh slitiny. Je nutno vyzkou$et jin6 sloZeni lazn6.

l,rizci je vypotiebovanS a je ji nutnd vym6nit.

V roztoku je mdlo kyseliny soln6. Je tedy nutno piidat mal6 mnoZstvi kyse-

lrry soln6 nebo chloridu sodn6ho.

No povrchu vxnikaii terpen| skvrng. - Zivada mriZe bft zptsobena mnoha

1rl,li:inami, kter6 byly podrobnd probrdny v hapitole o moieni m6di a slitin

' rr'. 55). Tak6 piiliSnf obsah kyseliny dusidn6 v roztoku zptsobrrje n6kdy

hvrny. Tuto zdvadu lze n6kdy odstranit piid6nim l<yseliny sirov6' Skvrny

, erriliaii tik6 na povrchu mosaznfch lisovanfch piedmEtri, kter6 maji mista

r,rlzrriho vnitiniho napdti, nebo u piedm[tri sloZenfch z rriznj'ch druhri mo'.,rrzi. Skvrny lze odstranit pouze vyZihdnim piedm6tri a novfm opalovanim.i\i'krly pomriZe kr6tk6 ponoieni piedmEft do oplachu s obsahem al: do Solg

l, vsliiniku chromovdho.!'orrch ie nailoutl!, matn! a nevzhledn{. - Tuto z6vadu zprisobuje 6asto

rrr*lrstatek kyseliny soln6. Malj' piidavek kyselinl' soln6 nebo soli zlepsi

v l.omto piipad6 jakost opalovdni.

l'rnrch ie bilar'!, skvrnit!, matn{. - l'62efl md piebytek kyseliny soln6'

ll/r se odstranit piidavkem mastnfch sazi.

|.r Jin6 opolovoci l6zn6

II Opnlo-rucil6zn6, s obsahem kyselinl' sirov6 a dusiin6 jsou nejpouiivan6j3i

,r rrrirji celkem dobrf ridinek. Jejich velikou nevjrhodou jsou jedovat6 vj'pary,

l,roli: pii opalovAni unikaji a kter6 jsou velmi nebezpedn6. Proto je nutno

,rilnlovat piedm6ty v dobie odsavanj'ch digestoiich. Aby se tato hlavni ne-

vi,lr0da odstranila, byly navrZeny roztoky obsahujici misto kyseliny dusidn6

lrrko oxydaini l6tku jin6 piisady, kter6 nevyvijeji jedovat6 vj'pary. Vdtsinou

virrk takov6 l6znd pracuji pomaleji a vzhled povrchu je horsi nei vzhled

Ixrvrr,hu dosazenj' v b6znfch laznich s obsahem kyseliny dusiin6. Nejl6pe

rr, osvddiily l6zn6 obsahujici chromov6 sloudeniny a v posledni dob€ i siran

l l l r ,zi lJ ' .

*

Opalovaci ldzni s obsahem chromorti1ch sloutenin

Do roztokt obsahujicich kyselinu sirovou se piid6v6 kysliinik ch-romovf,

dvojchroman drasehj nebo sodnj. nebo chroman. Z dvojchromanu i chro-

manu vznika ptsobenim kyseliny sirov6 kyselina chromova, kter6 svfm oxy-

dainim riiinkem nahrazuje kyselinu dusiinou.

Rozpouit6ni m6di nastdv6 reakci

3 Cu * NarCnror:f 7 HrSOn : 3 CuSO, * NarSOo * Crr(SOn)r l'€? HrO

N6kdy se piid6v6 kysliinik chromovj' do bEznfch opalovacich ldzni s obsa-

hem kyseliny dusiin6. Zmenguje se tim tak6_ vfvin nitrosnich plynri, pii iemZ

jakost opalovaci l6zn6 zrist6vd zachov6na. eastdji se vgak pracuie se sm6smi,

tt""e -u;i sice obdobn6 sloZeni, av5ak obsahuji piidavek vody'

opalovaci l6zn6 s piidavkem chromovfch soli pracuji pomaleji, a neni

takov6 nebezpedi, Ze povrch upravovan6ho kovu se spdli. Tak6 ribytek mate-

ri6lu je podsiatnfl men$i neZ u bdZnfch opalovacich l6zni. Povrch po ripravd

.,"rri i"k n6chylnj. ke ztr6t6 lesku, protoze je ddstedn6 pasivor'6n. Tam, kde

se po irpravd galvanicky pokovuje, je v$ak pasivovanf povrch nevj'hodnj"

nebof zhorsuje piilnavost dalsich povlakri. AvIak naopak piilnavost ochran-

nj'ch nit6rfr zlcpluje.Po opalovani .,, i6"hto laznich dostavaji. pledm6ty p6knf zlatozlutj' vzhled,

n6kdy 'se slabj'm irisujicim nddechem' Cerven6 skvrnj'' v6tSinou nevznikaji

a ,raopak skvrnite piedm6ty lze dobie vyle$tit v opalovaci l6zni s obsahem

chromovfch soli.

L6zn6 jsou drazsi nei b6Zn6 opalovaci roztoky, avsak pr6ce s niml je m6nir

choulostiva a nevyzaduje tolik zkuSenosti. vyskytuje se m6n6 chyb a pii do-

driov6ni v6ech piedpisri je prdce s nimi spolehliv6'

Pro opalovani v roztocich bez piidavku vody navrhuje Fishlock [38.l tyto

l6zn6: ml ml ml

kyselina sirov6 konc. 80 65 65

. kyselina dusitnd konc. . 20 35 65

k y s e l i n a s o l n 6 h o n c . . . ; . . . . r . : . . L l " t '

k y s l i d n i k c h r o m o v f , g . . . . 6 0 t 0 t 0

S ldzn6mi se pracuje za norm6lni nebo zvj'5en6 teploty (maxim6ln6 40o C)'

Pro opalov6ni ve zieddnj'ch roztocich se hodi napi' I6zefi:

' 10 o/s k--vseiiny sirov6 konc.,

5 ai: L50/e dvojchromanu draseln6ho,

75 aZ 85 0/6 vodY.

stejn6 l6zn6 se n6kdy pouiiva k odstran6ni iervenj'ch skvrn po opalov6ni

nebo moieni b6Znfmi zPrisobY.

I I

707L

.lirr/r vhodnd ldzefi obsahuje:

I I vodY,730 g kyselinY sirov6 konc.,

140 g kysel iny dusi in6 konc',

l0 g kyseliny soln6 konc.,

300 g kyslidniku chromov6ho.

\ffrto kysli64iku c.hromovilho lz,e pouzit i "hronr"ttt nebo dvojchromanu,

r r r r 1 r i ' i k lad :

500 ml vodY,50 aZ 100 g.. dvojchromanu draseln6ho,

a09 e kYselinY sirov6 konc'

l,rrto lrizef, pracuje za studena matn6, pii teplot6ch 50 aZ 600 C leskle.

Ir'rn6ry j"dnoiti.t6'"tr sloZek v uvedenj'ch ldznich se mohou m6nit v po'

,,ri,rrrr) Sirokfch mezich.l)i:itom je nutno dbdt vsech b6Znfbh opatfeni tak jako u l4,znf s obsahem

61,sr,liny dusidn6, a to pohud jde o piedb6Znou ripravu a ripravu po opalo'

,iirri, oplach i su5eni. bpalovat lze piedmdty i v prostor6ch, kter6 nejsou

, ' r lsr i vi iny.

Opalovdni t, ldznich s obsahem siranu ielezitiho

V poslednich letech bj'v6 navrhovin pro moieni a opalovdni mosazi i slran

,,,1r'r,it! jako oxydadni dinidlo misto kyseliny dusiin6' Hodi se vSak vice pro

rrroir,ni m6di a slitin .(str. 48).

l)lochy po riprav6 pii pouZiti siranu Zelezit6ho a kyseliny sirov6 nejsou

,l,,strrt,edn6 leski6, i kdyZ jsou stejnom6rn6, a proto se jich pro konednou

rprlvu povrchu nePouZivd.

llyly vypracovdny n6kter6 sm6si, kter6 d6vaji lesklf povrch' Lze jich tedy

1,,,,,2it, i layZ se svfm leSticim tdinkem zdaleka nevyrovnaji l6znim s obsa-

lr,,r|| kyseliny dusiin6. Jejich vfhodorr. je mal6 nalept6v6ni kovu a pr6ce bez

r,,,l,i.ijemnj.cir vjrparri. Hodt se hlavn6 pro mosaz s obsahem m6di do. max.

l i [ ( /1y Cu.

Lcltici l6zefi [39] mriZe napi. obsahovat:

9 % siranu t'elezil6ho,

0,1 0/o vinn6ho kamene (kyself vinan diaselnj'),

3 0/6 octov6 kYselinY, r0,5 % citronov6 kyselinf nebo .glykolov6 kysgliny'

(llrrrluje se pii teplot6 60 aZ 80o C pouze n6kolik vteiin'

!

II

Moieni niklu o slitin

Ve srovn6ni s ostatnimi kovy pouZivd se u nds k povrchovr6 ripravE pom6rnd

m6lo niklu. Nejv$t$i i6st tohoto kovu se zpracov6v{ ve form6 soli v galvanic-

kj.ch l6znich, ve kterfch se piedm$ty nikluji. slitiny niklu, aikoliv se jich

polZivd pom$rnd ziidka, jsou pro prrimyslov6 pouZiti velmi drileZit6 a pro

jejich orlolnost se jich pouziv6 v nejrrizndjsich odvEtvich. prrimyslu. Nikl

a tvl6st6 jeho slitiny jsou velmi odoln6 proti chemickj'm vlivrim. Proti riiin-

ktm atmosf6ry jsou skoro dokonale st6l6, pouze pii vdt$im obsahu kyslidniku

siiiiitdho v ovzduSi ztr6ceji lesk.

Jsou dobie odoln6 i proti alkalickfm l6tk6m. Tak6 b6in6 zied6n6 kyseliny

(sirov6, soln6, fosforeind) na nikl neprisobi. Koncentrovan6 kyseliny, zvl6it6

za piitomnosti oxydadnich l6tek, napadaji nikl za norm{lni teploty slab6'

Za zvfien' teploty je jejich iriinnost v6tii. Proti samotn6 kyselin6 fluoro-

vodikov6 je nikl st6lf.Pro svou odolnost je nikl a hlavn[ niklov6 slitiny vj'bornj'm materidlcm

pro zalizeni moiiren, napi. pro vyloZeni van nebo zhotoveni zdv{sri a koiri,

pouiivanfch pii moieni oceli. u n6s se ho v$ak pouziv6 pom6rn6 ziidka,

protoie je ho nedostatek.vfborna odolnost niklu proti kyselinam a alkalickj'm l6tk6m zprisobuje

v$ak obtiZc pii moicni. ZvLiSt6 Llustli ltysliCnlkov(r vrstvy se Spatn6 odstra-

iuji, a porrZiv{Ji sc silnd prisobicich smtsi kysclin, llpadaji a naleptdvaji v6t-

Sinou kov. Proto se iasto misto moieni pouliv6 vitrde tam, kde je to moin6,

mechanicklich zprisobri odstran6ni tlustj'ch vrstcv kysliinik& a korosnich zplo-

din (napi. obrouSeni nebo.otrysk6ni). L6pe se daii t. zv. leskl6 moieni niklu,

. pii n6mZ se odstrafiuji pouze tenk6 vrstvy kysliinikt a povrch je jen slab6

napad6n. Peilivou ripravou lze ziskat velmi p6hnf lesklf povrch, kteri' je za

b6lnfch atmosf6rickfch podminek trvalj'. Proces se podob6 opalov6ni mddi

a mosazi a pouZivd se pii ndm obdobnfch l6zni.

slitiny trikln s malj'm obsahem piim6si napi. hoidlku, hliniku, manganu apod.

se moii stejn6 jako iistf nikl. Pro slitiny s vdtiim procentem piisad je nutno

pouZit jin6 l6zn6. V praxi piich6zi z llchto slitin v rivahu hlarryrd Moneltv, Lo.,, sliiina s B0% m6di, a nichrom obsahujici al:20010 chromu a po piipadd

i Zelezoj

Pouiivon6 moiici l6zn6

vdtsina moiicich l6zni se skl6d5 z kyseliny sirov6 a dusiin6 s maljrm pii-

davkem kyseliny soln6 nebo chloridri. Na rozdil od t, zv. opalovacich l6zni,

pouZivanj'ch pii ripravd mosazi, hodi se pro tento irdel i kyseliny zied6n6.-Ndirto kyr"litry dusidn6 dpporuduji se n6kdy i jin6 oxydadni l6tky, 1api. kysHn-

nik chromovj' nebo dvojchroman draselnj'. Tyto l6tky jsou viak draZsi neZ

kyselina dusidn{ a nemaji zvl{Stni vfhody. Pom[r kyseliny slrov6 a dusitn6

72

ffi

${ill' : l i

t

1rr1le v l6zni kolisat. V$tSinou se pouZiv6 kyseliny sirov6 vice neZ kyseliny

rlrr*iiinir. Misto kyseliny dusidn6 je moZno pouZit i dusiinanri, ze kterfch se

v lrizrri s obsahem kyseliny sirov6 uvohiuje kyselina dusii.n6. KromE snad-

rrijil nranipulace s pr65kovitjrn dusiinanem. misto s agresivni kyselinou

,lrrxirirrou nemaji viak tyto l6znd Zddn6 zvl63trri vfhody.

Vlrrr<ln6 lAzef, m6 sloieni:

1000 ml vody.200 g kyseliny sirov6 kone.,60 g kyseliny dusidn6 konc.,50 S chloridu sodn6ho.

l,r1zn6 se pouzivri pii zvj.5en6 teplotE (kolem 80o q. Doba prisobeni je tasto,l,,rti <llouh6, aZ I hodinu. Ldzei se hodi jenom pro tenk6 vrstvy okuji.

'lirrrr, kde se krom6 niklu moii Monehiv kov, je riutno db6t, aby se tentot,,rv nroiil teprve po niklu a ne naopak, jinak nastavd v l6zni pomErlovdni

l r k l t t .

l,tizefi, kter6 pracujg jil za normdlni teploty, m6 sloZeni:

1000 ml vody,1500 ml kyseliny sirov6 konc.,2300 ml kyseliny dusidn6 konc.,

30 g chloridu sodn6ho.

V lrizni lze moiit pouze n6kolik minut, oviem odstraiuji se pouze tenk6I lrlir:rrif<ov6 povlaky. Pii moieni tlust6ich vrstev okuji lze l6zei piim6ien€, , l r l ' / r t .

Itro Moneltv kov bfv6 n6kdy navrhov6na lAzeri:-1000 ml vody,1000 ml kvseliny dusit)n6 konc.,

60 aZ 90 g chloridu sodn6ho.

lloztoku se pouZivAlpodle stavu okuji bud za studena, nebo za zvj'3en6lr ,pkr l .v .

I'ro slitinv s obsahem chromu a i.eleza (nichrom) pouZiv6 se n6kdy sm6siulrsrrhem kyseliny fluorovodikov6 nebo fluoridri, na piiklad:

l, 1000 ml vody,1000 ml kyseliny dusiin6 konc.,150 ml kyseliny fluorovodikov6 konc., nebo

l l , 1000 ml vody,1000 ml kyseliny dusiin6 konc,

l',1() uZ 180 g fluoridu sodn6ho.

I'r,plrta l6zn6 mriZe bft aZ 50" C, doba moieni 10--aZ 60 minut.

ilt

73

Pomoienin ik luasl i t insepiedm6tydr ik ladn6opl6chnou.Pak-sejegt6po-noiuji do hork6ho nepnitodn6ho opla"Lrr, ve kter6m se ohieji a l6pe pak na

vzduchu oschnou.Pro moieni niklu a jeho slitin je volba zalizeni dosti obtizn6' ProtoZe itr

nutno pouzivat sm6si agresivnich iekutin za .vyssich teplot, hodi. se pro toto

zalizeni jen m6to *"t"iial,i. v men$im m6iitku lze pouiit napi. kamenino-

q,"t ""ri, ,f.fa nebo legovan6 oceli.. L6zei se vyhiivd nejl6pe piimou parou'

vh6n6nou do roztoku piVZ"""" hadici. U meniich zalizeni je moZno postavit

kameninov6 vany do rr"ir.J ""av. ve vetsich provozech lze po]ulit betonov,sch

"""- Wi"Z*f"h"kv."litor'"dornj'mi dlaZdicemi spojenj'mi odolnj'm tmelem'

easto se pouZiv6 df"";;;;h-;aa"Zi, t t"rO vSak v iak siln6 agresivnich l6znich

maji pom6rnE malou Zivotnost'

Moieni olovo

S povrchu olova se odstrafiuje ky-slidnik jen vj'jimein6' Je to nutn6 jedin[

p{a'g"r"""ickfm pokovov6nim' jerrriz se vsak i6mdi nepouiivd' Pokud je

nutno odistit povrch oto1ro, .rej" se tak nejdastEji mechanickj'mi zprisoby' tj'

okartirdov6nf* arateng','i 't

"riati nebo oikrab6nlm Skrabkami, po piipadir

otirdnim Pemzou aPod'o lovoses i ce rozpouS t i vev6 t5 in6kyse l i n , vnEk te r f ch -p i i padechsevsa l i

ihned pokrfv6 vrstvou nerozpustnfch sloudenin' kter6 br6ni dal$imu roz-

p""!,erir. ponoiime_li oio.,ro ,rnpr. do roztoLr,, kyseliny sirov6 af zicd6n6 nebrr

koncentrovan6, vznik6 ,ra po.rr"hu nerozpustnf siran olovnaty' kterj' kov

chrani pied dalgim "up"aa"i-. Proto se_ olova iasto pouziv6 jako nejvhod-

ndj$iho materi6l* p"o rr'vtJ""i nddrZi, ve $e1fch se pracde s roztoky kyselinl

'r'""e. Stejne je olovo"odoln6 proti kyselin6 fluorovodikov6, nebof pii priso-

beni tdto hyseliny pokrfvd se pov"ch- kovu nerozpustnfm {luoridem olovna-

ti* Xvr"fi.u ,oma olot'o po'rrulu rozpou-iti' Nejrychleji.q-"t9.bi na olovt'

kyselina dusiind, a to zied6n6 rychleji nez koncentrovana. Alkalick6 lStkv t"'

zied6ni a za studena na olovo nepiisobi'

K moieni olova je moino pouzit zied6n6 kyseliny dusiin6 5 az L}of srli zI

normdlni nebo.mirn6 ".ri'S",te't"ploty' K diSt6ni povrchu.olova pied galvanir'-

ty-tpofo.rovarrim bi.r"ji tak6 doporu6ov6ny 5 al: L1lloo; roztoky kyanidrr

sodn6ho nebo draseln6ho.M o i i t s e m s c o m o h n l k r S t k o u d o b u , a b y S e z a m e z i l o d e l S i m u p r i s o b e r r i

ky;;u"; na kov. pii delgim moienl nast6v6 iasto nestejnomdrn6 hluboki'

"'"i"prairr kovu. proto je nutno po moieni rychle a dokonale oplachnorrt,

a osu5it powch olov6n6ho piedm6tu'

t 4

' 1 5

Moieni cinu

(llrr pntii k cennfm kovrim a vyskytuje se ve v6t5im mnoZstvi pouze na

,', hrliku rnistech na svdt6. Proto se upouSti od jeho pouZiv6ni vSude tam, kde

r I lzc nahradit jinj'm kovem. Nejvice cinu se pouiiv6 k vfrobd pocinova-' ,,lr plcr:hri v potravin6isk6m prfimyslu, aiholiv i zde se zlep5enj'mi zprisoby, ,rrr i l t ,rr i postupn6 zmen5uje jeho spotieba.

(ihr rrcbo cinov6 povlaky se moii jen vj'jimedn6. Je-li nutno cinovf povlak' rrlit. f<art6iuje se piedm6t nebo orir6 za piisady videf,sk6ho vdpna, pemzf,

1 . , , h r r r r p o d .(llrr .ic velrrii odolnj' proti atrirosf6rickfm vlivfim. Tak6 zied6n6 kyseliny

',lro all<rilie naii prisobi velmi pomalu. Rychle se rozpou$ti v koncentrova-

r'lr hyselindch. Vliv kysliku v l6zni nebo okyslidujicich l6tek podporuje, , r p u r r i l 6 n i .

lfr0 moieni je mozno pouzit 5 az L}0lsni kyseliny dusidn6 za strrdena. Tak6

, zirxl6n6 kysel inE soln6 (t : l l je moZno moii t , je vSak nuino pcdl iv6 kon-

,,r|ryrrt celj' postup, aby nenast{valo piili$ rychl6 a nestejnom[rn6 nalept6-

,rrl. Po moi'eni je nutno pienest piedm6ty co nejrychleji do oplachov6 l6zn6

,li'rkladnd je opl6chnout, nejl6pe v'e studen6 proudici vod6.

Slit,iny cinu s antimonem slouZi v6tiinou jako p6jky a nemoii se. Slitiny,, 7(79 antimonu a 2 % m6di (kov ,,Britania") se v cizind pouZiv6 jako rna-

,, r'irilrr na piibory a n6dobi. I slitiny tohoto typu lze moiit nejl6pe ve zied6n6I r.rr.linir dusidn6 za studena. Nejvhodndjii koncentraci a dobu moieni je nutno

;rrt i l . nejprve zkusmo na vzorcich matcri6lu.

Moieni zinku o slitin

Zirrck je jednim z nejrozliien[j$ich neZeleznfch kovri. .Iako samostatn6ho| ,,\'rr sc ho pouZivSL pom6rn6 ziidka. Velkj' vj'znam v3ak maji napi' pozin-| 'rynni) plechy nebo galvanicky nan65en6 zinkov6 vrstvy. Zinek piitom chr6nl., r,l,,vf podklad. Pii vznikajici korosi, zprlsoben6 vznikem galvanickfch' lr'rnki'r, rozpou$ti se m6n6 uSlechtilj' zinek, a zrist6vaji-li na povrchu i jen

,,rnlir iiirsti tohoto kovu, nepodl6hd ocel t6m6i korosi. I{odn6 se zinku pouZivd

, vr [{)rmd slitin, zvld3td s medi, jako mosaz nebo tombak. O moieni tdchto

l i t i rr l rvla j iZ zminka v kapitole,,Moieni a opalovdni sl i t in m6di" (str.57).

lrrvi,ji pouZivan6 slitiny zinku s hlinikem a m6di se moii jen velmi Spatnd, jrr pro n6 dasto nutno pouZivat zvli5tni l6zn6.

Zirrck na vzduchu snadno koroduje, zvl6,St6 prisobenim vlhka a kysliiniku,rlrlii:iti'ho. Vznik6 pii tom pievdZnd zdsaditf uhliiitan zinednatf ZnCOs.

:lZn(()H), a kysliinik zinednatf ZnO. Tyto vrstvy chr6ni zinek pied.dal3l

lrrlrorr korosi, nechrdni ho v5ak pied siln6jiimi korosnimi vlivy. Povrch zinku

rtlrili na vzduchu brzy svrij lesklj'vzhled, pokri'v{ se bilfmi skvrnami a pii

il

f

i *it, l i l

pokraiujici korosi i celj.mi vrstvami bilj'ch slouienin. Proto se zinek pied

Lo*osi vetsinou chr{ni dal$i povrchovou ripravou, napi. chrom6tovdnimn fos-

f6tov6nim nebo ndt6rem. M6nd iasto se uZiv6 galvanick6ho pokovovdni zinhrr'

Pied dalsimi povrchovfmi tipravami je nutno zinek dokonale odmastit a mr,-

iit, zvldst[ tehdy, jeJi korose jiZ dosti pokrodild a pokrj'vd nestejnomirlni'

""lliloY}orpoosti v kyselj,ch i alkalickfch roztocich. Rychlost jeho roz-

pouit€ni z{visi podstatn6 na distot6 zinku. Vliv neiistot se projevuje zvl6it.i

pii ro"poustdni v kyselinach. Velmi distf zinek se v obvyklfch moiicic|

iaznich rozpousti jen velmi zvolna, kdezto b6inj' technicki' kov, kterj' obsa-

huje nedistoty, napi. arsen, mdd, Zelezo, antimon, siru apod.," je kyselinami

velmi rychle napad6n.Tak6 vzhled moien@ho povrehu zdvisi na |istot€ kovu. Neiistf zinek nebo

jeho slitiny bfvaji po moieni. pokryty tmavfm kalem, kteri je n6hdy nutno

Ldst"anit kart6iovdnim. Pii moieni iist6ho zinku zristdvd povrch lesklj'.

Zinek bdZn6 distoty se rychle rozpousti ve v6t3in6 kyselin pouZivanfch pii

moieni. Zied.6n| kyselina solnd prisobi velmi rychle jii za studena. Roztoh

kyseliny sirov6 pfisobi asi tiicetkrdt pomaleji. Nejm6n! napadd zinek kyselinrr

flirorovodikovd, kter6 dobie rozpousti korosni produkty na povrchu kovrr

a m6lo a steinomdrnd nalcptirvi zinek. Proto se ji ndl<dy pouiivd bud samotn6,

nebo jako pi'isafly k moi'icim ldznim, adkoliv manipulace s touto kyselinou,

zvl6$tii jcJi koncentrovand, je pro. jeji lepLavir ridinky velmi nepiijemna.

Rychle 'ptsobi

roztoky kyseliny'chromov6, zvl6if za teploty kolem 80" C'-stoopajici teplotol moiicich l6zni se zryehluje i rozpoult[ni kovu. Zvfienri

kbncentrace kyselin m6 vlak vliv prdv[ opainj'. Koncentrovan6 kyselina sirov:'r

na zinek t6m!i vribec neprisobi. Proto lze k moieni tehdy, md-li bft kov

chr6n6n, pouZit sm8si koncentrovanj'ch kyselin, zvl63t.6 kyseliny dusi6n6 a si-

rov6. L6zn6 jsou pak obclobn6 opalovacim smEsim pii irprave povrchu m6di

a mosazi.v6tsina kyselj.ch lazni zanech6v6 po moieni povrc-h zinku sv6tlj' a lesklf.

Pouze vypotiebovan6 ldzn6, kter6 obsahlji v!t6i mnoistvi soli zinku, zptso-

buji mainj' povrch. vypotiebovan6 l6zn6 se tak6 n6kdy pouziv6 k zisk6ni

/tohoto druhu nalept6v6ni.Stejn6 jako pii moieni oceli lze i pii moieni zinku zpomalit pfrsobeni kvselin

na kov piidavkem mal6ho mnozstvi irspornj'ch moiicich pitisad._ Tuto tzv.

inhibidni vlastnost maji nejrrizn6jsi organick6 pi'isady, napi. glycerin, dextrin'

lkrob, zelatina, cukr apod. usporna moi'ici piisada pro moieni oceli vyr6b6nir

v eSR, inhibitor nBS; je i pro moieni zinku velmi irdinnj' prqstiedek a iii

jeho piidavek 0,1 % zpomaluje pii moieni za studena prisobcni klseliny solni'

i sirov6 na zinek.Pii moieni je mrtno db6t na to, aby zinek nepiisel do styku s jinj.mi kovy.

Mohou vznikat galvanick6 il6nky, pii kterli'ch se st6v6 zinek anodou a roz-

poulti se pak mnohem rychleji. Proto m6 ve$kerd manipllace se zinkem v mo'

76

t

l[.ir.lr Liznich probihat za pomoci nekovorrj'ch nebo isolovanj'ch nistrojri'

/iivi'st', ko5e nebo kleSt6, pomoci kterl!'ch se zinek ukl6d6 do 16z*6' mohou

l,it, rr1pi. z kameniny, novoduru, diev6n6 nebo ocelov6, povleien6 odolnou

1 ' r r ) 1 .'/)nek

lze tak6 motit v alkalickj'ch lSznich, nejdast6ji v roztoku hydroxydu,,,lrrriho. Tento zprisob je m6n6 obvyklj,, aikoliv pouZivri-li se alkalickfch

,,zt0l<ri s koncentraci do 50/s hydroxydu sodn6ho za studena, rozpouitdji se

r, rr.rn korosni zplodiny a povrch zinku je pom6rn6 chr6n6n. Teprve za vy5Si

r, grlolv nebo pii pouZiti vdtii koncentracd se rozpouiti i zinek za vzniku zinei-" rtrurir podle rovnice

Z n * 2 N a O H : Z n ( O N a ) " * H ,

Slit,iny zinku, krom6 slitin s v6tiim mnoistvim m6di (mosaz, tombak), se

,,1,r'rrvrrji obtiZn6. Spatn6 se moii zvl65t6 slitiny s hlinikem a mensim mnoz-

rr,hn mddi. Pii moieni v b6in;ich ldznich se powch povl6kS nevzhlednou

rqtvou sloudenin legujicich piisad, kter6 se v6tsinou velmi 5patn6 odstraflujl.

l irkovf povrch je nutno krom6 moi'erii dasto distit jeit6 mechaniclY. U pro-

lr[rvrrnfch piedm6tri je pak takovf zprisob ii5tdni dosti obtiinf. Byly vy-

prrrr,oviny zvld5tni moiicl sm6si, kter6 se vBak nehodi pro v3echny druhy, , r ' l r l o s l i t i n .

l)i;i moieni unikd vodik i n6kter6 plynq6 slouieniny nedistot zinku. Velmi

l,,rlovatf a nebezpednf je arsenovodik, vznihajici z arsenu, kterj' je v6tiinou

pl'lt,ornen v technick6m zinku a jeho slitin6ch. Pozn6 se podle zdpachu po, ,,rrrcl<u. Proto je zapotiebi db6t pii moieni na dobr6 ods6vdnl, nenahfbat se

'rrrrl liizeri a nevdechovat vfpary.

Moieni zinku v kysel in6ch

l( moieni zinku se pouZivd roztokt kyselin nejvj'5e 50/6nich, a to kyseliny

nllrrd nebo sirov6. Moii se za studena. N6kdy se doporuduje i roztok kyseliny

flrrrrrovodikov6 L aZ 2Oloni. Piedmdty se ponechaji v l6zni podle stavu a mnoZ-.,tvi horosnich zplodin. v6t5inou v3ak ne d6le neZ l minutu. Nejdast6ji se mofi

pl'r'rlm6ty tak, Ze se vklddaji do lizn6 vidy pouze na n6kolik vteiin, pak se

r'vllrle vyjmou, prohl6dnou, a neni-li jejich povrch je{t6 6istj,' znovu se ponoi'i

,lrr loztoku, Pii del5im moieni se obnaiuje krystalick6 struktura materi6lu,, povrch dost6vd nepdknj' krystalicky vzhled'

Ccrstv6 l6zn6 zanechdvaji povrch lesklf, ale postupnfm nasycov6nim l6zn6.loui:cninami zinku se lesk zmeniuje, e6stedn6 lze prisobeni takov6 l6zn6

rh,piit piidavkem nov6 kyseliny, ale takovd regenerace md jen omezenou

tlvrrrrlivost. Proto je l6pe pouZit roztokri, kter6 jiZ nemoii leskle, bud pro

1ri'r,rlrrroieni, nebo tam, kde na matndm vzhledu nez|lel|

l)r'otoZe koncentrovand kyseliny rozpou6tdji zinek jen pomalu' pouZivd se

rrikrly k moieni sm6si koncentrovanj'ch kyselin sirov6 a dusidn6, na pi'iklad:

77

r'fr

c[i

' 200 g kyseliny sirov6 konc.,

Sffi g kyseliny dusidn6 konc.,

nebo100 g kyseliny sirov6 konc.,

100 g kyseliny dusidn6'kone.

I tdchto l6zni se pouziva za studena a povrch zinku po moieni je kovovir

lesklf. Jsou vhodn6 hlavn{ pro frpravu m6lo zkorodovan6ho materi6lu. Pro-

toie t6mdi nenaleptdvaji povrch, nevyrovndvaji take nerovnosti povrt'ltrt

piedmetu, kter6 se objevi po odstrandni korosnich zplodin. Nekdy se piidr'rvi

io t$chto l6zni je$t6 asi 1% chloridu sodn6ho. Timto pi;idavkem dostancmt:

stejnom6rn6i3i povrch a vjrrazn6j3i lesk.

Star$ich l6zni se n6kdy pouZiv6 rimysln€ k dosaleni matn6ho povrchu. Ta-

kovou matnd pracujici llzeillze piipravit piid6nim zinednatj'ch slouienin ncbo

rozpou5t6nim zinku v b6Znj'ch moiicich l6znich'

, Lfuzeil, kterd pracuje matn6, md napi. sloZeni:

200 g kyseliny dusiin6 konc., '*

100 g kyseliny sirov6 konc.,

I g chloriru sodn6ho,t g siranu zinednat6ho. ',

Roztoku se pouZivd za studena a moirl se pouze n6kolik vteiin'

Po moieni je nutno piedmEt rychle a drlkladnE oplSchnout, aby se odstra-

nily i zbytky kyseliny, kter6 mohou zristat v p6rech nebo zahybech a du[i-

,rech ko.r.t, zvl6$t6 u profilovanj'ch piedmdtri. Proto je nejl6pe pouZit n6kolika

prritodnj,ch l6zni s dostatednfm mnoistvim iist6 vody. Aby se odstranily i po-

stedni "bytky kyseliny s povrchu, zalaztie se ndkdy jegt6 alkalickj' oplach'

kterj. obsahuje malj. piidavek ldtek neutralisujicich kyselinu. Stadi napi. pii-

davek asi 2 g sody na 1 I oplachov6 vody, nebo je3t6 l6pe dpavek v mnozstvi

asi t0 ml na t0 I vody. Tato neutralisadni ldzef, mriZe bj't neprritodne a vy-

m6fluje se jen obdas. Po alkalick6m oplachu je nutno piedmdty znovu opldch-

nout. Protoie hork6 voda zprisoblje korosi zinku, je l6pe pouiit k poslednimu

oplachu studen6 vody a pak rychle piedmEt osusit. Otirdni v ohidtj'ch pilin6ch

se osvddduje l6pe neZ su3eni v su36rn6; zfileZi ovSem na velikosti piedm6tfr,

kterj' zprisib je vhodn6jsi. Pii um6l6m suieni v suSarn6 objevuji se iasttr

na povrchu b6lav6 skvrny_ korosnich produktri.

Moieni v olkoliclcich l6znich

Moieni v alkalickj'ch l6znich je m6n6 iast6. T6m6i vj'hradnd se pii n6mpouZiva roztokt hydroxydu sodn6ho, konceirtraee 5 ai: L00lsni. V t€chto 16z-

nich se za studena zinek t6m6i nerozpou$ti, a proto je moZno moiit pom6rn6 $dlouho, i ndkolik minut. 'T

E .

I78

i l

|'rr rrroieni n6sleduje drikladnf opl".i, nejl6pe v proudici vod6 nebo v n6'

1,,, I i lt rr sl,r r priov6m protiproudov6m oplaehu.

Moieni zinkov!'ch slitin

l{lir.irrv s obsahem m€di a hlintku lze v n6kterj'ch piipadech moiit ve stej',,,.1r lriznich, jakfch pouZiv6me pro moieni zinku. Nejpwe vsak musime vy-

l,orricl, I izei na vzorku.Tp..irilni l{zefl pro slitiny tohoto druhu byla vypracov{na a chr6n$na podle

trlt i ,( i71979/193d na zdklad6 kyseliny chromov6. IVloii se postupnd ve dvou

I,rrrrlclt. Prvni roztok m6 sloZeni:

35 % kvslidniku chromov6ho,' 10 % kyseliny soln6 honc.,

65% vody.

f i'crf mdty se ponoiuji asi na minutu do studen6 l6zn|. Po vyjmuti z roztoku

,,rlrllrir povrch do zlatova. Opl6chne se dobie vodou a ponoii do dal3i l6znd

r,lrsrrlrem 60 ai, 70 0/s kysliiniku chromov6ho. Tak6 v t6to l6zni zristanou

l,tr,rlrn[ty asi l minutu. Po vyjrrruti a oplachu zristdv{ povrch stiibiitjr' L6zef,

r,, vfurl< dosti drah6 a zvl65t6 druhj'roztok je pro velkj' obsah kyseliny chro-

,rrlvri viskosni. Na powchu piedm6tu ulpivd v6t5i mnoZstvi cenn6 l6zn6, kter6

,, y 0Jrlachov6 vodd ztrdci. Proto je tato l6zefl vj'hodnd pouze tam, kde vse-

' l r trv ostatni b6Zn6 zprisoby selhaly.

Moieni stiibro o slitin

Sr.i,ilrro je z drahfch kovri nejmdn6 utslechtil6. Je velmi odoln6 proti atmo-

frllir,lij.m vlivrim, vzduchu i vlhkosti. Je v5ak citliv6 na sirn6 sloud,eniny.

I'r,otoie sira je ve form6 svj'ch sloudenin, nejdastdji jako kysliinik siiiditj' SOz,

, hlv pi,itomna v prrimyslov6 atmosf6ie, potahuje se stlibro po delsim prisobeni

r rrlir,,lru nevzhlednou vrstvou sirniku stiibrn6ho (AgS). Tato vrstva mriZe bft

,lrrtri al iern6, podle doby a intensity pfisobeni sirnj'ch sloudenin. Stejnd jako

rrrri sloudeniny ze vzduchu prisobi i sira v irotravindch iern6ni napi. stiibr-

- rr i ' r ' l r ui iborf i .

I I'r.,,ii alkalickfm latkdm i zied6nj.m kyselin6m je sti'ibro odolnS. Velrni*

,,1r,lrlc je v3ak rozpou$ti kyselina dusidnd zied6n6 i koncentrovand, a to jii

, -rr slrtr lena.Zir:rl6n6 kyselina soln6 na stiibro nepfisobi, koncentrovand prisobi jen pa'

,rrrrlrr za vzniku chloridu stiibrn6ho, kteri' brzdi dalsi rozpou$t[ni. Za tepla

piisobi kyselina solnd rychleji.liysllina siroV6 prisobi na stiibro, pouze je-li koncentrovan6 a za vyS$i

s l , g r l o lV .

I'1r technick6 friely se pouiivd stiibra nejtastdji ver form6 gatvanickS' vy-

;

t

79

, iiriiil

.loudenj,ch povlakt. cist6 stiibro je pom6rn6 m6kk6 a vEtsinou ho nelze pouzit.

F*" ," nejeastcji leguje m6di, jejiz ohsah se zv6rsuje podle druhu slitiny a)

,ra 20 %. tf,l6C trt e .,rit"afi pii prisobeni sirnj'ch slouienin na povrch kovu

;i;dky. "stiritty

stiibra s rn6di se pokrivaji pii styku se sloudeninami, obsahrr-

;i"i."i siru, nevzhlednfmi sirniky jest6 snadnEji nez.vlastni stiibro. Pii tepcl-

i6- ,p"u"o-r6ni vznikaji pak na powchu t6chto slitin tmav6 wstvy kyslii-

"t\[Trilt;u.n, kter6 obsahuii v6tsi mnoistvi stiibra, se m.d-podstatn6 l6prr

okysliiuje \et ve slitindch olsahujicich v6t5i procento m6dl Piedpokl6dd sr'.

ze stiibro prisobi v tomro piipadE jako piendSed kysliku. Kyslidnik stiibrny'

;;";t;; pi'i o*ydaei tvoli, "eagoje ve slitin6 s m6di za tvorby kysliinik' m6d-

n6ho a mddnat6ho a dist6ho stiibra.

slitiny s malj.m obsahem m6di maji stejnou barvl jako iist6 stiibro, sm6si

r:hudli stiibrern jsou nadervenal6. Aby se pii rnoierri dosdhlo i u tdchto slitirr

sv6tl6 barvy iist6ho stiibra, pouziva se zvldstniho zprisobu moieni. Tentrr

zprisob nem6 obdoby pii moieni jinfch.kovri nebo sliLin. Pii t6to ripravi'

no.r."hu se pracuie 't " d.roo stupnich. Nejprve se oxyduje povrchov6 vrstva

a vcil<er6 mEd na povrehu se piemFni na kysliinik'

Kyslidnikv m6di jsou rozpustn6 v hyselind sirov6, kdeZto m6d ani stiibro

., ri rorpurin6 nejsou. P&sobi-li se touto kysclinou na povrch slitiny stiibra'

kterd neobsahuje na povrchl iist6 stiibro, ale m|d ve {orm6 kyslidnikri, od-

strani se pii moieni tyto kysliCniky a povrch pak tvofi vlstviika iistcho

stiibra.Povrch lze oxydovat rrizn6. Na piiklad Zihanim za piistupu vzduchu, pflso-

benim ovzdu5i po del5i dobu na vlhk6 piedm6ty nebo ponoiov6nim do oxy

dainich l6zni.pii Zihani se piedm6ty ohiivaji na 600 aZ 7000 C tah dlouhoo aZ se na jejicl'

povrchu ukazi nabchov6 barVy kysliinikri. Je3t6 hork6 se pak piedmdty po-

noiuji do moiici l6zn6, obsahujici v6t5inou kyselinu sirovou' --Druhg zprisob zisk6v6ni t ystitnit ri m6di, tj. ox;'dace navlh-6enj'ch pied-

m6tfr na vrducho, trv6 piilis dlouho a neposkytuje vzdy zaruku ,spr6vn6h0provcdeni. Tento druh oxydacg probihe iastdji samovoln6 pii. delSim po-

,rZirrarri stiibrnj,ch piedm6tri, kti:r6 je pak moino bez piedbFZn6ho okysliCo'

v6ni pi imo moii t .maji-U se moiit piedm6ty, kter6 neb-vly t6sn6 pied touto irpravou Zihdnl .

j".r.rino pouzit oktslidujicich roztokri. Doporuduje se napf. roztok asi 400/0rri

iryseliny Jusidn6. ProtoZe tato kyselina rozpousti i sti'ibro, je nutno ponoiit

p'r"drncty do l6zn6 pouze na 2 ai 3 vteiiny. Jindy se piidavaji oxydaini l6thl

pr*o io moiici l6zn6. Levnlim oxydainim dinidlem je napi. manganistar,

draselnj' s malj'm piidavkem kyseliny sirov6.

L6zni se pou5ive za mirn6 zvf3en6 teploty kolem 50o C. Krom6 kyslidniku

.m6di tvoii se na povrchu i tmavd hni,df povlak-kyslidniku manganitit6ho,

kterj' v5ak lze ndsledujicim moienim za vy55i teploty odstranit'

80

Moieni okysliienich vrstev

l)l'lvc se moiily slitiny stiibra, liter6 byly pii piedchozim zih6ni povledenyt ,,liirriky m6di, v horkj,ch roztocich vinn6ho hamene (kyselj, vinan draselnjrj,

, rt, s 1ri:i<lavkem chloridu sodn6ho (kuchyisk6 soli). pii tomto zptisobu kys-lr,'trlh rrrilrl'natj' reagoval s vinnj'm kamenem za tvorby kyscl6ho vinanu rndd-' rlr"lrr. Piidavek soli podporoval tuto reakci. Misto soli je molno piidat i mal6, 'rrro)slVi kysel iny soln6. L6zei m&Ze obsahovat na pi iklad:

3o/9 vinn6ho kamene,,5 o/s chloridu sodn6ho,

92 o/s vody.

\ f r r l ' f sc za varu I0 aL 20 minr r l .Il'i rnoderndjiim zptsbbu moieni pouiivd se shoro vj,hradnd roztokri kyse-

lrrrv sirov6 2 al. L00f0. Moii se za varu po dobu 5 aZ 30 minrrt.l\trkrly bj'vd dopo.riovan i piidavek oxydatnich soli, napi. kyseliny chro-

'ruvr'r. dvojchromanu draseln6ho nebo manganistanu draseln6ho.I 'r ' r l le slar6ho zpfi sobrr. vypracovani 'ho Holandanem Haagem-smithem pro

',r,ri'r'rri stiibrnfch mifici, se piedm6ty nam6deji do r:oztoku 100/s kyseliny',r'ri pii 600 c. Do l6zn6 se pak b6hem provozu piid6v6 na 4i roztok,,

1,, ,u1rrpn6 100g manganistanu draseln6ho. Po pi id6ni t6to oxydadni pi isady, l,orrcchdvaji piedm6ty v l6zni asi 5 minut.

l).lri{c se moii v omilacich bubnech nebo zvonech. Sloieni l6zn6, teplotu',1' l rrr moieni je nutno upravit podle dluhu sl i t iny a praktick{.ch zkorrsek\ l r l ' 0 \ ' r r Z i l .

l\r rnoieni n6sleduje drikladnf oplach a dasto jeIt6 omiLini n.bo leitinil'\'r\:hu. To se vdtSinou d6l6 v koncentrovanj'ch roztocich vinn6ho kamener', lro pii riprav6 jednotlivjch piedmdtt i vyleStdnim za mokra za pouZiri po_,l , , l , rr fr f i roztokfi , a * '-vt ienim do sucha.

slrrbt nabdhl6 stiibrn6 piedmdty neni nutno distit vyvafov6nim v kyselinIrrrrvti. .Ie moino pou|itl6znd sloien6 z roztoku vinndho kamene a soli. pii-

,l'rr'lt.rn kiidy lze z l6zni,.tvoiit pastu, kterou se piedmdty iisti ruini.\i,li<lv se pouZivd i roztokri kyanidri, napi. l6zn6 tohoio sloleni:

I I vody,30 g kyanidu draseln6tro,

1 g kyanidu zinednat6ho.

l'r'o svou jedovatost viak tato ldzefi neni piili5 vfhodn6.Ito riprav6 je nutnj' vZdl' drikladn;i oplach a otieni do sucha-bud hadrem,

.r'lr, v hork;ich pilindch. Pii suseni v proudu tep)6ho vztluehu vznikaji dastor ' .r l )ovrchu skvrny,

l( rnoieni v kyselin6 sirov6 se pouiivd porcel6novj,ch nebo shlendnj,ch n6-

t, r lrr.mick6 iprava 81

rdob, jde- l iomal6mnoZi tv ip iedm6t t ' \ rev6 t3 ichprovozechsepouZiv6n ic lobvvloienfch orovem. Koie nebo z6v6sy, pomoei it"ti'.h se zboLi vklSdi tlo

ii;d' ;"h"" bj't poolovdn6' z m6di nebo z hliniku'

Moieni zloto o slitin ,

Cist6hir zlata se pouZivi pouze ojedin6le' Je piilii m6kk6 a pii pouZir-ili

bv se ryehle opotfebovalo' ProLo te tko"o 't'e viech piipadech vyskytuje r ''

s l i t in6,v6t5 inous, , . ,Oainef 'o-st i ibrem'Ob6pi isadydod6vaj iz latucharakte-listickou barvu, m6d i"

^;;;";""' stiibro do b6la' N6kdy se vyskytuje zlnto

i ve forrcr. slitin s nikiem a "i.,ke*, pro rtzn6 technick6 ridely i s jinimi

drahfmi kovy, napi' platinou, paladiem apod'

Cist6 zlato je velmi;;# i"oti t-1*oti6rickfm vlivfrm' vvSSim teplotiinr

i chemickj,m l6tkdm. z;;;;;"i kvt"!i"^t.:oli prisobi nair nejl6pe sm6s kr-s*

liny dusi6n6 a soln6 'o"o#U"' 1:3 (lutavka kr6lovsk6)'.po piipad6 jini

l6tky, od5t6pujici chlor' "il;I"

p'it"Ui i hyanidy za piitomnosti kysliku'

K y s c l i n a s i r o v d s a m a n a z l a t o n " i " " v y 3 S i c h t e p l o t n e p r i s o b i ' n a p a d a l r t r; ; ; ; ; ; " p i i r l av l< r roxyc la r i n i ch l i t ck , . nap i . kysc l i n - l . . dus idn6 . , - � �

Konccntro'ani, f.yr,,ii.o'rninn piri,,lri velmi- pomalu i.za zvj'(en6 tcplotv'

piidavek oxvtladnich iai"L "s"r. podstaln6 rrrychluje vliv t6to kyseliny nrr

rozporrSt6ni z,lata.Pii tepeln6m zpracovdni slitin zlata'. obsahrrjicich -m6d' .o.9vl9|6

se povrcl

kovu tmavou vrsrvou,';i;z;";" pie.,r6Zr,6 , kyrlirnit tr m6d,i..Aby,m6lv vj'-

robky stcjnom6rnf di.tf ;;;;;h a p6knou barvr" je nutno slitinv zlata moiit'

se zietelem k vysok6 ."rre ,tu," je nutno volit m;iici l5zn6, kter6 sice dobi"

r-n""sl6;r t ysilrniUovou vrstvu, ale neprisorr'i na podkladovf kov'

K moieni ,litir,, obJirrl1"i"tt'poo"" m6d' pouZiva '-" ̂ 1"r-"-u*6ji horkj't'lr

roztokt kyseliny ,i.o-r6 ,r"lr,irnejiictr koncentraci (2 aZ 500/o Flrsoo). Teplot:r

roztokrr bfv6 vysoh6, i'i#a botl" t'"'o' nebo se moii piimo za varu' N6ktl'

sevk l6 t l a j i p i edmEtyp " - ' " o " r "e -zp racovdn i j e5 t6ho rk6dos tuden6 l6zn i ' .i;";;'.;";L ii,li.ra. iti-r" "i"pgilo ptrsobeni l6zn6, moii se n6kdy w otaiivfclr

zvonech nebo bubnecnl "" f.t".*"ft se piedm6ty o sebe otiraji, 1 ti'o i mcchr'

nicky 6isti. Tdchto p;it;-jfi "Suft !i pouZit jen tehdv' dovoluje-li to tvr"'

moienfch vj'robkrl o "."i tl nebezpeti d"fn'-ac" tlakem a pievalov6nim v roz-

toku.Upravu; i l i r "po" ' " jednot l iv6.kusyn-ebotenkost6nn6piedm6ty;moi is ';;;;# o po *ni"tti a oplachu se iisti radEji ruin6'

Vrstvy kyslidnikfi iJ"t''"CXi""t tenk6' a proto stadi pouze n6kolik minrtt

k jejich dokonal6mu odstran6ni'po moieni." pr"arirttv aimua"g oplachnou v proudici vod6-a osuii. Mo-

ienj' povrch j" *nr,,i-uto'ii "w'n"Any' K dosaZeni potiebn6ho lesku disti

," -:"SiC

koZi" nelo fi"t*f"-, po piipad6 se omile v pilinAch' kusech kriZt''

plsti aPbd.

8'l

5lit,i.v, hter6 obsahuji stiibro nebo nikl, nelze moiit v pouh6 kyselin€ sirov6.l. rrr,i'.ni t6chto slitin pouziv6 se budl kyseliny dusiin6, ieddnd jednim dilem,,rly, nebo sm6si l dilu vody, l dilu kyseliny dusidn6 a l dilukyseliny sirov6.

liizrrl sc pouiiv6 za studena.'fam, kde by rrroieni trvalo piili3 dlouho, pii.l r t l v r i sc l6ze i .

2lrr[6 piedmdty, u kterj'ch je nutno odstranit pouze tenkou ndbEhovourrlvrr stat i n6hdy ot irat roztokem boraxu o koncentraci asi 30%.l\r riprav6 slitin obsahujicich stiibro zisk6vd se tento kov z vypotiebova-

''r'lr rnoiicich l6zni piidavkgm kyseliny soln6. Stiibro se srdZi jaho neroz-,',rrtrrf chlorid stiibrnf (AgCl), tekutina se odlije, sraienina ndkolikrdt pro-

, r , i r , a vysuSi .V rrr<riicfch lilznich bj'v6 v6tsinou rozpustdno jen nepatrn6 mnozstvi zlata,

rklrr nestoji za to je zrrovu. z roztoku zisk6vat. Z nevhodni'ch l6zni, ktcr6',rp.rr l tdj i zlato, nebo z roztokri po pozlacov.{ni apod. je mozno zlato ziskat

,ftlrr'kem zinkov6ho pr65ku. Zlato se vysrdZi za ndkolik dni z roztoku. Je''i.rn znedi5t6no zinkem, m6di apod. Proto se nejprve disfi kyselinou solnouI .r lst,ran6ni zinku), opldchne a piel i je kysel inou dusidnou, iedEnou l :1, aby, orlstranilo stiibro a m6d. Cistj zlatf pr6,{ek se pak vysu3i a je ho moino, ' l v r r por r i i t .

Zlrrt.o se nBjl6pe moii v porcel6novjrch, sklendnjzch nebo vyolovdnj'ch n6-l, , l rr i . l r . P'ac' jeJi se za studena, je moino pouift i kameninov6 nddoby.

*'frrrf frtci zvony a bubny, ve kterj'ch se zlato moli za horka, jsou dasto diev6n6.

I

I- Moieni hl iniku o ieho sl i t inI

- l l , ' . i rr i 'm porri iv6nim hl inihu a hl inikovfch sl ir in v modcrni dobd nastal

1',rlrli'rn povrchov6 irpravy tohoto kovu, kter6 se iasto lisi od b6znj.ch irprav,,r i ' r ,h materi6hi.

lri'i moieni v6t5iny ostatnich kovri odstrairrji se okuje, vznikla pii tepeln6mlln.rvdni. nejdast€j i .ponorem do roztoltu kysel in.. Kysl idniky. kteri ,mi se

, ' , ,r ' r ' r ' l r pokrivl , lze snadno rozl i i i t od z6kladniho'ko.ro, takze po moienf ',,ili.rne snadno pouh;im okem zjistit kvalitu rlpravy a mozn6 z6vady. Jinak

It)rrrrr u hliniku a jeho slitin. Hlinik je kov siln6 elektronegativni s norm6lnim,r.rr.i,{lem vfidi vodikov6 elektrod6 -1,33 \r a m6 silnou afinitu ke kysliku.,'hrrrl jde o chemick6 vlastnosti dist6ho kovu, bylo by mozno odeh6vat maloul','rri('l(ou stdlost a znadnou ndchylnost ke korosi. A piece. adkoliv hlinik jako,r l , t l rcrni kov se rozpouit i v kysel indch i v zr isaddch, je jeho odolnost prot i

| ,'rr)$i pom6rn6 velk6 a pieddi mnohokrdte ocel i mnoho jinj.ch podsiatnd,,ih,.ilirfi kovt. Jeho schopnost sludov6ni s hyslikem m6 podstainj, vliv nalr, .rlolnost proti vn6jsim vlivrim pi.i prrimyslov6rn pouiiti. Na vzduchu se,tii rrovrch kovu velmi rychle povl6k6 tenkou vrstvidkou kyslidniku, kter6,' |rrk stiv6 nositelem- odolnosti kovu a m6ni-jeho chov6ni proti vn6jsim

\- 8 3

iilIErE

, "1!:l -

iiirriilt;ktl,il$l#$

I

rul i,

ffifri {lilill'l

vlivrim. x.ato vrstvidka je velmi tenk6 a jc dasto neviditclni' chte'1i dastelni'

kov, nebof se vytvAii i'na poiko'enfch mistech' a tim zmeniuje nebezpci:i

korose po d6stedn6m p-*s""i. i"to vrstvidha, vznikla za b6inj'ch atmosf(rrir''

kj'ch podminek, se t;iil;-'; hvdtnto't'n"cho kvsliiniku hlinit6ho' pravdi''

Dodobn6 v amorfni t"rr1l?lj"i-i ;;;"t srruktura,ncbyla dosud s urditosti zjil-

tdna. ' ,tmosf6rv na povrchu hlinihrr.

dvslidnikov6 filmy, vytvofen6 prisobenim-

neisou pro svou -.r"r"ir".r"sr'"r.ri u- *nio" odolnost proti chemickj'm vli'iirr'

, i "*"f ^"rr ochranou kovu proti k9r91i ' .pftsobenim ,]ekt""i"h .il"irri"r.i.r, l6tek mfrze nastat korose hliniku, lilc|v

j e c h r i r n d n k y s l i d n i k o v o u v r s t v o r r . K o v s e - s t 6 v 6 n e v z h l e r l n i ' a j e h o p o r . r c l rmirZe bj't nestclnomern;;"*;' q'oto t""h"e"6nf hlinik velmi rychle ztrir.i

i v slab6 agresivnim ;.;J;i svtj kovovi,. lesk, povrctr se -sravd malrri'r'

a pokr fvS se skvrnami '

Pii povrchovj'ch riprav6ch hliniku' ar' jiZ pro odolriost ploti korosi ncb.

pro dosaieni pdkn6ho vzhledu' musi se tato vrstvidka vZdy odstranit' neboi

bv mohla zhorlir ptil";;;;;;;lvanickj'ch povlal<fr nebo organickfch nr'rt6rir"""P;;;;;

t".ilt"rr.""c vrstvj nejsotr da-sto na povrchu kovl i1s16 roz.�zril

telni, . .evi: . .vala sc, l ; rr ; , , l ;" jej i . l r or lstrair.vhni 4oslatcdn6 p6de' To vcdl"

takir li niizonr, Z" f,,i"if."u-jJiro ,firi"V lze ie.. velmi ipatn6 povrclrovi'

; ; ; ; ;" ; ; Avi 'ak vh'rt lni 'm odst 'rarr irnirn- r ' - I t :cl t zplrt l in korose s povr(r lrr l

z lep$ isepodsta tn6pf i - t ' - ' o t 'o ' t ig '< lo lnos l ' r la l i i chpovrchov j ' ch f ip rav 'Krom6 tenkfch "t';;; t"t"t"[ft zplotlin ztrst6vS na povrchi hliniku p"

tepcln6m zpracov'ni

'i"r,"" """"nfedni vlstvo, hterou je nutno pii irpravi

povrchu lal<6 odstranjt '

, Kysl idnikot6 pt,"taky jsou velmi tvrd6' a ploto ptsobi potiZc i pi i mcclr: '

nick6 tprav6 po.r."t o'ilriosenim, kartAdovanim nebo lcit(nim. Tvrd6 d6stetk'

povrchov6 vrstvy ." ;;;ttjt a zarj'vaji do kovu' Tim se povrch st6vS tr''

homogennim u i"t J*i 'O'zto t" do'ahtt;" napi' pii mechanick6m le3tt"r"

dobrj.ch vfslcdkri. I rrtomto piipadd se povrch, upqavovani t6sn6 po moieri'

zpracov6vi i mnolrem l6Pe'

tJprava hlioikov6ho"fJ"thy T:i:i.l6sletlovat ihned\po moieni' nebol jinrrl'

se znovu vytvoi'i ,r"rri,liL"lr-,e kyslidnikova vrstva a pokryje obnaieni povrr'lr

Ldzn6 pouZivon6 pro moieni- hliniku $

Neiistf hlinik se mnohem lepg-1o1n91itl yivj:1i"*l",..t.l"Xlull'l:i.l:::hd;." ;):."'d' ilt;;. N" pliklad hlinik j akostt .?3f i(.,"+] i

-^,u:T:,:?:'l :

T-fi:"t1il"il;;":;";;J'i'u i"pru,. r'rinik iistot;' ee'e % Al a vf 5e'j""']-i;til"ili:J"i""r t6"t'"i,r.r.r,tat.*' Ale i ostatni moiici l6zn6 prisobi na iisti

w , , , - ^ Y : * ^ ; ^ , - l . ' X l ! i l r n n n t ' t r

iliiili #ffi; ffiili;;;;";;; nutno pouzivil t1i ffi"i'i.I:':: I:::illl"::I;'J:':;,: i;i",'l'fr;;iiii+ rozpustno't l+"ili ?.?f vo Ar v kvserirr'."f"1 p""U ttli.titr,-ti'ioty OO,OO0/g Al je asi tisickrAt v6t{i'

84B5

' l ' r rk6 na zpracov6ni hl iniku z6,leLi. 7a studena zpracofanf hl inik se roz-

s,,rrrlt,l hirie neZ hlinik tepelnd upravovany.l,r,o rnoieni hliniku se piev6Zn6 pouZivd alkaliekj'ch l6zni, ale piece se v nd- '

l , tr ,r ' i , r ' l r pi ipadech osv6diuj i i kysel6 roztoky.

l\loiit lze v roztocich kvseliny'soln6 nebo sirov6..v6t$inou .za zvj'3en6 tep-

r,,tr,. Kysclina sirovd ptrsobi na hlinit velmi pomalu, zvl65t6 za studena- I zde

,,r/r vr,lkf vliv jakost hliniku. Fllinik vysok6 tistoty se v kyselin6 sirov6 moii

rr,tr vr,lmi obtiZn6, a proto se t6to kyselinrr samotn6 pro moieni nepouliv6.

Vr'lrni rvchlc prisobi rozlohy l<1'selinv tos{oredn6, zvl63t6 za mirnd zvj'3ed6

r,.phrlv. Tak6 kyselina fluorovotlikov6 rychle rozpou$ti kyslidniky i hlinik.

l(r,srlina dusiind prisobi na hlinik velmi pomal[. Pouze u hliniku distoty

,l,r l)1f,5 % Al ji lze v n6hterj'ch piipadech pouZit. Vytv6ii jemn6 matnf

r,,rvr,r,ll, pii demZ'ndleptdvdni hlinikt je minimdlni. Svj'mi oxydainimi vlast-

, , , ," trrr i podporuje vznik ochrann6 kvsl idnikovi: vrstvy. . Ie velmi vyhodnd jako

'lrrplrrlk pii moieni jinfmi rozl,ol<y, zvl63t6 je-li nltno moicnf poyrch ze-

, ir l i r . coz bj,v6 nutn6, vyluduj i- l i sc po moieni tcchnick.fcl t dmht hl iniku

,,,'lro lrlinikovfch slitin na povrchu nerozpustn6 nciistoty, zivadn(r z hlediska

rlr lr ,r lu i funkce pieclm6tu.

l l l i rr ik se v kysel ind dusidni: nerozpouit i , rozpouStt j i se pouze leguj ici pi i-

rrr l1. ' l ' im na povrchu vzl ikd tenki vrstvi[ka i ist6ho hl iniku, pokryt6 tenkou.

1r,xt\,()u kyslidniku. Povrch pak m6 vdtiinou krystalickou strrrkluru na rozdil.,rl lrodov6ho nalept6ni ostatnimi kyselinami ncbo alk6liemi.

l\lrr0hem dastiji se pouZivd pro moie.ni hlinikt atkalickfch roztokri. Je to,

1r 'rh' t t Z m6la pi ipadfi , kdy se alkal ickj 'ch kapalin pouZiv6 k odstraiov6ni, ',,rvrlrrirnich produkttl s povrchu kovu. l

l( rrroieni je moZno pouiit vdtsiny alkalir:ky rcagujicieh l6tek, napi. roztokri

t ,vr lrrrxvdu sodn6ho, draseln6ho, v6pcnat6ho, rrhl idi tann sodn6ho nebo drasel- t

,rr"lro irpod. V prrimyslu se skoro piev6in6 pouZiv6 roztokfr hydroxy,lu sod- -

,,ilrr,. atikoliv napi'. roztok-v sody moii velnri dobie a povrch je po moienl

' r l r l l r lni i i i neZ po r iprav6 hvdroxydem sodnj 'm.

I'i'i moieni'f alkalicltj'ch roztocich vznikaji jako produkt reakce neroz-

prrxtrrir hlinitany, kter6 se lsazuji na stdnech vany, topnjzch hadeeh i pied-'

rrrr\ l r ,r 'h. l l l inik se rozpouSti podle reakci

2 A l + 6 N a O H 2 A l ( O N a ) ' + 3 H ,Al,Os + 6NaOH 2Al(ONa). + 3H,O

'lirl<6 zde, stejnE jako pii moi'eni v k;'selin6ch, unik6 vodik' Povrch je po

,rrllrrnl v6tiinou tmavli a je nutno jej zesvdtlovat pbnorem do kyseliny. l r r r i i r r i ' .

I'i'i moierli v kyselindch i v alkalickfch roztocich m6 velkj'vliv na prribEh, rrli' r'r'.lrce teplota l6zn6. Zvlienou teplotou se podstatn6 urychluje moieni.l i$l j ' t , roces rozpou3t6ni je exothermickj ' , vyvi j i se pi i ndm teplo, takZe pi i

lHof'cni v6tiiho mnoistvi.piedmdtt se pdipoidteinim ohi6ri udrZuje teplota

r{,!t

l6znd na potiebn6 ?fsi. easto; zvl6it6" za vysiich teplot, probiha moieni borri-

Iiv6 za znain6ho vivinU vodiku a rychl6ho naleptdvdni-kovu. Zkouiky moieni

uk6zaly, Ze je l6pe moiit rychle za zvflen'6 teploty i za cenu nalept{ni po-vrclrrr

kovu, nez pomaleji ve zied€nfch laznich a za studena. Pii pomal6m moitrrri

postlpuje iotii n6kdy rozpouit6ni kysliiniku i kovu nestejnomdrng, nalelrl;'r

vdnim v"nikaji hlubok6 kr6tery a povrch se pokrjrvd skvrnami' \ter6 se |ii

dalsi tiprav6 velmi t6Zko odstrariuji.

Za siudena postupuje moieni iasto pomalu a nestejnom6rn6, kdeZto grii

zvj.5en6 teplotd nast6v6 n6hl6 reakce, kterd se ddle zrychluje pii samovolni'rrr

oniati ta"no, vznikl6m pii rozpousL6ni hliniku. T'yto piipady nast6vaji n6lirlr

zvl6St6 pii rnoieni v kyselindch, napf' k1'selin6 fosforedn6' a jen silnfm ehlazr''

nim a udriov6nim konstantni teploty ]ze proces moieni udriet v patiidnir'lr

mezich.Jednotliv6 moiici roztoky naleptdvaji povrch rozdilni'm zprisobem, Iak'e lr''

n6k{y podle vzhledu upraven6ho povrehu zjistit druh poulitf l6zn6. Hyrlr.-

xy,t ro.l"f vyleptdvd kulovit6 dtlky, kyselina solni zanech6v6 ostie ohftrrri-

tene proh,lubeniny, kyselina fluorovodikovri vyleptirv6 velnri nral6 drolrrri'

otvorY.

. Ro"aity rozpustnosti v n6htcrlich kyselindch za ttznlch teplot jsou zrr:i

zorn6ny v tab. f'r. Tabull:,t ,,

Ubviek no v6ze hl iniku v r0znich kvsel in6ch

i5I

lN HCI

1% HCIr% HF

2% HF

0,tN H2SOa

1% ob j .H2SO4

3% HNO3

5% HNOs

25% HNO3

50% HNO3

850/0 HNOs

139'2'tt'

22Q

3262,1"

0,781-,l-s

1,38q . ) K

e t

8,5

60 aZ 70

60 az 70

60 ai 70

60 aZ 70

60 aZ 70

60 at 70

2020202020

20202020

2020

0,791,201,30t t 7

7,56,9

7r8L8,227,L

85,3126

i r s '

19.(i

27.i t

83,7

128

124

8687

lnhibitory moienl

Iti i moieni oceli se obvykle pouiivri rispornfch moiicich piisad,'t. j. letek,l,tr'r(r nebrdni rozpou5tdni kyslidnikri, ale z velk6 i6sti zamezuji napad6ni z6-

l, lrrrlrrilro kovu. Pii moieni neLeleznlch kovfr je pouiivdni t€chto inhibitorfi,'rini! obvykl6, aikoliv jimi lze dasto dosdhnout dobrfch vfsledkri.

Ncjobvyklejii inhibitor pii tprav6 hliniku je vodni sklo. PouZlvd se ho, irrk skoro vfhradn6 jen pli odma3fovdni hliniku a jeho slitin v alkalickfchl,lzrrir:h. Alkalick6 odmaSfovaci l6zn6, kter6 jsou obdobn6 moiicim roztohrim,,rrrprrrl:rji a rozpou5t6ji hlinik. Tomuto prisobeni lze skoro irplnE zabrdnit

1,1'lsrrtlou kiemiiitanu sodn6ho (vodniho skla), kterj' jiZ v mnoZstvich'odr t.t)i (70 zabrafluje prisobeni ndkterj,ch alkalickfch l6tek, zvl65td sody. Pii

1'lrriiti hydroxydu sodn6ho k rnoieni se inhibiini irdinek neprojevuje tak

1,r'orrihav6 a u koncentrovanEj5ich roztokri (nad 1% NaOH) selh6v6 skororrlrlrr6. Pii moieni iist6ho hliniku se osvdiltuje piidat do alkalickj'ch l6zni, lrromov6 soli, napi. dvojchroman draselnf nebo jin6 oxydadni l6tky, napi.rrrrrrrganistan draselnj'. Organick6 inhibitory, napf. Zcla[ina, klih, arabsk6

llrrrrra apod., prisobi v alkalick6m i kysel6m roztoku. 1'ak6 inhibitory 59,r rrovdjSi DBS vyr6b6n6 v eSR maji vliv na prisobeni vdt5iny moiicich l6znirrrr lrlinik. ProtoZe je nutno odstranit jen tenk6 kyslidnikov6 vrstvy, moii se.vr\tlitrou jen kr6tce. Pii tom se nenaleptivd podstatn6 zdkladni kov. Proto ser'rrp,rnj'ch moiicich piisad pouZivd pii moieni hliniku jen vfjimednd a jejich

vliv krom6 prisobeni ki'emiditanri v alkalickfch odma5fovacich piipravcich

rtt 'hyI podrobn6ji prozkoumdn.

Moieni v kyselin6ch

Moieni hliniku a jeho slitin v kyselinich neni tak oirvykl6 jako moieni

v rrll<alickj'ch l6znich. Nejdast6ji se jeSt6 moii v kyselini soln6, kterd ddvd

;r'rrrrri' matnf powch. K moieni se pouZivd velmi zied6ni'ch roztokri do't (y() l-ICl (1 dil kone. kyseliny soln6 na piibliZn6 t5 dilfi vody). N6kdy bfv6,lr ' l r ,rnrdov6n roztok jeitd zieddndjSi (t :50), av5ak takovd l6zn6 pracuj i velmiprrrrut lu a nestejnomdrn6. Pracuje se za studena.

l(vseliny sirov6 se pouZivd v koncentracich 3 aZ 50lo za zvi5end teploty(fr0 rrZ 80o C). Doba irpravy je podle potieby I a7 10 min. Tato kyselina

rr.rri piili$ vj'hodnd, nebof riprava je dasto nestejnom6rnd a na povrchu

vzrr ikaj i po moieni skvrny.l(r'seliny dusidn6 se pouZivd tam, kde md bjt ziskin stiibiit6 lesklj' jemnf

l vzlrlednj' povrch bez hrub6ho nalept6ni. PouZiv6 se roztokt 5 d t0% LINO.

,rr rrrirnd zvj'5en6 teploty do 50" C. Tak6 moienim v koncentrovandjii kyselinE('l : 1) nebo pouze v koncentrovan6 kyselin6 za mirn6 zvj'ienj'ch teplot

vzrrihne velmi vzhledn6 jemn6 nalept6ni. Doba moieni je t0 aZ 30 minut'

Nrr lrlinik v6tSi distoty nei 99,5 % v5ak kyselina dusiind prakticky neprisobi.

Fi , : ! -

lilr

filii

Rychle moii roztoky kyseliny fluorovodikov6, kterj.ch se nejdast6ji pouiivri

k moieni slitin hliniku, obsahujictch vdtSi mnoistvi kiemiku, nebo k moieni

odlitkrl, u kterfch maji bjt odsrranEny zbytky formovaciho pisku. Tak6 pii

diit6ni povrchu po otrysk6ni piskem se tato kyselina osvEddila. PouZiva sc

roztokri I al: 20ls HF za normiilni teploty.

Obvyklejgi neZ pouZiti samotn6 kyseliny fluorovodikovti je pouiir'ani smisi

s pi idavkem t6to kl.sel iny, napi. bdzn6 se pouziv6 pi idavku ai:2010 hyscl irr\

fluorovodikov6 do tzv. zesvdtlovacich ldzni pii moieni slitin, obsahujicitrlr

kiemik.Velmi p6kn6ho a vzhledn6ho povrchu se dos6hne moienim ve sm6si

50 g kyseliny fluorovodikov| 4ffloni,

500 g kysel iny dusi in6 konc., -a50 g vodv.

Moii se za norm{lni teploty: Tato l{zefi se osv6ddila jak-pro iistli hlinik, tak

i pro jeho slitiny, Povrch je po moieni sv6tlj'.

Jin6 vhodna sm6s, pii kter6 se pom6rn6:n6lo nalept6v6 kovovj' povrclr.

mri sloZeni

100ml kyscliny fluornvodikov6 Alt0fsni,

100mI kyscl iny dusidn6 konc. '

800mI vody.

Moii se pii teplot6 20" C. Doba moieni ie 2 ai:' 5 minut'

Tlust6 kyslidnikov6 vrstvy nebo vrstvy ziskan6 chemichou nebo elektlo-

lytickou oxydaci lze odstranit v l6zni obsahujici v I t vody

t00g kysel iny si.o.r6,1r0 g kyseliny fluorovodikov6.

f

S l6zni lze pracovat za studena a pii pozorn6 kontrole lze odstranit kysliini-

kov6 vrstvy, anii se podstatn6 nalepti zikladni kov.

M6-li se"zishat leskij, povrch a nenlli nutno odstrairovat tlust6 vrstvy kys-

liinikri, doponrduje se vyvaiovat hlinik v roztoku kyseliny ifavelov6 s hon'

cenLraci 2 a|-5oloni.Pied nanesenim natdrri se n6kdy moii_ve sm6si kyselinv sirot'6 a chiomovri

tohoto sloZeni:

170 g kyscl iny chromov6.30 g kyseliny sirov6.

L6zn6 se pouiiv6 pii teplot6 60 ai: 70o C. Piedm6ty se moii rl2 al' 2 minuty.

Zisk6 se iistj', jemn6 naleptanj' povrcb..

Objevi-li se pp moieni tmavdi povrch, kterj' vznili6 vyloridenim nedistot

88

nn povrclm kovu, ponoiuje se hlinik na krAtkou dobu do zesv6tlovaci l6zn6,

lrt l r ' / r vi tBinou obsahuje'kysel inu dusi inou. (Viz kapitola , ,Zesvdtlov6ni",r r ' , l l 0 . ) O

, Moieni v olkolickich roztoclch

\loi'enl i, alkalickj'ch roztocich a zvl6it6 v roztoku hydroxydu sodn6ho

xltoro vj'hradn6 pouZivd pii tprav6'b6Znj'ch prrimyslqvfch hlinihcrvfchl,lrkri i v;i'robkri ze slitin hli-

l , r . lesk

ltl'i l,omto moieni nastiv6 i i6s-, , ni odma$t6ni. Pied moienim

,rl l trr l i r f t fch roztocich se v6t5inou,,r lrrr:r i fuje, aviak to neni sprdv-

Nctiistoty rychle znehodnocujl,rr.ir i moi'enj' povrch. kteri, pak

vri rrestejnomdrn6 nalept6n, je

, r 'zlr lcdn{'a skvrnit j ' . Proto by.se

, ,1 ' i r r r , , ien i v a lka l iekych roz to l i ch,, lr ' picdrn6ty vZdy nejprve od-' , r r l i l .

l'i'i rnoi'eni v rozlohu hydroxydg,,, l rrr ' , l ro mi podstatnj ' , vl iv na

, , l r los t i jakos t mo ien i tep lo ta,rtri,, Obr. 20 ukazuje stoupajiclI ' r ' l r , l< materi irhr se zvyiuj ici s 'eplot.orr v roztoku, kterj ' obsahuje

r t X N a O H v l l i t r u v o d y .

\/ provozech se v6tiinou'pouiiv6,'ilr'(,nl.rovan6jiich roztokri, u kte-r, lr . ic vl iv teploty jeit6 v6tSi.l(orrr '<'ntrace nejvhodn6ji ich mo-

,,,1r'lr liizni sc pohybuje rnezi 5 ai',r l l r . i1y NaOH. Moii se pi i zvf ieri6,phrtr i /r0 aZ 50o C. Podle teplotyr,/r i ' a koncentrdee hydroxydu,rrlrrirlro se voli tak6 doba moieni. Bfv6 I aZ 5 minut. Pii moieni se z po-

, i lku lr l inik jen pomalu nalept6v6, reakceie v3ak rychle rozbihi za prudk6ho

ir, irrrr r ,orl iku. Unikaj ici vodik strh6v6 s sebou alkal ickou tekutinr-r, kterd

r,r ixolr i si lnd leptav6 a dusiv6. Je proto nutno pi i t6to irpravd vdnovat pozor-,rorl , or lsirvdni vfparfr.

firrsto bj'vd doporudov6n piidavek chloridu sodn6ho (krlchyrisk6 soli) do

* rrni,ililro roztoku. N6vrhy na vfii pi'idavku se rrizni a pohybuji se od 5 O,'/tr

I

I 8 9-

\bl '

2A0t

, II

30,0

50 65 80; tepto,r. '*

Obr. 20. Vliv teploty noiici l6zn6 na ribytekmateriilu pii moieni hliniku a duralu:

I{oiici roztok 50 g NaoH/I, doba moienl 1 minuta.

40,0

10,0

, , , 1 -I t i l, I

do nasyceni. Pii moieni s piidavhem chloridu sodn6ho se dos6hne stiilrlo-

leskl6ho,' ste.inom6rn6 naleptan6ho povrchu.

Velmi p6kn6ho matn6ho povrchu se dosdhne moienim v roztoku stttlr'

L0 al:200loni pi i 50 aZ 70o C. Moii se d6le neZ v louhu, a to 5 ai 15 mirrrrt '

Moiici lazerl se rychle znedisfuje jednak vzniklj'm hlinitanem, jednak roz

pust6nj'mi nedistotami. Illinitan lze odstranit ze starsi l6zn€ usazenim a piir'

le"pe.ri- tekutiny do dist6 vany. Po zesileni novfm hydroxydem sodnj'nr lzr'

l6zn6 ,novu pouZit. Topn6 tEleso je nutno das od 6asu vydistit, nebof jinllt

usazen6 nedistota ,-err$.rje jeho topnj' tdinek. Vzniku hlinitanov6ho lialrr

Ize zabrdnit piidavkem n6kterj'ch l6tek, ktere tuto l6tku v6Zou do rozl)rrsl-

nj.ch komplext l4t]. Osvdddila se napi. piisada L al:50/e vinanu sodnirlt,,.

Pii moieni ve starsich llznich se usazuje na povrchu piedm6tri p6na z nr:'

tistot. Proto se mi pdna a plovouci neiistoty pravideln$ z lizn| odstraiiovrrt

bud ndnd sbir6nim. nebo piestiikem hladiny, kterj'by m6l bi-t soud6sti viet:lr

moiicich van.Moieni v alkalickj'ch roztocich md tu vj'hodu, Ze je levn6, rychl6 a lzr' f i'i

n6m pouZivat ocelovfch van. Jeho nevj,hodou je hrub6 a tasto ]1lubol<i: n;r'

lept6ni materi6lu, obtii:nd oplachovatelnost i nutnost pouZit zesv6tlovaei liizrtii.

Pro sv6 vj'hody, kter6 pievairrji, ldrZi si vSak tcnto zptsob jist6 jeit$ dloulr',

sv6 vj'hradni postaveni a mofcni v kysclfch roztoclch bude pouZivdno potrz"

pro spcciilni ticlv u vj'robkir rnrrlj''ch scrii.

Zesv6tlov6ni

Po alkalick6m moieni je povrch kovu tmavi a nevzhledni'. Je pokn t

sloudeninami m6di, kiemiku, manganu, zinku a pod. oplachem, kart6iovtilirrr

nebo otdrem nelze takovf povlak dobie odstranit, nebod je usazen i v ptircr'lr

kovu a m6kkj' kal se lehce rozmaz6vd. Pr:oto se po moieni a dtrklacln6rrr

oplachu zalazitje jest6 tzv. zesr,itlovaci l6zeri, kterou v6tsinou tvoii poulrri

kyselina dusiin6. Pouiivd se i roztokri kyseliny dusidn6, zieddn6 napi'. I : I '

tr'nEkterfchjiipadech, kdyZ kal pevn6 Ipi na piedm6tech a 3patn6 se orl-

straf,uje,'po"Yi"a se koncentrovan6 kyseliny dusidn6. Lazeii mfiZe bj't str''

den6, doba ponorll je asi t min. Jiz po kr6tk6m ponoru mizi iernj' povlrrl,

a obievuje sc sti'ibrolesklf povrch.

Uori-ti se slitiny obsahujici kiemik, piiddv6 se ke kyselin6 dusitn6 jeiti'

kvselina fluorovodikova (ftF) v mnoZstvi L ai; 3% podle obsahu kiemil'rr

ve sl i t in6.LAzefi je trvanlivd a zieduje se pouze pienaSenim vody z piedchozilrrr

oplachu.Po zesv6tleni je nutnf drikladnj oplach.

90 91

[Provo Pied moienim o Po n6m

l, i ,rr lmuty, kter6 se maji moii t , musi bft dobie odma5t6n6. Mastnf nebo

1,,,,,k ,,t"di3t6nf povrch brdni pronikdni moiici l6zn6' moieni postupuje ne-

r,,,ittorndrn6 ".r rrCtt""j'"h mistech mriZe i po moieni zristat kyslidnikovf film'

, ii,lri, pfi moieni v kyselj'ch roztocich je nutno v6novat piedchozim* od-

,,,,riti:^i velko' peti. Neiistoty, kter6 se mohou uvolnit ri moiici l6zni, urych-

t,,11 znchodnoceni roztohfi a mohou zhorSit jakost moieni' Teprve po od-

,,,rrit,irni a drikladn6m oplachu lze moiit, Na tuto okolnost se iasto v provozech

,lxrrnind a.pak se dasto marn6 hledaji piidiny Hpatnj'ch visledkri pii dalSi

i l l l ' l tV( ' r .

1,0 moieni je nutno piedm6ty ihned opl6chnout. Po odstranEni kyslidnikov6

,r"tvv je obnaZenj ' povrch nhchylni 'k nov6 oxydaci, a proto nemaji bj ' t

,,,,lrnEty ponechany dlouho nu.,"dttchtt' Maji se ihned pien6st do oplachov6

, ,r,r,t, po ilipadC ,rl;prr'" drikladn6 opldchnout proudem tiist6 vody nebo pod

1,r,,1,.,r. Z.rrtast6 po "ulk"li.k6*

moi'eni ulpivaji alkalickir zbvtky houievnat6

, ' , 1,,ro'"cho a daj i .e jen 5patn6 odstranit ' N6zor, Ze zesvdtlovaci l6zei m6

lrr,it.n6 neutralisovat ziyrky alkilii, je jen ddstedne sprdvnj'. Spotiebou pro

,,,,rrtrirlisaci.se znehodnocuj! drahS lwselina, adkoliv piedchozim dirkladnj'm

,1,lrrr:hcm lze podstatnou iert alkalii odstranit. Po oplachu ndsleduje, je-li

,,,,r,,,,,[, tmavj., zesvftleni v l6zni- obsahujici kyselinu dusidnou. Pii moienl

, rqrilro hlinihu, je-li-povrch sv6tlj' nebo mirn6 na$edlj', stadi ponoiit piedm[t

,,rr kr.:itkf tas i30 .rtefin nZ t minutu) do l6zn6 zied6n6 kyselirry dusiin6

I rri 3 o/o). U technichfch druhri a slitin hliniku se pouiivd koncentrova-

,irj$f kys#ny. po t6chto ldznich n6sleduje znovu drikladnj' oplach. Teprve

r,,ri i,r moino piedm6ty osu5it, iiokud se ihned nezprac.v6vaji v roztocich,

1,rk,r napi. pii galvanick6m pokovovhni, chemich6m nebo elehlrolytick6m

,r1,, l , ,vdni, testg"i a pod' Aby pi 'edm6t rychlej i oschl, ponoiuje.se po posled-

,, lrrr sr lden6m oplachu jest6 do hork6 vody. V t6to posledni l6zni se piedm6ty

,,lri;rrii a oschnou po vyjmuti zllzn' iasto akumulovanym teplem piimo na

,r,1,,,1u, bez um6i6ho sugeni. Voda pouZivan6 pii poslednim oplachu md bft

,rri.[rri, nejl6pe destilovan{, nebo aspori kondens6torovi nebo deifov6, beze

tilp neiistot. Pii pouZiti b6Zn6 vodovodni vody, kterd obsahuje stopy roz-

prrltiini'ch soli, zfistanou tyto soli po vypaieni vody na povrchu a zptsobuji

,,,lv21'li,dn6 bil6'skvrny, kter6 se jen velmi 5patn6 odstrafiuji. Tmto posledni

,rlrlrrr'lr mfiie bj,t neprirtodnj' a vymiiruje se pouze das od dasu,-kdyZ se do

rri,lro pi.enesly nedisioty a rozpu$t6n6 lStkv z piedchozi l6zn6. Neni-li voda

,, t,rrnto porlednim oplachu riplnE dist5, nelze suSit pi'edmety po[ze na vzdu-

,,lrrr. ale doporuduje ie dosulit je po poslednim oplachu v teplj'ch pilinach'

hlr,r'i' zabr6ni mistnimu usazeni soli, a tim i vzniku skvrn'

lrovrch kovu po moieni je velmi citlivj' na vesker6 nedistoty. I piimf dotek

li,ilou ruhou zanech6v6 otisk, kter;i' se mriZe objevit aZ pii dalSich riprav6ch

rr ilri se odstranit pouze novfm piemoieninr nebo piebrouienim. Neni proto

il!-'" 1 .,l', l

r

rfi

ffi

dovoleno dotknout se moien6ho povrchu rtrkou. Pii manipllaci s takto uplir\ (

nj'mi piedmdty je tedy l6pe pouZivat rukavic. Opatrnost a pedlivolit se v)rlt

vyplati, nebof se tim zmenii podet zmetkri

Zoi izeni pro moieni hl iniku o ieho sl i t in

Pii moieni hliniku se pouZiv6 stejnd jako pii moieni ostatnich kovri viitii'

nou ponorov6ho zptsobu ve vandch,,nejiastEji s ruini obsluhou. I{echanisrr"'

a automatisace jc pom6rn6 m6lo roziii.ena a je dasto, se zietelem ke kr6tkirrrrr

trv{ni jednotlivfch operaci i pr:enost z jedn6 l6zn6 do dfuh6, dosti obtiirr;i'

Ulehieni pr6ce a distedna mechanisace je moZn6 mechanisovdnim dopr:rvv

pojizdnfm zdvihacim zalizenim s rudni obsluhou'- Material van nebo jejich vylozeni z|leili na druhu pouzivan6 l6zn6, l.oil-

centraci a teplo[6.B6Zn6 alkalick6 moiici l6zn6 je mozno umistit do ocelovich van, Iilcti'

maji bj't ovSem opatieny potiebnj'mi armaturami a piestiikem filadilv' ( )t r"

ln.r6.r.rr" m6 bj,rpied ,aiazel im do provozu doble odist6na a odrezena. \ l i i

bft dimensov6na tak, aby se picdmet mohl voln6 povdsit do l6zn6, ani \('�

dotkne srdn. Pii styku s jinj'm hovem nastdv6 totit vznikem il6nkri mr'trri

korosc bl iniku.ProtoZe pi.i moi,cni unik6 nrnoho vi'prrrri a tvoi'ici se p6na mtZe bjrt |oz

-"ti.ihov6na i do ol<oli, .je nutnlm piedpoklatlcrn bezpein6ho provozu d"lrli

odsrirvini vipar& a ventilace, po pi'ipadir klirnalisat'tr mistnosti'p1i pouiiti kyselj.ch moiicich roztok& je n6kdy dosL obtiZn6 najit odolnj'

materiil pro vyloZeni van. Zvl6Std pro kyselinu fluorovodikovou za 'r'iii

teploty nee"ist,iji jeit6 vhodn6 materi6ly, a proto lze n€kterfch l6zni p,rr)it

poo"r .,, omezen6 miie ve vanich vylozenfch pryzi (jde-li o proccs\' (10

bo" C) nebo ve vanach diev6nj'bh (l modiinov6ho nebo f616vis6v@h6 di'' I 'r

Pro zesvdtlovani pouziv6 se dasto ocelovfch van, r'ylozenych novodtrlc"'

nebo prvZi. Pro ostatni hyseliny jsou vhodn6 vany vylozen6 olovem (H2SO'1.

I,amenirrov6 (HCl), vylo2en6 k;'selinovzdornj,mi dlaidicemi (FIrSOo , I l( ll '

nebo diev6n(r, chrdn6n6 vrstvou asfaltu.

z6v6sy nebo hose. ve kterfch se picdmElv ponoiuji do l6zni, bj'vaji z ltli

niku, protoze lze jen obtiind nal6zt materiSl, ktery odol6v6 teplj-m alkalichi ril

roztokrim i kyselind dusi6n6. Zhvlsy i koie se pom6rn6 r-vchle opotiebovavaii'

a musi se ptoto tasto vymEiioval.z ostatnich materi6hi je mozno pouZit porrz'

, legovan6 ocel i .

Moieni hl inikovich sl i t in

Proto)e disty hl inik md n|kter6 nevi,hodn6 mechanick6 vlaslnosti , zai irr ' i

-'se v posledni dob6 pouZivat nejrtzn6jsitfi sliLin, kter6 maji proti hliniku porl

statne vj,hody. Hlinik se leguje manganem, m6di, hoidikem, kiemikem, zih

kem a j .

92 93

slir,iny hliniku se v6tSinou upravuji podobn6 jako iistj' hlinik. NejiasLdjSi

1,, rrr,,i't,lni v alkalickych roztocich. ProtoZe piisady v hliniku nejsou v6t{inou

i,,rprrstn6 v alkalic\ich rozlocich, zaiazuje se iasto po tomto moieni je5td

r,, , , i , , , , , i kysel6, napi. ve zied6n6 kysel ind soln6 I at 50%. easto stadi zesv6tlo-

r l, i lirzcri s obsahem kyseliny dusidn6.

Slit,iny obsahujici v6t3i mnozstvi kiemiku, nap}. silumin, se timto zpiisobem

1,.,rri! irprav'ji. pii moic'i vznikaji skvrny a povrch je dasto nevzhlednj'.

r , , . i t i ,ho'zlepslni se dosahne pouZit im l6:zni obsahujicich kyscl inu f luoro-

,,rliliovou jako pi.isadu ke kyselinE dusidn6. N6kter6 z t6chto l6zni byly jiZ

,1rsri.y v oddiiu ,,N{oieni v kyselj'ch l6znich" (str. 87) nebo v kapitole

.1,,svtt lovdni" (str. 90). l )obie prisobi napi. sm6s

30 ml kyseliny dusidn6,

10 ml kyselinY fluorovodikovi:.

'l'r!to l6zn€ se poulivd po alkalick6m moi'eni misto zesvitlovaciho roztolqr'

ll,rzpougti nejen ki'emik, "t" I osl.atni legujici pi'isady' I)oba ponoru se voli

, i l ipe zkusmo podle-sloieni sl i t iny. Pohybuje se mezi t aZ 5min'

Moieni hoiiiku o ieho sliiin

lloi:diku'se na rozclil od hliniku pouZiv6 pouze vj'jimednE v distdm stavtr'

l'r.o ncjrrizn6jSi idoly jsou vhodn6 hlavn6 jeho slitiny, nejiast6ji s hlinikem'

ri l l {( t ln a manganem.l,r.ori korosi le hoidik bez'specialni i rpravy velmi m6lo st6t i . Stejn6 jako

l,lrrril< povl6kA se na vzc'luchu r;'chle kyslidnihovot vrstvou' kterd je v5ak

,,,,.,,uiti a nezabraiiuje daliim* okysliiovini. Jako ne.ilechtilli hov renguje

i,,,i,iil i tehdy, je_li pokryt 1;rsliinikovou vrstvou s nejrrizn6jlimi chemickj,rii

rrtltirrni, hlavn6-kyselinami, ale i s vodou, zvl63t6 jsouJi v ni rozpuit6n"v- soli

' , r , ' i s k 6 v o d a ) .lloiidik a jeho slitiny se vdt5inou chrdni pied korosi ripravou povrchu' Po-

,,)lvri se bud'chemickfch irprav (chromatovdni, selenovdni), pii kterj'ch se na

|,,,r,r,chu vytvaii pasivaini vrstva' nebo se kov chr6ni n6tdrem. v obou pii'

1",,1,,,,h je nutno pied dalsi ripravou odstranit vznikl6 kyslidniky a korosni

,1,1,,,1i.y moienim. easto se spojuje moieni ie soudasnou pasivaci chromo-

, i ' rrr i solemi a prov6di se v jedn6 l6zni.

lloi.tlik i jeho slitiny jsou napad6rry v6tsinori kyselin, pii ierriZ reakce se

I\'r:lrltrje se stoirpajici konpentraci ai k maximu a pak znofu kles6. vfjimkou

1" fty*ciina fluorovodikov6, prori kter6 je hoidik dosti st6lf. Pii pfisobeni t6to

l,y11,1ir.,u vznik6 jako zplodina rozpouSt6ni nerozpustnf fluorid hoietnatj''

I't''r'('na rozdil od kyslidniku hoiednat6ho neni p6ro'itj' a zabraiiujc dalsimu

q,risobcni kyseliny. Povlak chr{ni kov i proti vlhkosti a pirsobeni moisk6

, rlr.Ifov6 vody, obsahujici korosni l6tky (voda v prrimyslovi'ch oblastech).

l-*, ll} r F *

i

iI

ili

i,1

I

R y c h l e p t s o b i n a h o f d i k k y s e l i n a s o l n S ' J e h o r o z p u s t n o s t s e z v 6 t g r r i e s ( ),Lor.poji"i koncentraci t6to kyseliny a pii 23.0/s ITICI dosahuje maxima'"Kilii;"

.i"o,oa p,irobi"p"Jro*c pomaleji. Zvj'senim teploty se podpdirrie

rozpouit6ni.Kyseliny dusiin6 se pii-moieni ,hoi|ik;r

a. jeho slitin-pouiiv6 nejdasti'ii'

.l"ii.rti., # to., je sice p'lmalejBi neZ.ptsobeni kyseliny soln6' ale moii stejrr"

m6rn6ji. Je obvyhld p"o *oi""i, vEtiinou t'". '*l'i s chromoqimi solemi'

Fosioredn6 kyselina prisobi 'elmi rychle jiZ za norm6lni .eploty. Zvfierr"rr

koncentraci t6to kyseliiy klesi rozpustnost hoidiku. Proti alkalickfm l6tkiirrr

;;il;;k G6rni st6lf. M6lo koncenrrovan6 rozroky alkalickj'-ch l6tek r.ir

irfiu"a tvi.o*yd sodnj.) ptsobi sice pomal6 rozpouit6ni_J<ovu, honcentro'il-

lolsr ".r,"f.v\ri"k ra rri"m6lt'i teploty na kov neprisobi' Vliv na kov pii v1 iii-t

itnt6 je nestejnom6rnj'-s iastj'm mistnim naleptAv6nim

' PouZivon6 moiici l6zn6

Nejdast6ji pouZivanou kyselinou pro moieni hoidiku a jeho slitin je kyselirrrt

ilusifnd. Jen vfjimedn6 s" ji v$ak pouZiv6 samotn6' Lze napi' moiit v 5 li

{ ;%-k"; i l6 i , ,sidnd za .t , , ,1",,a. DoSa moieni je kr6tk6' .v6t i inou porrzr:

n6koiik"vteiin. Po moieni a ryc6l6m a tliikladni'm oplach. se pietlm6ty nelrlrir-

l l . ; ; i ;" sla; irrn roztohrr hv. l . ,r*vc1, s.t ln(rho.. znornt o' lacl. j i a r '6t3inou lrt 'z

.,.s"rri ," 'pravrrji dal(im '"p,irotem,

a to chromdtovanim, selenovanim. {os-

f6tov6nim, oxydov6nim a Pod'-- M,,oh"- dastiji se pouii.,6 l5znl, kter6 maji za rikol nejen moiit, ale z6ror'r'it

p"ri.,o.,ut po.,r.h tak,-aby pii dalgim oplachu a pied dal'{i tP"-u:9" byl povr''lr

irpof tari.ln6 chr6n6n]' Piisady- pusobi- souiasn6 jako inhibitory moieni'

Pasivace se dosahuje piidavkem chromovfch soli ke kyselinE'

.Isou obvykl6 naPi. tYto l6zn6:

20 % kysel inY drrsi in6.

20 % dvojchromanu draseln6ho,

700/s vodY.

Ldzn6 se pouZivd pii zvfSen6 teplot6 kolem 80o C'

Doba prisobeni idzn6 je v6t5inou pouze n6kolik vleiin. Roztoku je mo;rtr

pouiit i za rltLli teploty. v tom piipadE se pou'e protlluzuje doba moicni'

n'6tXi.to., v$ak neni del5i'nei t minutu'

N6kdy se k r6mto 'llznirll piid6v6 jest6 kyselina fluorovodikova nebo fltro-

ridy, takZe pak maji toto sloZeni:

I I vody,280 g kyslidniku chromov6ho,

25 ml kyseliny dusiin6,8 ml kyselinY fluorovodikovd.

V t6to l6zni se moii za studena 15 vteiin aZ 3 minrrty'

9lt

! ilvcdenj.ch moiicich l6znich se iasto obm6iuji jednotliv6 piidavky podle

rl.rrlrrr slitiny i zkuienosti v provozech. Je moino podit, i podstatnfl slabli

1,, ,,,liny. Koncentrace kyseliny clusidn6 se pohybuje v rriznfch laznich v iiro-

l , . , l r r 'czich. a to me"i S "Z gOo/e. Dvojchromanu se pi iddv6 5 al:40010.

l ' , , , l lc l<oncentrace se i idi pak i doba ponoru.

\lry se zmensilo ptsobeni moiicich roztokri na kov, piidavaji se n6kdy

1, , ,,rrtvj.m moiicim roztokim hoiednat6 soli, na piiklad siran, dusiinan nebo

,l , l ,r l i r l l roiednatf v koncentracich 5 aZ 20010, -

I'r,o slitiny noftikn obsahujici hlinik se pouiivd i malj'ch pi'isad kyselin,

l ,r , ,r , i ,} l inik napadaji , napi. kysel inv soln6 v koncentr4cich do 10/s. Tyto pi i-

,l ,rhv viak v6t(inou nemaji tak velkf vliv, jakj' je jim piipisovdn'

l,i;i moieni ve sm6sich obsahujicich chromov6 soli zbarvuje se povrch kovu

,,1i. 'l'ato zlalo:zlttA vrstvidka nevadi, naopah chrdni hov picd korosi. M6-li

I t povrch lesklj', moii se v kyselind dusidnd bez pi'isad'

I )plaohirm i sugeni po moieni je nutno v6novat velkou p6di' ProtoZe voda,

lrilLi obsahuje-li rozpu6t6n6 soli, mriZe napadat kov, mi se pro oplachy

, , ,r) l t t lest i lo. 'a.t6 vo.ly, po pi ipad6 vodl 'dist6, kondensovan6 nebo deitov6'

,,1,lrrr:h m6 bjt rychlj', ale drihladnj', a tak6 suseni m6 prob6hnout ry-chle'

l,,r oplachu stodenou .rodoo namadi se piedmdt jeit6 do hork6 l6zn6

, ,r,,lrlc se susi bud v odstiedivce, nebo v pilinach, je-li tieba, aby k dalsi

1,r'rrvir byl Povrch suchj'./,pracov6v6-li se povrch v roztocic[ oplachuje se pouze studenou vodou

., lrirnrisi se ihned do dal5ich l6zni'

l,i,i pouZiti moiicich l6zni, kter6 obsahuji .hro*ovi'soli, neni nebezpeii

l,,fr)sc vodou tak velh6, nebof povrch je pasivovin. 7'aho suSeni je nutno

. ilr)vat v6tSi pozornost, nebot zlatoZlutd vrstva sa za vlhka snadno stir6.

95

llt i

i

iii ,

, K A P I T O L A I I I

A N T I K O R O S N I U P R A V Y

Hlavnim riielem povrchovj'ch tprav kovri je zvj'iit jejich odolnost l)tollkorosi. V6tSinou se maji Iiovy chr6nit proti atmosf6rick;im vlivrim, proti r'llr

k6mu vzduchu, po pi'ipad6 zncdiSt6n6mu plynni'mi prrimyslovj'mi odlrrr,lr.

.Iindy je tieba chr6nit ;s1' proti chemick" m agresivnim prostiedkrim, iirrrijc vj'robek vystaven. N6kdy se poZaduje ochlana proti urdit6mu dinidhr. \rr

pi iklad kovy j inak velrni odoln6', jako jsou st i ibro nebo cin, jsou napatl ; i rrv

sirovodikem a podobn- mi sloudeninami. Naopak jin6 kovy, jaho slitiny lroi

diku, jsou tak mri lo odoln6, lc i skladovdnim polotbvarf i a souddsti v pottt i ' t tr ,

such6m a i isl6m prosl. i :cdi molrott bl i t zrrairn6 nartr icny korosi. Aby teclrrr, ,logie povrt*rovl ich'r iprav vyhovtl la tdrnto l .roZadavhrim, md iadu moitr, , . l 'jah r: lrr i ini t l iovy prot i korosi. Jsou to na pi ' ik lad organick6 n6t6ry, kerarrr i , l ' , 'smalt-v, galvanick6 pokoveni a jin6 zpiisoby.

Drileiit6 pro tento ridel jsou chemichd antihorosni tipravy. Jirni se vyt.r':iiina povrchu kovu piev6Zn6 nekovovd vrstva, kter6 obvdcjn6 vznikd piemirnorr

vlastniho povrchu kovu na chemickou slouteninu, odolnou proti prisolrcrl

piisluln6ho korosniho prostiedi. Tato vrstva pevnd lpi na kovu a md lr(rpokud moZno bez p6rtr, aby brdnila piistr-tpu prosti'edi ke kovov6mu povrt'ltrr

Ochrann6 povlahy se zpravidla v.yrv6ieji ve vhodnfch ldznich chemit'kr','

reakci mezi l6zni a kovovfm povrchem. Nejdastdji sc povlah ziskd ponort'r,''pr:edm6tu do pi isluin6 l6zn6. Vz6cn6ji i jsou pi ipady, kdy se povlaky vvlr ' : i

ieji stiikinim nebo natir6nim roztoku na povrch kovrr.Podle hlavni sloZky l6zn6 pouiivan6 k proccsu a podle sloZeni vytvoicni'lr,'

povlaku se-rozli5uje n6kolik druhri chemick6 antikorosni irpravy. Rozcltil'r',jednotlivfch t6chto druhfi je dasto obtiZn6 a jejich ndzvy se navz6jem pi,krj'vaji. Je tak6 nutno piipomenout, ie ncni iidn6 ostr6 rozhrani mezi pr'r,cesy antikorosni ochrany a procesy chemick6ho barveni kovri. Do t6to l<apitoly jsou proto zaiazeny ien takov6 operace, jejichi vfludnj,m ridelcm j,

zvj'3it odolnost povrchu. Ostatni operace, kter6 maji soudasn6 zlepSit vzhl,',1povrchu, jsou zaiazeny mezi zpisoby chemick6ho barveni.

l rI

t , i

l l il l

96 ' h'mick6 f prava 97

pqsivoce kov0 :

l\rjmem pasivace kovri rozumime takov6 ripravy, kter6 chemickj,m zpriso-l,,,rrr rlod6vaji povrchu kovri zvj'$enou odolnost proti korosi, aniZ se pii tomr rtvrii:i viditelnd ochrannd vrstva. Povrch kovu pii tom n6kd;z vribec nezm6nir iij vzhled (pasivace cinu), nebo jen m6lo zm6ni barvu proti pfrvoclnimutrrvrr, aniZ v5ak ztrati celkovli vzhled, charakterisujici piisluln1f, kov (pasivace

,rrsnzi). Zachovdni privodniho vzhledu u cinu je tak doko'al6,2e i zkuienj,r'r'rr.ovnik pozn6 jen korosni zkou5kou, zda byl povrch skutedn6 pasivovdn.'l.rl.i:nost, t'e vzhled povrchu kovu se pii pasivaci nem6nf, je dasto velmi

, '.ni'na (pasivaie stiibra),f i'esto vsak vznik| na, povrchu kovu obydejnd kysliinikov6 vrstva, avBak

r ,k l.nk6, ze se ani neprojevuje svou odliino' barvou, ani nejevi interferenci' ,r l l ' . Tato vrstva, piestoZe je tcnkd, je 'atol ik bezpor6snl, ie zabrai i ' jc pi l-trr;r tr agresivniho .prostiedi k povrchu kovu.

Prrsivace se pouzivd pievhin6 jako konetinr{ riprirva povrchu piisluin6hol r r r \ ' r r '

oxydoce

l'i'i. oxydaci ," iro.,".h kovu pokrj,v6 viclitelnou vrstvou kysliiniku vlast-',rlr' liovu. u mddi splj'v6 tento proces s chemick;i'm barvcnim povrchu (vznik

,'irli'ch nebo dastdji iernj'ch kyslidnikovj'ch vrster). Nejeastlji se oxydacc,'rriiv:i jako ochrany proti korosi pii ripravd hliniku a jeho slitin. pouiivan6'rrir obsahuji sloZku- mirnd rozpoustdjici kov; tato sioika zaruiuje vznik

',qtnt,r'tjn6 tlust6 kyslidnikov6 vrstvy. Bez jejl piilornnosti by se oxydace1',r l i i brzy zastavi la. Krom6 toho obsahuji pl isluin6 laznc jLit6 ox.vdadni, ' r i r l lo, nejdast6j i slouieninv Sestimocn6ho clrromrr. C6st t6chto l i tek se strhdvi

't" r'znikajiciho povlaku, Proto se n6kdy tyto procesy i:rdi mezi chromito-,rri. L6zn6 pro kyselou oxydaci hlinihu rase dasto obsahuji kyselinu fosfo-

' .ro' a tvoii tak piechod k fosfatisaci. ochranni' povl:rk je v:sak ve vsech, lrl., piipadech slozen piev6zn6 z kysliiniku hlinit6ho. a proto jsou tyto

t.rx,csy spr6vn6 oznadeny jako ox1.dace.()xytlace hliniku se pouiivi jen ziidka jako konedn6 tpravy povrchu. eas-

t, 1r slorrli vytvoien6 vrstva jako podklad pod n6t6rova hmoty.

f Chrom6rov6ni

vvtviii-li se na povrchu kovu viditelnj' povlak, slozenj, piev6in6 z nef' 'rprrst,nfch chromant piisludn6ho ko'u,;rnlirvi ,e o "hr.r-iitovrini. Tohoto

'rrs.lrrr se pouziv6 hlavn6 pro fipravu zinku, kadmia a hoi,dihu. povlakyrli i's[o charakteristickorr zlutou nebo nazloutlou barvu. N6kd5, jsou v$at'rlrrkv tak tenk6 (na zinku a kadmiu), ze maji pouze interfere.dni zbarveni."'l .lrromdtov6ni je nutno rozliiit pasivaci po.,rchu mosazi, cinu a jinj.ch

ilf

kovri, provdd6nou rovn6Z v roztoku' jeni obsahuje clrromany' pii niZ se virrl'

viditelnd vrstva netvoii'

chromdtov'ni ," poozi.ra bucl jako konedn6 ripravy povrchu' nebo jali.

mezivrstvY Pod n6t6rY'

Fosfolisoce

P i i f o s { a t i s a c i s e p r a c u j e s r o z t o k y , k t e r 6 o b s a h t r j i j a k o h l a v n i s l o Z k u k l ' . . 'rinu fos{orednou nebo ;;il ;"ii-R";n6z povrak vvtvoienj' na kovech, kr,'"'

m6obyde jnd j i zpo ' r ' fmokemnebo.podmikros i ropemvid i te lnou 'k rys t r r | i r 'kou strukturo, j" pr"roizrrirl;"" z fo.sforeinanri. Tento proces byl pfrvotlrri

vvoracovSn p"o tp"u.rir"l"Jl. z neZeleznfch kovri se fosfdtuje zinek, hlirrili

;'t;;;tk N.pri*o'1" mozno fosfdtovat i m6d a cin'

povlak vzniklj, t,,rrir."a"rr" ie neiiastgii,tmav6 barvy a m6ni vzdy porl-

statnd vzhlcd t o.r,.r. p.lt"o l"^i"ria,""*.fr povlakri t6mdi nikdy nepouZiva iill'.

konein6 ripravy ool,t"itti, "inti!;5; mezivrstvy potl nftt6rov6 hmotv n(l)rl

pod konservaci oleji "'tiatt""]nttte5"1i' N{imoi6dneho pouZiti nal6z6 ["'-

fatisace tak6 pii tvdieni za studena' kterr6 se timto usnadiuje'

Posivqce mosozi

Aby byly mosazne povrchy clrr irr l iny prori pfrsobeni rr iznych korosrr i ' l '

p rosl iedi. upra vu j i'" t""ot rottt' obsah u j ieim - l<y-tel inu ch rom o'vou

"l'ento I t ""

ie typicki'm plif'fta"*

"1"'i""t" ft""'f' NevvtvSii se pii "ut.^:t{',]:l:

' ""rr"1i,"; '"po.r lnL. Zminy L"" 'y- u lesku povrchu bdhem procesu JSou zPrri( ' '

f*v i"ftfg'^ nalept6nim povrchu pasivatni ldzni'

Piesto se .'rsur. pr"apoiiaaa' z" *l pii pasivaci vytvdii na povrchu mosrrz'

nehovova vrstva, ""B;'k-;;k tenkd' Ze-ji neni moZno zjistit pouhj'm okent r""

mikroskopem. Podle Miillera je tato vrstva tvofena monomolekuldrnim 1tt'

vlakem (povlakem ;'-;i;;sr; jedino molekulv) nerozpustn6ho zasadiri'lr"

chromanu chromit6hJ -"irioHjcroa. pasivadni lazeri na podetku pro('('\rl

napad6 kovovy ool'"""t' u ti"tittC jej rozpouJti' Pii tom vznikd piisluirri

kovov6 stl a vodik. v"arx ""J"i*j" kyseli.ro chronrovou ve vrstvd l6zn6' litc|rr

rie piimo n" ko.'ov6m';;;h;' V"tita z6saditj' .chroman'-l-t-e1j;.se sr67i rr'r

povrchu kovrr. Jedt'otri#'*"r"rt"iy t6to. l6tky isou na' povrchu tak tiisrr'

sm6stn6ny, Le nlezt "iti"""*"ftou pronikat ionty ky"eliny chromov6 k p"

v rchukovuazes i lova t takvy tvo ienouvrs tvu .ochrann6vrs tva jepro tovc ' l r r ' .tenk{. ZnemoZiuje v5ak piistup i jinfch v6tiich molekul nebo iontri k 1"'

vrch* kovu , r"k ,i;;;J'�fri"i r.q""ri v rtzn;ich prosti'edich. Po'ze tak'r '

prostiedi, kter6 mriZe t'ytil"t io'ity dostntedn6 mal6' aby pronikly p6'

vrstvy, nebo kter6 obsahuje sloZkl" kter6 rozpou$teji ocltanny povlak' mii"

,prirobolout korosi takto chr6n6n6ho povrchu mosazr'

s piihl6dnuttr. k';;p;il- tto.,ct"" ochrann6ho povlaku je pochopitelr"

98

l. rrr..lranick6 odolnost tohoto zprisobu drpravy je velmi rnal6 a mechanie-l ,rrrr prlsobenim se brzy.zlrdci odolnost poirch'. proto se n6kcl1, pasivovan6;, i , ' r l rndty jeit6 chrdni n6t6rovj,mi f i lmy.

lllrrvnimi slozkami pasivadnich ldzni pro ripravu mosazi jsou kyselinar lrr,r.ovd, po piipadi jeji soli, a kyselina sirov6. obsah kysliirrik.. "hro-o-' lr, v l6zni ve form6 kvserin' chromov6 nebo chromanfr le pom6rn6 verkj,

rvitluje se dal5im piid6v6nim tim vice, tim starsi je la"eii, [o znamen6,'r vice obsahuje rozpu3t6n6 m6di.| | n6s se bdzn6 pouiivri tii druhfr 'oztokfi [14], obsahujicich krom6 uvede_, lr rlvou hlavnich sloZek je3t6 chlorid sodn;;. Jednotlivd roztokv ." od ,ebet ' koncentraci rozpu3tdnlich l6tek:

lizeit

vodakyslidnik chromovj'kvselina sirovdLchlorid sodnli

Sloieni posivoinich l6zni

I

1 t720 at 250920 at, 40s3 a L 6 9

I I II I

1 1 1 I200 ai, 400 g 450 ai 800 g20 ait 50g 20 aL 60g3 a i : 8 g 3 a l : l 0 g

| )olni hranice koncentraci jednotlivjrch l6tek plati pro derstvou ldzeii pii,'rrr zakldd6ni, horni hranice je dovolend *., pii zcsitlovdni lizn6. Kyslidnikt r.rrovf se piiddv6 do pracujici l6zn6 v takov6m mno2stvi, "1.' fo-e" j"t oI rrlrrr k obsahu rozpust6n6 m6di byl strile v6tsi nei. L0:1. obsah kyslidniku"'rrov6ho a mddi se m6 proto prr,rvidcrnd kontrorovat analyticky. s hys-'rlkem chromovj'm se piidrivd sorrdasn6 odpovidajici mnozstvi ostatnich

ll,,lltl* Y"tba piisluSn6h: typ." ldzn6 ,.avisi na pozndav"i.fr,-Uua"rry,"t,"' r'wz'\, rurud lr'rsrusilero rypu lazne zavrsi na poZadavcich, kladenych'zhlcd pasivovan6ho povrchu. cim vice obsah,je l6zeri kyslidnir.., .t"o*o-lro, tim je vj.slednj. povrch lesklei5i.l rrrnpolski j [22] navrhuje podobnj. roztok, ale bez chloridu:

I I vody,150g dvojchromanu draseln6ho,150 g dvo jchromann sodn6ho,50 aZ 100 cmr kyseliny sirov6 konc.

)(l ail 25 vteiin vzrrik' v roztoku za norm'lni teproty povrak tlousfky''rrkrr mikronu, kterj' se skl6d6 z kyslidnikri a adso"bova.rych ch"omrnri.lrr rrutno piipomenout, ze-i ietn6 l6zn6 pro moieni mosazi, pokud obsahujit "ri.rioy Sestimocn6ho chromu, divaji povrch se zvfsenou a.rtit o"osoi- 1 r , l , r l l t o s t f .

I

I /I! F ' 9 9

t

F

Technologicki posluF posivoce rnosozi

Celkovj' postuf pasivace probihd podle tohoto scbematu:

fa. Odmalfov6ni organickj'mi rozpustidly'

2a. Su3eni. -tb. Alkalick6 odma5t6ni.

2b. Oplach. o

3. Pasivace.4. Vicen6sobnj' oPlach.

5. Su5eni.

Piedmdty urden6 k pasivaci se odma$fuji b6Znfm zpfisobem' {)bvyklt'iii 1"

o d m a i f o v 6 n i o r g a n i c k ; - m i 4 o z p u s t i d l v ( b e n z i n e m n e b o t r i t : l r l o r e t h v l c r r r ' r r r )s n6sledujicim suienim"na r,rdo"h,,. Alkalick6ho odmaitEni piipravky Pil rr.l"r

elektrolytick6ho odma3tdni se pouZivi m6n-6-'

K pasivaci piichareli piedm6ty zpraviclla mechanicl<y obroben6, i,'ii,'lri

prr;"il neni zkorodovan. -pokud

bY viak do$lo v meziskladu k v6tsirnrr rr,,

i"a"ni povrchu, je nutno zaiadir picd pasivaci moieni' nejl6pe v chrotttittt"

llcfr op"l."ocich-ldznich (viz l<apitolu lI' Moicni rnl:cli a slitin)'

P o o r | r n a i t i l l r i , p o p i i p a t l i l n r o i c n i i r l l r l p i ' i s l u B n i . n r o p l a c h t r s e n e c h 6 z l l . , , rdobi," n. lkapat a pak si ztrhl irda do pasivaini l i rznd. N6dob& na tuto l ; ' rz.rr

j" b.. . t karntlninovi i , nebo l l i i v6t i inl prov()7,11 t l tr : lovd, vvloZend nov(t l l t t tr ' t t t

i"bo olovcm. pracuje se pi,i norrnAlni trplotd lirznt. Doba ponoru i,: ,' r

i"a.r" *irr.rta. Pii pouziti derstv6 l6zn6 stadi asi 40 vtei'in, u starli l6zni' '

l'olu po.o"., prodhriuje. Doporrrtuje- se picclm6ty v pa'sivaini l6zni rnir"u

p"nvn"""t' jinak b;' mohl mit povrch nestejnom6rnj' vzhlecl'--F'.lv;1n""ri

z pasivadni l6zn6 se nechaji pie<Imi:ty okapat a pak se picnt's,,tt

do klidnoho studcn6ho oplachu. Tento oplach se postupn6 nasycuje pi'ertr"'

noo ler.ri a mtze se ho pouzivat,k dopliovani pasivadni l6zn6.-I'o m5 v.ilrr"l"

ttu.rre t lSzni s velkfm obsahem kysliiniku cltromov6ho, kde velki Vi'l'"

,ii. ta"oe zptrsobuje znain6 vynileni rozl(,ku s vyjinranj'm zboizil0;.. vana 1,',,

iento opla.-h ma ti't zc stejn6ho matcriilu. jako vana pro pasivaini 16z"'

Po tomto prvnim neprfrtoin6m oplachu piichizi zboLi do' oplachu priit"'

,refto, , dostatedn6 .'"iko" vj'm6nou vocly' Potom se 6asto je3td zaiazuie t" tt

optu"tt ve vod6 tepl6 aZ 60" C, kde se piedm6ty piedehiivaji' -aby se urYclrl'|"

iJji"ft ,"g."i. Po vyjmuti z tohoto oplachu se piedm6ty osrrli proudem l''1'

l6ho vzcluchu nebo v mirn6 vyhi6l6 su3rirn6. vy55i teplota su$eni nez 6(t t

tf rno.lorr"la antikorosni odolnost upraven6ho povrchu' Iodolnost uPraven6tro Povrcnu' "{

ilKonlrolo iokosti posivoce 7

NejjcrlnoduSsi zkorrskou jakosti tpravl, je'kapkova zltorr$ka cpavkern. \..

pu.r."it pasivovan6 souiilsti se "utt"'" kapka 250'19 amoniaku- a nech6 60 I't' ""

l r i r s o b i t . P a k s e o d s a j e f i l t r a t n i m p a p i r e m a p o z o r u j e z a n e c h a n 6 s t o p a ' ' I s r " r l r

l rl , lt i

' i i

r00't01

,l 'rr.i. kapky vyznatieny tmavfm pruhem, je jakost pasivace nedostatedn6. Pii,'I'rivrrri pasivaci nezanech6 kapka vfibec znatelnou stopu. Tato zkouika lry.vd' ,r ' , t . f)ouze oricntaini, aby se zj ist l lo, zda soud6st vtbec byla pasivovan6,,',,r li lrirsivovanj' povrch stcjnjr vzhled jako povrch ptvoclni.

\l.r:Jranick6 poSkozeni pasivovan6ho povrchu zjistime, ponoiime-li vzorek', , 4 rninuty do 50/s amoniaku ve vod6 za norm6lni teploty. Viechna mista

'r ' rrk 'ni nebo zeslabeni j inak neviditcln6ho pasivatniho povlaku se projevi"'rrvyrni skvrnami, bodr-, tjarami a podobn6. Sprdvn6 pasivovanjr povrch se

''rrri po t6to zkou3ce li3it od vzhledu povrchu pied zkouikou.

Chrom6tov6ni o fosfoiisqce zinku

/,irrck podl6hd na vlhk6m vzduchu snadno korosi, pii niZ se vytv6ii tzv.l,ilri rez", Je proto tieba jeho povrch chriinit vlrotlnj,rni zprlsoby aniikorosnich,r'rrv. PouZivd se hlavn6 chromiitovdni a fosfdtovhni. Nekovov6 vrstvy vy-',i'rrr6 na povrchu zinku tdrnito zprisobl' clrr6ni ldstednd jednak samy kov

, ,,ti korosi, jednak jsou dobrou mezivrstvou pod organick6 povlaky.I'ro[i korosi se upravuji piedevlim tyto vjrrobky ze zinku:l . or l l i tkv ze zinku a jeho sl i t in,'1.

gllvanick6 zinkov6 povlaky na oceli./,lrirsob riprar,ry obou t6chto typri vfrobkt bjvd rfiznj'. Zinkov6 odlitkylrodobnd i zinkov6 povlaky, ziskan6 v tavenind) jc moZno vclmi dobie\

,, ' rrvi t fosfat isaci. Naproti tomu galvanick6 zinkov6 povlakv, hlavnd jsou-l i, 'rkir, je l6pe chrom6tovat. V obou piiparlech sr: pak obydejnd jcit6 vytvorYen6' , , l rr l<y d6le impregnuji olej i nebo lakl ' . I

Fosfotisoce zinku

/,irr.k a ndkter6 jeho slitiny je moZno fos{6tovat bez vEtsich potizi. Mnoho, rlpis&, obsaZenj.ch hlavn6 v rfiznj'ch patentnich spiscch, uv6di sloZeni fos-

' r*nrjnich l6zni vhodnj'ch nejen pro ocel, ale i pro zinek. Z6sadn6 je moznor. ic vSechny l6zn6 pro fosfatisaci oceli j-.e11 vice nebo m6n6 vhodn6 i prol'rrlislci zinku. Se zietclem k velhj'm vihov-_im irhytkfim zinku pii riprav6

,rorrrriilnich l6znich pro fosfatisaci oceli jc viak ld:pe volit l6zn6 m6n6 kysel6.t ' ,lri'rr se osv6dduji prosti'edky urden6 pro fosfatisaci oceli za stude.a, na

,hlrrt l u n6s vyrdb€nf synf6t B 1. Takov6 l6znd maji pom6rn6 vysok6 pHntz,ntezi 2,5 ai 3,0) a irbytkv materidlu jso' v nich proto pom6rn6 mal6.

/'grrrrvidla se pro fosfatisaci zinku pouiiv6 pi.ipravkt na podkladd zinhu' ''rrrl.r'y), obsah.jicich dusidnany jako .rychlovaie. Piipravk-"- obsah.jici iako

r'lrl.vade midnat6 soli jsou pro irpravu zinku nevhodn6. M6cI obsaZendlrizrri se ti6stetn6 vyluduje na povrchtr kov' a zpfisobrrje potom korosi vzni-,rt kr l<i i lnich dlt inkri .

I

G

tIrli r l

I

Pro zlepieni piilnavosti a vzhledu fos{6toi'i'ch povlakt bfV6 navrhor:irr"

piiddvat do l6zni sloudeniny niklu nebo kobaltu. Ptvodn6 sv$tle 3ed6 por'llkr

pak dostirvaji tmavou, stejnomdrnor.r bzfrvu (podobn6 jako pii fosfatisaci lroi-tit

";. olr"ti t6chto hovfr kolis6 podle rfiznfch n6vrhri od 1 do 50 procerrt sr'

zietclem k obsahu zinku v roztohu. Men5i obsah nei dolni uveden6 mez sr'

neprojevuje z6dnj.mi fiinky na tvorbu povlaku, pililis vell'j' piidavek pr,,

atuZuie potf"bto.t dobu fosfatisace..Iako piiklad je moZno uv-6st l6zefi porll'r

n6meck6ho patentu iis. 862 700. Koncentrdt obsahuje:

795 g kyscliny fosforedn(t75olo,66 g kyselinY dusidn6 konc.,

184 g kyslidniku zineinat6ho,30 g uhliiitanu nikelnat6ho,

d o l l d o p l n i t v o d o u .

Redi se asi na 80/e praco!'ni roztok. V l6zni ohi6t6 na 70 al:75" C trv6 fosfrrli

sace asi 30 vteiin. Konec procesu ukazuje ukondeni vj'vinu vodiku'

Pro fosfatisaci zinku byly tak6 navrieny l6zni na podklad$ alkalickfch lior "

nebo kovri Ziravj,ch zemin. Jampolskij.rp'r'rdi tento roztok obsahujici viprril'

t I vody,L at 2 g kyselinY fosforein6,

. 70 ai.80 g dusidnanu v6penat6ho"

Roztok je velmi jednoduchj' a levny. N{6 v--{ah nevfhodu, ie fosfatisacc trr i

piilig dlluho (J0 al: 40 minut) pii teplotd kolem 70o C. Ziskanf povlak r""

t^a.rog"doo barvu. sklede se z kyslidnikri a fosforerinanri zinku a vdpnilrr

Jeho chemicka a mechanickd odolnost je {obr6. Pro fos{atisaci jsou vhorl"'

,ir-rt orre vj,.rbbky a takov6 zinkov6 povlaky, kter6 jsou alespoi 0,015rnm tlusr,

lJ tendich po.rlnkri tht.."r6 galvanickj'ch) hrozi proleptfini aZ na ziihladni rr' '

teri6l. Pied fosfatisaci se piedm6tl' 6isti b6Znj'm zpfisobem' Obyiejnir st"' r

alkalick6 odmast6ni, kterj'm se s povrchu odstrani i lehdi chemick6 neiist'r'tr

Po fosfatisaci n6sleduje oplach a zpraviclla t6z pasivace zinku v p6rech losl"

tov6 vrstvy slabjrmi roztoky kyseliny chromov6. PouZiva se na piihlad rozt.l'rr

obsahujiciho:

t I vody,1 g kystiiniku chromov6ho,

{t g kyselinY fosforetn6 750/6.

Roztok je asi 70o c teplj. a doba ponoru 30 vteiin. Po vyjmuti z tohoto foZl.rrlirr

se piedmdty bez.dalsiho oplachu suii'po.,ryr,ri"rri se fosf6tovl, povlak impr.egnuje olejern nebo slouZi jako ',"1

klad pod n6t6rov6 hmoty. Povlaky maji jemn6 krystalickou strukturu. trrl"'

prltr-,u.ror, ndtErovfch fiimfi k nim-je {ol1a' Zrloino;t t-1U1p1h. ochranni' lr

povlaki, bfvd za normdlnich atmosf6rickfch podminek n6kolik let'

ffil'

102

f

&

Chrom6tov6ni zinku

V livselj,ch roztocich obsahujicich chromdtov6 ionty se zinkovj'povrch zpra-

r .vriv{ hlavn6 tu galvanichj'ch zinkovj'ch povlakt. V-*hodou tohoto zprisobu

1,r'ot,i fosfdtovdni je pom6rnd malj'irbytek materidlu h6hem pochodu. K ddsted-

rri rrru odleptdv6ni kovu vSak piesto dochdzi. Zinkov6 povlaky, liter6 maji bj'trirrrto zprisobem dodatedn6.upraveny, maji proto mit minimdlni tlou3tku 5p.

Ncjjednodu35im zpfrsoberi chrom6tov6ni zinhu je tzv, pochod Kronak- Jed-

rrrrrlrrchd a spolehliv6 pracujici l6zei, m6 toto sloieni:

I I vody,200 g dvojchromanu sodn6ho,

5 g kyseliny sirov6 koncentrovan6.

l,rizcri pracuje za norm6lni teploty a chrorn6tov6ni prob6hne asi za 15 vteiin.

lli;lrcm provozu se kontroluje pH lizn6, kter6 nemd piekrodit hodnotu 1'0.

I'ii poklesu kyselosti se l6zei koriguje piid6vdnim livselinl' sirov6.

Ziskanj' povlak mi barvu sv6tleZlutorr afr zlatollul'ou s mistpimi duhovj'mi,,rlsliny. Barva povlaku zdvisi na sloZeni kovu a u zinkovfch povlakfr na zpri-,,'lrrr jejich vytvoieni. Zilrovd nanesen6 zinkov6 povlaky maji po chromdtov6nihrvstalickou strukhlru. Podle Jampolsk6ho je chromdtovd vrstva tvoiena pie-

' riZnir z6saditj'mi chromany zinednatfmi. Je asi 0,5 pl tlust6, amorfni struktury.lr'.ii korosni odolnost pii zkouice v soln6 mlze je desetkrdt i vicekrdt v6tii neZ,r zinkovfch povlakt ddle neupravovanfch. Mechanickd odolnost chromdtov6r rstvy neni velkdq ot€rem se snadno poSkozuje. easto te proto chromdtovanf

lrrrvrch jeSt6 chr6ni lakovj'm filmem proti ot6ru.Calvanicky zinkovan6 piedm6ty sc obvvlile chromdtrrji hned po zinkovdni.

V ir'rrd zinkovan,6 soud6sti je nutno pi:edem odmastit. Po chrom6tov6ni sepi'r'rlrndty oplSrchnou studenou vodou a suSi se nejl6pe stlaienfm vzduchemrrr,lro v su36rn6 pii maximdlni teplotE 50o C. VySSi teplota suseni zhorSuje,rrrt i l<orosni odolnost takto upraven6ho povrchu.

'l'irnto postupem se ziskd Zlutavj', dasto nestejnomErnj' vzhled povrchu. Aby.rn lomu zabrdnilo, je moZno pracovat podle n6meck6ho patentu dis. 883 694r rx)dstatne men3imi koncentracemi obou sloZek l6zn6. Pracovni roztok mdr,rr lriiklad toto sloZeni: r''

1 I vody,50 g dvojchromanu draseln6ho.

0,07 g kyseliny sirov6 koncentrovan6.

l,rizcir pracuje za normdlni teploty. Doba chromdtovdni se pohybuje mezill) rrZ 30 vteiinami. Uvedenf patent navrhuje pracovat po piipad6 s je5t6 men-,lrrr rnnoZstvim kyseliny sirov6 tak, aby pFI roztoku bylo v mezich 3,5 ai 4,0.l,rizcir pro ripravu galvanicky a v Z6ru zinkovanj'ch piedm6tri je stejn6 jako

lAz,cir pro tpravu piedmdtri ze zinku nebo jeho slitin. Povrch, ktery m6,bft

a103

*

ii1l

chrom6tovdn, se piedem upravi obvyklj'm zp&sobem' Po chrom6tov6ni rr;i-

,l"d,ri" oplach ve stuclen6 a tepl6 vod6 a pfrlhodinov6 suieni pii teplotd 6f) il)'

700 c.Pii tomtn zprisobu irpravy je zachovin kovovj'lesk povrchD, Rovn6i v eleh-

trick6 voclivosti nenast6vaji pod.tat"ejii znrdny. Odolnost proti-korosi takttr

;;;;"";h" povrchu je td;jn8 zvl'if velk6 a uvedenl: patentni spis doporuiuj.

upravovat takto .ri'"ik1' pro tropick6 kUmatick6 podminky'

V naiich.zavodech ." iorti pouZiva zpfisobu.chromdtov6ni vypracovan6lr'

vuoNl 1161. od uvedenfch posrupri se liii tim, ie misto k1'seliny-sirovi sr'

piicl{v6 do l6zn6 siran sl,lnj.. Potiebn6 kvselosti l6zn6 se pak dosahuje tirrr'

le misto alkalick6ho dvojchromanu se po*Zivd piino kyslidniku chromo'il*r'

Ldzeri mi toto sloZeni:

t I vody,180 aZ 185 g kvslidniku chromov6ho,

35 ai: 40 g siranu sodn6ho kr,vstalov6ho

Lazeri pracuje za studena. Doba ponoru ie20 aL 25 vteiin. v mensim mEiitkrr

je molno chromatovat ve sklenenlich nridobach, ve v6tsim neiitku ve van6cl'

i.a*"rrir,,nrri"h nebo ocelovj,ch, vyloienfch novodurem, po piipad6 olovenr'

Ldzcir rni i bj , t opaticna l l r t{ zai ' izcnirn l)ro mirn6 michani vzduchem ncb"

micha<lkrm. Pics to. ie sc lr'rzcir noznlri'ivir, urirla bv bj't pro vclkf_obsah li1'sc

liny <rhrornov6 tlobie ods6v6na, hlavn6 tam, kdc ie michdna vzduchem' Nt'

m6-li l6zc,i zalizenipro mich6ni, je nutno b6hem chromdtovani mirn6 souiristtIr

v l6zni pohybovat.B6hem tohoto procesu stoup6 obsah zinku v l6zni a zarovefi je nutno zvit

Sovat obsah kyseliny "hrorno.r6 v l:izni (viz diagram). Piitoilr je -viak

uutrr"

soudasn6 piiddvat i iiran so6nj'tak, a6y pom6r obou s.loZek l6zn6, tj' kyslidnihrr

chromov6ho a siranu sodn6ho, zfistaval v mezich4,6ai 5,1 : t' Spravni tidrZl"'

l6zn6 tedy vyZaduje pravitlelnou analytickou kontrolu obsahu zinku a obtt"

,toz"r ta"r,c "(ob..

)ri. Nejvdt5i piiprsrnj' obsah zinku je 40 g na 1 litr. f ii

fiek"oieni tohoto obsahu je nutno l6zei z.iedit a doplnit kysiiinik chromov(

i si"an sodnj' podle vj'Se uvedenj'ch poZadavkri'

chromatovini obvykle piimo ,rr.,aruje na elektrolyticke zinkovani. sl"l

jednotlivj'ch operaci je pak tento:

t. tcpl.n oplach pii 60o C,

2. studenj' oplach,3. ch.o*6tolreni 20 a\:25 vteiin pii 20 aZ 25o 0,

1r. sl.rrdenj' oplach. :

5. teplj' oplach Pii 40 aZ 50o C,

6. su$eni stladenj'm vzduchem nebo v su56rn6

pii maximAlni teplot6 50o C'

DrileZit6 je, aby oplach po chromdtov6ni (bod 4) ndsledoval ihned po !r

rba

Jrrrrr l i piedmdtri z l6zn6, aby pienos do oplachu byl co nejryclr lejSi a aby

r' ,,plnchu bylo s picdmdty drikladnd pohybovdno. Pii nedodrZeni t6chto po-

r,,,lrrr,l<ir se na povrchu vytv6ieji oranZor'6 aZ tmavohn6d6 3mouh,rt, liter6 sice

r,, zrrrcniuji odolnost vj'robku proti horosi, ale podstatn6 zhorSuji jeho vzhled'

,llstliZe mezi zinkov6nim a chromdtov6nim uplynula del3i doba,. je nutno

200

190

t80

270

260

250

2404 230

" d 2 2 0

I

l 0 l 6 n u 4 0

9lt Zn

Ohr.2I . I ) iagram pro udrZovr in i pasivr t i r r i I6znE pro z ineh:

riprava se neprov6di; 2 - upravuie se piidavkem kysliiniku chromovdho; 3 - l6zefi se iedi

,i.rrrf it pied chromitov6ni nejprve odmaifov6ni (ncil6pe v organichfch toz-

,utirllcch) a pak dekapovdni. Ponorcm do L alt 20lgniho rozloku kysclinyi,rr i i . rr6 se odstrani s povrchu piedmEtt vrstvi ika korosnich zplodin, ktcr i : by

1,,,r'iily vj'sledek chrom6tov6ni. Piedmity se vial'- ponechaji ve student'rm

,rr.oku kyseliny dusidn6 jen n[kolik vtciin, aby se zabrdnilo piili(n6mu na-r,Itrirri zinkov6ho povrchu. Bylo tak6 navrieno pouZit pro odstraiiovdnl

lrr,rrrickfch nedistot s povrchu misto kyseliny dusidn6 roztokl octanu amon-

,,,,1r1. Po dekapov6ni se zbol.i opl{chne a pak chromdtuje s dodatednj'mi ripra-

,,rrr i sl ,ejnfmi jako v piedchozim pi ipad6.I ilrrom6tovan6 povrchy se iasto je5t6 chr6ni transparentnim lakovfm

t r l t t t c t n ,

Chromdtov6ni kodmio

l(nrlmia se pouZivd pro antikorosni ochranu jen v podob6 galvanicky ziska-'ir'lr lrovlakri. Jejich tprava se shoduje s fipravou zinkovj'ch povlakfi. PouZivi,' rrlrvvklfch druht chrom6tovacich l6zni.\dA se, Ze velmi vj'hodnj' je zpfisob

pugrsrrrri, pii chromdtov6ni zinku [35]. LS,zeri obsahuje 50/s roztok dvojchro-

105

mhI

Li

nranu draseln6ho a udrzuje se kyselinoti-sirovou v ro2mezi pH mezi 3,5 a) 4,1l.'

Pracovni podminky a dodatedna irprava chromatovanj'ch kadmiovfch porl,'liri

se neliSi od ripravy zinku.se zietclem k velmi podobn;im vlastnostem obou t6chto kovfr je porlr,,1,r

teln6, ie i fosfatisace kadmia probih{ velmi snadno. v praxi vsak tento poslrrl

neni pravddpodobn6 zaveden ani v cizin6'

Posivoce cinu

V technice a v prrimyslu se v poslednl dob6 pouZivd cinu jen p.ro cinor'/r

po.rlJy o""lovfch a litinovi'ch pieclm6tri. Piedev5im se takto upravuji kuchYir'

. t e p r " a * o ' v . V 6 t S i n o u s e p i i t o m t o z p r i s o b u p o s t u p u j e t a k , Z e s e p i ' e d r r r i . t vpokovuji v roztaven6m cinu. Postupnd se v3ak zavadi i galvanick6 cinovirrrl,

iirnZ IrL dos6hnout rispory rohoto drah6ho_ kovu. Cin dobie odoldr'6 vlivfirrr

atmosf6rick6 korose. I p"oii iad6 chemic\ich dinidel je pom6rn6 odolnj" v p""

travin6isk6m prrimyslir a na kuchyiskfch piedm6teeh vSak pisobi poti)o

ko"or" cinovfch povlalifi sirnj,mi slouieninami. sirovodik s6m a slirudcnirrt'

0d rrdho odvozenc zprisobuji ztmav6ni cinov6ho povrchu. Podle druhri lior" '

,.,it o prortl.di a podle doby prisobcni nabihaji povlaky hnddodernd nebo fial'r i'

dern€.Nejv€tsi potiZe prisobi tento jev na potravinovfch konservich. N6kter'6 p"

traviny, hlavn6 maso nebo jin6 bilkoviny, obsahuji vZdy mal6 mnozsl\i

sirnfcir sloudenin, kter6 zprisobuji postupn6 zbarvovani vnitlku "it ov2nri' lr

konservovjrch plechovek. Tmavj' povlak je nepatrn6 tloust'ky a neni jedovati

gyj,m vzhiedem mriZe vsak vzbudit nedrivdru z6kaznika, a proto je na celi'',r

sv6t6 snaha zabranit t6to zm6n6 vzhledu cinovfch povlakfi. B6zn6 se k tot"'t

pouZiv6 pasivace, kterou se vytvaii na povrchu souvisla oxydov6 vrstva, avirrlr

i"k terrki,. te neni okem patrn6. Pasivovanj' povrch se vzhledem nijak nelii'r

od povrchu privodniho. Bylo navrzeno n6kolik v podstatE shodnj'ch zpisol'ir'

z n'ichZ ,rujrri"u se rozSiiil tzv. Protecta-Tin proces, vypracovanf britski "'

fistavem Tin Research Institute. Tento zprisob se zahlSdA na oxydainim pfr'"

beni alkalich6ho roztoku chroman& [40].

Posivoini 16zn6

LAzefi podle zptsobu Protecta-Tin md toto z6kladni sloZeni:

I I vody,3 g chromanu sodn6ho,

10 g hydroxydu sodn6ho.

K l6zni se piid6v6 mal6 mnoZstvi smddedla,

106

kter6 znadn6 urychluje PrriLilr

It

lrrrsivace. Pii jeho vfb6rg je tieba oj{nrudnoo, k tomu. aby odolavalo pfisobeni

lrvrlatiniho iinidla (chromanu) za pom6rn6 vysok6 teploty a aby bylo irdinn6

r, ;rll<alick6m prostiedi l6zn6. Piilig velkj. piidavek srnadedla je Skodlivf, nebof

r lrlr, k naleptdvdni povrchu pii deliim ponorlr piedm6tu v l6zni 145-46).l)oba ponomr, potiebnd k dosaZeni ocloln6ho povrchu, zrivisi na teplotd roz-

r,,lirr. obvykle se pracuje pii teplotd 85 az 95o C. Doba ponoru bj'v6 30 vtei'in.'. lilcsajici teplotou je nutno prodluZovat dobu ponoru. Klesne-li teplota pod

il)') C. nelze ani znainj'm prodlouZenim doby ponoru dos6hnout uspokojiv6ho

r (,slcrlku. Zbytedn6mu varu l6zn6 je viah nutno zabr6nit, protoZe se tim zmen-

,rr, i rr jej i Zivotnost.Nirkdy bj'v6 k l6zni uveden6ho sloZeni piid6vdn jeit6 fosforeinan sodnj'.'

l,rizeri pak m6 na pi'iklad toto sloZeni:

I I vody,10 g dvojchromanu draseln6ho,20 g hydroxydu sodn6ho,10 g tercidrniho fosforednanu sodn6ho hczvodirho.

I'i.irlavek fosforednanu m6 pasivovat ocel v p6rech cinov6ho povlaku. Vzni-

hrrjici fosforednany Zeleznat6 br6ni korosi Zeleza, a tim odlupoydni cinov6ho

l,ovlaku v sousedstvi p6r& nar&staiici rzi.

Prrjb6h posivoce

Piedpokl{dd se, .Ze o{oln).t p".io'oyun13ch <'inovych povlakri proti korosi

1,. zprisobena tenkou vrstvou oxydfi, kterd je sice nepatrn6 tlou$fky, ale sou-

r rslr i , takZe br6ni pi istupu agresivniho prostiedi k poYrchu kovrr-

Vznik kyslidnikov6ho povlaku b!v6 vykl6ddn talito: alkalick6 li1r-n6 toz-

grorrit.6ji zvolna cin na povrchu kovtr za vzniku cinatanu sorln6ho. Chronrano-

li,rrri ionty v lflzrri je cinatan oxydov{n na ciniiitan. Ten se za zv!5en6 teploty

rrrrini na nestdlj' beta-ciniditan, kterjr se rychle rozklSd6 na nerozpustnou kyse-

lirrrr ciniditou. Tato kvselina se trkl6d6 na povrchu kovu a tvoii hlavni sloZku

pnsivr r. j ieiho povlaku.Sprdvnj'prfrb$h tohoto pochodu z{visi na koncentraci obou hlavnich sloZek

hizni. Pii nizk6 alkalit{ by pohradoval pochod piili$ pomalu, pii vysok6 alka-

lirir nebo pii mal6m obsahu chromanri by l6zei piili$ leptala. Obsah obou

.loich m6 blit sledov6n analyticky a l6zei je tieba pravideln6 dopliovat

,,lrtrrnikdliemi a odpaienou vodou.

Zp0soby posivoce cinut

V fivahu piichazeji dva postupy t€to frpravy. Bud je pasivace samostatnym

pi(x'esem, prov6d6nj'm. na cinovanfch piedm6tech, kter6 byl-1- po piipadE

t07

i iL lr l :

ti, i l,t' tii

[[il{lI\l 't l

, r . lflillll, l r i l i

I, "

L

w

delSi dobu skladovdny, nebo je pasivace pilmo souiSsti cinov6ni (obv1lil,'

galvanick6ho) a ndsleduje bezprostiedn6 po n6m.V prvnim piipadd je nutno povrch piedem odistit. Nejvhodndj5im odnraitir-

vacim prostiedkem jsou organick6 rozpustidla. M6nd vhodn6 je odma3fovtirriv alkalickfch l6znich, kter6 pr6vd tak jal<o dekapovdni zhoriuje jakost r',,

sivace.V literatuie sc dasto uvridi, Ze zahi6ti cinov6ho povlaku a s tim spojcr';i

zm6na krystalick6 struktury zabraf,uje spr6vn6mu prtb6hu pasivace. Porllt'na6ich zkuSenosti je moZno pasivovat pi'edm6ty cinovan6 v Z6ru stejn6 rispi;irri'jako piedm6t-v cinovan6 galvanicky. Rovn6i galvanick6 povlaky, hter6 bllv

ohidty na vysokou teplotu k odstrandni p6rovitosti, se pasivuji bez obtii.i.Pii vlastni pasivaci je tieba dbdt na to, abv upravovanj' piedm6t nebyl vrr

styku s jinym kovem. Zdv6sy nebo vodici vilce pii ripravd p6sfi maji bft

z nekovov6ho materidlu nebo pocinov6n;'. Tak6 po3kozeni cinovj'ch vrstev ai

na ocelovl; zdklad vede k vadnj'm vfsledkrlm, nebod i zde d,ochizi ke korr-

taktu dvou kovri - cinu a Zeleza.Dtletiti je oplach po pasivaci. ProtoZe upraven6 povrchy piichdzeji skor',r

vcsmds do styku s polravinami, musi bj't oplachem odstranEny vSechny zbylls'rozpustnfch chromanti. Oplach musi bft proto tlfikladnf a dasto trv6 n6kolik

minut. Pi i l6to ponrirrnir r l louh6 dobir oplaclrrr jc rnolno zj ist i t , ie tdinrrosl

frpravy klcsri pii pouZiti pi'iliI mdkliri vody. Nlpro[i torrtu pii pouZiti normiilrripitn6 vody ncdochdzi ke zhorSeni vfsledkrr rlpravy. Byly proto podniknulv

zkou3ky s oplachem ve vod6 se zvf5enyrn obsahem v6penatj'ch soli. Yi'tli

odolnosti $ovlaku se vSak timto zpirsobem nedos6hlo.Po oplachu ndslctluje suSeni teplfm vzduchem nebo v su36rn6. Teplota pii

su3eni nemd piekroiit 150" C. Pii vy$$i teplotd se naruii pasivadni vrstvy

a antikorosni odolnoit kles6. Pied su5enim maji bj't pasivovan6 povrchy pol<url

moZno chrAniny pied mechanickj'm namdh6nim' na piiklad otirdnim, n:r

kter6 jsou vlhk6 povrchy mimoi6dn6 choulostiv6. Po vysuSeni se jejich odol-

nost podstatnE zv6t3i.

Zkouieni posivovoni'ch povrch0

ProtoZe pasivace m6 slouiit k ochran6 povrchu pied prisobenim sirni'clr

sloudenin, zkouii se jejich odolnost za podobni'ch podminek. Vzorky pasir',r-

vanj'ch pi'edm6trl se ponoiuji na 30 vtei'in do roztoku tohoto sloZeni:

I I vndy .10 g hydroxydu sodn6ho,10 g sirnj,ch jater. \

Roztok je ohi6ty' na teplotu hlizkou bodu varu. N{e bit derstv6 piipravcrra pouiitd sirni j6tra nesm6ji b{t piiliS star6. Spatn6 pasivovan6 povrchy na-bihaji po pril minut6 na hn6dou aZ iernou barvu. Pii sprdvn6 proveden6

108 109

plsivaci nesmi doj i t po pir l minutd ke zm$n$ vzhledu povrchu. Tmav6 zbar-

i,,,,rt po n6kolika hodinach oplt zrnizi. Jakost pasivace se mi proto zjistit hned

1rr yyjmuti vzorkri ze zkulebni l6zn6' '

. Pouiiti posivoce cinu

Nt:jv6t5i vfznam m5 pasivace cinovfch konservovj'ch krabic. Pfivodn$ bylo

,,,,u"Z"ro upravovat hotov6 krabice. Uk6zalo se v3ak, ie lze pasivovat, anii

,r. podstatnE zhorii vfsledek tohoto pochodu, cinov6 plechy nebo p6sy, ze

l.tclfr:h se potom teprve zhotovuji krabice'

V cizin6 jsou v chodu velikd pln€ automatisovani z,aiizeni na tpravu ocelo-

vir:h p6sfi, slouiicich h qirobE konservovfch plechovek. zalizeni navazuje

rri.irtro na hutni v6lcovnu. P6s z vdlcovacich stolic prochrizi odmaifovaci vanou

.r po oplachu je prribdind galvanicky cinovdn' Po clallim oplachu probihd

1,r,rstorem, kde je odporov$ zahiivdn. 'l'im se tenkf cinovf povlak (tlouifky

,, l ,vtkle jen I nebo nlkol i l ta pr) roztal i . V nejbl i i i im okamZiku lrr is probih6

Irrr lcnou vodou, f tde cin op$t ztuhne a vytvoi i vrstvu prostou p6ri. Potom

,rrislt:rluje pasivace, oplach, sulcni a konservace. P6s probih{ celym zaiizenim

,Ir.lrfosti aZ n[kolika clesitek kilometrfr za l-rodinu. Podobn6 zaiizeni se nyni

l . , , r rs t r r ru je i v eSR.

Oxydoce o fosfotisqce hliniku

Anodick6 oxydace je ui dlouhou dobu v5eobecn6 pouZivanfm zprisobempovrchov6 ochrany hliniku. Pomaleji pronikaji do praxe chemick6 ripravy

t,ovrchu hliniku, vytv6iejici ochrann6 vrstvy bcz pouliti elcktrick6ho proudu.

l,r pravda,'Ze vrstvy ziskan6 chemickou cestou se prozatim v6tiinou nemohou

lovnat vrstvim vytvoienfm eloxaci. Bczproudn6 vytvoien6 vrstvy jsou vSe-

,,lrcr:nd m6n6 odoln6 proti korosi a hlavrr6 jsou m6kdi a sn6ze se otiraji. Vclkou

lri.crlnosti tohoto zprisobu viak je jednoduisi a levn6jSi provedeni. Neni-li

r'1'l.voi'end vrstva sama hlavn.im nositelem antikorosni odglnosti, nybrZ 'tvoii

1,,rrll<lad pro dal3i fipravu n6t6rovfmi hmotami, pak chemick6 tpravy hliniku

""liJ;1"""u"1t;stvy, zishan6 chemickym zp&sobem, ," ,rrou, stejn6 jako eloxoe6

povrchy picm6nou povrchu kovu na nekovovou anorganickou slouieninu.

V praxi se zatim ujaly dva druhy takovych 6prav. Chemick6 oxydace m6nipovrt:h hliniku na kysliinik hlinitf a piibliZuje se pak i chemickou strukturotrvytvoi'en6 vrstvy eloxaci. Pii. fosfatisaci se vytvdii na povrchu kor,'u vrstvarrllozpustn6ho fosforeinanu hlinit6ho nebo fosforednanri jinfch kovri. Vie-,,lxx,n6jSiho pouiiti dosdhly zatim jen pochody prvni skupiny. F'osfatisace ne-rrriiic naiit u hliniku stdle takov6 upla[ndni, jako md u oceli. Ld,6 se, ie i v ci-zirri., pokud byla jii diive zavedena, se fosfatisace nahrazirje zprisoby kysel6

r rxy r lnce h l in iku .

F, ' -

itt'llilllii,liilt'iiillllI t i l f i t t 'lil|f

I

lI

I

3

Chemickd oxydoce hliniku

Jakmile piijde ierstvd oiiStdnj' povrch hliniku do styhn s atmosf6rou, po-

vl6k6 se ihned vrstvou kyslidniku. Tato vrstva je velmi tenkd (asi 0,00001 mm).ProtoZe je viak souvislS, s nepatrnou plochou p6rri, br6ni piistupu atmos{6r'vke kovu, a tim ho chr6ni pied dal6i oxydaci. .

Piirozen6 oxydov6 vrstvy jsou vSak piiliS tenk6, takZe nejsou odoln6 protiprisobeni chemickfch dinidel a nemohou bj't ani dobrfm podkladem porln6tdrov6 hmoty. Z praxe je zn6mo, Ze povrch hliniku je ,,mastnf". Teprv,'vytvoienim oxydov6 vrstvy iddov6 asi stokr6t tlustSi a vice nebo m6n6 drsni'je povrch dobic piipraven pro organick6 n6tdry. JeJi vytvoien6 vrstva sott-visl6 a nepropustnd pro plyny a kapaliny a zdrovgii dost odolnS proti mecha-nick6mu nam6h6ni (ot6rem, po$kr6b6nim, riderem), je schopnd po impregnacinebo konservaci chr6nit kov pii mezioperadnim skladovdni nebo i pii jeho

funkci v korosnd nepiili3 t6Zk6m prostfedi.

Alkol ick6 oxydoini l6zn6

Prvni pokusy o zesileni pii'rozen6 oxydov6 vrstvy na povrchu hliniku bylypodniknuty jii pied sto lety. Provozu schopnd metoda byla v5ak vypracovin;rteprve v roce 191 5 Rauerern a Vogelem. Jejich lizeri m6la toto sloZeni:

l l vody,25 g uhliditanu draselndho,25 g kysel6ho uhliditanu sodn6ho,10 g dvojchromanu draseln6ho.

Ldzefl se vyhiivala na teplotu 90 aZ 95o C. K vytvoieni dostatednd tlust6hopovlaku viak bylo tieba dlouh6 doby (alespori dvou hodin). Tohoto zpisohubylo pouiito s irsp6chem nejen u hliniku, ale i u jeho slouienin se zinkcudo maximrilniho obsahu L}ols Zn.

V dalSich letech byl tento zprisob zlepSovdn se snahou zkr6tit nutnou dobuponoru. Urditfch fspdcht bylo dosaZeno piidavkem hlinitj'ch soli jako urych-lovairi. Byla patentov6na l6zei obsahujici:

I I vody,3,3 g dvojchrornanu draseln6ho,

36 g sody,I g kamenee.

Tato lSzeir zkrdtila dobu procesu pii stejn6. teplot6 na dtvrtinu.Nejvdtiiho rispdchu v3ak dos6hl G. Eckert, kterj'roku 1930 vypracoval tzv.

rnetodu MBV (modifikovanj' Bauer-Vogehiv pochod). Timto zprisobem lzc

t { 0

a

vt'l\'oirit v ndkolika minutach oxydov6 vrstvy, jeZ slouZi jako dobrf podklad

;rrl rrrili:rov6 hmoty. Vsechny dalsi .ipravy alkalick6 oxydace hliniku jsou pou-

lrr r,'i obmdnami tohoto zprisohu, i kdyZ piinaseji ndkterri podstatnd zlepseni.

Metodo MBV

l\xlle privodniho Eckertova ndvrhu m6 oxydadni lAzefl pro hlinik a n6kter6

1, l,o slitiny toto sloleni:

I I vody, \

. 50 g bezvod6 sody,15 g chromanu sodn6ho.

l,,,lrn pochodu je 3 aZ 5 minut pii teplot€ blizk6 bodu varu (90 aZ 1000 C)-

r,,icni l6znd mriZe kolisat v dosti girokfch mezich. Zivotnost roztoku bj'v6

l, ivr ina na 10 aZ 30mt upravendho povrchu na kaZdi ' l i t r l6zn6. Pokraiuj icim

r'r,r'pdvdnim l6zn6 se podstatnE prodluZuje poti:cbnd doba ponoru' Po oxy-

r ,, i se piedm6ty dfikladnd opl6chnou teplou vodou a su5i'

l( piipravd l6zn' a k oplachfim se nem6 pouZivat pi'ilii tvrd6 vody. v6pe-

,, ,r,i .soli by se mohly na povrchu kovu sr6Zet a zhorsit vz.hled a korosni

t,rlnost oxydov6 vrstvy. Bfv6 uv6d6no, Ze celkova tvrdost vody nemd bj't

r i l neZ 20o.

Pr0b6h procesu MBV. Piedb6Zn6 0provv

l,rizeir MBV, stejn6 jako v5echny alkalick6 l6zn6, nevyZaduie dtkladn6 pied-

, l,,rzi odiSt[ni povrchu, easto neni vtbec nutno povrch picdem odma5fovat.r, li viak znadndji znedigtdn, mohla by vzniknout nestejnom6rni ochranna, ,t.va. V takovfch piipadech je nutno soutdsti piedem odmastit. PouZivi se

I t()rnu organickfch rozpustidel nebo tak6 vhodn$ho alkalick6ho odmaifova-, 'lro piipravku.

llovn6Z moieni nebfv6 dasto nutn6. Pouze odlitky vyiaduji moieni, aby se,l{l,ranila lici krira. PouZiv{ se pak vdt5inou alkalickfch moticich lazni, na

1',iltla{ tepl6ho 100/e roztoku hydroxydu sodn6ho, do kter6ho se souddsti

r,,,noii na pril aZ jednl minutu. eastdji neZ pro odstrandni chemickj'ch neiistot. pguZiv6 moieni ke zlepieni struktury povrchu a odstran6ni jemnjtch mecha-

,,'liVch poSkozeni povrchu. Oxydovd vrstva je piili! tenk6, neZ aby mohla

,ltrlt rtzn6 nerovnosti povrchu, vznikl6 hrubfm mechanickj'm obr6b6nim,

tlrricnim a poikr6b6nim pii mezioperainim skladovrini apod. V6echny tyto'*lv po oxydaci je3t6 vice vyniknou.

l',rtlle pozadovan6ho konedn6ho vzhledu vj.robku se povrch upravuje bucl",,','lranicky nebo chemicky. Z mechanickj'ch riprav se d6v6 piednost le3t6ni,

1',r lttcr6m maji i oxydov6 povlaky hladkj' konednf vzhled' Chemich6 ripravy'

l,lrrvrrt'r moieni v alkalickj'ch ldznich, odkrfvaji krystalickou strukturu kovu

;

,, [oncinV vzhled oxydovanj'ch vj'robkri je jemn6 matny.

It

l,Lt,

Vlostni oxydqce

Oxydujeme ve varf6ch, vyrobenfch z matcriilu odolSvajiciho riiirrliiirrr

l6ztn6, rzn. alkaliim, pii teplot6 do 1000 c. NejjednoduSSim a pln6 postadujicirrr

materi6lem jsou svaiovan6 ocelov6 plechy. Ocel koroduje v oxydadni l6zni j,'rr

nepatrn$, takie vany maji dostateinou Zivotnost. Nevfhodou ocelovfch vrrtt

je nebezpedi kontaktu oxydovanfch soud6sti se stEnou vany. Timto kontahlcrrr

vznikaji elektrick6 il6nky, kter6 vedou ke zvf(en6mu nalept6vdrri hlirril'r,

a zhorsuji jakost kyslidnikovfch povlakt. Bfv6 uv6d6no, ie vzdSlenost pi|rl

m6tt od st6n van;r m6 bi't nejm6n6 1.0cm, iimZ se podstatnd zmensujc rr''

tetny prostor vany.Aby se zabrdnilo vzniku elektrickjtch tldnkri a obsahu vany se l6pe vyrr)il"

je moZno ocelov6 st6ny vhodnj.m zprisobem isolovat. Tim se tak6 zvfii Zir,'t

nost nddrZe. Pro menii zaiizeni jsou vhodn(r n6doby opatien6 specihltri,",

smalty, v budoucnu snad i n6doby vvloien6 pryii. Kameninov6 n6doby ne.it""

pouZiteln6 se zietelem k pom6rn6 yysok6 teplot6 l6zn6. Rovn6Z neni mo)'r,,

pouiir n6dob vyolov6nfch, kter6 by trp6ly alkalickou reakci l6zn6. Pro v0ll','

zaiizeni by mohlo pir:chodnE piichdzet v irvahu dievo jako t6m6i univcrs;ilrrr

mal.erir'rl van.T,irzni se rnolrorr vyt irpi ' t . iakfmkoliv vlrodnfnr zprisobem s pi ihl6dnrrt ' , ' ,

ke honstrukci varry. Ncj jcr lrrodrr i i i j<r vytr ipirni ponornfmi elektr ickymi t6l ' t

nebo parni vylri'iv6ni occlovfmi hedy. Vytip6ni otevienj'm plamenertt ' r

:Zadlje urdit6 opatrnosti, pon6vadZ b6hem provozu unik6 z l6zn6 vodik, ht"r

by mohl explodovat.Pdry unikajici z 16z116, strhAvaji s sebou stopy sloudenin Sestimot'rrilr,r

chromu. Tyto slouieniny jsou i v malj'ch mnoZstvich zdravotn[ z6va{n6. Pr',,t,r

by m6fa mit kaZdri oxvdaini lazeri odshvaci zaiizeni, Mal6 n6drZe je nejl, 1,,'umistit v odsAvanj,ch skiinlch - digcstoi:ich, v6t5i vany opatiit it6rbinovr rrr

.ods6v6nim.

Velk6 piedmlty se zakl{daji do l6zni na vhodnfch zdv6sech, menii v koii' lr

Z6v6sy a koSe maji bft vyrobeny z filinihu. Mirnti pohybovani piedrtr' t'

v l6zni b6hem oxydace napom6hd tvgrb6 stejnomtlrn6ho povlaku. Piednril\

rrloicni: v koiich je nutno obdas protiepat, aby l6zeii m6la postupnd piistrrP

ke v5em dhstem povrchu upravovanfch soud6sti.

Obvykld teplota poc,hodu je 90o C. MoZn6 sniZeni teploty lze vyrovnat 1"".tllouZenim doby ponoru. Zvficni teploty aZ na bod varu vede ke vztril',r

tlust3ich, pirrovitj,ch povlakri. Takov6 povlaky mohou bit n6kdy vfhotl"'

hlavn[ pokud jde o tpravu povrchu podn6t6ry. Ze stejn6ho drlvodu se ni'l.,lr

doba oxydace prodluZuje ai, na 20 minut.TlouSfky ochrann6 vrstvy nepiibfvi s dobou ponoru rovnom6rn6. Z 1"'

ddtku piibfvd zvolna, pak rychleji a pozd6ji se jeji rrist opdt zpomaluje"l'"1"

potdtedni pomal6 prYibjrvdni ochrann6 vrstvy se vysv6tluje ddsteinou pasivit"'r

Irovrchu. U star5ich lSzni s vdtiim obsahem. hliniku je tato indukdni peri,',1,,

t t 2 ftmi"k,i ripravu 113

f

hlrrt$l neZ u ldzni derstvj'ch, Proto se nov6 piipravenG ldzn6 iasto ,,zapraco-' ,ivrrji" zlomky hlinikovj'ch odpadh,i. Ke konci oxydace piibj.vd tlou5fky

,,lvv pomaleji, coi souvisi se zmen5ov6nim p6rovitor;ti povlakri, a tim i ome-,r rirrirn piistupu l6zn6 k povrchu kovu.

Dodotein6 0provy vrstev MBV

l'o oxydaci se piedm6ty oplichnou ve strrden6 a pak v hork6 vod6. Je-li\ \'(ln(ie piedb6Znou ripravou pro zlep5eni piilnavosti n6tdrt, stadi po posled-,"r oplachu piedm6ty su5it v suSdrnd pii t00 aZ t50c C nebo stladenfm, l r r r . l r c m .l(rlc je oxydace zdv6rednou ipravou, zaian\e se n6kdy impregnace vrstvy

, ,rtrht'm vodniho skla. Oxydovan6 piedm6ty se ponoii na dobu 15 minut, jl aZ 507'9 roztoku kiemiditanu sodn(rho tcplirho g0o C. Potom n6sleduje

r ' lnr:h a su5eni. Flckert poukdzal na to. le mcr:hanickd i chcmickri odolnost'hlo upravenych vrstev znadn6 stoup6, kd; 'Z sc pict, lmdty po impregnaci vy-rli. l)ouiivi se pii tom kiemiditanfr s pom6rem NarO : SiO, - 1'-.9$, tcdyvvsokjrm obsahem kyslidniku kiemidit6ho. Pii vypdleni se pravd6podobnE

,i'rri ptivodni vrstva kyslidniku hlinit6ho na velrni odolnj' kiemiditan hlinito-,, lni . ' l i to

metody viak lze pouZit jen omezen6.

a. f )r.lrr:rnn6 vrstvy, ziskan6 metodou MBV, lze dodatedn6 barvit. Bj.valou

J tl. l,'arben byla doddvdna organickd barviva rriznj,bh odslinri, vhodnA proul ' rr lrr fr iel . Zbarveni vsak byla na slunednim svdtle vcsmds nest6l6. Proto se

a ,,'r' r'oziiiilo barveni roztoky rirznfch anorganickj.ch sloudenin, Zbarveni

l ' , ' i l i l tn prot i svdtlu lze dos6hnout dusidnanem rnirrfnatj ,nr ncbo kobaltnatj ,m." llrili, st:il6 jsou zbarveni ziskan6 manganist,anem draselnj'm. Nejvice bj,v6,porrrtlovln roztok obsahujici :

t 1 .0 I vodv.I 2,5 g chloridu ielezit6ho,f 2,5 g fcrrokvanidu draseln6ho.-* 1 ,I ' rr l rrk s€ pi ipravi tdsnd pied pouZit im. Za 5 minut v l6zni tepl6 70 aZ 80o C

zlskii tmavomodr6 zbarveni. Po v5ech uvedenich zprisobech barveni seI , ,r l rrr i . t .v su5i pi i 100 ai l50o C a impreenuji bezbarvj 'rn lakem nebo voskem.I 'r) ' r l ,r ' i vrstvy na sl i t indch obsahrrj icich hoi i ik jsou vhodndjsi pro barvenir') r'r'stvy na hliniku, kter6 maji vZdy vlastni Hed6 zbarveni.

Oxydoce zp0sobem EW

M.trrrla rr'IV se li5i od starsi mctody MBV tim, ie d6v6 skoro bezbarv6 po-lulry ',4 hliniku i na ietnj'ch jeho slitindch. Vychdzi z piedpokladu, i.e zbar-

rrxydov6 vrstvy ziskan6 zprisobem MBV vzniki absorpci kyslidnikuiti:ho vznikajiciho pii procesu ve vrstv6 kyslidniku hlinit6ho. Aby byla

tato absorpce omezena, piid6v6 se do ldzn6 mal6 mnoZstvi metakiemiiil:rr'r

nebo fluoridu sodn6ho. ProtoZe ob€ tyto l6tky prisobi inhibi6n6 na rozpouit' rrl

hliniku, nesmi bj'r jejich piidavek piili$ velkf, aby nezabr6nil zcela vzrril'rt

oxydov6 vrst\ry.Ldzeri s kiemiditanem mi na piiklad toto sloZeni:

I I vodY,50 g bezvod6 sodY,15 g chromanu sodn6ho,

2 g metakiemiditanu sodn6ho.

pracuje se pii teplot6 kolem 95e C. Doba ponoru je 10 minut. N'Iaji-li l,1t

vytvoieny 6ezbarv6 vrstvy, musi bj't l6zefi pokud moZn. derstv6. Ochr:,',,','

wstvy vytvoien6 ve starsich lSznic]n maji stejn6 zbarveni jako povlahy zisl""r''

metodou MBV. Jej ich korosni odolnost je v$ak vzdy o n6co v6ti i , coi lr i rr i

piipisov6nb vlivu kiemiditanu, strien6ho do povlaku'' Podobn6 sloieni l6zn6 i pracovni podminky maji roztoky s fluoridem s,',1

nj.m. obsah t6to l6tky v l6zni bj.v6 asi Sgll a doba ponoru je ponEkud ,l, lt

iiO aZ:O minur). Vrstvy ziskan6 v l6zni obou uvedenj'ch druhri lze im1","

novat vodnim sklem nebo barvit stejnd jako povlaky vltvoien6 21,,r,'

bem MBV.

Jin6 zp0soby qlkolick6 oxydoce

Pii zprisobu alkalick6 oxydace, kterj' byl vyp.acovdn firmou -Vereirri't'.\luminium-Werke A. G. (n6meckj' patent iis' 678 119) a oznaduje sc .;;rl"'

metoda LW, potLiv€t se podobn6 l6zn6 jako pii procesu MBV, piid6t'i '

vSak navic sekundarni fosforednan sodnj.. L6zei m6 napi. toto sloieni:

t I vody,65 g bezvod6 sodY,22 g chromanu sodn6ho,

2 g sekund6rniho fosforednanu sodn6ho'

oxyduje se pi i 90 az 1000 c 3 al:5 minut. L6zei m6 dlouhou Zivolrr0 t

Titraci" se kontroluje jeji alkalita'a roztok se doplfiuje sm6si soli ve stc.irr""'

pom6ru jako pii zahl6d6ni l6zn6.

Jinj. zprisob, znadnd rozsiienf ve velk6 Britanii, byl vypracovSn {i''r",",

py""ne CL a je oznaioven iako Pylumin-proces. Na rozdil od ostatnich ;rll' '

tictyctr l6zni tbsahuje piidavek uhliditanu t6ik6ho kovu, na piiklad cht'tttt,"

niklu, mangano nebo titanu (britskf patent Eislo 44L 088). Chr6,n6na je l:iz' '

obsahujici :

I I vodY,80 g sodY,25 g chromanu sodn6ho,

!.L4

, 5 g zdsadir iho uhl id i tanu chromit6ho.' Sghyd roxydusodn6ho . \ '

l ' r , r . r r j r ' se p i i tep lot6 70o c po dobu 3 ar . b rn inut . po or1 'daci n6sleduje'trrrlrrnjr a hork;i oplach a susen-i. Takto vznihaji vrstvv sed6 zbarven6, I<ter61',,rr sice nevzhledn6, avsak d'avali dobrj, plan^a organickfm n6t6rrim.l,rrpr<rgnace vodnim sklem zde ncni nutn6.

v IISA se pouzivd-tzv. Alrok-procesu, poclobn6ho'privodni metod6 MBV.r',),cni l6zn6 bj.v6 toto:

I I vody,5-26 g uhliiitanu sodn6ho, .I-26 g dvojchromann sodn6ho. .

' vrlace za teploty blizk6 bodu varu tlv6 20 minui. zi.korr" vrstvy maji''lrrlrn6 vlastnosti jako vrstvy vytvoien6 metodou MBV a stejnlim zprisoberri, l r r r la tedn6 upravu j i .

Kysel6 oxydoini procesy

\by vznikla dostatein6 tlust6 oxydaini vrstva, je tieba, aby lAzefi, v nii set,luie, m6la urditou schopnost rozpouitdt hlinik.

-protoZ".le t ti.rit rozpouitdn

t,'rr l6zn6mi alhalickj'mi, _ale i kyselj'mi, je rnoZn6 oxydovat i v i6znich,

.ir obsahuji krom6 okyslidujici ldtky jako druhou hlavni slozku ndjakourrrr'iilni kyselinu. Nejdast6ji se po'zivri kyseliny fosforein6, vlijimednd sirov6I', soln6. Typickd je l6zei s obsahem chromanri, fosforcdnanri a fluoridri.trr rnetody se pouziv6 v IJSA pod n6zvem Arodtn a ve velk6 Brit6nii pod,rt 'ctn Alocron.

Metody Alodin o Alocron

llrrllc privodniho patentu firml' dmsrl.an Paint Co je pro kyselou oxydacil' "rilirr vhodni lilzefi, jejii slozeni mriie kolisat v tEchto mezici,

t I vody,20 aZ L00 g kyseliny fosforein6,2 at,-. 6 g kyseliny fhrorovodikov6;6 aZ 20 g kysli i f i iku chromov6ho. I

r" sloZky se viak nepiid6vaji v6tiino. jako vorn6 kyseriny, nfbfi. v podobd, rrcjda-st€ji alkalichj.ch ko-vri. Ncjvj.hodn6jji hodnota pll je meri L,7'ai, L,g.li hysclost l6zn6 piilis velk6, vznikaji vrstvy pr6ikovii6 s malou prihra.rostil',r r'steve lept6ni povrchu kovu. pii piilii nizk6m pFl pokraduj" o*yda."' r r r r l r r .l'l'.sn6 stanoveni pH l6zn6 je znadn6obtiin6. piitomnost chromanfi znesnad_',r grouziti harevnfch indik6torri. pii potenciometrick6m *el""ipo*o.i ,r.r"_

I

TL5

*

n6n6 elektrody vadi piitomnost tluoridfr. Pi'i technick6m m6i'eni se vgak pir''to

t6to metody pouziv6 a hodnoty se odeditaji dohodnutym zprisobem (na pi;ililrrrl

nejniZ3i hodnota pH odedteni v prvnich t0 minut6ch).

Rfizn6 sloieni |izni podle patentu vyie trveden6 firmy uvirdi tab. 6. P6i lrrh

vytvoienf v l5znich tohoto druhu obsahuje pievflnd hyslidnik hlinilj' a Ilrr'"

mitf s meniim mnoZstvim fosforednanri a fluoridri t6chto kovfr. B6hem pro\'r)1rl

se .,, l6rni vypotiebovdvri hlavn6 volni $yselina rozpouitdnim \ovg za vzrril\rl

vodiku. vznilajici vodik redukuje chromanv na soli chromit6. Ziroveri rlo

ch6zi ke sr6Zeni flrroridu hlinit6ho a chromit6ho' V 'l6zni musi bft ploto

doplirovdny viechnY sloikY.

Tabull ; t l i

SloZeni oxvdotnich l6zni podle zp0sobu Alodin

(mnoistvi jednotlivj-ch sloZek jsou ud6na v gramech na 1 litr l6zn6)

75 olo t\PO,,NaFI2POa. H2ONalr

Al lr .r

N rrl {1"2

CrO3

I(2C12O7

II2SOa

IICI

z t l

i'r

-6,8

l 2

:t,,

^ ^d.u

64

i )

r0

31,8J'r

10,(j

1rr8

66,1'r i i l . s

. l

10. ( i

4 - l l

1.t ,7

/ , R

oxydadni l6zei pracuje pii normilni tiplot6 po dobu p6ti minut. Zvt i,,r ,

nim tlploty je *ozno ,traiit pracovni dobu. Tak pii teplot6 50o C trvii ,'rt

d""" porr"L {,b minuty. Teplot vy35ich neZ 650 C se v5ak'nemd potr) ir , , t

protoZe ldzeri pak md mcn5i Zivotnost.

Na rozdil od alkalickfch oxydadnich procesfr musi hj't pi'edrn6ty urdetri'1,,"

kyselou oxydaci dobie odmastdny. Po oxydaci, kter6 se provadi v mcrt i t t t t

m6iithu ve sklen6nj'clr n{dob6c[, ve v6t5im m6iitku ve vandch z nerezavi"lrr I

oceli, se pi.edmEty dobie oplachnou tekouci vodou nebo postiihem a l)orr('rl

na l0 aZ 15 minut do 0,05%niho roztoku kyseliny chromov6 nebo- jeji srrr, ,

s kysel inou fosforednou. Tato pasivadni l izei i se ohi iv6 na 35 aZ 50o c. l)ot","

," pf"d-dt;r susi pii 40 ai: 70o C. Spr6vn6 teplota suieni mA vliv na lit)r',' "'

odo lnos t por laku .Vrstvy ziskan6 toLrto metodou jsou tenk6 a tvrtl4,'l\faji svfltle zelenou bitr'' "

se slabou interferenci. Vrstvy na slitindch obsahujicich m6d maji barvu oliv,"'

zelenou. Barva povlaku zavisi na slozeni kovu a.na.pracovnich podminkrr, I

1 1 6

srr)r'rrim teploty nebo koncentrace l6zn6 a prodlouZenim doby oxydace sert,Lrr,ii tmavii povlaky. Piili(nj,m prodlulovdnim doby ponoru viak vzniknou1,' riiltovit6, Spatnd lpici povlaky.

Oxydoce zpOsobem VUOM

lr rrds je jii znatn| roziiien zprisob oxydace vypracovnnj' Vj'zkumnj,m" tnvom ochrany materjdlu [:l 51. Podle tohoto zprisobu jd moZno upravovat

,,rzrrir slitiny hliniku, vdetn6 slitin typu Al-N{g-Cu. Rovndz sou06sti sti.ikan6t, lrrr ikcrn je moZno t imto zpfrsobcm upravovat.

Itii tomto postupu jsou moin6 dvd obm6n1', kter6 se li3i barvou a tlorrSfkour.krrn{r vrstvy a hlavnd vhodnosti k dal i im r ipravdm povrchu.

l,izeit V0OM I d6vd zelen| aL mo<.lrozclcnr'r vrstvy, jeZ jsou vhodn6 zejm6na',ko podklad pod organick6 n6t6ry.

I'ircit,vIloM 1/ ddv6 zlatozlut6 v''stvy, krcr6 vlivern interferencc svdtla jevil ,r l rovri zbarveni. Korosni odolnost t i rchto vrstcv jc vdtSi neZ korosni odolnostlrl,cv zishanj'ch l6zni I. Tyto vrstvy se hotli pro or.hranu hotovj'ch vj.robkri' i skladovdni.

I'ro volbu l6zn6 neni smdrodatn;,3 vzhled a barva ochrann6 vrstvy ziskan6r',rtlo lhzni, nj'brZ vj'hradn6 zpfisob daliiho zpracov6ni oxvdovanj'ch sorri6sti.r ' , r ' r l rrrdty a polotovary, kter6 maji bjt chrdndny pied atmosf6rickou korosi'',i rlrllim skladovdni a kter6 nebudou opatiovdnv organicl<j'mi ndt6ry, je",r)rrr oxydovat levn6j i ' jcdnoduSii l6zni I I . Naopak pi 'et lmdty. kter6 rnaj l'it, rrpraveny ndt6rovj'mi hmotami, je l6pe oxydovat v l6zni L V t6to l6zni,rr ika. i i povlaky, kter6 zlcpiuj i pi i lnavost ndtdrovj 'ch hmot.l , i rchY0OM I m6 toto sloZeni:

I I vody,58,09 kyseliny fosforetnd 1000/sni,

7.0 g kysl i iniku chromov6ho,3,5 g fluoridu sodn6ho.

Lizeh VAOM 11 obsahuje tyto sloZkv:

t I vody,3 g kyslidniku chromov6ho,3 g fluoroki'emiiitanu sodn6ho.

illr,rr ldzni lze pouZivat ponorem i po-stiikem. Pracuje se bez zahiivdni, piii , ,plot i ! kolem 20o C. PotiqbnA doba ox-vdace je l0 rninut pi i prdci ponorem' il fi'. 5 minut pii pr6ci postiikem.

I'iicrlm6ty, l<ter6 maji b..i.t oxvdov6ny, musi se piedem dobie odistit. eisti,, lrlirvn6 moienim v sodn6m louhu. Tim se ziroveir dos6hne stejnomdrn6ho

r,rvrchu, odlitky se zbavi lici kriry a odstrani se nedistoty rrizn6 povahy.1,, li vi'robek znain6 zamait6n, je dobie pied mbienim v louhu jej nejprve''rllr:rstit. PouZivd se brril organickj'ch rozpustidel, nebo roztoku piipravku

LL7

;r,lli[i'tili

w

P3-dimat. Organichj,'ch rozpustidel se pouiiv6 hlavnE u rozmdrn6jsich lri,rlm6tri, hter6 se maji oxydovat postiikern, Pi'edmdty se otiraji benzinem rr,'1,,,

pcrchlorethylenem, kter6mu se v tomto plipad6 ddVdr pi'ednosb pied triclrl,,r'

cthylenem (nebczpedi explose trichlorethylenu pii styhu s jemnj'mi hlirrik,,

vj,mi tiiskami). Perchlorethylenu se vfjimein6 pouZiv6 i pii seriovi'rrt

odmasfovini ponorcm ve tii- aZ dtyikomorovfch zaiizenich opatienfclr orl

sdv6nim. PotrZivi-li se alkalick6ho odmasfov6ni, je vfhodn6 volit piiprrrvlh

P3-dimal, kterj' neptisobi na povrch kovu. Tcnto piipravek md vjrznam hlrVrr'\

tam, kde se povrch jii nemoii, nfbrZ odmaSt6nf piimo oxyduje. PouZir , "

50,,/9 roztoku uvcden6ho piipravhu a odmalfuje se 10 minut v ldzni 8t t,,z

90o C tepl6. Po odma5fov6ni a po oplachu vodou je dobie ponoii t jei t6 pi ' r l

m6ty na l<r6tkou dobu do studcn6ho slab6ho roztohu kyselin;' sirov6, :rl'r

se s povrchu odstraDily zbythy alkdlii, kter6 by znehodnoeovaly oxytlirirrl

l6zeii. Potom se piedmdty jeit6 jednou opldchnotr v 6ist6 vod6. M6-li l'(t

povrch po odma5t6ni moien, a nezilelzi tedy na zachovdni leskl6ho vzhlr',lrr,

lze pou|it kter6hokoliv jin6ho piipravku P3, idinn6ho pro danj' ,Stupci, ':r

rnaSt6n i.Vdtiinu piedmdti je nutno pied oxydaci moiit. PouiivA se roztoku .r0 I

hydroxydu sorln6ho v 1l vody. Rozl.ok sc ohieje na 50 aZ 60o C a piedrrrirlr

se v ndm moi' i 1. aZ 2 rninrrtv. l l i : l rcm nroieni je dobie pi 'edm6ty pohybor' ;r t

a umist i t jc tah, aby se vzrr ikaj ici vodlk ncrrsazoval v dutindch a neznemoiir, '

val jej ich moieni. Po moieni se opl ir t , l rDou pi:edm6ty v tepl6 vod6 a ponoiir l ,r

kysel iny dusidn6, zieddn6 v pomdru 1.:1. Tim se neutral isuj i zbytky l , ' r ,1, ' ,

na povrchu piedm6tri a u ndkterych slitin.se odstrani tmavy povlak, ktclr '''

mohl vytvoiit na povrchu v lor,rhov6 l6zni. Pro slitiny obsahujici kiemih .l,nutno volit jinf zprisob moieni. Obvykle se pouZiv6 roztoku obsahujit:il','

maximdln6 100/s kyseliny dusidn6 a 10% kyseliny fluorovodikov6. Rrtzl"l'

pracuje za studena 2 aZ 5 minut. Potorrr se povrch zesv6tluje krdtkfm polt()t'('rrl

do koncentrovan6 kyseliny dusidn6, k niZ se piiddv6 mal6 mnoisl.vi kyst'linr

fluorovodihov6. Po moieni ndsleduje oplach iristou vodou a ihrred oxytlrrt,

Pro oxydadni l6zn| se mqZe v menlim mdi'itku nouzov[ pouZit rtrirlr'l'

sklen6nfch nebo kameninovych. Koncenl.race fluoridt v Lizni neni tak rr'll','

aby se znadnfji naru$ily st6ny nddoby. Pi'i trvaltlm provozu v takov6m rrrirl,

ri6lu nAdob by vSak dochdzelo k postupn6mu znehodnocovani_oxydadni l;izr',

rozpl5t6nj.mi kiemiditany. Pro trvalf provoz je proto nutno pouZit niirlr','

z nerczavijici occli nebo ocelovych n6drzi, r'--vlozenych olovem. Z6v6sy it koi.,

na upravovan6. zboti jsol nejyhodn6jBi hlinikov6. Maji sice omezenou iivot

nost, nebod se dasem zniii postupnfm naleplavanim ldzni, avBak pii jcjir'lr

pouZiti neni nebezpedi vzniku mistnich elektrickj'ch dl6nkri, kter6 by moltlr

zhorSovat vj'sledeh oxydace, V bl,rtloucnu se jistd uplatni pro vyloZeni vrr"

i obkliddni z6v6sri vhodn6 umdl6 hmotv.

Pi'edm6ty se musi v lizni zav65or.at tah, aby se nedotfhaly stdn niidol'

nebo sebe navz{jem. I chybn[ umistdn6 zdvdsv mohou r.6st ke vzniku i1ualr,,

1 1 8

t

o\\,(lovan'ch mist, kter6 se projevi sv6tlej3i barvou oxydov6ho povlaku.Nr'.ilipe je alespori jednou bdhem oxydace zm6nit misto z6v6su a piedm6ty,lrrrrrrradn6 upravovan6 v ho5ich, piemistit. Pii tom je tak6 tieba db6t na to,rrlr! s€ v dutj'ch piedm6tech netvoiily vodikov6 polit6iky, kter6 by rovn6i',,lrlirnily vzniku povlaku v piisluinj-ch mistech. Yfhodn6 je zav6st mich6niI'rzn[ nebo alespofi oxydovanfmi piedm6ty pohybovat. Zisk6 se tim stejno-',,i:r,ntj$i kyslidnikovj' povlak.

I'o oxvdaci se v;.irobky jen kr6tce opl6chnou iistou vodou a suSi stlaienfm,,lrrchem nebo v suSrirnd pii nepiiliS vysok6 teplot6. K oplachov6 vod6 je

r lrorln6 piidat maximdlnE t g/l kyseliny chromov6 nebo fosforein6, po pii-

r,,rli: sm6si obou. Zristrlvaji-li po t6to irpiavE na n6kterfch.. mistech povrchul'vlky oxydatni l6zn6, neni to nijak na zdvadu korosni odolnosti povlaku.

t',r'rlm6ty, kter6 se maji natirat, je vSak nutno oplachovat drihladn6ji, protoie,lprrien6 zbytky ldznri by mohly zhorSovat piilnavost n6tdrt, po piipadd je

' , ' r r . r r lova t . \ ,I'rrr kontrolu jakosti dosaZen6ho povlalur"neni zatim vypracovina jedno-

,lrrlhil metoda. Rovn6l analytickd kontrola l6zni je dosti obtiZn6. Doporuduje, proto zhotovit k de4stv6 piipraven6 l6zni porovndvaci vzorky (etalony), rrrlrZovat l6zeii tak, aby vzhled povrchu za stejn-i.ch pracovnich podminek,ir lr ival stejnj ' .

B6hmifovdni

'l 'cprve v ned6vn6 dobd se zaEin| v prtmyslu vyuZivat toho, ie pfrsobenim

,r'orrci destilovan6 vody nebo piehidtou vodni parou je moZno ziskat na1,,\'r'('lru hliniku vrstvy tlouifky 0,2 at 2,0 trt.

l'iisobenim vrouci vody na hlinikovj' povrch probihd leakce:

2 Al f r' g'6 Al'Os ' H'�O + 3 H'�

r'fi rcakci vznikd krystalickj' hydratovanj' kysliinik hlinitf s jednou moleku-l ' l l f vody - bahmit. Teoretickj 'obsah vody v tomto kysl i iniku je 15%.l 'r ' rrkl ir f ty ziskan6 bdhmitov6 vrstvy maji sice obsah vodv o 3 ai 100/e vy55i,

r, ; i , ' l r bdhmitovou strukturu je viak moZno dok6zat mikrorentgenem.'I'i;i biihmitovdni se piedmdty bud: dlouhodobd vyvaiuji v destilovan6vod6,

'rr,lro s€ vystavuji frdinktm p6ry piehi6t6 at na 200o C. Doba operace se iidil,,rrllrr poiadovan6 tlouifky povlaku. Pii vyvaiov6ni se ziskd tato tlouitlka,"rt ' l t tku:

0,2 pt z,a f2 hodiny,0,5 pt za 1 at 2 hodiny.

I ' f i l r i isobeni pdry:' 0,4 7t za t hodinu pi'i teplot6 pdry 1-200 C,

0,8 p za 3 hodiny pii teplotd piry t50o C,1,5 F, za 15 hodin pii teplotd pdrv t00o C.

{19

F

Nlisto destilovan@ vody se v cizin6 pouiivi vody deionisovan6 pomoci mi'rrriri

iontri.Piecl oxydovrinim se musi pi 'edmdty dobie ot ist i t . Moieni musi probtlrrr, , ,r l

t [snir pic{ oxydaci, aby sc zabrdni lo vytvoieni pi irozen6"oxydov6 vr: l \ \ ' ,

kterri by znesnadiovala prribdh biihmitov6ni. Moii se obvykle v roztoku hlrlr',,'

xydu soclniho.Vrstvy vytvoien6 biihmitovanim jsou bezbarv6 a prrisvitn6. Na rozdil ,,rl

vrstev ziskanfch chemickou nebo anodickou oxydaci nemaji sttuli I r r ltt

amorfni,'nj-brZ krystalickou. Proto jsou velmi odoln6 proti agresivnirtr ir

nidl im. . Icj ich antikorosni odolnost je v5eobecn6 vdtl i neZ u vrstev ziskarr(, lr

metodou MBV a vyrovn6 se odolnosti teniich povlakfr ziskanich anodickorr

oxydaci. Pomdrn6 velkou odolnos[i proti zied6n.i'm kysclin6m btihmitovi 1',,

vlaky dokonce eloxov6 vrstv)' picddi. Napi. btihmitova vrstva ziskan6 . )

vaiovi inim v desti lovan6 vodd po t hodimr nebyla podstatnl j i nartt ' ' t t t t

dvouprocentni kyselinou solnou ani po 30 minutdch ponoru. Odolnosr btilr"'r

tovi;h vrstev proti ptsobeni kyselfch roztokt je ddna jcjich kr-vstali,'k,',r

strukturou. Tato vlastnost ziskanfch povlakfr je yhodnd zvl65t6 pii tipr';rr''

n6dobi a j in6ho kuchyfisk6ho nAiini. kter6 dasto pr: ich6zi do styku se slal, i r [r

organi<.ki,mi kysclinami. Riihmitor'(r vrstvy rovnii zabrafiuji ierndni nirrl,'l'r

ptrsobcnim rtznj,ch <lrrr lr i r potravin. Na rr>zr ' l i l od j inl i<:h zptsobri oxr ' ,1;r, , '

pi ' i bi ihrniLovhni se ncporrZivd Zddnfch chcrnikri l i i . Neni proto nebezpeii . ) ' '

ty., o"h.arn6 vrstvd zbyly ni jak6 jej ich Sl iorl l iv i ' nebo jedovat6 zlrrt l ' r

(hlavni chromany).Tento nejmodcrnflj$i zptsob oxydace je vhodn{' i pro n6kter6 prrimysl,'r,'

vj.robky, napi. strojni soutdsti vyroben6 z hlini\u, Pr-otoZe je jednodr', 1"

a levnf a nevyzaduje iadnfch zvlSstnich zalizeni, mri nadEji na-znain6 r',','

$iieni.

Fosfotisoce hliniku

Fosfatisace hliniku se neli$i ve sv6 chemick6 podstat{ od podobn6 riprirr v

oceli. Stcjn6 jako diive pouzivan6 l6zn6 na fosfatisaci t'elezn!'eh kovti .lr':'

huji novdji zavhd6n6 l6zn[ pro hlinik primdrni {osforetinan n6kter6ho 1.,,r 'r

ze skrrpiny zinek, mangan, telezo s.piebytkem voln6 kvscl iny fosfo', ' i ' , , '

a oxydaini l6tku, nejdast6j i dusidnan. N{6nd iasto se pi i fos{at isat: i hl irr i l . rr

pouziva i fosforednant jinfch kovri, napi. kovri alkalickj'ch nebo kovfr )i|rr

\r5,ch rel]]i,r. Vsechny l6zn6 pro fosfatisaci hliniku maji vsak zpravidla vri r

pii nei l6zn6 pro fpravu oceli a obsahuji vidy sloudeniny fluoru (ky.t'lirrrr

fhrorovodikovou, jednoduch6 nebo homplexni fluoridy).

Prf ib6h fosfat isace hl i l iku je podobny jako 1ocel i . Kyselou l6zni se nt ' jpr ' . ,

rozpol(ti hlinik s povrchu upravovanfch piedm$tri. Tim se 2men$i kyscl,, t

ve vrstvd l6zn6 piimo na kovov6m povrchu. Vytvoii se nerozpustn6 scktrn

- ddrni a terci6rni fosforednany, hter6 tvoi'i hlavni sloiku,Povlaku.

TM

;

)

l

lirsfritov6.vrstvy na hliniku maji obvykle zietelnou krystalickou stmkturu,

lr,rlrr()rliv6 krystaly bj.vaji hrubsi nei na oceli nebo na zinku. Barva povlaku

r,. svi,t,le Sed6. V ostatnich chemickj.ch a mechanickfch vlastnostech se po-

,l,,lrri fos{6tovj'm povlakrim vytvoi'enfm na jinj'ch kovech. Pii mechanick6m

r,,,irIozeni m6 fosfdtov6 vrstva charakterisgjici bilj' vryp. Povrchor'6 krystaly,

l , l rrvnr 'r jsouJi pi i l i i hrub6, maji pom6rnb Spatnou pi i lnavost ke kovu. Hru-

l,,rst, st,ruktury povlaku je zprisobena piedchozi ripravou. Na povrchu moie-

,,,.ilr se tvoii vdtii krystaly neZ na povrchu di$tin6m mechanicky. Fosfdtov6

r.,rtva m6 vysokotr nasaklivost pro oleje a jin6 impregnaini iinidla. N'{6-li

t ,rrr) ir jako podklad pod ndtirov6 hmoty, je t ieba pi ihl6dnout k tomu, Ze fos-

| ,tovi Vrstva s n6t6r:em nesn65eji v6t5i namdhdni na ohyb. Jejich odolnost

,,,oti l<orosi je viak velmi dobrd. Fosfdtovd vrstva mfiie tak6 slouiit k usnad-' , , ni taZeni a l isovdni.

l)r'o fosfatisaci hliniku se pouZiv6 l6zn6 obsahujici:

I I vody.7 g iontt Zn",

l0 g iont& POn"',20 g ion t& NO" .10g iontf i tsF'n' .

l',,rrto roztok pracuje I ai: 2 minuty pii teplotd 60 aZ 7Oo C a mriZe ho bft

,,rrr)iv6no tak6 postiikem, Spotieba piipravkri- pro tento roztoh je znadnp

,,rlrrii nei spotieba piipravkfi pro norm6lni roztoh na fosfatisaci oceli. Na

,1,t'ttvu I m2 se potiebuje asi 5g latek rrZitj'ch k piipravd l6zn6' V rEZe lirzm

,,ro[pu bft upravovdny i piedmity z j ini 'ch kovfi , na pi ' ihlad z ocel i nebo

,rr1rr. po pi ipadd piedmdty sloi.en6 z t i ' r 'hto hovfi . Potiebnti f luoroboritanov6

,,,rrty sc t lod6vaj i do l6zn6 v podobt f luoroboritanrr zincrirtal i : l to, pi ipravcnirho

,,zporrSt6nim kysliiniku zinednat6ho ve sm6si k-vsclinv flrrgrovodikov6 a bo-

,rti,. Pii pi.iprav6 l6tky je ticba velk6 opatrnosti. Jak pii lozpouitdni kyseliny

t,,rriti: v koncentrovan6 kyselin6 fluorovodikov6, tak pozdiji pii pi'iddvdn{

Lvslitlniku zinednat6ho se roztok znatnd ohiiv6 a mrlle dojit k rozstiikovdnl' , ' l rrr i nebezpedn6 k1'sel iny f lLrorovodikov6'

l)r'ovoznd vhodnEjii je l6zefi podle ndvodu firmy Parker Rust Proof Co

,rrrrcrickj. patent 8is. 2 500 673). Patent uv6di roztolcy, kter6 je mozno pouzit

l, l'osl'atisaci hliniku ponorem i postiikem. Pitiklad sloZeni zdsobniho roztoku:

370 g kvseliny fosforcdn6 750/s,715 g kyseliny dusiin6 450/0,/+25 g kyslitniku zineinat6ho,180 g kyseliny borit6,170 g kysel6ho fluoridu sodn6ho,165 g kyscliny fluorovodihov6.

llrztok se ziedi tak, aby m|l pii titraci.na fenolftalein 20 bodri (viz kapitolg

L2L

Kontrola povrchu a l6zni). Acidita roztoku se upravi piidavkem kys,,l,,ryfosforedn6 nebo kyslidniku zinednat6ho tak, aby pom6r voln6 a veiker6l iny by l as i 1 :4 .. V3echny popsan6 zprisoby fos{atisace vyZaduji obvykl6 iriedchozi trplr,rr',tj. odmaStdni a moieni. Po fosfatisaci n6sleduje oplach, po piipad6 pasr\';r.rtkovu v p6rech povlaku slabfm (0,5 al 1 g/l) roztokcm kysliiniku chromor, lr,rnebo sm6si kyslidniku chromov6ho a k;'seliny fosforedn6. Potom se fosf61r,i,,',/'piedm6ty dobie vysui i pi i ' teplot6 kolem 1100 C a impregnuji olej i neb,, , , ' ,

t6rovfmi hmotami.Uveden6 pi'edmdty ukazuji n6zorn6 .sloZitost piipravy fosfalisadnich lrizrrr

na ripravu hlinihu. Je proto moZno piedpohlddat, le v budoucnu budou tyt,,procesy stdle vice nahrazovdny kyselou oxydaci, kterd je provozn6 podstrrtr'levnFj5i a jednoduS5i.

Antikorosni ochrono hoiEiku

Hoiiiku a jeho slitin, hlavnd elektronu, se v mnohfch odvdtvich prrinrvsl,rst6le vice pouZiv6. S tim je tah6 spojeno rozvijeni metod povrchov6 ripr';,r,t6clrto kovri.

Iloidik je kov vclmi m6lo odolnf proti korosi. Zvolna jiZ ptsobenim r lt,k6ho vzduchu, rychle prisobenim iady chcrnickj'ch iinidel, hlavn6 chloli,l,,,se povl6kd vrstvou korosnich zplodin, obsahujicich hydroxyd a rrizn6 lroi.,,,nat6 soli. Tento povlak nebr6ni dal5i korosi, takte za pom64n6 kritkf irrs I'rbyl vj.robek zcela zniden. Je proto nutno povrch hoiiiku chrdnit vhorlrrvr,,zptsobem. To se tfk6 nejen hotov-i'ch vj'robkri, ale i polotovart, kter6 rrr:,;,bj't delii dobu skladovdny. Podle toho, majiJi se dodasn6 proti korosi chu:irrrtodlitky, polotovary nebo jednotliv6 soud6sti nebo m6li bj't chr6n6n D€bo rr1rr.;rven pod n6t6rov6 hmoty povrch hotov6ho vj'robku, voli se i povrr,lr,,r,,riprava. NepiihliZimeli zde k elehtrochemickj'm ripravdm hoidiku, je n,,,)r,,,rozd6lit zprisoby jeho ochrany na tii shupiny:

1 . chromdtov6n i ,2. selenidovdni,3. fosfdtovdni.

Chrom6tov6ni hoiiiku

NejbdZndjiim zprisobem chemick6 ripravy_hoidiku a jeho slitin je chronuit,,v6ni. Pii tomto zptsobu se vj'robky ponoiuji do roztoku obsahujiciho kr.orr,,.jinfch sloZek kyselinu chrbmovou nebo jcji soli. V roztoku se vytvoii na I)ovrchu hovu odoln6 vrstva obsahujici z nejv6t5i i6sti kyslidnik a chroman lro. Iieinatf. Tato vrstva je Zlut6 aZ Zlutohnirdi a dobie lpi na povrchu hovrr,Jeji tlou3lka bj'v6 podle sloZeni roztoku a no-dl1 pracovnich podminek trh

t22

vvklc dva at tii p. Antikorosni odolnost povlaku je dostatein6 pro kritko-rl,'lrou ochranu kovu pii skladovdni. Je dobrfm podkladem pod ndt6rov6lrrrr.ty a ve spojeni s nimi tvoii.velmi dobrou dlouhodobou antikorQsnil r ' l r t ' i l l l u , "

l'r'acovnich piedpisri na chromdtovini je mnoho. NejjednoduS5i l6zei m6t,r l .o sloZeni:

t I vody,200 g kyslidniku chromov6ho.

l ' rr .r lrni ly se mddeji t lo rozloku tepi6ho 50 aZ 600C na dobu 8 aZ t0 minut.

l,rizcii ddvd por.traky pro krdtkodobou ochranu.l'ied chrom6tovdnim se piedmdty odmasti, nejl6ire v organich6m roz'

1,rrsl,idle. Po chrom6tovdni nisleduje oplach ve vod6 70 aZ 80o C tepl6, k niZI r vii piid6v6no 0,5 g/l dvojchromanu draseln6ho. Oplachuje se po dobu' rri 3 minut. Po oplachu ndsleduje su3eni v suSdrn6 ohidt6 nejvf3e na 80o C,,' tlobu L0 ai; L5 minut. PiiliS vysokd teplota suieni by zhoriovala jakost

. lrromdtovfch povlakri.I'ovlaky ziskan6 touto jednoduchou l6zni jqou piili3, tenk6, takZe nemohou

l,rrrlit jako dlouhodobd ochrana proti korosi. Tlustii povlaky se ziskdvaji oky-, lcnim roztoku vhodnou mincrdlni hyselinou. PouZivd se kyseliny dusidn6,

1,,.;lorerin6 nebo sirov6. Nevhodn6 by byla k)'selina soln6, jejii zbytky by', , , , l r ly zprisobovat pozd6j5i korosi povlaku.

Nejstar5i ldzeri tohoto typu obsahovala podle britsk6ho patentu 287.450:

800 crhs vody,200 cm3 kyseliny dusidn6 konc.,150 g dvojchromanu draseln6ho.

.

l'r'nto roztok md dv6 podstatn6 nevj'hody. Pi'edeviim silnd kyseli l6zeri na-lr,lrl,irvd povrch kovu a za druh6 dochdzi ke znadnfm ztril{rn roztoku pie-,'rikrnim hust6 l6zn6 na povrchu piedm6ttr do oplachu. Prvni nedostatek byl",,,llt: americk6ho patentu d. 1.992.206 odstrandn piidavhem dusidnanu ho-,,irnat6ho do l6zn6 v mnoistvi 50 aZ 100 g na I litr l6zn6. Druhf nedostatek,,r'r,n:i!cni velk6ho mnoZstvi 16zr;.| do oplachu, tim pochopiteln6 odstran6n

,,,,lrvl. Dal5i snahou proto bylo zmeniovat lioncentraci jednotliv;ich sloZeklirznt:. Piikladem je roztok podle britsk6ho patentu 450.589, obsahujici

I I vody,40 g dvojchromanu draseln6ho,60 g siranu hoieinatdho.

l'rrlit,o se sice zmen5ily z$axy lazn6, zato se v5ak prodlouZila potiebn6 dotra

1,,,, lrodu. Prrim6rn6 bylo tieba ponoiovat hoidikov6 vj'robky na 15 ai 30

4 rrrirrrrt. r'j'robky z hoiiikovj'ch slitin i na 1 aZ 2 hodiny. l,6zeii tak6 m€la

f ' L z z

t

I, lIlI

F

malotr Zivotnost a vZdy po zpracovdnilS ai:20dm'�v I l i t ru l6zn€ bylo rr, ' r ,vyderpanj' roztok rcgenerovat,

Pokrok nastal zavedenim roztohri alkalickfch dvojchromanfi a katt','r,,,Lizefi byla podstatnd st6lejii. Bylo ji vlak nutno zahiivat na teplotu blizl',,,'bodu varu, abv se doba operace zkr6tila na pouhfch n6koiik minut. llrlproto hleddny l6zn6, kter6 by upravily povrclr v podstatn6 kratSi dobi'. :,',,by bylo nutno je ohi ivat. ' lu se opdt uplatni l di iv6jSi poznatek, Ze r i i r i rrrr, , r

l6znd se podstatnd zvj'Si sniienim hodno.ty pH, to je prYidavkem miucr';rl',,kyseliny. Byla navrZena

'l6zeir obsahujici jednotliv6 sloiky v tomto roznri i

koncentraci:

I I vody,30 aZ 60 g dvojchromanu draseln6ho,10 ai: 20 g kamence chromitodraseln6ho,2 at; 20 g minerdlni kyseliny, s vfjimkou kyseliny soln6.

Pi i vdt l im obsahu dvojchromanu, neZ je uveden6 dolni mez, se tvoi i icr l :rr ,skvrnit6 povlaky, pi'i jeho piilii velk6m obsahu postupuje chromitor;,',,pomalu. Obsah chromit6ho kamencc mi vl iv na pi i lnavost povlakfr. p;; ; j r ' | , , '

m:r l6m obsahu se ziskaj l tenk6, snadno st iralclnir povlal<y. Zvjt leni konct 'r i l r ' , , ,narl uvedenou horni mez vlnk rovnir l ncni vlrorlnC. Vznikaj i stejn6 nevzlr lr ' ,1' , ,povlaky jal io pi i ncdostateini: honccn[rat: i dvojchromanu.

Obsah minerir lni kysel iny se i idi podle dnrhu porrZit6 kysel iny. Kr., ,1i, , , 'dnsidn6 md bj ' t pi ' idSvdna v mnoZstvi 5 ai, l0 g/1. Pir i men3i jej i konccrrtr; , ,rvznikaj i sv6tl6 povlaky s malou ochrannou schopnosti . Pi i velk6m ol 'r ,1,"kyseliny dusitn6 vznikd nevzhlednf tmavohndd{' povlak. Mislo k1 'r'1i,,.,dusidn6 lze pouZit kyseliny sirov6 v mnoZstvi 2 aL. 6 g/l ncbo kyseliny {,,'.1,'rcdn6 v mnoZstvi I0 aiz20gfl .Pro r ipravu hoidikovfch sl i t in je v5ak r i l r , , , ln6j3i pouZivat l6zn6 s kysel inou dusidnou. Nejvfbodn6ji i sloieni rozt(,1\r l

itnhoto druhu l6zni l34l je toto: I

I I vody , i50 g clvojchromanu draseln6ho, I

. l10 g karnence chromitodraseln6ho, _ t7 g liyseliny dusitn6.

L6zn6 se pouiivd za chladu a vyhovujici chrom6tov6 povlaky se zisl . , ,1tv krat3im iase neZ t minuta. easto stati ponor na L0 ai; L5 vteiin.

Pii regeneraci t6to lezn6 stadi piiddvat dvojchroman a k;'selinu dusiirr,,',Obsah kamence se udrZuje s6m na spr6vn6 vj'Si redukci dvojchromanrr. t'',neustdl6m provozu l6zn6 se m6 obsah kyseliny doplfovat denni podlc rsledku rozboru l6zn6. Obsah dvojchromanu stadi kontrolovat jednou l(r1,,,a obsah kamence.jednou im6sidn6. Cel6 ldzei i m6 tedy dlouhou Zivotrr, , ra jeji provoz je velmi hospod6rnj'. Po chrom6tov6ni je moino zaiadit o|1r,, I'

L24

ti

, ,. .lirb6m roztoku dvojchromanu nebo kyseliny chromov6 a susit pii teplotE

' , ll0 oC nejl6pc stlaienj'm vzduchem.

,lr,r'polskij iZZl "u"i[,";e pro chrom6tov6ni odlitkri .z hoidikovfch slitin

t ' r lo l : i ze f l :

)

I I vody,50 g dvojchromanr draseln6ho,

100 g Ly.eti.ry dusiin6,1g chloridu amonn6ho.

1, ;r lrr la roztoku ie 70 ai:80 "C, doba chromitovdni L,5 at ' 2 minuty'

iirlu pr""o.rrri postup se sklSdd z t6chto operaci:

l . odmait lovdni organickfm rozpustidlem.

l l . srr ieni st laienfm.vzduchem,if. rrll<alick6 odmaifov6ni roztokem P3=dhnal,/r . r ,plach ve vodd 50 au 60o C,

6, oplach ve studen6 vodri,f i . r ' l r romdtov i in i ,7. oplach ve studen6 vod6,

ll, oplach ve vod6 tepl6 50 aZ 6O0 C,

l), suieni pii teplot6 nejvj'Se 600 C.

rrrr,zi pi'edm6ty a st6nou n6drZe md bft dostatedn6 vzddlenost'

,lini,, iasto doporuiovanj' roztok me toto sloieni:

I I vody,15 g dvojchromanu draseln6bo,

t5 g dvojchromanu amonn6ho,

30 g siranu amonn6ho,5 cm3 ipavku o hustotd 0,88-.I

*F- [25

'l 'r'nto postup je uvedeni'm autorem dop6lrdor'6n pro dlouhou ochranu vj'-

,,,l,ltii neto jato podklatl pod n-6t6rov6 hmoty. Jakost povrchu znadnd zdvisi

,,rr lr,lrlotd pii ,p.o"orrd'i. Zadna l6zei ani vzduch p1i suieni nemaji bj't tep-

r,, j i i i reZ ZtioC, l i"at se zmen$uje odolnost povlaku proti horosi. Rovn6i doba

,lrr. , ,rn6tov6ni nemA piekrotj i t lveden6 dvd minlty a rr icrslv6 l5zn6 je nloZno

. rr ,jciti: zkritit. Chr,,rnatovaei l6zeii se mti liontrolovat analyLicky na obsah

$ t,hivnich slozek. Po zpracovani 0,2 m2 v kazd6m litnr lazntj je tieba piridat"

, ,rr l i t r roztoku 50g kvsel iny dtrsidn6 a Ig chloridu amonnirho. Po troj im tako-

f r rirrr rl<lplnbni je jiZ obvykle tieba lAzefi vypustit a pi'iplavit tot'ou"

I Nrir lrzc o"o" "h.o-6tovrini se di laj i obvykle ocelov6, vy-lo2en6 hl inikem'7 ;11,yrr iZ,.otty pro parni topeni se cldlaj i hl inikov6 nebo se cel6 nadrZ vy-

f lrl,lvri topnim pl6itdm, uloienj'm kolem vsech st6n. .Iako v$ethny tepl6 ro2:

I r,,hv. ,bsuhuji.i soli kyseliny chromov6, maji bft i tyto liznd dobie ods6v6ny.:t

|lh,rlrnitr,, kie"6 se maji cltrornetovat, se zavdsuji nejl6pe jednotlivE tak, aby

rrrr,zi nimi bvla dostatedn6 vzd6lenost a nemohly se vzdjemn[ doti'kat' RovndZ

Roztok rri6 mit pH :6 a pouZivd se ho za teplotv blizk6 bodu varu. I)r,l,,rponoru je 10 minut. St6jnf roztok doporuduje.Handry pro hoidikov6 slili"'pii iemZ doba ponoru se prodluZuje aZ na 30 min. Povlak tlustf asi 0,002 rr,','se skl6d6 z chromanu a dvojchromanu hoieinat6ho.

Pro hoidik a viechny jeho slitiny doporuduje Handry tento roztok:

I I vody,100 g dvojchromanu sodn6ho,100 g primdrniho fosforednanu sodn6ho.

Piedmdty se m6ieji L5 ai:20 minut ve vroucim roztoku.

Selenidov6ni hoitiku

Zajirnav! zpfisob irpravy hoiiiku a nEkterfch jeho slitin navrhli Bengolll'a Whitby. Vj'robky, kter6 byly piedem moieny v, kyselin6 dusidn6 2,,d6n6 I :1, se ponoii na 5 ai l0 minut do studen6ho roztoku, obsahujiciho:

{ I vody.100 g kyslidniku seleniiit6ho,

L atz 5 g chloridu sodn6ho.

Tim se ziskri hlr<l l i f , dolr ie pi i lnavy povlak selenidu ierven6 aZ ierve,,, ,hn6d6 barvy. Tlouidka povlaku je prrimdrnd 0,02mm. Vynikajici vlastn,,.tipovlaku je ro, ile pii slabiim mechanick6m poru5eni se vrstva sama z;r'.r'uzavie. Prisobenim vody nebo vlhk6ho vzduchu na selenidovou vrstvu vznili;,selenovodik. Tato l6tka se piitomnj'm kyslikem rozklddd na selen a vorlrrUvoln6n;i selen uzavir6 p6ry vrstvy. Tento povlak je zvl65t odolnf pr','trprisobeni moisk6 vody. Nevfhodou t6to metody v3ak jsou pom6rn6 znat)ni'n6kladv na piipravu l6zn6.

Fosf6tov6ni hoitiku

Fosfatisace hoiiiku neni zvldSf obtiZn6. Je moZno pouZivat rriznfch ISzrrl.b6in;ich pro ripravu oceli, zinku nebo i hliniku. Ldzn6 na podklad6 primArnilr,,

fosforednanu zineinat6ho (bonderv) viak ddvaji piilii tenh6 povlakv. Ty js,r"

sice dobrj'rn podkladem pod ndt6rov6 hmoty, ale nestaii, miJi bj't povlrrl,pouze impregnovdn olejem nebo m6-li tvoiit fosf6tovd vrstva sama ochmtrrrproti korosi. Vfhodndj6i je proto pouiivat manganatj-ch piipravhri.

V SSSR se pouZivd sm6si zvan6 maief (sm6s prim6rniho fosforednlrrumanganat6ho a ieleznat6ho) s piidavkem fluoridu sodn6ho. Ldzefi mi l.ot,'sloZeni:

t I vody ,30 g maZefu,0,3 g fluoridu sodn6ho.

L26

I'rrrr,ovni teplota roztoku je 98o C. Nevj'hotlou tohoto zprisobu je dlouhd doba

flxl'rr1isace 1-:O aZ aO minut)- Proto se n6kdy k lazni piiddvaji je$td dusidnany

lnh,, rrrychlovaie.I'ro dosaZeni jemn6jsich a l,emnd iernj'ch povlakri navrhl Koreckj' pii-

rl,rvrrl k l6zni dusiinan kobaltnatj'. Zishan6 povlaky jsou velmi vhodn6 jako

porlklad pod ndt6rov6 hmotY.

127

t

K A P I T O L A I V

C H E M I C K E L E S T E N I

Chemick6 le5tdni je moderni povrchovii riprava, kterd se staia v poslt'rlrri, lr

letech v prtmyslu velmi drileZitou. Pii tomto zprisobu se zisk6vd leskld:r z,,l'razivri plocha chemic\ou cestou, pouhfm noienim do roztoku. Jde v z:i',,,|,o jednoduchou tpravu, kter6 v rnnoha pi ipadech mtZe nahradit pr ' :r , , , ,a n6hdy i technicky obtiin6 mechanick6 le!t6ni. LeStici lAzefi znamend vlaslr',alep$eni tzv. leskle rnoiicich roztol<fi, kter6 po moileni tak6 zanechdVaji p,,m6rn6 lesklj' povrch, ale jejichi hlavnim ridelem, i kdvZ pracuji leslilr'. ;,odstrandni korosnich zplodin. Jakost povrchu po t6to riprav6 viak neni ril.,l,tak dokonal: i jako jahost povrt:hu dosaZenri l i rzn6mi, jej ichi l .r lavnim ir ich'rrrje zishrini co ncjvitSiho lesliu.

T o a " i o ^ h o * i ^ L A h ^ l o ! + X ^ iTeorie chemick6ho leSt6ni

O teorii chemich6ho le5t6ni je velmi mdlo zndmo. Dosud zndm6 teoric rr,,objasiiuji celf prrib6h le5tdni, takZe,,v6tSina Lizni byla vypracovdna nrr 2,,klad6 ernpirickjich zku5enosti.

Pii chemick6m le3tdni se piedpolilidA, i,e ta hranici liovu a leitici l6zrri' ,vytvdi i viskosni f i lm jako zplodina iozpouSt6ni kovn. Tim se tvoi i isolrr, ,zpomaluj ici vl iv l6znd na kov. ' Iato viskosni vrstvidha se neustdle odplrrrrr l ,s povrchu hovu pohvbem lirznd i vlivem plynfr, kter6 vZdy pii le5t6ni vz"rkaji. Na nerovn6 ploSe se tato vrstvidka odplavuje nejprve s vrchol& rnil.r',,nerovnosti, kdcZto v p6rech a prohlubeninich kovu zrist6v6 d6le a zabririrr'1,v ttlchto mistech dalSimu prisobeni leStici tekutiny. Tim, Ze se nc.jrl i i' ,odlept6vaji vrcholky a tekutina v p6rech kovu prisobi pomaleji, povrrlrpostupnE vyrovn6rv6.

Podle nov6j5ich teorii je leSt6ni vlastnd zpfisobeno elektrolytickj'm odkr1,r.,vdnim, obdobn6 jako je tomu pi.i le5t6ni pomoci elektrick6ho proudu, kr,r6ho se v n6ktcrj'ch piipadech pouZiv6. Pii chemickdm leitdni jc prlr.,l,podobnd vndj5i piivod proudu nahrazen vnitinim zdrojem, a to vzniklrrrlokdlnich ildnkt na povrchu kovu. Tyto il6nky vznikaji pii chemicki:m l,tdni tehdy, kdyZ jemnd rozptjrlenj'fte1', jehoi stl se vdtiinou do l6zui, 1r,,

L28

,lflvri. se usazuje na povrchu upravovan6ho materidlu. Zvj-iend teplota l6zn6'r i t ,rr , jc jeBtE proudovou hustotu, takZe podle t6to teorie jde j iz vlastn6', , r,tir elektrochemichj' pochod. Postup leit6ni je tento: Pii krdtk6m moiicimp,,, lr,rrlu se za ndkolih vteiih vydisti povrch hovu a odstrani se tenkd vrstval, lri'rrikri. Pak se teprve vytvdii na obnaZen6 ploie zdvoj jemn6 rozptj'le-,,, 1,,' r:iziho hovu a vznikd tenk6, vice nebo m6n6 soudrZnd pasivadni vrstva,I'r, ';i sc prisobenim lokdlnich dl6nkt stiidav6 tvoii a rozpouiti. Pii tomtopl, lrodu maji jist6 je3td vliv urdit6 rozdfly"viskosity a s tim spojend difusni1,, lr.rly, zvl63t6 v l6znich, sloienj'ch z koncentrovanj'ch viskosnich tekutin.t ,r irtlni vrstva bj'v6 n6kd;' mdlo soudrind a dirvd vlivem selektivniho roz-, ,tilni vyniknout krystalick6 struhtuie kovu. Tak6 nedistoty a piimi3eninyr ,r zprisobuji vznik iokdlnich dl6nkri. Tim vznilii dasto nestejnomdrn6 na-L .uri povrchu. Proto se nejl6pe leiti kovy nejtistSi s jemnfm krys_talickfm

n t .',:rvtl6podobnd maji vSak pii chemich6m le5t6ni vliv i jini dinitel6, kteii

, ,,lri na celyi' pochod. Pii selehtivnim odiept6vdni prisobi jist6 i plynv, kter6,l.rrji ve velk6 miie pii kaid6m leitdni. V mihronerovnostech povrchu serr,ii bublinky plynu podstatn6 d6le neZ na vrcholcich nerovnosti a isoluji

il,'l,li mista. Pii postupn6m odleptivdni uvoliruji se plyny nejprve s povrchu6 rrrrlcpt6vdni pokraduje. Pravd6podobn6 neni v5ak ani'tento vliv jedinf

| , , .1f proces je sloZit6j5i.na

Vivoi chemick6ho leit6nifl

\i:koliv se chemick6ho le$tdni v pr0myslu jeSt6 dlouho nepouZivd, jsou, ,,i zkou5ky v mal6m mdiithu a prvni zveiejn6n6 vfslcdky jiZ starSiho data.\ ,rli mezi objevenim posxupu, jeho laboratornim propracovdnim a prri.

krvj'm vyuZilim byla dalek6 a obtiZni cesta., lrrrrnick6 leitdni se vyvinulo z moieni. Zvl65t6 pii moieni mddi, mosazi

r lrt,in niklu bylo jiZ ddvno pouZiviino l6zni obsahujicich kyselinu dusidnou,lr, ',r rliivaly n6kdy velmi vzhledn6 povrchy. Piedchrideem chemick6ho lcit6nit t ' clektrolytick6 le3t6ni, pii n6mZ se pii ripravd povrchu v roztoku pouiiv6

,rdu elektrick6ho proudu [13]..rliladem chemick6ho le5tdni je patent Battelle Development Corporation,l,rrrf v r. 1948 (USP 2,446.060). Tento patent pojednivii o le3t6ni mddi,rrzi, slitin niklu, stiibra a Monelova kovu. Navrhovan6 leitici l6zn6 byly,,rrv z kyseliny fosforedn6, dusidn6 a octov6 za norm6lni nebo zvj'5en6

, l,rl,;y. Pot6 n6sledovala iada obdobnfch n6vrht, v€tiinou tak6 chrdndnj.ch, rrl,y. T6m6i vSechny m6ly za zdklad kyselinu fosforednou a dusidnou, istdou men5iho mnoZstvi jinj'ch kyselin, napi. kyseliny citronov6, sirov6,,'rl. Otlli$nf zprisob le5t6ni mddi a jejich slitin byl patentovdn v eSRl' 89.351). Ldzcri obsahuje krom6 zied6n6 kyseliny sirov6 piidavek per-

t

tTtf

trfmicka iprava 129

*

oxyilu vodiku. Le5ti velmi p6kn6, je v5ak nestdld a je ji nutno plynrrl' 'l'r

pliovat.o n6co pozdEji se zadaly mnozit navrhy na lest6ni hliniku. I zde se v\ r"lr|ll

mnoZstvi patentri, z nichL vdtiina vSah nebyla po*Ziteln6 a nikdy 1" l'rl*

u p.o.,orJ, zavedena. Privodni zptsob legt6ni byl patentovdn- ivfcrrr l"rrt

firrioo,V."nal pod n6zvem Alupol L PouZivalo se pii n6m smdsi hydr'" "1'

sodn6ho, {osforeinanu sodn6ho a d.rsitanu sodneho s mal;im piidavkem '"'l'

p.""o.,raio se za teplot kolem 140 oC. I)osaZenf lesk v3ah nebyl. uspol'";'' '

a pr6ce se siln6 agresivnimi ldtkami za vysok6 teploty byla nepiijemni't ,' "'

b"'ip"ana. Pozd6jiiyla stejnou firmou navrZena iada kyselfch roztokri, l""'

,fch " honcenirovanfch kyselin dusidn6 a fosforein6 s piidavkem k1 ' 1"'v

,o"to.r6 nebo kyseliny-sirov6, borite a pod. Tdchto l6zni se pouZivalo za lr|lrrl

f.of.* tOO oC. Da-'aty lepii lesk neZ alkalickd sm6si, i kdyZ prdce s l"'rr

"",'t"o\,u.,9^i kyselina$i prisobila v provozu urdit6 obtiie. I u n6s l' r | .

patentovany podobn6 tazn-a l2o]. .Tsou to- sm6si obsahujici krom6 k\'"1'r'

iosforedn6 a dusidn6 i kyselinu sirovou nebo citronovou'

Je jiZ nakolik desitek paterltt, navrhujicich leitdni hliniku v nejrrizni i " I'

l6znicir, jeZ obsahuji vdtsinou kyselinu fosforednou. Toto mnoZstvi pirl"'t"

1"2 "tr:aii nejrrizn6j5i piisady, 1rer6 viak v6l,iinou ned6vaji dobr6 vj'�sl,',11,'rptr*frif"

tahe rrrniij' "-"rnli pi'i vvbirr'rni vhodn6ho lcsticiho zptrsobu ;r "'

,aip6"1.u pii zkorrikich vzSrrrlilv ncdirvi:ru lt rnoZnosti prrimyslov6ho \ \ r'/rrl

chemick6ho le5t6nl.Z m n o h a n d v r h f i s e p o u Z i v A v p r f i m y s l u p o u z e , n E k o l i k a s m 6 s i , k d e Z t . l r , t

Sina ostatnich nem6 nadEji na vyuZiti'

Nov6ji se uplatnil u ,r"l*i rychle se roziiiuje zp&sob leit6ni, hlinilirr- ' r

p"""o.,",'y.na zcela jin6m z6klad6. Tento zprisob byl chrSndn firmorr \.'

, -ej"igr"

Numinium-Werhe [33]. Na ro.zdil od v6tSiny ostatnich l6zni- I't"'

jr;; sloZeny z koncentrovanj,ch kyselin a_ pouziva se jich z,& .teplot

li,l, rrr

, roo" c, pracuje se v tomto pripatld ve vodn6m roztoku za nizsich teplol I 'lt

"z eO"'C). Ldzef, obsahuje ro"tok kysel6ho fluoridu amonn6ho a kyselirrrr '1"

sidnou. v t6chto roztocicir nelze vSak lestit hlinjk b6in6 distoty, kterj' obs:rlr"1'

b95% Al. eistf kov s obsahem nejm6n6 99,85% AI a vj 'Se' zvlSst6 lr l i" i l '

iistoty 99,99 % Al se le3ti velmi p6hn6'

P"otoz. se uh6zalo, le i ostatni leStici l6znE lesti l6pe iistj' hlinik, z;r' ''1"

se na cel6m sv6t6 velmi rychle roziiiovat vj'roba'iist6ho kovu'

Po rispdchu l6zn6 s obsnhern kysel6ho fluoridu amonneho bylo piilrl'ir' ""

,no"'u mnoho patentri, obsahujicich navrhy na roztoky obdobn6ho sl"i'' "t

hlavrrE s obsahemkyseliny fluorovodikov6 a jejich soli. Zadnjt z tEchtopirl( r'1"

vSak dosud nedos6hl vdtiich risp6chri'

Chemicke leit6ni hliniku se roz5iiilo teprve v posledni dob6. Jeit6 v r'""

1953 bylo v oclborn6m tisku referov6no o leSt6ni hliniku jaho o zajirnirr "'

zptsobu; od kter6ho viak nelze dekat velk6ho uplatn6ni v prtmyslu. Navzrl"'

t!*to piedpov6dim zadalo se viak v poslednich letech t6to povrchov6 r-ipr':''

130

Irrrrr)lvat st6le viee. v natlc dob6 byly piekon6ny provozni obtize a chemick6

i,,,ri,rrl je dnes v mnohfch oborech b6in6 zavedeno. MoZnosti pouZiti chernic-

1,, t,,, lliteni hliniku nejsou je5t6 zdaleka vyterpdny a lze odekavat dal5i

,1, l,iovdni dosavadnich postupt. Vfroba hliniku neustdle vzrtst6 a stdle

r r,, .ic ho povrchov6 upravovdno novfm zprisobem.

l', i spr6vn6m a stiizliv6m hodnoceni chemick6ho leit6ni je moino v bu'

,l ,,,r,rru otekavat jeho hojn6 vyuZiti hlavn6 u hliniku a ndkterfch slitin hli

,r. Leit$ni mddi, mosazi, niklu a pod' se asi bude pouZivat jen v nflkterj'eh

' l ,rrr lech (napi. biZuterie).rlrcmick6 leitdni ostatnich kovri neni dosud uspokojiv6 vyie3eno ani labo-

, 'r,rlnd a v dohledn6 dobd nelze odekivat jeho zavedeni v prfimyslu'

Lelt6ni m6di, niklu q ieiich slitin

lllavnimisloZkami l6zni, jich| se vdtsinou pouZivd pro Iest€ni m€di, niklu

r,,iich slitin, jsou kysclina fosforedn{, dusitnd a octove podle pfrvodnlhor,.rrtu Battelle Development Corpora-,r. Mnoistvi jednotlivj'ch l6tek bylolf ,rf lcm uddno v Sirokjtch mezich, ltez| 'ft:h podrobnosti. Ndkteii pracovnici,to tyto l6zn6 podrobn6 prozhoumali,ti,vali jejich optim6lni sloieni a ridrZ-

r j;rkoZ i piesnf vliv jednotlivfch che''l'rilii. Podrobnd se viemi vlivy zabj'vallrrrr ir l a Spi ihn [31] a u n6s pracov-, r Vi'zkumn6ho irstavu kovri [3] a Vi'-,,rrrnirho ristavu ochranv materidlu (dii-

Vi,voi, u. p.) [6].Vliv jednotlivj'ch sloZek l6zni pro le3-

' , , i rrr i ' t l i , mosazi s obsahem 63% mddi

l,rrfil'rrngu Cu Zn Ni 20 je znizorn6n na,,,1ri l r t : lnikovj 'ch diagramech na obr. 22,

_HNot

Obr. 22. SloZeni leStici l6zn6'pro m6d.

I t t . : t , t .t Z li,chto diagramt je viddt, Ze pro kaZdf druh upravovan6ho materieilu

, nul.no modifikovat sloZeni l6zn6 l3].|'r,o leitEni m6di je tedy napi. nejvj'hodn6j3i l6zei sloZeni udan6ho v ob-

, , r t0v1 , r 'h p rocentech:

15 o/s kyseliny dusidn6 h. t-,42,

\. ^q

10. 20 30 40 50 60 m 80 n"

L3L

T

40 0/e kyseliny octov6 ledov6 h. 1,05.45 o/s kyseliny fosforedn6 h. t",7,

Pakfong CuZnNi20 lze nejl6pe le5tit v l6zni:

30 0/s objemovj'ch kyseliny dusidn6 h' L,42,60 % objemovj'ch kyseliny octov6 ledov6 h' [,05,t0 0/e objemowj'ch kyseliny fosforedn6 h. L,7.

K roztokrim se n6kdy piiddv6 mal6 mnoistvi kyseliny soln6 (asi 0,1 O/xt.

7 0 \

60?\so %o-t

40

+ flNOt

Obr. 23. SloZeni leStici lian6pro mosaz X{s63.

10 20 30 40 50 80 ),

* HNot

Obr.24. SIoZeni le i t ic i l izr r ipro slitinu CuZnNi2O.

Pii le3rdni je nutno pouZivat co nejkoncentrovan6jSi kyseliny, protoie ol' ,l'

vody v l6zni vadi a sniZuje lesk.

L6zn6 le$ti nejl6pe za zvfien' teploty kolem 40 aL 70o C. Doba l, i.r, ,'r

z{visi na teplot[ l6zn6 i stavu povrchu. Bfv6 30 vteiin aZ 3 minuty. Pi.'',,'",,

dobu leit6ni je nutno vZdy urdit nejprve praktickj'mi zhorrBkami.

Pii lest6ni unikaji z l6zn6, ierven6 kyslidniky dusihu a l6zei se salr;l

hiiv6. Proto pii pln6m zaXiteni se po prvnim zahlilti udrZuje roztok nrr ''. ,

teplotd hez vndjSiho piivodu tepla.B6hem provozu se hlavn6 vypoticbovAv6 kyselina dusidnd a tvoii sc r "'l'

eas od dasu se proto musi do l6zn6 tato kyselina piid6vat. Piebytek kr', l,',

dusidn6 viak vadi. Pii leitdni-v takov6 l6zni se sice dosahuje lesku, ,,' ,t

povrch je krupidkovatf s mistnim dfrlkovitj.m naleptdnim. Drobn6 ch:rt;,1 t

risticky naleptani povrchu je nejl6pe patrni pod lupou, takie v t'rlt,r "'

piipadd lze snadno zjistit piidinu z6vady.

ProtoZe rozbor honcentrovan;ich kyselin je velmi obtil'n!, je nutno doplii,''

ldzef, pouze empiricky a iidit se podle n6kterj'ch znakri a chov6ni l6zn6. l'r',,'

vyZaduje urditj'ch zhuSenosti, aby bylo dobie v-vuZito drahfch surovin ;r

132

^v 40Q- .rl

is "7\

/ 60,

70BO

l0 20 30 40 50 60 70 80 90

30

a$o q\$ so

/ o o70

BO

ufi rlilnem obsahu l6zn6 bylo .dosazeno co nejv6tgi dobie vyle'it6n6 plochy'"'i

,,:i^""ri t-arno ,auri hlavn6 na obsahu vody a mnoZstvi rozpu$t6n6ho kovu'

Arrr,lyrickj.m zjistdnim mnoistvi vody lze urdit i nepiimo sloZeni, a tim i leStici

vdha.To

24

?3

50 100 150* 9ll Cu

Obr. 25i. Vliv obsahu vody na lesk pii chemick6m leit6ni

%

dq

^ a a

A '

mosazl.

% l{-tI

50 100 150

slL Cu

Obr. 26. Zdvislost banry leSticiho roztoku la leskg'

.r,lropnost roztoku. Lze k tomu pouzit Fischerovy metody [2L]. Tato metoda

1n vftrk dost sloZit6, i" p"o ni nutn6 zvl6{tni aparatura a v- provozech se ji

,',,,,'lire j"r, .rfjimednE. Vti., obsahu vody v l6zni na dosaZenj'lesk je zn'zorn'n

T

Stupefl vypotiebovanosti l6zn6 lze jednodu3e zjistit podle zmdn barvy ' ,,toku a zabarveni vj'parri.. Roztok zprvu bezbarvj' rychle zeleni a piechdzi prrvypotiebov6ni do modr6 banry.

Vliv zm6ny barvy na dosaZenj'lesk je znilzotniln na obr. 26. Tak6 zabar,, rrlvfparri, kter6 unihaji pii leSt6ni z roztoku, mriZe bj't ukazatelem v}rpotir.lrl.vanosti l6znd (obr. 27).

Le5f6nim v uvedenj'ch ldznich lze dosdhnout na nepiedle5t6n6m povr', lrlat 9201s lesku, na povrchu mechanicky piedle5tdn6m lesku aZ 100%. Porrlrrrrr

50 100 150

glt CuAbr, 27. Zdvislost zabatveni vj'pani le3tici I6znE na lesku.

mechanickj'm le5t6nim bylo pii zkouikdch dosaZeno nejv.j'Se 70 aL 1.1'',Jesku.

Zivotnost l6zni je omezen6. Zprvu je nutn6 krdtk6 ,,zapracovdni" li'r'tti ,kter6ho se dosdhne ponoienim vzorkov6ho plechu do roztoku. V jednom litr',rl5za6 je moZno vyle3tit zhruba 40 aL: 60 dm2 plochy podle druhu mateli;ilrra Z6dan6 jakosti. ObCas je vSak nutno ldzefl dopliovat koncentrovanou 1..,,'linou dusidnou.

Pii dophiovdnil6zn1 pfiddvd se vZdy asi jedna tietina privodniho mno)st\lkyseliny dusidn6. Piidavek se m6 uskr.rtednit ihned, jakmile se vyvinuje r,r,i,,,,iervenohnddjch dfmt kyslidniku dusidit6ho.

Ldzn6 obdobn6ho sloieni jsou vhodn6 i pro le3t6ni Monelova kovu a jirri,l'slitin niklu. l\fosazr men$im obsahem mddi (pod 600.rt) se le5ti htie a jc 1,',,ni nutno obmdfiovat jednotliv6 piidavky kyselin. Ziskan! lesk u tEchto drrrl,,,mosazi neni nikdy tak velk;i jako u rnosazi s v6t3im obsahem mddi.

Jind ldzefl, kterd ddr'6 velmi dobr6 rj'sledky a hodi se pro le5t6ni rrri.,l,a mosazi, byla vypracovdna ve Vj'zkumn6m fstavu ochrany materi6lu. Olrsrrhuje krom6 kyseliny dusidn6 a fosforedn6 jeit6 kyselinu ml66nou.

1.34

l'r',, leit6ni mosazi se osv6ildilo na piiklad sloZeni: -

40 0/s objemovfch kyseliny dusidn6 -t,' l"'42'

30 d7i "lj"*ovfch kyseliny ml6dn6 honcentrovan6'

5O % onj"*ovfch kvseliny {osfo1e316^ h' L'7 a

-"16 *r,tzttvi kyseliny soln6, asi 0't u/0'

l,,izefr velmi p6kn6 le5ti mosaz jiZ za.normAlni teplotv i fU^"^1*:rHi.T

, i :i l#il; $. ;;il' i fi;en stej nomdrng g o" c1l6 .ol"'". "-Tl H.l"t;l:'" ir(:r suuuPr-"-'"";#"i i; ;;;";ensuje jejich lesk' ani nenast6v6 pie-

, ,,rr: lr6ni piedm6tri v _ y_r- r--_^^r:--^ *la;-6i :;,iHJ#;#Jil;;;;Ja,,i la,,,d.,-kiid,, se vsak kyselina ml6dn6

v D - ^ ! ^ : ^ - " r n 6

, l''l;#""irfi'Ui,, ""i" rp,rrif"je zvy.ovdni teploty l6zn6. Proto je nutn6

, t , l . ,r l i t tekutinu v kl idu i b6hem provozu'

t,.Itici l6zei p"o -or.",'roit"""a na jin6m zdklad6, je patentov6na v eSR

'l' 89 351). Obsahuje na Piiklad:

0,1" al Lo/s kYselinY sirov6,5 o/s PeroxYdu vodiku'

| | tohoto druhu l6zn6 je mozno pouzit i podstatnd vdtsiho obsahu peroxydu

,f rf*-(put"nt"- 1" "tt"irr6,t obsah aZ ao ZO%)' Le3ti se.za norm6lni teploty'

l , l , i r p o n o r u p i e d m 6 t f r j e L a i t S m i n u t ' L e i t 6 n i m v z n i k 6 n a z p r a c o v a n 6 m,r,rr:h' Zlutohrr6di tifm,'skl,aJ";i"i r" pravd-6podobn6 z kyslidnikri, po piipad6

,,,.vi,i m6di a rirrto, ti""C vznikaji prisobenim kysliku' uvoln6n6ho z pero-

, ,lrr vodiku. r"n,o po.ri"t ..'odrt"tiu;e krdtkj'm ponoienim piedm6tri do

,,,t'hu 100/s kyslidniku chromov6ho' Ponor rnriZe bj't kr6tkj" po-uze n6kolik

r,. i, i^. Dosahuje se piitom ""lt6ft. lesku, kteri 'se pohybuje kolem 1000/o'

,'vihodou t6to l6zn6 i"-jtji ""ttafoti' Pii rozi-ouit6ni l<wu nast6v6 kataly-

,', li('rn prisob"nirn pooft"yJt'ttop -etli nebo zinku rozklad pcroxydu vodiku

, lrizcii piest6v6 p"aco.rat. p.io je tento_ le.Stici roztok vhodnj' pouze pro

Lr.rnatlr6 lestdni d".b";;h-;redm6tri v lir6tk6m pracovnim intervalu. Po

,,,1,,;;;t;;;6r" pieleit6ni t4;-tei'"1"t-toTstvi se l6zeil vvl6v5' Jednim litrem roz-

rl,rr lze vyle6tit asi t8 aZ 20dm2 plochy'

Lelt6ni hliniku q ieho sliiin

l)r. legr6ni hliniku stejne jako p"o leBterri m6di bylo navrzeno _a patentoveno

,r,,,1r. druht l6zni, kter6 v6tginou obsahuji siln6 agresivni koncentrovan6

, l l r r l r y l6zn i :l. siln6 alkalick6 roztoky nebo taveniny' , sloZkoui. f.urAO roztoky, ,toi"tt6 z koncentrovanj-ch kyselin' jejichZ hlavni

5 ,;r' hvsclina fosforeind,I

I

{35

T

3. ziecl6n6 roztoky s ohsahem fluoridfr a kyseliny dusiin6. *

L. Alkalickd ldznd n|leti k nejstar5irn leBticim roztokrim. Vyvinuly se z Lil,,rlickfch moiicich lSzni pro hlinik. Jeden z prvnich ndvrhri, podle kteri'r, , ,v omezen6 miie pracovalo v prrimyslu pod ndzvem Alupol.I, m6l toto slr,,,,,r

300 aZ 600g hydroxydu sodn6ho,300 aZ 500 g dusidnanu sodn6ho, .- i200 aZ 300 g dusitanu sodn6ho,100 ai:300g fosforednanu sodn6ho,I00 aZ 300.9 vody.

Sm6s le$ti za teplot/ 130 aE 1400C. I)oba ponoru je L5 at 20 vreiin. Srtrr,:v3ak rozpou3ti hlinik a dosaZenj' lesk rieni uspokojivj'. Proto se tohoto zpii.,,l,,rprakticky j iZ nepou2iv6.

2. I{yseie lazid s obsahem koncentrovand kgseling fosforetn| a d.usitn( l,,ttdo neddvna jedin6 druhy ldzni, pouZivan6 pro leit6ni hliniku v prin.r. t,rL6zn6 krom6 tdchto hlavnich sloiek obsahuji vdtsinou jest6 piidavek dr,r ,,r,kyselin (sirov6, citronov6, octov6, borit6 a pod.) a mal6 mnozstvi kovri uil,., l,tilejiich neZ hlinik (nejdast6ji m6cl).

Na piiklad lizefl Alupol II obsahuje:

850/e vrlhov;ich k1'scliny fosforctin6 h. 1,,7,10 0/e vdhovfch kyscliny octov6 lcdov6 h. 1,05,50/s v6hovi'ch kyseliny dusidn6 h. L,4.

K 1000 g l6zn6 se je3t6 piid6vaji 3 g dusitnanu rn6d'natdho.

L6zeil chrdndnd v eSR [20] obsahuje kyselinu citronovou a m6 toto slo)r,r,,

80ml kyseliny fosforeine h. 1,7,10 ml kyseliny dusidn6 h. ,1 ,42,

^ . 10 g kyseliny citronov6.

Roztok navrZenj, ve Vfzkumn6m ristavu oehrany materi{lu md loto slo),.rr,

80 0/s objemovj,ch kyseliny fosforcinf h. 1,7,8 0,/p obiemovfch kyseliny sirov6 h. 1,83,

12 0/s objemovj'ch kyseliny dusiin6 h. !.,4,0,2 g dusidnanu m6dnat6ho.

- ProtoZe tyto l6znd mdly nEkterd nevyhody, byla ve Vyzkumn6m risrrrr,,

ochrany materidlu vypracov6na novd zlepSend ldzefl (VtlONI II), klerri 1,r,leStdni vyviji m6n6 vjrparft a m6 del3i Zivotnost. Ldzeil obsahuie:

90 ml kyseliny fosforedn6,5 ml kyseliny dusidn6,

. 5$ dusidnanusodn6hon0,2 g dusidnanu mddnat6ho.

136

Na 1 litr l6zn6 se jestd piidev6 0,05 ai 0,[ sm6dedla, na piiklad ,Neohalunclto Sgntaponu.

V3echny roztoky uveden6ho sloieni obsahuji koncentrovan6 kyseliny. Pra-rrt.ii za teplot 90 aL I05o C. Doba ponoru se iidi druhem l6zn6, jeji vyderpa-rr.sti a druhem hliniku, po piipadd jeho slitiny. Pohybuje se kolem 30 vteiin,r) 3 minut. Piedmdty se zav65uji do l6zn6 na hlinikovfch dr6tech nebo se,,rrrisfuji v hlinikovj'ch koiich, ve kterj,ch v3ak musi b;it upevn6ny, jinak vy-;'lrrvou.na povrch l6zn6. Hlinikov6 z6v6sy i ko$e maji pom6rn6 malou Zivot-rrost a musi bj't iasto obnovovdny. Pii lestddi se znaind rryvijeji jedovat6l,r sl i inihy dusiku a l6zefi pdni.

l'ii porovndni jednotlivj'ch l6zni byly pom6rn6 nejhorii vj'sledky zjiit6n-"*'t li\zni Alupol. Tyto l6zn6 se rychle vypoticbovdvaji, povrch lest6n6ho pied-,rrriilrr se snadno naleptdvd a jeho lesk je slabsi nez pii pouziti jinfch roztokri.

l,rizei s obsahem kyseliny citronov6 le5ti velmi pdl<nd, dosaZcni, l.sk je' r sokf a vfvin vj'par& je mensi, aviak vlivem rozl<latlu hyseliny citronovEl,izcr'r pomdrnd rychle m6ni sloZeni.

l)ii pouZiti roztokt s obsahem kyseliny sirov6 (VliOM I) se dosahuje p6k-'ri'lro lesku a zivotnost l6zn6 je podstatnd delSi. Na z6vadu je viak velkj.vj.vinr , r t losn ich p lynr i .

Vc zlep3en6 l6zni navrZen6 Vj'zkumnj'm irstavem ochrany materi6lu\ llOM II) je moZno regulovat jakost lesku i rychlosr le3t6ni piidavkem sm6-,'rlla. Pii sprdvn6r4 ddvkovdni dosilhneme vysok6ho lesku i dostatein6 trvan-

I 'r ,st i lSzn€. Nadm6rnd d6vka smddedla vsak pi i l is urychluje cel i ' leBtici po-, lr ,rr l a zprisobuje naleptdvdni povrchu hl iniku. Ndhradou ddsti l<yscl iny dusi in6,lrrsitinanem zmensuje se vznik nitrosnich plvnri. Tato ldzeri mi nejlepii vlast-',,rsli ze v5ech navrZenj.ch a zkouienfr:h roztohfr. \_

, l . t lnim l i trem l6zn6 vyle5ti se asi 60 al:150 drn2 povrchu hl iniku. Tlorr i l 'ka', , l l rrptan6 vrstvy se i idi druhem pouZit6 l6zn6, jej i , ,zaprf lcovanosti" i dobou', lr loru. Pohybuje se mezi t2 ai, 20#, u, ierstv6 l6zn6 je ai: 35 g.

l,.itit lze bdlnd d^rhy hliniku iistoty nejm6n6 99.5 % Al a slitiny Alr,{g do., l ,srr l .r 50/s hoi i iku. Kiemik, m6d a manganve sl i t iq6 zhoriuj i lesl iza vzrr iku',,rl.jnomdrn6 naleptan6ho povrchq, Cim iistsi je hlinik, tim je dosazenj't , ' l i ' r 'ySi i .

l,rizr'fi se pii le5tdni sama zahiivS, a proto pii vFtrim zatii.eni l6zn6 neni piil,l'ltvozu nutnJr neustdlf piivod tepla, naopak roztok je nutno chladit. Z bez-','i;rrostnich drivodri bj'vd nddoba s leiticim roztokem n6hdy umisdovdna do

,'lii'lrf(i nebo olejov6 l6zn6,. zarizeni pro lestdni mtie napi. bft bezpednostn6,z;r i is.beno podle obr.28. Pi i poikozeni n6doby vylede jej i obsah do pisku, rf il se spldchnout silnj'm proudem vody. Cel6 zaiizeni je ''tno umistit dol,'lri'. ods6van6 digestoie, protoze nitrosni plyny, kter6 pii lest6ni vidy vzni-t ,r , j l . . jsou velmi jedovatd.

Iti'i lcitdni je nutno pohybovat piedm6tem nebo michat roztokem, nebol'rrttrk unikajici plyny zprisobuji pravideln6 hlubok6 rj'hy na povrchu kovu.

r37

Pii delSirn le5t6ni nebo pii pr{ci ve vyderpan6 l6zni nast6vi bodov6 r"'

leptini povrchu. r. l, po"r.nl-t,t init u se tvoii drobne kr6tery, kter6 se postuPrri

t""riit":i"" ""f". pr""t'"'"prfi"* je takto naleptanj'-poY:tl iasto velmi lcstl'

Jeclnou naleptanj' pot""h nepoiaiilo se zatim qtlepiit Z6dnj'm chemick( r"

nebo elekrroch"micky* ,i;r;il;. Uprava plochy ie mozn6 pouze mechatr"

kj'm brouienim a Piele3t€nim'il

";u"";:;#' k' ;;;;;;;m sm6sim konccntrovani'"n .

ol::ttl, l-i.' ":I:]ll :

;;;;;"u';";i-lehke najit vfodry-malelit: k:"'1.|,' i'' iia.rot tnt agresivnim roztokrim' Nem6-li ldzeri v6tSi ob\;'l'

nei 5 litrt, je moZno pouZit n6doby z odoln6ho skla' t ''

"e,Sf"ft p"ovorech se iouZivd v1r1 -1.l"g9t."ni oeeli' r" 1

i6;;yp; AKV extra-s (esN L7-347)' Ildv.'tento dr'"lr

"".ii iti"r zcela odolny a pomalu se nalept6v6' m6 tt''1

del3i iivotnost z b6Zn6 pouZivanj'ch materiShi'

Novou surovinou pro vyloZeni van leiticich lflzni v''

fatil.'""""i-isu,n' J" to grafit spojenj' um6lou hmol 'rl

ij"."a ,e no"vsak se zieielem k jeho omezen6 vj'ro'0

Obr. 2g. Schema piilii nepouZivd',

zaf ize ' i ipro le i tdni .pr"" r ' "chemickyle5t6n6vesmEsichkoncentrovani ' , . | rvkonccnr.rovanj'ch r.vr"ii" "vr."zuje sice dosti vysoki'l* I

jeji mit'"'' -^"i.yr"ii"a.r' "

;:;;;rrur,i lroo .'yro.rrany, avsak pii leSt6ni wzniki n"r I

a*"r ' *ut . "o"erovnost i .P lochajezvln6n6,n6kdysetr | ' . tzuje zvr6sn6rri povrchu, p"i"f"C P9.*.:t""i:Y6

kriie' Proto se tyto zptis"l'v

ripra'r,ry, pokud se p";iJ{i; itH"itto. b6Zn6 jakosti' nehodi pro leiti rrt

vdtsich rovnj'ch pfocn.'Nt'pieru$ovanj'-ch ploch6ch' opatfenichtna piil'l;r'l

plastickfm vzorem' o"fro*pii 'in1rye U":'.{,nejsou tyto vady' iak palr''r\'

adkoliv i v tdchto prtp;;;.h pri itizsi prohlidce jsou drobna naleptane n,i r''

i"r^c-"iii*r"a. erolo-r" "rt"t"ilfc le.tini doposud piili* neupla16ov6l6' \,rr

rozfnach t6to povrcno"; "n"""t zprisobilo i"ptt'" pouZiv6ni djtl6l: hli'il"r

a sestaveni l6zni lesticiJ ,r'�"*noa"cisich podminek. Jsou to l6zn6 daliiho t ' 1" '

3. Ziedin| m"*e oU'oiuii'"ii ,ituo'iag' hlavn6 kyself fluorid amonni a I'r '

l inu dusiinou,." or. 'Cttt i iy' i pro leSt6ni v6ts,igh ploch' Lesk v5akrz'nikd p""' '

'a hliniku disrory r"i-;; 'E bS-Sf % a je5t6 l6pe na hliniku s 99,99 0/p Al r" l" '

jeho slit ind s hoidikem'Tatol6zeibyl""a.,edenaapatentov6na{irmouVereinigteAluminium-\\.. ' | .

@tf*""U. fgi]). P,ivodne navrhovanfi lAzefi obsahuje:

. 13 o/s v6hovfch kYselinY dusidn6'

[[ oli "afto"fch kvsel6ho fluoriilu amonn6ho'

do t 0/o .rih. olovalve form6 soli' napi' dusidnanu olovnat6ho'

Udinn6i5iho prisobeni l6zn6 ie moZno dosdhnout piidavkem 0'3 aZ (i "'

kyslidniku chromov6ho (DBP 936-070)' .Le3tici l6zn6 tohoto i'"n" t" liii zcela podstatn6 od.roztokrl' kter6 I'rl

138

rlolrosud pouZivdny. Hlavni rozdil je v tom, Ze se ldzeri qesklddd z koncentro-vrrnirch kyselin, je m6nd viskosni a prdce s ni je bezpedndjsi, nebof se. pracujerrr rr iZSich tcplot.

l,cJti se pii teplotdch 40 at,600 C velmi'krdrkou dobu (10 aZ 30 vteiin).l,6zei se pii le5t6ni znadn6 zahlivd a je ji nutno intensivnd chladit. Pii

1, i ' , . l r i6t i l6zn6 nad 80o C se usazuje v roztoku mnoho nerozpustnfch zplodint liv.eit velmi rychle ztrdci svou le3tici schopnost. Jako zplodina rozpouit6nilrlrrriku vyluduji se z l6zn1 hlinit6.,,1i, hlavn6 podvojnf fluorid hli-trrtoamonnf 2 NH4AIF4 . 1,5 HrO.

Sc zietelem ke sv6 niZSi koncen-lr;rri js l6zeii podstatnd levn6j$i neZ,,lri'si sestaven6 z koncentrovanj'chl, r ,;clin. Tak6 menii viskositou roz-l . l iu s€ sni iuj i provozni nAkladv,

;rr.l6ls se pii pien6Seni piedmdtrit lizn1 do oplachu nevyndli tolik' rrrrriho roztoku. N6klady na vy-I tirni hlinikov6ho povrchu obn6-

ri zhruba pouze asi desetinu n6-',lir, vynaloZenlich na leStdni sta-

' , ' r i zprisoby.I'i:i leitdni se rozpou6ti hlinik a

" , l l cp t6vd-se as i L0 a i : 20 &. Od-

. 8 070

60r<

E ' t u

u. J U

\- ' t

v

o n ' t'" 1g,sg gg,s 99,8 e96

iistota hltniku,olo

Obr. 29. Zivislost jakosti leskuna distott hliniku.

t - leitici Lizei Alupol; II - lesticl l6zei EW.

I r,trivdni lze zmen5it piidinim arabskdf gumy nebo dextrinu do leiticiho roz-I ' rr . T6chto l6tek se pi iddv6 asi 1% (DBP 930 966).\cvj'hodou popsan6ho zprisobu je nutnost pouZivat velmi Cist6ho hliniku,rf je tak6 drai3i. VEtBi cena dist6ho hliniku je vSah mnohondsobn6 vyvirienarrii eenou l6zn6 a dokonalosti lesku.llozdil sniZeni lesku u rriznj'ch jakosti hliniku a porovndni lest6ni v roztohu

I ll(:cntrovanj'ch kyselin (AIupoI) a ve zied6nj,ch roztocich fluoridri (Erftwerlr)' zrrdzorn6n na obr. 29 [30].

I'rrrtoZe l6zefl pracujici ve zieddnjrch roztocieh obsahuje fluoridy, naleptdvdll,r, kameninu, kyselinovzdorn6 dlaidice a pod. Je proto nutno pouZit n6dob

' lrricnfch pryii, olovem nebo novodurem. Pro vyt6p6ni a chlazeni je moZno, ,,r)f t olovdnfch trubeh. Pouliv6Ji se pro vyloieni. wan nebo pro chlaclici

',,pnd t6lesa olova, neni nutno piiddvat do l6zn6 olovnat6 soli. Mal6 mnoZstvi'r'n piechdzi vZdy do roztoku a tvoii potiebnj. katalys6tor reakce.llr rlspdBn6m zavedeni tohoto druhu le$t6ni do provozu bylo podfno mnoho

, ',lobnfch n6whri leiticich l6zni, napi. sm6s normdlniho fluoridu amonn6ho,t , , ' l i rry dusidn6 a stop mddi (USP 27LS78L) nebo sm6s f luoroboritanri nebo

,,rlosilik6tri s kyselinou dusidnou (USP' 27L9079). Jinf patenr (USP

a=.rUi.|4/,9) -nawhuje

kyselinu fluorovodikovou, amoniak, kyselinu dusidnou,I

-- . 139

U

{[h

fosforednou a chromov6 soli. VEtSina t6chto l6zni pracuje viak za m6nd piizilr

tl.f' poa*inek, tj. za vvSSi teplotv q"bo : pi'idavhem Sre3lvnigh

kvs''lirr

iriv.air" fluorovohikova) a nedosahuje vfsledkri privo&ni ldzn6, kteri' ,,'

v Evropd skoro vjthradnd pouZivS' r.

' Uprovcr Pied lelt6nim o Po nEm

Lestici l6zn6 obsahuji v€t$inou koncentrovan6 kyseliny, kt€r6 znadni ""

padaji -kov a "o"poostiiji i kyslidniky- na povrchu' Pii leirdni unikaji t"l"

;it;, kter6 strhuji ulpll6 nedistoty'.Proto neni nutno vdnovat piipravii 1"'

.rr"ho'pieil le5t6nim f"ko.'oo p6di jaho u jinj'ch zpfisoba' Ovi-em nci tr

po.r""h, a{ je pokryt mastnotou nebo ko"osttimi zplodinami' znedis{uie lt'itr' I

i6r"i. rk."".,j" jeii Zivotnost. Protoie se v6[3inou prac'je s drahj'mi ch''""

i.eli"*i, disti se pf"a tnzay'^ leit6nim povrch aspofi odma5t6nim a pii vit:''rrr

mnozsWi korosnich zplodin .ra powch' kovu i moienim. Odmagr6ni je dill' ''t'

,vlastc pii pouziti "redcny.ch l6zni. spatn6 odrnaSt6nj' povrch se nestejnomi rr"

leiti a nt oet tery'"h mistech zrist6vaji matn6, nevvle5t6n6 nebo laopak ' '

i"pi."e skvrny. Po o4ma5t6ni a moieni ndsleduje dtkladnj'-oplach. Do lrlr"'

kter6 obsahuji koncentrovan6 kysel iny a hde pi i tomnost_vody vadi, narr,, , ,1'

se piedmdrv nejlepe such6. v takovom piipadE se dasto odma$fuje povrch l'"' "

v .orprrstidlc"h a pic,l leSt6nim se ncmoii'

Pii leSt6ni se vyrovnavaji pouze rnikronerovnosti povrehu, ale hrubi' t"'

Shozeni (napi. rj.hy) ,e nclay naopak zhorSuje a vady matcri6lu jsorr l, 1,,

viditeln6. proto je nutno pied ldtSnim zachizet s upravovanfmi piedr"i r'

opatrn6 a zabrdnit jojich mechanickdlnu po{kozeni'

Zvlditd hlinik je *iH.y' a velmi snadno se poikrdbe' VyZaduje-li t" 1'1 .l'r

lc-"k na rovnfch ploch6ch, je nutno povrch piedm6tu mechanicky pieCle$tit ' r"'

tlfilrladn6m odmastdni teprve chemicky le6tit. Po leBt6ni je nutno s upra\.,\ |

oet o po.r".tto "o ,r"j"y"hl"ji spl6chnout zbytky ]6zn6. Pii pozddjiim nelr" "'

ciohonal6m oplachu pitobi-totiZ zb;'tky l6zn6 mistni nalepldni' zmenleni l' l 'r

a s k v r n y . P r e d m d t y s e p r o t o p o l e $ t 6 n i c o n e j r y c h l e j i p o n o f r r j i d o - d i s t 6 l . |kde se za intensivniho poh-vbu zbavi z v6t5i d6sti zbytkri ldzn6. Pak se ()1 'l rr lr

' nou proudem dist6.rody, " pokud se d6le neupravuje povrch v roztohu. dol'""' l

n" p"n.., oplachem v'desi i lovan6 vod6. Po tomto oplhchu n6sleduie srr " ' i

po l"St6rri'*6di a jejich slitin nemi se suSit za r.rysli teploty neZ 600 C. Itv t't'

suieni za.vysok6 teploty zmen3uje lesk a povrch kovu se pokrj'v6 koro'"""'

zplodinami.chemicky vylestdnj, povrch ie obnazenf a velmi nachylnf ke korosi. Z. l ' t

nebyl-li opiach pedliwf , zvici se lesk jiZ po krdtl6 dob6. Proto je mrtno l'"1'l

por,""h chr6nit. Pii irpravd m6di a slitin se to d6je nejl6pe nanesenim priilrl"t

oi."t rratO.t. Lesklj.por,""h je tal<6 moZno pasivovat ponoienim do 20/s r(tzlll '

dvojchromanu draseln6ho, ale ochrana povrchu neni v tomto piipad6 dl,','l'

6ob!. Zr6ta lesku po le5t6ni m6di a mosazi je hlavnim dtvodem, proi sr: t"r

r40

p'r'rchovd riprava u uvedenych kovri neroz5iiila v takov6 miie, v jak6 si'rrslouZi. Pedlivou ripravou a dalSi ochranou povrchir n6tdrem lze lesklf povrchr;rllrovat i v korosn6 namihan6m prostiedi.

.linym zprisobem se upravuje povrch leit6n6ho hliniku. Hlinik se na vzduchulr,'lrle pokrfvd kysliinikovou vrstvou, kter6 chrdni koy pied dalSi korosi.l\rr le3t6n6m povrchu lze vytvoi'it prthlednou kyslidnikovou vritvu elektro-lr t ickou cestou, tzv. eloxov6nim [9]. Eloxovan6 vrstvy jsou p6rovit6 alze iel,;rrvit ve vod6 rozpustnj'mi anilinovj'mi barvami na nejrtzn6jSi odstiny. T6tor lrrst,nosti se vyuZivd pii barveni biZuterie, uiitkovj'ch piedm6tri a rriznj'clr,l,rhoratirryrich souidsti spolu s jejich chemickfm leJt6nim.

MoZnost pouiiti chemick6ho leit6ni v pr0myslu

l,eSt6ni mddi a mosazi se pouZivd v5rrde tam, kde je zapotiebi vytvoiit,lrlednf, velmi lesklf povrch, nedosaZitelnj' napi. leshlfm moienlm. I{odi," lrlavn6 k ripravd profilovanfch piedmdtri, u kterfch neni moZno pouZit

',',,,,hanich6ho le$t6ni. Hlavn6 se tohoto zptsobu pouiivd pii irpravE drobnfch

l,rr,rlm6tt, napi. biZuterie, armatur, ozdobnfch doplfikri piedmdtri denni po-rrcby a podobn6. Tak6 pokud se m6d6n6 nebo mosazn6 piedm6ty d6le galva-',r,'kv pokovuji, je moZno pouZit tohoto zprisobu misto mechanich6ho leSt6ni.

\lnohem rychleji neZ le$tdni m6di se roz5iiuje v prtmyslu na cel6m sv6t61,,\tilni hliniku. Hliniku jako novodob6 suroviny se podind pouZivat st6le vice1,r',r ncjrrizn6jSi ridely a z6rovefi stoupaji i poiadavky na jeho vhodnou po-

r', lrovou irpravu. V nej3ir3im mdiithu se leiti hlinik pli vfrob6 biZuterie.I rv$cm moinosti pro pouZiti t6to povrchov6 fpravy jsou daleko v6tBl. Chemick6l, r.t.irni hliniku se roz5iiuje v automobilov6m prrimyslrr pro ozdobn6, mecha-,,rr'liy nenamdhan6 souddstky, napi. okenni li5ty, oztlobn6 kovdni, mashy chla-,lifc a podobn6. Z chemick6ho hlediska je chemick6 lcltEni proti star6mu'qriisobu galvanick6ho pokovov6ni s vrstvami m6d, nikl, chrom s mezile$t6nim,r,r',rvcdenfm mechanicky, vice net o 50% levn6j$i. Porovndvaci zkou5kyl on)sni odolnosti, provdd6n6 na vozech v provozu, uk6zaly, Ze kvalita che-,'rilkv le$t6n6ho a eloxovan6ho hliniku je dobrd a svou trvanlivosti zanepiizni-

ir'lr povdtrnostnich podminek pieddi i chromov6 povlaky.St.cjnd se osv6dduje i leStdni reflektorfr plo automobilovj, prrimysl.St,rile vice se pouZiv6 le3tdn6ho hliniku pro ozdobn6 kovdni i drobn6 vf-

,,,1,kv. napi. z6hradli, vitriny, portdly, lustry, rdmy, hodin6isk6 zboZi, n6dobi,1xrrl. 'fali6 pro rrizn6 zaiizeni v chemick6m a potravindisk6m prrimyslu je,'rrrlrro velmi dobie pouiit takto upravovan6ho hliniku.

l'i:crlpokladem pro dalSi rozSir'ieni chemick6ho leir6ni hliniku je dokonalf', rr,lrrri distf materidl s jcmnjrm zrnem, na kter6m lze dosrihnout zrcadlovj'ch,rr,lrrri leslilyqh povrchri. Pii dalSi irprav6 eloxovdnim a barvenim je moZno'l,rrrilrrrtlut pii dobr6 odolnosti proti korosi vj'sledkt, ktery;ch nelze dos6hnouttrt tou r ipravou nebo na j in6m kovu.

t4L

illl

! !

t

,:lrf]l

easto je nutno pokrft kovovj.materiSl povlakem jindho kovu. D6je sc t"l'

bo,I p"o rrry.Seni odolnosti proti korosi, pro zlepseni vzhledu nebo pro dos;r)' rrl

speciSlnich povrchovfch vlastnosti''pokovovdni se d6je nej6ast6ji v roztoku pomoci ele.htrick6ho proudu (g:rl'"

nick6ho pokovovdni). N6idy lze vyloudit povlaky ciziho kovu na zdklarl'r'rr

materi6lu i chemicky bez vn6jSiho piivodu proudu, pouhj'm ponoienim tr1""

.ro.rurreho piedmEtu do roztoku. v6tiinou jsou takto vznikl6 povlaky tt |1"''

i idov6 desetiny pr. Proto se pol<ovov6ni bez-proudu chemickou cestou pot ' rr ' r

nejdast6j i tam,"kde,stadi vylorr i i t pouze lcnl<otr vrstvrl kovu a kde proccs Ir! i

lr5,i jedrrnd,,chj, a levnf, napi. je-li nutno- kvrili 'zhledtt povl6knout li"r

"1"""" jin6ho mot"ri6lo, nebo kdyZ se ziskanj' povlak barvi. Vj'hoilrr" 1'

napi. vyioud.eni tenk6 vrstvy pied daliim galvanickfm pokovovdnim' rr1'r"'

""]"-fi se materi6l, jehoZ povl6k6ni jinj'm !9I"-

pomoci elcktrick6ho pr,rrrlrt

zp,iroboje urdit6 poiiZe (napi. pokovovdni hliniku)' Nov6ji byly vypracor""'

portopy"poko.ro.,r6oi, pri kierj,cn lze dosAhn-out i tlustsi vrstvy. Tyto pol,,'. r'

," .ry"o.r."ji a - posuzovdno z ndkterfch hledisek -' dokonce i pieddi d"''"'l

po.,ii",arr6 galvanick6 povlaky (niklovdni a chromov6ni bez proudu).

K A P I T O L A V

P O K O V O V A N I B E Z P R O U D U

. Vyluiovdni kov0 z rozioku

Vytv6ieni kovovj'ch vrstev bez proudu chemickou cestou je zptisolr.tr"

potenci6lem kovu, ponoien6ho do vodiv6ho roztoktr, Pii ponoieni vvsilri l'"'

do roztoku sv6 ionty. Na piiklad ielezo wsil{ do roztoku kladn6 ionty- ll'irn

poru$i vniri.ni rovnov6ha a kov se vlivem piebytku z6porn6 elektiily ri,,l,'|r

"6po".r6. N6kter6 kovy vysilgji do roztoku z|pornl ionty a samy se fl;rl'r;' 1l

kladnE (napi. mdd').Potenciai kovri v dan6m vodiv6m roztoku je konstantni a m6ii se vzhl,',1',"

k potencialu vodiku ve vod6, kterf je roven nule. V praxi se pro toto nri'ir rrr

po"Zi"a elektrody z platinov6 houby, nasycen6 vodikem'

Podle vztahu k vodikov6 elektrod6 jsou kovy elektropositivni tehdy. r, '

bijeji-li se kladn6, nebo elektronegativni, nabijeiiJi se z6porn6. Ale nejen vi'"

'r42

1tI

lr

r',rtlikov6 elektrod6, ale i vridi sob6 se mohou kow projevovat jako elektro-g'r rsitivni nebo elektronegativni, Z napdti, kter6 lze na hovech nam6iit vzhledeml, vodikov6 elektrodE, je moZno sestavit tabulku (tab. 7), ze kter6 je moZno

Tabulln 7Norm6lni iodq potenci6l0

Li ,--> Li+ -3,02 V

K K+ -2,92y

Na -> Na+ -2,71"Y

lllg ---> NIg++ -1,9t O

Bc ---> Be++ -1,7 V

Al ---> Al+++ _1,3 V-

Mn.---> Mn++ -t, t V.

Zn ---> Zn+* -0,76V

Cr --1 .Q1*** -0,56 V

Fe Fe+r -0,44 V

ctl _-> cd++ _0,110 v

In --a In+++ -0,35 V

Tl ---> Tl+ -0,33 V

Co ---> Co++ -0,255 V

Ni -+' . Ni++ -0,25.V

Sn ---> Sn++ -0,14 V

Pb -+ Pb++ -0,13 V

2H+ 0,00 vsb+++ 0,2 vBi+++ 0,23 vAs+++ 0,3 Vcu*f 0,3215 vPd++ 0,79 VAg+ 0,01

'V

2FIg++ 0,86 VPr++++ 0,96 vAui 1,38 V

H, ->

sb --->

Bi -->

A s >(lu ?Pd -->

.\g' ) l l r r +

Irt

Au --->

rr'liit chov6ni kovu ve vodiv6m roztoku i elektrochemickj'vztah jednotlivj'ehl,,,vri navzdjem. V tabulce je u kaZd6ho kovu ud6na velikost potencidlnihi,,,r;ril.i ve voltech. Kovy, kter6 jsou elektronegativnEjii vridi kovrim, le:zicim

trrbulce niZe (tj. smdrem k vySSim hodnot6m nap6ri), jsou m6n6 u5lechtil6.r.,rvy, kter6 maji vridi mdienj'm kovrim kladndj3i nap6ti, jsou ,,udleehtilejii".'lirto

tabulka m6 velkj' vfznam pro v3echny chemick6 a elektrochemick6lrjr: v roztocich. Kovy m6n6 u3lechtil6 vyluduji z rozLokt kovy u5lechtilej3i.I'r,oto je moino n6kter6 rn6n6.uSlechtil6 kovy pokovovat pouhj'm ponoieniml,r roztoku vodiv6 sloudeniny u3lechtilejSiho kovu. Neni tedy tzv. pokoveni bez'r'lrrdu iist6 chemickjrm pochodem, ale v6tlinou zde m6 vliv elektrick6 na-'rlt,l: to vSak neni jako pii galvanick6m pokovovini piiv6ddno do l6zn6, ale,voi'i se piimo v roztoku vlivem rozcliln6ho potenci6lu kovri.

Nn piiklad pii jednoduch6m zprisobu vylqdovdni m6di na povrchu ieleza

1"43

T

$ it ;

i'i

' s

chemickou cestou rozpouiri se Zelezo ponoien6 do roztoku siranu m6dnat6lr"

a ekvivalentni mnoZstvi m6di se vyluduje z roztoku'

Koncenrrace k""""r;;";;;t,i- v" j"d.,oduchj"ch roztocich kovovfch soli .i''

velih6. (]asto se r."-" "'""r,.i." .ryl.reul" na ponoien6m.kovu piiliS rychl'

a povlak, ktery se vvw6fi-neni dostatednE piilnavf a stejnom6rnf' Proto s''

ndkdy raddji pouZiva ;;;;"k'1 komplexnich slortdenin nebo podvojnj'cb soli'

ili"# ," lryirtuji ' "o"oko pomaleji' ale stejnom6rndji'

ZP0sobY Pokovovdni bez Proudu

Bez proudu lze pokovovat n6kolika zikladnimi zpiisobv' Jso-u to:

l-. pokovov6ni Ponorem.2. pokovovdni vYvaiovdnim'3. Pokovov6ni kontaktem'4. PokovovAni natir6nim,'

'5. pokovovAnl redukci' '

L. Pokopopdni ponorem je nejjednoduiSi a nejstarsi 'p'i:91 -chemicktlr,

pokovov6ni " ;" l'ftttl"J'pfJJt't'tat"* galvanickj'ch iprav' ZSleLi v pon.ttt

kovu, ktcri' ," *e potti"'it'u'' tlo roztoiru 'oii ost"tttttejsiho kovu' IJpr"' "

se ddje bucl za "ot*;i;i pofojo"c t"p]"lv ""Uo i v ohiAtj'ch l6znich' Jak ii;

bylo ieteno, j,oo tvio^pi"i"ilv "A*i tenk6 a jejich piilnavost neni virlr'

"t?:o"J;i;:leni tenk6 piilnav6 vrstvy na cel6 plo3e pokovo".ui6lo materi,ilrr

tvo i isenapovrchupot ' luk 'k ter j 'sesnadnost i rdapi idel5 idob6pokovovi r r r iodpadA nebo se de ";i#;g;;.;d;t Prbto lze timto zprisobem risp65n6 lttt'

f."1""", pouze krdtce za stdl6 kontroly'

2. Poltopo"sd'*i,a';;;;;i-]" "la"r'"c.jako prvni zpitsob' Abv se doshltl"

steinom6rndjsi.t po.rilii J"iri- pril""vj.ch k zahladnimu kovu, pouzivir s''

n6hdy roztok,i,," tttuii"tt-''" t'ytotol" poiadovanj'povlak jen pomalu' Zri

ienou rcploto* , rrr#J a"rs;*;r;;; se dosahuie z takovj'ch roztokri vrsl('\''

kter6 jsou .i." -,c*i"io"t'il*i;"k6' avsak dobie ipi na zdkladnim kovu' Tt:rrl0

pr"*i t"t," t rra ao'ti dlouho a lze ho s vfhodou pouZit pouze pro nrirr'

piedmdty. V p"'i"t'y'io * 1i*t" zprisobem ookovuii drobn6 souclAstr' znit.rrr'

profilovan6, ,, ftt""yttiUl s"i1'*i"ft" pokovovdni (se zietelem k jeiich tvart''a'v"likosti)

bylo obtiZn6 a ndkladn6'

3- poltopopdni t"oii"t tem. pii pokorrovdni ponorem vznikaji vehni tcrrk''

novlakv, a tam, kde ne"i "aft* rozclil napdti ine"i upravovani'm materiirlrrr'

;"k;;H t ,o"iot", nevvluiuje se povlak vfrbec'

Aby bylo moZno "i*i* if"-t5i povlaky a pokovovat piedmdty i tam' lt'l''

potenci'Ini ,ora.-tpiu-';;;h; ilu i. ktvu v roztoku !e nialj" pouzi'ir s''

zajimav6ho ,pur"b"u;:1"";;;;; ;;il t ootnt*.to. Pii pouiitt tohoto zpfisolrrr

t_44

',,, vodiv6 spoji kov, kterj' se md upravit s velmi elehtronegativnim materidlemrrrrrpi. hlinikem nebo zinkem). KdyZ se oba kovy ve vodiv6m roztoku vz6-

;r'rrrn6 dotknou, vznikd elektrickj' dl6nek. M6n6 u5lechtilj. kontaktni hov se

lri'i tom rozpouSti a ekvivalentni mnoZstvi kovu z roztohu se usazuje na po-rroi:<:n6m piedmdtu. e6st vylouden6ho kovu se usazuje tak6 na kontaktnimrrurl.cri6lu, a tim se postupn6 zmen5uje intensita proudu, vznikl6ho dotekemulrorr kovri. Proto je nutno kontaktni kov po haZd6m pokoveni dfikladn6 oiistitrr orlstranit z n6ho povlak vylouien6ho kovu, jinak by pii dal5im ponoru ne-Irrrstirvalo pokovoveni. Kontaktni kov se nejl6pe iisti mechanicl<y okart6io-vrirrim, obrouSenim apod. nebo chemicky moienim. ,Iako kontaktniho kovu serrlivi iasto s vj'hodou hliniku, kterf pak lze dobie oiistit ponorem do roztokuhvscliny dusidn6. V t6to kyselin6 se rozpusti povlak, ale hlinik sdm neni na-

;rrrrl;in. Proti nEkterj'm jinj'm kovrim, kterj'ch se pouZivd jako hontaktu, je

llirrik vj'hodnli i tim, Ze se rievyluduje pii piebytku z roztoku a nemdnl jakost

;, , ,vlaku.l)rakticky se dosahuje kontaktniho spojenl zav€(errim pokovovanfch pied-

trrril,ir na hlinikowf nebo zinkovj.drdt, umist6nim upravovanj.ch piedmdtri dohlirrikovj'ch koSikri nebo prokl6drinim piedm6tri odiezky nebo kuliikami kon-lrrl.tniho kovu. V6t5inou se pokovuje timto l4rrisobem za vy55i teploty, nebofrl t.im odstrafluji pasivadnl vrstvy na kontaktn\m materielu, kterj. se pak l6pe1oz.pou3ti.

l(ontaktnim pokovenim dostdvdme tlust3i a l6pe piilnav6 povlaky neZ piilri)rr6m pokoveni ponorem nebo pii pokovovdni vyvaiov6nfm.,Celf proceslrvr'r v6t5inou jen ndkolik vterYin. Proto se tohoto zprisobu iasto pouZivd i piihl'r,rnadn6m pokovov6ni drobnj'ch levnj'ch ptedm6tri.

4. Pokopot'rini potirdnim je vlastnd aplikacc ponorov6ho nebo kontaktnihotryiisobu. Pii tomto procesu se potilaji piedmdty houbou, hadrem ncbo 5t6tcem,nrrrnodenj'm do pokovovaciho roztoku. Casto se zdrovefi pouZivi jemn6 pr65.hnvit.6ho kontaktniho kovu, kterf se nan66i s roztokem na pokovovanj'materidl.l|oliovovaci tekutina se n6kdy zahuifuje a.nan65i ve formd pasty. V6tiinou se

fxrkovovany piedm6t intensivn6 otird za soudasn6ho piivodu pokovovacihoIozlohu. Dostivdme tim lesklejii a dobie piilnav6 povlaky.

Zlrirsob pokovovdni potir6nim se hodi zvldSt6 tam, kde je nutno pokovovatr'itii piedmdty, kter6 ncni moZno ponoiit do roztoku. Tak6 tehdy, m6-li se

lrokovovat jen urditd ddst povrchu, lze tohoto zprisobu pouiit.Zvlditni aplikaci pokovovdni potirdnim je omildni pokovovan;ich piedm6tri

t' ,tridivjzch bubnech, ve kterj'ch jsou piedmdty umistEny s pokovovaci tekuti-l,'rr. Roztok bfvd dasto nasdt do p6rovitjrch hmot (napi. dievdnjch pilin)rrr'lro s€ ho pouZivd jako kaSe a zahuifuje se haolinem, kiidou a podobn6.

l'. Pokovopd.ni redukci je novd metoda pokovovdni bez proudu. Na rozdll,,,1 v$ech dosavadnich zprisobri jde v tomto piipad6 o proces iist6 ehemickj'.l"r nim se katalytickou redukci vyluduje kov z roztohu. Jako hatalys6tor

,lrrr,rlrrie piimo pokovovanjr povrch nebo vyloudenf kov. Proti ostatnim zpri-

I

i iIr!j

l,It

r , (ihemicka iprava 1,45

v

sobfrm pokovovAni bez proudu neclo.chdzl pii tomto postupu k rozpouiti rrl I

podhladov6ho kovu " "vi"t""a"f ,r"ni pod*indno elektropositivn.j*im char':'lt' 4

iercm wluiovan6ho kovu'prakticky se tohoto "ntr"r" Pouziva pii beiproud6m niklovini a v posl'rlrrl

dobd i pii chromovdni il"" p"""a"' Niki po piipail. chrom' se vyluduji z tor' i

ioko ""d"k.i pomoci fosfornanu sodn6ho' v6 u ,,,,- |

Povlaky' kter6 timto" zpt""of'"* vznikaji' jsou velmi dobie piilna

rtstaji stejnomdrnE ,,u' ""16* pokovovan6m ;;;t"h"' Na rozdil od galv:r'i' ' !

k6ho pokovovini lze "yi;;;i sieinom6"nj'povlak i v dutinich velmi Prr'lil'r' !

vanfeh piedmEtfi ' . rozii i ,,r j,, I' -t;;-*; bezproud ov6ho pokovovdnt.':*l\:i.'" .":'-Ilt-: :'*^It^'.:**, ..,,,,.,,

d""xff;:h""1f,5i;il;;i"'l )r.r.a"a dri I eZi 16 m isto mezi povrchovf mi ir I' r :'

vami. Urditou obtiZi pii^i6t; tip""t'6 je n-eust6l6 zmdna sloieni l6zn6' takitr i'

nutno l6zefi ,taf" .,p"u.'ot"i' PouZiva"S' fosfornan je surovina' iejiZ vyrobrr ''

teprve zav6di a dasto j; ;;"i dostatek' I pies tyto obtiZe se v3ak bude iist''

tento zprisob p,okovovdni dile zav6d6t t

M6d6ni {

Midini icleza ic nejjcdnotluisi zpirsob _chernich6lro pokovovani. zelezo l"

n";fii, p";olenil do-roztoku sirantr mllnar6ho okysclen6ho hyselinou slt',' ''-""".

f"U""S' roztok mriZe napi' obsahovat v I litru vody

l0 s siranu m6dnat6ho,t0 ! kyseliny sirov6 konc. 660 86'

Pom6du jesep i i no rmA ln i t ep lo t6 t saZ20oC.P iedm6tysenesm6 j i nc r ' | r . . t, iar"i ar".ho.^pom6d6ni je uion.eno za n6kolik vteiin. Pii del.im p{)r)rrr'

vznik6 m6d6n6 vrstva, kte;u lze snadno setiit. Zlepieni piilnavosti sc rriik,l

dosahuje piidavkem *d6h; mnozstvi kyseliny soln6, siranu Zeleznat6ho nt'I"

siranu zineinatdho.

;;; lvf"'aorrZ""" i;p; piilnavj.ch a stejnom.rn6jiich vrstev, po'iivti

n6kdy homplexnich *6;;;'ttt toli' '" kterich se sice vyluduje m6d6nli r'

"i"i. p"t""fi,ji, je viak vzhledn6jii a trvanliv6j6i'

Po pomtdeni je nutno rychle a drikladne "t*:Tl::l l:::"*r-"":':li],;

" J;. ffi; "J""

"a #i;; ;U;ll' r'v'."ii"' " p o'l'",h1 .ll":l i :1.: t:1"" -:,: :il:Illl;il.ii #;il ;; i,! ".- "J" a'i" " a :l " u i'- d::ll^ i,". :::"", :?Y:i :,,:li ii#';ti":ffi:;,d;/;;httuita"" sod''6ho' "'':y1' '" "n1*ui::-:-".::nu:,::ll::l:;;;;.;hJjt;i'eo6'c,

";;tG;" proudem vzdrichu nebo opatrnfm otit'iirr"'r

v ohidtfch pilindch.

i:tXT';t"t:li1i'n.*u*u"i se napi' hojn6 pouzivd o -n:1:-"-:Li..u:ili"l::,',"*"': il#il;#;;;ita " *"tr aol"o"'nToT3:1"'l -"i:::"^t^11 J* I

IiI

t461.47

Roztoh pro tento druh pom6d6ni obsahuje napi. v I litru vody

50 g- siranu mddnat6ho a50 ml amoniaku.

Iloztok .se po rozpuit6ni obou l6tek okyseluje postupn6 kyselinou vinnou,,) nastane slab6 kyseld reakce. P4acuje se za zvj'5en6 teploty (nejl6pe 40 aZr't)" (i). Pii m6d6ni se jinak postupuje stejnd jako prYi irprav6 v prvnim piipad6.

Itoztoky komplexnich m6dnatj'ch soli se velmi dobie hodi pro pomddovdni1.,'nlaktem. Jako kontaktniho kovu se pii tom pouifvd nejl6pe hliniku, kterj.1,;rli lze dobie o<iistit moienim v kyselin6 dusidn6. V ndkterj'ch piipadech lzel,orrZit pro kontakt i zinek. K pokoveni jsou navrhovdny nejrrizn6j5i roztoky,l,l,rrrfch se pouiivd i pro b6Zn6 pokdveni. Osvdddila se napi. sm6s roztokri:

l loztok I: t50g Seignettovy sol i (vinan sodnodraselnj ') ,80 g hydroxydu sodn6ho,

500 ml vodv.

30 g siranu m6dnat6ho,500m1 vodv.

( )ba roztoky se pied pouZitim smisi. Pokovuje se pii teplot6 asi 90o C pii-l'liirrtl I minutu. Piedm6ty se vdt3inou ukl6daji do kameninov6ho ko3ikur stttisi s hlinikovj'mi odiezky. Je3td vj'hodn6j$i je umistit pokovovan6 zboLi,Lr l<oliku vyroben6ho z d6rovan6ho hlinihov6ho plechu. Pii pokovov6ni je,rrrt.no ko3ihem pohybovat, aby se piedm6tv pichazovaly a aby byl zaruien1,,.iir,lr dotyk s hlinikem. Po pokoveni se prYcdmdly doble oplichnou v te]roucf'nrlri a pomalu suii, nejl6pe v ohiritfch suchj'ch pilinirch,

l)r 'obn6 piedm6ty, napi. Srouby, pera apod., lze vi,hodnd pomirdovat orni lr i -,rltn ve smdsi diev6nj'ch pilin, pisku apod., navlhtcnj'ch pom6d'ovacim roz-r'rkcm. PouZivd se pii tom b62nj'ch hyselj'ch roztokri, kter6 bj'vaji pro tento'r&.1 ied6ny tfi- aZ dtyfikrdt, aby pokovovdni bylo pomalejii. Pomdddni trvriv lrrlrov6m piipad6 3 ai, 4 minuty.

l)r'o pom6dovdni potir6nim byl navrZen roztok:

20 g chloridu m6dnat6ho,20 g kysel iny sirov6,40 g ethylalkoholq,20 g vody.

fftnr"rs je smi5ena s takovj'm mnoZstvim kaolinu, aby se vytvoiila pasta po-I h, lrrr i . konsistence.

l'r'o pokovoviini potirdnim je jinak nroino pouZit viech uveden{.ch roztokfr,li nc pracuje piimo nebo s pomocf kontaktniho kovu. Tekutina se pii tomtol;rr*rsoln smisi s n6jahou l6tkou, kter6 nereaguje s roztokem a patiiind jej

;trlrrr\t'rrje. K tomu tidelu se pouiivd napi. kaolinu, bentonitu, diev6n6 mouiky

J rtt i i

il i

;

a podobn6. Po nanesenl pokovovaci pasty la kov se povrch mriZe' pracui' li

se pomoci kontaktu, popiaSit hlinikovj'm-nebo zinkovfm pi65kem' a sm6si '

drikladn6 ofire upravov'a"y' pot""h' Po pokoveni se s povrchu odstrani vrst' '

ka3e, povrch se oPldchne a osuSi'*iro' *iaani ,iit"u j"-*oz"o pouZit vsech sm6si, kterfch se pouZivd 1""

m6d6ni ieleza; ftfirritr-,e pfirc* porrZirza jako kontaktniho kovu' Osv6diil

na piiklad roztohi250 g siranu m6dnat6ho,

500 ! amoniaku konc', oboji rozpu5t6no v

f I vodY.

Pokovujeseobvyklj,mzprisobemponoienimpiedm6trinan6koli.kvteiinrl.,,t"l"rrbro "o"tot o." Stli"cni roztoku ie 1o31o

pouiit i- qt9 po*"$ovdni ., t

Sich zinkovany'.h plo"i' o"ti'6nim' Pfedpokladem je dobie odiSt6n6 plo' l"

"-"jf6p" vyleStind, dobie odmait6ni a opl6chnut6'

Pii tzv. amoninkov6it 'ptft"l" t28] ie pokovovacl tekutina sloZena tal't"

30 g siranu m6dnat6ho,50 S vinn6 kYselinY'50 ml amoniaku,

t t vodY.

Pokovujeseponoremvelmikr i tkoudobu(n6kol ikvte i in) . I tohotorozl r l l r t tje' moZno po.rzit pto pokovovdni potir6nim-'.

Casto jsou v literatu"fe'n;";h;;"y alkalick6 kyqnidov6^roztoky', Pfo l|rrrrl

iriel je moZno pouZit i ;t"tth kyanidovfch galvanicki'ch l6zni' kteri 'n

upravuii piidavkem ;*";;il' P"otoze price s jedovatj'mi roztoky kyitr"'ltt

za zvj'3en6 teploty i" ""U*p"t"6 a- pro pom6dov6ni jsou vypracov6nyvhr"l'rrl

roztoky, neobsahujici ;;;;-;htdt"dy, oel"e podobn6 sm6si doporud'it'

pii midinl hlinihu lJrrot"o pied pokovenim povrch kovu vzdy dobie nr,",l

po kr6tk6m setrvani ou \rrdo"i,o pokrivd se totiz hlinik tenkou vrstvou I' I I

lidniku hlinit6ho, ktere brani prisobenl lokovovaciho roztoku' Proto po m"i' rrl

r-rpi""ft" se mokr6 pieilm6ty ihned ponoiuji do pokovovaci l6zn6'

pro m6d6ni hlinikri je *oZrro pooiit rt";trj'ch pokovovacich roztokri 1,,1,'t

pii riprav6 Zeleza nebo zinku'

Mosozeni

Mosazeni je soudasn6 vyludovdni m6di a zinku na pokovovan6m trr:rt'

ri6lu. se zietelem k rriznj,rnvlastnostem obou kovri neni mosazeni bez pr',",'l'r

l"i""J""rro. v6t$inou je mozn6 pouze kontaktnim zpfrsobem za pouziti hlir''1,'

nebo zinku'

I4B

ri$

Ldzefi mriZe obsahovat v I litru vody:

4 g siranu m6dnat6ho,10 g siranu zinednat6ho,Bg kyanidu draseln6ho,4 g uhliiitanu draseln6ho,

15 g hydroxydu sodn6ho.

Piedmdty se vkl6daji do hlinikovfch kosri a ponoiuji do roztoku, kterfjr, rrdriovdn pii teplotd 95 aZ t00o C. Povlak se vytvoii jiZ za n6kolik vteiin.

Mosaznf povlak je velmi tenkj' a snadno ztrAci na vzduchu svfij p6knf

llrrLj, vzhled. Aby byla barva aspofl ddstednd chr6ndna, je nutno opatiitvrstvu transparentnim n6t6rem.

Niklov6ni

prvni n6vrh na niklovani bez proudu byl uveiejnEn v cechach F. stolbouvrr zpr6v6ch Krdlovsk6 iesk6 akademie nauk jiZ v roce 1876. Ryl to zptsob

rriltlovani kontaktem, jehoZ se s malj'mi obmdnami pouzivalo az do ned6vna.I'r,lcovalo se v m6ddn6 n6dob6 se zied€nfm roztokem chloridu zinednat6ho,

lr,grf se ohi6l do varu. K roztoku se piil6vala kyselina soln{ tak dlouho,

li se zakalenf roztok vyjasnil. Pak se piidalo mal6 mnoistvi zinkov6hoprnchu. Za kr6tkou dobu se n6doba pozinkovalao protoZe rozlok je vlastn[

ir,'.is pro zinkov6ni bez proudu. Do roztoku se pak piiddval siran nikelnati

trrf< dlouho, ail roztok byl jasn6 zelen!. Do takto ptipraven6 a ohi6t6 sm6si

rr, vkl{daly piedm6ty, kter6 se mdly poftovovat, a smlchalv se se zinhovj'mi

rxliozky. Asi po 15 minutrich byl ponoicnj' kov tence poniklovdn. Tekutina

ro bdhem provozu udrZovala iiri postupnimi piidavky kyseliny soln6.lluchner navrhuje modern6j5i roztok, jenZ obsahuje:

100 g siranu amonn6ho,100 g octanu amonn6ho, rozpu5tdn6ho v

I I nasycen6ho roztoku siranu nikelnatoamonn6ho.

r'<lm6ty se v tomto roztoku vaii nejm6n6 15 minut.

l'ii t[chto zprisobech se vyllduje na upravovan6m kovu nikl ve velmi

t|rrkjzch vrstv6ch, hter6 vribec nejsou trvanliv6. Ani lehk6 lest€ni tEchto po-

r'l;rl<ri neni v6t3inou pro jejich malou tlouSlku moZn6. Proto se niklovdni hez

;r'.rrdu pouZivalo mdlokdy, a to pouze tam, kde nebyly kladeny velk6 po-

r',,lirvky na vzhled a trvanlivost niklov6 vrstvy.V nov6jii dob6 se na cel6m sv6t6 zav6di novf zprisob niklovrini bez proudu,

htcrj' se vyrovn6 galvanickfm procesrim a v mnoha piipadech je i pieddi.

,1. t,o postup, pi'i kter6m se nikl vyluiuje reduhci pomoci fosfornanu sodn6ho.ll'vlak roste irm6rnd s iasem, laki.e lze dos6hnout i tlustSich povlakfl, kter61.,,, b6Znj'm zprisobem d6le upravovat [36].

149

Niklovdni probihd podle t6chto rovnic:

NiCl, + NaHrPO, + HrO :( c h l o r i d r f o s f o r n a n r v o d a \

I i k e l n a l i ' r s o d n Y )

l\altrrPOr'* HrO(fosfornan , (voda)soony)

Pii vylu6ov6ni niklu vznikd kyselina soln6, kter6 se musi plynule nerrt"

lisovat. Pii procesu se pfrsobenim vody zarovefl rozhl6d6 fosfornan srttl"

Tim vznikaji ztrAty na ""a,-,tt.ti l6tce.'Iak6 katalytickj'm prisobenim ncir r"t

v ldzni, prachu a pod. se fosfornan rozkl6d6'

Nikl se pii tomto zprisobu pokovov6ni nevyluduje nikdy zeela disti' 0l

fr";"-"erSn"" G ai:7 6/s fo.for,r. Piim6s tohoto prvltu vsak nevadi & Ilaol"l'

zlep5uje mechanick6 vlastnosti povlaku'pitio.rut lze Lelezo, nikl, hlinik, m6d, mosaz a n6kter6 nekovov6 hrrr,,r

pli p"rzlti zinku, olova, kadmia, antimonu a jejich slitin jako ._z6klad"'r',,

mate"i6lu je nutno nejprve tyto kovy pom6dit, nebof piim6 nikloviirr'

nedaii.Pro niklovani bez proudu se pouiiva dvou zikladnich druhri l6zni, alhrrl" l"

, ky*Ic. Kysel6,o,toky majt v6t5i stabilitu a l6pe se pii provozu kontt'.'1.'1,

Proto se jich dost PouZiv6.- -Ob" druhy li"ni obsahuji vZdy chlorid nilelnatf a fosfornan sodnf, hr'"""

organick6 komplexotvorn6'piisady'iedrr" " ,r"rrrhorrurrfch ikalicki'ch l6zni md napi' toto sloieni [2] :

30 g chloridu nikelnat6ho NiCl, ' 6 HrO,10! fosfornanu sodn6ho NaHrPOr' HrO,.

100! citranu sodn6ho NarCuHuO, '5[' lzHr0'

50 g chloridu amonn6ho NH4CI'I I vody.

Kyseld lAzef, obsahuje

30 g chloridu nikelnal6ho,10 s fosfornanu sodn6ho,.50

! hydroxyoctanu sodn6ho CH,OH ' COONa'I I vodY.

V alkalick6 l6zni se vyluduje nikl rychlosti asi I p za !' hodinu' v li'I'

l6zni L5 p.Jako iomplexotvornfch l6tek se v kyseli'ch l6znich p-ou-Ziv:i o( | ""'

hyd"otyoctan,i, tyr"li.ry jantarov6, malonov6, citronov6 a pod' V5echrrt t t"

plida.rky jsou v cizin6 chrdn6ny patenty [47] '' pclrto""j" se pouhj'm ponorem dobie odi(tdnj'ch piedmdtri do rozl.l'rr

r50

Ni+ 2 FICI+ NaH,PO.,( n i k l l { k } s e l i n a ( f o s f o r i { a n

so lna) so( rnyJ '

NaHrPO. -l- Hl ,( fos fo r i tan {vod ik )sodni )t

I t l ,[ * , 'l 'IIt \

rffii l f f i

i, t i ,

t l , .l,ftl',t i

t

t

T,ivotnost l6zn6 je viak omezena. Jeji sloZeni je ndtno plynule kontrolovat

rr lrizef, se pak podle rozboru doplfiuje. Pokovov6ni nastdvd jii za normilni

tr,|'loty, je vSat velmi pomal6. Zvfsenou teplotou se rcakce podstatn6 zrych-

1,,j,,, iakle nejvfhodndji se pokovuje v l6zni ohi6t6 na teplotu blizhou bodu

r,,,rrr. Pii vyS$i teplot6 a hlavn$ pii mistnim piehi{ti mfrZe snadno dojit

h lr6zvolnd:mu rozkladu l6zn6, timi, sp Zivotnost pokovovaciho roztoku pod-

r l r r l r r i ' z k r a c u j e .l,ii pokovovani vyluduje se kov nejen na pokovovan6m piedmdttr, ale i na

r,ri.rriich vany. Se zietelem ke katalytick6mu fidinku kovu pii niklovdni bez

Obr. 30. Schema zalizetti pro bezproudov6 niklovrini:- niklovaci n6drl,;.2 - chladid;3 - regener.adni tldrl; 4 - {iltr; 5'- z6sobni n6dri;

6 - vtmEnlk 1epla.

;,r,orrdu nemaji bj.t vany kovov6, ale vyloien6 odolnou rrmilou hrnollou.

\',rl|1a t6to hmoty je viak pro vysohou teplotu l6znd obtiZn6. Dobie se osv6d-

, rlv vany vyloZen6 sklem nebo smaltovan6. r\by bylo zabr6n6no mistnimu

I ,,r,lri6ti l6zn6, vytapi se vdtiinou pomoci dvojit6ho pl6it6, nejl6pe horkou '

,,,lou, nebo se roztok piedehiiva pied derpanim do pokovovaci nridrZe. Pii

t,r.ovozu je nutno roztok filtrovat, nebof jak6koliv znedijr$ni zprisobuje kataly-'

r,,'kj, rozklad fosfornanu sodn6ho. Pii ve$her6 manipulaci s l{zni nesmi teku-

rrr[[||i piijit do styku s kovovfm zalizenim. Na tuto oholnost je nurno dbdt

, l:iit6 pii piederpAni roztoku a pii konstrukei a vyloZeni ierpadel. Pied pii*

,l,,r,kerrrchernikdlii a filtraci je nutno nejprve ldzef, ochladit, aby se neurychlo-

,,rl rozklad fosfornanu. Pii {iltraci se pak ldzeii znovu ohiiv6, nejl6pe je5t6 ,

l,irxl piepoust6nim do pokovovaci n6drZe. Vod6 pouZit6 pro iedEni pokovova-

,,1,,, ,orioku je nutno v6novat zvf$enou p6di. Voda zneiiit6na organickfmi

l,rrlirrmi zpfisiuje rychlj' rozklad l6zn6, a tak6 v6penat6 soli ve tvrd6 vod6

r,risobi nepiiznivE. Proto se pouZivd vody zm6kien6 a pedliv6 filtrovan6.ii,'f',,-u ,iii"eni p"o be"proodov6 niklov6ni je na obr. 30.

Zavedeni tohoto zprisobu niklov6ni v prrimyslu piin6si s sebou n6kter6

- :

L5t

Ir

rh

_ potiZe, kter6 je nutno iesit, aby byl provoz hospoddrnj'. Pii sestaveni lri,,

v mal6m m6iitku neni obtiZn6 vytvoiit vyhovujici niklov6 povlaky, nr' I

roztok se rychle rozk16d.6 a ztrdci pokovovaci schopnost. Proto mohou l' ,

hospod{rnd pouze ta zaiizeni, kde se neutralisace vznikajici kyseliny sol',

filtrace l6zn6 i doplf,ovini d6je plynule a automaticky. Zatim nardZi r',,

rozsiieni tohoto zprisobu niklovdni na provozni potiie. Dalsi brzdou rozr "

je nedostateh fosfornanu sodn6ho. Avsak se zietelem k nespbrnj'm vflrorl ,',,

tohoto nov6ho zprisobu pokovov6ni bude se ho jist6 st6le vice pouZival,. l,

dnes je zaveden v mnoha zdvodech v cizin6 ve velk6m mfliitku.a pii vlr1,l,,'

irprav6 zaiizeni pracuje hospodirn6 a bez z6vad.

Cinov6ni

Cinov6nl bez proudu se pouZivd v prtmyslu iasto pro ripravu drobrrr, l,

- piedm6tri, napi. n6dobek, knoflikri, soudesti pro elektrotechniku a pod. V r"'

sledni dob6 se hodn6 pouZivd chemick6ho bezproudov6ho cinovdni trolor"

vfch pistri z hliniku a lehkj.ch slitin. Zlepsuje se tim zabihani motorri. l"'

vlaky ziskan6 ponorovfm zptsobem jsou viak v6tsinou velmi tenk6. Tlrr r r

a l6pe piilnav6 povlaky dostSv6me pouze kontaktnirn zpfrsobem'

cinopdn[ ieleza jc piimfm zprisobem jen 3patn6 provediteln6. Proto s,' 1",

pokovov6ni pouZiv6 pouze kontaktnich postupri, nejiast6ji za piidavku 1.,,,,'

v6ho zinku. Ldzefi mfrZe mit sloZeni;

3 g vinn6 kyseliny,6 g chloridu cinatdho,5 g kyseliny soln6, rozpu5t6no v

I I vody'

Pii pokovov6ni se piedm6ty smichaji se zinkovj'mi granulemi tak, abr'

v$ude dobie dotfkaly pokovovanj'ch piedm6tt.

easto se timto zptsobem cinuje v omilacich bubnech. Roztok ss y 1xft1;1 , ',,

piipad6 zahu3fuje dievdnj'mi pilinami. Pii pomal6m otddeni bubnu sc ol",

nim piedmdtri o sebe a o diev6n6 piliny povrch leSti a cinovj' povlah jtr 1"1

sv6tlejii a lesklj'. Pracuje se za studena a pokovov6ni trv6 del5i dobu, i;' t"

2 al:3 hodiny. Po pocinovdni se zinek i piliny odd6li od sebe na situ, 1rr"lm6ty se dobie opldchnou v proudicl vodd a osu5i.

Podobn6 se pracuje v roztoku

. 49 chloridu cinat6ho,I g kysel6ho vinanu draseln6ho, rozpu3t6no v

I I voily.

Roztoku se pouiivd za teploty 90 aZ l00o C a pokovuje se pomoci zinkor" | "

kontaktu.

t52

' linopdni mddi a mosazi se pouZivd vice neZ cinov6ni Leleza. Nejdast6jii je

|,lrkri cinovdni drobnj'ch mosaznfch nebo m6ddnj'ch piedmdtri, tzv. vyv6ieni

trrr 116lo. Pii ndm se drobn6 piedm6ty vaii v roztoku,'obsahujicim v I litru

V o r l vI g chloridu cinat6ho,5 g kysel6ho vinanu draseln6ho.

N<rivhodndjSi postup je ten, ie se piedm6ty nasypou do m6d6n6 nddoby

rr .rrrisi s jemnd granulovanfm cinem. Vyv6ieni trv6 dclSi dobu (rl2at'2hotl.)'

,l .,,rr-li piedmdty pied pokovenim vyleSt6ny, jsou bil6, potaZen6 tenkou, ale

lr',ltlou vrstvou cinu. Tento zprisob je levnj', nebof spotieba cinu je mal6.

li,';rrrulovan6ho cinu lze pouiit mnohokr6t. Do roztoku se pouze piid6v6 n6-

lr'rrla za odpaienou vodu a roztok se doplfiuje ias od iasu mnlj'm mnoi-

rt virn chloridu cinat6ho.'l'cnk6

vrstvy cinu lze dosdhnout i bez piidavku granulovan6ho cinu v roz-

50 g siranu Zeleznatoamonn6ho,5 g chloridu cinat6ho, rozpuit6no v

t l- vody.

'l', nt,o roztok se v3ak brzy vypotiebuje. Piidavkem chloridu cinat6ho se l6zefi", 'vu oZivuje

l(ontaktem lze cinovat ve diive uvedenj'ch roztocich nebo v l6zni:

25,0 g chloridu cinat6ho,17,5 g pyrofosforednanu sodn6ho, rozpu3tdno vI I vody.

,zroliu se pouZiv6 pii teplot6 80o C. Jako kontaktni kov se piiddvd zinek'',, lli'pc ve form6 granulek nebo pr65ku.

('in,opdni hlinilw a lehk{ch slitin se pouZlvd Casto pii pokovov6nl pistfi,',,,torr"r, aby se zlepiilo jejich zabih6ni. Timto zprisobem se dosahuje tenk6

, ,lrrirv6 vrstvy ponorem do alkalickfch l6zni ciniditanu sodn6ho.

I'orriiv6 se l5zn6 obsahujiciI

G 1r5 g technick6ho ciniiitanu sodn6ho v t l-'vody.

r ,rrr,rrje se pii teplotd 80 az 850 C. Doba ponoru je 3 ai; 5 minut. PouZitj',,,riiiil.an m6 bj't ierstvj' a nemd obsahovat piiliS volnfch alkdlii. Rozpou5ti

vc vod6 za intensivniho mich6ni. Pii provozu se md l6zefi dast6ji analyso-

rl, ncbof obsah volnj'ch alk6lii zprisobuje zhor5eni plilnavosti povlaku

vznil< houbovit6 vrstvy. Obsah volnj'ch alkdlii nem6 pies6hnout 9 g v 1 litru,rrrir. B6hem provozu se 162efr doplfiuje ciniditanem. Pii pochodu je nutno,lriovlt udanou teplotu. Pii nii5i teplot6 se cin vyluduje jen velmi pomalu,.

lrr li:iliS vysok6 teplot6 vznikaji puchj'iovit6 a houbovit6 povlaky 148].

t I'i,i ponoru hliniku do ldzn6 uniki nejprve velk6 mnoZstvi vodiku. Jakmile zar

153

r i

X r n" i l ;

2 az 3 minuty tento vj.vin vodiku ustane, je nutno'piedm6ty vyjmout zlir,n'

protoZe jinak by se zhorsovala jakost povlaku. Pokovenim se dosdhne vrslr,

t l u s t 6 2 a i : 3 p , .Doplfiuje-li: se roztok ciniditanem, zv6t$uje se tak6 mnoZstvi volnfch alkrilrr

v l6zni. Aby se nezhorsila jakost povlakri, je nutrio tyto voln6 alkdlie opal,rr|-rreutralisovat piidavkem zied6n6, max. 100/e kyseliny octov6. Kyselinu 1,

nutno piid6vai po malj,ch ddvk6ch za stdl6ho mich6ni, ncjl6pe pied pii6r,'

kem cinititan,r. Fii .ndtsilll piitlavku kyscliny by se vysrdZela z l6znt kyscli',.,

cinidit6.Cinov,f povlak m6 bft stejnom6rnf, leskle Sedj'. Tmav6 povlaky jsou mi"'

vhodn6 a vznikaji pii piilis velk6 alkalit6 l6zn6 nebo pii piilis velk6m obsithrt

ciniiitanu. Pii pedliv6m cinovdni je tato riprava spolehliva a hospod6rn6.

{Zinkov6ni

OceI se t6m6i nezinkuje bez proudu. Se zietelem k mal6mu potenciilnirr,,,

rozdilu tnezi il,elezem a zinkem je vytvoieni zinkov6ho povlahu obtiir,'

Kriimer uv6di podle star$ich pramenri piedpis, podle kter6ho se ocelov6 pir',1

m6ty ponoiuji do konccnlrovani:ho roztohu ch]oridu zineinat6ho a chlori'1"

u*otr.r6ho za pouZiti zinhov6ho l<ontaktu. Zinkovd plocha musi b;it vridi pl'r,''

oceli pom6rne velk6. Povlak vznik6 v l6zni za vySSi tcploty jiZ za ndk,l,l,

minut.Hlinik se zinkuje tehdy, mdJi se ddle galvanicky pokovovat' Pracuje

pii tom s tzv. zinednatanovfm moiidlem. Pii zinkov6ni se vytvoii za kr6tk,','

dobu o" povrchu hliniku ienk6, dobie piilnava vrstva, kter6 je podklad, r,'

pro dalsi tlust5i povlak, vytv6ienj' pomoci elektrick6ho proudu.

Pokovovaci tehutina se piipravi slitim dvou roztoki, a to:

L 50g siranu zinednat6ho v ll vodY,

II . 90g hydroxydu sodn6ho v l l vody.

Oba roztoky se Smisi a michd se tak dlouho, ai se zprvu vytvoienj' zirl',,|

z v6t5i i6sti rozpusti. Pracuie se pii teplot': 40 al, 50o c. Doba pononr i,'

20 aZ 30 s. Pii pokovov6ni je nutno hlinikovfmi piedmdty pohybovat'

zelley l44l doporuduje koncentrovan6jSilokovovaci roztoky obsahujici zt'1,'

zit6 soli.Koncentrovanf- roztok rnd sloZeni:

I I vody,500 g hydroxYdu sodn6ho, -100 g kyslidniku zinednat6ho,

I g chloridu ielezitlho,

, 10 g vinanu. sbdnodraseln6ho.

154|},,

':Pracuje se za mirriE zvj,3en6 reploty (asi 25o C). Doba ponoru ie 30 s. Roztolt

.je veimi viskosni a pii vyn65eni zboLi z lizn1 se'pien65i pomErn6 znain6

ilnoZstvi roztoku do oplachu. Zied6n6j$i l6zeri navrZend tfmZ autorem ob-

r i r l r r r j e :t I vodv,

[20 g hydroxydu sodn6ho,20 g kyslidniku zineinat6ho,

50 g vinanu sodnodraseln6ho,2 g chloridu lelezitbho,I ! dusidnanu sodn6ho.

Zelezo, hter6 se udrilje v roztoku pomoci vinanovfch iontri, je pro vznik

povlahri vj,hodn6. Povlaky takovj.ch lSzni-jsou stejnom6rn6 a l6pe ulpivaji

na z6kladnim kovu.Nejl6pe lze pokovovat tv6ienjr hlinik' Litj' hlinlk zpirsobuje n6kdy obtiZe

n .r".i.r" zinku nebfv6 na tomto materidlrr stcjnomdrnri a vzhledn6.

M6d a mosaz se zinkuji v obdohnj.ch roztocich. Pracuje se vdtsinou za

varu. Doba ponoru je 10 ai 30 vteiin.

Stiibieni

Piim6 stiibieni ieleza je obtiZn6. Proto se v6tsinou sti'ibli m6ddn6 nebo

rrrosazn6 povlaky, po piipadd se piimo stlibii mosaz a mtd. Tyto povlaky jsou

vtlrni tenk6 a lze je pova|ovat spije za zabarvcni Jrovrchu net' za ochranu

proti korosi. M6d se n6kdy nan6li na Zelezo chemickym zprisobem a tento

povlak se pak stiibii.l)ro stiibieni lze pouZit l6znd obsahujici:

I I vody,8,0 g kyanidu stfibrnodraseln6ho,2,5 g kyanidu draseln6ho.

l)icdmdty se ponoiuji do hork6 l6zn6 pii teplotE 70 az 800_c. Za n6kolik

Vr.ciin se nytnqri s#itrnf povlak. Del$i stiibieni vytr;6ii skvrnit6 a odlupujici.,. povlaky.

.Iin6 l6zeri obsahuje v 1l vodY:

I g dusidnanu stiibrn6ho,

J2 g kyanidu draseln6ho,25 g fosforednanu sodn6ho.

I s touto l6zni se praeuje za horka a pokovov6ni je ukondeno za n6kolik

v le i in .

1.55

*

ProtoZe se pii stiibieni pouZiva v6tginou kyanidri, je nutn6 zvlistni opatrlorl,pii prdci, nebof tyto chemik6lie jsou velmi jedovat6 a i v mal6m mnolslr'lmohou zprisobit smrteln6 otravy.

Pro stiibieni potir6nim se doporuduje sm6s

10 g chloridu slijbrn6ho,20g vinn6ho kamene (kyself vinan draselnf),20 g chloridu sodn6ho.

Touto sm6si rozd6lanou s malj'm mnoZstvim vody na ka5i se potiraji picrlmdty, kter6 se pokovuji.

Zlqceni

Zlaceni kovri je snad nejstarsi zprisob pokovov6ni, kterf byl rozsdhlc zrr-

veden v prtmyslu. Jit .v r. t805 pozlacoval Bruguatelli stiibrn6 metlrril''

v amoniakdlnim zlat6m roztoku. Aviak teprve kolem roku 1840 byly uvt'i, 1n6ny prv6 piesnijSi zprdvy a ud6len na tuto ripravu prvni patent. Zlat'r'"i

se jiZ tehdy pouZivalo ve vellt6m m6iitku v Anglii. Zlaceni kontaktem byl"

vynalezeno r. 1842 Frankensteinem ve -(ti'rsk6m Flradci.Pfim1 zlaceni oceli sc t6mdi nepouZiv6. M6-li se ocelorrj'piedmdt zlltit'

povl6k6 se nejEast6ji mdddnou vrstvou, Tat'o wstva mriZe bft vytvoiena clrr'

micky nebo elektrochemicky. Mosaz nebo mdd se nejdast6ji zlati pi'imo. 'l':rt,,

riprava piich6zi v rivahu skoro vj'hradnd pii pokovov6ni drobn6 rnosjrzrr'

biiuterie, devotion6lii apod. ProtoZe zlat! povlak je velmi tenkf, pouZir';l ,,,'

podkladov6ho kovu podobn6 barvy, aby pii po5kozeni zlat6 vrstvy rrclrr I

rozdil barev piiliS n6padnf. Nejvhodn6j5i materi6l, kterjt se svou barv,',,

bliZi barv6 zlata, je tombak. Piedmdty z tombaku se leskle moii, po piilrrrrl,

chemicky le5ti a ihned po oplachu pozlacuji. Aby byl zlati' povla( trvanli

v6jii, je moZno jej chr6nit transparentnim n6t6rem.Existuji sice velmi star6 piedpisy pro zlaeeni potirdnim, kterfch se vi;rL

jiZ nepouZiv6. Mnohem dast6ji se pouZiv6 ponoiov6ni, vyvaiov6ni nebo zlrr-ceni kontal<tem.

Vhodnd ldzefl pro pokovovdni mddi nebo mosazi ponorem m6 sloZeni:

0,5 g chloridu zlatit6ho,10,0 g kyanidu draseln6ho

6,0 g fosforeinanu sodn6ho, i3,0 g siiiditanu sodn6ho,1,0 g hydroxydu sodn6ho,1,0 I vody.

Roztoku se pouZiv6 za varu. f)oba ponoru je pouze n6kolik vteiin. Pii r'1potiebovrini lze lilzeir i6stedn6 oiivit piidavkem kyanidu draseln6ho.

156

LepSi povlak obdrzime pii zlaceni kontaktem. Jako kontaktniho kovu se

po,rZirra nejdast6ji zinku ve formd granulek nebo pr65ku. Pro zlaceni timto

zprisobem lze pouzit obdobnj,ch roztokri jako pii zlaceni ponorem, napi.:

1,5 g chloridu zlatit6ho,6,0 g kyanidu draseln6ho,

50,0 g fosforeinanu sodn6ho,15,0 g siiiditanu sodn6ho,1,0 I vodY.

llez kyanidu pracuie ldzeri podle Langbeina' Obsahuje v 1- litru vody

3,0 g chloridu zlatit6ho,30,0 g ferrokYanidu draseln6ho,30,0 g uhliiitanu draseln6ho,30,0 g chloridu sodn6ho,

1,01 vodY.

pii zlacenl vyluduje se zlatj, povlak tak6 na zinku a pii odlupov6ni padS

rra dno n6tloby. Se zietelem k'vysok6 cend zlata musi se pedliv6 sbirat' Zinek

sc disti nejl6pl kartddovdnim (pokud se pracuje s v6tiimi-kusy zinku) nebo

tlozornim osliikdnim vodou. Zlat6 vrstvy, kter6 se pii del5im pokoveni vy-

ivdieji"na zinku, nemaji velkou piilnavost a lze je tiryt9-z9.u1obem snadno

,,rlstranit. ve vod6, kterou se rinek 6isti, se pak shromaZduji Supinky zlata,

literj'ch lze po plevedeni do piisluSn6 slouteniny znovu pouZit'

*I

$$li

L57

IK A P I T O L A V I

C H E M I C K E B A R V E N I K O V [ '

Vzhled kovov6ho povrchu je d6n v podstat6 dv€ma jeho iysikdlnimi vla-tnostmi - leshem a barvou.

Na lidsk6 oko prisobi hladki' kovovj' povrch dojmem lesku, kterj' je pr,

ndj charakteristickf a li3i se od lesku povrchu jinj'ch hmot. Pii praktickirrr

posuzov6ni povrchu hmot se proto iasto mluvi o ,,kovot'6m leshu'., aby tirrr

byl vyznaden jejich urditj vzhled, piibliZujici se vzhledu kovri. Pii povrclrr,-

vfch ripravdch kovri, af uZ maji zal,aleI zv;i'Sit jeho odolnost proti korosi nclxr

zmdnit jeho vndjii vzhlcd, je dasto nutno obdtovat tento charahteristir:Li

lesk povrchu. Pii lakov6ni nebo smaltovhni se ztr6ci ripln6 kovovj' vzhl'rlpovrchrr. Zprlsoby galvanickirho nebo Lcpolnirbo pohovovrini, kterimi zristhvri

kovovir vzhled povrchu zachovirn, jsou iirsto pro vj'robu sloiit6 a ndhladrri'.

VSude tam, kde se i6dd levni a provozn6 jcdnoduchd tiprava, kterd I'v

zmdnila barvu povrchu nebo zvfSila jeho odolnost proti korosi a piitorrr

nemdnila kovovou povahu povrchu, jsou na rnistE zptsoby chemick6ho b;rr

veni kovri. Pii tdchto pochodech sg 1'ytv6ii na povrchu kovu tenk6, obydcirrinekovovd vrstvidka sloZen6 z k.vslidnikri, hvdroxydri nebo rirznych soli.

kterd ddv6 povrchu poZadovanou barvu, po piipadd jej ddstein6 chr6ni plrti

korosi, ale nem6ni podstatndji jeho kovovj' vzhled.

Definice chemick6ho borveni

Pii chemick6m barveni se vytv6ii na povrchu tenkd, obyiejn6 nekovo, i

vrstvidka, kter6 m6ni jeho barvu a ddstednd i jin6 jeho fysihdlni a chemir'l',

vlastnosti. Charakteristick6 pro tento proces je, Ze tato vrstvidka se tv,ii

chemickou reakci v l6zn| jet obsahuje obvyhle roztoh riiznfch soli, kysclirr

nebo zdsad ve vod6; m6n6 dasto se tvoi'i chemickou reakci v plynn6m pru

stiedi. Nejdast6ji vznik6 tato vrstvidka piemdnou vlastniho kovov6ho po'

vrchu v jinou chemickou sloudeninu. V t6chto piipadech lpi povlak dobie rrrr

kovu, pon6vadi je do n6ho vrostlj'. Jindy se na povrchu hovu uklddd vrstr;r

slouieniny vznil<16 chemickou reakci v l5zni a lpi na povrchu absorpci.

Tlouitlka barevnj'ch povlakri je velmi mal6. Nejdast6ji m6ii n6kolik setirr,

J 5 8

i

; i i; rit .

I i ;r l r

I

l ; irl lt

*iil' li

rn6n6 dasto n6kolik desetin;.1. Je tedy pochopiteln6, ie tento tenkjr povlak

rnd ndkter6 vlastnosti privodniho kovov6ho povrchul je hladkjr a lesklf'

byl-li povrch pied barvenim vyle5t6n, a je matnf, byl-li kov pied barvenim

matnj'.Barevnj' vjem, kterj' zanech6vd vytvoiend vrstva v lidsk6m oku, mriZe

vznihnout dv6ma rriznj'mi zprisoby:

1. vrstva md svou vlastni barvu,2.'vrstva zprisobuje interferenci sv6tla.

V prvnim piipad6 se ukl6d6 na povrchu kovu dostatednd tlustri vrstva ba-

revn6 sloudeniny. e6st bil6hosv6tla dopadajici na tuto l6tku,l<ter6 se vyznadu je urditj'mrozsahem vlnovj'ch d6lek, sepohlti (po piipad6 propusti) a

i inr i jeho d6st se odrazi. V od-raien6 ddsti svEtla pak picvl6-d:rji paprsky urdit6 vlnov6 d6l-kv, kter6 zprisobuji v ohu pii-slrrinj' barevnf vjem.' Jevi-lisc ndkterA l6tka na piikladt:crven6, je to v tomto piipad6zpfrsobeno bim, l,e pohlcuje do-pliikov6 barvy, hlavn6 zelenou,vice, kdeito iervenou barvu

lriodnostn6 odr6tzi. Piiklademtohoto druhu barevnfch po-vlakt je patina nebo dern6 okuje na mirdi. Barva t6chto povlakfi zristtivd

zhruba stejn6 bez zietcle na rihel dopadajiciho svdtla a na rihel, pod kterfm

povrch pozor r r jeme.

Tenk6 vrstvy, bezbarv6 nebo jakkoliv zbarven6, mohou, jsou-li pro svitlo

rrlcspof, trochu propustn6, jgvit interferenci svdtla zn6mou na piiklad z duho-

I'ich barev olejovj'ch skvrn v kaluZi vody. Interference vznikd tim, Ze n6-

li[cr6 paprsky dopadajici na vndj5i povrch vrstvy se neodr6ieji, nj'brZ pro-

jrlou vrstvou aZ k jejimu povrchu. Zde se pak odraZeji a pii vistlpu z vrstvy

sr: mohou setkat' s jinj'm paprskem' dopadajicim na misto, odkud prvni

lrilprsek vych6zi z vrstvy ven. ObE vlnEni se pak sditaji a vznikd nov6 vj'-

slctln6 vln6ni, jei m6 jinou d6lku vlny a projevuje se jinou barvou (obr. 31).

l\rvlaky, jejichZ barva vznikd timto zptsobem, m6ni svttj vzhled pii zmdn6

r'rlrlu dopadajicich paprskri (nebo smdru pozorov6ni). Barva z6lei,i na tlouifce

vrst\ry, a d6 se proto, iasto v Sirokfch mezich, regulovat prodlouZenim doby

rr,bo zm6nou podminek pii barveni. Typickj''m piikladem tohoto zprisobu

vznihu barevnj'ch povlakt jsou popou3t6ci (ndbdhov6) barvy"na oceli nebo

Obr. 31. Vznik barvy tenkj'ch povlahfrinter{crcnci sv6tla: -

I - dopadajici paprsky; .2. - rozhtatl vzduch -

povlakr ? -'r.ztrrairi pbvlak - kov; 4 - odraZenfpaprsck zeii lenf interferenci.

159

-l ; !n

h

I

Piirozen6 zm6nY borvY kov0

chemick6 barveni kovt m6 svrij vzor v ndkterj'ch piirozenfch pochodeclr,

kter6 probihaji na povrchu kovri, vystavenfch rriznj'm korosnim prostiedinr'

Vznikaji ,ta v"duchu prisobenim 6'sliku' vodnich par a rriznj'ch neiistot' ir')

i;;;;'"t-"sf6ie vZdy piitomnv " T"li"l.mnoZstvich' jako kvsliinik uhli

;;t " .irltir.t, ,i"orrodik, a-oniak aj' Tak6 prisobenim vody -a l6tek v "'

"lr*2"";,"r, dochezi k podobnj.m vj.sledkirm. Nejznam6jsim pi'ikladem t6cht"

pochodt je vznik tzi ia ileleze nebo zelen6 patiny na m6di'--Cfr"."i.f.c

zprisoby barveni iasto napodobuji tyto piirodni pochody (tzv'

star,n m6d u b"orr). vhodnou volbou iinidel a reakdnich podminek je ov3crrr

tvorba barevnfch povlakri proti pochodrim v piirod6 podstatnE.urychlen'r'

Lze volit "rirn6 u*ElA pochody, takie i rfrznost dosaZenfch barew je mnohctrt

v6 t s i neZp i i p i i r ozen6 -po "hod . ' .Ne jd r i l eZ i t 6 j 3 i r ozd i l -mez ip i i r ozen f l r r io "^eti*i'pochody barv"ni jc v5ak v tom,-Ze pii um6lf-ch chemickfch zpii

sobech se snazime vytvoiit homogenni souvislou vrstvu, kter6 br6ni piistuprr

vlhk6ho vzduchu * jittlt"tt korodujicich prostledi k povrchu kovu' a tim zu-

brafiuje jeho dal5imu naruSov6ni.

m6di, adsorpdni zpfrsoby barveni, pti nichZ se pouzivd sirnatanowfe-h l6zli'

upoa. po"fuf.V tohoto druhu jsou Lpravidla.tenii neZ u prvni skupiny' al''

j"jiJ *""tt".ti"k6 .rrl"rt ros[i, na piiklad piilnavost, -bfyaji prdv6 z t'oholo

dfivodu iasto lep5i.

Zp0soby borveni

Z technologick6ho hlediska existuji dva z6sadn6 rozdiln6 zprisoby barverri:

1.. Piim6 barveni, pii kter6m se barevnj'povlak vytv6ii piimo na piislrri

n6m kovu.- -i. Nepiim| barveni, pii n6mz se ptrvodni kov nejprve povl6kne (galvrr

nicky nebo jakfmkoliv jinfm zprisobem) vrstvou jindho kovu a ta se potonr

teprve barvi. b

Druh6ho zprisobu se pouZiva bud tam, kde z6kladni kov neni moZno piimo

barvit (hlini,t), nebo tlm, kde je vrswou _druh6ho kovu chr6n6n zikladrrl

materiel pied korosi (kombinace ocelf zinek)'

Z chemick6ho hlediska se d6li zprisoby barveni podle toho' z jak6 slorri''

,ri.rv j" pi.ev6Zn6 sloien barevnj' povlak. RozliSuji se tak zhruba tii zprisobv

f"".r"rri,^Zp,isoby, pii nichZ vznikaji kysliiniky, zprisoby' pii Tth: se tvoi'l

.sirn6 sloudeniny-(hlavn6 sirniky), a zptsoby vedouci k tvorb6 zasaditj'ch s"li

Kyslidnikov6 vrstvy se ziskaji-snadno zahiiv6nim na vzduchu nebo v jini'rrr

oxydujicim plynn6m,prostiedii. Cast6ji se v5ak pouZiv6 roztokfr nebo tavenitt

160 L6t

lbsahrrjicich rrizn6 oxydadni piisady. Sirnikov6 vrstvy vznikaji prisobenimsirnikri alkalickfch nebo sirniku .amonn6ho, sirovodiku nebo okyselenj'chloztokrl sirnatanu, po piipad6 rriznj'ch sulfosoli (thioantimonidnan apod.).'l'ieti

skupina povlakri se tvoii prisobenim rriznj.ch soli ve vodn6m roztokurrcbo ve vlhk6m vzduchu obsahujicim rtzn6 p6ry kyselin apod.

Z prahtick6ho hlediska je drileiitj' fysihdlnd chemickf princip vznikuvrstvy. Povlahy, kter6 vznikly piimjzm pietvoienim povrchov6 vrstvy, afuZ jsou to kyslidniky, hydroxydy nebo rrizn6 soli, jsou zpravidla mechanickyrnnohem odolndjSi neZ povlaky, kter6 vznikly vysriZenim rriznj'ch sloudeninna povrchu kovu a lpi na ndm pouze absorpci,

Nejdastdji se chemicky barvi tak, ie se piedmdty ponoiuji do piipraven6l6zn6. Ndkterj'ch l6zni se pouZiv6 za studena, v6tiinou je viak nutno prorrrychleni pochodu je ohi6t, dasto na teplotu blizliou bodu varu roztoku. Tentozpfrsob je vhodnj' hlavn6 pro masovou vfrobu clrobn6j$ich piedm6tt a ditc snadno mechanisovat. Dal6i jeho vfhodou je stejnom6rnost dosaZen6hozbarveni, kterou je moZno dasto zlepiit michrinim l6zn6 nebo pohybem zboii.l)obu poti'ebnou k barveni lze snadno hontrolovat.

Z uvedenj'ch drivodri by bylo v;ihodn6 i barveni postiikem, kter6 vlakzatim, jak se zd6, nikde nela5lo uplatndni.

Rozmdrn6 pfedm6ty je nutno barvit natirdnim. PouZivd se h tomu Bt6tce.po piipadd hadrri nebo pilin namoien-fch ve vhodn€m roztoku. Timto zpfiso-bem se dosti obtizn6 ziskdv6 stejnomdrn6 zbarverii vdtiich ploch. Roztok jerrutno nanaiet na povrch v pokud mozno tenk6, stejnom6rn6 vrstv6, a n6t6rpo piipad6 n6kolikr6t obnovit vzdy po zaschnuti picdchoziho n6t6ru. Na-,pak je mozno timto zprisobem snadno ziskat frmysln6 ncpravideln6 zbar-'cni, na piiklad tim, te na ndktcrj'ch misr.ct:h lr.vrchu se ncch6 roztoh drilepirsobit nebo ze se vytvoienj' povlah na nirl<tcrfch mistech zeslabi, po pii-ltad6 zcela odstrani prisobenim zi:cddn6 kyseliny, roztokem kyanidri nebojinj'mi dinidly vhodn;imi pro danjz povlak.

Garveni zahiiv6'irn na vzduchu nebo v rrizn6 upraven6 atmosf6ie se po-rrzivd pro napou5tini oceli a mtldi. Pro ostatni kovy neni tento zprisob vhodnj,.

Byly tak6 navrzeny rrizn6 zprisoby elektrolytick6ho barveni. Krom6 v6tiichI'rovoznich n6kladri m6 tento zprisob dalSi nev'i'hodu v tom, ie dosazen6zlrarveni neb;ivd stejnom6rn6. Hlavnd u profilovanj'ch pr:edmdtfi vznikajilozdily zprisoben6 rtznou r.zddlenosti a polohou rfiznj'ch ploch barven6holri:edmdtu vzhledem k pror6jBi elektrod6. Cern6 niklovdni je jednim z mdlavi,znadnjtch procesri t6to shlpiny.

K chemick6mu barveni je moino tak6 poditat dodatedn6 vybarvovdni rriz-n'rch povlakri organickj'mi barvivy neho barevnj,mi anorganickjrmi sloudeni-rr.mi. T6chto zpfrsobff se pouzivd hlavn6 k vybarvov6ni kysliinikovj.chvrslev na hliniku a jeho slitindch. \

lt chemicki riprava

- Uprovcr Povrchu Pied borvenim

Piedb6Zn6 6pravy, kterfmi se mA povrch kovu piipravit pro barveni' trrr'11

dvoji riiel:o l l ucer ;

i]'ei.iJpovrch, tj. odstranit r.nectranic\g"":c'j':ll:ill^Y*ilfo'i,,1:] ,"d;,'i:lll.ffi';;,,";;;;,;iJt ;; obr6b6ni a chemick6 nedistotv, r<.r" '

pr lelt6ni povrchu.[JJtll I "'"ir ra va povrchu I a. P *oiol," -1i1 T^"Tll*J*.llT]ll :u"i'l?lllt,u"'iil";"i"n"

";'i;k6. lil;"'i ry:llo *:':#'-T::::t:-.? ilil , ,ililil ili:iH;il;;;'; ;#:'. *o:" ;::1'::,*'l1'5.1"::ll"?u:1.,1i",llil"iJffili:" Ju'i'Jd";;il:i;li nos\ozenl, . r:Lk:.:'* if" # H]lli,HhJ#i"".i"iii"'

- ""'^t"": r :: bn'l"i'a,1::.-::i:::"1*" ?il IsteJnomerne lar 'Prdur ' 'vzr( t \ tJJ^

emri igvyrovnat. - easto vSt, , , | , , ,p""ftf. je piili3 tenkf, takZe tato poSkoz^ent-1,-.',,-^,,

iolri ' irrsznilii n.i ,li:J;il,;"5;;"fi;"J p""J"",*"r-naopak vyniknou je3t6 wfraznEji n.z ,"

o.od,,kLy. Palinu, okuje aPod'"';:;;'.;f";ut urditeho*itavu povrchu, poZadovan6ho pro vzhled a l)o r"'

n"ft;-;uiitnto,t b;t;;"r"h povlakri' tj' zdrsndni' vvhlazeni nelttt '

dist6m kovu.

Zprisoby piipravy povrchu je moino rozclElit na pochody chemidii' "'l

ma$tovani a moieni) " "" p".rr"*rv mer,hanich6 (otrysk6v6rii, brou$eni, lt'it' "'

omil6ni a kart6iovrini) '

IlJprqvy Po borveni

Oplachg. Oplach po barveni musi bj't'pokud moZno dokonalj" Zvliil ' I

kou spotiebu opt."norrJ'roa' "VZ"a"if utt"ti"kO zptsoby barvcni, l<t't'r"

;;;";;;;i;la"'"i ot.ur,ojt"ri""ir; neto lhliditanv. Zbyrky tEchto lit('l' r|r

i. p""r.rt" 't "l*i hooZ"triui6 " t'u iejich odstran6ni je potieba znatn' mn{r' r' I

iist6 vody. Ndkilv i" "f;;;;tj"jiih 'bvtkv na povrchu neutralisovat slrrl' 'r

roztokem ndjak6 kyseliny, "opi' "h"o'oov6' octov6' vinn6 nebo jin6 org:r"" t "

slab6 k;,scliny. zd,e 5" .rj"r.-il'Jo opir nAleiiti) opatrnosti,.aby kysel"rrn ' 1 t'

chem nedoilo k nn".'s""ib"'"""6ho'pot'laku' Zb;'tky alhalickj'ch lSteh rr'' 1"'

vrchu jsou nebezpein6il;;; proto' Ze pii j imaji vlhko ze vzduchu ' 1111'lr

lu j i t i rn koro. i Povlaku ''- ' i . i .; koneinj' oplach se obydejn6 osvddduje hork6.voda' kterd orl ' t ' "rl

polf"ani tto"Z.".'nn,l lpici zbytky s povrchu a uryc'hli suieni'

Suieni. K su3eni b";;";;it" "'bozi

;'oo obyiejn6 vhodne sugarny bi'i" 'h

. i y p t . J e J i b a r e v n y p o v l a k c h o u l o s t i v j . n a z v f S e n o u t e ' p l o t u , j e - l i ' 1 l r ' ' r |proudem studen6ho ,,,drrttto' V jinfch piipadech se osv6dduje su3eni r r"lt

n6ch.

L62 163

Kort6iov6ni o mislni zesv6tlov6ni povrchu

V n6kterj,ch piipadech prisobi pdkn6 mistni zesv6tleni barevn6ho povlaku,zvl6Std na hran6ch a vystupujicich mistech. U mdddnj'ch a bronzovj'ch pied-rrrirtri se timto zprisobem zdrirazfluje starobylost vzhledu vfrobku. PouZiv6'.r' k tomu mosaznj'ch, rnlnl t62 ocelovfch kartddri. Jindy lze dosrihnout.tcjn6ho fdinku pictir6nim povrchu hadry nebo pilinami napojenfmi v roz-l,rhu, ktcrf ddstedn6 rozpouiti barevnj' povlak.

t,ehk6ho kartddovdni se n6kdy tak6 mriZe pouZit k vyle3tdni barevnirhol,rrvlaku. Zd,e je nutnA opatrnost, aby nedoilo h prodieni povlaku ai nar lrrstni kov. Nejnov6ji jsou pro tento riiel vhodn6 kartdde se silonovfmir lr'rkny. Jindy se misto karteiri pouZivd mdkk6 kriZe. Kovovlimi kart6ti sol,'rrtddrrjc tak6 v procesech, kter6 vyZaduji opdtovanir harvcni. I(ar.trit"rrvr'rnlm, odstrani lehce lpici povrchov6 vrstvy barevn6ho povl*ku a zlrrrdc sporlnf,

,l,rbie lpici vrstva, jejii, zbaweni se pak prohlubuje novfm ponorcrn ncbozih6nim apod.

lmpregnoce borevnlch povlok0

lmpregnace barevnj,clr povlakri olcji, vosky nebo transparentnimi Iakyl, ,p3uje mechanickou a antikorosni odolnost povrchu a iasto tak6 jcho vzhlcd.

l'r'oto se n6kter6ho z t6chto prostiedkri ,skoro vZdy pouZiv6.Nejjednodu55i je impregnace cleji. Pouiivd se b6inj.ch typt konservadnich

,'l.jri, hter6 se podle potieby iedi benzinem. Velmi dobie se osvddduje roztohl,rnservadniho oleje T v benzinu v porndru 1 : t0. Pedlivd osu5en6 obarvenir,lroZi se na krdtkou dobu ponoii do roztoku oleje, nechd odkapat, menii ilily, , 'po pi ipad6 centr i fuguj i a pakpo odpaieni benzinu se dasto jeSt6 lehce piclrstflr;r<lry nebo kriZi. Olej dod6 povrchu p6l<n1i lesk a prohloubi barvu povlrrlru.

Ke stejn6mu vj'sledku vede i impregnace vosky, kter6 daji povrch' vo',r',rvn6ni s oleji lep5i mechaniikou a antikorosni odolnost. Diive se pouZivnlor icliho vosku ve sm6si s benzinem v pomdru napi. I : 15. Jindy se voskl,zpouSt6l v tepl6m terpentj'nov6m oleji. Nyni se roz5iiuje pouZiti levnd.iI'l<:h,r nthetickj'ch voskri, kter6 iasto svou tvrdosti pieddi vieli vosk. Nancsrrnfr\ r'stva vosku nemd bj't piili$ tlust6, jinak ztr6ci pii. ohidti svrij lesk. Prolo strr','skovan6 piedm6tv je5t6 vyleiti kart66i nebo kriZi, iimZ se piebytednf voskf icd ztvrdnutim odstrani.

llarevnd povlaky se iasto chrdni transparentnimi laky. Takto se dasto zvy-, ' . lc lesk barevn6ho povrchu, a jeho odolnost prot i korosi se podstatni zlcplrr jo.

t',rrriiv6 se lihovj'ch lahri Selakovj.ch, kopdlovli'ch nebo lakii nitrocclrrlrsovi,trlrr/v. zaponov;ich). Lahy, zvl6it6 lihov6, nesni6ji bit piilis hus[ir, r.bv lrn-' r l,v:iiely silnj' film, kterf by mohl praskat. JeJi to tieba, natirii sc vr..hldr' )rlv po zaschnuti piedchoziho nat6ru. stejnomdrnEjsi tlousfky filrnu u ror.rrri'r'njrch piedm6tt se ziskd stiikdnim.

' _ I

i lr

, i - F t ,i c

lF, ''

1

Borveni in6di

e i s d m 6 d m 6 s v 6 t l o u r f i Z o v 6 i e r v e n o u b a r v u . N a v z d u c h u j e j i p o v r . . l rtmavne postupnfm,,ywei",,i* dervenohndd6ho kyslidniku m6dn6ho. Ryclt|r'

;;;; ,;J"t uurrry prlrini zahi'6tim nad 70o C' Dal.im zvv3ov6nim teplorv

i*"r,t" povrch aate, aZ se pot6hne itrnj'm kysliinikem m6dnatfm'

Ponechina dlouhou Joft" "u vzduchu' barvi se m6d na povrchu zelcrri'

mfi-r""a patina). Zm6nu zptsobuje ":tli:lt.kyslik' vodni p6ra a rfizn6 ttr'-

tistoty piitomn6 ve vzduchir, hlavn6 kyslidnih siiiditf a uhliiitf. Povlak sc

skl6d6 ze z6saditj'ch soli m6di'i;" piirozen6-zm6ny povrchu_m€di tvoii zdklad velk6ho mnozstvi postut)ii

u*ciet o'barveni m6di'a' jejich slitin. pro tyto kovy se hodi vsechny drulrv

ba rven i :Kys l i dn i kov6ba" ' " t t i vp l ynech ' t aven indch i vodn fch roz toc i ( ' l r ';;;";;i "orioky urtdi.ki"h sirnikii, sulfosoli a sirnatanfr, tvorba z6saditj'r'1

.oii u ,trne jin6 zptsoby. Ze slitin m6di piichdzeji k barveni-hlavnd mosrtz

a bronz. N6kter6 tar.rc pro bnrveni m6di jsou vhodn6 i pro tyto slitiny, v6tsinou

;";s;k ""d" ""rit jitJ pr"api'v, vyzkoui-en6 piimo na dan6m materi:ilrr'

slitiny obsahujici ci' se v$eob"."il"""i obtiZn6ji nez 6ist6 m6dl.-Naproti tornrr

t""tt"f, obsahuji'li mdlo zinLu -(dervenj' tombak)' se barvi :"n{:9' S vdt(irrt

;;;h;;zink''(mezi ZO U :fO0/0) na*t6.r"1i pii barveni obtiZe. Misto derni.lr

p""f"f.t se zisl<rivaji .,"ri,,y po"'* '-"'o$ed(r' DalSim zvy5ovdnim obsahu zinlt'r

se vSak barveni "p6t ;#;j;' NejvhodndjSi je mosaz' obsahujici 36 ai:' 45tt1t

,i"r."l j"ir metilograficke .t"oktu"a je tvoiena sm6si krystahi alfa a bt'lir,

*""if.*"**i vznifaji elehrrick6 mikrodldnky usnadiiujici barveni'

Snadnost, se lrterou se barvi m6d a jeji sliriny, vede dasto' k aplikaci rrr>

pli-cto barveni. obtiznE barviteln6 kovy se povl6kaji galvanicky-vyloudenirrr

po"frf."- m6di nebo mosazi a tyto povlaky se pak barvi' Mohou pii l"rrr

lastat odchylky proti barveni kompaktnich mdd6nj'ch nebo mosaznj'ch I i

robkt. Mdd vylouden6 galvanicky je podstatnd reaktivn6jSi. Vcelku v5eclrrrv

receptury urden6 pro kolpaktni m!d6n6 lfrobkv jsou vhodn6, i pro bar..r'rri

g"i"u"i"i.*.f, mEdinj.ch povlakri, ale naopak..n6kter6 procesy vhodn6 pro urrl

lanick6 iovlal.y nejsou-vhodn6 pro celom6d6n6 vj'robky. N{6d, vyloutl,'rr;i

"-.if.rif"f.y,.i ti".,i"L, se barvi l6fe neZ povlak vyloudenj. z l6zni kyseli,l',

Oxydoce m6di iih6nim .\

Ne j j ednoduss imzp tsobembarven im€d i j ezah i i vdn inavzduchu 'Z i s l r ; r i fse taii jednak rtzn6 pestr6 popou$t6ci barvy, jedpak tlust6 _tmav6

vrstvy ','

aofr.rO of."ji-. Principem tohoio p'ocesu je oxydace povrchov6 vrstvy nri:rli

na kyslidnik mtdnf nebo m€dnatj"pii pomal6m zahiiv6ni m6di na teplotu L50 ai.3000 C se pokrj'v6 jeji por r', lr

tenhou prrisvitnou vrstvidkou kysfitniku m6dn6ho, kterd jevi interfer''rr''r

sv6tla. Podle tlousjky vrstly vznihaji rrizn6 barevn6 odstiny. obvykle se r'"r

1.64

;

ll$

Tabulka 8Piehled zp0sobi borveni m6di b slitin

Zbarveni

O$dace ilhinim

Barvenlv taveninAch

Persiranov6r barveni

Chlorednanov6barveni

Manganistanov6barweni

Amoniak6lnlrbarweni

PatinovAni

Sirnikov6barveni

Barveni sirnikemolovnatjrn

oranZov6, terven6,dern6

derven6 aZ dern6

cerne

l .

Lluho, atdernohn6d6

lzltrto- al,dernohndil6

dern6

zelen6 ai modr6

hn6d6 aZ 6ern6

fialov6, modr€,bil6

Zihdni v peci

v solnj'chtavenin6ch

ponor do hork6horoztoku

ponor do horkdhproztoku

ponor do hork6horoztoku

ponor do studen6horoztoku

potrrenr

ponor nebopotirAni

ponor do t,cpl6horoztoku

Vhodne pro

m6d, n6kter6

. slitiny mEdi

m6d, tombaA

m6d, bronz

mdd, mosaz

mdd, mosaz

mosaz -

ni6d a slitinym6di

m6d, bronz

mosaz a jin6slitiny mEdi

lisuje nEkolik iad barev, kter6 na povrchu postupnd vznikaji. Prvni iada,

charakterisovand nejtendi tlou$fkou vrstvy, ddv6 jasn6, odstiny t6chto za sebou

n6sleduj ieieh barev:

sv6tle hnddooranZov6, iervenooraniov6, rflZovd,

fialov6, bil6, svdtle ilut6, tmavoZlut6.

V dalsieh iad6ch, kter6 vznikaji pii prodlouZen6m zahiiv6ni, se tato prvni

iada zhruba opakuje a vyskytuji se v nich i zelen6 barvy. Odstiny jsou vsak

stdle m6n6 vlraznl a nakonec piechizeji v 5ed6 zbarveni'

N6kter6 z uvedenj'ch barev jsou pom6rnd st6l6 a daji se snadno zachytit'

Jin6 se m$ni tak rychle, Ze nejsou prakticky pouZiteln6 nebo alespofl ned{vaji

stcinomErnjr odstin na cel6 plo3e povrchu. Urdit6 barvy je moZno ziskat bud

volbou teploty, nebo doby zahiiv{ni. VEtSinu barev lze zishat ob$ma t[mito

r65

nzpfrsoby: Bud se patiidn6 dlouho zahiiva pii teplotd L50 ai; ?00t q, anebo st

teplora postupnd pomalu zvySuje aZ na 3000 c. K ziskani nehterfch barev j,'

.riuk tf"b. .t"iit6ho rozmezi teplot. Pii niZsi teplot6 i znadn6m prodlouZeni

doby se zish6 oilstin m6n6 vj'raznf. N6kter6 m6n6 st6l6 barv-v je nutno za-

"hyiit t"k, Ze se piedm6t, jakmile dosahl i6dan6ho odstinrr, pontlii do studeni'

,rody. Bu""rrr6 povlaky prv6 iady maji nejhezdi odstiny, jsou v$ak velmi tenli.

u ,r.udno se stiraji- Po.rLky dalsich iad jsou mechanicky podstatne odolnEjii.

Borveni m6di v solnich tovenin6ch t

Lep3ich vfsledkri ne1 iahlivinim m6di na vzduchu je rnoZno dos6hnorrt

barverrim v iavenin6ch oxydujicich soli. Na povrchu m6d6nfch piedm6tfi s,'

vytvaii vrstva kyslidnihu mddn6ho nebo mdclnat6ho, po piipadd sm6si oborr'

1"1i2 burrrn z6visi na teplot6, dob6 ponoru, sloieni taveniny a na dodate6n6rrr

"p"acov6ni. K piiprav6 iaveniny se pouZivS dusitanu sodn6ho nebo draseln6hrt-

DosaZen6 ,ba"veni je tim lepsi, dim vy55i je teplota taveniny. ProdlouZeninr

doby barveni pfi niZSi teplot6 nelze dosdhnout obdobn;ich vj'sledkri. Povlal,

ziskanj. pii delii dob6 ponoru mivS horgi piilnavost. Je-li tavenina dostatedrri'

vyhi6t6, voli se doba ponoru tl2 at' I minuta'

K barveni sc lrouZiva zclcznfch nridob. st6ny ncrnaji bit piilis tenk6, abv

korodujicim riiinl<cnr tavcniny a hlavn[ plamenem pii piim6m zahi'iv{ni nt'-

dollo k jejich prop6leni. Pr6ce s roztavenfmi siln6 oxydujicimi solemi je velnri

,r"b"rp"i.re. pil "".ttada"i piedm6tfi do l6zn6 je tieba velk6 opatrnost. Povrch

piedmdtu musi bft dokonale suchf, aby nedoslo k rozstiikovani piehi6t,1

kapaliny.bf"d-bu"rr"nim je nutn6 povrch piedm6tri odmastit. Tavenina by sice ol'',i

s povrchu odstraniia, ale na bar*en6m povrchu by zbyly odli5n6 skvrny. Podl"

poZadovan6ho konedn6ho vzhledu vfrobku s-e povrch gfgd layelrm vyleiti

nebo otrysk6. Ziskan6 povrchov{ vrstva je tak tlustd a lpi tak houZevnat6, lr'

snese i mensi dodateinou ripravu, hlavn6 lehk6 piele$t6ni, aniZ se prole(ti.

, Piedmdty p6jen6 cinem se pro toto barveni nehodi, protoze zbytky p6jliy

na povrchu, kter6 se nenabarvi, ruSi sv6tlou barvou'po vyjmuti zl6zn6je nutno piedm6ty ihned pien6st do vody, aby se ochla'

dily a aby se odstranily zbytky soli s povrchu. Piedm6ty po vyjrnuti z tavenirrr

jsol t*r.roied6 ai dern6. Po ochlazeni ve vodd zesv6tleji a zdervenaji. Dos:r

lenj.barevnf odstin mriZe bj.t jeitd dodatedn6 zm6ndn. Pro wjasn6ni se p.-

uZivd roztoku dvojchromanu, pro ztemndni roztoku sirnfch jater (viz sirnikovi'

zptsoby barveni m6di). '-^ t"rrtf zprisob je vhodnf tak6 pro barveni galvanicky vyloudcnj'ch m6ddny, lr

povlakri. tV "S"t musi byt dosiatedn6 tlust6. Pii pokoveni i pii ndsledujicir"

oplachu je nutno p"u"orrui pedliv6, jinak silni.m piehiiv6nim v tavenin6 mii),'

aojit t odlupov6ni m6d6n6ho povlak'. Povlaky z kyselfch lizni se barvi li'1,''

neZ mdd vylouden6 zl6zni kyanidovfch.l

166

tr

Jestli|e se s taveninou nepracuje, nemri bft ponechdna v otevien6 nidob$

na vzduchu, protoZe pohlcuje vlhkost, a tim se znehodnocuje.

Krause zhoulel rriznd sloZeni tavenin a dospdl k t6mto zavdrrim: soln6 nebo

draseln6 soli d6vaji rovnocenn6 vysledky. Piilnavost povlakri vytvoieni

v obou solich je stejn6' Dusitany nemohou bjrt nahrazeny dusiinany' Sm6s

dusidnant a dusitanfr je pouZitelni; dos{hne se piitom ilulodervendho zbar-'

veni, misto obvykl6ho temn6 derven6ho. Piidavek nejvj'se t0 0/6 hydroxydu

sodn6ho d6vd temndjii matn6 zbarveni. Pii v6tiim obsahu hydroxydu je

vysledn6 zbarveni dern6, po piipadE jen 3ed6. Kyslidnik manganiditf, manga-

nistan draselnj', peroxyd sodiku, perboritany a kyselina chromovd pi'id6ny

v mnozstvi l" al: L0 % davaji fialovE ierven6 zbaweni, kter6 je vsak mozn6

ziskat tak6 zahi6tim jednoduch6 dusitanov6 taveniny na vy55i teplotu.

Slitiny m6{i lze timto zprisobem barvit jcnom tehdy, obsahuji-li dostatedn6'

mnoZstvi mddi. Na tombaku a bronzu se vytvofi svd1lcji nebo tcmn$ji hn6d6

povlaky, kter6 se vSak snSze ziskaji jinak, na piiklarl sirnikovymi roztoky.- Na m6di se vdak timto zptsobem vylv/ri'i lrrrisnf, srnaltu podobnj' povlak

velk6 chemick6 a mechanicli(r odolnosli. .Ieilo stejnomirrnost zrivisi na obrat-

nosti pracovnika, hlavnd na rychldm a souvisl6m smoteni cel6ho povrchl tave-

ni.rou. Je patentovdn zprisob (n6meckj' patcnt 260 902), kterj'm se dosahuje

IepSich vfsledkii Iim, Le se povrch nejprve galvanicky pokryje tenkou vrstvou

ollva a pak teprve se barvi. Vfsledn6 zbarveni je sv6tlejsi nebo tmavsi podle

tlouSfky vrstvy .olov6n6ho povlaku

Persironov6 iern6ni m6di

Jedno z nejltr6sn6jSieh zbarveni kovri, vytvoien6 chemickou cestou, se ziskd

okyslidenim m6di roztokem pcfsiranu v all<alit'h6m proslicdi. Z,a vy55i teploty

se iersiran rozkl6d6 a uvoliiuje v Lizni kyslik ve stavu zrodu. Ten rvchle

ot y.titu;e povrch m6di a vyrvaii na nim derny kyslidnik m6dnatf. Kyslidni'

l.ovd vrstva je pom6rn6 tlust6, m6ii piibliZnd 0,001 mm. Je mechanicky velmi

odolnd a m6 p6knj', pololesklf vzhled.

Nejdast6ji pouZivand l6zei md toto sloZeni:

I I vodv,50 g hydroxydu sodn6ho,10 g persiranu draseln6ho

l\{isto persiranu draseln6ho je moZno se stejnim vfsledkem pouZit persiranu

"*o.rrr6ho. Hydroxyd sodnf lze nahradit hydroxydem draselnj'm; prvn6 jme'

novan6mu se v3ak ddvd piednost pro jeho niZSi cenu'

L6zei pracuje, i kdyz velmi zvolna, iit za normalni teploty. se zvfienim

teploty se dern6ni urychluje, zdrovef, se vsak tak6 podstatnd zrychluje vyder-

pdni l6zn6 rozkladern persiranu. Pii trvale pracujici l6zni se prolo voli teplota

bO uZ 70" C, kdeZto pii jed.totdzov6 prdci se zvy3uje aZ na l00o C'

167

Pii piiprav! l6znd se nejprve za st6l6ho michdni rozpusti uvedcn6 mnoZsl yi

hyd"o*ydo a roztok se ohieje na Zddanou teplotu. Potom teprve se piidi prrii-

kovj' plrsiran. Za vySsi'teploty l6zn6 podnou ihned unikat bublinky kyslil'rr..,rrtrit n;i.ino rozkladem persiranu. Zvl6st6 hojnd se kyslih vyluduje na barYF

ny'ch pledmEtech. KdyZ jeho vj'voj ust6v6, je nutno prtidat tto.rou d6tu p,'t'

siranu v mnoZstvi maxim6ln6 rovn6m tomu, kter6ho bylo pouZito pii zakl6drirri

l6zn6.Pii pr6ci 162n6 se na jejim dn6 hromadi kal kyslidniku m6dnat6ho, kt0r'i'

urychluje rozklad persiranu. Pro zlepieni Zivotnosti Llznd je dobie kal prrrvi-

delnd vypoust6t vipusti ve dn6 vany. Aby nebyl kal na dnd zviiov6n, nesrili

se l6zni michat. Aby se dosdhlo stejnom€rn6ho zbarveni, postaii obdas ba5'r'-

nfmi piedm6ty mirn6 PohYbovat.Piedmdty se pied derndnim alespofi hrub6 odmasti, a jeJi tieba, omoi'i

zieddnou kyselinou sirovou, Opalovat ve smdsi kyseliny sirov6 a dusiin6 sc

nedoporuduje, prbtoZe na vice naleptan6m povrchu vznikd nestejnomdrrrir

zbarveni.Do dernici l6zn6 se pfedm6ty zav65uji na m6d6nj'ch dratech nebo se za-

kl6,daji v koijch ze stejn6ho kovu. O materidlu pracovni vany neni v literalrrirr

jednotnj ' n6zor. Podle Jampolsh6ho se v SSSR bdZn6 pouiiva van z occl i .

kdeito ndmedti autoii doporutiuji nddrZe z nekovov6ho materialu (sklo, porcr,-

l6n, kanrcnina nebo smaltovan6 ocel). Konstnrkdni provcdcni vany je nejvfhotl-

n6jSi v6lcov6, s koniekfm dnem. V nejdolej3im mist6 dna je vfpust na otl-

strai iov6ni l ialu. Pracuje-l i se za nizl i<:h tqrlot (60 ai,70o c), je'nej l6pc l i rzrr, !

vytdpdt horkou vodou, a to pl63tiim kolem st6n vany, Tim se zabrAni mis[-

nimu piehiivdni roztoku a zbytedn6mu urychlovdni rozkladu persiranu.

Po ponoieni piedm6tt do ticrnici l6zn6 nahihi nejprve jcjich povrch po'

pouitdcimi barvami, kter6 poshrpnd piechdzeji v hn6dou barvu. Tato barva

koncdnd pii pokradujicim ponoru zi,ern6. Uvcden6 barevn6 zm6ny jsou zlrii-

sobeny tvoienim kyslidniku m6dn6ho a jeho postupnou oxydaci na kyslidnik

midnatj'. Piitom mal6 mnoZslvi mddi z6rovefi pfechdzi do roztohu, kterf prol.o

pi.i del$im pouZivani dostdv6 modrou barvu. Konedn6 zbarveni povlaku a jtrlro

tlousfha zdvisi na sloZeni a teplotd roztoku a na dob6 ponom piedmdtt v l6zni.

Krause [29] uv6di vfsledhy podrobnj'ch zkouick vlivu sloZeni a teplolv

l6zn6 na vfsledn6 zbarveni. Podle nich se tlouilka povlaku nejrychleji zv6tirrjc

pii. koncentraci hydroxydu 5 at 10%' Se sniZujici se koncenlaci l6zn6 se

rychlost tvoieni povlahu rychle zmenSuje. To plati pro teploty mezi 50 rri

t00o C. Za rtizkl tcploty naopak v 10% roztoku hydroxydu pokraduje tvorbn

povlaku nejpomaleji, nebof pii t6to koncentraci piech6zi nejv6tii mnoist.vl

m6di do roztoku. Pii zvf3en6 teplot6 se potom rozpult6ni m6d op6t vyluiirrjo

na povrchu v podobd iern,6ho kyslidniku. Timto druhotnj'rn vyludovirnirn

vznikaji volnd lpici povrchov6 vrstvy kysliiniku sametov6ho vzhledu. l'ii

obsahu persiranu meniim ne| 0,I0/s dern6ni praktichy neprobihd' Zv6tio-

v6nim jeho obsahu do t 0,/s se prribEh,iern6ni podstatn6 urychluje, nad touto

168

hranici se rozdily v rychlosti ierndni zmenSuji. Piesto je n6kdv vi.hodne pii-rlirvat v6tsi mnozstvi persiranu. Dos6hne se tim v6tii stability l6znd a persiranrrcmusi bjt tak dasto dopliovdn. Jampolskij [5] navrhuje zakl6dat lizeir z Lbgpcrsiranu v I l i t ru.

Technichjr hydroxyd sodnj' obsahuje rfrznd nedistoty, kter6 urychluji roz-hlad persiranu. Proto md bj't pouZitj' hydroxyd pokucl molno chemicky iistj'.l)dSim st6nim na vzduchu se ldzefi znehodnocuje. Piijim6 kyslidnik uhliditj,,kt,erj' m6ni hydroxyd sodnf postupn6 na sodu. Proto m6 bj'r nepracujici ldzcfilrokud moZno uzaviena a nem6 bj't dlouho uschov6vdna. Bylo-li v takov6st,ar6 l6zni zisk6no nevyhovujici zbarveni, je moZno je opravit v nov6 l6zni,rrniZ je nutno starjz povlak odstraflovat.

Norm6lnd ziskanj' povlak na m6di je temn6 iernj. a md po osuieni matn6sametovf vzhled. Tento vzhled je drin tenkou povrc.hovou vrstvou, kterd sesnadno setie. Pod ni viak zbi,v6 dobie lpici pololcsklj. povlak, kteri. dostdvdrlodatednj'm naolejov6nim krdsnou dernou barvu a p6kn* lesk. Tak6 protiliorosi je povlak dobie odoln*. V SSSR sc zhouii jeho odolnosr ponorem clotiiprocentniho roztoku chloridu sodn6ho za teploty 20o C. Zndml<y korose sepi'i t6to zkouSce projevuji ai po ndkolika dnech. Kyseliny, dpavek a alkalick6lr lrhy povlak rozpouSt6j i .

Tohoto zprisobu je moZno pouZit nejen na mddi, ale i na n6kterfch iejichslitin6ch. Viechny slitiny, kter6 obsahuji alespofi 80 0,/s m6di, je moZno barvitv popsanj'ch liznich bez ripravy jejich sloZeni. Snadno se barvi tombak a n6-klcr6 bronzy. ProdlouZdnim doby pononr na 5 aZ l0 minut je moino i na nichzishat iern6 zbarveni. Na mosazi za t6chto podminek vzniknorr hntld6 povlaky.'l'mavSi

barvy na mosazi lze zfskat zvj'Scnim obsahu hydroxyclu v ldzni z 50rra 100 g v jednom litru. I potom maji vtsr1k povlaky na mosazi men3i ptilna-vost neZ na m6di.

Galvanicky vylouden6 m6d6n6 povlakv zis[<an6 z litzni kyselj'ch i alkalic-lii'ch se derni snadno a bez poLili, jsou-li dostatedn6 tlust6.

t - ,

. Chloreinonov6 borveni m6di o iei ich sl i t in

L6znFmi, obsahu j icimi chloreinan sodn j . nebo draselnf jako oxydadnl,\inidlo, lze barvit m6d podle slozeni roztoku a ostatnich pracovnich podminekrrl zlutohnddou aZ hn6dodernou barvu. N6kter6 z tdchto piedpisfr jsou vhodn6r pro barveni mosazi a jin;.i'ch slitin m6di. Dokonce i zinek a kadmium lzelrarvit nEkterj'mi z nich.

Z6kladni sloZkou lSzni tohoto dmhu je chlorednan sodnj' nebo draselni.lirom6 n6ho obsahuji skoro v3echny n6kterou m6d'natou stl, nejdast6ji siran.\rikter6 z pr:edpisri, ve kterj'ch je uvedena tato mddnatd siil, a bez viiimkvvlcchny ty, ve kterjrch mdif obsaiena neni, uv6d6ji n6kterou .sfil amonnou.N..jdast6ji pouzivand ldzefi tohoto druhu md podle Groschuffa toto slozeni:

169

i

toll ]i,l",knanu sodn6ho, i100 g dusidnanu amonn6ho,

10 g dusidnanu m6dnat6ho'

L6zeii se ohiivd na teplotu blizkou bodu varu a barveni v ni trvd 5 aZ l0 rrrirr'-

F"UrCft chemickfch d6jri pii tomto pochodu je dosti sloZitf. a li5i se v p"-

drobnostech podl" ,toz""i po"zi*'"tt l6zni' Hn-6dd barva vytvoi'enj'ch povlrrliii

rrasvddduje piitomnosti kv'rfiA"if." mEdn6ho. Tato slorrdenina sc viak pra'rliu

il;;;t;";oii (alesp# ne ve viech piipadech) piimou oxvdaci povrclrtt

m6di chloreinanem. sr*"t"*-i .oztoky utt.tl.t5'"tt chloreinanri.je,totiZ rrrirf

oxydovdna;"rrn"p"trr,6.. l l""t t ;utomu-zapiidavkuamonnfchsol i 'Podvojrroureakci se v l6zni vyt;i; velmi nestalf chlorednan amonnjr. Tato l6tka jii.

oxyduje m6d podstat"c "v"rrr":i. Za tepia.uvolf,uje chlorednan.a.monny kyslik

a m6ni se na chlorid ";;;"t. piirorrrrror, hovov6 m6di urychluje tento rozlilrrd

chlorednanu "*orrr.cho u uvolnEnf kyslik oxyduje jeji-povrch' Pouiiti u'c'

den6 l6tky piimo k pi'ip"*t'O 1a"tt6 lyv5ak.bylo nevhodn6 pro v-elkou expkr'

s ivnos tch lo rednanuu ' , 'o , , , ,eno.Pro tosep i i t l6v6do ldzn6ch lorednana lk r r l i l . .l r i : h o k o v u a v h o d n A a m o n n S s , l ] ' P i i t o r r r j c z h l e d i s k a p r i r b E h u p r o c e s u l l r r 'stejn6, zda ." k prip"o,r,i Liznti potrzije chl<-,re;nanu sodn6ho nebo draselnirlrr.

Sodn6 soli se <lrivd pietlnost prJ jcji vdtii rozp,stnost' Draselnd stl mrilc I r

hrystalovat , korr."rt"o,rarrtjiich "ortokti pii jejich drladnuti.-L6zn6 obsalrrii, i

p"'"^ """a"n6 dv6 latky (chlorednan a sril amonnou) v3ak pracuji zvolrrrr

i "vz"a";i urdit6 dobf t" ,,'np'uto.t'6ni'1 Teprve kdyZ se I-"i+ rozprrslil"

urdit6 mnoZstvi m6di, i,"tguji normdlnd' Proto se do mnohfch l6zni piitlrir':i

m6dnat6 sfil uz pii "aHadani l6zn6. Roztoky s dostatednd vclkj'm piidavli|rrr

m 6 d i v t b e c n e v y z a d u j i p i i t o m n o s t a m o n n 6 s o l i . Z t d c h t o d r u h r i s l o z e n i l r ' r z r "odvoz*ji n6kteii aut;ii; ze kvslidnik m6dnj,, vytv6iejici barevnjr por'lrrl.

vzniha v l6zni redukci piechodn6 se tvoiiciho chlorednanu m6dnat6ho a jirl'"

nerozpustni sloudeninaiu uro"oj" na povrchu m6di, kde'ulpi adsorpci'

piedpist na sloZenil6z.ri poat" tohoio^zpasobu barveni je cel6 iada. Ndktcr'

j"i;;J;;gi , ,ri.h jro,"""tl"t'v t' tab' 9' 'Iin6' sloZit6jgi' obsahuji jako dnrlr'

okyslidovacllo manganistan draselnf a tvoii tim piechod k manganistanov6nttt

lr"rrr"ti m6di (viz niZe)' Dv6 z nich maji toto sloZeni:

I

voda I I

chloreinan draselnj' 40 g

s i r a n m d d n a t i ' . . . . . . . ; . . ! 0 gs i r a n n i k e l n a t i . . . 2 9 g

manganistan draselnj' 2 g

1 l1,2 e25s25e7 g

L6zni se pouZivd za teploty blizkd bodu varu'

fii.'"il""iini";'";h;i;"iuJ"J"c n""zrllt v:lde,taf: l:1,". 1",:,:l':in:::l'"#;;"rdi;6;;;;,'d;J;;";" mid nat6ho. r-62n6 obsahujici dusidnan mi', I

L70 t 7 L

Tabulha 9Chloreinonov6 bqrveni m6di

AutorK C l 0 3 , CuS04, N i ( N H 4 ) r ( S ( ] 1 ) r ,

Pozndmka

v I l i lru vody

Ebermayer

Beutel

Ebermayer

Ebermayer

llbermayer

Buchner

Puscher

Buchner

Krause

100

725

Za tepla i zachladu

Za chladu i zatepla

f 8 g Cu(COs)2

f5 g FeSOa

Pi'i 60.c-)

60

5050?0bU

801 5

60

12,lt(60-200

il';' 3 0

201+0

8

25

t5

.) Vhodnd t6i pro barveni zinku,

natf barvi mdd do Zlutolrni:da, po pi:ipad6 do flervcnohndda, kdeZto piidav-kem siranu nebo chloridu mdclnat6ho jc rnoino irdajn6 ziskat pouzc iern6povlaky. Vjrhodnd by bylo pouZivat k pi'ipravt) l6zni tfilorcdnanu mti<Inat6ho,ale tato l6tka neni b6in6 k disposici. Se stoupajici konccntraci mirdlar6 solise tvorba povlakri podstatn6 urychluje aZ asi do 5 g m6di na I litr. DalSimzvdt5ovdnim jejiho obsahu se jii nedosdhne vEtiiho urychleni. Piekroii-liobsah m6dnat6 soli 20 g na litr, projevuje se dal3i piidavek dokonce ne-ui iznivi.

Piedm6ty pied barvenim musi bft driklaclnd odmaitdny. Do l6zn6, pii-praven6 v n6dobd sklen6n6, kameninov6 nebo porcel6nov6, po piipad6 ocelov6l smaltovan6, se zav65uji na mdddni'ch dr6tech. B6hem barveni je dobie pied-rn6ty v l6zni pohybovat. Kdyl se dosdhne l6dan6 barvy, ihned se piedm6tyz l6zn1 vyjmou. Zbytedn6 dlouhd prodl6vr{4i v l6zni zhorSuje jakost barevn6hopovlaku. Po barveni se piedm6ty oplSchnou ve studen6 a hork6 vod6 a suSir p i l in ich .

Zpfisoby chlorednanov6ho barveni jsou vhodn6 tak6 pro dostatednd tlust6galvanicky vylouden6 mdd6n6 povlaky. Na slitin6ch mddi ned6vaji vEt3inourrspokojiv6 vfsledky.

Nevj'hodou v5ech t6chto zprisobt je nestdlost zbarveni na sv6tle. V povlaku

je piitomno vZdy urdit6 mnoZstvi chloridfr m6di' kter6 zprisobuji pozvohr'

rmavnuti povlakt "yr;;;;h ridinkfim denniho sv6tla.'e6ste6n6 tomu lz'

zabr6nit vyvaienim b";;";ir; zboLi ve vod6 nebo alespoii dirklaclnfm opi.-

chem v hork6 vod6. S"f ;kC 'kouieny r&zn6 zprisoby chemick6ho ustilcrrl

fovlahfi, ale neosvddiilY se'ChlorednanovOt o l",'i"j 'e pouiivd nejiastEii k dosaZeni mosazn6ho vzhledrr

nam6d6n fchp ie t lm6 tech t " f ' oU je j i chba rven ina tmavohnedo 'Obarvc r r i 'il"1d

"J oiydejn6 chrdni transparentnimi lakl' nebo vosky'

"^ Mongonistonov6borveni

Manganistanov6 barveni je universalni -zprisob k dosaZeni svEtle hn6dj,r.lr

aZiernohnddj ,chzbarverr ina-cdia je j ichs l i t indch.TatometodasezaklSr l ina spoledn6m pisobeni ;;;"k" *rrrgarrista,ru draseln6ho a siranu m6dnat6ho'

pr pfiptaC siranu jinj'ch kovfi na povrch m6di'

Vrouci roztok siranu m6clnat6ho barvi povrch m6di na fialovE Sedou barvrr'

Tento povlak, hterj' ,r",ti do"ut"dn6 vzhlednf' aby ho mohlo bj't pouZito h sil-

mostatn6mubarveni*oai ,o l 'ur ' " jepodleGroschuf fahn6dfkysl idnikm6cl ' r r i,^liror"r""y zasaditj. siran m6tlna*. vznik. vrstvy vykl6d6 zminEny autttt'

t a k , Z e s e p t s o b c n i m s i r a n u * 6 d , ' a t 6 h o n a " m 6 d v y t v i i i v e v r s t v B r o z t r r ] t r r;t*;-;pot".h,, f."""-ftvtfit"ih m6dnj" kteri je ncrozpustnf a adsorbrri"

se na kovov6m povrchu' -Bylo

navrZeno-mdiet pi'edm6ty na-10 minut r.

t20/s hork6m *ortotr,.i"nttuL6dnat6ho, okartatovat vrchni povlak zasaditi'lr"

.siranu a prohloubit rrrraal ruu".r"ni zbyl6 vrstvy kyslidniku m6dn6ho vhodtt,,,r'irnpr"grr""i. Vj'sledky vSak nejsou- uspokojiv6'

Samotnj' .ortot -ung;i*ito atutlm6ho oxyduje povrch m6di jen velrrri

p"*"i".'irla6_li se do i6"n6 tro.ho louhu nebo amoniaku, piechazeji dost:r-

tedn6 konccntrovan6 ; il"il fialqv6 roztoky manganistanu ra zelenf rozl,'lt

, ro tgn. tnt r r ,k ter j 'barv im6dhn6d6aZdern6'Dvacet iprocentn imroztok| r r thydroxydu sodn6ho, i "a*" byl piidan manganistan_ draselnf a kterj' I'r I

;iil; ;" tr00o c, Ire ,n hodinu'porro"o ziskar na m6d6n6m povrchu hrisili

. pevn6 lpici hn6d6 povlakv. Proiarveni mosazi a tombaku stadi 150/s roztok

hydroxyilu a krat3i doba Ponoru' -Oba popsan6 ,p,ilti t"""""r se kombinuji tak'- Ze- se pouZivi roztrrl'rr

obsahuj ic ihojuf .*u"g" ' " is tan, tak is i ranm6dnat j "Mo{re-skal icemf iZel ' i ' tnahrazena alespoi ,tl'ti i jinj'mi sirany' na piiklad nikelnat'v*m'. N6kdr

il-i;;;t ilstc pliaata chlorelnan draselnj' nebo sodn-f' dimz vznikaji liz"' '

jeZ tvoii piechod t fop'"te*o- chlorednanov6mu barveni' Tabulka t0 utl;i';i

sloZeni typickfch ;ed"odttchS'ch ldzni pro manganislanov6 barveni' Pou)irri

se jich .'Lt*6s za teploty blizk6 bodu varu'

Grbschuffova larer byl" urdena pro barveni na 5edo6ern6 t6ny, Ostrrtrrl

l6zn6 d6vaji povlaky hn6d6 aZ hn6dodern6'' -ia""n p""..,1" tak, te se na.povrchu m6di a ieiich slitin prim6rn6 vyl\'iiil

L72

I

3

Mongonistonov6 borveni m6diTabulha 10

Siran mednaty,c

Voda,I

Mangan is tan-' draselnli,

Buchner

Taucher

Krause (m6d)

(mosaz)

Groschuff

L

I

tI

I

Li,45

2,5 ai' 515

201 0

50 aZ 100

povlak kyslidniku m6dn6ho. K jeho vzniku doch6zi stcjnj'm zprisobem iako

pii prisobeni roztoku samotn6ho siranu mdd'nat6ho. Zdrovei vsah dochizi

v l6zni k rozkladu manganistanu draseln6ho' Uvolfirrje se kyslik, kterj' oxy-

duje kyslidnik m6dnj'na povrchu kovu na kyslidnih m6dnatj'. Redukci man-

ganistanu vznikd kysliinik manganiditj' (burel), kterj' je v l6zni nerozpustnlf

a usa".rje se na povrchu m6di. edst ho vnikd do p6rri kysliflnikov6ho povlaku,

kterj' se na kovu tvoii, a barvi ho na tmavii odstiny.

Ldzefl md velkou iivotnost, protoZe nevznikaji Zddn6 reakdni produkty,

kter6 by brzdily proces. Kal, kterj' se ukl6d6 na dn6 l6zn6 a kterf se skl6d6

pievdZn6 z kysliiniku manganir5it6ho a zdsadit6ho siranu m€dnatr6ho, nem6

Lft zbytedn6 zviiovAn, aby se neusazoval na barvenfch piedmEtech. S po-

srupnfm vyderpdv6nim jednotlivj.ch sloiek l6zn6 je r.ieba prodluzovat dobu

barveni. Groschuff obarvil v jednom litru sv6 l6znd 2 m2 povrchu piedm6tri,

aniZ zjistil zhor5eni funkce l6zn6 zpfrsoben6 jejim vyterpdnlm.

Krause [26] zkouiel vliv sloZeni a teploty I6znE na vzhled vj'sledn6ho barev-

n6ho povlaku a na jeho piilnavost. Pokud jde o teplotu, je podle ndho mrtno

udrZovat ldzefl blizko bodu vanr. SniZov6nim teploty se rychle zhor5uje ridinek

l6zn|. a za norm6lni teploty jiZ vribec l6zefi piest6vd prisobit. Zbytedn6mu varu

kapaliny se viak md zabr6nit. Obsah manganistamr se m6 udrlovat v mezich

2,5 ai:7,5g na I l i t r , prr im6rn6 tedy 5g na kaZdj ' l i t r l6zn6. Piesahuje-l i jeho

mnoZstvi uvedenou horni mez, zrychluje se sice pon6kud prrib6h barveni, ale

zhoriuje se piilnavost vytvoien6ho povlaku. Obsah siranu m6dnat6ho m6 bj'tpEt- at desetkr6t v6t3i neZ obsah manganistanu. JeStd v6t5i obsah jiZ nezleplujepodstatnd jqkost barveni a zvdt5uji se ztrdty pienrl3enim do oplachu. Siran

mddnatj' lze d6stedn6 nahradit dusiinanem. Vznikne tak tmavBi zbarveni. Pii

piili5 velk6m obsahu dusiinanu v5ak vznikaji ipatn6 lpici povlaky' edst siranu

mddnat6ho je moZno nahradit siranem nikelnatfm, zinednatj'm neLro Zelezna-

tfm, vj'sledky v5ak nejsou podstatn6 lep5i.ProtoZe ldzefl napadd smalty, je vi'hodn6jii pouiit pro barveni n6dob kame-

173

ai

ninovj,ch,'po piipatlE v menlim m6iitku sklendnfeh. Piedmdty maji bjrt pir',1barvenim dobie odma3tdny. JestliZe ned6v6 jedinf ponor do barvici l6zniuspokojivj' vfsledek, je moino po okarliiovdni povrchu ponor opakovat.

Ldzeri je vhodnd i pro barveni riznj'ch slitin mddi. Pro tombak se p,,uZiv6 stejn6ho sloZeni l6zn6 jako pro m6d. Mosaz se barvi hriie; pouZir.,se men5i koncentrace liznl, hlavn6 s men3im obsahem rnanganistarr,'NejobtiZn€ji se barvi olovnat6 bronzy, ale i na nich je moZno dosdhnout Serl,,hn6djch povlakfr. Galvanicky vytvoien6 mdd6n6 a mosazn6 povlaky se baludosti dobie, nesmdji vSah bj't piiliS tenk6. Kyanidov6 mddici l{zn6 jsou pr',,tento ridcl vhodn6jli neZ kysel6. S malj'mi ripravami se pouZiv6 tohoto zpirsobu barveni i pro tpravu zinku, hliniku, cinu a olova.

Proti chlorednanu maji tyto metody barveni vj'hodu v tom, Ze barva zisk:r.nych povlakri je na svbtle st6l6.

:Amoniok6lni iern6ni mosozi )

Zprisob dern6ni, pii n€mZ se pouZivd amoniakdlnich roztoktr zdsadit6lr,'uhliditanu m6dnat6ho, je pro mosaz specifickj'. M6d jim larvit nelze. N,rmosazi v3ak divd hr6sn6, tcmn6 tlcrn6 zbarveni, kter6ho nelze dos6hnorrtZ6dnj'm jinfm doposud zniirnfm zpfrsobem. Povlak rnd rovn6Z velmi dobrorrmechanicl<ou i chemichou odolnost. Ve srovndni s jinfmi zpirsoby barvurije jeho tlouifka mimoi'ddnd velk6 (dasto ai 0,002 mm). Piilnavost povlalirr15 povrchu kovu je rovn6Z vyhovujici.

L6zef obsahuje dosti koncentrovan;i, podle n6kterj.ch piedpisri nasycerr\roztok zdsadit6ho uhliditanu m6dnat6ho v pokud moino honcentrovani'rrramoniaku. Roztok je temn6 modrj', obsahuje komplexni stl amo-m6dnato,r.Amoniak napad6 povrch mosazi, z nlhot selektivn6 rozpouiti zinek. Za yi,tomnosti vzdu5n6ho kysliku se vytvdii na povrchu kom kysliinik mddnatr.kterj' dobie ulpivd na povrchu mirn6 naleptan6m amoniakem.

Podle nejjednodu3Siho, ale v praxi velmi dobie osvddien6ho piedpisu ',l6zeri pi'ipravuje tak, Ze se k prodcjn6mu dpavku (2ir0,/e amoniak) za stdli'lr,'mich6ni pi'idrivd tolik zdsadit6ho uhliditanu m6dnat6ho, aZ jeho i6st ztstar,,.na dnd nerozpuSt6na.Ldzef se nechd n6kolik hodin ustdt a tim je piipravt'rr;rk pouZiti.

Potiebnj'uhliditan bfvd normdlnd v prodeji. L6pe se v3ali osvEdduje ierst.,,sraZen6 sril. K jeji piiprav6 se pouiivd snadno dostupnj'ch surovin - rnorlrrskalice a sody. Kaidi z obou t6chto lStek se odd6len6 rozpusti za mirni.lr,,zvliSeni teploty ve vodd na 20% roztok. Za stril6ho mich6ni se pak pomal(r,,proudem piil6vd roztok sbdy do roztoku modr6 skalice. Vytvdii sc modr',,zelend sraZenina zrisadit6ho uhliditanu m6dnat6ho, piibliZn6ho chemicki:1r,,sloZeni CuCO,. Cu(OH), . SraZenina se zfiltruje, nejl6pe za odsdvdni, pronrr j,vodou, aby se odstranila piebytcdn6 soda a vzniklj' siran sodnj', a nechiidobie odkapat' Pied pouZitim se jeSt6 sraZenina nech6vd n6kolih hotlirr

174llt,

il

schnout, aby amoniakdlnl . roztok nebyl piiliS ziecl'ovdn vodou ulp6lou vesraZenin6.

K piipravd jednoho litru dernici l6zn6 podle vj,5e uveden6ho piedpisu je

tieba asi 200 g zdsadit6ho uhliditanu. Potiebn6 mnois[vi se ziskd smich6nimli:chto z6klatlnich roztokri:

500 g modr6 skalice ve 2,5 I vody,270 g krystalovan6 sody (nebo 100 g sody bezvod6) v 1,2 I vody.

Ziskan6 sraZenina se rozpusti v 900 cms 250/e-amoniaku. Pii pi'iprav6 v6t3ihornnoZstvi,uhliditanri, hdy filtrace sraZeniny by tiinila potiZe, ie nutno promfvatsedlinu dekantaci a prodlouZit jeji

suieni. 5eernici l6zn6 se obvykle pouiivd

za chladu. Zahiiv6nim sice jej i S u

ridinnost rychle stoupS. takZe i mir- i ,nym ohiAtim s.e podstatnE zkracuje €potiebn6 doba dern6ni, ale z6rovei I t

se zv6tiuje vj,vin ostie p6chnou- € .ci<'h par amoniaku. Podle vfsledkri . Izkou5ek jedn6 americk6 laboratoieprobih6 iern6ni nejl6pe pii teplot660 al:76,50 C. Pii t6to teplot6 vSakby jiZ unikalo tolik amoniahu, ieby s Lizni nebylo prakticky moZnopracovat. Odsdvini vfparri rovn6Zrrclze doporudit. Vj'vin par bv tim byl jc$t6 zmnohon6soben, takZe sloieniLizn6 by se piiliS rychle mi:nilo. Je proto l6pe pouZivat l6zn6 studen6. nebornirnd ohi6t6 na maximdlnd 30o C a prodlouZit pondkud dobu ierndni.

Potiebnd doba ierndni z6visi na sloZeni mosazi. Na slitindch s obsahem

mddi v6tiim net 750fs jili neni moZno ziskat iern6, nfbrZ pouze hn6d6 nebo

lrn6do3ed6 zbarveni.Pied barvenim je nutno piedm6ty odmastit. Rovn6i chemick6 nedistoty

povrchu by brdnily vzniku stejnom6rn6ho zbarveni. Nelze v3ak doporudit

icjich odstraiovdni moienim nebo dokonce. opalovdnim v kyselinrich' Tdmito

t)rocesy se sniZuje aktivita povrchu a dern6ni pak prol-'ih6 pomaleji, po piipad6sc vribec nedaii. Nejlep3ich vj'sledkfr je moino dosdhnout na povrchu mecha- '

rrir:ky leit6n6rn. eernj' povlak m6 pak s6m krdsnj' lesk.

Gross navrhoval aktiwovat povrch mosazi pled iern6nim kr6tkj'm ponoremrlo rozloku obsahujiciho 5 g/ l vinn6ho kamene.

Po barveni je nutnj' dtkladnf oplach a su3eni. Ndkteii autoii navrhuji pro-lrloubit dern6 zbarveni je5t6 dodatcinj'm p'onorcm do rtznfchl6zni, na piikladrlo roztoku dvojchromanu draseln6ho, k n6muZ bylo piid6no mal6 mnoZstvi

50 n0 70 80 90 la)

% Cu v nosazr

Obr, 32. Zdvislost potiebn6 doby iern6ni \na sloieni mosazi.

175

amoniaku (Krause). U vdtiiny materidhi jsou v3ah tyto dodatetn6 ripravv

zbytedn6.ProtoZe se tohoto zprisobu dern6ni v praxi dasto pouZiv6, byla l6zni pi,''

jeji jednoduchost vdnovdna, hlavn6 v N6mecku, znadn6 pozornost na vj-

zhumnfch pracoviStich. Byl zkoulen vliv koncentrace obou hlavnich sloit'li,

amoniaku a m6dnat6 soli, a hleddna moZnost pouZiti dalSich piisad.

Nejlep3i vfsledek ddvaji l6znd obsahujici pokud moZno koncentrovarri

amoniak. B6Zn6 se pouZivd jeho prodejn6ho roztoku obsahujiciho 25%Nll,(m6rnd v6ha 0,91) bez zledbrri vodou. Pii provozu l6zn6 je dobie vhodni rrr

piiklopem zabrdnit unik6ni amoniaku, a tim ziedovdni jeho roztoku. Je sit'r'

rnoZno pou2it k barvcni slabi ich rozlokri amoniaku, na pi i l t lad 100/9 (sp, 'r ' .

v6ha 0,96), ale takovd ldzeii prisobi pomaleji a brzy se vyderp6vd. Star,,rrl6zeri, kter6 ddv6 povlaky piechdzejici do hn6da, po piipad6 skvrnit6, je mo)rrozesilit pfidei'dnim pokud moZno koncentrovan6ho amoniaku.

O nutn6m obsahu uhliditanu m6dlnat6ho v l6zni se ndzory rrizni. V jedn,,rrr

litru 100/s amoniaku je moino rozpustit 67 g uhliditanq timt vznikne nasyct'rr{'rozlok. V koncentrovandjSim amoniaku je rozprtstnost zdsadit6 soli pon6krrrlvdt5i.r Ldzei sice ierni jiz pii obsahu 30 g uhliiitanu na 1 litr, l6pe je virrkudrlovat na dn6 stdle piebytek nerozpu3t6n6 soli, aby roztok byl nasyceni.J.6zcfi se pali udriu,jc ve st6l6 rovnovdze a jeji Zivotnost se podstatpd 1r',,dluZujc.

Starii l6zn6, kter6 obsahrrji jiZ urdit6 mnoZstvi rozpu5tdn6ho zinku, iclrril6pe neZ l6znd derstv6 piipraven6. Proto se pii piiprav6 nov6 l6zn6 iast,,piiddvd ma16 mnoZstvi siranu zileinat6ho nebo se ponech6 ddst star6 Lizrri'(bez sraZeniny), kterd se piilije k nov6 piipraven6mu roztoku. Podstatndjlirrrzvf5enim obsahu zinku vznikaji p6kn6 hn6d6 povlaky.

Buchner navrhl piiddvat k dernici l6zni mal6 mnoZstvi roztoku klihu, iirnise sice zisk6 pon6kud matn6jii povlak a jeho tvorba je pomalejii, potlati

v5ak irisov6ni (duhov6 n6b6hy), ktere se mnohdy na iern6m povlaku ..

skytuje.Jak bylo vf5e uvedeno, probih6 dern6ni za soudinnosti vzdu6ndho kyslikrr.

Na vzorku, kterj'je jen iistednd ponoien do l6zn6, vznik6 dernf povlak nr'.iprve na rozhrani roztok - vzduch. Bylo proto zkouieno piiddvat do Lizrri'rtzn6 oxydaini piisady, na piihlad peroxyd vodiku a persulf6ty, aby b1'l,riern6ni urychleno. Zkou5ky viak,zatim nepiinesly Zddn6 zvldStni vfsledky.

Amoniak6lni dern6ni mosazi je vhodn6 tak6 jako dodatedn6 fiprava mos:rzlp6jenj'ch ocelovj'ch soud6sti, kter6 byly alkalicky derndny. Nlosaznd nrirtrrna povrchu soui6sti, kterd se nezbarvila dernici l6zni pro ocel, se dodatei rri.iern6 nabarvi. Oba kovy, ocel-i-mosaz, maji potom piibliZn6 stejnou ballrr,

hII

flt !

176 lll ch3micke fprava 177

Bqrveni tvorbou z6sodit!'ch soli(um616 potino)

zel-e16 zbarven6 povlaky z6saditfch soli na m6di a jejir,h slitinri<:h rrrrrjlnrrpodobit . pi irozenou patinu, kter6 vznikd dlouhj 'm pusobt,rr inr vlhk0lurvzrluchu na tyto kovy.

vznik patiny, nejzajimav6j$iho pi'ihladu piirozen6ho barve.i .ltovii. zn,ifrrral chemiky jiz dlouho. Privodni se mdlo za r.o, Le zelenf povlrrli jc lr,,rirrnzrisaditym uhliiitanem mdd'natj'm. vznikajicim prisobenim ky-sliiniku rrlrlidi-l,rilro a vodni p6ry, ve vzduchu vidy obsaZenjrch, na povrch kovu. poz<li,.jiirrripitsndjSimi rozbory patinovj'ch povlakfr, proveden;irch americkymi o,,t,,.yrl,rrrrck, craig a Irion), se vsak ukdzalo, te tyto povlaky dbsahrrji zirsirrlit6slrany a chloridy. Pouze v iist6 atmosf6ie piimoisk;ich hrajfi, kde neni vzrlrrshzrrciiltdn spalnymi produkty, pievaZuji v patin6 skutedn6 zdsadit6 uhlititrury.Vznik siranri je zprisoben hlavn€ kysliinikem siiiditj'm, v menii rniic sirrr-'.rlikem. o chemickj'ch pochodecho vedo.cich ke vzniku patiny, se n6zoryrilv.ni.

I]vedend slozky, z nichi se sklddaji patinov6 povlahy, lze i6i, um6le vy-lvrii'et chemicklim pochodem. Pr6v6 tak jako v piirozen6 patinE musi i um6l6p.vlaky tohoto typu obsahovat z velk6ho poitu zn6mfch zeleni, po piipadErr.drozelenj'ch sloudcnin mddi pouze ty,-hter6 jsou ve vod6 nerozpustn€.l'rakticky piichdzeji v rivahu hlavn6 tyto soli:

Z6saditj' uhliditan m6dnatj' je bud zcleny, obsah*jeJi m6d' a kyslidnikrrhl idi lTv pomdru 2:1 fchemick6ho vzorce C.CO3.Cu(Oryr1 _ odpovidaj icirrtinerdlu malachitu, nebo modrf; s pomdrem obou sloz-ek 3 : i fvrorce2 CrrCOr. Cu(OFI)r l - odpovidaj lci minerdlu azuritu.

Z6sadit j ' s iran mddnatj ' slozeni 2c.soo.5 cu(oH)r, kterf se v pi irod6vyskytuje jako minerdl brochantit, jc barvy sma"agdovd zelcn6.

Cornozelenj' zrisaditj' chlorid m6clnat-_f odpovidd miner6lu atakamitu a m6rloicni CuCl, . 3 CuO s promdnlivym mnoZstvim vody.

. Koneind piich6zeji v rivahu soli rtznj.ch organickfch kyselin, hlavnEhrridozelenf rctan mddnatf, ddle m6cl'nat6 soli kyseliny vinn6, Btavelov6,r r r l i ' rYn6 a j in l i ch .

lirause doporuiuje k patinov6ni roztoky obsahujici dusicnany,'kterj;mi sevytvdii na povrchu povlak z6sadit6ho dusidnanu m6trnat6ho.

'povlaky tvo-

I.rr(r touto soli maji iupinkovitou strukturu a lpi l6pe na povrchu nez jehlidl<o-vitti povlaky zdsaditj,ch siranri nebo zrnit6 povlakv z6sa{itj.ch uhliditanri.Pi'iznivou strukturu maji i jin6 soli, napi. bromidnany nebo jodiinany, kter6virrf< nepiichdzeji v rivahu pro provoz.

l'odle sloZeni vytvoi.enj'ch povlakri rozliiuje Buchner dtsledn6 jednakttr'irlou patinu a jednak- jeji imitaci podobnj'mi povlaky. Rozhodn6 maji mit1r.r'l'ky spodni vrstvu hn6doiernou ai zelenodernou, kter6 je zbarvend bud\'1.. med162slen6 (ptsobenim uhliditanu nebo siranu) neho-vice ilutozelend

(prisobenim chloridfi). Podstatnf podle uveden6ho autora je vsak zprisoLr

"r"if." um6lfch povlakt. Vznikaji-li podobn6 jako piirozen6. patina' to je

reakci plynri a par na kov, mhtvi se o um6l6 patin6' kdeZto imitace patiny

vznikd v kapalnlm prostiedi, kter6 se natird n'a kovovf povrch'

Krom6 t6chto uvedenj,ch ivou zprisobri je teoreticky moZnj' tieti zptsob,

p o d l e k t e r 6 h o b y b y l y p o v l a k y z i s k d n y p o n o r e m d o v h o d n 6 l 6 z n 6 . T e n t oIprirol, obvyhlj' pii ;i"S'"ft zpfrsobech chemick6ho barveni' zde viak selhivS'

Pies rffzn6 pokusy nelyl do.,td nalczen jednoduchj' proces' jimZ by sc

kr6tkodobfm ponorem zi.kaly vyhovujici povlaky, jez se vzhledem podo-

baji piiro"enj.L patinovj.- .rrrt\r6-. proto se um6l6ho patinovani, kromd

;;fr#" podle Freemanna a Kirbyho pouiivan6ho v Americe' nihde v prri-

-yrlo ,.r"po.rZivh. Je v5ak st6le dfiie2itou sloikou rukodiln6 vj'roby drobni3tl

.r*tt".t;,"ft piedm6tfl, a proto jsou ddle uvedeny n6kter6 obmdny tohoto

procesu.vseobecnd plati, ie um6le vytvoien6 patinov6 povlaky jsou tim vzhledn6jii

a podobn6j5i piirozeny'm povlakfittt, iim je chemickf pochod' pii nEmZ vzni-

t.o;i, po*"t";-si. N";.ri"" se piirozenj,m pochodrim blizi zptsob popisovany

B,,cirne.e- pro irpravu bronzu. OdiStEnO piedm6ty se umisti ve v6t6i uza-

vfene nAdobi s nepiilii nizko' teploto'. Do n:idobv se vnoii miska s ko'sltv

mlet6ho v6pence, irter6 se obias pol6vaji zied6nou ltyselinou solnou- Tim se

"V"fii l'.fitnik uhlitiirj., hterf spolu s vfpary kvseliny soln6 prisobi na po-

.rrch"kovu. Barven6 pred*cty se vidy po n6koliha hodin6ch wjmou a ponoii

nebo natiou asi dvouproceninim roztokem kyseliny octov6: Celj' proces trv6

nEkolik dni a dosazen6 zbarveni zilleij na teplotd v nddobE a na koncentraci

pouZit6ho roztoku kyseliny octov6' -Casteji louZivanj, "p,isob, odpovidajici podle Buchnerova rozd6leni imitaci

p"rirrv, r"'p"ov6di tak, ze se na povrch op6tovan6 nanese vrstva vhodn6ho

rortotu, kterA se na n6m nech6 ptsobit tak dlouho, aZ zaschne. Vrstva roz-

toku m6 bj,t pokud moZno stejnom6rn6 a tenk6. Nan63i sc 5t6tcem, kartadem'

hadry nebt to,,bo,r. Piidavek mal6ho mnoZstvi smdiedla (napi. Neol.lu)

usnaini stejnomdrn6 smoieni povrchu. Je tak6 moZn6 nan6st roztok na po-

r ' r c h p o s t i i k e m , a l e p i i t o m j e t i e b a d b 6 t , a b y n a p o v r c h u n e v z n i k l y k a p l r y .V mistech, hde by zristal roztok lp6t na v6tsi plose povrchu, mohl by se po-

vlak odlupovat s kovu. Po zaschnuti roztoku sc povrch otie suchj'm hadrem

nebo okari6duje a n6t6r se opakuje. I( urychleni procesu se mohou piedm6ty

mirn6 ohi6t. v6t3i ohiev neni vhodnj" protoie misto zidanj'ch zelenfch

vrstev se pak vytvaieji hn6d6 at Eern6 povlaky. N6kdy se vSak rimysln6 ptr

prvnim ndt6ru ohiivuli pl"d*Cty vice. protoZe vvtvoien6 tmav6 povlaky

i6vaji dobr6 z6kladni vrstvy, na nichi- dobie ulpivaji dal3i zelen6 vrstv''

I{rau.se navrhuje zpracovat podkladovou vrstvu peroxyd'em vodiku' dim)

vzniknou po.rlaty, kter6 dalSim n6t€rern ziedclnfm roztokem nebo samotnorl

vodou zelenaji.Piedpisrl na slozeni roztokri urdenj'ch k natirani je v literatuie mnoht''

178

f

Krause revidoval rrizn€ n'vody a na zakradg srovn'vacich zko,sek vybrallyto dtyii druhy roztokri:1. pro dusiinanovou patinrr: amoniakrilni roztok dusiinanu m6dnat6ho

s piidavkem chloridu amonn6ho a kyseliny octov6;2' chloridouhliditanov6 parina: roztok 50"a2 250 g chroridu amonn6ho a r00ai:, 250 g uhliditanu "-o.r.r6ho v 1 litm vody;

..3. siranovd patina: zied6nj, roztok sii:iiitanu amonn6ho a siranu nebo du_siinanu amonn6ho s n6kolika kaprrami amoniaku; "irr.""*-p."i.-il zpracovarperoxydem vodiku;4' chloridooctanovd parina:.roztok 64g chroridu amonn6ho a L32g octanurn€dnat6ho krystalovan6ho v 1 litru vod].velk6 mnozstvi rriznj'ch piedpisri na iatinov6ni .v6di G. Buchner. piin6_

iime alespoi n6kter6 z nich.Roztok pro patinovripi mosazi (podle americk6ho procesu Sar,vdust-verde):

1 I vody,40 cm3 kyseliny octov6,

180 g chloridu amonn6ho,60 g chloridrr sodn6ho,60 g vinn6ho kamene,60 g octanu m6dnat6ho.

Piedmdty se timto roztokem natiraji a nech6 se na n6 ptsobit 1 ar B hodinylrii teplot6 20 at 25o C.

Pro mdd j i doporuiovdn rozlok:

1 I vody,30 g dusidnanu m6dnat6h'o,30 g chloridu amonn6ho.30 g chloridu draseln6ho.

l)o zaschnuti roztoku se povrch opldehne vodou a osuSi.Pro bronz bylo vypracoveno zilegf ,tr'oho piedpisri, kter6 vesm6s sredujirr.podobeni vzhledu star6ho bronzu. piiklad .toz"r,i ;;;.;ki;;

''""'"

1 I vody, \

50 g sirniku draseln6ho,75 g chloridu amonn6ho,60 g uhliditanu amonn6ho. '50 g uh l id i ranu mid 'na t6ho10 cms kyscl iny octov6.

/,1sk6.se zelenodernj, povlak, jehoZ vzhled se iasem posrup4fm stdrnutlmzlcpSuje.Pokusem o rozs'hrej$f pouzit i umdr6ho parinovrini v prr imysru je piertpis4T

f 179

amcrickj'ch autortr Ilreemanna a Kirbvho'. Podle tohoto n6vodu se odmaitdn6

m6ddn6 piedm6tv ("#' ';i;J;-.rnoii

15,minut v roztoku 150 g hvselinv

siror,6 a 50 g dvojchroil""o draseln6ho v 1 {itru vody a pak pienri5eji na

iO t"i"tr, do"bt,t'ititto roztoku tohoto sloZeni:

I' I vodY,

90 g siranu amonnOho'

3e siranu mEdnat6ho'

Lcmt amoniaku

tepl6ho 60 aZ 650 C' Roztoku mtie bj't po^uZito i postiikem' \-Zdy po pied-

chozim vysuicni '" nt;;;;""-"p^rt":"' C"ii"'"ot"t trvd asi 36 hodin' Po

ukontendm barveni '" il:d#i; *':il.* *:tmk::;l J,#nl liT:'J,:*:ll T;i"il";ll:Ji:';,,;n';:iiJlilT;i -:t' ss'" r i sorivn6. hod not a pHse redukuje u-on'ux"tl f--i i ft" v rozloku mal6 mno2stvi ' probih6 barvcni

lromalu, jeJi ho ,tnooJ* *"ofto' vzniknou Spatn6 lpici povlaky'

L

ii

Sirnikov6 borveni

Sira tvoii s m6di clv6 slouicninv - !ctl{' sirnik m6,<Inj':::T*Hit":::'i}li,

* H: JJ:'* Iffi""lJri ill n',,'*" : ." "ii"-1't r,'^111'.l i ::: *n m d di a j e j icr I

$;il' :'i #;'; " *J; .r."i { p:", b ii" Xli,Y :i;:l:t:;}"'",t,lin a pouZit te-cnto srourjurrrrr Pru .*'l-ko".i"o.rodiku, sirnikri a poly-

[^b"*"tti m6di lze pouZit rtznfch.sloudenrn'-J-"r^t..*^* .^ti -pho sirnatanii,K barvcni medr rze p"Y:'^::l::t;;;';;;aol"i"t' soli nebo sirnatanir' &

r"ff iJt,- siroarsenidnanri, siroantimoniinanir 1,",r,^,.-, --4-o Lrorwi nei sir ':r;Xf

'lh'ffffi llL?'ii;'," i;;;';;;;;; polvs"uid i"tv sn6'e barvi nez sir:r

"%il1'tsi:T:li"r!"orroaL m.d nebarvi' Za.piitomnosti vzdusn6ho kvsliku srr

vsak na jejim povrch"lri"iri".ri.rr.ri-it., m6ctn6ho. Roztoky alkalickj'clr

sirnik& pfisobi zvorna ,u'.hrudr, rvchleji za zvfien6 teplotv. Podstatne l6p.

viuk barvi ^cd potytuti i iv' " ' 'pri lf ad 2luti. sirnik amonny' Jeho roztok : ' '

pii reakci odbarvuje, ;;3fit;-;"}l" ""'ir"au na bilj' sirnik' a *volnErrii

piebyteini ,iro ""ogo;""-t it;;".-"'tt-'povrchem' Z potlobn6ho divodu sc pii'

d6v6 podle nOkterych pf"lpi'tt ft\"""zt:lY,normelnich sirniktr sirnj' hv6t' iinri'

vznika piechodn6 p"ly;;ifil,-..snadriujici .barveni. easto se pouziva k pi'iprar i'

roztokri sirnj.ch i"t*,"il.'r"tlst6ho sirniku tlrascln6ho, obsahujiciho urdit'1

mnozstvi polvsultidri t :i;;;;;t;:'L""" '" t"r'e piiddva tlo barvicich roztoliii

siroantimoniita,t todtj'-(Schlippova :ll , ^r.-.<-r- !:

V$ech roztokri t6chto typri se pouZiv6. obvykle natir6nim na povrch picrl-

m6tri, ale stejni jich *f#U1it pottZito. i ponorem' Zvj'icnim teploty vesmi's

pracuii rychleji. Bvly ;;;;t6ny vdt5inou pro barveni m6di a bronzfi s vvs"

i< i 'mobsahem, , tOa i ' e t ' su f t l ze j im i6as toba rv i t imosaz ' t imv$akh r i i e ' i i r "-errt -Adi slitina obsahuje' / '

' /

180 i

.lcdin-irn ponorem nebo n6t6rem se mAlokdy ziskS uspokoSivj' vj'slcdck-

r)by,iejn6 se proces ntlkolikrrit opakuje a rnczitim se povrch otirri nebo kart'6-

irrjl. bylo tak6 navrZeno mezi je4notlivlmi n6t6ry barvicim roztokem po-

,,,,rit pi"drrrEty do mirrrE okyselen6 r'ody. Zisk6 se tim tmavsi vfsledn6

,ba"v"ni, Ze siejn6ho dfrvodu se cloporuduje piedmity pi'edem- na krdtkou

rlobu ponoiit do slabdho roztoku rtufnat6 soli (dusidnanu nebo komplexniho

k r : r n i r l r r l .Vcelku jsou tyto zprisoby barveni levn6 a jednoduch6 a pouZiva se jich pii

Yfrobd um6leckj.ch a o"dobnj.ch piedm6tt. Nejjednodus$i l6zef tohoto dmhu

podle Beutela obsahuje:

1 I vody,10 g sirnj'ch jater.

l , i rzn6 se pouziv6 pi ' i teplot ir 80o (1. I l rncd po pon' i icni dost6vaj i picdnrirty

n6b6hov6 La"ny, kte"6 asi po jcdnir mirrtr l i r piot:hrizt ' j i ni t t iort 'crt t t l tnirdir zlrar-

veni. Pii clelSi clobir ponortr se ztnt'rni |arva na tmayohnfilort, nal<onec aZ na

rrrodrodernou. D6le j iZ ncmaji pi.cdnr6ty v l izni zist6vat, protoio dal l im

'risobcnim roztok. povlaL ,,p.:i blednc. Po opla.hu a s.ieni je moZno zbarveni

odstinit kart6dov6nim. Zbarveni je velmi trvanliv6 a nemdni se znateln6 ani

po velmi cllouh6 clob6.Pouiit{ sirn6 j6tra nesm6ji bit piilii star6. Dcliim pirsobenim vzduchrt

piech:izcji totiZ na sirnatan, dimZ se jejich tiiinnost podstatn6 zhoriuje. Stdii

p""pn.,itf, se snadno poznd na iersrr,6m ]omu, kterj' musi bft hndd;i'. Scdir

zbarveni prozrazuje, lc rozklad ldtkv jii pi;ilii pol<rot1il. RovndZ hotovjr roztoli

nemi dlouhou iivotnost' T'i'pc jc piipr:rvovat jcj 'zd5' derstvf' Zivotnost roz-

toku se protllouZi piidhnim rnal(rho mnoZstvi (L at 3g/l) sody nebo lo1hu.

Pro urychleni barveni je moZno piidat do roztokl trochl tipavku nebo amon-

nfch soli.Roztok je vhodnj. pro barveni m6di a rriznfch jejich slit,in, ddle tak6 pro

stiibro. Barvi-li se mosaz timto roztokem Spatn6, napom6h6 se dosaZeni tmav-

$ich odstint stiidavj'm ponorem do barviciho roztoku a do t0/6 roztoku modr6

skalice, slabd okyselen6 kyselinou sirovu.Pro barveni siroantimonidnanem sodnfm se pouiivd 50/s roztoku t6to soli

yc vod6. Lepiiho riiinku-se v$ak dos6hne kombinovanj'm roztokem tohoto

sloieni:

t I vody .t0 gi siroantimonidnanu sodn6ho,

,l0g sirnj'ch jater. r

L6zeri se piihieje na teplotu 25 az 30o C. Na m6di a mosazi vznik6 bronzov6

aZ tmavohn6d6 zbarveni podle doby ponoru. Povlak lpi vclmi pevnd na kovu

a snese i mirn6 le3t6ni mosaznj'mi kart6di.

I

1.8t

hilu'

Adsorpini borveni sirnikem olovnofiim

Typickj'm piikladem adsorpdniho barveni kovtr je proces, kterf oznadujen6meck6 literatura ndzvem ,,Liistersud", Pod timto ndzvem bj'vaji uvdd6nyrrizn6 zprisoby, pii nichi se v lizni chemickou reakci vytvdii nerozpustnfsirnik, kterj'se uklddd na povrchu ban'en6ho kovu. Na rozdil od piedchoziho

zptsobu sirnikov6ho barveni se tedv vrstva netvoii reakci roztoll<u s kovovfmpovrchem a do povlaku nepiechdzi kov z barven6ho piedm6tu, nj'bri kov ze

soli obsaZen6 v l6zni. Jaho cizi kov se piiddvd m6cl, cin, antimon, ars€n, alenejtastdji olovo.

. K roztoku obsahujicimu rozpustnou olovnatou srll, zpravidla octan, se pii-

ddv6 piebyteh sirnatanu sodn6ho. eim je v-vS5i teplota l6zn6, tim rychleji sev ni samovoln6 tvoii nerozpustnf sirnik olovnatj'. kterf se adsorbuje na bar-

ven6m povrchu. Slabj'm okyselenim roztoku ndjakou organickou kyselinou

se urychluje vyluiovini sirniku, a tim i prrib6h barveni.L6zef, tahto sloZen6 je takika univers6lni pro vSechny kovy. Nejhezdi barvy

v5ak d6vd na mosazi, kdy podle doby ponoru a teploty roztoku je moZnoziskat tyto zachytiteln6 barvy:

zlatoZlutou, dervenofialovou, tmavomodrou,svdtle modrou, chromov6 bilou.

V praxi se nejl6pe osvddr)uje rozlok podle Grosse (n6m. p. 6L2728 a 623843) :

I I vody,240 g sirnatanu sodn6ho.

25 g octanu olovnat6ho,30 g. vinn6ho kamene.

Sirnatan a. octan olovnatj' je nejl6pe rozpustit kaidf zvli3f a slit roztoky aipo rozpu5tdni. Teplota l6zn6 se mriZe pohybovat v iirokfch mezich.- Za nlLliteploty, po piipadd i bez zahfivirni, trvd barveni podstatn6 d6le, ale l6zei sejen zvolna rozkl6d6, a mA prolo del5i iivotnost. Zvy5ovdnim teploty se trveniprocesu podstatn6 zkracuje. Pii pitliS vysok6 teplotd l6zn6 se viak mdnlbarvy tak rychle, Le je obtiinb zachytit Z6danf odstin. Proto bj'v6 nejdastdjidoporudovdna teplota ldzn6 60 al,70o C.

Piedmdty, kter6 maji bft barveny, se musi drikladnE odistit. Nejlepii barvyse dostanou na mosazi, lrterd byla piedem mechanicky vyle5t6na. M6-li seziskat zlatoZlutd barva (tzv. francouzsh6 zlaceni), musi se piedm6ty hned podosaZeni Zddan6ho barevn6ho odstinu rychle vyjmout z l6zn6 a opl6chnout,jinak piechdzeji na dervendjSi odstin. Pii teplot6 60? C se tohoto barveni do-sdhne za n6kolik vteiin. Po 15 vtei'in6ch se ziskd modrofialov6 barva, po30 vteiindch tmavomodrri, po 45 vtciinich sv6tle modrd a po 60 vteiindchbil6 barva. Uveden6 iasy jsou oviem pouze piibliZn6 .a z6visi podstatn6 nateplot6 l6zn6. B6hem barveni se m6 piedm6ty v l6zni pohybovat.

Po osuSeni se barven6 piedm6ty zpravidla chr6ni transparentnim lakcm.

182

l{r, ,

II;!\

. Borveni niklu, kobohu o chrom

Tyto kovy se mdlokdy barvi. Jednak proto, ie jejich povrch je s6m do-

stltedn6 vzhlednf, jednak proto, Ze pro svou znadnou chemickou odolnost

Irrrrveni znadnd znesnadfiuji. Je ostatn6 moZno piimo galvanicky vyloudit

vrstvy dern6ho niklu nebo chromu, kter6 z hlediska vzhledu i ridelu pln6 vy-

lrovuji.Literatura uvddi n6kolik postupri barveni, hlavn6 pro nikl a jeho slitiny'

I(rom6 adsorpdniho barveni sirnikem olovna[ym (viz barveni mddi) a barveni

v roztoku Zlut6ho sirniku amonn6ho s piidavhem chloridu amonn6ho (tamt62)

rloporuiuje Krause hlavnd pro ripravu alpaky roztok piipravenli takto: V 1l

kyseliny soln6 se rozpusti za tepla 60 g kysliiniku arsenit6ho a postupn6 se

1riid6 60 g siranu mddnat6ho, 12 g chloridu :zelezttbho, 12 g laktdtu m6dnat6ho,(i g chloridu amonn6ho a 9 g sirnatanu sodn6ho. Barven6 piedm6ty se ponoii

nejprve do studen6ho roztoku uvedenriho sloZeni, opldchnou vodou, pak seponoi'i do roztoku kyanidu sodn6ho a znovu opldchnou.

Krdmer doporuiuje pro r)ern6ni niklu tuto l6zei;

t I vody,0,5 g rhodanidu draseln6ho,5 cms kyseliny sirov6 koncentrovan6,

25 cm3 peroxydu vodiku 30%niho.

Piedm€ty se ponoiuji na 15 minut do roztoku, jehoZ teplota se udriuje chlaze-nim na l5o C.

Borveni olovo

Olovo nelze pro jeho t:hemick6 vlastnosti barvit piirno, Jeho slouieninyjsou v6tiinou bil6 a 5patn6 lpi na povrchu kovri. Jedinou vj'znamn6jSi vjjim-kou je dernf sirnik olovnatj., kterj' je moZno vyloudit na povrchu olova ohi6-tfm roztokem Zlut6ho sirniku amonn6ho. RovndZ ndkterfmi jinjmi sirniko-vj'rni zpfisoby barveni, kter6 byly pops6ny u m6di, lze ziskat na olovu hndd6rrebo dern6 povlaky,

Vhodndjii jsou viak nepiim6 zptsoby barveni. Na olovu se galvanickyvytvoii vrstva mosazi, kter6 se pak barvi ndjakj'm zn6mim zprisobem.

Borveni cinu

Kr6snj,vzhled dist6ho cinov6ho povrchu nevyZaduje obvykle Z6dn6ho zlep-ieni, hlavn6 ne u uZitkovj'ch piedm6tri. U ndkterj'ch ozdobnj,ch piedm6tfrv5ak bj'vi snaha napodobit vzhled star6ho cinu, kterj' se vyznaduje Sedou

183

' patinou. Imitace t6to patiny b1;vd proto nejdast6jSim ridelem barveni cinu.Krom6 toho je moZno vytvoiit povlak-v napodobujici starjr bronz a povlakymodrodern6 barvy. PouZivd se i nepiimych zpfisobfi barveni po- piedchozimpom6dini ncbo pomosazeni. i*

lmitoce cinov6 potiny

Uiinnj'm, ale drahj'nr prostiedkem k vytvoi;eni iedj'ch povlakri na cinuje 107/9ni roztoh <:hloridu platitit6ho, kterj' se natie na povrch a nech6 za-schnout. Podobn6ho vj'sledku je viak moZno dos{hnout i mnohem dostup-

, n6j5im roztohem chloridrr i,elezitlho nebo roztokem chloridu antimonit6lio,. okyselen6ho k1'se{inou solnou.

. Jindy jsou doporudovdny sloZitdjii roztoky, dasto podobn6 t6m, kterj'chse pouZivd pro oxydaci mosazi, napi.:

I I vody,10 g kyseliny octor'(r g6%, \30 g octanu mird'naliho,

Pro v5ectrny tyto zpfsob;' jc yrodmirrkou dokonal(: piedbdZn6 odiSt6ni cirro-v6ho povrchu

\ Bronzov6 borveni clnu

t Zbarveni, kter6 odpovid6 vzhledu povrchu star6ho bronzu. je moino zisliat. podle Buchnera natirinim piedm6tt roztokem:

I I vody. /50 g siranu m6dnat6ho,50 g siranu ielcznat6ho.

. l

Po natieni se piedmdtv nechaji oschnout, okartrlduji m6kkj'm ko"tei"rrr, rr"-'tiou roztokcm obsahujicim v I litru vocly 60 g kvscliny octov6 koncentrovan6a 15 g octanu m6<Inat6ho, znovu se nechaji suiit a okartdiuji.

Jinli piedpis podle t6hoZ autora praenjc s roztokem: \

I I vody,50 g kyseliny octov6,

100 g kysel6ho Sfavelanu draseln6hn,250 g chloridu amonn6ho.

I' Tirhto roztokem se piedrhdry tak6 natiraji.

l \

S t"s4I

Modroiern6 borveni cinu

. Podobn6 zbarveni jako pii imitaci cinov6 patiny, ale temn6jsiho odstinu"

lzc ziskal v roztoku:

I l vody,50 cm3 kyseliny dusiin6 koncentrovan6.I t g d r rs i inanu v izmul i t i ,ho .

80 g kyseliny vinn6.

l)i'i pi'ipravd roztoku sernnoZstvi kvscliny dusidn6

rozpnsti nejprve dusiinan vizmutitj, v uvedcndma ziskanj' roztok se ziedi potiebnfm mnolstvim

vody.Podobnj' roztok upravenf Stockmaierem m6 sloZcni:

1 I vody,3 g dusidnanu vizmutit6ho.

100 cm3 kysel iny d rrsi tYn6,l0 g v inn i ,ho kamene,1r0 cmS kyseliny soln6.

Pro barveni cinu na ierno navrhuje Krt imer tento rozlok:

t I vorl l ' .7,5 g kyseliny rnolybdenov6,

30,0 g chloridu amonn6ho.

Piedm6ty se mddeji v Lizni rlridt6 na 60 az g0o c. pii barveni se jimi m6 po-Jrybovat.

zi,r:\ lervoii z6dn6 vhodn,:::: ::::,,"", na kter6 by byro moznoPie'm6nit jeho povrch a tak jej barvit. Je pr'r.o nutno pouiit pro jeho barvenfh'd nepiimj'ch zpfrsobri s piedchozim pokovc.rim, ,","bo .rytrrorit na jeho po-'rchu povlak cizi sloudeniny (adsorpdni barveni). zpracovhni zinkov6hopovrchu v kiznich, obsahrrjicich sloudeniny iestimocn6ho chromu, se zpravidlartcpoditd mezi zprisoby iarveni, protoze jeho tdel neni dekorarirrrri, ,ryrbrzvi!9n9 ochrannj, (viz chrom6tovdni zinku).

. Pii barveni zinhu je mozno vyuiit jeho schopnosti vyludovat z roztoku

viechny uilechtilejii ko.v1', nei je srim. SloZeni piisluin6ho"roztoku lze piitomvolit tak, ie se vyloudenjr kov so.dasn6 nebo be"p"os,f"arrO po vyloudenilrrrrvi. Podle kovu. obsazen6ho v pouzit6m roztoku, rozliiujtme ,prirorry rur-"ni s vyludov6nim slouienin m6di, niklu, vz6cn6ji antimonu nebo jinfchkovri.

Samostatnou skupinu tvoii barveni v roztoku molvbrlenanri.

185

I1

ll]rr Il r i

Borveni m6dnotlmi rozloky

pro barveni zinku jsou vhodne roztbky pouzivan6 pro barven-i- m6di bud

piimo v pfivodnim-sl"i"ir,'"tf" jen s- malj'mi odchylkami' PouZiv6 se zpri-

sobu chlorednanov6ho. i""*l"1r'""ov6ho, .um6r6ho patinovdni a j inlich.

Cern6 povlahy lze ziskat z tohoto roztoku:

I I vody,100 g siranu m6dnat6ho'

40g chloreinanu draseln6ho'

ob6l6tkyserozpust ivhork6vod6apakseroztokzf i l t ru je 'Z inkov6piedm6tyse ponoi'i do roztoku a ihned zase vyjmou' Ilarveni probihd b6hem schnuti

roztoku za souiinnosri"ri"g"efr" tyriit.,. Neni-li dosaieno dostatedn. tma'

v6ho zbarveni' opakuje se ponor a suSeni znovu' Potom se piedm6ty opldchnou

" H#'l;ouri stejnom.rn6ho zbarveni je nutn6 t'ikladn6 piedchozi odi.tdni

povrchu. Nejl6pe "vh;;;;-;;;J opi'kov6"i' Povlak je znadnd odolnj' i za

pom6rn6 vysokj'ch t"pf"i, fti*C sn65i bez- podstatn6jSich zm6n vzhledu'

Pouhj'm ponorem l;;;2"" ziskat podobnf povlak podle Groschuffa v l6zni

tohoto sloZeni: .

I I vodY,l0 g dusidnanu m6clnat6ho

100 g chlorednanu sodn6ho'100 g dusidnanu amonn6ho'

V l6zni ohi6t6 na bod varu je barv-eni skondeno za 5 at' 10 minut'

Tohoto roztoku tr"^po.rzit fotlle Kriimera i natiranim. Na povrch se nanese

vrstva roztoku, kterj';;;;fi; ilsobit tak dlouho' az je dosaZeno i6dan6ho

od*t inu. Pak se p iedm6ty opldchnou a suBi '"--f"-p.ityi5 doporuiuji pro barveni ponorem roztok:

t I vodY,200 g siranu m6clnat6ho' \

20 g chlorednanu draseln6ho'

Pii b6in6 teplotd l-5 al 25" C trv6 barveni 2 ai' 5 minut'

Z ioztokri- obsahujicich manganistan lze uv6st tento:

I I vodY'12 g siranu mddnat6ho'12 ! manganistanu drasieln6ho'

L6zn6sepouZivdzateplotybl izk6bodu.varuaziskaj ise j i lesk letern6pevni .lpici povlakY.

186I

tt

Pro derndni zinkovfch slitin s obsahem 2 an sa/s hriniku je podle n6meck6hopntcntu iislo 564 483 navrZen roztok:

1,00 I vody,

.50,00 g siranu mddnat6ho,' 0.04 t kyseliny pikrov6.

' h

Pi'edm6ty se namdieji na l0 vteiin do studen6ho roztoku.

__ Byly tah6 navrZeny zprisoby pro zisk6ni povlakri podobnj,ch patin6. podle

f(ra,seho se tento povlak zisk6 tak, ie se povrch ,irrt o ,rl;p"rre slab6 che_micky pomddi v mdlo koncentrovandm roztoku dusidnanu midnat6ho a zis-Itanli' povlak se pietir6 roztohem uhliditanu amonndho. pouiitim dostatedndslabfch roztokri se ziskaji zelen6, dobie lpici povlaky. vice koncentrovan6roztoky ddvaji tmavsi, aL d,ern6 povlaky, jejicht plitnavost je vsak mensi.- . Podle jin6ho zprisobu, navrien6ho Krdmerem, se piedmdiy nejprve natirajiLizni, ziskanou smich6nim t6chto dvou roztokri a leiictr aoplr,orri* na obsahjednoho l i tru:

L. 400 cm3 vody,150 g vinanu draseln6ho,80S hydroxydu sodn6ho.').

400 cm3 vody,3 0 g . s i r a n u m 6 d n a t 6 h o . :

\l)otom se povrch oplichne a n6kolikn6t natie stejnfrl roztokem, k n6muz vsakbylo piid6no jeit6 60 g chloridu amonn6ho. U umdleckfch piedm6tri je moinopovrch p6kn6 odstinovat tak, ie vyvfieni.ry porrr.h' se otiou do su"ha,l<deZto v prohlubnich se nech6 roztok zaschnout.

Podobn;im roztokem, obsahujicirn

I I vody.30 g siranu t m6t{nar6ho,30 g kyseliny vinn6,

150g hydroxydu sodn6ho,

.i' rnoi,no ziskat na povrchu zinku duhov6 zbarveni, kde pievr6d6 zelen6, der-'cnd, fialovd a hndd6 barva. L6zn6 se pouzivd za chladu ponorem nebo n6-ti:rem. Pestrj'vzhled povrchu prisobi rr"ltoi p6ktt6. Bu..ry r" r,suk rr".rrd,r"hot.6ni, a proto musi bft povrch bezpodmined.r6 "hr6odo i""rrpu""rrt ri* lakem.

Borveni nikelnot!'mi roztoky

Nejdastdji pouiiva4;im zprisobem derndni zinku a pozinko'an6 oceli je tzv.,'rrigrosinovdni''. z l6zn6,,obsahujici rozpustnou nikelnatou ,ril, ob.r"vkle si"arr,xrr vyluduje na povrchu zinku nikl, kterj, se z{roveri barvi piitom"y,-i ,;"lr*islorrdeninami za tvorby iern6ho sirniku nikelnat6ho.

187

ffi$it ;

ff'

F

i '

Ldzeri md toto sloieni:

I I vodl ' ,I55 g siranu nikelnat6ho'

t0 g siranu zincinat6ho'

20 g siranu amonn6ho' I

30 g rhodanidu amonn6ho'

Roztok se nejprve ohieje v kameninov6 nebo porcel6nov6 nddob6 na teplotrt

35 ai. 40o C. Zinkov6 plli-n'-" muqi bj't pieil barvenim dfikladnd oiiit6nr '

pozinkovan6 piedmdtv;;;;;i h;;J p; zinkovani' abv se piede$lo oxvdaci

n o v r c h u . P i e t l m i t y , " - 6 " . , , | , a , . u i c i l 6 z n i m i r n F D o h \ ' l ' o \ ' a t ' Z i n k r r v j ' p o v r c h s . 'i rarvi postupni hn6di" t lnavomodie' svdtle modi 'e' i"Ol o iernF' Pi i dal i i rn

prodl6v6ni v l6zni ," ;;; jeit6'jednou^ stiiilaji V uveden6m poiadi' ale

v m6nd jasnlich oa'ti"JJ' huto""t by zristal ptt'""h nevzhledn6 5edj" Za

srtidena probihd un.rr"rri-flirir r,"_*ir,,;,ri.vysokj'ch teplot by naopak oostrt-

povalo barveni ,ur. "v.rrrJ z. rrv uvr" obtiin6 zarfivtit i6danj' odstin. Proto itr

pou2ivand l6zeA ohii"6n"'"- """a""ou teplotu 35 ai: 40o C' Prftb6h barvcni

se kontroluic "rrt^."i,^ lnli-rrtirn picdmirtfr z l6zn6. Ihned po tlosazeni pii-

.i"g"Jft" .att,intt sc picdnri'tv oplichnotr a 'ctrii'

Ldzeir je .'lto,.lostiva na p"tf i"i <lodriov{ni pIJ' ht<rr(r m:i b'+t mezi 5'8 aZ 6'0'

Pii piili3 vysok(rm pH by trarveni ltostupor'lalo pornnltr' pi'i nizk6m pII by

dochdzelo k nalept6vSni-fovrchtr kyselj'm rozlokem' Sprdvna hodnota pll sc

udrZuje pi'id6v6nim "*ift" 'ndy ""bL kyscliny sirov6' l'iiz&i se postupni'

vv6erp6v6. .I"ji i,tirreilJ-"U""""i" piidaviem rhoclanidu, po piipad. se do-

l6 ,v i roz toks te jn6hos loZen i jakop l i voc ln i l : , rze i i .easoddast l j cnu tnov-vm6ni tce ly obsah vanY. r - - r ^ r .a l ^ .-.-i."gf."a

jin6 sloZeni mrl l6zei podle Jampolsk6ho:

t I vodY,/r0 e siranu nikelnati ' lro.20 ! siranu zineinat6ho,

5 g octanu olovnatirho, \

12 g sirnatanu sodn6ho'

P i i n i Z g i t e p l o t E r o z t o k u ( 2 0 a | : 2 5 o C ) t r v 6 b a r v e i r i s t e j n o u d o b r i j a k o v l r i . e -deSl6 l6zni. DosaZeni iern6 barvy trv6 20 aZ 25 minut'

Borveni roziokY iinich kov0

P o d o b n 6 j a k o j i n 6 k o v y b a r v i s e i z i n e k n a t e r n o u b a r v u z i e d d n j . m r o z -tokem chlorido platitiiihJ' ptotoz" je vlak-tato l6zei piili5 drahA' nelze 1i

bEZn6 pouziv"t; j" *ozio;; ;;tt:inj'mi dostupn6j$imi roztokv' Na piiklill

fi;T#;i';;lffil;;;iozii "o,tor.., "e0

g cr'ro"ido antimonit6ho v I I alko-

1 8 8

!*ri

holu, k n6mui se piidd 50 cm3 kyseliny soln6. 'l'mavo!ed6 zbarveni je moZno

ziskat tak6 roztokern chloridu ielezit6ho. Z l6zni obsahujicich olovo lze pro

barvcni zinku pouZit viechny ty, kter6 obsahuji sirnatan nebo jinou sirnou

slouieninu. Nejlep5i vj'sledky i zde d6v6 l6zeri popsan6 pii barveni mosazi:

I I vody,21+0 g sirnatanu sodn6ho,

25 g octanu olovnat6ho,30 g vinn6ho kamene.

Molybdenov6 borveni

Zinek a n6kter6 jin6 kovy je moino barvit v roztoku molybdenanu amon'

nr6ho, ke kter6mu se podle rriznfch ndvodt, z86sti i patentovanich, piidrivd

i sirnatan sodnf, amoniak ncbo jin6 piisady. Z nich se osv6diuji hlavnd ty'

kter6 tvoii s molybdenem komplexni slouieniny. Na povrchu kovu se ziskaji

<luhov6 barvy, ktcr6 daliim ponorem pi'echdzeji v hn6d6 aZ iern6 zbarveni.

Proces miZe bj't urychlen elehtrickfrn proudem.

Piiklad sloZeni l6zn6:

I I vody, r4 g molybdenanu sodn6ho,'2 g fluoridu sodn6ho,8 g siranu zinednat6ho.

L6zn6 se pouZivd za teploty 50 aL 70o C. K dosaZeni jinfch barevnich odstir\rlje moZno misto siranu zinednat6ho pi'iddvat soli mEdi, niklu, kobaltu nebo

mnnganu.Podlc pfivodniho n6meck6ho patentu dislo 480 995 jsou tyto zpfrsoby bar-

veni vhodn6 hlavn6 pro zinek a kadmium, d6le viak i pro ocel, cin, hlinik,

olovo a. hoidikov6.slitiny.

Borveni kodmio

Kadmium je kov velmi podobnf zirrku. I pii chemick6m barveni se oba

kovy chovaji podobn6. Vcelku v$alc v5echny procesy barveni probihaji na

kadmiu obtiZndji neZ na zinliu.K barveni piichdzeji vlihradnd galvanich6 kadmiov6 povlaky. Z obvykllich

rrnivers:ilnich proces& barveni popsanj'ch u zinku a u mosazi jsou pro barvenikadmiovfch povlakri vhodn6 dva zprisoby: chloreinanov6 a manganistannvt4barveni.

Pro chloretnanov6 barveni navrhuje nejnov6ji Krause ve shod6 se svymi1'j'zkum| o barveni mosazi roztok obsahujici dusiinan m6dnatj' misto diive

189

doporudovan6ho siranu nebo chloridu m6dnat6ho. Roztok podle jeho n6vrlru

m6 Loto sloZeni:

t I vody,40 g dusidnanu m6dnat6ho,60 g chlorednanu draseln6ho.

Lazef, pracuj e jiL zanormdlni teploty a mfiZe bj't pouZita i n6t6rem. K dosaZeni

stejnomdrn6ho dern6ho zbarveni je nutno piedm6ty odrUastit, opldchnout a je$t6

*ok"6 po.roiit do roztoku. Po ukonden6m dern6ni, oplachu a suseni se povrch

konservuje voskem nebo transparentnim lakem.

K dosaZeni hn6d6ho zbarveni je moZno pouiit l6zn€ s manganistanem dra-

selnj'm:

L I vody'100 g manganistanu draseln6ho,

60 g dusidnanu kademnat6ho,5 g siranu Zeleznat6ho.

L6zn6 se pouZiv6 za varu a v 5 ai 7 minutdch je dosaZeno hnddoderneho zbar-

veni. Mrile se tak6 pouZit jednodu$Siho sloieni roztoku bez ipleznat6 soli'

Barveni v3ak trvd d6le a ziskaji se jen svitlej5i povlaky'

Bqrveni drohich kov0

Z drahlch kovri se barvi jen stiibro. Byla sice navrZena iada piedpisfr i pro

barveni ziata a platiny; s poiaclavkem barveni t6chto kovri se vsak dn6s jiZ

sotva kdo setk5.Ze stiibrni.ch piedmdtri se barvi rrizne ozdoby a trmdleck6 piedm6ty, a to

na ,,star6 stiibro". Nejspolehliv6jSi vj'sledky d6vd roztok sirrrj'ch jater:

I I vody,10 g sirnj'ch jater.

Stiibrn6 nebo postiibien6 picdmEty se ponoii do l6znd za normdlni teploty.

Nejprve se na povrchu tvoii n6bdhov6 barvy v obvykl6 iad6 odstinri. Nakonec

piejde ,ba".reni na tmavosed6 s modrfm odstinem. Kartddovdnim s por.rZitim

lizn;ich le5ticich piipravkti je moZno zbarveni odstinovat.'

Podle jin6ho n6vodu se piiddvd k ldzni jeSt6 10 g uhliiitanu amonn6ho a roz-

tok se ohiiv6 aZ na teplotu 80o C. \sed6ho zbarveni s hni:dfm odstinem lze ziskat tzv, francouzskfm barvenim.

Pii tomto zprisobu se pouZivd dvou roztok&: I

1,. I I vody,200 g chloridu Eelezit6ho.

190 t9L

'). I I vody,

20 g hydroxydu sodn6ho

l)obie odmastdn6 piedmdty se nejdiive ponoii na nEkolih vteryin do prvnihor.ztoku, kde se na jejich povrchu vytvoii tenk6 vrstviika chloridu stiibrn6ho.l).t,om se piedm6ty dobie opl6chnou a v kontaktu se zinkem nebo mosazf(stadi zdv6s z tohoto materidlu) se ponoii na itvrt minuty do druh6ho roztoku.(llrlorid stiibrnj' na povrchu piedmdtri je v t6to lizni redukovrin na pr6ikov6slIibro, kter6 lpi na povrchu. q

Borveni lehkfch kovt

. ProtoZe se st6le vice pouZivd lehki'ch kovri, tj. hlinihu, hoidiku a jejic[ slitin,.ic tieba vdnovat pozornost i zprisobfrm barveni tdchto kovfr. Se zietetem h je-jich pom6rn6 mal6 odolnosti proti agresivnim iinidrim se vsak i6d6, afykaidd povrchov6 iprava tdchto kovri zlepiila zdrovefi i jejicb odolnost proiil<orosi. Tento poiadavek je zvl65d odrivodn6n u hoidikovj,ch slitin, kde v5echnypochody, vedouci ke zm6n6 barvy povrchu, at jsou to pochodv, pii nichZ vzni-kaji vrstvy chromanov6 nebo selenidov6, jsoir piedeviim antikorosnimi irpra-vami (viz tam).

Podobn6 je tomu zi6sti i u hliniku. Zde sice existuji samostatn6 procesybarveni, hlavn6 manganistanovj.zprisob, ale z nejv6tBi dristi je barveni hlinikua jeho slitin spojeno s vytv6ienim ochranni'ch l<yslidnikovfch povlakri.

Nejb6Zndjii ochranou hlinikov6ho povrchu je anodich6 oxvdace - eloxo-vdni. Bylo-li pii oxydaci pouzito jako elektrolvlu zied6n6 kyseliny sirov6,ziskaji se p6rovit6 povlaky, kter6 maji velmi dobrou schopnost piijimat orga-nick6 barviva. Po oxydaci se piedmdty drikladn6 opl6chnou vodou a pienesourkJ roztohu barviva, obydejnd ohi6t6ho na dosti vvsokou teplotu. po barvenil krdtk6m oplachu tekouci vodou se tasto jest6 piedmdty vyvaiuji v dcstilovan6vod6, aby se uzaviely p6ry oxydov6 vrstvy. K barveni jsou vhodnd nejrfiz-n6jsi organick6 barviva. speci6lni zavody vyr6b6ji vhodn6 barviva nebo jejich:;rndsi v sirok6 5k6le odstinri. Intensita zbarveni zdvisi na tlou3fce oxvdov6vrstvy (dobd eloxov6ni), dSle na koncentraci roztoku barviva. jeho replotdr dob6 barveni. BliZSi podrobnosti jso' pops6ny v literatuie o galvaniclfchriprav6ch povrchu kovri.

Podobn6 jako lze barvit vrstvy ziskan6 anodickou oxydaci, Ize barvit i kvs-lidnikov6 vrstvy vytvoien6 chemicky. vrstvy ziskan€ zprisobem MBV nebo dw(viz zpfisob-r' antikorosni ochrany hlinihu) se barvi bucl anorganickj,mi ldtkami"rrcbo organickfmi barvivy. v prvnim piipadd se b'd priclavd vhodnri l6tka(manganistan draselnj') piimo do oxydadni ldzn6, nebo se vrstva barvi doda-lrrdnE (ferrokyanidcm draselnj'm a chloridem ieleznatj,m). Barvi-li se organic-ki'mi barvivy, pouziv6 se druh6ho zpfrsobu. oxl-dovan6 piedm6tv se opldchnou

G" f { i ,

l,*-F F

a h n e d p o n o i i n a l 0 m i n u t a Z l , h o d i n u d o r o z t o k u v h o d n 6 h o b a r v i v a , m i r n 6of..y."f""Ottu kyselinou octovou (t g kyseliny- octov6 na I litr roztoku)'"

Zo ,-i"t" stoji, ze lr" brt',rit'i irti.ry ziskan6 nejnovtjiim oxydainim zpir-

.sobem, tzv. biihmito"6;i-. Oxydace podle. tohoto zpilsobu se prov6di deliim

'y".r. , ,a"i-}r l inikovfchpieclm6triv-desti lovan6vod6.Snejvlrodn6jSimzpu-.rob"* barveni tEchto povlakri vSak nejsou dosud Zddn6 zkuienosti'

Illinik a jeho slitiny *u .'s"L daji barvit nikterfmi organickfmi barvivy bez-:"tef."fi"

piedb6Zn6 ;p;;"v po"'"htl' ft\-b: ziskat modr6 zbarveni horkfm

'0,t0/s.tim roztokem tt"-nio*ytitto pii pH 7'6 (roztok musi zfistat dervcn6

;zbarvenj').".-p". pri-e barveni hliniku byla navriena iada piedpisri. obvykle-.vsak jsou

barevn6 povlaky Spatn6 piilna"6' K bu"t'""i na ierno je moZno pouZit rriznj'ch

roztokfi kobaltnatfch sol'i, kter6 se na pi'edmdtv-natiraji. Natien6 piedmdty se

suii pii teplotd po.roprrC'zvySovan6 g ao'300o C' Podle jinfch piedpist je

moZno ziskat iern6 povlaky po"o"""t do vrouciho roztoku tohoto slo7eni:

1,0 I vodY,

,5,0 g siranu nikelnat6ho,

2,5 g fluoroki'emiditanu sodn6ho,

L2,5 g dusiinanu drqseln6ho

nebo do 30/oniho roztoku chloridu Zelezit6ho' rnirn6 okyselen6ho kyselinou

solnou.^- Nrnnru doporur5uje k derndni hliniku tento roztok:

t I vodY,{5 g molYbdenanu amonn6ho,

5 ai' L5 g chloridu amonn6ho' r

Barveni ve vroucim roztoku trv6 5 ai, t0 minut a na jeho rychlost je mozno

pfisobit zm6nou obsahu chloridu amonn6ho v l6zni'

Ne jv icesevSakpo. .z i . ,6mangan is tanov6hobarven i ,k te r6 jechr6n6no iadou

fatentri. JiZ samotnj,m roztokek manganistanu slabd okyselen6ho kyselinou

:;;;;" je moino hlinik barvit na hn6do aZ na derno. Pro ok-vselcni je moZno

p""zi' i, jin.-i,ch kyselin, nejl6pe dusidrr6. L6zn6 s kyselinotr octovou davaji

iobi.e lpici, "t" 1"., slabi zbarven6 povlaly. podle vf-"ledk{l Krausov'ch zko.-

d e k m 6 b j . t o b s a h m a n g a n i s t a n u n e j m 6 n 6 s g n a t l i t r . V 6 t S i m n o Z s t v i n e Zt0 s/ l je zbYtein6.

Pi.idavek dusidnanu m6dnat6ho v mnozstvi 0,5 g na t titr jiz brzdi piiznivj'

tr"llran barveni. Pi.i obsahu t6to soli vyssim neZ 35g na l litr viak vznil<aji

.k rrrrit6 povlaky. Nejvj.hodn6jii je udrZovat obsah dusidnanu m6clnat6hrr

v mezich 20 az'25gll. s" ,to.,i"ji.im obsahem kyseliny du-sidn6_se sice zkra-

cuje potiebn6 doba ionoro, ut" pli olsalu v6tiim nei 5 cm3 na I litr dochizi

kezhorSen i jakos t ipov lak t 'Ne jv fhodnd j5 is loZen i roz tok t r je ted 'v to to :

{92

I

I I vody,10 S manganistanu draseln6ho,3 cm3 kyseliny dusidn6,

25 S dusidnanu m6dnat6ho.

l,6zei ohi6rt6 na teplotu alespofi 80o c d,ivd hn6d6 povlaky za l0 ai 15 minutl)onoru, iern6 povlaky za 20 az 30 minut. I{n6d6ho zbarveni je mozno do-siihnout spolehliv6ji tak6 zmensenim obiahu dusiinanu m6clnat6ho v l6znii g na I l i t r . ncbo sn i len im tep lo ty l5zn i .

Americkj' patent 2 681 873 doporuduje pro dern6ni hlinikrr tato dv6 slozenildzn6:

1,0 I 1,0 I47,0 g 53,0 g20,0 g 40,0 g50,0 g 25,0 g47,0 g 53,0 g2,5 S 2,5 g

Pii teplotd l6zn6 80 ai 1000 C je doba barveni tl2 ai: B minury.

vodachroman sodnf' .kyselina sirovd konc.kyselina soln6 konc.manganistan draselnfsmddedlo.

| | Chemick6 iprava 1C3

ruhphIII

aalr"t .rj'"oi,t y strojirensty sice bezvadn6, ale s nejakostni povrchovou ip."* ivou. Spatn6 povrchov6

-irirava podstatn€ zhracuje Zivotnost celiho v*roblcu'

Ipo pfip"a6 ".r6tSoj. nhhlacly na jcho udrZov6ni' ^-^".-., $-"Si

ti""p";icimi poiadavky na tyto ripravy bylo nutno roz(iiovat p*::l?."jy.' I'Zarii.zeni "hlmickych povrchovfch riprav piin6Si s sebou ndkter6 p":l'l"iy' $

i";iil rese.ti neni jednoduch6, napi' odsiv6ni jedovatych vfparri' zneikodno- r!

i,j"i "ap"a"ich vod, bezpednostni a zdravotni opatieni. Proto se- tyto pro-

vozovny diive umisfo"nii "CtSi"o" pIq"1t9TE v nijak6m piist6nku' lokud *moZno stranou hlavniho i.ot'o"', bez jakj'chkoliv nutnfch zdravotnich a bez- 'fr

;;;;,;tuh opatieni. Pii pr6ci, zvliit6 v,zirn6' jsou pracovnici zahaleni parou'

k t e r 6 s e v c h l a d n 6 m v z d u c h u s r 6 z i a v i p a r y z a m o i r r j i c e l 6 o k o l i . Z e o d o b r i :akontro lovate ln6jakost ipovrchov6r iprar ,ynemtZebj ' tzatakov6h-ostavrranii e i i , j ez ie jm6 . f y topomery 'u ' t ' po ' l " d t t i ch le techve lm i r ych le lep i i ' av3a l 'rmf" i"S,C ,birra *rrotto vyktnat'-aby provozy chemickj'ch povrchovich irprav

." Irhl' ..,y* .rybat"nim i jakosii ripravy po bok ostatnim strojirenskvsnr

v j ' r o b n d m . r r , r - - - r l t '

-"pro.,roro""y chemickj,ch povrchovj.ch riprav maji bft odddleny od ostatnicl

d i len ,abyun ika j i c i . . , ip " .vnezp, isobov-a lyko ' 'ns iza f izen i i vy robkr i .Zv l6 l t i

O"ai"emusi bfiocldel.rry"oil mont6Ze hoiovj'ch v,'irobkfi, skladu a expedicc'

i pii f."""*k.i od.a.,r".i.h vfvodt musl hj.t na ruro okolnost pamatov6no.

V j ' vodymaj ib j , tumis tdny tak ,abyv i t rnemohlohroZovatho tov6v j . robkvvypary.

. "

Sruri fi se nov6 dilna chemickj'ch povrchovfch irpra'V, musi bj't. piizpriso-t

b";;;; -"*.i4" v zivod6 ta;, aby cesta vfrobku pii zpracov-6ni a rlpravi

""lvr" nikde n6siln6 pieru$ov6na, prodluZovana nebo kiizena. Moderni pro-

,h

*te4 f

vozovna povrchowj'ch tprav, vybaven6 zdravotnimi a bezpcdnostnimi opatie-nimi, mriZe bjt umist6na v t6sn6 blizkosti vj,robnich i _""tiZ"i.fl al1".r, u pf"*svfmi vj.pary tyto dilny neohroiuje.Aby bylo moino dobie isolovai ovzduii chemickiich povrchovfch irprav,je vzdy nutno, aby tvro dirny byly ve ,.rtasq mistnosti,',,aaJ""c,"aobie pii*l6hajicimi dveimi, s takovj.mil,rdo.tnt""lrnick;imi

n"d#il;;; -aby

vrd,.chvnikal vzdy do provozovny a ne naopak. T6to podmint y ," Jo.nrr,rje slabj.mpodtlakem, ziskanlim pii odsdvdni vlpa"i,.Krom€ vhodn6ho umist.ni provor.ou"n je nutn6 i misto pro sklad chemikdrii;misto pro znelkodiov6ni odpadnich vod a laborar"r;, r.tira ;"'lir'orrrra oronezdvadn;i chod chemick6ho provozu. viechnv tyro potiebni-rrri.i.rorti *"jiblft v tdsn6 blizkosti_dilny chemickj,"h-porr""hovj,ch riprav, aby piepravachemikdlii i odpadnich l6tek bvla ;"a""i *na a nekiiZira "rr"ri piepravu" :1""9.".

Tam, kde je ve vdtiich z6vode.:h risriedni 1"b""^;;;;";;v6dtila semal6 piirudni laboratoi v qill6 chemickj.ch povrchovj,ch riprav nebo v jejft6sn6 blizkosti, a to pro rychr6 orientatni stanovcni n.kter;ich ri.ajri, nutnj,chpro dobrf chod dilnv.

- Chemick6 povrchov6 irpravy jsou jen mdlckcly samostatnou a konednouripravou povrchu' vdtiinou.jsou ponr" piip"uvou pied dalsimi operacemi. Dariifprava se d6je hlavn6 $v6ma. ,auua"iri ,p,i.oty. El;kh"i;ril],'*;. *utrrr_"t:k{T pokovov6nim, eloxov,nim "0"a., #bo n'tdrem organichj'mi ndt6ro,vfmi hmotami.

v prv6m piipad. nem'si bj't ob6 provozovny p-ris'6 odddleny. oba druhyfprav jsou podobn6, pii,obou jro.t iozo,rnrr:ina obdobnd bezpednostni i pro-vozni opatieni. Prochrizi-li tedy vcihcrri 'r'rrurrce chemicky povrchov€ upra_vovanych picdm6tfi ddle galvanirrro' rri'rnou, je v-(,hodn6 oba tyto provozyspoji t v jedn6 mistnosLi. Tam, h<lc po.z, , ! i r t picrtr, , . : t i r se d6le napi. galva-. icky pokovuje a ddst upravrr jc j ;"ot. , , i , r t . 1" to obvykl. ve,rotsi. ,c 'provozri ,je l6pc ob6 mis ta t ip rav od .ebe n , r , l , . t i t , ; ; i " - tak , aby neby la p ro t l ruZor .dna{ 'es la_ .povrchovd p i ip ravenyeh p i l r l r r r i 11"1 k r la l i i f rp rav6 .Jesrlrze se chemrcky upraveny pitxlmdt 'atird,-je_ nutno ob6 provozovnypedliv6 od sebe od.6lit.

.Vj.pary-r.niknjici ,ra piiklad z_ moiirny do lakovnymoho. mir podsratn' yl iv na jakost ' ; ; ; ; ; a zpfisobir korosi, i nrr hoto_vych vjrobcich. I pli dob.e isoiaci " ,rJ.a"a"r mistnosti nesmi se ror,o ne_bezpedi piehliiet. protoie je nurno " *r.r"*ri :l.y;"r.y.i, ;;; r"; lakovnyrrdsdvat vj'p:rrv, mrire

"r', nristech mcniiho podtlaku nastat. nas6v6ni zdvad_'6ho ovzduii. protoie lakovna -a Li.i .o lejlrize *ril;il:l";-; riprav-va pii pieprav. vj'robkt se dasro ot.,i.d v"hod "b"" ;;;;;;;;;; l" .,ut.,o.odstranit toto nebezped.i a zabrdnit tak vzniku zmetkri, r.t."J-r" I iakor,richpiipadech dasro obievuji.

Nejl6pe lze vvieiit bezpedn;i-piechocl vj,robkfr z jedn6 provozovny do druh6zaiazenim v6tran6ho meziskladu *"ri obc-u- mistnostmi. v''ct r"l*"r, pripu_rlfch, pi'gplnvrrje-ri se menii mnoZstvi predmetri, .ur."'I""i" l"ll",tl*, o*_

195

lu,rj,.mi je vsak dostatednf prostorl Do tohoto prostoru se pi'iv6di distf ohiivanj'

.orao"n zvenk* a pii oievieni dveli do kteri:koliv provozovny zamezi sc

pomoci pi'etlaku o'nikeni z6vadn6ho vzduchu do t6to mistnosti''

v ,rovolsi dob6 zavadi se mislo uveddn6 mistnosti vzdusna clona' Pi'i

opoultdni provozu prochdzeji piedmdty pro'storem' ve kter6m je misto dvei'i

"ii""f"" iroud distOho "ri,t"ho, vh,n.n(rho tryskami po cel6 jedn6 Siicc

plor* a odsivan6ho z 6ruh6 strany. Proud vzd*chu *tvoii isoladni st6ntr'

tter6 zabrafiuje vnik6ni vj'parri z jedn6 mistnosti do druh6'

V rnodernich diln6ch s" doLor-r"ll,, klirnatisaci i odsir'6nim vi'parri ncni

nebezpedi vnik6ni z6vadnj,.ch vj,parii do drulrfclr dilen tak velik6, protoZe

,"ra"if mistnostio kde se iro.rddi povrchovd fprava, je .drZov6no nezivadn(r'

Vyboveni procovilt6

Je-li dilna nevhodn6 umist6n6 a tmav6, bez z6kladnich pracovnich pitcd-

pokladft, nelze odekdvat' Ze povrchov6 frpravy budou dobr6'

Piecleviim je dtlcZit6, alty velihctst pracoviitd byla vhocln6 volena se zi:etc-

lem l< objemu vj,"obv i picdpohlidan6mu zv!{eni kapacity. Potiebna velikost

pracoviSt! se tld vvporiitat z mnoistvi ttpravovanj'r:h vj'robkfr, jcjich velikosti

, a potiebn6 doby pro irpravu podlc vj'r'oirniho postrrpu. Piilig rnal6 provozovna

p e b r z ; , z a p l n i v j , p a r y , p i i o d s d v d n i v z n i k r i v n i v e l k j ' p o d t l a k a p i i o t e v i e n ihveii prtvan, kierf znepiijemfuje pracovnikrim prici. Prdce ve srisn6n6m

prostoiu je obtiind a snadno mfrZe dojit k irrazrim. V mal6 mistnosti se Spatnd

o"ga,li.r,j" provoz, pracovnici zlriceii pi;ebled a jakost irpravy trpi'"Piilis

velika mistnos! se Spalnd odsdv6 i klimatisuje a v provozu se ztrdci

p i i l i i i as r r d lo r r l r i 'm i p ieprar -n imi ces tnmi '

Jcdnotlivd zaiizeni (vany, oplachy, suiky) maji bft blizko u Sebe' abv

pi'en63eni piedmirtri z jeclnd ldzn6 do druh6 nelrvalo dlouho. Piitom.musi bi't

pamatovdno na dostatcinj' prostor pro piisun i kontrolu r'rpravy''

Mistnost m6 bit sv6[hi a dostatedn6 v1'sokri, aby vfpary, nejsouJi ods6t-v,

se smichaly s dostatednj'm mnoZstvim vzduchu a tak se zicdovaly' Nejmen$i

vfika je 3 m, m6 vSah bj't zpravidla v6t5i'"J"clnim z piedpokladfr dobr6 tpravy je dobr6 ospdtleni. l{istnosti maji mit

dostatek denniho svdtla i dobile instalovan6ho umdl6ho osr'6ileni.

Um€16 osvEtleni musi bj't dostatedn6 intensivni, aby bylo moZno dobitr

kontrolovat prdci a zji5t'ovat jeji jakost. Osv6tlovaci tflesa maji bft rozmist'dnrr

tak, aby pracovigte bylo stejnomdrnE osvdtleno a nevznikaly 'stiny. Temni

*i.t" zlr".n"diiuji prdci a bj'vaji piidinou irrazri. Plo osv6tleni stadi 80 fl)

100 l r rx r i .Pracuje-li se v dobie ods6vanr4 a klimatisovan6 mistnosti, nemaji bj't okrr,,

otviratcln6, nebof otevienim oken se narusi i'izenf proud .vzduchu a mislo

zlep$eni.v6tr6ni nastane prawi' opak. Kde je zaiizeito pouze ods6v6ni jednotli-

196

j t l

ll,tt

lI

v

vfch van, je moZno mistnost v6trat okny nebo stropnimi otvory. V zim6 v3aktakov6 v6tr6ni neni vhodn6 a sr6Zenim vlhkosti vznikd pdra, kterr{ zamoiujepr( tvozovnu,

Vgtdpdnl mistnosti je tak6 nuJno vdnovat dostatednou p6ii. Protoie semnoha roztokri pouiiv6 za horka, je nutno poditat s uriitjrm ohilivdnim mist-nosti prrichodem tepla stEnami van i sil:inim s hladiny. V l6te me proto bftmistnost dobie v6trdna. Optim:ilni teplota se udriuje lizenj,pt piivodem iist6hotemperovan6ho vzduchu. V zim6 se v piili! chladn6 prov6zovni' sr'6Zeji pdrya iini pr6ci v takov€ mistnosti nejen nezdravou, ale i nebezpednou pro Spatnouvid i telnosL.

Vyt6pdnim bdinfmi topnfmi tdlesy, napi. risti.ednim topenim, se nedosahujevZdy dostatein6ho ridinku, nebof mistnost se ohiivd mistn6 a pii v6tr5ni serychle ochlazuje. Lep3i je topit proudcrn tcpl6ho vzduchu (tzv. Saharou) n6-st6nnfmi ohi.ivacimi tdlesy. Ale i tak cillulrrje v mistnosti sice ohi6ti, aleiasto z6vadnj'vzduch. Nejvhodn0jii je proto vytrip6ni s piiv.dddnim dersrv('hovzduchu a kl imatisaci mistnosti .

Protoie se pii chemickj'ch povrchovfch fiprav{ch pracuje s velmi agresiv-nimi tekutinami, mir bj't podlaha z kvselir.rovztlornj'ch dlaZdic, spojenfch vhod-nj'm kyselinovzdornj'm tmclcrn. Potllaha rnd mir shlon (nejl6p. 20ld k sbdr-nirmu Zhibku, kterj' bj'vi podte uspoi6ddni provozovny umistdn pod6l vannebo ve stiedu mistnosti. Tento sbtirni' 2ldbck bfvd kryt dlaZdicemi nebodievdnj'mi hostkami, abv bylo zabrdndno irraztLm.

St6ny provozoven maji bi't opat,i.cny kysclinovzdornj'm n6t<)rern, nejm6n6do vj5ky 2m. Rarva obhladrr rn: i bj , t svir l l i r a nclcsk]r i . I-cskl6 bi l6 plochyoslfiuji a unavuji oti, V rahto rrpraven(r misl,nost.i lzc rrdriovat poti'cbnou iistotulr iastfm oplachovrinim st i :n i podlahy prorrdcrn vorlv. Ncni- l i postari ino o doko-nalou kl imatisaci, ntrtno v6novitt , pozornost rnal.cr ir i lu i ot ' l rrnnnym nit irr f imlionstrtrkce, blavn6 stropu, a pomocnirm zai'izenim, napi:. pojizrlrri'm drahrim,jci irbrim, konlrolnim pi ' istrojr im apod. Zai izcni ie nutno iasto prohl iZer a opra-vovat n6t6r nc.im6n6 dvakrdt rodnd, jinal< podl6haii kovov6 piedrndty rychl6z.kdzc.

Druh energie, pouZivan6 nq vyt6p6ni nebo piepravu, se iidi podle moZnostiz i i vor l r r . . \ c i ias t i . i i sc p ro vv l6p in i van i m is tnos t i pou i i v6 p6ry . p ro dopravn izaiizeni elektiiny. trlcktrickd instalace i motory musi vyhovovat piedpisfimESe pro horosni prostiedi.

Odpad tekutin z llazni i oplachri mri bj't veden do neutralisadnich jimeka tcprve po zne3kodn6ni zdvadnj'ch Llteh mrlZe b-ft vypuitdn do tokt. Pra-cujeJi se s tekutinarni, jei obsahuji kyanidy, nesm6ji se odpadni l6tky michats kyscli'mi roztoky a kanalisadgi systEm z provozovny musi bj't ve dvojlmprovedeni.

,.J$rtlq,ti's

197

hl

Vony o stroini zoiizeni

Vdtsina chemichych povrchoYfch riprav se d6je ponorem do roztokfi, kter(r

jsou umistdny v n6drZich (vandch). Ve vandch se provaddji nejen zakladni

pro""ry, ale i oplachy, neutralisadni oplachy, ndkdy i zneskodiovdni roztokri

a podobn6.NadrZe musi bj't sestrojcny z vhodn6 hmoty, odolavajici roztokrim, sloZenj'rn

tasto z velmi agresivnich l6tek, i teplotdm, kter6 jsou pro proces piedepsiny.

N6drZ musi bft masivn$ stavlna a dosti pevn6, aby odoldvala hydrostatick6mu

tlaku n6kdy znadn6ho mnoZstvi tekutiny. Proto se iasto vsazuje do zd6n6ho

vn6jiiho obalu nebo se odolnou hmotou, kter6 ncmd velkou pevnost, vykl6d6

ocelov6 nosnd konstrukce.Pii po$kozeni van je nebezpeii, ie se agresivni nebo jedovat[ tehutiny rozliji.

Tak mriZe dojit k rirazrim nebo pii vniknuti do kanalisace a tokri k po5kozeni

potrubi a otrdveni vodnich organismt. Proto se maji vsechny vany umisfovat

do tzv. kontrolnich van. Je to otevien6 nddrZ nebo m6lkf baz6n, kterli je

vyloZen hmotou, odolnou proti pouZivanj.m chemik6liim. Kontrolni vana mi

uzaviratelnf odtok,'fstici do neutralisaini stanice. Yytede-li tekutina do t6to

vany, lze ji po piederpdni znovu pouZit, po pi'ipad6 vypustit do neutralisainich

nddrZi. V malj.ch provozech, kde se pracovni vanv umisLtrji y digestoii piimo

r, chladici a oplachov6 vorl6, tvoii cclf prostor digt:stgic Irrlo kontrolni vanu.

Ve velkfch diln6ch se kontrolni vany umist'ujl v podzcmi. Bfvaji dostatein6

hlubok6, takze je z nich i pohodlnj.piistup ke dnu funkinich van i k vj'vodim

armatur, coZ je diileiit6 pii opravdch.

Velikosl pouZivanfch nddrZi je dfileiitd z hlediska hospoddrnosti provozu

i zajiit.6ni stejnornErnosti pr6ce. Je d6na velikOsti i tvarem nejvitgiho upravo-

van6ho piedm6tu, kapacitou, t. j. mnoistvim upravor':rnj'ch piedmdtri za daso-

vou jednotku i druhem poyrchov6 ripravy. PiiliS velik6 n6drZe zAbiraji mnoho

misra, musi bft masivn6 stavdny a pii jejich.po$hozeni je i v6t{i rhoZnost

trazl a ztr{ty tekutiny. .Nedoporudlji sc v$ak ani piiliS mal6 va1v. U malj'ch

van, kterj,mi prochazi mnoho piedmEtfr, se m6ni velmi rvchle slozeni l6zn6,

a tim i jakost ripravy. Je nfrn6 piilij tastd kontrola -sloZeni roztoku a pom$ry

v l6zni se lak rychle m6n.i, Ze neni moZno zachovat jcdnolnou jakost irpravy.

Oplachov6 prfrtodn6 vany nemlsi bit honstruovdny piili$ velk6 a jejich veli-

kost je cl6na hlavn6 rozm6ry nejv6tsiho oplachovan6ho piedm6l,u. V6t3inou

se viak v lince pracuje s nAdriemi stejn--i'ch rozm6rri, r'oLie z hlediska vzhledu

i manipulace vfhodn6jii.pii chemick6 riprav6 povrchu kovri se ve vanach nejen m6ni slozeni l5zn6,

ale iasto vznikaji i nerozpustn6 proiluktv. kal, kterf se pomalu usazuje na

st6n6ch i na dnd vany. Pii ponoiovdni pi'edm6tfl do m|lk6 vanv, jejiZ dno

je pohryto kalem, zviiuji se nedistoty a mohot se pah usazovat na piedm|tu.

it"oto *a bj't v t6chto piipadech vana hlubsi a pi'edmEty ponoiovdny tak,

aby s kalem nepii5ly do styku., Mdlo by bft pravidlem, aby se do van pied'

r98

rn6ty neumisfovaly na dno, ale zav6sovaly nebo pokl6daly na roit, umistdnf

vc van6 v dostatednr4 vy'Si naa kalovj'm prostorem. Tento ro6t musi bj't

rlobie vyjimatelnj. a vym6nitelny,, aby bylo umoZn[no snadn6 iilt[ni nddrZe.

Vyt6p6ni o chlozeni roz?ok0 ve von6ch

DtleZitj,m piislusenstvlm pracovnich van je vyt6p6ni nebo chlazeni. easto

je nrrtno instalovat ve vand obOji, nebof je piedepsdna prece v rozmezi zv!-

!en6 teploty, aviak po ,,zapracovdni" l6zn| je nltno roztok chladit, protoZe

se pii ripravd wviji teplo (napi. pii lcltdni hliniku). Pro vytdpdci a chladici

,a|izeni, ktcr6 se umisfuje piimo ve van6, je sarnoziejm6 nulno tak jako pii

stavb[ van pouZit materidlu odoln6ho proti irdinkrim roztokl. K poiadavkfim

na materi{l v$ak piistupuje jeit6 nutnost dobr6ho piestupu tepla, aby rldin-

nost vyt6p6ni neho chlazeni byla dostatciina. .Iinak nastevaji pro ipatny

lriestup tepla piiliS velk6 ztr6ty a topn6 nebo chladici tdlesa se musi stavdt

piili$ velk5. Tcnto probl6m neni vZdv snadno iesitelnj', ne.bof materidl, kterj'

ie v6tiinou dobie odolnj. proti agresivnim l6tkdm, je z/rrovei Spatn;im vodi-

iem tepla.Vany se vytdp6ji: a) parou, b) horkou vodou, c) elektiinou, d) plynem'

a) Vgtdpdni parou je nejob'rryklejii zpisob v.vtdp6ni. PIi n6m je m-oZno po-

rriit dvou zdkladnich principri:

1. vytdpEni pi imoir parou,

2. vytdp6ni pomoci topnfch hadri '

l. Vytdpdni piimou parou ie velmi jcdnoduch6. Casto se pii n6m bcz jak6ho-

l<oliv zaiizeni zavddi p6ra trtrbkou z otloln'iho materiirlu piimo do l6zn6' Aby

pdra mimo svtj ohiivaci vliv jeSt6 dobie promichdvala ldzefi a aby se za-

rnezily r6zy vznikajici kondensaci p6ry, zahoniuje se vfvod ndkdy injektoro-

vou tryshou. Pii vnikdni do vody p6ra hondensuje a zieduje l6zefr. Zvl6it6

rn6-li se ohi6t studenjr roztok, je nutno poiitat s velk-i'm zieddnim. Proto se

nejl6pe kombinuje nepiim6 topeni parnimi hadv s timto piimj'm [openim,

kter6 se zav6di teprve do ohi6t6 l6zn6 a pouze udrZuje iddanou teplotu.

Piim6ho topeni je vj'hodn6 pouZit viude tam, kde lze ottizku odoln6ho

rnateri6lu pro topnd t[lesa jen t[Zko ie5it. Piivodni tmbici lze zhotovit i z mate-

,'i6lu, kterj' ,r".ri dobry,- vodiiem tepla"2. Vgtdpdni pomoci topnilch hadfi' se rovn6i pouZiv6 velmi dasto. Pira je

vedcna trubkami, v l6zni hondensuje a odevzddvi teplo roztoku. Trubky maji

bft zhotoveny z odoln6ho matcri6lu a piestup tepla m6 bi-t co nejlep5i. Topn6

zaiizeni m6 bj't zhotoveno tah, aby kondcns6t nemohl unikat do potmbi. Piipo3kozeni topn6ho tdlesa mohly by totiZ agresivni''tekutiny unikat do kotlea zpdsobi't jeho po3kozeni. Schema vhodn6ho topn6ho t6lesa je na. obr* 33'

199

-

Topnf ilanek je vyjimatelni' a pii poskozeni se d6 snadno vymEnit. Kondcn-

saini potrubi proch6zi svislou trubkou a konii 2 ai:}cm nad jejim dnenr'

Kondensdt st6k6 do nejniZiiho mista, do kter6ho zasahuje kondensatni potrul)i.

Jakmile kondensovana voda uzavie frsti trubice, je prisobenim tlaku p6rv

a soudasni: podtlaku v odv6d6cim potrubi vyderpdna.

b) Vgtdpdni horkou podou se dosti iasto pouZiv6 tam, kde neni nutno do-

s6hnout piili5 'vysok6 teploty lSzn€.

Rozd€luje se na

1.. vytdpdni ve vodni l6zni,

2. vytdpdni topnjzmi t6lesY.

1,. Vgtdpdni. r:e pod"ni hizni se pouziv6 vdtsinou v mensich diln6ch, kde se

praetr je s Pom6rn6 malfm mnoz-

stvim tekutin a nddrie se ntohottumistit do hork6 vody. Dosdhne 't:

tim velk6 styin6 plochy tepl6 vorlys n6dobou, a tim i vyhi'6ti tekutin,umist6nj'ch v nidrZich z odoln6homateriAlu, kterf jc vSak ipatn{ m

vodir lem tcpla. DalSi r ' } 'hodou irrpornirrni snadn6 vvrovnhvinl tcp-loty pii samovoln6m zahiivrinildzn6 a snadnd kontrola teplolv.

2. Ylltdpdni topn{mi tilesTl iezcela obdobn6 jako pii nePiim6mvytdpdni parou. Tento zprisob ncni

piiliS vfhodnf. Horki voda totiZ

v potrubi cirkuluje a pii poikozeni

Obr. 33. Schema topn6ho t€lesa:

t - p i ivod pdrv i 2 - topn6 l rubky: 3 - ochrann!' obal; ? - odv:idini kondens6tu.

pF

topn6ho t6lesa vnik6 agresivni tekutina do cel6ho teplovodniho ob6hu, kteri'

-:i""t:'#:}; elektiinouse pouziv, pom6rn6 malohdv, adkoliv m6 mnoh6 vv'-

hocly. Je vgak drah6 a ncdostatek proudu br6ni zatim jeho rozsahlejSimu po-

uiiti. Pouiiv6 se pi,i n6m nejdast6ji keramickfch ponornfch ohiivariri ncbo

smaltovanj,ch trubek, ve kterfch je umist6na topn6 spir6la, navinut6 tra

keramick6m tllese. Velkou vj.hodou tohoto zpirsobu je snadnd regulace tep-

Ioty, snadni manipulace a ryclrld instalace bez r'6t3ich investic'

d) vytdpdnf plynern je rakti pom6rn6 m6lo rozsiieno. v malfch diln6ch; kdc

je dosiatedn6 mnoZstvi pl;'nu a netlostateh jin6 energie, se n6kdy ohiivaji

vany piimfm plamenem hoi'rikri' umist6nj'ch pod nidrZi' Tento zprisob je

vsak jen ornezen[ pouziteln--3 a m6l by l,ymizct vfrbec. Zplodiny hoieni je

nutno clobie odvd{dt, jinak znediifuji ovzduii. Yyt6p6ni je mistni, 6asto do'

r:hirzi k utajen6mu varu, aiusazlrjeJi se v nddrii kal, tekutina se nihlitm varem

rozsti.ikuje. Piimj'm plamenem se vana deformuje a v6tiina materidhi, zniclti

200

je vyrobena, se poikozuje. Pii rnodernim zprisobu vytdp6ni velkj,ch nddrZfse pouZiv6 ponornj'ch hoidkri. Pii tomto zprisobh se spaluje plyn piimo v te-kutin6, do kter6 je piiv6d6n oddilen6 plyn i vzduch. Tento zprisob se vialchodi pouze pro velk6 pracovni nddrZe a neni u n6s rozSirYen.

Chlozeni

chlazeni se d6je vdtiinou obdobnfm zprisobem jakb vytdpdni horkou vodo'..Pouiivd se pli ndm nejiast6ji chladici vorly, ve vfjimednj.ch piipadcch i so-lanky, roztok', kterj' je v chladicich zaiiz.enich unrdle chlazen. voda pouZivand.pro chlazeni nesmi blit piili3 tepl6 a rozdil mezi teplotou l6zn6 a teplotouchladici vody md bj't co nejv6tii.

Stejnd jako pi'i vytdp6ni lrorhou voclou pouiivr{ se i pii chlazeni dvou zpfi-sobfi, tj.:

1. chlazenist irnou n6dri i , .2. chlazeni drladicimi t6lesy.

l. Chlazeni stinou nddrii d|je se jednodnle tak, Ze se n6doby umisfuji dovany, kterou prot6kd neust6le studen6 voda. Se zietelem k'Spatn6mu pie-stupu _tepla v6tiiny. materidlt, pouZivanfch pro konstrukci nebo vyloZeni vanpro chemick6 ripravy (dievo, sklo, kamenina. novodur), je nutno piiv6d6tpom6rn6 znadn6 mnozstvi chladn6 vody. Tohoto zpfisobrr se dasto pouzivinapi. pi i opalovdni mosazi a j inde. l<de se l<amcninov6 nidoby rrmisluj i dovdt5ich van, kterj'mi proti'l<itr vorla. '16l,o vo<l;- se zi'rrovcr"r pouZivi pro oplachya pi 'edm6ty se ihned po r ipr:rvir ryr: lr lc pi;rnl i ioj i t lo vody, l<lcr i i 6lrt , i rk: i vany.

2. Chlazeni dt ladiclni |rud11 jc vVlrot lni ' i t l rosJrorl i i rn(r jcn tam, l<rlc ' sloicnil6zn6 umoiiuje instalaci dobie tepclnri v<xl ivirho matcri i i lu, napi. oct l i , olova,nerczu a pod. Pr: i pouZit i j in6ho mal.cr i : i l rr bylo by nrr l ,no dinrcnsoval hadvs velkou plochou a chladici zaiizeni by zabiralo ve van6 mnoho mista. Pi.e-chodem mezi ob6ma zptsoby je chlazeni dvojitj.m pl6!t6m, kterj. se podob6,parn im dup l ikd tor&m.

. Moieridl von

volba materiAl' van pro chemickou povrchovo' fpra'rr je velmi dfileZit6.Protoie se pouZivd nejrflzndjSich agresivnich l6tek a jejich sm6si, neni vidysnadno resiteln6 a pii hledrini spr6vn6ho ocloln6ho materidlu se. v provozechieittj mnoho chy'buje. Dile jsou strutn6 uvedcny jednotliv6 nejtliileZit6iiirlatcridlv, poulivan6 pro stavbu van, a jejich odolnost proti hlavnim l6tkrim.pouiivanj'm pii chemickj'ch povrchovj'ch tpravdch. Podrobndj$i ridaje o odol-nosti nejrfrzndjiich dal$ich materi6hi proti chemikdliirn jsou shrnuty v do-stupn6 l i tcratuie [0].

201

ili"i

| . .ocel jenejobvykle jSikonstrukdnimater i i lprostavbu_vanipomocnfchzaiizeni. odolnost o."f f"oti v6t5in6 kyselin je vsak mali. Dobie odol6v6 jen

koncentrovan6kyselindsirov6akoncentrovan6kyselin6fluo-rovodikov6.Zied6-,ri*i f.v*"tinu*il" rrupude,,a' Proti alkalickj'm ldtk6m je ocel st6l6' a lze ji proto

fooZi"ut bez da*i irpravy jako materi6lu pro stavbu van odma3fovacich za-

Ii"""i prl pouZiv6ni -alkaiicki'ch

odmastovacich pi'ipravhri' -easto se z oceli konstruuji vany, krer6 se vykladaji odolni'm materi6lem.

i.-r-ugooona "ul prit"av n6kterj'ch kovt k oeeli' zvld6t6 chromu a niklu'

,"cis";i"p"a.au,oe oaoirro*t'o""ti proti agresivnim l6tk6m. Pro v6tiinu kyselin

ir" pl"zia vhodnj'ch a",rt,i t"go"nnfch -oceli'

Tdchto oceli je viak nedostatek

a pouiiv6 se jich pom6rn6 ziiclka, i kdyby bylyvhodnfm materi6lem'

Z. OIo,o. Odol6v6 velmi dobie ,iAinkrim zfLdCnO i koncentrovan6 kyseliny

s i rov6 .T im jed6na ih lavn iob las t j e l r opouZ i t i 'Vanvy loZenycho lovEn j .mni*ft"t-t" nelast.ji pouZiv' tam, kdl se praeuje s kyselinou. sirovou' Ve sm6-

ii"t I or,.roimi kyseiinami a zvl65r6 s kyselinou dusidno* je v.ak- olovo na-

;;d;;". Je tak6 "ft"a"c jako malerial t'"" p'o prdci s kyselinou fluorovodi-

kovou.-4 .H t i n i k . . Jeodo ln j . p ro t i kyse l i nEd r r s idn6as i rov6 .PouZ ivdsehop ro to

hl;; jako materialu"zSv6sri .r"bo kos,i pii pr6ci v t6c'hto kyselin6ch. v alka-

tl.t i,"t "tattach

i ostatnich kyselindch se. rozpdu3ti'

5. Diet o. Je velmi foozi"o"y* materidlem pii povrchovj'ch riprav6ch' Je

po.rre"r-ro lcvn6 a lze je snadno vym6nit. .Iaho rnaterialu pro nadrze se pouZir-:i

Jr"oi""ty"ft dr"rr, ,',riasie borovile a modiinu' Odol6v6 velmi dobie vdtsint

,f"Je"i'"ft kyselin i za vy55i teploty a dasto se z n6ho zhotovuji vany tam' kde

se m6 pracovat se smds'emi ag"esi't"tich -kyselin' kde volba jin6ho materi6lu

i" "uiri"a nebo kde jinf vhoinf marerial je t6zko dosrupnj'. upravuji-li se

pf"J*crv ve studenj'ch l6znich" chrini se'dievo dasto je5t6 asfaltovj'm n6-

t6rem.6. Karnenind. Je velmi dobrfm materi6lem pro viechny It:."16

roztokv

krom6 kyseliny fluorovodiltov6, kter6 ]<ameninu rozpousti. Alkaliclr;imi roz.

,nt y, "'t t"SrC ," ,rySSi teploty, 'se

kam"-nina poruiuje' Kameninov6 nddobv'

.,rurry, t osit y u poa. ." a"aa"";i v nejrrizn6jsich velikostech a hodn6 se jich

p;,;ii"t pii" chemick6 ripravE o"":tll kovri' Jgjich nevfhodou je pom6rnd

kiehkost a Spatn6.rodivost tepla. Nadoby z kameniny nesnaseji rychl6 vfkyvy

teploty, a proto 1" ""too pii pouZiti horkj'ch roztokri ohiivat ldzefl pomalu'

nejl6pe ve vodni l6zni.- ?e 't elkj,"h diln6ch se pouZivd n6kdy cihel nebo dlaZdic z kyselinovzdorn6

kameninyi kterirni ." .rykl6tl";i betonov6 vany' Dlaidice se spojuji kyselino-

vztlornym tmelem. Odoinost kyselinovzdorn6ho vyloZeni proti kyselindm je

dobr6, n6kdy 't s"L pti*bi potiZe tmel' kterj' se zvld6t6 horkj"mi roztoky kyselin

poruSuje.-' 7. irgi. Pro vdtiinu zieddnj'ch kyselin pii teplot6ch do.70o C se velmi

tlobie hodi pryZov6 vyloZeni olelov5'ch van' PouZivS se tvrd6 pryZe' odoln6

p

202 203

proti chemikdliim. Zvl65t6 pro rozto|<y kyseliny soln6 a fruorovodikov6 iepryZ velmi vhodnj'm materi6lem. Pro oxydujici kyseliny, napi. pro kyselinurlusidnou a jeji sm6si, a pro all<alichd roztoky se nehodi.

8. Nopodur. Je to um6l6 hmota, polyvinylchlorid, hterd je obvykl;fm mate-.idlem pro stavbu nebo pro vylozeni nidtti. odoldvd v6tiin6 zied6nj.ch kyselinpii teplot6ch do 600 c. Nad tuto replolu novodur m6kne a st6ny n6drzi sernohou deformovat. Proti kyselind dusiin6 je novodur odolnj.jen pii koncen-tracich do {0 % HNO".

9. SkJo. Je vfbornj'm materidlem pro svou odolnost proti vSem kyselin{mhrom6 kyseliny fluorovodikov6. Pro svou kiehkost a citlivost na tepeln6 nirazyr.6 v$ak pouze omezen6 pouziti. Pouiiv6 se ho obvykle na demi:iony, ve kte-rj.ch se uskladiiuji men3i mnoistvi kyselin. N6kdy se ho pouiiv6 pro vyloienivan, aviah sklen6n6 desky je nutno spojit odolnj,m tmelem. V poslednirlob6 se zadina pottivat sklen6n6ho potr.ubi pro dopravu agresivnich l6tek zeskladu do provozu.

L0. MEnd pouiivand materidlll. Diive se pouZivalo nddrZi dlabanj,ch z jed-rroho k'su piskovce nebo iuly. Dnes se objevuji v provozech jen mdlokdy..lsou t6zk6, kiehk6 a snadno se poskodi. odolavaji dobi:e alkarickj.m i kyselfmroztokrim krom6 kyseliny {luorovodikov6.

v cizin6 se rychle zav6d6ji nov6 um6l6 hmoty pro vylozeni van pouzivanfchpii povrchovj'ch ripravdch. velmi dobr6 a odoln6 jsou napi. porytetrafluor-,'thylen (Teflon) a polytrifluorethylen (Ilostafton apod.). Tyro hmoty jsouvelmi odoln6 proti chemickj'm iinidhim. .Isou to zatim jedin6 rrm6l6 hmoty,l<ter6 snd3eji varYici kyscl inu solnorr, t lusit lnorr i f luorovodihovou.

Pro vdtsinu kyselin, kromd kvscliny oxy<ladni, se osv6rliir faolit. Je roodoln6 hmota vyrobenii z fcnolformald.-hvdov6 prvsltviiee s neutrA]nimplnidlem, napi, asbestem ncbo grafitem. vv*'rbi se vc fo.m6 desek nebo men-iich nidrii.

Podobn6 i igurit, tj. grafit spojovanj' umdlou hmotou, je velmi odolnj,rprrrateridlem. Je dobrfm voditem tepla,. takZe se hodi i pro vj.robu topnjrchtirles pii ohiivdni agresivnich roztokri.

Taien! tedii je n"ovf materi6l, ze kter6ho se dilaji desky. dlaZdice, trubky:rpod. Vj'robky z tohoto matcridlu jsou velmi odoln6 proti vdt6in6 korosnichlritek i za vy5ii tcploty. Ncodoldvd kvselin6 flurovodikov6.

- Ods6v6ni o klimotisoce

Pii v6tiin6 chemick;'ch povrchovjzch rlprav unikaji do ovzduii vfpary l6zn6;r iasto i z6vadn6 zplodiny reahce l6zn6 s upravovanj,m kovem. Roztokv, vekteryclr se pracuje za zvl ien1 teplory, se vypaiuj i a prira se zvi6ir6 v nedo-rl.atedn6 vyt6p6n6 mistnosti sr6i.i, ztELuje viditelnost a obtdzuje pracovniky.v6tiinou unikaji z l6zn| dusiv6 a jedovat6 vjzpary kyselin nebo plynri. vy-

h ,

vijej{ci se plyny mirrro to strhuji s sebou drobn6 rozptflenou kapalinu, kterr't'rrOiSirro,, f"pta " je nebezpein6 pii vclechovdni i pii styku s pokoZkou' Nt-

kier6 letkv, kter6 pii po.,r"hot'y.cL riprav6ch vznikaji, napi' nitrosni plyny

pli oputorra"i m6di u ,.ioruri, fluorovodik pii le3t6ni hlinihu, arsenovodih pii

*o i . " l ; ' i z i nkuapod . , j souve lm i j edova t6amohoup i i vdecho r ' 6n i . zp r i sob i tnebezpein6 otravy. Proto by m6ly bft vsechny vany pii chemickj'ch po-

-r""ho\6,"h irprav6ch vyba.reny dobieJungujicim odsdvanim. u vEtiich nddrzi

Olr. 3J. Digestoi.

je ods6v6ni sestaveno v celku s Vanou' \'e st6n6 vany bfvaji po cel6 di:l|t'

;;";; nebo je na okraj vany namontov6n odsdvaci rdm' Podle Silky vany

se litii tak6 i.rh ods6vani. \;any do Biiky 700 mm maji odstiv6ni po jedni'

stran6, Sirsi do rozm6ru 1200mm maji ods6v6ni zamontov6no na obou str l-

nr,rch, Pro v6t3i vany se osv<":d,iilo odsav6ni vyparri s pierfuhem- Pi'i n6m s(|

z jedn6 strany nirdrZl Zene rizkou it6r5ino' prou4 vzduch', kteri' se na d.r6l

strand odsdv6. vytvAii se tim vzduchov6 clona, kterir br6ni pronikani unikaji-

.i.h v1-parir clo Lvzduli. Vj,pary jso. ve4eny do sb6rn6ho kandlu,'hterirn s.

odvadiji mimo mistnost. Vypou5t6ni mA bj't ztti1z.no tak, abv vipar;* rrt'-

mohly zpfisobovat Skody " t koti. Proto mi bft potrtrbi vedcno pokud mo)no

";iJ;il n,l' p"o\rornich mistnosti a nejm6n6 t'5 m nad nejvyiSim mislt'rrt

o"li;;"u a dimensovani odsavini zilleLi nawelikosti vany i druhu.pouzlvnni

,ip""rry a jeho vj'poiet a konstmkce by m6ly bit vzdy v-vpracovdiry odbor-

,,it.y.,efitiS dasto lsou v z6vodech instalnr'6na odsavaci zatizeloli, kter6 neslrl-

r",r , j i svri j i iql a nepracuj i sprivnb.

207

Pii chemickj'ch irpravdch se iasto praeuje v menlich nddobdch bez ods6-virni. V takovfch pi'ipadech se umisduji pracovni n{rlri.e v digestoiich, 'u

nichZ.lc prostor nad n6drZemi opatien stiiikou a dobie ods6vin. Schematickf n6kres<ligestoie je na obr. 34.

Piedni neuzavienf prostor bj,vd co nejmenii, aby vfpary nemohly unikatdo ovzduii. easto je prostor digestoie odd6len od stanoviit6 pracovnil<fi po-sunovatelnou sklen6nou st6nou. Ilihem provozu, nenlli nutnri manipulacev digestoii, stahuje se tato stdna a ponech6v6 se pouze rizk6 Stdrbina proyriivod vzduchu, kterf je nas6vdn z rnistnosti.

N6hdy chybi posunovatclnd sklendndL stdna a nad nddrZerni je pouze umist6nasb6rn6 shYiika, do kter6 sc vj'pary odsrivaji. Odsdv6ni vzduclru musi bj't do-statedn6 dimensovan6 tak, aby ve sm6ru od pracovnika k nidr{i vznikal slabj,proud. Pii piili5 intensivnim ods6vhni vznikd v mistnosti podtlak a pii otevienltlveii nebo oken prtvan, ktery obtdZuje pracovniky. Protolc n6kter6 vfparyjsou t6l5i neZ vzduch (napi. nitrosnl plyny, r'znihajici rozkladcm kyselinydusidn6), odsdvi se n6kcly vzduch a vj'pary v digestoii t6sn6 nad vanami neboza nddrienri rr dna digcstoitr.

Pii odsAvdni se spolein6 se zir,adnfmi vypary odstraiuje z mistnostii vzduch. MnoZstvi ods6t6ho vzduchu je nutno nahrazovat. DEjeJi se taknekontrolovanE, tj, pouh;im pronikdnim otvory spojujicimi mistnost s ohol-nimi pracovi3ti nebo s vn6j5imi prostorami, vnik6 do dilny dasto studenj'nebo i zdvadnj' vzduch, kterj' nepiispivd k zlepSeni pracovnich podminek.Nahrazov6ni odsit6ho vzduchu by se rn6lo vldy kontrolovat. Vzduch napracovi5tich chcnri<.hi,t:h povrchovfch rilrrav sc rnir vymdriovnt 20- at 30hrr{tza hodinu.

Vzduch md bj ' t pi ' ivddrin do rnislnosl i i i i t t ' ;ni ' , ohi 'r i t j r a v rnister: lr , kdc toneobtdiuje pracovni l<y. Na rnnrlcrrr ich lrrtcovi i t ic lr sc vzdur: lr rrasi ivi i picsdeSdov6 i ,alrzie a olejov6 f i l t ry. Pak se ohi ivr i a pi ' ivr idi do mistnosti ncjt6pecelou plochou stropu nebo tzv. v6tpnfmi rriiicemi, vfvody, kter6 jsou umis-t6nv nad frovni pracoviSt6.

Pohyb vzduchu rnd bjt malf a nem6 piesahovat 0,5 mis. Odsdv6nimvzduchu, v6trdnirn i klimatisaci v tdchto diln6ch se podrobn6ji zabfv6 od-bornd literatura [12, 2L, 23].

Sklody o doprovo koncenirovonfch chemik6lii

Sklady kyselin maji bj't vZdy odd6leny od skladi3td ostatnich l6tek. Tep-lota ve sldadech m6 bj.t udrZovdna na stejnomdrn6 vf6i a nem6 piestoupitani v l6t6 25o C.

Sliladi5td m6 bj't'odd6leno od vlastniho pracovi5t6, ov3em irem6 bjt odn6ho piili3 vzd6leno, aby pieprava chemik6lii nebyla obtiin6. Je vfhodn6rrmisfovat skladi5t6 ve sklep6 pod vlastni provozovnou a pieprava tekutin se

205

pah d6je derpadly piimo k van6m nebo v piist6nku, piil6hajicim k pro-

vozovn6.S|1|adi$td musi bj't i6dn6 oznaieno a lzamdeno, aby byl zabr6n6n piistttp

nepovolanfm osob6m. Podlaha i stdny maji bj't opatien) kyselinovzdornj'm

obllnd"-. odpad ze skladi5t6 md ristit do samostatn6 jimky nebo zvlastnl

kanalisaci do neutralisadni stanice. Po poSkozeni nidob vyteiou tekutiny do ji'

jimky a nemohou zprisobit dalSi 3kod1'.

ve skladistich m6 bj't zaveden piivod vody, aby bylo mozno vytekl6 che-

mikdlie spldchnout s podlahy a st6n a udrZovat

v mistnosti potiebnou iistotu.JesLliie se kyselin pouZivi v men5im mnoZstvi,

piechov6vaji se ve sklen6nj'ch balonech, kter6

mohou obsahovat 30 aZ 60 litrt kapaliny. Balony

maji bft vZdy umist6ny pevn6 v ocelovfch nebo

prout€nfch koSich a prostor mezi sklem a obal+:m

m6 bit vyloZcn m6kkfm materi6lemo na piiklad

dievitou vlnou.Jednotliv6 balony maji bft umistdny vZdy

v dostatedn6 vzd6lenosti od sebe, nejl6pe na vy-

vj'Icrrych podstavcich v m6lk6 kontrolni vani:.

I\'askne-li balon a jeho obsah vytede, shromirZdi

se tekutina v kontrolni van6, ostatni balony se ne-

znedisti a jejich obal se nemriie poihodit' Nikdy

se nemaji balony uskladfiovat na sebe' jak se tojeit6 ndkde pii nedostatku mista d6je. Pii mani-

prrlaci s takto umist6nj'mi balony mtZe snadno

dojit k rirazrim. Balonri se pouZivd pro viechny

kvseliny krorn6 kyseliny fluorovodikov6, kter6 sc

dopravuje v ieleznfch sudech a v men5im mnoZ-

stvi v nddobdch z novoduru. Odebira-li se z balonri jen mal6 mnoZstvi teirrr-

tiny, m6ly by bjt tyto n6doby vZdy umist6ny ve stojanech (obr' 35), kterri

dovoluji snadn6j3i manipulaci bez nebezpeii rozliti.

PouZlvi-li se kvselin ve vdtsim mnoZstvi, stav6ji se pro n6 ve skladiiti

speci6lni n{drZe z odoln6ho materi6lu. Vypou$tfini kyselin z t[chto nidrZi

.re*6 se nikdy dit samospadem z otvoru na dolni i6sti n6drZe, nebof pii

pogkozeni vj'pusti vytede z nildrLe cel6 mnoistvi kvseliny a krom6 materi6l-

.ti"h St od mriZe zprisobit i rlrazy obsluhujiciho personhlu'

Pevn6 chemik6lie, napi. alkalie nebo kyselina chromovd se uskladiuji v str-

ehfch skladiStich v dobie uzavienj'ch n6dobdch. Vlivem vlhhosti se mnohtr

chlmik6lii m6ni. Na piihlad hydroxyd sodn;i se rozt6k6 a ipatn6 se s nint

pak manipuluje. Mimo to prisobenim kyslidniku uhlidit6ho ze vzduchu m6ni

sv6 chemick6 sloZeni.Pii pieprav6 balonri se md vZdy poqZivat vhodnfch transportnich vozikfr

206

Obr. 35. Schema stojanuna sklSp6ni'balonfi

s kyselinami.

a nepfen6Set vdtii nddoby rudn6. K vyl6v6ni obsahu balonri do van slouZin6sosky, rudni nebo strojni kyselinovzdorn6 terpadla a podobn6. Rudni vy-l6v6nl je nam6hav6 a nebezpedn6, nebof kyselina se snadno rozstiilcuje a piipoikozt ni balonri iasto doch6zi k rirazrim.

K piendieni mal6ho mnoZstvi tekutin z balonfi je moZno pouZit novoduro-vfch nddob, kter6 se vyr6b€ji v nejr&zndjiich velikostech.

Ve velkj,ch di ln6ch by se vZdy m6ly kysel iny pi iv6d€t do l6zn6 potrubim,vedenlim k van6 od nddrZe pies d6vkovad. USetii se tim nam6havd a nebez-pedn6 manipulace a prdce je piesndj5i.

207

K A P I T O L A V I I I

K O N T R O T A P O V R C H U A L A Z N I

Sprdvnf postup vfrobv vyZaduje i n6leditou l<ontrolu. Tato kontrola je

samoziejmd nutnd i pii chemickj'ch r'rpravdch povrchu, ktle je nutno v6novatpozornost:

l . Kontrole povrchu upravovandho kopu..Ie nutno sledovat 51n1' pevrchupied vlastni ripravou, tj. jeho distotu, drsnos-l- nebo hladkost, po piipadd leska piitomnost rriznfch makroskopickfch povrchovj'ch nerovnosti. kter6 by

zhorSovaly vzhled konedn6 ripravy. Po skonden6 frpravd ie rovn6Z nutno slc-,dovat vzhled a hlavn6 antikorosni odolnost rrpraven6ho povrchu.

2. I{ontrole ldzni. Pro sprirvnf chod zu5lechfovaciho procesu je nutnoudrZovgt piedepsan6 chemick6 sloZcni, teplotu a jin6 r'lastnosti l6zni.

Pro tuto dvoji hontrolu by mily lrgt ve viech vtitiidr zAvodech laboratoie,vybavend jcdnak zalizenim pro chemick6 rozbory lirzni. jcdnah zafizenim pro'mikroskopick6, mechanick6 a korosni zhouShy upravcnj'ch piedm6tti. V men-iich zdvodech by mi.l bj't alespofi jeden pracovnik technick6 kontroly obe-z-ndmen s problematikou zku5ebnich metod pro povrchov6 fipravv a pravi-deln6 provdd6t alespoi jednoduSsi z nich.

Geometrick6 hodnoceni povrchu

Kovovj' povrch neni nikdy idedlnd rovnf. Vdtii nebo menii nerovnostimaji iasto vliv na prrib6h a konednj, vzhled jeho riprav. N6kdy jsou mal6pravideln6 nerovnosti (drsnost povrchu) vitan6, protoZe zlepiuii piilnavost,na piiklad n6t6rovj'ch hmot. Naopak nepravidelnir nerovnosti, hlavn6 makro-skopick6, jsou skoro vidy neZ6douci a maji nepiiznivj' vliv na honeinj. vzhledvj'robku. V piedchozich kapitoldch bvlo pouk6z6no na to, Ze pii ripravichvzhledu. povrchu, jako je barveni, chemich6 le5t6ni nebo pokovov6ni, vy-stoupi nepravideln6 nerovnosti dasto po provedcn6 irprav6 je3td vice, rreza-hladi se a ru5i pah celkovj' vzhled qi'robku.

Podle zprisobu vzniku se rozli5uji tii druhy nerovnostivrchu [8] i

1.. "mimofdd,ni

nebo makroskopickl nerotinosti,, hter€

208

jsou,

kovov6ho po-

na povrchu na-

hodile piitomny a vznikly mechanick;j,m po3kozenim (poSkrab6nim nebo otlu_tYenim) (obr. 36);2' oilnitost povrchu, kterri se projevuje v iezu jako dosti pravideln'

Obr. 36. Gcomerrie powchu; ma_kroskopick6 (nahodil6) nerovnosli.R o z m d r y n e r o y n o s t i : v f � 5 k a _ h . . * , o , d 6 l k . _ i o " . � � � � � �

\vlnovka' Vznikd pii obrdb.dni vibracemi ndstroje nebo obr6b6n6ho materi,lua plastickfmi deformacemi (obr. gyji-

3' drsnost povrchu se jevi jako mal6 nerovnosti 'loubky i6du setin nebo

Obr. JZ. Geornctr ie povrchu: r . ln ivost .Rozmdry nerovnost i r v f ika v lny _ h*, d€lka v lny. _ t " .

jcn tisicin milimetru, rozrozen6 obytejn6 po cel6m povrcrru. vznikaji bud pii.hladnuti tekut6ho materi6lu; "uut pri -

mecha.ricke- -"rr"i.#

povrchu(obr. 38).Z hlediska velikosti nerovnosti se mluvl o nerovnostech makroskopickj,ch,

Obr, Bg. Geometrie povrchu: drsnost.Rozn.rv ""'u.ry'ti' maximrilni "1t:1,ff"""#X";1't-;;;adratick6 richvlka.- h"n :

vidiLelnfch pouhi'm okem,. o nerovnostech mikroskopicki,ch. kter6 je moznosledoyat piesn;imi piistroji, u o "u.o"no.*ut submikroskopick-fch, kter6 jemoino zjistit jen nepiimo.

' 4

I

L 4

14 Chemick6 riprava 209

Nerovnostipovrchusevyhodnocujibudkvalitativn6'srovn6v6nimsevzor-kem piesnE specifikoval6'L".o.,rrrorii, nebo kvantitativnE, m6ienim velikosti

a mn;Zstvi nerovnosti vhodnj'mi piistroii'

Pro kvalitativ.i .ryftod"o"o\'alri '" pollZi"e srovndvaclch vzorkovnic' sesta-

venj'ch z piedem plip""""tS'"ft 't"o*k''i'- etalont' na jejichZ povrchu se ziskA

;i*;;";"ilt;;'";";';;;;t":""J:il*:,Ti-*:1"J"1uil';l'Til,,h:'Tlili't^

Srovnarra se pak prostj'm okem (u vdtsich nerovnosti)'

itJLt lupou nebo mikroskopem' -Vfzkumnft",HP:.?T

Obr. 39. SchemakomparadnihomikroskoPu:

I - srovn6vaci vzorek;2 - zkou5enf vzorek;3 - shodn6 obiektivyi- z r c 6 t k o ; 5 - o k u l 6 r .

;;i;;"y materidlu bvl v1 spoluprdci s n' p' n4EoP'IA

zkonstiuovAn komparaini mikroskop (obr' 39)' v jehoZ

rozprilen6m zorn6m poli je moino pozorovat soudasnd

.re,ile .ebu jak zkou5enj' povrch' tak srovndvaci vzo-

rek. Piistrolem je moZno pozorovani- obraz i foto-

Erafovat, dimi se tato metoda st6v6 do urdit6 miry

objektivni.Fro kvantitatirmi lryhodnocov6ni geometrie povrchu'

se pouZivd nejdast6ji dotykovj'ch piistrojfr, tzv' profilo-

g"of,i. Po zknuien6m povrchu se pohybuje iemnj'hrot

a icho nohvb se zv6t3uje mechanicky nebo vfhodn6ii

"lil.t.nrrr"gtt"ticky. Piistroj registruje zv6t3en6 stav

pot."tt l-g"ufo,-, n6ho2 se mtrZe vypoiist jak maxi'

,rrAlni, tuk prtrmdrnd velikost nerovnosti' Dokonal6

pfit""i. tohoto druhu, na piihlad piistroje britsk6

iy""li Talysurf, samy vypoiitaji prrim6rnou vj'Shu

nerovnosti sledovand d6sti povrchu'

M6ieni lesku o zobrozivosti

N6kdysepoZadu jepov rchdou rd i t 6m i r yd rsn f , kdeZ to j i ndyh ladk fspo .kud moZno vysokj'm leskem a zobrazivosti'

Leskp iedm€t r i sep ro jevu jemnoZs tv imsv6 t l a , k te r6 jepov rchschopen"a"aZ"t ilez rozptylu' L.ti.tO pf"d*ety vnim6me zrakem jako podstatnd sv6t'

i":Sil"z i":; okoli. Zobrazivost je schopnost hladk6ho povrchu zobrazovat

pi"a*av'l"z zkresleni, tak jak ;e vldime v rovn6m zrcadle' Ob6 poZadovan6

i,6rr.ro.ii, lesk i zobralivost, do uriit6 miry spolu sougisi' -V n6kterj'ch piipa-

dech v6ak mflZe bft povrch lesklj', anii md zobrazovaci schopnost'--iobori.,ro.t polrr.ho zillehi ni orientaci odraZenfch paprskri_'- U leskl6ho

polr."ho stadi, aby se co nejvice paprskfr-odrazilo a-poulg.mdlo jich.bylo

;;;";;"r"" ,r^ pl't r"ho tto't"t' tvio pap"skv v.ak mohou bj't rrizn. oriento-

viny. Takovf piipad je zndzorndn na obr' 40'

JeJi plocha bez mikroskopickfgh nerovnosti, odrdiefi se sv6teln6 paprsky

210

p."d :FjSt rihlem, pod kterj'm_ dopadly. Taio molnost je zndzornEna naobr. 41. Takovf povrch_je nejen leskif, ale i zobrazivj..

- Tieti piipad nasteve' kdyz sv6teln6 paprsky, kter6 dlpadnou na upravenouplochu, se jen zddsti odrazi a zddsti se poi.fti "" nerovn6m povrchu. (Obr. 42.)Povrch se pak jevi jako matnf.Lesk povrchu kov'u se zpravidla m6ii stanovenim procentniho mnoZstvr

Obr. 40. Odraz paprskrina leskl6m povrchu.

Obr. 41. Odraz na zobrazivdmpovrchu.

sv6tla, kter6 se odrrizi v rihlu piibliznE rovn6m rihlu dopadu bez rozptyru. v3e-obecn6 se pro tento riiel pouZir'6 l-angova rcshomdru (obr. 48). svdternj, zdrojvrhd na povrch svazek paprshri rovnob6in6 usm6rn6nj. hondensorem v rihlupiibliZn6 45o.vg

-s1elnc1 rihlu je sklon6n- i kolimdror opatienj, doikorr, kterd soustiedujepravidelnd odraZen6 paprsky do fotobui-ky, jeZ m6ii mnoistvi sv€tla zachvcenEkolim6torem. Tato metoda je srovn6vaci,Za porovn6vaci standard slouZi zrcdtkohlinikovan6 ve vakuu, jehoZ odrazivost sepovaZuje za stoprocentni. protoie piilomu na rozhrani vzduch-sklo a pii prri-chodu sklem se d6st svEtla ztrdcij-ohoodokonale r.yle5t6n6 kovov6 povr.c.hy jevitv6tSi lesk neZ srovn6vaci zrc6tko. protoZebarevne kr"y (rn;;;.;;il"oo5"t.',i obr' 42' odraz na matn6m pbvrchu.iSst dopadajlcich paprskt, je' na lelic'f,powrchu vidy menSi reflexe neZ "u pfin"a na povrchu hliniku.

33ff 'il:,,,

l"::T::"::-.l,i1 t:,i9 J;;ui"J,;i' ;, "#,,1I i"*u p iedmety;,,,o.;:J?^,^f :turami.zobrazuji.zieieln6. p* prli#e ;'fii:.,;"";r#THHB*y;l::T::f :.":"yl,""hk;;;i;;iii;*'ffi ffi il;."iilil1""."ft1:Poditd se mnozsrvi polriek "" '-6; i;i;#; ;ffiJrT:1'r".Htfl jTrt*

2tl

\

dostatednd ostie zobrazena' Byly tak6 navrTeny piistroje' v nichZ se pozorovani/

povrch vzorku "*i'ti il;"b;^'ob"'o.'"l sir51u' zadinajici u povrchu a po-

sLupnE se od nEho vzdalujici'. Odeiit6 t:-1f.'-"tttdl"n6j5i dilek 3k6ly' kteri' je

*oZrro ie5t6 rozeznat v zrcadlicirn se povrcnu'

Ob. 43. I,angirv leskomEr:

I - zkoulenf vzorek; u2 _-"rffil;;i"j1niin i",; ::Hhll,"i"*,til.u"*"r';

5 - korimetor;

Kontrolo iistotY Povrchu

Dobie o6i3t6nj' povrch je podminkou spravn6ho prtrb6hu v6t$iny dal6ich

irprav. Je proto nutno p"ltliai"C zkouSet iistotu piedm6tri' kter6 se maji d6le

pi*.fto"C'""5lechtovat' :plodiny jeho korose, jsou vdL.i-' Chemicke ncdistoty na kovu' hlavnE rf;zn6 .z

nou dobie patrn6 " ""J"CZ'i";ich oclstran6ni ize kontrolovat prostfm okem'

Mechanick6 o"eirtotv,'t'iiti"i ""rte po-vlaky mastnot' nelze obyiejn6 zjistit

piimo. Je proto no,rro norr'ii'n"""'f.""ri"i" odma.t.ni povrchu n6jak6 vhodn6

,kos"b.rimetody.Sezietelem-krriznostirnechanickj'chnedistot"kter6sevy-skytuji na kovov6m ";;;;; neddv6 t'6dn6.z tdchio metod zcela spolehlivj'

v{'sledek. Proto se '*;;i;;;;;t pouZit6ho zprisobu diitdni praktickv' tj'

oliStuni'vzorek ,u aafulp""l'i poZuaot'""y*,zpfisobem a kontroluje se jakost

dosaZen6 ripravy (piil^;;;'t ;ivoien6ho.povlaku' stejnorn6rnj'''vzhled ripravy

a pr-,dobn6). Z osurnicil ieioi kott'"oly distotv rrovrchu je moZno uv6st tyto:- "u',-rvar"ni smdti,osi,.t,"r*1' tt'""tt :*r:l"i:l*J#r:"1'"'"".:n,ff.,1,"il:Ze vEtiina mcchanickfch neiistot zmcnsuJe sm

Neiiednodu55i p"ot'o"i ;k;;Jkt '" p"ot'6di namoienim odma5t6n6ho vzorku

do vody. Na dobie oa-uSt""e* povrchu- se voda rozlije do souvisl6 vrstviiky'

na povrehu rnastnom '" 'il-"I "';"dnotliv6 ostrfivky'- Piitomnost iiZ pouhfch

2t2

('.. ! ,,')\ ' \ xv l . / /

0,0002 g minerilniho oleje na 1 dm2 d6vd povrch $patnd srnAiiv'f vodou. Piipiesn6jdi ponorov6 zkouSce se namoienf vzorek tvaru destidky umisti do uriitdpolohy, napi. sklondnj' v trhlu 45o, a m6ii se doba, za niL d,och|zi k trh6nlprivodn€ souvisl6ho vodniho filmu. Pfi jin6m druhu zkou3ek se za dodrZenl

' Obr. 14. Postiikovi zkou5ka pro zji3fovAni stupnE zama3t6ni povrchu:

I - kompresor :2 - i i s l i i vzduchu: 3 - vy rovn6vac i n i l rL ;4 - t lakovy i buben: 5 - zdsobn l' n6dr2 : 6 - vzduchovd t ryska : 7 - vodn i t ryska : 8 d rZdk vzorku .

piesnlieh podminek jemn6 rozpra-Suje na povrch vodni rnlha a sle-duje se doba, za niZ s<r na vzor'krrvytvoii souvislj'vodnl film. Aby sezlep3ila sm6divost a usnadnilo pb-zornvdni vj'sledhri zkou$ky, piid6-vaji se k rozpraSovan6 vod6 dastortzn6 birviva (obr. 44) ILL)..

b) Metoda vd,ieni. Piesnd zvri-tenj, vzorek se odmasti co nejpeili-v6ji (napi. n6kolikandsobnjrm oti-rdnim vZdy ierstvfm rozpustidlcm)a znovu zv|Zi, TaIo metoda nenipiili3 citlivd ani za pouZiti analy-t ickfeh vab.

c) Metodg pouiivaiici reakci tis-tdho lt or: op dho p ovr chu. Piitomnostnedistot zmenBuje reaktivnost po-vrchu kovu. Jako piiklad t6chtometod je moZno uv6st vyluiov6nl

Obr. 45. Zalizelai pro vyhoclnocovAnizama!t6ni povrchu metodou fluorescendni:

l - zkou ien f vzorek ;2 - r tu iov f v fbo ikv ;r I i lrry propriuStdiici pouze ultrafialovE pjpiskv:a f i l i r ' za ihycu j i c i u l t ra l ia lov6 paprs l i y , ' p ro -

poustdilci viditelnd, sv6tlo; 5 - fotografick6KOmO!4.

-._.&

213

kovu uslechtilejsiho, nei je kov, jehoz povrch se zkousi. vzorek zkousen6ho

materirllu ." piito- ponoiol" do velmi slab6ho roztoku soli uilechtilej3iho

kovu. PouZive ," ,rylrrdovdni m6di na Zeleze, rtuti na m6di a mosali a po-

dobn6. Do t6to skupiny patii i zkouSky podobn6 t6m, kteri'ch se pouZiv6 pii

stanoveni p6rovitosti Povlakri."*i; M;rd; d.,ohazuiici piitomnost tukov{ch filmfi, piintsm. s_tanovenim ieiich

lyriUal"i"n"tlastnosti',.Toi.y rozpo,rst6ji ndkte_rd barviva (bSzickf fuchsin), a tim

seje j ichstopynapo.r" .h. tkovustdvaj iv id i te lnfmi 'Tato.metodajevhodna'p". l"rifi""O

"a ZivliiSne tuky a oleje. Pro miner6lni oleje je moZno pouZlt

metody fluorescendni. Vyuiivd t" pii tti vlastnosti minerdlnlch olejt vysilat

sekund'6rni zdicni pii ow6tleni aktivnimi paprsky' Vzolek se- oz.6ii zdrojem

ultrafialovfch paprskt, na piiklad rtufovou vj'bojkou, a vznikajici z6ieni se

srovnd se z6ienim standardniho vzorku (obr' 45)'---.) w'naa, pii nich? se k tuk&m a oleiilm, pouii"san{m |t'-zamait6ni po.

or"hu, pfidioa'if rnznA piid'avnd ldthy. Bylo navrZeno piiddvat k tukrim inten-

sivni barviva dobie v'nich "o"portre. ila po.trch' kovu jsou pak viditeln6

i dosti tenk6 tukov6 povlaky. lfi SinC velmi citliv6 metod6 se piid6v6 k tuktm

radioaktivni isotop ve form6 sloudeniny dobie misiteln6 s privodnim tukem'

Pouiivd se synthetickfch tukfi s obsahem radioaktivniho uhliku c'4.

" a

i Korosni zkoulkY .

N"jan"zirej3i vlastnosti upraven6ho kovov6ho povrchu je jeho odolnost

proti"korosi. Aby bylo mozno odhadnout tuto okolnost, byla navrzena iada

zkouSek, kter6 bud piimo m6ii korosni odolnost kovu za rtznj'ch podminek,

nebo tuto odolnost oanua.tli nepiimo, pomoci tloustlky a homogenity ochran-

il; ;;;"k,1 ftj. Zaa"o" , t6"6to "koogek v5ak nelze zjistit, jak dlo'ho bude

po.,r".i, odol6vat .k.rt"drr6*,, korosnimu namdhdni v urdit6m prostiedi. Viechny

korosni zkousky jsou jen srovnavaci. Absolutni irdaje o odolnosti se z nich

odvozuii pouze na zdklad6 zku$enosti.

M6ieni tlouifkv o p6rovitosti povloku

Metody pro mEieni tlousfky povlakfr je nutno z praktick6ho hlediska roz-

d6lit na destruktivni, pii nichz se povlak, po piipadE celf vzorek m6ienim

znidi nebo alespof *istrr6 poSkodi, a metody nedestruktivni, pii nichi nedo-

ch6zi k Z6dn6mu po5kozeni a kterfch je proto moZno pouZit i pro kontrolu

hotovfch vj'robkft.Z metod, destru6tipnich, kterj,ch^.s" po,izi.r6 jen

'u vzorkri pro tento frdel

zhotovenj,ch, je nejspolehliv6jSi mikroskopick6 m6ieni iezu wstvou. Vzorek

214

s mdienlim povlakem se roziizne bud kolmo (u tlust3ich vrstev), nebo 5ikmo.(u vrstev tendich), zalije do vhodn6ho materi6lu, vybrousi a vyle5ti stejn6 jakometalografickf vj,brus, po piipad6 pro lepii pozorovdni naleptd a tlou5fkapovlaku se m6il mikroskopenipomoci okuldrov6ho mikrometru.'U m6kkj'ch nebo kiehkfch po-vlakri iini dasto potiZe volba hmotypro zaliti vzorku pied brou3enim.

Jinfm destruktivnim zprisobemje prolept6vrini povlakri kapkovoumetodou. Na vzorek se zvolna kaperoztok, rozpou5t6jicl zkouSenj. po-vlak. V okamZiku, kdy se povlakprolept6 aZ na zdkladni kov, seodedte objem spotiebovan6ho roz-toku nebo seite potiebnj' poCetkapek.

Z rietod nedestrukti\tnich, khet|nepoikozuji povlaky, je nejdast6j5im6ieni magnetickf mi tlouSfkom6ry(obr. '46). Tento zprisob je v5ak'vhodnf jen pro.m6ieni tlouidky ne-magnetickj'ch povlakri na ferro-magnetick6m materidlu. K povrchuse piitiskne pouzdro piistroje,v n6mZ je magnct, pi ichycenf nakonci pohybliv6ho pera, spojeni:hos ukazatelem. Magnet piilne l< po-vrchu. Pero se pak zvolna napin6,aZ se magnet odtrhne od povrchu.eim je povlak tenii, tim v6t5i silyje tieba k odtrZeni magnetu atim vdt3i je i potiebn6 napdtipera.

Obr. 46. Schema magnetick6ho tlou3dkomdru:I - pouzdro piistroje: 2 - magnet; 3 - pruZinov6

pero; 4 - kn_otlik pro napin6ni pruZiny;J - UKazarel-

v piislusn6 vybavenfch laboratoiich je mozno m6iit tlousfku povlakri po-moci odrazt' kritkovlnn;icb, na piiklad rentgenovfch paprskfr.

Korosni zkoulky kopkovou metodou

Nejjednodu33i zprisob mEieni koros'i odolnoiti je metoda pouiivand napiiklad pro hodnoceni pasivovan6ho povrchu mosazi. Na zkouSen;i povrch senanese kapka dinidla (v dan6m piipadd zieddn;i amoniak) a nechd urditou dobu

215

prisobit. Pak se kapka vysaje filtratnim papirem a pozoruji stopy, zanechan6hlavn6 po jejim okraji.

Tato metoda je rychl6, spotiebuje se pii ni m6lo zkuSebniho roztoku a mriiese ji n6kdy pouiit i na hotov6m vj'robku. Je viak vhodnd jen pro dosti malj.poiet piipadri.

Ponorov6 korosni zkouiky

Podobn6 se provdddji zkou6ky ponorov6. Upravenj' vzorek se ponoii doroztoku vhodn6ho iinidla a sleduje sb bud doba, po kter6 jsou patrn6 prvnfzndmky koroseo nebo se vzorek ponechd v roztohu urditou piedem stanovenoudobu a po ni se vyhodnoti v procentech i6st powchu, kter6 byla napadenakorosi. Tento zprisob je na piiklad normov6n v SSSR pro hodnoceni fosf6to-vfch povlakri [4]. Jako agresivniho roztoliu se tu pouiivd tiiprocentniho roz-toku kuchyfisk6 soli nebo moisk6 vody. Jinj'm piikladem pouZiti t6to metodyje zkou3ka pasivovanj.ch cinovj,'ch a stiibrnj'ch povlakri horkj.m roztokempolysulf idu.

Namdhdni horosi je znadnir vdt5i, jeJi kov vystavcn stiidav6mtr vlivu rfrz-nfch prostiedi. Pro zkouSeni fosf6tovfch povlakri se v naiich z6vodech b6in6pouZiv6 zkou$ky, kter6 se skl6d6 z patn6ctiminutov6ho ponoru v tiiprocentnimroztoku chloridu sodn6ho, kr6tk€ho oplachu vodou a tiicetiminutov6ho piso-beni vlhk6 atmosf6ry. Tyto tii operace tvoii dohromady jeden cyklus. JestliZepo jeho prob6hnuti nejevi povrch zndmky podinajici korose, opakuje se celfcyklus znovu. Fosfdtov6 povlaky maji vydrZet bez naruSeni alespori tii tytocykly. Jsou tak6 konstruovina zafizeni, kter6 stiidaji pomoci dasovj.ch rel6automaticky jednotliv6 operace.

Zkouiky otmosf6rick6 korose

Nejspolehliv6jiim m6iitkem odolnosti jsou dlouhodob6 atmosf6rick6 zkouShr'"Pii nich jsou vzorky vystaveny irdinkrim pov6trnostnich vlivri, to jest stiid6nislunce a de5fovj'ch sr6Zek, stiiddni teplot a po piipadd i prisobeni rriznj'chldtek obsaZenj'ch v ovzdu3i. Rrizn6 sHty buduji sit6 horosnich stanic, rozloic-nich tak, aby obs6hly viechny druhy klimatickfch oblasti. I v naii republiccje sif takovj'ch stanic, znicht kaZd6 m6 charakteristick! fiz atmosf6ry. N6kter6stanice jsou v oblastech s bohatfmi srdZkami, jin6 v mistech s velkfm mno2-stvim slunednich dnri. Zvl63f drileZit6 isou stanice umist6n6 v blizkosti prii-myslorrj'ch stiediseh, kde je atmos{6ra znadn6 znedi5t6na kouiem a rriznfmiplynnj'mi nedistotami. Pojizdn6 korosni stanice je instalov6na i na jedn6 naSiz6moisk6 lodi. Vzorky vystaven6 na tdchto stanicich se pravideln6 kontrolujia zm6ny jejich vzhledu zapisuji, po piipad6. {otografujl;

2t6

Urychlen6 otmosf6rick6 zkouiky

ProtoZe zkou3ky atmosf6rick6 korose trvaji velmi dlouho, iasto i n6kolikm6sicri, urychluje se ptsobeni atmosf6rickj'ch vlivfr v piistroji, nazj'van6mweather-o-meter (obr. 47),Je to uzaviend skiii, v niZ je moZno v6t5inou auto-maticky v piedem nastavenfch perio-ddch stiidat teplotu, zapinat ultra-fialov6 zileni a m6nit vlhkost. Jsouto tedy stejn6 vlivy, jimZ jsou vy-staveny vzorky pii normdlnich atmo-sf6rickj,ch zkou5l<6ch. Zde v3ak jp stilddni rtznj'ch vlivri rychlejSi, a timi ritinn6jii. Rovn6Z vSechny podmln-ky mohou bj't zpiisndny.

Zkouiky v mlin6 komoie

Nejdast6ji pouZivanj'm piistrojempro m6ienl korosni odolnosti jsou

mlZn6 homory. Jsou to uzavien6skiin6 s moZnosti elektrick6ho vyt5-p6ni, do nichZ je periodicky rozpra5o-vdna mlha bud z destilovan6 vodyinebo z roztoku chloridrr sodn6ho. Jeto vlasln6 kombinace zkou5ek t:yltlo-v jch se .zkou ihami ve wcr t l l r c r -o-metru. Potiebn6 zalizeni jc vlakpodsta tn6 jednodu iS i .

Piiprovo vzork0 pro korosni zkouiky

Piiprav6 vzorkt pro korosni zkou3- 'Obr.

l/. Schema weathero-metxu:ky je nutno vdnovat vell<ou p6ii. I - gt"tti brlben; 2 - kiemenn6 lampa;

Kazcl6 opominuri zkrestuje vy,slcdek f,";"io)"uYj,i,lurt"1o;i *q "11!ti tl" Jl;f;zkouiky. Hlavnd je nutno dbdt na to, vodv; 7 - piivod vzduchu'

nesledujeJi se odolnost konservova-n6ho povlahu, aby byly vzorky dokonale odmaitEny. I velmi tenkd filmy olejrinebo vaselin mohou podstatn6 zv6tSovat odolnost povrchu.

DAle je nutno zabr6nit vzniku mistnich elektrickj'ch il6nkri, kter6 znadndpodporuji korosi. Takov6 dl6nky vznikaji vidy pii styku dvou kovri. Je napiiklad nutno zabr6nit i slyku stejnfch materi6hi, proto?e mal6 odchylkyv jejich sloZeni nebo tepeln6m a mechanick6m zpracovdni mohou bit piidinouvznihu rozdilnjrch potencidhi, a tinl- i piidinou korose v mist6 jejich dotyku.

217

F

.Ve3ker6 zdv6sy mrisi prot6 bft z nekovov6ho materi6lu, nejl6pe z um$Jfchhmot. Oznaiov6ni vzorkri se neme dit vyraZenim disel, protoZe i timto zptso-bem dochdzi k mistni zm6n6 vlastnosti kovu. Nejl6pe je povdsit na vzorky

oznaden6 Stitky z umdl6 hmoty nebo vzorky umistit ve zndmdm poiadi.

D6le je nutno mit na zieteli, Ze v5echny nerovnosti povrchu urychluji korosi

tirn, tezdrhtji agresirmi kapaln6 prostiedi. eim nladSi povrch' tfm l6pe odol6v6.

Profilovan6 mista rovn6Z mohou zkreslovat vj'sledky zkou5ek. Pii vyhodno-

covdni vzorkri se n6kdy nepiihliii k hrandm, na nichZ korose pokraduje rychleji

neZ na v6t3ich plochdch. 'r'

Kontrolo ldznf' /

V6t5ina.l6zhl, pouiivanj'ch pii chemickfch frpravdch, podl6h6 rychlj'm zm6-n6m pii provozu. Aby bylo moZno dos6hnout plynul6ho prrib6hu irpravy, jenutno l6zn6 pravideln6 kontrolovat. Piesn6 chemick6 rozbory tak sloZitj'ch

syst6mri, jak-i'mi jsou mnoh6 lizn6 na6eho oboru, by byly v6t5inou piili5 pracn6.

Proto se obvykle spokojujeme jednoduSiimi provoznimi metodami, kter6 divaji

vfsledky je5t6 dostatednd piesn6 pro danj'iriel; piitom jsou rychl6 a nevyia-

duji sloZitfch zalizenl.

Kontrola fgsikd,Inich h.odnot tdznC. Z fysikdlnich hodnot l6zn6 bfvd nej-

diilezitdjgi teplota l6zni. Automatick6 udrZovdni teploty by se tue v6tSin6

provozri nevyplatilo. V ldzni mri bft proto nastdlo umist6n teplom6r s dobie

viditelnou stupnici. Dobie se osvldduji bimetalov6 teplom6ry, jejichZ stupniceje vn6 vany. Stonek teplom6ru musi bft umist6n dostatedn6 daleko od vyt6-

p6ciho zalizerli, aby ukazoval pokud moino prrimdrnou teplotu l6zn6.

Pracuje-li se za zvj'ien6 teploty l6zrri, je nutno kontrolovat jejich hladinu

a pravideln6 dol6vat odpaienou vodu, aby se l6zeri piili5 nezahusfovala.

Hustota l6zn6 se m6ii pravideln6 jen pii jejim zaklAd6ni. PouZiv6 se obvykle

hustomdru o rozsahu 0 aZ 30o 86. V z6sob6 je v3ak nutno mit i hustom6r

s Sir5im rozsahem pro mdieni hustoty kyselin a jinfch koncentrovanfch roz-

tokri, pouZivanfch pro piipravu l6zni. Hustota l6zn6 se m6ii za studena, aby

nebylo nutno zavddEt korekci m6ien6 hustoty na teplotu.M6eni pH ldzni. Jednou z nejdrileZitdjSich veliiin, kterou je nutno u iady

Llzni dodiiet velmi piesn€, je jejich kyselost, po piipad6 alkalita. Tyto velidiny

vyjadiujeme zpravidla pomoci hodnot pH tak, ie hodnoty od 0 do 7 znamenaji

kysel6 prostiedi (dim men5i 6islo, tim je roztok kyselej3i) a hodnoty 7 ai: L4

prostiedi alkalick6 (dim v6t3i dislo, tim je roztok z6sadit6jii). Pro praxi je drile-

Zit6 si zapamatovat, Ze hodnota pH o t stupei nii5i znamend desetkr6t kon'

centrovan6j6i roztok kyseliny, jako je napi. kyselina soln6, sirovd nebo dusiin6.

Naopak u alkalickfch roztokfr m6 desetkr6t koncentrovan6jii roztok hydro-

iydu sodn6ho nebo draseln6ho pI{ o l- stupef, vyiii.V technick6 praxi se hodnota pH obyiejnd m€il indikitorovfmi papirkv.

218 219

Jsou to prouZky nekliZen6ho papiru napojen6 roztoky sm6si vhodnfch indik6.torri. Tak zvan6 univbrsdlni papirky ukazuji pH skoro v cel6m rozsahu, napiiklad od 2 do 13. Papirek se namoCi do zkou6en6ho roztoku a po ndkolikavteiindch, nutn;ich k tomu, aby se roztok nas6l do papiru, se srovnd jehobarva s barevnou stupnici, kter6 je piipojena ke kaZd6mu baliihu papirri.Stupnice ukazuje barevn6 odstiny, odstupfiovan6 po t nebo po {2 pH. Tytouniversdlni papirky slouZi k hrub6 orientadni kontrole roztokfr. Pro urieni

5

4

Obr. 48. pll-papfrekpro rizhj' rozsah rndieni:

l a i 6 - b ; r r c v n €prouZky pro srovn6nlzbarveni, odstupirovan[po 0,3 pH,;.,7, - prouiek

lnolKatoru.

Obr. 49. Poh6reh prostanovcni obsahu oleje

v organick6mrozpustidle.

hodnoty pH s piesnosti0,L ail 0,3 pII jsou urdeny papirky s malj.m rozsahem.Tyto papirky (obr. 48) maji uprostied prouZek napojenj' indikdtorem a nadnim a pod nim je n6holik barevn;ich srovndvacich prouikfr. Mrili se papirkym6iit pH zakalenj'ch roztokri, kSpne sc kapka roztoku rra jednu stranu papirkua po jejim prosdknuti se pozoruje vj'sledn6 zbarveni s druh6 strany papirku.

K piesn6mu stanoveni pH v laboratoiich se pouZivd zvl66tnich piistrojri,pH-metrfr.

Kontrolq odmoifovocich l6zni z orgonickich rozpusiidel

U organicklich rozpustidel je nutno kontrolovat obsah rozpu6tdnj'ch nedistot,hlavnd olejt.' U chlorovanfch uhlovodikri se krom6 toho sleduje obsahliyseliny soln6.

7

.?

2

1

Nejjednodu$ii metodou stanoveni mnoistvi roipu(tdnj'ch nedistot je urdeni

vdhy odparku. Odv6Zi se 20 al' 50 g kapaliny v nzavien6 vilLence, piedem'

dobie vysuses' a zv62en6. Pak se vzorek odpaiuje na vodni l6zni, at je hlavni ,.podil kapaliny odstranEn. Zbytek se vysrrSi v su36rn6 pii teplot6 1200 C. V6ha

zbytku, rr6soben6 100 a d6len6 navdZkou, uddvd mnoiBtvi nedistot ve vdho'

vj,ch procentech.Rychleji jc moino stanovit odparek objemovfm mdienim. PnuZije se pii tom

zvld5tniho sklen6n6ho poh6rkl, jehoZ dno je protaZeno v kalibrovanou tru-

bidku (obr. 49). Pohdrek se naplni po Znatku pod hornim okrajem a odpaiuje '

na vodni l6zni. Po odpaieni rozpustidla zbj'v5 olej v trubidce, hde se objem

snadno odeite. Kalibrace trubidky mriie bft provedena Cak, Ze se piimo odedit6

obsah mastnj'ch nedistot v procentech i'

Obsah miner6lnich olejri a vaselin lze tak6 stanovit fluorometricky. Kapka

odmaifovaciho roztohu nanescnd na filtradni papir a vystaveni ultrafialov6nrrr

zAieni fluoreskuje. Fluorescendni zdieni vysilan6 kapkou je tim vdtii' dim vice

minerdlnich olejri bylo v roztoku. Srovndnim s n6kolika kapkami roztokri oleje

o zndin6 koncentraci je moZno odhadnout obsah oleje ve zhou6en6m roztoku.

Tato metoda sice ned6v6 piesn6 vj'sletlky, alc je r1'chl6 a dosti citliv6'

Pro informativni zkouSku na piil,omnost kvseliny soln6 v chlorovanj'ch uhlo-

vodicich so nal i jc do i isl , i r zkirrnavl<y asi 10 cmS rozprrst idla a vyt iepe s pi i-

bliZn6 stejnj'm mnoZstvim destilovan6 \'ody. Po vyti'epini se piid6 5 kapek

O.tls roztoku brornfenolov6 modii. Vodni vrstva se nesmi zbarvit Zlut6. Po-

clobnd je moZno stanovit obsah kvsclinv i kvantitativn6' Odebranj' vzorek scpiesn6 zv6Zi (asi 50g) a po vyt ieprini se oddEli obd f ize v ddl ici n6levce. Vodni

fize se pak po piidrini indikdtoru titruje n/1.00 roztokem NaOH.

Alkol ick6 odmoilovoci l6zn6

Alkalick6 odma3fova-ci l6zn6 (roztoky piipravkt Pl3) se pii provozu m6ni

icdnak zvdtiov6nim obsalur rozpust6nj'ch a emulgovanj'ch nedistot, jednah

sniiovr{nim koncentrace vynilcnim ldzn6. Slanoveni obsahu nedistot v l6zni icpro iejich riiznou povahu obtiZn6. St.ejnd ohtiin6 je zjistit urditj' jejich obsahnad piipustnou mez. Pii ochlazeni l6zn6 se tuky a oleje vyluiuji na povrchu

l6zn6 a mohou bi't snadno odstranFnv; tuh6 nedistotv se postupn6 usazuji n:t

dn6. Zmj'delnitcln6 a rozpus[n6 neiistoty zpravidla v l6zni viibec nevadi.

Koncentrace l6zn6 se kontroluje nejl6pe stanovenim alkality. Piedpokl6di

sc piitom, Z9 pomdr koncentraci jednotlivj'ch sloZek odmaSfovaciho piipravku

zrist6v6 piibliZnd stejnj'. Alkalita l6zn6 se urii titraci. Pipetou sc odmEii 50 cmt

1.rychladl6 l6zn6 a titmje se x-IICI za piidavku fenolftaleinu jako indik{tonr.

udelem t6to zkousky je zajistit pokud mozno stejnomErnli prfrbdh odmaS{ovani

v rtzn6 star6 l6zni. V praxi proto stati stanovit alkalitl derstv6 piipravenir

l6zn6 a po kaid€ titraci doplnit odma5lovaci piipravek-v takov6m mnoistvi'

aby alhalita ztst6vala stdl6. Pii odmaitovdnl v-p6tiprocenbnim roztoku P3-S

220 221

je nutno dodat na kaZdf chyb6jici ml N-HCI, zji5t6ni' pii titraci ve srovnAnls privodni l6zni, a na kaZdf krychlovj' metr l6zn6 3 kg piipravku.

Krom6 analytick6 kontroly se provddi je5t6 hontrola lunkce odma5fovacll6zn6, a to zkouSka ua ridinnost. Pii zkouice se zama5t6n6 vzorky typisovanfehrozm6rfi (na piiklad t00xt00 mm) odmaifuji rrizn6 dlouhou dobu, odstuprio'vanou na piiklad po tiech minutdch. DosaZenj' stupef odma3tdni se lryhodnotin6kterou ze zkouSek popsan;ich v kapitole ,,Kontrola distoty povrchu". Musise piitom piihl6dnout k poiadovan6mu sttrpni distoty, kter;i zdvisi na poiadav-

cich, kter6 klade n6sledujici operace

Moiici l6zn6

Moiici l6zn6 se postupn6 nasycuji rozprrltilnfm kovem, pii iemZ z6rovefi

ubfv6 voln6 kyseliny, na jejimi obsrlrrr piimo zdvisi rychlost moieni. Proprovoz je drileZit6 zn6t jak obsah voln6 kyseliny, tak i obsah rozpu3tdn6hokovu. PiiliSnj' obsah rozpuit6nfch l<ovovy+r:h soli obrrykle zpomaluje prtbEh

moieni a soli mohorr hryslalovat na povrchtr rrroien6ho materihltr.

U l6zni pro moieni neZeleznfch kovri nebyly dosdd vypracovdny jedno'

duch6 kontrolnl metody, obvykl6 u moiicich l6zni pro ocel. Kontrola je tuznesnadndna rim, rze se dasto pouZivd sm€si kyselin, jejichZ cibsah se nemdnl

stejn6. Takov6 Liznd vyZaduji irplnou analytickou kontrolu, to znamendkvantitativni urieni v5ech sloZek l6zn€.

U jednodu3sich ldzni, nejsou-li piili5 intensivn6 zbarveny, je moZno pro

stanoveni obsahu volnj'ch kyselin pouZit titrace na vhodnf indik6tor, jehol

barevnj' picchod IeZi t6sn6 picd vylrrtioviinirn hydroxydu piitomn6ho kovu.

Jindy se mriie tilrovat do poti6tku vvlrrr]ovrini hvtlroxydri. Piesnost obou metodje pro provozni praxi dostaCujfcl. Pi:i dodrlovhni stirl6ho obsahu voln6 kyse-liny je moZno pomoci stanoveni hrrstol,y l6zni: odhadnout mnoZstvi rozpu5t6-nj,ch kovovj'ch soli.

Udriovdni sloZitfch l6zni, na piiklad opalovacich l6znl pro slitiny m6di,je obtiind a vyiaduje urditou zhu3enost. Jednotliv6 sloZky se piid6r'aji podle

zm6ny vzhledu povrchu moienj'ch souiristi.

FosfotisoEni l6zn6

Pii fosfdtov6ni se zmenSuje kyselost l6zn6 spotiebov6nim kyseliny fosfo-

redn6 a rozkladem kyseliny dusiin6; zirovefi klesd obsah zinku nebo jin6

kovov6 sloZky. Ldznd se upravuji v6tSinou piid6v6nim koncentriitu, pouiit6hopro zakl6d6ni nov6 l6zn6. Podle n6kterj'ch piedpisri se v3ak pro doplf,ovdnipouZivd jin6ho piipravku neZ pro piipravu novfch l6zni. Dopliovaci roztokmivd zpravidla vice kyselin.

ProtoZe v pracujici l6zni nejrychleji klesd obsah kyselin, hontrohrji se b6Zn6losfatisadni l6zn6 stanovenim obsahu kyselin titraci. V na3ich provozech je

kde X jev *! :B _

obvykld trtrace na.tzv. celkovou kyselost. Titruje ss N/10 roztokem NaOH(po piipad6 N/5 roztokem), za por7iri fenolftaleinu jako indikdtoru. Pii tomse neutralisuji nejen voln6 kyseliny fosforetnd a dusidn6, ale i prim6rni fosfo-reinan v l6zni. Titruje se do zieteln6 derven6ho zbarveni roztoku, kter6 jealespoi I minutu st6l6. Pro zkouiku se odebere 10 cm3 l6zn€. Spotieba N /l-0roztoku NaOH v cms ud6v6 tzv. ,,bodovitost" roztoku, jejiZ spr6vnd hodnotabfv6 uvdddna v piedpisech pro fosf6tov6ni. Podobnj'm zprisobem se titrujei doddvanf koncentr6t nebo doplriovaci roztok (odebirri se vSak pro titraeimenSi mnoZstvi, napi. 1 cm3) a mnozstvi koncentrdtu, kter6 je nutno dodatk opravd l6zn6, se poditd podle rovnice:

*: I .o,mnoZstvi poriebn6ho koncentrdtu v litrech,objem l6zn6 v lilrech,poiet chyb6jicich bodri,bodovitost koncentrdtu.

Podle n6kterj'ch piedpisfr je vyZadovdna tak6 kontrola obsahu volnfchkyselin. Ty se stanovi stejnj'm zprisobem jako bodovitost, ale misto fenolfta-leinu se pouZije jako indikdtoru methyloranZe. Odchylky v obsahu volnj'chkyselin se pak koriguji piidavkem kyseliny fosforein6 nebo naopak jejimotupov6nim kyslidnikem zineinatjrn nebo podle jinj'ch piedpisri hydroxydemsodnj'm. Takov6 ripravy vyZaduji hlavn6 l6zn6 pro fosfatisaci za studena nebol6zn6 pro ripravu snadno rozpustnfch kov.ri, piedev3im zinku.

222 223

1 o i l T O L A r x

B E Z P E E N O S T A H Y G I E N A P R A C E

Pii ihemickfch povrchovj'ch irpravdch se pracuje v6t5inou s velmi agresiv-nimi lStkami, kter6 pii neopatrn|m zachilzeni mohou zprisobit nebezpednd'rirazy. Zvl6Sf manipulace s koncentrovanfmi kyselinami i alkdliemi je ne-bezpedn6. Je nutno se vyvarovat styku pokoZky s chemikdliemi, protoZev6t$ina jich md leptaci vlastnosti. Casto pii piipravd pracovnich roztokria vdtSinou pii provozu l6zni unikaji do ovzduSi vipary, kter6, nejsou-li dt'kladn6 odsdvdny, mohou pii vdechov6ni zprisobit olravy. Zam6stnanci pracu-jici s koncentrovanlimi chemik6liemi pii povrchov6 ripravE kovri m6li by bftpoudeni o nebezpedi jednotliv'jch pouZivanj'ch l6tek a mit k disposici dost "

ochrannfch pomricek ke sv6 ochran6. Qilny maji blt zaiizeny tak, aby moZ'nost rozliti nebezpednj'.ch l6tek nebo vdechovdni vj'parri bylo co nejmenSi.

. Vieobecnd opoifeni pli monipuloci s chemikdliemi

Chemikdlie, kterj'ch se pouilvd pro povrchov6 tipravy, maji bj't vZdy umis'

t6ny ve skladi3tich, odd6lenfch od ostatnit:lt provozoven. L6tky, kter6 mohou

mezi sebou reagovat, musi bj't ushlarlntny samostatn6. Do skladi3t6 maji mttpiistup pouze praeovnici piimo practrjici s chcmikdliemi.

Agresivni tekutiny se nikdy nemaji picl6vat ruin6. Hlavn6 pii skladovdnimetsich mnoZstvi tekutin v baloncch jc nebezpein6 rudni vyl6v6ni, protoZe

poSkozeni balonu mfrZe zpfisobit vystiihnuti kapaliny nebo jeji rozliti. K vy'l6vdnl kyselin je moino pouZit ruinich n6soseh, kter6 se zhotovuji z odol'n6ho materidlu, d6le skl6pdcich stojant nebo speci6lnich derpadel.

Pied manipulaci s balony je nutno tyto nddoby vZdy drikladn6 prohl6dnout.

N6kdy balon, zvl6St6 je-li vystaven zm6n6m teploty, vlivem vnitiniho pnutipraskne a pfi pohybu se odtrhne dno a tekutina vytede.

Pii piipravd l6zni maji mit pracovnici chr6n6nj' obliiej ochrannj'rn prri'

hlednfm Stitkem, kterj' zakrj'vd celf obliiej a je vfhodn6j5i neZ brj'le, kter6

chr6ni pouze oii. Ruce se chrdni nejl6pe pryZovj'mi rukavicemi a t6lo pryZo'

vou z6st6rou. Dobrou ochranou jsou tak6 kyselinovzdorn6 obleky, i kdyZ jsou

tasto piiliS t6ik6 a tepl6. Pro ochranu nohou se pouZivd vysokfch pryZovfch

- bot--Nejsou v5ak nejvf.lrodn6jii- a doporuduje se jich pouzivat pouze tam, kde jepodlaha opatiena diev6nfmi rohozemi. Na hradkl poilu"" klooioo a zprisobiiyjiz mnoho irrazri. Lep5i jsou pro tento rider koien6 boty , dievEnou fodrdzkou,kter6 chrdni nohu proti chladu i vlhkosti.

Pii manipulaci s l6tkami, kter6 pr6ii (napi. odmast'ovaci alkalick6 piipravkyv pr6Skovit6 form6) nebo kter6 r,ryddvaji dusiv6 a jedovatd vfpary, je nutnlpo.zivat respir6torfi, ve kterj.ch se vdechovan;i vzduch filtruje pie, .rrutorroovlozku. u zvl65f nebezpednfch l6tek je n*tno pouzivat masek se speci6lnimifiltry.

P0sobeni iednoilivgch chemik6lii

p{le jsou uvedeny struin6 popisy nejdrileZit6jsich chemik6lii, pouzivanfchpii chemick6 povrchov6 ripravd neieleznj'ch kovri, lelich vliv na'lidskf o"ga_nismus a nutnd bezpeinostni oparieni. pouiivri-li se v nEkterfch vj,jimennjchpiipadech jinlich chemikdlii, pii jejichZ zpracovdni je nuinr{ zviagr vekaopa[rnost, je na jejich vlastnosti upozorndno piimo .v textu knihy. L6tky,kter6 nejsou nebezpedn6 a kter6 tr"rryZ"drrli pii prdci zvjrsenou po"o""o.r, ,r"_jsou v t6to kapitole uvedeny.

Kgselina dusitnd m6 chemickf vzorec HNoa. Koncentrovan6 technickdobsahuje nejm6n6 rr9 'ft HNo. . chemicky dist6 kyselina se dod6* v 650/6nikoncentraci. M6 oxydadni vlastnosti. Na vzduchu dfmd a unikaji z ni ;eaovataa dusiv6 kysliinikv dusiku.

Kyselina d.sidnd pisobi na v6tsinu kovri za studena i za tepla, pii iemizvli3enou koncentraci se jeji pfrsobeni zv6tluje. pii reakci .u *rt taaa " dovzduchu unikaji hnddodervend dfmy kyslidniku dusiiitOho. Koncentrovan6kyselina reaguje s organickj'mi rdtkami a mrize pii vyliti a styku napi. s pili-nami, p_apirem, hadry apod. zpfrsobit i poi6r. u.t ta.iri r.ie-ri se ve Jlencni,chbalonech, nesmdji se tyto balony obarovat nechrdninou dievdnou vlnou, lakse to d6je u ostatnich kyselin. Diev6n6 vlna musi bj't impregnovdna a na-pust6na vodnim sklern, Glauberovou soli, kamencem apod, ,,""bo ,u balonyuskladfuji do vrstvy pisku.

- Pii styku s pokoikou prisobi kyselina d'sidn6 pop6leniny a zezroutnuiikriZe, kter6 se nedd odstranit.

Jiz za studena'nikaji z koncentrovan6 kyselinv kyslidniky dusiku, kter6jsou kromd kyanovodiku nejnebezpedn6jsi r6ikou, 'porrzirru.rur,

.. "hemickj,chpovrchovlich tprav6ch neZelezni,ch kovri.

-Pii vdechovdni zprisobuji vfpary nejprve dr6zd6ni ke kasri. pii dasr6m'r'dechov6ni mensiho mnozstvi lze si na oriit6 *.roistvi vjrparri zvyknout, takiepii vdechovdni nedusi. Nebezpedn6 jsou vsak wpary ,tlj.re u prisobi trvzilcP!.t,lZe, napi. katary prridusek, dfchaci poriie a srdedni "oay.

'lri prisobeni

v6tsi koncentrace vfparri mriie po piechodn6m uklidnEni aojit r. nebezpbi.n;im z6chvatrim, kondicim i smrti.

221+

Jiz koncentrace 0,2 mg kyslidniku dusidit6ho v I litru vzduchu m6 skodliv6vlastnosti, obsah 0,45 aZ 0,60 mg mriZe mit ji| smrteln6 ndsledky.

Kgselina siropd md chemickj' vzorec Hrso4 . Technickd se dod6v6 ve dtv-iech ^rriznj'ch jakostech v koncentraci 77 ai: 98 % I-Irso4. chemicky tist6je e6%.

Koncentrovand kyselina sirovd je olejovit6 tekutina, kter6 dychtiv6 pohlcujevodu. Pii styku s vodou se ohiiv6. vyvijejici se teplo je znadn6 a mrize ptirychl6m a neopatrn6m ioddni zprisobit rozstiikovdni tekutiny. pii piipravEied6nj,ch roztokri je nutno vzdy vl6vat kyselinu do v6tsiho mnozstvi vodya ne naopak. vl6v6ni se md vzdy dit.tenkfm proudem za st6l6ho mich6ni.Pii piiprav6 rrizn;ich sm6si kyselin se md kyselina slrov6 piil6vat vzdy po-sledni. Do horkfch roztokri se nesmi nikdy piiddvat, protoze zprisobuje toui-livf var.

Kyselina sirovd prisobi agiesivnE na v6t$inu kovfr. Jejl vliv se n6kdy znainEmdni s koncentraci. zred'6na kysclina sfrov6 pfrsobi napi. rychle na ocel,v koncentrovan6m stavu vsak occl nenapadd. proto je mol,no koncentrovanoukyselinu sirovou uskladflovat v ocelovj'ch n6dob6ch.

Kyselina sirovd prisobi zvldst6 v koncentrovan6m stavu ve styku s pokozkouspdleniny. sluduje se totii rychle s vodou, a tedy i s vlhkosti'kj,.te za vznikutepla. Proto je nutno pii pr6ci s ni pedlivd chrdnit pokozku a pouzivat ochran-n;ich pomfrcek. Z koncentrovan6 kyseliny rrnikaji dusiv6 .,fpary, kter6 drdzdike ka3li.

Kgselina solnd ma chemickj' vzorec HCl. Je b vlastnd vodnli roztok plynrrchlorovodiku ve vod6. Technick6 kysclina obsahuje v koncentrovan6m stavunejm6n6 31 % Iro. chemir:kv riistfi l<yselina mri 3-60/o HCl. Na vzduchu tatokyselina siln6 d;irnri a jit za nornriilrri tcploty z ni unih6 chlorovodik. Tentoplyn je dusivj,, dr:izdl ke kaili a jc vclrni jedovatf. piedmi:ty, kter6 piijdouve vlhk6m prostiedi do styku s chlorovodihem, snadno koroduji.

Zied6nim kyseliny se zmensuje i unikdni chlorovodiku z tekutinv. Teprveza zv!,3en6 teploty se uvolfluje chlorovodik i ze zied6nj'ch roztoki. pii za-hiivdni se zmensuje koncentrace kyseliny, nebof voda se vypaiuje pomalejineZ rozpuStdnf plyt.

Kyselina solnd rozpou5ti v6tSinu kovri jii za studena. Zvj.Sen-ou teplotoua koncentraci se zv6tSuje i prisobeni kyseliny.

Pii- prdci je kyselina solnri m6ni nebezpedn6 neZ jin6 kyseliny. NapokoZku, zv165f ve zied6n6m rozloku, t6m6i neprisobi. p6ry chlorovodiku,kter6- unikaji z kyseliny o koncenrraci v6tsi nez 20010 :it za normdlni teploty,prisobi dusiv6 a znadnd drdzdi ke kasli. Ijranice jeiovatosti je vyi$i nelstupefi drdzdivosti, a pToto

-zdri,ovat se \r prostoru, ve kter6m lsou ujrparychlorovodik' v nebezpedn6 koncentraci, neni v6tsinou mohn6 pro nedfchatei-nou atmosf('ru.

I(gselina fluorovodiltor:d ma chemickf vzorec. HF. stejnE jako kyselinasolnr{ je roztokem chlorovodiku ve vod6, je hyselina fluorovodikov6 roztokem

15 Chemicka fptava 225

Proto maji bft v piirudni l6kdrni6ce vzdy n6kter6 z tEchto soli, napi. sm6s

siranu Zeieznat6ho, pdlen6 magnesie a zaZivaci sody'

Nebezpeii pii pr6ci s chemikaliemi pouZivanfmi pii chemickfch povrcho-

vfch rlprava"h lV r" nem6lo nikdy podcef,ovat. Pracovnici rnaji bj't vfv6s-

kurrri oioro"n6ni na nebezpedi prAce a bez podrobn6ho ikoleni by nem6l nikdo

s t6mito ldtkami praeovat. Vhodnfm opatienim lze zabrinit vbtsin6 zbyier-

nj.ch rirazri a pracovat s agresivnimi lfitkami bez iak6hokoliv nebezpedi.

228 229

' K A P I T O L A . X

t ] P R A V , A O D P A D N I C H V O D

(2. Moravec)

T6m6i viechny vj'robky povrchovd upravovanr6 ve vodnj'ch ldznich se po

ripravd oplachuji. ZbyIky l5zni ulp6l6 na povrchu vjtobhri se tim odstrafiujfa piech6zeji do oplachovaci vody. Tak se oplachovd voda syti sloZkami l6zni,kter6 v6t5inou vodu znehodnocuji do t6 miry, i,e ji nelze v provoze ddle po-uiit. Tim je zhruba definovdn pojem odpadnich vod pii povrchov6 irprav6vj'robkri, Do pojmu ,,odpadni vody" zahrnujerne i pojem ,,vyierpan6 l6zn6".

Proto je nutno rozli$ovat mezi:'

a) odpadovou vodou zied6nou (oplachovaci vody) s malou koncentraclsloZek,

' b) odpadovou vodou koncentrovanou (vyderpan6 l6zn6) s velkou koncentracisloZek.

Obd jmenovan6 sknpinv se v provozcch vvsl<ytrrji, ovlem pohud jde o mnoi-stvi, vZdy v urtlit(rrn vzijcmrrrim porrrt'rnr. 7,ilci,i na druhrr operace, z kter6pak jiZ vyplfvaji dalii iinitcl6 pro visl<yt a rrriiilko obou drulrir odpadovj'chvod. V zrisadE mriZeme iici, Zc oplachovj'ch vod jc vZdy nepom6rn6 v6t3lmnoZstvi neZ odpadovj'ch vod koncentrovanj'ch (vypotiebovanlich l6zni).

I pii b6Znj'ch povrchovfch ipravdch neZeleznj:'ch kovri se pouZiv6 cel6 iadyrriznj'ch l6zni na podklad6 rtznj'ch sloudenin. Je samoziejm6, Ze odpadajiclvoda z t6chto procesrl by byla velmi nesourodd sm6s riznj'ch sloZek jednotli.

vlch l6zni. Uspokojivd fiprava takov6 sm6si by byla znadn6 obtiin6, a protoje nutn6, aby se jiZ piimo v provozech jednotliv6 druhy odpadnich vod roz'li3ovaly a misily jenom druhy obdobn6 povahy, napi. s obsahem stejn6 slou-teniny, ze stejn6 reakce a pod. Z hlediska kvalitativniho sloieni lze rozd6litodpadni vody na tii zdkladni skupiny:

1. odpadni vody kysel6,2. odpadni vody alkalick6 obsahujici kyanidy,3. odpadni vody chromov6.

Odpodni vody kysel6

Tvoii nejv6t5i skupinu odpadnich vod z kovovj'roby vribec. Adkoliv pie-

v6inou i6st t6to skupiny tvoii odpadni vody po moieni oceli v kyselindch,piedstavuji velkou sloZku t6Z odpadni vody z moieni a oplachovdni net'elez'

nfch kovri. Jsou znediSt6ny pievdZn6 kyselinou sirovou, v men5i miie obsa-

huji kyselinu dusiinou, fosforednou, fluorovodikovou, soli mddi, zinku, hlinikuapod. Na obsah jednotlivfch sloZek m6 vliv mnoho iinitelt, jinfch u odpad-

nich vod koncentrovanfch, jin;y1ch u vod zied6nj'ch. Obsah Skodlivin v ldznich

z6le1.i na druhu lizn6 i druhu materidlu pouZit6ho k moieni a na stupni vy-

derp6ni l6zn6. Obsah Skodlivin v oplachovfch voddch zdvisi piedev5im nadruhu oplachu, na stupni vyderp6ni l6zn6, na mnoistvi l6zn6 pienesen6 do

oplachu, mnoZstvi vody pouZit6 k oplachu apod.Hlavni Skodlivf ridinek odpadnich vod moiiren je zptsoben obsahem

kyselin, hlavn6 kyseliny sirov6 a jejich soli. Velk6 kyselost odpadnich vodnidi drobn6 Zivoiichy iijici ve vod6, mnohdy i ryby, a velmi naruiuje rost-

linnj'Zivot v tocich. Kyselina sirovd zhoubn6 prisobi na betony vodnich stavebna iekdch. Voln6 kyselina reaguje s kysel;im uhliditanem vdpenatj'm obsaie-nfm v piirozenj'ch voddch, a tim mini piechodnou tvrdost vody na tvrdostst6lou.- Kyseld voda d6le rozpoulti ptrdni iiviny a tini pridu sterilni, takZetakov6 vody nelze pouZit ani na zdvlahy. Stejnd ikodliv6 jsou i druhotn6riiinky kovovfch soli ve vod6, lrlavn6 soli m6di, kter6 prisobi jako jedy. Takto

znedi3t6nou iidni vodu tak6 nelze upiavovat na vodu pitnorr obvyhlfmizpisoby. Aby se zabrdnilo t6mto Skodlivfm vlivrim, je nuln6 ii5tdnim od-

stranit z kyselfch odpadnich vod piedevSim kyscliny a kovov6 soli.

Odpodni vody kyonidov6

Jsou nejnebezpedndj5i skupinou odpadovfch vod. Pii povrchovfch ripra-

vdch neteleznj'ch kovri se viak tento druh odpadnich vod tasto nevyskytuje,jedinE tehdy, pouZivd-li se elektrolytickj'ch odmaidovacich procesri k dokona-

l6mu odmaitdni piedm6tri pied dalli ripravou.Kyanidy patii k nejjedovat6jSim l6tkim, obsaZenfm v odpadnich vod6ch.

Na jejich jedovatost m6 nejv6t5i vliv koncentrace vodikovj'ch iontfi, teplotaa obsah kysliku ve vod6. Fysiologicky prisobi kyanidy jako specifick6 jedy.

Mimo piim6 iriinky na vodni organismy maji kyanidy nepiiznivj' vliv nafunkci mdstskj'ch iistiren a spla3kri. Velmi nepiiznivd zasahuji do biologickj'chprocesri, kter6 ve splaicich probihaji. Otdzka, jak6 koncentrace biologick6 pro-cesy snesou. neni zcela objasn6na. Piitom je nutno zdfiraznit, ie kyanidy samyprochdzeji t6mito procesy t6mdi beze zmdny, takZe je nelze orlstranit v nor-mdlnich iistirndch spla5kt. $e zietelem k velk6mu nebezpeii, liter6 hrozi piivypouit6ni kyanidovj'ch odpadnich vod do iek, je nutn6 v6novat jejich fprar'6co nejvit i i p6di.

230

Odpodni vody chromov6

Skupinu chromovj'ch odpadnich vod tvoii l6zn6 i oplachov6 vody obsahu'jici chromov6 slouieniny, nejdast6ji Sestimocnf chrom. Vyskytuji se dosti iastopii irprav6ch neZeleznj'ch kovri. Podstatnou jejich sloZku tvoii pasivadni lSzn6na podklad6 kyseliny chromov6.

Ityselina chromovd a jeji soli pfrsobi jedovat6 na vylSi organismy rostlinn6,Zivoii5n6 a hlavnE na mikroorganismy spoluprisobici pii biologick6m iiStdnivody. ProtoZe nelze Sestimocnj' chrom odstranit pouhou alkalisaci jako ne-rozpustnf hydroxyd, iadi se tyto kysel6 odpadni vody do samostatn6 sku-piny. bi

Z6sodni opotieni v provozech o odvdd6ni odpodnich vod

Pii jak6koliv riprav6 odpadnich vod je nutn6 uv6iit vSechny dinitele, kteiimaji vliv na jejich jakost a mnoZstvl. Je nutno dokonale prozkoumat jejich

vznik piimo v provoze.

Jednotliv6 druhy odpadnich vod se maji vZdy odv6d6t samostatn6 ai k iisti-

cimu zaiizeni. Je nepiipustn6 mlsit jednotliv6 druhy odpadnich vod piimo

v odpadnich kan6lech. Materidl pro odpadni potrubi musi odoldvat korosnim

frdinkrim odpadnich vod. VdtSinou vyhovuje kamenina. Mi5eni odpadnich vodje nepiipustn6 proto, Ze stykem odpadnich vod kyselfch s odpadnimi vodamikyanidovfmi se vyviji velmi jedovatf plyn kyanovodik, kterj'm se mohotrzamoiit pracovni prostory kolem mista smi5eni.

Postupy pii zneikodfiovdnf odpodnich vod

Zne$kodndnim odpadnich 'vod se rozrtmi takovd chcmick:i riprava, pii nit

se Skodliv6 sloZky z odpadni vody bud odstrani, nebo pi'evedou na formy

neSkodn6.

Odpodni vody kysel6

Pii zne5kodiovini kyselj'ch odpadnich vod ie nutn6 riplnd neutralisovatvoln6 kyseliny a z velk6 66sti odstranit kovov6 sloiky z roztoku.

Neutralisace probih6 podle reakce:

r r ' + o H 'H,.SO4 * 2 NaOH

SrdZeni kovovj'ch soli:

Cu" * 2 OH'CuSOn f Ca(OH),

. : HrO: ' N a r S O ' + 2 H r O

: Cu(OH), ,: CaSOn f Cu(OI{),

231,

Vfsledn6 produkty neutralisace kyseliny zdsadou jsou tedy vidy srll a voda.Rozpustnost soli zdleii na druhu kyseliny. Podle rozpustnosti soli vzniklj'chneutralisaci kyseliny zdsadou rozddlujeme kyseliny obsaZen6 v odpadnichvod6ch na dvE skupiny:

kyseliny prvni skupiny ddvaji s Ca(OH), rozpustn6 soli:

2 H C I + C a ( O H ) r ' : C a C l , * 2 H , O

2HNOa + Ca(OH), : Ca(NO.)r + 2 H,O

kyseliiiy druh6 skupiny ddvaji s Ca(OH), sraZeniny:

2 H F + C a ( O H ) , : C a F , * 2 H , O. 2 | I 1 P O 4 f 3 C a ( O F I ) , C a , ( P O n ) , . 6 H , O- --

H,SO4 f Ca(OH), : CaSO. f 2 H,0

Toto rozd6leni je velmi drileZit6 pii navrhovdni disticich zaiizeni pro kysel6odpadni vody.

Zneikod rt ovd ni .kg selych od padnich t 'od

Kvsel6 odpadni voda se zacbii v n6drZi iisrieiho zaiizeni. Po naplndni seobsah nddrie drikladnd promichd, aby m6l stejnou koncenlraci sloZek v cel6mobsahu jimky. Na zdkladd chemir:k6 kontroly sc vl,poite mnoistvi alkrilie po-tiebn6 k neutra[gaci. Vypodten6 mnoZstvi sc pak piid6v6 za neustdl6ho mi-ch6ni do odpadni vody. Po opdtn6 chemicl<6 kontrole se ponechd odpadnivoda v klidu usadit. IJo vodniho toku nebo do kanalisace se vypouSti pouzedir6 vyii5t6n6 voda a kal se odderpd na kalovd pole.

Chemikdtie k zneikoilnini k4sel6 orlpadni oodg

Jako neutralisadni piisady se b6Zn6 poulivd hydroxydu nebo kysliinikuv6penat6ho. PouZiti v6pna je z

'ehonomick6ho hlediska vj.hodn6, nebot' je

levn€ a snadno dostupnd, Z chemickdho hlediska m6 ten nedostatek, Ze se po-m6rnd Spatnd rozpoulti ve vod6. Hospoddisk6 hledisko je vSak rozhodujici.Vdpna lze poui,it jako jemn6 mlet6ho kysliiniku (CaO) nebo hydroxyduvdpenat6ho [Ca(OH)r], piedem ieddn6ho vodou. Jde tedy vZdy o hydroxydv6penalf ve form6 v6penn6ho ml6ka vhodn6 koncentrace.

Chemickd ltontrola kgsel| odpadni vod11

Chemiekou kontrolou se md piedevSim uriit mnoZstvl alk6lie potiebn6k zneSkodndni kysel6 odpadni vody a vj.slednd jakost vydi5t6n6 odpadni vody.V podstatd jde o stanoveni voln6 kyseliny, obsahu kovt a stupn6 pH.

Stanoveni voln6 lr.r'seliny titradn6:

Princip: titrace roztokem 0,1 x-NaOH do piechodu indikritoru tropeolinu OO.

232

Praco'vni postup: do titradni baiky o obsahu 2bOrnl se odpipetuje t00mlodpadni vody, piidd se asi r0 kapek indik6tciru, iimz ," p,irroarri ztuty,nebo jinak zabarvenj' roztok barvi rriZov6. Obsah titraini bafikv sLprotiepe a titruje 0,1 t{-Naol{ al do picchodu rfiZov6ho zabarveni dozlut6ho. Pii tomto barevn6m piechodu se mohou objevit v privodnEiir6m roztok' vlodhy hydroxydri. To se povazuje za konec titracea odedte se spotieba.

V{poiet: I ml 0,1 ll-NaOH neutralisuje

0,0036 g hyseliny soln6,0,0063 g kyseliny dusidn6,' 0,0049 g kyseliny sirov6 atd.

Hledan6 mnoistvi kyseliny se tcdy vypoite:

HCI g/l : sporieba 0,1 x-NaOH . 0,0036 . t0

Pro piim6 stanoveni celkov6ho mnozstvi alkd,lie potiebn6 k zneskodnEniodpadni vody (tedy i k vysrdZeni kovovj,ch solf) lze pouiit dvoji tirrace nafenolftalein jako indik6tor.

Pracopni ?.?stup: odm6ii se piesnE t00ml odpadni vody, pfidd n6kolik kapek

indikdtoru fenolftaleinu a tit.r je se 0,,l x -oH az do zieteln6hoServeir6ho zabarveni. Pied barevni,rn picchodem se srdZeji kovov6hvdroxydy a roztok se zal<ali. Pii vvii im ohsalru kovri se vvlorrdi velk6mnoZstvi sraicniny, ktcri i zn.m.iirrrj. poz.rovat harcvni, plechod,

. Proto se birhern titrar:u nr:chii roztol< v)<lv r: lrvi l i usirt l i t. a Prirlr lcdemiirj 'm roztoltcrrtt lr i i hlrrrl inE se pozonrjc znlrarvenl. ,Tnkrnile. je reztok,zict.eln6 dcrvenir z:t lr itrvctt, pi:r:nri i se l itracc n olrslrlr t i l la;ni lr:r i ikvse piefi ltrrrjc. Odfiltrovanj' kal s<r pronrl ' jc na fi l [r.rr rlcsti l6virrr6rr v<i<lo1a filtr6t se titruje zp6t 0,1 N-IICI aZ do ripln6ho odbarve'i roztoku.

V ilpoiet:.g: (S, - Se) . t0

S je hledan6 spotieba louhu,51 - sporieba 0,1 x-NaOH pii prvni titiaci,57, - spori,eba 0,1 x-FICI pii zp6tn6 titraci,

pi'i iemZ I ml 0,1N -NaOH odpovidd 0,0040 g NaOH. Ceikovj. podet g NaOHpotiebnf na zneBkodndni 1 I odpadni vody:

.il;ffi:il = 3 3,3i?celkov6 mnozstvi hydroxydu nebo v6pna potiebn6 k.zneskodn6ni cel6hoobsahu nddrZe se zjisti, zndsobi-li se vj,sledn6 mnoZstvi hydroxydu na tr I

233

vypoiten6ho podle piedchoziho vzorce celkovi'm poitem litrri odpadni vodyv nridrii. Pii pouiiti technick6ho vdpna se k tomuto mnoZstvi piipodte 20 aZ30%ni reserva jako korekce na vlhkost a neiistotu vip,na.

Miieni pH

V praxi postali piibliin6 zji5tdni stupn6 pH roztoku tzv. pH-papirky'Roztoky k chemick6 kontrole kyselfch odpadnich vod:

Roztok 0,1 N-NaOH,roztok 0.1 N-HCI.roztok fenolftaleinu v ethylalkoholu l0lbni,roztoli tropeolinu lI lo/eni.

nidri rctenini ndari rea*ini

0dt0k

i ist6 voay

kal

6dri sedtnentaini

Obr. 50. Schema 6iit6ni kyselfch odpadnich vod:

I - napoustdnl; 2 - promich6vi,ni; 3 - chemick6 .ko','trola; 4. -- vipodet. mnoistvl alk6lii:s - devkov6nt alk6lie:

-6 - promich6vdni; 7 - chemickii kontrola; 8 - sedimentace; 8 - vy-pouStdni distd vody; ln - vypou5tdnl kalu'

Celkovf postup zneikodndni se skl6dd z n6kolika po sob6 jdoucich ope-raci. Na obr. 50 jsou tyto operace rozepsdny tak, jah maji probihat v iisticistanici na pieruSovanf provoz.

Na uveden6m schematu jsou jednotliv6 operace rozd6len6 do tii funkinE roz-

dilnfch nddrZi. easto lze nahradit tuto soustavu tii nadrZi dvdma nddrZemi.

slufujicimi funkci tii nddrZi. Jedna n6drZ slouZi jako retendni, druhd n6drZ

souiasn6 jako reakdni i sedimentaini.

234

Pro spr6vnou funkci zaiizeni je drlleZit6, aby1.-za.rizeni bylo dimensov6no na uriit6 mnozstvi odpadnich vod s reservou

asi 300/6ni,2. zaiizeni bylo vodot6sn6 a jeho vnitierr byr chr6n6n proti fidinku kyselfch

odpadn ich vod,'3.

zalizeni m6lo ji5t6nj.ventil pro wpou3t6ni,4. v zaiizeni bylo instalov6no dohonal6 mich6ni a ddvkovdni alk6lie,5. zalizerri bylo piistupn6 pro odb6r vzorkri odpadni vody,6. voda v zaiizeni v zimnich mdsicich nezarnrzala.

. Funkce zaiizeni vyzaduje bedrivou kontrolu. Zvl6st6 konedniiL kontrora ja-

kosti odpadnich vod je dfileZit6.smirodatnd hodnota urduiici jahost t,orlg po 6iit6ni ie hod.nota pH, kterd

nesmi klesnout potl 6,

.. Odpodni vody kyonidov6

. u kyanidovly'ch odpnrlnich vod je 'utno r iprnd odstnanit kyanidov6 srouie-niny z rozroku a upravit pH na hodnoty v rozmeziG aZ g. p"" l;;""; kyanido_vj'ch odpadnich vod je navrho'dno mnoho zp&sobri. Je to piedevsim:

L zne$kodndni kyanidri okyselenim,2. zne3hodndni kyanidt oxydaci,.3. zneil<odn6ni kvanidrr pievedenim na nerozprstn6 komplexni slorrrieninl,,4. zachycovdni hynnidir na mirnir l i r :h iontr i .v CsR sc zavir l i zrrt . i l<odrjovirni r<vlrr ir l i ' r oxr,<l;rci clr ' lorem. v z6sa<lir jc to

oxvdace kyanidovj 'r :h slorr i ' r ,nin v ;r ' lk l l i t . l<i ,rrr prosr, ie4i na t6m6i netoxick6kyanatany, za urdit j 'ch podminek ai na kysl ir inik rrhl idi t f . " a.rJf. .--

-

Reakce chloru s vodnj'm roztol<em k;,aniclfi probihri podle rovnic:a ) N a C N * 2 N a O H f C l , N a C N O * 2 N a C l + H , Ob ) 2 N a C N O * 4 N a O H + g C l , 2 C O , + N , - l - 6 N a C l f 2 H , O

NejdrileZit6j5i podminkou pro zd6rni, prribdh r6to reakce je dodrzcni alkalic-k6ho.prostiedi pH na pi ibl iZn6 hotlnot6 11. J;nak nedochdzi k "-v"hre pre*onckyanidovj'ch sloudenin. Rozhodn6 nesmi kresnout pH reagujici sm6si pod g,b.Dfrvody pro toto rozmezi vyplfvaji z teoretick6ho "o"rrn""., p..riirlii"r"r, ""-ak-ci.- Protoze pii piiddvdni chloru do vody dochdzi k znatnem., pokresupH roztoku uvolndnou HQl, je nutn6 soudasni,m d6vkov6nim alk6lie (louhunebo v6pna) udriovat vyZadovan6 arkalick6 prostiedi. Dal(i podminkou jeurditj' piebytek chloru, kterj' po ukondeni cherrricky.eh reakci v'odpadni vod6ztst6vii jako velmi nebezpednf zbytek. odpadni voda, chloraii zbaven6kyanidri, neni jest6 zprisobild k vypouitdni do ioku jednarr pro .ry.okoo "lk"-litu, jednak pro moZnj' obsah voln6ho chloru. proto se k ,ro",,,ak i*u disticimu

235

procesu je3t6 piidruZuje odchlorov6ni odpadni vody a riprava pH do neutrdl-

niho rozmezi.velmi snadno se chlor odstrafiuje provzdusfiovanim, zvl63t6 probublavSnim

p";; t;h;ttim odpadni vody se podrrutrr6 _roizi rozpustnost chloru ve vod6'a

uvoln6nj. chlor se odv6tr6 , "o"toku. Na jin6m principu je zaloieno odstra-

fiov6ni chloru siranem zeleznatfm, kterf se ve vod6 hydrolysuje za tvorby

hydroxydu Zeleznat6ho:' FeSOr*2H,O : Fe (OH) r+HrSO4

Hydroxyd dvojmocn6ho Zeleza se velmi snadno oxyduje zbyllm chlorem ve

vod6:Fe(OH),+Cl ,+ 'H,9. 2HCI+Fe(OH). , r

Tim se zbavuje voda piebytedn6ho ehloru a pii obou reakcich vznikajici kyse-

fln" puf.""ugoj" , ,rudlyt"inou alk6lii v oilladni vod€' dimZ je spln6na i druh6

p"J*f"f." i,"p*w pH zne3kodn6n6 kyanidov6 odpadni vody''"Xy""iao"i

odpahni voda se zadrii v n6drZi iisticiho zafizeni. Pb napln6ni

." obroh nadrze ariu"arrc promichd a odebere se vzorek k chemick6 hontrole'

eoatevS,s t "dkr ichemic l r6kont ro lyser r r i imno is tv ich lo ruav6pna 'Zas t6 l6ho-i.na"i odpadni vodou se piidd stanoven6 mnoistvi chemik6lii. Pot6 se opit

;J;b"* .r"o."k, piehontrol'je na obsah kya'idi, obsah chloru a stupefi pH'

il""ap""iaa-U .rirt"a"f ,kotsLy poZadavtfim' pi'itl'vaji se opravn6 divky

a odp"drri voda se znovu chemickykontroluj-e' Potom se odstrani chlor zelenou

skalici, roztok se piezkousi na mnozstvi cbloru a stupeii pH. Vyhovi-li tvto

hodnoty, pierusi se mich6ni a roztok se nech6 usadit. Pii vypoust6ni se odd6li

i i r6 voda od kalu.

Chemikdl ie a iei ich Pi iddodni

Chlor:.Chlor jako oxydadnl tinidlo se mriZe piiddvat- do-ro-ztoku bud jako

c h l o r o v d v o d a , n e b o c h l o r n a i r , p o d l e t o h o ' c o j e v h o d n 6 j i i ' P r o m a l 6zaiizeni . .t.j.rdtii kapacitou 5 m'/8 hod' odpadnich kyanidovfch vod

- je vj.hodndjsi Jto"o.r'C v6pno. U v6tsich zaiizeni se pouiije plynn6ho

ch loru , rozpu5t6n6ho, , " ' t ' od6 'PouZ i t ip lynn6hoch loruvy iadu jespe-. ci6lni ,uti"",,i'i-k om6 toho je je3t6 iieba piidat alk6lie (hydroxyd

v6Penatf).

Vd,pno:.lako alkalisadni piisada 3e piidivi ha$en6 v6pno' U malfch zafizenl

lze je piid6v"i"oA'.te, u zaiizint s kapacitou.nad t0m'/8 hod' je tieba

poulit-strojniho ddvkovade.

siran leleznatil: Prctole h odstran6ni chlonr je nutno'piidat jen mal6 mnoz-

Stv i t6 tochemik6 l ie ,vys tad ise iuve lk fchza i i zen is rudn impi id6v6-o i * . e e r s t v j ' r o z t o k z n A m , 6 k o n c e n t r a c e z e , l e n 6 s k a l i c e j e v j ' h o d n 6piipravit v zAsobni van6 a piiddvat tento roztok'

236

Chemickd hontrola kg anid,ov{ch odpadnich vod.

Udelem chemick6 kontroly je stanovit Skodliv6 sloiky v odpadni vod6 jed-nak prYed iisticim procesem (hrubd zkouika), jednak po disticim procesu(zkouSka piesn6). Podle vj'sledkri prvni kontroly se urduje mnoZstvi chemi-kdlii potiebnj.ch k zneSkodn6ni, druhi zkou5ka pak ovdiuje jakost vyii$tdn6odpadni vody a stanovi distici riiinel<

Analgtickd kontrola pfed zneikodndnim

Kyanidy se stano.vi titradn6 podle zprisobu Liebigova za poulili jodiiludraseln6ho (KJ) jako indikitoru.

Pracor:ni postup: Prrimdrnj'vzorek (asi t litr) se zfiltruje. Do titradni bafiky250 ml se odpipetuje 100mI. Piidd se 5ml roztoku jodidu draseln6hoa titruje se na iernirrn podkladi 0,1 x roztokem dusidnanu stiibrn6hqza neust6l6ho michdni. Na poidtku titrace se tvoii sv6tle Zlutri sraZenini,

- kter6 se ihned rozpouiti. Konec titrace se projevi stdlou opalescenciroztoku,

V{potet:NaCN g/l S ml X 0,098KCNg/ l : Sm lX0 ,131

T6to metocly lze porLit piimo jen tehdy, ndobsahujeJi odpadni voda komplexnikyanidy mddi, hadmia, sti ibra..I inak je nutn6 vzorek odpadni vody rozloZitkyselinou a uvolninj, kyanovndih picdestilovat do roztoku louhu sodn6ho.

Praconsnl postup: Odmirii se pi'esnti 500 ml odpadni vody, piidd 200 ml H,SO4ied6nd I : 1 a pi.cdestilujc. Uvolndny kvanovodik se jimd do deseti-procentniho rostoku NaOH.

Stanopeni pH; stupefi pH se stanovi pH-metrem, orientadnd pH-papirky.

Pro chemickou kontrolu kyanidov,j'ch odpadnich vod se pouZiv6 tpchtochemikdlii:

roztok 0,1 x AgNOo, -

roztok HrSOn 1:1,"o"toti NaOli tO%,roztok KJ t0o/6. /

Konetnd analgtichd kontrola kganidoo{ch odpadnich vod"

Kgselina kganovod,ikopd ddvS s kyselinou pikrovou v alkalick6m prostiedforanZov6 ierven6 zabarveni. Stanoveni ruii kysliinik siiiiitf a sirovodik.

Pracovni postup: Kyanovodik se oddestiluje z odpadni vody a jim6 do roztokuhydroxydu sodn6ho. MnoZstvi pohleen6ho HCN se urduje kolori-metricky.

237

Cit l ivost metody v mg/ l0ml . . . . . . .0 ,01. ,piesnost stanoveni v mg . ..0,005.

Pouiitd chemikdlie:

l� standardni roztok KCN. t ml tohoto roztoku odpovidd 0,050 mg HCN;2. za chladu nasycenf roztok kyseliny pikrov6,3. 50lo roztok uhliditanu sodn6ho,4. 0,05 N NaOH.

Stanopeni chloru: Zbytkovf chlor se stanovi kolorimetricky na podkladd ba-revn6 reakce chloru orthotolidinem.

Piipustn6 koncentrace jsou tyto:

kyanid sodnf . . . . . 0 ,2mg/1,*c h l o r . . ! . e . . . . . 0 , 5 m g / 1 ,p H . . . . . 6 a Z 8 .

MnoZstvi chemik6lii potiebnfch pro zne3kodn6ni vypodteme tak; Ze frdajriziskanfch chemickou kontrolou I pouZijeme k piedbdin6mu stanoveni chlorua v6pna potiebn6ho na zne5kodn6ni upravovan6 odpadni vody. D6vky se sta-novi tak, ie se uvaiuje spotieba na I dil NaCN

chlonr . .., asi /r,0 cli ly.v 6 p n a . . . . . . . . . . . . . a s i l l , 5 d i h i .

ProtoZe v3ak pouZit6 chemik6lie jsou b6Zn6 obchodni jakosti (hlavnd v6pno),je tieba poditat s korekci asi 30 % na vlhkost a nedistoty v6pna.

V;isledn6 ddvky jsou tyto:

kombinace chlor-v6pno: na I dil NaCN 4 dily chloru a4 dily v6pna

Chlorov6 v6pno (nezarudeni jakost, max. obsah aktivniho chloru 35 0/s)

na 1 dil NaCN . .. . . . 12 dilft chlorov6ho .v6pna.

Spotiebu zelen6 skalice pro odstran6ni chloru lze urdit jen velmi piibliin6 projeji nezarudenou jakost. R6mcov€ lze uvaZovat, te na I dil chloru piipadd10 di l fr FeSOn . aq.

Zoiizeni pro -zneSkodiov6ni kycnidovich vod

' Pii nrivrhu z,afizeni se vvchdzi z celkov6ho disticiho postupu, kterj' je za-loZen na soustavd tii iisticich n6drZi. Schema celkov6ho disticiho postupu jena obr. 51. Jak vyplj'vd ze schematu, jde.o stanici s pieruSovanfm provozemve tiech komorich. NidrZ retentni (I) slouZi k zadrieni a promich6nir'odpadni

238

.- "lw

vody. za uriitou pracovni dobu. Je opatibna michdnim. odtok z n/rdrro jeuzavien ventilem.

- .Nddrz- reakini (II) slouii k promiseni odpadni vody s chemicklimi pirisrrr'mi.Zde probihd vlastni iiqtici proces. Je opaiiena dokonalj,m -i.ia.rii, drivl<o-vacim zaiizenim pro chlor a v6pno, po piipad. i zelenou skalici. odtok j.opit uzavien ventilem.

, re9:t sedimenradni (III) srouzi k usazov6ni karu z odpadni vody, po pirlrad.k dechloraci a provzduif,ov'ni, ddle k odierp6vrini karu a dist6 vodv.

."E

prl t0 h

_, Obn 5I. Schcma iiisriciho postupu pro kyanitlov6 odpadni vody:I - napouitdnl; 2 - promichriv6nt; 3 _ chcmickd kontrolit - &;i;;;;'"frto,,"u"uii'", 6 - pr-omichiv6"r, ;-'- li"1,r"r;tfffiJ"i::t'"':ili";ll?;'r^-'xo,.ti:

. mentace; 9 ___vypou5t6nl Cist€ vody; to _ vypoustdni kalu-----*'

V mnohj,ch piipader.h lze. navrhnout op6t syst6m dvou rovnocennjrchreakdnich nddrii, kter6 pracuii stiidavd.

Pro sprdvnou funkci zalizeni jsou nejdfileZitdjii tiLo tinitel6:1. zarizeni m6 mit dostateind dimensovand n6drze na potiebn6 mnozstvi

odpadnich vod asi s 300/6 reservou,2... nftdrt'e maji bjt naprosto nepropustnt4, hravni vfpustnr ventil m6 bft

poji3tdn proti neodpovddn6mu otevieni,3. zai'izeni md mit instalovdno dokonal6 mechanick6 mich6ni,4. reakini nddrie -if

,!tl piistupn6 pro odb6r vzorkfi a dobie v6rrareln6,

5. hladina vody v n'drZich -a lit v tahov. hloubce, "UV """"_rrrf".Pomdrnd slozitd funk_ce zarizeni vyzaduje bedlivou kont'olu a zvListd ko-neind chemickd kontrola m6 bj,t prov6d6na odpov6dn6..

niidri seainentatni

239

) i . '

lp.\

Odpodni vody chromov6

IJielem zneskodndni odpadnich vod, jeZ obsahuji sloudeniny Sestimocn6hochromu, je ripln6 odstrandni chromu a tprava pH na neutr6lni rozmezi. Chro-mov6 slouieniny se sr6Zeji z roztoku ve form6 nerozpustn6ho hydroxyduchromit6ho. Tento chemickf proces neprobih6 piimo. Prvnim stupn6m je

redukce Sestimocn6ho chromu na trojmocnf :

2CrOr*6FeSb,+6H,SO4 3Fer (SOn)r *Cr (SOn)r+6HrO

Teprve sloudeniny trojmocn6ho chromu se v alkalick6m prostiedi v6pnempievedou na hydroxyd, kLerf tvoii kal:

Cr , (SOn) r f 3 Ca(OFI ) , : . 3CaSOe f 2Cr (OH)"

Chromovd voda se zadrli v :nildrii zalizeni. Po naplndni nddrZe se jeji obsahdrikladn6 promichd a odebere se vzorek pro chemickou kontrolu. Na z6klad6t6to kontroly se urdi mnoZstvi zelen6 skalice pro redukci i mnoZstvi v6pnapoticbn6 pro sr6Zeni chromu z rozroku. Nejdiive se ddvkuje zelend skalice,pak v6pno. Pii konedn6 l<ontrole se stanovi piesnE jakost vydi3t6n6 vody. Od-padni voda se ponechii sedimentovat, iirir voda se vypusti do kanalisace, kalse odderp6 na kalovd pole.

K reduhci Sestimocn6ho chromu se bdZn6 pouZivd technick6ho siranu ielez-nat6ho (zelen6 skalice). Krystalick6 zelend skalice se piedem rozpusti ve vod6a teprve roztok se piiddvd do odpadni vody. K alkalisaci se pouZiv6 v6penn6homl6ka (suspense hydroxydu v6penat6ho).

Chemickd kontrola chromovfch odpadnich vod pied procesem zAleili v torn,Ze se pii ni nezjiSduje obsah chromu, nj'bri piimo se orientadnd urdi mnoistvizelen6 skalice (t6 jakosti, kter6 se pouiiv6 k d6vkov6ni ve velk6m) potiebn6pro redukci chromu obsaZen6ho v odpadni vod6.

Ze zadrtei|, odpadni vody se odebere prrimErnf vzorek, z n6hol, se odm6iipiesn6 500 ml do kddinky 1000 ml. Pak se piipravi roztok zelen6 skalice o kon-centraci 50 g FeSOr/l. Do odpadni vody v kddince se piid6vd z byrety 6erstv6piipravenjr roztok zelen6 skalice tak dlouho, aZ pfrvodn6 dervenohnEdli roztokodpadni vody se zabarvi modie, To znamen6, Ze jsou v roztoku soli trojmoc-n6ho chromu. C6st kapaliny se odlije do zkumavky, piefiltruje a piikdpneroztok ierven6 krevni soli. Objevi-li se intensivni modr6 zbarveni (Turnbullovamodi), znamend to, Ze je v roztoku dvoimocn6 telezo v piebytku, coi sv6dCio kvantitativni redukci Sestimocn6ho chromrl. Redukce md probihat pokudmoZno v siln6 kysel6m prostiedi.

Vilpoiet:g FeSOn/ l : S* . ,Ss .P .2

5" ie spotieba roztoku FeSO* v rnl,

2/+0

,s.P.

- po:"! ,Slayri -FeSOn v lml roztoku,- podet litrri. odpadni vodv.

Citlivost metody v mg/10 ml

l n : . i " : l shanoven i " - * . .1 . . . . . .NejvdtSi dovolend koncentrace chromu

ve vyiiSGn6 vod6 je

N6vrh zoiizeni

Zaiizeni pro zneikoclrloydli !_h"g_ov;ich odpadnich

_vod neni nikdy samo-statn6' nj'brz tvoii vzdy dopln6k u "arireni"nl- ,.r"skodriov6ni kyseli,ch nebokyanidovych odpadnich vod. ch"omo"o'"ip"a"l vody lze s rirpich"m zne-ikodnir v zaiizeni pro kvser6 ;;";;i;;d'uplat" ur,"a"n6ho technolosick6hopollqu. Schema tohoto postupu je na olr".'5i.odd6len6 zneikodriovdni tliJrlp;tr"apai"1"r, ".a by vyiadovalo tii samb-statnjzch iisticich za.izen'. v p.o*i"ru ti"iJrlir"-"r navrhuji vzdy tak, a'y sev jedin6m zarizeni mohlv znesk"d"tr;;;i;mbinace odpadnich vod ,<vse-

,t,l1r*;:*,oJrJ}""u""i procesu se zjist'uje obsah zbyt6ho chromu ve vy-

Princip:

Pii reakci difenvlkarbazidu- s roztoky kyselinv ehromov6 a jejich soli vznik:iffil;l;":"0'rveni'

podle j.hoz i;i;;.ii]"." ,r"""vr obsah "h,o-,, korori-Ke stanoveni chromu se pouiivi tdchto chemikdlii:1' roztoku difenvlkarbazrg" tr s ail""vltlJ"r;a,, se rozpusti ve 20 ml redov.kyseliny ocrov6 a oi;aa.r" zO,"r

-gO% "irrri"ir."n"r"t,2. standardniho rozroku. a"";"f,."_""",, ' t""ra"Un"

e,LaZ gKrCrrO, dvakrdtpiekrvstalovan6ho a oii 130" c ;il;;6"h""do konsrantni-v6hy'.e "orp,rstiv odm6rn6 baiice o obr"h,, t-00 ml). r J'i.io,o-"ozroku odpovid' 1 mg cro, .2 ml tohoto roztoku se ziedi a".ritorr"oo,r-'lo,Io.l na 200 ml, iirlri, vznikneroztok, jehoi Iml odpovid6 0,01 ;; ,"f,ri"ia" chromovdho.Piipravi se standarJni stupnice " ff f."iJietrickj,ch zkumavk6ch. prv6 seponechd jako slepj' vzorek, ostatni .;;i;;;; aZ 1,0 ml standardniho roztokuv rozmezi po 0,tmt, coZ odpovidrl obsahu "a O,Ooi.i. biff i ;a;6s. piid6,;:, I #"jj;"J:Hl' Tji'r r"*T,;r* :*hii". yn ".',,k; ";k e J ie d op,ni!{nad{ ";" ;" ;r*i", a" r."r""i*"i"ffi ;HHiJ:f mH,;;*lf i:i$:;* Hi"X1*;.1;it"' na 1 0 mr'k";;;;;; "i n" a' i'i'"a",i l^io',1; """,i -i.'"-

0,0010,005

0,2 mg

16 chemick6 iprava 24t

lfch, kyanidovj'ch i chromovfch' Zdkladnim- piedpokladem pro.sprivn6 zne-

Skodn6ni soudasne vr.rik"jici"h tii druhri odpadnich vod je jejich odd6len6

odvedeni z provozu uZ t di.ti"i*u zalize','i. eisrici proces zadinii redukci chro-

movj,ch odpadnich voJ, potom probih6.spoledn6 s alkalisovanim zredukova-

;t"h ;hr"*;vj,ch a r.v.h*"r, .tood .,r" spoledrr6 reakdni n6drii. z|rovei probih6

1 I

2 10

3 7 t1

4

l l/ t \*r

OQ

- ( l !

&

l lrI\ Z

i istd

k 8 ln6ori retenini nddri rcakini

n6ori 'tedinentatni

Obr. l2.'schema disticiho postupu pro chromov6 odpadni vody:

I - napou3t€nl ; 2 - promicrre l tn i ;3 - c l iemick6kontrola;4 - v ipodetmnozstv i s l ranu iv6pna;

5 - t l ivkov6nl s i ranu:6- . - ' . f t " " i i " ta f t "n i io iu- t"a" t"" : z - d i ikovin i vdpna:8 - chemick6

kontrola: s - ,"o,-.t'r;"i:^"io :"'"vi'*si!ni tist6 vody; Jj - vypousteni kait'

odd6len6 alkalick6 chlorace kyanidovj'ch odpadnich vod' Po ukonteni t6chto

dvou reakdn i chp roces l i . eob , ' hoboundd rZ ip i evededospo ledn6sed imen taee .

s"rr"*u tohoto uspoi6d6ni pro zneskodndni kombinovanj'ch odpadnich vod je

na obr. 53.

Moderni tistici stanice

eistici jednotky se navrhuji obvykle pro pierugovanf provoz s akumuladnimi

nadrZemi.Cel< id is t ic iza l izeniseskl6d6zet i ih lavnichi6st i :

1. sousqvY n6drii,2. budovy Pro Pomocnd zafizeni,3. kalovfch Poli. t

Nadrlze se stavdji obvykle z armovan6ho betonu, nejdast6ji pod zemi. NddrZe

,jsou vetSinou itvercov6to nebo obd6lnikov6ho pridorysu. Z funki-niho hlediska

i."" q,r."a"6j5i n6drze kruhov6, avsak soustava kruhovfeh nddrzi je ploin6

242

piitox 0dt0k

i,istd voay

rozsdhlejli nez soustava hranatych nridrii stejn6 hloubky i k.batury. v'itieknddrZi-pro Lysel6 odpadni vody se chrrini kyselinovzdornou isolaci s kerarnic-kfm obkladem, n6drie.pro odfadni vody aliarick6 jsou z vodot6sn6ho beronubez obloieni. Vn6j5i st6ny n6d-rii mtsi t y.t isolovarry proti spodni vod6, veli_kost n6drzi m6 bj't volena tak, abv hladina toa" .,, riaa"zl.r, irir"oiier., l"tu

FeSoa 7 H20 (re.d. iinidto'l

Ca (0H)2 latkatie)

Clz ( otyd iintdto)

chron. --

00padove v)dy

kvsel6+

odpadovd vody

ky an td+

0dpad0vd v0d!

distd voda

obr

,'

53' schema kornbi'ovan6hor:11?;ilt pro. zneskodfiov6ni viech tii druhfi

v nez6mrzn6 hloubce. n?9,"r." jsou .kryty bud betonov;imi" nebo diev6nlimistropy. Podle funkce rozd6lujeme nddrie:

a) nddrZe relendni,b) nddrZe reakdni.c) nddrZe sedimentadni

Retenini n(tdrie slorrzi k akumuraci odpadajicich vod za uriitou dobu, nej-:"iTlt,

za osmihodinoyou pracovni sm6nu. Nez6leii .rr ttu"o ic"hto n6d"zia JeJrch dno m6 mit sp6d k v1i'pusti nebo k fisti saciho potrrubi terpaata. v na_drzi je zamontovdno michaci ziiireni, bud vrt'lov6, nebo stlaienj.m vzduchem.Schema retentnich n6clrZi je na ob". b4.

16' 243

Reaktni nddrie jsou stejn6ho tvaru a ze stejn6ho materialu- iako n6drze

retendni. Jsou opatieny dotonalfm michadlem, pii ilemZ nejvfhodn6jSi jsol

opc, .r",olo116 michadla. Neni-li mozno pouzit vrtulovtiho michadla, montuje

se do reahdnich n6drZi mamuti pumpa na promichavani obsahu n6drie- Jen

v nekterj.ch piipadech se promichavitlakovfm Vzduchem, rozvedenfm u dna

nadrze i""fo"o.,,"ttytri trubkami. Do reakinich nddrzi jsou vmontovany pii-

,od"i iro"b' od i6vkovairi (v6pna, chloru apod.). Trouby risti do nddrZe

v mistech nejintensivndj3iho mich6ni.

michan! vttult n r'chd n i tl ak. v zdu ch e nperfor.trubkovi roit

nanutt pumpa

obr. '4'SchemaretendninhdrZesr&znj 'muspoiidinimmichiniobsahu'

Ndilrle' seilimentatni jsou obvykle nejrozlehlejsi n6drze zalizeni, nebof se

v nich shromaZduje vZdy obsah'ndkolika reakinich nddrZi' ProtoZe do sedi-

mentainich n6drZi piichizi odpadni voda po iisticim procesu' tedy s reakci

mirn6 alkalickou nebo neutr6lni, rovn6Z se neobkl6daji. SlouZi k odd6leni pev-

ri"h- r""o"pustnfch l6tek (kalu) od iist6 vody usazemm'- S9di191tace sama

uv ,i"" .r".,ryzrdo1rul" Z6dnj,ch speci6lnich riprav t€chto n6dti'i, avsak odd6len6

"ap""St6"l ialu od dist6 vody po usa"eni prob6hne dokonale pouze v n6drZi

,rp'"..r"rre speci6ln6 pro tento riiel. Kolm6 st6ny n6drze piech6zeji_v kalovj'

pi.rt"" s prudki'm i6d"rn, kterj' je podle pridorysu nddrZe bud jehlahovitf'

nebo kuZeiovitj' se spidem st6n nejm6nd 5 :4'

Odpou5t6ni 6ist6 vody e kalu je moZn6 ve dvojim sledu:

a) iist6 voda - kal,

b) kal - iist6 voda.

Prvni zprisob vyzaduje zvlastniho plov6kov6ho zafizenipro odpoustdni iist6

vody. Schema nddrZe s timto zalizeiim je na obr' 55' Z n6&irc vych6zeji dva

.,yllody, pro distou vodu a pro kal' Vfvod. pro kal je vZdy v. nbjspodn6j5im

mist6 kalov6ho prostoru. Na v:i'vodu pro distou vodu vychazejiciho z n6dri'e

v mist6 pfedpokl6dan6 hladiny kalu je piipevn€na ohebni pryZov6 hadice'

dofiujici aZ k vrchni hladin6 iist6 vod,v. Usti hadice je piidrZovdno vidv

nekolik centimetrri pod hladinou nosnj'm plov6kem.. Tim je zaruien odb6r

244

iist6 vody \i;dy z nejhoiejSi vrstvy. Spusti-li se plovdk na hladinu, vnoii seristi hadice do iist6 vody a ta podne vyt6kat. s klesajici hladinou kles6 i plo-vdk. Kdyi se plov6k piibliii k hladin6 kalu, je nutn6 odpouSt6ni iist6 vody

plovdt< viniourov!

vinidurovd lrubkit

pryi. haoice

00t0k ka!u

Obr. 55. Schema sedimentadni n6drie s plov6kov{'m zaiizenim.

piitot,

Obr. 56. Schema sedimentadni n6drZe,

pieruiit. Plovdk s hadici se prost6 vytdhne nad firovef, hladiny vody v sedi-mentaini n6drii. Zbyl6 voda s kalem se odpusti spodnim ventilem pro kalna kalov6 pole.

. Druhy zprisob odkaleni nevyiaduje z6dn6ho zvldstniho zafizeni.,Cist6 vodai kal se vypusti jednou nebo dv6ma vfpustEmi ve dn6 n6drze. schema takov6nddrze je na obr. 56. Funkce tohoto uspoidddni je ziejmd z n6kresu. Hl.vnf

245

nevfhodou tohoto zprisobu je, ie do dist6 vody se strhne vZdy urdit6 mnol,stvi kalu.

Piepou5t6ni odpadni vody z jedn6 n6drZe do druh6 d6je se bud sambsp6dem(kde je.to umoZndno ter6nem), nebo se musi obsah nddrZi pieierpdvat. Kalovdierpadla musi mit pkovj'vfkon, aby piederpdvdni piili3 nezatdlovalo iasovj'sled jednotlivj'ch operaci iisticiho procesu.

Obr.57. Schema divkovade v6penn6ho ml6ka.

Pomocnd zoiizeni o potiebn6 budovy pro nE

VSechna pomocn6 zalizeni jsou umistdna ve zvld5tni budov6 v tdsn6 bliz-kosti nddrii. Moderni stanice pro zneikodiovdni odpadnich vod pii irpravdkovri je vybavena:

a) ddvkovadi chloru,b) d6vkovadi v6penn6ho ml6ka, I

c) potiebnfmi terpadly a michadly.

Ddvkovade chloru maji bj't umist6ny ve zvl63tni vytdpdn6 mistnosti, dobiev6tran6 a dobie osv6tlen6. Chloradni plistroje jsou instalov6ny na stdn6ch.L6hve s chlorem, po piipad6 barely, jsou mimo tuto mistnost ve skladi3ti

pfep;iira

246 247

chloru. skladi5t6 md bj't dobie vdtrateln6 a vyt6p6n6. Jako havarijni zabez-pedeni pfo moZnou poruchu ventihi na bomb6r:h nebo barelech m6 blit vcskladu chloru dostateind velikd jimka s v:ipennj'm ml6kem, ve kter6 by bylomozno vadn6 bomby nebo barely zaplavit. Aby bylo zarudcno dostateinira plynul6 d6vkovrini plynn6ho chloru i pii maxim6lnim odb6ru, musi bytpamatovdno na dostatednj. piivod tepla k bornbdm a barehim.

Oltr, 58. Sr.lrr.rnn chlor.ar:niho pi' lstroic pro lri. ipravu chlorov6 vody:I - l 6 h e v s l c k u t i m c h l o r c m ; 2 - v c n t i l t l a k o v d l i ' i h v e ; 3 - j e h l o v f v e n t i l p r o c h l o r ; 4 - { i l t rp r o c h l o r ; 5 . m u n o m e t r _ p r o v y s o k ! t l a k ; 6 - r e d u k d n l v e n t i l ; 7 - a u t 6 m a t i c k j ' v e n t i l p r och lo r :8 - - regu ladn i ven t i l p ro ch lo r ;9 - manomet r p ro n lzk f t lak ; t0 - odmdrk 'a p ro ch lb r ;I1 ..... venti l. pro vyprazdiov6nl pifstroje; I2 - zpitn! irenti l; l i - smdsnf v6lec: t4 - elektroiven t i l p ro l l Jkovor r vodu; J5 - f i l t r p ro vodu: f6 - rudn i ven t i l p ro vodu l J7 - manomet r na

tlak vody; 18 - vodnt ejektor; t9 - odvodni potrubi iro chlorwou vodu.

Ddvkovaie v6pna jsou rovndZ v samostatn6 mistnosti. dobie v6tran6, popiipadd s ods6v6nim rozpr65en6ho vdpenn6ho prachu.

Mistnost s ierpadly md bjt dobie vyt6p6n6 a vdtran6. Podlaha musl mitodpad. V t6to mistnosti jsou umistdny i kompresory. Je velkou vj.hodou, jeJimoZno v t6to budovd umistit i provozni kontrolni laboratoi.

Pomocnd zai'izeni

Dd,r'kopai vdpna- D6vkovade dom6ci vliroby jsou ocelov6 n6doby, ve kte-r;ich se strojnim michadlem rozmichdvd pr6skov6 v6pno do vody. v6penn6'ml6ko

se po hrub6 filtraci piid6vd piimo do reakdni n6drze. Na'obr. bz jeschem-a d6vkovade typu Futtera. Tento piistroj se b6zn€ vyrdbi v $esti veli-kostech od obsahu 500 I do 2300 l.

*I

I

Ss'ss+

s ls l' $ l

€ l€

$F,s \

Dd,ko+'at chloru. Chlor se ddvkuje piedem rozpuit6n;f ve vod6 jako chlo-rovi voda. K piiprav6 chlorov6 vody slouzi piistroje zvan6 chlor6tory. Schematohoto piistroje tuzemskd vj,roby je na obr. 58.

Plynnf chlor z bomby se vede pies redukini ventil a odm€rku chloru doprostoru nad hladinorr vody ve sm6sn6m v6lci. z tohoto prostoru je piisdvdnvodni tryskou, kterou je strhdvdn do rozpoust6ci vody ve v6lci. ode dnav6lce se potrubim odvddi chlorov6 voda.

zaiizeni pieterpdvaci. obsah jednotlivfch nridrzi se pieierp6v6 v6tsinoukyselinovzdornfmi, b6Znd 'yrdbEnfmi odstiedivj'mi ierpadly. Kal se budpiederp6vd kalovlfmi derpadly, nebo mamuti pumpou.

Manipulace s kalem. Kal zbylj' v nddrZich po tisticim procesu je tvoienzd6sti vripenatfmi sloudeninami rrizn6ho slozeni podle povahy disticiho procesu,z valn6 ddsti hydroxydy t6Zkj'ch kovri, znadn6 znedi5t6nj'mi. Tahovf kal nem6praktick6ho pouziti. Piederpdv6 se velmi zied6nf odpadni vodou na kalovripole, kde voln6 vysj'chd. Vyschlf kal se vyvAZi na zavi\(u.

Kalot,d pole. Kalov6 pole jsou rozsdhl6 betonov6 zihony s propustnj,mdnem, kter6 je dren6Zemi odd6leno od hlavniho oclpadu ze z6vidu. Buiujise pokud mozno v blizkosti distici jednotky. Kalovd pole se prni do vfs'e30 cm. Voda z kalu pronikd propustnj'rn dnem zdhonri, zdrovei se odpailjea kal se zahuifuje. Po dokonalirm vvsu5eni sc kal vvv6Zi.

Ztlokonalov6ni disticich postupri i l<onstmkec novj'ch zaiizeni je ndplni vf-zkumnj'ch praci. vfsledek tEchto praci piisp€je k usnadndni a zrepseni zpri-sobri ripravy odpadnich vod.

eistici stanice dosud budovan6 pro zneskodiovdni odpadnich vod jsou jizpi6dstizeny zaiizenimi, jez jsot ve vfvoiov6m nebo zkusebnim stadiu. Hlavnirisili v tomto oboru je zam6ieno na regulov6ni procesri ripravy tak, abv bylausnadndna lidsk6 obshrha a zpiesnEna kontrola iinnosti iisticiho zaiizeni neboaby lidsk6 obsluha byla riplnd vyiazena, nebof pr6v6 ona je dastou piiiinou5patn6 iinnosti i dobie navrZeni'ch a sprdvnd provedenj,ch zafizeni. Vyie5enimregulace se nashj'td moznost vybudovat zaiizeni na kontinu6lni provoz dilizaiizeni prttodnd, kterd jsou bez spr6vn6 regulace nemyslitelnd. Budov6nimp,rfitodnich zaiizeni jsou podstatnd snizeny investidni nriklady na vfstavbuakumriladnich iimek.

- odstrandni lidsk6ho prvku z obsluhy iisticich procest a zaiizeni vyzadujedokonale skloubenou iinnost kontrolnich piistrojrr s regul6tory, kter6 sledujichemick6 reakce a iidi ovl6daci prvky (d6vkovade, michadla, ierpadla, ven-tily apod.). upln6 automatisace zaiizeni pro vsechny tii druhy popsanj.chodpadnich vod, kter6 vyiaduji samostatnj'ch specifickj'ch tisticictr postuprioje tedy znadn6 komplikovan6 a obtiZn6, a nelze ji ieiit najednou. Tak6 samo-regulaci jednotlivj'ch procesri bylo nutno ieiit postupnd.

Dnes jiZ lze iici, ie samoregulace procesu ripravy kyselj,ch odpadnich vodpiichazejicich z moiiren kovri je zvliidnuta jak pro zptsob pierusovanj,, taki pro zprisob prritoini. Pr6v€ je ov6iov6n chod prvniho plnc automatick6ho

248

zalizeni na zneSkodfiovdni kyselj'ch vod, piichizejicic}' z moiiren neZeleznj'chknvri, pracujicich s pieru6ovanj'm provozem.' Cel6 zalizeni lze rozddlit na:

f. iSst stavebnl,2. irist slrojni,3. ddst piistrojovou.

Po stavebrri strdnce se toto zaiizeni piiliS neli5i od zaiizeni dosud bdin6budovanj'ch. V principu jde o dv6 rovnocenn6 reakdni a zdrovefi sedimentaini

' Obr. 59. Schema lunkdniho prototypu automatick6 dvouhomorov€ neutralisadnf.

stanice: l. l - rozv6d6cl zaifze\ti 2 - pH-elektrody;3 - mlchadla;4 - venti l se servomotorem;5 - foto-r

dl4nkovd zailzenli 6 - rozvodn| _deqka; Z - plov6kov6 spinaci zaiizeni; 8 - ierpadlo;g - d6vkovad v5penn6ho ml6ka.

jimky, kter6 pracuji stiidavd. Celj. proces ripravv odpadnich vod je iizenz ristiedni rozvodn6 desky, kde jsou umistdna viechna ovlddaci re16 z6rovefig optichj'm vyznadenim t6 operace, kterd prdv6 probih6. Rozvdd6ci deska jeupravena tak, Ze celf chod zaiizeni je bud automatickjr, pii iemZ jednotliv6operace jsou vdz6ny elektrickj.mi piistroji, nebo je moZno automatickf pro-voz vyiadit a stanici iidit d6lkovd z rozv|dlci desky jednotlivj'mi spinadi.

249

Strojnl zalizeni stanice pak musi vyhovovat podmink6m reguladni sou-' stavy a plnit svoji funkci v poZadovanj'ch mezich pi'esnosti. ProtoZe se po-, drobnf popis t6to pln6 automatick6 stanice vymykd r6mci t6to kapitoly,

popisujeme pro ndzornost a porozum€ni struin6 funkci zaiizeni uveden6ho naschematu obr. 59. t

, Voda odchdzejici z dilny se shromaiduje ve sb6rn6 jimce. Dos6hne-li hla-dina v jimce sv6ho maxima, zapne plovdkovly' spinad ierpadlo, kter6 derpivodu do rozvdd6ciho zafizeni, jimZ se iidi pln6ni bud prvni, nebo druh6reakdni nddrZe. Jakmile hladina vocly v reakdni nddrZi dostoupi nastaven6vjriky, di plovdkovj' spinad impuls pro zapnuti motoru michadla a servo-motoru rozv6d6ciho zai'izeni, kter6 pievede odpadni vodu do druh6 rcahinin6drie a do pln6 n6drie zdrovefi zavede piivod v6penn6ho ml6ka. N{6rn6elektrody sleduji proces neutralisace a pii dosaZeni Zddan6 hodnoty pH dajiimpuls, kterj' se v rozv6d6ci desce pievede na pieru3eni proudov6ho okruhumotoru michadla a d6vkovade. Zrirovef, se nastavi sedimentaini doba prousazeni kghr. Po uplynuti sedimentadni doby, kdy je obsah n6drZe rozdElenna spodni vrstvu kalu a vrchni vrstvu dist6 vody, uvede se v iinnost zalizenis fotodldnkem, ktcr6 sleduje odtok kalu a po jeho prrichodu uzavie ventilpro kal a otevie ventil pro lrpravenou iistou vodu. Po vypr6zdn6ni nddrZeprobihd stejnf proces v nddrii druh6 a pr6zdni n{dri se opdt plni.

Ustiednim zalizenim je pH-reguldtor s eleklrodami halomelovou a stiranouantimonovou

Popsan6 zaiizerri pracuje samodinn6, zaruduje poZadovanj, distici idineka vyZaduje pouze ridrZbu.

Pro provozy s velkou produkci odpadnich vod jsou vj'hodn6j5i zaiizeniprfitodnd s reguladnim syst6mem pro n6kolikastupriovou regulaci. u t6chtozaiizeni se vyuZivi vSech technickj'ch moZnosti a zdd se, ie se tak vyieiiviechny vytten6 rikoly v oboru frpravy odpadnich vod.

Zprocovdni vyierponich ldzni

Vyderpan6 l6zn1 z povrchov6 ripravy nei.elezn!,ch kovri obsahuji jeit6 mnohocennj'ch l6tek, hlavn6 kovri.

Zneikodn6ni vyderpanj'ch lSzni je krajni vfchodisko, neni-li moZn6 lazeflregenerovat a znovu ziskat cenn6 sloZky. Ot6zka regenerace 162l:I, a zisk6v6nineZeleznfch kovri v nich obsaienj'ch zamdstndvd mnoho pracovnikri nejenu nds, ale ve v$bch prfimyslovj'ch stdtech. Prvoiadj.m tholem bylo vypraco-v6ni postupri pro zisk6v6ni m6di a zinku.

Tyto postupy lze rozddlit do dvou skupin:

a) ziskdvdni kovovych soli,b) zisk6v6ni dist6ho kovu.

250 25L

Z cel6 iady postupri bude irdeln6 se zminit o zprisobu zisHdvdni, m.otlrdskalice. Timto zprisobem lze zpracov6vat odpadni moiici l6znd obsnlrrrjiclkyselinu sirovou. Modr6 skalice je pentahydr.lt siranu mridnat6ho CrrSOn.. 5 HrO (25 % Cu). Krystaluje v lazurovd modrj'ch trojklonn;ich kryslakrt:h.Pii ziskdv6ni modr6 skalice z moiicich l6zni plati v z6sad6 podobn(r pod-minky jako pii zisk6v6ni siranu ieleznat6ho z moiicich l6zni pro ocel. Vy-uZivd se rozpustnosti CuSOn pii rirznfch teplotach. Pii dostatedn6m nasyccrrlmoiici hizn6 mddi postadi pouh6 ochlazeni l6zn6 a modrd skalice vykrystaluje.'Pii menSim nasyceni se l6zei pied krystalisaci odpaiuje. Pii odpaieni sevolnd kyselina neutralisuje piidavkem CuO nebo mdd6nj'ch okuji. Cirn pozvol-n6j5i je ochlazovdni, tim v6t5i se tvoii krystaly. Vykrystalov6ni probih6 vezvld5tnich dievdnfch nebo betonovfch jimkrich, vyloienj'ch olovdnfm ple-chem pro 4- ai 2m3 l6zn6. Doba krystalisace z6visi na podminkdch ochlazo-vdni a poh-vbuje se mezi 4 ai: t4 dny.

Ztskdpdni dusitnanu mddnatdho. Obsahuje-li moiici l6zef jenom mi:da kyselinu dusidnou, je vj'hodnir ziskat m€rl ve {orm6 dusidrranu. Rozpustnostt6to soli je op6t zdvisld na teplot6. Dusidnan m6dnatj' je temn6 modr6 stl,hrystalujici s rozdiln;im podtem molekul vody (podle podminek vzniku). Nej-bdinirjli je trihydr6t, technickju krystalickj, dusiinan m6rlnaty Cu(NOr), .. 3 FI,O, obsahujici 26,2 o/e m6di.

Pi'i regeneraci se nejprve zneutralisuje zbyl6 volnd kyselina dusidnd odpadkym6di nebo m6ddnj'mi okujemi, a teprve potom se l6zei odpaiuje v mdd6n6mkotli aZ na obsah 73 0/6 Cu(NOr), . Pak se roztok ochladi na 25o C a dusitnanvykrystalrrje v temnir modrfch hrr.stalech.

Siran zinetnat{ ZnSOn - biIA slnlice. Obsahuje-li moiici ldzei krom6 m6dii zinck, jako jc tomu pi'i rnoicni rnositzi a tonrbaku v kyselin6 sirov6, nedd sel6zeri zpracov6vat popsanj'mi postrrpy lrro ziskiivini m6di a zinku za pouZitlfrakcionovan6 krystalisace. Zpracoviini t.al<ov6 ltiznE se rozd6li na dv6 etapy.Nejdiive se odstrani mdd vycumentovdnirn na zinkov6m odpadu. M6d vy-cementovan6 na povrchu zinkovirho odpadniho plechu v tlust3ich vrstv6chse odlupuje, a tim se uvoliruje zinkovf povrch pro dal$i reakci. Tim se z6'rovef, i neutralisuje zbvtkov6 volnri kyselina. Probihaji piitom reakce:

HrSOn f Zn ZnSOn f FI,

C u S O n * Z n Z n S O , * C u ,

Po dokonal6m odmdddni se zpracuje L{zeri na siran zinednatf. Je to bil6, vevod6 snadno rozpustnd sril, sloieni ZnSOa . 7 II,O, obsahujici asi 23 0/e zinhu.Ke krystal isaci se roztok opdt odpaiuje a/, na obsah 740fs ZnSOa.7tIrO.Krystalisace zadind pii ochlazeni na 39o C. N{atednj. louh se vraci a opdt od-paiuje. Tcnto zptsob je bEZnE zaveden v N6mecku.

Cementatni procesA. Zprisob zisk6vdni m6di z odpadnich vod ncbo l6znfcementaci na m6nd u5lechtilj'ch kovech je zndm jiZ velmi dlouho. Pi'itom pro-

bih6 reakce:

C u S O n f F e F e S O , f C u

vyluior'drni m6di ze soln6ho roztoku kovovym telezem je pochod elektro-ch-emick;i. Zelezo jako kov m6n6 u3lechtilf piejim6 elektricky, iontov;i n6bojod m6di a piech6zi samo do roztoku, iimi: je vyloudena m6d jako kov.

F e * C u " F e " * C u

MEd se vyluduje v amorfni form6 jako mdtl cementaini. Je nutn6 poiltats dv6ma moinostmi, kter6 se mohou vyskytnout:

1". l|zefi je znaind kyseld (zvldst6 pii HNor), takZe rychlost ,rozpouirEnim6di je v6tsi nez rychlost cementov6nf, timi: je rnemoZn6no jeji vyludovdni;

2. l{zefl je slab6 kyseld az neutrdlni a na povrchu zeleza mohou vzniknoutalkalick6 soli, kter6 vytvoii nerozpustnou vrstvu, a tim pieruii cementadnfpochod.

s piihl6dnutim k t6mto okolnostem byla (v N€mecku) vypracov6na iadapostupri jednak pro klidn6 l6zn6, jednak pro michan6 nebo cirkulovan6 l6zn6-

Pii zprisobu podle Wiirze (Voget 1241) se pouZiv6 diev6nj,ch piepadovj.chvan naplndnfch ocelovj'mi tifskami- Cementadni m6d se ,lsarrrjelako kal piidn6 n6drZe.

Pii zptsobu podle Gtipferta (Vogel [2zr]) se pouZiv6 prtitodnj,ch kamenino-vj'ch n6dob terasovitd iazen;ich za sebou, naplndnj'ch ocelovi,m odpadem.Piednosti tohoto zaiizeni je snadnd vym€nitelnost jednotliv;ich .radob a mozn6kombinace prritokt i miSeni ierstv6 l6zn6 s l6zni jii; zbavenou m6di.

Pro velk6 dilny bylv vypracovdny postupy pro rychlou cementaci (zprisobpodle Ram6, Sierpa apod.), pii nichz chemickj' princip zrist6v6 stejnj., zlep-Seni je pouze v zaiizenl PouZiv6 se zd-e misto klidnj,ch n6drZi LteCivj,chbubnfi . zvonfi . n6drZi s mich6nim apod.

.zyflso!.elektrolytick{. Pii elektrolytick6m zprisobu nejde jen o znovuziski-v6ni m6di z tozroktt, ale t6t o regeneraci kyseliny. Regenerovand ldzefi pro-chazi o,ezi dvdma elektrodami pod stejnosm6rnj'm proudem. Katodou bfv6mdd6nj' plech, anoda je nerozpustn6, obvykle , olorru. Jen pro k;,seiinudusidnou se osvddiily anody magnetitov6. Rada erektrod je spojta paralelnd,vany musi bft dokonale odisolovan6, aby ztr6ty proudu byly co nejmensi.Nap6ti na svorkdch je 10 aZ 12v, pracuje se pii froudov6 hustot6 rti.q,/m'.cim iist3i je regenerovand l6zei, tirn v6t$i mriie bft proudovd hustota. pra*covni teplota je 50 al 600 C.

Elektrolysou se zisk6v6 iist6 elektrolytickd m6d, regenerovand kyselina sevraci zp6t do moiiciho procesu. PouZiv6 se piil.om keramichjuch van, sestave_nlich v linku; nerozpustn6 anody se zhotovuji z tvrcl6ho olova. Jako katodse pouZivd m6d6nfch plechri tlustj'ch asi 4 mm. Nanesen6 m6d6nrl vrstvatlust3i neZ 'lr^to se d6 s katody odloupnout.

I z tohoto strudn6ho piehledu regeneradnich procesfi rze vyvodit, te tato

252

ot{zka je v zdsad6 i v na$ich z{vodech iesiteln{, ov$em zavedeni ntktcr6ho

z regenerainich postupri musi bj.t pro zdvod hospoddisky rinosn6. Jc dnes

jeit6 u nds mnoho zdvodri, kde odchdzeji rodn6 velk6 mnoZstvi neZeleznyrft

kovri, hlavn6 m6di, do odpadu. Velk6 n6rodohospod6isk6 ztraty jsou pak je$td

zn6sobeny Skodlivfmi ridinky tdchto odpadri v na6ich iek6ch.

Regeneroce vipor0

Moieni a hlavno opalov6ni mddi a mosazi je doprovdzeno ihtensivnim vii-

vojem reakdnich plynri, hlavnd hnedoiervenfch kyslidnikri dusiku - nitros-

nich plynri. Tyto plyny jsou velmi jedovat6, a proto musi bft beze zbytku

ods6v6ny z provozovny. Odsdt6 plyny se nesmdji vh6n6t ve v6t5i miie do

ovzdu3i. Proto se u n6kterj'ch moiiren stavi zvldltni zalize11i na splachov{nl

tlchto plynri. Plyny se vedou z exhaustoru do uzavien6 kyselinovzdorn6

komory, kde se pii strop[ z tlakov6 vody vytv{ii speci6lnimi tryskami vodnl

tiisf, kter6 strhuje a rozpouiti vsechny vhin6n6 plyny a odplavuje je. Kyseld

kapalina se vede d.o zalizeni pro zne5kodn6ni kyselfch odpadnich vod.

Pouiiti m6niE0 iont0

Velmi slibnfm ieienim je pouZiti iontom6nidri pii frprav6 a regeneraci od.

padnich vod. Tyto umdl6 polykondensdty na podklad6 feno|i nebo styrenfi

maji schopnost ve sv6 hmot6 vdzat kyselinotvorn6 sloiky ldzni nebo koly

obsaZen6 v roztoku. Podle toho je ddlime \a anenq (vdZi ionty) a na hateaq

(v6Zi kationty - kovy). Zachycen6 sloZky sc op6t pii regeneraci m6niiri

uvoliruji. up"ava odpadni vody nebo l6zni zile'i v pouh6 filtraci pies zrn6nou

hmotu iontom6nide, pii demZ pro irpln6 vydistdni vody se sestavi kolona

filtrt, obsahujicl anexy i katexy.Vfm6nnfch pryskyiic se u nds pouZlvd pii riprav6 vody pro parni kotle'

Jejich pouZiti pro odpadni vody s iasto velkou koncentraci Skodlivj'ch sloiek

nar6Zi na doposud nedostatednou kapacitu l6tek domdci r lroby. Bude-li do-

saleno dobrfch vfsledkri ve vlivoji t6chto l6tek, lze oiek6vat, ie se jich bude

hojnd pouZivat pii zne5kodiovdni odpadnich vod.

Zneikodfiov6ni vypoiiebovonich l6zni

easto je nutno zneSkodnit koncentrovana odpadni vody (vypotiebovnn6

lnzn6). Piitom lze postupovat dvojim zprisobern:

a) nepi imo:

koncentrovan6 vyuZit6 l6zn6 se zadrii v zdchytn6 nddrZi a pomalu se pii-

253

ddvaji do oplachovj'ch vod. Timv oplachov6 vodi, kterd se pak iisti

se nepatrnd zvjr3i koncentrace Skodlivinpodle popsanjzch postupri;

b) pi imo:

- koncentrovan(r odpadni vody se znelkodni samostatnd v zafizeni pro pii-

slusnf druh odpadnich vod; postupuje se stejnd jako pii zneskodiovrini prislusn€ skupiny oplachovych vod; d6vky sr6zedel budou piim6ien6 ko'centracisKoollvln v laznr.

254 255

'li

ii',t

s

Z A V E R\

v knize byly uvedeny nejdrilezitdjii zprisoby chemickfch povrchovfchfrprav neieleznfch kov&, kterj,m je v nasem primyslu v6nov6na sthle

je!t6 mal6 pozornost. Jsou-li vtbec tyto irpravy zhiazov6ny do vfrobnich

postupfi, je jejich prov6d6ni neodborn6, a tim i dasto nedosti jakostni a ne-

hospodArn6.Ptkusili jsme se touto knihou vsechny tyto z6vady odstranit. Neslo n6m

viak piitom jen o odstranfini zivad, alc i o to, upozornit na opomijen6 a zapo'

minan6 starsi zprisoby (chemick6 barveni, pokovovani) a sezndmit iteniie se

zpfrsoby novfmi, kterfch se v tomto oboru zadind pouiivat a kter6 jsou u n6s

zn6my'br,d mdlo,.nebo vtbec ne (niklovdnt bez proudu, chemick6 leSt6ni).

K tlophtani znalosti chemickfch povrchovj'ch irprav bylo nutno zaiadit aspoi

v orrrl"e.r6m rozsahu i popis hlavnich zptsobri zneskodf,ovdni odpadnich vod,

kter6 jsou pii neodborn$ manipulaci piidinou mnoha n6rodohospod{iskjch

Skod.Je samozicj rn6, ie v omczcn6m rozsahu knihy nemohlo bit pojednano

o viech zptsobech riprav i vcdlejSidr operacich tak zevrubn€, jak by si tento

obor zasluhoval. V cizi literatuic bfvd uvedeqo mnoho rtznych piedpisri.

Nebylo moZno uv6d6t vsechny, i kdvz jsou n6kdy velmi zajimav6. uvedli

jsme pouze ty postupy, kter6 mohou nal6zt v nasem prrimyslu SirSiho uplat'

"C"i , hlediska pouZivanj'ch upravovanj'ch materi6|i, hospoddrnosti prdce

i dosaZitelnosti potiebnj'ch surovin.

N6kter6 kapitoly, jako hygiena a bezpednost price, zalizeni dilen a provozfi,

otazka oplachfr apod,, byly pops6ny pouze zkriicenE. Zevrubnj'm zpracovanim

t6chto stati by se rozsah knihy nadmdrn6 zv6tiil.

I o strojnim zaiizeni a moZnostech mechanisace'- a automatisace jsme po'

jednali vei'mi zhu3t6n6. Podrobn6jgi popis by si 'yZ6dal samostatn6 knihy

u tryto by si jen pi6t, aby t6to ot6zce, kter6 je spoledna chemickim i elektro-

chemickfm irpravam, byla v naSi literatuie v6nov6na v6tsi pozornost. ProtoZe

mechaniiovanj'ch a hlavn6 automatisovanj'ch zptsobi, kterj'm ncsporni n6-

leZi budoucnost, se u n6s pii chemickfch povrchovfch riprav6ch noieleznfch

kovri pouZiv6 zatim jen vfjimedn6, udinili jsme o nich pouze zminhu. Picsto

vsak Jouf6me, Ze kniZka pomriZe pracovnilifim naieho prfrmyslu pi'i odstraio-

vdni z6vad i pii hled6ni novj'ch metod pr6ce.

zdvErem d€kuji autoii spolupracovnikfrm z vfzkumn6ho ristavu ochranyrnateri6lu G. v. Akimova i pracovnikrim v prrimy.lo, kt"ri svj.mi zkusenostmipomohli tuto kniZku vytvoiit.

25617 Chemick6 tprava 257

Kov

vhodn6 zptsoby odmoifovdni pro rtzn6 kovy PfuIL2ITA I

Alkalick6roztoky

ne piiliSvhodn6

katodickytr{6d aslitiny

jen slab6alkalich6

jen w,jjimednd

jen vjjimednd

-_--!-.-:_.-.\i

katodicky

vhodn6 kromdtrichlor-ethylenu.

jen slab6alkalick6

"t"*

Cin a olovo jen speciilnidruhy

M6dmoieni

M6dopalo-v6ni

Olovo

b)

Zineka)

258

5 az 20ois. kyseliny

sirov6

l a z 2 d d t r ykyselinysirov6

2 a Z l d i lkyselinydusidn6

20 g chloridusodn6ho v I IlAzni;

5 ai: L0ol6kyselinydusidn6

5 ai: L0olskyselinydusidnd

5 0/6 hyselinysoln6

I dil kyselinysimv6

1 dil kyselinydusidn6

20 aZ 60

normdlniteplota

20 "z4o

normAlniteplota

normAlniteplota

Materidlvan

PRILOHA II

Pozndmka

Z6klodni zp0soby moieni neieleznlch kov0

t0-40min

Olovo, dievo,kamenina,kyselino-vzdorni ly-zdivka, pryZ

Okuje se od-.straiiuji pomoieni do-konale prou-dem wodynetro mecha-nicky

i-20 s Kamenina.kvselin'o'-vzdorni rvyzdivka

Dokondovacioperace k zis-krini vzhled-n6ho povrchu

20s a i5 min

Kamenina,kyselino-vzdorn6vyzdivka,Novodur

Kamenina,kyselino-vzdorndvyzdivka,Novodur

Pryi, karneni-na, Novodur,kyselino-vzdornivyzdivka

Moii se jenw,fjimedn6

Moii se jenvfjimedn6

Je moZnomoiit v alka-lickfch16znich

kr6tcepodle

potieby

5 5 a Zl min

SloZeni laznd

Zlatoa)

Illinlk

HIinikzesv6t-lov6nl

Hoidik

IO at 45olokvsclinv

-

dusidn6.

aZ L0o/skvselinysirov6

2 ai, 50olokyselinvslrov6

I dil kvselinvdusidn6

I dil kvselinvsirovB

I dfl vody

5 aZ l0o/ohydroxydusodn6ho

5 aL 30olokyselinydusidn6

5 aZ 40olodvojchroma-

nu draseln6-ho

zbytek voda.-

Pokraiopdnl piilofu1-II

Pozndmkao"o" IMater id l

Yan

za varu

za varu

20 ai 60

40 ai:50

normdlniteplota

80

Dievo, sklo.olovo

Dievo, sklololovo

Viz opalovrirrim6di

J stit;,,y , -earI sc ncj r l i lve

I "*ru*,r.

Zlato s obea-. hem mEdi

Zlato s obsa-hem stilbrn

Lze moiiti v kyse$fchl6znich

PouZivd se pomoienl v al-kalickfchliznieh

5-30min

2-20min

t-30min

lr5min

Ocel

30s a il min

Novodur

ndkolikvtefin

Legovan6 ocel,dievo, kvsi:-linovzdorndrlyzdivka

259

Kov neboslit ina

Hlinika)

Teplota, PozndmkaSloreni Pasivadni ldzn6

PRILOHA III

Z6klodni zp0sobv pclsivoce povrchu neieleznlch kov0

Mosaz

Zineka) fos{6'

tovini

b) chro-mAto-vini

I normilni ]

] tenlota

i

20 aE 25s

t I vodv120 az 80b g kYslidniku

chronrovGho20 aZ 60 g kYselinY 6irov63 aZ l0s chloridusodn6hr

norm6lniteplota

20 az 60

do I min

Sy"Je,-B I

I I vodv180 a) 18i5 g kyslitniku

sodn6ho

Je moino pouZitb6Zn6 fosfatisadniIirznb pro riPral'uocelePro galvanickYnanesen6 povlakY.Na povlacichziskanj'ch v tave-nin6 vznikaji ne-stcjnomdrn6 vrstv

5 ai: L0rnin

1 r - - - - . - - - - _ - " - l

S o/o a"";"f,"or.uto i norm6lni i2O ai; 25

d i a r , ' l n l ' h o l t e p l o t e r I Iokysclcno kyselinou _ ,

' chromov6ho i35 ait 40 s siranu sodn6ho I35 aL 40 g siranu

sirovou tto liII 3,5-zr I ---

t I vody -\-.

sr 'z er I 3o s

5 g Ly.iit"iL" chromov6ho ] teplota3 E- fluorokiemit:itanu I

3 s clrromanu sodn6ho l- il 0g hvdroxydu sodn6ho I

srn r i iedlo

I I vodv i 90 aZ 100 I 3 a3-5l l v o t l v t o o a z r o o l 3 r y 5S0guhliditanusodn6ho I i

mrr-r

bczvod6ho I I15 g chromanu sodn6ho L ., . l ,^-_ ,-I I r-odv i norm6lnt J 10 min

58 gkysei in5' tosforedn6l00%l toplota7 g kvsl i inikr l chrornovdhol I3 ,5g f luor id r r sodn6ho I r . ^1l vodv I normri lni ] JU mrn

Hoidika)

I I vody200 s kvsliirriltu

chromor'6ho

I I vody100 g kyslidniku

selenii:it6ho

N6kdv se k rozto-krim pfidevn t0 gfosforednanu sod'n6ho

Zprisob MBV

Zprisob VUOM t'vhodnf pocl n6t6rj

Zptsob VUOM 2'vhoclni' iakooch.ana vYrobkripii skladovini

Jin6 postuPY obsa-huiici na Pi.rlvojchroman dra-selnj' a kamenecchromitodraselni'Selenidovini

50 at 60 80 aZ t0min

normilnlteplota

5 a i t 0min

260

. I aL r;t E chloridu sodn6ho

26L

Kov neboslit ina Sloieni leStici l6zne

PRII,OIIA IV

Z6klodni zp0soby chemick6ho le3t6ni neZeleznich kov0

replota, |

.r"0, I

Pozndmka

15 o/e kyseliny dusidn6 konc'50 0/6 kyseliny octov6

ledov635 0/6 kyseliny fosforeine

konc.

15 0/6 kyseliny dusidn6 konc.40 o/s kyseliny octov6

ledov645 o7s kyscliny losforedn€

konc.

0,1 ait 10/6 kyseliny sirov65 0/6 peroxydu vodikuzbytek voda

90 ml kyseliny fosforedn6konc.

l-r rrrl l<vsclinv dusitln6 kcrnc.l-l s dlrsi.i.ariu sodnirho0,2 g dusiirnanu rrriitl 'nnt6ho0,05 aZ 0,1 g snrirdctlla/I

15 o/s (v6ho'\aich) kyselinydusiin6

16 0/6 (vAhow,jch) kysel6hofluoridu amonn6ho

I o/s olova ve form6 soli

4O ai:70

N a i l40

90 ai t05

40 ai 60

3 0 s a i3 min

L ai,5min

3 0 s a Z3 min

I( rozt.okfrrn repiirlhv6 nirkilymalir mnoZstvlkyseliny soln6

Ldzeri se rozklddAa nelze ji dclSidobu uskladiiovat

Pro hlinik distoty99,5% Al a v'yj'3e

lVlosaz. a )

Hlinfta)

3 0 s a i3 min

l0 az 30'r i i i l l

Zpfisob EW. Prohlinik distoty nej-m6n6 99,85 o7t Al

M6d

Stiibro

ZIato

Z6klodni zp0soby pokovov6nl bez prouduPRTLOHA V

Pozn6mka

Existujemnoho rriznlichzprisobri

Vyludovdnlredukci

Lze pokovo-vat omilanimv bubnu

T. zv. lyv6-ieni na b6lo

Pro pokovo-v6ni motoro-r j.ch pistri(k ushlacln6nizribEhufl

Kovoyy lruu,"ur,, inovlak

I kov

Iocel I

SloZeni ldz

50 g siranu amon.50 ml amoniaku1 I vody

30 g chloridunikelnat6ho

l0 g fosfornanusodn6ho

100 g citranusodn6ho

50 g chloriduamonn6ho

v 1 l vody _3 g kyseliny vinn66 g chloridu

cinat6ho5 g kyscliny soln6

-:_ 1]_yedv___50 g siranu Zelez-

natoarnonn6ho5 g chloridu

cinat6hov l l vody

45 g ciniditanusodn6ho

v 1 l vodv

hlinik

zinek

podlepoiado-

van6vrst.rlr

30 minail

2 hod

3 s a il min

4O ai:60

ocelmosaz

m6iImosaz

hlinik

mEdmosaz

-Edmosaz

90

ocel noFm6lniteplota

70 ai:80

30 minail

I hod

J a z l omin

nEkolihvteiin

n6kolikvteiin

zavaru

zavaru

80 aZ85

8 g kyanidustiibrno-draseln6ho

2,5 g kyanidu- draseln6ho

v 1 l vody

0,5 g chloriduzlatit6ho

[0 g kvanidudraseln6ho

6 g fosforeirnanusodn6ho

3 g siiiditanusodn6ho

I g hvdroxydusodn6ho

v t l vody

262 263

-d-::lPNT.OT+A VI

Z6klcrdni zp0soby borveni neieleznlch kovt

Teplota, I ooo"- lSlozeni l6znd

cerna

hnEde

hn6do-derni

dern6

fialovdmorlrAbild

I I vody50 g hvdroxydu

sodn6ho5 g pcrsiranu

sodn6ho.

f I vody100 g chlorednanu

draseln6ho100 g dusidnanu

amonn6ho10 g dusidnanu

m6tlnat6ho

t I vodyl0 g sirnj'ch jater

I I amoniaku200 g uhliditanu

m6dnat6ho

1 I vody2/r0 g sirnatanu

sodn6ho25 g. octanu

olovnat6ho30 g vinn6ho kamene

I I vody55 g siranu

nikelnat6ho10 g siranu

zineinat6ho20 g siranu

amonn6ho30 g rhodanidu

amonn6ho

1 I vody50 g chromanu

sodn6ho20 g kyseliny sirov660 g kyseliny soln650 g manganistanu

draseln6ho

60 aZ 100.

90 aZ 100

Pozrrr'rrnka

l)oJrlr"roval,pcrslran

I za studena' natirirnim

Nadbytekuhliditanu

Barva podledoby ponoru

pH 5,8 aZ 6,0

I aL6min

5 a i 1 0min

20 ai l30

60 ai 70

35 ai:40

t ai:3min

L ai l6min

r laYt 'nun

L0 at20min

80 a, 100 L12aZBmin

L I T E R A T U R A*

lll Akimop C. V.: Theorie I zkuSebni methody korose kovri (SN'[L, Praha 1953).iZj n"rtt D. O.: Bezproud6 niklov6ni. SUTEIN; Bratislava 195b.l3l Dlouhy V.: Strojlrenstvi 5, lL, 837-841, 1955.l4l Jampolskij A. M.: Kontrola jakosti v dllndch pro povichovE ripravy (SNTL,

Praha 1954).[5) Jampolskii A. M.: Oxydov6ni a fosf:itov6ni kovtr (SNTL' Praha 1953).16l Jaroi M., Moraoec Z.: Chcmick6 le5t6ni m6di, Zeleza, hliniku a jejich slitin.

Vfzkumni zprdva n, p. Vjwoj, 1952.[7) Kadlec F.: .lVloi'eni a regenerace morYidla v m6drirn6ch. Hutnick6 aktualityn

sv. VII. SNTL 1956.l8l l{opec R.: Zdklady nauky o povrchu a jeho riprav6' SNTL 1956.[9] O eloxovAni viz nq pi'.:- -

l{opec R., Llaitalti R., Mudroch O.: Piehled galvanotechniky. Pr6ce 1955.

[10] Korosnl sbornik. Prtmyslov6 nakladatelstvi, Praha 1951.SLL| Mudro"h O.: Vybran6'prdce z oboru technologie povrchovj'ch riprav. CAV'

Praha 1955.U2l Pit lkr i t 'ak,I . : VCtrAn{ (SNTL, Praha 1954).[{3] O elektrolyt i t f t i ' rn lei t i 'ni viz na pi. :- -

Sulc J.; Ult:kt.rolylit:l<6 lclt6ni, hapitola v knize Uprava povrchu brou3enirna leit6nim. Pr6cc 1952.

f14l Piedois VUOIvl. Pasivacc mosazi P 032-55.itSl pl"ap;r VtrOM; Chemick6 oxy<lace hliniku P 012-53.itei pr"apir VUOM, Chromdtovini zinku l) 002-52.itzl n"ai;r VUO\{, Odma3fov6ni v trichlorethylenu P 034-55.[tS1 ef"ap;s VUOM, Odma3fovdni oceli a litiny v roztoku alkalick6ho piipravkrr:

P3S P 011-54.[19' l Piedpis \ UOM, Elektrolyt ick6 odmaBt'ovdni P 010-54.i2oi (;sP 84.2s7. Csr) 84.140.[ i l l Baxnaron: Clpanovnrt rannanocreia (Mcra:rnyprlragar-Mocnna 1948).[22] Marrculton: Orennenr'rc Ir BeHrItJrarIIra (Crpofira4ar-Mocrina 1948).[23] fl nloncHnii; Oxcugr.tpoBaHl,{e r (poc(parupoBaH[e Mera!-I.[oB

(Marurns-MocHna 1950).

l\tlY;::k,"ttiH:i"*i'i#g:Xliix??ltB?l"".uNichteisenmetarenLeipzig1954.

126) Fri;hflch K. W.: Z. Metallkunde 38. 368-75, 1936.[27] Galvanotechnik (friiher'Pfanhauser) I 307, Leipzig 1949.l28f Krrimer O.; Metallfiirbung und metalische Uberziige ohne Stromquelle. Lcuze-

Verlag - Saulgau 1954.129) Krause H.: Metall{drbung (Miinchen 1951. III. vyd.).130) Lattql R., Neunzig Il.: Metalloberfliiche, 9, lOt, 1955.

265

{3L] Schmied., Spiihn: Mitt. !-orschungsges. Blechverarbeitung,9,93 a 17, 195, L952."132) Spiihn II.j Metalloberllache 6, BL7-25, L954.[33] DBP 835.821, 844.388, 878.144.[34] DBP 865.849, Chrom6tovrini ]roidiku.[35] DBP 883.694, Chrornitovrfuri zinku a kadmia.136l Brenner A.: J. llesearch Nat. Bur. Stand. 37,31-34, L946.137) Du,nn J. S.: Journ. Inst. Metals 46, 25-31, L931.[38] Fishlock D. J.: Product liinishing 8, 12, 52-68, L04, L955.l39l Percival J. O., Dger C. P., Taglor M. F1.: Metall-Ind. 60, t44-5, 1942.140) I{err R..' Transact. and Comm. XII, 1940.L4Ll Prescott F. J., Shaw J. K., I$ker J.; Metal Finish. 51, 10, 65-7, 1953.''142)

Werniclt 5., Pinner R.; l\{etal Finishing L954-5, serie ilinkri.l43l Whitemann K. G., Rusell R. P... Ind. Engin. Chem. 17,348-54, 1925.144) Zelley W. G.: Journ. o{ the Electrochem. Soc. 100,7, 328-333, 1953.[45] USP 2,306.143, Pasivacc cinu.146l USP 2,357.970, Pasivace cinu.i47l usP 2,658.84t, USP 2,658.842.'148) Pice,/. W.: Galvano 8, 20-23, 1955,.

R E J S T R i K

A

Alocron zprisob 115Alodin zpirsob 115Alrok zprisob ll5-\lupol 130, 136As{alt 55

B

Barveni adsorpini L82, L92- cinu 183- drahj.ch kovri 190- elektrolytick6 161- clremick6 158- chromrr {83- kadnia 189- kobaltrr 183- lehkj'ch kovri 191- mddi 164- mddi, chlnrednanov6 169- m6di, mangurrisl.anov6 172- mirli, persiranov6 167- nrddi, sirnikov6 180- trddi v taveninich 166- natir6nim 161- niklu 183- nepiim6 160- olova 183- oxydovi'ch vrstev 113- ponorcnr 161- posti'ikern 161- piini6 160- zahiivrinim 161- zinku 185Ilauer-Vogel zpfrsob 110[3ezpednost pr6ce 223Bonder {01, 126Bdhmi r 119Biihrnitovrini 119Britania kov 75

Brfle ochrannd 223Budide ultrazvuhov6 nragnetofrikCni 40- - piezoelektrick6 40

C

Calgon 22Ccmentacc 251Cinov6ni 152

cCodid tavenf 203Cerndnl nosazi L74

D

Drivkovai chloru 248- vt\pna 247i)cstilace rozpustidel 34Digestoi 65, 203Doprava chemikrilii 205Drsnost povrchu 209

E

Il'kertriv zpfisob 110Emulgovrirni neiistot 21Ii l rnulse 35EW zpfisob 113

F

F-aolit 203Fenoly 38 ,I,'ishlock 70Ffuoresccncc 2L4,220F'osfatisace 98- zinku 101- hliniku 120

2(i6 267

G

Groschuf L69, L72Gross 175, 182

H

Ilostaflon 203Hydromatik 25I{ygiena pr6ce 223

CH

Chlazeni linni 20I- stdnou nidri,I 201.- chladicimi liady 201Chrom6tov:ini 97- hoidiku 122- kadmia 105- zinku 103Chyby pii opalovrini 67'

I

Igurit 108, 203Impregnace 163Indikritory barewri6 115Inhibitor DBS 76, 87- s 9 8 7Inlerference sr'6tla {59lsotopy radioaktivnl 214

J

Jampolskij 99, 102, 125, 168.Jcdovatost chemikdlii 224

K

I {adlec 5lIiart6dovdni 163Kavitace 39Klirnatisace 196, 203l(ontrola Iizni 2t8- - fosfatiiadnich 22l- - rnoiicich 22t- - odma3fovacich 2l9- por.rchu 208I(oreckj' 127Korosni zkou3ky 214- - atmosf6rich6 216

urychlen6 217

268a

Korosni zkouSky cyklov6 216- - kapkov6 215

. - - Ponorn6 216 '- - v mlZn6 komoie 217Kov Britania 75- ilIonehiv 73Krause 167, 168, 173Kriimer 185{ironak 103

. L

.Laky transparentni 163L6znd zesvdtlovaci 88Lesk povrchu 210Lr:ltdni hliniku 135- chcmick6 128- rn6di 131

- -- niklu 131 .LW zptsob ll4

M

Nlachu 66Materi:il van 202Maief 126NlllV zpriso! 110Mddini 146i\liniic iontfi 253- lesku 210- pH 218- p6rovitosti 2l1r

. - tlouStlcy povlakfr 211rl\Iikroskop komparaini 210Nlonelirv kov 73lVloieni 4/*- bronzu 57- clnu /c- . - h l in ik r r 83- - va lkd l i i ch89- - v k y s c l i n d c h 8 T- hoidiku 93- m6di 46- niklu 72- olova /4- stiibra 79- zinku 75- - v a l k i l i i c h T S- - v k y s e l i n i c h T TMoicni zlata 82l4osazeni 148i\'Itiller 98l{j'dlo triethanolaminov6 36

N

NAdrZe reaktni 239,243- rotenini 239' 243- sedimentadfi 239, 243

Nap6ti inter{acidlni 2l-

-povrchov6 21

NeSistoty chcmick6 17- mechanick6 17Nerovnosti nakroskoPick6 208- mikrosliopick6 209- oovrchu 208N".rt.alisa".' odPndnich vod 231

r\igrosinov6ni 187Niklov6ni l/r9

0

Odma3tovini alkalick6 postiikem 23

- alkalicklimi roztokY 19-- ernodickd 27- c inu 25,26' 27- e lcktro lYt icke 26- c rnu l sn i 35- h l i n i ku 25 ,26- hoiiiltu 25- mtdi 21- parou 33- iozprrstidlY 27- - prrnorcrn 32- rutlni 31.- s n, t rnFr l i :n lm 27- viiltrrisk{'rn v:iPncrn 19- ultrazvulicm l]9- zinlirr 25, 26, 27- znirsobv 18- j znfriobv {80dshvini v"jPartr 55, 196, 203

Okrr jc / r4- na rnddi 45Onalovini 45, 580blachor'6ni 53, 162- nr , r l iprout lov6 53Osi ; ' ik ' ' iv6ni 53Osvdtlcni pracoviSt6 196

Oxvdace 97- irlin;lcu 110- nr6tli 164

P

Fatina cinov6 184- umc la l / /Pasivace 97

Pasivace cinu 106- mosazi 98P3 22,220P 3 cinuvzdornj' 23l l 3 t l ima l 22P 3 duplex 23P 3 mepa 22P3 Fui 23I r3 S 22oII mdieni 115i'okov0v6[i kontaktem 144- ponorem 1114- potirdnim 145- redukci 145- vvvaiovrinim 144PoIe kalovir 242, 248Pr,tcncir i l kovu 142Profilogra{y 210l)rotect:t Tin 106It i i rrruvky orlmaidovaci 2lPyl-umin'zprisob 114

R

lleEenerace rozPustidel 34- vi'nari 253Rozlitad trichlorethYlenu 29lr i ozpustidla organicki 27, 220RirZice vdtrn6 205

sSaze leskl6 59, 66SeiEnettova stil 147, L54, 155SclEnidovini hoidiku 126Siliron 22Skladv chemikdlii 205Sktrnv pto moieni 55Snriieci lchoPnost 20Smddivost Powchu 212Stan ice korosn i 216Sr i ' ihieni 1 55Su3eni po rnoieni 54Svnf6t B tOtSyntalgon 22

T

Teflon 203

U

Uluazvuk 39Umist6ni dtlen 194

269

Uprava po bar"v-eni lZ2- po leit6ni 140- po moieni 52, 9l- pied barvcnirn 162- pfed leit6nim 140- antikorosnl 15, 96

vVana kontrolni 198Vany 198- dievdn€ 202- hlinikov6 202- kameninov6 202- ocelov6 202*- wloZen6 novodurem 1gb- - olovem 202- - pry/zi 202- - sklem 203l6pno videisk6 tgVdrrrni 20I\rln6ni ultrazvukov6 3gVinitost povrchu 20gVogel 51Vody odpadni 22g-- - chromov6 240

Vojy odpatJni kyanidov6 285- - kvsel6 231Vytripdni ldzni lgg- - elekriinou 200- - plynem 200- - piimou parou 199- - topn.wmi hady lgg- pracoviitE i9Z

wWacker 32.Weather-o-meter 217

z1.1

Zalizeni dilen 194* pro moieni 55Zesr'6tlovrini porrchu g0Tinkovilni 154ZkouSka kapkovd 100Zlacerri 156- francouzsk6 182Zmj'delriovdni nedistot 20T.obrazivost povrchu 210

270

Ing, Josel Ronei c.Miroslap Jaro|

C H E M I C K A T J P R A V A P O V R C H UN I ' Z E L E Z N Y C I I K O V U '

DT 621.754

Graiickri riprava a technicki redakce Marie Krdlovi I VydaloSt6tni nakladatelstvi technick6 l iteratury, n. p., Sp4lene 51,Praha Il, v kvEtnu. 1958 iako svou 2744. publikaci, typov6iislo L13-82-3-II/3346, v iad6 stroiirensk6 litetatary I 272stran, 59 obr6zkri, 10 tabulek, 6 pii loh 1 Odpovednf redaktor'hg. F. MikS I lazykovi iprava H. Kodlov6 3 Z nov6 sazbypismem gamond Didot l inotype vytiskl TISK, kniZni vfroba,n. p.J provozovna 2, Brno j Forn6t papiru 61X86 cm a19,06 AA, 20,- vA . 38869/55/SV3 I D-580670 . Sazba 4. 9.

1957, t isk 31. 3. 1958 . 1900 vit iski ; Vyddnl prvnl

05/57/8Cena v6z. vftisku KCs 19,40

56/rrr - 4(83)

Publil<ace je urdena pro vSechny pracovniky v po-vrchovi'ch ripravndch kovfi, pro pracovniky v oborumdr:icich optickfch a laboratornich piistrojri a lze jlpouiit jako q-udovaci pomricky na odbornj.ch prri-

myslovj'ch Skolich a udili5tich,

il

I