Dr. Oldich Eli

GOLEMHISTORICK STUDIE

2lg

Reprint pvodnho vydn z r. 1924 vydanho nakl. SfinxPraha pod nzvemGOLEM Historick studie na podklad okkultnm.

Vydalo nakladatelstv Pdorys, Praha 1996.Petiskujeme bez doslovu nakladatele L. Mouky

1PEDMLUVA.

V poslednch letech byly vce ne kdy jindy vyvolny do pamti souasnk star zkazky opraskm Golemovi, kouzelnm vtvoru moudrho rabbiho Lva Jehudy ben Bezalela. Ped tm snad jenpiln ten Jirskovch Starch povst eskch vdt nco o hlinnm panku s podivnm idovskmjmnem, jen oiven arovnou formul, konal poslun dla nadlidsk sly, a opt mohl bti potom uspnv sen mrtv hmoty, Od tch dob vak, kdy prask Nmec, spisovatel Gustav Meyerink svm spisem oGolemovi rozil nejen slvu star Prahy, nbr i slvu Golemovu po celm Nmecku a bvalm Ra-kousku, ije opt starobyl kouzelnkv sluha v dobr pamti. Potom, v roce 1915 piel do Prahy i filmtho jmna, a r. 1921 jeho pendant pod titulem: Jak piel Golem na svt. Filmovmu herci PavluWegenerovi, dobe znmmu jist mnohm tenm, podailo se vytvoiti tak mistrn masku Gole-movu, jak nejlpe asi odpovd tradici, technice materilu i na fantasii, e si od t doby ani nememeGolema jinak pedstaviti. To vak bude asi vtin ten neznmo, e Golem nen pouze jedinenmvtvorem tradice praskho idovstva, nbr e m sv pedchdce a obdoby v dvnjch jet dobch au jinch nrod, nebo co tu jet nebylo, star Ben Akibo? A tato okolnost prv, je se mi stalapozdji znmou a npadnou studiem okkultnch pramen a literatury, probudila ve mn star vzpomnkyna doby mho dtstv, kdy jako osmilet hoch tal jsem opt a opt s nadenou lskou Jirskovy Starpovsti a z nich nejradji pbh o praskm Golemovi. Poal jsem tud shledvati s dychtivost vechnystopy legendy o oivench sochch a podobnch vtvorech a pesvdil jsem se brzy, e, jako vechnyzjevy v kulturn historii, tak i pbh Golemv nen jedinenm kvtem pohdkov poesie praskhoGheta, nbr e m souvislou tradici, thnouc se tisce let nazpt do minulosti lidstva, djin magie,transcendentln filosofie a mystiky. Tehdy poprv vzklilo ve mn rozhodnut uspodati soustavnvechny povsti toho druhu, tm spe, e v souasn literatue, a okkultn, nebo pouze kulturn nebylodosud podobnho pojednn. Ve svm myslu byl jsem konen zcela utvrzen sensanmi lnky, je podtitulem Auf der Fhrte des Golem uveejnil v z r. 1920 v Prager Tagblattu prask nmeckurnalista Egon Ervn Kisch, Jejich obsah, akoliv se omezuje toliko na vylen dotud neznmhopravho osudu praskho Golema, jest svmi pekvapujcmi podrobnostmi pli cenn, ne aby smlupadnouti asem v zapomnn jako tolik dobrch vc, je byly kdy uveejnny v dennch listech, jejichaktulnost jest tak pomjejc, A tu jsem ji nevhal a na popud prvnho redaktora Okkultn a spi-ritualistick revue poal jsem v tomto asopise uveejovati Golemovu historii. Piznvm se, e akolivjsem ml pvodn koncepc ji hotovou, psal jsem vlastn od sla k slu, a neml jsem ani pont, jakhorozsahu pojednn ono doshne. Tm se stalo, e pbh o Golemovi a jemu pbuznch oivenchvtvorech prothl se jet do dalho ronku a materilu bylo tolik, e jsem se musil vzdti pvodnhosvho myslu, spojiti s golemovou histori tak pojednn o homunkulech, mandragorch, umleoivench mrtvolch a jinch, vce mn pernch fenomenech, s nimi se horliv badatel v okkultnhistori potkv, a omeziti se toliko na vylen tradice o oivlch sochch a obrazech veobecn a oGolemovi, resp. o Golemech zvlt.

V tomto kninm vydn on serie lnk, jak vychzely v Okkultn revui, piinil jsem se nynsvdomit, abych jednak uspodal ltku pehlednji a rozhojnil j adou novch analogi a pkladz historie, jednak abych odstranil tu i tam men nesrovnalosti stylistick, nebo i vcn nejasnosti. Pojed-nn sv psal jsem z dvojho hlediska: ist kulturn historickho a pak okkultnho. Oba smry podporujse sice navzjem, jdou vak samostatn vedle sebe. Tm je umonno udreti, jak doufm, a do koncestejn zjem jednak prostho milovnka zajmav, nkde snad i napnav etby rzu straidelnch pbh,jednak okkultisty, jen nalezne v tomto spisku mnoho ltky k pouen a pemlen a to takovho druhu,je nebyla dotud zpracovna souvisle ve star i souasn okkultn literatue. Pro stanovisko historickvolil jsem mysln rz .populrn. Mohla by se ovem o tme pedmtu napsati ist vdeck kniha, jejrozsah, jak jsem pesvden, byl by desetkrte vt. Tm by snad zskala na cen, nikoliv vak nazajmavosti. Po strnce okkultn, na ni se svho stanoviska kladu nejvt vhu, nebo se neostchmdoznati, e jsem nikoliv jen vcm, nbr pesvdenm okkultistou, uspodal jsem ltku podle urithoplnu a objasnil j theoriemi, jak se mi samy pi studiu pedmtu logicky nabzely v souvislosti s theoriemii experimentlnmi poznatky souasn vdy okkultn a parapsychick. Nevydvm ovem sv nzory projin za vce, ne pouh theorie, a budu pro sebe sama upmn vden kadmu, jen objasn vc lpe avce. Konen omlouvm ve svm dle i trochu t pedanterie v systematickm podn ltky a rozliovnfenomen podle vlastnho svho zpsobu, nebo jako prvnk povolnm vtpil jsem si studiemi

2nevyliteln zvyk myslit a rozbrati vci systematicky a logicky, co vak ktersi kritik m literrn in-nosti pokld za politovnhodn a nicotn hnidopistv, protoe to na netst sm nedovede.

To tedy, mil teni, m-li chu ovem, sleduj se mnou pestrou pou Golemovu historilidstva tak, jak je vylena v nsledujcch kapitolch.

V Praze, v lednu r. 1924.Auktor.

Kapitola I.

PEDBN VAHA, OIVEN MODLY, SOCHY A OBRAZY BOSTEV.

O fenomenu umlch vtvor, sestrojench v jakkoliv podob a obdaench alespo doasn atebas pouhm stnem oduevnlho ivota, na rozdl od mechanickch loutek, pohnnch libovolnoufysickou slou (toho druhu na p. byl android Alberta Velikho) musme pojednati nejdve se sta-noviska nejirho, abychom vlastn zjev Golemv uinili lpe pochopitelnm. Byly to dva zpsoby, jimibdav a odvn lovk vech dob hledl upoutati transcendentln, i jak je nyn modern okkultismusjmenuje, parapsychick sly rzn istoty a druhu k fysickm tlesm uritch tvar a povahy bu pevn,neb penosn. Nejznmj z tchto dvou zpsob jest ritulnm zkladem a tradic vech vr anboenstv ve vech dobch, Na tomto mst bylo by snad tud poti naukou animistickou, je by nsvak zavedla pli daleko. Proto spokojme se radji upozornnm na vborn pojednn o tomto ped-mtu v dle dra Pertolda: Zklady veobecn vdy nboensk (2. svazek Knih vchodnch, vydalnajdr, Kladno), Principem onoho smru jest snaha pithnouti a upoutati sly boh, geni a dmon naurit msto, je umouje lidem vchzeti s nimi pohodln ve styk. Mohou to bti na p. cel hory (KailasInd, Olymp ek), nebo vodn toky (Ganges, Nil), jezera, skly, stromy (velmi asto u Slovan), t vakzvata (bk-Apis, slon, krokodl), a ovem tak tlesa mimozemsk: slunce, msc, hvzdy ve svch,smyslm (zraku) dosaitelnch projekcch v ovzdu na zem, pi em ovem skuten blzkost nebvzdlenost tchto tles nebe se vbec v vahu. Ns vak budou zajmati podobn ppady progolemovskou tradic teprve tehdy, a budou jejch pedmtem men, mobiln vseky hmoty a prostoru;ve stavu nejprimitivnjm tvary pirozen, na p. meteority s nebe spadl, jako ern kmen v Kaabv Mekce, hlavn vak lidskou rukou zpracovan sochy, rytiny, obrazy a vc jim podobn, astov nejhrubch prototypech. Ve svm vznamu nejuritji zachovanmi pamtkami toho druhu jsou,krom snad kamen keltickch druid (menhiry, dolmeny), tak zvan syrsk maceby, obrovsk, tmneopracovan kamenn monolithy, je vztyeny v kolm poloze, maj znzorovati zhruba bu phalus,nebo i lidskou postavu. Jsou dosti obvykl v Syrii a celm Kananu dvno jet ped pchodem Israelitdo Palestiny. Byly vztyovny na tak zv. vinch (hebrejsky bmth), mstech to pro bohosluby, o nichtak asto mluv Star zkon jako o stedisku nejen pohansk, nbr i idovsk bohopocty, dokud jetnestl chrm alamounv v Jeralajm (Jerusalmu) a archa Hospodinova chovna zatm v lo.

Tak v Gezeru objeveny v letech 1903-8 Stewartem a Macalisterern maceby v cel skupin11 obrovskch monolith, obrcench hlazenou stranou k zpadu a s patrnmi jet dnes stopami as-tho polvn olejem a krv obt na svm povrchu.

Nkdy vytesny na tchto balvanech zhruba obrysy enskch prs, a maceby tyto byly pak naz-vny Aera nebo Airta, co jest kanansk obmna jmna semitsk bohyn Itary (Astarty). Tento enskcharakter zstal macebm i tehdy, kdy zjevn naznaovaly musk phalus. Kdy byly toti pozdji bohynAirt stavny chrmy, nahrazoval maceby vhodn upraven devn kl, vzten v podob phalu naolti, a uvnit nho zobrazovna podoba bohyn, zde patrn personifikace plodivho semene, je jestenskho charakteru tak, jako jemu odpovdajc voda, je oploduje zemi. Egyptsk pylony a jehlance,stavn ped chrmy, jsou nepochybn tak pamtkov zbytky primitivnch phal nebo soch z nejstarchdob, a stejn vznam mly patrn i keltick menhiry. Nelze nm vak sledovati nyn cel vvojsochaskho a obrazovho umn v nboenstv od hrub kanansk maceby a ke vzneen a ndhern.podob Feidiova Zeva v Olympii, nebo kolosln bronzov soe Buddhov v japonsk Kamakue. Sestanoviska okkultnho zajm ns spe technika mylenky model jako nosi mimohmotnch, magickchsil a vliv.

Postup magick techniky v tomto smru jest vdy stejn; ona st nezmrnho Bostv, prostrajcse v plni Manasu, nebo ni buddhick rovn, kam jedin jet me obyejn smrtelnk vniknouti apsobiti vdom, zachycena jest intensivn pedstavou jednotlivcem, nebo vt jednotkou lidstva: rodem,

3kmenem, nrodem, a jako urit vymezen idea taena jest dol hutnjmi sframi mimohmotnch pln,v jejich formu a ltku se takto postupn odv, a zpracovna jest a vytvena v uritou pedstavu podlemry vzdlanosti a nzorovch schopnost lid t kter doby a nroda, nebo spoleensk vrstvy. Jakolovk s barevnmi skly na och vid urit sek svta kolem sebe v urit barv, tak jedin, veobshlbytost absolutnho Boha sama v sob bez tvaru a formy jev se v nejrznjch podobch a jmnechpodle barevnch skel kultury a duchovnho rozvoje, je zastraj omezenm lidskm tvorm pohled napravou podstatu Nejvy Bytosti. Takto tedy Idea, vytvoen v Manasu nebo snad Buddhi, a spekulacbudovatel rznch nboenstv, a samovoln dlouhm vvojem, pijm v nich plnch astrlna(Kma a Prna indickch theosof) pslunou silovou formaci, vytvenou tvr pedstavou nboen-skch cit vcch a jejich modliteb. A sv nejni (jet vak nehmotn) tlo (Linga-ariru nauk indic-kch) ve sfe fluidick pijm bostvo z fluid pokrm, obtin, splenm uvolnnch, hlavn vak z krveobtovanch ivch tvor a zvat, nebo lid; nebo krev, jak znmo, jest eminentnm nositelem ivotnsly. Konen viditelnm, takka fysickm tlem bostv jest jeho hmotn podoba, hora, strom, socha,nebo obraz. Hmatn substrt tto jeho viditeln formy tvo takto katalystor, nebo lpe: svodi, kontaktnadsmyslnch sil bostva se svtem fysickm, hlavn bezprostednm okolm modly, zvlt chrmem.Tento kontakt formuje se tm dokonaleji, m ppadnji se stanoviska magickch a planetrnchkorespondenc jest volen materil modly (kovy, atd.), dle m dokonalej jest vnj podoba ve shods pslunou pedstavou, aby sugesci ivota poloeno bylo takto pole co nejir, a aby zbon sou-stednost vcch nebyla rozptylovna namhnm jejich fantasie. Vrn lidsk podoba s vhodnvolenm vrazem, formou, psou i vnj vzdobou pslunmi atributy a symboly bude ovem v tech-nice model nejvym idelem.

Sla psobnosti takto vytvoenho idolu, neb modly jest ovem kvalitativn rzn. m trv dle,tm mocnj a stlej silov vry tvo se v astrlnu. m etnj jsou obti, zvlt krvav, tm vce mo-hutn silov nboj fluidickho tla bostv modly a vzrstaj nepmo i jej tla jemnj, jim jestzmohutnl protjek fluidick pitahujcm podkladem.

Pro jasnovidn (ve vym smyslu ovem) jest souhrn tchto nadsmyslnch, vzjemn se prostu-pujcch tl, jej meme nazvati aurou modly v nejirm vznamu slova; svtcm, obyejn beztvrnm,mnohobarevnm oblakem asto nesmrnch rozmr, pesahujcm svoj ohromnost cel hory a zahalu-jcm chrmy pslunho bostv jako zachvvajc se, zc mlhovina. Tak jako v ivot lidskm, vldnourzn osudy v dlce trvn a intensit ivotnosti i u tchto tvar a Forem. Dosti v tomto smrunepesn terminologie modernho okkultismu m pro tyto tvary po vzoru francouzskm nzevElementl, mnc tm bytosti, je podle okkultn tradice a nauky nemaj karmickho, evolunho vvoje, a jejich nhla uml mnohdy vznik mimo obvykl zkony postupnho vznikn (jako na p. u lidsk jednotky) a spolu t znik, jsou zrove s jejich ivotnost charakteristickmi znmkami tchto tvar. Tato definice Elementlnch Bytost, nikoliv elementl jako duch ivelnch, ani elementr, jak jsou nkdy nazvni modernmi okkultistyduchov zemelch, nebyla, zd se, dosud nikdy takto podna. Ohledn novho nzvu, jen jest jistvelmi potebnm, navrhoval bych toto: Assyrsko-babylonsk magie mla, pokud jsou nm ovemdochovny spor zprvy v tomto oboru magickch vd, pro podobn fenomeny j dvno ppadntermn: iknt-napitim, t.j. oiven (oduevnl) vtvory. Tento nzev byl by ji proto vhodnm, e v sobchov oba charakteristick znaky tchto bytost: uml vytvoen a ivotnost.

P ve vylench boskch iknt napitim teba se jet zmniti o ppadu, kdy urit bostvdochz cty ne toliko v jednom stedisku, nbr uznvno a vzvno jsouc asto v celch svtadlech, msv takka fliln neb i rovnocenn svatyn na vce mstech. Pak jest mono pedstavovati si meta-psychick tlo takov bytosti jako nesmrnou, svtc mlhovinu, roztaenou po cel sfe uctvn; bledoua dkou nad oceny, nad kraji dce obydlenmi, nebo tam, kde vc jsou liknav ve sv zbonost avlan ve ve, zhutlou vak opt a jasnj nad etnmi domovy zbonch vyznava, a protkanousvtcmi jdry rzn jasnosti ve stediskch pocty, v chrmech a svatynch. Intensita jasnosti mn seasem podle slavnost, odbvanch v mstech takovch, nebo se pohybuje i mstn pi processch a pou-tch vcch. Celek, pozorovan jasnovidcem s jaksi dostaten vzdlen, mimozemsk pta perspektivybyl by ne nepodobn vzhledu planetrnch mlhovin, na p. v Orionu, se vemi svmi pruhy mnlivjasnosti a svtcmi jdry. A v ppad, kdy se jedn o rzn centra vldy tho bostva mohli bychomjet pozorovati jinou charakteristickou zvltnost: snahu stedisek po individualisaci a dle vzjemnjejich kvalitativn rznn, k nmu se poj samozejm i rozdlnost kvantitativn. Bylo by monoz historie uvsti etn pklady pro tuto zvltn logiku v nboenskm nazrn vcch vech as avyznn. Tak na p. ve star Babylonii bh slunce ama til se zvltn ct ve mst Sipparu, a jehoorakulm pikldn zde vt vznam, ne ve starm sdle kultu tho boha ve mst Larse. Podobn

4Zeus Olympsk u ek byl jinak cenn ne t bh v Dodon, nebo na jinch mstech, akoliv nebylonikdy pochybovno o identit bostv tchto sdel. Ale ani v kesanskch vrch nebylo a nen tomujinak a zvlt katolicismus, specieln lidov se vyznamenv zejmm posmchem vi prvmu pikzndesatera. Poslechnte si jen zbon kmotry na eskm jihu a zpad, neku-li na Morav, jak se prous vnou tv o rzn moci panenky Marie svatohorsk, sepekovsk, mariacelsk nebo konen lurdsk!Nen to ist pohansk? Aspo mn se zd nkdy ironi tvrzen, e katolick ritus jest monotheistick. Ove v pojet Jedin Bytosti stoj idovstv a vra mohamednsk!

Po tomto malm odboen vrame se opt k hlavn vci. Pojednali-li jsme o oivench vtvorechprv tdy dosti ji se strnky povechn, bude ns nyn vce zajmati otzka, jakmi as zkony se dpomr nadsmyslnch sil, pojcch se k fysickm nosim, a to pokud pat mezi mobiln tlesa, zpra-covan aspo sten rukou lidskou (tedy hlavn modly, sochy). Jest njak zjistiteln pomr mezvelikost tlesa modly a boskou, j se projevujc slou, nebo lpe eeno, souhrnem transcendentlnchsil, pipoutanch k n nboenskmi obady a magickmi processy?

Bosk dogma Smaragdov desky Trismegistovy o tajemn analogii vc hoench a dolenchuvedlo by ns do svta fysickch zjev a to k nejbli obdob; zkonm o hmotnm magnetismu aelektin. Zde poznvme these o povrchovm napjet, zkony o pmm a nezmnitelnm pomru mezistupnm nasycenosti (kapacitou) a povrchem a hmotou vodie. Strun eeno: m vce fysiklnch sil(specieln magnetismu a elektiny) chceme pipoutati k uritmu tlesu, tm vt hmotu mus toto mti.O nkterch zdnlivch nesrovnalostech u hmot ve stavu zivm (radioaktivnch) neteba se zmiovati.Zavedlo by to pli daleko dokazovati, e tent svrchu zmnn zkon plat tak o pekvapujcm zjevu umiziv nepatrn steky radia, z n se rozkladem atomickho sloen hmoty uvoluje po vky relativnnezmrn ohromn mnostv energie v pomru k nepatrnosti hmoty, je jest zde zdrojem a vchodiskemunikajc sly. Mnostv tto sly, vznikajc vnitnm rozpadem hmoty jest pirozen opt mrn atomovjej kvantit.

A jak jest tomu pi zkonech, jimi se d okkultn sly? Na prv pohled by se zdlo, e o pomrumetapsychick sly k nositelce hmot plat zkon zcela opan, le bychom pipustili stejn nepravdpo-dobn, jako nemon dsledek, e kapacita hmoty vzhledem k magickm silm jest v kadm konkrtnmppad nekonenou. Znme mal hmoty, na p. talismany ve form prsten neb jin, jejich okkultnmohutnost daleko ped transcendentln sly velikch soch o hmot tisckrte vt. Jest jist npadno,e v tomto ohledu v praktick magii nehraje hmota pouitch fysickch objekt co do sv kvantity vbecdn role (nehled ovem k alchymistickm praktikm a synthesi rznch prepart, pouvanch jakopomcek v magickch konech). Toto pravidlo plat, a se ji jedn o magii kterkoliv doby neb smru.Naproti tomu objevuje se v magii kaz automatickho rozprostrn se silovho pole pli velik intensitypo blim i vzdlenm okol a jeho objektech, jako nosich pomocnch. Tak noen talisman naplujesvm ochrannm vlivem cel tlo svho nositele, a roziuje jej mnohdy i na jeho okol, pokoj, dm, lo,vechny blzk jemu pedmty a osoby a vzduch jej obklopujc. Posvtn sla, linouc se ze sochy bostvposvcuje roucha, obadn nin i knze pisluhujc, ba impregnuje a pronik takka cel ovzduchrmu, vytvejc to, co ppadn nazvme mystickm, velebnm ovzdum svatyn.

Jak lze souditi, nevyluuj se ani okkultn sly z platnosti zkon, vldnoucch silm fysickm, jsouvak prunj, a pravidla, jimi se npadnou shodou ve vech svch processech d, jsou anomali vesvt fysickm, kde o nich meme uvaovati vtinou toliko theoreticky. Takovou zvltnost jest pifenomenu automaticky se roziujcho silovho pole prv zjev, e fysick nosi sil parapsychickchzstv stle hlavnm centrem a vchodiskem zjev, je zvisej svm trvnm tm bezvhradn na jehoexistenci.

Tmto, snad ponkud dlouhm, avak nutnm vkladem dospvme konen k bezpenmu zji-tn troj povahy fysickch podklad onch iknt napitim prv, bosk tdy, vytvench cestoudescendenn shora dol, jak jsme na potku tto vahy vylili, ponaje plnmi Buddhi-Manasu akone svtem fysickm.

Prvou povahu jejich a prvn tdu vystihneme pojmem kontaktu, stykovho pole mezi lidmi a svtemnadsmyslnm. Tento pol nen ji tlem, odpovdajcm nutn fysickou kvantitou ndri svch nadpiro-zench sil, jest skuten pouze kontaktem, takka telefonickm mluvtkem, jm prostedkujemev modlitbch svj hovor s bostvm. Toto jest (a s hlediska okkultnho velmi sprvn a tak zjev nej-astj) nzor povahy hrub, hmotnj. Pro vzdlance a vrstvy, je se snaily za vech dob odliiti odhmotaskho nazrn svch mn vzdlanch blinch, platila vak forma jin. Pokud vbec bylopiputno zobrazovn bostev a v obrazech, nebo v sochch a spolu sousteovn bohoslubyv uritch centrech (chrmech), posuzovala se fysick pedstava boh jako pouh jejich symboly, ili,

5abychom uili pirovnn z geometrie, za jaksi pomocn bod naeho nazrn na bostv a nach styks nm. Tato symbolick these pomocnho bodu jest oficielnm dogmatem snad vech crkv, kesansknevyjmaje, a ve skutenosti jest tomu mnohdy jinak. Neustl zpas mezi onmi dvma principy napd nboensk jest takka charakteristickm zjevem v kultue lidstva. A opt a opt kon tento bojvtzstvm nzoru magickho, by hmotnjho, a bude tomu tak zajist vdycky, pokud lidsk ego budeodno jedinm hmotnm atomem.

Marnm byl v tomto smru titansk zpas, jej s nzory sv doby svedl ve 14. stolet p. Kr.v Egypt geniln farao Amenhotep IV. Achuenaton. Jeho myslem bylo rzem potlaiti mnohost vrazuniverslnho bostv: proto se pokusil vymtiti nsilm bohopoctu dosud panujcch bostev a zavedluctvn Jedinho Neosobnho Boha. Avak revolun nboensk reforma odvnho panovnka senemohla zdaiti! On sm ji musil pipustiti zosobnn svho abstraktnho bostv ve fysickm slunenmkotoui (Aton), nebo lid egyptsk i jeho knata dychtila mti aspo viditelnho boha, a za jehonstupce zvtzil konen opt dvn kult starho krle boh Amona s prvodem vech boh ostatnch!Nboensk nzory a dy uvedeny opt ve stav pvodn a nov farao, nm dobe znm z nedvnhosensanho objevu v dol krl, musil, jako na znamen sv pln prohry pizpsobiti sv krlovskjmno Tut-anch-aton (ivouc podoba Atonova) jmnu nov vzkenho Amona v Tut-anch-Amon!

Se stejnm celkem .nezdarem potkaly se pokusy o monotheistickou, abstraktn soustavu nboen-skou u idovskho zkonodrce Moje (zejm ovlivnnho snahami Achuen-atonovmi v Egypt, kdebyli tehdy id usedl)! Nejen, e musil konen pipustiti zzen Archy mluvy, je se zcela rovnalasvm vznamem a povahou modlm sousednch nrod, jako byl Dagan Plitskch a Milkom (Moloch)Ammonit, cel knihy krlovsk a knihy prorok (Kethubm a Nebim) jsou peplnny nenvistnmivitkami a bojem knsk kasty s ostatnm nrodem a jeho krli, jim ani pojem Archy nebyl dostimaterialistickm, proe se v kadm ase s oblibou utkali k modlm svch soused, jak inil konen ism budovatel chrmu Hospodinova, moudr krl elomo!

Zakladatel Islamu, Mohamed, ml jet vce energie a monost k uskutenn plnu na vruv jedinho, abstraktnho, nezobrazitelnho Boha, jen nem chrmu a jeho vyznavam jest nejpsnjizapovzeno zobrazovati malbou neb sochaskm umnm jakkoliv bytosti, Boha ovem nevyjmaje. Apece ani Mohamed nemohl a nechtl zruiti uctvn Kaaby v Mekce; tento meteorit jest vak v podstatprv tak pouhou modlou, jako jin, ovem bez tvar, pipomnajc tak npadn star monolithovmaceby kananskch pedk nynjch muslim. A jakoby ivelnm, materialistickm pudm nrodsemitskch ani nestaila jedna z hlavnch os jejich nboenstv, j jest derb-el-hadd (pou do Meky),vytvej si bezdky nov stediska uctvn jedinho Boha, vzvajce sv immy a starozkonn proroky,co stoj zajist v pkrm odporu s pvodnm nekompromisnm nzorem vry Mohamedovy, jev podobnm ponn spatovala nejirej modlstv! Tak vznikla vedle Meky nov vznan poutnstediska, jakmi jsou na p. hrob Abrahamv a Sin, msto neb Junus (Jon) na zceninch dvnhoNinive u Mosulu, poutn msto neb Musa (prorok Moj) v Zajordn, a pod. jin v severn Africe av Egypt. Vzpomeme si tak na uen Kabbaly s jej nesmrnou adou hierarchi archandl, dobrch azlch dmon, elementrnch duch a podobn, ped jejich legiony ustupuje v praktick Kabbale pojemjedinho, abstraktnho Boha tm pln v pozad!

A tak by bylo mono sledovati celou histori lidstva odvk zpas abstrakce a materialismu na polinboenskm a nejastj jeho vsledek ve prospch hmotnho nazrn nboenstv po vech zemch ave vech dobch!

Co uinila oficieln crkev buddhistick z neosobn nauky svho akyamuniho? Dnes, prv takjako ji v dvnm verejku za dn krle Aky a princezny Sanghamity, stoj tisce chrm Buddhovch,jeho rozmanitch vtlen a svtc s ohromnou adou pslunch ritul a ceremoni! A takka pouhfilosof Lao-tse uctvn jest crkv Taoist jako zbonn bytost se vemi boskmi pvlastkyv nesetnch miao (chrmech) cel ny a Tibetu. A ani ist subjektivn, tm atheistick naukaVdantu nedovedla v brahmanismu zabrniti vtzstv naturalistick, pompsn ndhery Vd nad skvloua pece tak hlubokou prostotou Upanid!

A jak jest tomu na zpad? Nepustme se do blich vah o tom, jak brzy prost forma a jedno-duch uen crkve apotol a prvch kesan katakomb podlehla navdy pohansk form nazrn naboha a pijala za svou okzalou formu pohanskch ritul. Zdali by byl pipustil Je, zvouc se skromnsynem lovka, aby byl prohlen bohem v pojet dnench dogmat katolick crkve? A zda snila kdyprost ena tesaova Maria, e tm po dvou tiscch letech nmstek jejho syna, msk veleknz budevn usilovati o to, aby ji prohlsil za tvrtou boskou osobu? Ne dle! Pipamatujme si jen letemkrut boje obrazoborc, je dlouho sice otsaly pili e byzantsk, skonily vak pece vtzstvm

6formy nad duchem, z nach djin smutn rznice mezi evci a pltenky (ikv vrok!) v knstvuhusitskm, a dospjeme snad k prvmu stlejmu vtzstv abstraktnho nzoru nad hmotaskm:k protestantismu. Ale i toto vtzstv zd se relativnm ziskem pouze severskch nrod se studenoufantasi a vrozenou stzlivost povahy, nehledme-li ani k veobecn vzrstajc lhostejnosti ve ve, jein v na dob, ve vku rozumu, z nboenskch spor nevinn arvtky. Tak si vysvtlme, ereformace vzdor dlouholet tradici hugenotskch bou po konenm vtzstv svobody vyznni veFrancii nejen e nedoshla v tto zemi :pvodnho vznamu, nbr znovu podlehla katolicismu, tak jakotento vtzn odolal i v jinm Nmecku protestantskmu nporu, jen takt nezskal pdy v Italii, nebpanlsku! Kdo by si konen pi zmnce o Francii nevzpomnl na smutnou fraku, jakou skoniloRobespierovo abstraktn ctn Etre suprme za velk revoluce?

Vidme z historie, e ve sporu obou zsadnch nzor o povaze onch boskch iknt napitimvtz pravideln smr I., konkrtnj, s naukou o realit kontaktu, proti II., abstraktnmu nzoru o pou-hm pomocnm bodu. Ale nejen to, padkem okkultnho vdom v nejirch lidovch vrstvch,ztrtou pravho porozumn pro zkony magie, krtce vtzstvm litery nboensk nad duchem, co jestcharakteristickou vlastnost irok obce vcch vech crkv a dob, upadl nzor I. jet vce, a dal vznikIII. form nazrn; nejhrubmu modlstv, podle nho fysick hmota modly a jen tato jmna zavchodisko fenomen a nositele sil pirozench i okkultnch. Na vlastn sfru bosk psobnost, roz-prostrajc se mimo pl fysickou, kde t pramen jej pvod, zapomnno pi tom v praksi tm pln,v theorii pak se o pravm stavu vci udroval pouze nejasn pojem, bez zkonn konstrukce okkultnchdoktrin.

A zde ji pichzme po pedbnch vkladech, je jsme mli pro pochopen dalho za nutn, navdnj pole, na nm se iknt napitim on prv, bosk tdy stkaj zce s druhou skupinoufenomen, j nle i prask Golem a zjevy jemu pbuzn. Pedevm vak bude si nutno znzorniti postrnce technick kolobh a vztahov smr sil mezi lovkem a bostvm, zastupovanm bu sochou,nebo jinm fysickm tlesem.

Podle I., materialistick theorie o povaze kontaktu, je, jak jsme ji podotkli, jest po strnceokkultn nejdokonalej, seznvme u modly dvoj proudn sil. Proud prv, nazveme jej tebas vnitnm,psob mimo sfru viditelnch zev, an prostedkuje obma smry spojen (kontakt) mezi ohromnm,transcendentlnm tlem Bytosti ve vech mimofysickch plnch, od sfry fluidick (Linga) a k plnimentlnch ide, stejn konkretnch, jako abstraktnch (Manas, resp. Buddhi), a jeho viditelnm kon-taktem ve svt fysickch tvar s sochou neb obrazem. Druh, vnj proud v podstat hmotnjch sil, jevykonvaj v naem svt inn vliv ve smru modliteb a pn, vyslanch k Bostv, a je jsou poutnytud co do svho smru a psobit fysickm prostedm, se od modly na vechny strany takka pozpsobu vln zvuku, svtla, nebo elektiny. Ve smru opanm uvolnn fluida obt, sugestivn vlnymodliteb a proseb vcch putuj ve smru onch prvch vln, sbhaj se ve svm fysickm ohnisku,modle, jako kondenstoru a souasn transformtoru, a odrej se potom dle ve smru prvho, vnit-nho proudu, dosahujce tak podstaty Bostv v nejvy pln samotn sfry kausln (Manas-Buddhi),odkud opanou cestou vracej se pak obdobn, jako odpov, neb vyslyen prosby do svta naeho.

II. theorie pomocnho bodu, zavrhujc elnost fysickch kontakt-model, v nich spatujepouh symboly, zjednoduuje si cel postup: sjednocuje prost oba proudy, vnitn i vnj a nahrazuje jejedinm. V dsledku tohoto nzoru stoupaj prosby a vzvn vcch prost vzhru do vych sfrbostv, a odtud se opt tm smrem vrac odpov. Socha modly, jako pouh pomocn bod ku zv-en sugesce zbonosti a k uleheni koncentrace, jest vylouena z tohoto proudu pln.

A podle III., nejhrub theorie odpad opt proud vnitn a proud vnj nahrazuje vcm ve: onvychz z fysick hmoty modly, je povena za skutenou (a mnohdy jedinou) schrnku a tlo bostv, akon opt v n.

Jak vidno, theorie I. (s obma proudy) jest se stanoviska okkultnho jedin plnou a sprvnou,s uritou vhradou v nkterch ppadech, kdy, jak dle bude eeno, modla vystupuje z passivn lohypouhho kontaktu a astn se inn fenomen. Ob ostatn, sob protivn hypothesy jsou pli jed-nostrannmi.

Co vak asi pomhalo tak mocn vtzstv nzoru III., nejmaterialistitjho, ve ve nejirchvrstev vyznava toho kterho nboenstv? Jsou to fysick fenomeny, je ve vech dobch provzejzprvy o existenci model a obraz bostv. Jejich charakter jest nkdy takovho druhu, e uvdv pochybu vhradnou sprvnost theorie o pouhm kontaktu, jakm m bti modla podle naeho nzoru.Zd se, e prv lidsk podoba svd magick vliv obou proud, vnitnho, ale hlavn vnjhok projevm, je strhuj spolu modlu, dosud se jevc jako pouh passivn kontakt a neli se nkdy svou,

7abychom tak dli, ne dosti boskou velebnost od myslnch, neb i zdnliv bezelnch in lid smr-telnch.

Pokud theorie kontaktu pevauje, jev se fysick vlivy nejastji mimo vlastn modlu. Sem patvechny druhy posvtnch manti, provozovanch ped tv boskch obraz: hlavn vtn z vnitnostobtnch zvat, z plamene a koue obtnho ohn, z kop, poloench na zem, je pekrauje, vtilvsledek vlky posvtn blou Svantovtv, prv tak jako bytek medoviny v rohu, jej drel tentoslovansk bh ve svatyni arkonsk na Rujan, dval vtbu o rod ptho roku. Nestailo by mstovytati podobn zjevy.

Mnohem zajmavj bude pojednati o fysickch zjevech dotkajcch se soch samch. Nejprostmtakovm fenomenem jest svatoz i aura, objevujc se nhle kol hlavy, neb i cel modly. Sloitjmzjevem jest ji zmna vrazu v oblieji sochy neb obrazu. smv, zrmutek, souhlas a hnv, to ve jestobsahem ne sice etnch, ale pece existujcch zkazek o podobch boh. Hlavn kesansk legendyvyprvj o usmvajcch neb mracch se Madonch, o Kristech na k, mncch svj vraz, a podobn.Z konkrtnch a blich ppad bych snad pro zajmavost mohl uvsti toto:

V kraji pbramskm, as dv hodiny od eleznin stanice Milna, stoj od r. 1721 na vysokmkopci, zvanm Makov (hora), fara a poutn chrmek Panny Marie Makovsk. Na tomto, hlavn v zimod svta odznutm, lesem vesms porostlm vrchu ztrvila m matka a jej sourozenci st svho mldu pbuznho, tehdejho fare P., nyn ji dlouho zemelho. V t dob, (pesn datum nen mi znmo,ale bylo to mezi rokem 1885-1890), pibhl jednou odpoledne tak ji zemel kostelnk ., star vojkjet z vlek Radeckho, pln zden k fari, prose ho, aby se el podvati do kostela na sochu PannyMarie na hlavnm olti. Far poslechl, a kdy se opt vrtil ustaran a zmaten, vyprvl m matce a jejmsourozencm, e socha P. Marie dvala se po przdnm kostele s jakmsi neobyejnm, nelidskm astralivm pohledem; tot dosvdoval star kostelnk. Nemohli pr oba snsti tohoto pohledu a radjiodeli. Tuto historku jsem slyel nejednou od matky a strce, t z vyprvn oitho svdka kostelnka. Nen jisto, jakou lohu hrlo v tomto kazu snad zapadajc slunce, svtc na olt, aspo se zd, eonen zjev neml patrn dn, lidem postehnuteln spojitost s nm, co se snad stalo, nebo mlo stti.Ml jsem vak astji pleitost pozorovati sm onu sochu, (mimochodem eeno, zcela vedn, emeslnprce), za vech dennch dob, a nemohu ci, e by snad svit slunce nebo na olti hocch svc dovedlvykouzliti njakou npadnou zmnu ve vrazu makovsk Madony.

Dalm stupovnm tchto kaz jsou fysick znmky. Na hostich, pedstavujcch tlo bokatexochn, objevuj se krvav skvrny, Kristovy obrazy zalvaj se krvavm potem, nebo jeho rny ronkrev, po tvch Madon a svtic kanou tpytiv slzy, atd.

Nejzajmavjmi budou vak pro ns fysick motorick fenomeny: sochy a obrazy pohybuj se,mluv a konen i chod jako lid.

Jet na pechodu patil by sem zjev, kdy dotknut se modly, neb jinho fysickho zhmotnn bo-stv zpsobuje ochromen, smrt, jindy tebas magnetick pilnut. O tomto poslednm zjevu nutno sivimnouti v etnch variacch a na rznch mstech se opakujcch vyprvn o zlodji, jeho ruka, chys-tajc se svatokrden oloupiti Madonu o jej skvosty, pilnula nhle k soe a dnou moc nemohla btiodtrena tak dlouho, a obec vcch se pesvdila oit o zzraku.*) Tento fenomen, jen nynjokkultisty ji sotva asi pekvap, dovede dnes na svm subjektu demonstrovati kad prmrn hypnoti-sr. Se stanoviska okkultn techniky by byla zajmavou vaha, zda v onom zzranm ppad zlodjeMadon jedn se o jakousi, mono-li tak pesn ci hromadnou posthypnotickou sugesc, (neelcovem proti osobn uritmu subjektu), vykonanou ped tm, na p. pi svcen sochy a mysln (jevelmi mezi nmi vito ren s interessantnm okkultnm podkladem, a vtinou neuvdomovanm; nap.: kdo na tu vc shne, a mu ruka uschne kme, nebo zchromne etc.!) i bezdky. Na druhstran mohla by bti vc posuzovna jako jaksi hypnotick, aneb jin magick zsah bosk, modloupedstavovan individuality sam.

Nkdy i zcela dobrm a zbonm myslem veden dotek pin zhoubu tam, kde fysick ped-stava bostva jest tabu a jest zakzno komukoliv se j dotknouti. Tak hrozn a bezohledn psobilmagick zkaz doteku pi ron ha-bert idovsk are mluvy. Kniha Samuelova II., 6., 6., vyprv osmrti, okamit a nevysvtliteln, je postihla neopatrnho Uzu, jen se ve zbon horlivost dotekl truhlyHospodinovy, aby j podepel tehdy, kdy potah, vezouc archu na voze uhnul nhle a hrozil vozupevrhnutm. Zkuen okkultista nebude odprati pravdpodobnosti tomuto kazu po uven, jakdleitou lohu katalystoru neb kondenstoru (svodie a hromaditele sly) hraje devo na p. ve spiritis- *) Viz uschlou ruku zlodje, visc dodnes v kostele sv. Jakuba na Starm mst praskm.

8tickch seancch (stolky!). A neubrnme se podivu, uvdomme-li si, jakm ohromnm akkumultoremokkultnch sil byla asi dlouhmi vky, nesetnmi obtmi a sugestivn vrou celho nroda po staletnabjen a nasycovan Archa mluvy ron ha-bert! A jak pes to ve nalezla neslavn konec, zmizevi,v historii neznmo jak a kam, pi znien Jerusalma vojsky Nebuzardana, velitele krle babylonskhoNabu-kudur-ucr-a (Nabukadnzara), kol r. 586 p. Kr.! Avak jdme dle! Vrcholem ivotnosti soch jestpirozen jejich pohyb. Bu prost, celkem mlo znamenajc pohnut vzpomeme si na Erbenv verze Svatebn koile: Pohnul se obraz na stn kvnut hlavou, nebo na p. pohyb nohy, jm sv.Starosta (znm z Loretnsk kaple Hradansk a z Arbesova romaneta Ukiovan) setsla svjdrahocenn stevc jako dkaz neviny do klna obvinnho chudka. Nebo jindy zas vzthnut ruky, jjako kletmi se seve ruka svatokrdcova a k sloitm pohybm, o nich do znudn stejn vyprvjkesansk legendy stedovku. Ale nejen na zzraky bohat, naivn stedovk m sv vypravovn o oi-vench sochch boh, i v tto vci celkem stzliv starovk me podati svrzn pklady tohoto druhu.

Podle kultivnch nzor babylonskch a assyrskch byla socha boha povaovna za relnou mani-festaci pslunho bostv. Mnn toto uplatovalo se veobecn, nkdy do t mry, e byly modlmpedkldny pokrmy a npoje a veno o nich, e jsou povny v nonm ase sochami boh. Jak patrno,bylo zde z nejve vzcnho magickho fenomenu nepochopenm okkultnch zkon uinno pravidlo, anen divu, e pak musila manifestaci zzraku napomhati lest kn, jak jest s dostatek znmo z biblev pbzch o Danielovi. Nejen vak id tropili si posmch ve sv nenvisti k Chaldejskm z domnnky,e by modly mohly pravideln povati obtnch pokrm tak jako lid svmi sty, na msto, aby se sytily,jak jinde vude bylo zvykem, toliko splenm uvolnnmi fluidy obt. Zachovala se nm pvodn, bysnad apokryfn kniha o Blovi (bohu) v Babylon a babylonskm drakovi, je sdl s knihou Danielovoustejn posmn stanoviska. (Viz: Jeremias: Handbuch d. altorient. Geistekultur, str. 288.) Naproti tomumme jinou interessantn zprvu o obivnut sochy babylonskho boha v tak zv. textu o Kedorlaomerovi.V ryvku tohoto textu vyprv se, jak neptel (patrn Elamit) dobyl Babylona a vnikl za plenn dochrmu kterhosi boha. Msto ono zn v pvodnm pekladu z origin. textu uveejnnho Pinchesem:Certain Inscriptions and Records (Journ. of the Transact. of the Victoria Institute XXIX. 1897, str. 86):

On (neptel) vtrhl do chrmu -Adgigi, nsiln vnikl do svatyn,na (sochu) boha En-nun-dagalla neptel zle se vytil.Jako blesk zablskl (bh), zatsl se na sedadle,ped jeho tv bozi (se zjevili), (on sm) odl se jasem . . . .I zdsil se neptel . . . .Bohem En-nun-dagallou mnn nepochybn nejvy bh Babylonu Bl-Marduk. Z pramen eckch mme velmi hojn zprvy o oivlch modlch. Tak o hermch (sochch boha

Herma-Merkura), je stvaly hojn ped domy, neb na veejnch mstech, asto se vyprv, e nabyly eia mluvily za rozlinch okolnost.

O chodc soe hroa (poloboha) Pelicha vyprv nsledujc pbh Eukrates u Luciana (jin versetho pbhu vztahuje se opt k soe Hippokratov): Jakmile nadela noc, sestoupil Pelichos se svhopodstavce a obchzel po celm dom, kad se s nm mohl potkati; asto si t zpval. Nikomu neublil,bylo vak nutno se mu vyhnouti, potom el mimo ty, kte na patili, ani jim nco zlho uinil. asto setak koupal a hrval si (v lzni) po celou noc, take bylo lze slyeti plchot vody. Stalo se, e jsme mlijednoho nehodnho otroka z Lybie, kter slouil ve stji jako pacholek. Tento otrok ukradl jednoumdn mince, lec u nohou sochy a t nkolik minc stbrnch a (votivnch) destiek, je byly(rozumj: kdy socha byla mrtvou) pipevnny voskem k jejm nohm, jako obtn dary tch, ji vyvzliz horeky, vykal vak okamiku, kdy socha odela. Sly jen, jak se ale Pelichos pomstil a jej vytrestal,jakmile po svm nvratu uznamenal, e byl okraden: Neblah kdce musil toti po celou noc chodit podvoe dokola, nebo nemohl (jsa oarovn) nalzti vchodu, jakoby se byl octl v Labyrintu. Rno byl pakse svm lupem postien a dostal jet notn vprask. Za nedlouh as vak zemel, kdy podle sv vpo-vdi ped tm kad noc pro svj zl skutek (kmsi neviditelnm) krut byl zmrskn, take ptho dnemohl kad vidti na jeho tle rny.

Tak o soe boha Serapise v mst Sinop, ji chtl egyptsk krl Ptolemaios odvzti, se vyprv, eoivla nhle, aby upokojila chystanm odvezenm svm pobouen lid, a sestoupivi s boskoudstojnost se svho podstavce, krela mstem k pstavu, kde sama vystoupila na lo, majc ji odvztido Egypta.

Na jinm mst bychom se opt doetli egyptsk povsti, provzejc historii as 4 m vysok sochy,pedstavujc sedc kojnou boha Bakcha. Pi tryzn Ptolemaia-Stra povstala pr tato socha se svho

9kamennho stolce, krela pak k podstavci, kde ve zlat ndob bylo nalito obtn mlko, vypila je zni-vmi douky a vrtila se opt klidn na sv msto. Je zajmavo, jak hlavn v druhm dle ble na vcpoukeme, e prv Egypt zd se nejastjm mstem podobnch pbh.

Pirozen, e literatura, najm modern, astji pouila podobnho fenomenu za ltku a novely, iromnu. Namtkou upozoruji na p. na kratikou novelu Anatole France: Le Jongleur de Notre Dame(ze sbrky Ltui de nacre), v n sestupuje oivl socha Madonina, aby setela pot s ela dobromyslnhokejkle, jen se pokou po svm zpsobu uctti kejklstvm Kristovu matku, an toho jinak nedovede.Tento nmt stal se pointou t divadelnho kusu Kejkl Matky Bo, hranho v Praze tsn pedvlkou.

Jinm, se strnky okkultn pmo klassickm pbhem literrn zpracovanm jest novela IlskVenue od francouzskho spisovatele Merim-a. (Vylo t esky v Ottov Svtov knihovn.) Zde jejstrun obsah: Badatel v antickch staroitnostech jest pozvn kolegou-amatrem, panlskm statkem,aby piel shldnouti nedvno objevenou staroitnou sochu. Jest to v ivotn velikosti proveden,bronzov, stm zernal socha Venuina, v t asi :posici, v jak, (hlavn pokud se te dren rukou) jestznzornna Venue mediejsk nebo kapitolnsk. Jej naden objevitel statk nazv ji Ilskou podleeckho npisu na jejm rameni, vedle eho upozoruje svho hosta na druh, latinsky psan npiszhadnho vznamu: Cave amantem, t.j. ste se milujc(ho), nebo kdy miluje. Nco zvltnho,ponurho a hrozivho tkv ve tvi sochy, jej pohled vzbuzuje instinktivn a iveln odpor u bigotnchsoused, ba samotn zbon manelky statkovy. Hned od potku neblah zjevy provzej ptomnostmodly na statku: pi vykopvn sochy svezla se tato neoekvan a zlomila nohu jednomu z dlnk,kmen, hozen na pohanskou modlu ktermsi rozjaenm mladkem, kdy byla tato postavenav zahrad domu, odraz se nevysvtlitelnou nhodou a zashne zpt prv pvodce hodu. Zatm se chystsvatba syna statkova se sousedovou dcerou. Jet odpoledne ped svatbou neme si enich, nruivsportovec, odepti partii tenisu na hti v sousedstv zahrady. Ponvad mu pek snubn, pro nevstuuren prsten, navlee jej v bizarnm npadu soe na prst. Veer pi svatebn hostin jest vyprvitohoto pbhu, francouzskmu uenci npadnou zaraenost mladho mue. Vezme jej proto stranou,te se ho po pin a s ustrnutm sly neuvitelnou zprvu, e, kdy po skonen hry si chtl enichvzti zpt prsten, sevela Ilsk Venue svoji ruku tak, e sthnut prstenu bylo nemon. Svatba jest skonena,ani se svateban dovdli o podivn phod. Novomanel se vrtili do domu otce enichova. Zatm,co mlad manel se louil, ji za noci, s poslednmi hosty a nevsta ulehla v manelsk komnat, slyelfrancouzsk uenec stoje na verand tk kroky, pichzejc zahradou a po schodech vzhru, a zanikajcpak v manelsk lonici. Nevnoval tomu pli pozornosti a ulehl. Tak k rnu se probudil opt onmizhadnmi kroky, jdoucmi tentokrte opan z domu do zahrady, a po chvli na to byl cel dmzburcovn hroznm kikem z pokoje novomanel. Pchozm naskytne se podvan na v kech sesvjejc nevstu a mladho manela, jen poloobleen le u lka mrtev s rozdrcenmi prsy. Jeho chovyprv neslchanou zvst o tom, jak ulehnuv, zaslechla tk kroky, jdouc do komnaty. Domnvajc sezprvu, e to pichz jej manel, zathla ve studu zclony lka, jak vak byl jej ds, kdy ernav sochaIlsk Venue ze zahrady rozhrnula nhle opony loe a bez hlesu studenou, kovovou svoj thou ulehlavedle nevsty, je hrzou pozbyla schopnosti ei i pohyb. Pak, nic netue, veel mlad manel a piblilse k lku. Tu se rozhrnou opony, socha vstv a objm rzem neastnka v slou svho bronzovhoobt. Cho jeho pozbyla smysl. Kdy procitla ze mdlob k rnu a nabyla opt hlasu, odela prvpern jej sokyn z pokoje, zstavujc u lka mrtvolu jejho manela. Nikdo nechce viti tomutovyprvn, jen host-uenec v vce a nalz tak na podlaze lec prsten, jej podle daj mrtvhonechtla socha minulho dne vrtiti. Nic se nevyet, co by vrhlo svtlo v podivn sbh udlost. Otecneastnho mladho mue zeme zrmutkem, a bronzov modla rozlita jest k popudu jeho manelky azpracovna v kosteln zvon. Avak ani v tto podob neztrc zlovoln svj charakter: od t doby, co sejm zvon, neroda vna stih kraj.

Podal jsem obsah Mrim-ovy novely podrobn nejen pro jej neobyejn nmt se stanoviskaokkultnho, nbr i pro skutenost, je jist bude i literrnho historika zajmati, e Merim zjevnnebyl originlnm auktorem tohoto pbhu. V Kiesewettrov monumentlnm dle: Faust in der Geschichteund Tradition najde ten v prvm dle (Barsdorfovo II. vydn v Berln r. 1921) na str. 117. a dle,npadn podobn pbh: Vincenc z Beauvais vyprv ve svm spise, (o nm tamt viz vce) udlost zeivota mskho knze-arodje Palumba, je svmi pohanskmi reminiscencemi svd nejvce o velikmst povsti, jej pvod nutno klsti do rannho stedovku, kdy pohansk kulty v Italii kvetly dosudvedle kesanstv. Udlost sama uvd ovem datum z doby csae Jindicha III. Tak zde mlad enichv den sv svatby zvod s hosty ve vrhn otp a navlee pekejc mu pi tom prsten na prst blzko

10

stojc sochy Venue, je t potom ohne prsty tak, e nelze ho sthnouti. V noci pak vete se mezi obamanely neviditeln bytost, je vydv se za Venui a reklamuje prvo sv na manela, jen pr onmnavleenm prstenu se s n zasnoubil. Pbh ovem nekon tak tragicky, pouze manel jest nucen kadnoci s neviditelnm zjevem souloiti, co ovem tce nese mlad cho, je konen se svmi rodiipohne manela, aby se obrtil na arodje Palumba, kter mu pomoc zajmav evokace na kiovatceuprosted noci zjedn vysvobozen z kouzla, ovem ke sv (arodjov) kod, (Bli viz ve zmnnknize.)

Kapitola II.

OIVEN TVARY TYPU SLUEBNHO. JEJICH POMR K MODLM A ROZTDN.THEORETICK VAHA O MONOSTI JEJICH EXISTENCE. ZKLADN A SPOLEN

CHARAKTERISTIKA.

V prv st bylo pojednno o oivench tvarech typu descendennho; ze dvou moment,charakterisujcch tyto magick fenomeny vech druh, toti ivouc inteligence na stran jedn a hmot-nho protjku na druh, pevldal v tomto ppad prvek duchovnj. Naped vznikla a se vyhrnila vcemn urit nadsmysln sfra bytosti, a pak teprv vznikal, nebo byl, nejastji umle vytven fysick jejpl v oblast tvar. Nazvali jsme tento postup descendennm, nebo z pln vych, jemnjch vesmyslu okkultnm postupoval vvoj tvar do hrub hmoty naeho svta. Avak tak nzev divinanmethody byl by na mst vzhledem k analogii boskho tvoen, je t postupuje od ducha k hmot, nebo methody kosmick kreace, je obdobn rukou demiurg ze sfry astrln a prajemn mlhoviny vestavu zivm vytv hrubost fysickch prvk a minerln jejich e. Tit boskch iknt napitimbylo vdy mimo hmotn svt v plnch nadsmyslna: to jest nejvznanj znmka jejch povahy. Socha(neb obraz) byla na nejkrajnj periferii jejich jsoucnosti a omezila sv funkce vtinou na pouh kontakt,stykov pl mezi lidmi a bostvm.

Nyn pichzme k druh mocn skupin oivench tvar druhu pbuznho s tdou prvn, alepece rozdln povahy. Zde krel lovk cestou induktivn, od zdola vzhru. Vytvoiv nejprve uritfysick podklad, hledl mu dti dui a ivot tm, e pithl k nmu vce mn sloit tvar duchovn a tobu ji hotovou individualitu, nebo rozloen, neosobn aspo v naem smyslu, ale iv sly, je slo-ive se, vytvoily jaksi stn inteligence, nemotorn, avak pece iv a rozumn jednajc. To jest zhrubanstin pvodu iknt napitim druhho typu. Jak je as pehledn rozdl mezi obma skupinami?

1.) Bosk oiven tvary jsou vdy rozmr relativn i absolutn ohromnch, vliv nkterchz nich prostr se po celch svtadlech, iknt napitim vytvoen cestou induktivn jsou celkemvelikosti nepatrn, mstn; nevyrovnaj se tm nikdy rozmrm lidsk monady ve vech plnch, jimitato pronik.

2.) Se strnky kvalitativn, je jest hlavn mrna charakteru a potu sfr, do nich tvar boskzasah, nen vbec srovnn s iknt napitim tdy druh. Ani ve svm vvoji nejpokroilej lidskduch v cel sv sloitosti neme se porovnati s nesmrnost prmrnch inteligenc bosk tdy, jesahaj v plnm vvinu svho Ega do dvou nejvych pln Buddhick a Atmanick; pi tvarech druhskupiny zdka kdy vak kon jemnj strnka vytvoen bytosti ve ne ve sfe kmick (vyastrlno), a v nejlepm ppad nepekon inteligenci zvat nebo nejve divocha na primernm stupnivvoje, pokud se ovem k tto inteligenci nepid, obyejn nechtn inteligence njak dmonickbytosti, zhusta proti pn arodje. Na tomto mst nutno podotknouti, e vi a stupe inteligence, jak on v pedelch dcch mluveno, posuzujeme pro n el toliko z momentu oiven a jednn samot-nho fysickho pedstavitele iknt napitim tdy druh. Pokud se k existenci takovho tvaru pojasto podivuhodn okkultn fenomeny, jako p Mandragoe, jsme mnohdy na vhch, zda bychomnemli podobnou bytost klsti spe mez iknt napitim bosk povahy. Ale zeteln rozdly, jebudou v nsledujcm jet zdraznny, nenechvaj ns na pochybch, e jde jen o ni druh oivenchvtvor. Ohromn mnohdy jejich moc na poli sil metapsychickch jest celkem vjimkou a omezen nauritho jedince; jest zcela passivnho rzu a odpovd svm charakterem spe povaze talisman, jesamy v podstat neaktivn, tvo toliko svou zvltn disposic brnu vlivm nadsmyslnch sil. V kadm jinm ppad nutno, jak jet dle bude eeno, pedpokldati veten se ciz, nechtn Mociz metapsychickch sfr, jaksi obsessio (posedlost) nebo dokonce ovldnut (posessio) zmnnch tvar.

Vrame se vak k vytkn rozdl obou td:

11

3.) Obor psobnosti boskch iknt napitim jest pravideln vestrann, pi tvarech druhskupiny pevld zsada specialisace, tebas se tato zd bti nkdy dosti irokou, pokud spad pkladndo pojmu slueb, slouen urit osob.

4.) Bosk Vtvory nleej vdy spolenosti osob, a jsou to crkve, obce, nrody, ikn. nap.2. typu slou vdy jen svmu nositeli, nebo tvrci, nejve rodin, v n jsou chovny, jinm toliko narozkaz svho pna.

5.) Pomr lovka k Boskch bytostem jest vdy oddan, pokorn a prosebn. Ony nejsoupovinny vyslyeti jeho proseb a nelze je pinutiti k vyplnn pn, le snad odvolnm se na Sly vy, jimnadzen. Naproti tomu vi druhm, nim Vtvorm vystupuje lovk, jejich tvrce a pn vdys kategorickm rozkazem, nebo aspo pnm; bez nho jest sila jejich vdycky latentn i do t mry, eztrcej na as vbec zdn a schopnost ivota, jak jest tomu v ppad Golem neb oivench mrtvol.

Jinak v dlce trvn svch ivotnch schopnost nejev ob skupiny prozatm plinch rozdl.Vdy as lidstva, pokud se nynj kultury te, mme sotva 7, 8 tisci let, a za tu dobu nen bo-skho tvaru, jen by byl str dle 5 tisc let; (bostva starho Egypta, nyn ji mrtv, mla asi toto st)a z ivoucch dosud iknt nap. tdy bosk nen snad dn star t tiscilet (na p. bostva japonskneb indick). A pokud se te dlky ivota, nebo lpe psobnosti ikn. nap. druh tdy, nezn tradicedosud omezen. Po tisci letech mohou bti pkladn opt k pzranmu ivotu vzbuzeny mumie, aGolem, a to bude zajist pravidlem u vech fenomen druhho typu, me bti innm, pokud se jenjeho fysick podstata nerozpadne.

A tato zvislost na trvn fys. podkladu jest prv 6. rozdlem ve srovnn s boskmi tvary, jemohou trvati i nehmotn proto, e nejvt st jejich bytosti, hlavn vak existenn tit jejich levdy mimo sfru fysickou, emu jest prv naopak u oivench Vtvor druh skupiny. A za 7. nutnoz tho dvodu jet upozorniti na nutnou pelivost a sloitost vytven fys. podkladu nich ikntnap., co ve souvis s umstnm jejich tit v rovni fysick. Zhotoven hmotnho tla boskchVtvor jest naproti tomu momentem podadnm a ned se nutn zvltnm ritulem. Pokud k jejichzhotoven pistupuje pozdji obad posvcovac, jedn se vdy jen o kon formln.

To by as bylo sedm hlavnch rozdl obou skupin. Vnujme se nyn podle plnu oivenm tva-rm druhho, niho typu.

Jejich poet v tradici okkultn nen tak znan; za to povahou svou se navzjem velmi rzn; stejni jejich fysit nositel. Jest otzkou, jak uspodati systematick rozdlen: co bude pi nm vodtkem a costynm bodem vech prvk. O chronologii jejich v djinch jest tko mluviti. Vznikaly souasn vevech zemch a v kad dob; pece vak meme pravdpodobn za nejstar prohlsiti oivenvtvory skupiny Golemovy. Vzhledem k tomu, e hlavn nleitost vzniku tchto ikn. napitim jest vcemn sloit magick kon, jen se v jednotlivch ppadech rzn svou nesnadnost a dlkou trvn,myslm, e bude nejlpe povaovati tento moment za dlitele jednotlivch skupin. A zde prv se nmnaskt zajmav skutenost: m jdeme dle do historie, shledvme postup magickho obadu pi tvo-en a oivovn tchto tvar ve form vdy jednodu. Sloitost pozdjch ritul nahrazuje magickmoc slova, v sanskrtu zvan va-siddhi a to nejprve samotnch arodj, jako v Egypt, pozdji jinahraovan moc jmna boho v kabbalistickch soustavch. Vyadovalo by zvltn monografiepojednati o podivuhodn theorii kouzelnch slov a ei vbec, o ve v innost pouhho nzvu nebjmna, prosycenho mohutnou tvr vrou tch primitivnch nrod, jejich e, nesloit dosud a bliboskm prvkm, teprve vznikala zpsobem spontannm, kde nazvati nco jmnem znamenalo stvoiti,udliti individueln charakter, ba existenci samu. Tehdy nebyl denn ivot zaplaven spoustou jalovch e,abstraktnch frs, jejich prav a vnmav dve smysl jest zatemnn, nebo zcela potlaen, lid vce myslelipi ei, tko se rodila slova, jich byl nedostatek, jen prv nabdal mluvho ke skouposti v ei ak pemlen. Vysloven slovo povaovno takka za ivho tvora, uniknuvho z moci a dosahumluvho, za dynamick prvek, nesouc moc v sob samm. Nejstar zpsoby vytven a oivovniknt napitim dly se tud jednodue, v nejkratm ase a s pouitm pouh kouzeln formule.Pozdji, kdy va-siddhi v irch magickm umnm se zabvajcch vrstvch upadala ve sv moci, bylose nutno utci k pomoci prody sam. Zde arodj neporouel j prod, aby pro jeho kouzelnou mocvydala ivot cestou nepirozenou, proti svmu pradvnmu podku, naopak pouval j prody jakosv pomocnice, a podoben zahradnku, tpujcmu stromy a tvocmu tak nov druhy flry, stavlarodj, najm stedovk, na pevnch zkladech prody, tpoval na existujcch rodech a druzch ivchtvor, urychloval ivotodrn proces v ln prody a svdje magickou moc z vych sfr prnickproudy a sly nadzemskch inteligenc, tvoil jako nov tvrce iv vci nadan silami, jak by ze sebepomal a ve tvoen systematick proda hned tak nevydala. Takovmu arodji, mm na mysl hlavn

12

venkovsk, mlo vzdlan magiky minulch dob, kter postrdal nadpirozench sil ivho Slova, jebylo vzcnm statkem kdysi jeho pedchdc v dvnm Egypt, byl cel svt vkol nho takka jedinoualchymickou kuchyn. Kln prody, vydvajc ze sebe rostlinstvo, byl mu Athanorem, troj ivoich,rostlin a minerl dodvala materil k jeho magickm procesm, hvzdnat nebe nad nm se svmipznivmi a nepznivmi konstelacemi planet a magickm vznamem stlic jako gigantick orloj znailomlenliv as k vemonm okkultnm fenomenm a pracm.

A zde bychom mohli pouti fysikln pomcky o tom, e prce se rovn souinu asu a pouitsly, m men byla magick sloka silov, ji ml arodj k disposic, tm vce asu a sloitj prcevyadovalo dosaen tho magickho effektu. A prv tento pohybliv pomr, ono mnostv asu k dlupotebnho, a mnostv a sloitost pouitch prostedk a pprav bude nm rozliovatelem rznch druh ikntnapitim druhho typu.

Ponme od mn dokonalho k dokonalejmu: Nejvhodnjm a pomrn nejmn magikovasil vyadujcm procesem po sv vli vytvoiti fysick oiven tvary, bylo v okkultn tradici pouitskutench tl, kdysi ivch, z nich vak ji ivot vyprchal, z mrtvol zvecch, nebo, a to pedevm,lidskch. Na druhm mst bude pouit jistch v animlnm svt se odehrvajcch ivotodrnch pro-cess, jako lhnut vajec ptk: sem pat mnohotvrn skupina sktk a kobolt umle vylhlch z vejceernch slepic. Tet druh oivench tvar vdil svj vznik a bral svou podstatu z e rostlinn, jakoMandragora, tvrt opt opustil ji v ppravnm svm vvoji kln samotn prody a spoinul svouexistenc na vsledcch sloit ady biochemickch, lpe eeno bioalchemickch proces: sem patvroba Homuncul. A konen pt, nejmagitj vkon uv hmoty sam v nerostn jej form, aby jpodle sv mocn vle pouhou silou slova vlastnho, nebo odvolnm se na jmna boskch inteligencudlil dar hybnho ivota. Tak vznik Golem, i lpe eeno Golemov podoby lidsk, zvec neb jin, jak jizn historie hlavn ve starm Egypt.

Zopakujeme si jet. jednou pehledn nzvy vech pti skupin. Jsou to: 1.) mrtvoly, 2.) umlevylhl sktkov, 3.) Mandragory, 4.) Homunkulov, 5.) Golemov. Pi tom budi vzhledem k dveeenmu pipamatovno, e rozliovatelem tchto pti skupin jest pomr magick sly slova k hrnnmusouinu vech ostatnch okolnost, jimi jsou bu prce magikova k fenomenu potebn, nebo sloitost apodstata pouitho materilu.

Dve ne pistoupme k vlastnmu pojednn o Golemovi a tvarech jemu pbuznch, zmnme seo jednom spolenm znaku, jen charakterisuje iknt napitim druh tdy: Jest to povechn zlovolncharakter, hajc zl vliv neznmho pvodu, jaksi ztajen rliv z nelidskch bytost, je s nenvistsleduj sml vnikn lid v zakzan svt, nco podobnho, co ztlesuje Bulwerv Zanoni vestrkyni prahu, avak v mn ulechtilm a mravnm pojet. Tento ponur rz provz bez vjimkyhistorii oivench tvar druh tdy a to vech skupin. Zd se, jakoby vtvory ony nevyzpytatelnsnadno podlhaly posedlosti zlch bytost, v astrlnu sdlcch, je dosud poslun mechanismy vytrhujneekan z moci magik a obracej innost tchto tvar ke kod jejich pn neb okol. A nemohou-li jezniiti, dopoutj se aspo potmilch kousk, vce mn nebezpench. m dokonalej jest jimudlen inteligence, tm vt jest pak mra netst a zla, jimi spchanho. Tak tomu jest hlavn u nejro-zumnjch z nich: mandragor a umle vylhnutch sktk, kde podle tradice stihaj vdy s jistotou svmajitele, kdy je tito pustili neopatrn ze sv moci. V nejmrnjm ppad bv nhlm netstm odatmagikovi vechen prospch, jeho ped tm nabyl s jejch pomoc, a zstane mu jen to, co ml dve, aleobyejn propad jim se vm svm statkem, tlem i du: bel jej odnese do pekel podle prostonrodnlidov tradice.

Kapitola III.

GOLEM. PVOD A VZNAM NZVU. DEFINICE.

Pojem oivench tvar, je jsme nazvali Golemy, nle, pokud se vlastnho jmna te, kabba-listick magii idovsk. Jmno Golem, (ti spe Glem), zna v jazyce hebrejskm bu lidsk plod, nebonco neforemnho, neohrabanho. Pochz zejm od slovesa glal, je odpovd naemu: vleti, toiti. Ze slo-vesa toho jest odvozeno mnoho jinch podstatnch jmen pbuznho smyslu, na p. gell: obvod, kraj, galm: hromada kamen, gall: kruh, gulgoleth: lebka (Golgota: hora lebek!), a tak jmno Gell(pvodn: vlec?), uvan vak toliko v sle mnonm: gillm, znacm pohanskho bka, modlu.Podle mho mnn jest tud jmno Golem vysvtlovati bu: 1.) neohrabanec, neforemn tvor, coodpovd celkem tradici a na pedstav o olbmu z hlny, tup a tkopdn povahy, pece vak

13

myslm, e jest ppadnj odvozovati smyslem nzev ten od onoho pojmu Gillm, znacm pohanskmodly. To tak nejlpe odpovd jednak nboenskm doktrinm idovskm, je zakazovaly, (viz deka-log) zobrazovati lidsk postavy a spatovaly v podobnm ponn modlstv, jednak egyptskmupvodu Golemovu, z on, idy tak nenvidn modlsk zem Mizraim.

Po strnce grammatick budi jet podotknuto, e mnon slo jmna Golemova znlo byGlemm. Tolik o Golemovi s hlediska filologickho.

V nejir okkultn definici zna tud Golem v magii: podobu lidskou, i zvec, a to bu dvojrozmrnou(obraz), neb trojrozmrnou (sochu) z jakkoliv ltky skupenstv tuhho, oivenou moci slova, v um pak smyslurozumme Golemem: hlinnho panka lidsk podoby, oivenho moc Slova podle tradice idovsk Kabbaly.

Rozbor definice: Z poadavku podoby lidsk neb zvec nevyplv nutn pedpoklad, e byGolem musil mti i ped oivenm lidskou podobu, jak jet uslyme pozdji. Dle: Oiven obrazy(proti sochm) jsou sice dobe znmy v okkultn tradici, avak fenomeny tohoto druhu, pokud se net-kaj vtinou iknt napitim prv, bosk tdy, jsou tm vdy myleny ve smyslu bu nekromantic-km; (zemel materialisuje se ve svm obraze a vystupuje z nho), nebo dvojnickm (viz Wilde-vromn Obraz Doriana Graye). Jinak celkem nen znm dn urit ppad oiven obrazu ve smyslugolemickm. Z oivench soch v lidsk podob musme takt vylouiti astji pichzejc ppadynekromantick, nebo i deji dvojnick, toti, kdy sochu, zhotovenou k urit podob, oiv zemelnositel on podoby, neb zhmotn v n za iva svho dvojnka.

Ohledn materilu golemickch soch budi podoteno, e volba urit ltky nen celkemmomentem rozhodujcm, me j bti vosk, devo, hlna nebo kov. V tradici nejastji pichz vosk (uEgypan) a hlna u Golema idovskho. O zvltnch pednostech uritho materilu se zetele magic-kho bude jet promluveno v jednotlivch ppadech.

A konen moc Slova, je jest oivujc pinou Golem, mnme bu slu slova magikova, nebotajemnou psobnost jmna boho v um smyslu, v irm pak slu celkovho ritulu, spovajchov urit slovn formulaci, jejm jdrem jest vdy nejsvtj jmno Nevyslovitelnho v rznch jehovariacch.

Kapitola IV.

GOLEMOV VE STARM EGYPT A V JAPONSKU.

Chceme-li sledovati prvn objeven se Golem v tradin literatue a kulturnch pramenech vbec,musme se obrtiti k jedn z onch pravlast okkultnch vd a experimentln magie zvlt, k dvnmuEgyptu. Jest s podivenm na druh stran, uvme-li vysokou vysplost kouzelnch nauk starch nrodsemitskch, najm Babyloan, e se u nich nevyskytuje Golem spe ne v zemi Kemi (Egypt). Vdymagie u umer a nstupc jejich v kultue, semitskch Akkad a pak Babyloan na plnch sinerskchdostoupila v nkterch oborech takov dokonalosti, myslm hlavn nauku o maleficiu oarovn, e odtch dob pes cel stedovk a do naich dn a pokus de Rochasovch, nepokroili jsme v tomtosmru ani o krok! Pokusm se vysvtliti pinu tohoto zjevu: Babylonskou magii charakterisuje theurgie,i dmonologie. Rituly velik dy kouzelnch text zalidnily podmsn svt (h-adm) vojskydmon, geni a poloboh, take na p. scholastick Kabbala, je theurgick tyto prvky vrn pejala,mohla eiti vn problm, kolik tisc dmon mus a me se smstnati na pice jehly, a svat otcovk prv tak scholastick otzce po potu bl, (nebo i kesanstv prostednictvm idovstva pijalonauky babylonsk), musili se omeziti toliko na neuritou odpov: numerus eorum est legio, co zna:poet jejich jest legie, t.j. ohromn! Nm jest znmo ji pes sto zvltnch jmen rznch tch andl,bl a na polobohy kleslch boh z babylonsk mythologie, a kad toto jmno tm znailo celouskupinu bytost z onoho svta. Naproti tomu u Egypan star, stedn i nov e nepichz dmonolo-gie, pokud ovem za as alexandrijsk university a vliv ecko-idovskch, (a v t dob se takz Novoplatonismu rodila Kabbala), nepijali i oni prvky theurgick. Pouze bohov vldnou v Egypt kouzel a nen proto zapoteb ve styku s nimi prostednk. Za to nauka o posmrtnm ivot pohlcujetm veker obor nboensk spekulace a nboensk literatury, a nen nroda v t dob v djinch,jen by ml nauku o posmrtnm ivot propracovnu do takovch detail, jako ve starm Egypt. A takveker mylen ivch na bezch Nilu, pokud se nevztahovalo ke zjevm vednho ivota, upnalo se jenk it zhrobnmu, a tak pochopme potom tolik marn vypltvan energie na stavbu velkolepch hrob-pyramid, a vechnu tu dkladnou pi, vnovanou tlm mrtvch pi mumifikovn. A u Babyloan?Star epos o Gilgameovi (Nimrodovi id a Herakleovi ek) zmiuje se sice se slabou snahou po

14

soustavnosti o i mrtvch na on stran, podobn nbhy m i epos Itaina jzda do pekel, jinak vakudvaj psemn pamtky sotva jen jmno jakhosi nebe: Aral, nebo zhrobnho sdla; jest to kur-nu-gi,zem bez nvratu starch umer, ulum, nebo ulu Akkad a Babyloan, a z toho el Hebre. Nikdesnad v psemnch pamtkch, tak etnch, e mnohokrte svm objemem pevyuj zprvy egyptsk,nezmiuje se nkter panovnk o stavb sv hrobky, tak jin prameny tm zcela ml o pohebitchkrl, a neznme ni jedinho nalezit hrob velik ady krl assyrskch neb babylonskch. To svdprv o praktickm smyslu semitskch nrod, jim pozemsk ivot byl vm a svt po smrti matnounicotou. Jejich nboenstv a magie slou jen potebm vednho ivota, a lze se proto domnvati, eponkud hlub rz nboenskch otzek idovskch vd svou hloubku a odlinost od vlivbabylonskch toliko vlivu dvou blzkch soused idovstva: ecka a Egypta. Ne dle: Prv u Semitneschzela znalost sochaskho umn a to, co vme o praktice zhotovovn voltovch soek (z vosku,smly, deva, kovu), napluje ns podivem, a pece neznal babylonsk magik Golem. Pinou toho jestprv, jak jsme ji astokrte zdraznili, neindividueln charakter inteligenc, Golemy oivujcch; u tchtooivench vtvor, duch jimi hbajc jest co do svho pvodu prvkem vedlejm a bez dleitosti arozhoduje u nich toliko moment fysick ivotnosti. Ale u nroda, jako byli Babyloan a jejich civ kultue: Assyrov, kde kad msto, kad nemoc, snad vbec ve mlo svho zvltnho dmona,nebylo si mono mysliti oivenou figuru, je by nebyla ztlesnnm urit Bytosti. Avak tato pedstavafysickho ztlesnn odporuje dle zsadnmu stanovisku theurgie babylonsk a jejm nzorm o povazedmon, pi nich nehmotnost a neviditelnost jest prv epitheton konstans jejich povahy.

Naproti tomu v Egypt chybl svt duch a dmon jako spojovac lnek mez boh a svtemlid. Anonymn oiven soch bylo tud zcela pirozenm dsledkem tohoto nzoru. Sla, sochy oivujcnepotebovala individualisace, a svm ostrm kvantitativnm i kvalitativnm odlienm od sil bohodpovdala co do svho rozsahu i vlivu zcela danm pomrm. Musme stle mti na mysl, e Golem,hlavn u Egypan nepedstavuje nikdy vce ne pouhho sluhu pro hrub fysick prce, ovem omnohem vt sle a magick vytrvalosti v prci proti lidskm dlnkm.

A podivuhodn a spolu sloit pedstavy o zhrobnm ivot daly prv v Egypt vzniknoutipedstav o Golemovi. Lituji, e zde nemm msta pojednati zevrubnji o egyptskch nzorech na ivotposmrtn ve vech jeho obmnch, jakch se dokal nzor ten bhem pti tiscilet kulturnho ivotazem Kemi; v tom smru se omezuj na doporuen vbornho, a v nkterch bodech, dotkajcch seotzek dosud nikde sprvn neeench, jedinenho spisu eskho egyptologa prof. dra Lexy: Nbo.literatura staroegyptsk, 2 dly, vydal najdr, Kladno. Pro n el bude dleitou doba nov e, kdy nej-zvanjm literrnm dlem byly tak zv. knihy mrtvch, jak nedsledn (a nesprvn) pekldme egypt-sk jejch nzev: Roev nev piret em hrev.

Podle staroegyptskch nzor jest ivot posmrtn pouhm pokraovnm a obdobou ivota nazemi. Kdesi v Zpadn i, je kladena nkam do libyck pout na zp. behu Nilu, proto t pohe-bit ve vech mstech, hlavn Thbch byla na tto stran eky, jest svt podobn naemu. Tak tamtee Nil a na jeho bezch rozkldaj se psiny, kanly, louky a pole a konen i msta. Podle okkultnchnzor, jak my je tdme, nleel by tento svt ni plni astrln, je jest nejvce jet podobna fysic-kmu svtu, kter ji zde jet dosti zeteln proln. Tam v zpadn i byly pomry skoro stejn jako nazemi, a ji v dobr, i zl strnce. A nad tmto zhrobnm svtem byl konen opt jin, vy Svt: Dut= nebe. I v nm tekl nebesk Nil mln drha, a na jeho bezch zrlo obl, ovem ji jin andhernj, ne v naem svt: sedmiloketn penice s klasy dva lokte dlouhmi vlnila se zde na slunciv nepehledn dlky, k radosti duchm rolnk, ohniv jezera oivovala fantastickou krajinu, a celtento svt, jak patrno, patil ji vy rovni astrln, zcela mimo zkony prostoru a asu a pomry zemna. Avak vrame se k Zpadn i. Vra v n a spojen s tm nzory vyrostly dvno jet ped dobouknih mrtvch, je je pevzaly ji hotov. Tehdy nebyly jet zdrazovny morln strnky osudu, jenek mrtv na onom svt, nebylo jet soudu nad du mrtvho ped vldcem zpadn e spravedli-vm Usirem (Osiris) a 42 soudci Amenti. Mrtv, jen piel do Amenti, ocitl se ve stejnch pomrech, jakona zemi; musil jsti a pti, zpasiti o svj ivot a titi se v nm prv tak jako za iva. K tomu mlpirozen poteb nstroj, pomocnk, pokrmu a npoje. O tyto dva posledn bylo dostaten postarnoobtmi, je dval duchu zemelho jeho syn, jemu ukldal tuto povinnost rodinn pomr. V nedostatkumuskch ddic nastupoval syn adoptovan, se stejnmi prvy i povinnostmi, a proto se tak vestarm Egypt tak asto setkvme s adopcemi. A tu krom pokrmovch obtin pichzej ji v praehisto-rick dob ve hrobech soky sluh, ji mli na onom svt svmu pnu drtiti obil na mouku a pipravo-vati mu chlb, a nahch en, jich povinnost bylo poslouiti svmu majiteli, zatouil-li po tlesn lsce.Tento neurit dosud nzor, jen se spokojoval pouhm vkldnm soek do hrobu a nestaral se o

15

zpsob jejich vzrstu a obivnut v zhrobn i, ustupoval znenhla systematitjm pedstavm:Moment oiven soek stal se dleitou otzkou, je eena konen magickm zakroenm, o nm budedle e. Spolu pole psobnosti kouzelnch soek roziovalo se i kvalitativn: krom podob sluebnk asluebnic vkldny do hrobky i jin pedmty v podob malch model, o nich veno, e v izpadn vyrostou a stanou se skutenmi. Tak mohl lovk, prav Lexa v I. dle, str. 111 shorajmenovanho spisu, opatiti svmu duchu posmrtn ivot v pepychu, o jakm se mu za iva aninezdlo. Vecko, co nebylo lze ve hrobce umstiti ve skuten velikosti, jako lun s veslai, ebk, sahajca do nebe, bylo zhotoveno a ve hrobce uloeno v malm vzorku: co nebylo lze vymodelovati, jako:honba na divok ptactvo v bainch nilskch, poln prce zstupu otrok na hospodstvch pna na ndohlejcho a j., bylo namalovno na stnu; vemohouc kouzeln kadlo promnilo to vecko veskuten ivot.

Jak patrno, udroval se houevnat prvotn materialistick nzor lidov, jen ve hrobce se vmjejm obsahem spatoval nejprve skuten pbytek zemelho a sdlo jeho ivota po smrti, proti nzoruofficielnmu, jen pokldal hrobku toliko za kryt mrtvoly, chrnc ji ped zkzou, zatm co duch mrt-vho radoval se po boku boh Ra a Usira, nebo v Dutu na luzch nebeskch. Postupujcm vvojemnzor o ivot posmrtnm pestala bti hrobka jedinm sdlem ducha zemelho a penela se jaksi sevm svm obsahem, sokami, malbami, modely etc. do zpadn e, kde psobenm kouzeln formulevyrostly a obivly podoby lid a zvat, a veker nad nabytm doucch rozmr stalo se schopnmpraktick poteby. K tmto rznm figurm a modelm, jejich poet byl tak etn a podoby tak roz-manit, e dn z nich nestala se typickou a nedostala proto uritho nzvu, pistupuje v hrobkch nove zvltn a rzovit druh lidskch podob, je se staly pak prototypem Golem. Jsou to tak zvanVeebti. Kdy vvojem nzor o posmrtnm ivot bylo sdlo zemelch peneseno definitivn do sdelZpadn e, je se tak podob a jmna jest za skuten odlesk fys. svta, nahradila se pirozen pedstavao povinn prci zemelch na onom svt ve slubch nelnka Zpadn e, tak jako na zemi bylykonny faraonovi sluby jeho poddanmi. K zachovn ivota a tlesnmu blahobytu bylo teba silnprce na onom svt, jako na zemi. Avak nebyla-li vyhldka na podobnou robotu nelnku Zp. eproti mysli prostmu dlnku neb rolnku, jen se cel svj ivot lopotil pro svho pna, nebo krle, neb iboha na statcch chrmovch, bl se podobnho dlu duch bohe, lechtice, neb dvoana, jeho rucechrnilo za iva ped mozoly bu bohatstv i jeho postaven. A tu na podklad znmch tradic o figur-kch sluebnk, ji na onom svt budou stti k ruce svmu majiteli, oiven byve kouzelnou formul,dle souasnch magickch nzor, o nich bude jet podrobnji .promluveno, vytvoila se instituceVeebt. Byly to hlinn figury sluh, kte se mli v Zpadn i pihlsit k prci za svho pna, kdy by jejk n dozorce zavolal. Z toho dvodu byli podobni zemelmu, aby se oklamn dozorce snze podailo.Pi tom se zd, e si byli jejich egyptt pouvatel dobe, tebas jen instinktivn vdomi nejen skutenrelnho obivnut tchto Veebt v Zp. i, ale i nebezpe, je stle provz majitele oivench vtvor,toti mon neposlunosti a vzpoury jejich proti svm pnm. Z toho dvodu projevovali vi nimskuten neobvyklou uznalost, j jinak neznali vi svm robotnkm za iva: hledli ulehiti Veebtmprci rozmnoenm jejich potu a umoniti jim tak vhodn stdn se v prci. Nkte bohi mli tud10 Veebt pro kad den z destidennho tdne egyptskho zvlt, jn i 30, aby zstupci jejich si mohlipo jednodenn prc odpoinouti po cel msc, dokonce se nalo i 365 Veebt pro kad den celhoroku. Vnj svoj podobou napodobovali Veebti, jak j eeno, zevnjek mumie, k jejmu zastupovnbyli ureni. Velikost jejich byla rzn, materilem vtinou hlna. Nzev jejich zna: odpovdajc. Smysljest nejist: snad znamenal poslouchajc, poslun, nebo odpovdajc na vzvu k prci (tm, e se pihls) zasvho majitele, konen i podobn, zastupujc (svho pna). Jednotn slo jmna onoho zn Veebt, slamnonho uv se vak nejastji, kdy pak odpad slabika prvn a slovo zn abtej.

Psno psmem hieroglyf vypad takto:

= a + a + b + t + ej

Z poslednch dvou znaek na pravo, je nepat vlastn k vslovnosti a jsou pouhmi determinanty, znaprv,obvykl oznaen vzneen osoby (vous na brad!), druh, po egyptsku tut nebo tut (na p. veznmm jmn Tut-anch-amon), zna obraz, podobu, sochu, mumii a pak i Veebta samho.

Kouzelnm knm, je Veebtm udlovalo ivot a inilo je schopnmi prce, byl text jednz nejdleitjch kapitol sbrky Roev nev piret em horev ili Knih mrtvch. Kapitola tato, oznaovanjako est, byla na sokch obyejn napsna a nesla nzev: kn pro vybdnut Veebta, aby pracoval zalovka v mrtvch. Uvdm zde jej text podle pekladu Lexova (Nbo. liter. II., str. 216):

16

N. N. (zde pijde jmno zemelho, jako vlastnka Veebta), prav: Veebte! A budu urena zavoln k jakkoliv prci, kter m bti vykonna od lovka v i mrtvch a k n jsem povinen, pihlasse za mne, a jest to kdykoliv, k vzdlvn pol, zavodovn beh, peven psku z vchodnho behuna zpadn, ka: Hle, zde jsem! Z poslednch slov by byl zejm vznam nzvu Veebt jakoodpovdajcch.

Pistupme nyn ke kouzeln formuli, na ni bylo upozornno ji dve, a je mla slouiti k oivenrznch figur (krom Veebt), nebo obraz na stnch a rakvch hrobek stedn e. Na tto formuli jestnzorn podn pklad pirozenho vznikn arodjnch vrok z pramene zcela vednho. Za tutomonost dkujeme relativn pedlouh dob 4 tiscilet djin starho Egypta, po kterouto dobu zpso-bem, jen nem jinak v historii obdoby, meme postupn sledovati vechna stadia vvoje nzor jaknboenskch, tak i magickch. Pravme-li, e se zde naskt pklad pirozenho a nhodnho vznikumagickho aktu, nechceme tvrditi, e by tak bylo vdy a u vech ppad podobnch. Zajist i zdnlivnhodn pouit njakho ren k kolm magickm me mti vedle dvod logickch pinu svouv nm nepochopitelnm a unikajcm psoben Ide, je se zde, ve svt tvar manifestuj podle plnu vevych rovnch, nm neznmho. A pro prv ten kter urit vrok jinak bezvznamn m ve sku-tenosti pednost ped tisci jinmi? Myslm, e by se zde nemlo zapomnati i na zvltn, ideografickzpsob psan tto formule v psmu hieroglyfickm, co, zd se mi, nebylo takt bez vlivu pro psemnourealisaci kouzelnho kn ivota.

Ne k vc: Ji v hrobech star e, hlavn vak pozdji nalzme tu a tam zprvu o tom, e krlsm zdil onu hrobku svmu zemelmu milci. Pozdji, krom zvltnch ppad, spokojil se krl pouzeudlovnm obtnch dar, je sloeny pak v hrob zemelho. Dalm postupem asu nebylo ji krlifakticky mono opatiti vechny sv zemel dvorn hodnoste, ptele a vysok ednky obtnmi dary,kdy astm uvnm setel se z tto krlovsk tdrosti rz vjimenho vyznamenn, udlenhozemelmu. Skuten obti nahradila tud ob formln; kamenn deska, na n byly znzornny dary av npisu vyznaeno, e to krl dv ob duchu toho kterho zemelho. V dalm vvoji dovoloval krltoliko, (ovem mono, e i vedle vzcnch skutench ppad projeven sv tdrosti), jeitnm p-buznm, aby na svj vlastn nklad dali zditi podobnou desku svmu zemelmu, a v konenm vvojii bez tohoto dovolen vyrbly se pak zmnn desky zcela po tovrnicku pro kadho, kdo si je objednal.A byl text tchto desek a dary na nich vytan jakkoliv, znla vdy stejn vodn jejich slova: Krl dvob . . . Dvodem k tomu byl i podle mho nzoru nejen strun, ale i kaligraficky hledn zpsob psantto vty pomoc obrzkovch ideogram (jedna znaka pro cel slovo). Tak z rozmanitho obsahunpis peetnch hrob byla tato vta npadnm a jedinm stlm vrokem, jen se opakoval u vechbeze zmny, m nabylo toto slov vznamu posvtnho a dogmatickho, a stalo se, jako mnoh jinustrnul ren kouzelnou prpovd, kdy jeho vlastn historick smysl z mysli souasnk zcela vymizel.Nejlepm dokladem toho jsou rozmanit npisy, jejich prvou vtou jest formule: krl dv ob . . ., ak n upnaj se pak vesms vty, je svm obsahem s jejm smyslem dle ji nijak nesouvisej. A tak keveobecn ve, e pedmty v hrobkch znzornn a v modelech i obrazech vzrostou a obivnoubu jet ve hrobce, nebo podle pozdjch tradic v zpadn , pistoupila vra, e pinou tohotofenomenu jest ve hrobce napsan, neb promluven vta: krl dv ob . . . Zajist, e pechodemk tto ve byla asi t zk spojitost mezi pravidelnm vyskytnm se tto prpovdi a vtem nebznzornnm symbolickch dar na onch votivnch deskch, je pece podle veobecn vry mlynahrazovati dary skuten. Souasn teba mti stle na pamti, e irok vrstvy lidov nebyly znalhieroglyfickho psma a tato neznalost zvyovala jet v jejch och tajemn vznam vroku, jen svmstarobylm, ideografickm zpsobem psan jest v npisech podnes npadnm i laikm.

Formule psala se takto:

Foneticky transkribujeme znaky formule bu: stn dj htp, nebo, podle Lexy n swt dj htp.Vslovnost byla asi: suten dej hetep, nebo nisut dej hetep pi druhm zpsobu transkripce. K rozboruznaek: Znak prv zna krle a etl se doposud ustlen suten. Dr. Lexa vak navrhuje z dvod, jezde nen msta podrobnji uvdti, (patrn sprvnj) ten nisut, t.j. ten, jen nle [n (i)] ke korun(sut), tud: krl, jako bychom v duchu naeho jazyka uili metaforickho ren ten pod korunou, mstoslova krl. (Poznmka: Ve svm novjm dle: Beletristick literatura staroegyptsk, Kladno, 1923,domnv se Lexa, e nisut se etlo a vyslovovalo: nejovet.) Druh skupina ideogram, psan dvmaznaky, odpovd pojmu hetep, t.j. ob, a pe se, akoliv jest to tet slovo formule v jejm slovosledu, ji

17

na mst druhm z dvod kaligrafickch (hlednjho sestaven). Spodn z obou znaek zejm ped-stavuje nhrobn desku s obt, snad chlebem svrchu. Konen tet znaka jest pak ideograficky psanslovo dv. Tm jsme vyerpali vnj strnky formule. Co se magick sly jej te, byla tato podle pe-svden a nzor egyptskch ohromn. Psobila absolutn a slep tak, e jej oivujc moc postihovalaveker obrazy lid a zvat na stnch hrobky, i ty, je se vyskytaj jako znaky v psmu. Proto ve vtinhrob se setkvme se zajmavm zjevem, e podoby had nebo tr (tchto dvou se v Egypt veliceobvali jak patrno z ady zachovanch zaklnn ji v dob nejstar [texty pyramid]), kdekoliv sev psm vyskytnou, objevuj se s etnmi noi do tl zabodnutmi, znak lva jest rozplen na dv sti, apod. Takto zmrzaench tvor nebylo se pak teba bti pi eventuelnm jejich oivnut. Jinm dokladem ovznamu, pikldanho formuli krl dv ob jej dr. Lexa ve svm dle O pomru ducha, due a tlau Egypan star e skvle obhjil proti nzorm Ermanovm, jest ast prosba v hrobech nov e sevyskytajc a kolemjdoucm, neb nvtvnkm uren, aby ji pro blaho zesnulho odkali. Na p. v hrobPaheri-ov (viz Lexa: Pomr, etc., str. 10), teme: O vy ijc, vy, kte jste, vzneen (i prost) lid, kte jstena zemi, proroci, kn a jejich soudruzi, vichni psai, kte chpete se palety s psacm ninm, sbhlv ei bosk, vichni dokonal pro podzen sv, kte s chloubou mluvte o svm adovn! Kodmn vs R, pn vnosti, Nechbet, bl (pan z) Nechenu a vickni (bozi), kte dokonal jsou v oboruinnost kadho z vs, k odkete (ady sv) svm dtkm, odkte-li Krl dv ob podle pedpisu.. .

Dal otzkou by bylo, jak si egyptt arodjov pedstavovali pemnu zobrazench, neb vymo-delovanch v malm pedmt ve skuten, a oiven jejch, jako i Veebt, Egyptolog Maspero ve svmdle Une formule des stles funraires de la XII. dynastie se domnv, e i kad neiv pedmt msvho ducha (Ka), jeho me zemel pouvati pomoc on kouzeln formule v Zpadn i, jsa smpouhm duchem. Tento nzor se stanoviska okkultnho jest zajist sprvnm. Zobrazen, nebo vymo-delovn pedmt v hrobce obsaench bylo by pak pojmati jako fysick podklad a souasn vzor, jehopsobenm se zformovaly uritm danm zpsobem dosud beztvrn fluidick massy, obdobn tak,jako lidsk vle formuje a tvo v astrlnu skuten tvary (tak zv. uml tvoen elementl nesprvnmsto umlch vtvor) pouhm mylenm podle uznvanch okkultnch zsad. Naproti tomu dr. Lexa,(jen vak nen okkultistou) namt ve slovn logice ovem sprvn, e neiv pedmty nemaj ducha,jen jest prv tm, co ivoicha in ivm, a e lze tud mti za to, e oiven onch obraz a modelbyla Egypany nutn myleno jako skuten, reln a ve fysickm svt se odehrvajc. Nesmme totizapomnati, e Zpadn e, svt mrtvch, byla povaovna za opravdov, v materielnm svt senalzajc msto, je bylo hledati na na zemi kdesi na zpad v libyck pouti. Se stanoviska okkultnhoteba piznati, e nzor Masperv je sprvnj vzhledem k poloen zhrobn e v astrlnu, tebas velmihmotnm, pece vak vdy vzdlenm skuten hmotnosti naeho fysickho svta. Pouze pro nejstardoby, kdy podle primitivnch nzor byla hrobka vlastn a jedinou zemelho, v n tento il v jakmsipolofysickm (vampyrickm) stavu a ve hmotnm jakmsi vztahu k tlesnm svm pozstatkm, monopipustiti fysick vzrst a skuten oiven figur otrok a otroky, je se nalzaj v hrobech t doby. Jinakvak pouze duch (Ka) onch model, zformovan podle tvar jejich na podklad mylenkovho raportus nimi, vzrstal a oivoval se toliko v transcendentlnu, nebo lpe, v pln astrln, sdle to duch, alevdy mimo i hmoty. Paklie vak uznme tento nzor, octneme se snad (stejn u Veebt, jejichuren pro i duch mimo n hmotn svt jest nepochybn), v situaci pipustiti, e tud Egypanvlastn nemli, vzdor sv ve v to, skutench iknt napitim, jejich oiven a psobnost by sevztahovala na hmotn svt n, (co jest zkladn podmnkou pojmu oivench vtvor). Na tstmme v egyptskch pramenech jet jin ppady oiv. vtvor, jejich uren a psobnost ve svtfysickm jest nepopratelnou. Tak v povdkch tak zv. Papyrusu pan Westcarov obsaeno jest vyprvnprince Chephrena o kouzelnku Webaonerovi, je v nsledujcm podvm podle pekladu dra Lexy; (viz jehoPomr, etc. str. 9. a Nbo. literatura etc. str. 109. a 110.):

(Webaoner) vymodeloval z vosku krokodla 7 palc dlouhho, odkal (nad nm kouzelnou for-muli a pravil mu): A se nkdo v mm rybnku bude koupati, (chytni ho!) Pak dal ho sprvci domu aekl mu: A oban dle svho kadodennho zvyku vstoup do rybnka, ho tam krokodla za nm! . . .Kdy nastal veer, piel oban (a jednal) dle svho kadodennho zvyku. Tu sprvce domu hodil vosko-vho krokodla za nm do vody. On promnil se v krokodla 7 loket dlouhho a uchvtil obana. Velienstvo krle Nebky zvnlho (spativ krokodla) pravil: Promi, ale tento krokodl je nebez-pen! Webaoner sehnul se, chopil se ho a v jeho ruce stal se zase voskovm krokodlem. Pbhtento jest jist velmi zajmavm po strnce okkultn a historie kouzelnictv! Povimnme si jen dobemomentu, jen zde poprv snad pokud znmo byl zaznamenn, toti onoho vyrstn figury z malho

18

modelu ve velikost skutenm pomrm odpovdajc. Tento kaz hraje nejen dleitou lohu v histori t.zv. haliskho Golema, jak jet uslyme, nbr jest vlastn arodjnm zkazkm vech nrod a dob.Vzpomeme si jen v nach pohdkch na Popeliny aty, uloen en miniature v oechu a vyrstajc pioteven jeho ve skutenou velikost, nebo na speen brouk, i myek, zapaench ve vajenou sko-pku, je se derem arodjnho proutku mn ve skuten speen ndhernho koru s bujnmi oi.Toto magick vzrstn jest podstatnou strnkou jedn ze dvou sloek (a sice kvantitativn) tak zv.Nazoraeru japonsk to termn a jedin nzev, vystihujc technicky sloit a v magii nesmrn dleitkaz zastupovn jedn vci druhou. Nejen vak v povdce o Webaonerovi setkvme se s vrouEgypan v monost kouzelnho vzrstu a oiven model ivch, nebo i neivch pedmt; tak v prvpovdce o Chamusovi, zachovan nm ve staroegyptsk beletrii, vykouzlil si Neferkaptak z modeluskuten lun s veslai, a v druh povdce o Chamusovi jednajc vykouzlil opt Siusirev nostka se tyminosii. Patrno, e veobecn byla znmou methoda oivovn soek nebo jinch pedmt a to iv praktickm ivot, netoliko v i zhrobn.

Ne pokrome dle po stopch historie Golemovy, jeho pravzory byli Veebti a hlinn figurkylidskch podob ve staroegyptskch hrobech, stejn jako rzn jin soky a z vosku, i z hlny v rukoumocnch arodj, musme se zmniti jet o dvou vcech. Pedevm o skutenosti, e s Veebty a jimpodobnmi nesmj bti zamovny tu a tam se nachzejc devn loutky s tvary mumie, je kladli pedvchod hrobek chudci, kte, nemohouce pomleti na velkolep posmrtn stnek pro sv tla, doufaliaspo pomoc tchto svch devnch zstupc zastniti se tebas z povzdl skvlho posmrtnhoivota, jen ekal mumie majitel nkladnch hrobek. Tyto uboh figurky nejsou ani Veebty, ani jinmipedmty, na n by se vztahovala vemocn kouzeln formule nisut dej hetep, jsou to volty v pravmslova smyslu, tak dleit v ritulu oarovn, akoliv zde nelze je nazvati maleficiem, nbr spe, sitvenia verbo, beneficiem, vzhledem k blahu, kter oekval ze svho kouzla chud majitel voltu, jenml uzavti raport mezi tlem a du svho strojitele, a episodou blaenho zhrobnho ivota, jemu seoddval pn a majitel bohatho hrobu na stran druh.

Jako dal, sem patc vc budi pipomenut zajmav pbuzn zjev s egyptskmi Veebty, jehovlast jest tentokrte tak rozdln a vzdlen od Egypta Japan, e Vychzejcho Slunce.

Nihongi, vedle Kodiki, nejstar a nejpamtnj pvodn historick kniha Japanu (z roku 720 poKr.), vyprv o barbarskm zvyku pohebnm v rannch dobch djin japonskch. Pi mrt vynikajcchjedinc byli toti jejich dvoan a slouc, stejn jako jejich kon zahrabvni ve vzten posici po krkdo mohyl svch pn a ponechn tu jako ob pozvoln smrti hladem, aby pak slouili svm velitelmna onom svt v i boha Izanagi a dobr bohyn slunce Amaterasu. Tento zvyk nen ostatn neznm anijinm nrodm, jako Slovanm vbec v dob pohansk, nebo Vikingm. A kniha Nihongo vyprv nmdle, jak csa Suinin, jen vldl as v letech 29-70 po Kr., ustrnuv se nad nkem takovch obt na mohylesvho, prv pochovanho bratra, zakzal na pt ukrutn onen mrav. A jako nhrada mli bti nadlev mohylch zahrabvn jen hlinn panci v lidsk velikosti a podob. A kdo zn principy japonskokkultn tradice, zvlt nauku o tak zv. zastupovn nazoraeru, o nm jsme ji zde uinili zmnku, ten v, e se zde nejednalo o pouhou symboliku, nbr skuten poskytnut obt, je tebas hlinn,obivnou na onom svt a budou moci konati svmu pnu prce prv tak, jako by to byli kdysi ivtvorov, podobn jako hlinn figurky otrok a Veebt ve hrobech starho Egypta. A e lidov iofficieln vra japonsk v tchto hlinnch podobch, (jejich stepy nebo vce mn zachoval exem-ple podnes se zhusta objevuj pod motykami archeolog ve starch kurhanech), spatovala skutenou,rovnocennou nhradu obt ivch, meme souditi z toho, e pes zkaz csae Suinina po nkolik stoletjet vyskytuj se tu a tam paraleln ony sochy vedle opravdovch obt ivch. Tak zvlt po smrticsaovny Pimihu nebo-li Himeko, (arodjnice, je svmi kouzly, jedin to snad ppad v historii, nejene se domohla trnu v hroznch dobch 50let anarchie a obansk vlky kol r. 200 po Kr. v Japonsku,nbr se na nm do sv smrti ve st dovedla udreti), bylo pi jejm pohbu za iva zakopno vce ne1000 jejch sluh a sluek, jak krom jinch podivuhodnch vc o tto kouzelnici na trn vyprvjhlavn nsk letopisy z doby dynastie Vei.

Ne vrame se opt k Egyptu. Veebti a figury neb obrazce, je mly obivnouti tantrickou for-mul krl dv ob, v hrobech egyptskch, krokodl Webaonerv a nosii Siusirovi mli ve svchmodelech podobu zhruba stejnou s tvarem, jakm se odli po svm magickm vzrstu a obivnut, tmpodivuhodnj jest tud povst o jinm egyptskm Golemovi, jen ovem nle dob znan pozdj,kdy ji prvky egyptsk magie spltaly se s magickmi principy a smry semitskmi a eckmi v ono podi-vuhodn dlo, je zoveme Chochma-Nistar, Kabbalou. Povdka tato dala Gtheovi nmt k rozmarnbalad Zauberlehring, ji v zklad stejn vyprv o arodji egyptskm Pankratovi Lukian, filosof a

19

satyrik, ijc v Antiochii kol r. 150 po Kr. Anekdotick toto vyprvn obsaeno jest v Lukianov knizeFilopseuds (Liv ptel), kterou peloil do nminy Wieland pod titulem Lgenfreund. Obsah p-bhu jest teni zajist znm z on Gtheovy balady: arodjv uednk.

Pro ns je zajmavm hlavn zkladn tvar tohoto Golema. Jest to kot, jemu po vyen aro-djn formule, j mohlo bti dobe staroegyptsk tantram nisut dej hetep, narostou nohy, ruce i hlava.Shodn se veobecnou egyptskou tradic zdraznna jest v povsti absolutn psobivost kouzeln for-mule, jej moc toti nezvis od toho, kdo ji vyslovil. Tak neboh uednk, jen vyuiv neptomnostisvho pna pronese potebn magick kn, jest asi radostn pekvapen, kdy kot poslun obivnejako na rozkaz jeho mistra. Podobn jinm Golemm, i zde vynik asn fysick sla a rychlost vevykonvn rozkaz, je tolik kontrastuje s bizarnm jinak zjevem tohoto fantastickho sluhy arodjova.I ona nezdoln poslunost rozkaz, j nezabrn ani der sekery, roztnajc kot v pli, pipomn ivnepoddajnost Golemovu. Novum jest zde vak nejen neobvykl pvod a tvar oivenho vtvoru, nbri ta okolnost, e se kot po rozplen sekerou promn ve dva samostatn tvary, je pokraujmechanicky v danm kolu. Slep, neinteligentn ivotnost, vlastn Golemm, pracuje tu pmoae a dbtoliko dvou moment: rozkazu k oiven a prci, a vkonu, vracejcmu j opt v pvodn, neiv stav.

Kapitola V.

ZPRVY O GOLEMECH VE STARM ECKU A N. GOLEM V LITERATUE A TRADICIKABBALY.

Pedstava Golemova, t.j. oiven sochy z jakhokoliv materilu nebo pedmt, zhruba sochmpodobnch ke sluebnm kolm, vyskytuje se tud, jak jsme dovodili v pedel kapitole, nejprve vestarm Egypt. V dob helenistick objevuj se vak zprvy o oivench vtvorech typu Golemova porznu t v zemch sousednch, zvlt v ecku. Tak zprva o oivenm kotti kouzelnka egyptskhoPankrata pochz z eckch pramen, a arodj onen sm byl podle jmna ek. Nalzme ovem iv ecku zprvy jet star, pi nich pm vliv egyptsk j z rzu povst zd se bti vylouen, avakv nkolika tchto ppadech nelze uriti s bezpenost, zda se zde nejedn spe o uml automaty napsob stedovkho androida, na nm ve stolet 13. pracoval po ticet let Albertus Magnus.

Tak na p. prv legendrn vzduchoplavec krtsk, vynlezce Daidalos (Daedalus) sestavoval prsamohybn sochy, tud jaksi automaty. Tmito jsou patrn mnny i trojnoky, kter podle zprvAristotelovch a Homrovch thly samy o sob do pole za vojskem. Naproti tomu jest sudek, e by sejednalo o prost automaty, nejistm v ppad zlatch soch, je pr obsluhovaly pi hostin gymnosofistyHiarbasa hosty jako nci.

Ne i daleko odtud v n nalzme pekvapujc zprvy o fenomenech druhu Golemova, jeshaj nejmn do potku stedovku. V cel n se podnes obecn v v magickou moc soch, jemohou za jistch okolnost obivnouti. Z tohoto dvodu t tak obecnou a zakoennou jest ona vra, potkv se v n zobrazovn osob, zvlt pak pouvn trozmrnch forem, soch, k tomu elus tak malou oblibou. V praktick magii pouv se k oiven nejastji paprovch a devnch soek.Zpsob, jm se tak dje, jest ve sv mylence sice prost, avak pesto pozoruhodn, e lepho bychomnenali ve vech ostatnch golemickch ritulech, Kabbalu nevyjmaje. Tento zjev pramen ostatnz povechnho rzu vchodoasijskch magickch soustav mongolskch nrod, hlavn taotickch v na intoistickch v Japonsku, je pracuj na logickch principech, kter stoj svou stzlivost pochopenna doby daleko ble, ne poetick a asto fantastick formy stedovk magie evropsk, hlavnKabbaly. Praktiky nskch arodj pi oivovn soek jsou jasn a prost: Podle nskch nzor mlovk dv due: po, dui tlesnou, pudovou, je odpovd egyptskmu pojmu ba, kabbalistickmunefe, eckmu psych, latinskmu (a kesanskmu) anima, zkrtka pudovmu principu, fluidickmu animu astrlnmu tlu indickch a modernch okkultist. Tato due jest v nejhrub sv form motoremanimlnho tla a sdl v krv, jak ji tradice idovsk napovdla jasn v III. knize Mojov kap. 17., 11.(Nebo due velikho tla jest v krvi jeho.) Podle nskch arodjnch praktik postailo tud pivstilidskou krev do bezprostednho styku se sokou, jej oiven jest douc, ba podle lidovch povstnskch .postaila k tomu jedin kapka lidsk krve! Oiven Golem byl pak podle shodnch nskchtradic tak jako Gelem idovsk nadpirozen siln a neznal pekek, spolu vak byla jeho inteligencenepatrnou: vldly jm pouh temn a divok pudy, nebo vy rozum (nsky hun = duch, egyptskyka, manas okkultist indickch) byl mu odepen. Shoda tohoto len charakteru nskho Golemas povahou oivenho hlinnho panka Kabbaly, zvlt Golema praskho, jest vskutku pekvapujc a

20

npadnou, tebas prameny zpadn z pochopiteln piny (zkaz pouvn krve u id, v magii ovemnerespektovan, ba sp naopak) nezmiuj se vslovn o pouvn krve pi vrob Golem. Orozenosti uvn soch, oivench podle svrchu uvedenho nvodu svd jednak hojn zprvy v no vradch, jimi se rzn ernoknnci hledli zmocniti lidsk krve, jednak obvykl pouvnochrannch amulet, majcch nositele chrniti ped oivenmi figurami.

Nejdleitjm pramenem povst o Golemovi jest vak kabbalistick literatura, je oivenmvtvorm tohoto druhu dala nejen zvltn jmno, nbr vytvoila pro n takka tradin pedstavu, jakoumme podnes nejspe na mysli, mluvme-li o Golemovi, nebo ivch sochch vbec. Zmnky o tomtomagickm fenomenu nalzme ji v nejstarm obdob talmudick a ryze kabbalistick literatury, a jestdosti vynikajcch, a ji historickch, nebo tolika legendrnch jejch koryfe, jim se pipisovala mocvytvoiti umle ivouc bytost, nebo kte skuten tto moci pouili. Literrn a historick dokladytohoto zpsobu zstaly ovem co do znmosti omezeny toliko na malou skupinu rabbn a uenchvyklada psma, vnujcch se studiu onch nesetnch traktt talmudu a tce srozumitelnch, mys-tickch monografi Kabbaly, objevujcch se potkem stedovku. Tak se stalo, e pbhy o Golemechvyskytujcch se tu i tam, staly se znmjmi jenom tehdy, kdy se jich zmocnila lidov tradice a povsti,je pak na nich pracovaly samostatn beze veho spojen s historickou minulost a uenou tradin lite-raturou. Pak ovem vyhl jednotliv podobn pbh, na p. o praskm Golemovi, jako samostatn aojedinl udlost. Zsluhou neodborn, lidov, neb lokln tradice jest vak zachovn etnch dat apodrobnost, jich postrd vtinou zcela literatura odborn, na druh stran opt etn variace telidov povsti znemouj nm nkdy pesnou lokalisaci a asov uren. Tak se pbh o praskmGolemovi vyprv nejen o rabbi Lvovi, nbr t o jednom z jeho potomk. Stejn rz m t povst oGolemovi divotvorce Eliaha Cholmskho v Polsku. Konen o skutenosti, kter pbh z historie rz-nch onch Golem zstane v kultue lidstva nejznmjm rozhoduje ovem zpsob a monost roz-en lidovho podn. Tak povst o praskm Golemovi dkuje svmu zachovn vbec snad jenJirskovm Starm povstem, a svmu netuenmu rozen za hranice ech v posledn dob opt jenMeyerinkov romnu a Wegenerovm filmm. Celkem po strnce okkultn mn vznamn a snad jenvymylen pbh o kamenn soe komptura, sestupujc nhle se svho podstavce, stal se spe nevlastn Golem daleko po celm svt znmjm, dk spojitosti jeho s histori povstnho Dona Juana,jen se stal nesmrtelnm zsluhou Molirovou a Mozartovou.

Po tto pedbn vaze obrame se nyn k vyten nejdleitjch znmch ppad, v nich seobjevuje fenomen oivench vtvor v literatue talmudick, kabbalistick a konen v lidov povstiidovsk, s vjimkou Golema praskho, jemu budou vnovny stati samostatn.

Ji jeden z nejstarch talmudickch traktt (Sanhedrin 67b) vyprv o jakmsi Janniovi, jehochtla oarovati npojem arodjnice, majitelka krmy, do n Janni zavtal. On vak nechal pti nejprveji, a vyslovenm kouzelnho em