Upload
others
View
1
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra antropologie a zdravovědy
Diplomová práce Renata Ambrožová Předškolní pedagogika
Podpora zdravého životního stylu u dětí v MŠ
Olomouc 2015 vedoucí práce: PaedDr. et Mgr. Marie Chrásková, Ph.D.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně a použil/a jen uvedenou
literaturu a zdroje.
V Troubkách dne 8. 4. 2015 Renata Ambrožová
Poděkování
Děkuji PaedDr. et. Mgr. Marii Chráskové, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce. Dále
děkuji všem respondentům, kteří se podíleli na mém výzkumném šetření.
Obsah
Podpora zdravého životního stylu u dětí v MŠ ...................................................................... 6
Úvod ....................................................................................................................................... 6
1 Cíle práce ............................................................................................................................ 8
1.1 Hlavní cíl práce ......................................................................................................................... 8
1.2 Dílčí úkoly práce ...................................................................................................................... 8
2 Teoretické poznatky ............................................................................................................ 9
2.1 Charakteristika předškolního věku ........................................................................................... 9
2.1.1 Poznávací procesy ........................................................................................................... 10
2.1.2 Verbální schopnosti ......................................................................................................... 11
2.1.3 Subjektivní prožívání a řízení ......................................................................................... 12
2.1.4 Socializace ...................................................................................................................... 15
2.1.5 Školní zralost a připravenost ........................................................................................... 15
2.2 Programy na podporu zdraví .................................................................................................. 17
2.2.1 Zdravá mateřská škola ..................................................................................................... 17
2.2.2 Kurikulum podpory zdraví v MŠ .................................................................................... 19
2.2.3 Výchova ke zdraví v běžné MŠ....................................................................................... 24
2.3 Zdravý životní styl ................................................................................................................. 27
2.3.1 Zdravý životní styl součástí ŠVP PV .............................................................................. 27
2.3.2 Psychická pohoda ............................................................................................................ 32
2.3.3 Životní prostředí a jeho význam pro člověka .................................................................. 33
2.3.4 Výživa ............................................................................................................................. 35
2.3.5 Pohyb u dítěte předškolního věku .................................................................................. 39
Praktická část diplomové práce ........................................................................................... 49
3 Metodologie výzkumu ...................................................................................................... 49
3.1 Cíl výzkumu ............................................................................................................................ 49
3.2 Výzkumný problém ................................................................................................................ 49
3.3 Výzkumné předpoklady a hypotézy ....................................................................................... 49
3.4 Popis výzkumné metody ........................................................................................................ 49
3.5 Popis výzkumného vzorku ...................................................................................................... 50
3.6 Výsledky výzkumu ................................................................................................................. 51
3.6.1 Ověřování výzkumných předpokladů a hypotéz ............................................................. 70
3.6.2 Další výsledky výzkumného šetření a diskuse ................................................................. 74
Závěr .................................................................................................................................... 77
Souhrn .......................................................................................................................................... 79
Summary ...................................................................................................................................... 80
Referenční Seznam .............................................................................................................. 81
Seznam Obrázků .................................................................................................................. 83
Seznam Tabulek ................................................................................................................... 84
Seznam Grafů ...................................................................................................................... 85
Seznam Příloh ...................................................................................................................... 87
6
Podpora zdravého životního stylu u dětí v MŠ
Úvod Má diplomová práce na téma – Podpora zdravého životního stylu u dětí předškolního
věku, se zabývá zdraví prospěšným činnostem v oblasti pohybových aktivit, sportu a vlivu
pohybu na člověka, vytváření prvních návyků nejen po tělesné stránce, ale i důležité
psychické pohody, pravidelného denního režimu a správné výživy. To vše by nebylo možné
bez udržování zdravého životního prostředí, čistoty vzduchu a kvality pitné vody a jejich
zdrojů.
Zdraví je pro člověka nejvyšší prioritou a nelze říci, že jde jen o pocit fyzické
spokojenosti, pocitu, že nás nic nebolí a netrápí, jak si mnozí lidé myslí. K tomu, abychom
si udrželi pevné zdraví, je třeba naučit se o sebe starat, pravidelně sportovat a hlavně nebýt
lhostejní ke svému okolí. Umět relaxovat, dívat se na svět kolem nás a učit to i ostatní v
okolí. Proč právě období předškolního věku? Jsem učitelkou mateřské školy a děti, jejich
dovednosti, schopnosti a postoje v oblasti zdravého životního stylu mě zajímají. Považuji za
velmi důležité děti informovat a nabízet podněty ke zdraví prospěšným aktivitám, které je
budou provázet po celý zbytek života a položit tak základ jejich zdravému životnímu stylu.
Ve svém životě jsem se setkala s mnohými mylnými informacemi o zdraví a jeho péči
u dospělých, zejména rodičů dětí. Neměli bychom děti ochudit o velké množství potřebných
poznatků a dovedností, které zúročí ve svém životě. Zcela záměrně, cíleně děti vzdělávat
v oblasti zdravého životního stylu je nutností. Učit je zdravotní gramotnosti od útlého věku.
„Zdravotní gramotnost znamená kognitivní a sociální dovednosti, které určují motivaci
a schopnost jedinců získávat přístup ke zdravotním informacím, rozumět jim a využívat je
způsobem, který rozvíjí a udržuje zdraví“.
(The WHO HealthPromotionGlossary) (www.gramotnost.cz)
Zdravotní gramotnost by měla být předpokladem pro zdravý životní styl. Podle Liby
(2005, s.5)„jde o vyváženost psychické a fyzické zátěže, o cílevědomou pohybovou aktivitu,
racionální výživu, harmonické vztahy mezi lidmi, zodpovědný pohlavní život, odmítání
návykových látek, zodpovědnost v oblasti práce a života, osobní a pracovní hygienu atd.“
Moje diplomová práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část vymezuje předškolní věk,
jeho zvláštnosti a specifika, následují programy na podporu zdraví, jejich podstata a význam.
Zdravý životní styl a jeho zařazení do ŠVP, podrobně popisuje možnosti a zásady
7
v jednotlivých oblastech, ať už se to týká životního prostředí, psychické pohody, výživy,
jejíž součástí jsou zásady zdravé výživy a pitný režim, pohybové aktivity a jejich význam
pro člověka.
V druhé části mé diplomové práce se zabývám výzkumem převážně pohybových
aktivit u dětí předškolního věku, jejich četností a rozmanitostí. Pro tento druh výzkumu jsem
zvolila dotazník, který byl poskytnut mateřským školám olomouckého kraje v mém okolí.
Pro děti je velmi přínosné získat své první návyky, dovednosti a zkušenosti ohledně
zdravého životního stylu v předškolním věku, kdy jsou zajištěny podmínky i prostředí. Lépe
v budoucnu vyhodnotí, co je pro ně zdravé a co je naopak škodlivé a pro jejich tělo zničující.
Svůj volný čas budou efektivněji využívat a rozmanitost zájmů bude široká. Vyrostou z nich
zdraví, silní a odolní jedinci, na které čeká skvělá budoucnost a svůj život prožijí aktivně,
zdravě a plnohodnotně.
8
1 Cíle práce
1.1 Hlavní cíl práce Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zjistit, jak rozmanité a četné jsou pohybové
aktivity, kterým se věnují děti předškolního věku. Zajímalo nás, zda je rozdíl u dětí
předškolního věku a jejich rodin na venkově a dětí předškolního věku žijících ve městech se
svými rodiči v podpoře zdravého životního stylu. Hlavní cíl byl rozdělen do několika dílčích
cílů.
1.2 Dílčí úkoly práce
1) Zjistit, zda mají děti předškolního věku dostatek možností ke sportovnímu vyžití v místě
bydliště.
2) Zjistit, zda děti ve městě častěji navštěvují pravidelné pohybové kroužky.
3) Zmapovat, kolik času věnují rodiny s dětmi pobytu na čerstvém vzduchu.
4) Zjistit, zda rodiče souhlasí s pobytem jejich dítěte za každého počasí venku.
5) Zjistit četnost společných výletů rodin s dětmi.
9
2 Teoretické poznatky
2.1 Charakteristika předškolního věku
Člověk jako jediný ze živočichů není v okamžiku svého zrození přímo přizpůsoben
svému prostředí, nepřijímá prostředí, do něhož se rodí za hotové a neměnné. Sám na ně
působí svou činností, ovlivňuje je a utváří. Základní charakteristikou člověka je lidskost,
kterou nedostává od přírody, ale získává ji v průběhu svého života. Každé dítě přichází na
svět s bohatými potencionálními možnostmi, které by zůstaly nevyužity, pokud bychom
dítěti na počátku jeho vývoje neposkytli dostatek bohatých a správných podnětů. Prostředí
na dítě působí komplexně, má povahu nejen materiální, fyzikální a chemickou, ale zejména
sociální, lidskou.
Vymezení předškolního období bývá někdy vymezeno od narození, až po nástup do
základní školy. Většina odborníků se shoduje na tom, že předškolní věk je: „vývojové období
dítěte od dovršení třetího roku po vstup do školy, tzn. do dovršení šestého roku
života“(Průcha, Mareš, Walterová, 2003, s. 186). Patří k nejdůležitějším obdobím, vývoj je
uskutečňován dvěma procesy – zráním a učením. I když učení může být urychleno, postup
fází zrání nemůže být pozměněn ani přeskočen (přirozený dětský vývoj se projevuje v tom,
že dítě nejdřív sedí, potom stojí, leze dříve, než chodí, chodí dříve, než mluví). V podstatě
všechny děti procházejí stejnými fázemi vývoje, rozdíly v jejich tělesném, osobním
a citovém vývoji jsou dány individuálními zvláštnostmi. „Mezi významné potřeby
předškolního období patří potřeba citového vztahu, potřeba sociálního kontaktu,
společenského uznání emancipace, identity a seberealizace“ (Mertin, Gillernová, 2010,
s. 15).
Tělesná konstituce se u dětí předškolního období mění. Vznikají disproporce mezi
růstem končetin, hlavy, trupu. Zaoblená, baculatá postava se mění ve štíhlou. Hlava tvoří
jednu šestinu celkové tělesné výšky oproti předchozímu období. Roste a posiluje svalová
hmota, zvláště u chlapců přibývá svalová tkán, ubývá tuková tkán. Dokončuje se prořezávání
mléčných zubů, rozvíjí se podélná i příčná klenba nohy. Pokračuje osifikace kostry, jejímž
posledním stadiem osifikace kostí je osifikace kůstek zápěstních a to v době mezi šestým
a sedmým rokem, což významně ovlivňuje jemnou motoriku a její rozvoj. „Kolem čtvrtého
roku se vyhraňuje lateralita a dítě v návaznosti na dominanci hemisféry je buď pravák, nebo
levák“(Mertin, Gillernová, 2010, s. 15).
10
V oblasti motorického vývoje dochází ke zkvalitnění koordinace těla, rozvíjí se
pohybové aktivity. Pohyby se stávají plynulejšími, přesnějšími, mají předem zamýšlenou
funkci a jsou účelnější. „Pohybová koordinace se též projevuje ve schopnosti plné
sebeobsluhy – dítě se samostatně obléká a svléká, uklízí a skládá si věci, samostatně pečuje
o svou hygienu“(Mertin, Gillernová, 2010, s. 15).
Vynechat nesmíme ani pohybovou aktivitu, která je nedílnou součástí tohoto období.
Děti rády sportují. Pohyby se zlepšují, zvyšuje se jejich kvalita. Je třeba zajistit dostatek
volných a spontánních aktivit, odpovídajících individuálním potřebám dětí v mateřských
školách. Pohyb je jedním ze základních projevů existence člověka. „Přiměřená pohybová
aktivita působí preventivně proti stresu a vzniku civilizačních chorob. Předchází obezitě,
posiluje odolnost organismu proti infekcím, kompenzuje jednostrannou zátěž
z dlouhodobého sezení a neuropsychickou zátěž, vytváří návyky pro správnou pohybovou
aktivitu v dospělosti.“ (Havlínová a spol., 2000, s. 52).
Oblast kognitivního vývoje je zaměřena na poznávací funkce dítěte, patří sem
vnímání, usuzování, myšlení, pozornost, fantazie, inteligence či paměť. Předškolní děti
vnímají globálně, celek vidí jako souhrn jednotlivostí, ve kterém nedokáží oddělit či rozlišit
ani základní vztahy. Výrazný detail snadno upoutá jejich pozornost, zvláště má-li nějaký
bližší vztah k aktuální potřebě či zájmu. Prostorové vnímání je značně nepřesné, vzdálené
předměty jsou pro děti menší než ty v popředí, které se jim jeví jako obrovské. Určit polohu
nahoře a dole se jim daří, potíže zůstávají s určením polohy vpravo a vlevo (Vágnerová,
2000). Množství odhadují pouze vizuálně, reagují na pokyn „přidej“ nebo „uber“.
2.1.1 Poznávací procesy
Vnímání je řízené tím, co dítě upoutá, na co se zaměří, celkově je globální. Poznávání
je v tomto věku zaměřeno na nejbližší svět a pravidla, která v něm platí. Podle typického
způsobu uvažování předškolních dětí Piaget (1970) označil tuto fázi kognitivního vývoje za
období názorného intuitivního myšlení, jehož základem je bezprostřední vjem, který je
spojený s asociovaným prožitkem nebo představou. Dítě je v úsudku vázáno na názor,
většinou na vizuální tvar. Nerespektuje zákony logiky, je nepřesné a má mnohá omezení
(Vágnerová, 2005).
Nezastupitelnou roli hraje dětská fantazie, kterou vyplňují případné mezery
v poznání. Má harmonizující význam pro dítě v oblasti citové a rozumové rovnováhy.
Vyznačuje se těmito charakteristikami – citlivost, konkrétnost, svéráznost. Vyskytuje se
v oblastech prožitkové orientace a tvůrčích nápadech. Dítě si umí vytvořit obrazy předmětů,
11
osob a jevů, které nikdy nevnímalo. Nejviditelnější je dětská fantazie při námětových hrách
dětí, kde nachází největší uplatnění. Objevují se nepravé lži tvz. konfabulace, při nichž děti
kombinují vzpomínky s fantazijními představami, které jsou ovlivněny aktuálními
potřebami, nezralostí a city (Vágnerová, 2005).
Rozvíjí se zrakové vnímání, kdy dítě pozná nejen základní barvy, ale i jejich odstíny.
Zároveň se zvyšuje kvalita sluchových podnětů a melodie.
Charakteristické je mechanické učení, opakování písní, básní a textů, ale
neuvědomuje si jejich obsah. Je dobré vést děti ke cvičení logické paměti, která nedosahuje
v tomto věku takové účasti na myšlenkových pochodech, jako paměť mechanická, která
přetrvává až do počátku docházky do základní školy. Cvičení paměti úzce souvisí
s procvičováním pozornosti, která je nestálá a je třeba ji trénovat. Slouží k tomu řada her ve
třídě, v přírodě, oblíbené jsou konstruktivní hry. Dítě se učí vnímat, pozorovat a sdělit, co se
změnilo. Tím vyjadřuje své myšlenky a cvičí zároveň svou paměť.
Při rozumové výchově dítě pozoruje a zpracovává vše, čím je obklopeno, přijímá to
za správné, jako vzor, podle kterého se má řídit. Zejména každodenní situace mají velký
význam pro dítě předškolního věku, při nichž se učí pozorováním jiných lidí a projeví se
osvojením různých dovedností (Vágnerová, 2005). Upravené, podnětné prostředí mateřské
školy spolu s působením paní učitelky na dítě vede k všestrannému harmonickému rozvoji
dítěte a v mnohém dítě ovlivňuje.
2.1.2 Verbální schopnosti
Komunikace se v tomto období vyvíjí velmi výrazně. Dochází ke zdokonalení
vyjádření obsahu i jeho formy sdělení, zlepšuje se gramatika. Děti často napodobují
promluvy paní učitelky, rodičů i starších vrstevníků. Vybírají si slovní obraty, zapamatují si
je a snaží se je časem využít ve vlastním mluveném projevu. Gramaticky správné je časování
sloves, užívání času budoucího i minulého času ve vyprávění. Nicméně časové souvislosti
dělají dětem potíže a činí zde gramatické chyby (Bytešníková, 2007).
Egocentrická řeč, kdy dítě rozmlouvá samo se sebou, nepřizpůsobuje se žádnému
komunikačnímu partnerovi, slouží dítěti k ujasnění si situace a vyřešení nějakého svého
problému, se objevuje v období předškolního věku a s postupem času se mění ve vnitřní řeč,
která je v myšlenkách a není artikulovaná (Vágnerová, 2005).V předškolním věku si dítě
uvědomuje, že jinak hovoří s dospělým a jinak s mladším kamarádem. Dokáže komunikaci
přizpůsobit situaci, ve které se nachází. S vývojem řeči se dítě dovídá mnoho informací
o světě i sobě samotném.
12
2.1.3 Subjektivní prožívání a řízení
V tomto období se dítě zajímá o vlastní hodnocení, vzniká pocit svědomí, který
působí jako regulátor. Emoce se projevují ve vysoké míře, kromě citových stavů, vztahů
a procesů jsou časté u dítěte afekty a to strachu a zlosti. City na rozdíl od dospělého člověka
mají zpravidla velmi prudký průběh. Když se dítě těší, skáče, tleská rukama, směje se, když
je smutné, pláče. Zlobí-li se, vrhá se na zem, dupe, křičí. V tomto období jsou city velmi
nestálé, dítě velmi snadno přechází od jedné citové kvality k druhé (např. od pláče k smíchu).
V tomto věku dochází k rozvoji emoční inteligence,dítě dokáže do jisté míry tlumit citové
projevy a stupňuje se stálost jeho citů, umí projevit empatii k emočním prožitkům jiných lidí
(Vágnerová, 2005).
Na rozdíl od ostatních psychických procesů se vůle teprve začíná vyvíjet, je nestálá
a slabá. Zejména období kolem 3. roku dochází k nežádoucím projevům vzdorovitosti
a tvrdohlavosti, jenž se označuje stádiem prvního vzdoru. Dítě si začíná uvědomovat vlastní
osobu a jsou časté konflikty mezi ním a dospělým. Projevy vzdoru lze do jisté míry
považovat za přirozený jev, avšak v zásadních otázkách je nutné zachovat nekompromisnost
a důslednost, aby si dítě zvyklo, že jsou jisté pevné normy, které je nutno dodržovat, podřídit
se a přizpůsobit.
2.1.3.1 Dětská hra
Předškolní období je nazýváno obdobím hry, ta má nezastupitelnou roli při učení.
Hra je „základní aktivita dětské seberealizace. I když vychází z vnitřního popudu a odráží
podmínky, ve kterých se dítě nachází, je navíc originálně nastavena podle dispozic každého
dítěte a její forma se v čase a společnosti proměňuje“ (Koťátková, 2005, s. 14).
Jiná definice hry říká, že: „ je to forma činnosti, která se liší od práce i od učení.
Člověk se hrou zabývá po celý život, avšak v předškolním věku má specifické postavení – je
vůdčím typem činnosti. Hra má řadu aspektů: aspekt poznávací, procvičovací, emocionální,
pohybový, motivační, tvořivostní, fantazijní, sociální, rekreační, diagnostický, terapeutický.
Zahrnuje činnosti jednotlivce, dvojice, malé skupiny i velké skupiny. Existují hry, k jejichž
provozování jsou nutné speciální pomůcky (hračky, herní pomůcky, sportovní
náčiní,nástroje, přístroje). Většina her má podobu sociální interakce s explicitně
formulovanými pravidly (danými dohodou aktérů nebo společenskými konvencemi). Ve hře
se mnoho pozornosti věnuje jejímu průběhu (hry s převahou spolupráce, s převahou
soutěžení)“ (Průcha, Mareš, Walterová, 2009, s. 92).
13
Hra se vymezuje z různých hledisek, odborníci se však shodují na tom, že je základní,
přirozenou činností, přináší radost a uspokojení svým průběhem nikoli výsledkem. Je
i přípravou dítěte na práci. Základním charakteristickým znakem hry je dobrovolnost, pocit
volnosti a spontánnost. Cíl hry je obsažen v činnosti samé, v úsilí a pozornosti, kterou jí dítě
věnuje a ve zkušenostech, které při ní získá. Existují rozdílná dělení her podle různých
hledisek, proto dělení her není jednotné a každý autor zaujímá jiný pohled na jejich dělení.
Langmeier, Krejčířová (1998) rozlišují několik typů her. Konstrukční hry – při nichž dítě
konstruuje stavby z rozličných materiálů, funkční hry –cvičení tělesných funkcí, úkolové
hry – uplatňuje zkušenosti se sociálními rolemi, díky hře na rodiče, doktory, policii atd.
Iluzivní hry – dítě nahrazuje předměty při činnosti podle své představy a fantazie (využití
kamínků místo kostek).
Příhoda (In Šulová, 2004, s. 76–77) uvádí toto dělení her dětí předškolního věku:
1. Hry nepodmíněné reflexní (instinktivní):
- lovecké (číhání, honičky),
- lokomoční (pobíhání, skákání, plavání),
- experimentační (tahání předmětem, kousání),
- sexuální (milostné zápasení),
- agresivní a obranné (schovávaná),
- sběratelské (sbírání obrázků, známek).
2. Hry intelektuální
- funkční (přelévání vody, hry s pískem),
- konstruktivní (vystřihování, ťukání hřebíků),
- napodobivé (uklízení, praní, opravování),
- námětové (na zvířátka, na pošťáka, na lékaře),
- hlavolomné a skládací,
- fantastické (povídání s vymyšlenou osobou),
- kombinační (hádanky, rébusy, kvízy).
3. Hry senzomotorické
- sluchové (hudebně rytmické, bubnování),
- zrakové (prohlížení knížek, obrázků),
14
- dotykové a haptivní (vytrhávání),
- motorické (házení a vrhání, lezení na stromy).
4. Hry kolektivní
- rodinné (na tatínka a maminku),
- pospolité (dramatické, hry na školu),
- stolní (pexeso, domino),
- soutěživé (střílení na cíl, míčové).
Koncem předškolního věku se snaží dítě odlišit hru od práce, pracovní činnost chce
vykonávat v reálné situaci. Optimální je využívat v tomto období tvz. hrovou motivaci
k činnosti. V souvislosti s vývojem hry se mění i vztah dítěte k hračce. Po celou dobu
předškolního věku je hračka středem hry. Na počátku hračka určuje obsah hry dítěte, náplní
hry je manipulace s hračkou (vozí auto po místnosti). U staršího dítěte hračka zůstává
centrem hry, ale hračka dostává cílevědomé postavení (panenku považuje za svou dceru,
kterou opatruje s mateřskou pečlivostí). Stupňují se i požadavky na reálnost hračky, 5–6 leté
dítě vyžaduje, aby kůň měl nejen správnou barvu a tvar, ale i hřívu, srst a ocas. Čím starší
dítě je, tím jsou jeho hry organizovanější, a tím závaznější jsou pro ně pravidla hry.
„Hra: tělesná nebo duševní činnost bez užitečného cíle. Jíž se oddáváme pouze pro zábavu,
kterou poskytuje.“ (Psychologický slovník, 2001, s. 73).
2.1.3.2 Dětská kresba
Na samém počátku dítě prožívá nespoutanou radost z prvních pohybů tužky po
papíře, jež zanechává stopu. Umožňuje dítěti vyjádřit své pocity, prožívání pomocí
neverbální, symbolické řeči. Pomocí analýzy dětské kresby lze najít typické vývojové znaky,
které jsou závislé na chronologickém věku dítěte.
Podle Příhody (1967), dětská kresba prochází těmito stádii:
Před druhým rokem jde o stádium črtací experimentace, kyvadlové či obloukové čáry
později přechází v elipsovité, kruhovité tahy. Po třetím roce nastupuje stadium prvotního
obrazu. Zpočátku kreslí dítě hlavonožce (pouze hlava a nohy). Někteří odborníci spekulují
nad teorií, že ztvárnění člověka jako hlavonožce „odpovídá úhlu vidění světa malým tříletým
dítětem, které z osob ho obklopujících vnímá detailně nohy, které jsou ve výšce jeho očí
a obličeje, či hlavu, která se k němu sklání“ (Šulová, 2004, s. 67). V průběhu črtání dítě spojí
15
svou kresbu s určitým významem. Kresba uvědomělá a tematicky zaměřená (zejména na
člověka) začíná kolem čtvrtého roku. Dítě nezvládá prostor, proporce a kreslí i to, co nemůže
být vidět. Jde o stadium lineárního náčrtu. K oddělení dětského zážitku od reality dochází
kolem pátého nebo šestého roku, dítě kreslí podle představy ne podle předlohy. U předmětů
začíná zachycovat objektivní znaky i typické detaily. Toto stadium nazýváme stadium
realistické kresby.
2.1.4 Socializace
Pohoda jak ve školním, tak v rodinném životě dítěte je důležitá pro harmonický
a zdravý vývoj dítěte. Rodina je základem socializačního procesu. Dítě se zde učí zvládat
své emoce, vycházet s druhými lidmi, komunikovat s dospělými, vyjádřit svůj názor. Po
osvojení těchto dovedností dítě přichází do prostředí mateřské školy (Matějček, 2007).
Veřejné předškolní zařízení je uměle vytvořeným společenským zařízením, kam dítě
nevstupuje z vlastního zájmu, většinou rozhoduje bydliště a práce rodičů. Setkává se zde
s novými lidmi (vrstevníky, autoritami) a vytváří si první vztahy mezi kamarády, které
nejsou nijak trvalé, ale mají na dítě velký vliv. V tomto věku dítě dostává další sociální roli
a to roli kamaráda, roli žáka, roli vrstevníka, která je vymezena bližším vztahem k jinému
dítěti (Vágnerová, 2005).
Základní zvýhodňující faktor předškolního zařízení je v tom, že jde o výchovu
systematickou, cílevědomou, uskutečňovanou odborníky, kteří promyšleně připravují
pedagogické působení, znají optimální prostředky a metody výchovy. Vstup do mateřské
školy vyžaduje určité formální sjednocení požadavků na dítě. Změna prostředí je totální
změnou jak v oblasti sociálních, tak materiálních podnětů a vyrovnání se s nimi je záležitostí
individuálních dispozic a času. Právě na počátku docházky do předškolního zařízení je
umožněn dětem dostatečný prostor k postupné adaptaci na nové prostředí. Dítě se stává
členem skupiny a to přináší větší požadavky na usměrnění jeho vlastního chování. Mateřská
škola svým sociálním klimatem může zmenšovat a odstraňovat případné nedostatky
a negativní vlivy rodinného prostředí. Její výchovné podněty působí intenzivněji a účinněji,
obohaceny o sílu společné spolupráce, zážitků a součinnost s ostatními dětmi (Matějček,
2007).
2.1.5 Školní zralost a připravenost
Završením předškolního období je připravenost dítěte na vstup do základní školy.
Zahrnuje v sobě rozvoj psychických i fyzických schopností dítěte.
16
„Školní zralost chápeme jako způsobilost dítěte začlenit se do školního vyučování, která
vychází ze stavu jejího fyzických, zdravotních a mentálních předpokladů, tj. z kvality
myšlenkových operací, úrovně vyjadřování, schopnosti soustředit se s aktivní pozorností
a odpovídajícím reagováním.“ (Koťátková, 2008, s. 114).
Předškolní období a s ním spojený pobyt dítěte v mateřské škole dává dítěti příležitost
hrát si se svými vrstevníky, naslouchat druhým a srozumitelně se vyjadřovat, samostatně
řešit různé praktické úkoly, jednat tvořivě, respektovat pravidla a objevovat svět. Děti
v tomto věku jsou velmi zvídavé, aktivní, poznávají nové věci, chtějí být samostatné. Úroveň
předškolní přípravy z pohledu výchovy, schopností a vlivu prostředí označujeme jako školní
připravenost. Předškolní výchovu považujeme za první, neobyčejně významnou fázi
celoživotního vzdělávání jedince.
„Pokud dítě nechápe smysl školního vzdělání, stává se pro ně škola zbytečnou povinností,
kterou respektuje pouze formálně.“ (Vágnerová, 2000, s. 142)
Motivace ovlivňuje postoj ke vzdělání. Slovo motivace pochází z latinského slova
motio, jež značí vášeň, pohyb a sílu. Je to něco, co nás nutí chovat se určitým způsobem.
„Souhrn všech intrapsychických dynamických sil neboli motivů, které zpravidla aktivizují
a organizují prožívání a chování s cílem změnit neuspokojivou situaci nebo dosáhnout
něčeho pozitivního“ (Plháková, 2007, s. 319).
Motivace určují směr a zaměření určité aktivity i její obsah. Záleží i na intenzitě
a délce trvání aktivity. Potom bude dítě motivováno a v budoucnu zažije úspěch.
Podíl školní úspěšnosti závisí i na rozvoji kompetencí, jako je sebeovládání,
schopnost překonávat překážky, odolnost k zátěži a vytrvalost. Pro zvládnutí role školáka si
dítě přináší určité kompetence z rodiny. Odlišnost bazální kulturní zkušenosti nebo její
nedostatek se nazývá sociokulturní handicap. Dítě nestačí nárokům školy, jelikož bylo
vychováno jiným způsobem. Právě rodina má velký význam v socializačním procesu, kde
dítě získává hodnoty a normy. Dítě musí dosáhnout přijatelnou úroveň socializace, aby
mohlo ovládat komunikační schopnosti, zvládnout určité role a respektovat běžné normy
chování. Proces socializace a individualizace, tj. rozvoj osobnosti jedince, probíhá
v interakci, svou individualitu rozvíjí dítě v kontaktu s jinými lidmi. Školní připravenost
charakterizuje základní znalost, jak se učit. Mezi schopnosti, které dítě ovládá, patří:
zvídavost, sebeovládání, sebevědomí, schopnost jednat s určitým cílem, schopnost
spolupracovat, schopnost komunikovat, schopnost spolupracovat s ostatními.
17
Každá odchylka v rozvoji smyslovém i tělesném, zdravotní komplikace, výrazný
projev nerovnoměrného vývoje se mohou stát handicapem, který dítěti zřetelně znemožňuje
držet krok s nároky, jenž jsou na dítě kladeny během školní docházky.
„Škola: zařízení, které poskytuje kolektivní výuku. Vstup do školy působí dítěti
někdy dramatické problémy, o jejichž existenci rodiče obvykle nic netuší. U malého školáka
jde o jeho zařazenost do zcela nového prostředí, které je řízeno zákony a disciplínou, na něž
nebyl zvyklý, ale ve kterém musí zastávat nové role.“ (Psychologický slovník, 2001, s. 89).
2.2 Programy na podporu zdraví
2.2.1 Zdravá mateřská škola
Mateřská škola je první výchovně – vzdělávací institucí, kde se společně setkávají
děti i dospělí mimo rodinu. Projekt „Zdravá mateřská škola“ má poskytnout rodičům,
pedagogům a veřejnosti celistvou představu o cílech, východiscích, prostředcích a zásadách
podpory zdraví v mateřské škole. Má podněcovat tvorbu takových podmínek, které rozvíjí
tělesnou, duševní a společenskou pohodu dítěte po dobu jeho pobytu v MŠ. Vede dítě
k výchově ke zdravému životnímu stylu, správným návykům a dovednostem a odolnosti
vůči stresu a zdraví škodícím vlivům. Jež mohou vést k vytvoření nežádoucích závislostí.
Celá filosofie školy přispívá k podpoře všeho zdravého a vyloučení nezdravých elementů.
Výchova dítěte ke zdraví vychází z obecného cíle výchovy ke zdraví: Z dítěte se má
stát člověk, který se bude chovat ke zdraví svému i jiných jako k nenahraditelné hodnotě –
předpokladu pro plnohodnotný a smysluplný život (Havlínová, 1995).
Tři hlavní oblasti projektu, ke kterým by měl směřovat celý obsah, jsou:
1) vytvoření podmínek pro pohodu a zdraví,
2) výchova ke zdravému životnímu stylu
3) spolupráce s obcí, rodiči a dalšími odbornými partnery.
Na základě těchto tří oblastí, které patří do projektu „Zdravá mateřská škola“, se
mateřské školy řídí těmito zásadami:
pohoda duševní, tělesná a společenská je podmínkou pro zdraví,
uspokojování a respektování každodenních potřeb dítěte, zvláště věku a individuálních
specifických projevů,
18
vytváří prostor, prostředky a čas pro spontánní hru, která rozvíjí dítě,
dostatek volného pohybu, vhodné prostředí a optimální denní režim pro posílení
organismu dítěte,
zdravá výživa zajišťující vývoj, obnovu tkání, růst, celkovou psychickou a fyzickou
výkonost a obranyschopnost,
respektování vývoje dítěte a individuální přístup ke každému,
na základě vztahů důvěry, úcty, empatie, spolupráce a solidarity je zajištěno zdravé
sociální klima,
stanovení a dodržování rámcových pravidel, režimu dne, umožňují učitelce pružné
rozhodování a komunikaci s rodiči,
vstřícné, podnětné, estetické a hygienicky nezávadné prostředí významně ovlivňuje
pohodu všech, jichž se týká,
odvozuje obsah výchovy ke zdraví z přirozených témat, která plynule navazují na
tematické oblasti RVP,
přirozené způsoby výchovy ke zdraví, využívají hru experimentální a prožitek,
vzájemná spolupráce rodiny a školy, jako nejsilnější účinnost projektu, vzájemný přínos
pro obě strany,
učitel jako vzor člověka, který jedná podle zásad zdravého životního stylu a může tak děti
k němu přirozeně vést a podporovat je,
podílí se na programech obce a společenským klimatem uvnitř školy i dobrými vztahy
s rodiči přispívá ke kvalitě celkového klimatu v obci,
spolupracuje se základními školami tak, aby umožnila dětem plynulý přechod do 1. třídy
bez stresu (Havlínová, 1995).
Školy mají možnost zapojit se do projektu „Zdravá mateřská škola“ (ZMŠ) tím, že
vypracují svůj vlastní program, který prochází čtyřmi etapami: seznámení s projektem ZMŠ,
vytvoření projektu zdravé školy, realizace nabídky podporující zdraví na základě
zpracovaného projektu, zhodnocení výsledků realizace projektu. Po seznámení
a vypracování vlastního projektu, podá MŠ přihlášku k zařazení do sítě škol ZMŠ. Následuje
potvrzení doručení přihlášky garantem projektu a škola může realizovat svůj projekt. Po
celou dobu realizace je škola sledována garantem projektu, poradcem a pedagogem. Pokud
škola úspěšně splní všechny podmínky, je škole potvrzena účast na projektu „Zdravá
mateřská škola“ a je zařazena do příslušné sítě mateřských škol.
19
Světová zdravotnická organizace pro Evropu, za spoluúčasti Rady Evropy a Komise
evropských společenství stanovila pro školy, které se chtějí zařadit do evropské sítě škol
podporující zdraví dvanáct kritérií. Podle Havlínové (1995) jde o tato kritéria:
1) Aktivní podpora sebeúcty všech žáků tím, že škola ukáže, že každý může přispět
k jejímu rozvoji.
2) Vývoj dobrých vztahů mezi učiteli a zaměstnanci na jedné straně a mezi žáky navzájem.
3) Objasňování společenských záměrů školy žákům a učitelům.
4) Poskytování stimulujících podnětů všem žákům velkou nabídkou aktivit.
5) Využívání každé příležitosti ke zlepšení životního prostředí školy.
6) Rozvoj dobrých vztahů mezi školou, rodinou a obcí.
7) Rozvoj dobrých vztahů mezi nižším a vyšším stupněm školy k plánování souvislé
zdravotní výchovy.
8) Aktivní podpora zdraví a dobrého životního pocitu u učitelů a zaměstnanců.
9) Zřetel k úloze učitelů a zaměstnanců v otázkách souvisejících se zdravím.
10) Zřetel k doplňkové úloze školního stravování ve zdravotní výchově.
11) Uplatnění speciálních služeb dostupných v obci při poradenství a k podpoře zdravotní
výchovy.
12) Rozvoj vzdělávacího potenciálu školních zdravotních služeb, které jdou za obvyklé
postupy, k aktivní podpoře zdravotní výchovy (Havlínová, 1995).
V současnosti je u nás přes 100 mateřských škol zařazených do programu „Zdravá
mateřská škola“, jejímž garantem je Státní zdravotní ústav ČR. Pedagogičtí pracovníci jsou
proškolováni na různých seminářích a sledováni při své práci formou hospitací. Rodiče mají
široké spektrum možností výběru mezi nimi a jinými druhy škol s různými podpůrnými
programy.
2.2.2 Kurikulum podpory zdraví v MŠ
Kurikulum podpory zdraví u předškolních dětí přispívá ke vzdělání, ukazuje směr
člověku, který si svého zdraví váží a podporuje v životě aktivity vedoucí k udržení si
pevného zdraví. V současnosti je zdraví u všech lidí ohroženo neustálým spěchem, stresem,
nedostatkem pohybu, nesprávným stravováním a v neposlední řadě užíváním škodlivých
látek (kouření, drogy, alkohol). Z tohoto důvodu vznikl samostatný vzdělávací program
(formální kurikulum) podpory zdraví pro předškolní vzdělávání v ČR v roce 1995.
20
„Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole chce přispět k rozvoji kompetencí
a dovedností jedince pro plnohodnotný život a poskytovat mu příležitost nabývat tuto novou
gramotnost již od předškolního věku. Výsledkem by mělo být směřování jeho celoživotního
vzdělávání k charakteru odpovědného člověka, který podporuje zdraví“ (Havlínová, 2000,
s. 15).
Při dosahování cílů, jež pokrývají rozsáhlé životní kompetence člověka a ukazují
dětem správný směr cesty, se utváří hodnota zdraví na celý život.
Mateřská škola zařazená do sítě ŠPZ se opírá o tři pilíře.
První pilíř – Pohoda prostředí.
Druhý pilíř – Zdravé učení a formální kurikulum podpory zdraví v MŠ.
Třetí pilíř – Otevřené partnerství.
Filozofie, principy a zásady podpory zdraví v MŠ – podmínky formálního kurikula:
1. Učitelka podporující zdraví
2. Věkově smíšené třídy
3. Rytmický řád života a dne
4. Tělesná pohoda a volný pohyb
5. Zdravá výživa
6. Spontánní hra
7. Podnětné věcné prostředí
8. Bezpečné sociální prostředí
9. Participativní a týmové řízení
10. Partnerské vztahy s rodiči
11. Spolupráce mateřské školy se základní školou
12. Začlenění mateřské školy do života obce (Havlínová, 2000, s. 17).
Ad. 1 Učitelka podporující zdraví
Pro mateřskou školu podporující zdraví je paní učitelka stěžejní ve výchovně
vzdělávacím procesu, jelikož je pro dítě od počátku vzorem, který dítě napodobuje a tím se
21
učí. Záleží na jejich osobních i profesních kvalitách, na nichž závisí úspěšnost vzdělávacích
cílů kurikula podpory zdraví (Havlínová, 2000).
Ad. 2 Věkově smíšené třídy
Pro dětský kolektiv je nutný kontakt mezi mladšími a staršími dětmi. Děti se učí
nápodobou, a proto je pro ně nesmírně důležité mít někoho, od koho se mohou učit, opřít se
o něj a mít motivaci pro další práci. Přirozené podmínky pro své zrání a celkovou socializaci
mají děti ve věkově smíšených třídách. Inspiraci berou nejen při hravých aktivitách ale
i stravování, při hygieně a dalších činnostech. Hlavní je učitelka, která respektuje věkové
zvláštnosti a individuální potřeby dětí, jejich tempo, aktivitu a práci.
Ad. 3 Rytmický řád života a dne
Mateřská škola podporující zdraví stanovuje a dodržuje taková rámcová pravidla
uspořádání života a dne, která zabezpečují rytmický řád a umožňují učitelce uspokojovat
individuální potřeby dětí, pružné rozhodování, vzájemnou informovanost a komunikaci
s rodiči. Pro zdraví dětí i dospělých je nezbytné uspokojení základních psychických potřeb,
mezi něž patří potřeba určité stálosti, řádu a smyslu v podnětech, ale i potřeba svobody.
Sladit a vzájemně vyvážit potřebu svobody a potřebu řádu je podmínkou zdravého vývoje
dítěte předškolního věku (Havlínová, 2000).
Děti předškolního věku milují překvapení, ale co se týká skladby dne, požadují
pravidelný harmonogram. Kdy ví, co se bude dít, co bude následovat a na co se mají
připravit. Dítěti se vytváří určitá perspektiva stálosti, o kterou se může opřít, věřit ji. Proto
je velmi důležité vhodně zařazovat činnosti během dne, kombinovat je, tak aby přinášely
dětem všestranný harmonický rozvoj jejich osobnosti a uspokojení.
Ad. 4 Tělesná pohoda a volný pohyb
Mateřská škola podporující zdraví poskytuje a nabízí dostatek pohybu, jež je pro děti
nepostradatelnou složkou a tím posiluje a ochraňuje organismus dítěte. Pohyb je prospěšný
jak po stránce psychické, tak po stránce fyzické. Nesmíme zapomínat na zdravotní stav dětí,
jejich schopnosti a individuální možnosti (Havlínová, 2000).
Pohyb je pro děti zcela přirozenou aktivitou stejně jako hra v tomto období. Dochází
k rozvoji jejich tělesné schránky, podporuje se růst a rozvoj životně důležitých orgánů.
22
Pohyb je prevencí proti různým nemocem. Při pohybu je nutné dětem zajistit vhodné
a bezpečné prostředí a střídat pohybovou a odpočinkovou aktivitu.
Ad. 5 Zdravá výživa
Člověk je součástí přírody a podléhá jejím zákonitostem. Nesmíme proto zapomínat
podporovat zdravou výživu, která poskytuje našemu organizmu psychickou a fyzickou
odolnost a zdatnost, obranyschopnost proti vnějším i vnitřním vlivům a je předpokladem
zdravého růstu a vývoje dětského organismu.
Ze zkušeností víme, že strava by měla být plnohodnotná, vyvážená, pestrá, bohatá na
vitamíny, minerály, stopové prvky a také cukr, který tělu poskytuje dostatečné množství
energie. Zvláště děti při neustálém pohybu mají vysokou spotřebu energie a je nutné ji
doplňovat. Děti bychom měli učit stravovacím návykům již od malička, aby si zvykly na
tělu prospěšné potraviny, pravidelně je konzumovaly a umožnily si úspěšný start do života.
Měli bychom se řídit známým heslem: „Jsme to, co jíme!“ Dodržovat zásady správné výživy
a stravování nás samotných je tím nejlepším předpokladem pro úspěšný start našich dětí,
kterým jsme nejbližším vzorem a příkladem.
Ad. 6 Spontánní hra
Hra je pro děti předškolního věku nezastupitelná a nenahraditelná, jde o přirozenou
aktivitu dětí stejně jako spánek nebo jídlo. Mateřská škola respektuje individuální, přirozené
zájmy a potřeby dětí a vytváří jim vhodné podmínky (prostředí čas a prostor) pro hru.
Zakládá se na dobrovolnosti, vnitřní potřebě a uspokojení. Samy si určují kdy
a kde si hrát. Pomáhá dítěti překonat rozdíl mezi reálnou a představovanou skutečností. Ve
hře se dítě seberealizuje a dorovnává své emoční konflikty. Hra dítěti působí potěšení,
radost, realizují si své touhy, sny a představy. Prezentují svou nekonečnou fantazii a
představivost. Pomocí hry poznávají okolní svět.
Ad. 7 Podnětné věcné prostředí
Mateřská škola, která podporuje zdraví, využívá ke své činnosti prostředí hygienicky
a esteticky upravené, podnětné a vstřícné. Celkově je životní a pracovní prostředí určeno
dětem, zaměstnancům i paním učitelkám. Jeho kvalita má velký význam na celkovou
pohodu všech zúčastněných, na jejich chování, jednání, psychiku a celkový prožitek.
Poznávání dětí se odvíjí od nabízených podnětů, správné motivace, nikoli od drahých věcí,
hraček, nábytku, které dítě nijak neosloví. Zapomínat bychom však neměli na hygienické
23
podmínky a bezpečnost dětí. Prostředí by mělo působit mile, útulně, příjemně a mělo by být
přizpůsobeno dětské fantazii a zvídavosti. Poskytovat podněty k další realizaci.
Ad. 8 Bezpečné sociální prostředí
Cílem tohoto prostředí je zajistit dostatek komunikace, pocit bezpečí v kolektivu,
navazovat nová kamarádství a přátelství. Vzájemná důvěra, úcta, solidarita a spolupráce
mezi dětmi a dospělými je základem bezpečného sociálního klima. Sociální prostředí je
velmi důležité pro děti a hodně záleží na postupném a správném začlenění dětí do kolektivu
svých vrstevníků. Člověk je tvor společenský, navazování vztahů, komunikování, kladení
otázek, hledání odpovědí je mu dáno od přírody a je třeba učit se tomuto od mládí. Sociální
klima je vzorcem sociálního chování, který děti napodobují a který jim pomáhá při dalším
vývoji (Havlínová, 2000).
Ad. 9 Participativní a týmové řízení
Participace a vzájemná kooperace se v současné době užívá často, přesto největší
zodpovědnost za veškerou výchovně vzdělávací činnost má ředitelka mateřské školy. Práce,
která probíhá u dětí, si vyžaduje kolektiv pracovníků, kteří své práci rozumí, umí společně
plánovat, organizovat, rozumí si a tvoří pospolitý tým. Jelikož děti učíme příkladem,
zprostředkováváme jim a ukazujeme první životní situace, očekává se od nás vysoká
profesionalita a týmová zdatnost. Záleží jen na nás, jak kvalitní práci odvedeme a jaké
zkušenosti dětem do jejich života předáme.
Ad. 10 Partnerské vztahy s rodiči
Projekt podpory zdraví chápe jako nejúčinnější záruku právě spolupráci školy
a rodiny. Mateřská škola plynule navazuje na výchovu v rodině. Snaží se vzájemné vztahy
chránit, utužovat a prohlubovat. Bez otevřenosti, tolerance, partnerství a spolupráce mezi
školou a rodiči by bylo snažení všech zúčastněných zcela zbytečné. Pokud rodiče nachází
u pedagogů radu, pomoc, konzultace a postupně se prohlubují jejich partnerské vztahy,
vytváří se přátelství mezi oběma stranami.
Ad. 11 Spolupráce mateřské školy se základní školou
Spolupráce mateřské školy se základní školou je pro dítě přínosná vzhledem
k plynulému přechodu z jedné vzdělávací instituce do druhé. Pro dítě jsou vytvořeny
nestresující podmínky, povzbuzována sebedůvěra v jeho nové roli, aby měl nástup do
24
základní školy hladký průběh. Pro dítě je velmi významným mezníkem v jeho životě.
V posledním roce docházky do předškolního zařízení by se měly děti co nejvíce setkávat
s dětmi se základní školy při společenských, sportovních i kulturních akcích, aby se pomalu
seznamovaly s novým prostředím i novými kamarády. Obohaceni o nové zážitky, inspiraci
a motivaci lépe zvládnou přestup na vyšší úroveň vzdělávání, kde je čeká učení a vědění.
Ad. 12 Začlenění mateřské školy do života obce
Aktivity mateřské školy konané v součinnosti s obcí, kvalita vztahů uvnitř školy,
vztahů s rodiči celkově ovlivňuje charakter a klima obce. Spoluúčast na kulturním,
společenském i sportovním životě obce výrazně doplňuje kulturně duchovní život
spoluobčanů a je součástí obce. Mateřská škola svým zaměřením chce být modelem
a příkladem zdravého, sociálního a věcného prostředí, kde se rozvíjí základní společenské
hodnoty, včetně zdravého životního stylu (Havlínová, 2000).
Škola prezentuje své vize, kulturu a danou úroveň, vytváří si určitou reklamu
k veřejnosti. Vzhledem k finanční závislosti na obci projevuje škola svou vděčnost, posiluje
občanskou sounáležitost.
Zdraví v našem životě nelze ničím nahradit, je to nejcennější, co každý člověk
vlastní. Nezbytnou nutností je proto příprava a výchova dětí od útlého věku k péči a ochraně
zdraví a celkového stylu života. Čím dříve se seznámí s možnostmi zdravého životního stylu,
tím lépe si osvojí a uchovají zdravé návyky, které budou užívat po zbytek života. Z tohoto
důvodu vznikají v naší republice programy podporující zdraví. Rodiče tedy stojí před volbou
umístit dítě do mateřské školy, která tyto programy ve svém školním vzdělávacím plánu má,
nebo mateřská škola, která danou vizi zachovává a správné návyky pěstuje. Trendem
poslední doby je stoupající zájem rodičů o tyto programy. Všichni si uvědomujeme
důležitost správných a zdravých návyků pro náš budoucí život. Cena zdraví nelze ničím
vyvážit.
2.2.3 Výchova ke zdraví v běžné MŠ
Osobnostně orientovaný model se nesnaží přizpůsobit dítěti ani společenským
záměrům, jeho hlavním cílem je individualizovaný rozvoj jedince jako jedinečné,
neopakovatelné osobnosti dítěte. Mezi základní znaky patří svobodná, individualizovaná,
neformální struktura výchovně vzdělávacích cílů. Dále upřednostnění rozvoje sociálních,
citových a volních vazeb, zajištění pocitu bezpečí a jistoty. Vytváření stálých příležitostí
25
k sociálně založenému učení a poznávání. Mateřská škola pracuje v duchu humanismu
a demokracie v žádném případě není závaznou normou. Rozvíjí stávající systém výchovy na
alternativním principu, založeném na odpovědném, dynamickém a profesionálně
zvládnutém rozhodnutí každé učitelky. Jak bude postupovat v konkrétním čase,
u konkrétních jedinců a v konkrétních podmínkách (Machová, Kubátová, 2009).
Z pohledu výchovy ke zdraví v běžné mateřské škole se jedná o:
Respekt k dítěti a jeho potřebám: Kvalitativně se změnil vztah učitelky a dítěte. Tradiční
autoritativnost, nadvládu nad dítětem a manipulativnost nahradil vstřícný, partnerský
vztah s převahou náklonosti a důvěry.
Komunikaci: je dán prostor pro vlastní mnohostrannou aktivitu, dítě má možnost
spolurozhodovat, souhlasit i oponovat, vystupuje jako plnohodnotný subjekt.
Věkově smíšené třídy, ve kterých se děti vzájemně obohacují svými schopnostmi
a dovednostmi. Pomáhají si, spolupracují a vzájemně se respektují.
Rytmický řád dne a roku se přizpůsobuje zájmu, aktuální situaci a potřebám dětí. Je
flexibilní a reaguje na aktuální změny v kolektivu, ve třídě i ve škole.
Tělesná pohoda a pohyb: zařazení ranního kruhu, řízených pohybových aktivit, her.
Zdravotní cvičení, relaxace, vycházky za každého počasí, pobyt dětí na zahradě. Cílem je
umožnit dětem co největší pohybovou aktivitu dle vlastních dovedností. S převahou
pobytu na čerstvém vzduchu (Machová, Kubátová, 2009).
Zdravá výživa: splňuje platné normy pro předškolní stravování, strava je dodávána ze
školní jídelny, pravidelně prochází kontrolou a splňuje dané normy pro předškolní
stravování. Dětem je podávána zdravá kaloricky vyvážená strava, dostatek vitamínů
v podobě čerstvé zeleniny a ovoce. Po celou dobu dne je zajištěn pro děti pitný režim,
s neomezeným přístupem.
Podnětné věcné prostředí: Prostory a vybavení jednotlivých tříd a škol odpovídá
hygienickým normám, splňuje věkové zvláštnosti, moderní a účelný nábytek doplňují
vyzdobené interiéry. Hračky a učební pomůcky vyrobené z kvalitních materiálů jsou
umístěny tak, aby si je děti mohly samy brát a ukládat. Sportovní náčiní, výtvarný
materiál, hudební nástroje jsou neustále doplňovány. Vnitřní interiéry jsou vyzdobeny
pracemi dětí a pedagogů, což působí útulně a esteticky. K budově MŠ patří i školní
zahrada s prostorným pískovištěm, houpačkami, skluzavkou a dostatečnou plochou
26
k terénnímu běhu. Vše upraveno, travnatá plocha pravidelně udržovaná, zajištěna veškerá
bezpečnost dle daných norem a předpisů.
Bezpečné sociální prostředí: Prostředí školy působí klidným dojmem i děti se zde cítí
bezpečně a spokojeně. Pedagogové i provozní zaměstnanci respektují potřeby dětí. Všem
dětem jsou zaručena stejná práva i povinnosti. Je respektována osobní svoboda
s nezbytnou mírou omezení vyplývající z nutnosti dodržovat pravidla a řád. Pokyny
učitelek jsou jasné a srozumitelné. Je vyloučena manipulace s dítětem. Odpočinek dětí
je zařazován s ohledem na věkové zvláštnosti a individuální potřeby dětí. Ve vztazích
mezi dětmi a dospělými je důvěra, podpora a tolerance. Podporováno je zdravé
sebevědomí využitím pochvaly a podpory (Machová, Kubátová, 2009).
Participativní a týmové řízení: Vyznačuje se spoluprací mezi zaměstnanci, komunikující
kolektiv, který se domlouvá, obohacuje ostatní svými nápady a přináší nové inovativní
aktivity. Děti jsou při činnostech vedeny ke vzájemné podpoře a spolupráci, s využitím
kooperativního učení, které vede ke vzájemné pomoci, komunikaci mezi dětmi. Nelze
opomenout spolupráci s rodiči, kteří se podílí na zpestření programu během roku pro děti
a pomáhají s průběhem a organizací společných akcí.
Spolupráce s rodiči a jinými subjekty: Učitelky spolupracují s rodiči dětí, ve vztazích
panuje oboustranná důvěra. Cílem školy i rodičů je prospěch rozvoje dítěte
a prohlubování vzájemného výchovného působení mateřské školy a rodiny. Všichni
chrání soukromí rodiny, zachovávají diskrétnost, chovají se taktně a podporují rodinnou
výchovu. Užitečná je spolupráce MŠ a obce, jež je zřizovatelem školy a dalšími spolky
v obci. MŠ se účastní akcí na veřejnosti, čímž se zároveň prezentuje (Machová, Kubátová,
2009).
Osobnostně orientovaná mateřská škola vytváří přirozený přechod od nezávazného
dětství k systematickému vzdělávání. Celé předškolní období dává možnost dítěti hrát si,
řešit samostatně praktické úkoly, naslouchat druhým, jednat samostatně a tvořivě,
respektovat pravidla a srozumitelně se vyjadřovat. Každodenní plynulá průběžná socializace
a kultivace dítěte v běžných situacích, je tou nejlepší přípravou na přechod do základní školy.
Pokud má dítě ve škole uspět, nepotřebuje jen určité poznatky, vědomosti a dovednosti, ale
především důvěru ve své schopnosti a sílu. Základní kompetencí, ke které MŠ směřuje
a kterou akceptuje, je sebejistota a zdravé sebevědomí při plnění přiměřených úkolů. Dítě je
rozvíjeno pomocí hry, zejména tvořivé hry, která dává příležitost k osobnímu prožitku,
uplatnění zkušeností a zájmů, vyjádření vlastní představy o světě a osobním vztahu k němu.
27
Jedná se tedy o zvnějšku řízenou motivovanou činnost, pomocí níž naplníme pedagogický
záměr. Další aktivitou je spontánní hra, při níž se dobrovolně, v individuálním tempu učí,
zkouší, hledá, přemýšlí. Základem dobré spontánní hry je promyšlené a připravené prostředí
ke hře, vytvoření vhodných podmínek, aby patřičnou zkušenost získalo dítě rychleji. Paní
učitelka vychází z potřeb a zájmů dětí. Ze stejného principu vychází situační učení, které
představuje výběr a uspořádání situací bohatých na výchovné podněty tak, aby vzbudily
u dítěte zájem a vedly k využívání jeho vlastních schopností. Dítě postupně skládá logické
a funkční vztahy, síť souvislostí a vytváří si tak základ osnovy budoucího poznatkového
systému, založeném na vlastním prožitku (Koťátková, 2008).
2.3 Zdravý životní styl
2.3.1 Zdravý životní styl součástí ŠVP PV
Začlenění zdravého životního stylu a jeho formování u dětí v MŠ je nedílnou součástí
každého ŠVP PV. Všechny vzdělávací oblasti, jako Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika,
Dítě a ten druhý, Dítě a společnost a Dítě a svět obsahují téma zdravého životního stylu.
Prostřednictvím těchto oblastí se dítě dovídá nové informace o světě, zahrnuta je jak fyzická
tak psychická oblast. Pro dítě předškolního věku je velmi důležité nové poznávání a vědění,
které je mu umožněno v tomto období. Hlavní je, aby byly zastoupeny všechny oblasti
v průběhu výchovně vzdělávacího procesu a dítě se harmonicky všestranně rozvíjelo.
Dítě a jeho tělo
Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v této biologické oblasti je podporovat
a stimulovat celkový fyzický vývoj a pohodu. Zlepšovat tělesnou a pohybovou zdatnost, učit
je sebe obslužným dovednostem a vést je k utváření zdravým životním návykům a postojům.
Zde se kladou základy dodržování a možnosti formování zdravého životního stylu.
Cíle:
celkový rozvoj všech pohybových schopností, uvědomění si vlastního těla,
rozvíjení a užívání všech smyslů,
osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody
i pohody prostředí,
28
utváření zdravých životních postojů a návyků jako hlavních principů zdravého životního
stylu,
rozvíjení jak psychické, tak fyzické zdatnosti,
uvědomění si jednotlivých pohybových aktivit a činností a jejich kvalitu v našem životě,
osvojování si informací a poznatků o celém těle a jeho zdraví,
naučení se zdravotně zaměřených činností (cvičení vyrovnávací, protahovací, uvolňovací,
dechová, relaxační),
zdokonalování činnosti relaxační a odpočinkové, které zajišťují zdravou atmosféru
a celkovou pohodu prostředí,
činnosti směřující k prevenci úrazů, k prevenci nemoci a nezdravých návyků a
závislostí(RVP PV, 2004. s. 14).
Možná rizika:
V oblasti tělesného a fyzického vývoje u dětí předškolního věku nesmíme zapomínat
vhodně rozložit denní režim dle fyziologických dětských potřeb a zásad zdravého životního
stylu. Nerespektování individuálních potřeb (potřeba spánku, odpočinku, pohybu, osobního
tempa a tepelné pohody…), stejně tak rozdílných tělesných a smyslových předpokladů,
pohybových možností jednotlivých dětí, by mohlo dojít k narušení harmonického vývoje
dítěte. Nesmíme omezovat samostatnost při pohybových aktivitách a umožnit dítěti dostatek
pracovních příležitostí k jeho vyžití. Nesmíme na děti klást přehnaně vysoké nároky
a přetěžovat je, jelikož jejich tělesná konstituce se stále vyvíjí. Je třeba učit děti novým
pohybovým aktivitám, cvičení, ale i správnému poměru odpočinku a relaxace vzhledem
k tělesné iniciativě. Bez znalosti cvičebního prostředí není možné předejít úrazu při cvičení.
Také sportovní oblečení a obuv je velmi důležitá pro zdárné tělesné činnosti. V neposlední
řadě učitel musí znát individuální zdravotní stav každého dítěte.
Dítě a jeho psychika
Psychika a psychická pohoda dítěte je velmi důležitá pro formování a pěstování
zdraví. Pedagog v této oblasti podporuje psychickou zdatnost a odolnost, duševní pohodu,
rozvíjí intelekt, řeč i jazyk. V rámci výchovně vzdělávacího procesu se snaží v dítěti
vybudovat pocit jistoty v sebe sama, umět vyjádřit svůj názor, být kreativní, nebát se nových
cest a povzbuzovat ho v novém poznání a učení.
29
Cíle:
rozvoj jazykových a řečových dovedností vhodných k jejich vyjadřování a celkovému
projevu,
zdokonalování herních aktivit a her,
společné rozhovory, individuální a skupinové konverzace, diskuse (důležité pro rozvoj
dětské fantazie, sdělování různých prožitků),
posilování přirozených poznávacích citů v podobě objevování, radosti, zvídavosti, zájmu,
rozvíjení smyslového vnímání,
rozvoj schopnosti sebeovládání,
poznávání sebe sama,
získávání schopnosti umět řídit své chování a jednání,
schopnost vytvářet citové vztahy a plně je prožívat (RVP PV, 2004, s. 16).
Možná rizika:
Prostředí komunikačně chudé, špatný jazykový vzor, málo příležitostí
k samostatným řečovým projevům dítěte. Dáváme dostatek prostoru dětem k poznávacím
činnostem založeným na vlastní zkušenosti, umožníme dítěti experimentovat,
neposkytujeme hotový, racionální výklad světa. Dostatečně vyjadřujeme porozumění
a ocenění úspěchu či úsilí. Psychické pohodě učíme děti v prostředí, které nesmí být
nevlídné, málo laskavé, strohé a málo přátelské. Zranitelnost v oblasti psychické je citelnější
než v oblasti fyzické. Ublížit citově, je horší než tělesně.
Dítě a ten druhý
Záměrem v této vzdělávací oblasti je zajištění a vytvoření pohody ve vztazích mezi
dětmi a k dospělému. Pedagog posiluje, kultivuje a obohacuje jejich vzájemnou komunikaci.
Podporuje psychické i fyzické navazování kontaktů s druhými lidmi, kamarády a dětmi.
Cíle:
osvojení si základních poznatků, vědomostí a schopností nezbytných pro navazování
a rozvíjení vztahů k jiným dětem a dospělým,
seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému,
vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální tolerance, přizpůsobivosti, respektu
a citlivosti),
30
posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v mateřské škole, rodině,
malé dětské skupině),
ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi a dospělými,
rozvoj komunikativních a interaktivních dovedností verbálních i neverbálních,
rozvoj kooperativních dovedností.
Možná rizika:
Prostředí, ve kterém chybí dostatek vzorů prosociálního chování, pozitivních
příkladů. Nedostatek porozumění, tolerance, málo vstřícných postojů dospělých k dítěti.
Výchova vedená v autoritativním duchu. Manipulativní zacházení s dítětem, nedostatečná
empatie dospělého k dítěti. Prostředí, které nabízí velmi málo možností ke komunikaci
a spolupráci s jinými lidmi, nevhodně stanovená pravidla soužití, jejich nedodržování ve
skupině a v neposlední řadě špatný vzor. Nedostatečný respekt k vzájemným sympatiím dětí,
malá podpora dětských přátelství a časté vystupování pedagoga v roli soudce.
Dítě a společnost
Záměrem pedagoga v oblasti sociálně – kulturní je uvést dítě do společenství
ostatních lidí, do světa materiálních a duchovních hodnot, do světa kultury a umění. Naučit
ho respektovat pravidla soužití s ostatními, umožnit mu získání potřebných dovedností,
návyků a postojů a aktivně se podílet na utváření sociální pohody ve svém prostředí.
Cíle:
poznávání pravidel společenského soužití, jejich spoluutváření,
rozvíjí schopnost žít ve společnosti s ostatními lidmi, spolupracovat, vnímat a přijímat
základní hodnoty společnosti,
vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách,
rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, umět se
autenticky projevit, chovat se autonomně, prosociálně a umět se přizpůsobovat
společenskému prostředí a jeho změnám,
činnosti, které dětem umožní rozpoznat rozdílnost kultur a zvyklostí (například ve
stravování),
umět vyjádřit rozdíl mezi pozitivními a negativními vztahy a chováním,
tolerovat a respektovat jiné lidi (odlišný způsob a kultura života),
31
utváření základních společenských norem a pravidel chování u dětí z hlediska bezpečnosti
a nebezpečí,
vytváření správného společenského a estetického vkusu (RVP PV, 2004, s. 23).
Možná rizika:
Riziko v této oblasti může nastat, pokud si pedagog dostatečně dobře nezmapuje
prostředí dětí, ve kterém se pohybují. Zvolí hry a aktivity, které se dotknou dětské psychiky,
jelikož se děti pohybují například v rodině kuřáků nebo nesportovní rodině. Všichni
neuznávají zdravý životní styl a tak je nutné volit vhodné a nenásilné činnosti, tak aby vystihl
cíl této oblasti a zároveň byl přizpůsoben věku a individuálním schopnostem dětí. Nelze
zvýhodňovat nebo naopak znevýhodňovat některé děti. Zcela nevhodné je poskytování
špatného mravního vzoru chování ve svém okolí. Neposkytnutí možnosti nápravy v případě
nežádoucího chování dítěte proti pravidlům. Vyvarovat se podjatosti v úsudku, nikdo není
dokonalý a bez chyb.
Dítě a svět
Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v environmentální oblasti položit základ dítěti
o světě, jeho vlivu na člověka. Seznámit se se životním prostředím v blízkém okolí i široce
ve světovém měřítku. Od samého narození děti zažívají, setkávají a objevují nové věci. Na
nás dospělých je nabídnout dětem bohaté náměty, aktivity a činnosti směřující k poznání
širokého spektra vědomostí, dovedností o životě, tak aby si děti vytvořily správný postoj
k samotnému životu a životnímu prostředí.
Cíle:
seznámení s místem a prostředím, ve kterém dítě žije a vytvoření si pozitivního vztahu
k němu,
poznávání jiných kultur,
vytvoření si elementárního povědomí o rozmanitosti prostředí a jeho proměnách,
pochopení významu změn lidské činnosti, které mohou zlepšovat a chránit prostředí nebo
je poškozovat a ničit,
rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách,
umět se přizpůsobit podmínkám vnějšího prostředí a jeho změnám,
vytvoření povědomí o sounáležitosti s živou i neživou přírodou, lidmi a celým světem,
32
přirozené poznávání různorodého prostředí, lidí a jejich zvyků,
ekologické hry a aktivity(RVP PV, 2004, s. 26).
Možná rizika:
Nedostatek nabízených příležitostí vidět svět v jeho pestrosti, dění a řádu. Pedagog
na otázky dětí nereaguje, neodpovídá pravdivě, dostatečně a přiměřeně vzhledem k věku
dětí. Nabídka činností postrádá pestrost, je vzdálená možnostem a schopnostem dětí. Učitel
předává hotové informace, manipuluje s dětmi. V MŠ nejsou dodržována pravidla péče
o zdravé prostředí. Dětem není poskytován správný vzor a škola se uzavírá před aktuálními
problémy a vzniklými situacemi, neřeší je.
Z předešlého textu vychází nutnost všestranně vzdělávat naše děti. Osvojení
a zachování zdravých postojů a návyků pomocí praktických činností, her a aktivit. Nabídka
vhodných zaměstnání pro děti by měla být pestrá, vhodná a měla by korespondovat s RVP
PV a činnosti z něj promítnout do ŠVP PV dané školy. Právě hry a hravé aktivity jsou pro
toto období předškolního věku typické a jsou pro ně pochopitelné a přirozené. Různorodost,
kreativita a propojení s realitou přináší dětem informace o zdraví takové, jaké by měly být.
Pro děti a jejich budoucnost je velmi důležité co jim ukážeme, nabídneme. Jsou tím
nejcennějším, co v životě máme a záleží nám na jejich zdravé budoucnosti.
2.3.2 Psychická pohoda
Zdraví, které chápeme a vnímáme jako pohodu (původní anglický výraz je „well–
being“) bio- psycho- sociální, se dotýká stránky duševní. V tomto případě jde o psychickou
pohodu neboli duševní vyrovnanost. Nedílnou součástí životního stylu jedince je správná
výživa a pohybová aktivita, které utváří vnitřní pohodu, jež společně ovlivňují jak fungování
organismu, tak psychický stav člověka. Zejména pohybová aktivita je pro člověka velmi
důležitá a přínosná, navozuje pocit vyrovnanosti a štěstí. Stejně tak v lidském těle na
podobném principu funguje zdravá výživa a vyvážená strava. Stav pohody se vyznačuje
pocitem harmonie, pozitivního naladění, souladu a bezpečí. Stav nepohody se pojí s pocity
rozladěnosti, nespokojenosti, vyvedením z rovnováhy, pocitu bez nálady, ohrožením
(Havlínová, 2008, s. 21). Optimismus, který převládá u dětí předškolního věku, je třeba
podporovat stejně jako odolnost proti stresovým situacím. Psychická odolnost potom dětem
umožní žít život kvalitnější a šťastnější.
33
„Psychická odolnost je úzce provázána i s fyzickou odolností a nemůžeme odhlédnout
ani od vlivů prostředí. Všechny tyto tři prvky se stále vzájemně ovlivňují a podílejí se na tom,
jak jedinec svůj život zvládá“.(Mertin,2010, s. 224).
Nejlépe se dá u dítěte vypěstovat, pokud je základ tvořen třemi prvky a to:
„vrozenou dispozicí, kterou ovlivňuje matka v době před narozením, pokud dodržuje
zdravý způsob života v době těhotenství,
temperamentem dítěte, geneticky daná dispozice, nehybná,
vztahem k dítěti, jež vytváří pocit bezpečí dítěte. Psychická odolnost se buduje na vztahu
s hlavní pečující osobou“(Mertin, 2010, s. 225).
Důležité pro dítě je naučit se čelit stresu. „Mezi mechanismy, které dokáží překonat
stres, patří správné stravovací návyky, kvalitní spánek a účinná relaxace“ (Machová, 2009,
s. 142). Mezi další patří společná komunikace o tom, co se kolem dítěte děje, pravidelný
pitný režim, stanovená pravidla a řád, zajištění pocitu jistoty a zohlednění individuálního
tempa každého jedince. V neposlední řadě i vyrovnaný a stabilní pedagog, který poskytuje
dítěti odpovídající podporu. V této souvislosti jde o zvládání psychohygieny, vedoucí
k ochraně duševního zdraví člověka a zvýšení odolnosti vůči škodlivým vlivům. Cílem je
dosáhnout duševní vyváženosti dítěte, které se nepotýká s vnitřními konflikty a psychickými
obtížemi a má přiměřené sebevědomí. Zvláště v dnešní hektické době je velmi důležité
umění psychohygieny zvládat a pravidelně dodržovat. Přínosný pro společnost je člověk
vyrovnaný, spokojený, činorodý jak po stránce pracovní, tak po stránce společenské.
2.3.3 Životní prostředí a jeho význam pro člověka
Máme-li učit děti zdravému životnímu stylu, nelze vynechat životní prostředí.
Příroda, která nás obklopuje, úzce souvisí s naším zdravím, čistý vzduch, zdravé lesy,
nezávadná voda, louky tvoří základ při formování a utváření zdravého životního stylu, jejíž
součástí je i příroda a bez ní se člověk neobejde.
Děti si utváří vzájemné vztahy a vazby již od malička, významné je proto jim od
počátku vysvětlit důležitou a nezastupitelnou roli životního prostředí, jejíž součástí je péče
o přírodu. Ekologii děti musí pochopit, cítit správnost konání a vytvořit si láskyplný vztah
k ní. Vždyť jak se budou chovat k přírodě, tak se příroda odvděčí jim. Postupným
vysvětlováním základů fungování života v přírodě, aktivními činy a vytvořením vazby dítěte
k přírodě se nemusíme o další osud naší planety bát. Vlastní příklady chování, vysvětlení
34
podstaty zdrojů potravin, vody a čistého vzduchu pro člověka, jako součásti přírody, jsou
tím nejlepším, co můžeme dětem nabídnout. Pochopí-li podstatu a významnost na základě
praktických zkušeností a dovedností, budou vždy jednat a konat v souladu s přírodou
a nedovolí její znečišťování, budou ji chránit po celý svůj další život (Bureš, Chalupová,
2002).
Pochopení podstaty potravin. Ovoce a zelenina, které nejsou pouze
v hypermarketech, ale rodí se na polích, o které se musíme správně starat (hnojit, rýt, kypřit,
plít, zalévat…). Čistá voda a vzduch nejsou samozřejmostí, nedovolit znečišťování ovzduší
továrnami, plyny z aut a odhazováním odpadků do přírody. Učíme děti třídit odpadky,
recyklovat je, nezamořovat se plasty apod.
Životní prostředí společně s vhodným stravováním, dostatečným pohybem
a formováním pohodové psychiky jsou pro naše zdraví a náš budoucí život nezastupitelné.
Proto je nesmírně žádoucí nejen brát, ale umět se také postarat a přírodě i dát. K tomu
vedeme děti a využíváme všech jejich smyslů, jelikož víme, že pokud si děti mohou „osahat“
určitou věc, vyzkoušet aktivity, prožít a spojit si činnost s příjemným zážitkem jsou
nesmazatelně zaznamenány v jejich mysli. Možnost dotknout se vodní hladiny, cítit vůni
jarního lesa, jsou prvotními, jasnými a nejsnadnějšími informacemi pro dítě spojené
s prožitkem a citem (Bureš, Chalupová, 2002).
Náměty, které je možné využít v práci s dětmi, jsou následující: průběžné sledování
vývoje v přírodě, pozorování blízkých částí přírody v okolí (les, rybník, jezero, park, řeka),
znečišťování a zpracování vody, problém čistoty vzduchu v souvislosti se zákazem
vycházení, vznik, třídění a odstraňování domácích odpadků. Dětem dáváme možnost
seznámit se s podstatou lidského bytí v souvislosti s přijímáním potravy a tekutin, dýcháním
čerstvého vzduchu, pobytu a pohybu na zdravém vzduchu v přírodě, která je pro naše zdraví
nenahraditelná. Proto je velmi nutné předávat informace a zkušenosti dětem o důležitosti
ekologie a životního prostředí. Naším cílem je zachování krásné zdravé přírody a děti svým
nově nabitým vědomím a aktivitami pro zlepšení podmínek života na Zemi budou
pokračovat v naší započaté cestě. V této souvislosti je dobré připomenout podporu rodiny,
spolupracovat při výchově k zdravému životnímu stylu jednotně a v souladu. Vést rozhovory
s rodiči, konzultovat různé cíle našeho snažení. Průzkumy v tomto ohledu říkají, že ženy
bývají v této oblasti informovány lépe. Nicméně spolupráce by měla být oboustranná a ku
prospěchu dítěte.
Život každého z nás je nepatrnou součástí koloběhu v přírodě. Žijme tak, abychom
na sebe byli pyšní. Chraňme přírodu, zvířata, ovzduší, rostliny a životní prostředí. Potom nás
35
čeká zdravý a spokojený život. Naše chování k životnímu prostředí poznáme později v jeho
zpětné vazbě (Bureš, Chalupová, 2002).
2.3.4 Výživa
„Posláním potravy je dodat organismu správné množství nezbytných živin – tuků,
bílkovin, glycidů, vitamínů, minerálů, vlákniny a vody“ (Křivohlavý, 2001, s. 220).
Organismus potřebuje stavební látky k výstavbě tkání a orgánů a energii k zajištění své
činnosti. Obojího se mu dostává v potravě. Výživa je velmi významná, ovlivňuje vývoj
a růst, pracovní i školní výkonost a zajišťuje pocit pohody. Vhodná výživa nachází uplatnění
v prevenci některých chorob, jindy usnadňuje a podporuje léčení. Nesprávná výživa naopak
člověku zdraví poškozuje (Kunová, 2004).
V současnosti se výživa podílí na vzniku řady civilizačních onemocnění.
Z kvantitativního hlediska jde o zajištění výživy, kdy příjem energie odpovídá jejímu výdeji.
Například lidé s menší fyzickou námahou (sedavé zaměstnání) mají menší energetické
nároky na výživu než lidé těžce fyzicky pracující. Období, kdy jsou vyšší energetické nároky
na výživu, jsou v dětství, dospívání a u žen v těhotenství a při kojení. K ukládání zásob tuku
a vzniku obezity dochází při přijímání energeticky bohatší stravy, která neodpovídá
energetickému výdeji organismu. Z kvalitativního hlediska jde o příjem stravy rozmanité,
vyvážené, s optimálním příjmem základních živin a to bílkovin, tuků, sacharidů, ale také
přívod mikroelementů – vitamínů, minerálů a dalších látek.Neméně důležitý je přísun pitné
vody. Nevyvážená, jednostranná strava při nesprávných stravovacích zvyklostech může být
příčinou nedostatku živin, vzniku nádorových onemocnění a selhávání imunitního systému.
Zdravotní stav jedince a výživa spolu úzce souvisí.
Složky výživy
Člověk s normální hmotností by měl podle oficiálních doporučení ve své výživě mít:
- 55 – 60 energetických procent sacharidy,
- 25 – 30 procent tuky,
- 10 – 20 procent bílkoviny.
Bílkoviny(proteiny): zajišťují tvorbu a obnovu tkání v organismu, transport látek
v organismu, jsou součástí enzymů a hormonů a jsou zdrojem energie. Jsou nezbytné pro
výživu a růst svalů, šlach, kostí a kůže. Organismus je přijímá ve formě rostlinné a živočišné.
Rozkládá je látkovou přeměnou, slinami, stolicí, v některých případech je ztrácíme močí.
36
Nedostatek bílkovin zpomaluje růst, snižuje imunitu, způsobuje poruchy tělesného
a duševního vývoje, zhoršuje srážlivost krve a vznikají otoky. Nadměrný příjem bílkovin je
pro organismus zatěžující, musí přeměňovat bílkoviny na tuky a cukry, přebytky močí
vylučuje, což vede k zátěži ledvin v organismu (Kunová, 2004).
Tuky (lipidy): v těle jsou součástí buněk jako jejich stavební materiál, tvoří strukturu buněk
a udržují tělesnou teplotu. Pro člověka jsou důležité a významné. Vyvolávají pocit sytosti,
který se dostaví nejdříve za půl hodiny po konzumaci jídla. Nejvydatnější zdroj energie
v potravě. Jsou nositeli několika důležitých látek pro náš organismus a to mastných kyselin,
sterolů, vitamínů rozpustných v tucích. Dodávají jemnost chuti a příjemný pocit při žvýkání
a polykání.
Dělení tuků podle zdroje, ze kterého je získáváme:
Živočišné tuky a oleje – sádlo, máslo, tučné maso, slanina, uzeniny, tučné mléčné výrobky.
Rostlinné tuky a oleje – sója, řepka, podzemnice, slunečnice, jádro palmy olejné, ořechy,
olejnatá semena, kokosový tuk.
Součástí tuků je i cholesterol. Jde o chemickou látku, která se nachází v krvi. Ve
větším množství se nachází v potravinách, které obsahují živočišné tuky, jako například
smetana, vajíčka, maso, mléko, sýry, uzeniny. V rostlinách se cholesterol neobjevuje vůbec
nebo zanedbatelně. Velké množství cholesterolu je rizikem vzniku onemocnění chorobami
krevního oběhu.
,,V rámci prevence aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob se doporučuje, aby
denní příjem tuků nebyl vyšší než 30% energetického příjmu, se zastoupením jedné třetiny
tuků živočišného původu a dvou třetin tuků rostlinného původu. Příjem cholesterolu by
neměl převyšovat 300 – 400 mg za den.“(Machová, Kubátová, 2009, s. 21).
Cukry (sacharidy):nezbytné pro správnou činnost mozku a CNS. Chrání svalstvo tím, že
pomáhají tělu zužitkovat energii ukládanou ve formě tuku před zdrojem energie bílkovin ze
svalů. Denní doporučená dávka je 60 g.
Podle chemického složení cukry dělíme na:
1. Monosacharidy to jsou jednoduché sacharidy, které jsou tvořeny jednou molekulou.
Patří mezi ně glukóza neboli hroznový cukr. Tělo tuto energii využívá při těžké fyzické práci,
ale i při práci vnitřních orgánů. Fruktóza je také lehce využitelná, obsahuje ji med a ovoce.
2. Oligosacharidy (disacharidy), složené ze dvou monosacharidů např. laktóza – cukr
obsažený v mléce a maltóza– sladový cukr.
37
3. Polysacharidy, cukry se složitější strukturou, řadíme sem škroby a vlákninu.
Vitamíny a minerální látky: Jako všechny živé organismy i lidský organismus se skládá
z prvků biogenních (uhlík, kyslík, dusík, vodík) a obsahuje i prvky minerální. V těle se
vyskytují ve třech formách, jako elektrolyty v tělesných tekutinách, vázané na organické
látky (enzymech, vitamínech, bílkovinách) a v podobě nerozpustných solí. Vitamíny dělíme
na rozpustné ve vodě – vitamín C a vitamíny rozpustné v tucích – vitamíny A, D, E, K.
Lidský organismus si je sám nedokáže vyrobit, proto jejich dostatečné množství je závislé
na příjmu potravy (Kunová, 2004).
2.3.4.1 Zásady zdravé výživy
V posledních letech ukazují průzkumy na změnu k lepšímu ve spotřebě, tedy výběru
potravin obyvatelstva České republiky. Potvrdilo to výběrové šetření o zdravotním stavu
české populace, které zajímaly i jejich stravovací návyky. Snížila se spotřeba vepřového,
hovězího masa, živočišných tuků a vajec. Oblíbeným zůstává velký příjem sladkých nápojů,
smažených pokrmů a konzumace smažených brambůrek s vysokou hodnotou tuku. Došlo
k nežádoucímu snížení spotřeby mléka a mléčných výrobků, což má za následek úbytek
vápníku v těle. Ve spotřebě ovoce a zeleniny jsme v Evropě na posledních místech v jejich
konzumaci, muži jsou na tom hůře než ženy. Celkově stravovací návyky souvisí se
vzděláním, přičemž si člověk s vyšším vzděláním více uvědomuje nutnost kvalitní
a vyvážené stravy. V souvislosti s pohlavím jde o zjištění, že muži méně dodržují zdravé
stravovací návyky než ženy. Zdraví dětí, dospělých a celého národa je prvořadé. Je vhodné
vést děti od útlého věku ke správným zásadám stravování a připravit jim lepší a kvalitnější
start do života. Hektická doba si žádá silné a zdravé jedince (Machová, Kubátová, 2009).
Několik zásad správné výživy:
Energetický příjem nesmí převýšit energetický výdej.
K udržení optimální váhy postačí méně než 30% tuků během dne.
Omezíme živočišné tuky a nahradíme je rostlinnými.
Potraviny z bílé mouky nahradíme celozrnným pečivem, tučné mléčné výrobky zakysanými
nízkotučnými.
Volíme bílá libová masa a ryby.
Vyhneme se přijímání nadměrného množství cukrů v podobě sladkostí.
Dbáme na dostatek ovoce a zeleniny.
38
Příjem tekutin je 2,5 – 3 litry denně.
Jíme pravidelně v malých dávkách, nejméně 5x denně.
Vytvoříme u dětí zdravé stravovací návyky.
Dětem dopřejeme pestrou a plnohodnotnou stravu.
Celkový zájem o složení potravy neustále stoupá. Neustále přichází nové a nové
informace o kvalitě, vhodnosti potravin, potravinových doplňcích a dietách. Zmítáme se
v tom, co je zdravé, co méně. Stres v práci, nedostatek odpočinku a relaxace, shon při
výchově dětí, péči o domácnost negativně působí na naše zdraví a je třeba se zamyslet nad
naším životním tempem, stylem a kvalitou přijímaných potravin.
Potravinových pyramid existuje velké množství, od barevného ztvárnění po malé
obměny potravin. Doposud neexistuje pyramida pro děti předškolního věku a tak nezbývá
než tu stávající všeobecně platnou přizpůsobit dětem a všem věkovým kategoriím. Vhodnost
či nevhodnost potravin volit dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Nedbat na reklamní
taháky, které volí zbraně těžkého kalibru ve formě přibalených dárečků. Stále je těchto
potravin celá řada a je na rodičích, jakým směrem výchovu k zdravému životnímu stylu
Obrázek 1 - Pyramida zdravé výživy Zdroj: http://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potravinova-
pyramida/
39
povedou. A že je to občas nadlidský úkol bojovat s lákadly v obchodech ve formě pamlsků
a nezdravoty (Kunová, 2004).
Zapomenout nemůžeme na pitný režim, tolik důležitý pro organismus člověka. Vodu
tělo přijímá v potravinách i v nápojích. Nedostatek se projeví suchostí v ústech, žízní,
pocením, celkovou malátností člověka. Pravidelně doplňujeme kvalitní tekutiny tělu
a vyhýbáme se přeslazeným nápojům, které žízeň nehasí, pouze jsou zdrojem většího
přísunu cukrů do těla. Zejména v letních měsících zvýšíme dávkování a množství tekutin,
aby nedošlo k dehydrataci organismu a následnému kolapsu, vzhledem k vyššímu
vylučování vody kůží nebo močí a dýcháním.
2.3.4.2 Voda a pitný režim
V těle člověka má voda několik funkcí. Udržuje tělesnou teplotu, slouží jako
rozpouštědlo a transportní prostředek. Pokud tělu nezabezpečíme potřebné množství tekutin
z důvodu nedostatku, může po dvou až třech dnech, dojít k vážným zdravotním poruchám
a během týdne až ke smrti. Z celkového množství vody v těle je větší třetina uložena
v buňkách, zbývající v krvi, míze a v tkáňovém moku. U malých dětí se v těle nachází ¾
vody z celkové hmotnosti (Machová, 2009).
Nejenže vodu přijímáme, ale voda se z těla i ztrácí a to několika způsoby. Největší množství
vody odchází močí, kůží, potem a dýcháním. Je potřebné tyto denní ztráty nahrazovat,
s přihlédnutím na individuální požadavky a potřeby každého včetně dětí (zdravotní stav, věk,
teplotu okolí, fyzickou aktivitu) a to v potřebném množství. Varovným signálem ztráty vody
v organismu je obecně projevující se žízeň (Machová, 2009).
Zvláště děti si plně neuvědomují pocit žízně, je třeba je neustále a pravidelně pobízet
k pití. Umožnit jim volný přístup ke zdroji pití. Nejvhodnějším zdrojem tekutin je neslazená
ověřená voda z vodovodu, studny a oslazená malým množstvím ovocného sirupu, citronem
či medem. Mezi tekutiny, které lidskému organismu škodí, patří alkohol, kofein, dusičnany
a cizorodé látky obsažené ve vodě. Nežádoucí vliv mají stabilizátory, konzervační činidla
a barviva.
2.3.5 Pohyb u dítěte předškolního věku
„Pohyb je prostředkem seznamování se s prostředím, prvním učením, jak
ovládnout své tělo, jak si poradit se svým okolím a tím nabýt potřebné zkušenosti. Pohyb je
prostředkem, jak vyjádřit sebe sama a komunikovat s ostatními. Je také prostředkem
40
získávání sebevědomí, hodnocení sebe samého, vzájemného srovnávání, pomáhání si
soupeření a spolupráce“ (Dvořáková, 2002, s. 13).
Pohybová a tělesná aktivita je prostředkem osvojování pohybových dovedností
a má vliv na biologickou stránku organismu dítěte, ale také na sociální a psychické aspekty.
„V prvních letech života, v raném dětství, ale také ve věku kdy navštěvují děti
mateřskou školku, mají motorické pohyby velký význam pro dětskou osobnost. Nedostatek
vývoje z raného dětství je vychovatelkám na dětech v jejich odděleních obzvlášť
nápadný(Sabine Herm, 2007, s. 23).
Příklad Elisabeth
Když Elisabeth přišla ve 3 a půl letech poprvé do MŠ, měla od začátku velké potíže.
Rodiče měli vysoké požadavky na svou dceru a požadovali především intelektuální výkony
jako jazyk, poznávání obrázkových knih a podobně. Motorické schopnosti- jako lezení, běh,
jízda na kole, balancování, hra s míčem rodiče nevyžadovali. Výsledek: Elisabeth se
nerozvíjela přiměřeně svému věku. Např. neuměla běhat s ostatními dětmi. Její rychlejší běh
připomínal klopýtavou chůzi se vzpřímeným hrudníkem a nejistou rovnováhou paží. Hrála
si většinou sama na pískovišti, zatímco ostatní děti lezly po prolézačkách a dováděly“
(Sabine Herm,2007,s. 24).
I z tohoto příkladu jasně vidíme neoddělitelnou spojitost všech složek osobnosti,
které se musí rozvíjet současně a harmonicky. Dostatečný čas a vhodný, zejména bezpečný
prostor by měly mít děti ke spontánním pohybovým aktivitám. Stejně tak je třeba dětem
umožnit účastnit se řízených pohybových aktivit, které jim připraví pedagog. Tyto aktivity
jsou součástí denního režimu v mateřské škole. Pokud má být naše aktivita úspěšná, je třeba
připravit dětem pestré, zajímavé a zábavné cvičební aktivity. Využít pomůcek barevných,
tvarově rozmanitých. Vždy musí být bezpečné a splňovat hygienickou normu pro předškolní
vzdělávání. Pozornost v předškolním období je zaměřena na elementární pohybovou úroveň,
zlepšování kvality pohybu, vnímání a orientace v prostoru (Dvořáková, 2006).
Anatomická stavba těla skýtá jistá omezení, která musíme respektovat při
sestavování pohybového programu. Jedná se o nedokončený vývoj kloubů a nedokončenou
osifikaci. Je nutné vyvarovat se zařazení visů, podporů, hlubokých předklonů, doskoků na
tvrdou podložku, nárazů na tvrdou podložku, zvedání těžkých břemen a kotoulů vzad. Při
dopomoci chytáme děti za předloktí, stehno, nejlépe provádíme dopomoc v oblasti trupu,
41
nikdy děti nechytáme za okrajové části těla (ruce, nohy). U dětí se může objevit nesprávné
držení těla v důsledku nesouladu vývoje kostry a svalů. Nejsou žádoucí dlouhé pochody se
zátěží, nošení těžkých břemen, bederní záklony, mosty a jednostranná cvičení. Důležité je
nevytvořit u dětí chybný pohybový stereotyp, proto klademe důraz na správné držení těla
a správné provedení. Cvičení vychází ze správné polohy a je vedeno správným směrem
s přihlédnutím k věku a schopnostem dítěte a jeho potřeb (Dvořáková, 2006).
„Pohyb zahrnuje všechny děje, při nichž dochází k fyzikální změně hmoty. V
nejobecnějším smyslu je výrazem pohyb označována jakákoliv změna v čase. Různé druhy
pohybu jsou studovány v mnoha vědních oborech. Pohyb člověka je schopnost pohybovat se
v prostoru a čase pomocí svalové činnosti. Vědomé přemístění v prostoru a čase je
označováno jako pohybová aktivita“ (Mužík,2010,s. 193).
Při cvičení celkově musíme brát ohledy na věk, individuální schopnosti a celkový
zdravotní stav dítěte. Již od dětství by se měly pohybové schopnosti a sport stát nedílnou
součástí života člověka. V dětském věku je potřeba pohybu velmi intenzivní a člověku
vrozená. Pokud není uspokojena základní biologická potřeba prostřednictvím pohybu, tak
dítě „zlobí“. Pohybové činnosti přispívají k fyzické i duševní pohodě, zvyšují odolnost
organismu, naučí dítě přijmout prohru a vyrovnat se s neúspěchem, pomáhají v navazování
přátelských vztahů, jsou ideální prevencí proti nadváze, pomáhají před psychickou únavou,
stresem a napětím. Pro dítě předškolního věku je potřeba pohybu v rozmezí 4 -6 hodin denně,
převládá spontánní pohybová aktivita. Dítě má potřebu se neustále pohybovat a mělo by být
vhodně motivováno (Mužík, 2010).
„Na cvičení a pohyb nepohlížíme pouze jako na prostředek, který ovlivňuje naši
fyzickou stránku, můžeme zde zahrnout i hodnoty komunikační, socializační,
psychorelaxační, psychoregenerační, psychoregulační, které velmi pozitivně ovlivňují
psychický stav jedince a jsou protistresovou prevencí. Právě z těchto důvodů by se měl pohyb
stát součástí životního stylu již od dětství stejně jako denní režim“(Dvořáková, 2009, s. 93).
42
Obrázek 2- Pohybová pyramida Zdroj: http://nutriweb.cz/cs/clanky/pohyb/hybejte-se
Nejzdatnější jsou ty děti předškolního věku, které se samostatně a pravidelně
pohybují bez dozoru rodičů. Bohužel většině dětí je to nedostupné, existuje celá řada
objektivních příčin, které to nedovolují. Dospělí děti v pohybu omezují a napomínají.
Prvořadá je bezpečnost dětí, proto se mateřské školy a další instituce snaží dětem nabízet
zábavný pohybový program, pomocí něhož rozvíjí u dětí fyzickou zdatnost, psychickou
odolnost, poskytují dětem zábavu a radost. Potom se zdravý pohyb stane součástí životního
stylu, bez kterého si svůj život nedokáží představit.
RVP PV považuje volný pohyb a tělesnou pohodu za nepostradatelnou pro zdravý
vývoj dětí předškolního věku.
43
2.5.3.1 Vývoj pohybových činností s ohledem na předškolní věk
Pro dítě předškolního věku je pohyb základní potřebou a nepostradatelným
prostředkem objevování světa kolem něj.
„Děti musí být od začátku vedeny k pohybu a sportu. Důležité je zapojit i okolí
nejenom rodiče, ale i prarodiče, sourozence a kamarády. V raném věku (do 4 let) se
podporuje motorický vývoj tím, že necháme děti si volně hrát a „řádit“. Učí se tak prvním
koordinovaným pohybům. Ve věku 4-6 let si děti osvojují lezení, ručkování, válení, přelézání.
Jsou možné první kombinace pohybů. Děti si osvojují pohyby, přičemž už se může rozvíjet
záliba pro určitý druh sportu. Specificky zaměřený trénink není však ještě nutný“ (Klaus
Bös, Anne Schmidt–Redemann, SusanneBappert,2007, s. 16).
Pohybová činnost prochází postupným vývojem. U tříletého dítěte je potřeba jistoty
při pohybu, v širší stopě, často zakopne a reaguje pomaleji na pokyny. Koncem předškolního
věku je výrazná tělesná změna, mění se proporce, končetiny se prodlužují a dozrává centrální
nervová soustava. Což má vliv na konání přesnějších pohybů. Zlepšuje se celková
koordinace pohybů celého těla. Dítě zvládá běh, poskoky, jízdu na kole, plavání, házenou,
překonávání překážek a další pohybové činnosti. S nimiž úzce souvisí i sebeobslužné
činnosti a vytváření hygienických návyků, které se procvičují každodenním mytím rukou,
utíráním rukou do ručníku. Postupně získávají samostatnost v oblékání, obouvání, stolování,
úklidu hraček a péči o ně. Při pobytu venku pečují i o zahradu. Cílem těchto činností je
získání základních kulturně hygienických dovedností (Vágnerová, 2005).
Pro další život dětí je velmi důležité podporovat je v samostatnosti a dávat jim
dostatek prostoru, aby mohly zažít úspěch a pocítit radost, že danou činnost zvládly samy a
tím si postupně vytváří návyk k zdravému životnímu stylu.
2.5.3.2 Podmínky pro pohybové aktivity
Základy zdravého životního stylu jsou pokládány již od narození, patří k nim příjem
potravy, pravidelný spánek, odpočinek, pohybové aktivity. Pohyb a pohybové aktivity jsou
součástí denního režimu každého dítěte, které si postupně navyká na pravidelný „rytmus
dne“. Pokud dítě není vedeno k přiměřenému dělení času mezi povinnosti a zábavu, bude si
v budoucnu jen těžko vytvářet návyky kvalitního využití volného času v dospělosti (Mužík,
Vlček, 2010). Je třeba se zamyslet nad zajištěním správných, životu bezpečných podmínek
pro vykonávání této činnosti. Využíváním vhodných pomůcek a volby bezpečného prostoru.
Hlavní podmínkou prostor uvnitř budovy, velká zahrada, sportovní hřiště v blízkosti školy a
44
kvalitní vybavení nářadím a náčiním. Jiné jsou možnosti městských škol, které mají přístup
na blízká sportoviště, jako jsou sportovní areály, plavecký bazén, zimní stadion a jiné
vesnických škol, jež mají k dispozici svou zahradu s travnatým povrchem, pískovištěm a
dřevěnými prolézačkami. Pravidelně využívat školní tělocvičnu a v ní vhodné pomůcky jako
šátky, míče, švihadla, kruhy a další. Nesmíme zapomínat na přirozený pohyb v terénu, ať je
součástí konání školy v přírodě, nebo běžné denní vycházky po okolí v místě bydliště dětí.
K hrám slouží louka, les, park a volná prostranství, kde mají děti dostatek prostoru k pohybu
a kreativitě při hře. Mohou spolu s kamarády rozvíjet svou fantazii, objevovat okolní svět,
využívat zvědavosti, zažívat svá dobrodružství, vyzkoušet svou sílu a odvahu. V místnosti
nezapomínáme na vhodnost nábytku k velikosti a výšce dětí, dodržení klimatických
podmínek – časté větrání, teplota vzduchu, přiměřeně vhodné oblečení dětí k jednotlivým
činnostem. Omezený prostor a bezpečnost dětí vyžaduje volbu klidnějších her, zaměřených
na zábavu, logiku, fantazii a výtvarné cítění, patří sem společenské hry i pohybové hry do
místnosti (http://cs.detske- hry.com).
„Pohybovou hru chápeme jako záměrnou, uvědoměle organizovanou pohybovou
aktivitu dvou a více lidí, v prostoru a čase, s předem dobrovolně dohodnutými
a bezpodmínečně dodržovanými pravidly. Hra má účelný a souvislý uzavřený děj. Je
charakterizována napětím, prožitkem, radostí, veselím, vysokou motivací k činnosti,
uplatněním známých dovedností, pohodou a často soutěživostí.“(Mazal, 2007, str. 19)
„Sutton-Smith(1978) říká, že hru lze nejlépe pochopit v pojmech konfliktu. Chápat
hru jako zvládání konfliktních situací znamená chápat ji jako vnitřně motivované chování,
které lze současně popisovat neurofyziologicky i fenomenologicky“(Mazal, 2007, s. 10).
Fink zastává názor, že hra zpřístupňuje svět v celku. Byutendijk spojuje hru
s prožíváním existence. Konrád Lorenc připomíná svobodu hry, jež je podmínkou všeho
tvořivého a vzniká již ve fylogenezi a je nepostradatelnou pro kreativitu člověka. Jisté je, že
každý národ, každá kultura používá své nástroje, prostředky, formy, metody i hry. Jelikož
jsou „výkladní skříní každého národa“ (Mazal, 2007).
2.3.5.3 Hygiena a prevence pohybového aparátu
Cvičení a pohyb provádíme v dostatečně prostorných místnostech s ohledem na
bezpečnost dětí. Před samotným cvičením dobře vyvětráme a zkontrolujeme technický stav
nářadí. Provedeme vizuální kontrolu sportovního oblečení dětí (tričko, tepláky, ponožky,
tenisky) tak, aby nedošlo k přehřátí organismu dítěte. Vhodné je cvičení zařazovat před
45
jídlem v dostatečné intenzitě. Pro děti je podstatné mít vyvážený poměr řízených a volných
pohybových aktivit. Příkladem může být vycházka do přírody, kdy nezapomeneme dát
dětem prostor ke svým samostatným hrám ve vymezeném prostoru. Potom mají děti
intenzivní prožitek z pohybu. Nezapomínáme na zásadu přiměřenosti pohybových aktivit,
volíme hry a činnosti dané předškolnímu věku. S pohybem je spojen výdej energie, ale i
tělesných tekutin, proto je velmi důležité neustále doplňovat vodu a tím dodržovat
pravidelný pitný režim (Svobodová, 2010).
2.3.5.3.1 Hygiena dětí v MŠ
Mezi každý den se opakující rituály lze svým způsobem zařadit hygienické návyky.
Pravidelně se opakující činnosti hygieny, kterým se děti učí pomocí nápodoby dospělého
i ostatních dětí, vedou žáky k samostatnosti a sebeobsluze. Před svačinkou, po svačině, před
obědem, po obědě a po vykonání potřeby vždy následuje mytí rukou. V praktických
činnostech jako je oblékání a svlékání oděvu před a po vycházce, se děti učí prosociálnímu
chování. Pomáhají starší děti mladším, zručnější méně šikovným, tím si upevňují své
návyky, zkušenosti a rozvíjí zároveň jemnou motoriku (Svobodová, 2010).
2.3.5.4 Aktivity pohybových dovedností v MŠ
Součástí dětského věku, zejména předškolního období je pohyb a hra, jako
nejpřirozenější dětská aktivita.
„ Potřeba pohybu u dětí předškolního věku je vyšší než v jakémkoli životním období.
Doc. Dvořáková uvádí, že 80% lokomoce dítěte předškolního věku je běh. Děti by měly mít
dostatek prostoru k přirozenému a volnému pohybu především venku, v době pobytu na
zahradě nebo v části vycházky v bezpečném prostředí (park, hřiště, les aj.). Pohyb je také
skvělou příležitostí pro vytváření sociálních vztahů a prosociálních dovedností (např.
vysvobozovací honičky, pohybové hry a námětové hry s pohybem). Může se ale stát i zdrojem
vztahů asociálních, pokud učitelka používá nevhodné soutěživé hry a vytváří tak mezi dětmi
atmosféru závisti a zlosti.“(Svobodová, 2010, s. 15)
2.3.5.4.1 Cvičení
„Dítě by mělo mít každý den příležitost se dostatečně pohybově vyžít, pro pěstování
zdraví by se mělo denně minimálně deset minut pohybovat při tepové intenzitě 170- 190 tepů
za minutu, což odpovídá intenzivnímu spontánnímu pohybu (např. běhání při
honičce)(Svobodová, 2010, s. 76).
46
Podle Svobodové (2010) není povinností učitelky do svého plánu činností zahrnout
každodenní cvičení. Nicméně se doporučuje jedenkrát až dvakrát denně umožnit dětem
intenzivní pohybovou zátěž. Motivovat děti se sníženou potřebou pohybu a zapojit je do
cvičení. U motivovaného cvičení zvyšuje tělesnou zdatnost, vytrvalost a učí se správnému
držení těla. Při sportovních aktivitách dochází k podpoře prosociálního chování dětí,
dodržují sportovní pravidla a morální normy. Učitelka musí mít na mysli to, aby hry byly
přizpůsobeny možnosti empatie ve vnímání druhých, vzájemné kooperaci a pomoci, snížení
eliminace soutěživosti.
2.3.5.4.2 Pobyt venku
„Děti potřebují dostatek volného pohybu na čerstvém vzduchu, a především zahrady
mateřských škol slibují plno aktivní zábavy a dobrodružství. Pro děti z bytové zástavby je
zahrada MŠ jedinou možností bezpečně a spontánně si hrát ve volné přírodě. Proto by měly
učitelky pobyt na zahradě upřednostňovat před vycházkou a využít každé příležitosti k pobytu
na zahradě. Základní formou činností na školní zahradě by měla být volná hra. Zahrada
a vycházky do okolí MŠ nám umožňují pozorovat některé přírodní jevy, rostliny, zvířata,
sledovat proměny přírody v čase a v ročních dobách, učit se ji chránit. Můžeme pozorovat
práci lidí, stroje, dopravu, učit se bezpečnému chování na cestách, poznávat své město atd.“
(Svobodová, 2010, s. 72)
Při pobytu venku a během vycházek do přírody a okolí by děti měly mít možnost
volné hry, potřeby běhu a spontánního pohybu, důležité při této aktivitě je zajistit bezpečnost
dětí. Každá mateřská škola přizpůsobuje denní režim svým podmínkám. Zavedené opakující
se činnosti jsou pro děti přínosné, učí se dovednostem, schopnostem s ohledem na své zájmy,
potřeby, aktuální stav a predispozice. Nedílnou součástí každého dítěte v mateřské škole jsou
všechny složky denního režimu (volná hra, stravování, řízená činnost, pohyb, cvičení, pobyt
venku, hygiena). U dětí mimořádně nadaných a se specifickými potřebami vždy bereme
ohled na jistá omezení, vycházíme z RVP PV, kde na straně 33 v kapitole 8 jsou jasně
stanovené podmínky vzdělávání těchto dětí. V rámci provozu MŠ je správné mít možnost
změnit a upravit aktuálně dle stávající situace denní režim pro děti. Kvalitní denní režim je
flexibilní, přizpůsobený potřebám a podmínkám výchovně vzdělávacího procesu každé
školy.
47
2.3.5.4.3 Nadstandartní pohybové aktivity v naší MŠ
Většina MŠ hledá cestu, jak být atraktivní pro své „klienty“ tedy rodiče a zejména
děti. Nemusíme chodit daleko a několik příkladů, které jdou ruku v ruce se zdravým
životním stylem, máme před sebou. Není tajemstvím, že se nám zhoršuje naše životní
prostředí, děti se pohybují v prostředí velmi vysokých koncentrací škodlivých látek, úřady
varují před nebezpečím pobytu venku. Týká se to zejména městských škol, ale výjimkou
nejsou i vesnické školy nacházející se v blízkosti průmyslových měst.
Řešením jsou školy v přírodě, které jednotlivé školy pořádají pro své děti za mohutné
podpory svých úřadů, tedy zřizovatelů. Tam, kde tato finanční podpora existuje, se každým
rokem uskuteční týdenní pobyt dětí v malebném kraji našich hor. Během pobytu se děti naučí
nejen samostatnosti a nezávislosti na rodičích, poznají krásu přírody, upevní kamarádské
vazby. Největším přínosem je ovšem pozitivní vliv venkovních aktivit na čerstvém vzduchu
pro jejich zdraví a tělesný rozvoj. V rámci programu mohou absolvovat turistiku po kraji,
adrenalinové sporty (lanová centra, horolezecké stěny, obří trampolíny, plavání a jiné).
Spolehnout se na sebe a svého kamaráda je ta nejcennější zkušenost, kterou si děti z pobytu
přivezou, kromě posíleného a vytrénovaného těla.
Nemusíme být pryč celý týden, stačí si zamluvit jednou za týden pobyt v sauně
a blahodárný vliv na náš organismus je zaručen. Pravidelné otužování dětí vede ke snížení
nemocnosti, zvýšení odolnosti organismu proti nákaze a nemoci. Kardiovaskulární systém
našeho těla pracuje na nejvyšší výkon. Střídáním pobytu ve vyhřáté potní místnosti
a rychlým ochlazením ve venkovním ledovém bazéně přináší dětem adrenalinový zážitek.
Pokud se vhodně spojí s doplňkovou činností, jako jsou hry v okolí, prohlídka
pamětihodností apod. není nouze o zájemce. Vždy provádíme cyklus v závislosti na dané
skupině a přizpůsobujeme délku pobytu. Na konci se děti cítí velmi dobře, nikoli vyčerpané,
podrážděné a vypečené.
Další pohybovou aktivitou, kterou MŠ zprostředkovává je lyžařský kurz pro
začátečníky. Děti mají možnost naučit se základním dovednostem lyžování. Trénují
rovnováhu, pevné držení těla a první lyžařské dovednosti. Spojení pohybu, překrásné zimní
přírody a pobyt na zdravém vzduchu přináší dětem radost.
Oblíbenou aktivitou dětí předškolního věku jsou vodní radovánky. Prostřednictvím
před plaveckého výcviku se děti seznamují s vodou, učí se nebát tohoto živlu formou
nejrůznějších vodních her. Základem je dýchání, nebát se ponořit hlavu pod hladinu a k tomu
paní učitelka využívá nejrozmanitější pomůcky, které se dětem líbí a jsou pro ně zábavné.
Na konci kurzu jsou děti v bazéně jako ryby ve vodě. Ostych a nedůvěra jsou pryč. Vítězí
48
odvaha a obratnost. Plavání a pohyb ve vodě působí na celý organismus blahodárně,
protahují se a posilují všechny svalové skupiny. Děti mají možnost zdravého pohybu, který
jim přináší radost a uspokojení.
2.3.5.4.4 Význam pohybu pro člověka
Pohyb je pro člověka tou nejpřirozenější činností, kterou vykonává od svého zrození.
Naší snahou by mělo být zařadit ho do svého života zcela běžně, automaticky a pravidelně.
Současná společnost nabízí velmi široké vyžití občanům v rámci sportovních aktivit,
zároveň na ně klade stále větší a větší pracovní nároky. Fyzické vypětí střídá psychická zátěž
ve formě denních stresů. Chybí jistota zaměstnání, finanční závazky rodin, zatížení rodiny
hypotékou, a když k tomu přidáme nezdravý způsob života ve formě špatných stravovacích
návyků, tučných a sladkých jídel. Nadměrné požívání přeslazených nápojů, džusů
a iontových nápojů. Jsme blízko onemocněním, jež trpí dnešní generace. Cukrovkou
počínaje, obezita z přejídání, různé alergie, vysoký cholesterol, onemocnění srdce a další
civilizační nemoci, které znepříjemňují život jedinci i celé jeho rodině. Velmi důležité je od
samého počátku lidského života vést děti k správným životním návykům, pokud si včas
uvědomí hodnotu lidského zdraví, jeho nenahraditelnost, potom jsou na té nejlepší cestě
k prožití aktivního a zcela pestrého života. Všechny složky životního stylu jsou důležité,
o tom není pochyb. V mé práci se zaměřím na nejpřirozenější činnost člověka a tím je pohyb.
Dnešní hektická, uspěchaná doba nás zaměstnává ve velké míře. Není však pravdou, že není
čas na pohybovou aktivitu. Člověk, který si od mládí vypěstoval sportovní návyky, si vždy
najde čas pro svůj sport. V rámci výchovně vzdělávacího procesu v mateřské škole děti
získávají první pohybové dovednosti, věnují se zcela běžným pohybovým činnostem, které
jsou pro děti předškolního věku přirozené a které jsme již v předchozích kapitolách podrobně
popsali. Aby bylo naše snažení, výchova a vzdělávání k lásce k pohybu celistvé je důležité
mít na paměti, že se do tohoto procesu musí zapojit obě strany. Nejen cílevědomá, všestranná
výchovně vzdělávací činnost mateřské školy, ale i každodenní pohybové aktivity v rodině,
při nichž dochází k formování pevného návyku a kladného vztahu k pohybu a lásce ke
sportu.
49
Praktická část diplomové práce
3 Metodologie výzkumu
3.1 Cíl výzkumu
Cílem mé výzkumné práce je zjistit v rámci rozvíjení zdravého životního stylu
rozmanitost a četnost pohybových aktivit, kterým se věnují děti předškolního věku.
3.2 Výzkumný problém
VP1 - Mají děti předškolního věku dostatek možností pro sportovní vyžití v místě bydliště?
VP2 - Navštěvují dětí předškolního věku pravidelně pohybové kroužky?
VP3 – Kolik času věnují rodiny s dětmi sportu, pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu?
VP4 – Jaké jsou reakce rodičů na pobyt dětí venku za každého počasí?
VP5 – Jezdí rodiny s dětmi často na společné výlety?
3.3 Výzkumné předpoklady a hypotézy
VP 1 – Děti na vesnici nemají dostatek možností ke sportovnímu vyžití v místě bydliště.
VP 2 – Děti ve městě častěji navštěvují pravidelné pohybové kroužky.
H1 – Sportu se budou častěji věnovat rodiny s dětmi ve městech, nežli rodiny s dětmi na
vesnicích.
H2 – Rodiče na vesnici častěji souhlasí s pobytem svých dětí venku za každého počasí, než
rodiče ve městě.
H3 – Společné výlety rodin předškolních dětí budou četnější u vesnických rodin, nežli
společné výlety městských rodin.
3.4 Popis výzkumné metody Jedná se o kvantitativní výzkum, jehož filozofickým základem je pozitivizmus
respektive novopozitivismus. Jak uvádí Chráska (2007, s. 12), dle F.N.Kerlingera (1972) je:
„Vědecký výzkum je systematické, kontrolované, empirické a kritické zkoumání
hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy.“ Během výzkumu
se řeší jeden, nebo více spolu souvisejících problémů. Řešení vědeckého problému
představuje řadu navzájem propojených a na sobě závislých kroků a činností, které se
vyznačují tímto základním schématem:
50
a) stanovení problému,
b) formulace hypotézy,
c) testování (verifikace, ověřování) hypotézy,
d) vyvození závěrů a jejich prezentace
Jako výzkumná metoda byl zvolen dotazník. Podle pedagogického slovníku je
dotazník: „výzkumný a diagnostický prostředek ke shromažďování informací
prostřednictvím dotazování osob. Podstatou je soubor otázek nebo výroků zkonstruovaný
podle kritérií vědecké metodologie, předkládaný v písemné formě.“ (Pedagogický slovník,
2009) Při sestavování dotazníku i jednotlivých položek dodržujeme tyto zásady, pravidla a
požadavky: dotazník je pro respondenty jasný a srozumitelný, položky v dotazníku jsou
formulovány co nejstručněji a jednoznačně, zjišťují jen nezbytné údaje a nesmějí být
sugestivní (Chráska, 2007).
3.5 Popis výzkumného vzorku Ze základního souboru mateřských škol olomouckého kraje byly prostým náhodným
výběrem vylosovány tyto mateřské školy: MŠ Troubky, MŠ Lobodice, MŠ Tovačov a MŠ
Olomouc, Slavonín. V lednu 2015 bylo osloveno 150 respondentů ke spolupráci
výzkumného šetření pomocí dotazníků na téma: Podpora zdravého životního stylu u dětí
předškolního věku. Rodiče podle zjištěných informací ve většině vyplňovali dotazníky
přímo v MŠ, z toho vyplývá velká návratnost vyplněných dotazníků. Ze 150 oslovených
respondentů se vrátilo k závěrečnému zpracování 140 dotazníků, 70 z městských MŠ a 70
z vesnických MŠ (viz tabulka č. 1).
Tabulka 1: Složení výzkumného vzorku
MŠ město Počet respondentů Relativní četnost %
MŠ Tovačov 50 35,71
MŠ Slavonín, Olomouc 20 14,28
MŠ vesnice Počet respondentů Relativní četnost%
MŠ Troubky 55 39,29
MŠ Lobodice 15 10,71
celkem 140 100
51
3.6 Výsledky výzkumu Tabulka 2:Považujete pohyb a sport pro Vaše dítě za důležité?
Ve městě
(Abs. četnost)
Na vesnici
(Abs. četnost)
Ve městě
(Rel. četnost)
Na vesnici
(Rel.četnost)
Ano 63 59 90 84,29
Částečně 7 11 10 15,71
Ne 0 0 0 0
Celkem 70 70 100 100
n=70
Graf 1 - Složení výzkumného vzorku
n=70
Graf 2 - Významnost pohybu a sportu pro děti na vesnici
90%
10%
0%
Ve městě
Ano Částečně Ne
84%
16%0%
Na vesnici
Ano Částečně Ne
52
Sport a pohyb pro své dítě považuje za důležité u městských MŠ 46 rodičů, částečně
4 rodiče a nesouhlas nevyslovil žádný rodič. U vesnických MŠ považují sport a pohyb za
důležitý 59 rodičů, částečný souhlas vyslovilo 11 rodičů a nesouhlas nevyslovil žádný rodič.
Celkově lze říci, že rodiče považují sport a pohyb za nedílnou součást života jejich dětí.
Tabulka 3:Kolikrát v týdnu se věnujete s dítětem sportu?
Ve městě
(Abs. Četnost)
Na Vesnici
(Abs. Četnost)
Ve městě
(Rel. četnost)
Na vesnici
(Rel. četnost)
1x 15 20 21,43 28,57
2x 31 23 44,29 32,86
3x a častěji 24 27 34,29 38,57
Celkem 70 70 100 100
n=70
Graf 3 - Četnost sportu v týdnu u dětí ve městě
n=70
Graf 4 - Četnost sportu v týdnu u dětí na vesnici
22%
44%
34%
Ve městě
1x 2x 3x a častěji
29%
33%
38%
Na vesnici
1x 2x 3x a častěji
53
Z uvedených odpovědí vyplývá, že rodiče městských MŠ se v týdnu věnují sportu
s dítětem a to: 1x 15 rodičů, 2x 31 rodičů, 3x 24 rodičů a jiný počet neuvádí. Rodiče
vesnických MŠ se věnují sportu s dítětem: 1x 20 rodičů, 2x 23 rodičů, 3x 18 rodičů a devět
rodičů se vyjádřilo, že se věnují sportu a pohybu denně.
Tabulka 4:Navštěvuje Vaše dítě pravidelně pohybové kroužky? (zakroužkujte i více možností)
Ve městě
(Abs. Četnost)
Na Vesnici
(Abs. Četnost)
Ve městě
(Rel. Četnost)
Na Vesnici
(Rel. Četnost)
Fotbal 14 11 20 15,71
Hokej 4 5 5,71 7,14
Tanec 13 10 18.57 14,28
Aerobic 3 4 4,28 5,71
Gymnastika 4 0 5,71 0
Jin
é Ja
ké Plavání 17 0 24,28 0
Sokol 0 0 0 20
Žádný 15 26 21,42 36,61
Celkem 70 70 100% 100%
n=70
Graf 5 - Pohybové kroužky dětí ve městě
n =70
Graf 6 - Pohybové kroužky dětí na vesnici
20%
9%
18%7%
0%0%0%
46%
Ve městě
Fotbal Hokej Tanec Aerobic Gymnastika Plavání Sokol Žádný
20%
9%
18%
7%
0%0%0%
46%
Na vesnici
Fotbal Hokej Tanec Aerobic Gymnastika Plavání Sokol Žádný
54
Z daných odpovědí u městských MŠ vyplývá, že pravidelně navštěvují děti
předškolního věku tyto kroužky: nejvíce plavání a to 17x, fotbal 14x, tanec 13x, hokej a
gymnastiku 4x, aerobic 3x, pro žádný kroužek se vyslovilo 15 rodičů. U vesnických MŠ více
rodičů vyslovilo svůj názor, že není potřebný v tomto věku žádný pravidelný kroužek a to
26. Pořadí dalších kroužků je následující: sokol 14x, fotbal 11x, tanec 10x,hokej 5x, aerobic
3x, gymnastika 0x.
Tabulka 5:Společné chvíle tráví Vaše rodina nejčastěji v oblastech (zakroužkujte i více možností):
Ve městě
(Abs. Četnost)
Na vesnici
(Abs. Četnost)
Ve městě
(Rel. Četnost)
Na vesnici
(Rel.
Četnost)
Divadlo 4 2 5,71 2,85
Kino 11 9 15,71 12,85
Stadion, sportovní hala 9 18 12,85 25,71
Bazén 23 34 32,86 48,57
Domácí práce, úklid domu,
bytu 21 33 30 47,14
Multifunkční hřiště, parky 48 54 68,57 77,14
Jiné
Jaké Vycházky 5 10 7,14 14,28
Počítačové hry 6 0 8,57 0
lyže 0 6 0 8,57
Celkem 70 70 100 100
n=70
Graf č. 7 - Společné chvíle rodin s dětmi ve městě
n=70
Graf č.8 - Společné chvíle rodin s dětmi na vesnici
3%
9%7%
18%
16%
38%
4% 5%
0% Ve městěDivadlo
Kino
Stadion, sportovní hala
Bazén
Domácí práce, úklid domu, bytu
Multifunkční hřiště, parky
Vycházky
Počítačové hry
lyže
1% 5%
11%
20%
20%
33%
6% 4%
Na vesnici
Divadlo
Kino
Stadion, Sportovní hala
Bazén
Domácí práce, Úklid domu, bytu
Multifunkční dětské hřiště, parky
55
Z těchto odpovědí je zřejmé, že u městských MŠ společné chvíle rodina tráví
nejčastěji na multifunkčních hřištích (48x odpověď), dále na bazéně (23x odpověď), domácí
práce a úklid bytu či domu (21x odpověď), následuje kino (11x odpověď), stadion, sportovní
hala (9x odpověď) a divadlo (4x odpověď). Ve volné odpovědi se šest rodičů shodlo na
počítačových hrách a pět rodičů volí vycházky s dětmi. Na vesnických MŠ byly odpovědi
v následujícím pořadí: nejčastěji tráví společné chvíle s dětmi na multifunkčních hřištích
(54x odpověď), dále na bazéně (34x odpověď), následují domácí práce, úklid domu, bytu
(33x odpověď), stadion, sportovní hala (18x odpověď), kino (9x odpověď) a divadlo (2x
odpověď). Ve volné odpovědi se šest rodičů shodlo na lyžování a deset je pro vycházku
s dětmi.
Tabulka 6: Který ze zimních sportů má Vaše rodina nejraději?
Ve městě
(Abs. četnost)
Na vesnici
(Abs. Četnost)
Ve městě
(Rel. Četnost)
Na vesnici
(Rel. Četnost)
Lyžování 17 21 24,28 20
Sáňkování 41 40 58,57 57,14
Bruslení 11 8 15,71 11,42
Žádný 1 1 1,42 1,42
Celkem 70 70 100 100
n=70
Graf č. 9 - Zimní sporty ve městě
24%
59%
16%
1%
Ve městě
Lyžování Sáňkování Bruslení Žádné
56
n=70
Graf č. 10 - Zimní sporty na vesnici
Je zřejmé, že nejraději mají u městských MŠ rodiče ze zimních sportů sáňkování (41x
odpověď), potom lyžování (17x odpověď), následuje bruslení s 11 odpověďmi, pouze jeden
rodič označil ve volné odpovědi žádný zimní sport. U vesnických MŠ rodiče zvolily toto
pořadí: nejoblíbenější je sáňkování (40x odpověď), následně lyžování (21x odpověď),
bruslení upřednostňuje 8 rodičů. Žádný zimní sport ve volné odpovědi zvolil jeden rodič.
Tabulka 7:Kterým z letních sportů dáváte přednost?
Ve městě
(Abs. četnost)
Na vesnici
(Abs. četnost)
Ve městě
(Rel. četnost)
Na vesnici
(Rel. četnost)
Plavání 32 33 45,71 47,14
Cyklistika 23 23 32,85 32,85
Bruslení
na kolečkových bruslích 3 5 4,28 7,14
Turistika 11 9 15,71 12,85
Lezení 1 0 1,42 0
Jiné, jaké… 0 0 0 0
Celkem 70 70 100 100
n=70
Graf č. 11 - Letní sporty ve městě
30%
57%
12%
1%
Na vesnici
Lyžování Sáňkování Bruslení Žádné
46%
33%
4% 16%
1%0%
Ve městě
Plavání Cyklistika Bruslení na kolečkových bruslích Turistika Lezení Jiné, jaké…
57
n=70
Graf č.12 - Letní sporty na vesnici
Z následujících odpovědí je zřejmé, že přednost u letních sportů dávají rodiče městských
MŠ nejvíce plavání (32x odpověď), následuje cyklistika (23x odpověď), turistika (11x
odpověď), potom bruslení na kolečkových bruslích (3x odpověď), jedenkrát lezení. U
vesnických MŠ je pořadí odpovědí následující: nejvíce plavání (33x odpověď), cyklistika
(23x odpověď), následuje turistika (9x odpověď), bruslení na kolečkových bruslích (5x
odpověď), rodiče vesnických MŠ nemají zájem o lezení. Volnou odpověď zůstala nevyužita.
Tabulka 8: Kdy se věnujete nejčastěji sportu a pohybu?
Ve městě
(Abs. četnost)
Na vesnici
(Abs. Četnost)
Ve městě
(Rel. četnost)
Na vesnici
(Rel. četnost)
Ráno 9 3 12,85 4,28
Odpoledne 52 63 74,28 90
Na večer 9 4 12,85 5,72
Celkem 70 70 100 100
n=70
Graf č. 13 - Čas pro sport a pohyb ve městě
47%
33%
7%13%
0%0%
Na vesnici
Plavání Cyklistika Bruslení na kolečkových bruslích Turistika Lezení Jiné, jaké…
13%
74%
13%
Ve městě
Ráno Odpoledne Na večer
58
n=70
Graf č.14 - Čas pro sport a pohyb na vesnici
Z daných odpovědí vyplývá, že nejvíce se sportu rodiče městských MŠ věnují
odpoledne (52x odpověď), a současně devět rodičů odpovědělo, že se sportu věnují ráno a
na večer. Rodiče vesnických MŠ se sportu věnují nejčastěji odpoledne (63x odpověď), ráno
(3x odpověď), na večer (4x odpověď).
Tabulka 9: Sportovní vyžití máte k dispozici: (PŘ1)
Ve městě
(Abs. četnost)
Na vesnici
(Abs. Četnost)
Ve městě
(Rel. Četnost)
Na vesnici
(Rel. četnost)
V místě bydliště 46 41 65,72 58,57
Jezdíme do okolí 21 28 30 40
Nesportujeme, nevyužíváme 3 1 4,28 1,43
Celkem 70 70 100 100
n=70
Graf č. 15 - Sportovní vyžití ve městě
4%
90%
6%
Na vesnici
Ráno Odpoledne Na večer
66%
30%
4%
Ve městě
V mástě bydliště Jezdíme do okolí Nesportujeme, nevyužíváme
59
n=70
Graf 16 - Sportovní vyžití na vesnici
V místě bydliště využívá 46 rodičů městských MŠ sportovního vyžití, do okolí jezdí 21
rodičů a pouze tři nevyužívají a nesportují. Z rodičů vesnických MŠ využívá v místě bydliště
sportovního vyžití 41 rodičů, do okolí jezdí 28 rodičů a jen jeden rodič nevyužívá a
nesportuje.
Tabulka 10: Která sportoviště využíváte nejčastěji? (zakroužkujte i více možností)
Ve městě
(Abs. Četnost)
Na vesnici
(Abs. Četnsot)
Ve městě
(Rel. četnost)
Na vesnici
(Rel. četnost)
Sportovní hala 23 27 32,85 32,85
Zimní stadion 7 9 10 12,85
Plavecký bazén 43 43 61,42 61,42
Dětská sportovní hřiště 46 46 65,71 65,71
Dětská zábavní centra 23 22 32,85 31,42
Jiné, jaké…. 0 0 0 0
Celkem 70 70 100 100
n=70
Graf 17 - Nejčastější sportoviště ve městě
59%
40%
1%
Na vesnici
V mástě bydliště Jezdíme do okolí Nesportujeme, nevyužíváme
16% 5%
30%33%
16%
0%
Ve městě
Sportovní hala
Zimní stadion
Plavecký bazán
Dětská sportovní hřiště
Dětská sportovní centra
Jiné, jaké…
60
n=70
Graf 18 - Nejčastější sportoviště na vesnici
Z odpovědí je zřejmé, že u městských MŠ jsou nejčastěji rodiči využívána tato
sportoviště. Nejvíce dětská sportovní hřiště (46x odpověď), dále plavecký bazén (43x
odpověď), následuje sportovní hala (23x odpověď) a dětská zábavní centra (23x odpověď),
nejméně rodiče využívají zimní stadion a to 7x odpověď. Rodiče vesnických MŠ využívají
sportoviště v tomto pořadí: nejvíce dětská sportovní hřiště (46x odpověď), následuje
plavecký bazén (43x odpověď), dále sportovní hala (27x odpověď), dětská zábavní centra
(22x odpověď) a nejméně zimní stadion, o který má zájem 9 rodičů. Volná odpověď zůstala
nevyužita.
Tabulka 11:Máte dostatek možností k pohybu a sportu pro Vaše dítě?
Ve městě
(Abs. četnost)
Na vesnici
(Abs. četnost)
Ve městě (Rel.
četnsot)
Na vesnici
(Rel. četnost)
Ano 47 49 67,14 70
Ne 1 1 1,42 1,42
Částečně 22 20 31,42 28,57
Celkem 70 70 100 100
19%
6%
29%
31%
15%
0%
Na vesnici
Sportovní hala
Zimní stadion
Plavecký bazán
Dětská sportovní hřiště
Dětská sportovní centra
Jiné, jaké…
61
n=70
Graf 19 - Možnosti k pohybu a sportu ve městě
n=70
Graf 20 - Možnosti k pohybu a sportu na vesnici
Dále z odpovědí vyplývá, že nedostatek času na vycházku s dětmi rodiče nemají.
V případě městských MŠ mají rodiče dostatek času v 53 odpovědích a částečně odpovědělo
22 rodičů. Rodiče vesnické MŠ hodnotí 49 odpovědí ano, 20 odpovědí částečně.
Tabulka 12: Zbývá Vám čas na společnou vycházku, či pobyt venku?
Ve městě
(Abs. četnsot)
Na vesnici
(Abs. četnost)
Ve městě
(Rel. četnost)
Na vesnici
(Rel. četnsot)
Ano 53 51 75,71 72,85
Ne 0 0 0 0
Občas 17 19 24,28 27,41
Celkem 70 70 100 100
67%
2%
31%
Ve městě
Ano Ne Částečně
70%
1%
29%
Na vesnici
Ano Ne Částečně
62
n=70
Graf 21 - Společné vycházky rodin s dětmi ve městě
n=70
Graf 22 - Společné vycházky rodin s dětmi na vesnici
Dále z odpovědí vyplývá, že nedostatek času na vycházku s dětmi rodiče nemají.
V případě městských MŠ mají rodiče dostatek času v 53 odpovědích a občas odpovědělo 17
rodičů. Rodiče vesnické MŠ hodnotí 51 odpovědí ano, 19 odpovědí občas.
76%
0%
24%
Ve městě
Ano Ne Občas
73%
0%
27%
Na vesnici
Ano Ne Občas
63
Tabulka 13:Jak dlouho býváte s dítětem na vycházce?
Ve městě
(Abs. četnost)
Na vesnici
(Abs. četnost)
Ve městě
(Rel. četnsot)
Na vesnici
(Rel. četnost)
30 min. 10 10 14,28% 14,28%
60 min. 26 29 37,14% 41,42%
90 min. 34 28 48,57% 40%
Jiný časový údaj, jaký… 0 3 (120 min.) 0% 4,28%
Celkem 70 70 100% 100%
n=70
Graf 23 - Délka vycházky ve městě
n=70
Graf 24 - Délka vycházky na vesnici
Z odpovědí je zřejmé, že nejméně času tráví rodiče s dětmi na vycházce v trvání 30minut
a to u obou typů MŠ, jde o deset rodičů. U městských MŠ 60minut tráví čas na vycházce 26
rodičů, a 90 minut 34 rodičů. Volná odpověď zůstala u městských MŠ nevyužita. U
vesnických MŠ 60minut tráví na vycházce 29 rodičů, 90 minut 28 rodičů a 3 rodiče tráví na
vycházce s dítětem 120 minut.
14%
37%
49%
0%
Ve Městě
30 min. 60 min. 90 min. Jiný časový údaj, jaký…
14%
42%
40%
4%
Na vesnici
30 min. 60 min. 90 min. Jiný časový údaj, jaký…
64
Tabulka 14:Využíváte společné cvičení rodičů s dětmi?
Ve městě
(Abs. četnost)
Na vesnici
(Abs. četnost)
Ve městě
(Rel. četnost)
Na vesnici
(Rel. četnost)
Ano, pravidelně 11 15 15,72 21,42
Ano, občas 17 17 24,28 24,28
Ne 42 38 60 54,28
Celkem 70 70 100 100
n=70
Graf 25 - Společné cvičení rodičů s dětmi ve městě
n=70
Graf 26 - Společné cvičení rodičů s dětmi na vesnici
Dotazníkem jsme zjistily, že společné cvičení rodičů a dětí nevyužívá u městských MŠ
42 rodičů a u vesnických MŠ 38 rodičů. Pravidelně cvičí u městských MŠ 11 rodičů a u
vesnických MŠ 15 rodičů. Pouze částečně využívá cvičení rodičů s dětmi u městských MŠ i
vesnických MŠ shodně 17 rodičů.
16%
24%60%
Ve městě
Ano, pravidelně Ano, občas Ne
22%
24%
54%
Na vesnici
Ano, pravidelně Ano, občas Ne
65
Tabulka 15:Na celodenní výlet zvolí Vaše rodina nejčastěji:
Ve městě
(Abs. četnost)
Na vesnici
(Abs. četnost)
Ve městě
(Rel. četnost)
Na vesnici
(Rel. četnost)
Auto 51 55 72,85 78,57
Kolo 9 11 12,85 15,71
Vlak 8 3 11,42 4,28
Autobus 2 1 2,86 1,42
Jinak, jak… 0 0 0 0
Celkem 70 70 100 100
n=70
Graf 27 - Celodenní výlet rodin ve městě
n=70
Graf 28 - Celodenní výlet rodin na vesnici
Z výše uvedených odpovědí je zřejmé, že nejpoužívanějším prostředkem pro celodenní
výlet rodiny je u městských MŠ auto (51 odpovědí), následně kolo (9 odpovědí), vlak (8
odpovědí) a nejméně používaný je autobus, který zvolí 2 rodiče. U vesnických MŠ je na
prvním místě také auto (55 odpovědí), potom kolo (11 odpovědí), vlak se třemi odpověďmi
a jako poslední volí jeden rodič autobus.
73%
13%
11%
3% 0%
Ve městě
Auto
Kolo
Vlak
Autobus
Jinak, jak..
79%
16%4%
1%
0%
Na vesnici
Auto
Kolo
Vlak
Autobus
Jinak, jak..
66
Tabulka 16: Jezdíte o víkendech se svými dětmi na výlety?
Ve městě
(Abs. četnost)
Na vesnici
(Abs. četnost)
Ve městě
(Rel. četnost)
Na vesnici
(Rel. četnost)
1x za měsíc 32 34 45,71 48,57
2x za měsíc 28 20 40 28,57
3x za měsíc 8 5 11,42 7.14
4x za měsíc a častěji 2 11 2,85 15,71
Celkem 70 70 100 100
n=70
Graf 29 - Víkendové výlety ve městě
, n=70
Graf 30 - Víkendové výlety na vesnici
Z odpovědí v dotazníku jsme zjistily, že víkendové výlety se svými dětmi realizují
v těchto intervalech: u městských škol – 1x za měsíc 32 rodičů, 2x za měsíc 28 rodičů, 3x za
měsíc 8 rodičů a 4x za měsíc 2 rodiče, jiný počet neuvádí. U vesnických MŠ – 1x za měsíc
34 rodičů, 2x za měsíc 20 rodičů, 3x za měsíc 2 rodičů, 4x za měsíc 9 rodičů a 2 rodiny na
víkendové výlety nejezdí.
46%
40%
11%
3%
Ve městě
1x za měsíc 2x za měsíc 3x za měsíc 4x za měsíc, častěji..
48%
29%
7%
16%
Na vesnici
1x za měsíc 2x za měsíc 3x za měsíc 4x za měsíc, častěji..
67
Tabulka 17:Do MŠ své dítě:
Ve městě
(Abs. četnost)
Na vesnici
(Abs. četnost)
Ve městě
(Rel. četnost)
Na vesnici
(Rel. četnsot)
Vodím pěšky 38 20 42,28 28,57
Jezdíme na kole 7 23 10 32,85
Vozím autem 25 27 35,71 38,57
Jinak, jak… 0 0 0 0
Celkem 70 70 100 100
n=70
Graf31 - Doprava dítěte do MŠ ve městě
n=70
Graf č. 32 - Doprava dítěte do MŠ na vesnici
Dále z odpovědí vyplývá, že své dítě do městské MŠ vodí – chodí pěšky 38 rodičů, na
kole jezdí 7 rodičů a vozí autem 25 rodičů. Do vesnické MŠ vodí děti 20 rodičů, jezdí na
kole 23 rodičů a vozí autem 27 rodičů. Volná odpověď zůstala nevyužita.
54%
10%
36%
0%
Ve městě
Vodím, chodíme pěšky Jezdíme na kole Vozím autem Jinak, jak..
29%
33%
38%
0%
Na vesnici
Vodím, chodíme pěšky Jezdíme na kole Vozím autem Jinak, jak..
68
Tabulka 18:Souhlasíte s pobytem Vašeho dítěte venku v MŠ za každého počasí
Ve městě
(Abs. četnost)
Na vesnici
(Abs. četnost)
Ve městě
(Rel. četnost)
Na vesnici
(Rel. četnost)
Ano 34 52 48,578 74,28
Ne 36 18 51,42 25,71
Celkem 70 70 100 100
n=70
Graf 33 - Pobyt venku za každého počasí ve městě
n=70
Graf 34 - Pobyt venku za každého počasí na vesnici
Souhlas s pobytem venku za každého počasí vyjádřilo u městských MŠ 34 rodičů, u
vesnických MŠ 52 rodičů. Nesouhlas u městských MŠ 36 rodičů a u vesnických MŠ 18
rodičů.
49%51%
Ve městě
Ano Ne
74%
26%
Na vesnici
Ano Ne
69
Tabulka 19:Vytváří si Vaše dítě vztah k pohybu a sportu od útlého věku?
Ve městě
(Abs.
Četnost)
Na vesnici
(Abs. četnost)
Ve městě
(Rel. četnost)
Na vesnici
(Rel. četnost)
Ano, určitě 48 55 68,57 78,57
Ano, částečně 22 15 31,42 21,42
Ne 0 0 0 0
Celkem 70 70 100 100
n=70
Graf 35 - Vztah k pohybu a sportu dětí ve městě
n=70
Graf 36 - Vztah k pohybu a sportu dětí na vesnici
Z dotazníků je zřejmé, že s určitostí si vztah k pohybu a sportu vytváří děti u městských
MŠ 48 odpovědí, u vesnických MŠ 55 odpovědí. Částečný souhlas vyslovilo u městských
MŠ 22 rodičů a u vesnických MŠ 15 rodičů. Negativní reakci dotazník nezaznamenal.
69%
31%
0%
Ve městě
Ano, určitě Ano, částečně Ne
79%
21%
0%
Na vesnici
Ano, určitě Ano, částečně Ne
70
3.6.1 Ověřování výzkumných předpokladů a hypotéz
VP 1 – Děti na vesnici nemají dostatek možností ke sportovnímu vyžití v místě bydliště.
Tento výzkumný předpoklad byl šetřen v dotazníkové otázce číslo 9 a podle odpovědí rodičů
se pro dostatek možností ke sportovnímu vyžití v místě bydliště (na vesnici) vyjádřilo 59%
respondentů. Ve městě své možnosti za vyhovující označilo 66% rodičů. Z šetření vyplývá,
že vesnice má méně možností, ale vzhledem k budování moderního venkova se tento rozdíl
postupně vyrovnává, nejde o zcela zásadní rozdíl.
VP 2 – Děti ve městě častěji navštěvují pravidelné pohybové kroužky.
Tímto výzkumným předpokladem se zabývala otázka č. 4. Potvrdil se daný předpoklad,
jelikož z dotazníkového šetření vyplývá, že děti ve městě častěji navštěvují pohybové
kroužky. Z celkového počtu 70 rodičů ve městě se 15 vyjádřilo, že jejich dítě nenavštěvuje
žádný pohybový kroužek, tudíž 55 rodičů potvrdilo účast svých dětí v pohybovém kroužku.
U vesnických respondentů tomu bylo takto: ze 70 rodičů se 26 dětí nenavštěvuje žádný
pohybový kroužek, tudíž 44 rodičů potvrdilo účast svých dětí v pohybovém kroužku. Děti
ve městě mají širší nabídku k pohybovému vyžití, než je tomu na vesnici. Rodiče ve městě
využívají pohybových her, gymnastiky, aerobiku, plavání, fotbal, hokej a dalších. Děti na
vesnici mají možnost navštěvovat sokol, fotbal a taneční kroužek. Chybí pestřejší nabídka.
H1 – Sportu se budou častěji věnovat rodiny s dětmi ve městech, nežli rodiny s dětmi
na vesnicích.
H01 – Rodiny s dětmi ve městě se budou věnovat spotu stejně často, jako rodiny
s dětmi na vesnici.
HA1 – Sportu se budou častěji věnovat rodiny s dětmi ve městech, nežli rodiny
s dětmi na vesnici.
Tabulka 20 Pozorované četnosti sportovních aktivit dětí během týdne
Ve městě Ve vesnici Celkem
1x 15 20 35
2x 31 23 54
3x a více 24 27 51
Celkem 70 70 140
Tabulka 21 Očekávané četnostisportovních aktivit dětí během týdne
71
Ve městě Ve vesnici Celkem
1x 17.5 17.5 35
2x 27 27 54
3x a více 25.5 25.5 51
Celkem 70 70 140
Testové kritérium je rozdíl četnosti souborů ověřené v internetové aplikaci
(http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/):
Po dosazení do vzorce vychází testové kritérium:
G = 2.076
Kritická hodnota:
Kritická hodnota:
χ(1-α);df = 5.991
Rozhodnutí:
Na hladině významnosti 5% nemůžeme odmítnout nulovou hypotézu (H01)
o nezávislosti jednotlivých znaků.
H2–Rodiče na vesnici častěji souhlasí s pobytem svých dětí venku za každého počasí,
než rodiče ve městě.
H02 – Rodiče na vesnici mají stejný názor na pobyt svých dětí venku za každého počasí, jako
rodiče dětí ve městě.
HA2 – Rodiče dětí na vesnici častěji souhlasí s pobytem svých dětí venku za
každého počasí, než rodiče ve městě.
72
Tabulka 22 Pozorované četnosti pobytu dítěte venku za každého počasí
Ve městě Ve vesnici Celkem
Ano 34 52 86
Ne 36 18 54
Celkem 70 70 140
Tabulka 23 Očekávané četnosti pobytu dítěte venku za každého počasí
Testové kritérium je rozdíl četnosti souborů ověřené v internetové aplikaci
(http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/):
Po dosazení do vzorce vychází testové kritérium:
G = 9.767
Kritická hodnota:
Kritická hodnota:
χ(1-α);df = 3.841
Rozhodnutí:
Na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu (H02) o nezávislosti jednotlivých
znaků zamítáme a přijímáme hypotézu HA2, která nám říká, že zde určitá závislost existuje.
H3 – Společné výlety rodin předškolních dětí budou četnější u vesnických rodin, nežli
společné výlety městských rodin.
H03 – Společné výlety rodin předškolních dětí na vesnici budou stejně časté, jako společné
výlety rodin předškolních dětí ve městě.
HA3 – Společné výlety rodin předškolních dětí budou četnější u vesnických
rodin, nežli společné výlety městských rodin.
Ve městě Ve vesnici Celkem
Ano 43 43 86
Ne 27 27 54
Celkem 70 70 140
73
Tabulka 24 Pozorované četnosti výletů rodin z dětmi o víkendech
Tabulka 25 Očekávané četnosti výletů rodin z dětmi o víkendech
Ve městě Ve vesnici Celkem
1x za měsíc 33 33 66
2x za měsíc. 24 24 48
3x za měsíc 6.5 6.5 13
4x za měsíc a častěji 6.5 6.5 13
Celkem 70 70 140
Testové kritérium je rozdíl četnosti souborů ověřené v internetové aplikaci
(http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/):
Po dosazení do vzorce vychází testové kritérium:
G = 8.317
Kritická hodnota:
Kritická hodnota:
χ(1-α);df = 7.815
Ve městě Ve vesnici Celkem
1x za měsíc 32 34 66
2x za měsíc 28 20 48
3x za měsíc 8 5 13
4x za měsíc a častěji 2 11 13
Celkem 70 70 140
74
Rozhodnutí:
Na hladině významnosti 5 % nulovou hypotézu (H03) o nezávislosti jednotlivých
znaků zamítáme a přijímáme hypotézu HA3, která nám říká, že zde určitá závislost
existuje.
3.6.2 Další výsledky výzkumného šetření a diskuse
V průběhu výzkumného šetření pomocí dotazníků se prokázalo, že rodiče ve městě
s 90% relativní četností a rodiče na vesnici s 84,29% relativní četností považují sport a pohyb
za velmi důležitý pro jejich dítě. Společné chvíle tráví rodiny na vesnici nejvíce na
multifunkčních hřištích (77,14% relativ. četnost), na bazéně (48,57% relativní četnost)
a úklidem domu (47,14% relativní četnost). Stejně tak rodiny ve městě s malými odchylkami
v relativních četností ( multifunkční hřiště 68,57%, bazén 32,86%, úklid bytu 30%).
Návštěva kulturních zařízení, jako jsou divadla a kina jsou více preferována ve městě, kde
zajde rodina do divadla 5,71% a do kina 15,71%. Na vesnici chodí do divadla 2,85% a do
kina 12,85%. Z toho plyne, že kultuře se více věnují rodiny ve městě, kde se tato kulturní
stánky nachází. Vycházky do přírody jsou četnější na vesnicích 14,28%, než u městských
rodin 7,14%. Při výběru ze zimních sportů volila rodina ve městě i na vesnici jednoznačně
sáňkování, u městských rodin to bylo s 58,57% relativ. četností a u vesnických rodin
s 57,14 % relativ. četností. Oblíbeným sportem v létě je plavání s 45,71% relativní četností
u města a s 47,14% relativní četností na vesnici. Následuje shodně ohodnocená cyklistika,
jak ve městě, tak na vesnici s 32,85% relativ. četností. Doba, kdy se rodiny věnují sportu
jednoznačně ukazuje na odpoledne 90% relativ. četnosti na vesnici a 74,28% relativ.
četnosti ve městě. Mezi sportoviště, která využívají rodiny s dětmi nejčastěji, patří shodně
dětská sportovní hřiště 65,71% relativ. četnosti, plavecký bazén 61,42% relativ. četnosti.
Naopak nejméně vyhledávané jsou zimní stadiony u města je to 10% relativ. četnosti a na
vesnici 12,85% relativ. četností. Dvě třetiny z dotazovaných rodičů považuje možnosti
k pohybu a sportu za dostačující. Městské rodiny s 67,14% relativ. četností a vesnické rodiny
s 70% relativ. četností. V dotazníku jsme se rodičů ptali na společné vycházky a pobyt na
čerstvém vzduchu s dětmi, zda jim zbývá dostatek času na tuto aktivitu? Podle zjištěných
odpovědí je tomu tak u poloviny dotazovaných. Ve městě má dostatek času na vycházku
75,71% relativ. četnosti rodičů a u vesnických rodin je to 72,85% relativ. četnosti. Nejvíce
preferovanou dobu délky vycházky stanovili rodiče městských MŠ na 90 min a to s relativ.
četností 48,57% a rodiče vesnické MŠ 40% relativ. četnosti na 90min. a zároveň se vyslovili
rodiče na vesnici pro dvouhodinový pobyt s dětmi na vycházce a to 4,28% relativ. četnosti.
75
Více času venku tráví rodiny ve městě, i když pouze s nepatrným rozdílem. Společné cvičení
rodičů a dětí rodiny nevyužívají s ohledem na relativ. četnost u městských MŠ 15,72%
a relativ. četnost vesnických MŠ 21,42%. Tento závěr si můžeme vysvětlit širokou nabídkou
kroužků pro děti v době, kdy rodiče pracují a považují tudíž za splněné pohybové aktivity
svých dětí během dne. Nečastějším prostředkem na celodenní výlet volí rodina osobní
automobil, ve městě 72,85% relativ. četnosti a na vesnici 78,57% relativ. četnosti. Opačně -
nejméně využívaným je autobus, ve městě 2,86% relativ. četnosti a na vesnici 1,42% relativ.
četnosti. Potvrzením tohoto tvrzení je dlouhodobé sledování reakcí dětí na výlety v MŠ, kde
pozorujeme velký zájem a údiv nad cestou autobusem. Z rozhovorů s dětmi vyplývá, že
autobus jejich rodina k cestování nepoužívá. Překvapujícím zjištěním, je i doprava dětí do
MŠ. U městských MŠ převažuje s 42,28% relativ. četnosti cesta pěšky, zatímco u vesnických
MŠ převažuje jízda autem a to s 38,57% relativ. četností. Vysvětlením by mohlo být částečně
pokračování do zaměstnání, kam musí lidé z vesnice dojíždět, ale více se nabízí pohodlí
a rychlost dospělých v uspěchané době. Odpovědí na poslední otázku v dotazníku rodiče
odpověděli souhlasně na vytváření si vztahu dítěte k pohybu a sportu a to s 68,57% relativní
četností u města a 78,57% relativní četností na vesnici.
Doporučená délka pohybové aktivity u dětí předškolního věku jsou dvě hodiny denně
(Mužík, Vlček, 2010). Z toho 60minut tvoří řízená pohybová aktivita a 60minut spontánní
pohybová aktivita. Z výsledků dotazníků jsme zjistili, že rodiče věnují vycházce nebo pobytu
na čerstvém vzduchu 90 minut a to ne ve všech případech, přitom přijíždí k mateřské škole
autem, místo, aby využili dvaceti minut cesty do školy k zdraví prospěšnému pohybu dětí
i sebe. Chůzi považujeme za základní, přirozený a zdraví prospěšný pohyb dětí i dospělých.
I tak zcela jistě nedosáhnou stanovené normy pro pohyb dětí. Na druhé straně se mateřská
škola snaží každý den dodržet dvouhodinový pobyt dětí na čerstvém vzduchu a to za každého
počasí, se kterým podle vyjádření rodičů polovina respondentů nesouhlasí. Z vlastních
zkušeností zastávám názor, že se děti denním pobytem venku otužují, jsou odolnější proti
nemocem a jejich zdraví je pevnější, méně jsou nemocné a docházka do školy je pravidelná.
Přitom pouze stačí dítě adekvátně dle počasí obléci a obout.
Bez diskuse zůstává, že pohyb dětí v předškolním věku by měl být rozmanitý,
pravidelný, přiměřený věku, fyzickým a psychickým předpokladům, jež se pozitivně odrazí
ve zdraví jedince. Vyvážený poměr řízené a spontánní pohybové aktivity, volba mírné,
středně těžké až těžké zátěže a odpočinku, vždy musí být v souladu se zdravým rozvojem
76
každého dítěte. Dítě si postupně navyká na pravidelný rytmus dne a utváří si základ zdravého
životního stylu, ve kterém nechybí sport a pohyb pro budoucí život a zdraví tolik důležitý.
77
Závěr
V diplomové práci jsme se věnovali v rámci zdravého životního stylu rozmanitosti
a četnosti pohybových aktivit u předškolních dětí. Zajímalo nás, zda mají děti předškolního
věku dostatek možností k pohybu a sportu, zda využívají hojně s rodiči moderní vybavená
sportoviště a areály pro zábavu a pohyb.
Zdravý životní styl a zdraví je neodmyslitelně spojeno s pohybem, výživou,
prostředím a celkovým přístupem ke svému životu. Je hodnotou, které si vážíme, ale nikdo
z nás nemůže očekávat, že výborné zdraví nás bude provázet po celý život, bez jakéhokoli
přičinění. Hlavní pozornost je třeba věnovat období dětství, kdy je zdraví v plné síle a naším
cílem by mělo být snažit se prodloužit toto zdravé období co nejdéle. Posilovat žádoucí
návyky, působit na děti vlastním pozitivním příkladem, jež děti rády napodobují, být
laskavý, důsledný a hlavně trpělivý. Velkou motivací pro nás dospělé jsou úspěšné a
spokojené děti. Dosáhnout toho můžeme pouze společným a vzájemně se podporujícím
působením v oblasti zdravého životního stylu.
V teoretické části jsme se na základě prostudované literatury zabývali podrobně
obdobím předškolního věku, poznávacími procesy, verbálními schopnostmi, subjektivním
prožíváním, dětskou hrou a kresbou přes socializaci až po vstup dítěte do první třídy základní
školy, tedy jeho školní zralostí. Druhá kapitola pojednává o programech na podporu zdraví.
Ve třetí kapitole se blíže seznamujeme se zdravým životním stylem dětí předškolního věku
a blíže se věnujeme pohybovým aktivitám v tomto období.
V empirické části je cílem zjistit v rámci zdravého životního stylu rozmanitost
a četnost pohybových aktivit, kterým se věnují děti předškolního věku. Zajímá nás, zda mají
děti předškolního věku dostatek možností pro sportovní vyžití v místě bydliště? Jestli děti
navštěvují pravidelně pohybové kroužky? Kolik času věnují rodiny s dětmi pohybu, sportu
a pobytu na čerstvém vzduchu? Mají rodiče dětí dostatek času na společné výlety? Jaký
názor mají rodiče na pobyt dětí venku v MŠ za každého počasí? Na tyto otázky jsme hledali
odpovědi v dotazníkovém šetření mezi rodiči dětí předškolního věku. Výzkum pro danou
skupinu rodičů ukázal velkou podporu pohybu dětí, pestrý výběr z nabízených aktivit
a zájem rodičů o podporu zdravého životního stylu jejich dětí. I přes náročnost pracovního
vytížení se rodiče snaží svým dětem dopřát širokou, poutavou a pravidelnou nabídku pobytu
na čerstvém vzduchu, dle svých možností a schopností.
Na počátku celé diplomové práce jsme se ptali, zda je rozdíl mezi dětmi předškolního
věku a jejich rodinami na venkově a ve městě v rámci podpory zdravého životního stylu.
78
Úplným závěrem můžeme říci, že odpovědnost rodičů za výchovu dětí k zdravému
životnímu stylu je na vesnici i ve městě vyrovnaná. Městské rodiny mají nabídku pestřejší
k pohybovému vyžití dětí i celých rodin. Na druhé straně pro rodiny žijící na vesnici není
žádný problém si za kvalitním sportovním vyžitím zajet několik kilometrů a užít si pěkný
den s pohybem. Auto považují rodiče za jedinečný dopravní prostředek a upouští od
cestování vlakem či autobusem. Je příjemné zjistit, že rozdíl mezi městem a vesnicí se
postupně vyrovnává a nadále bude záležet pouze na každém rodiči, jak svědomitě,
pravidelně a důsledně budou svým dětem připravovat činnosti a aktivity spojené s pohybem
a pobytem na čerstvém vzduchu.
Podporu zdravého životního stylu u dětí předškolního věku považuji za velmi
důležitou. Zejména pohyb a sport v jakékoli formě. Současná moderní, uspěchaná doba plná
technických vymožeností svádí dnešní děti i mládež k trvalejšímu zájmu trávit svůj volný
čas u televize, počítačů a jiných sedavých aktivit. Je nutné vést děti od útlého věku k lásce
k pohybu, při čemž nemusí jít o drahé sporty, jako je hokej, tenis a podobně. Stačí využívat
své okolí. Procházky v přírodě, výlety na kolech, turistiku v okolí domova i celé naší krásné
vlasti, jsou hodnotnými pohybovými aktivitami, které vždy budou prospěšné pro naše tělo.
Zdravý tělesný, psychický a sociální vývoj je předpokladem k plnohodnotnému životu. Má-
li, dítě získat v útlém věku správné návyky v oblasti zdravého životního stylu, musí
spolupracovat rodina se školou a společně nabízet dětem vhodné pohybové vyžití
v dostatečné časové dotaci. Vzájemně své aktivity plánovat, prolínat a kombinovat vždy ku
prospěchu dětí. Děti potom lépe zvládnou nároky na ně během života kladené. V opačném
případě by prognóza pro další generace nebyla vůbec příjemná. Ztratí-li lidé chuť se
pohybovat, omezí pohyb na minimum, může se stát, že za pár let se přestanou hýbat další
generace, zleniví a jejich zdraví bude silně ohroženo. Z tohoto hlediska vidím význam
pohybu pro člověka a jako učitelka mateřské školy jsem ráda, že se má diplomová práce
věnovala zdravému životnímu stylu a zejména pohybu dětí předškolního věku. Tato tématika
je aktuální, věcná a je třeba jí věnovat dostatek pozornosti.
79
Souhrn
Diplomová práce se zaměřuje na podporu zdravého životního stylu u dětí
předškolního věku v rámci olomouckého kraje.
Cílem práce bylo zjistit, jak rozmanité a četné jsou pohybové aktivity, kterým se
věnují děti předškolního věku.
Obsahem teoretické části práce byly kapitoly týkající se charakteristiky období
předškolního věku, programů na podporu zdraví, zdravého životního stylu, jako součásti
ŠVP, zdravého životního prostředí, psychické pohody, výživy a pitného režimu. Podrobněji
se zabývala pohybovými aktivitami dětí předškolního věku.
Praktická část byla zpracována metodou dotazníkového šetření. Výzkumu se
zúčastnilo celkem 140 rodičů, jejichž děti navštěvují městské (70 rodičů) nebo vesnické (70
rodičů) mateřské školy. Osloveny byly mateřské školy: MŠ Troubky, MŠ Lobodice, MŠ
Tovačov, MŠ Olomouc, Slavonín. Úkolem práce bylo zjistit, zda mají děti předškolního
věku dostatek možností ke sportovnímu vyžití v místě bydliště, zda děti ve městě častěji
navštěvují pravidelné pohybové kroužky. Práce se snažila zmapovat, kolik času věnují
rodiny s dětmi pobytu na čerstvém vzduchu, zda rodiče souhlasí s pobytem jejich dítěte za
každého počasí.
A jak četné jsou společné výlety rodin s dětmi. Podrobné zpracování výsledků šetření
(viz. kapitola 3.6.2 Další výsledky výzkumného šetření a diskuse) ukázalo zájem rodičů
o pohybové aktivity svých dětí, široké spektrum sportovního vyžití a v neposlední řadě
celkové vyrovnání možností ke sportu vzhledem k rozlišení město a vesnice.
80
Summary This thesis focuses on promotinghealthylifestylesamongpreschoolchildren in the
Olomouc region.
Theaimwas to findouthowthey are diverse and numerousphysicalactivities, which are
devoted to preschoolchildren.
Thetheoretical part of the study thechapterrelating to thecharacteristics of pre-
schoolage, healthpromotionprograms, healthylifestyle, as part of the SEP,
environmentalhealth, psychologicalwell-being, nutrition and drinkingregime. More
specificallydealtwithphysicalactivitypreschoolchildren.
Thepractical part wasprocessed by thesurvey. Researchwasattended by a total of
140 parentswhosechildrenattendurban (70 parents) orvillage (70 parents) kindergarten.
WereapproachedKindergarten: Kindergarten Troubky, Lobodice kindergarten,
kindergartenTovacov, kindergarten Olomouc, Slavonín. Taskwas to
ascertainwhetherpreschoolchildren plenty of opportunitiesforsports in the place of residence,
whether in childrenoftenattendregularphysicalrings. Workwastrying to map how much
timeisspentwithfamiliesstaying in thefresh air, ifparentsagreewiththestay of theirchild in
anyweather.
And how many trips are commonforfamilieswithchildren. Elaboration of
surveyresults (see. Section 3.6.2 Otherresults of thesurvey and discussion) showedinterest in
parents' physicalactivityfortheirchildren, a widerange of sports and last but not least,
thetotalcompensationopportunitiesfor sport due to theresolutiontowns and villages.
81
Referenční Seznam 1. BLATNÝ, M. a kol. 2010. Psychologie osobnosti: Hlavní témata, současné přístupy.
Havlíčkův Brod: GradaPublishing, a. s., 304 s. ISBN 978-80-247-3434-7.
2. BÖS, K., SCHMIDT– REDEMANN, A., BAPPERT, S. 2007. Appetitaufbewegung.
Aachen: Meyer – MeyerVerlag, ISBN 978-3-89899-280-0.
3. BUREŠ,J.,CHALUPOVÁ,P. 2002. Ekologická výchova v mateřských a základních
školách. Pardubice: Ekocentrum Paleta, ISBN 80-239-0386-1.
4. BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona.2007 Rozvoj komunikačních kompetencí u dětí předškolního
věku. Brno: Masarykova univerzita, 200 s. ISBN 9788021044548.
5. DĚTSKÉ HRY [online].[cit. 2015-03-23]. Dostupné z [http://cs.detske- hry.com].
6. DVOŘÁKOVÁ H.,2002.Pohybem a hrou rozvíjíme osobnost dítěte. Praha: Portál.
144 s. ISBN 80-7178-693-4.
7. GRAMOTNOST.[online].[cit.2015-03-23]. Dostupné
z: [http://www.gramotnost.cz/zdravotni].
8. HAVLÍNOVÁ, M.; VENCÁLKOVÁ, E. 2006. Kurikulum podpory zdraví v mateřské
škole. 2. vyd. Praha: Portál, 224 s. ISBN 80-7367-061-5.
9. HAVLÍNOVÁ, M.2000 Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole: rozšířený
a aktualizovaný modelový program (dokument a metodika). Praha: Portál, 220 s.
ISBN 8071783838.
10. HAVLÍNOVÁ, M.1995 Zdravá mateřská škola. Praha: Portál. 141 s. ISBN
8071780480.
11. HERM, S..2007. Psychomotorischespielefürkinder in
krippenundkindergärten.Berlin: CornelsenverlagscriptorGmbH co. kg, ISBN 978- 3-
589- 25309- 8.
12. CHRÁSKA, M. 2007. Metody pedagogického výzkumu, základy kvantitativního
výzkumu. Praha: Grada.272s. ISBN 978-80-247-1369-4.
82
13. KOŤÁTKOVÁ, S.2008.Dítě a mateřská škola. Praha: Grada. 193 s. ISBN
9788024715681.
14. KŘIVOHLAVÝ, J.2001.Psychologie zdraví. Portál, Praha. ISBN 80-7178-551-2
15. KUNOVÁ, V.2004.Zdravá výživa, Praha: GradaPublishing. Bez ISBN.
16. LIBA, J.2005,Výchova k zdraviu a škola. Prešov: Pedagogická fakulta PU. 184 s.
ISBN 80-8068-336-0.
17. MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D.,2009.Výchova ke zdraví. Praha: Grada, ISBN 978-
80-247-2715-8.
18. MATĚJČEK, Z. 2007. Co, kdy a jak ve výchově dětí. Vyd. 4. Praha: Portál. 143 s.
ISBN 9788073673253.
19. MAZAL, F.2007.Hry a hraní pohledem ŠVP.Olomouc:Hanex. 394 s. ISBN 978-80-
85783-77-3
20. MERTIN, V., GILLERNOVÁ,I.2010.Psychologie pro učitelky mateřské školy, 2.
vyd. Praha: Portál. 248 s. ISBN 978- 80- 7367- 627- 8.
21. PLHÁKOVÁ, A.2007.Učebnice obecné psychologie, Praha, Academia. ISBN 80-
200- 1499- 3.
22. POHYBOVÁ PYRAMIDA.[online].[cit. 2015- 04- 17]. Dostupné
z: [http://nutriweb.cz/cs/clanky/pohyb/hybejte-se].
23. PRŮCHA, J. - WALTEROVÁ, E. - MAREŠ, J.2009.Pedagogický slovník. Praha:
Portál. 395 p. ISBN 978-80-7367-647-6.
24. PŘÍHODA,V.1974. Ontogeneze lidské psychiky. I. - IV., Praha:SNP.ISBN 14-429-74
25. PYRAMIDA ZDRAVÉ VÝŽIVY. [online].[cit. 2015-04-17]. Dostupné
z: [ http://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potravinova-pyramida/]
26. SILLAMI, N.2001. Psychologický slovník, Univerzita Palackého v Olomouci,
Olomouc. ISBN 80 – 244 -0249 -1
27. ŠULOVÁ, L. 2004. Raný psychický vývoj dítěte. Praha: Karolinum, ISBN 80-246-
0877-4.A426.
28. VÁGNEROVÁ, M.2000. Vývojová psychologie Dětství, dospělost, stáří, Praha, Portál,
ISBN 80- 7178- 308- 0.
29. VÁGNEROVÁ, Marie.2005 Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání. Praha:
Karolinum. 467 s. ISBN 80-246-0956-8.
83
Seznam Obrázků
Obrázek 1- Pyramida zdravé výživy Zdroj: http://vyzivadeti.cz/zdrava-
vyziva/potravinova-pyramida/ ……………………………………………………40
Obrázek 2- Pohybová pyramida Zdroj: http://nutriweb.cz/cs/clanky/pohyb/hybejte-
se ..............................................................................................................................43
84
Seznam Tabulek
Tabulka 1: Složení výzkumného vzorku…………………………………………………52
Tabulka 2: Považujete pohyb a sport pro Vaše dítě za důležité?.......................................53
Tabulka 3: Kolikrát v týdnu se věnujete s dítětem sportu?....................................................54
Tabulka 4: Navštěvuje Vaše dítě pravidelně pohybové kroužky? …………………........55
Tabulka 5: Společné chvíle tráví Vaše rodina nejčastěji v oblastech ……………………56
Tabulka 6: Který ze zimních sportů má Vaše rodina nejraději?........................................57
Tabulka 7: Kterým z letních sportů dáváte přednost?........................................................58
Tabulka 8:Kdy se věnujete nejčastěji sportu a pohybu? ………………………………...59
Tabulka 9: Sportovní vyžití máte k dispozici…………………………………………….60
Tabulka 10: Která sportoviště využíváte nejčastěji? ……………………………….……61
Tabulka 11: Máte dostatek možností k pohybu a sportu pro Vaše dítě?............................62
Tabulka 12: Zbývá Vám čas na společnou vycházku, či pobyt venku?........................................63
Tabulka 13:Jak dlouho býváte s dítětem na vycházce?.....................................................64
Tabulka 14: Využíváte společné cvičení rodičů s dětmi?..................................................65
Tabulka 15: Na celodenní výlet zvolí Vaše rodina nejčastěji:…………………………...66
Tabulka 16: Jezdíte o víkendech se svými dětmi na výlety?.............................................67
Tabulka 17:Do MŠ své dítě:……………………………………………………………..68
Tabulka 18: Souhlasíte s pobytem Vašeho dítěte venku v MŠ za každého počasí?..........69
Tabulka 19: Vytváří si Vaše dítě vztah k pohybu a sportu od útlého věku?......................70
Tabulka 20: Pozorované četnosti sportovních aktivit dětí během týdne………………....72
Tabulka 21: Očekávané četnosti sportovních aktivit dětí během týdne…………………..72
Tabulka 22:Pozorované četnosti pobytu dítěte venku za každého počasí………………...73
Tabulka 23: Očekávané četnosti pobytu dítěte venku za každého počasí………………...73
Tabulka 24: Pozorované četnosti výletu rodin s dětmi o víkendech………………………74
Tabulka 25: Očekávané četnosti výletu rodin s dětmi o víkendech……………………….74
85
Seznam Grafů
Graf 1 Složení výzkumného vzorku …………………………………………………..53
Graf 2 Významnost pohybu a sportu pro děti na vesnici………………………………53
Graf 3 Četnost sportu v týdnu u dětí ve městě…………………………………………54
Graf 4 Četnost sportu v týdnu u dětí na vesnici………………………………………..54
Graf 5 Pohybové kroužky dětí ve městě……………………………………………….55
Graf 6 Pohybové kroužky dětí na vesnici……………………………………………...55
Graf 7 Společné chvíle rodin s dětmi ve městě………………………………………..56
Graf 8 Společné chvíle rodin s dětmi na vesnici………………………………………56
Graf 9 Zimní sporty ve městě………………………………………………………….57
Graf 10 Zimní sporty na vesnici……………………………………………………….57
Graf 11 Letní sporty ve městě…………………………………………………………58
Graf 12 Letní sporty na vesnici………………………………………………………..58
Graf 13 Čas pro sport a pohyb ve městě………………………………………………59
Graf 14 Čas pro sport a pohyb na vesnici……………………………………………..59
Graf 15 Sportovní vyžití ve městě…………………………………………………….60
Graf 16 Sportovní vyžití na vesnici…………………………………………………...60
Graf 17 Nejčastější sportoviště ve městě………………………………………….......61
Graf 18 Nejčastější sportoviště na vesnici…………………………………………….61
Graf 19 Možnosti k pohybu a sportu ve městě………………………………………..62
Graf 20 Možnosti k pohybu a sportu na vesnici………………………………………62
Graf 21 Společné vycházky rodin s dětmi ve městě…………………………………..63
Graf 22 Společné vycházky rodin s dětmi na vesnici…………………………………63
Graf 23 Délka vycházky ve městě…………………………………………………….64
Graf 24 Délka vycházky na vesnici……………………………………………….......64
Graf 25 Společné cvičení rodičů s dětmi ve městě……………………………………65
Graf 26 Společné cvičení rodičů s dětmi na vesnici…………………………………..65
Graf 27 Celodenní výlet rodin ve městě………………………………………………66
Graf 28 Celodenní výlet rodin na vesnici……………………………………………..66
Graf 29 Víkendové výlety ve městě…………………………………………………..67
Graf 30 Víkendové výlety na vesnici…………………………………………………67
Graf 31 Doprava dítěte do MŠ ve městě……………………………………………...68
Graf 32 Doprava dítěte do MŠ na vesnici…………………………………………….68
86
Graf 33 Pobyt venku za každého počasí ve městě…………………………................69
Graf 34 Pobyt venku za každého počasí na vesnici………………………………......69
Graf 35 Vztah k pohybu a sportu dětí ve městě………………………………………70
Graf 36 Vztah k pohybu a sportu dětí na vesnici……………………………………..70
87
Seznam Příloh
Příloha 1.Pohybové hry v MŠ
Příloha 2.Příklad rozcvičky, úvodní část
Příloha 3. Příklad rozcvičky, úklony stranou
Příloha 4. Fotografie z činností k podpoře zdravého životního stylu v MŠ Troubky
Příloha 5.Pracovní listy: Jíme zdravě, zdravá zelenina, matematické představy, dopravní
bezpečnost, lidská postava, zdravé potraviny
Příloha 6. Dotazník pro rodiče
Příloha 1 Pohybové hry
Zlatá brána
Věk dětí: 3-6 let
Počet dětí: min. počet dětí 6
Místo konání: hala, vnitřní i vnější prostory MŠ
Pomůcky: Děti při této hře nepoužívají žádné pomůcky ani náčiní
Pravidla hry: V této hře si dvě děti stoupnou proti sobě a zvednuté ruce propojí tak, aby
vznikla stříška, představující bránu. Ostatní děti prochází v zástupu bránou, mohou se držet
za ruce a při do-řeknutí říkanky brána spadne a tím v ní zůstane uvězněno jedno dítě. To se
stává účastníkem brány (vystřídá jedno dítě tvořící doposud bránu) a říkanka se opakuje:
„Zlatá brána, otevřená, zlatým klíčem, odemčená,
kdo do ní vejde, tomu hlava sejde,
ať je to ten nebo ten, praštíme ho koštětem“.
Zdroj: MŠ Troubky
Zajíček v jamce
Věk dětí: 3-5 let
Počet dětí: min. počet dětí 6
Místo konání: hala, vnitřní prostory MŠ, zahrada
Pomůcky: Děti při této hře nepoužívají žádné pomůcky ani náčiní
Pravidla hry: Na začátku hry vybereme jedno dítě, které se stává zajíčkem. Hlavu má
schovanou a budí tak dojem smutného zajíčka. Sedne si do bobku a ostatní kolem něho utvoří
kruh. Děti se přitom drží za ruce a chodí dokola kolem zajíčka. Prospěvují si říkanku:
„Zajíček v své jamce, sedí sám, sedí sám,
ubožáčku co je ti, že nemůžeš skákati?!
Z chutě skoč a vyskoč“!
Na poslední slovo zajíček vyskočí na libovolného kamaráda, kterého si vybral a ten se stává
zajíčkem. Hra pokračuje, děti při zpívání mohou měnit směr pochodu.
Zdroj: MŠ Troubky
Konopky
Věk dětí: 3-6 let
Počet dětí: libovolný
Místo konání: hala, vnitřní prostory MŠ, zahrada
Pomůcky: Děti při této hře nepoužívají žádné pomůcky ani náčiní
Pravidla hry: Děti sedí na koberci, v trávě libovolně rozmístěné. Hru začíná paní učitelka,
kdy při prozpěvování říkanky chodí klikatě mezi dětmi a „sbírá“ postupně všechny děti, na
jejichž jména přijde v říkance řada. „Posbírané“ děti při tom chodí za sebou, drží se za ruce
a vytváří tak dlouhého hada. Na konci hry si děti mohou zvolit svého „vůdce“, který opět
zahájí hru.
Říkanka:
„Hráli bychom na konopky,
kdyby byly větší snopky,
málo nás, málo nás,
pojď „Andulko“ mezi nás“.
Zdroj: MŠ Troubky
Krokodýlí hody
Věk dětí: 4-7 let
Počet dětí: libovolný
Místo konání: hala, vnitřní nebo vnější prostory MŠ
Pomůcky: balanční čočky různých barev
Pravidla hry: Z různě barevných balančních čoček vytvoříme dráhu. Děti se rozdělí do
družstev a jejich úkolem bude projít celou dráhu pouze po čočkách, představující kameny
v řece. Pokud se dítě netrefí na kámen, „šlápne do vody“ a stává se obětí krokodýla. Tím
vypadává ze hry a startuje další člen týmu. Vítězí družstvo, jejichž hráči se vrátí zpět do cíle
co nejrychleji a v co nejhojnějším počtu.
Zdroj: MŠ Troubky
Zdroj: http://www.predskolaci.cz/tag/rozcvicka
Příloha 2 Příklad rozcvičky úvodní část
Zdroj: http://www.detskestranky.cz/clanek/1535-
versovane_rozcvicky_pro_kluky_a_holcicky.htm
Příloha 3 Příklad rozcvičky úklony stranou
Zdroj: http://www.predskolaci.cz/versovane-rozcvicky-pro-kluky-a-holcicky/7716
Příloha 4 Fotografie činností k podpoře zdravého životního stylu v MŠ Troubky
Foto č. 1: Vycházka k úpravně vody
Fotografie byly použity se souhlasem zákonných zástupců dětí.
Foto č. 2: Na vycházku za každého počasí
Foto č. 3: Vycházka do parku
Foto č. 4: Pohybové aktivity v lese
Foto č. 5: Hry dětí na zahradě
Foto č. 6: Otužování a pobyt v sauně
Foto č. 7: Otužování a rozcvička na terase
Foto č. 8: Tělovýchovná: cvičení ve sportovní hale
Foto č. 9: Tělovýchovná: cvičení ve sportovní hale
Foto č. 10: Před-plavecká výchova
Foto č. 11: Zimní hry
Foto č. 12: Sběr odpadků
Foto č. 13: Třídění odpadků
Foto č. 14: Příprava zeleninových jednohubek
Foto č. 15: zdravá svačina
Příloha 5 Pracovní listy
Příloha 6 Dotazník
Vážení rodiče,
jmenuji se Renata Ambrožová a žádám Vás o vyplnění dotazníku, který se dotazuje
na životní styl předškolních dětí. Dotazník poslouží pouze k výzkumnému šetření mé
diplomové práce s názvem Podpora zdravého životního stylu u dětí v MŠ, je anonymní
a nebude poskytnut žádným dalším osobám. Zakroužkujte nebo vyplňte, prosím, vždy jednu
odpověď (pokud není určeno jinak), která nejvíce odpovídá skutečnosti.
Děkuji Vám za Váš čas a ochotu spolupracovat.
1. Moje dítě navštěvuje mateřskou školu:
a) ve městě
b) na vesnici
2. Považujete pohyb a sport pro Vaše dítě za důležité?
a) Ano
b) Částečně
c) Ne
3. Kolikrát v týdnu se věnujete s dítětem sportu?
a) 1x
b) 2x
c) 3x a častěji
4. Navštěvuje Vaše dítě pravidelně pohybové kroužky? (zakroužkujte i více
možností)
a) Fotbal
b) Hokej
c) Tanec
d) Aerobic
e) Gymnastiku
f) Jiné,
jaké………………………………………………………………………………
…………………..
5. Společné chvíle tráví Vaše rodina nejčastěji v oblastech (zakroužkujte i více
možností):
a) divadlo,
b) kino
c) stadion, sportovní hala
d) bazén
e) domácí práce, úklid domu, bytu
f) multifunkční dětská hřiště, parky
g) Jinak,
jak………………………………………………………………………………
…………………..
6. Který ze zimních sportů má Vaše rodina nejraději?
a) Lyžování
b) Sáňkování
c) Bruslení
d) Jiné,
jaké………………………………………………………………………………
…………………..
7. Kterým z letních sportů dáváte přednost?
a) Plavání
b) Cyklistika
c) Bruslení na kolečkových bruslích
d) Turistika
e) Lezení
f) Jiné,
jaké………………………………………………………………………………
…………………..
8. Kdy se věnujete nejčastěji sportu a pohybu?
a) Ráno
b) Odpoledne
c) Na večer
9. Sportovní vyžití máte k dispozici:
a) V místě bydliště
b) Jezdíme do okolí
c) Nesportujeme, nevyužíváme
10. Která sportoviště využíváte nejčastěji? (zakroužkujte i více možností)
a) Sportovní hala
b) Zimní stadion
c) Plavecký bazén
d) Dětská sportovní hřiště
e) Dětská zábavní centra
f) Jiné,
jaké………………………………………………………………
………………………………….
11. Máte dostatek možností k pohybu a sportu pro Vaše dítě?
a) Ano
b) Ne
c) Částečně
12. Zbývá vám čas na společnou vycházku, či pobyt venku?
a) Ano
b) Ne
c) Občas
13. Jak dlouho býváte s dítětem na vycházce?
a) 30min.
b) 60min.
c) 90min.
d) Jiný časový údaj,
jaký………………………………………………………………
………………..
14. Využíváte společné cvičení rodičů s dětmi?
a) Ano, pravidelně
b) Ano, občas
c) Ne
15. Na celodenní výlet zvolí vaše rodina nejčastěji:
a) Auto
b) Kolo
c) Vlak
d) Autobus
e) Jinak,
jak…………………………………………………………………
…………………………………
16. Jezdíte o víkendech se svými dětmi na výlety?
a) 1x za měsíc
b) 2x za měsíc
c) 3x za měsíc
d) 4x za měsíc
e) Častěji nebo jiný počet,
jaký………………………………………………………………
……..
17. Do MŠ své dítě:
a) Vodím – chodíme pěšky
b) Jezdíme na kole
c) Vozím autem
d) Jinak,
jak………………………………………………………………………………
……………………
18. Souhlasíte s pobytem Vašeho dítěte venku v MŠ za každého počasí?
a) Ano
b) Ne
19. Vytváří si Vaše dítě vztah k pohybu a sportu od útlého věku?
a) Ano, určitě
b) Ano, částečně
c) ne
ANOTACE
Jméno a příjmení: Renata Ambrožová
Katedra: Katedra antropologie a zdravovědy
Vedoucí práce: PaedDr. et Mgr. Marie Chrásková, Ph.D.
Rok obhajoby: 2015
Název práce:
Podpora zdravého životního stylu u dětí v MŠ
Název v angličtině:
Promoting healthy lifestyle among children
Anotace práce:
Diplomová práce „ Podpora zdravého životního stylu u dětí
v MŠ“ se zabývá charakteristikou předškolního věku, pojednává
o programech na podporu zdraví a věnuje se zdravému životnímu
stylu s bližším zaměřením na pohybovou aktivitu dětí
předškolního věku. V empirické části nás zajímala rozmanitost
a četnost pohybových aktivit, kterým se děti tohoto věku věnují.
Tento výzkum byl zprostředkován formou dotazníků, které byly
poskytnuty rodičům MŠ vesnických a městských MŠ pro
srovnání různých prostředí.
Klíčová slova:
Předškolní věk, zdravý životní styl, životní prostředí, výživa,
programy na podporu zdraví, pohybová aktivita
Anotace v angličtině:
Thesis "Promoting healthy lifestyles for children in kindergarten"
characterizes the preschoolage, discusses health promotion
programs and isdedicated to a healthy lifestyle, with a closerfocus
on physical activity in children of preschoolage. In the empirical
part we were interested in diversity and frequency of physical
activity, which is dedicated to children of this age. This research
was mediated through questionnaires, which were provided to
parents kindergartenrural and urbannursery for comparison of
different environments.
Klíčová slova v angličtině:
Preschoolage, healthylifestyle, environment, nutrition, health
promotion programs, physical activity
Přílohy vázané v práci:
Příloha 1. Pohybové hry v MŠ
Příloha 2. Příklad rozcvičky, úvodní část
Příloha 3. Příklad rozcvičky, úklony stranou
Příloha 4. Fotografie z činností k podpoře zdravého
životního stylu v MŠ Troubky
Příloha 5. Pracovní listy: Jíme zdravě, zdravá zelenina,
matematické představy, dopravní bezpečnost,
lidská postava, zdravé potraviny
Příloha 6. Dotazník pro rodiče
Rozsah práce: Počet stran 87
Jazyk práce: Čeština