UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Katedra antropologie a zdravovědy

Diplomová práce Renata Ambrožová Předškolní pedagogika

Podpora zdravého životního stylu u dětí v MŠ

Olomouc 2015 vedoucí práce: PaedDr. et Mgr. Marie Chrásková, Ph.D.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně a použil/a jen uvedenou

literaturu a zdroje.

V Troubkách dne 8. 4. 2015 Renata Ambrožová

Poděkování

Děkuji PaedDr. et. Mgr. Marii Chráskové, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce. Dále

děkuji všem respondentům, kteří se podíleli na mém výzkumném šetření.

Obsah

Podpora zdravého životního stylu u dětí v MŠ ...................................................................... 6

Úvod ....................................................................................................................................... 6

1 Cíle práce ............................................................................................................................ 8

1.1 Hlavní cíl práce ......................................................................................................................... 8

1.2 Dílčí úkoly práce ...................................................................................................................... 8

2 Teoretické poznatky ............................................................................................................ 9

2.1 Charakteristika předškolního věku ........................................................................................... 9

2.1.1 Poznávací procesy ........................................................................................................... 10

2.1.2 Verbální schopnosti ......................................................................................................... 11

2.1.3 Subjektivní prožívání a řízení ......................................................................................... 12

2.1.4 Socializace ...................................................................................................................... 15

2.1.5 Školní zralost a připravenost ........................................................................................... 15

2.2 Programy na podporu zdraví .................................................................................................. 17

2.2.1 Zdravá mateřská škola ..................................................................................................... 17

2.2.2 Kurikulum podpory zdraví v MŠ .................................................................................... 19

2.2.3 Výchova ke zdraví v běžné MŠ....................................................................................... 24

2.3 Zdravý životní styl ................................................................................................................. 27

2.3.1 Zdravý životní styl součástí ŠVP PV .............................................................................. 27

2.3.2 Psychická pohoda ............................................................................................................ 32

2.3.3 Životní prostředí a jeho význam pro člověka .................................................................. 33

2.3.4 Výživa ............................................................................................................................. 35

2.3.5 Pohyb u dítěte předškolního věku .................................................................................. 39

Praktická část diplomové práce ........................................................................................... 49

3 Metodologie výzkumu ...................................................................................................... 49

3.1 Cíl výzkumu ............................................................................................................................ 49

3.2 Výzkumný problém ................................................................................................................ 49

3.3 Výzkumné předpoklady a hypotézy ....................................................................................... 49

3.4 Popis výzkumné metody ........................................................................................................ 49

3.5 Popis výzkumného vzorku ...................................................................................................... 50

3.6 Výsledky výzkumu ................................................................................................................. 51

3.6.1 Ověřování výzkumných předpokladů a hypotéz ............................................................. 70

3.6.2 Další výsledky výzkumného šetření a diskuse ................................................................. 74

Závěr .................................................................................................................................... 77

Souhrn .......................................................................................................................................... 79

Summary ...................................................................................................................................... 80

Referenční Seznam .............................................................................................................. 81

Seznam Obrázků .................................................................................................................. 83

Seznam Tabulek ................................................................................................................... 84

Seznam Grafů ...................................................................................................................... 85

Seznam Příloh ...................................................................................................................... 87

6

Podpora zdravého životního stylu u dětí v MŠ

Úvod Má diplomová práce na téma – Podpora zdravého životního stylu u dětí předškolního

věku, se zabývá zdraví prospěšným činnostem v oblasti pohybových aktivit, sportu a vlivu

pohybu na člověka, vytváření prvních návyků nejen po tělesné stránce, ale i důležité

psychické pohody, pravidelného denního režimu a správné výživy. To vše by nebylo možné

bez udržování zdravého životního prostředí, čistoty vzduchu a kvality pitné vody a jejich

zdrojů.

Zdraví je pro člověka nejvyšší prioritou a nelze říci, že jde jen o pocit fyzické

spokojenosti, pocitu, že nás nic nebolí a netrápí, jak si mnozí lidé myslí. K tomu, abychom

si udrželi pevné zdraví, je třeba naučit se o sebe starat, pravidelně sportovat a hlavně nebýt

lhostejní ke svému okolí. Umět relaxovat, dívat se na svět kolem nás a učit to i ostatní v

okolí. Proč právě období předškolního věku? Jsem učitelkou mateřské školy a děti, jejich

dovednosti, schopnosti a postoje v oblasti zdravého životního stylu mě zajímají. Považuji za

velmi důležité děti informovat a nabízet podněty ke zdraví prospěšným aktivitám, které je

budou provázet po celý zbytek života a položit tak základ jejich zdravému životnímu stylu.

Ve svém životě jsem se setkala s mnohými mylnými informacemi o zdraví a jeho péči

u dospělých, zejména rodičů dětí. Neměli bychom děti ochudit o velké množství potřebných

poznatků a dovedností, které zúročí ve svém životě. Zcela záměrně, cíleně děti vzdělávat

v oblasti zdravého životního stylu je nutností. Učit je zdravotní gramotnosti od útlého věku.

„Zdravotní gramotnost znamená kognitivní a sociální dovednosti, které určují motivaci

a schopnost jedinců získávat přístup ke zdravotním informacím, rozumět jim a využívat je

způsobem, který rozvíjí a udržuje zdraví“.

(The WHO HealthPromotionGlossary) (www.gramotnost.cz)

Zdravotní gramotnost by měla být předpokladem pro zdravý životní styl. Podle Liby

(2005, s.5)„jde o vyváženost psychické a fyzické zátěže, o cílevědomou pohybovou aktivitu,

racionální výživu, harmonické vztahy mezi lidmi, zodpovědný pohlavní život, odmítání

návykových látek, zodpovědnost v oblasti práce a života, osobní a pracovní hygienu atd.“

Moje diplomová práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část vymezuje předškolní věk,

jeho zvláštnosti a specifika, následují programy na podporu zdraví, jejich podstata a význam.

Zdravý životní styl a jeho zařazení do ŠVP, podrobně popisuje možnosti a zásady

7

v jednotlivých oblastech, ať už se to týká životního prostředí, psychické pohody, výživy,

jejíž součástí jsou zásady zdravé výživy a pitný režim, pohybové aktivity a jejich význam

pro člověka.

V druhé části mé diplomové práce se zabývám výzkumem převážně pohybových

aktivit u dětí předškolního věku, jejich četností a rozmanitostí. Pro tento druh výzkumu jsem

zvolila dotazník, který byl poskytnut mateřským školám olomouckého kraje v mém okolí.

Pro děti je velmi přínosné získat své první návyky, dovednosti a zkušenosti ohledně

zdravého životního stylu v předškolním věku, kdy jsou zajištěny podmínky i prostředí. Lépe

v budoucnu vyhodnotí, co je pro ně zdravé a co je naopak škodlivé a pro jejich tělo zničující.

Svůj volný čas budou efektivněji využívat a rozmanitost zájmů bude široká. Vyrostou z nich

zdraví, silní a odolní jedinci, na které čeká skvělá budoucnost a svůj život prožijí aktivně,

zdravě a plnohodnotně.

8

1 Cíle práce

1.1 Hlavní cíl práce Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zjistit, jak rozmanité a četné jsou pohybové

aktivity, kterým se věnují děti předškolního věku. Zajímalo nás, zda je rozdíl u dětí

předškolního věku a jejich rodin na venkově a dětí předškolního věku žijících ve městech se

svými rodiči v podpoře zdravého životního stylu. Hlavní cíl byl rozdělen do několika dílčích

cílů.

1.2 Dílčí úkoly práce

1) Zjistit, zda mají děti předškolního věku dostatek možností ke sportovnímu vyžití v místě

bydliště.

2) Zjistit, zda děti ve městě častěji navštěvují pravidelné pohybové kroužky.

3) Zmapovat, kolik času věnují rodiny s dětmi pobytu na čerstvém vzduchu.

4) Zjistit, zda rodiče souhlasí s pobytem jejich dítěte za každého počasí venku.

5) Zjistit četnost společných výletů rodin s dětmi.

9

2 Teoretické poznatky

2.1 Charakteristika předškolního věku

Člověk jako jediný ze živočichů není v okamžiku svého zrození přímo přizpůsoben

svému prostředí, nepřijímá prostředí, do něhož se rodí za hotové a neměnné. Sám na ně

působí svou činností, ovlivňuje je a utváří. Základní charakteristikou člověka je lidskost,

kterou nedostává od přírody, ale získává ji v průběhu svého života. Každé dítě přichází na

svět s bohatými potencionálními možnostmi, které by zůstaly nevyužity, pokud bychom

dítěti na počátku jeho vývoje neposkytli dostatek bohatých a správných podnětů. Prostředí

na dítě působí komplexně, má povahu nejen materiální, fyzikální a chemickou, ale zejména

sociální, lidskou.

Vymezení předškolního období bývá někdy vymezeno od narození, až po nástup do

základní školy. Většina odborníků se shoduje na tom, že předškolní věk je: „vývojové období

dítěte od dovršení třetího roku po vstup do školy, tzn. do dovršení šestého roku

života“(Průcha, Mareš, Walterová, 2003, s. 186). Patří k nejdůležitějším obdobím, vývoj je

uskutečňován dvěma procesy – zráním a učením. I když učení může být urychleno, postup

fází zrání nemůže být pozměněn ani přeskočen (přirozený dětský vývoj se projevuje v tom,

že dítě nejdřív sedí, potom stojí, leze dříve, než chodí, chodí dříve, než mluví). V podstatě

všechny děti procházejí stejnými fázemi vývoje, rozdíly v jejich tělesném, osobním

a citovém vývoji jsou dány individuálními zvláštnostmi. „Mezi významné potřeby

předškolního období patří potřeba citového vztahu, potřeba sociálního kontaktu,

společenského uznání emancipace, identity a seberealizace“ (Mertin, Gillernová, 2010,

s. 15).

Tělesná konstituce se u dětí předškolního období mění. Vznikají disproporce mezi

růstem končetin, hlavy, trupu. Zaoblená, baculatá postava se mění ve štíhlou. Hlava tvoří

jednu šestinu celkové tělesné výšky oproti předchozímu období. Roste a posiluje svalová

hmota, zvláště u chlapců přibývá svalová tkán, ubývá tuková tkán. Dokončuje se prořezávání

mléčných zubů, rozvíjí se podélná i příčná klenba nohy. Pokračuje osifikace kostry, jejímž

posledním stadiem osifikace kostí je osifikace kůstek zápěstních a to v době mezi šestým

a sedmým rokem, což významně ovlivňuje jemnou motoriku a její rozvoj. „Kolem čtvrtého

roku se vyhraňuje lateralita a dítě v návaznosti na dominanci hemisféry je buď pravák, nebo

levák“(Mertin, Gillernová, 2010, s. 15).

10

V oblasti motorického vývoje dochází ke zkvalitnění koordinace těla, rozvíjí se

pohybové aktivity. Pohyby se stávají plynulejšími, přesnějšími, mají předem zamýšlenou

funkci a jsou účelnější. „Pohybová koordinace se též projevuje ve schopnosti plné

sebeobsluhy – dítě se samostatně obléká a svléká, uklízí a skládá si věci, samostatně pečuje

o svou hygienu“(Mertin, Gillernová, 2010, s. 15).

Vynechat nesmíme ani pohybovou aktivitu, která je nedílnou součástí tohoto období.

Děti rády sportují. Pohyby se zlepšují, zvyšuje se jejich kvalita. Je třeba zajistit dostatek

volných a spontánních aktivit, odpovídajících individuálním potřebám dětí v mateřských

školách. Pohyb je jedním ze základních projevů existence člověka. „Přiměřená pohybová

aktivita působí preventivně proti stresu a vzniku civilizačních chorob. Předchází obezitě,

posiluje odolnost organismu proti infekcím, kompenzuje jednostrannou zátěž

z dlouhodobého sezení a neuropsychickou zátěž, vytváří návyky pro správnou pohybovou

aktivitu v dospělosti.“ (Havlínová a spol., 2000, s. 52).

Oblast kognitivního vývoje je zaměřena na poznávací funkce dítěte, patří sem

vnímání, usuzování, myšlení, pozornost, fantazie, inteligence či paměť. Předškolní děti

vnímají globálně, celek vidí jako souhrn jednotlivostí, ve kterém nedokáží oddělit či rozlišit

ani základní vztahy. Výrazný detail snadno upoutá jejich pozornost, zvláště má-li nějaký

bližší vztah k aktuální potřebě či zájmu. Prostorové vnímání je značně nepřesné, vzdálené

předměty jsou pro děti menší než ty v popředí, které se jim jeví jako obrovské. Určit polohu

nahoře a dole se jim daří, potíže zůstávají s určením polohy vpravo a vlevo (Vágnerová,

2000). Množství odhadují pouze vizuálně, reagují na pokyn „přidej“ nebo „uber“.

2.1.1 Poznávací procesy

Vnímání je řízené tím, co dítě upoutá, na co se zaměří, celkově je globální. Poznávání

je v tomto věku zaměřeno na nejbližší svět a pravidla, která v něm platí. Podle typického

způsobu uvažování předškolních dětí Piaget (1970) označil tuto fázi kognitivního vývoje za

období názorného intuitivního myšlení, jehož základem je bezprostřední vjem, který je

spojený s asociovaným prožitkem nebo představou. Dítě je v úsudku vázáno na názor,

většinou na vizuální tvar. Nerespektuje zákony logiky, je nepřesné a má mnohá omezení

(Vágnerová, 2005).

Nezastupitelnou roli hraje dětská fantazie, kterou vyplňují případné mezery

v poznání. Má harmonizující význam pro dítě v oblasti citové a rozumové rovnováhy.

Vyznačuje se těmito charakteristikami – citlivost, konkrétnost, svéráznost. Vyskytuje se

v oblastech prožitkové orientace a tvůrčích nápadech. Dítě si umí vytvořit obrazy předmětů,

11

osob a jevů, které nikdy nevnímalo. Nejviditelnější je dětská fantazie při námětových hrách

dětí, kde nachází největší uplatnění. Objevují se nepravé lži tvz. konfabulace, při nichž děti

kombinují vzpomínky s fantazijními představami, které jsou ovlivněny aktuálními

potřebami, nezralostí a city (Vágnerová, 2005).

Rozvíjí se zrakové vnímání, kdy dítě pozná nejen základní barvy, ale i jejich odstíny.

Zároveň se zvyšuje kvalita sluchových podnětů a melodie.

Charakteristické je mechanické učení, opakování písní, básní a textů, ale

neuvědomuje si jejich obsah. Je dobré vést děti ke cvičení logické paměti, která nedosahuje

v tomto věku takové účasti na myšlenkových pochodech, jako paměť mechanická, která

přetrvává až do počátku docházky do základní školy. Cvičení paměti úzce souvisí

s procvičováním pozornosti, která je nestálá a je třeba ji trénovat. Slouží k tomu řada her ve

třídě, v přírodě, oblíbené jsou konstruktivní hry. Dítě se učí vnímat, pozorovat a sdělit, co se

změnilo. Tím vyjadřuje své myšlenky a cvičí zároveň svou paměť.

Při rozumové výchově dítě pozoruje a zpracovává vše, čím je obklopeno, přijímá to

za správné, jako vzor, podle kterého se má řídit. Zejména každodenní situace mají velký

význam pro dítě předškolního věku, při nichž se učí pozorováním jiných lidí a projeví se

osvojením různých dovedností (Vágnerová, 2005). Upravené, podnětné prostředí mateřské

školy spolu s působením paní učitelky na dítě vede k všestrannému harmonickému rozvoji

dítěte a v mnohém dítě ovlivňuje.

2.1.2 Verbální schopnosti

Komunikace se v tomto období vyvíjí velmi výrazně. Dochází ke zdokonalení

vyjádření obsahu i jeho formy sdělení, zlepšuje se gramatika. Děti často napodobují

promluvy paní učitelky, rodičů i starších vrstevníků. Vybírají si slovní obraty, zapamatují si

je a snaží se je časem využít ve vlastním mluveném projevu. Gramaticky správné je časování

sloves, užívání času budoucího i minulého času ve vyprávění. Nicméně časové souvislosti

dělají dětem potíže a činí zde gramatické chyby (Bytešníková, 2007).

Egocentrická řeč, kdy dítě rozmlouvá samo se sebou, nepřizpůsobuje se žádnému

komunikačnímu partnerovi, slouží dítěti k ujasnění si situace a vyřešení nějakého svého

problému, se objevuje v období předškolního věku a s postupem času se mění ve vnitřní řeč,

která je v myšlenkách a není artikulovaná (Vágnerová, 2005).V předškolním věku si dítě

uvědomuje, že jinak hovoří s dospělým a jinak s mladším kamarádem. Dokáže komunikaci

přizpůsobit situaci, ve které se nachází. S vývojem řeči se dítě dovídá mnoho informací

o světě i sobě samotném.

12

2.1.3 Subjektivní prožívání a řízení

V tomto období se dítě zajímá o vlastní hodnocení, vzniká pocit svědomí, který

působí jako regulátor. Emoce se projevují ve vysoké míře, kromě citových stavů, vztahů

a procesů jsou časté u dítěte afekty a to strachu a zlosti. City na rozdíl od dospělého člověka

mají zpravidla velmi prudký průběh. Když se dítě těší, skáče, tleská rukama, směje se, když

je smutné, pláče. Zlobí-li se, vrhá se na zem, dupe, křičí. V tomto období jsou city velmi

nestálé, dítě velmi snadno přechází od jedné citové kvality k druhé (např. od pláče k smíchu).

V tomto věku dochází k rozvoji emoční inteligence,dítě dokáže do jisté míry tlumit citové

projevy a stupňuje se stálost jeho citů, umí projevit empatii k emočním prožitkům jiných lidí

(Vágnerová, 2005).

Na rozdíl od ostatních psychických procesů se vůle teprve začíná vyvíjet, je nestálá

a slabá. Zejména období kolem 3. roku dochází k nežádoucím projevům vzdorovitosti

a tvrdohlavosti, jenž se označuje stádiem prvního vzdoru. Dítě si začíná uvědomovat vlastní

osobu a jsou časté konflikty mezi ním a dospělým. Projevy vzdoru lze do jisté míry

považovat za přirozený jev, avšak v zásadních otázkách je nutné zachovat nekompromisnost

a důslednost, aby si dítě zvyklo, že jsou jisté pevné normy, které je nutno dodržovat, podřídit

se a přizpůsobit.

2.1.3.1 Dětská hra

Předškolní období je nazýváno obdobím hry, ta má nezastupitelnou roli při učení.

Hra je „základní aktivita dětské seberealizace. I když vychází z vnitřního popudu a odráží

podmínky, ve kterých se dítě nachází, je navíc originálně nastavena podle dispozic každého

dítěte a její forma se v čase a společnosti proměňuje“ (Koťátková, 2005, s. 14).

Jiná definice hry říká, že: „ je to forma činnosti, která se liší od práce i od učení.

Člověk se hrou zabývá po celý život, avšak v předškolním věku má specifické postavení – je

vůdčím typem činnosti. Hra má řadu aspektů: aspekt poznávací, procvičovací, emocionální,

pohybový, motivační, tvořivostní, fantazijní, sociální, rekreační, diagnostický, terapeutický.

Zahrnuje činnosti jednotlivce, dvojice, malé skupiny i velké skupiny. Existují hry, k jejichž

provozování jsou nutné speciální pomůcky (hračky, herní pomůcky, sportovní

náčiní,nástroje, přístroje). Většina her má podobu sociální interakce s explicitně

formulovanými pravidly (danými dohodou aktérů nebo společenskými konvencemi). Ve hře

se mnoho pozornosti věnuje jejímu průběhu (hry s převahou spolupráce, s převahou

soutěžení)“ (Průcha, Mareš, Walterová, 2009, s. 92).

13

Hra se vymezuje z různých hledisek, odborníci se však shodují na tom, že je základní,

přirozenou činností, přináší radost a uspokojení svým průběhem nikoli výsledkem. Je

i přípravou dítěte na práci. Základním charakteristickým znakem hry je dobrovolnost, pocit

volnosti a spontánnost. Cíl hry je obsažen v činnosti samé, v úsilí a pozornosti, kterou jí dítě

věnuje a ve zkušenostech, které při ní získá. Existují rozdílná dělení her podle různých

hledisek, proto dělení her není jednotné a každý autor zaujímá jiný pohled na jejich dělení.

Langmeier, Krejčířová (1998) rozlišují několik typů her. Konstrukční hry – při nichž dítě

konstruuje stavby z rozličných materiálů, funkční hry –cvičení tělesných funkcí, úkolové

hry – uplatňuje zkušenosti se sociálními rolemi, díky hře na rodiče, doktory, policii atd.

Iluzivní hry – dítě nahrazuje předměty při činnosti podle své představy a fantazie (využití

kamínků místo kostek).

Příhoda (In Šulová, 2004, s. 76–77) uvádí toto dělení her dětí předškolního věku:

1. Hry nepodmíněné reflexní (instinktivní):

- lovecké (číhání, honičky),

- lokomoční (pobíhání, skákání, plavání),

- experimentační (tahání předmětem, kousání),

- sexuální (milostné zápasení),

- agresivní a obranné (schovávaná),

- sběratelské (sbírání obrázků, známek).

2. Hry intelektuální

- funkční (přelévání vody, hry s pískem),

- konstruktivní (vystřihování, ťukání hřebíků),

- napodobivé (uklízení, praní, opravování),

- námětové (na zvířátka, na pošťáka, na lékaře),

- hlavolomné a skládací,

- fantastické (povídání s vymyšlenou osobou),

- kombinační (hádanky, rébusy, kvízy).

3. Hry senzomotorické

- sluchové (hudebně rytmické, bubnování),

- zrakové (prohlížení knížek, obrázků),

14

- dotykové a haptivní (vytrhávání),

- motorické (házení a vrhání, lezení na stromy).

4. Hry kolektivní

- rodinné (na tatínka a maminku),

- pospolité (dramatické, hry na školu),

- stolní (pexeso, domino),

- soutěživé (střílení na cíl, míčové).

Koncem předškolního věku se snaží dítě odlišit hru od práce, pracovní činnost chce

vykonávat v reálné situaci. Optimální je využívat v tomto období tvz. hrovou motivaci

k činnosti. V souvislosti s vývojem hry se mění i vztah dítěte k hračce. Po celou dobu

předškolního věku je hračka středem hry. Na počátku hračka určuje obsah hry dítěte, náplní

hry je manipulace s hračkou (vozí auto po místnosti). U staršího dítěte hračka zůstává

centrem hry, ale hračka dostává cílevědomé postavení (panenku považuje za svou dceru,

kterou opatruje s mateřskou pečlivostí). Stupňují se i požadavky na reálnost hračky, 5–6 leté

dítě vyžaduje, aby kůň měl nejen správnou barvu a tvar, ale i hřívu, srst a ocas. Čím starší

dítě je, tím jsou jeho hry organizovanější, a tím závaznější jsou pro ně pravidla hry.

„Hra: tělesná nebo duševní činnost bez užitečného cíle. Jíž se oddáváme pouze pro zábavu,

kterou poskytuje.“ (Psychologický slovník, 2001, s. 73).

2.1.3.2 Dětská kresba

Na samém počátku dítě prožívá nespoutanou radost z prvních pohybů tužky po

papíře, jež zanechává stopu. Umožňuje dítěti vyjádřit své pocity, prožívání pomocí

neverbální, symbolické řeči. Pomocí analýzy dětské kresby lze najít typické vývojové znaky,

které jsou závislé na chronologickém věku dítěte.

Podle Příhody (1967), dětská kresba prochází těmito stádii:

Před druhým rokem jde o stádium črtací experimentace, kyvadlové či obloukové čáry

později přechází v elipsovité, kruhovité tahy. Po třetím roce nastupuje stadium prvotního

obrazu. Zpočátku kreslí dítě hlavonožce (pouze hlava a nohy). Někteří odborníci spekulují

nad teorií, že ztvárnění člověka jako hlavonožce „odpovídá úhlu vidění světa malým tříletým

dítětem, které z osob ho obklopujících vnímá detailně nohy, které jsou ve výšce jeho očí

a obličeje, či hlavu, která se k němu sklání“ (Šulová, 2004, s. 67). V průběhu črtání dítě spojí

15

svou kresbu s určitým významem. Kresba uvědomělá a tematicky zaměřená (zejména na

člověka) začíná kolem čtvrtého roku. Dítě nezvládá prostor, proporce a kreslí i to, co nemůže

být vidět. Jde o stadium lineárního náčrtu. K oddělení dětského zážitku od reality dochází

kolem pátého nebo šestého roku, dítě kreslí podle představy ne podle předlohy. U předmětů

začíná zachycovat objektivní znaky i typické detaily. Toto stadium nazýváme stadium

realistické kresby.

2.1.4 Socializace

Pohoda jak ve školním, tak v rodinném životě dítěte je důležitá pro harmonický

a zdravý vývoj dítěte. Rodina je základem socializačního procesu. Dítě se zde učí zvládat

své emoce, vycházet s druhými lidmi, komunikovat s dospělými, vyjádřit svůj názor. Po

osvojení těchto dovedností dítě přichází do prostředí mateřské školy (Matějček, 2007).

Veřejné předškolní zařízení je uměle vytvořeným společenským zařízením, kam dítě

nevstupuje z vlastního zájmu, většinou rozhoduje bydliště a práce rodičů. Setkává se zde

s novými lidmi (vrstevníky, autoritami) a vytváří si první vztahy mezi kamarády, které

nejsou nijak trvalé, ale mají na dítě velký vliv. V tomto věku dítě dostává další sociální roli

a to roli kamaráda, roli žáka, roli vrstevníka, která je vymezena bližším vztahem k jinému

dítěti (Vágnerová, 2005).

Základní zvýhodňující faktor předškolního zařízení je v tom, že jde o výchovu

systematickou, cílevědomou, uskutečňovanou odborníky, kteří promyšleně připravují

pedagogické působení, znají optimální prostředky a metody výchovy. Vstup do mateřské

školy vyžaduje určité formální sjednocení požadavků na dítě. Změna prostředí je totální

změnou jak v oblasti sociálních, tak materiálních podnětů a vyrovnání se s nimi je záležitostí

individuálních dispozic a času. Právě na počátku docházky do předškolního zařízení je

umožněn dětem dostatečný prostor k postupné adaptaci na nové prostředí. Dítě se stává

členem skupiny a to přináší větší požadavky na usměrnění jeho vlastního chování. Mateřská

škola svým sociálním klimatem může zmenšovat a odstraňovat případné nedostatky

a negativní vlivy rodinného prostředí. Její výchovné podněty působí intenzivněji a účinněji,

obohaceny o sílu společné spolupráce, zážitků a součinnost s ostatními dětmi (Matějček,

2007).

2.1.5 Školní zralost a připravenost

Završením předškolního období je připravenost dítěte na vstup do základní školy.

Zahrnuje v sobě rozvoj psychických i fyzických schopností dítěte.

16

„Školní zralost chápeme jako způsobilost dítěte začlenit se do školního vyučování, která

vychází ze stavu jejího fyzických, zdravotních a mentálních předpokladů, tj. z kvality

myšlenkových operací, úrovně vyjadřování, schopnosti soustředit se s aktivní pozorností

a odpovídajícím reagováním.“ (Koťátková, 2008, s. 114).

Předškolní období a s ním spojený pobyt dítěte v mateřské škole dává dítěti příležitost

hrát si se svými vrstevníky, naslouchat druhým a srozumitelně se vyjadřovat, samostatně

řešit různé praktické úkoly, jednat tvořivě, respektovat pravidla a objevovat svět. Děti

v tomto věku jsou velmi zvídavé, aktivní, poznávají nové věci, chtějí být samostatné. Úroveň

předškolní přípravy z pohledu výchovy, schopností a vlivu prostředí označujeme jako školní

připravenost. Předškolní výchovu považujeme za první, neobyčejně významnou fázi

celoživotního vzdělávání jedince.

„Pokud dítě nechápe smysl školního vzdělání, stává se pro ně škola zbytečnou povinností,

kterou respektuje pouze formálně.“ (Vágnerová, 2000, s. 142)

Motivace ovlivňuje postoj ke vzdělání. Slovo motivace pochází z latinského slova

motio, jež značí vášeň, pohyb a sílu. Je to něco, co nás nutí chovat se určitým způsobem.

„Souhrn všech intrapsychických dynamických sil neboli motivů, které zpravidla aktivizují

a organizují prožívání a chování s cílem změnit neuspokojivou situaci nebo dosáhnout

něčeho pozitivního“ (Plháková, 2007, s. 319).

Motivace určují směr a zaměření určité aktivity i její obsah. Záleží i na intenzitě

a délce trvání aktivity. Potom bude dítě motivováno a v budoucnu zažije úspěch.

Podíl školní úspěšnosti závisí i na rozvoji kompetencí, jako je sebeovládání,

schopnost překonávat překážky, odolnost k zátěži a vytrvalost. Pro zvládnutí role školáka si

dítě přináší určité kompetence z rodiny. Odlišnost bazální kulturní zkušenosti nebo její

nedostatek se nazývá sociokulturní handicap. Dítě nestačí nárokům školy, jelikož bylo

vychováno jiným způsobem. Právě rodina má velký význam v socializačním procesu, kde

dítě získává hodnoty a normy. Dítě musí dosáhnout přijatelnou úroveň socializace, aby

mohlo ovládat komunikační schopnosti, zvládnout určité role a respektovat běžné normy

chování. Proces socializace a individualizace, tj. rozvoj osobnosti jedince, probíhá

v interakci, svou individualitu rozvíjí dítě v kontaktu s jinými lidmi. Školní připravenost

charakterizuje základní znalost, jak se učit. Mezi schopnosti, které dítě ovládá, patří:

zvídavost, sebeovládání, sebevědomí, schopnost jednat s určitým cílem, schopnost

spolupracovat, schopnost komunikovat, schopnost spolupracovat s ostatními.

17

Každá odchylka v rozvoji smyslovém i tělesném, zdravotní komplikace, výrazný

projev nerovnoměrného vývoje se mohou stát handicapem, který dítěti zřetelně znemožňuje

držet krok s nároky, jenž jsou na dítě kladeny během školní docházky.

„Škola: zařízení, které poskytuje kolektivní výuku. Vstup do školy působí dítěti

někdy dramatické problémy, o jejichž existenci rodiče obvykle nic netuší. U malého školáka

jde o jeho zařazenost do zcela nového prostředí, které je řízeno zákony a disciplínou, na něž

nebyl zvyklý, ale ve kterém musí zastávat nové role.“ (Psychologický slovník, 2001, s. 89).

2.2 Programy na podporu zdraví

2.2.1 Zdravá mateřská škola

Mateřská škola je první výchovně – vzdělávací institucí, kde se společně setkávají

děti i dospělí mimo rodinu. Projekt „Zdravá mateřská škola“ má poskytnout rodičům,

pedagogům a veřejnosti celistvou představu o cílech, východiscích, prostředcích a zásadách

podpory zdraví v mateřské škole. Má podněcovat tvorbu takových podmínek, které rozvíjí

tělesnou, duševní a společenskou pohodu dítěte po dobu jeho pobytu v MŠ. Vede dítě

k výchově ke zdravému životnímu stylu, správným návykům a dovednostem a odolnosti

vůči stresu a zdraví škodícím vlivům. Jež mohou vést k vytvoření nežádoucích závislostí.

Celá filosofie školy přispívá k podpoře všeho zdravého a vyloučení nezdravých elementů.

Výchova dítěte ke zdraví vychází z obecného cíle výchovy ke zdraví: Z dítěte se má

stát člověk, který se bude chovat ke zdraví svému i jiných jako k nenahraditelné hodnotě –

předpokladu pro plnohodnotný a smysluplný život (Havlínová, 1995).

Tři hlavní oblasti projektu, ke kterým by měl směřovat celý obsah, jsou:

1) vytvoření podmínek pro pohodu a zdraví,

2) výchova ke zdravému životnímu stylu

3) spolupráce s obcí, rodiči a dalšími odbornými partnery.

Na základě těchto tří oblastí, které patří do projektu „Zdravá mateřská škola“, se

mateřské školy řídí těmito zásadami:

pohoda duševní, tělesná a společenská je podmínkou pro zdraví,

uspokojování a respektování každodenních potřeb dítěte, zvláště věku a individuálních

specifických projevů,

18

vytváří prostor, prostředky a čas pro spontánní hru, která rozvíjí dítě,

dostatek volného pohybu, vhodné prostředí a optimální denní režim pro posílení

organismu dítěte,

zdravá výživa zajišťující vývoj, obnovu tkání, růst, celkovou psychickou a fyzickou

výkonost a obranyschopnost,

respektování vývoje dítěte a individuální přístup ke každému,

na základě vztahů důvěry, úcty, empatie, spolupráce a solidarity je zajištěno zdravé

sociální klima,

stanovení a dodržování rámcových pravidel, režimu dne, umožňují učitelce pružné

rozhodování a komunikaci s rodiči,

vstřícné, podnětné, estetické a hygienicky nezávadné prostředí významně ovlivňuje

pohodu všech, jichž se týká,

odvozuje obsah výchovy ke zdraví z přirozených témat, která plynule navazují na

tematické oblasti RVP,

přirozené způsoby výchovy ke zdraví, využívají hru experimentální a prožitek,

vzájemná spolupráce rodiny a školy, jako nejsilnější účinnost projektu, vzájemný přínos

pro obě strany,

učitel jako vzor člověka, který jedná podle zásad zdravého životního stylu a může tak děti

k němu přirozeně vést a podporovat je,

podílí se na programech obce a společenským klimatem uvnitř školy i dobrými vztahy

s rodiči přispívá ke kvalitě celkového klimatu v obci,

spolupracuje se základními školami tak, aby umožnila dětem plynulý přechod do 1. třídy

bez stresu (Havlínová, 1995).

Školy mají možnost zapojit se do projektu „Zdravá mateřská škola“ (ZMŠ) tím, že

vypracují svůj vlastní program, který prochází čtyřmi etapami: seznámení s projektem ZMŠ,

vytvoření projektu zdravé školy, realizace nabídky podporující zdraví na základě

zpracovaného projektu, zhodnocení výsledků realizace projektu. Po seznámení

a vypracování vlastního projektu, podá MŠ přihlášku k zařazení do sítě škol ZMŠ. Následuje

potvrzení doručení přihlášky garantem projektu a škola může realizovat svůj projekt. Po

celou dobu realizace je škola sledována garantem projektu, poradcem a pedagogem. Pokud

škola úspěšně splní všechny podmínky, je škole potvrzena účast na projektu „Zdravá

mateřská škola“ a je zařazena do příslušné sítě mateřských škol.

19

Světová zdravotnická organizace pro Evropu, za spoluúčasti Rady Evropy a Komise

evropských společenství stanovila pro školy, které se chtějí zařadit do evropské sítě škol

podporující zdraví dvanáct kritérií. Podle Havlínové (1995) jde o tato kritéria:

1) Aktivní podpora sebeúcty všech žáků tím, že škola ukáže, že každý může přispět

k jejímu rozvoji.

2) Vývoj dobrých vztahů mezi učiteli a zaměstnanci na jedné straně a mezi žáky navzájem.

3) Objasňování společenských záměrů školy žákům a učitelům.

4) Poskytování stimulujících podnětů všem žákům velkou nabídkou aktivit.

5) Využívání každé příležitosti ke zlepšení životního prostředí školy.

6) Rozvoj dobrých vztahů mezi školou, rodinou a obcí.

7) Rozvoj dobrých vztahů mezi nižším a vyšším stupněm školy k plánování souvislé

zdravotní výchovy.

8) Aktivní podpora zdraví a dobrého životního pocitu u učitelů a zaměstnanců.

9) Zřetel k úloze učitelů a zaměstnanců v otázkách souvisejících se zdravím.

10) Zřetel k doplňkové úloze školního stravování ve zdravotní výchově.

11) Uplatnění speciálních služeb dostupných v obci při poradenství a k podpoře zdravotní

výchovy.

12) Rozvoj vzdělávacího potenciálu školních zdravotních služeb, které jdou za obvyklé

postupy, k aktivní podpoře zdravotní výchovy (Havlínová, 1995).

V současnosti je u nás přes 100 mateřských škol zařazených do programu „Zdravá

mateřská škola“, jejímž garantem je Státní zdravotní ústav ČR. Pedagogičtí pracovníci jsou

proškolováni na různých seminářích a sledováni při své práci formou hospitací. Rodiče mají

široké spektrum možností výběru mezi nimi a jinými druhy škol s různými podpůrnými

programy.

2.2.2 Kurikulum podpory zdraví v MŠ

Kurikulum podpory zdraví u předškolních dětí přispívá ke vzdělání, ukazuje směr

člověku, který si svého zdraví váží a podporuje v životě aktivity vedoucí k udržení si

pevného zdraví. V současnosti je zdraví u všech lidí ohroženo neustálým spěchem, stresem,

nedostatkem pohybu, nesprávným stravováním a v neposlední řadě užíváním škodlivých

látek (kouření, drogy, alkohol). Z tohoto důvodu vznikl samostatný vzdělávací program

(formální kurikulum) podpory zdraví pro předškolní vzdělávání v ČR v roce 1995.

20

„Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole chce přispět k rozvoji kompetencí

a dovedností jedince pro plnohodnotný život a poskytovat mu příležitost nabývat tuto novou

gramotnost již od předškolního věku. Výsledkem by mělo být směřování jeho celoživotního

vzdělávání k charakteru odpovědného člověka, který podporuje zdraví“ (Havlínová, 2000,

s. 15).

Při dosahování cílů, jež pokrývají rozsáhlé životní kompetence člověka a ukazují

dětem správný směr cesty, se utváří hodnota zdraví na celý život.

Mateřská škola zařazená do sítě ŠPZ se opírá o tři pilíře.

První pilíř – Pohoda prostředí.

Druhý pilíř – Zdravé učení a formální kurikulum podpory zdraví v MŠ.

Třetí pilíř – Otevřené partnerství.

Filozofie, principy a zásady podpory zdraví v MŠ – podmínky formálního kurikula:

1. Učitelka podporující zdraví

2. Věkově smíšené třídy

3. Rytmický řád života a dne

4. Tělesná pohoda a volný pohyb

5. Zdravá výživa

6. Spontánní hra

7. Podnětné věcné prostředí

8. Bezpečné sociální prostředí

9. Participativní a týmové řízení

10. Partnerské vztahy s rodiči

11. Spolupráce mateřské školy se základní školou

12. Začlenění mateřské školy do života obce (Havlínová, 2000, s. 17).

Ad. 1 Učitelka podporující zdraví

Pro mateřskou školu podporující zdraví je paní učitelka stěžejní ve výchovně

vzdělávacím procesu, jelikož je pro dítě od počátku vzorem, který dítě napodobuje a tím se

21

učí. Záleží na jejich osobních i profesních kvalitách, na nichž závisí úspěšnost vzdělávacích

cílů kurikula podpory zdraví (Havlínová, 2000).

Ad. 2 Věkově smíšené třídy

Pro dětský kolektiv je nutný kontakt mezi mladšími a staršími dětmi. Děti se učí

nápodobou, a proto je pro ně nesmírně důležité mít někoho, od koho se mohou učit, opřít se

o něj a mít motivaci pro další práci. Přirozené podmínky pro své zrání a celkovou socializaci

mají děti ve věkově smíšených třídách. Inspiraci berou nejen při hravých aktivitách ale

i stravování, při hygieně a dalších činnostech. Hlavní je učitelka, která respektuje věkové

zvláštnosti a individuální potřeby dětí, jejich tempo, aktivitu a práci.

Ad. 3 Rytmický řád života a dne

Mateřská škola podporující zdraví stanovuje a dodržuje taková rámcová pravidla

uspořádání života a dne, která zabezpečují rytmický řád a umožňují učitelce uspokojovat

individuální potřeby dětí, pružné rozhodování, vzájemnou informovanost a komunikaci

s rodiči. Pro zdraví dětí i dospělých je nezbytné uspokojení základních psychických potřeb,

mezi něž patří potřeba určité stálosti, řádu a smyslu v podnětech, ale i potřeba svobody.

Sladit a vzájemně vyvážit potřebu svobody a potřebu řádu je podmínkou zdravého vývoje

dítěte předškolního věku (Havlínová, 2000).

Děti předškolního věku milují překvapení, ale co se týká skladby dne, požadují

pravidelný harmonogram. Kdy ví, co se bude dít, co bude následovat a na co se mají

připravit. Dítěti se vytváří určitá perspektiva stálosti, o kterou se může opřít, věřit ji. Proto

je velmi důležité vhodně zařazovat činnosti během dne, kombinovat je, tak aby přinášely

dětem všestranný harmonický rozvoj jejich osobnosti a uspokojení.

Ad. 4 Tělesná pohoda a volný pohyb

Mateřská škola podporující zdraví poskytuje a nabízí dostatek pohybu, jež je pro děti

nepostradatelnou složkou a tím posiluje a ochraňuje organismus dítěte. Pohyb je prospěšný

jak po stránce psychické, tak po stránce fyzické. Nesmíme zapomínat na zdravotní stav dětí,

jejich schopnosti a individuální možnosti (Havlínová, 2000).

Pohyb je pro děti zcela přirozenou aktivitou stejně jako hra v tomto období. Dochází

k rozvoji jejich tělesné schránky, podporuje se růst a rozvoj životně důležitých orgánů.

22

Pohyb je prevencí proti různým nemocem. Při pohybu je nutné dětem zajistit vhodné

a bezpečné prostředí a střídat pohybovou a odpočinkovou aktivitu.

Ad. 5 Zdravá výživa

Člověk je součástí přírody a podléhá jejím zákonitostem. Nesmíme proto zapomínat

podporovat zdravou výživu, která poskytuje našemu organizmu psychickou a fyzickou

odolnost a zdatnost, obranyschopnost proti vnějším i vnitřním vlivům a je předpokladem

zdravého růstu a vývoje dětského organismu.

Ze zkušeností víme, že strava by měla být plnohodnotná, vyvážená, pestrá, bohatá na

vitamíny, minerály, stopové prvky a také cukr, který tělu poskytuje dostatečné množství

energie. Zvláště děti při neustálém pohybu mají vysokou spotřebu energie a je nutné ji

doplňovat. Děti bychom měli učit stravovacím návykům již od malička, aby si zvykly na

tělu prospěšné potraviny, pravidelně je konzumovaly a umožnily si úspěšný start do života.

Měli bychom se řídit známým heslem: „Jsme to, co jíme!“ Dodržovat zásady správné výživy

a stravování nás samotných je tím nejlepším předpokladem pro úspěšný start našich dětí,

kterým jsme nejbližším vzorem a příkladem.

Ad. 6 Spontánní hra

Hra je pro děti předškolního věku nezastupitelná a nenahraditelná, jde o přirozenou

aktivitu dětí stejně jako spánek nebo jídlo. Mateřská škola respektuje individuální, přirozené

zájmy a potřeby dětí a vytváří jim vhodné podmínky (prostředí čas a prostor) pro hru.

Zakládá se na dobrovolnosti, vnitřní potřebě a uspokojení. Samy si určují kdy

a kde si hrát. Pomáhá dítěti překonat rozdíl mezi reálnou a představovanou skutečností. Ve

hře se dítě seberealizuje a dorovnává své emoční konflikty. Hra dítěti působí potěšení,

radost, realizují si své touhy, sny a představy. Prezentují svou nekonečnou fantazii a

představivost. Pomocí hry poznávají okolní svět.

Ad. 7 Podnětné věcné prostředí

Mateřská škola, která podporuje zdraví, využívá ke své činnosti prostředí hygienicky

a esteticky upravené, podnětné a vstřícné. Celkově je životní a pracovní prostředí určeno

dětem, zaměstnancům i paním učitelkám. Jeho kvalita má velký význam na celkovou

pohodu všech zúčastněných, na jejich chování, jednání, psychiku a celkový prožitek.

Poznávání dětí se odvíjí od nabízených podnětů, správné motivace, nikoli od drahých věcí,

hraček, nábytku, které dítě nijak neosloví. Zapomínat bychom však neměli na hygienické

23

podmínky a bezpečnost dětí. Prostředí by mělo působit mile, útulně, příjemně a mělo by být

přizpůsobeno dětské fantazii a zvídavosti. Poskytovat podněty k další realizaci.

Ad. 8 Bezpečné sociální prostředí

Cílem tohoto prostředí je zajistit dostatek komunikace, pocit bezpečí v kolektivu,

navazovat nová kamarádství a přátelství. Vzájemná důvěra, úcta, solidarita a spolupráce

mezi dětmi a dospělými je základem bezpečného sociálního klima. Sociální prostředí je

velmi důležité pro děti a hodně záleží na postupném a správném začlenění dětí do kolektivu

svých vrstevníků. Člověk je tvor společenský, navazování vztahů, komunikování, kladení

otázek, hledání odpovědí je mu dáno od přírody a je třeba učit se tomuto od mládí. Sociální

klima je vzorcem sociálního chování, který děti napodobují a který jim pomáhá při dalším

vývoji (Havlínová, 2000).

Ad. 9 Participativní a týmové řízení

Participace a vzájemná kooperace se v současné době užívá často, přesto největší

zodpovědnost za veškerou výchovně vzdělávací činnost má ředitelka mateřské školy. Práce,

která probíhá u dětí, si vyžaduje kolektiv pracovníků, kteří své práci rozumí, umí společně

plánovat, organizovat, rozumí si a tvoří pospolitý tým. Jelikož děti učíme příkladem,

zprostředkováváme jim a ukazujeme první životní situace, očekává se od nás vysoká

profesionalita a týmová zdatnost. Záleží jen na nás, jak kvalitní práci odvedeme a jaké

zkušenosti dětem do jejich života předáme.

Ad. 10 Partnerské vztahy s rodiči

Projekt podpory zdraví chápe jako nejúčinnější záruku právě spolupráci školy

a rodiny. Mateřská škola plynule navazuje na výchovu v rodině. Snaží se vzájemné vztahy

chránit, utužovat a prohlubovat. Bez otevřenosti, tolerance, partnerství a spolupráce mezi

školou a rodiči by bylo snažení všech zúčastněných zcela zbytečné. Pokud rodiče nachází

u pedagogů radu, pomoc, konzultace a postupně se prohlubují jejich partnerské vztahy,

vytváří se přátelství mezi oběma stranami.

Ad. 11 Spolupráce mateřské školy se základní školou

Spolupráce mateřské školy se základní školou je pro dítě přínosná vzhledem

k plynulému přechodu z jedné vzdělávací instituce do druhé. Pro dítě jsou vytvořeny

nestresující podmínky, povzbuzována sebedůvěra v jeho nové roli, aby měl nástup do

24

základní školy hladký průběh. Pro dítě je velmi významným mezníkem v jeho životě.

V posledním roce docházky do předškolního zařízení by se měly děti co nejvíce setkávat

s dětmi se základní školy při společenských, sportovních i kulturních akcích, aby se pomalu

seznamovaly s novým prostředím i novými kamarády. Obohaceni o nové zážitky, inspiraci

a motivaci lépe zvládnou přestup na vyšší úroveň vzdělávání, kde je čeká učení a vědění.

Ad. 12 Začlenění mateřské školy do života obce

Aktivity mateřské školy konané v součinnosti s obcí, kvalita vztahů uvnitř školy,

vztahů s rodiči celkově ovlivňuje charakter a klima obce. Spoluúčast na kulturním,

společenském i sportovním životě obce výrazně doplňuje kulturně duchovní život

spoluobčanů a je součástí obce. Mateřská škola svým zaměřením chce být modelem

a příkladem zdravého, sociálního a věcného prostředí, kde se rozvíjí základní společenské

hodnoty, včetně zdravého životního stylu (Havlínová, 2000).

Škola prezentuje své vize, kulturu a danou úroveň, vytváří si určitou reklamu

k veřejnosti. Vzhledem k finanční závislosti na obci projevuje škola svou vděčnost, posiluje

občanskou sounáležitost.

Zdraví v našem životě nelze ničím nahradit, je to nejcennější, co každý člověk

vlastní. Nezbytnou nutností je proto příprava a výchova dětí od útlého věku k péči a ochraně

zdraví a celkového stylu života. Čím dříve se seznámí s možnostmi zdravého životního stylu,

tím lépe si osvojí a uchovají zdravé návyky, které budou užívat po zbytek života. Z tohoto

důvodu vznikají v naší republice programy podporující zdraví. Rodiče tedy stojí před volbou

umístit dítě do mateřské školy, která tyto programy ve svém školním vzdělávacím plánu má,

nebo mateřská škola, která danou vizi zachovává a správné návyky pěstuje. Trendem

poslední doby je stoupající zájem rodičů o tyto programy. Všichni si uvědomujeme

důležitost správných a zdravých návyků pro náš budoucí život. Cena zdraví nelze ničím

vyvážit.

2.2.3 Výchova ke zdraví v běžné MŠ

Osobnostně orientovaný model se nesnaží přizpůsobit dítěti ani společenským

záměrům, jeho hlavním cílem je individualizovaný rozvoj jedince jako jedinečné,

neopakovatelné osobnosti dítěte. Mezi základní znaky patří svobodná, individualizovaná,

neformální struktura výchovně vzdělávacích cílů. Dále upřednostnění rozvoje sociálních,

citových a volních vazeb, zajištění pocitu bezpečí a jistoty. Vytváření stálých příležitostí

25

k sociálně založenému učení a poznávání. Mateřská škola pracuje v duchu humanismu

a demokracie v žádném případě není závaznou normou. Rozvíjí stávající systém výchovy na

alternativním principu, založeném na odpovědném, dynamickém a profesionálně

zvládnutém rozhodnutí každé učitelky. Jak bude postupovat v konkrétním čase,

u konkrétních jedinců a v konkrétních podmínkách (Machová, Kubátová, 2009).

Z pohledu výchovy ke zdraví v běžné mateřské škole se jedná o:

Respekt k dítěti a jeho potřebám: Kvalitativně se změnil vztah učitelky a dítěte. Tradiční

autoritativnost, nadvládu nad dítětem a manipulativnost nahradil vstřícný, partnerský

vztah s převahou náklonosti a důvěry.

Komunikaci: je dán prostor pro vlastní mnohostrannou aktivitu, dítě má možnost

spolurozhodovat, souhlasit i oponovat, vystupuje jako plnohodnotný subjekt.

Věkově smíšené třídy, ve kterých se děti vzájemně obohacují svými schopnostmi

a dovednostmi. Pomáhají si, spolupracují a vzájemně se respektují.

Rytmický řád dne a roku se přizpůsobuje zájmu, aktuální situaci a potřebám dětí. Je

flexibilní a reaguje na aktuální změny v kolektivu, ve třídě i ve škole.

Tělesná pohoda a pohyb: zařazení ranního kruhu, řízených pohybových aktivit, her.

Zdravotní cvičení, relaxace, vycházky za každého počasí, pobyt dětí na zahradě. Cílem je

umožnit dětem co největší pohybovou aktivitu dle vlastních dovedností. S převahou

pobytu na čerstvém vzduchu (Machová, Kubátová, 2009).

Zdravá výživa: splňuje platné normy pro předškolní stravování, strava je dodávána ze

školní jídelny, pravidelně prochází kontrolou a splňuje dané normy pro předškolní

stravování. Dětem je podávána zdravá kaloricky vyvážená strava, dostatek vitamínů

v podobě čerstvé zeleniny a ovoce. Po celou dobu dne je zajištěn pro děti pitný režim,

s neomezeným přístupem.

Podnětné věcné prostředí: Prostory a vybavení jednotlivých tříd a škol odpovídá

hygienickým normám, splňuje věkové zvláštnosti, moderní a účelný nábytek doplňují

vyzdobené interiéry. Hračky a učební pomůcky vyrobené z kvalitních materiálů jsou

umístěny tak, aby si je děti mohly samy brát a ukládat. Sportovní náčiní, výtvarný

materiál, hudební nástroje jsou neustále doplňovány. Vnitřní interiéry jsou vyzdobeny

pracemi dětí a pedagogů, což působí útulně a esteticky. K budově MŠ patří i školní

zahrada s prostorným pískovištěm, houpačkami, skluzavkou a dostatečnou plochou

26

k terénnímu běhu. Vše upraveno, travnatá plocha pravidelně udržovaná, zajištěna veškerá

bezpečnost dle daných norem a předpisů.

Bezpečné sociální prostředí: Prostředí školy působí klidným dojmem i děti se zde cítí

bezpečně a spokojeně. Pedagogové i provozní zaměstnanci respektují potřeby dětí. Všem

dětem jsou zaručena stejná práva i povinnosti. Je respektována osobní svoboda

s nezbytnou mírou omezení vyplývající z nutnosti dodržovat pravidla a řád. Pokyny

učitelek jsou jasné a srozumitelné. Je vyloučena manipulace s dítětem. Odpočinek dětí

je zařazován s ohledem na věkové zvláštnosti a individuální potřeby dětí. Ve vztazích

mezi dětmi a dospělými je důvěra, podpora a tolerance. Podporováno je zdravé

sebevědomí využitím pochvaly a podpory (Machová, Kubátová, 2009).

Participativní a týmové řízení: Vyznačuje se spoluprací mezi zaměstnanci, komunikující

kolektiv, který se domlouvá, obohacuje ostatní svými nápady a přináší nové inovativní

aktivity. Děti jsou při činnostech vedeny ke vzájemné podpoře a spolupráci, s využitím

kooperativního učení, které vede ke vzájemné pomoci, komunikaci mezi dětmi. Nelze

opomenout spolupráci s rodiči, kteří se podílí na zpestření programu během roku pro děti

a pomáhají s průběhem a organizací společných akcí.

Spolupráce s rodiči a jinými subjekty: Učitelky spolupracují s rodiči dětí, ve vztazích

panuje oboustranná důvěra. Cílem školy i rodičů je prospěch rozvoje dítěte

a prohlubování vzájemného výchovného působení mateřské školy a rodiny. Všichni

chrání soukromí rodiny, zachovávají diskrétnost, chovají se taktně a podporují rodinnou

výchovu. Užitečná je spolupráce MŠ a obce, jež je zřizovatelem školy a dalšími spolky

v obci. MŠ se účastní akcí na veřejnosti, čímž se zároveň prezentuje (Machová, Kubátová,

2009).

Osobnostně orientovaná mateřská škola vytváří přirozený přechod od nezávazného

dětství k systematickému vzdělávání. Celé předškolní období dává možnost dítěti hrát si,

řešit samostatně praktické úkoly, naslouchat druhým, jednat samostatně a tvořivě,

respektovat pravidla a srozumitelně se vyjadřovat. Každodenní plynulá průběžná socializace

a kultivace dítěte v běžných situacích, je tou nejlepší přípravou na přechod do základní školy.

Pokud má dítě ve škole uspět, nepotřebuje jen určité poznatky, vědomosti a dovednosti, ale

především důvěru ve své schopnosti a sílu. Základní kompetencí, ke které MŠ směřuje

a kterou akceptuje, je sebejistota a zdravé sebevědomí při plnění přiměřených úkolů. Dítě je

rozvíjeno pomocí hry, zejména tvořivé hry, která dává příležitost k osobnímu prožitku,

uplatnění zkušeností a zájmů, vyjádření vlastní představy o světě a osobním vztahu k němu.

27

Jedná se tedy o zvnějšku řízenou motivovanou činnost, pomocí níž naplníme pedagogický

záměr. Další aktivitou je spontánní hra, při níž se dobrovolně, v individuálním tempu učí,

zkouší, hledá, přemýšlí. Základem dobré spontánní hry je promyšlené a připravené prostředí

ke hře, vytvoření vhodných podmínek, aby patřičnou zkušenost získalo dítě rychleji. Paní

učitelka vychází z potřeb a zájmů dětí. Ze stejného principu vychází situační učení, které

představuje výběr a uspořádání situací bohatých na výchovné podněty tak, aby vzbudily

u dítěte zájem a vedly k využívání jeho vlastních schopností. Dítě postupně skládá logické

a funkční vztahy, síť souvislostí a vytváří si tak základ osnovy budoucího poznatkového

systému, založeném na vlastním prožitku (Koťátková, 2008).

2.3 Zdravý životní styl

2.3.1 Zdravý životní styl součástí ŠVP PV

Začlenění zdravého životního stylu a jeho formování u dětí v MŠ je nedílnou součástí

každého ŠVP PV. Všechny vzdělávací oblasti, jako Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika,

Dítě a ten druhý, Dítě a společnost a Dítě a svět obsahují téma zdravého životního stylu.

Prostřednictvím těchto oblastí se dítě dovídá nové informace o světě, zahrnuta je jak fyzická

tak psychická oblast. Pro dítě předškolního věku je velmi důležité nové poznávání a vědění,

které je mu umožněno v tomto období. Hlavní je, aby byly zastoupeny všechny oblasti

v průběhu výchovně vzdělávacího procesu a dítě se harmonicky všestranně rozvíjelo.

Dítě a jeho tělo

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v této biologické oblasti je podporovat

a stimulovat celkový fyzický vývoj a pohodu. Zlepšovat tělesnou a pohybovou zdatnost, učit

je sebe obslužným dovednostem a vést je k utváření zdravým životním návykům a postojům.

Zde se kladou základy dodržování a možnosti formování zdravého životního stylu.

Cíle:

celkový rozvoj všech pohybových schopností, uvědomění si vlastního těla,

rozvíjení a užívání všech smyslů,

osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody

i pohody prostředí,

28

utváření zdravých životních postojů a návyků jako hlavních principů zdravého životního

stylu,

rozvíjení jak psychické, tak fyzické zdatnosti,

uvědomění si jednotlivých pohybových aktivit a činností a jejich kvalitu v našem životě,

osvojování si informací a poznatků o celém těle a jeho zdraví,

naučení se zdravotně zaměřených činností (cvičení vyrovnávací, protahovací, uvolňovací,

dechová, relaxační),

zdokonalování činnosti relaxační a odpočinkové, které zajišťují zdravou atmosféru

a celkovou pohodu prostředí,

činnosti směřující k prevenci úrazů, k prevenci nemoci a nezdravých návyků a

závislostí(RVP PV, 2004. s. 14).

Možná rizika:

V oblasti tělesného a fyzického vývoje u dětí předškolního věku nesmíme zapomínat

vhodně rozložit denní režim dle fyziologických dětských potřeb a zásad zdravého životního

stylu. Nerespektování individuálních potřeb (potřeba spánku, odpočinku, pohybu, osobního

tempa a tepelné pohody…), stejně tak rozdílných tělesných a smyslových předpokladů,

pohybových možností jednotlivých dětí, by mohlo dojít k narušení harmonického vývoje

dítěte. Nesmíme omezovat samostatnost při pohybových aktivitách a umožnit dítěti dostatek

pracovních příležitostí k jeho vyžití. Nesmíme na děti klást přehnaně vysoké nároky

a přetěžovat je, jelikož jejich tělesná konstituce se stále vyvíjí. Je třeba učit děti novým

pohybovým aktivitám, cvičení, ale i správnému poměru odpočinku a relaxace vzhledem

k tělesné iniciativě. Bez znalosti cvičebního prostředí není možné předejít úrazu při cvičení.

Také sportovní oblečení a obuv je velmi důležitá pro zdárné tělesné činnosti. V neposlední

řadě učitel musí znát individuální zdravotní stav každého dítěte.

Dítě a jeho psychika

Psychika a psychická pohoda dítěte je velmi důležitá pro formování a pěstování

zdraví. Pedagog v této oblasti podporuje psychickou zdatnost a odolnost, duševní pohodu,

rozvíjí intelekt, řeč i jazyk. V rámci výchovně vzdělávacího procesu se snaží v dítěti

vybudovat pocit jistoty v sebe sama, umět vyjádřit svůj názor, být kreativní, nebát se nových

cest a povzbuzovat ho v novém poznání a učení.

29

Cíle:

rozvoj jazykových a řečových dovedností vhodných k jejich vyjadřování a celkovému

projevu,

zdokonalování herních aktivit a her,

společné rozhovory, individuální a skupinové konverzace, diskuse (důležité pro rozvoj

dětské fantazie, sdělování různých prožitků),

posilování přirozených poznávacích citů v podobě objevování, radosti, zvídavosti, zájmu,

rozvíjení smyslového vnímání,

rozvoj schopnosti sebeovládání,

poznávání sebe sama,

získávání schopnosti umět řídit své chování a jednání,

schopnost vytvářet citové vztahy a plně je prožívat (RVP PV, 2004, s. 16).

Možná rizika:

Prostředí komunikačně chudé, špatný jazykový vzor, málo příležitostí

k samostatným řečovým projevům dítěte. Dáváme dostatek prostoru dětem k poznávacím

činnostem založeným na vlastní zkušenosti, umožníme dítěti experimentovat,

neposkytujeme hotový, racionální výklad světa. Dostatečně vyjadřujeme porozumění

a ocenění úspěchu či úsilí. Psychické pohodě učíme děti v prostředí, které nesmí být

nevlídné, málo laskavé, strohé a málo přátelské. Zranitelnost v oblasti psychické je citelnější

než v oblasti fyzické. Ublížit citově, je horší než tělesně.

Dítě a ten druhý

Záměrem v této vzdělávací oblasti je zajištění a vytvoření pohody ve vztazích mezi

dětmi a k dospělému. Pedagog posiluje, kultivuje a obohacuje jejich vzájemnou komunikaci.

Podporuje psychické i fyzické navazování kontaktů s druhými lidmi, kamarády a dětmi.

Cíle:

osvojení si základních poznatků, vědomostí a schopností nezbytných pro navazování

a rozvíjení vztahů k jiným dětem a dospělým,

seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému,

vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální tolerance, přizpůsobivosti, respektu

a citlivosti),

30

posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v mateřské škole, rodině,

malé dětské skupině),

ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi a dospělými,

rozvoj komunikativních a interaktivních dovedností verbálních i neverbálních,

rozvoj kooperativních dovedností.

Možná rizika:

Prostředí, ve kterém chybí dostatek vzorů prosociálního chování, pozitivních

příkladů. Nedostatek porozumění, tolerance, málo vstřícných postojů dospělých k dítěti.

Výchova vedená v autoritativním duchu. Manipulativní zacházení s dítětem, nedostatečná

empatie dospělého k dítěti. Prostředí, které nabízí velmi málo možností ke komunikaci

a spolupráci s jinými lidmi, nevhodně stanovená pravidla soužití, jejich nedodržování ve

skupině a v neposlední řadě špatný vzor. Nedostatečný respekt k vzájemným sympatiím dětí,

malá podpora dětských přátelství a časté vystupování pedagoga v roli soudce.

Dítě a společnost

Záměrem pedagoga v oblasti sociálně – kulturní je uvést dítě do společenství

ostatních lidí, do světa materiálních a duchovních hodnot, do světa kultury a umění. Naučit

ho respektovat pravidla soužití s ostatními, umožnit mu získání potřebných dovedností,

návyků a postojů a aktivně se podílet na utváření sociální pohody ve svém prostředí.

Cíle:

poznávání pravidel společenského soužití, jejich spoluutváření,

rozvíjí schopnost žít ve společnosti s ostatními lidmi, spolupracovat, vnímat a přijímat

základní hodnoty společnosti,

vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách,

rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, umět se

autenticky projevit, chovat se autonomně, prosociálně a umět se přizpůsobovat

společenskému prostředí a jeho změnám,

činnosti, které dětem umožní rozpoznat rozdílnost kultur a zvyklostí (například ve

stravování),

umět vyjádřit rozdíl mezi pozitivními a negativními vztahy a chováním,

tolerovat a respektovat jiné lidi (odlišný způsob a kultura života),

31

utváření základních společenských norem a pravidel chování u dětí z hlediska bezpečnosti

a nebezpečí,

vytváření správného společenského a estetického vkusu (RVP PV, 2004, s. 23).

Možná rizika:

Riziko v této oblasti může nastat, pokud si pedagog dostatečně dobře nezmapuje

prostředí dětí, ve kterém se pohybují. Zvolí hry a aktivity, které se dotknou dětské psychiky,

jelikož se děti pohybují například v rodině kuřáků nebo nesportovní rodině. Všichni

neuznávají zdravý životní styl a tak je nutné volit vhodné a nenásilné činnosti, tak aby vystihl

cíl této oblasti a zároveň byl přizpůsoben věku a individuálním schopnostem dětí. Nelze

zvýhodňovat nebo naopak znevýhodňovat některé děti. Zcela nevhodné je poskytování

špatného mravního vzoru chování ve svém okolí. Neposkytnutí možnosti nápravy v případě

nežádoucího chování dítěte proti pravidlům. Vyvarovat se podjatosti v úsudku, nikdo není

dokonalý a bez chyb.

Dítě a svět

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v environmentální oblasti položit základ dítěti

o světě, jeho vlivu na člověka. Seznámit se se životním prostředím v blízkém okolí i široce

ve světovém měřítku. Od samého narození děti zažívají, setkávají a objevují nové věci. Na

nás dospělých je nabídnout dětem bohaté náměty, aktivity a činnosti směřující k poznání

širokého spektra vědomostí, dovedností o životě, tak aby si děti vytvořily správný postoj

k samotnému životu a životnímu prostředí.

Cíle:

seznámení s místem a prostředím, ve kterém dítě žije a vytvoření si pozitivního vztahu

k němu,

poznávání jiných kultur,

vytvoření si elementárního povědomí o rozmanitosti prostředí a jeho proměnách,

pochopení významu změn lidské činnosti, které mohou zlepšovat a chránit prostředí nebo

je poškozovat a ničit,

rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách,

umět se přizpůsobit podmínkám vnějšího prostředí a jeho změnám,

vytvoření povědomí o sounáležitosti s živou i neživou přírodou, lidmi a celým světem,

32

přirozené poznávání různorodého prostředí, lidí a jejich zvyků,

ekologické hry a aktivity(RVP PV, 2004, s. 26).

Možná rizika:

Nedostatek nabízených příležitostí vidět svět v jeho pestrosti, dění a řádu. Pedagog

na otázky dětí nereaguje, neodpovídá pravdivě, dostatečně a přiměřeně vzhledem k věku

dětí. Nabídka činností postrádá pestrost, je vzdálená možnostem a schopnostem dětí. Učitel

předává hotové informace, manipuluje s dětmi. V MŠ nejsou dodržována pravidla péče

o zdravé prostředí. Dětem není poskytován správný vzor a škola se uzavírá před aktuálními

problémy a vzniklými situacemi, neřeší je.

Z předešlého textu vychází nutnost všestranně vzdělávat naše děti. Osvojení

a zachování zdravých postojů a návyků pomocí praktických činností, her a aktivit. Nabídka

vhodných zaměstnání pro děti by měla být pestrá, vhodná a měla by korespondovat s RVP

PV a činnosti z něj promítnout do ŠVP PV dané školy. Právě hry a hravé aktivity jsou pro

toto období předškolního věku typické a jsou pro ně pochopitelné a přirozené. Různorodost,

kreativita a propojení s realitou přináší dětem informace o zdraví takové, jaké by měly být.

Pro děti a jejich budoucnost je velmi důležité co jim ukážeme, nabídneme. Jsou tím

nejcennějším, co v životě máme a záleží nám na jejich zdravé budoucnosti.

2.3.2 Psychická pohoda

Zdraví, které chápeme a vnímáme jako pohodu (původní anglický výraz je „well–

being“) bio- psycho- sociální, se dotýká stránky duševní. V tomto případě jde o psychickou

pohodu neboli duševní vyrovnanost. Nedílnou součástí životního stylu jedince je správná

výživa a pohybová aktivita, které utváří vnitřní pohodu, jež společně ovlivňují jak fungování

organismu, tak psychický stav člověka. Zejména pohybová aktivita je pro člověka velmi

důležitá a přínosná, navozuje pocit vyrovnanosti a štěstí. Stejně tak v lidském těle na

podobném principu funguje zdravá výživa a vyvážená strava. Stav pohody se vyznačuje

pocitem harmonie, pozitivního naladění, souladu a bezpečí. Stav nepohody se pojí s pocity

rozladěnosti, nespokojenosti, vyvedením z rovnováhy, pocitu bez nálady, ohrožením

(Havlínová, 2008, s. 21). Optimismus, který převládá u dětí předškolního věku, je třeba

podporovat stejně jako odolnost proti stresovým situacím. Psychická odolnost potom dětem

umožní žít život kvalitnější a šťastnější.

33

„Psychická odolnost je úzce provázána i s fyzickou odolností a nemůžeme odhlédnout

ani od vlivů prostředí. Všechny tyto tři prvky se stále vzájemně ovlivňují a podílejí se na tom,

jak jedinec svůj život zvládá“.(Mertin,2010, s. 224).

Nejlépe se dá u dítěte vypěstovat, pokud je základ tvořen třemi prvky a to:

„vrozenou dispozicí, kterou ovlivňuje matka v době před narozením, pokud dodržuje

zdravý způsob života v době těhotenství,

temperamentem dítěte, geneticky daná dispozice, nehybná,

vztahem k dítěti, jež vytváří pocit bezpečí dítěte. Psychická odolnost se buduje na vztahu

s hlavní pečující osobou“(Mertin, 2010, s. 225).

Důležité pro dítě je naučit se čelit stresu. „Mezi mechanismy, které dokáží překonat

stres, patří správné stravovací návyky, kvalitní spánek a účinná relaxace“ (Machová, 2009,

s. 142). Mezi další patří společná komunikace o tom, co se kolem dítěte děje, pravidelný

pitný režim, stanovená pravidla a řád, zajištění pocitu jistoty a zohlednění individuálního

tempa každého jedince. V neposlední řadě i vyrovnaný a stabilní pedagog, který poskytuje

dítěti odpovídající podporu. V této souvislosti jde o zvládání psychohygieny, vedoucí

k ochraně duševního zdraví člověka a zvýšení odolnosti vůči škodlivým vlivům. Cílem je

dosáhnout duševní vyváženosti dítěte, které se nepotýká s vnitřními konflikty a psychickými

obtížemi a má přiměřené sebevědomí. Zvláště v dnešní hektické době je velmi důležité

umění psychohygieny zvládat a pravidelně dodržovat. Přínosný pro společnost je člověk

vyrovnaný, spokojený, činorodý jak po stránce pracovní, tak po stránce společenské.

2.3.3 Životní prostředí a jeho význam pro člověka

Máme-li učit děti zdravému životnímu stylu, nelze vynechat životní prostředí.

Příroda, která nás obklopuje, úzce souvisí s naším zdravím, čistý vzduch, zdravé lesy,

nezávadná voda, louky tvoří základ při formování a utváření zdravého životního stylu, jejíž

součástí je i příroda a bez ní se člověk neobejde.

Děti si utváří vzájemné vztahy a vazby již od malička, významné je proto jim od

počátku vysvětlit důležitou a nezastupitelnou roli životního prostředí, jejíž součástí je péče

o přírodu. Ekologii děti musí pochopit, cítit správnost konání a vytvořit si láskyplný vztah

k ní. Vždyť jak se budou chovat k přírodě, tak se příroda odvděčí jim. Postupným

vysvětlováním základů fungování života v přírodě, aktivními činy a vytvořením vazby dítěte

k přírodě se nemusíme o další osud naší planety bát. Vlastní příklady chování, vysvětlení

34

podstaty zdrojů potravin, vody a čistého vzduchu pro člověka, jako součásti přírody, jsou

tím nejlepším, co můžeme dětem nabídnout. Pochopí-li podstatu a významnost na základě

praktických zkušeností a dovedností, budou vždy jednat a konat v souladu s přírodou

a nedovolí její znečišťování, budou ji chránit po celý svůj další život (Bureš, Chalupová,

2002).

Pochopení podstaty potravin. Ovoce a zelenina, které nejsou pouze

v hypermarketech, ale rodí se na polích, o které se musíme správně starat (hnojit, rýt, kypřit,

plít, zalévat…). Čistá voda a vzduch nejsou samozřejmostí, nedovolit znečišťování ovzduší

továrnami, plyny z aut a odhazováním odpadků do přírody. Učíme děti třídit odpadky,

recyklovat je, nezamořovat se plasty apod.

Životní prostředí společně s vhodným stravováním, dostatečným pohybem

a formováním pohodové psychiky jsou pro naše zdraví a náš budoucí život nezastupitelné.

Proto je nesmírně žádoucí nejen brát, ale umět se také postarat a přírodě i dát. K tomu

vedeme děti a využíváme všech jejich smyslů, jelikož víme, že pokud si děti mohou „osahat“

určitou věc, vyzkoušet aktivity, prožít a spojit si činnost s příjemným zážitkem jsou

nesmazatelně zaznamenány v jejich mysli. Možnost dotknout se vodní hladiny, cítit vůni

jarního lesa, jsou prvotními, jasnými a nejsnadnějšími informacemi pro dítě spojené

s prožitkem a citem (Bureš, Chalupová, 2002).

Náměty, které je možné využít v práci s dětmi, jsou následující: průběžné sledování

vývoje v přírodě, pozorování blízkých částí přírody v okolí (les, rybník, jezero, park, řeka),

znečišťování a zpracování vody, problém čistoty vzduchu v souvislosti se zákazem

vycházení, vznik, třídění a odstraňování domácích odpadků. Dětem dáváme možnost

seznámit se s podstatou lidského bytí v souvislosti s přijímáním potravy a tekutin, dýcháním

čerstvého vzduchu, pobytu a pohybu na zdravém vzduchu v přírodě, která je pro naše zdraví

nenahraditelná. Proto je velmi nutné předávat informace a zkušenosti dětem o důležitosti

ekologie a životního prostředí. Naším cílem je zachování krásné zdravé přírody a děti svým

nově nabitým vědomím a aktivitami pro zlepšení podmínek života na Zemi budou

pokračovat v naší započaté cestě. V této souvislosti je dobré připomenout podporu rodiny,

spolupracovat při výchově k zdravému životnímu stylu jednotně a v souladu. Vést rozhovory

s rodiči, konzultovat různé cíle našeho snažení. Průzkumy v tomto ohledu říkají, že ženy

bývají v této oblasti informovány lépe. Nicméně spolupráce by měla být oboustranná a ku

prospěchu dítěte.

Život každého z nás je nepatrnou součástí koloběhu v přírodě. Žijme tak, abychom

na sebe byli pyšní. Chraňme přírodu, zvířata, ovzduší, rostliny a životní prostředí. Potom nás

35

čeká zdravý a spokojený život. Naše chování k životnímu prostředí poznáme později v jeho

zpětné vazbě (Bureš, Chalupová, 2002).

2.3.4 Výživa

„Posláním potravy je dodat organismu správné množství nezbytných živin – tuků,

bílkovin, glycidů, vitamínů, minerálů, vlákniny a vody“ (Křivohlavý, 2001, s. 220).

Organismus potřebuje stavební látky k výstavbě tkání a orgánů a energii k zajištění své

činnosti. Obojího se mu dostává v potravě. Výživa je velmi významná, ovlivňuje vývoj

a růst, pracovní i školní výkonost a zajišťuje pocit pohody. Vhodná výživa nachází uplatnění

v prevenci některých chorob, jindy usnadňuje a podporuje léčení. Nesprávná výživa naopak

člověku zdraví poškozuje (Kunová, 2004).

V současnosti se výživa podílí na vzniku řady civilizačních onemocnění.

Z kvantitativního hlediska jde o zajištění výživy, kdy příjem energie odpovídá jejímu výdeji.

Například lidé s menší fyzickou námahou (sedavé zaměstnání) mají menší energetické

nároky na výživu než lidé těžce fyzicky pracující. Období, kdy jsou vyšší energetické nároky

na výživu, jsou v dětství, dospívání a u žen v těhotenství a při kojení. K ukládání zásob tuku

a vzniku obezity dochází při přijímání energeticky bohatší stravy, která neodpovídá

energetickému výdeji organismu. Z kvalitativního hlediska jde o příjem stravy rozmanité,

vyvážené, s optimálním příjmem základních živin a to bílkovin, tuků, sacharidů, ale také

přívod mikroelementů – vitamínů, minerálů a dalších látek.Neméně důležitý je přísun pitné

vody. Nevyvážená, jednostranná strava při nesprávných stravovacích zvyklostech může být

příčinou nedostatku živin, vzniku nádorových onemocnění a selhávání imunitního systému.

Zdravotní stav jedince a výživa spolu úzce souvisí.

Složky výživy

Člověk s normální hmotností by měl podle oficiálních doporučení ve své výživě mít:

- 55 – 60 energetických procent sacharidy,

- 25 – 30 procent tuky,

- 10 – 20 procent bílkoviny.

Bílkoviny(proteiny): zajišťují tvorbu a obnovu tkání v organismu, transport látek

v organismu, jsou součástí enzymů a hormonů a jsou zdrojem energie. Jsou nezbytné pro

výživu a růst svalů, šlach, kostí a kůže. Organismus je přijímá ve formě rostlinné a živočišné.

Rozkládá je látkovou přeměnou, slinami, stolicí, v některých případech je ztrácíme močí.

36

Nedostatek bílkovin zpomaluje růst, snižuje imunitu, způsobuje poruchy tělesného

a duševního vývoje, zhoršuje srážlivost krve a vznikají otoky. Nadměrný příjem bílkovin je

pro organismus zatěžující, musí přeměňovat bílkoviny na tuky a cukry, přebytky močí

vylučuje, což vede k zátěži ledvin v organismu (Kunová, 2004).

Tuky (lipidy): v těle jsou součástí buněk jako jejich stavební materiál, tvoří strukturu buněk

a udržují tělesnou teplotu. Pro člověka jsou důležité a významné. Vyvolávají pocit sytosti,

který se dostaví nejdříve za půl hodiny po konzumaci jídla. Nejvydatnější zdroj energie

v potravě. Jsou nositeli několika důležitých látek pro náš organismus a to mastných kyselin,

sterolů, vitamínů rozpustných v tucích. Dodávají jemnost chuti a příjemný pocit při žvýkání

a polykání.

Dělení tuků podle zdroje, ze kterého je získáváme:

Živočišné tuky a oleje – sádlo, máslo, tučné maso, slanina, uzeniny, tučné mléčné výrobky.

Rostlinné tuky a oleje – sója, řepka, podzemnice, slunečnice, jádro palmy olejné, ořechy,

olejnatá semena, kokosový tuk.

Součástí tuků je i cholesterol. Jde o chemickou látku, která se nachází v krvi. Ve

větším množství se nachází v potravinách, které obsahují živočišné tuky, jako například

smetana, vajíčka, maso, mléko, sýry, uzeniny. V rostlinách se cholesterol neobjevuje vůbec

nebo zanedbatelně. Velké množství cholesterolu je rizikem vzniku onemocnění chorobami

krevního oběhu.

,,V rámci prevence aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob se doporučuje, aby

denní příjem tuků nebyl vyšší než 30% energetického příjmu, se zastoupením jedné třetiny

tuků živočišného původu a dvou třetin tuků rostlinného původu. Příjem cholesterolu by

neměl převyšovat 300 – 400 mg za den.“(Machová, Kubátová, 2009, s. 21).

Cukry (sacharidy):nezbytné pro správnou činnost mozku a CNS. Chrání svalstvo tím, že

pomáhají tělu zužitkovat energii ukládanou ve formě tuku před zdrojem energie bílkovin ze

svalů. Denní doporučená dávka je 60 g.

Podle chemického složení cukry dělíme na:

1. Monosacharidy to jsou jednoduché sacharidy, které jsou tvořeny jednou molekulou.

Patří mezi ně glukóza neboli hroznový cukr. Tělo tuto energii využívá při těžké fyzické práci,

ale i při práci vnitřních orgánů. Fruktóza je také lehce využitelná, obsahuje ji med a ovoce.

2. Oligosacharidy (disacharidy), složené ze dvou monosacharidů např. laktóza – cukr

obsažený v mléce a maltóza– sladový cukr.

37

3. Polysacharidy, cukry se složitější strukturou, řadíme sem škroby a vlákninu.

Vitamíny a minerální látky: Jako všechny živé organismy i lidský organismus se skládá

z prvků biogenních (uhlík, kyslík, dusík, vodík) a obsahuje i prvky minerální. V těle se

vyskytují ve třech formách, jako elektrolyty v tělesných tekutinách, vázané na organické

látky (enzymech, vitamínech, bílkovinách) a v podobě nerozpustných solí. Vitamíny dělíme

na rozpustné ve vodě – vitamín C a vitamíny rozpustné v tucích – vitamíny A, D, E, K.

Lidský organismus si je sám nedokáže vyrobit, proto jejich dostatečné množství je závislé

na příjmu potravy (Kunová, 2004).

2.3.4.1 Zásady zdravé výživy

V posledních letech ukazují průzkumy na změnu k lepšímu ve spotřebě, tedy výběru

potravin obyvatelstva České republiky. Potvrdilo to výběrové šetření o zdravotním stavu

české populace, které zajímaly i jejich stravovací návyky. Snížila se spotřeba vepřového,

hovězího masa, živočišných tuků a vajec. Oblíbeným zůstává velký příjem sladkých nápojů,

smažených pokrmů a konzumace smažených brambůrek s vysokou hodnotou tuku. Došlo

k nežádoucímu snížení spotřeby mléka a mléčných výrobků, což má za následek úbytek

vápníku v těle. Ve spotřebě ovoce a zeleniny jsme v Evropě na posledních místech v jejich

konzumaci, muži jsou na tom hůře než ženy. Celkově stravovací návyky souvisí se

vzděláním, přičemž si člověk s vyšším vzděláním více uvědomuje nutnost kvalitní

a vyvážené stravy. V souvislosti s pohlavím jde o zjištění, že muži méně dodržují zdravé

stravovací návyky než ženy. Zdraví dětí, dospělých a celého národa je prvořadé. Je vhodné

vést děti od útlého věku ke správným zásadám stravování a připravit jim lepší a kvalitnější

start do života. Hektická doba si žádá silné a zdravé jedince (Machová, Kubátová, 2009).

Několik zásad správné výživy:

Energetický příjem nesmí převýšit energetický výdej.

K udržení optimální váhy postačí méně než 30% tuků během dne.

Omezíme živočišné tuky a nahradíme je rostlinnými.

Potraviny z bílé mouky nahradíme celozrnným pečivem, tučné mléčné výrobky zakysanými

nízkotučnými.

Volíme bílá libová masa a ryby.

Vyhneme se přijímání nadměrného množství cukrů v podobě sladkostí.

Dbáme na dostatek ovoce a zeleniny.

38

Příjem tekutin je 2,5 – 3 litry denně.

Jíme pravidelně v malých dávkách, nejméně 5x denně.

Vytvoříme u dětí zdravé stravovací návyky.

Dětem dopřejeme pestrou a plnohodnotnou stravu.

Celkový zájem o složení potravy neustále stoupá. Neustále přichází nové a nové

informace o kvalitě, vhodnosti potravin, potravinových doplňcích a dietách. Zmítáme se

v tom, co je zdravé, co méně. Stres v práci, nedostatek odpočinku a relaxace, shon při

výchově dětí, péči o domácnost negativně působí na naše zdraví a je třeba se zamyslet nad

naším životním tempem, stylem a kvalitou přijímaných potravin.

Potravinových pyramid existuje velké množství, od barevného ztvárnění po malé

obměny potravin. Doposud neexistuje pyramida pro děti předškolního věku a tak nezbývá

než tu stávající všeobecně platnou přizpůsobit dětem a všem věkovým kategoriím. Vhodnost

či nevhodnost potravin volit dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Nedbat na reklamní

taháky, které volí zbraně těžkého kalibru ve formě přibalených dárečků. Stále je těchto

potravin celá řada a je na rodičích, jakým směrem výchovu k zdravému životnímu stylu

Obrázek 1 - Pyramida zdravé výživy Zdroj: http://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potravinova-

pyramida/

39

povedou. A že je to občas nadlidský úkol bojovat s lákadly v obchodech ve formě pamlsků

a nezdravoty (Kunová, 2004).

Zapomenout nemůžeme na pitný režim, tolik důležitý pro organismus člověka. Vodu

tělo přijímá v potravinách i v nápojích. Nedostatek se projeví suchostí v ústech, žízní,

pocením, celkovou malátností člověka. Pravidelně doplňujeme kvalitní tekutiny tělu

a vyhýbáme se přeslazeným nápojům, které žízeň nehasí, pouze jsou zdrojem většího

přísunu cukrů do těla. Zejména v letních měsících zvýšíme dávkování a množství tekutin,

aby nedošlo k dehydrataci organismu a následnému kolapsu, vzhledem k vyššímu

vylučování vody kůží nebo močí a dýcháním.

2.3.4.2 Voda a pitný režim

V těle člověka má voda několik funkcí. Udržuje tělesnou teplotu, slouží jako

rozpouštědlo a transportní prostředek. Pokud tělu nezabezpečíme potřebné množství tekutin

z důvodu nedostatku, může po dvou až třech dnech, dojít k vážným zdravotním poruchám

a během týdne až ke smrti. Z celkového množství vody v těle je větší třetina uložena

v buňkách, zbývající v krvi, míze a v tkáňovém moku. U malých dětí se v těle nachází ¾

vody z celkové hmotnosti (Machová, 2009).

Nejenže vodu přijímáme, ale voda se z těla i ztrácí a to několika způsoby. Největší množství

vody odchází močí, kůží, potem a dýcháním. Je potřebné tyto denní ztráty nahrazovat,

s přihlédnutím na individuální požadavky a potřeby každého včetně dětí (zdravotní stav, věk,

teplotu okolí, fyzickou aktivitu) a to v potřebném množství. Varovným signálem ztráty vody

v organismu je obecně projevující se žízeň (Machová, 2009).

Zvláště děti si plně neuvědomují pocit žízně, je třeba je neustále a pravidelně pobízet

k pití. Umožnit jim volný přístup ke zdroji pití. Nejvhodnějším zdrojem tekutin je neslazená

ověřená voda z vodovodu, studny a oslazená malým množstvím ovocného sirupu, citronem

či medem. Mezi tekutiny, které lidskému organismu škodí, patří alkohol, kofein, dusičnany

a cizorodé látky obsažené ve vodě. Nežádoucí vliv mají stabilizátory, konzervační činidla

a barviva.

2.3.5 Pohyb u dítěte předškolního věku

„Pohyb je prostředkem seznamování se s prostředím, prvním učením, jak

ovládnout své tělo, jak si poradit se svým okolím a tím nabýt potřebné zkušenosti. Pohyb je

prostředkem, jak vyjádřit sebe sama a komunikovat s ostatními. Je také prostředkem

40

získávání sebevědomí, hodnocení sebe samého, vzájemného srovnávání, pomáhání si

soupeření a spolupráce“ (Dvořáková, 2002, s. 13).

Pohybová a tělesná aktivita je prostředkem osvojování pohybových dovedností

a má vliv na biologickou stránku organismu dítěte, ale také na sociální a psychické aspekty.

„V prvních letech života, v raném dětství, ale také ve věku kdy navštěvují děti

mateřskou školku, mají motorické pohyby velký význam pro dětskou osobnost. Nedostatek

vývoje z raného dětství je vychovatelkám na dětech v jejich odděleních obzvlášť

nápadný(Sabine Herm, 2007, s. 23).

Příklad Elisabeth

Když Elisabeth přišla ve 3 a půl letech poprvé do MŠ, měla od začátku velké potíže.

Rodiče měli vysoké požadavky na svou dceru a požadovali především intelektuální výkony

jako jazyk, poznávání obrázkových knih a podobně. Motorické schopnosti- jako lezení, běh,

jízda na kole, balancování, hra s míčem rodiče nevyžadovali. Výsledek: Elisabeth se

nerozvíjela přiměřeně svému věku. Např. neuměla běhat s ostatními dětmi. Její rychlejší běh

připomínal klopýtavou chůzi se vzpřímeným hrudníkem a nejistou rovnováhou paží. Hrála

si většinou sama na pískovišti, zatímco ostatní děti lezly po prolézačkách a dováděly“

(Sabine Herm,2007,s. 24).

I z tohoto příkladu jasně vidíme neoddělitelnou spojitost všech složek osobnosti,

které se musí rozvíjet současně a harmonicky. Dostatečný čas a vhodný, zejména bezpečný

prostor by měly mít děti ke spontánním pohybovým aktivitám. Stejně tak je třeba dětem

umožnit účastnit se řízených pohybových aktivit, které jim připraví pedagog. Tyto aktivity

jsou součástí denního režimu v mateřské škole. Pokud má být naše aktivita úspěšná, je třeba

připravit dětem pestré, zajímavé a zábavné cvičební aktivity. Využít pomůcek barevných,

tvarově rozmanitých. Vždy musí být bezpečné a splňovat hygienickou normu pro předškolní

vzdělávání. Pozornost v předškolním období je zaměřena na elementární pohybovou úroveň,

zlepšování kvality pohybu, vnímání a orientace v prostoru (Dvořáková, 2006).

Anatomická stavba těla skýtá jistá omezení, která musíme respektovat při

sestavování pohybového programu. Jedná se o nedokončený vývoj kloubů a nedokončenou

osifikaci. Je nutné vyvarovat se zařazení visů, podporů, hlubokých předklonů, doskoků na

tvrdou podložku, nárazů na tvrdou podložku, zvedání těžkých břemen a kotoulů vzad. Při

dopomoci chytáme děti za předloktí, stehno, nejlépe provádíme dopomoc v oblasti trupu,

41

nikdy děti nechytáme za okrajové části těla (ruce, nohy). U dětí se může objevit nesprávné

držení těla v důsledku nesouladu vývoje kostry a svalů. Nejsou žádoucí dlouhé pochody se

zátěží, nošení těžkých břemen, bederní záklony, mosty a jednostranná cvičení. Důležité je

nevytvořit u dětí chybný pohybový stereotyp, proto klademe důraz na správné držení těla

a správné provedení. Cvičení vychází ze správné polohy a je vedeno správným směrem

s přihlédnutím k věku a schopnostem dítěte a jeho potřeb (Dvořáková, 2006).

„Pohyb zahrnuje všechny děje, při nichž dochází k fyzikální změně hmoty. V

nejobecnějším smyslu je výrazem pohyb označována jakákoliv změna v čase. Různé druhy

pohybu jsou studovány v mnoha vědních oborech. Pohyb člověka je schopnost pohybovat se

v prostoru a čase pomocí svalové činnosti. Vědomé přemístění v prostoru a čase je

označováno jako pohybová aktivita“ (Mužík,2010,s. 193).

Při cvičení celkově musíme brát ohledy na věk, individuální schopnosti a celkový

zdravotní stav dítěte. Již od dětství by se měly pohybové schopnosti a sport stát nedílnou

součástí života člověka. V dětském věku je potřeba pohybu velmi intenzivní a člověku

vrozená. Pokud není uspokojena základní biologická potřeba prostřednictvím pohybu, tak

dítě „zlobí“. Pohybové činnosti přispívají k fyzické i duševní pohodě, zvyšují odolnost

organismu, naučí dítě přijmout prohru a vyrovnat se s neúspěchem, pomáhají v navazování

přátelských vztahů, jsou ideální prevencí proti nadváze, pomáhají před psychickou únavou,

stresem a napětím. Pro dítě předškolního věku je potřeba pohybu v rozmezí 4 -6 hodin denně,

převládá spontánní pohybová aktivita. Dítě má potřebu se neustále pohybovat a mělo by být

vhodně motivováno (Mužík, 2010).

„Na cvičení a pohyb nepohlížíme pouze jako na prostředek, který ovlivňuje naši

fyzickou stránku, můžeme zde zahrnout i hodnoty komunikační, socializační,

psychorelaxační, psychoregenerační, psychoregulační, které velmi pozitivně ovlivňují

psychický stav jedince a jsou protistresovou prevencí. Právě z těchto důvodů by se měl pohyb

stát součástí životního stylu již od dětství stejně jako denní režim“(Dvořáková, 2009, s. 93).

42

Obrázek 2- Pohybová pyramida Zdroj: http://nutriweb.cz/cs/clanky/pohyb/hybejte-se

Nejzdatnější jsou ty děti předškolního věku, které se samostatně a pravidelně

pohybují bez dozoru rodičů. Bohužel většině dětí je to nedostupné, existuje celá řada

objektivních příčin, které to nedovolují. Dospělí děti v pohybu omezují a napomínají.

Prvořadá je bezpečnost dětí, proto se mateřské školy a další instituce snaží dětem nabízet

zábavný pohybový program, pomocí něhož rozvíjí u dětí fyzickou zdatnost, psychickou

odolnost, poskytují dětem zábavu a radost. Potom se zdravý pohyb stane součástí životního

stylu, bez kterého si svůj život nedokáží představit.

RVP PV považuje volný pohyb a tělesnou pohodu za nepostradatelnou pro zdravý

vývoj dětí předškolního věku.

43

2.5.3.1 Vývoj pohybových činností s ohledem na předškolní věk

Pro dítě předškolního věku je pohyb základní potřebou a nepostradatelným

prostředkem objevování světa kolem něj.

„Děti musí být od začátku vedeny k pohybu a sportu. Důležité je zapojit i okolí

nejenom rodiče, ale i prarodiče, sourozence a kamarády. V raném věku (do 4 let) se

podporuje motorický vývoj tím, že necháme děti si volně hrát a „řádit“. Učí se tak prvním

koordinovaným pohybům. Ve věku 4-6 let si děti osvojují lezení, ručkování, válení, přelézání.

Jsou možné první kombinace pohybů. Děti si osvojují pohyby, přičemž už se může rozvíjet

záliba pro určitý druh sportu. Specificky zaměřený trénink není však ještě nutný“ (Klaus

Bös, Anne Schmidt–Redemann, SusanneBappert,2007, s. 16).

Pohybová činnost prochází postupným vývojem. U tříletého dítěte je potřeba jistoty

při pohybu, v širší stopě, často zakopne a reaguje pomaleji na pokyny. Koncem předškolního

věku je výrazná tělesná změna, mění se proporce, končetiny se prodlužují a dozrává centrální

nervová soustava. Což má vliv na konání přesnějších pohybů. Zlepšuje se celková

koordinace pohybů celého těla. Dítě zvládá běh, poskoky, jízdu na kole, plavání, házenou,

překonávání překážek a další pohybové činnosti. S nimiž úzce souvisí i sebeobslužné

činnosti a vytváření hygienických návyků, které se procvičují každodenním mytím rukou,

utíráním rukou do ručníku. Postupně získávají samostatnost v oblékání, obouvání, stolování,

úklidu hraček a péči o ně. Při pobytu venku pečují i o zahradu. Cílem těchto činností je

získání základních kulturně hygienických dovedností (Vágnerová, 2005).

Pro další život dětí je velmi důležité podporovat je v samostatnosti a dávat jim

dostatek prostoru, aby mohly zažít úspěch a pocítit radost, že danou činnost zvládly samy a

tím si postupně vytváří návyk k zdravému životnímu stylu.

2.5.3.2 Podmínky pro pohybové aktivity

Základy zdravého životního stylu jsou pokládány již od narození, patří k nim příjem

potravy, pravidelný spánek, odpočinek, pohybové aktivity. Pohyb a pohybové aktivity jsou

součástí denního režimu každého dítěte, které si postupně navyká na pravidelný „rytmus

dne“. Pokud dítě není vedeno k přiměřenému dělení času mezi povinnosti a zábavu, bude si

v budoucnu jen těžko vytvářet návyky kvalitního využití volného času v dospělosti (Mužík,

Vlček, 2010). Je třeba se zamyslet nad zajištěním správných, životu bezpečných podmínek

pro vykonávání této činnosti. Využíváním vhodných pomůcek a volby bezpečného prostoru.

Hlavní podmínkou prostor uvnitř budovy, velká zahrada, sportovní hřiště v blízkosti školy a

44

kvalitní vybavení nářadím a náčiním. Jiné jsou možnosti městských škol, které mají přístup

na blízká sportoviště, jako jsou sportovní areály, plavecký bazén, zimní stadion a jiné

vesnických škol, jež mají k dispozici svou zahradu s travnatým povrchem, pískovištěm a

dřevěnými prolézačkami. Pravidelně využívat školní tělocvičnu a v ní vhodné pomůcky jako

šátky, míče, švihadla, kruhy a další. Nesmíme zapomínat na přirozený pohyb v terénu, ať je

součástí konání školy v přírodě, nebo běžné denní vycházky po okolí v místě bydliště dětí.

K hrám slouží louka, les, park a volná prostranství, kde mají děti dostatek prostoru k pohybu

a kreativitě při hře. Mohou spolu s kamarády rozvíjet svou fantazii, objevovat okolní svět,

využívat zvědavosti, zažívat svá dobrodružství, vyzkoušet svou sílu a odvahu. V místnosti

nezapomínáme na vhodnost nábytku k velikosti a výšce dětí, dodržení klimatických

podmínek – časté větrání, teplota vzduchu, přiměřeně vhodné oblečení dětí k jednotlivým

činnostem. Omezený prostor a bezpečnost dětí vyžaduje volbu klidnějších her, zaměřených

na zábavu, logiku, fantazii a výtvarné cítění, patří sem společenské hry i pohybové hry do

místnosti (http://cs.detske- hry.com).

„Pohybovou hru chápeme jako záměrnou, uvědoměle organizovanou pohybovou

aktivitu dvou a více lidí, v prostoru a čase, s předem dobrovolně dohodnutými

a bezpodmínečně dodržovanými pravidly. Hra má účelný a souvislý uzavřený děj. Je

charakterizována napětím, prožitkem, radostí, veselím, vysokou motivací k činnosti,

uplatněním známých dovedností, pohodou a často soutěživostí.“(Mazal, 2007, str. 19)

„Sutton-Smith(1978) říká, že hru lze nejlépe pochopit v pojmech konfliktu. Chápat

hru jako zvládání konfliktních situací znamená chápat ji jako vnitřně motivované chování,

které lze současně popisovat neurofyziologicky i fenomenologicky“(Mazal, 2007, s. 10).

Fink zastává názor, že hra zpřístupňuje svět v celku. Byutendijk spojuje hru

s prožíváním existence. Konrád Lorenc připomíná svobodu hry, jež je podmínkou všeho

tvořivého a vzniká již ve fylogenezi a je nepostradatelnou pro kreativitu člověka. Jisté je, že

každý národ, každá kultura používá své nástroje, prostředky, formy, metody i hry. Jelikož

jsou „výkladní skříní každého národa“ (Mazal, 2007).

2.3.5.3 Hygiena a prevence pohybového aparátu

Cvičení a pohyb provádíme v dostatečně prostorných místnostech s ohledem na

bezpečnost dětí. Před samotným cvičením dobře vyvětráme a zkontrolujeme technický stav

nářadí. Provedeme vizuální kontrolu sportovního oblečení dětí (tričko, tepláky, ponožky,

tenisky) tak, aby nedošlo k přehřátí organismu dítěte. Vhodné je cvičení zařazovat před

45

jídlem v dostatečné intenzitě. Pro děti je podstatné mít vyvážený poměr řízených a volných

pohybových aktivit. Příkladem může být vycházka do přírody, kdy nezapomeneme dát

dětem prostor ke svým samostatným hrám ve vymezeném prostoru. Potom mají děti

intenzivní prožitek z pohybu. Nezapomínáme na zásadu přiměřenosti pohybových aktivit,

volíme hry a činnosti dané předškolnímu věku. S pohybem je spojen výdej energie, ale i

tělesných tekutin, proto je velmi důležité neustále doplňovat vodu a tím dodržovat

pravidelný pitný režim (Svobodová, 2010).

2.3.5.3.1 Hygiena dětí v MŠ

Mezi každý den se opakující rituály lze svým způsobem zařadit hygienické návyky.

Pravidelně se opakující činnosti hygieny, kterým se děti učí pomocí nápodoby dospělého

i ostatních dětí, vedou žáky k samostatnosti a sebeobsluze. Před svačinkou, po svačině, před

obědem, po obědě a po vykonání potřeby vždy následuje mytí rukou. V praktických

činnostech jako je oblékání a svlékání oděvu před a po vycházce, se děti učí prosociálnímu

chování. Pomáhají starší děti mladším, zručnější méně šikovným, tím si upevňují své

návyky, zkušenosti a rozvíjí zároveň jemnou motoriku (Svobodová, 2010).

2.3.5.4 Aktivity pohybových dovedností v MŠ

Součástí dětského věku, zejména předškolního období je pohyb a hra, jako

nejpřirozenější dětská aktivita.

„ Potřeba pohybu u dětí předškolního věku je vyšší než v jakémkoli životním období.

Doc. Dvořáková uvádí, že 80% lokomoce dítěte předškolního věku je běh. Děti by měly mít

dostatek prostoru k přirozenému a volnému pohybu především venku, v době pobytu na

zahradě nebo v části vycházky v bezpečném prostředí (park, hřiště, les aj.). Pohyb je také

skvělou příležitostí pro vytváření sociálních vztahů a prosociálních dovedností (např.

vysvobozovací honičky, pohybové hry a námětové hry s pohybem). Může se ale stát i zdrojem

vztahů asociálních, pokud učitelka používá nevhodné soutěživé hry a vytváří tak mezi dětmi

atmosféru závisti a zlosti.“(Svobodová, 2010, s. 15)

2.3.5.4.1 Cvičení

„Dítě by mělo mít každý den příležitost se dostatečně pohybově vyžít, pro pěstování

zdraví by se mělo denně minimálně deset minut pohybovat při tepové intenzitě 170- 190 tepů

za minutu, což odpovídá intenzivnímu spontánnímu pohybu (např. běhání při

honičce)(Svobodová, 2010, s. 76).

46

Podle Svobodové (2010) není povinností učitelky do svého plánu činností zahrnout

každodenní cvičení. Nicméně se doporučuje jedenkrát až dvakrát denně umožnit dětem

intenzivní pohybovou zátěž. Motivovat děti se sníženou potřebou pohybu a zapojit je do

cvičení. U motivovaného cvičení zvyšuje tělesnou zdatnost, vytrvalost a učí se správnému

držení těla. Při sportovních aktivitách dochází k podpoře prosociálního chování dětí,

dodržují sportovní pravidla a morální normy. Učitelka musí mít na mysli to, aby hry byly

přizpůsobeny možnosti empatie ve vnímání druhých, vzájemné kooperaci a pomoci, snížení

eliminace soutěživosti.

2.3.5.4.2 Pobyt venku

„Děti potřebují dostatek volného pohybu na čerstvém vzduchu, a především zahrady

mateřských škol slibují plno aktivní zábavy a dobrodružství. Pro děti z bytové zástavby je

zahrada MŠ jedinou možností bezpečně a spontánně si hrát ve volné přírodě. Proto by měly

učitelky pobyt na zahradě upřednostňovat před vycházkou a využít každé příležitosti k pobytu

na zahradě. Základní formou činností na školní zahradě by měla být volná hra. Zahrada

a vycházky do okolí MŠ nám umožňují pozorovat některé přírodní jevy, rostliny, zvířata,

sledovat proměny přírody v čase a v ročních dobách, učit se ji chránit. Můžeme pozorovat

práci lidí, stroje, dopravu, učit se bezpečnému chování na cestách, poznávat své město atd.“

(Svobodová, 2010, s. 72)

Při pobytu venku a během vycházek do přírody a okolí by děti měly mít možnost

volné hry, potřeby běhu a spontánního pohybu, důležité při této aktivitě je zajistit bezpečnost

dětí. Každá mateřská škola přizpůsobuje denní režim svým podmínkám. Zavedené opakující

se činnosti jsou pro děti přínosné, učí se dovednostem, schopnostem s ohledem na své zájmy,

potřeby, aktuální stav a predispozice. Nedílnou součástí každého dítěte v mateřské škole jsou

všechny složky denního režimu (volná hra, stravování, řízená činnost, pohyb, cvičení, pobyt

venku, hygiena). U dětí mimořádně nadaných a se specifickými potřebami vždy bereme

ohled na jistá omezení, vycházíme z RVP PV, kde na straně 33 v kapitole 8 jsou jasně

stanovené podmínky vzdělávání těchto dětí. V rámci provozu MŠ je správné mít možnost

změnit a upravit aktuálně dle stávající situace denní režim pro děti. Kvalitní denní režim je

flexibilní, přizpůsobený potřebám a podmínkám výchovně vzdělávacího procesu každé

školy.

47

2.3.5.4.3 Nadstandartní pohybové aktivity v naší MŠ

Většina MŠ hledá cestu, jak být atraktivní pro své „klienty“ tedy rodiče a zejména

děti. Nemusíme chodit daleko a několik příkladů, které jdou ruku v ruce se zdravým

životním stylem, máme před sebou. Není tajemstvím, že se nám zhoršuje naše životní

prostředí, děti se pohybují v prostředí velmi vysokých koncentrací škodlivých látek, úřady

varují před nebezpečím pobytu venku. Týká se to zejména městských škol, ale výjimkou

nejsou i vesnické školy nacházející se v blízkosti průmyslových měst.

Řešením jsou školy v přírodě, které jednotlivé školy pořádají pro své děti za mohutné

podpory svých úřadů, tedy zřizovatelů. Tam, kde tato finanční podpora existuje, se každým

rokem uskuteční týdenní pobyt dětí v malebném kraji našich hor. Během pobytu se děti naučí

nejen samostatnosti a nezávislosti na rodičích, poznají krásu přírody, upevní kamarádské

vazby. Největším přínosem je ovšem pozitivní vliv venkovních aktivit na čerstvém vzduchu

pro jejich zdraví a tělesný rozvoj. V rámci programu mohou absolvovat turistiku po kraji,

adrenalinové sporty (lanová centra, horolezecké stěny, obří trampolíny, plavání a jiné).

Spolehnout se na sebe a svého kamaráda je ta nejcennější zkušenost, kterou si děti z pobytu

přivezou, kromě posíleného a vytrénovaného těla.

Nemusíme být pryč celý týden, stačí si zamluvit jednou za týden pobyt v sauně

a blahodárný vliv na náš organismus je zaručen. Pravidelné otužování dětí vede ke snížení

nemocnosti, zvýšení odolnosti organismu proti nákaze a nemoci. Kardiovaskulární systém

našeho těla pracuje na nejvyšší výkon. Střídáním pobytu ve vyhřáté potní místnosti

a rychlým ochlazením ve venkovním ledovém bazéně přináší dětem adrenalinový zážitek.

Pokud se vhodně spojí s doplňkovou činností, jako jsou hry v okolí, prohlídka

pamětihodností apod. není nouze o zájemce. Vždy provádíme cyklus v závislosti na dané

skupině a přizpůsobujeme délku pobytu. Na konci se děti cítí velmi dobře, nikoli vyčerpané,

podrážděné a vypečené.

Další pohybovou aktivitou, kterou MŠ zprostředkovává je lyžařský kurz pro

začátečníky. Děti mají možnost naučit se základním dovednostem lyžování. Trénují

rovnováhu, pevné držení těla a první lyžařské dovednosti. Spojení pohybu, překrásné zimní

přírody a pobyt na zdravém vzduchu přináší dětem radost.

Oblíbenou aktivitou dětí předškolního věku jsou vodní radovánky. Prostřednictvím

před plaveckého výcviku se děti seznamují s vodou, učí se nebát tohoto živlu formou

nejrůznějších vodních her. Základem je dýchání, nebát se ponořit hlavu pod hladinu a k tomu

paní učitelka využívá nejrozmanitější pomůcky, které se dětem líbí a jsou pro ně zábavné.

Na konci kurzu jsou děti v bazéně jako ryby ve vodě. Ostych a nedůvěra jsou pryč. Vítězí

48

odvaha a obratnost. Plavání a pohyb ve vodě působí na celý organismus blahodárně,

protahují se a posilují všechny svalové skupiny. Děti mají možnost zdravého pohybu, který

jim přináší radost a uspokojení.

2.3.5.4.4 Význam pohybu pro člověka

Pohyb je pro člověka tou nejpřirozenější činností, kterou vykonává od svého zrození.

Naší snahou by mělo být zařadit ho do svého života zcela běžně, automaticky a pravidelně.

Současná společnost nabízí velmi široké vyžití občanům v rámci sportovních aktivit,

zároveň na ně klade stále větší a větší pracovní nároky. Fyzické vypětí střídá psychická zátěž

ve formě denních stresů. Chybí jistota zaměstnání, finanční závazky rodin, zatížení rodiny

hypotékou, a když k tomu přidáme nezdravý způsob života ve formě špatných stravovacích

návyků, tučných a sladkých jídel. Nadměrné požívání přeslazených nápojů, džusů

a iontových nápojů. Jsme blízko onemocněním, jež trpí dnešní generace. Cukrovkou

počínaje, obezita z přejídání, různé alergie, vysoký cholesterol, onemocnění srdce a další

civilizační nemoci, které znepříjemňují život jedinci i celé jeho rodině. Velmi důležité je od

samého počátku lidského života vést děti k správným životním návykům, pokud si včas

uvědomí hodnotu lidského zdraví, jeho nenahraditelnost, potom jsou na té nejlepší cestě

k prožití aktivního a zcela pestrého života. Všechny složky životního stylu jsou důležité,

o tom není pochyb. V mé práci se zaměřím na nejpřirozenější činnost člověka a tím je pohyb.

Dnešní hektická, uspěchaná doba nás zaměstnává ve velké míře. Není však pravdou, že není

čas na pohybovou aktivitu. Člověk, který si od mládí vypěstoval sportovní návyky, si vždy

najde čas pro svůj sport. V rámci výchovně vzdělávacího procesu v mateřské škole děti

získávají první pohybové dovednosti, věnují se zcela běžným pohybovým činnostem, které

jsou pro děti předškolního věku přirozené a které jsme již v předchozích kapitolách podrobně

popsali. Aby bylo naše snažení, výchova a vzdělávání k lásce k pohybu celistvé je důležité

mít na paměti, že se do tohoto procesu musí zapojit obě strany. Nejen cílevědomá, všestranná

výchovně vzdělávací činnost mateřské školy, ale i každodenní pohybové aktivity v rodině,

při nichž dochází k formování pevného návyku a kladného vztahu k pohybu a lásce ke

sportu.

49

Praktická část diplomové práce

3 Metodologie výzkumu

3.1 Cíl výzkumu

Cílem mé výzkumné práce je zjistit v rámci rozvíjení zdravého životního stylu

rozmanitost a četnost pohybových aktivit, kterým se věnují děti předškolního věku.

3.2 Výzkumný problém

VP1 - Mají děti předškolního věku dostatek možností pro sportovní vyžití v místě bydliště?

VP2 - Navštěvují dětí předškolního věku pravidelně pohybové kroužky?

VP3 – Kolik času věnují rodiny s dětmi sportu, pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu?

VP4 – Jaké jsou reakce rodičů na pobyt dětí venku za každého počasí?

VP5 – Jezdí rodiny s dětmi často na společné výlety?

3.3 Výzkumné předpoklady a hypotézy

VP 1 – Děti na vesnici nemají dostatek možností ke sportovnímu vyžití v místě bydliště.

VP 2 – Děti ve městě častěji navštěvují pravidelné pohybové kroužky.

H1 – Sportu se budou častěji věnovat rodiny s dětmi ve městech, nežli rodiny s dětmi na

vesnicích.

H2 – Rodiče na vesnici častěji souhlasí s pobytem svých dětí venku za každého počasí, než

rodiče ve městě.

H3 – Společné výlety rodin předškolních dětí budou četnější u vesnických rodin, nežli

společné výlety městských rodin.

3.4 Popis výzkumné metody Jedná se o kvantitativní výzkum, jehož filozofickým základem je pozitivizmus

respektive novopozitivismus. Jak uvádí Chráska (2007, s. 12), dle F.N.Kerlingera (1972) je:

„Vědecký výzkum je systematické, kontrolované, empirické a kritické zkoumání

hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy.“ Během výzkumu

se řeší jeden, nebo více spolu souvisejících problémů. Řešení vědeckého problému

představuje řadu navzájem propojených a na sobě závislých kroků a činností, které se

vyznačují tímto základním schématem:

50

a) stanovení problému,

b) formulace hypotézy,

c) testování (verifikace, ověřování) hypotézy,

d) vyvození závěrů a jejich prezentace

Jako výzkumná metoda byl zvolen dotazník. Podle pedagogického slovníku je

dotazník: „výzkumný a diagnostický prostředek ke shromažďování informací

prostřednictvím dotazování osob. Podstatou je soubor otázek nebo výroků zkonstruovaný

podle kritérií vědecké metodologie, předkládaný v písemné formě.“ (Pedagogický slovník,

2009) Při sestavování dotazníku i jednotlivých položek dodržujeme tyto zásady, pravidla a

požadavky: dotazník je pro respondenty jasný a srozumitelný, položky v dotazníku jsou

formulovány co nejstručněji a jednoznačně, zjišťují jen nezbytné údaje a nesmějí být

sugestivní (Chráska, 2007).

3.5 Popis výzkumného vzorku Ze základního souboru mateřských škol olomouckého kraje byly prostým náhodným

výběrem vylosovány tyto mateřské školy: MŠ Troubky, MŠ Lobodice, MŠ Tovačov a MŠ

Olomouc, Slavonín. V lednu 2015 bylo osloveno 150 respondentů ke spolupráci

výzkumného šetření pomocí dotazníků na téma: Podpora zdravého životního stylu u dětí

předškolního věku. Rodiče podle zjištěných informací ve většině vyplňovali dotazníky

přímo v MŠ, z toho vyplývá velká návratnost vyplněných dotazníků. Ze 150 oslovených

respondentů se vrátilo k závěrečnému zpracování 140 dotazníků, 70 z městských MŠ a 70

z vesnických MŠ (viz tabulka č. 1).

Tabulka 1: Složení výzkumného vzorku

MŠ město Počet respondentů Relativní četnost %

MŠ Tovačov 50 35,71

MŠ Slavonín, Olomouc 20 14,28

MŠ vesnice Počet respondentů Relativní četnost%

MŠ Troubky 55 39,29

MŠ Lobodice 15 10,71

celkem 140 100

51

3.6 Výsledky výzkumu Tabulka 2:Považujete pohyb a sport pro Vaše dítě za důležité?

Ve městě

(Abs. četnost)

Na vesnici

(Abs. četnost)

Ve městě

(Rel. četnost)

Na vesnici

(Rel.četnost)

Ano 63 59 90 84,29

Částečně 7 11 10 15,71

Ne 0 0 0 0

Celkem 70 70 100 100

n=70

Graf 1 - Složení výzkumného vzorku

n=70

Graf 2 - Významnost pohybu a sportu pro děti na vesnici

90%

10%

0%

Ve městě

Ano Částečně Ne

84%

16%0%

Na vesnici

Ano Částečně Ne

52

Sport a pohyb pro své dítě považuje za důležité u městských MŠ 46 rodičů, částečně

4 rodiče a nesouhlas nevyslovil žádný rodič. U vesnických MŠ považují sport a pohyb za

důležitý 59 rodičů, částečný souhlas vyslovilo 11 rodičů a nesouhlas nevyslovil žádný rodič.

Celkově lze říci, že rodiče považují sport a pohyb za nedílnou součást života jejich dětí.

Tabulka 3:Kolikrát v týdnu se věnujete s dítětem sportu?

Ve městě

(Abs. Četnost)

Na Vesnici

(Abs. Četnost)

Ve městě

(Rel. četnost)

Na vesnici

(Rel. četnost)

1x 15 20 21,43 28,57

2x 31 23 44,29 32,86

3x a častěji 24 27 34,29 38,57

Celkem 70 70 100 100

n=70

Graf 3 - Četnost sportu v týdnu u dětí ve městě

n=70

Graf 4 - Četnost sportu v týdnu u dětí na vesnici

22%

44%

34%

Ve městě

1x 2x 3x a častěji

29%

33%

38%

Na vesnici

1x 2x 3x a častěji

53

Z uvedených odpovědí vyplývá, že rodiče městských MŠ se v týdnu věnují sportu

s dítětem a to: 1x 15 rodičů, 2x 31 rodičů, 3x 24 rodičů a jiný počet neuvádí. Rodiče

vesnických MŠ se věnují sportu s dítětem: 1x 20 rodičů, 2x 23 rodičů, 3x 18 rodičů a devět

rodičů se vyjádřilo, že se věnují sportu a pohybu denně.

Tabulka 4:Navštěvuje Vaše dítě pravidelně pohybové kroužky? (zakroužkujte i více možností)

Ve městě

(Abs. Četnost)

Na Vesnici

(Abs. Četnost)

Ve městě

(Rel. Četnost)

Na Vesnici

(Rel. Četnost)

Fotbal 14 11 20 15,71

Hokej 4 5 5,71 7,14

Tanec 13 10 18.57 14,28

Aerobic 3 4 4,28 5,71

Gymnastika 4 0 5,71 0

Jin

é Ja

ké Plavání 17 0 24,28 0

Sokol 0 0 0 20

Žádný 15 26 21,42 36,61

Celkem 70 70 100% 100%

n=70

Graf 5 - Pohybové kroužky dětí ve městě

n =70

Graf 6 - Pohybové kroužky dětí na vesnici

20%

9%

18%7%

0%0%0%

46%

Ve městě

Fotbal Hokej Tanec Aerobic Gymnastika Plavání Sokol Žádný

20%

9%

18%

7%

0%0%0%

46%

Na vesnici

Fotbal Hokej Tanec Aerobic Gymnastika Plavání Sokol Žádný

54

Z daných odpovědí u městských MŠ vyplývá, že pravidelně navštěvují děti

předškolního věku tyto kroužky: nejvíce plavání a to 17x, fotbal 14x, tanec 13x, hokej a

gymnastiku 4x, aerobic 3x, pro žádný kroužek se vyslovilo 15 rodičů. U vesnických MŠ více

rodičů vyslovilo svůj názor, že není potřebný v tomto věku žádný pravidelný kroužek a to

26. Pořadí dalších kroužků je následující: sokol 14x, fotbal 11x, tanec 10x,hokej 5x, aerobic

3x, gymnastika 0x.

Tabulka 5:Společné chvíle tráví Vaše rodina nejčastěji v oblastech (zakroužkujte i více možností):

Ve městě

(Abs. Četnost)

Na vesnici

(Abs. Četnost)

Ve městě

(Rel. Četnost)

Na vesnici

(Rel.

Četnost)

Divadlo 4 2 5,71 2,85

Kino 11 9 15,71 12,85

Stadion, sportovní hala 9 18 12,85 25,71

Bazén 23 34 32,86 48,57

Domácí práce, úklid domu,

bytu 21 33 30 47,14

Multifunkční hřiště, parky 48 54 68,57 77,14

Jiné

Jaké Vycházky 5 10 7,14 14,28

Počítačové hry 6 0 8,57 0

lyže 0 6 0 8,57

Celkem 70 70 100 100

n=70

Graf č. 7 - Společné chvíle rodin s dětmi ve městě

n=70

Graf č.8 - Společné chvíle rodin s dětmi na vesnici

3%

9%7%

18%

16%

38%

4% 5%

0% Ve městěDivadlo

Kino

Stadion, sportovní hala

Bazén

Domácí práce, úklid domu, bytu

Multifunkční hřiště, parky

Vycházky

Počítačové hry

lyže

1% 5%

11%

20%

20%

33%

6% 4%

Na vesnici

Divadlo

Kino

Stadion, Sportovní hala

Bazén

Domácí práce, Úklid domu, bytu

Multifunkční dětské hřiště, parky

55

Z těchto odpovědí je zřejmé, že u městských MŠ společné chvíle rodina tráví

nejčastěji na multifunkčních hřištích (48x odpověď), dále na bazéně (23x odpověď), domácí

práce a úklid bytu či domu (21x odpověď), následuje kino (11x odpověď), stadion, sportovní

hala (9x odpověď) a divadlo (4x odpověď). Ve volné odpovědi se šest rodičů shodlo na

počítačových hrách a pět rodičů volí vycházky s dětmi. Na vesnických MŠ byly odpovědi

v následujícím pořadí: nejčastěji tráví společné chvíle s dětmi na multifunkčních hřištích

(54x odpověď), dále na bazéně (34x odpověď), následují domácí práce, úklid domu, bytu

(33x odpověď), stadion, sportovní hala (18x odpověď), kino (9x odpověď) a divadlo (2x

odpověď). Ve volné odpovědi se šest rodičů shodlo na lyžování a deset je pro vycházku

s dětmi.

Tabulka 6: Který ze zimních sportů má Vaše rodina nejraději?

Ve městě

(Abs. četnost)

Na vesnici

(Abs. Četnost)

Ve městě

(Rel. Četnost)

Na vesnici

(Rel. Četnost)

Lyžování 17 21 24,28 20

Sáňkování 41 40 58,57 57,14

Bruslení 11 8 15,71 11,42

Žádný 1 1 1,42 1,42

Celkem 70 70 100 100

n=70

Graf č. 9 - Zimní sporty ve městě

24%

59%

16%

1%

Ve městě

Lyžování Sáňkování Bruslení Žádné

56

n=70

Graf č. 10 - Zimní sporty na vesnici

Je zřejmé, že nejraději mají u městských MŠ rodiče ze zimních sportů sáňkování (41x

odpověď), potom lyžování (17x odpověď), následuje bruslení s 11 odpověďmi, pouze jeden

rodič označil ve volné odpovědi žádný zimní sport. U vesnických MŠ rodiče zvolily toto

pořadí: nejoblíbenější je sáňkování (40x odpověď), následně lyžování (21x odpověď),

bruslení upřednostňuje 8 rodičů. Žádný zimní sport ve volné odpovědi zvolil jeden rodič.

Tabulka 7:Kterým z letních sportů dáváte přednost?

Ve městě

(Abs. četnost)

Na vesnici

(Abs. četnost)

Ve městě

(Rel. četnost)

Na vesnici

(Rel. četnost)

Plavání 32 33 45,71 47,14

Cyklistika 23 23 32,85 32,85

Bruslení

na kolečkových bruslích 3 5 4,28 7,14

Turistika 11 9 15,71 12,85

Lezení 1 0 1,42 0

Jiné, jaké… 0 0 0 0

Celkem 70 70 100 100

n=70

Graf č. 11 - Letní sporty ve městě

30%

57%

12%

1%

Na vesnici

Lyžování Sáňkování Bruslení Žádné

46%

33%

4% 16%

1%0%

Ve městě

Plavání Cyklistika Bruslení na kolečkových bruslích Turistika Lezení Jiné, jaké…

57

n=70

Graf č.12 - Letní sporty na vesnici

Z následujících odpovědí je zřejmé, že přednost u letních sportů dávají rodiče městských

MŠ nejvíce plavání (32x odpověď), následuje cyklistika (23x odpověď), turistika (11x

odpověď), potom bruslení na kolečkových bruslích (3x odpověď), jedenkrát lezení. U

vesnických MŠ je pořadí odpovědí následující: nejvíce plavání (33x odpověď), cyklistika

(23x odpověď), následuje turistika (9x odpověď), bruslení na kolečkových bruslích (5x

odpověď), rodiče vesnických MŠ nemají zájem o lezení. Volnou odpověď zůstala nevyužita.

Tabulka 8: Kdy se věnujete nejčastěji sportu a pohybu?

Ve městě

(Abs. četnost)

Na vesnici

(Abs. Četnost)

Ve městě

(Rel. četnost)

Na vesnici

(Rel. četnost)

Ráno 9 3 12,85 4,28

Odpoledne 52 63 74,28 90

Na večer 9 4 12,85 5,72

Celkem 70 70 100 100

n=70

Graf č. 13 - Čas pro sport a pohyb ve městě

47%

33%

7%13%

0%0%

Na vesnici

Plavání Cyklistika Bruslení na kolečkových bruslích Turistika Lezení Jiné, jaké…

13%

74%

13%

Ve městě

Ráno Odpoledne Na večer

58

n=70

Graf č.14 - Čas pro sport a pohyb na vesnici

Z daných odpovědí vyplývá, že nejvíce se sportu rodiče městských MŠ věnují

odpoledne (52x odpověď), a současně devět rodičů odpovědělo, že se sportu věnují ráno a

na večer. Rodiče vesnických MŠ se sportu věnují nejčastěji odpoledne (63x odpověď), ráno

(3x odpověď), na večer (4x odpověď).

Tabulka 9: Sportovní vyžití máte k dispozici: (PŘ1)

Ve městě

(Abs. četnost)

Na vesnici

(Abs. Četnost)

Ve městě

(Rel. Četnost)

Na vesnici

(Rel. četnost)

V místě bydliště 46 41 65,72 58,57

Jezdíme do okolí 21 28 30 40

Nesportujeme, nevyužíváme 3 1 4,28 1,43

Celkem 70 70 100 100

n=70

Graf č. 15 - Sportovní vyžití ve městě

4%

90%

6%

Na vesnici

Ráno Odpoledne Na večer

66%

30%

4%

Ve městě

V mástě bydliště Jezdíme do okolí Nesportujeme, nevyužíváme

59

n=70

Graf 16 - Sportovní vyžití na vesnici

V místě bydliště využívá 46 rodičů městských MŠ sportovního vyžití, do okolí jezdí 21

rodičů a pouze tři nevyužívají a nesportují. Z rodičů vesnických MŠ využívá v místě bydliště

sportovního vyžití 41 rodičů, do okolí jezdí 28 rodičů a jen jeden rodič nevyužívá a

nesportuje.

Tabulka 10: Která sportoviště využíváte nejčastěji? (zakroužkujte i více možností)

Ve městě

(Abs. Četnost)

Na vesnici

(Abs. Četnsot)

Ve městě

(Rel. četnost)

Na vesnici

(Rel. četnost)

Sportovní hala 23 27 32,85 32,85

Zimní stadion 7 9 10 12,85

Plavecký bazén 43 43 61,42 61,42

Dětská sportovní hřiště 46 46 65,71 65,71

Dětská zábavní centra 23 22 32,85 31,42

Jiné, jaké…. 0 0 0 0

Celkem 70 70 100 100

n=70

Graf 17 - Nejčastější sportoviště ve městě

59%

40%

1%

Na vesnici

V mástě bydliště Jezdíme do okolí Nesportujeme, nevyužíváme

16% 5%

30%33%

16%

0%

Ve městě

Sportovní hala

Zimní stadion

Plavecký bazán

Dětská sportovní hřiště

Dětská sportovní centra

Jiné, jaké…

60

n=70

Graf 18 - Nejčastější sportoviště na vesnici

Z odpovědí je zřejmé, že u městských MŠ jsou nejčastěji rodiči využívána tato

sportoviště. Nejvíce dětská sportovní hřiště (46x odpověď), dále plavecký bazén (43x

odpověď), následuje sportovní hala (23x odpověď) a dětská zábavní centra (23x odpověď),

nejméně rodiče využívají zimní stadion a to 7x odpověď. Rodiče vesnických MŠ využívají

sportoviště v tomto pořadí: nejvíce dětská sportovní hřiště (46x odpověď), následuje

plavecký bazén (43x odpověď), dále sportovní hala (27x odpověď), dětská zábavní centra

(22x odpověď) a nejméně zimní stadion, o který má zájem 9 rodičů. Volná odpověď zůstala

nevyužita.

Tabulka 11:Máte dostatek možností k pohybu a sportu pro Vaše dítě?

Ve městě

(Abs. četnost)

Na vesnici

(Abs. četnost)

Ve městě (Rel.

četnsot)

Na vesnici

(Rel. četnost)

Ano 47 49 67,14 70

Ne 1 1 1,42 1,42

Částečně 22 20 31,42 28,57

Celkem 70 70 100 100

19%

6%

29%

31%

15%

0%

Na vesnici

Sportovní hala

Zimní stadion

Plavecký bazán

Dětská sportovní hřiště

Dětská sportovní centra

Jiné, jaké…

61

n=70

Graf 19 - Možnosti k pohybu a sportu ve městě

n=70

Graf 20 - Možnosti k pohybu a sportu na vesnici

Dále z odpovědí vyplývá, že nedostatek času na vycházku s dětmi rodiče nemají.

V případě městských MŠ mají rodiče dostatek času v 53 odpovědích a částečně odpovědělo

22 rodičů. Rodiče vesnické MŠ hodnotí 49 odpovědí ano, 20 odpovědí částečně.

Tabulka 12: Zbývá Vám čas na společnou vycházku, či pobyt venku?

Ve městě

(Abs. četnsot)

Na vesnici

(Abs. četnost)

Ve městě

(Rel. četnost)

Na vesnici

(Rel. četnsot)

Ano 53 51 75,71 72,85

Ne 0 0 0 0

Občas 17 19 24,28 27,41

Celkem 70 70 100 100

67%

2%

31%

Ve městě

Ano Ne Částečně

70%

1%

29%

Na vesnici

Ano Ne Částečně

62

n=70

Graf 21 - Společné vycházky rodin s dětmi ve městě

n=70

Graf 22 - Společné vycházky rodin s dětmi na vesnici

Dále z odpovědí vyplývá, že nedostatek času na vycházku s dětmi rodiče nemají.

V případě městských MŠ mají rodiče dostatek času v 53 odpovědích a občas odpovědělo 17

rodičů. Rodiče vesnické MŠ hodnotí 51 odpovědí ano, 19 odpovědí občas.

76%

0%

24%

Ve městě

Ano Ne Občas

73%

0%

27%

Na vesnici

Ano Ne Občas

63

Tabulka 13:Jak dlouho býváte s dítětem na vycházce?

Ve městě

(Abs. četnost)

Na vesnici

(Abs. četnost)

Ve městě

(Rel. četnsot)

Na vesnici

(Rel. četnost)

30 min. 10 10 14,28% 14,28%

60 min. 26 29 37,14% 41,42%

90 min. 34 28 48,57% 40%

Jiný časový údaj, jaký… 0 3 (120 min.) 0% 4,28%

Celkem 70 70 100% 100%

n=70

Graf 23 - Délka vycházky ve městě

n=70

Graf 24 - Délka vycházky na vesnici

Z odpovědí je zřejmé, že nejméně času tráví rodiče s dětmi na vycházce v trvání 30minut

a to u obou typů MŠ, jde o deset rodičů. U městských MŠ 60minut tráví čas na vycházce 26

rodičů, a 90 minut 34 rodičů. Volná odpověď zůstala u městských MŠ nevyužita. U

vesnických MŠ 60minut tráví na vycházce 29 rodičů, 90 minut 28 rodičů a 3 rodiče tráví na

vycházce s dítětem 120 minut.

14%

37%

49%

0%

Ve Městě

30 min. 60 min. 90 min. Jiný časový údaj, jaký…

14%

42%

40%

4%

Na vesnici

30 min. 60 min. 90 min. Jiný časový údaj, jaký…

64

Tabulka 14:Využíváte společné cvičení rodičů s dětmi?

Ve městě

(Abs. četnost)

Na vesnici

(Abs. četnost)

Ve městě

(Rel. četnost)

Na vesnici

(Rel. četnost)

Ano, pravidelně 11 15 15,72 21,42

Ano, občas 17 17 24,28 24,28

Ne 42 38 60 54,28

Celkem 70 70 100 100

n=70

Graf 25 - Společné cvičení rodičů s dětmi ve městě

n=70

Graf 26 - Společné cvičení rodičů s dětmi na vesnici

Dotazníkem jsme zjistily, že společné cvičení rodičů a dětí nevyužívá u městských MŠ

42 rodičů a u vesnických MŠ 38 rodičů. Pravidelně cvičí u městských MŠ 11 rodičů a u

vesnických MŠ 15 rodičů. Pouze částečně využívá cvičení rodičů s dětmi u městských MŠ i

vesnických MŠ shodně 17 rodičů.

16%

24%60%

Ve městě

Ano, pravidelně Ano, občas Ne

22%

24%

54%

Na vesnici

Ano, pravidelně Ano, občas Ne

65

Tabulka 15:Na celodenní výlet zvolí Vaše rodina nejčastěji:

Ve městě

(Abs. četnost)

Na vesnici

(Abs. četnost)

Ve městě

(Rel. četnost)

Na vesnici

(Rel. četnost)

Auto 51 55 72,85 78,57

Kolo 9 11 12,85 15,71

Vlak 8 3 11,42 4,28

Autobus 2 1 2,86 1,42

Jinak, jak… 0 0 0 0

Celkem 70 70 100 100

n=70

Graf 27 - Celodenní výlet rodin ve městě

n=70

Graf 28 - Celodenní výlet rodin na vesnici

Z výše uvedených odpovědí je zřejmé, že nejpoužívanějším prostředkem pro celodenní

výlet rodiny je u městských MŠ auto (51 odpovědí), následně kolo (9 odpovědí), vlak (8

odpovědí) a nejméně používaný je autobus, který zvolí 2 rodiče. U vesnických MŠ je na

prvním místě také auto (55 odpovědí), potom kolo (11 odpovědí), vlak se třemi odpověďmi

a jako poslední volí jeden rodič autobus.

73%

13%

11%

3% 0%

Ve městě

Auto

Kolo

Vlak

Autobus

Jinak, jak..

79%

16%4%

1%

0%

Na vesnici

Auto

Kolo

Vlak

Autobus

Jinak, jak..

66

Tabulka 16: Jezdíte o víkendech se svými dětmi na výlety?

Ve městě

(Abs. četnost)

Na vesnici

(Abs. četnost)

Ve městě

(Rel. četnost)

Na vesnici

(Rel. četnost)

1x za měsíc 32 34 45,71 48,57

2x za měsíc 28 20 40 28,57

3x za měsíc 8 5 11,42 7.14

4x za měsíc a častěji 2 11 2,85 15,71

Celkem 70 70 100 100

n=70

Graf 29 - Víkendové výlety ve městě

, n=70

Graf 30 - Víkendové výlety na vesnici

Z odpovědí v dotazníku jsme zjistily, že víkendové výlety se svými dětmi realizují

v těchto intervalech: u městských škol – 1x za měsíc 32 rodičů, 2x za měsíc 28 rodičů, 3x za

měsíc 8 rodičů a 4x za měsíc 2 rodiče, jiný počet neuvádí. U vesnických MŠ – 1x za měsíc

34 rodičů, 2x za měsíc 20 rodičů, 3x za měsíc 2 rodičů, 4x za měsíc 9 rodičů a 2 rodiny na

víkendové výlety nejezdí.

46%

40%

11%

3%

Ve městě

1x za měsíc 2x za měsíc 3x za měsíc 4x za měsíc, častěji..

48%

29%

7%

16%

Na vesnici

1x za měsíc 2x za měsíc 3x za měsíc 4x za měsíc, častěji..

67

Tabulka 17:Do MŠ své dítě:

Ve městě

(Abs. četnost)

Na vesnici

(Abs. četnost)

Ve městě

(Rel. četnost)

Na vesnici

(Rel. četnsot)

Vodím pěšky 38 20 42,28 28,57

Jezdíme na kole 7 23 10 32,85

Vozím autem 25 27 35,71 38,57

Jinak, jak… 0 0 0 0

Celkem 70 70 100 100

n=70

Graf31 - Doprava dítěte do MŠ ve městě

n=70

Graf č. 32 - Doprava dítěte do MŠ na vesnici

Dále z odpovědí vyplývá, že své dítě do městské MŠ vodí – chodí pěšky 38 rodičů, na

kole jezdí 7 rodičů a vozí autem 25 rodičů. Do vesnické MŠ vodí děti 20 rodičů, jezdí na

kole 23 rodičů a vozí autem 27 rodičů. Volná odpověď zůstala nevyužita.

54%

10%

36%

0%

Ve městě

Vodím, chodíme pěšky Jezdíme na kole Vozím autem Jinak, jak..

29%

33%

38%

0%

Na vesnici

Vodím, chodíme pěšky Jezdíme na kole Vozím autem Jinak, jak..

68

Tabulka 18:Souhlasíte s pobytem Vašeho dítěte venku v MŠ za každého počasí

Ve městě

(Abs. četnost)

Na vesnici

(Abs. četnost)

Ve městě

(Rel. četnost)

Na vesnici

(Rel. četnost)

Ano 34 52 48,578 74,28

Ne 36 18 51,42 25,71

Celkem 70 70 100 100

n=70

Graf 33 - Pobyt venku za každého počasí ve městě

n=70

Graf 34 - Pobyt venku za každého počasí na vesnici

Souhlas s pobytem venku za každého počasí vyjádřilo u městských MŠ 34 rodičů, u

vesnických MŠ 52 rodičů. Nesouhlas u městských MŠ 36 rodičů a u vesnických MŠ 18

rodičů.

49%51%

Ve městě

Ano Ne

74%

26%

Na vesnici

Ano Ne

69

Tabulka 19:Vytváří si Vaše dítě vztah k pohybu a sportu od útlého věku?

Ve městě

(Abs.

Četnost)

Na vesnici

(Abs. četnost)

Ve městě

(Rel. četnost)

Na vesnici

(Rel. četnost)

Ano, určitě 48 55 68,57 78,57

Ano, částečně 22 15 31,42 21,42

Ne 0 0 0 0

Celkem 70 70 100 100

n=70

Graf 35 - Vztah k pohybu a sportu dětí ve městě

n=70

Graf 36 - Vztah k pohybu a sportu dětí na vesnici

Z dotazníků je zřejmé, že s určitostí si vztah k pohybu a sportu vytváří děti u městských

MŠ 48 odpovědí, u vesnických MŠ 55 odpovědí. Částečný souhlas vyslovilo u městských

MŠ 22 rodičů a u vesnických MŠ 15 rodičů. Negativní reakci dotazník nezaznamenal.

69%

31%

0%

Ve městě

Ano, určitě Ano, částečně Ne

79%

21%

0%

Na vesnici

Ano, určitě Ano, částečně Ne

70

3.6.1 Ověřování výzkumných předpokladů a hypotéz

VP 1 – Děti na vesnici nemají dostatek možností ke sportovnímu vyžití v místě bydliště.

Tento výzkumný předpoklad byl šetřen v dotazníkové otázce číslo 9 a podle odpovědí rodičů

se pro dostatek možností ke sportovnímu vyžití v místě bydliště (na vesnici) vyjádřilo 59%

respondentů. Ve městě své možnosti za vyhovující označilo 66% rodičů. Z šetření vyplývá,

že vesnice má méně možností, ale vzhledem k budování moderního venkova se tento rozdíl

postupně vyrovnává, nejde o zcela zásadní rozdíl.

VP 2 – Děti ve městě častěji navštěvují pravidelné pohybové kroužky.

Tímto výzkumným předpokladem se zabývala otázka č. 4. Potvrdil se daný předpoklad,

jelikož z dotazníkového šetření vyplývá, že děti ve městě častěji navštěvují pohybové

kroužky. Z celkového počtu 70 rodičů ve městě se 15 vyjádřilo, že jejich dítě nenavštěvuje

žádný pohybový kroužek, tudíž 55 rodičů potvrdilo účast svých dětí v pohybovém kroužku.

U vesnických respondentů tomu bylo takto: ze 70 rodičů se 26 dětí nenavštěvuje žádný

pohybový kroužek, tudíž 44 rodičů potvrdilo účast svých dětí v pohybovém kroužku. Děti

ve městě mají širší nabídku k pohybovému vyžití, než je tomu na vesnici. Rodiče ve městě

využívají pohybových her, gymnastiky, aerobiku, plavání, fotbal, hokej a dalších. Děti na

vesnici mají možnost navštěvovat sokol, fotbal a taneční kroužek. Chybí pestřejší nabídka.

H1 – Sportu se budou častěji věnovat rodiny s dětmi ve městech, nežli rodiny s dětmi

na vesnicích.

H01 – Rodiny s dětmi ve městě se budou věnovat spotu stejně často, jako rodiny

s dětmi na vesnici.

HA1 – Sportu se budou častěji věnovat rodiny s dětmi ve městech, nežli rodiny

s dětmi na vesnici.

Tabulka 20 Pozorované četnosti sportovních aktivit dětí během týdne

Ve městě Ve vesnici Celkem

1x 15 20 35

2x 31 23 54

3x a více 24 27 51

Celkem 70 70 140

Tabulka 21 Očekávané četnostisportovních aktivit dětí během týdne

71

Ve městě Ve vesnici Celkem

1x 17.5 17.5 35

2x 27 27 54

3x a více 25.5 25.5 51

Celkem 70 70 140

Testové kritérium je rozdíl četnosti souborů ověřené v internetové aplikaci

(http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/):

Po dosazení do vzorce vychází testové kritérium:

G = 2.076

Kritická hodnota:

Kritická hodnota:

χ(1-α);df = 5.991

Rozhodnutí:

Na hladině významnosti 5% nemůžeme odmítnout nulovou hypotézu (H01)

o nezávislosti jednotlivých znaků.

H2–Rodiče na vesnici častěji souhlasí s pobytem svých dětí venku za každého počasí,

než rodiče ve městě.

H02 – Rodiče na vesnici mají stejný názor na pobyt svých dětí venku za každého počasí, jako

rodiče dětí ve městě.

HA2 – Rodiče dětí na vesnici častěji souhlasí s pobytem svých dětí venku za

každého počasí, než rodiče ve městě.

72

Tabulka 22 Pozorované četnosti pobytu dítěte venku za každého počasí

Ve městě Ve vesnici Celkem

Ano 34 52 86

Ne 36 18 54

Celkem 70 70 140

Tabulka 23 Očekávané četnosti pobytu dítěte venku za každého počasí

Testové kritérium je rozdíl četnosti souborů ověřené v internetové aplikaci

(http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/):

Po dosazení do vzorce vychází testové kritérium:

G = 9.767

Kritická hodnota:

Kritická hodnota:

χ(1-α);df = 3.841

Rozhodnutí:

Na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu (H02) o nezávislosti jednotlivých

znaků zamítáme a přijímáme hypotézu HA2, která nám říká, že zde určitá závislost existuje.

H3 – Společné výlety rodin předškolních dětí budou četnější u vesnických rodin, nežli

společné výlety městských rodin.

H03 – Společné výlety rodin předškolních dětí na vesnici budou stejně časté, jako společné

výlety rodin předškolních dětí ve městě.

HA3 – Společné výlety rodin předškolních dětí budou četnější u vesnických

rodin, nežli společné výlety městských rodin.

Ve městě Ve vesnici Celkem

Ano 43 43 86

Ne 27 27 54

Celkem 70 70 140

73

Tabulka 24 Pozorované četnosti výletů rodin z dětmi o víkendech

Tabulka 25 Očekávané četnosti výletů rodin z dětmi o víkendech

Ve městě Ve vesnici Celkem

1x za měsíc 33 33 66

2x za měsíc. 24 24 48

3x za měsíc 6.5 6.5 13

4x za měsíc a častěji 6.5 6.5 13

Celkem 70 70 140

Testové kritérium je rozdíl četnosti souborů ověřené v internetové aplikaci

(http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/):

Po dosazení do vzorce vychází testové kritérium:

G = 8.317

Kritická hodnota:

Kritická hodnota:

χ(1-α);df = 7.815

Ve městě Ve vesnici Celkem

1x za měsíc 32 34 66

2x za měsíc 28 20 48

3x za měsíc 8 5 13

4x za měsíc a častěji 2 11 13

Celkem 70 70 140

74

Rozhodnutí:

Na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu (H03) o nezávislosti jednotlivých

znaků zamítáme a přijímáme hypotézu HA3, která nám říká, že zde určitá závislost

existuje.

3.6.2 Další výsledky výzkumného šetření a diskuse

V průběhu výzkumného šetření pomocí dotazníků se prokázalo, že rodiče ve městě

s 90% relativní četností a rodiče na vesnici s 84,29% relativní četností považují sport a pohyb

za velmi důležitý pro jejich dítě. Společné chvíle tráví rodiny na vesnici nejvíce na

multifunkčních hřištích (77,14% relativ. četnost), na bazéně (48,57% relativní četnost)

a úklidem domu (47,14% relativní četnost). Stejně tak rodiny ve městě s malými odchylkami

v relativních četností ( multifunkční hřiště 68,57%, bazén 32,86%, úklid bytu 30%).

Návštěva kulturních zařízení, jako jsou divadla a kina jsou více preferována ve městě, kde

zajde rodina do divadla 5,71% a do kina 15,71%. Na vesnici chodí do divadla 2,85% a do

kina 12,85%. Z toho plyne, že kultuře se více věnují rodiny ve městě, kde se tato kulturní

stánky nachází. Vycházky do přírody jsou četnější na vesnicích 14,28%, než u městských

rodin 7,14%. Při výběru ze zimních sportů volila rodina ve městě i na vesnici jednoznačně

sáňkování, u městských rodin to bylo s 58,57% relativ. četností a u vesnických rodin

s 57,14 % relativ. četností. Oblíbeným sportem v létě je plavání s 45,71% relativní četností

u města a s 47,14% relativní četností na vesnici. Následuje shodně ohodnocená cyklistika,

jak ve městě, tak na vesnici s 32,85% relativ. četností. Doba, kdy se rodiny věnují sportu

jednoznačně ukazuje na odpoledne 90% relativ. četnosti na vesnici a 74,28% relativ.

četnosti ve městě. Mezi sportoviště, která využívají rodiny s dětmi nejčastěji, patří shodně

dětská sportovní hřiště 65,71% relativ. četnosti, plavecký bazén 61,42% relativ. četnosti.

Naopak nejméně vyhledávané jsou zimní stadiony u města je to 10% relativ. četnosti a na

vesnici 12,85% relativ. četností. Dvě třetiny z dotazovaných rodičů považuje možnosti

k pohybu a sportu za dostačující. Městské rodiny s 67,14% relativ. četností a vesnické rodiny

s 70% relativ. četností. V dotazníku jsme se rodičů ptali na společné vycházky a pobyt na

čerstvém vzduchu s dětmi, zda jim zbývá dostatek času na tuto aktivitu? Podle zjištěných

odpovědí je tomu tak u poloviny dotazovaných. Ve městě má dostatek času na vycházku

75,71% relativ. četnosti rodičů a u vesnických rodin je to 72,85% relativ. četnosti. Nejvíce

preferovanou dobu délky vycházky stanovili rodiče městských MŠ na 90 min a to s relativ.

četností 48,57% a rodiče vesnické MŠ 40% relativ. četnosti na 90min. a zároveň se vyslovili

rodiče na vesnici pro dvouhodinový pobyt s dětmi na vycházce a to 4,28% relativ. četnosti.

75

Více času venku tráví rodiny ve městě, i když pouze s nepatrným rozdílem. Společné cvičení

rodičů a dětí rodiny nevyužívají s ohledem na relativ. četnost u městských MŠ 15,72%

a relativ. četnost vesnických MŠ 21,42%. Tento závěr si můžeme vysvětlit širokou nabídkou

kroužků pro děti v době, kdy rodiče pracují a považují tudíž za splněné pohybové aktivity

svých dětí během dne. Nečastějším prostředkem na celodenní výlet volí rodina osobní

automobil, ve městě 72,85% relativ. četnosti a na vesnici 78,57% relativ. četnosti. Opačně -

nejméně využívaným je autobus, ve městě 2,86% relativ. četnosti a na vesnici 1,42% relativ.

četnosti. Potvrzením tohoto tvrzení je dlouhodobé sledování reakcí dětí na výlety v MŠ, kde

pozorujeme velký zájem a údiv nad cestou autobusem. Z rozhovorů s dětmi vyplývá, že

autobus jejich rodina k cestování nepoužívá. Překvapujícím zjištěním, je i doprava dětí do

MŠ. U městských MŠ převažuje s 42,28% relativ. četnosti cesta pěšky, zatímco u vesnických

MŠ převažuje jízda autem a to s 38,57% relativ. četností. Vysvětlením by mohlo být částečně

pokračování do zaměstnání, kam musí lidé z vesnice dojíždět, ale více se nabízí pohodlí

a rychlost dospělých v uspěchané době. Odpovědí na poslední otázku v dotazníku rodiče

odpověděli souhlasně na vytváření si vztahu dítěte k pohybu a sportu a to s 68,57% relativní

četností u města a 78,57% relativní četností na vesnici.

Doporučená délka pohybové aktivity u dětí předškolního věku jsou dvě hodiny denně

(Mužík, Vlček, 2010). Z toho 60minut tvoří řízená pohybová aktivita a 60minut spontánní

pohybová aktivita. Z výsledků dotazníků jsme zjistili, že rodiče věnují vycházce nebo pobytu

na čerstvém vzduchu 90 minut a to ne ve všech případech, přitom přijíždí k mateřské škole

autem, místo, aby využili dvaceti minut cesty do školy k zdraví prospěšnému pohybu dětí

i sebe. Chůzi považujeme za základní, přirozený a zdraví prospěšný pohyb dětí i dospělých.

I tak zcela jistě nedosáhnou stanovené normy pro pohyb dětí. Na druhé straně se mateřská

škola snaží každý den dodržet dvouhodinový pobyt dětí na čerstvém vzduchu a to za každého

počasí, se kterým podle vyjádření rodičů polovina respondentů nesouhlasí. Z vlastních

zkušeností zastávám názor, že se děti denním pobytem venku otužují, jsou odolnější proti

nemocem a jejich zdraví je pevnější, méně jsou nemocné a docházka do školy je pravidelná.

Přitom pouze stačí dítě adekvátně dle počasí obléci a obout.

Bez diskuse zůstává, že pohyb dětí v předškolním věku by měl být rozmanitý,

pravidelný, přiměřený věku, fyzickým a psychickým předpokladům, jež se pozitivně odrazí

ve zdraví jedince. Vyvážený poměr řízené a spontánní pohybové aktivity, volba mírné,

středně těžké až těžké zátěže a odpočinku, vždy musí být v souladu se zdravým rozvojem

76

každého dítěte. Dítě si postupně navyká na pravidelný rytmus dne a utváří si základ zdravého

životního stylu, ve kterém nechybí sport a pohyb pro budoucí život a zdraví tolik důležitý.

77

Závěr

V diplomové práci jsme se věnovali v rámci zdravého životního stylu rozmanitosti

a četnosti pohybových aktivit u předškolních dětí. Zajímalo nás, zda mají děti předškolního

věku dostatek možností k pohybu a sportu, zda využívají hojně s rodiči moderní vybavená

sportoviště a areály pro zábavu a pohyb.

Zdravý životní styl a zdraví je neodmyslitelně spojeno s pohybem, výživou,

prostředím a celkovým přístupem ke svému životu. Je hodnotou, které si vážíme, ale nikdo

z nás nemůže očekávat, že výborné zdraví nás bude provázet po celý život, bez jakéhokoli

přičinění. Hlavní pozornost je třeba věnovat období dětství, kdy je zdraví v plné síle a naším

cílem by mělo být snažit se prodloužit toto zdravé období co nejdéle. Posilovat žádoucí

návyky, působit na děti vlastním pozitivním příkladem, jež děti rády napodobují, být

laskavý, důsledný a hlavně trpělivý. Velkou motivací pro nás dospělé jsou úspěšné a

spokojené děti. Dosáhnout toho můžeme pouze společným a vzájemně se podporujícím

působením v oblasti zdravého životního stylu.

V teoretické části jsme se na základě prostudované literatury zabývali podrobně

obdobím předškolního věku, poznávacími procesy, verbálními schopnostmi, subjektivním

prožíváním, dětskou hrou a kresbou přes socializaci až po vstup dítěte do první třídy základní

školy, tedy jeho školní zralostí. Druhá kapitola pojednává o programech na podporu zdraví.

Ve třetí kapitole se blíže seznamujeme se zdravým životním stylem dětí předškolního věku

a blíže se věnujeme pohybovým aktivitám v tomto období.

V empirické části je cílem zjistit v rámci zdravého životního stylu rozmanitost

a četnost pohybových aktivit, kterým se věnují děti předškolního věku. Zajímá nás, zda mají

děti předškolního věku dostatek možností pro sportovní vyžití v místě bydliště? Jestli děti

navštěvují pravidelně pohybové kroužky? Kolik času věnují rodiny s dětmi pohybu, sportu

a pobytu na čerstvém vzduchu? Mají rodiče dětí dostatek času na společné výlety? Jaký

názor mají rodiče na pobyt dětí venku v MŠ za každého počasí? Na tyto otázky jsme hledali

odpovědi v dotazníkovém šetření mezi rodiči dětí předškolního věku. Výzkum pro danou

skupinu rodičů ukázal velkou podporu pohybu dětí, pestrý výběr z nabízených aktivit

a zájem rodičů o podporu zdravého životního stylu jejich dětí. I přes náročnost pracovního

vytížení se rodiče snaží svým dětem dopřát širokou, poutavou a pravidelnou nabídku pobytu

na čerstvém vzduchu, dle svých možností a schopností.

Na počátku celé diplomové práce jsme se ptali, zda je rozdíl mezi dětmi předškolního

věku a jejich rodinami na venkově a ve městě v rámci podpory zdravého životního stylu.

78

Úplným závěrem můžeme říci, že odpovědnost rodičů za výchovu dětí k zdravému

životnímu stylu je na vesnici i ve městě vyrovnaná. Městské rodiny mají nabídku pestřejší

k pohybovému vyžití dětí i celých rodin. Na druhé straně pro rodiny žijící na vesnici není

žádný problém si za kvalitním sportovním vyžitím zajet několik kilometrů a užít si pěkný

den s pohybem. Auto považují rodiče za jedinečný dopravní prostředek a upouští od

cestování vlakem či autobusem. Je příjemné zjistit, že rozdíl mezi městem a vesnicí se

postupně vyrovnává a nadále bude záležet pouze na každém rodiči, jak svědomitě,

pravidelně a důsledně budou svým dětem připravovat činnosti a aktivity spojené s pohybem

a pobytem na čerstvém vzduchu.

Podporu zdravého životního stylu u dětí předškolního věku považuji za velmi

důležitou. Zejména pohyb a sport v jakékoli formě. Současná moderní, uspěchaná doba plná

technických vymožeností svádí dnešní děti i mládež k trvalejšímu zájmu trávit svůj volný

čas u televize, počítačů a jiných sedavých aktivit. Je nutné vést děti od útlého věku k lásce

k pohybu, při čemž nemusí jít o drahé sporty, jako je hokej, tenis a podobně. Stačí využívat

své okolí. Procházky v přírodě, výlety na kolech, turistiku v okolí domova i celé naší krásné

vlasti, jsou hodnotnými pohybovými aktivitami, které vždy budou prospěšné pro naše tělo.

Zdravý tělesný, psychický a sociální vývoj je předpokladem k plnohodnotnému životu. Má-

li, dítě získat v útlém věku správné návyky v oblasti zdravého životního stylu, musí

spolupracovat rodina se školou a společně nabízet dětem vhodné pohybové vyžití

v dostatečné časové dotaci. Vzájemně své aktivity plánovat, prolínat a kombinovat vždy ku

prospěchu dětí. Děti potom lépe zvládnou nároky na ně během života kladené. V opačném

případě by prognóza pro další generace nebyla vůbec příjemná. Ztratí-li lidé chuť se

pohybovat, omezí pohyb na minimum, může se stát, že za pár let se přestanou hýbat další

generace, zleniví a jejich zdraví bude silně ohroženo. Z tohoto hlediska vidím význam

pohybu pro člověka a jako učitelka mateřské školy jsem ráda, že se má diplomová práce

věnovala zdravému životnímu stylu a zejména pohybu dětí předškolního věku. Tato tématika

je aktuální, věcná a je třeba jí věnovat dostatek pozornosti.

79

Souhrn

Diplomová práce se zaměřuje na podporu zdravého životního stylu u dětí

předškolního věku v rámci olomouckého kraje.

Cílem práce bylo zjistit, jak rozmanité a četné jsou pohybové aktivity, kterým se

věnují děti předškolního věku.

Obsahem teoretické části práce byly kapitoly týkající se charakteristiky období

předškolního věku, programů na podporu zdraví, zdravého životního stylu, jako součásti

ŠVP, zdravého životního prostředí, psychické pohody, výživy a pitného režimu. Podrobněji

se zabývala pohybovými aktivitami dětí předškolního věku.

Praktická část byla zpracována metodou dotazníkového šetření. Výzkumu se

zúčastnilo celkem 140 rodičů, jejichž děti navštěvují městské (70 rodičů) nebo vesnické (70

rodičů) mateřské školy. Osloveny byly mateřské školy: MŠ Troubky, MŠ Lobodice, MŠ

Tovačov, MŠ Olomouc, Slavonín. Úkolem práce bylo zjistit, zda mají děti předškolního

věku dostatek možností ke sportovnímu vyžití v místě bydliště, zda děti ve městě častěji

navštěvují pravidelné pohybové kroužky. Práce se snažila zmapovat, kolik času věnují

rodiny s dětmi pobytu na čerstvém vzduchu, zda rodiče souhlasí s pobytem jejich dítěte za

každého počasí.

A jak četné jsou společné výlety rodin s dětmi. Podrobné zpracování výsledků šetření

(viz. kapitola 3.6.2 Další výsledky výzkumného šetření a diskuse) ukázalo zájem rodičů

o pohybové aktivity svých dětí, široké spektrum sportovního vyžití a v neposlední řadě

celkové vyrovnání možností ke sportu vzhledem k rozlišení město a vesnice.

80

Summary This thesis focuses on promotinghealthylifestylesamongpreschoolchildren in the

Olomouc region.

Theaimwas to findouthowthey are diverse and numerousphysicalactivities, which are

devoted to preschoolchildren.

Thetheoretical part of the study thechapterrelating to thecharacteristics of pre-

schoolage, healthpromotionprograms, healthylifestyle, as part of the SEP,

environmentalhealth, psychologicalwell-being, nutrition and drinkingregime. More

specificallydealtwithphysicalactivitypreschoolchildren.

Thepractical part wasprocessed by thesurvey. Researchwasattended by a total of

140 parentswhosechildrenattendurban (70 parents) orvillage (70 parents) kindergarten.

WereapproachedKindergarten: Kindergarten Troubky, Lobodice kindergarten,

kindergartenTovacov, kindergarten Olomouc, Slavonín. Taskwas to

ascertainwhetherpreschoolchildren plenty of opportunitiesforsports in the place of residence,

whether in childrenoftenattendregularphysicalrings. Workwastrying to map how much

timeisspentwithfamiliesstaying in thefresh air, ifparentsagreewiththestay of theirchild in

anyweather.

And how many trips are commonforfamilieswithchildren. Elaboration of

surveyresults (see. Section 3.6.2 Otherresults of thesurvey and discussion) showedinterest in

parents' physicalactivityfortheirchildren, a widerange of sports and last but not least,

thetotalcompensationopportunitiesfor sport due to theresolutiontowns and villages.

81

Referenční Seznam 1. BLATNÝ, M. a kol. 2010. Psychologie osobnosti: Hlavní témata, současné přístupy.

Havlíčkův Brod: GradaPublishing, a. s., 304 s. ISBN 978-80-247-3434-7.

2. BÖS, K., SCHMIDT– REDEMANN, A., BAPPERT, S. 2007. Appetitaufbewegung.

Aachen: Meyer – MeyerVerlag, ISBN 978-3-89899-280-0.

3. BUREŠ,J.,CHALUPOVÁ,P. 2002. Ekologická výchova v mateřských a základních

školách. Pardubice: Ekocentrum Paleta, ISBN 80-239-0386-1.

4. BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona.2007 Rozvoj komunikačních kompetencí u dětí předškolního

věku. Brno: Masarykova univerzita, 200 s. ISBN 9788021044548.

5. DĚTSKÉ HRY [online].[cit. 2015-03-23]. Dostupné z [http://cs.detske- hry.com].

6. DVOŘÁKOVÁ H.,2002.Pohybem a hrou rozvíjíme osobnost dítěte. Praha: Portál.

144 s. ISBN 80-7178-693-4.

7. GRAMOTNOST.[online].[cit.2015-03-23]. Dostupné

z: [http://www.gramotnost.cz/zdravotni].

8. HAVLÍNOVÁ, M.; VENCÁLKOVÁ, E. 2006. Kurikulum podpory zdraví v mateřské

škole. 2. vyd. Praha: Portál, 224 s. ISBN 80-7367-061-5.

9. HAVLÍNOVÁ, M.2000 Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole: rozšířený

a aktualizovaný modelový program (dokument a metodika). Praha: Portál, 220 s.

ISBN 8071783838.

10. HAVLÍNOVÁ, M.1995 Zdravá mateřská škola. Praha: Portál. 141 s. ISBN

8071780480.

11. HERM, S..2007. Psychomotorischespielefürkinder in

krippenundkindergärten.Berlin: CornelsenverlagscriptorGmbH co. kg, ISBN 978- 3-

589- 25309- 8.

12. CHRÁSKA, M. 2007. Metody pedagogického výzkumu, základy kvantitativního

výzkumu. Praha: Grada.272s. ISBN 978-80-247-1369-4.

82

13. KOŤÁTKOVÁ, S.2008.Dítě a mateřská škola. Praha: Grada. 193 s. ISBN

9788024715681.

14. KŘIVOHLAVÝ, J.2001.Psychologie zdraví. Portál, Praha. ISBN 80-7178-551-2

15. KUNOVÁ, V.2004.Zdravá výživa, Praha: GradaPublishing. Bez ISBN.

16. LIBA, J.2005,Výchova k zdraviu a škola. Prešov: Pedagogická fakulta PU. 184 s.

ISBN 80-8068-336-0.

17. MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D.,2009.Výchova ke zdraví. Praha: Grada, ISBN 978-

80-247-2715-8.

18. MATĚJČEK, Z. 2007. Co, kdy a jak ve výchově dětí. Vyd. 4. Praha: Portál. 143 s.

ISBN 9788073673253.

19. MAZAL, F.2007.Hry a hraní pohledem ŠVP.Olomouc:Hanex. 394 s. ISBN 978-80-

85783-77-3

20. MERTIN, V., GILLERNOVÁ,I.2010.Psychologie pro učitelky mateřské školy, 2.

vyd. Praha: Portál. 248 s. ISBN 978- 80- 7367- 627- 8.

21. PLHÁKOVÁ, A.2007.Učebnice obecné psychologie, Praha, Academia. ISBN 80-

200- 1499- 3.

22. POHYBOVÁ PYRAMIDA.[online].[cit. 2015- 04- 17]. Dostupné

z: [http://nutriweb.cz/cs/clanky/pohyb/hybejte-se].

23. PRŮCHA, J. - WALTEROVÁ, E. - MAREŠ, J.2009.Pedagogický slovník. Praha:

Portál. 395 p. ISBN 978-80-7367-647-6.

24. PŘÍHODA,V.1974. Ontogeneze lidské psychiky. I. - IV., Praha:SNP.ISBN 14-429-74

25. PYRAMIDA ZDRAVÉ VÝŽIVY. [online].[cit. 2015-04-17]. Dostupné

z: [ http://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potravinova-pyramida/]

26. SILLAMI, N.2001. Psychologický slovník, Univerzita Palackého v Olomouci,

Olomouc. ISBN 80 – 244 -0249 -1

27. ŠULOVÁ, L. 2004. Raný psychický vývoj dítěte. Praha: Karolinum, ISBN 80-246-

0877-4.A426.

28. VÁGNEROVÁ, M.2000. Vývojová psychologie Dětství, dospělost, stáří, Praha, Portál,

ISBN 80- 7178- 308- 0.

29. VÁGNEROVÁ, Marie.2005 Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání. Praha:

Karolinum. 467 s. ISBN 80-246-0956-8.

83

Seznam Obrázků

Obrázek 1- Pyramida zdravé výživy Zdroj: http://vyzivadeti.cz/zdrava-

vyziva/potravinova-pyramida/ ……………………………………………………40

Obrázek 2- Pohybová pyramida Zdroj: http://nutriweb.cz/cs/clanky/pohyb/hybejte-

se ..............................................................................................................................43

84

Seznam Tabulek

Tabulka 1: Složení výzkumného vzorku…………………………………………………52

Tabulka 2: Považujete pohyb a sport pro Vaše dítě za důležité?.......................................53

Tabulka 3: Kolikrát v týdnu se věnujete s dítětem sportu?....................................................54

Tabulka 4: Navštěvuje Vaše dítě pravidelně pohybové kroužky? …………………........55

Tabulka 5: Společné chvíle tráví Vaše rodina nejčastěji v oblastech ……………………56

Tabulka 6: Který ze zimních sportů má Vaše rodina nejraději?........................................57

Tabulka 7: Kterým z letních sportů dáváte přednost?........................................................58

Tabulka 8:Kdy se věnujete nejčastěji sportu a pohybu? ………………………………...59

Tabulka 9: Sportovní vyžití máte k dispozici…………………………………………….60

Tabulka 10: Která sportoviště využíváte nejčastěji? ……………………………….……61

Tabulka 11: Máte dostatek možností k pohybu a sportu pro Vaše dítě?............................62

Tabulka 12: Zbývá Vám čas na společnou vycházku, či pobyt venku?........................................63

Tabulka 13:Jak dlouho býváte s dítětem na vycházce?.....................................................64

Tabulka 14: Využíváte společné cvičení rodičů s dětmi?..................................................65

Tabulka 15: Na celodenní výlet zvolí Vaše rodina nejčastěji:…………………………...66

Tabulka 16: Jezdíte o víkendech se svými dětmi na výlety?.............................................67

Tabulka 17:Do MŠ své dítě:……………………………………………………………..68

Tabulka 18: Souhlasíte s pobytem Vašeho dítěte venku v MŠ za každého počasí?..........69

Tabulka 19: Vytváří si Vaše dítě vztah k pohybu a sportu od útlého věku?......................70

Tabulka 20: Pozorované četnosti sportovních aktivit dětí během týdne………………....72

Tabulka 21: Očekávané četnosti sportovních aktivit dětí během týdne…………………..72

Tabulka 22:Pozorované četnosti pobytu dítěte venku za každého počasí………………...73

Tabulka 23: Očekávané četnosti pobytu dítěte venku za každého počasí………………...73

Tabulka 24: Pozorované četnosti výletu rodin s dětmi o víkendech………………………74

Tabulka 25: Očekávané četnosti výletu rodin s dětmi o víkendech……………………….74

85

Seznam Grafů

Graf 1 Složení výzkumného vzorku …………………………………………………..53

Graf 2 Významnost pohybu a sportu pro děti na vesnici………………………………53

Graf 3 Četnost sportu v týdnu u dětí ve městě…………………………………………54

Graf 4 Četnost sportu v týdnu u dětí na vesnici………………………………………..54

Graf 5 Pohybové kroužky dětí ve městě……………………………………………….55

Graf 6 Pohybové kroužky dětí na vesnici……………………………………………...55

Graf 7 Společné chvíle rodin s dětmi ve městě………………………………………..56

Graf 8 Společné chvíle rodin s dětmi na vesnici………………………………………56

Graf 9 Zimní sporty ve městě………………………………………………………….57

Graf 10 Zimní sporty na vesnici……………………………………………………….57

Graf 11 Letní sporty ve městě…………………………………………………………58

Graf 12 Letní sporty na vesnici………………………………………………………..58

Graf 13 Čas pro sport a pohyb ve městě………………………………………………59

Graf 14 Čas pro sport a pohyb na vesnici……………………………………………..59

Graf 15 Sportovní vyžití ve městě…………………………………………………….60

Graf 16 Sportovní vyžití na vesnici…………………………………………………...60

Graf 17 Nejčastější sportoviště ve městě………………………………………….......61

Graf 18 Nejčastější sportoviště na vesnici…………………………………………….61

Graf 19 Možnosti k pohybu a sportu ve městě………………………………………..62

Graf 20 Možnosti k pohybu a sportu na vesnici………………………………………62

Graf 21 Společné vycházky rodin s dětmi ve městě…………………………………..63

Graf 22 Společné vycházky rodin s dětmi na vesnici…………………………………63

Graf 23 Délka vycházky ve městě…………………………………………………….64

Graf 24 Délka vycházky na vesnici……………………………………………….......64

Graf 25 Společné cvičení rodičů s dětmi ve městě……………………………………65

Graf 26 Společné cvičení rodičů s dětmi na vesnici…………………………………..65

Graf 27 Celodenní výlet rodin ve městě………………………………………………66

Graf 28 Celodenní výlet rodin na vesnici……………………………………………..66

Graf 29 Víkendové výlety ve městě…………………………………………………..67

Graf 30 Víkendové výlety na vesnici…………………………………………………67

Graf 31 Doprava dítěte do MŠ ve městě……………………………………………...68

Graf 32 Doprava dítěte do MŠ na vesnici…………………………………………….68

86

Graf 33 Pobyt venku za každého počasí ve městě…………………………................69

Graf 34 Pobyt venku za každého počasí na vesnici………………………………......69

Graf 35 Vztah k pohybu a sportu dětí ve městě………………………………………70

Graf 36 Vztah k pohybu a sportu dětí na vesnici……………………………………..70

87

Seznam Příloh

Příloha 1.Pohybové hry v MŠ

Příloha 2.Příklad rozcvičky, úvodní část

Příloha 3. Příklad rozcvičky, úklony stranou

Příloha 4. Fotografie z činností k podpoře zdravého životního stylu v MŠ Troubky

Příloha 5.Pracovní listy: Jíme zdravě, zdravá zelenina, matematické představy, dopravní

bezpečnost, lidská postava, zdravé potraviny

Příloha 6. Dotazník pro rodiče

Příloha 1 Pohybové hry

Zlatá brána

Věk dětí: 3-6 let

Počet dětí: min. počet dětí 6

Místo konání: hala, vnitřní i vnější prostory MŠ

Pomůcky: Děti při této hře nepoužívají žádné pomůcky ani náčiní

Pravidla hry: V této hře si dvě děti stoupnou proti sobě a zvednuté ruce propojí tak, aby

vznikla stříška, představující bránu. Ostatní děti prochází v zástupu bránou, mohou se držet

za ruce a při do-řeknutí říkanky brána spadne a tím v ní zůstane uvězněno jedno dítě. To se

stává účastníkem brány (vystřídá jedno dítě tvořící doposud bránu) a říkanka se opakuje:

„Zlatá brána, otevřená, zlatým klíčem, odemčená,

kdo do ní vejde, tomu hlava sejde,

ať je to ten nebo ten, praštíme ho koštětem“.

Zdroj: MŠ Troubky

Zajíček v jamce

Věk dětí: 3-5 let

Počet dětí: min. počet dětí 6

Místo konání: hala, vnitřní prostory MŠ, zahrada

Pomůcky: Děti při této hře nepoužívají žádné pomůcky ani náčiní

Pravidla hry: Na začátku hry vybereme jedno dítě, které se stává zajíčkem. Hlavu má

schovanou a budí tak dojem smutného zajíčka. Sedne si do bobku a ostatní kolem něho utvoří

kruh. Děti se přitom drží za ruce a chodí dokola kolem zajíčka. Prospěvují si říkanku:

„Zajíček v své jamce, sedí sám, sedí sám,

ubožáčku co je ti, že nemůžeš skákati?!

Z chutě skoč a vyskoč“!

Na poslední slovo zajíček vyskočí na libovolného kamaráda, kterého si vybral a ten se stává

zajíčkem. Hra pokračuje, děti při zpívání mohou měnit směr pochodu.

Zdroj: MŠ Troubky

Konopky

Věk dětí: 3-6 let

Počet dětí: libovolný

Místo konání: hala, vnitřní prostory MŠ, zahrada

Pomůcky: Děti při této hře nepoužívají žádné pomůcky ani náčiní

Pravidla hry: Děti sedí na koberci, v trávě libovolně rozmístěné. Hru začíná paní učitelka,

kdy při prozpěvování říkanky chodí klikatě mezi dětmi a „sbírá“ postupně všechny děti, na

jejichž jména přijde v říkance řada. „Posbírané“ děti při tom chodí za sebou, drží se za ruce

a vytváří tak dlouhého hada. Na konci hry si děti mohou zvolit svého „vůdce“, který opět

zahájí hru.

Říkanka:

„Hráli bychom na konopky,

kdyby byly větší snopky,

málo nás, málo nás,

pojď „Andulko“ mezi nás“.

Zdroj: MŠ Troubky

Krokodýlí hody

Věk dětí: 4-7 let

Počet dětí: libovolný

Místo konání: hala, vnitřní nebo vnější prostory MŠ

Pomůcky: balanční čočky různých barev

Pravidla hry: Z různě barevných balančních čoček vytvoříme dráhu. Děti se rozdělí do

družstev a jejich úkolem bude projít celou dráhu pouze po čočkách, představující kameny

v řece. Pokud se dítě netrefí na kámen, „šlápne do vody“ a stává se obětí krokodýla. Tím

vypadává ze hry a startuje další člen týmu. Vítězí družstvo, jejichž hráči se vrátí zpět do cíle

co nejrychleji a v co nejhojnějším počtu.

Zdroj: MŠ Troubky

Zdroj: http://www.predskolaci.cz/tag/rozcvicka

Příloha 2 Příklad rozcvičky úvodní část

Zdroj: http://www.detskestranky.cz/clanek/1535-

versovane_rozcvicky_pro_kluky_a_holcicky.htm

Příloha 3 Příklad rozcvičky úklony stranou

Zdroj: http://www.predskolaci.cz/versovane-rozcvicky-pro-kluky-a-holcicky/7716

Příloha 4 Fotografie činností k podpoře zdravého životního stylu v MŠ Troubky

Foto č. 1: Vycházka k úpravně vody

Fotografie byly použity se souhlasem zákonných zástupců dětí.

Foto č. 2: Na vycházku za každého počasí

Foto č. 3: Vycházka do parku

Foto č. 4: Pohybové aktivity v lese

Foto č. 5: Hry dětí na zahradě

Foto č. 6: Otužování a pobyt v sauně

Foto č. 7: Otužování a rozcvička na terase

Foto č. 8: Tělovýchovná: cvičení ve sportovní hale

Foto č. 9: Tělovýchovná: cvičení ve sportovní hale

Foto č. 10: Před-plavecká výchova

Foto č. 11: Zimní hry

Foto č. 12: Sběr odpadků

Foto č. 13: Třídění odpadků

Foto č. 14: Příprava zeleninových jednohubek

Foto č. 15: zdravá svačina

Příloha 5 Pracovní listy

Příloha 6 Dotazník

Vážení rodiče,

jmenuji se Renata Ambrožová a žádám Vás o vyplnění dotazníku, který se dotazuje

na životní styl předškolních dětí. Dotazník poslouží pouze k výzkumnému šetření mé

diplomové práce s názvem Podpora zdravého životního stylu u dětí v MŠ, je anonymní

a nebude poskytnut žádným dalším osobám. Zakroužkujte nebo vyplňte, prosím, vždy jednu

odpověď (pokud není určeno jinak), která nejvíce odpovídá skutečnosti.

Děkuji Vám za Váš čas a ochotu spolupracovat.

1. Moje dítě navštěvuje mateřskou školu:

a) ve městě

b) na vesnici

2. Považujete pohyb a sport pro Vaše dítě za důležité?

a) Ano

b) Částečně

c) Ne

3. Kolikrát v týdnu se věnujete s dítětem sportu?

a) 1x

b) 2x

c) 3x a častěji

4. Navštěvuje Vaše dítě pravidelně pohybové kroužky? (zakroužkujte i více

možností)

a) Fotbal

b) Hokej

c) Tanec

d) Aerobic

e) Gymnastiku

f) Jiné,

jaké………………………………………………………………………………

…………………..

5. Společné chvíle tráví Vaše rodina nejčastěji v oblastech (zakroužkujte i více

možností):

a) divadlo,

b) kino

c) stadion, sportovní hala

d) bazén

e) domácí práce, úklid domu, bytu

f) multifunkční dětská hřiště, parky

g) Jinak,

jak………………………………………………………………………………

…………………..

6. Který ze zimních sportů má Vaše rodina nejraději?

a) Lyžování

b) Sáňkování

c) Bruslení

d) Jiné,

jaké………………………………………………………………………………

…………………..

7. Kterým z letních sportů dáváte přednost?

a) Plavání

b) Cyklistika

c) Bruslení na kolečkových bruslích

d) Turistika

e) Lezení

f) Jiné,

jaké………………………………………………………………………………

…………………..

8. Kdy se věnujete nejčastěji sportu a pohybu?

a) Ráno

b) Odpoledne

c) Na večer

9. Sportovní vyžití máte k dispozici:

a) V místě bydliště

b) Jezdíme do okolí

c) Nesportujeme, nevyužíváme

10. Která sportoviště využíváte nejčastěji? (zakroužkujte i více možností)

a) Sportovní hala

b) Zimní stadion

c) Plavecký bazén

d) Dětská sportovní hřiště

e) Dětská zábavní centra

f) Jiné,

jaké………………………………………………………………

………………………………….

11. Máte dostatek možností k pohybu a sportu pro Vaše dítě?

a) Ano

b) Ne

c) Částečně

12. Zbývá vám čas na společnou vycházku, či pobyt venku?

a) Ano

b) Ne

c) Občas

13. Jak dlouho býváte s dítětem na vycházce?

a) 30min.

b) 60min.

c) 90min.

d) Jiný časový údaj,

jaký………………………………………………………………

………………..

14. Využíváte společné cvičení rodičů s dětmi?

a) Ano, pravidelně

b) Ano, občas

c) Ne

15. Na celodenní výlet zvolí vaše rodina nejčastěji:

a) Auto

b) Kolo

c) Vlak

d) Autobus

e) Jinak,

jak…………………………………………………………………

…………………………………

16. Jezdíte o víkendech se svými dětmi na výlety?

a) 1x za měsíc

b) 2x za měsíc

c) 3x za měsíc

d) 4x za měsíc

e) Častěji nebo jiný počet,

jaký………………………………………………………………

……..

17. Do MŠ své dítě:

a) Vodím – chodíme pěšky

b) Jezdíme na kole

c) Vozím autem

d) Jinak,

jak………………………………………………………………………………

……………………

18. Souhlasíte s pobytem Vašeho dítěte venku v MŠ za každého počasí?

a) Ano

b) Ne

19. Vytváří si Vaše dítě vztah k pohybu a sportu od útlého věku?

a) Ano, určitě

b) Ano, částečně

c) ne

ANOTACE

Jméno a příjmení: Renata Ambrožová

Katedra: Katedra antropologie a zdravovědy

Vedoucí práce: PaedDr. et Mgr. Marie Chrásková, Ph.D.

Rok obhajoby: 2015

Název práce:

Podpora zdravého životního stylu u dětí v MŠ

Název v angličtině:

Promoting healthy lifestyle among children

Anotace práce:

Diplomová práce „ Podpora zdravého životního stylu u dětí

v MŠ“ se zabývá charakteristikou předškolního věku, pojednává

o programech na podporu zdraví a věnuje se zdravému životnímu

stylu s bližším zaměřením na pohybovou aktivitu dětí

předškolního věku. V empirické části nás zajímala rozmanitost

a četnost pohybových aktivit, kterým se děti tohoto věku věnují.

Tento výzkum byl zprostředkován formou dotazníků, které byly

poskytnuty rodičům MŠ vesnických a městských MŠ pro

srovnání různých prostředí.

Klíčová slova:

Předškolní věk, zdravý životní styl, životní prostředí, výživa,

programy na podporu zdraví, pohybová aktivita

Anotace v angličtině:

Thesis "Promoting healthy lifestyles for children in kindergarten"

characterizes the preschoolage, discusses health promotion

programs and isdedicated to a healthy lifestyle, with a closerfocus

on physical activity in children of preschoolage. In the empirical

part we were interested in diversity and frequency of physical

activity, which is dedicated to children of this age. This research

was mediated through questionnaires, which were provided to

parents kindergartenrural and urbannursery for comparison of

different environments.

Klíčová slova v angličtině:

Preschoolage, healthylifestyle, environment, nutrition, health

promotion programs, physical activity

Přílohy vázané v práci:

Příloha 1. Pohybové hry v MŠ

Příloha 2. Příklad rozcvičky, úvodní část

Příloha 3. Příklad rozcvičky, úklony stranou

Příloha 4. Fotografie z činností k podpoře zdravého

životního stylu v MŠ Troubky

Příloha 5. Pracovní listy: Jíme zdravě, zdravá zelenina,

matematické představy, dopravní bezpečnost,

lidská postava, zdravé potraviny

Příloha 6. Dotazník pro rodiče

Rozsah práce: Počet stran 87

Jazyk práce: Čeština