FLORENCE_FULL_4_2011

FLORENCE 4/2011 47

s. 3

Téma: Sestra v následné péči

s. 12

Případová studie: Tonutí: Využití oscilační ventilace u dospělých

s. 41

Zpravodaj ČAS: Fórum delegátů posunulo ČAS

s. 10

Právo: Prohřešky v ošetřovatelské dokumentaci

Vychází pod patronací České asociace sester

duben 2011, ročník VII, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

4č a s o p i s m o d e r n í h o o š e t ř o v a t e l s t v í

Florence

Sanatorium ART, spol. s r. o. Mánesova 24/3,370 01 Èeské Budìjovice e−mail: [email protected]

www.sanatoriumart.cz

FLORENCE 4/2011 1

Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci

vám pomohou naše

webové stránky

www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky

všech vydaných čísel.

Více odborných

článků najdete na

webu v rubrice

Florence je také

na facebooku.

Přidejte se k nám!

Léčebné prostředí je vše, co nás ve zdra-votnickém zařízení obklopuje a co má uspokojit fyzické i psychicko-duchovní potřeby klienta. Pojem optimální léčeb-né prostředí představuje nový pohled, novou filozofii uzdravování pacientů za-loženou nejen na lékařské péči. „Pacientům dnes nestačí nabídnout pouze kvalitní léčebnou a ošetřovatelskou péči. Je třeba se zamyslet i nad prostředím, v kterém se péče poskytuje, a naučit se mírnit jeho traumatizující vliv.“ (Škrlovi)

Léčebné prostředí a jeho vytváření patří mezi priority současného světo-vého ošetřovatelství. Snaha zmobilizo-vat vnitřní síly pacienta a jeho touhu po uzdravení, nabídnutí prostředí, v ně-mž se necítí osamělý a kde cítí podpo-ru a ví, že má možnost informovaně za-sahovat do péče i léčby, se stává hlavní úlohou zdravotnického personálu. Po-city, které pacienta provázejí v období nemoci, jsou individuální – záleží na

Už za pár dní, 26. března, zahájí opět po čtyřech letech jednání nejvyšší plé-num České asociace sester (ČAS) – Fó-rum delegátů. Dá se očekávat, že ved-le jiných problematik se vrátí k nedáv-ným událostem souvisejících s akcí lékařů Děkujeme, odcházíme a bude analyzovat a zobecňovat nově získané zkušenosti.

Sestry zůstaly s pacienty ohrožený-mi deklarovanými odchody lékařů so-lidární. Vládu podržely a do vzrušené atmosféry olej nepřilily. Lékaři svůj boj vyhráli, ale zůstala po něm pachuť. Ale i mezi sestry se vplížil nesoulad pra-menící z odlišných stanovisek. Někte-ré jsou dodnes přesvědčeny, že byly za-se odstrčeny na vedlejší kolej a reptají, jiné jsou zajedno s ČAS, která vyjedná-vala a jsou spokojené s tím, co dohodla. Mnohé se domnívají, že to budou zase jedině ony, ty třísky, které budou létat, když se budou redukovat akutní lůžka.

Mnohokrát jsem si během uplynu-lých bouřlivých dní kladla otázku, proč právě lékaři jsou ve vyjednávání s mi-

nisterstvem úspěšnější než sestry. A do-šla jsem k následujícímu: je to lékař, kdo hraje s nejvyšší kartou. On je ten, kdo zachraňuje životy. Na druhé straně se-stra je dáma. Předmětem jejího profe-sionálního zájmu je kvalita života, karta sice hodnoty nižší než eso, avšak karta nesmírně cenná, která nezřídka ve hře o pacienta vyhrává. Ale právě jen a jen v této hře. Tam, kde se hraje o peníze, nemá šanci. Sestry to vědí a do předem prohraných soubojů nejdou.

To je jistě první důvod, proč si vyšší mzdy dokázali vynutit právě lékaři. Ale je tu ještě něco, nad čím by se sestry měly na Fóru zamyslet. Výhodou lékařů opro-ti sestrám je jejich vyšší organizovanost, jejich vysoká stavovská solidarita a mož-ná i větší odvaha zariskovat. Lékaři ma-jí na rozdíl od sester svou komoru, která je všestranně podporuje a povinné člen-ství v ní, mají akční odbory.

Řeknete, ale vždyť sestry a ostat-ní nelékaři také mají profesní organi-zaci s vysokým kreditem. Bohužel, její hlas není hlasem všech sester. Jsem pře-svědčena, že v nedávné krizi se ČAS za-chovala správně. Předvedla, že umí jed-nat prozíravě, ale i dostatečně tvrdě. Na

veřejnosti byla vidět a slyšet a dnes už každý občan, který sledoval televizi ví, co je to Česká asociace sester. Nevybo-jovala sice pro sestry vyšší mzdy pro le-tošek, ale s lékaři srovnala krok od ro-ku příštího a hlavně, vymohla si pří-stup k rozhodování o zdravotnických reformách.

Sestry tuto možnost ještě zcela ne-doceňují. Prostřednictvím ČAS a vlast-ním přispěním k přípravě zákonů a vy-hlášek si nyní mohou pro sebe vytvářet podmínky, které jim po všech strán-kách umožní lépe vykonávat profesi, vzdělávat se a také si víc vydělat.

Na Fóru delegátů ČAS bude zvole-na prezidentka, prezidium, bude zřej-mě inovován program. Když trochu za-listujete v tomto čísle Florence, najde-te v ní první stručnou zprávu. Uvidíte, že všechno zlé je k něčemu dobré. Le-dacos by bylo asi jinak, kdyby ČAS bez-prostředně před svým vrcholným plé-nem neprošla svým malým ohníčkem, nevyzkoušela se a nevstoupila bezpro-středně do zdravotnických reforem mi-nisterstva zdravotnictví.

Jarmila Škubová, 14. března

Florence bývá často věnována utváření léčebného prostředí pro pacienta. Pojďme a zamysleme se v úvodu nad tím, co vše se pod pojmem léčebné prostředí skrývá a zda opravdu má takový významný vliv na úzdravné procesy, jak se často říká a píše.

LéČebné prostředí

typu osobnosti člověka, a tomu by mělo vyhovovat i léčebné prostředí.

Při vstupu pacienta do zdravot-nického zařízení je nejdůležitější první dojem. Vhodné estetické pojetí vstupní haly, příjmové ambulance nebo lůžko-vého oddělení výrazně ovlivňuje emo-cionální stabilitu nemocného. Použití vhodných barev může u pacientů pod-pořit pocit dobré nálady.

Hluk a pach na oddělení zdravot-nického zařízení jsou jedním ze stre-sujících faktorů, jež se negativně odrá-ží na psychickém rozpoložení pacienta. Výrazné ovlivnění hluku a pachu ne-ní dané pouze ohleduplností personálu, ale i ohleduplností pacientů vůči sobě. K tomu je potřeba vytvořit podmínky. Navigační struktura ve zdravotnickém zařízení, její srozumitelnost pro klien-ty je předpokladem duševní pohody nemocných a jejich rodinných přísluš-níků. „Narušení komunikace a vztahů

mezi lidmi napomáhá nevhodná struktura organizace, nevhodná organizace pracovních činností, nevhodné pracovní prostředí, špatný informační systém a nevhodný styl řízení.“ (Pištěláková)

Otimální léčebné prostředí zahr-nuje nejen prostředí vytvořené pro pa-cienta, ale i prostředí pro personál a kli-ma, jež v zařízení panuje. Pracovník, kterému jsou vytvořeny optimální pra-covní podmínky, působí ve fungujícím týmu s definovaným cílem, je schopen přinést něco nového, něco pozitivního. Je prokázáno výzkumy, že v moderním, účelovém, světlém a vzdušném prostře-dí je poskytována pacientům kvalitněj-ší ošetřovatelské péče.

Aby prostředí zdravotnického zaří-zení „čarovalo“, aby působilo jako vý-znamný pomocník týmům zdravotní-ků, musí být vědomě tvořeno. Nic ne-vznikne samo od sebe, ani architekti, ani projektanti sami nevědí, co z to-ho, co navrhují, má ony zázračné léči-vé účinky. To je úkol zdravotníků. Musí vědět, že tak, jako doma se v útulné do-mácnosti všem a všechno lépe daří, tak i v nemocnici, kde je pamatováno i na prostředí, se lépe léčí a pečuje.

Marie Brilová,

hlavní sestra Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.,

vrchní sestra ORL oddělení Nemocnice Rudolfa

a Stefanie Benešov, a. s.

EditORiaL

zamyšLENí

Jarmila Škubová

esa a dámy

Obsah

Editorial ................................................................................................................................................................................................1Zamyšlení – Léčebné prostředí ....................................................................................................................................................1

TémaSestra v následné péči včera a dnes ..............................................................................................................................................3..................................................................................................................................................................................................................

Ze zahraničního tiskuPéče o pacienty s demencí ..............................................................................................................................................................5

KazuistikaPaliativní onkologická péče o pacientku s lokálně pokročilým maligním melanomem .................................................6

PraxeVývoj zraku a jednoduchého binokulárního vidění u dětí ......................................................................................................7

VzděláváníNový studijní obor Zdravotně sociální pracovník v novém studijním programu ..............................................................8

nové knihy .......................................................................................................................................................................................9

PrávoProhřešky v ošetřovatelské dokumentaci ................................................................................................................................. 10

recenzované článkypřípadová studieTonutí: využití oscilační ventilace u dospělých ....................................................................................................................... 12Zkušenosti z praxeNěkterá psychologická hlediska v péči o děti s postižením ................................................................................................. 16Hrozba menom tuberkulóza ........................................................................................................................................................ 18Nepřímá podtlaková terapie: inovovaná technika využití systému podtlakové terapie ran ....................................... 20Výzkumné sděleníStrach ze smrti, umírání a umění doprovázet z pohledu všeobecné sestry a laické veřejnosti .................................. 24

PraxeStomické zdravotnické prostředky ............................................................................................................................................. 32

Zpravodaj ČASŠetření dekubitů na národní úrovni jako podpora pro rozhodování ................................................................................. 39Kvalita v ordinacích praktických lékařů ..................................................................................................................................... 40Fórum delegátů posunulo ČAS ................................................................................................................................................... 41„Nebudeme zanedbávat nelékařské zdravotnické pracovníky“ ......................................................................................... 42

Volné chvílePři redukci váhy nezapomínejte na vlákninu........................................................................................................................... 43Lekce angličtiny .............................................................................................................................................................................. 43Křížovka o ceny ............................................................................................................................................................................... 44

Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny .............................................................................................1–4

www.florence.cz

Ročník VII., číslo 4, duben 2011

Adresa redakce:Klicperova 8, 150 00 Praha 5

[email protected].: +420 222 352 578

Šéfredaktorka:PhDr. Jarmila Škubová

e-mail: [email protected]

Redakce:PhDr. Eva Wićazová


Redakční rada:Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně,

Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.,

Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová,

Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.,

Růžena Wagnerová

Grafická úprava:Josef Gabriel, Karel Zahradník

Vydavatel:Ambit Media, a. s.

www.ambitmedia.cz

Ředitel vydavatelství:RNDr. Martin Slavík

Šéfredaktor zdravotnických titulů:Jan Kulhavý


Marketing:Petr Belica, tel.: +420 222 352 575


Obchod:Alexandra Manová

tel.: +420 724 811 983 e-mail: [email protected]

Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866


Personální inzerce:fax: +420 222 352 572


Tisk:PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414

684 01 Slavkov u Brna

Předplatné:ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného,

Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, [email protected],

infolinka 800 300 302, www.periodik.cz

SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja,

Vajnorská 137, 831 04 Bratislava,tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819,

[email protected]

Cena výtisku: 60 KčRoční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur

Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo)

Registrace:MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X

Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 3. 2011

Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou

správnost inzerátů.

Copyright © Ambit Media, a. s., 2011

Vychází pod patronací České asociace sester

Foto na titulní straně Václav Kříž

Interní oddělení strahov, VFn

čAsOPis s nAdPOlOViční VěTŠinOu RecenzOVAných článků

FLORENCE 4/2011 3

Celá historie geriatrické medicíny a ná-sledné péče v českých zemích začala ve 20. letech minulého století výstavbou Masarykových domovů (1924–1928) v lokalitě dnešní Krčské nemocnice.

masarykovy domovy byly luxusním zařízením, sestra mj. kamarádkouMasarykovy domovy patřily v té do-bě k luxusním zařízením se šesti sta-robinci (dnešní ústavy sociální pé-če) s celkem 200 lůžky, jedním ústa-vem pro 100 seniorských manželských dvojic a čtyřmi chorobinci s 800 lůž-ky. K těmto chorobincům (lůžkovým nemocničním ústavům) pro dospělé patřily také odborné ambulance, or-dinace a operační sály. Masarykovy domovy kromě léčebné a ošetřovatel-ské péče poskytovaly svým obyvate-lům i duchovní služby ve vlastní kapli svatého Václava, poskytovaly možnost vzdělávání a zábavy ve vlastním am-fiteátru a knihovně. V areálu bylo ně-kolik sportovišť a venkovních bazénů s teplou vodou. Areál provozoval pe-kárnu, masnu, chov dobytka, pěsto-vání ovoce a aby bylo zachováno zdra-vé ovzduší, po areálu se pohybovaly výhradně elektromobily z dílny pana Křižíka.

Pod pojmem následná péče většina z nás rozumí zařízení typu LDN, která byla původně založena socialistickým státem v roce 1974 jako sociální ústavy pro nemohoucí a přestárlé. Většina ani netuší, že Česko bylo první zemí Evropy a světa, které se začalo seriózně vědecky a především prakticky zabývat organizovanou a soustředěnou následnou léčebnou péčí o seniory již na počátku minulého století.

sestra V násLedné péČI VČera a dnes

Masarykovy domovy byly koncipo-vány jako zařízení s celoživotním po-bytem svých chovanců a sestra v tom-to zařízení byla ošetřovatelkou, pečo-vatelkou, rádkyní a kamarádkou, která provázela chovance i nemocné celým pobytem v ústavu.

první geriatrická klinika na světě – sestra odbornice se světovým renoméV roce 1929 vznikla v Masarykových domovech první geriatrická klinika na světě s 250 lůžky (zakladatel kliniky byl profesor Eiselt). Toto zařízení mělo již charakter skutečného klinického pra-coviště s výukou geriatrie na Karlově univerzitě a sestra na této klinice by-la již profesionální odbornicí pro ošet-řovatelství s nutnou znalostí odborné ošetřovatelsko-zdravotnické péče. Vy-soká úroveň a kvalita ošetřovatelské péče byla v té době světově uznávaná. Slibně se rozvíjející obor však přerušila válka, klinika zanikla v roce 1939 a již nikdy nebyla obnovena.

Vznik léčeben dlouhodobě nemocných a jejich původní funkcePo dlouhé přestávce, kdy již celosvětově vznikaly programy komplexní a sou-

středěné péče o seniory jak zdravotní, tak sociální, byly v ČSSR v roce 1974 zákonem ustanoveny sociální ústavy pro nemohoucí a přestárlé, tzv. léčebny dlouhodobě nemocných (LDN). Již sám název napovídá, že se nejednalo o zdra-votnická zařízení, ale o sociální ústavy, kde byla nesoběstačným, ale i nemoc-ným seniorům poskytována převážně ošetřovatelská péče. V pracovní nápl-ni sestry v původních LDN převažovala dopomoc a ošetřování nesoběstačných a nemohoucích nad odbornou sester-skou zdravotnickou prací.

sestra „děvče pro všechno“A tak se stalo, že sestry v těchto zaříze-ních měly za úkol starat se o vše, co se-nior potřeboval. Do jejich denní pracov-ní náplně přešla povinnost např. zajistit holení, stříhání chovanců, zajistit nákup potravin, které si nemocný přál, a dal-ší nezdravotnické služby, které jsou od odbornosti sestry a jejího zdravotnické-ho vzdělání velmi daleko. V průběhu let postupně došlo ke společenské degrada-ci odborné sesterské práce v LDN a bo-hužel vnímání sestry jako „děvčete pro všechno“ v těchto zařízeních přetrvává do dnešních dnů, i když LDN již od ro-ku 1997 patří mezi zdravotnická zařízení a zcela změnily svou náplň a své poslání.

K jaké změně tedy došlo a jaké jsou požadavky na sestru dnešní Ldn?Především LDN již dnes nepatří mezi ústavy sociálních služeb, ale jsou zdra-votnickými lůžkovými zařízeními, což znamená, že hospitalizovaným nemoc-ným má být poskytována především zdravotnická péče, včetně rehabilitač-ní. Pokud pacient již zdravotnickou pé-či nepotřebuje a po zdravotní stránce je stabilizován, je nutné pro nemocné zajistit odpovídající dlouhodobou péči

tÉma

Mudr. ivana doleželová, MBA

SeStra v péči o pacienty na lůžkách náSledné péčeV současné době se v našem zdravotnictví uskutečňuje trend transformace akutních lůžek na lůžka následné péče. V péči o pacienty na těchto lůžkách hraje hlavní roli sestra, posilují se její kompetence, a tím logicky se mění i pracovní vztah s lékařem. Této problema-tice se budeme důkladně a pravidelně věnovat. Od tohoto čísla budou čtenáři Florence pod hlavičkou Sestra v péči o pacienty na lůž-kách následné péče číst o současných nejlepších zkušenostech s péčí a její organizací na našich i zahraničních pracovištích. (Red.)

Profesor B. EiseltMasarykovy domovy v r. 1928 těsně po otevření

4 FLORENCE 4/2011

tÉma sahuje lékařskou péči, ošetřovatelství a RHB ošetřovatelství, odbornou ergo-terapii, RHB, fyzickou a mentální ak-tivizaci a nutriční péči. Péče je posky-tována vždy pracovním týmem, kte-rý je schopen pro každého nemocného vypracovat krátkodobý a dlouhodobý léčebně aktivizační nebo léčebně re-habilitační plán.

profesní odborník i týmová hráčkaTento způsob práce vyžaduje, aby zdravotní sestra současného odděle-ní následné péče byla nejen profes-ním odborníkem, ale aby byla schop-ná i týmové spolupráce, do týmu při-nášela inovativní návrhy, aby byla schopná identifikace problémů, na-cházení řešení a aby dokázala koor-dinovat činnosti jednotlivých odbor-ných členů týmu. V současné době je často zdůrazňována i problemati-ka efektivnosti a nákladovosti péče a i každá sestra na své úrovni by měla dokázat ošetřovat pacienty dle dopo-ručených postupů s co největší profi-tabilitou jak pro nemocného, tak i pro své oddělení.

Jak tohoto docílit, aby k sestře pečovatelce a ošetřovatelce přibyla ještě manažerka a týmová hráčka?Naše oddělení od roku 2008 vede veš-kerý personál, lékařský a nelékařský, k týmové práci a poskytuje každému jednotlivci možnosti k seberealizaci i dalšímu odbornému, managerské-mu nebo komunikačnímu vzdělává-ní. Za dobu těchto téměř tří let došlo k výrazné změně v myšlení a chápání obsahu a poslání následné péče u nelé-kařského personálu, a to nejen na na-šem pracovišti.

Tato změna byla, samozřejmě jako každá změna, provázena pozitivním i negativním přijetím od personálu. Na sestry a ostatní nelékařský perso-nál byly trvale kladeny enormní náro-ky bez úlevy v základních pracovních povinnostech a mnohdy bylo pro ně-které z nich komplikované a náročné se se všemi úkoly vyrovnat.

O svých zkušenostech z tohoto tří-letého období a výhodách kom-plexní péče o seniory se s vámi na-še sestry podělí v sérii článků, které budou postupně vycházet v tomto odborném časopise.

MUDr. Ivana Doleželová, MBA, primářka oddělení Geriatrie-LDN,

FTNsP, PrahaSeznam klinických demonstrací (1926-1927)

Procvičování hmatových a kognitivních funkcí v LDN

Komplexní charakter péče v lůžkových zdravotnických zařízeních následné péčePéče v současných lůžkových zdravot-nických zařízeních následné péče (ar-chaický název LDN bohužel stále pře-trvává) má komplexní charakter. Ob-

ošetřovatelskou v zařízeních sociálních služeb. Tento zásadní rozdíl mění celou tvář dnešních LDN a klade velké po-žadavky na sestry v těchto zařízeních, které by měly být na vysoké odborné úrovni ve znalostech především geria-trické medicíny.

FLORENCE 4/2011 5

zE zahRaNičNíhO tisku

bu. Nejčastěji se v nich objevovala ná-sledující témata: zkušenosti pacientů, jak se cítí pacienti trpící demencí, re-spektování osob trpících demencí ja-ko svébytných jedinců, individualizo-vaný přístup k pacientům, multidisci-plinární spolupráce.

Mezi překážky, s nimiž je nutné při uplatňování inovovaného přístupu po-čítat, patří velké pracovní vytížení ses-ter, nedostatek finančních prostředků, obtíže při koordinaci účasti různých skupin zaměstnanců a nedostatečná podpora ze strany managementu.

HIGGINS P. Using dolls to enhance the wellbe-ing of people with dementia in residential care (Využití panenek ke zlepšení pohody osob v re-zidenční péči, trpících demencí): 18–20.

Vyskytuje se stále více důkazů, že použití panenek může mít pozitiv-ní dopad na osoby v rezidenční péči, které trpí demencí. V Anglii a Wale-su trpí demencí přes 700 tisíc lidí. Jed-na třetina z nich žije v domech s ošet-řovatelskou péčí. Řada autorů se zabý-vá tím, zda může pohodu těchto osob zvýšit použití panenek jako terapeu-tické intervence. V článku je popiso-váno několik studií, kdy pacienti s de-mencí měli možnost dostat panenku, která jim poskytovala senzorickou sti-mulaci a smysluplnou činnost. Panen-ky neměly pacientům nahradit dosa-vadní terapeutické intervence, ale mě-ly jim přinášet další, nové podněty. Je uváděn vesměs kladný vliv na zklidně-ní a zmírnění agresivity, i když se po-užití panenek neobešlo bez problémů, jako byly hádky mezi rezidenty o pa-nenky, někteří pacienti stavěli potře-by panenky nad své vlastní nebo se od panenky nechtěli odloučit ani na do-bu nezbytné osobní péče. Odpůrci po-užití panenek tvrdí, že pacienty s de-mencí infantilizují, protože se s nimi zachází jako s dětmi, a tudíž při péči o ně není respektována jejich důstoj-nost. Častokrát to zvlášť silně pociťu-je rodina, i když je pacient s panenkou šťastný. Někdy se stane, že osoba trpící demencí považuje panenku za skuteč-né dítě, což může přinášet jisté dile-ma, zda pacienta v tomto bludu pone-chat, nebo mu vysvětlovat, že se mýlí. Terapie pomocí panenek zůstává kon-troverzní intervencí, stále však existu-je málo empirických důkazů a je tedy nutný další výzkum.

nursing times, 2010, 106, č. 39CRABTREE J, MACK J. Designing a training pro-gramme to improve staff attitudes towards people with dementia (Návrh školicího progra-mu na zlepšení přístupu nemocničního perso-nálu k lidem trpícím demencí): 14–16.

Demence je komplikované onemoc-nění, které pro sestry znamená velkou výzvu. Ničí mozkové buňky a postihu-je všechny aspekty lidského myšlení, vnímání a chování. Pobyt v nemocni-ci může pacienty s demencí děsit a ne-gativně ovlivňovat jejich chování. Řa-da studií prokázala, že personál vše-obecných nemocnic nemá dostatečné znalosti o demenci, takže těmto pa-cientům není poskytována odpovída-jící péče. Jsou často označováni za „ob-tížné“ a je vyžadováno jejich přeložení na psychiatrii. Vzhledem ke stávají-cím demografickým změnám počet těchto pacientů neustále roste. Kolem 30–40 % hospitalizovaných starších pacientů bude pravděpodobně trpět nějakým typem demence. Všeobecné sestry pečující o osoby trpící demen-cí potřebují další školení a vzdělává-ní, protože demenci je třeba rozpoznat už při příjmu do nemocnice. Plány pé-če musí brát v úvahu, jaký to bude mít vliv na ošetřování těchto pacientů.

V jedné skotské nemocnici byl pro-veden dotazníkový výzkum postojů pracovníků k pacientům trpícím de-mencí a bylo zjištěno, že v tomto ohle-du je co zlepšovat. Problém byl řešen pomocí interaktivních školicích se-zení zaměřených na zvyšování vědo-mostí pracovníků o demenci, a tím na zlepšování jejich přístupu k těm-to pacientům. Článek popisuje vývoj, realizaci a hodnocení první fáze pro-gramu. K účasti na programu byli vy-zváni všichni pracovníci, kteří mo-hou s pacienty trpícími demencí při-jít v nemocnici do styku, od vrátných, uklízeček a pomocného personálu až po odborné sestry a administrativ-ní pracovníky. Byla uskutečněna řada hodinových sezení zaměřených na in-formace o tom, jak lidé s demencí pro-žívají pobyt v nemocnici a jak je možné se postarat o to, aby jejich hospitaliza-ce proběhla bez problémů. Lekce po-mohly zahájit diskusi mezi účastníky a přispěly k tomu, aby pochopili svou roli v péči o tyto pacienty. Z dotazníků vyplňovaných po každé lekci získáva-li organizátoři okamžitě zpětnou vaz-

nursing times, 2010, 106, č. 44NAZARKO L. Patients with dementia deserve bet-ter diagnosis and treatment (Pacienti s demencí si zaslouží lepší diagnostiku a terapii): 10.

Demence je onemocnění, které zů-stává často nediagnostikováno, dokud pacient neonemocní jinou závažnou chorobou, jako je rakovina. Ve Velké Británii bývá diagnóza demence sta-novena později než ve většině evrop-ských zemí a lidé zde mají omezený přístup k lékům, které pomáhají zpo-malit postup onemocnění. V současné době jsou zde k dispozici dva typy lé-ků: inhibitory acetylcholinesteráz mo-hou pomáhat při mírné až středně zá-važné Alzheimerově chorobě (AD), za-tímco memantin, antagonista NMDA receptorů, je určen pro střední až těž-ké formy AD. Aktuálně platné směrni-ce britského institutu NICE doporuču-jí, aby inhibitory acetylcholinesteráz byly předepisovány lidem se střed-ně těžkou demencí a memantin aby se používal v klinických studiích, ale v klinické praxi ne. Institut NICE však chystá změnu svého postoje a inhibito-ry acetylcholinesteráz pravděpodobně zpřístupní i pro časná stadia demence a memantin pro terapii těžké demen-ce, což jsou dobré zprávy jak pro pa-cienty a jejich rodinné příslušníky, tak pro klinické pracovníky.

Je nutné rozšířit znalosti zdravot-níků o demenci, což může vést ke zlep-šení diagnostiky a terapie a násled-ně ke zpomalení postupu onemocně-ní a zvýšení kvality života.

U téměř 90 % pacientů s demen-cí se v určitém stadiu vyvinou neuro-psychiatrické symptomy, asi u 60 % pa-cientů se objeví obtěžující poruchy cho-vání. Lidem s těmito symptomy jsou obvykle předepisována antipsychotika nebo neuroleptika, tyto léky však mo-hou zhoršovat demenci a kvalitu života a zdvojnásobují riziko smrti.

Zlepšená dostupnost léků na tera-pii demence může snížit incidenci po-ruch chování. Léky však nejsou všech-no, jsou nutné mnohem efektivnější terapeutické postupy. Jelikož se od-haduje, že v příštích 30 letech se po-čet osob trpících demencí zdvojnáso-bí, je nutné se tímto problémem velmi intenzivně zabývat.

Mgr. Libuše Dobrovodská([email protected])

péČe o paCIenty s demenCíPŘINÁŠÍME VÝBĚR Z ČASOPISU NURSING TIMES, 2010, 106, č. 39 a 44

Nursing Times, 2010, 106, č. 39

Nursing Times, 2010, 106, č. 44

6 FLORENCE 4/2011

ÚvodNádory kůže lze rozdělit z hledis-ka biologické povahy na benigní (ne-zhoubné) a maligní (zhoubné). Mezi benigní kožní nádory jsou řazeny se-boroické veruky (stařecké bradavice), fibromy (nádory z kožních fibroblas-tů), lipomy (nádory z buněk podkož-ní tukové tkáně) a histiocytomy (ná-dory z fibroblastů a histiocytů). Léčba benigních nádorů je obvykle chirur-

paLIatIVní onKoLogICKá péČe o paCIentKu s LoKáLně poKroČILým maLIgním meLanomem

gická. Mezi maligní kožní nádory řa-díme bazaliom, spinaliom a maligní melanom.

Maligní melanom vzniká nejčas-těji v kůži, může se objevit i v loka-litách s výskytem buněk společného embryonálního základu (sliznice úst-ní dutiny, nosohltanu, jícnu, rekta, vagíny, tkáně oka). Melanom vzni-ká nekontrolovaným množením pig-mentotvorných kožních buněk – me-

lanocytů. Pokročilý nádor se může šířit hematogenní, lymfogenní cestou a per continuitatem (prorůstáním do okolí). Maligní melanom představuje cca 5–7 % všech zhoubných kožních nádorů. Agresivita nádoru řadí mela-nom mezi nejzávažnější maligní one-mocnění. Chování melanomu bývá někdy zrádné, nejsou výjimečné ani pozdní metastázy, které se objevují po desetiletém i delším bezpříznako-

kazuistika

Mudr. ladislav slováček, Ph.d.Klinika onkologie a radioterapie FN a LF, Hradec Králové, Katedra válečného vnitřního lékařství FVZ UO, Hradec Králové

1991–1997: Voj. lékař. akademie JEP, H. Králové; 1991–1997: LF UK, H. Králové; 2000: atest. – všeob. lékař.; 2002: atest. – vnitř. lékař.; 2004–2006: postgrad. studium – voj. vnitř. lékař., VLA JEP, H. Králové; 2006: stát. dok-tor. zk. (Ph.D.); od 2000: odb. as. kat. váleč. vnitř. lékař. FVZ UO, H. Králové; od 2007: odb. as. KOR LF a FN, H. Králové, ved. lé-kař – odd. ženy KOR; od 15. 12. 2009: docent v oboru vojenské vnitřní lékařství

ošetřovatelský plán péče

Ošetřovatelská diagnóza Cíl Ošetřovatelský zásah

Podání léků perorálně. U pacientky dojde k vymizení obtíží. Zajistit bezpečnost pacientky.Informovat lékaře o změně stavu pacientky.

Bolest: akutní, chronická z důvodu onkologického onemocnění, léčebného či diagnostického výkonu, při polykání.

Pacientka udává snížení či vymizení intenzity bolesti.Pacientka dobře toleruje bolest.U pacientky je dosaženo optimální kvality života.Pacientka spolupracuje.

Monitorovat projevy bolesti v ošetřovatelské dokumentaci.Poučit pacientku o záznamu intenzity bolesti na analogové škále.Pomáhat pacientce zaujmout úlevovou polohu.Podávat analgetika dle ordinace lékaře.Sledovat vedlejší účinky analgetik.

Porušená kožní integrita. U pacientky nedojde k infekci a zhoršení stavu.Nedojde k bolestivým projevům.Pacientka bude informována, bude spolupracovat a dodržovat doporučení ošetřujícího personálu.

Zdůrazňovat dodržování hygienických zásad a doporučení.Pravidelná kontrola pacientky.Vést záznam o ošetření defektu.

Porušená tkáňová integrita z důvodu snížené hygieny u pacientky.

Místo a okolí nejeví známky zánětu či počínající sepse.U pacientky nedojde k infekci a zhoršení stavu, nedojde k bolestivým projevům.Příjem potravy a tekutin bude optimalizován.Pacientka bude informována, bude spolupracovat a dodržovat doporučení ošetřujícího personálu.

Informovat lékaře o patologických změnách.Dbát na dobrou výživu.Zajistit dostatek tekutin.Kontrolovat a ošetřovat defekty dle ordinace lékaře.Vést záznamy o ošetřování a převazech defektů.

Riziko vzniku infekce z důvodu snížené obranyschopnosti.

U pacientky se nevyskytnou žádné známky infekce.Dostatečná informovanost pacientky o rizicích, pacient je schopen sám kontrolovat možná rizika.

Zajistit izolaci pacientky při snížené obranyschopnosti, informovat rodinné příslušníky.

Únava z důvodu bolesti při onkologickém onemocnění.

Informovat pacientku o příčině únavy.Minimalizovat únavu.Odstranit únavu.

Sledovat stav pacientky, zapisovat do ošetřovatelské dokumentace.Zajistit pacientce klid, dostatečný spánek.Informovat pacientku o všem, co by mohlo únavu snížit.

Deficit sebepéče v oblasti příjmu potravy, hygienických návyků, oblékání, celkové osobní péči, osobní malhygieny.

Pacientka dosahuje maximální soběstačnosti dle svého stavu.Pacientka má zajištěny všechny pomůcky potřebné k zvládání sebepéče.Pacientka má dostatečný příjem potravy a tekutin.

Podporovat pacientku v její snaze, aktivně ji zapojovat do sebepéče.Zajistit pomůcky pro lepší zvládání sebepéče.Pomáhat pacientce při podávání jídla, nabízet jí tekutiny.Dohlížet a pomáhat pacientce při dodržování hygieny.Podporovat celkovou rehabilitaci ve spolupráci s fyzioterapeutem.

Obr. 1, 2. 56letá pacientka s lokálně pokročilým maligním melanomem v preaurikulární oblasti vlevo, s ukončenou onkologickou léčbou. Fota autor

FLORENCE 4/2011 7

Jednoduché binokulární vidění je schopnost vidět oběma očima pozoro-vaný předmět jednoduše. Není vroze-né, ale spolu s vývojem sítnice a zvláš-tě žluté skvrny se vyvíjí do 1 roku věku dítěte a do 6 let se upevňuje.

Vývoj vidění probíhá zároveň s vý-vojem ostatních smyslových orgá-nů, liší se však svým tempem. Zrak je u novorozenců vyvinut mnohem méně

VýVoJ ZraKu a JednoduChého bInoKuLárního VIdění u dětí

dokonale než například sluch. U novo-rozenců není plně vyvinuta sítnice, je-jí vývoj je dokončen zhruba v 6 měsí-cích, definitivně až ve 3 letech. Sada nervových buněk je dána narozením a během života se neobnovuje.

Sítnice: její optická část má zhru-ba 10 vrstev, důležitá je zejména vrstva tyčinek (130 mil.) a čípků (7 mil.). Je-jich rozložení není rovnoměrné – číp-

ky jsou uloženy v místě nejostřejšího vidění (makula – žlutá skvrna), vidí-me jimi za denního světla a rozlišuje-me jimi barvy. V periferii sítnice jsou tyčinky, kterými rozeznáváme světlo a tmu, slouží k vidění za šera a v noci.

Fyziologický průběh vývoje viděníZralý novorozenec má nedokončený vývoj oka, především sítnice a akomo-dačního svalu. Na sítnici není dokon-čeno místo nejostřejšího vidění (ma-kula), proto první dny převažuje peri-ferní vidění nad viděním centrálním. Dítě ještě nesleduje, pohyby očí jsou nepravidelné a trhavé, protože ne-jsou vyvolány podněty ze sítnice, ný-brž z vestibulárního aparátu, mozečku a šíjového svalstva. Novorozenec vidí zpočátku pouze do 8–10 centimetrů. Reaguje pouze na černobílý kontrast a červenou barvu.

Začátkem 1. měsíce života dítě po-užívá každé oko zvlášť, mluvíme o mo-nokulární fixaci. V tomto období mů-že fyziologicky zašilhat.

Od 2. měsíce se vyvíjí binokulár-ní fixace, dítě se začíná dívat společně oběma očima.

vém období. Etiologie maligního me-lanomu není zcela známa. Rizikovým faktorem vzniku melanomu je nára-zové intenzivní sluneční záření. Dal-šími rizikovými faktory jsou genetic-ká dispozice a typ kůže.

Kazuistika56letá pacientka s lokálně pokroči-lým maligním melanomem v preau-rikulární (ležící před boltcem) oblas-ti vlevo, s ukončenou onkologickou léčbou, dochází na pravidelné kon-troly do ambulance paliativní on-kologické péče Komplexního onko-logického centra Fakultní nemocni-ce Hradec Králové. Cílem paliativní onkologické péče, která je prováděna ve spolupráci s praktickým lékařem a agenturou domácí zdravotní pé-

če, je především kontrola nad lokál-ním ošetřováním nádorového defek-tu v orofaciální oblasti, kontrola na-stavení analgetické terapie, kontrola nad příjmem potravy a tekutin, psy-chosociální podpora pacientky a je-jí rodiny.

Ošetřovatelská diagnostika sle-duje především schopnost sebepéče pacientky. Diagnóza „deficit sebepé-če“ zohledňuje cíl směřující k dosaže-ní maximální výše soběstačnosti naší pacientky tak, aby byla pozitivně mo-tivována a efektivně spolupracovala s ošetřovatelským týmem. Ošetřova-telské cíle ve vztahu k této diagnóze jsou dynamicky přizpůsobovány vý-voji klientčina stavu, který je stabili-zován. Dále je sledována ošetřovatel-ská diagnóza „poškozená kožní inte-

grita“ a „riziko infekce“. K žádným infekčním komplikacím u pacient-ky dosud nedošlo. Opakovaně se ale objevuje lokální kontaktní krvácení z nádorové masy, vyžadující nejen lo-kální léčbu, ale i systémovou léčbu he-mostyptikem.

Literatura:1. Klener P a kol. Klinická onkologie. Praha:

Galén, 2002.

2. Marečková J. Ošetřovatelské diagnózy

v NANDA doménách. Praha: Grada

Publishing, 2006.

3. Vorlíček J, Abrahámová H, Vorlíčková

H. Klinická onkologie pro sestry. Praha:

Grada Publishing, 2006.

([email protected]) Fota autor

Ilustrační foto Filip Trojan

kazuistika

pRaxE

Souhrn: Článek pojednává o vývoji vidění, jeho postupném zdokonalování v určitých obdobích života dítěte, je v něm zmi-ňována důležitost prevence zrakových vad již v raném věku dítěte.Klíčová slova: fyziologický vývoj vidění – jednoduché binokulární vidění.

Renata staňková Centrum dětských odborných

zdravotnických služeb, Brno

1985–1989: SZŠ Brno – všeob. sestra; 1989–1993: Dět. domov pro děti do 3 let, Brno; od 1993:

oční ambulance CDOZS, Brno; 2001–2002: PSS – ošetř. péče

v ortoptice a pleoptice

8 FLORENCE 4/2011

pRaxE

vzděLáváNí

Ve 3. měsíci se vyvíjejí reflexy kon-vergence a divergence – dítě již dovede sledovat bližší a vzdálenější předměty.

Čtvrtý měsíc je důležitý pro rozvoj akomodace, tzn. schopnosti zaostřo-vat bližší a vzdálenější předměty.

V 6 měsících je definitivně ukon-čen vývoj žluté skvrny a mozek již po-stupně dokáže spojit obrázky obou očí v jeden smyslový vjem.

Ke konci 1. roku, kdy se dítě učí chodit, se binokulární vidění dále zdo-konaluje, chůze přispívá k rozvoji pro-storového vidění, smyslu pro vzdále-nost, upevňuje se vztah mezi akomo-dací a konvergencí.

Do 6 let se pak dosud vyvinuté vi-dění stabilizuje.

ZávěrPro správný vývoj oka je velmi dů-ležité, aby se do něj dostávaly kvalit-ní světelné podněty. Pokud v období normálního vývoje oka zasáhne ně-jaká porucha, např. vrozený šedý zá-kal čočky, úraz oka aj., změní se vývoj v patologický, a může tak vzniknout šilhání nebo tupozrakost.

Ze své vlastní praxe vím, jak jsou důležité preventivní prohlídky u dět-ského lékaře, zvláště pak vyšetření zraku ve 3. a 5. roce života. Ale pod-

ceňovat by se neměl ani první rok ži-vota dítěte, zejména jeho první po-lovina. Pokud pediatr zjistí nějakou nejasnost ve vývoji zrakových funk-cí v tomto období, měl by dítě nepro-dleně předat do péče dětských oftal-mologů.

Literatura:1. Hromádková L. Strabismus. Brno: IDVPZ,

1995, s. 31–32.

2. Zobanová A. Fyziologický vývoj vidění

u dětí během prvních let života. Neona-

tologické listy, 1997, 3, č. 4, s. 292–296.

([email protected])

Bakalářský studijní obor zdravot-ně sociální pracovník je koncipo-ván jako profesní teoreticko-praktic-ké vzdělávání absolventů středních škol ukončených maturitou. Je prv-ním stupněm vysokoškolského vzdě-lávání zdravotně sociálních pracov-níků. Cílem studia studijního oboru zdravotně sociální pracovník je při-pravit studenta k samostatnému vý-konu přímé zdravotně sociální péče a služeb o jedince, rodinu, komunitu, a to jak v oblasti primární, sekundár-ní i terciární prevence, tak i v oblasti zdravotně sociální péče napříč všemi věkovými kategoriemi, k rozvoji obo-ru a profese, ke zkvalitnění meziobo-rové komunikace, kooperace a spolu-práce ve zdravotně sociální oblasti.

Absolvent získá odbornou způso-bilost k výkonu povolání zdravotně sociálního pracovníka bez odborné-ho dohledu, realizuje činnosti v rám-ci preventivní, diagnostické a rehabili-tační péče v oboru zdravotně sociální péče, podílí se na ošetřovatelské péči v oblasti uspokojování zdravotně so-ciálních potřeb pacienta/klienta.

Dle zákona č. 108/2006 Sb., o soci-álních službách získá odbornou způ-

noVý studIJní obor ZdraVotně soCIáLní praCoVníK V noVém studIJním programu

sobilost pro výkon sociálního pra-covníka dle §108, tzn., že je připraven vykonávat sociální šetření, zabezpe-čovat sociální agendu, včetně řeše-ní sociálně právních problémů v za-řízeních poskytujících služby sociál-ní péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepč-ní činnost v sociální oblasti, odbor-né činnosti v zařízeních poskytují-cích služby sociální prevence, depi-stáž činnosti, poskytovat krizovou pomoc, sociální poradenství a sociál-ní rehabilitaci. Získá základní stupeň vysokoškolského vzdělání, na které může navazovat studium magister-ské, nebo může odejít do zdravotně sociální praxe.

Absolvent najde pracovní uplatně-ní při stále častější poptávce na trhu práce: v rámci státních i privátních zdravotnických zařízení (na všech úrovních našeho zdravotnického sys-tému) v pozici zdravotně so ciálního pracovníka, v rámci organizací po-skytujících pobytové, ambulantní i terénní sociální služby a služby so-ciální prevence v kontextu zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, v poradenských a dalších institucích,

ve státní správě, státních i nestátních organizacích apod.

Získaná erudice absolventaA) V souladu se zákonem č. 96/2004 Sb., § 10 a v souladu s Vyhláškou č. 424/2004 Sb., § 9 bude schopen:• provádět sociální prevenci, včet-

ně depistážní činnosti, zaměřené na cílené a včasné vyhledávání je-dinců napříč všemi věkovými ka-tegoriemi, kteří se v důsledku své nemoci nebo nemoci blízkých osob mohou ocitnout nebo se již ocitli v nepříznivé sociální situaci,

• realizovat sociální šetření u pacientů/klientů a posuzovat jejich životní situace ve vztahu k one-mocnění nebo k jeho následkům,

• podle potřeby objektivizovat roz-bor sociální situace návštěvní služ-bou v rodinách, a to na základě spolupráce s orgány veřejné sprá-vy, případně dalšími subjekty,

• zpracovat zprávu o posouzení ži-votní situace pacienta,

• sestavitplánpsychosociální inter-vence do životní situace pacien-ta/klienta, včetně rozsahu, druhu a potřeby sociálních opatření, a to

Pod pojmem následná péče většina z nás rozumí zařízení typu LDN, která byla původně založena socialistickým státem v roce 1974 jako sociální ústavy pro nemohoucí a přestárlé. Většina ani netuší, že Česko bylo první zemí Evropy a světa, které se začalo seriózně vědecky a především prakticky zabývat organizovanou a soustředěnou následnou léčebnou péčí o seniory již na počátku minulého století.

Paeddr. zdenka Šándorová, Ph.d.Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice, Katedra porodní asistence a zdravotně sociální práce

Mgr. Markéta MoravcováFakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice, Katedra porodní asistence a zdravotně sociální práce

FLORENCE 4/2011 9

vzděLáváNí

NOvÉ kNihy

vše ve spolupráci s dalšími zdra-votnickými pracovníky,

• zajistitsociálněprávníporadenstvíve vztahu k onemocnění nebo k je-ho následkům,

• napomoci integraci pacientů, kte-ří potřebují pomoc v důsledku chy-bějících fyzických, psychických ne-bo sociálních schopností, naruše-ných sociálních vztahů nebo jiných překážek, do společenského pro-středí,

• získatpacienty/klientyijejichsoci-ální prostředí pro aktivní účast na této integraci,

• podíletsenapřípravěaorganizacirekondičních pobytů,

• podílet se na přípravě propuštěnípacientů, včetně zajištění další pé-če a služeb,

• v případě úmrtí pacientů/klientůprovést odborné poradenství v so-ciální oblasti, u osamělých zemře-lých pacientů/klientů zajistit zále-žitosti spojené s úmrtím.

B) V kontextu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a Vyhlášky č. 505/2006 Sb. bude schopen: • realizovatčinnostivýchovné,vzdě-

lávací a aktivizační,• realizovatčinnostisociálněterape-

utické,

• zprostředkovat kontakt se spole-čenským prostředím,

• pomoci při uplatňování práv,oprávněných zájmů a při obstará-vání osobních záležitostí.

Zdravotně sociální pracovník je připraven kompetentně plánovat, roz-hodovat, řídit a nést zodpovědnost za realizaci všech fází zdravotně soci-ální péče a služeb na všech úrovních zdravotně-sociálního systému v ČR. Je schopen pracovat ve shodě s platnou legislativou a etickými normami. Po odborné stránce je kompetentní pra-covat se skupinami i jednotlivci odliš-ných kultur. Je připraven na celoživot-ní aktivní profesní vzdělávání v obo-

ru zdravotně sociální pracovník. Zná základní principy managementu ve zdravotně sociální oblasti. Je schopen publikovat zkušenosti a výsledky své práce. Má předpoklad spolupracovat na řešení aktuálních problémů oboru zdravotně sociální péče. Obecně jeho profil charakterizuje jednota mravní, odborně-teoretická a odborně-prak-tická způsobilost. Profil je v souladu s platnými předpisy a vyhláškami.

([email protected], [email protected])

Kniha zasvětí čtenáře do problematiky logopedie v ošetřovatelství – text je v prvé řadě zaměřen na potřeby zdravotnických pracovníků. V tomto smyslu jde o první učebnici tohoto typu u nás. Zdůrazněny jsou ty části logopedie, které se v běžné ošetřovatelské praxi mohou vyskytnout. Věnuje se například poruchám řeči, se kterými se zdravotníci setkávají u pacientů všech věkových

skupin a zásadám komunikace s jedincem trpí-cím poruchami řeči. Závěr publikace je věnován logopedickému přístupu ke starším osobám. Au-torka, která je klinickou logopedkou, teoretickou část výkladu doplnila řadou rad ze své dlouholeté praxe. Publikaci ocení nejen zdravotní sestry, ge-rontologové, kliničtí logopedové, psychologové, ale i studenti příslušných oborů. red

Publikace je zaměřená na problematiku gyne-kologie a porodnictví, doplňující řadu knih ošet-řovatelství pro klinické obory. Po prostudování budou studenti připraveni na splnění studijních požadavků v tomto předmětu. Zaměřuje se na ošetřování nemocných a rodiček z pohledu sest-ry, s využitím ošetřovatelského procesu a jeho jednotlivých fází. Zahrnuje například proble-matiku vyšetřovacích metod v gynekologii a po-

rodnictví, sexuálně přenosných nemocí, nádorů v gynekologii, akutních stavů, neplodnosti, in-kontinence moči, vedení fyziologického porodu, patologického těhotenství a šestinedělí. Publi-kace je doplněna bohatou obrazovou přílohou věnovanou nejen vyšetřovacím metodám a po-rodu, ale také bezpečnosti a poutání těhotných žen jako řidiček či spolujezdkyň v automobilu. red

Publikace je určena studentům oboru ošetřova-telství jako učebnice pro předmět vybrané obory v ošetřovatelství. Slouží jako zdroj informací i pro studenty na vyšších odborných školách zdravot-nických i pro zdravotnickou odbornou veřejnost. Učebnice doplňuje řadu knih pro předmět ošet-

řovatelství v klinických oborech. Ošetřovatelství ve vybraných oborech je rozděleno na celky der-matovenerologie, oftalmologie, otorinolaryngo-logie a stomatologie. Každý z těchto celků je dále členěn na část obecnou a speciální a doplněný fotografiemi a kazuistikami. red

ILONA KEJKLÍČKOVÁ

LOGOPEDIE V OŠETŘOVATELSKÉ PRAXIGRADA PUBLISHING, a. s.Praha 2011, 128 stran, 189 KčISBN 978-80-247-2835-3

LENKA SLEZÁKOVÁ A KOL.

OŠETŘOVATELSTVÍ V GYNEKOLOGII A PORODNICTVÍGRADA PUBLISHING, a. s.Praha 2011, 280 str., 299 KčISBN 978-80-247-3373-9

IVA NOVÁKOVÁ

OŠETŘOVATELSTVÍ VE VYBRANÝCH OBORECHDermatovenerologie, oftalmologie, ORL, stomatologie

GRADA PUBLISHING, a. s.Praha 2011, 240 str., 269 KčISBN 978-80-247-3422-4

Ilustrační motivační foto

10 FLORENCE 4/2011

pRávO

Zdravotnická dokumentace dokládá, že poskytovaná péče byla poskytová-na správně, v souladu se standardními postupy. Její kvalita bývá mj. posuzo-vána a hodnocena během akreditační-ho řízení ve zdravotnickém zařízení.

Jak by měl vypadat správný záznamProblémy a nedostatky zjištěné při ře-šení stížností pacientů nás vedly k po-třebě zhodnotit a posoudit záznamy o jedné z častých komplikací při vstu-pu do žilního systému, ať již při odbě-ru krve nebo při nitrožilní aplikaci lé-ku, a to krevního výronu v kubitální jamce horní končetiny.

Jak by měl správně takový záznam vypadat? Měl by vždy obsahovat da-tum, čas, kdy byl výkon proveden, ze-jména pak velikost krevního výronu, subjektivní obtíže a podle velikosti hematomu i další závažné skutečnos-ti, jako je porušení inervace a hyb-nost distálních částí končetiny. Zá-znam musí být zakončen autorizací: otiskem jmenovky a podpisem sest-ry. Příklad: „Dne 27. 1. 2010 v 16 hodin byl u pacienta XY zjištěn krevní výron tmavě fialové barvy, v loketní jamce pravé horní končetiny, o ploše 10 × 9 cm, inervace a prokrvení prstů normální. Přiložen studený obklad, pacient poučen a ošetřující lékař informován“. Podpis a otisk jmenovky.

Chyby v záznamu zjištěné šetřenímŠetření prokázalo, že pouze v 40 % zá-znamů byla popsána velikost krevního výronu, což lze považovat za velký ne-dostatek. Zcela nevhodně a nadbytečně je často uváděno, že „hematom vznikl po odběru krve, který provedla sestra XY“.

prohřešKy V ošetřoVateLsKé doKumentaCI

Krevní výron je označován jako hematom, jindy jako haematom, ale také jako „modřina“ a „výronění krve po vpichu“, a to vše na jednom oddě-lení. Místo krevního výronu je ozna-čováno jako „kubita“ bez označení strany, ale i „hematom na lokti“, nej-častěji pak v „loketní jamce“, ale také prostě „hematom v místě vpichu“, bez uvedení lokality.

Doporučení sestry v zápise „Pacientka poučena, že si na hematom má dávat Heparoid“, je přijatelné, ale záznam: „Vzhledem k bolestem a velikosti krevního výronu byla pacientka poučena a byl přiložen ledový obklad a protizánětlivá mast (Heparoid) ke zmírnění bolesti a prevenci zánětu“ již v pořádku není a nesvědčí o od-bornosti svého autora. Jako nevhod-ný lze označit záznam:.„Bez ordina-ce lékaře aplikován Heroid ung.“. Zdůraznění, že heparoid byl apliko-ván bez ordinace lékaře, nelze akcep-tovat. „Doporučuji mazat hematom Heparoidem,“ je také diskutabilní, neboť není zřejmé, komu bylo dopo-

ručení adresováno a je také otázkou, zda sestra je oprávněna doporučovat léčbu.

příklady nepřesné terminologiePro nepřesnost terminologie jsou ne-vhodné například tyto záznamy: „Při odběru krve z periferní žíly došlo k ruptuře cévy a vytvoření hemato-mu velikosti 2 x 2 cm“. Nebo:

„Během venosního odběru krve pacientce XY došlo ke komplikaci v podobě ruptury žilní stěny, v kubitální jamce se vytvořil hematom velikosti 4 × 5 cm modrofialové barvy“. V žád-ném případě nelze vpich označit jako rupturu stěny cévní.

Sdělení v zápisu: „Hned po odběru krve uvedla, že si na nás bude stěžovat“ nelze jednoznačně odmítnout, neboť referuje o důležité skutečnosti.

Vedle obsahu záznamu tedy ne-lze podceňovat odbornou terminolo-gii a formální stránku věci. I ta totiž dokládá pečlivost a odbornost autora záznamu a při kolizi svědčí pro nebo také proti kvalitě poskytované zdra-votní péče.

Za konkrétní záznam odpovídá sestra, která záznam provedla. Jsou-li nedostatky v záznamech sester na od-dělení, jde o chybu systémovou a pak lze volat k odpovědnosti staniční ne-bo i vrchní sestru, která v rámci své kompetence také odpovídá za úroveň ošetřovatelské péče, a tedy i za úro-veň ošetřovatelské dokumentace na stanici nebo celém oddělení.

JUDr., MUDr. Lubomír Vondráček, M. Fryčová

([email protected])Foto jš

Zdravotnická dokumentace by měla být pravdivá, věcná a čitelná, pravidelně doplňovaná o aktuální změny, aby poskytovala dostatek validních informací potřebných pro zajištění kontinuity zdravotnické péče. Na důležitosti nabývá i její úloha při řešení kolizí.

Příklad nesprávného záznamu v ošetřovatelské dokumentaci, provedený sestrou s vysokoškolským vzděláním

JUDr., MUDr. L. Vondráček

Standardní, roční 550,- Kč

Studentské, roční 440,- Kč

Balíček 1 + 1, roční * 1220,- Kč * speciální nabídka kombinace předplatného Florence a Zdravotnických novin.

Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence včetně příloh.

Objednávám předplatné časopisu FLORENCE

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu [email protected]. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.florence.cz.

na které akci jste kupón získali?

.........................................................................................

Datum: .....................................................................

Podpis: .....................................................................

Vyplněním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shromažďovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů v platném znění osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úplným poučením o ochraně osobních údajů jsem se seznámil na webových stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovolně.

OdběRatEL:

Titul: ........................................................................................................................................................

Jméno a příjmení: .......................................................................................................................

organizace: ......................................................................................................................................

obor činnosti: .................................................................................................................................

Adresa: ..................................................................................................................................................

PSČ a město: ....................................................................................................................................

Telefon: .................................................................................................................................................

e-mail: ....................................................................................................................................................

FaktuRačNí ÚdaJE: (nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

organizace: ......................................................................................................................................

Adresa: ..................................................................................................................................................

PSČ a město: ....................................................................................................................................

IČ: ...............................................................................................................................................................

DIČ: ...........................................................................................................................................................

Telefon: .................................................................................................................................................

e-mail: ....................................................................................................................................................

Způsob úhrady: složenka faktura

Ob

JEd

Na

Cí k

upÓ

N

Lukrati vní pracovní pobyty v presti žních zahraničních nemocnicích pro sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuty, ergoterapeuty, záchranáře, laboranty, lékaře a další zdravotnický personálSaúdská Arábie, Bahrajn, Katar, Dubaj, Anglie a další desti naceRovněž pro uchazeče s nízkou úrovní znalosti angličti ny!Komplexní předodletová příprava v akreditovaných kurzechZprostředkování zaměstnání je pro uchazeče BEZPLATNÉ

www.g5plus.com bezplatná infolinka 800 88 88 96

MILIONOVÉ ROČNÍ PŘÍJMY

inz_192x70mm_G5.indd 1 2011-03-21 18:02:15Výtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková erná

12 FLORENCE 4/2011

RECENzOvaNý čLáNEk

ÚvodJednu z nejoblíbenějších rekreač-ních aktivit, a to především v obdo-bí letních měsíců, představuje plavá-ní a koupání.(1) S provozem této rela-xační činnosti však souvisí také riziko ohrožení zdraví, které zahrnuje drob-né úrazy (odřeniny, poranění pohybo-vého aparátu), ale také mm Hg trau-mata neslučitelná se životem (utonutí, poranění páteře a mozku).

V České republice se ročně utopí přes 200 lidí; statisticky se počty uto-pených v ČR sice stále snižují, ve svě-tovém měřítku si ovšem stojíme neval-ně. Tragédie se většinou stávají ve vol-né přírodě, protože zde nejsou jasně daná pravidla pro přítomnost vodního záchranáře. V celkovém počtu utonu-lých převažují muži.(2)

tonutíPři tonutí se jedná o asfyxii, kdy je tě-lo člověka ponořeno do tekutého pro-středí a člověk tento stav přežívá (ji-nak jde o utonutí). Nejčastější příči-nou tonutí je koupání, ať už v přírodě (spojené s užitím omamných látek), či doma (epilepsie ve vaně). V drobném procentu bychom našli i případy, kdy je tonutí spojeno s úmyslem ublížit jiné osobě (šikana, trestný čin).(3) Při po-noření do tekutého prostředí dochá-zí k tzv. potápěčskému reflexu (bra-dykardie, apnoe, centralizace oběhu). Počáteční apnoe je ukončena nedobro-volným nádechem, který vzniká v dů-sledku vystupňované hyperkapnie a hypoxie, rozvíjí se hypoxémie a aci-dóza. Následně se voda dostává do plic

Souhrn: Článek popisuje z ošetřovatelského hlediska závažný případ tonutí 22letého muže, který byl v důsledku této udá-losti hospitalizován na Urgentním příjmu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Je zachycen průběh kritic-ké doby hospitalizace s využitím metod konvenčního i nekonvenčního léčení, provázený velmi závažnými komplikacemi. Vyzvednuta je také obrovská podpora rodiny, která se stává nedělitelnou součástí multidisciplinárního přístupu, a to ne-jen u kriticky nemocných. Klíčová slova: tonutí – umělá plicní ventilace – oscilace – ARDS.

(Case report of drowning: use of oscillatory ventilation in adult patients)Summary: The article deals with nursing aspects of a serious case of drowning of a 22-year-old man who was, in consequen-ce of this event, admitted to the Emergency Department of the University Hospital Královské Vinohrady in Prague. The artic-le describes the course of the critical period of the patient s hospital stay when conventional and unconventional methods of treatment were used and when very severe complications occurred. Also highlighted is huge support provided by the family which becomes an indispensable part of the multidisciplinary team, not only in care of critically ill patients.Key words: drowning – mechanical ventilation – oscillation – ARDS.

případoVá studIe

tonutí: VyužItí osCILaČní VentILaCe u dospěLýCh

Mgr. Jaroslav PekaraAnesteziologicko-resuscitační oddělení, ÚVN Praha

2004: ukonč. SZŠ, Vsetín – vše-ob. sestra; 2007: ukonč. bakal. studium – zdrav. záchranář, Ostrav. univerzita, Ostrava; 2009: ukonč. magist. studium – intenz. péče, 1. LF UK, Praha; 2010: ZSF Jihočeská univ., České Budějovice; 2005–2006: LDN, Měst. nemocnice Ostrava, všeob. sestra; 2006–2008: sanitář ÚSZS Moravskoslez. kraje; 2008–2010: všeob. zdravot. ošetřovatel, KAR FNKV, urgent. příjem, Praha; od 2010: Odd. ARIP, ÚVN Praha, všeob. sestra

Pavlína kuchařová, dis.Klinika anesteziologie a resu-scitace FNKV, Praha, Urgentní příjem

2003: ukonč. SZŠ Praha – všeob.sestra; 2006: ukonč. studium VOŠ – sestra pro intenzivní péči, Praha; od 2009: KAR Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha, Urgentní příjem, všeob. sestra

lapavými dechy. V této chvíli může vzniknout laryngospasmus, který mů-že ve 30 % případů zabránit vniknutí velkého obsahu vody do plic (tzv. su-ché tonutí). Při vlhkém tonutí se část vody rychle vstřebává do oběhu, část poškozuje surfaktant, vznikají atelek-tázy a dle infekce či sekundárního po-škození plic může vzniknout až syn-drom akutní dechové tísně (ARDS – Acute respiratory distress syndrom). Mýdlová voda či bazénové koncentra-ce chlóru většinou nemají na poškoze-ní plic další vliv, naproti tomu tonu-tí v mořské vodě s sebou nese plicní edém vznikající na základě přecho-du bílkovin do plicního intersticia až s poškozením alveokapilární mem-brány. Klinický obraz je charakteris-tický hypotermií, cyanózou, stabilitou oběhu, jsou patrné změny acidobazic-ké rovnováhy. Smrt může nastat v dů-sledku mozkové hypoxie či vagovou srdeční zástavou.(5)

V resuscitaci je nutné pokračovat i během převozu do nemocnice, zvláš-tě pokud je u pacienta přítomna hypo-termie (v literatuře jsou uváděny pří-pady úspěšného přežití pacienta i po 60 minutách pod vodou).(4) Výhodou tonutí v ledové vodě je rychlé podchla-zení – doba pro možnou záchranu se může úspěšně prodloužit až na 60 mi-nut. Nemá se proto ztrácet naděje, se základní neodkladnou resuscitací je třeba pokračovat co nejdéle a rozhod-nutí o jejím ukončení ponechat až na lékaři v nemocnici; u silně podchlaze-ných pacientů je možné obnovit oběh až po zahřátí těla na teplotu 30–33 °C.(5)

Zde se po komplexním zajištění paci-enti volumosubstituují (doplnění kolu-jící tekutiny), následuje korekce acido-bazické rovnováhy a glykémie, léčí se případné křeče a provádějí se opatření k ochraně mozku. Z komplikací mo-hou nejčastěji nastat: edém plic, kře-če, hyperpyrexie, ARDS, krvácení do zažívacího traktu a pneumonie. Pro-gnóza je závislá na době tonutí, teplotě a druhu tekutého prostředí.(4)

KazuistikaDne 8. 6. 2009 byl na Urgentní příjem Fakultní nemocnice Královské Vino-hrady (UP FNKV) přijat 22letý muž, který se topil v řece Sázavě. Při sjíž-dění jezu se loď převrátila a spod-ní proudy jej vtáhly pod hladinu na 5–7 min. Po vylovení byl apnoický, měl nehmatný puls a ihned mu by-la zahájena laická kardiopulmonální resuscitace přítomným členem jedné vodácké agentury (5 minut). Přivola-ná rychlá lékařská pomoc v resuscita-ci pokračovala ještě cca 12 min, až do obnovení cirkulace. Mladík byl léka-řem zaintubován, napojen na umělou plicní ventilaci a následně transpor-tován leteckou záchrannou službou na UP FNKV.

Při přijetí. Spontánně hypotermní pacient (tep-lota tělesného jádra 33,4 °C, měřená tympanálně) byl přijímán v bezvědo-mí (zornice miotické s fotoreakcí) a je-vil známky hemodiluce. Byla zahájena komplexní příjmová terapie a pacient byl invazivně monitorován – kanyla-

FLORENCE 4/2011 13

ce centrální žíly a arterie femoralis, odběry zaslány na hematologii, bio-chemii, zavedena nazogastrická sonda a pacient byl zacévkován (hemoglobi-nurie). Endotracheální kanyla nebyla dostatečně fixována a několikrát do-šlo k povytažení, a proto bylo několik minut po příjmu nutné provést rein-tubaci. Tekutiny byly hrazeny koloid-ními (Voluven) a krystaloidními roz-toky (Ringer). Z aktuálních hodnot acidobazické rovnováhy byla zjištěna těžká laktátová acidóza a bezprostřed-ně po příjmu provedené CT vyšetření diagnostikovalo oboustranné difúzní plicní poškození (obraz aspirace, ate-lektázy – počínající ARDS). Závěrečná CT diagnostika mozku, hrudníku, du-tiny břišní, pánve a páteře traumatické změny neprokázala.

Pacient byl po příjmové diagnostice uložen na lůžko oddělení, byla prove-dena důkladná hygiena a pokračováno v monitoringu akutního stavu a léčbě. Kontinuálně analgosedovaný pacient (fentanyl + midazolam) měl od pří-jmu především ventilační potíže. Ve ventilačně nastaveném režimu obje-mové umělé plicní ventilace (SIMV + + ASB – tlaková podpora, PEEP 14 cm H2O, FiO2 80%, DF 15/min) se nedaři-lo udržet uspokojivé oxygenační para-metry. Z dýchacích cest bylo odsáváno velké množství hustého sputa s přímě-sí krve. Čtyři hodiny od příjmu se ne-dařilo držet dostatečnou oxygenaci ani na vysokých hodnotách PEEP – rozví-jející se ARDS – situaci částečně řešil ventilační režim BiPAP + ASB (modi-fikovaná forma ventilačního režimu s variabilní velikostí dechového obje-mu při nádechu i výdechu). V průběhu noci dochází u pacienta k těžké hypo-

tenzi (70/40 mm Hg), která reagovala na podání katecholaminů (noradrena-lin 0,1µg/kg/min). Srdeční akce se po-hybovala v rozmezí 80–90 tepů/min a hodnoty centrálního žilního tlaku (CVP) 10 mm Hg. Pacient byl z po-čátku polyurický s makroskopickou hematurií, pozdější hodinová diu-réza byla 100 ml/hod. Pokračova-lo se v mírné hypotermii 33–34 °C na 24 hod, která byla udržována fyzikál-ním chlazením, podložkou Blanketrol a podáváním studených roztoků přes centrální žíly.

2. den hospitalizaceDruhý den pokračoval kritický stav hluboce analgosedovaného pacien-ta s rozvojem nových dramatických komplikací. Následkem vysokých in-spiračních tlaků vzniká barotrauma a nově vzniklý pneumotorax (PNO) a hemotorax byl řešen zadrénováním hrudníku. Pacient byl stále na venti-lačním režimu BiPAP + ASB. V prů-běhu dopoledne však opět došlo k po-klesům saturace (SpO2 80 %). Resusci-tační tým se snažil využít jakoukoliv možnost, která by vedla ke zlepšení pacientova stavu. Po lékařské rozva-ze byl pacient následně napojen na ne-konvenční režim umělé plicní ventila-ce – vysokofrekvenční oscilační ven-tilace (HFOV). Během „oscilace“ bylo pa cientovi zavedeno intrakraniální čidlo pro podezření na edém mozku, který měl dle ranního vyšetření CT tendence k expanzi (hodnoty ICP – intrakraniálního tlaku 10 mm Hg). V průběhu těchto výkonů byl pa-cient kardiopulmonálně nestabilní, bylo nutné navyšovat podporu kate-cholaminů na velmi vysoké hodnoty

( 1,8–4µg/kg/min). Oscilace však pří-liš ke zlepšení stavu nepřispívala, sa-turace kyslíkem se pohybovala na 91–92 % a cca po pěti hodinách nadá-le klesala až pod hodnoty 88 % SpO2. Z dýchacích cest na oscilačním venti-látoru z pacienta po rozpojení okruhu bylo odsáváno řídké zpěněné sangvi-nolentní sputum (plicní edém). Zkou-šelo se znovu napojení na konvenční ventilační režim (SIMV, PEEP 16 cm H2O / ASB 18/min., FiO2 100 %, DF 28/min, minutová ventilace 13–15 l/min), ale oxygenační parametry zůstávaly neuspokojivé (89–93 % SpO2). Oxyge-nační problém byl s malou úspěšnos-tí řešen střídáním konvenční a nekon-veční ventilace – pacient setrvával cca 60–90 min. na každém režimu. Po-kračovala intenzivní monitorace kri-ticky se prohlubujícího stavu, kdy ja-kákoliv manipulace byla omezena na minimální nutnou potřebu. Těžký šo-kový stav s prosáknutím téměř celého těla vyžadoval agresivní tekutinovou resuscitaci (koloidní a krystaloidní roztoky, mražená plazma) s agresivní podporou katecholaminů (noradrena-lin), stabilizací acidobazické rovnová-hy a biochemických parametrů (obje-vuje se hypokalémie). Byla ukončena mírná hypotermie a spontánní teplota pacienta nepřesahovala 37 °C. U kar-diopulmonálně nestabilního pacien-ta (tachykardie + těžká hypotenze) za-čaly stoupat hodnoty intrakraniální-ho tlaku (ICP 25–28 mm Hg), hodnoty CVP = 15 mm Hg, hodinová diuréza byla 200–300 ml/hod, odpady z drénů 100 ml/12 hod, 24hod. bilance tekutin se pohybovala +14 520 ml.

Druhý den odpoledne přišla na ná-vštěvu sestra, která byla bratrovým


Obr. 2. Vysokofrekvenční oscilační ventilace (HFOV)

Obr. 1. Vysokofrekvenční oscilační ventilace (HFOV)

Obr. 3. Pacient na lůžku oddělení

14 FLORENCE 4/2011


stavem zdrcena. Nemocniční psycho-log a kaplan bohužel nebyli k dispozi-ci a péči o její momentální psychickou disharmonii se snažil zvládnout ošet-řující personál. Sestře nemocného by-lo umožněno setrvávat u lůžka až do večerních hodin. Ta také informova-la o stavu pacienta zbytek rodiny – matka a otec se ještě téhož dne vráti-li z dovolené od moře, kam přicestova-li předchozí večer. Byla jim umožněna návštěva i v pozdních večerních ho-dinách. Lékař rodiče nemocného in-formoval o velmi závažném celkovém stavu, především postižení plic a mož-ném nezvratném postižení mozku. Matka byla celou situací natolik vyve-dena z míry, že došlo k drobnému kon-fliktu (péče se jí nezdála dostatečná). Celou situací nakonec zvládlo podrob-né vysvětlení jednotlivých kroků léčby a především přítomnost dcery. Matka pacienta v závěru své návštěvy přistu-povala k personálu již s větší důvěrou.

3. den hospitalizaceVýrazná kardiopulmonální nestabilita přetrvávala také třetí den. Z dýchacích cest se však již odsávalo menší množ-ství nažloutlého sputa s příměsí staré krve. Dostatečný perfúzní tlak (MAP – střední arteriální tlak nad 65 torrů) se dařilo udržet pouze za podpory kate-cholaminů, navíc byl kontinuálně po-dáván adrenalin (0,2µg/kg/min). Tato oběhová resuscitace byla nutná po dva zbývající dny, pak byl adrenalin vysa-zen a dávky noradrenalinu i analgose-dace byly postupně snižovány. Tepo-vá frekvence byla stále pravidelná, pa-cient byl subfebrilní – s maximem do 37,9 °C.

4. den hospitalizaceČtvrtý den se dařilo udržet optimální saturaci stále pouze kombinací oscilá-toru a konvečního ventilačního reži-mu v pravidelných střídavých interva-lech. Tento den se pacient spontán-ně extuboval, bohužel prozatím nebyl schopen sám udržet ventilaci a byl znovu zaintubován. Enterální odpady se pohybovaly okolo 250 ml/den, zača-lo se s enterální výživou (Diason). Po-stupně tak docházelo k mírnému zlep-šování vitálních funkcí a remisi kritic-kého stavu. Dávky katecholaminů byly postupně redukovány a bylo zahájeno probouzení z analgosedace. Hodnoty ICP se postupně snižovaly až k hodno-tě 8–14 mm Hg, na kterých pacient na-dále setrvával. Vědomí pacienta bylo prozatím bez reakce na oslovení či al-gický podnět, pacient reagoval pouze kašlacím reflexem při odsávání.

6.–10. den hospitalizacePacient již bez analgosedace – nevy-hověl prozatím výzvě slovní, ale na al-gický podnět pohyboval horními kon-četinami, otevřel oči a zakousával en-dotracheální kanylu. Během dalších 72 hod. se jeho neurologický stav stá-le zlepšoval a pacient byl na lůžku vel-mi aktivní, šlo především o projevy psychomotorického neklidu. V urči-tých intervalech bylo nezbytně nutné ho v pohybu limitovat omezujícími prostředky (kurtace). ICP čidlo by-lo sedmý den hospitalizace extraho-váno. Oxygenační parametry vyka-zovaly lepší výsledky na oscilačním ventilátoru, proto pacient následují-cí dny setrvával na tomto nekonvenč-ním režimu. Oběhově byl pacient sta-bilní pouze na udržovací podpoře ka-techolaminy (noradrenalin), která se postupně snižovala. Pacient byl mír-ně tachykardický (90–100 pulsů/min), teplotně subfebrilní, diuréza dostateč-ná – s podporou diuretik (furosemid) bylo usilováno o negativní bilanci. Hrudní drén byl odstraněn a byl zapo-čat plný enterální příjem. Devátý den ráno se pacient v důsledku velkého psychomotorického neklidu opět sám extuboval. Pokus nechat jej spontánně ventilujícího bez ventilátorové podpo-ry však po hodině selhal těžkou desa-turací. Pacienta bylo nutné opět zain-tubovat (již počtvrté během hospita-lizace). Následující den se přistoupilo k dalšímu pokusu o extubaci. Spon-tánně ventilující pacient na kyslíkové masce (FiO2 60%, průtok 10 l/min) ne-byl schopen zpočátku udržet normál-ní hodnoty saturace, avšak v průbě-hu dne a přes noc se hodnoty optima-lizovaly. Rodinu 11. den při návštěvě doprovázel také kněz, který se u lůž-ka pomodlil a provedl uspokojení zá-kladních spirituálních potřeb.

12.–17. den hospitalizacePo dvou dnech přetrvávala bohatá pro-dukce sputa s dostatečnou expektorací pacienta. Dvanáctý den (2. den spon-tánní ventilace) začal být pacient vel-mi tachypnoický a se stupňujícím se dechovým úsilím bylo nutné navyšo-vat frakci kyslíku (FiO2 40 % – 100 %). Subjektivně se pacient cítil velmi ze-sláblý a měl pocit, že se dusí. V krát-kodobé anestezii byl na lůžku zaintu-bován, byla provedena bronchoskopie s toaletou dýchacích cest. Po 32 hodi-nách byl pacient extubován a probíhala opět adaptace ve spontánním ventilač-ním režimu, kdy se v určitých interva-lech určovaných samotným pacientem střídala ventilace O2 maskou a neinva-

zivním režimem CPAP (spontánní de-chy při nastaveném ventilátorovém tla-ku v dýchacích cestách). Ventilační pa-rametry byly dostatečné, vykašlávání bylo časté a s velkou produktivitou. Pa-cient byl lucidní, orientovaný a spolu-pracoval, k čemuž nepochybně přispí-vali svými častými návštěvami rodiče a sestra, kteří byli velkou psychickou oporou po celou dobu hospitalizace. Patnáctý den byl pacient již jen na kys-líkové masce, kterou potřeboval stále méně, a byl zkoušen perorální příjem. Sedmnáctý den hospitalizace byl kar-diopulmonálně stabilizovaný pacient přeložen na jednotku intenzivní péče fakultní nemocnice v Plzni.

diskuseUtonutí v ČR eviduje Český statistický úřad – ročně utone skoro 200 osob, což nás řadí na nejvyšší příčky v Evropě. Vyšší průměr má jen Finsko a Polsko (v Polsku se např. jen 19. 7. 2010 uto-pilo 52 osob).(6) Nejmenší počet uto-nulých v Evropě má podle statistik Itá-lie a Německo.(1) V USA se v roce 2003 podle Centers for Disease Control and Prevention utopilo 3 306 osob, v roce 2007 pak 3 443 osob. Velký počet osob v USA podlehne ročně také utopení v důsledku plavebních nehod (např. v roce 2006 to bylo 697 osob).(7)

Nejčastějšími oběťmi utonutí jsou děti a mládež; 70 % všech utonulých tvoří muži ve věku 15–24 let či 65 let a starší. Velkou roli při náhodném uto-nutí hraje především alkohol, koupání v přírodních vodách a přecenění vlast-ních sil. Velkou měrou také do statis-tik přispívá především „rekreační vo-dáctví“, které svou kombinací s alko-holovým opojením nese riziko ztráty na životě největší. Z hlediska bezpeč-nosti a prevence těchto závažných let-ních událostí můžeme zmínit nejen po-užití potřebných pomůcek (záchran-ná vesta), ale také respektování pokynů plavčíků a provozovatelů jednotlivých plováren. V praxi tak nakonec záleží především na rizikovém chování neu-kázněných osob v blízkosti vody.(1, 7)

Z uvedených šetření je možné od-hadnout rizikové faktory tonutí, které dominují také v této kazuistice. Závaž-né postižení plic s narůstajícím cytoto-xickým edémem mozku bývá v mnoha případech indikátorem krajně nepříz-nivé až infaustní prognózy. V našem případě ovlivňovala prognózu klien-ta léčba poškození plic, především pak použití vysokofrekvenční oscilační ventilace (HFOV). HFOV je využívána především v pediatrii, nicméně v léč-bě dospělých má zastoupení zejmé-

FLORENCE 4/2011 15


na v případech, kdy konvenční umě-lá plicní ventilace (UPV) pro závažné patofyziologické změny v plicích se-lhává. Při aplikaci HFOV využíváme tzv. expulsivního efektu této metody. V samotných dýchacích cestách způ-sobíme (za účinku vysokých frekven-cí při malých oscilačních objemech) vypuzování obsahu distálních dýcha-cích cest směrem k průdušnici, což vý-znamně přispívá k obnovení a udrže-ní vzdušnosti plic.(8) V našem případě byla pro klienta volba HFOV zásadní. Následné střídání režimů konvenční a nekonvenční ventilace pomohlo kri-tickou fázi možného fatálního selhá-ní plic překonat. Dalším velkým pro-blémem byl narůstající edém moz-ku a zvládnutí šokového stavu. Péče o kriticky nemocného pacienta tak na-bývala na vážnosti nejen hrozbou in-fekce zavedenými invazivními vstu-py (intrakraniální čidlo, hrudní dré-ny, HFOV, invazivní monitoring), ale především celkovým stavem a poten-ciálním selháváním ostatních orgánů. Nebezpečí vzniku vegetativního stavu či riziko náhlého úmrtí bylo v prvních dnech léčby téměř očekávané. Ošetřo-vání nemocného mladíka kladlo vyso-ké nároky nejen na nelékařský perso-nál, ale také příbuzné, kteří byli klien-tovi maximální možnou oporou.

Roli v závěrečném uzdravení ne-pochybně sehrála také podpora rodi-ny pacienta. Nejde ani tak úplně o sku-tečnost, že rodina je hluboce věřící, ale spíše o snahu být nemocnému nablíz-ku, a to zejména v akutním ohrožení života. Samotným důkazem je vždy zpětná vazba samotného pacienta ne-bo rodinného příslušníka, v našem případě jeho sestry, která vzpomí-ná na kritické chvíle bratrova pobytu v nemocnici následovně:

„Já si nejvíce vážím toho, že jsem mohla být s bratrem druhý den jeho pobytu v nemocnici od 9 hodin ráno až do půlnoci, kdy jsem odcházela společně s rodiči, kteří dorazili z Rumunska. To, že jsem ho mohla držet za ruku a mluvit na něj, prostě být s ním, za to jsem celému personálu moc vděčná. Osobně to pociťuji jako velice krizový a zlomový den, kdy jsem naštěstí mohla být s ním. Celý den jsem bratrovi říkala, že musí vydržet a bojovat, že za ním jedou rodiče. Měla jsem pocit, že jsem něco platná. Kdybych čekala na nemocniční chodbě, asi bych se zbláznila. Uvědomovala jsem si, že personálu ,překážím‘, a proto si toho tak vážím. Nedovedu si představit, jak bych zvládla přežít tu hrůzu, strach a šok, kdyby ke mně nebyli všichni v první den tak vstřícní a citliví. Ošet

řující lékař z prvního a druhého dne mi velice ochotně, neúnavně a citlivě vysvětloval, jak se bratrovi daří a jak funguje ten či onen přístroj, na který je napojen. A konečně ošetřující sestra, která mi laicky a trpělivě objasňovala vše znovu a znovu (léky a jejich účinky, funkci přístrojů), a tak pro mě zůstávala hlavní duševní oporou. Pro rodinu pacienta je to velice důležité, věřte mi, že není nic horšího než studený a arogantní přístup zdravotníků typu ,stejně tomu nerozumí, co jim budu vysvětlovat‘.“

To, že i v bezvědomí „naše du-še slyší“, potvrzuje i vzpomínka pa-cienta samého: „Po probuzení na ARO jsem měl halucinace a paranoidní sny, ale postupně se situace zlepšovala. Tváře a hlasy blízkých spolu s jejich fotkami, známou hudbou apod. byly tím nejdůležitějším, co mi pomohlo navázat opět kontakt s realitou.“

Necelé dva měsíce od počáteční ne-hody se pacient zastavil na našem od-dělení. Dařilo se mu již dobře. Pořád byl v období rekonvalescence a nabíral ztracená kila. Po spontánní extubaci měl problémy s hlasivkami, ale během několika týdnů se i „jeho hlas“ upravil. Nemocný pokračoval v navazujícím stu-diu, zasnoubil se. Necelé tři týdny před svatbou (24. 5. 2010) ho však postihl zá-chvat bludů a byl transportován na psy-chiatrické oddělení (PO) Klatovské ne-mocnice, kde mu byla diagnostikována akutní polymorfní psychotická ataka bez příznaků schizofrenie. Na PO po-byl čtrnáct dní, během kterých se jeho duševní stav stabilizoval. Následně byl propuštěn do domácího léčení se zapo-čatou psychiatrickou medikací (Invega 6 mg denně). Dle závěru psychiatra, že vzniklá diagnóza může být zapříčiněna tonutím, klinickou smrtí a následnou léčbou, lze vývin této diagnózy vyloučit jen z části. Ihned po návratu z psychiat-rie se pacient oženil a v současnosti če-ká s manželkou potomka. Nyní pracu-je v rodinné hospodě, věnuje se studiu, je dispenzarizován u psychiatra (3 mg Invegy denně) a plánuje také návštěvu psychologa.

Závěr K náhlým změnám a selhávání těles-ných ústrojí nedochází jen vlivem stár-noucího organismu, dopravními neho-dami či zákeřnou nemocí. Spousta ra-něných se dostává do bezprostředního ohrožení života také působením pří-rodních vlivů. Článek popisuje drama-tický průběh hospitalizace mladého pa-cienta se závažným patofyziologickým průběhem stavu tonutí. Život ohrožují-cí stav provázený těžkým poškozením

plic a edémem mozku většinou bývá ukazatelem nepříznivé prognózy. Těž-ká hemodynamická nestabilita, pro-sáknutí téměř celého organismu, ma-sivní dávky katecholaminů s velkou objemovou resuscitací a rovněž poten-ciální komplikace v důsledku všech ne-zbytných invazivních zákroků a pou-žití přístrojové techniky (HFOV) – to všechno sehrálo velkou roli právě v pří-padě záchrany života našeho pacienta. Prezentovaná kazuistika tak není jen důkazem vysoce specializované péče akutních oddělení, ale demonstruje ta-ké náročnou práci nelékařského perso-nálu. Vliv rodiny a její pomoc (byť jen držením za ruku) je stále nedělitelnou součástí multidisciplinárního přístupu každého nemocného.

Literatura:1. Kaufman J. Koupání a riziko úrazů. Místní

skupina VZS ČČK Praha 1 – výcvikové

centrum. Dostupné z: http://files.vzs-vc.

webnode.cz/2000001095cf385ee77/

Koupání%20a%20riziko%20úrazů%20

a%20tonutí.pdf [cit. 26. 8. 2010].

2. Severová K. V ČR se utopí 200 lidí ročně.

Dostupné z: http://www.zachranny-

kruh.cz/aktuality/v_cr_se_utopi_200_

lidi_rocne_proti_zapadnim.html. [cit.

28.6.2010].

3. Kolektiv autorů, Sestra a urgentní stavy.

Grada. Praha 2008, 552 s. ISBN 978-80-

247-2548-2.

4. Drábková J. Co nového víme o to-

nutí? Dostupné z: http://www.

stranypotapecske.cz/teorie/tonuti.

asp?str=200410130040560 [cit. 26. 8.

2010].

5. Ševčík P, Černý V, Vítovec J et al. Intenziv-

ní medicína. Praha: Galén, 2003, 430 s.

ISBN 80-7262-203-X.

6. Dostupné z: http://www.novinky.cz/

zahranicni/evropa/206318-v-polsku-se-

utopilo-o-vikendu-52-lidi.html [cit. 26. 8.

2010].

7. Centers for Disease Control and Pre-

vention. Drowning. Dostupné z: http://

www.cdc.gov/ [cit. 28. 6. 2010].

8. Paleček F a kol. Patofyziologie dýchání.

Praha: Academia, 1999, 408 s. Vydání 2.,

ISBN 80-200-0723-7.

([email protected])Foto autor – se schválením pacienta

Recenzovali:Doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.,

Klinika anesteziologie a resuscitace

3. LF UK a FNKV, Praha

MUDr. Tomáš Tencer,

Oddělení kardioanestezie Kardiocentra

Nemocnice Na Homolce, Praha

16 FLORENCE 4/2011


ÚvodNarození postiženého dítěte je mi-mořádná, velmi náročná životní si-tuace. Žádní rodiče nejsou před tou-to možností stoprocentně chráněni – všichni očekávají, že se jim narodí zdravé dítě. Narození postiženého dí-těte pak znamená nejen ztrátu těchto očekávání, ale přináší s sebou celou řadu dalších ztrát. Rodina tak stojí před vážnou prověrkou svých adap-tačních možností a schopností (Jan-kovský, 2006).

narození postiženého dítěte jako krize představy o dítětiRodinná krize následující po naroze-ní dítěte s postižením může předsta-vovat ztrátu jak okamžitou (zhrou-cení představy zdravého dítěte), tak ztrátu přesahující daleko do bu-doucna (ztráta představy života se zdravým dítětem, např. očekává-ní obtíží spojených se vzděláváním). Jeden z nejhorších prožitků pro ro-diče je ztráta pocitu kontroly nad si-tuací. Často vede k neúčelnému hy-peraktivnímu chování nebo naopak k ustrnutí a neschopnosti udělat co-koli. Narození dítěte s postižením je i zásahem do sebepojetí rodičů, kte-ří snadno ztrácejí sebedůvěru a jisto-tu. Dochází tak ke krizi nejen osob-ní, ale také ke krizi rodičovské iden-tity. Diagnóza postižení může měnit způsob, jakým se společnost vztahu-je k dítěti s postižením a k jeho rodi-ně. Odlišný způsob jednání je pozo-

Souhrn: Psychologická problematika se netýká jen daného dítěte s postižením, ale bezprostředně také jeho rodiny. Ob-rovským problémem se stává vyrovnávání se se skutečností, že je dítě handicapované. Tento nelehký proces uceleným způsobem popsala E. K. Ross. Další problém představuje míra informací, jež mají být rodičům dítěte s postižením po-skytnuty. Jako nejpřijatelnější se ukázalo citlivé a vyvážené informování rodičů o aktuálním zdravotním stavu dítě-te. Důležitá je rovněž spolupráce odborníků (lékařů, psychologů, zdravotnického personálu) při řešení nelehké život-ní situace. Klíčová slova: postižené dítě – proces vyrovnávání se s postižením – informování rodičů – krizová intervence.

(Psychological aspects in care of handicapped children)Summary: Psychological problems concern not only the handicapped child but immediately also the child s family. Co-ping with the fact that the child is handicapped becomes an enormous problem. This difficult process was comprehensive-ly described by E. K. Ross. Another problem is represented by the extent of information that should be given to the parents of the handicapped child. Sensitive and balanced informing parents of the actual health status of the child proved to be the most acceptable approach. Collaboration of the professionals (doctors, psychologists, health care staff) during solution of the stressful situation in life is also very important.Key words: handicapped child – process of coping with handicap – informing parents – crisis intervention.

ZKušenostI Z praXe

něKterá psyChoLogICKá hLedIsKa V péČI o dětI s postIžením

Mgr. kateřina knížová, dis.Lázně Bechyně

1993–1997: SZŠ, Tábor – všeob. sestra; 1999: chir. odd. Okresní nemocnice Tábor, všeob. sestra; 1999–2002: VZŠ, Plzeň – dipl. fyzioter.; od 2004: ZSF, České Budějovice – rehab.-psychosoc. péče o postiž. děti, dospělé a seniory, kombin. studium; 2009: ukonč. magister. studium ve stejném oboru, tamtéž; od 2002: Lázně Bechyně, fyzioterapeutka

rovatelný nejen na úrovni formální, např. při jednání zástupců institucí, ale i neformální (jak lidé z okolí rea-gují na dítě).

okolnosti diagnózyNěkterá postižení jsou zjevná hned po narození (tělesné postižení, malfor-mace), jiná se dají diagnostikovat až později (smyslová postižení). Pokud je to možné, měli by rodiče znát přes-nou diagnózu dítěte co nejdříve, aby se s ní učili hned od počátku žít a na-pojili se na existující služby (např. na Centra rané péče) a další zdroje pod-pory a informací. Někdy však rodi-če tuší již před narozením, že se ně-co děje, nebo vědí o jisté pravděpo-dobnosti narození postiženého dítěte (budoucí matka byla zvána např. na oddělení prenatální diagnostiky a fe-tální medicíny). Informace by nemě-la být zdravotníky odkládána. Zále-ží také na tom, jaká slova lékaři vo-lí při objasňování etiologie postižení. Odborná pomoc a krizová intervence by se měla přiblížit např. náboženské víře rodiny a zohlednit světový ná-zor rodiny. Pro odborníky je důleži-té vědět, jaký význam rodina připi-suje postižení, aby krizová intervence byla cílenější a efektivnější (Jankov-ský, 2006).

reakce rodinyNelehký proces vyrovnávání se s po-stižením má charakteristický průběh, který jako první uceleným způsobem

popsala E. K. Ross. V zásadě jde o šest stadií. Počáteční šok je silnou emoční reakcí rodičů na sdělení, že se jim na-rodilo dítě s postižením. Zoufale hle-dají odpověď na otázku, proč právě je tato situace postihla. Se šokem je spo-jen pocit strašlivé ztráty, ztráty doko-nalého dítěte, na které se tolik těšili, ztráty všech nadějí a snů s ním spoje-ných. Další etapou bývá popření této skutečnosti. Rodiče vše vnímají jako omyl – to nemůže být pravda, jistě se vše vysvětlí. Rodiče v této fázi často hledají odborníky v křečovité naději, že dostanou příznivější zprávu. V zou-falství se mohou přiklánět také k eso-terickým přístupům, zaujímají nábo-ženské postoje atd.

Pro stadium agrese je typické se-beobviňování nebo ventilace agrese směrem ke zdravotnickému personá-lu. Často je agrese namířena proti lé-kaři, který rodičům nepříznivou dia-gnózu oznámil. Zloba je též namířena proti lidem z nejbližšího okolí. Rodi-če vnímají celou situaci jako nesprave-dlnost.

Agrese často ústí do stadia depre-se a úzkosti. Rodiče zasáhne obrov-ský smutek, který se mísí s pocity vi-ny a naprostého selhání. Typické bývá rovněž sebeobviňování – určitě jsem to zavinil já, vinna je antikoncepce apod. Pocity selhání mohou ústit ve stud za dítě a v tendenci žít v ústraní, čímž se rodina může dostat do sociál-ní izolace. Situace může vést k napros-tému vyčerpání rodičů, kteří mají po-

FLORENCE 4/2011 17



cit, že je vše a navždy ztraceno. Důle-žité je v tomto okamžiku hledat nějaké pevné místo pod nohama, které by jim umožnilo postupný návrat do běžné-ho každodenního života. V této eta-pě záleží nejen na odbornosti lékaře, psychologa a zdravotnického perso-nálu, ale i na porozumění, schopnos-ti naslouchat bolesti, úzkosti a zkla-mání rodičů.

Na stadium deprese navazuje fá-ze vyrovnávání se, kdy dochází k po-stupnému snižování deprese, úzkosti a napětí.

Posledním stadiem je akceptace, kdy se rodiče vyrovnají s tím, že ma-jí dítě s postižením. Přijmou je takové, jaké je, a hledají možná řešení do bu-doucna. Vyhledávají kontakty a akti-vity s jinými rodiči v podobné situaci. Jednotlivá stadia však na sebe nemu-sí navazovat v udávaném pořadí, ně-která se mohou vyskytovat zcela izo-lovaně, některá nemusí nastat vůbec. Mohou se prolínat a střídat etapy při-jetí a vyrovnávání. Jako každá jiná ne-lehká životní cesta a krize, může být i tento proces významným impulzem osobního růstu.

Přetrvávající smutek a zloba mo-hou vést k ambivalentnímu vztahu k dítěti, které je trvale frustrováno, protože se mu nedostává péče, která je k jeho vývoji důležitá. Ambivalence se však může někdy projevit i v nadměr-né péči ze strany rodičů.

míra informací poskytnutá rodičůmInformace je podávána rodičům, kte-ří do svého dítěte zpravidla promítají mnohá očekávání a naděje. Vždy zá-leží na tom, kdo pravdu sděluje, jak ji sděluje, komu, případně ještě kde a kdy ji sděluje. Druhým možným přístupem je taktika milosrdné lži (pia fraus). Lze konstatovat, že chlá-cholení nikam nevede a končí mnoh-dy ještě větším zklamáním z nenapl-něného očekávání. Z psychologického hlediska je mnohem přijatelnější cit-livé a vyvážené informování rodičů o zdravotním stavu dítěte lékařem. Úkolem zdravotnického personálu je poskytnout rodičům postižené-ho dítěte rady týkající se např. cho-vání, dotýkání, krmení. Je třeba po-čítat s faktem, že tak značným množ-stvím informací nelze rodiče zahltit najednou a že bude účelné scházet se za tímto účelem opakovaně. Důleži-té je získat důvěru svým odborným a lidským přístupem. První rozhovor by měl obsahovat informace podané srozumitelnou formou. Rady je tře-

ba konkretizovat ve vztahu ke kon-krétnímu dítěti, vždy je vhodné sdělit diagnózu oběma rodičům najednou. Vedle dostatku času a volby vhodné-ho prostoru je z psychologického hle-diska vhodné, aby těmto rozhovorům bylo v některých situacích přítomno i dítě, o které jde (Jankovský, 2006). Je důležité se rodičů zeptat, zda rozu-mí sdělenému obsahu a dát jim do-statek prostoru na otázky. V praxi se osvědčilo:1. Zprostředkování kontaktu na ob-

čanská sdružení, která organizují přednášky týkající se např. daného postižení.

2. Vzájemné posezení s rodiči podob-ně postižených dětí, kteří mohou poskytnout rovněž cenné rady.

3. Poskytnutí praktických rad a kon-krétních informací (např., jak dítě rozvíjet).

4. Používání různých her, které odpo-vídají věku a schopnostem dítěte.

5. Postupovat nenásilně při práci s dí-tětem – doporučuje se hravá for-ma, kreslení, použití loutek apod.

6. Respektovat únavu dítěte při jed-notlivých činnostech a prokládat činnost odpočinkem.

7. Podporovat dítě v činnostech, kte-ré zvládá a které jej mohou posu-nout směrem kupředu (např. ná-cvik stravovacích návyků).

Tým odborníků by měl rodiče po-stiženého dítěte ujistit, že se na něj mohou kdykoli obrátit (zprostředko-vání telefonického kontaktu). Vždy je však nutné si uvědomit, že každá ro-dina má jiný hodnotový systém, a pro-to je třeba respektovat pocity a názory jednotlivých členů. Rodiče i postižené dítě je třeba vnímat nejen jako objekt našeho zájmu, ale zároveň jako part-nera v dialogu.

Obecné cíle krizové intervence a ná-sledné práce s rodinou:1. Minimalizovat psychologický do-

pad postižení na vývoj dítěte a fun-gování rodiny.

2. Dosáhnout rovnováhy mezi zvlá-dáním důsledků postižení a kvali-tou života všech členů rodiny.

Zásady krizové intervence a pomoci rodinám s postiženým dítětem:• Intervencemusíbýtvčasná–dítěti

se musí dostat včas potřebné tera-pie rehabilitační, psychologické aj.

• Práceodborníkůmusíbýtkoordi-novaná – informace od jednotli-vých odborníků musí dávat dohro-mady srozumitelný obsah. Lékař

informuje rodiče postiženého dítě-te např. o povaze tělesného posti-žení, zdravotnický personál podá-vá instruktáž týkající se např. cho-vání dítěte s tělesným postižením. Doporučuje se používat jazykové výrazy, kterým rodiče rozumí. Při komunikaci se vyvarujeme použí-vání cizích slov a latinských výra-zů. Kladením otázek se přesvědčí-me, zda rodiče rozumí sdělenému obsahu, a necháme jim prostor ke kladení otázek.

• Intervencijenutnévésttak,abyserodina dokázala odpoutat od uva-žování o příčinách postižení – je nutno zdůraznit možnosti řeše-ní situace. Důležitou roli zde má zdravotnický personál, který by měl poskytnout rodičům instruk-táž týkající se např. krmení, chová-ní dítěte.

• Přirozhovorechsrodinoujenutnéužívat srozumitelný jazyk, důležité věci opakovat.

• Informovat rodiče o možnýchzdrojích pomoci – občanská sdru-žení, sociální služby.

• Zásadní je aktivizovat rodičea zdůraznit možnosti a alternativy, které rodina může využít.

ZávěrJe třeba brát v úvahu, že některé ro-diny bývají při narození postižené-ho dítěte zranitelnější. Intervence by měla směřovat k podpoře stabili-ty, adaptability a harmonie v rodině. I když pracujeme s jedincem či rodi-čovským párem, je třeba mít na mys-li celou rodinu. Vhodné je promluvit případně i se sourozenci postiženého dítěte.

Literatura:1. Jankovský J. Ucelená rehabilitace dětí

s tělesným a kombinovaným postižením.

Praha: Triton, 2006, s. 173.

2. Nesnídal R, Balcarová J, Müllerová V.

Krizová intervence. Kurs 29. 2.–17. 4. 2008,

České Budějovice: Zdravotně-sociální

fakulta JČU.

([email protected])

Recenzovaly:Mgr. Patricie Krušinová,

klinická psycholožka a psycholožka

speciálně-pedagogického centra,

Jedličkův ústav a školy Praha

PhDr. Jana Haluzíková, PhD.,

vedoucí ústavu ošetřovatelství,

Fakulta veřejných politik Slezské

univerzity, Opava

18 FLORENCE 4/2011

moc, vplyv a súcit, ktorí by sa posta-rali o to, aby sa lieky účinne používa-li po celom svete.“

Na odstránenie problému WHO začala program nazývaný DOTS (di-rect observation of treatment, short course), čo znamená kontrolovanú liečbu pod priamym zdravotníckym dohľadom. Ako už prezrádza názov, zdravotnícky pracovníci, prevažne sestry, dohliadajú na to, aby ich pa-cienti užili každú dávku liekov. No nie je to vždy ľahké.

situácia vo svete...Až 80 % celosvetového výskytu tuber-kulózy je v 22 krajinách, ktoré WHO označuje ako krajiny s vysokým ná-rastom ochorení (high burden coun-tries) – India, Čína, Indonézia, Ni-géria, Bangladéš, Pakistan, Etiópia, Južná Afrika, Filipíny, Keňa, Kon-go, Ruská federácia, Vietnam, Tanzá-nia, Brazília, Uganda, Thajsko, Mo-zambik, Zimbabwe, Myanmar, Afga-nistan a Kambodža.

V Európe je až 85 % bakteriologic-ky overenej tuberkulózy v krajinách strednej a východnej Európy. Väčšina


západoeurópskych krajín vykazuje in-cidenciu pod 20 prípadov na 100 000 obyvateľov, okrem Španielska a Por-tugalska. Medzi krajiny s nízkym vý-skytom tuberkulózy patria z býva-lých krajín východného bloku len Slo-vensko, Česká republika a Slovinsko. Z východnej časti európskeho regió-nu vykazujú vysokú incidenciu (nad 70/100 tis. obyv.) Rumunsko a Ruská federácia. Incidencia TB rastie v ce-lom regióne, najmä od západu na vý-chod. V západnej Európe je to výsled-kom migračných vĺn, čo viedlo k vzo-stupu výskytu aj v krajinách, kde bol v minulosti sledovaný pokles výskytu TB. TB je najčastejšou príčinou úmr-tí u osôb s HIV/AIDS. Podľa pohlaví je výskyt dvakrát častejší u mužov ako u žien. Každú hodinu v Európe ocho-rie 50 ľudí a 8 zomrie. V krajinách EU je výskyt 17,0/100 tis. obyvateľov, v krajinách Balkánu 28,7/100 tis., vo východoeurópskom regióne až 131,2/100 tis. V rámci regiónu sa po-hybujeme od 4,5/ 100 tis. na Islande po 258,0/100 tis. v Kazachstane. Na 20 % prípadov v krajinách EU sa vyskytuje u cudzincov.

Tuberkulóza (TB) je aj dnes závaž-nou hrozbou pre zdravie. Svetová zdravotnícka organizácia (WHO) ju prirovnáva k časovanej bombe. Ak sa ľudstvu nepodarí túto „bombu“ zneškodniť, môže sa stať, že jedné-ho dňa bude musieť bojovať s choro-bou, ktorá bude rezistentná voči lie-kom a ktorá sa bude šíriť vzduchom a bude prakticky rovnako nevylieči-teľná ako AIDS.

Po objavení etiologického činiteľa (Mycobacterium tuberculosis) Rober-tom Kochom v roku 1882 začína nová éra boja proti tuberkulóze, ktorá bola v tej dobe rozšírená po celom svete. Problémom súčasnosti je nedosta-točná kontrola chorých na tuberku-lózu, zdroje na liečbu sú obmedze-né, čo vedie k vývoju rezistencie na antituberkulotiká. Chýbajú národ-né programy boja proti tuberkuló-ze a programy zamerané na preven-ciu tuberkulózy u rizikových skupín obyvateľstva. Podľa WHO „Poznanie i lieky potrebné na liečenie tuberku-lózy sú dostupné už celé desaťročia. To, čo svet potrebuje teraz, je roz-hodné úsilie zo strany ľudí majúcich

Súhrn: Tuberkulóza je aj v dnešnej dobe jedno z najzávažnejších infekčných ochorení. Jeho vznik, priebeh a liečba sa líšia v závislosti od spoločenských podmienok, vplyvu prostredia, kde človek žije, a tiež od vlastností každého organizmu. Ok-rem intenzívnej lekárskej starostlivosti a individuálneho prístupu k pacientom s touto diagnózou nesmierne dôležitú úlo-hu zohráva ošetrovateľská starostlivosť a tiež edukácia. Kľúčové slová: tuberkulóza – incidencia – hrozba.

(The threat is called tuberculosis)Summary: Tuberculosis is nowadays one of the most serious infectious diseases. Its origin, course and treatment differ depending on social conditions, environmental influences, where the man lives, and also the characteristics of each orga-nism. In addition to intensive medical care and individual approach to patients with this diagnosis, an extremely impor-tant role in nursing care, and education. Key words: tuberculosis – incidence – threat.

ZKušenostI Z praXe

hroZba menom tuberKuLóZa

Mgr. lukáš koberNárodný ústav tuberkulózy, pľúcnych chorôb a hrudníkovej chirurgie, Odd. špecializujúce sa na liečbu aktívnej pľúcnej TB a MDR-TB, Vyšné Hágy, SR

2004: ukonč. SZŠ, Poprad – všeob. sestra; 2007: ukonč. bak. štúd. ošetr., FZ KU v Ružomber-ku, detaš. prac. Poprad; 2009: ukonč. magist. štúd. ošetr., FOaZOŠ SZU, Bratislava; 2010: ukonč. špecializ. štúdium – oš. star. v odboroch vnút. lekárstva, Bratislava; od 2004: NÚTPCHa-HCH Vyš. Hágy, odd. pneum. a ftiz. špec. na liečbu akt. pľúc. TBC a multirez. TBC, sestra; od 2010: prezident region. komory Slov. komory sestier a pôr. asist. vo V. Tatrách

Mgr. katarína kovalčíkováNárodný ústav tuberkulózy, pľúcnych chorôb a hrudníkovej chirurgie, Odd. špecializujúce sa na liečbu aktívnej pľúcnej TB a MDR-TB, Vyšné Hágy, SR

2002: ukonč. gymnázium, Poprad; 2007: ukonč. bak. štúd. ošetr., FZ KU v Ružomberku, detaš. prac. Poprad; 2009: ukonč. magist. štúdium ošetr. VŠ sv. Alžbety, Bratislava; 2010: ukonč. špecializ. štúdium – oš. star. v odboroch vnút. lekárstva; 2007–2008: Špecializovaná nem. respir. chorôb Kvetnica, sestra; od 2008: NÚTPCHaHCH Vyš. Hágy, odd. pneum. a ftiz. špec. na liečbu akt. pľúc. TBC a multirez. TBC, sestra

Ilustrační fota James Nachtway, světově uznávaný fotograf, který mj. dokumentuje tuberkulózu v různých zemích Afriky a Asie, nejčastěji ve Svazijsku a Indii.(Zdroj: google.sk)

FLORENCE 4/2011 19

... a na slovenskuSlovensko je príkladom úspešného národného protituberkulózneho pro-gramu v krajinách centrálnej Európy. Ako ukazujú analýzy, sociálno-ekono-mické faktory prispievajú vo zvýšenej miere k výskytu TB. V počte novozis-tených ochorení na TB tvoria výraz-ný podiel alkoholici, asociáli, bezdo-movci, nezamestnaní, v súčasnej do-be migranti a rómska populácia žijúca v segregovaných osadách a komuni-tách s nízkou úrovňou hygienického štandardu. Vyšší výskyt sa zazname-náva u ľudí z rizikových skupín (kon-takty s TB, diabetes mellitus, vredová choroba, hepatitída) a u starších ľudí, avšak neobchádza ani detskú populá-ciu. Jeden z ďalších faktorov, ktorý ne-priaznivo ovplyvňuje vývoj TB, je re-zistencia mykobaktérií na súčasne podávané antituberkulotiká, čo spô-sobuje pribúdanie nových mykobakte-riálnych kmeňov.

Situácia na Slovensku je v oblasti incidencie a prevalencie stabilizovaná už niekoľko rokov. V roku 1951 bola incidencia TB na Slovensku 299,7/100 tisíc obyvateľov. V roku 2000 inciden-cia klesla na 20/100 tisíc obyvateľov a v roku 2009 na 9,5 prípadov/100 ti-síc obyvateľov. Podľa národnostného zloženia to bolo 393 Slovákov, 29 Ma-ďarov, 77 Rómov. Z iných národností to bolo 14 pacientov. Pri porovnávaní vekových skupín máme možnosť vi-dieť rozdiely medzi výskytom u mu-žov 330 prípadov a 183 prípadov u ži-en. Podľa geografického rozloženia je výskyt TB najvyšší v Prešovskom kra-ji na východnom Slovensku, nasleduje Žilinský kraj. V týchto oblastiach je to dávané aj do súvislosti s vysokou ne-zamestnanosťou. Naopak najnižšiu in-cidenciu zaznamenávame v Trenčian-skom, Trnavskom a Nitrianskom kraji. Z okolitých krajín len Česká republika má nižšiu incidenciu a Rakúsko ju má na tej istej úrovni ako SR. Ostatné kra-jiny s dvojnásobnou (Poľsko a Maďar-sko) až sedemnásobnou (Ukrajina) in-cidenciou sú zaradené do skupín so stredným a vysokým výskytom TB.

rola sestry pri edukáciiNedostatok informácií o ochorení čas-to vedie k nedorozumeniam a vyvo-láva u pacienta strach, úzkosť, stres a tiež zábrany pred zdravotníckym personálom. Naopak, informovanosť a vedomosti upevňujú dôveru a vy-rovnanosť nielen u pacienta, ale tiež vo vzťahu pacient – sestra, lekár. Oše-trovateľstvo, a teda samotná edukač-ná činnosť sestry by mohla byť jednou

z ciest boja proti tuberkulóze. Sestry tvoria v každom zdravotníckom sys-téme sveta najpočetnejšiu skupinu zdravotníkov a práve tento potenciál je možné využiť. Edukácia v ošetrova-teľstve má veľký význam hlavne v prí-pade jedincov z nepodnetného či má-lo podnetného prostredia. Sestra musí akceptovať všetkých jedincov bez roz-dielu, musí dokázať rešpektovať ich špecifické osobitosti a zmeny správa-nia spôsobené chorobou, postihnutím či nepodnetným sociálnym zázemím. Podporou, usmernením a vhodne re-alizovanou edukáciou dokáže sest-ra zvýšiť kvalitu života u rizikových osôb, lebo je známe, že v prostredí so-ciálne slabších komunít, najmä v róm-skych osadách, dochádza k nedodržia-vaniu základných zásad osobnej hy-gieny a súčasne i hygieny prostredia. Edukácia v ošetrovateľstve nachádza svoje uplatnenie aj v prípade tuberku-lózy.

edukácia rizikových skupínÚspech liečby tuberkulózy si vyžadu-je dodržiavanie liečebného režimu. Aby chorý chápal nutnosť liečebných opatrení, musí mať poznatky o tom-to ochorení. Už od prvého kontak-tu s takto chorým človekom, dokon-ca už pri podozrení na túto chorobu, je nutné informovať pacienta o infekč-nosti ochorenia, spôsobe jeho preno-su a opatreniach na zabránenie šíre-nia. Hneď po zistení ochorenia choré-mu odporúčame úpravu životosprávy, pričom je potrebné postupovať prís-ne individuálne. Nutnosť vyvarovať sa fajčenia a požívania alkoholických nápojov naráža na nevôľu niektorých pacientov. Zmena postojov u asoci-álov a alkoholikov je často nemožná a neúspešná. Edukácia má ale najväč-ší význam u pacientov z málo podne-tného prostredia. Jednou z takýchto skupín obyvateľstva, ktorá si vyžadu-je zvýšenú pozornosť pri edukácii, sú príslušníci rómskeho etnika, ktorí žijú v segregovaných osadách a v zlých so-ciálnych podmienkach. Edukáciu v tomto prípade musí predchádzať dôkladné posúdenie komunity (mes-to, dedina, segregovaná osada) s prih-liadnutím na spôsob života a etnické odlišnosti. Úspech je možné dosiah-nuť hlavne v práci komunitného ošet-rovateľstva s dôrazom na deti, adoles-centov a gravidné ženy. Hlavným pro-blémom, ktorý musí sestra vyriešiť, je zmeniť psychiku v komunite tak, aby boli títo ľudia ochotní urobiť niečo aj pre vlastné zdravie. Rómom však čas-to chýba motivácia na osobnú zmenu,

myslenie je pragmatické, zamerané na bezprostrednú výhodu, abstrakt-né – logické myslenie nie je preferova-né, slabá trpezlivosť, prevládajú emó-cie nad vôľou. Rómov treba presved-čiť, že ich nechceme do ničoho nútiť, ale primeranou formou – hrou, kví-zom, obrázkami, zdravotno-výchov-nými mate riálmi, rozprávaním atď. im poskytnúť zaujímavé a potrebné informácie. Pri komunikácii musíme verbálnu aj neverbálnu komunikáciu používať v súlade, pretože Rómovia dokážu veľmi intenzívne vnímať ne-verbálne prejavy, a tým rýchlo vycítia neúprimnosť, čo spôsobuje nedôver-čivosť voči zdravotníkom a následnú neochotu spolupracovať.

Treba si uvedomiť, že hoci tuberkulóza znie a vyzerá stále pre mnohých stra-šidelne, pri dodržaní všetkých opatre-ní a za spolupráce pacienta sa dá vylie-čiť. Tuberkulóza ale zároveň môže byť aj smrteľná, ak ju pacient berie na ľa-hkú váhu.

Literatúra:1. Kober L, Švecová J. Edukačná činnosť

sestry vo ftizeológii. In: Solovič et al.

Tuberkulóza pre prax sestry. Ružom-

berok: Verbum, 2010, s. 114–115, ISBN

978-80-8084-582-7.

2. Nevická E, Frecerová K. Tuberkulóza

u detí. Bratislava: Mauro, 2007, 219 s.

ISBN 978-80-969632-1-8.

3. Solovič I. Tuberkulóza na začiatku 21.

storočia – praktický pohľad. In: Via Prac-

tica, č. 4, 2004, s. 215–219. ISSN1336-

4790.

4. Solovič I, Littva V. Tuberkulóza – stále

aktuálny problém. In: Zborník Ružom-

berské zdravotnícke dni 2006 – 1. roč-

ník. Ružomberok: Fakulta zdravotníctva

Katolíckej univerzity v Ružomberku,

2007, s. 94–98. ISBN 978- 80-8084-

126-3.

5. Solovič I. Nové poznatky o tuberkulóze.

In: Interná medicína, č. 11, roč. 9/2009, s.

515–519. ISSN 1335-8359.

6. Solovič I, Švecová J. Počet prípadov 2009.

Národný register TBC [online]. NÚTPCHa-

HCH Vyšné Hágy, 2010 [cit. 2010-03-09].

Dostupné na: http//hagy.sk/nrt.

([email protected])

Recenzovali:Doc. PhDr. Vladimír Littva, PhD., MPH,

Fakulta zdravotníctva KU, Ružomberok, SR

PhDr. Milan Laurinc, dipl. s.,

Národný ústav srdcových a cievnych

chorôb, a. s., Detské kardiocentrum,

OAIM, Bratislava, SR



20 FLORENCE 4/2011


ÚvodPodtlaková terapie ran se používá stá-le častěji při léčbě různých typů ran, od jednoduchých defektů pulpy prstu až po laparotomii či sternotomii po-stiženou hlubokou infekcí. Podtlako-vá terapie zlepšuje prokrvení tkáně, zmenšuje otok okolní tkáně a odvádí nadbytečnou tekutinu a bakterie z rá-ny. Způsobuje také změnu cytoskeletu, což podporuje mitózu buněk. Běžně se drenážní hadička napojuje přímo na pěnový obvaz kryjící ránu (přímá podtlaková terapie). Avšak zejména při aplikaci podtlakové terapie u deku-bitů v sakrální oblasti nebo při terapii diabetické nohy může drenážní hadič-ka trčící nad podložku TRAC® (Thera-peutic Regulated Accurate Care) půso-bit pacientovi dyskomfort a při pohy-bu může dojít k poranění.

Autoři tohoto článku popisují po-hodlnější metodu aplikace podtlakové terapie, kterou nazývají nepřímá apli-kační technika systému podtlakové te-rapie ran. Zjistili jsme, že tento způsob je pro pacienta mnohem pohodlněj-ší. Odstraňuje problém drenážní ha-dičky trčící nad podložku TRAC® nad ranou a je vhodný pro rutinní použití u všech typů ran vyžadujících podtla-kovou terapii.

nepřímá podtlaková terapie ranSouprava pro podtlakovou terapii ran se skládá z pěnového obvazu, dvou velkých kusů vzduchotěsné lepicí fó-lie, sběrné nádoby, podložky TRAC® pro napojení drenážní hadičky spoju-jící pěnový obvaz se sběrnou nádobou a pohonné jednotky. Pro nepřímou podtlakovou terapii je navíc zapotřebí

Podtlakové terapie ran (vacuum-assisted closure – VAC) se stále častěji využívá při léčbě různých typů ran, od jednoduchých defektů pulpy prstu až po komplikované rány, jako jsou laparotomie nebo infikovaná sternotomie. Tradiční aplikace přímé podtlakové terapie může způsobit dyskomfort a znamenat pro pacienta riziko poranění postižené oblasti při pohybu. V článku je popsána nová technika nepřímé podtlakové terapie, která je pro pacienta mnohem pohodlnější a příjemnější při pohybu.

ZKušenostI Z praXe

nepřímá podtLaKoVá terapIe: InoVoVaná teChnIKa VyužItí systému podtLaKoVé terapIe ran

dlouhý úzký proužek pěnového obva-zu. Tento proužek je možné odříznout z hlavního kusu pěnového obvazu. Pak se zbývající obvaz stříháním vytvaruje na potřebnou velikost, aby odpovídal tvaru rány. Velký kus lepicí fólie, který je součástí soupravy, je možné nastří-hat na několik menších kousků. Tak může lékař pohodlně aplikovat pod-tlakové krytí i na členitých místech, aniž by došlo k průniku vzduchu.

Hlavní část pěnového obvazu se přiloží na ránu a přelepí fólií. V blíz-kosti pěnového obvazu pokrývajícího ránu se na holou kůži mimo kostních výstupků a míst vystavených tlaku na-lepí pruh plastové fólie. Ve fólii pokrý-vající ránu se udělá malý otvor a k ně-mu se přiloží připravený úzký prou-žek pěnového obvazu, který se vyvede na fólii přilepenou na normální ků-ži. Tento proužek pěnového obvazu se rovněž překryje lepicí fólií. Do fólie pokrývající proužek pěnového obvazu se udělá další otvor, ke kterému se na-pojí podložka drenážní hadičky.

diskusePodtlakový obvaz podporuje rych-lé hojení rány. Póry pěnového obvazu rovnoměrně distribuují podtlak. Pře-vazy se provádějí jednou za tři dny, takže dochází k úspoře času sester, ná-doba se mění jednou za týden nebo tehdy, když je plná. Podtlakový obvaz také redukuje velikost rány a snižuje potřebu kožních štěpů. Pokud je kožní štěp nutný, podtlaková terapie připraví spodinu rány tak, že je kožní štěp opti-málně přijat. Při sepsi diabetické nohy může být podtlakový obvaz aplikován po amputaci palce u nohy nebo débri-dementu rány, aby pacient mohl pou-

žívat podtlakovou terapii doma a jeho pobyt v nemocnici se zkrátil.

Rána na diabetické noze obvykle není vhodná k bezprostřední aplika-ci kožního štěpu, ale podtlaková tera-pie znamená nesmírnou pomoc v pří-pravě pole pro budoucí štěp. I když je podtlaková terapie hojně využívána v různých situacích a umožňuje paci-entovi brzy odejít z nemocnice, nedáv-ný systematický průzkum nenašel do-statek důkazů na podporu jejího vyu-žívání při hojení ran. Při podtlakové terapii dochází k odsávání tkáňové-ho moku, což působí na snížení lokál-ního edému a zmenšení rány. Je pod-pořena tvorba nových cév a granulač-ní tkáně, která je optimální při tlaku 125 mm Hg. Experimenty ukazují, že terapie s intermitentním podtlakem je možná efektivnější než terapie s konti-nuálním podtlakem. Na buněčné úrovni podporuje podtlaková terapie používající pěnovou houbu buněčný růst, chemotaxi a buněčnou prolifera-ci bez zvyšování apoptózy buněk. Pod-tlaková terapie může ovlivňovat bak-teriální zátěž tkání. Aby byla tato te-rapie efektivní, musí být před aplikací pěnového obvazu odstraněny všechny strupy a nekrotické části tkáně, proto-že by mohly blokovat póry obvazu.

Hojení rány probíhá třemi způso-by: 1. primární hojení, 2. sekundární hojení, 3. terciální hojení – primární odložené hojení.

K primárnímu hojení rány dochází tehdy, když je rána primárně uzavřena, například po excizi kožního nádorku a zašití rány. Pokud je rána ponechána otevřená, aby se hojila přirozeně, na-zývá se tento mechanismus sekundár-ní hojení. Granulační tkáň a fibroblas-

FLORENCE 4/2011 21

ty zaplňují mezeru a fibroblasty ránu zmenšují. Takhle to probíhá u abscesů, po jejich incizi a drenáži. Podtlaková terapie zvyšuje tvorbu granulační tká-ně a také zmenšuje velikost rány pomo-cí podtlaku a odstranění edému tkáně. Rána se v tomto případě hojí rychleji než při samotném sekundárním hoje-ní, tj. při otevřené ráně bez použití pod-tlaku. Je-li rána ponechána několik dní otevřená a pak je zašita, nazývá se tento proces terciální hojení neboli primární odložené hojení.

Zjistili jsme, že nepřímá podtlaková terapie je velmi užitečná při hojení de-kubitů. Během uplynulých šesti let jsme tuto metodu použili pro podtlakové ho-jení nejméně u 200 pacientů. Typy ran, u nichž byl použit systém pro nepřímou podtlakovou terapii, byly různé – od di-abetické nohy až po nekrotizující fasci-itidu po débridementu. Zjistili jsme, že tato technika je pro pacienty pohodl-nější. Během období sledování neby-ly pozorovány žádné případy traumat způsobených touto technikou.

Byly popsány dvě podobné tech-niky, které rovněž snižují dyskomfort pacienta. Systémy „Bridging Techni-que“ a „Heel Dressing“ jsou podob-né jako náš systém podtlakové terapie ran a obvykle se používají pouze při terapii ran na chodidle. Plastová fólie se používá vcelku, zatímco my popi-sujeme použití lepicí fólie rozstříhané na menší kousky, aby se dala apliko-vat podle potřeby. Ke druhému (ne-přímému) kousku pěnového obvazu je možné přidat ještě další kousky pěno-vého obvazu, aby podložku TRAC® by-lo možné aplikovat na vhodném a po-hodlném místě. To je zvlášť užitečné při terapii dekubitů v sakrální krajině. U podtlakového systému „GranuFoam Heel Dressing“ (KCI, Kidlington, UK) je extenzní pěnová houbička součás-tí vlastní soupravy. Spojovací podlož-ka TRAC® je umístěna nahoře na no-ze. U soupravy „Heel“ je podtlakový obvaz aplikován na patu na kožní štěp a pacientovi je umožněna časná mobi-lizace bez ztráty kožního štěpu. U na-



ší techniky si sami vystřihneme tvar paty z hlavního kusu pěnového obva-zu, čímž se snižuje cena, protože ne-ní vyžadován speciální obvaz určený na patu.

Kontraindikací podtlakové terapie je blízkost velkých cév. Mezi další kon-traindikace patří riziko krvácení, roz-sáhlá nekrotická tkáň, osteomyelitida, malignita v ráně a případná entero-kutánní píštěl. Přímá aplikace pod-ložky TRAC® může způsobovat znač-ný dyskomfort a existuje značné riziko poranění. Autoři se domnívají, že no-vá technika (nepřímá podtlaková tera-pie) zvýší komfort pacientů a sníží ne-bezpečí potenciálního poranění.

(Z impaktovaného časopisu: Durai R., Hoque H., Davies TW. Indirect VAC: a novel technique of applying vacuumassisted closure dressing. Journal of Perioperative Practice, 2008, 18, č. 10, s. 437–439. Překlad Mgr. Libuše Dobrovodská, [email protected]. Redakčně upraveno a zkráceno.)

Tab.: Tipy pro úspěšnou a pohodlnou aplikaci krytí pro podtlakovou terapii ran

Rada Důvod

Před převazem vypněte jednotku vyvíjejíci podtlak a odpojte drenážní hadičky. Odsávání by vyvolávalo bolest.

Zajistěte, aby obvazy byly vzduchotěsné. V opačném případě by terapie nefungovala.

Je nutno odstranit veškerou nekrotickou tkáň a veškeré strupy. Docházelo by k obstrukci houbičky.

Zajistěte, aby se pěnový obvaz nedotýkal zdravé kůže.

Pokud je rána na místech vystavených tlaku, jako jsou křížová kost, pata a podobně, použijte popsanou metodu, aby se podložka drenážní hadičky nacházela mimo ránu.

Podtlak působí na normální kůži bolestivě.

Jinak by u pacienta mohly vzniknout další dekubity od drenážní hadičky.

Pokud máte podezření, že se pod pěnovým obvazem nachází enterokutánní píštěl nebo velká céva, informujte příslušný chirurgický tým.

V těchto případech je podtlaková terapie kontrindikována.

Vyměňte sběrnou nádobu i dřív než za sedm dní, pokud je plná. Podtlaková terapie nefunguje, pokud je nádoba plná.

poKyny pro autoryPříspěvky v češtině nebo slovenštině po sílejte v elek-tronické formě (textový editor MS Word) e-mailem na adresu: [email protected] nebo [email protected] (případně na CD na adresu redakce: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5).

K textu připojte prohlášení, že příspěvek nebyl publi-kován nebo nabídnut ke zveřejnění v jiném časopise.

Redakce si vyhrazuje právo na krácení či úpravy textů, o nichž bude autory informovat.

Původní (vědecké) práce, kazuistiky a odbornéčlánky většího rozsahu budou recenzoványdvěma recenzenty z různých pracovišť.

Články, kazuistiky• Ideálnírozsahčlánkujevrozmezí80–150řádků,vpří-

padě kazuistiky nebo výzkumné práce 80–200 řádků.• U textu musí být uvedeno celé jméno autora/

autorů, přesný název pracoviště, elektronické, poštovní i telefonické spojení.

• K příspěvku je třeba přiložit krátké životopisné(profesní) údaje a barevnou portrétní fotografii autora/autorů.

• V textunepoužívejte zkratky! Ke zvýraznění používejte pouze tučné písmo či kurzívu.

• Užijete-li v textuodkazynapoužitou literaturu,uveďte v závorce autora a rok vydání (Staňková, 2002), u více než tří autorů doplňte „et al.“ (Staň-ková et al., 2002)

• Struktura většího článku, vědeckých prací nebokazuistiky:

– název práce a jeho anglický překlad;– titul, jméno a příjmení autora, celý název a místo

jeho pracoviště;– souhrn (do 12 řádků) a jeho anglický překlad;– klíčová slova (nejvýše 5) a jejich anglický pře-

klad;– text článku, strukturovaný do celků oddělených

mezititulky; u kazuistiky popis případu, disku-se, závěr; u původní/výzkumné práce: úvod do problematiky, cíle výzkumu, použité metody, charakteristika výzkumného souboru, výsledky, diskuse k výsledkům, závěr.

• Seznam použité literatury Časopis: Příjmení a iniciály jmen autorů (nejvý-

še tří, poté doplnit „et al.“). Název práce v jazyce originálu. Název časopisu, rok vydání, ročník, stránkový rozsah.

Kniha: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše tří, poté doplnit „et al.“). Název knihy. Místo vydání: nakladatelství, rok vydání.

Internetový zdroj: Kompletní internetový od-kaz na dokument (včetně data návštěvy na dané adrese).

Obrazová dokumentace• Fotografie včetně portrétů autorů, grafy, sché-

mata, tabulky a jinou obrazovou dokumentaci přijímáme v elektronické formě – fota v grafic-kémformátuJPGneboTIFavrozlišení300dpi,grafyveformátuPDF.Uvětšíhorozsahučipočtuobrázků doporučujeme jejich zaslání na CD. Nevkládejte obrázky do Wordu ani Power-Pointu.

• Ke každému souboru v grafickém formátu(obsahujícím obrázek, graf, tabulku apod.) je třeba připojit číslo a zkrácený název. Na konec textu článku/kazuistiky pak připojte očíslova-ný seznam všech obrazových příloh a přesné popisky. U fotografií připojte také celé jméno jejich autora, anebo uveďte, odkud fotopříloha pochází (z archivu autora, zdravotnického zaří-zení apod.).

[email protected]

PRO zaSíláNí Své PeRSONálNí INzeRCe využIjte NašI e-maIlOvOu aDReSu:

22 FLORENCE 4/2011

7.–8

. 4.

ARO

, Mas

aryk

ova

nem

ocni

ce Ú

stí n

. L.

Žalu

dovy

dny

Hot

el C

lario

n, Ú

stí n

ad L

abem

dani

el.n

alos

@ m

nul.c

z

8.–1

0. 4

.Sd

ruže

ní k

řesť

ansk

ých

zdra

votn

íků

(SKZ

)XX

. kon

fere

nce

SKZ:

Výz

vy v

med

icín

ě pr

o 21

. sto

letí

SOŠ

info

rmat

iky

a sp

ojů,

Čic

hnov

a 23

, Brn

oin

fo@

skzc

r.cz,

ww

w.s

kzcr

.cz

10.–

14. 4

.Sp

oleč

nost

pro

náv

ykov

é ne

moc

i ČLS

JEP

AT K

onfe

renc

e 20

11Př

ehra

da S

ečPh

Dr.

Mat

úš Š

ucha

, Ph.

D.,

cai@

adik

tolo

gie.

cz

12. 4

. N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.VI

. čes

kobu

děj.

odb.

kon

fere

nce:

Pr

oble

mat

ika

hoje

ní ra

nH

otel

Gom

el, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz, 7

23 8

47 0

04, 3

87 8

72 0

15

13. 4

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.D

en ji

hoče

skéh

o ka

rdio

ncen

tra

Tow

nshe

nd In

t. Sc

hool

, Hlu

boká

nad

Vlta

vou

Prim

. MU

Dr.

Fran

tišek

Touš

ek, F

ESC,

to

usek

@ne

mcb

.cz,

387

874

301

13.–

14. 4

.N

árod

ní tk

áňov

é Ce

ntru

m, a

. s.,

a

Tkáň

ová

bank

a FN

Brn

oBi

oim

plan

tolo

gie

2011

Hol

iday

In, B

rno

tk.b

anka

@fn

brno

.cz

14. 4

.Sp

oleč

nost

pro

stu

dium

a

léčb

u bo

lest

i ČLS

JEP

Jarn

í sem

inář

e o

bole

sti 2

011:

Bol

esti

ve s

táří

FN M

otol

, Pra

haO

rgan

izac

e: C

ongr

ess

Busi

ness

Tra

vel,

s. r.

o.,

ww

w.s

emin

areb

oles

t.cz

14. 4

. a 1

0. 1

1.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: P

erio

p. p

éče

v ch

ir.:

Příp

rava

nem

. k o

pera

ci, p

oope

r. pé

čeO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

15. 4

.ČS

NM

a Č

AS:

sek

ce n

ukle

ární

med

icín

yXV

II. p

raco

vní d

en s

ekce

NeZ

P ČS

NM

a Č

AS

Prah

a, L

ékař

ský

dům

Mile

na M

atys

ová,

mile

na.m

atys

ova@

fnhk

.cz,

Vl

asta

Mík

ová,

vla

sta.

mik

ova@

fnol

.cz

15.–

16. 4

. Pr

even

ce 2

000,

s. r.

o.

Odb

orný

kur

s ly

mfo

-tap

ingu

Lo

ndýn

ská

59, P

raha

2te

l: 22

1 62

0 21

4, in

fo@

prev

ence

2000

.cz

16. 4

.ČA

S: p

neum

olog

ická

sek

ce

X. k

onfe

renc

e se

kce:

Nal

éhav

é st

avy

v pn

eum

ol.

Nem

ocni

ce N

a H

omol

ce, P

raha

Eva

Feke

teov

á, fe

kete

ova@

lery

med

.cz

2. d

ekád

a du

bna

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

Den

jiho

česk

ého

kard

ioce

ntra

Tow

nshe

nd In

t. Sc

hool

, Hlu

boká

nad

Vlta

vou

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

20. 4

.Ps

ychi

atric

ká s

ekce

ČA

SPo

sto

pách

psy

chia

tric

kého

oše

třov

atel

ství

XIV

.Ú

VN P

raha

, kon

gres

ové

cent

rum

Mgr

. Tom

áš P

etr,

tom

as.p

etr@

uvn.

cz

21.–

22.

4.

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

XI. T

imro

vy d

ny (o

ftal

mol

ogie

)Ba

zilik

a, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

21.–

22. 4

.M

OÚ

Brn

o, Č

AS

Konf

eren

ce p

ro n

elék

ař. z

drav

. pra

covn

íky,

BO

D 2

011

BVV,

pav

ilon

A, B

rno

Eva

Čech

man

ová,

cec

hman

ova@

mou

.cz,

ww

w.m

ou.c

z

27. 4

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Cyk

l. Ro

k s

výži

vou.

Ro

zdíl.

i str

av. v

e sv

ětě

– A

sie

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

252

27. 4

.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Celo

ústa

vní k

onfe

renc

e: M

oder

ní o

šetř

. v 2

1. s

tol.

– VI

II.Ki

no „9

9“, Z

ahra

dní 7

64, K

olín

IVSt

áňa

Kubi

ncov

á, 3

21 7

56 5

05,

stan

isla

va.k

ubin

cova

@ne

moc

nice

kolin

.cz

28. 4

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Den

gyn

ekol

ogie

a p

orod

nict

víFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.c

z, te

l.: 26

1 08

3 25

2

28.–

29. 4

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.XX

. jih

očes

ké O

RL d

nyBa

zilik

a, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

29. 4

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.8.

ane

stez

iolo

gick

é se

tkán

í lék

ařů

a se

ster

jiho

česk

ého

kraj

eM

etro

pol,

Česk

é Bu

dějo

vice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

29.–

30. 4

.Pl

icní

klin

ika

FN H

rade

c Kr

álov

éXV

. hra

deck

é pn

eum

ol. d

ny, s

este

r. se

kce:

Oše

tř. p

éče

o pa

cien

ty s

resp

ir. o

nem

.H

rade

c Kr

álov

éBc

. Eva

Prc

halo

vá, p

rcha

eva@

fnhk

.cz

dube

n ČA

S: re

gion

Mla

dá B

oles

lav

Nov

é tr

endy

jedn

oráz

ovýc

h m

ater

iálů

na

oper

ační

ch sá

lech

Škol

icí c

entr

um, B

atis

t, s.

r. o.

, Čer

vený

Kos

tele

cM

gr. L

ucie

Kop

alov

á, S

ZŠ a

VO

ŠZ, B

ožen

y N

ěmco

vé 4

82,

M. B

oles

lav,

mob

il: 6

07 2

58 3

38, l

ucie

.kop

alov

a@se

znam

.cz

dube

n ČA

S: s

ekce

zdr

avot

ních

labo

rant

ůZd

ravo

tní l

abor

ant v

dia

gnos

tické

péč

i FN

v M

otol

e, P

raha

bune

sova

m@

sezn

am.c

z

dube

n ČA

S: re

gion

Hra

dec

Král

ové

Konf

eren

ce: P

alia

tivní

a h

ospi

cová

péč

e FN

Hra

dec

Král

ové

Bc. I

vana

Šla

isov

á, te

l.: 4

95 8

32 6

10 s

lais

iva@

fnhk

.cz

1.–3

. 5.

Sekc

e la

bor.

ČHS,

Sek

ce la

bor.

a se

ster

STL

, tr

ansf

úzní

sek

ce Č

AS,

Pan

och.

nem

. Tur

nov

XXIII

. cel

ostá

t. pr

ac. k

onfe

r. la

bora

ntů

a se

ster

: Hem

atol

. a

tran

sfúz

ní s

lužb

aH

otel

Skl

ář, H

arra

chov

Zdeň

ka D

robn

íkov

á, z

dena

.dro

bnik

ova@

nem

tur.c

z

3.–4

. 5.

ČAS:

sek

ce n

utrič

ních

tera

peut

ůKo

nfer

ence

: Die

tní s

ysté

mM

uzeu

m p

olic

ie Č

R, K

e Ka

rlovu

1, P

raha

2O

lga

Men

gero

vá, o

lme@

ikem

.cz

5. -

6. 5

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.A

rthr

osco

py o

f the

Hip

and

Ank

le (m

ezin

árod

ní)

Bazi

lika,

Čes

ké B

uděj

ovic

eM

UD

r. Sa

dovs

ký, s

adov

sky@

nem

cb.c

z, 3

87 8

7 88

63

5. -

6. 5

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.Pe

loid

y a

pelo

idní

ext

rakt

yH

otel

Rez

iden

ce, N

ové

Hra

dyD

oc. M

UD

r. Pe

tr, P

h.D

., pe

tr@

nem

cb.c

z, 3

87 8

78 7

50

7. 5

.ČA

S: in

tern

í sek

ceO

šetř

ovat

elst

ví v

kar

diol

ogii

Kong

reso

vý s

ál N

em. n

a H

omol

ce, P

raha

jana

.hru

skov

á@vf

n.cz

9. 5

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: T

réno

vání

pam

ěti

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.c

z, te

l.: 26

1 08

3 25

2

9. 5

.–10

. 6.

FTN

sP, P

raha

Akr

ed. k

valif

. kur

s Vše

ob. s

anitá

řFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jana

Haz

drov

á, ja

na.h

azdr

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

172

12. 5

.Sp

oleč

nost

pro

stu

dium

a

léčb

u bo

lest

i ČLS

JEP

Jarn

í sem

inář

e o

bole

sti 2

011:

Bol

esti

ve s

táří

Šafr

ánků

v pa

vilo

n LF

UK,

Plz

eňO

rgan

izac

e: C

ongr

ess

Busi

ness

Tra

vel,

s. r.

o.,

ww

w.s

emin

areb

oles

t.cz

12. 5

.Pr

ezid

ium

ČA

SJa

rní k

onfe

renc

e pr

ezid

ia Č

AS

Prah

aw

ww

.cnn

a.cz

17. 5

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: N

ovin

ky v

KPR

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.c

z, te

l.: 26

1 08

3 25

2

26. 5

. a 8

. 12.

Obl

astn

í nem

ocni

ce K

olín

, a. s

.Ko

nfer

ence

: Hyg

iena

ruko

u –

čist

á pé

če =

bez

peč.

péč

eO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

26.–

27. 5

.I.

chir.

klin

ika

VFN

v P

raze

, ČA

S:

trau

mat

.-ort

oped

. sek

ce, 1

. LF

UK

v Pr

aze,

Če

ská

chiru

rg. s

pol.

ČLS

JEP

XVIII

. pra

žské

chi

rurg

ické

dny

(Jirá

skov

y dn

y)Cl

ario

n Co

ngre

ss H

otel

Pra

gue,

Pra

haoffi

ce@

cong

ress

prag

ue.c

z, s

koch

ova.

dagm

ar@

vfn.

cz

27.–

28. 5

.Če

ska

spol

. pro

sex

uáln

í med

icín

u a

ČAS:

ur

olog

ická

sek

ce

XVI.

andr

olog

ické

sym

pozi

umM

ěsts

ké d

ivad

lo Č

eský

Kru

mlo

vre

gist

race

a p

řihlá

šky:

ww

w.c

sssm

web

.cz,

do

tazy

: olg

a.bo

linov

a@se

znam

.cz

27.–

28. 5

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.Ja

rní s

emin

ář d

erm

atol

ogů

Jiho

česk

ého

kraj

eČe

ské

Budě

jovi

cePr

im. M

UD

r. H

oraž

ďovs

ký, P

h.D

.

28. 5

.ČA

S: re

gion

Mla

dá B

oles

lav

Moz

kový

jogg

ing

Dům

kul

tury

, Div

adel

ní s

ál, M

ladá

Bol

esla

vM

gr. L

ucie

Kop

alov

á, S

ZŠ a

VO

ŠZ, B

ožen

y N

ěmco

vé 4

82,

M. B

oles

lav,

mob

il: 6

07 2

58 3

38, l

ucie

.kop

alov

a@se

znam

.cz

květ

enČA

S: s

tom

atol

ogic

ká s

ekce

Konf

eren

ce: P

éče

o on

kol.

nem

ocné

pac

ient

y

ve s

tom

atol

ogii

Brno

Eva

Gré

grov

á, v

rchn

í ses

tra

STK,

FN

u s

v. A

nny

v Br

ně,

eva.

greg

rova

@fn

usa.

cz

květ

enČA

S: re

gion

Mot

olSy

mpo

zium

: Ve

zdra

vém

těle

zdr

avý

duch

IV.

Bořa

novi

cesy

lvie

.kre

ckov

a@se

znam

.cz

květ

enN

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.Pe

rinat

olog

ický

sem

inář

Nem

ocni

ce Č

. Bud

ějov

ice,

pav

ilon

C, 5

. p.,

zase

dací

síň

Prim

. MU

Dr.

Sák,

Ph.

D.

2. 6

. Sp

oleč

nost

pro

stu

dium

a

léčb

u bo

lest

i ČLS

JEP

Jarn

í sem

inář

e o

bole

sti 2

011:

Bol

esti

ve s

táří

Výuk

ové

cent

rum

LF

UK,

Hra

dec

Král

ové

Org

aniz

ace:

Con

gres

s Bu

sine

ss T

rave

l, s.

r. o.

, w

ww

.sem

inar

ebol

est.c

z

3.–4

. 6.

Slov

. kom

ora

sest

ier a

PA

, Sek

cia

sest

ier p

rac.

v

ARI

S, R

eg. k

omor

a se

stie

r a P

A, K

lin. a

nest

. a

int.

med

. ÚVN

SN

P, FN

Ruž

ombe

rok

IV. c

elos

lov.

kon

fere

ncia

ses

tier p

rac.

v a

nest

ézio

lógi

i a

inte

nzív

nej s

taro

stliv

osti

s m

edzi

náro

dnou

úča

sťou

Ružo

mbe

rok,

Slo

vens

koBl

ižši

e in

form

ácie

: ww

w.s

ksap

a.sk

, O

rgan

izát

or: h

elen

agon

dar1

@ce

ntru

m.s

k

9. 6

.Pr

ezid

ium

ČA

SO

slav

y M

ezin

árod

ního

dne

ses

ter

Prah

aw

ww

.cnn

a.cz

10. 6

.Pr

even

ce 2

000,

s. r.

o.

Sem

inář

: Pr

even

ce a

léčb

a ob

ezity

Lond

ýnsk

á 59

, Pra

ha 2

tel:

221

620

214,

info

@pr

even

ce20

00.c

z

15. 6

.Ú

TPO

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v

prim

. péč

iKu

rs: P

reze

ntač

ní d

oved

nost

i Ú

TPO

1. L

F U

K, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

(a

reál

FTN

sP, p

avilo

n A

1, 1

. p.)

http

://ut

po.lf

1.cu

ni.c

z/, m

onik

a.ho

stal

kova

@lf1

.cun

i.cz,

Te

l.: 2

61 0

83 3

95

16. 6

.Sp

oleč

nost

pro

stu

dium

a

léčb

u bo

lest

i ČLS

JEP

Jarn

í sem

inář

e o

bole

sti 2

011:

Bol

esti

ve s

táří

FN B

rno

Org

aniz

ace:

Con

gres

s Bu

sine

ss T

rave

l, s.

r. o.

, w

ww

.sem

inar

ebol

est.c

z

23.–

25. 6

.Če

ská

a Sl

oven

ská

pneu

mol

ogic

ká

a ft

izeo

logi

cká

spol

ečno

stXV

II. k

ongr

es Č

PFS

a SP

FS, s

este

r. se

kce:

O

šetř

. péč

e o

paci

enty

s re

spir.

one

m.

Plze

ňPr

of. M

iloš

Peše

k

24. 6

.LF

UP,

FN O

lom

ouc,

HA

IMAO

M, Č

AS

XV. k

onfe

renc

e ne

léka

ř. pr

ofes

í v h

emat

olog

ii, O

HD

201

1N

H C

ongr

ess

Hot

el, O

lom

ouc

Václ

av K

ajab

a, k

ajab

av@

fnol

.cz,

ww

w.o

lhem

dny.

cz

24.–

25. 6

.I.

orto

pedi

cká

klin

ika

LF M

U

a FN

u s

v. A

nny

v Br

něXI

X. F

rejk

ovy

dny

s m

ezin

árod

ní ú

čast

íBr

noBc

. Hel

ena

Mod

erov

á, v

rchn

í ses

tra

I. O

RTK,

he

lena

.mod

erov

a@fn

usa.

cz

Dat

umPo

řada

tel

náz

ev a

kce

(tém

a)M

ísto

Kont

akt

přeh

Led

VZd

ěLáV

aCíC

h a

KCí (

dube

n 20

11 –

čer

ven

2011

)

FLORENCE 4/2011 23

7.–8

. 4.

ARO

, Mas

aryk

ova

nem

ocni

ce Ú

stí n

. L.

Žalu

dovy

dny

Hot

el C

lario

n, Ú

stí n

ad L

abem

dani

el.n

alos

@ m

nul.c

z

8.–1

0. 4

.Sd

ruže

ní k

řesť

ansk

ých

zdra

votn

íků

(SKZ

)XX

. kon

fere

nce

SKZ:

Výz

vy v

med

icín

ě pr

o 21

. sto

letí

SOŠ

info

rmat

iky

a sp

ojů,

Čic

hnov

a 23

, Brn

oin

fo@

skzc

r.cz,

ww

w.s

kzcr

.cz

10.–

14. 4

.Sp

oleč

nost

pro

náv

ykov

é ne

moc

i ČLS

JEP

AT K

onfe

renc

e 20

11Př

ehra

da S

ečPh

Dr.

Mat

úš Š

ucha

, Ph.

D.,

cai@

adik

tolo

gie.

cz

12. 4

. N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.VI

. čes

kobu

děj.

odb.

kon

fere

nce:

Pr

oble

mat

ika

hoje

ní ra

nH

otel

Gom

el, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz, 7

23 8

47 0

04, 3

87 8

72 0

15

13. 4

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.D

en ji

hoče

skéh

o ka

rdio

ncen

tra

Tow

nshe

nd In

t. Sc

hool

, Hlu

boká

nad

Vlta

vou

Prim

. MU

Dr.

Fran

tišek

Touš

ek, F

ESC,

to

usek

@ne

mcb

.cz,

387

874

301

13.–

14. 4

.N

árod

ní tk

áňov

é Ce

ntru

m, a

. s.,

a

Tkáň

ová

bank

a FN

Brn

oBi

oim

plan

tolo

gie

2011

Hol

iday

In, B

rno

tk.b

anka

@fn

brno

.cz

14. 4

.Sp

oleč

nost

pro

stu

dium

a

léčb

u bo

lest

i ČLS

JEP

Jarn

í sem

inář

e o

bole

sti 2

011:

Bol

esti

ve s

táří

FN M

otol

, Pra

haO

rgan

izac

e: C

ongr

ess

Busi

ness

Tra

vel,

s. r.

o.,

ww

w.s

emin

areb

oles

t.cz

14. 4

. a 1

0. 1

1.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: P

erio

p. p

éče

v ch

ir.:

Příp

rava

nem

. k o

pera

ci, p

oope

r. pé

čeO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

15. 4

.ČS

NM

a Č

AS:

sek

ce n

ukle

ární

med

icín

yXV

II. p

raco

vní d

en s

ekce

NeZ

P ČS

NM

a Č

AS

Prah

a, L

ékař

ský

dům

Mile

na M

atys

ová,

mile

na.m

atys

ova@

fnhk

.cz,

Vl

asta

Mík

ová,

vla

sta.

mik

ova@

fnol

.cz

15.–

16. 4

. Pr

even

ce 2

000,

s. r.

o.

Odb

orný

kur

s ly

mfo

-tap

ingu

Lo

ndýn

ská

59, P

raha

2te

l: 22

1 62

0 21

4, in

fo@

prev

ence

2000

.cz

16. 4

.ČA

S: p

neum

olog

ická

sek

ce

X. k

onfe

renc

e se

kce:

Nal

éhav

é st

avy

v pn

eum

ol.

Nem

ocni

ce N

a H

omol

ce, P

raha

Eva

Feke

teov

á, fe

kete

ova@

lery

med

.cz

2. d

ekád

a du

bna

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

Den

jiho

česk

ého

kard

ioce

ntra

Tow

nshe

nd In

t. Sc

hool

, Hlu

boká

nad

Vlta

vou

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

20. 4

.Ps

ychi

atric

ká s

ekce

ČA

SPo

sto

pách

psy

chia

tric

kého

oše

třov

atel

ství

XIV

.Ú

VN P

raha

, kon

gres

ové

cent

rum

Mgr

. Tom

áš P

etr,

tom

as.p

etr@

uvn.

cz

21.–

22.

4.

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

XI. T

imro

vy d

ny (o

ftal

mol

ogie

)Ba

zilik

a, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

21.–

22. 4

.M

OÚ

Brn

o, Č

AS

Konf

eren

ce p

ro n

elék

ař. z

drav

. pra

covn

íky,

BO

D 2

011

BVV,

pav

ilon

A, B

rno

Eva

Čech

man

ová,

cec

hman

ova@

mou

.cz,

ww

w.m

ou.c

z

27. 4

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Cyk

l. Ro

k s

výži

vou.

Ro

zdíl.

i str

av. v

e sv

ětě

– A

sie

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosl

ava

Polá

ková

, jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

252

27. 4

.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Celo

ústa

vní k

onfe

renc

e: M

oder

ní o

šetř

. v 2

1. s

tol.

– VI

II.Ki

no „9

9“, Z

ahra

dní 7

64, K

olín

IVSt

áňa

Kubi

ncov

á, 3

21 7

56 5

05,

stan

isla

va.k

ubin

cova

@ne

moc

nice

kolin

.cz

28. 4

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Den

gyn

ekol

ogie

a p

orod

nict

víFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.c

z, te

l.: 26

1 08

3 25

2

28.–

29. 4

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.XX

. jih

očes

ké O

RL d

nyBa

zilik

a, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

29. 4

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.8.

ane

stez

iolo

gick

é se

tkán

í lék

ařů

a se

ster

jiho

česk

ého

kraj

eM

etro

pol,

Česk

é Bu

dějo

vice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

29.–

30. 4

.Pl

icní

klin

ika

FN H

rade

c Kr

álov

éXV

. hra

deck

é pn

eum

ol. d

ny, s

este

r. se

kce:

Oše

tř. p

éče

o pa

cien

ty s

resp

ir. o

nem

.H

rade

c Kr

álov

éBc

. Eva

Prc

halo

vá, p

rcha

eva@

fnhk

.cz

dube

n ČA

S: re

gion

Mla

dá B

oles

lav

Nov

é tr

endy

jedn

oráz

ovýc

h m

ater

iálů

na

oper

ační

ch sá

lech

Škol

icí c

entr

um, B

atis

t, s.

r. o.

, Čer

vený

Kos

tele

cM

gr. L

ucie

Kop

alov

á, S

ZŠ a

VO

ŠZ, B

ožen

y N

ěmco

vé 4

82,

M. B

oles

lav,

mob

il: 6

07 2

58 3

38, l

ucie

.kop

alov

a@se

znam

.cz

dube

n ČA

S: s

ekce

zdr

avot

ních

labo

rant

ůZd

ravo

tní l

abor

ant v

dia

gnos

tické

péč

i FN

v M

otol

e, P

raha

bune

sova

m@

sezn

am.c

z

dube

n ČA

S: re

gion

Hra

dec

Král

ové

Konf

eren

ce: P

alia

tivní

a h

ospi

cová

péč

e FN

Hra

dec

Král

ové

Bc. I

vana

Šla

isov

á, te

l.: 4

95 8

32 6

10 s

lais

iva@

fnhk

.cz

1.–3

. 5.

Sekc

e la

bor.

ČHS,

Sek

ce la

bor.

a se

ster

STL

, tr

ansf

úzní

sek

ce Č

AS,

Pan

och.

nem

. Tur

nov

XXIII

. cel

ostá

t. pr

ac. k

onfe

r. la

bora

ntů

a se

ster

: Hem

atol

. a

tran

sfúz

ní s

lužb

aH

otel

Skl

ář, H

arra

chov

Zdeň

ka D

robn

íkov

á, z

dena

.dro

bnik

ova@

nem

tur.c

z

3.–4

. 5.

ČAS:

sek

ce n

utrič

ních

tera

peut

ůKo

nfer

ence

: Die

tní s

ysté

mM

uzeu

m p

olic

ie Č

R, K

e Ka

rlovu

1, P

raha

2O

lga

Men

gero

vá, o

lme@

ikem

.cz

5. -

6. 5

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.A

rthr

osco

py o

f the

Hip

and

Ank

le (m

ezin

árod

ní)

Bazi

lika,

Čes

ké B

uděj

ovic

eM

UD

r. Sa

dovs

ký, s

adov

sky@

nem

cb.c

z, 3

87 8

7 88

63

5. -

6. 5

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.Pe

loid

y a

pelo

idní

ext

rakt

yH

otel

Rez

iden

ce, N

ové

Hra

dyD

oc. M

UD

r. Pe

tr, P

h.D

., pe

tr@

nem

cb.c

z, 3

87 8

78 7

50

7. 5

.ČA

S: in

tern

í sek

ceO

šetř

ovat

elst

ví v

kar

diol

ogii

Kong

reso

vý s

ál N

em. n

a H

omol

ce, P

raha

jana

.hru

skov

á@vf

n.cz

9. 5

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: T

réno

vání

pam

ěti

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.c

z, te

l.: 26

1 08

3 25

2

9. 5

.–10

. 6.

FTN

sP, P

raha

Akr

ed. k

valif

. kur

s Vše

ob. s

anitá

řFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jana

Haz

drov

á, ja

na.h

azdr

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

172

12. 5

.Sp

oleč

nost

pro

stu

dium

a

léčb

u bo

lest

i ČLS

JEP

Jarn

í sem

inář

e o

bole

sti 2

011:

Bol

esti

ve s

táří

Šafr

ánků

v pa

vilo

n LF

UK,

Plz

eňO

rgan

izac

e: C

ongr

ess

Busi

ness

Tra

vel,

s. r.

o.,

ww

w.s

emin

areb

oles

t.cz

12. 5

.Pr

ezid

ium

ČA

SJa

rní k

onfe

renc

e pr

ezid

ia Č

AS

Prah

aw

ww

.cnn

a.cz

17. 5

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: N

ovin

ky v

KPR

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jar

osla

va.p

olak

ova@

ftn.c

z, te

l.: 26

1 08

3 25

2

26. 5

. a 8

. 12.

Obl

astn

í nem

ocni

ce K

olín

, a. s

.Ko

nfer

ence

: Hyg

iena

ruko

u –

čist

á pé

če =

bez

peč.

péč

eO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

26.–

27. 5

.I.

chir.

klin

ika

VFN

v P

raze

, ČA

S:

trau

mat

.-ort

oped

. sek

ce, 1

. LF

UK

v Pr

aze,

Če

ská

chiru

rg. s

pol.

ČLS

JEP

XVIII

. pra

žské

chi

rurg

ické

dny

(Jirá

skov

y dn

y)Cl

ario

n Co

ngre

ss H

otel

Pra

gue,

Pra

haoffi

ce@

cong

ress

prag

ue.c

z, s

koch

ova.

dagm

ar@

vfn.

cz

27.–

28. 5

.Če

ska

spol

. pro

sex

uáln

í med

icín

u a

ČAS:

ur

olog

ická

sek

ce

XVI.

andr

olog

ické

sym

pozi

umM

ěsts

ké d

ivad

lo Č

eský

Kru

mlo

vre

gist

race

a p

řihlá

šky:

ww

w.c

sssm

web

.cz,

do

tazy

: olg

a.bo

linov

a@se

znam

.cz

27.–

28. 5

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.Ja

rní s

emin

ář d

erm

atol

ogů

Jiho

česk

ého

kraj

eČe

ské

Budě

jovi

cePr

im. M

UD

r. H

oraž

ďovs

ký, P

h.D

.

28. 5

.ČA

S: re

gion

Mla

dá B

oles

lav

Moz

kový

jogg

ing

Dům

kul

tury

, Div

adel

ní s

ál, M

ladá

Bol

esla

vM

gr. L

ucie

Kop

alov

á, S

ZŠ a

VO

ŠZ, B

ožen

y N

ěmco

vé 4

82,

M. B

oles

lav,

mob

il: 6

07 2

58 3

38, l

ucie

.kop

alov

a@se

znam

.cz

květ

enČA

S: s

tom

atol

ogic

ká s

ekce

Konf

eren

ce: P

éče

o on

kol.

nem

ocné

pac

ient

y

ve s

tom

atol

ogii

Brno

Eva

Gré

grov

á, v

rchn

í ses

tra

STK,

FN

u s

v. A

nny

v Br

ně,

eva.

greg

rova

@fn

usa.

cz

květ

enČA

S: re

gion

Mot

olSy

mpo

zium

: Ve

zdra

vém

těle

zdr

avý

duch

IV.

Bořa

novi

cesy

lvie

.kre

ckov

a@se

znam

.cz

květ

enN

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.Pe

rinat

olog

ický

sem

inář

Nem

ocni

ce Č

. Bud

ějov

ice,

pav

ilon

C, 5

. p.,

zase

dací

síň

Prim

. MU

Dr.

Sák,

Ph.

D.

2. 6

. Sp

oleč

nost

pro

stu

dium

a

léčb

u bo

lest

i ČLS

JEP

Jarn

í sem

inář

e o

bole

sti 2

011:

Bol

esti

ve s

táří

Výuk

ové

cent

rum

LF

UK,

Hra

dec

Král

ové

Org

aniz

ace:

Con

gres

s Bu

sine

ss T

rave

l, s.

r. o.

, w

ww

.sem

inar

ebol

est.c

z

3.–4

. 6.

Slov

. kom

ora

sest

ier a

PA

, Sek

cia

sest

ier p

rac.

v

ARI

S, R

eg. k

omor

a se

stie

r a P

A, K

lin. a

nest

. a

int.

med

. ÚVN

SN

P, FN

Ruž

ombe

rok

IV. c

elos

lov.

kon

fere

ncia

ses

tier p

rac.

v a

nest

ézio

lógi

i a

inte

nzív

nej s

taro

stliv

osti

s m

edzi

náro

dnou

úča

sťou

Ružo

mbe

rok,

Slo

vens

koBl

ižši

e in

form

ácie

: ww

w.s

ksap

a.sk

, O

rgan

izát

or: h

elen

agon

dar1

@ce

ntru

m.s

k

9. 6

.Pr

ezid

ium

ČA

SO

slav

y M

ezin

árod

ního

dne

ses

ter

Prah

aw

ww

.cnn

a.cz

10. 6

.Pr

even

ce 2

000,

s. r.

o.

Sem

inář

: Pr

even

ce a

léčb

a ob

ezity

Lond

ýnsk

á 59

, Pra

ha 2

tel:

221

620

214,

info

@pr

even

ce20

00.c

z

15. 6

.Ú

TPO

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v

prim

. péč

iKu

rs: P

reze

ntač

ní d

oved

nost

i Ú

TPO

1. L

F U

K, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

(a

reál

FTN

sP, p

avilo

n A

1, 1

. p.)

http

://ut

po.lf

1.cu

ni.c

z/, m

onik

a.ho

stal

kova

@lf1

.cun

i.cz,

Te

l.: 2

61 0

83 3

95

16. 6

.Sp

oleč

nost

pro

stu

dium

a

léčb

u bo

lest

i ČLS

JEP

Jarn

í sem

inář

e o

bole

sti 2

011:

Bol

esti

ve s

táří

FN B

rno

Org

aniz

ace:

Con

gres

s Bu

sine

ss T

rave

l, s.

r. o.

, w

ww

.sem

inar

ebol

est.c

z

23.–

25. 6

.Če

ská

a Sl

oven

ská

pneu

mol

ogic

ká

a ft

izeo

logi

cká

spol

ečno

stXV

II. k

ongr

es Č

PFS

a SP

FS, s

este

r. se

kce:

O

šetř

. péč

e o

paci

enty

s re

spir.

one

m.

Plze

ňPr

of. M

iloš

Peše

k

24. 6

.LF

UP,

FN O

lom

ouc,

HA

IMAO

M, Č

AS

XV. k

onfe

renc

e ne

léka

ř. pr

ofes

í v h

emat

olog

ii, O

HD

201

1N

H C

ongr

ess

Hot

el, O

lom

ouc

Václ

av K

ajab

a, k

ajab

av@

fnol

.cz,

ww

w.o

lhem

dny.

cz

24.–

25. 6

.I.

orto

pedi

cká

klin

ika

LF M

U

a FN

u s

v. A

nny

v Br

něXI

X. F

rejk

ovy

dny

s m

ezin

árod

ní ú

čast

íBr

noBc

. Hel

ena

Mod

erov

á, v

rchn

í ses

tra

I. O

RTK,

he

lena

.mod

erov

a@fn

usa.

cz

Pozn

ámka

: pod

barv

ené

akce

poř

ádá

ČAS.

Úpl

ný p

řehl

ed v

zděl

ávac

ích

akcí

201

1 na

jdet

e na

ww

w.fl

oren

ce.c

z. V

zděl

ávac

í akc

e IP

VZ p

ro z

drav

otní

ky n

elék

aře,

dub

en 2

011

– če

rven

201

1, p

řihlá

šky

a da

lší i

nfor

mac

e na

jdet

e na

ww

w.ip

vz.c

z.IN

ZERC

E

Před

nášející:

Pro

f.M

UD

r.R

ich

ard

Ro

kyta

,D

rSc.,

Pro

f.M

UD

r.M

ilo

slav

Krš

iak,

DrS

c.,

MU

Dr.

Jiří

Ko

zák,

Ph

D.,

MU

Dr.

Ivan

Vrb

a,

Ph

D.,

MU

Dr.

Jan

Lejč

ko

,M

UD

r.Ji

tka

Fri

co

vá,

Ph

D.,

MU

Dr.

Mare

kH

akl

ww

w.s

em

ina

reb

ole

st.

cz

Jarn

ísemináře

obolesti2011

„B

OL

ES

TV

ES

TÁ

ŘÍ“

14.4

.201

1Prah

a–FN

Motol,k

inosál,V

Úvalu84

12.5

.201

1Plzeň–Ša

frán

kůvpa

vilonLF

UK,A

lejS

vobo

dy31

2.6.

2011

Hrad

ecKrálov

é–Vý

ukov

écent

rum

LFUK

,areál

FN,S

okolská58

116

.6.2

011

Brno

–Fa

kultn

ínem

ocnice,Jihlavská

20

Congress

BusinessTravel,s.r.o.,

Lid

ická

43/6

6,150

00

Pra

ha

5;te

l.:+

420

224

942

575,fa

x:+

420

224

942

550,e

-mail:se

nd

ero

va@

cb

ttra

ve

l.cz

Kontakt:

CBT_inz_seminar_275x50.qxd:Sestava1

21.3.2011

16:32

Stránka

1

24 FLORENCE 4/2011


ÚvodUmírání a smrt je v našem státě stá-le tabuizovaným tématem.Většina z nás se nebojí smrti jako takové, ale bojí se utrpení, která smrti předchá-zí, bolesti, samoty, bezmocnosti, ne-soběstačnosti a dokonce i přístupu ošetřovatelského personálu. Většina lidí si přeje zemřít doma v blízkos-ti svých nejbližších, ale skutečnost je úplně jiná. Bohužel mnoho lidí umírá v nemocnici mezi cizími, sami a čas-to opuštěni. Střetávají se nám tady dva pohledy. Tím prvním je pohled odborníka – všeobecné sestry, druhý je pohled laické veřejnosti. Dva zcela odlišné pohledy!

Dříve byl umírající ve středu zá-jmu a pozornosti celé rodiny, nyní je často v nemocnici jen případem. Vě-nuje se mu sice značná pozornost, je však zaměřena profesionálně. Lidé věří, že svým blízkým pomohou nej-lépe, když jim zajistí ty nejúčinněj-ší a nejmodernější léčebné postupy. Vypadá to, jako kdyby umírání by-lo odbornou záležitostí lékařů, ses-ter a dalších zdravotnických pracov-níků. Zvykli jsme si v naší republice, že se umírá „na něco“, nikoliv pro-to, že jsme smrtelní. (Kutnohorská, 2007).

Souhrn: Příspěvek vychází z kvalitativní studie, která zkoumá strach ze smrti a umění doprovázet z pohledu všeobecné sestry a laické veřejnosti. Nemoc nebo umírání pacienta jsou bolestivé okamžiky, při kterých musí zdravotnický personál poznat a akceptovat principy víry. Pacientům je potřebné zabezpečit ošetřovatelskou péči, která vychází z individuálních potřeb. Profesionální péči a pomoc vyžadují také příbuzní pacienta, kteří rovněž procházejí složitou a bolestnou životní si-tuací. Efektivní komunikace je základem kvalitní zdravotní i sociální péče, protože klient a jeho rodina mají různé komu-nikační potřeby. Spiritualita je integrální součástí osobnosti člověka. Příspěvek proto řeší problém správného chápání spi-rituálních potřeb pacientů při poskytování ošetřovatelské péče.Klíčová slova: strach – smrt – umírání – všeobecná sestra – laická veřejnost.

(Fear of death, dying and the accompanving art from the perspektive of nurses and the general public)Summary: This study results from a qualitative study, which explores the exprerience of fear death, dying and the accom-panving art from the perspektive of nurses and the general public. Illness and dying are painfull moments, when the me-dical staff must know and accept the principles of the faith. To the patients at the stage of dying it is necessary to ensure nursing care, which is based on individual needs. Professional care and assistance require also the above mentioned per-son s relatives, who are going through a difficult and painful life situation as well. Effective communication is the founda-tion of good health or social care, because the client and his family have different communication needs. The spirituality is an inseparable part of the personality of a human being. The contribution addresses the problem of proper understanding of the spiritual needs of patients in nursing care.Key words: Far. Death. Dying. Nurse. General public.

VýZKumné sděLení

straCh Ze smrtI, umírání a umění doproVáZet Z pohLedu VšeobeCné sestry a LaICKé VeřeJnostI

Bc. iva dubcováSZŠ a Obchodní akademie (OA), Rumburk

1978–1982: SZŠ Rumburk, obor zdravotní sestra; 1999–2000: IDV PZ Brno; 2004–2009: 1. LF UK, Praha, obor ošetřovatel-ství; 2009–2011: VŠZ A SP sv. Alžběty, Bratislava; 1982–2004: Interní oddělení nemocnice Rumburk; od 2004–dosud: SZdŠ a OA Rumburk, odborná učitelka

Phdr. Mgr. Rebeka Ralbovská, Ph.d.ČVUT Praha, fakulta biomedicín-ského inženýrství

1984–1988: SZŠ, Skalica, všeob. sestra; 1992, 1998, 2008: ukonč. studia na PedF, FF, LF UK Bratislava, obory speciální pedagogika, psychologie a ošetřovatelství; 1992–2006: lektorka odb. zdrav. předmětů v SR; 1997–2006: externí odb. asist. na LF UK, Bratislava; 2006–2009: VŠZ, o. p. s., Praha. vedoucí katedry; od roku 2010: FBMI ČVUT Praha

Každé umírání znamená louče-ní se se vším, co měl člověk rád a se všemi, které měl rád. Bylo by určitě velmi dobré, kdyby toto rozloučení mohlo proběhnout důstojně a umíra-jící se stačil připravit na poslední ces-tu, kterou by mu měla sestra (pokud nemůže rodina) zajistit. Rozloučit se znamená, že člověk o svém umírání ví, že má okolo sebe všechny, se kte-rými se chce a potřebuje rozloučit. Občas se stane, že to bývá i dcera ne-bo syn, které už umírající neviděl ro-ky z různých důvodů, např. neshod v rodině.

Nepostradatelnou součástí dopro-vázení je komunikace. Její důležitou součástí je sluchový dojem umírající-ho z pečujícího a doprovázejícího člo-věka, který je u lůžka v době doprová-zení. Hlas, artikulace, přízvuk, hla-sitost, tempo řeči a melodie řeči je rozhodující v jasnosti, věrohodnosti a vytváření dojmu z doprovázejícího člověka. (Knezović, Ralbovská, 2010.)

V denní praxi se setkáváme s dlou-hodobě nemocnými, mezi nimiž zvláštní skupinu tvoří nevyléčitelně nemocní ve stadiu blížícím se smrti. Zvládnout komunikaci s nimi je ná-ročný úkol. Velké nároky jsou zde kla-deny na profesionalitu, osobní znalost

a autoregulační mechanizmy zdravot-níků. Nejblíže a nejdéle je v kontak-tu s nemocným sestra, která mu mů-že poskytnout oporu a posilovat ho na jeho cestě. (Zacharová, 2008.)

Aby mohli pacienti rozhodo-vat o své péči, potřebují informace o možnostech léčby, prognóze a ved-lejších účincích léčby. Potřebují pro-fesionální rady, které jim pomohou při rozhodování. Sestry potřebují znát pravděpodobné příčiny pacien-tovy tísně v dané situaci a musí být schopné správně odhadnout skryté problémy či obavy. Také poznat zá-klady jednotlivých náboženství je pro doprovázející nesmírně důležité, ne-boť náboženství a víra zásadně ovliv-ňují životní fungování člověka v kaž-dodenním světě a také ovlivňují způ-sob, jakým se člověk se svým životem rozloučí. (Ralbovská, 2010). Toto roz-loučení je velmi důležité pro vnitřní klid umírajícího.

metodika výzkumuVýzkum byl realizován v době od 8. 1. 2010 do 1. 6. 2010. Probíhal ve dvou vl-nách, kdy bylo rozdáno 620 dotazní-ků. Z celkového množství a pro zpra-cování výsledků jsme mohli použít 572 dotazníků, tj. 91,5 % z celkového

FLORENCE 4/2011 25

počtu. Respondenty jsme rozdělili na odbornou (všeobecné sestry) a laic-kou veřejnost. Ve skupině všeobec-ných sester dotazníky vyplnilo 276 re-spondentů, kteří tvořili 100% skupinu pro výpočet dat. Ve skupině laické ve-řejnosti jsme sečetli 296 respondentů, kteří tvořili 100% skupinu pro výpočet dat v dané skupině.

Respondenti z řad laické veřejnos-ti byli vybráni zcela náhodně. Respon-denty z řad odborné veřejnosti tvoři-li studenti středních zdravotnických škol a všeobecné sestry nemocnic z Čech i Moravy.

Cílem výzkumu bylo zjistit, co si myslí a jak přemýšlí laická veřejnost a všeobecné sestry o strachu z umí-rání, smrti a umění doprovázet, rov-něž o všech faktorech, které s umírá-ním souvisejí a o potřebách, které ma-jí umírající lidé.

Stanovili jsme následující hypotézy:Hypotéza č. 1: Předpokládáme, že nadpoloviční většina respondentů (z řad všeobecných sester i laické ve-řejnosti) uvede, že má strach z umírá-ní a smrti.

Hypotéza č. 2: Předpokládáme, že nadpoloviční většina respondentů uvede, že by raději chtěla zemřít do-ma nebo v přítomnosti svých příbuz-ných v hospici než ve zdravotnickém zařízení.

Hypotéza č. 3: Předpokládáme, že nadpoloviční většina respondentů z řad všeobecných sester i laické ve-řejnosti by se zúčastnila kursu, kde by se mohli naučit doprovázet umírající-ho člověka.

Hypotéza č. 4: Předpokládáme, že vy-hledávání potřeb umírajících – správ-né pořadí potřeb - uvede nadpoloviční většina zdravotních sester i laické ve-řejnosti.

Hypotéza č. 5: Předpokládáme, že nadpoloviční většina responden-tů bude péči o umírající a umění do-provázet hodnotit na vyšší úrovni u zdravotních sester než u laické ve-řejnosti.

Pro zpracování dat jsme použi-li metody kvantitativní a kvalitativ-ní analýzy. Číselná data jsou uvede-na v tabulkách (procentuální výpočty jsou zaokrouhleny na jedno desetinné místo). Dotazník jsme hodnotili po-mocí matice ve dvou skupinách (od-borná a laická veřejnost).


RECENzOvaNý čLáNEkTab. 1. Věková kategorie a počet respondentů

Skupina všeobecná sestra laická veřejnost

n % n

18 až 20 42 15,20 41

21až30 65 23,60 36

31až40 51 18,50 65

41 až 50 48 17,40 54

51 až 60 49 17,80 61

61 až 90 21 7,60 39

N 276 100,00 296

Tab. 3. Vzdělání respondentů


n % n

Základní 0 0,00 37

Odborné 0 0,00 54

Střední 221 80,10 152

Vyšší 18 6,50 14

Vysokoškolské 37 13,40 39

N 276 100,00 296

Tab. 5. Myšlenky na vlastní umírání


n % n

Ano 95 34,40 54

Ne 37 13,40 82

Občas 119 43,10 112

Nezabývám se tím 25 9,10 48

N 276 100,00 296

Tab. 6 A. Strach z umírání a smrti


n % n

Ano 147 53,3 107

Ne 70 25,4 98

Nezabývám se tím 59 21,4 91

N 276 100 296

Tab. 4. Vyznání respondentů


n % n

Ano 73 26,40 54

Ne 186 67,40 223

Nechci uvést 17 6,20 19

N 276 100,00 296

Tab. 2. Pohlaví respondentů


n % n

Muž 22 8,00 86

Žena 254 92,00 210

N 276 100,00 296

Otázka 1: Do jaké z následujících věkových kategorií patříte?

Otázka 2: Jakého jste pohlaví?

Otázka 3: Jaké je vaše nejvyšší ukončené vzdělání?

Otázka 4: Jste věřící?

Otázka 5: Přemýšleli jste, jaké to bude, až vy sami budete umírat?

Otázka 6 A: Máte strach z umírání a smrti?

26 FLORENCE 4/2011

RECENzOvaNý čLáNEk Tab. 6 B. Subjektivní pocit strachu dle věkové kategorie


věk 18–20 21–30 31–40 41–50 51–60 61–90 18–20 21–30 31–40 41–50 51–60

Z bolesti 6 36 23 22 12 6 9 14 25 16 16

Z dlouhého umírání, upoutání na lůžko

1 8 2 6 8 2 2 2 1 7 10

Ze závislosti na druhé osobě

2 7 6 8 6 2 2 1 5 5 7

Z neznáma, co bude potom, z konečnosti

2 12 2 3 2 – 3 4 5 3 1

Nekvalitní péče, personálu

1 4 2 2 2 – 1 – 1 – –

Nemocnice, cizí prostředí

1 4 2 2 1 1 – 2 1 – 1

Že už tu nebudu 4 – – 1 – – – 2 – – 1

Nesoběstačnost 2 2 7 2 3 5 1 3 3 2 5

Ze samoty 3 21 9 9 5 3 1 5 5 1 3

Nedořešené věci – – – 2 – – 2 – 1 1 1

Zanechání nejbližších 1 4 5 5 3 – – 3 11 3 1

Kdy a kde 1 3 2 – – 1 – – –

Ztráta důstojnosti 1 2 2 2 – 1 – – 1 1

Nemožnost smíření, svého svědomí

– – 1 1 – – 1 – 1 – –

Otázka 6 B: Z čeho konkrétně máte strach?

Tab. 7. Místo umírání

Skupina všeobecná sestra

laická veřejnost

n % n

Doma se svou rodinou 91 33 71

Doma, ale svoji rodinu nechci zatěžovat a nechci ji přidělávat práci 38 13,8 35

Ještě jsem nad otázkou nepřemýšlel/a 86 31,2 124

Nemáte žádné přání, je vám to jedno 5 1,8 21

V nemocnici, nechci být rodině na obtíž 7 2,5 17

V hospici 27 9,8 9

Jiné 22 8,0 19

N 276 100 296

Tab. 9. názor, zda bylo o blízkého člověka v nemocnici profesionálně a eticky postaráno


n % n

Ano 68 24,6 63

Ne 68 24,6 59

Nemohu posoudit 101 36,6 137

Nevím 39 14,2 37

N 276 100 296

Tab. 10. názor respondentů na to, kdo se umí lépe postarat o umírajícího člověka


n % n

Rodina 128 46,4 101

Zdravotní sestra, ošetřovatelka 81 29,3 93

Nevím 55 19,9 91

Sestra i rodina 12 4,3 11

N 276 100 296

Tab. 8. Umírání blízké osoby ve své blízkosti (doma)


n % n

Ano 112 40,6 109

Ne 164 59,4 187

N 276 100 296

Tab. 11: názor na to, kdo je pro umírajícího důležitý v době umírání


n % n

Mít u sebe milujícího člověka, který se neumí postarat, ale je s ním a snaží se uspokojit jeho potřeby 227 82,2 215

Mít u sebe pečujícího člověka, který neumí vzít za ruku, ale udržuje ho hygienicky v čistotě 6 2,2 14

Ošetřovatelku, všeobecnou sestru 13 4,7 25

Nevím 30 10,9 42

N 276 100 296

Tab. 12. názor na to, zda umí naše laická veřejnost doprovázet umírajícího člověka


n % n

Ano 67 24,3 61

Ne 117 42,4 88

Nevím 92 33,3 147

N 276 100 296

Otázka 7: V případě možnosti volby byste si přál zemřít? Otázka 10: Kdo se podle vašeho názoru umí lépe postarat o umírajícího člověka?

Otázka 8: Umíral někdo vám blízký ve vaší blízkosti (doma)?

Otázka 11: Co si myslíte, že je pro umírajícího člověka nejdůležitější?

Otázka 9: Pokud umíral vám blízký člověk v nemocnici, bylo o něho podle vašeho názoru profesionálně a eticky postaráno? Otázka 12: Myslíte si, že naše laická veřejnost umí doprovázet

člověka v posledních dnech jeho života?

FLORENCE 4/2011 27



Tab. 13. názor na to, zda by se respondenti uměli postarat o umírajícího člověka v domácí péči


n % n

Ano 183 66,3 66

Ne 0 0,0 31

Chtěl/a bych, ale bál/a bych se, že to nezvládnu 50 18,1 91

Nikdy jsem nad otázkou neuvažoval/a 27 9,8 56

Nevím 11 4,0 42

Ze zdravotních důvodů bych nemohl, ale chtěl bych 1 0,4 5

Jiné - možnost vypsat 4 1,4 5

N 276 100,0 296

Otázka 13: Uměl byste se postarat o umírajícího člověka v domácí péči?

Tab. 14 A. Pořadí uspokojování potřeb v ošetřovatelské péči u pacienta v terminálním stadiu

všeobecné sestry

PořadíPotřeba

1. 2. 3. 4.

Tišení bolesti 197 52 17 10

Hygiena 3 46 151 76

Výživa 9 32 81 154

Nebýt sám 67 146 27 36

Tab. 14 B. Pořadí uspokojování potřeb v ošetřovatelské péči u pacienta v terminálním stadiu

laická veřejnost

PořadíPotřeba

1. 2. 3. 4.

Tišení bolesti 158 91 34 13

Hygiena 20 66 125 85

Výživa 23 40 106 127

Nebýt sám 95 99 31 71

Otázka 14: Můžete stanovit pořadí uspokojování potřeb v ošetřovatelské péči u pacienta v terminálním stadiu?

Otázka 15: Znáte název některého hospice v naší republice?Tab.15. Znalost názvu některého z hospiců v Čr


n % n

Ano 212 76,8 97

Ne 64 23,2 199

N 276 100 296

Tab. 16. názor na to, zda by se respondenti zúčastnili kursu, kde by se naučili znát potřeby umírajících


laická veřejnost

n % n

Ano 158 57,2 158

Ne, umím se postarat 75 27,2 19

Ne, nechci 11 4,0 45

Nevím 32 11,6 74

N 276 100 296

Tab. 18. Hodnocení péče v našich nemocnicích o umírající


laická veřejnost

n % n

Výborná 1 0,4 2

Velmi dobrá 15 5,4 14

Dobrá 96 34,8 66

Dostatečná 68 24,6 74

Nedostatečná 61 22,1 40

Nemohu posoudit 35 14,0 100

N 276 100 296

Tab. 17. Subjektivní hodnocení, zda jsou sestry v našich nemocnicích dostatečně vzdělané


laická veřejnost

n % n

Ano 84 30,4 64

Ne 132 47,8 96

Nevím 60 21,7 136

N 276 100 296

Otázka 16: Pokud byste se chtěli postarat doma o umírajícího člověka a mohli se zúčastnit kursu, na kterém byste se naučili znát potřeby umírajících, zúčastnili byste se?

Otázka 17: Myslíte si, že jsou naše všeobecné sestry v našich zdravotnických zařízeních a nemocnicích dostatečně vzdělané v umění doprovázet pacienta v období umírání?

Otázka 18: Jaká je podle vašeho hodnocení péče o umírající v našich zdravotnických zařízeních?

Vyhodnocení pracovních hypotézHypotéza 1: Předpokládáme, že nad-poloviční většina respondentů (z řad všeobecných sester i laické veřejnosti) uvede, že má strach z umírání a smrti. S hypotézou 1 souvisejí otázky 6 A, 6 B našeho dotazníku. Otázkou 6 A jsme mapovali, zda mají a v jakém počtu všeobecné sestry a laická veřejnost strach z umírání a smrti (viz tab. 6A). Ze skupiny všeobecných sester uved-lo strach ze smrti a umírání 147 re-

spondentů (53,3 %). Ze skupiny laic-ké veřejnosti uvedlo strach ze smrti a umírání 107 respondentů (36,1 %). V tabulce 6 B uvádíme přehledně zpra-cované odpovědi respondentů na otáz-ku, z čeho mají konkrétně při umírá-ní strach.

Na základě analýzy odpovědí mů-žeme konstatovat, že hypotéza č. 1 se nám nepotvrdila.

Hypotéza 2: Předpokládali jsme, že nadpoloviční většina respondentů

uvede, že by raději chtěla zemřít do-ma nebo v přítomnosti svých příbuz-ných v hospici než ve zdravotnickém zařízení. K hypotéze 2 se vztahují otázky 5 a 7 našeho dotazníku. Otáz-kou číslo 5 jsme chtěli zmapovat, ja-ké procento respondentů o umírání a smrti přemýšlí v souvislosti se svo-jí osobou. Zajímavé je porovnání vý-sledků u všeobecných sester a laic-ké veřejnosti, jaké procento lidí pře-mýšlí o vlastním umírání (viz tab. 5). Ze skupiny všeobecných sester vyšlo,

28 FLORENCE 4/2011


že 214 respondentů (77,5 %) přemýšlí o svém umírání a smrti. Ze skupiny laické veřejnosti vyšlo, že 166 respon-dentů (56,0 %) nad svým umíráním a smrtí přemýšlí. Další otázkou (7) jsme zjišťovali, kde by si responden-ti přáli zemřít (viz tab. 7). Ze skupiny všeobecných sester by si přálo zemřít doma se svou rodinou 91 responden-tů (33 %) a v hospici by si přálo ze-mřít 27 respondentů (8 %). Ze skupi-ny laické veřejnosti by si přálo zemřít doma se svou rodinou 71 responden-tů (24 %) a v hospici by si přálo zemřít 9 respondentů (3 %).

Na základě analýzy odpovědí mů-žeme konstatovat, že hypotéza č. 2 se nám nepotvrdila.

Hypotéza 3: Předpokládáme, že v nad-poloviční většině respondentů z řad všeobecných sester i laické veřejnosti by se zúčastnilo kurzu, kde by se mohli naučit doprovázet umírajícího člověka.

K hypotéze 3 se vztahují otázky: 12, 13 a 16 našeho dotazníku. Otázkou 12 jsme mapovali, co si myslí všeobec-né sestry a laická veřejnost, zda umí laická veřejnost doprovázet umírající-ho člověka v posledních dnech života. (Viz tab. 12.)

Ze skupiny všeobecných sester uvedlo odpověď ne 117 respondentů (42,4 %), odpověď nevím 92 respon-dentů (33,3 %) a odpověď ano 67 re-spondentů (24,3 %). Ze skupiny laic-ké veřejnosti uvedlo odpověď ne 88 re-spondentů (29,7 %), odpověď nevím 147 respondentů (49,7 %) a odpověď ano uvedlo 61 respondentů (20,6 %).

Zjistili jsme, že skupina všeobec-ných sester se domnívá, že laická ve-řejnost neumí doprovodit umírající-ho člověka a laická veřejnost si nevě-ří a není si jista, zda umí umírajícího doprovodit na poslední cestě života. Otázkou číslo 13 jsme zjišťovali, zda by se všeobecné sestry a laická veřejnost uměly postarat o umírajícího člově-ka v domácí péči (viz tab. 13). Ze sku-piny všeobecných sester odpověď ano uvedlo 183 respondentů (66,3 %). Ze skupiny laické veřejnosti 91 respon-dentů (30,7 %) uvedlo, že by se rádi postarali, ale bojí se, že by to nezvlád-li. Odpověď ano uvedlo 66 responden-tů (22, 3 %). Otázkou 16 jsme mapova-li, zda by se chtěl zúčastnit kursu ten, kdo se chce postarat o umírajícího člo-věka v domácí péči (viz tab.16). Ze sku-piny všeobecných sester 158 respon-dentů (57,2 %) uvedlo odpověď ano. Ze

skupiny laické veřejnosti 158 respon-dentů (53,4 %) uvedlo ano. Obě sku-piny mají nadpoloviční počet respon-dentů, kteří by se kursu zúčastnili.

Hypotéza č. 3 se nám potvrdila.

Hypotéza 4: Předpokládáme, že vyhle-dávání potřeb umírajících – správné pořadí potřeb - uvedou v nadpolovič-ní většině všeobecné sestry i laická ve-řejnost. K hypotéze 4 se vztahují otáz-ky 11 a 14 našeho dotazníku. Otázkou 11 jsme mapovali, jaký mají názor re-spondenti na otázku, kdo je pro umí-rajícího člověka nejdůležitější osobou na poslední cestě života a kdo by se nejlépe postaral, aby se umírající cítil co nejlépe. Obě skupiny uvedly v nad-poloviční většině odpověď, že nejdůle-žitější pro umírajícího člověka je ten, kdo ho miluje, a i když se neumí po-starat, snaží se uspokojit jeho potře-by a doprovodí ho na poslední ces-tě co nejlépe. Tuto možnost odpovědi ze skupiny všeobecných sester uved-lo 227 respondentů (82,2 %) a ze sku-piny laické veřejnosti 215 responden-tů (72,6 %).

Nejméně respondentů uvedlo typ od-povědi mít u sebe pečujícího člověka,

aphpp – neVšední tVář radostI Z putovní výstavy fotografií z hospiců

FLORENCE 4/2011 29



který neumí vzít za ruku, ale udržuje ho hygienicky v čistotě. Tuto variantu odpovědi uvedlo ze skupiny všeobec-ných sester 6 respondentů (2,2 %) a ze skupiny laické veřejnosti 14 respon-dentů (4,7 %). (Viz tab. 11.) Otázka 14 nám pomohla zmapovat, jak umí vy-hledat základní potřeby u umírající-ho člověka skupina všeobecných ses-ter a laické veřejnosti, které potřeby by respondenti dali na první až čtvrté místo. (Viz tab. 14 A a 14 B.)

Hypotéza č. 4 se nám potvrdila

Hypotéza 5: Předpokládáme, že nad-poloviční většina respondentů bude péči o umírající a umění doprovázet hodnotit na vyšší úrovni u všeobec-ných sester než u laické veřejnos-ti. K hypotéze 5 se vztahují otázky 9, 17 a 18 našeho dotazníku. Otázkou 9 jsme mapovali, jaký je názor na pro-fesionální a etickou péči o blízkou osobu respondentů v nemocnici. (Viz tab. 9.).

Vyhodnocení odpovědí ze skupiny všeobecných sester:101 respondentů (36,6 %) nemůže po-soudit péči o umírajícího člověka.68 respondentů (24,6 %) uvedlo, že péče o umírajícího člověka je profe-sionální a etická.68 respondentů (24,6 %) uvedlo, že podle jejich názoru nebylo o jejich umírajícího blízkého člověka profe-sionálně a eticky postaráno.39 respondentů (14,2 %) uvedlo, že ne-ví, jestli bylo o jejich umírajícího blíz-kého člověka profesionálně a eticky postaráno.

Vyhodnocení odpovědí ze skupiny laické veřejnosti:137 respondentů (46,3 %) nemůže po-soudit péči o umírajícího člověka.63 respondentů (21,3 %) uvedlo, že pé-če o umírajícího člověka je profesio-nální a etická.59 respondentů (19,9,6 %) uvedlo, že podle jejich názoru nebylo o jejich umírajícího blízkého člověka profe-sionálně a eticky postaráno.37 respondentů (12,5 %) uvedlo, že ne-ví, jestli bylo o jejich umírajícího blíz-kého člověka profesionálně a eticky postaráno.

Otázkou číslo 17 jsme mapovali, jestli si myslí odborná i laická veřej-nost, zda jsou všeobecné sestry vzdě-lané v umění doprovázet umírajícího člověka.

Otázkou číslo 18 jsme mapovali, jaké hodnocení mají všeobecné sestry v našich nemocnicích.

aphpp – neVšední tVář radostI Z putovní výstavy fotografií z hospiců

30 FLORENCE 4/2011


Vyhodnocení odpovědí ze skupiny všeobecných sester:1 respondent (0,4 %) hodnotil pé-či o umírající v našich nemocnicích známkou výborně.15 respondentů (5,4 %) hodnotilo pé-či o umírající v našich nemocnicích známkou velmi dobře.96 respondentů (34,8 %) hodnotí pé-či o umírající v našich nemocnicích známkou dobře.68 respondentů (24,6 %) hodnotí pé-či o umírající v našich nemocnicích známkou dostatečně.61 respondentů (22,1 %) hodnotí pé-či o umírající v našich nemocnicích známkou nedostatečně.35 respondentů (14 %) nehodnotilo.

Vyhodnocení odpovědí ze skupiny laické veřejnosti:2 respondenti (0,7 %) hodnotili pé-či o umírající v našich nemocnicích známkou výborně.14 respondentů (4,7 %) hodnotilo pé-či o umírající v našich nemocnicích známkou velmi dobře.66 respondentů (22,3 %) hodnotí pé-či o umírající v našich nemocnicích známkou dobře.74 respondentů (25 %) hodnotí pé-či o umírající v našich nemocnicích známkou dostatečně.40 respondentů (13,5 %) hodnotí pé-či o umírající v našich nemocnicích známkou nedostatečně.100 (35 %) respondentů nehodnotilo.

Všeobecné sestry péči o umírajícího člověka v našich nemocnicích hod-notí průměrnou známkou dostateč-ná. Laická veřejnost péči o umírají-cího člověka v našich nemocnicích hodnotí průměrnou známkou dosta-tečná.

Průzkumem jsme chtěli zjistit, ja-ká je úroveň profesionální a etické pé-če u všeobecných sester. Předpokláda-li jsme, že péče o umírající by měla být hodnocena lépe u všeobecných sester než u laické veřejnosti.

Hypotéza 5 se nám nepotvrdila.

Doporučení pro praxiPro praxi lze doporučit prevenci a zlep-šení celkové péče o umírající.

Edukační doporučení (prevence):• Provést průzkum mezi laickou

i odbornou veřejností, zda by lidé chtěli už na základních školách hovořit s dětmi o umírání a smr-ti jako o součásti života a zařadit téma do předmětu občanské vý-chovy.

• Na všech školách, středních, od-borných i vysokých, zařadit výcho-vu etiky umírání do předmětu ob-čanské vědy.

• Výsledkylzepoužítpřikoncipová-ní kursu Umění doprovázet umíra-jícího člověka na zdravotnických školách.

• Vmédiích zařadit do pravidelné-ho vysílání program, který by učil úctě ke stáří a umírání.

• Vysvětlit možnosti hospicové pé-če s důrazem na význam hospico-vé péče (seznámit, že existují inter-netové stránky).

• Nazdravotnických školách, střed-ních a vyšších, možnost návštěvy hospice a šíření informací o význa-mu hospicové péče i v laické veřej-nosti.

• Minimalizovat strach ze smrti,přijetí faktu smrti jako součásti života.

• Doporučitliteraturu.

Doporučení pro zlepšení péče o umí-rající• Výsledky výzkumu jsou zpětnou

vazbou pro odbornou i laickou ve-řejnost o profesionální a etické pé-či v našich nemocnicích.

• Posílit edukaci rodinyovýznamuumírání v domácím prostředí.

• Zmírnit strach z komunikace nadané téma s rodinou a umírajícím.

• Vnemocnicíchnabídnoutnemoc-nému s onkologickou diagnózou možnost hospicové péče (vysvětlit význam hospicové péče).

• Výsledky průzkumu, z čeho máčlověk největší strach (bolest, sa-mota, nesoběstačnost, závislost na druhé osobě) lze aplikovat při minimalizaci strachu z těchto fak-torů.

• Být sumírajícím,nenechatho sa-motného.

ZávěrCílem naší práce bylo zmonitoro-vat, co si myslí a jak přemýšlí laic-ká veřejnost a všeobecné sestry o strachu z umírání, smrti a umě-ní doprovázet. Jestli umí všeobecné sestry a laická veřejnost vyhledat po-třeby umírajících a jestli vědí, co je pro umírajícího člověka nejlepší. Cíl práce se nám podařilo splnit, zjisti-li jsme, jak všeobecné sestry i laic-ká veřejnost o smrti a umírání pře-mýšlí. Z jakých faktorů, které souvi-sejí s umíráním, mají strach. Zjistili jsme, že umí vyhledat potřeby, a ví, co je pro umírající nejlepší. Umí? Ale jaká je skutečnost?

Průzkumem jsme zjistili negativ-ní hodnocení v našich nemocnicích, laická veřejnost i všeobecné sestry hodnotily péči známkou dostateč-nou. Proč tomu tak je? Je nutné se ví-ce zamyslet a hlavně vylepšit svůj po-stoj k umírání, smrti. Zlepšit péči cel-kově. Veškerý zdravotnický personál a celé okolí by mělo být umírající-mu oporou. Dalším důležitým kro-kem pro zlepšení celkového posto-je naší společnosti k umírání a smrti je prevence, edukace. Naše společnost by měla více hovořit o umírání a smr-ti už s dětmi, jak tomu bylo v minu-losti, kdy byl u nás znám model do-mácího umírání v rodinném kruhu. Péče o umírající se dědila z generace na generaci, každý věděl, jaké to bu-de, až on sám bude na poslední ces-tě života.

Po uplynutí života přichází ko-nec pozemského bytí, smrt, jíž kon-čí biologický rytmus člověka. Ne-můžeme ovšem opomenout duchov-ní složku lidského života, která se liší od ostatních živých bytostí (zví-řat, rostlin), u nichž smrtí vše končí. Je na každém člověku, položit si důle-žitou filosofickou otázku: „Kdo je člo-věk?“ Opravdu jeho existence končí biologickou smrtí, nebo naopak začí-ná něco nového v rovině nadpřiroze-na? (Maturkanič, 2010.)

Literatura:1. Knezović R, Ralbovská R. Komunikace

pro pomáhající profese. 2. Praha (Bra-

tislava, VŠZSP ) EVC. Praha 2010. ISBN

978-80-87386-03-3.

2. Kutnohorská J. Etika v ošetřovatelství.

Praha: Grada. 2007. ISBN 978-80-247-

069-2.

3. Maturkanič P. 5x Člověk, Pět pohledů

na život člověka Nakladatelství JIH.

České Budějovice. 2010. ISBN 978-80-

86266-36-7.

4. Ralbovská R. Multikulturní přístup pro

pomáhající profese. Praha ( Bratislava,

VŠZSP) EVC Praha. 2010. ISBN 978-80-

87386-02-6.

5. Zacharová E. Komunikace s vážně

nemocným pacientem. In Florence.

2008. Roč. IV. č. 1. str. 3l. ISSN 18O1-

464X.

Recenzovali:ThDr. Patrik Maturkanič, Ph.D.,

Vysoká škola sociálně zdravotní,

Evropské vzdělávací centrum Praha, s. r. o.,

odborný asistent.

Doc. PhDr. Darina Brukkerová, Ph.D. MPH,

vedoucí Katedry sociológie SZU,

Bratislava

FLORENCE 4/2011 31

pRaxE

INZERCE

S tímto cílem vyvinul před lety pa-tentované složení polyuretanu, který je aplikován na povrch homogenního PVC. Kolekce s tímto povrchem mají označení IQ – inteligentní podlahy. Za-ručují totiž, že po celou dobu jejich ži-votnosti je není potřeba pastovat ani ji-nak chemicky ošetřovat. Je to způsobe-no nejen polyuretanovým povrchem, ale i unikátním složením vlastního materiálu. Podlahy IQ totiž obsahují více než 50 % vinylu a to zaručuje, že případně vzniklé škrábance jdou od-stranit jednoduchou renovací pomo-cí rotačního stroje s červenou poduš-kou. Při této údržbě se povrch mate-riálu nejen znovu zacelí, takže vypadá jako nový, ale můžeme si podle po-čtu otáček stroje určit i novou intenzi-tu lesku podlahy. Čím více otáček, tím větší lesk. Pak už stačí jen každoden-ní úklid suchým či mírně navlhčeným mopem (podlaha musí být do 20 vteřin zcela suchá). Periodická údržba rotač-ním strojem se doporučuje 1-2krát do roka, podle intenzity provozu.

Inteligentní nákladyMálokdo ví, že celkové náklady na po-řízení podlahové krytiny a její násled-né údržby po celou dobu její životnos-ti se dají výrazně snížit už na počátku, a to inteligentní a správnou volbou. Posuďte sami:Pořizovací náklady na podlahu (materiál včetně pokládky) 8 %Náklady na údržbu po celou dobu životnosti 92 %

U podlahových krytin společnosti Tarkett s označením IQ se náklady na údržbu redukují o více než 30 %. Kaž-dodenní úklid je samozřejmě nutností v každém případě. Periodická údržba je však prováděna pouze hloubkovým čištěním a následným suchým kartá-čováním tak, jak bylo popsáno výše. Odpadá tak náklad na údržbu běžných podlah, což je položka za pastování nebo, chcete-li, voskování podlahy, které stojí podle druhu použitého pří-pravku od 45 do 60 Kč za m². Při plo-še 3 000 m² je to v průměru 155 000 Kč za jedno pastování, které je navíc vždy

spojeno s nutným částečným odstave-ním provozu. A to nemluvíme o znač-ně zvýšené spotřebě vody a elektrické energie na údržbu takové podlahy.

další skvělé vlastnostiDalší výhodou homogenního PVC IQ je možnost odstranit z povrchu skvrny od jódu. Jako jediná podlaha na trhu je schopná odolávat jódu a za pomoci čis-ticího přípravku firmy Johnson & John-son Spitfire bude stále neposkvrněná.

Díky svému vysokému obsahu vi-nylu jsou podlahy IQ velmi pružné, a proto je možné vytahovat sokly na zeď i pod úhlem 90°. Tím lze vyře-šit problém s neustále odpadávajícími soklovými lištami, které nejenže čas-to barevně neladí s podlahou, ale na-

víc se u nich drží špína a nepůsobí pří-liš esteticky.

tarkett jako první na světě uvedl na trh vodivý polyuretanVše výše uvedené platí i u elektrovodi-vých podlah, které Tarkett vyrábí i v pá-sech a nikoliv pouze ve čtvercích. Tar-kett jako první na světě uvedl na trh vo-divý polyuretan, který je aplikován na povrch homogenního PVC, a tím zaru-čuje stejné výhody materiálu i na ope-račních sálech, v laboratořích a v míst-nostech s elektronickými přístroji.

Navíc, od ledna 2011, Tarkett jako je-diný výrobce garantuje, že všechny je-ho podlahy mají 10krát nižší emise, než připouští evropská norma. Dbá tak i na kvalitní a zdravé ovzduší v místnostech, kde je podlaha instalována, což je zvláš-tě v nemocnicích velmi důležité.

Pět kolekcí s označením IQ, z nichž každá má 25–30 barevných odstínů, zajistí, že provozy s touto podlahou bu-dou nejen vysoce funkční, ale i líbivé. A co je nejdůležitější, jsou zdrojem vý-razné úspory finančních prostředků, což je v dnešní době neopomenutelný argument.

PR

InteLIgentní podLahySpolečnost Tarkett je celosvětově uznávaným výrobcem podlahových krytin. Na českém trhu působí již dlouhou řadu let. Tarkett je znám především tím, že při svém vývoji podla-hových krytin klade velký důraz na povrchové úpravy mate-riálů s cílem zjednodušit a hlavně finančně zlevnit údržbu.

Tarkett France SAStel.: 271 001 603e-mail: [email protected]

Homogenní PVC PodlaHy se značkou iQ ta nejlePší Volba do zdraVotnICkýCH ProVozů

• povrch, který se nemusí nikdy pastovat• speciální elektrovodivé podlahy do operačních sálů• skvrny od jodu jsou z podlahy odstranitelné• možnost vytažení soklů na zeď• nízké náklady na údržbu – o více než 30% nižší než u běžných podlahovin• i po 20 letech je podlaha jako nová• široká škála barev a barevných kombinací

iQ PURTM

iQ U

nique Surface Restoration

32 FLORENCE 4/2011

Charta práV stomIKa

Každý stomik má právo:

• na předoperační poradenství, aby si bylplně vědom významu operace a znal zá-kladní skutečnosti o životě se stomií;

• na dobře provedenou, vhodně umístěnoustomii, s plným a přiměřeným přihlédnutím k pohodlí pacienta;

• nakvalitníaprofesionálnílékařskouaošet-řovatelskou péči i psychosociální podporu v předoperačním a pooperačním období, v nemoci i své komunitě;

• na podporu a informovanost rodiny, zná-mých a přátel, aby lépe chápali podmínky a změny, nutné k dosažení uspokojivé úrov-ně stomikova života;

• na úplnou a objektivní informaci o vhod-ných pomůckách a výrobcích, které jsou v jeho zemi k dispozici;

• namožnostneomezenéhovýběrudostup-ných stomických pomůcek;

• nainformaceoorganizacíchstomikůvjehovlasti a službách a podpoře, které poskytují;

• naochranuprotijakékolivformědiskrimi-nace;

• na jistotu, že osobní informace týkající seoperace vedoucí k vytvoření stomie budou důvěrné, aby bylo zachováno jeho soukro-mí, že informace o jeho zdravotním stavu nebude sdělena nikým, kdo ji má právo znát, žádnému subjektu, který je angažo-ván ve výrobě, prodeji nebo distribuci sto-mických pomůcek ani žádné osobě, která by mohla profitovat přímo nebo nepřímo, dík svému vztahu ke komerčnímu trhu se stomickými pomůckami, bez výslovného svolení stomika.

pRaxE

Je zřejmé, že individuální edukace ne-mocného se stomií vyžaduje podrob-nou informovanost o všech stomických systémech. Stomická sestra pomáhá vy-brat vhodný systém tzv. na tělo. Napří-klad pro stomika sáček musí plnit svůj účel, být příjemný pro kůži, velikos-tí a tvarem odpovídat tělesné konstitu-ci. Stomická sestra má znát a dodržo-vat Chartu práv stomika, která obsahu-je základní doporučení pro zachování kvality života stomika. Uvádí a popisu-je speciální potřeby této skupiny těles-ně postižených a péči, kterou vyžadují. Mají obdržet informace i péči, která jim umožní vést nezávislý život podle vlast-ního rozhodnutí, a současně mají par-ticipovat na všech důležitých rozhod-nutích. Mezinárodní asociace stomiků (International Ostomy Association) de-klaruje jako svůj cíl realizaci této char-ty ve všech zemích světa. Česká repub-lika se zavázala podmínky charty do-držovat.

Ze zkušenosti stomasestryŘadu let pracuji jako stomická sestra a vedu poradnu pro stomiky. Naši po-radnu navštěvuje okolo 300 nemoc-ných s kolostomií, ileostomií a urosto-mií. Několik nemocných má současně kolostomii a urostomii. Třetím rokem vedu internetovou poradnu pro stomi-ky, kdy dotazů stále přibývá. Často ne-mocní konstatují, že jim byla pomůcka přidělena zdravotníkem, aniž by se na jejich názor kdokoli ptal, neměli mož-nost během hospitalizace vyzkoušet více typů pomůcek, nikdo jim neře-kl o možnosti volby. Ozývají se, proto-že jim přidělená pomůcka nevyhovuje (opakovaně podtéká a maceruje peris-tomální kůži, nevyhovuje tvar podlož-ky, nevyhovuje typ pomůcky). Opa-kují se dotazy na limity stomických zdravotnických prostředků. Stomici si stěžují na významné krácení limi-tů – jsou prý moc drahé. Denně odpo-vídám na dotazy e-mailem, telefonic-ky i osobně. Stále opakuji, vysvětluji a hledám, kam nemocného poslat.

stomie není nemocNikdo, kdo není nositel stomie nebo kdo není denně v kontaktu se stomi-kem, si neumí představit, co obnáší nosit na těle a na břiše 24 hodin den-

stomICKé ZdraVotnICKé prostředKy

ně, 7 dní v týdnu sáček s vlastními ex-krementy. Nikdo se nemůže divit tr-valému strachu stomika ze zápachu, z podtečení, z nedostatku stomických pomůcek, ale také z kontaktu s nezná-mými lidmi. Naše společnost je mini-málně informována o této skupině ne-mocných. Ve veřejnosti jsou stomici známi jako ti, co mají vývod bokem. Společnost je v kontaktu s nimi zdr-ženlivá, spíše si od nich udržuje od-stup a mnozí se jich štítí. Stomik, sto-mie nebo kvalita života stomika ne-jsou mediálně zajímavá témata.

Výzkumné mezinárodní studie konstatují, že kvalita života jedince po založení stomie výrazně klesá a nezvy-šuje se ani po mnohaletém odstupu od

operace. Stomie není nemoc, ale zaklá-dá se jako důsledek onemocnění (on-kologické, nespecifické střevní záněty a jejich komplikace, úrazy a poranění, důsledek jiného vážného onemocnění).

stomické zdravotnické prostředkyStomické zdravotnické prostředky dě-líme na jednodílné, dvoudílné, adhe-zivní technologii, irigační, pomůcky Vitala, drenážní, sběrné denní a noč-ní, přídržné, čisticí, ochranné, deodo-rační a ostatní.

Jednodílné stomické zdravotnické prostředkyJednodílný stomický systém se skládá z hydrokoloidní podložky, která je pev-ně spojena se sáčkem. Podložka je hy-poalergenní, umí absorbovat vlhkost z okolí stomie, chrání a současně hojí poškozenou peristomální kůži. Obsa-huje přírodní želatinu, lepicí polymery a další složky, které se v kontaktu s tep-lou kůží aktivují a zajistí bezpečné při-lnutí. Podložka může mít různý tvar, velikost a tloušťku, podle které je více nebo méně flexibilní. Je plochá, částeč-ně konvexní a zcela konvexní. Podložku můžeme podle typu vystřihovat nůžka-mi nebo tvarovat prsty na velikost sto-mie. Sáčky se dodávají v mnoha varian-tách: průhledné; průhledné s potahem z netkané textilie a průhledovým okén-kem; neprůhledné s potahem z netkané textilie; s filtrem, bez filtru, uzavřené, výpustné, urostomické, drenážní. Uza-vřený sáček se musí po naplnění max. do 2/3 vždy odstranit a vyměnit. Vý-pustný sáček se vypouští pomocí suché-ho zipu nebo plastové svorky několikrát za den podle naplnění. Výměna sáčku se provádí jedenkrát denně. Urostomic-ký sáček se vypouští podle naplnění ně-kolikrát za den a mění se jedenkrát za 24 hodin. Výpusť urostomického sáč-ku je doplněná přechodkou na bezpeč-né připojení sběrného sáčku.

Jako drenážní sáčky používáme podle množství a hustoty sekretu sáčky výpustné nebo urostomické. Jednodílný systém je flexibilní, diskrétní, jednodu-chý na manipulaci a používá se u všech věkových skupin. Vhodný je zejména v bezprostředním pooperačním období, pr+otože dovoluje bezbolestnou aplika-

V posledních dvaceti letech došlo k výraznému rozvoji stomických systémů ve firmách po celém světě. V České republice je k lednu 2011 zaregistrováno osm světových firem.

Bc. iva Otradovcovástomická sestra, edukační specialistka, Chirurgická klinika 2. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice Praha

FLORENCE 4/2011 33

ci bez tlaku na břišní stěnu. Pro nemoc-ného je jeho aplikace lépe pochopitelná a nemocný rychleji zvládá praktický ná-cvik sebepéče. Při edukačním procesu v nemocnici může stomik měnit sáček několikrát denně a tak procvičovat svoji manuální zručnost. Jednodílný systém se snadno odstraňuje z pokožky, ale po-kud drží pevně, pomůžeme si při odle-pování odstraňovačem ve spreji.

Množstevní limity jednodílných pomůcek na 1 měsíc:60 ks uzavřených sáčků;30ksvýpustnýchsáčků;30ksurostomickýchsáčků+10kssběrnýchsáčků;30ksdrenážníchsáčků.

Dvoudílné stomické zdravotnické prostředkyDvoudílný stomický systém se skládá z hydrokoloidní, flexibilní nebo kom-binované podložky s plastovým krouž-kem a sáčku stejné velikosti s plastovou přírubou. Při spojení obou částí – pod-ložky a sáčku – musíme slyšet zvuko-vý efekt: zacvaknutí. Podložka obsa-huje přírodní želatinu, lepicí polymery a další složky, které se v kontaktu s tep-lou kůží aktivují a zajistí bezpečné při-lnutí. Podložka je hypoalergenní, ab-sorbuje vlhkost z okolí stomie, chrání a současně hojí peristomální kůži. Pod-ložka dvoudílného systému je silnější, zůstává na těle více dní, lépe odolává narušení exkrementy.

Urostomici provádějí výměnu pod-ložky častěji: přibližně po 2–3 dnech, ileostomici po 3–4 dnech a kolostomici si ji nechávají i déle. Není vhodné neú-měrně prodlužovat životnost podložky, protože spotřebovaná podložka též po-škozuje peristomální kůži. Podložky též mají různý tvar, velikost, tloušťku a ně-které mají postranní ouška pro přídrž-ný pásek. Podložky můžeme podle ty-pu vystřihovat nůžkami nebo tvarovat prsty na velikost stomie. Jsou ploché, částečně a zcela konvexní. Sáčky se do-dávají v mnoha variantách: průhledné, průhledné s potahem z netkané textilie a průhledovým okénkem, neprůhled-né s potahem z netkané textilie, neprů-hledné bez textilie, s filtrem, bez fil tru, s oušky na přídržný pásek, bez oušek, uzavřené, výpustné, urostomické, dre-nážní. Uzavřený sáček se mění vždy po naplnění, nejčastěji dvakrát denně. Vý-pustný sáček se během dne vypouští a mění se denně nebo nejdéle po dvou dnech. Urostomický sáček se vypouští průběžně během dne, lze ho přes pře-chodku napojit na denní nebo noční sběrný sáček a mění se jednou denně.

Pozor: agresivní střevní obsah a moč mohou rozleptat sváry sáč-

ložky. Základ podložky tvoří stan-dardní hydrokoloid s pojivy a lepicí-mi polymery. Vrchní část podložky tvoří pevně uchycený nebo flexibilní lem, na který se přilepuje stomický sá-ček. U každé firmy se sáček s podlož-kou spojují trochu jinak a je třeba si to předem vyzkoušet. Podložka je pouze plochá, různé velikosti, tvaru a je více flexibilní než u dvoudílného systému. Podložka je hypoalergenní, absorbu-je vlhkost z okolí stomie, chrání a sou-časně hojí peristomální kůži. Sáčky se dodávají v mnoha variantách: prů-hledné, průhledné s potahem z netka-né textilie a průhledovým okénkem, neprůhledné s potahem z netkané tex-tilie, neprůhledné bez textilie, s fil-trem, uzavřené, výpustné, urostomic-ké, drenážní. Uzavřený sáček se mění vždy po naplnění, nejčastěji dvakrát denně. Výpustný sáček se během dne vypouští a mění se denně. Urostomic-ký sáček se vypouští průběžně během dne, lze ho přes přechodku napojit na denní nebo noční sběrný sáček a mě-ní se jednou denně. Kontaktní plochu sáčku s podložkou tvoří lepicí lem, který je v celku nebo dělený.

pRaxE

INZERCE

ku, pokud si ho stomik ponechá déle, než doporučuje výrobce. Jako drenáž-ní sáčky používáme podle množství a hustoty sekretu sáčky výpustné nebo urostomické. Dvoudílný systém je více rigidní, méně diskrétní, ale déle a lépe drží na poškozené kůži. Velmi výhod-ný je pro urostomiky a komplikova-né ileostomiky. Používáme ho u všech věkových skupin, ale více u nemoc-ných s poškozenou peristomální ků-ží, poruchou jemné motoriky a neso-běstačných. Dvoudílný systém může-me zajistit přídržným páskem kolem těla. Při denní edukaci nemocného na dvoudílném systému musíme počítat se zvýšenou spotřebou pomůcek.

Množstevní limity dvoudílných pomůcek na 1 měsíc:10kspodložek+60ksuzavřenýchsáčků;10kspodložek+30ksvýpustnýchsáčků;15kspodložek+30ksurostomickýchsáčků+ +10kssběrnýchsáčků(pouzeurostomici);10kspodložek+30ksdrenážníchsáčků.

Stomické zdravotnické prostředky adhezivní technologieSystém adhezivní technologie se sklá-dá ze speciálně složené dvojité pod-

34 FLORENCE 4/2011

pRaxE věry (odvodné rukávce). Další irigace provádí nemocný již samostatně, ale nejasnosti by měl vždy konzultovat.

postup při irigaciNa první irigaci by se měl nemocný do-stavit s doprovodem a měl by si donést náhradní spodní prádlo, ručník a hy-gienické potřeby. Edukace irigace by se měla provádět ve vhodně vybave-né koupelně s toaletou nebo na toale-tě. Stomická sestra nemocnému zno-va vysvětlí celý postup. Předvede sesta-vení irigačního setu, vysvětlí ovládání. Do zásobníku napustí vlažnou vodu (37 °C), 15 ml na kilogram váhy (50 kg = = 750 ml, 80 kg = 1 200 ml), proplách-ne vodou set až k irigačnímu kónusu, aby v hadicích nezůstal vzduch. Na sto-mii nalepí uzavřený výpustný rukávec a přes horní vstup zavede prst do sto-mie a dilatuje vstup do ní. Poté do sto-mie volně zavede irigační kónus a po-zvolna 10–15 minut napouští střevo vlažnou vodou. Kónus vyjme ze stomie asi 5 minut po dokončení napouště-ní. Otevře dolní konec výpustného ru-kávce a svede ho do WC. Stolice odchá-zí postupně 30–45 minut. Poté si ne-mocný sejme výpustný rukávec, který je jednorázový, vyhodí ho do odpadků, osprchuje se a nalepí si stomický sáček, protože může ještě odcházet zbytková stolice. Irigační set propláchne vlažnou vodou a nechá ho volně vyschnout. Iri-gační kónus omyje mýdlem, opláchne a nechá oschnout. Celý set potom ulo-ží na suché místo. Pokud stomik iriguje pravidelně, střevo si na intervaly zvyk-ne a vyprazdňování se stane kontrolo-vané. Tehdy může nemocný začít pou-žívat minisáčky, krytky, zátky nebo jen hydrokoloidní roušku. Výhodné je iri-govat přibližně ve stejnou dobu, ráno, dopoledne, večer. Jednotlivé intervaly mezi irigacemi jsou individuální a kaž-dý si sám musí vysledovat, který mu vyhovuje. Někteří stomici irigují den-ně a někteří 1krát za 48 nebo 72 hodin. Irigační set se používá též pro aplika-ci léčebných látek přes stomii do posti-ženého tenkého nebo tlustého střeva. Kónus se nechává ve stomii zavedený i po aplikaci látky, slouží jako uzávěr, aby léčivá látka nevytekla předčas-ně. Léčebnou irigaci provádí zkuše-ná stomická sestra a pouze po indika-ci lékařem.

Ochranné stomické zdravotnické prostředkyOchranné prostředky používáme pre-ventivně, brání poškozování kůže a podporují hojení poškozené peristo-mální kůže. Ochranné prostředky ma-

hované stomie, stomie v kožní řase a záhybu, nevhodně umístěná stomie, stomie v úrovni kůže). Používáním konvexních pomůcek se snižuje spo-třeba limitované 60g hydrokoloidní lepicí pasty a různých dalších výplňo-vých materiálů. Částečně i plně kon-vexní podložky jsou pevnější a tvrdší, aby dobře vyplnily volný prostor okolo stomie. Všechny jsou po straně dopl-něné oušky na přídržný pásek. Jedno-dílné i dvoudílné konvexní podložky doplňují uzavřené, výpustné i urosto-mické sáčky všech typů.

Irigační stomický setIrigační stomický set se používá u ak-tivních nemocných, kteří chtějí mít své vyprazdňování kolostomie plánované a pod kontrolou. Při používání iriga-ce si nemocný sám reguluje interva-ly mezi jednotlivými výplachy a kont-roluje své vyprazdňování. Pravidelná, ale i občasná irigace výrazně zvyšuje kvalitu života kolostomika. Irigovat mohou pouze nemocní s kolostomií na sigmatu nebo na transverzu vlevo.

O možnosti irigace u nemocných s kolostomií založenou na vyšších par-tiích tlustého střeva rozhoduje kon-zultace s operatérem. Než nemocné-ho indikujeme k provádění derivační irigace, musí splnit několik podmínek a předpokladů: projevit zájem o meto-du, být psychicky, fyzicky a zdravotně způsobilý. Nemocný by měl absolvovat teoretickou edukaci u zkušené stomic-ké sestry, měl by si odnést edukační video nebo CD, které zdarma dodáva-jí do stomických poraden firmy, a měl by se objednat k první praktické edu-kaci se stomickou sestrou, která mezi-tím zajistí objednání irigačního setu. Současně upozorní nemocného, že iri-gační set a irigační příslušenství (vý-pustné rukávce, náhradní kónus, ná-hradní hadici s průtokoměrem) hradí pojišťovny pouze z 75 %. Zbytek z ce-ny zdravotnického prostředku si ne-mocný musí doplatit ve zdravotnic-kých potřebách. Je to vůči nim nespra-vedlivé, protože irigující kolostomici jsou pro zdravotní systém těmi nejlev-nějšími a nikdy nevyčerpají plné limi-ty stomických systémů.

První praktická edukace by měla proběhnout za asistence zkušené sto-mické sestry, která posoudí celý pro-ces, vysvětlí nemocnému všechny ne-jasnosti a poradí optimální postup při vlastní irigaci. Irigační set obsa-huje plastový zásobník vody s teplo-měrem, hadici s regulátorem průtoku, zaváděcí konus do stomie a jednorá-zové odvodné stomické sáčky s uzá-

Pozor: opakovaně jsem se setkala s nemocnými, kterým byly předepsá-ny pouze sáčky bez podložek a kteří si je nalepovali přímo na peristomální kůži. Lepicí hmota na lemu sáčku není určená pro přímý kontakt s kůží a mů-že ji velmi poškodit, ale pouze pro spo-jení s plochou podložky. Systém adhe-zivní technologie je diskrétní a flexibil-ní jako jednodílný, má některé výhody dvoudílného a je určený pro manuálně zručné, aktivní stomiky. Je třeba dávat pozor při výběru pomůcky, nemocného pečlivě teoreticky i prakticky eduko-vat, protože při nesprávném zacháze-ní se může při odstraňování sáčku po-škodit i vrchní díl podložky a systém se stává nefunkčním. V naší republice ne-došlo k masovému používání systémů adhezivní technologie mezi nemocný-mi. Přesto by stomická sestra měla znát firmy, které systémy dodávají, a měla by mít možnost seznámit se s nimi.

Množstevní limity pomůcek ad-hezivní technologie na 1 měsíc:10kspodložek+60ksuzavřenýchsáčků;10kspodložek+30ksvýpustnýchsáčků;15kspodložek+30ksurostomickýchsáčků+ +10kssběrnýchsáčků(pouzeurostomici);10kspodložek+30ksdrenážníchsáčků.

Splachovatelné kolostomické zdravotnické prostředkySplachovatelné stomické systémy po-užívá v České republice minimum ko-lostomiků, ale ve světě se jejich obliba zvyšuje. Používají je kolostomici v ze-mích s ekologickým chováním. V na-ší republice zaregistrovaly firmy jed-nodílné i dvoudílné splachovací sáč-ky. Opticky se splachovací systém neliší od standardního jednodílného a dvou-dílného. Rozdíl je při likvidaci použi-té pomůcky. Standardní pomůcka se li-kviduje jako komunální odpad. Spla-chovací systém se po použití rozloží na více komponent. Podložka a obal sáč-ku z netkané textilie se ukládá jako ko-munální odpad a vnitřní sáček s exkre-menty se vhazuje do toalety a splachu-je se. Mikrobiální prostředí v odpadu sáček do několika hodin zcela rozloží. Starší stomici se bojí, že by jim sáček mohl ucpat odpad toalety, a ani mladé stomiky splachovací sáčky nezaujaly.

Konvexní stomické zdravotnické prostředkyJednodílné a dvoudílné stomické sys-témy s částečně a plně konvexní pod-ložkou doplnily portfolio pomůcek ne-dávno. Konvexní systémy jsou velmi potřebnou a důležitou skupinou po-můcek, protože se používají při ošet-řování komplikovaných stomií (retra-

Sáček Curvex® je vybaven 3D okrajem, který se přirozeně formuje okolo tělesných kontur, kožních záhybů a nerovností. Zajišťuje bezpeč-né přilnutí okolo vývodu, které zabrání podté-kání. Tento jemný, unikátně tvarovaný okraj se přizpůsobí všude a zabraňuje vzniku otlaků, modřin a defektů.

Hydrokoloidní rozšíření okraje HydroFrame® je 100% hydrokoloid, který je šetrný a příjemný vůči pokožce.

Snadno se přizpůsobí tvaru kýly, záhybů, prolapsů a jizev

Velmi výrazné zvýšení doby používání sáčku Ideální pro používání u jednodílných i dvou-dílných sáčků

Může být používán při léčbě hojení ran

FlairXtra® představuje průlom tech-nologie výroby sáčků a umožňuje Vám zlikvidovat sáček diskrétně – kdykoliv a kdekoliv!

Je to rychlé, jednoduché, prostéPo sejmutí vnějšího sáčku odlepíte vnitřní vložku a spláchnete včetně lepící plochy v jakékoliv toaletě, která je schopná po-jmout toaletní papír.

INZERCE

jí všechny firmy, liší se složením, agre-sivitou, množstvím a možnostmi apli-kace. Ochranné filmy a silikony jsou nejčastěji ve formě napuštěných jed-norázových roušek, zásobníků s apli-kátorem nebo ve spreji. Po nanesení na kůži se musí nechat zaschnout a tepr-ve potom lepit stomickou pomůcku.

Pudry a ochranné zásypy se do-dávají v zásobníku s aplikátorem. Na poškozenou a vlhkou kůži se nanáší jemným posypem, přes který se lepí stomická pomůcka. Ochranné a hyd-ratační krémy a tělová mléka jsou v měkkých plastových zásobnících a aplikují se preventivně na peristo-mální kůži, udržují ji vláčnou a čás-tečně ji vyživují. Ochranná nelepicí pasta se aplikuje po nalepení podlož-ky dvoudílného a adhezivního systé-mu na volnou poškozenou i nepoško-zenou kůži. Pasta obsahuje olejovou bázi, proto se nanáší až po nalepení podložky a můžeme ji průběžně do-plňovat. Lepicí adhezivní pasta s al-koholem i bez alkoholu se používá k vyrovnávání kožních nerovností. Aplikuje se přímo do kožních nerov-ností nebo k otvoru podložky a je nut-né nechat ji trochu zavadnout. Po při-

tlačení se podložka pevně spojí s pas-tou a podkladem a zabrání podtékání. Stejnou funkci má pasta v proužcích nebo stomické tvarovatelné kroužky. Nové konvexní pomůcky částečně eli-minují a snižují spotřebu lepicí pas-ty. Ochranné hydrokoloidní destičky a roušky se používají individuálně – preventivně, a to na poškozenou kůži. S jejich pomocí lze zvětšovat adheziv-ní plochu pomůcky atd. Nemocný má roční limit na stomické ochranné pro-středky 360 g nebo 2 760 Kč. Limit zů-stává stejný od roku 1990, kdy byl na-stavený. Ochranné prostředky se in-dikují individuálně podle potřeby nemocného, který je edukován o je-jich funkci a používání.

Čisticí stomické zdravotnické prostředkyJsou základem pro pravidelné, šetr-né a hygienické ošetřování, dočišťo-vání peristomální kůže u všech typů stomií (derivační i výživné). Používa-jí se po základním omytí nebo ospr-chování stomie vlažnou vodou a mý-dlem. Dočišťují a odmašťují peristo-mální kůži. Na peristomální kůži se důrazně nedoporučuje používat čis-

ticí roztoky s obsahem benzínu nebo alkoholu, protože toxicky poškozují kožní buňky. Moderní stomické čisti-cí roztoky a pěny jsou hypoalergenní, šetrné a přitom velmi účinné. Všech-ny formy čistidel se nanášejí přímo na kůži a otírají se šetrně netkanou texti-lií, která kůži mechanicky nepoškozu-je a nedráždí. Čisticí prostředky jsou dodávány v různých formách – mycí pěna s aplikátorem nebo ve spreji, čis-ticí a tělové roztoky v lahvích, jedno-rázové roušky napuštěné čisticím roz-tokem nebo silikonem, čisticí roztoky a silikony ve spreji, jednorázové my-cí žínky, atd. Na čisticí prostředky má nárok každý stomik v limitu do 500 Kč na měsíc. Limit zůstává stejný od roku 1990, kdy byl nastavený.

Deodorační stomické zdravotnické prostředkyJsou doplňkovým sortimentem, který částečně eliminuje zápach ze stomic-kého sáčku a uvnitř stomického sáčku nebo deodorizuje místnost, ve které si stomik vyměňuje stomickou pomůc-ku. Jsou to prostředky, které nejsou bezprostředně potřebné k ošetřová-ní vlastní stomie a pouze zkvalitňu-

pRaxE

jí prostředí a vylepšují pocity stomi-ka při výměně plného sáčku. Tyto pro-středky se používají hodně pocitově, ale nemohou a ani neumí ovlivnit čin-nost fil tru u stomického sáčku. Pou-ze kvalitní filtr stomického sáčku za-jistí, že stomik není cítit. Deodorační prostředky se dodávají v různých for-mách, např. éterický olej, roztok, deo-dorant a pudr. Aplikují se ze zásob-níku s aplikátorem nebo kapátkem a sprejem.

Přídržné stomické zdravotnické prostředkyDo této skupiny patří přídržné pásky, kterými lze jistit jednodílné i dvoudíl-né stomické systémy k tělu. Dodávají je všechny firmy ke svým systémům. Liší se pouze v šířce a délce. Stomik má ná-rok na 2 kusy přídržného pásku ročně. Specifickým přídržným a podpůrným prostředkem je stomický břišní pás. Dodávají se různě široké a různě pev-né. Speciální stomický pás s předstři-

ženým otvorem je určený pro specific-kou skupinu stomiků. Nepředstřižené břišní pásy si mohou stomici upravit individuálně nebo je neupravovat vů-bec. Vždy je výhodou nejdříve si pro-hlédnout a vyzkoušet více typů pásů a teprve potom si vybraný pás nechat předepsat. Stomik si může nechat pře-depsat pás 2krát ročně.

A nakonec jsou k dispozici ještě za-hušťovací stomické zdravotnické pro-středky.

stomICKé ZdraVotnICKé prostředKy FIrmy b braun

jednodílný systém FleximaUzavřené sáčky jsou k dispozici ve třech velikostech – mini, midi, maxi, kdy se ve-likost podložky zvětšuje s kapacitou sáčku. Hydrokoloidní podložka má tvar nepravi-delného pěticípého květu. Sáček se dodává průhledný nebo potažený netkanou textilií a má v horním pólu plochý filtr. Sáčky jsou předstřižené na určité velikosti nebo k vystři-žení dle velikosti stomie. Výpustné sáčky jsou pouze v jedné velikosti, s filtrem, průhledné i potažené netkanou textilií, předstřižené i k vystřižení. Mají tzv. flow control vypouště-ní – kdy po otevření výpustě nedochází hned k odtoku obsahu sáčku, ale musí následovat ještě jeden manévr, aby se sáček kontrolova-ně vyprázdnil. Urostomické sáčky jsou pouze průhledné, jedné velikosti s otáčivou výpustí a přechodkou na sběrný sáček.Dvoudílný systém almarys twinSystémobsahuje3druhypodložek–stan-dardní želatinové, kombinované s želatino-vým středem a lemem z mikropóru a kon-vexní. Vrchní část podložky tvoří rigidní plastová příruba se zámkem, který jistí upnutí sáčku, a ouška na přídržný pásek. Sáčky se spojují s přírubou podložky, musí zapadnout. Uzavřené a výpustné sáčky mají filtr, jsou průhledné i neprůhledné a veli-kostně se musí shodovat s velikostí podlož-ky. Urostomické sáčky jsou pouze průhled-né a dají se napojit na sběrný sáček. Systém doplňují velkoobjemové výpustné sáčky se širokou výpustí, které lze napojit na sběrný výpustný sáček o objemu 2 litrů.Dvoudílný pooperační set almarys twin POSt-OPObsahuje speciální sterilní podložky s můst-kem pro axiální stomie a sterilní pooperační průhledné sáčky.Systém adhezivní technologie Flexima KeySpeciální dvojitá podložka musí velikost-ně odpovídat sáčku. Sáček se vkládá do vodicího zářezu na dolním pólu podložky, a tím se přilepí přesně na lepicí plochu podložky. Uzavřené a výpustné sáčky mají filtr, jsou průhledné i neprůhledné a uros-tomické.

jednodílný drenážní systém DrainaPrvní řada obsahuje sterilní graduované sáčky tří velikostí – mini, medium, large, s urostomickým uzávěrem a možností na-pojení na sběrný sáček. Druhá řada obsa-huje stejné sterilní sáčky s okénkem, které se dá podle potřeby odklopit a provést vý-kon uvnitř sáčku. Do sáčků odchází sekret, nemocný není v trvalém vlhku, nezapáchá a množství může průběžně sledovat. Sáčky umožňují kvalitní život pro nemocné s do-časnou nebo trvalou drenáží. Irigační set IryflexDodává se kompletní v uzavřeném pouzdře. Obsahuje zásobník na vodu, hadici s regulá-torem průtoku, pojistný konus. Výplachové sáčky (irigační rukávce) jsou na jedno pou-žití, lepicí plocha není z hydrokoloidu a je určena pouze ke krátkodobému použití.

Set i výplachové sáčky hradí pojišťovna pouze z 75 %.Stomické krytky Irifix a PetiteKrytka Petite je určena pro irigující kolosto-miky, má minimální savou kapacitu a slouží pouze k zachycení malého množství střev-ního sekretu. Krytka se mění jako sáček. Intimní krytka Irifix se používá u irigujících kolostomiků a shora vypadá jako náplast. Spodní část se zasunuje do střeva na krát-kou dobu, odvádí pouze plyny.

stomICKé ZdraVotnICKé prostředKy FIrmy CoLopLast

jednodílný systém SenSura, alterna free a alternaPlochá a mírně konvexní oválná podložka systému SenSura je tvořena dvouvrstvým materiálem. Plochá oválná podložka systé-mu Alterna free je hydrokoloidní se spirálo-vou lepicí plochou. Uzavřené sáčky SenSura a Alterna free mají filtr a jsou k dispozici ve třech velikostech – mini, midi, maxi – a ve-likost podložky se zvětšuje s kapacitou sáč-ku. Sáček se dodává průhledný, průhledný potažený netkanou textilií s průhledovým okénkem a suchým zipem na zmenšení, po-tažený netkanou textilií. Na vrcholu sáčku je membráno uhlíkový filtr. Sáčky si nemocný vystřihuje. Výpustné sáčky SenSura a Al-terna free s filtrem jsou k dispozici ve třech velikostech – mini, midi, maxi – a velikost

podložky se zvětšuje s kapacitou sáčku. Sá-ček se zavírá pomocí suchého zipu a výpusť sáčku je omyvatelná. Sáček se dodává prů-hledný, průhledný potažený netkanou texti-lií s průhledovým okénkem a suchým zipem na zmenšení, potažený netkanou textilií. Na vrcholu sáčku je membráno uhlíkový filtr. Sáčky si nemocný vystřihuje. Urostomické sáčky SenSura jsou v midi a maxi velikos-tech, s plochou i mírně konvexní podložkou, průhledné i potažené netkanou textilií. Urostomický systém Alterna má maxi, midi s plochou kulatou podložkou. Sáčky jsou průhledné i potažené netkanou textilií. Všechny urostomické sáčky mají přechodku na sběrný sáček. Jednodílný systém obsa-huje i dětské stomické pomůcky uzavřené, výpustné a urostomické.Dvoudílný systém SenSura Click, alterna free a alternaSystém SenSura Click se skládá z oválné dvouvrstvé ploché nebo mírně konvexní podložky a sáčku. Systém Alterna free se skládá z oválné celoželatinové podložky se spirálovým lepením a sáčku. Systém Alterna se skládá z hydrokoloidní kulaté ploché pod-ložky a sáčku. Podložky se se sáčky spojují přes přírubové kroužky, které jistí zámeček na přírubě sáčku. Uzavřené, výpustné a uros-tomické sáčky mají filtr, jsou průhledné nebo potažené netkanou textilií a velikostně se musí shodovat s velikostí podložky. Urosto-mické sáčky lze napojit na sběrný sáček. Na všechny systémy lze napojit přídržný pásek. Dvoudílný systém obsahuje i dětské stomic-ké pomůcky uzavřené a urostomické.Systém adhezivní technologie easiflexSpeciální dvojitá kulatá podložka musí veli-kostí odpovídat sáčku. Sáček se lepí na volnou plochu podložky. Uzavřené a výpustné sáčky mají filtr, jsou průhledné i neprůhledné.Pooperační setObsahuje sterilní podložku, sáček a sponu. Podložku lze vystřihnout až do velikosti 100 mm. Je určený pouze pro nemocniční péči.Stomické zátkyPoužívají kolostomici po provedené irigaci. Krytka je shora plochá a zdola se zasunuje do stomie.Irigační set alterna Dodává se kompletní v uzavřeném pouzdře. Obsahuje přítlačnou podložku, zásobník na vodu s teploměrem, hadici s regulátorem průtoku, pojistný konus a odvodné sáčky. Set i odvodné sáčky hradí pojišťovna pouze z 75 %.

stomICKé ZdraVotnICKé prostředKy FIrmy ConVateC

jednodílný systém Stomadress a esteemSystém Stomadress obsahuje dětské jedno-dílné výpustné a urostomické sáčky, velkoob-jemový výpustný sáček do průměru 100 mm a jednodílnou krytku pro irigující stomiky. Jednodílný systém Esteem má hydrokolo-idní elipsovitou podložku. Uzavřené sáčky s filtrem jsou průhledné i potažené netkanou textilií. Výpustné sáčky s filtrem mají uzávěr na dvojitý suchý zip nebo plastovou svorku. Sáčky jsou průhledné nebo potažené netka-nou textilií. Urostomické sáčky mají zesílenou podložku, jsou průhledné i neprůhledné a lze je napojit na sběrný sáček. Všechny jednodíl-né sáčky Esteem jsou ve dvou velikostech – standard a malý.Dvoudílný systém NaturaObsahuje více druhů podložek. Podložka Sto-mahesive je celoželatinová, plochá a vystři-huje se. Podložka Natura flexibilní se vystři-huje, střed má z hydrokoloidu a okraj z tenké, flexibilní, ale hojivé hmoty. Podložka Natura, plochá a konvexní, tvarovatelná, se nevystři-huje, ale tvaruje suchými palci směrem k pří-rubovému kroužku. Vytvarovaný otvor tvoří zvýšený lem okolo stomie, který následně těsně přilne a brání podtečení exkrementů pod podložku. Podložku je nutné uchová-vat v originálním balení, aby nedocházelo k vysychání tvarovatelné hmoty. Uzavřené, výpustné sáčky s filtrem i bez filtru a uros-tomické sáčky jsou průhledné, neprůhledné bez potahu z netkané textilie. Uzavřené sáčky jsou ve velikostech mini a standard, výpustné mají dvojitý suchý zip nebo plastovou svorku a jsou ve velikostech standard a extra velký, urostomické sáčky lze napojit na sběrný sáček a jsou ve velikostech standard a malý.Dvoudílný systém doplňuje nízkotlaký adap-tér – plastový pružný lem. Adaptér zajišťuje spojení sáčku s podložkou bez tlaku na břišní stěnu. Je velmi vhodný v bezprostředním pooperačním období a trvale u urostomiků, pokud používají dvoudílný systém.Systém adhezivní technologie esteem synergySystém má speciální dvojitou podložku na vystřihování. Je celoželatinová, flexi-

pRaxE

bilní, plochá nebo konvexní. Tvarovatelná podložka má tři velikosti – malá, standard a velká. Uzavřené a výpustné sáčky s filtrem jsou průhledné a potažené netkanou texti-lií. Systém adhezivní technologie obsahuje i dětské stomické prostředky s flexibilní podložkou a uzavřeným nebo výpustným sáčkem. Sáčky mají potah z netkané textilie s motivem medvídků.Bezsáčkový stomický systém vitalaJe nejnovější zdravotnický prostředek pro systém kontrolovaného vyprazdňování u kolostomiků s vývodem založeným na sigmatu, kteří se vyprazdňují formovanou stolicí. Odchod řídké stolice je kontraindikací pro aplikaci Vitaly. Speciální pevná krytka s měkkým středem se nasazuje na podložku dvoudílného systému Natura, se kterým je kompatibilní. Výrobce doporučuje používaní vystřihovací podložky, ale z vlastní zkuše-nosti mohu doporučit i použití podložky tva-rovatelné. Krytka umožňuje plynulý odchod plynů a brání odchodu formované stolice po dobu až dvanácti hodin. Lze ji začít používat již 8 týdnů po operaci, pokud nemocný splní vstupní podmínky. Konstrukce krytky nepo-škozuje a nedeformuje střevní sliznici sto-mie. Vitala je dodávána ve dvou velikostech: 45 mm a 57 mm. Zatím může systém indikovat pouze certifi-kovaný lékař nebo certifikovaná stomická se-stra, kteří absolvovali školení firmy ConvaTec a složili závěrečnou zkoušku před mezinárod-ní komisí a stali se certifikovanými. vitala konzultanti K těmto konzultantům je možné odeslat po dohodě jakéhokoliv nemocného. Vstupní konzultace trvá přibližně 1–2 hodiny. Sestra s nemocným vyplní vstupní dotazník, souhlas se vstupem do programu, vysvětlí mu postup používání Vitaly, pustí ukázkové CD s postu-pem nasazení systému, odpoví na položené dotazy a provede praktickou edukaci nasazení Vitaly na podložku. Pokud nemocný používal zatím pouze jednodílný systém, provede te-oretickou a praktickou edukaci o dvoudílném systému Natura, vybaví nemocného dvoudíl-ným systémem minimálně na 14 dní a ten se ho musí naučit používat. Potom si dohodnou další konzultaci na aplikaci Vitaly. Konzultant by měl nemocného upozornit, že při prvních aplikacích systému může docházet k podtéká-ní stolice pod podložku a může dojít ke zvýše-né spotřebě stomických pomůcek. Je potřeba vytrvat nebo znova kontaktovat konzultanta. Je samozřejmé, že systém nebude a nemůže vyhovovat každému, kdo si ho vyzkouší. Ta-kový nemocný se vrátí ke své stávající pomůc-ce – je to jeho právo volby. Flexi-SealFlexi-Seal je speciální systémprodlouhodo-bé zvládání odchodu řídké až tekuté stolice u imobilních a dlouhodobě ležících nemoc-ných. Systém může zůstat zavedený až 29 dní podle přesných instrukcí. Používání systému brání kožním komplikacím, je prevencí de-kubitů a výrazně snižuje spotřebu zdravot-nických prostředků. Současně šetří práci všem, kteří ošetřují tuto skupinu v domácím, sociálním a zdravotnickém zařízení. Ošetřující personál musí být k používání systému pro-školený. Pojišťovny systém nehradí.

stomICKé ZdraVotnICKé prostředKy FIrmy dansaC

jednodílný systém Solo, Dansac light, Nova 1, Nova active a NovalifeSystém Solo má hydrokoloidní podložku ve tvaru kosočtverce a oválu. Uzavřené sáčky jsou s fitrem, výpustné bez filtru s uzávěrem na plas-tovou svorku. Systém Dansac Light a Nova 1 mají kosočtvercovou plochou podložku, uzavřené a výpustné sáčky s filtrem a uzávěrem na suchý zip. Uzavřený sáček Nova Active a NovaLife s fil-trem mají oválnou velmi tenkou flexibilní pod-ložku. Systém Active je pouze v jedné velikosti, systém NovaLife má tři velikosti – mini, midi, maxi – a podložka se zvětšuje s velikostí sáčku. Výpustné sáčky Nova 1 jsou ve velikosti stan-dardamaxi.VýpustnésáčkyNova1X3sfiltremmají centrálně konvexní podložku a uzávěr na suchýzip.UrostomickésáčkymajíX3konvexnípodložku, jsou průhledné i s netkanou textilií a lze je napojit na sběrný sáček. Všechny sáčky jednodílného systému jsou na vystřihování nebo předstřižené.SáčkysX3podložkoupotřebujínavystřižení speciální typ nůžek. Systém doplňují Solo Mini Cap krytky pro irigující kolostomiky, které jsou předstřižené.Dvoudílný systém Duo Soft, Nova 2, Novalife F a Novalife 2Ploché podložky Duo Soft mají tvar kosočtver-ce, jsou hydrokoloidní a potažené textilií. Sáčky jsou uzavřené s filtrem, výpustné s plastovým uzávěrem a urostomické. Podložky Nova 2 jsou oboustranně celoželatinové, ploché, konvexní aX3.Sáčkyjsousfiltrem,uzavřené,výpustnéstandard a maxi na suchý zip. Nova 2 doplňují velké sáčky se širokou urostomickou výpustí, kterou lze odstranit a sáček vypouštět pomocí plastové svorky. Všechny podložky se se sáčky spojují pomocí plovoucího přírubového krouž-ku, který umožňuje spojení pomůcek bez tlaku na břišní stěnu.Dvoudílný splachovatelný systém Nova life 2 FPodložka Nova Life F je diskrétní podložkas filtrem ke dvoudílnému splachovatelnému systému. Uzavřené splachovací sáčky je mož-né kombinovat se sáčky nesplachovacími. Podložka Nova Life 2 je plochá kruhová pod-ložka v několika velikostech. Sáčky jsou zatím pouze uzavřené s filtrem.Irigační set DansacDodává se kompletní v uzavřeném pouzdře. Ob-sahuje zásobník na vodu, hadici s regulátorem průtoku, pojistný kónus a 2 ks odvodných sáčků najednopoužití.Firmanedodávánáhradníod-vodné sáčky. Set hradí pojišťovna pouze z 75 %.

stomICKé ZdraVotnICKé prostředKy FIrmy eaKIn

jednodílný systém PelicanJednodílné uzavřené, výpustné sáčky s filtrem jsou potažené netkanou textilií s průhledo-

B Braun, stomické prostředky

Coloplast, stomické prostředky

ConvaTec, stomické prostředky

Dansac, stomické prostředky

vým okénkem a v základu průhledné nebo neprůhledné. Mají tenkou plochou nebo konvexní podložku z hydrokoloidu, kulatého tvaru. Uzavřené a výpustné sáčky na suchý zip jsou ve velikostech maxi, standard a mini. Urostomické sáčky mají plochou nebo kon-vexní podložku a výpusť lze schovat do krytu z netkané textilie. Pro irigující kolostomiky je určena krytka Stoma Cap. Dětský systém obsahuje výpustné a urostomické sáčky s ba-revným potiskem. jednodílný drenážní systém eakinObsahuje průhledné sáčky s hydrokoloidní podložkou bez filtru, se širokou výpustí na plastovou sponu. Horizontální a vertikální sběrné sáčky s extra velkou a pevnou hyd-rokoloidní podložkou lze vystřihávat podle potřeby na velký defekt nebo více malých defektů. Dodávají se v mnoha velikostech – mini, medium, large, extra large a extra large s okénkem. Do sáčků různých velikostí odchází sekret, nemocný není v trvalém vlhku, neza-páchá a množství může průběžně sledovat. Sáčky lze používat i u velkých dehiscentních ran s masivní sekrecí. Sáčky umožňují kvalitní život pro nemocné v domácím prostředí.

stomICKé ZdraVotnICKé prostředKy FIrmy For LIFe LIpoeLastIC

jednodílný systém Stomocur a ClinicSystém Stomocur má tři druhy podložek – hydrokoloidní, hydrokoloidní s algiátem a ex-tra tenkou z mikroskinu. Uzavřené a výpustné sáčky s výpustí na suchý zip mají filtr a jsou potažené netkanou textilií s průhledovým okénkem. Mají standardní a mini velikost. Urostomický sáček má extra tenkou podložku z mikroskinu a filtr. Systém Clinic má výpustný sáček s extra velkou podložkou.Dvoudílný systém Stomocur ClicSystém Clic má ploché a konvexní hydroko-loidní podložky. Uzavřené a výpustné sáčky na suchý zip mají potah z netkané textilie s průhledovým okénkem a filtr. Urostomické sáčky jsou průhledné a je možné je napojit na sběrný sáček. Systém adhezivní technologie Stomocur Soft Systém Soft obsahuje dvojitou podložku z hydrokoloidu nebo mikroskinu, na kterou se přesně nalepuje sáček. Uzavřený a výpustný sáček s filtrem jsou potažené netkanou textilií a s průhledovým okénkem.

stomICKé ZdraVotnICKé prostředKy FIrmy saLts

Stomické zdravotnické prostředky firmy Salts jsou registrované od ledna 2011, a proto mohu popsat pouze některé, celé portfolio ještě neznám.

jednodílný systémPodložky systému jsou hydrokoloidní, ploché a konvexní, různých tvarů a velikostí. Sáčky jsou uzavřené a výpustné na suchý zip, s fil-trem, průhledné i potažené netkanou textilií a s průhledovým okénkem. Sáčky jsou v ně-kolika velikostech a lepicí plocha se zvětšuje s velikostí sáčku. Urostomické sáčky mají více velikostí, mají rigidní výpusť a lze je napojit na sběrný sáček.Systém adhezivní technologie Salts HormonySystém má speciální dvojitou podložku na vystřihování. Je plochá, celoželatinová nebo flexibilní. Uzavřené a výpustné sáčky s filtrem jsou průhledné a potažené netkanou textilií s průhledovým okénkem.

stomICKé ZdraVotnICKé prostředKy FIrmy WeLLand

jednodílný systém Flair active, Flair, FreeformSystém Freeform obsahuje nejzákladnějšíuzavřené a výpustné sáčky bez filtru s hydro-koloidní plochou podložkou. Výpustné sáčky jsou s plastovou sponou. Sáčky mají velikost standardavelkoobjemový.SystémFlairaFlairActive má hydrokoloidní plochou podložku, sáčky s filtrem jsou průhledné nebo s pota-hem z netkané textilie, uzavřené a výpustné na suchý zip. Urostomické sáčky jsou pouze průhledné a lze je napojit na sběrný sáček. jednodílný systém Flair active XtRa splachovacíJednodílný splachovací systém používá mi-nimum kolostomiků. Opticky se splachovací systém neliší od standardního jednodílného. Rozdíl je při likvidaci použité pomůcky, kdy se vnitřní sáček s exkrementy splachuje do WC mísy, kde se postupně zcela rozloží. Zbytek pomůcky se likviduje jako komunální odpad.jednodílný systém Curvex a ConvexObsahuje uzavřené a výpustné sáčky s filtrem a výpustí na suchý zip s částečně konvexní a zce-la konvexní podložkou. Sáčky jsou průhledné, s potahem z netkané textilie, maxi a midi. Uro-stomické Curvex sáčky jsou průhledné i neprů-hledné a lze je napojit na sběrný sáček. Dvoudílný systém FlairJe kombinace dvoudílného systému a adhe-zivní technologie v jednom. Obsahuje plo-chou nebo konvexní hydrokoloidní podložku s textilním krytím. U přírubového kroužku podložky je speciální pruh hmoty, na kte-rém se sáček opakovaně spojuje přilepením s podložkou. Uzavřené a výpustné sáčky na suchý zip mají filtr, jsou průhledné i potažené netkanou textilií. Urostomické podložky jsou ploché, celoželatinové a neprůhledné sáčky lze napojit na sáček sběrný.Stomické destičky SuplaJsou destičky se savým středem a adhezivním okrajem. Jsou určené pro krátkodobé krytí ileostomie, kolostomie a urostomie. Mohou je používat kolostomici po provedení irigace.

([email protected])

Eakin, jednodílný, výpustný

For Life, stomické prostředky

Welland, stomické prostředky

Jánošíkův pás

ZPRAVODAJ čas

zpRavOdaJ čas

Pacienti jsou lidé a nesjeli z jedné vý-robní linky. Ale to, že kvalitní ošetřo-vatelská péče musí být individualizo-vaná, nás nezbavuje nutnosti kvalitu této péče registrovat, měřit, hodnotit a srovnávat. K hodnocení kvality ošet-řovatelské péče vznikají na půdě Čes-ké asociace sester (ČAS) standardy pro určité oblasti činnosti zdravotníků ne-lékařů (prevence pádů, nutriční pé-če, péče o inkontinentní apod.) nebo-li návody nejosvědčenější praxe v da-ném oboru.

V současné době spolupracuje ČAS také s Národním referenčním centrem (NRC) na projektu sledování dekubi-tů jako indikátoru kvality ošetřovatel-

ské péče na národní úrovni. Podrobné informace o projektu lze nalézt na we-bových stránkách této instituce anebo ve Florence č. 3/2011, na str. 3 a 4. Za-řízení vstupem do projektu získají ne-jen metodiku sběru dat o dekubitech, ale i možnost srovnání kvality péče v oblasti prevence a výskytu dekubi-tů s jinými zdravotnickými zařízení-mi v ČR.

V č. 3 jsme také zveřejnili graf NRC znázorňující podíl počtu pacien-tů s dekubitem z počtu pacientů v rizi-ku, a to za všechny obory za rok 2010. Navážeme a od tohoto čísla budeme zveřejňovat aktualizované výstupy ze sběru dat účastnických nemocnic.

Co v praxi znamená, že jste smluvním partnerem ČAS?P. Kožený: Naším motem jsou tři slo-va: data, analýzy, informace. NRC se snaží být datovou základnou a meto-dickým centrem poskytujícím refe-

šetření deKubItů na národní ÚroVnI JaKo podpora pro roZhodoVáníDATA, ANALÝZy, INFORMAcE

Kvalita ošetřovatelské péče je na první pohled stěží měřitelná hodnota. Zvednutí a načechrání polštáře může jednomu pacientovi prospět, jinému vadit, někdo si chce povídat, jiný mlčet. Navíc úspěch péče nezávisí jen na sestrách, ale na týmu, výsledku práce různých profesí.

ing. Pavel kožený, Ph.d.,ředitel NRC

Bc. kajetána Ternbachová,NRC

roZhoVor

SORAL & HANZLIK s.r.o.

Kettnerova 1940, 155 00 Praha 5Tel.: +420 251 611 914/915Fax: +420 251 625 192E-mail: [email protected]

www.soralhanzlik.cz

DEKUBIT – nejsledovanějšíukazatel kvality péčeTrápí vás dekubity?

...ŘEŠENÍ!

Máme pro vás... jednoduché efektivní

rychlé ekonomické

INZERCE

40 FLORENCE 4/2011

zpRavOdaJ čas

V 2. sloupci tabulky je uveden počet pacientů s dekubitem v jednotlivých stupních rizika vzniku dekubitů. Ve 3. sloupci je uveden počet pacientů v riziku vzniku dekubitů dle jednotlivých stupňů rizika a ve 4. sloupci je procentuálně vyjádřeno, kolik pacientů v jednotlivých stupních rizika mělo dekubit. Poslední řádek udává celkové počty. Hodnocení rizika vzniku dekubitů se provádí podle škály predikce rizika dle Nortonové.

Aktuální referenční hodnoty za poslední rok do 23. 2. 2011Všechny obory

stupeň rizika počet pacientů s dekubitem

počet pacientů v riziku

podíl pacientů s dekubitem z počtu pacientů v riziku

žádné 36 834 4,32%

nízké 50 760 6,58 %

střední 186 1721 10,81 %

vysoké 239 1381 17,31%

velmi vysoké 129 557 23,16%

celkem 640 5253 12,18 %

rence na národní úrovni jako podporu pro rozhodování. Na úrovni minister-stva zdravotnictví jde o to, aby moni-torovalo úroveň a kvalitu zdravotnic-kého systému a na úrovni jednotlivých zdravotnických zařízení o jejich vlast-ní branchmarking neboli srovnání je-jich výkonnosti s nejlepší praxí. Z toho-to důvodu je pro nás spolupráce s pro-fesní organizací zdravotníků nelékařů, ale i dalšími subjekty, které umějí pro nás interpretovat údaje, nesmírně důle-žitá. My jim zase například dokážeme říci, že na interních odděleních je prů-měrně cca 11 procent nových dekubitů, a to už je číslo, které se dá použít jak na úrovni nemocnice, tak na úrovni vyšší-ho stupně řízení systému.

Riziko dekubitů je ale na každém od-dělení jiné. Jak toto zohledňujete? Je obecně známo, že každé nemocnič-ní oddělení má jinou skladbu pacientů a ti mají jiné riziko vzniku dekubitů. Je obvyklé stratifikovat pacienta podle jeho diagnóty. Naším cílem je připra-vovat datové zdroje tak, aby to nebyl prostý průměr.

Projekt existuje více než rok. Je za tu dobu zjistitelné, jaké ekonomické pro-fity přináší účastnickým zařízením?Zahraniční studie ukazují, že když je dostatečná prevence vzniku dekubi-tů, jsou úspory v řádu desítek procent. U nás existují lokální studie jednot-livých zdravotnických zařízení, kte-

ré zhruba tato čísla potvrzují. Do bu-doucna se chystáme takové šetření provést i na národní úrovni. V sou-časné době, kdy se hlídá každá inves-tovaná koruna, se sledování dekubitů vyplatí také jako dokladování kvality ošetřovatelské péče.

Jaké je optimální prostředí pro pre-venci dekubitů – zjistili jste to?K. Ternbachová: Každá sestra dnes ví, co způsobuje dekubity. Ale my by-chom chtěli rozšířit sběr informací o hmatatelná data, jako je počet per-sonálu ve službě, zda personál pou-žívá polohovací plán, jestli má stan-dard na ošetřování dekubitů, na hy-gienickou péči, jestli provádí audit standardů. Budeme též sbírat data o používání technických pomůcek, antidekubitních matrací, polohova-cích lůžek apod.

nabídka ředitele nrCRád bych nabídl spolupráci čtenářům Florence v tom, že pokud si nejsou jis-ti, zda dělají pro prevenci a léčbu de-kubitů vše, rádi poskytneme srovnání naší metodiky s jejich, a pokud by mě-li zájem, můžeme nabídnout i zapoje-ní do našeho projektu. Základní úda-je najdou na stránkách http://dekubi-ty.nrc.cz/dekubity/

jš

V úvodu sesterské sekce vystoupi-li hosté: ministr zdravotnictví Doc. MUDr. Leoš Heger a prezidentka ČAS Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA.

Leoš Heger poděkoval sestrám za je-jich práci a informoval je, že minister-stvo zdravotnictví jako jeden z hlavní úkolů provede revizi jejich kompeten-cí, které se budou rozšiřovat tak, jak je to obvyklé v moderních společnos-tech. Praktiky bude díky tomu možné osvobodit od některých činností, kte-ré tím, že je budou vykonávat sestry, uvolní lékařům ruce pro výkon kvali-fikovanějších činností. Dostane se jim současně více času na pacienta. Nepů-

jde jen o nějaké kosmetické změny, ale o nápravu celého systému, který je his-toricky zdeformován.

Druhým důležitým úkolem pro ministerstvo je novelizace zákona č. 96/2004 Sb., kterým se „vysokoškol-ská cesta poněkud oddálila od ces-ty profesní.“ A to je potřeba napravit. V současné době se čeká na schválení malé novely tohoto zákona v senátu, což bude první krok k rozpletení klub-ka problémů, které sestry trápí.

Dana Jurásková připomněla, že růst kompetencí sester přinese i růst odpo-vědnosti a na to se musí všichni při-pravit. Stejně tak je potřeba stále hle-

dat schopné sestry, připravené zavádět všechno nové do praxe. Změny půjdou po linii přesunu těžiště ošetřovatelské péče blíže do komunity. D. Jurásková se na spolupráci se všemi, které do ní bu-dou přes Českou asociaci zapojeny, těší.

Co ČeKá sestry V ambuLan-CíCh praKtIKů s příChodem poJmů KVaLIta a beZpeČí?

Kvalita a bezpečí je definovaný procesBezpečí pacientů a kvalita péče v primár-ní péči byly tématem přednášky Mgr. Ali-ce Strnadové, MBA, z ČAS. Připomněla v ní význam a velké rezervy preventiv-

KVaLIta V ordInaCíCh praKtICKýCh LéKařů

Sdružení praktických lékařů ČR, Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, Odborná společnost praktických dětských lékařů a Česká asociace sester uspořádaly společně ve dnech 25. až 26. února 5. kongres primární péče s názvem Možnosti sledování kvality zdravotnické péče v ordinacích praktických lékařů.

Mudr. leoš heger

Mgr. dana Jurásková, Ph.d., MBA

Mgr. Alice strnadová, MBA

FLORENCE 4/2011 41

Po čtyřech letech se České asociaci sester (ČAS) opět zrychlil tep. V sobotu 26. března se do Prahy dostavilo 196 delegátek a delegátů oprávněných volit, aby na další čtyři roky zvolili prezidentku, prezidium a revizní komisi a také aby schválili nové stanovy ČAS a volební, jednací, disciplinární a finanční řád. Tyto dokumenty byly od roku 2010 průběžněpodroboványpřipomínkovéčinnostizestranyvšechčlenůČASanaFórude-legátů byly v nové podobě schváleny.

Zleva: A. Skalická, I. Kouřilová, P. Charvátová, V. di Cara, D. Jurásková, J. Kracíková, M. Koutová, E. Kvasnicová, T. Petr. Foto: We make media

ních programů – levnějších a efektiv-nějších, než jsou programy léčebné.

Přednášející uvedla nepříznivý stav, kdy u nás v primární péči napro-sto schází strategie kvality a bezpečí, neexistují kupříkladu ani její základ-ní kameny – zdravotnické standar-dy. Důvod vidí v nedostatečné moti-vaci zdravotníků. V oblasti ošetřova-telské péče by se taková strategie měla týkat komunikace s pacienty, s léka-řem (komunikace je dnes největší pro-blém z hlediska sester v ambulancích), dokumentace, minimalizace čeka-cích dob v čekárnách, předcházení po-chybení, ošetřovatelských standardů apod. Každé ambulantní zařízení by mělo mít vlastní systém vnitřní kon-troly bezpečí a kvality, vybudovaný na základě průzkumu a zmapování všech rizikových faktorů.

O pojmu kvalita hovořila také Ing. Bc. Irena Kouřilová v přednášce Cetrifikát kvality, systém hodnocení. Systémy hodnocení kvality jsou zamě-řené na kvalitu poskytované služby. Jde o dokumentovaný systém řízení kvality a systém řízení procesů. Nic-méně samy standardy a procesy nesta-čí. Dokumentace spočívá v průběžné kontrole prováděné v pěti krocích:1. Řekni, co děláš!2. Napiš, co říkáš!3. Dělej, co máš napsáno!

4. Dokaž to!5. Zlepšuj to!

V nejbližší budoucnosti čeká sest-ry v ambulancích standardizace všech ošetřovatelských výkonů, jejich strikt-ní dodržování a důsledné vedení ošet-řovatelské dokumentace. Kdo zaspí tyto procesy, bude v nevýhodě. Aktiv-ní zařízení, která splní požadavky na kvalitu, budou mít možnost získat cer-tifikát systému jakosti v oblasti zdra-votnictví, který, vedle ostatních profi-tů pro pacienta, je nezpochybnitelnou konkurenční výhodou.

nefrologické sestry kompetence potřebují Nefrologické sestry už posun do ko-munitní péče hlásí jako realitu. Refe-rovala o tom Bc. Jindra Kracíková, která z tohoto pohledu udělala krát-ký exkurs do historie dialyzační léčby. Cílem je dnes udržení vysoké kvality života dialyzovaného pacienta. Kom-petence nefrologické sestry jsou ob-saženy ve Vyhlášce č. 424/2004 Sb. Do budoucna však bude třeba více pro-pagovat prevenci onemocnění ledvin a více edukovat pacienty – a v tom by mohly nefrologické sestry sehrát ne-malou úlohu. Tento výkon se podaři-lo prosadit do Seznamu výkonů, neboť byl uznán jako nutný mj. k širšímu vy-

užití peritoneální dialýzy v domácím prostředí.

Větší pozornost ošetřovatelské dokumentaciPrávník a lékař L. Vondráček z FN v Mo-tole na závěr sesterské sekce upozornil sestry na nejčastější chyby v zápisech do ošetřovatelské dokumentace. Využil poznatků ze své praxe právníka, který u soudu zastupuje zdravotnické zaříze-ní, má bohaté zkušenosti s tím, jak přís-ně je možno posuzovat pochybení zdra-votníka a jak důležitý je správný zápis v dokumentaci. Uvedl, že sestry, aniž si to uvědomují, jsou pod přísným po-hledem právníků. S růstem jejich kom-petencí a potažmo odpovědnosti budou muset ve svém vlastním zájmu věno-vat maximální pozornost všem dostup-ným faktorům ochrany, mezi nimiž na čelním místě stojí právě zdravotnická dokumentace.

Stížností na zdravotníky přibývá a ti mají celou řadu právních odpovědnos-tí: trestně-právní, občansko-právní, pra-covně-právní a další. Přibývá také stíž-ností personálu navzájem, dokonce je zaznamenatelně více stížností na výkon profese pod vlivem omamné látky. Při-stupuje se k testování a mnozí si neuvě-domují, že například kouření marihua-ny je prokazatelné i po šesti týdnech.

jš

Fórum deLegátů posunuLo Čas

zpRavOdaJ čas

ing. Bc. irena kouřilová

Bc. Jindra kracíková

Judr. Mudr. lubomír Vondráček

VýsLedKy VoLeb:

PRezIDeNtKa ČaS (2. volební období): Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA (1961), ředitelkaVFN,Praha

vICePRezIDeNtKa: Ing. Bc. Irena Kouřilová (1959), lektorka vzdělávání nelékařských profesí, externí auditorka zavádění managementu kvality do zdravotnictví dle ISO 9000:2000, technický expert školení pro oblast zdravotnictví

PRezIDIum: Veronika di Cara, Nemocnice v České Lípě, multioborová JIPMgr. Petra Charvátová (1972), rodičovská dovolenáIng. Bc. Irena KouřilováMarie Koutová (1958), vrchní sestra, Alzheimercentrum,Filipov,o.p.s.Bc. Jindra Kracíková (1952), staniční sestra, Strahov-DSS,VFN,PrahaEva Kvasnicová (1951), VN, BrnoMgr. Tomáš Petr (1977), vrchní sestra, psychiatrické oddělení, ÚVN PrahaBc. Anna Skalická (1951), vedoucí laborantka, Ústavimunologie,FNvMotole,Praha

PřeDSeDKyNě DISCIPlINáRNí KOmISe: Miloslava Machovcová

PřeDSeDKyNě RevIzNí KOmISe: Milena Nociarová

(Podrobnější životopisy na www.cnna.cz), jš

aktuáLNě

mem

ora

ndu

mPo memorandu podepsaném dříve s lé-kaři v rámci akce Děkujeme, odchází-me se jedná v poslední době o další do-kument, který vyjasňuje společné cíle ministerstva zdravotnictví a ostatních zdravotnických nelékařských pracov-níků reprezentovaných Českou asociací sester. Stejně jako v případě lékařů chce ministerstvo i nelékařským zdravot-nickým pracovníkům touto cestou ga-rantovat zlepšení podmínek pro výkon profese. Memorandum se zaměřuje ze-jména na oblasti vzdělávání, posilování kompetencí, reformní a protikorupční kroky ministerstva a rovněž zvyšování platů nelékařských pracovníků.

o čem jednal ministr s prezidiem Čas?„Hovořili jsme o významu sesterského povolání a problémech, které je potře-ba upravit, včetně platů sester“, uvedl ministr. „Dohodli jsme se, že je potře-ba posilovat kompetence sester, mlu-vili o tom, jak se to bude cestou vyhlá-šek, nařízení apod. provádět a jaký to bude mít vztah k nově diskutovanému zákonu o zdravotnických službách.“

posilování kompetencí podle společných představKompetence zdravotníků nelékařů jsou definovány vyhláškou, která byla v do-bě konání briefingu ve fázi přípravy k podpisu. „Tato vyhláška,“ řekl minis-tr, „bude navyšovat kompetence jednot-livých profesních kategorií na úroveň, která dnes už v nemocnicích praktiko-vána je a de facto je zlegalizuje.“

Ministr dále hovořil o tom, že je třeba v budoucnu tyto kompetence rozšířit o definice stanovující, s jakou mírou samostatnosti je budou moci pracovníci vykonávat, jak dalece bu-dou moci některá vyšetření či ošetře-ní sami indikovat bez indikací lékařů a jakým způsobem budou tyto kompe-tence realizovány v Seznamu výkonů.

„V souvislosti s přípravou reformy budou významně posíleny kompeten-ce všeobecných sester a ostatních ne-lékařů (zdravotních laborantů, radio-logických asistentů, fyzioterapeutů),

zejména v segmentu primární péče, domácí péče a dlouhodobé péče. Sou-částí reformy bude také významné po-sílení domácí ošetřovatelské péče,“ ří-ká ministr zdravotnictví Leoš Heger a dodává: „Cílem je maximální využi-tí dosaženého stupně vzdělání při za-chování bezpečí a kvality poskytované zdravotní péče.“

tarifní třídyZařazování sester a ostatních nelékař-ských zdravotnických pracovníků do mzdových tarifních tříd bylo dalším bodem jednání mezi ministerstvem zdravotnictví a ČAS. „Konstatovali jsme,“ řekl ministr, „že existuje celá řa-da nemocnic, kde jsou pracovníci zařa-zováni do nižších tříd, které odpovídají zdravotnickým asistentům a neodpoví-dají sesterským kategoriím. To je chy-ba. Tyto sestry, mají-li být na místě, kde jsou požadovány, nemohou být zařazo-vány do tarifních tříd, které jsou níže, než to odpovídá jejich kvalifikaci. Toto nižší zařazení je neopravňuje, aby vy-konávaly ty činnosti, pro které jsou ja-ko registrované sestry určeny.“

otázky platové, výzva ředitelům a hejtmanůmV souvislosti se zvyšováním efektivi-ty zdravotnického systému a v souladu s reformními kroky plánuje minister-stvo navyšování průměrných platů ne-lékařů úměrně navyšování platů léka-řů. V memorandu upozorňuje ředitele všech přímo řízených nemocnic a Aso-ciaci krajů ČR, aby v zájmu udržení sta-bility dodržovali pravidla pro odměňo-vání nelékařů a jejich zařazování podle náplní činností v odpovídajících plato-vých třídách Katalogu prací. Současně se ministr obrací se žádostí na hejtma-ny krajů, aby na tato pravidla dohlíželi ve svých nemocnicích.

„Plynulý platový nárůst, který jsme slíbili lékařům v rámci akce Děkuje-me, odcházíme a ve kterém jsme sest-ry pro letošní rok odsunuli do pozadí, garantuje ministerstvo zdravotnictví zdravotnickým nelékařským pracovní-kům pro rok 2012. Navýšení bude jako

u lékařů vázáno na zdárný průběh re-formy zdravotnictví. Jde o to, že zdroje na navýšení musí být nalezeny ve fon-du všeobecného zdravotního pojištění a vnitřních zdrojích, které má zdravot-nictví k dispozici. Zvýšení státního pří-spěvku očekávat nemůžeme.“

Význam memoranda pro sestryPrezidentka ČAS Mgr. Dana Jurásko-vá, Ph.D., MBA vnímá memorandum jako velký posun v účasti sester na re-formě zdravotnictví.

„Ministr zdravotnictví dodržel slo-vo, které dal prostřednictvím České asociace sestrám,“ uvedla. „I nelékaři budou mít v podobě podepsaného me-moranda svoji formální jistotu. Sestrám nešlo o ultimativní požadavky – chtěly si s ministerstvem vyjasnit situaci a ří-ci si, jak dál. Jednou z priorit, na kte-rých je třeba pracovat už dnes, je posí-lení kompetencí nelékařských zdravot-nických pracovníků. To bude souviset s transformací lůžek a s rozvojem dlou-hodobé, ale i domácí péče.

Věřím, že memorandum vnese do řad nelékařských pracovníků, a ze-jména pak sester, větší klid a jistotu. Jsem velice ráda za tento vstřícný krok ministerstva zdravotnictví a doufám, že jednotlivé body memoranda budou v plné míře naplněny.“

Čas se stala partnerem na reformáchK naplnění cílů reformy zdravotnictví bude ministerstvo spolupracovat se ši-rokou odbornou veřejností, zastoupe-nou zejména Lékařským odborovým klubem, Českou lékařskou komorou, Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně, Radou poskyto-vatelů zdravotní péče a také s Českou asociací sester. Připravované změny budou průběžně projednávány se zá-stupci odborů a pacientských organi-zací, přičemž první návrh bude při-praven do 30. června 2011.

Text memoranda v plném znění najdete mj. na www.florence.cz.

jš

„nebudeme ZanedbáVat neLéKařsKé ZdraVotnICKé praCoVníKy“V titulku jsme uvedli výrok, který pronesl ministr zdravotnictví po jednání s vedením České asociace sester na briefingu pro novináře. Ti byli seznámeni s obsahem tzv. memoranda, které vzniklo ve spolupráci s ČAS a které bylo 27. února podepsáno ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem a prezidentkou ČAS Danou Juráskovou.

zpRavOdaJ čas

42 FLORENCE 4/2011

vOLNÉ ChvíLE

Je nepochybné, že pro mnohé je udr-žování váhy velice náročnou řeholí. Takoví lidé, i jen při mírné nekázni přívodu kalorií, přiberou neúměrně mnoho, a bohužel také rychle. Jistý slovutný internista učil, že je třeba si naladit tzv. hladinu sytosti, a tu pře-jídáním nezvyšovat. Není nic horšího než nervozita a zvučná práce žaludku naprázdno.

Hlad a chuť jsou úhlavní nepřáte-lé diety. Hlad přemůžeme s pomocí vlákniny, chuť s pomocí pevné vůle. Pro udržení váhy a linie doporučuji svým pacientkám, zejména boubel-kám, vlákninové tablety Unilakt, kte-rý obsahuje několik velmi důležitých složek. Především je to jablečná vlák-nina (45 %), která se skládá přede-vším z rozpustné vlákniny (pektinu) a částečně z hrubé vlákniny. Význam rozpustné vlákniny spočívá přede-vším v příznivém vlivu na metabo-lismus glukózy a cholesterolu. Neroz-pustná vláknina způsobuje tzv. kar-táčový efekt, který spočívá v čištění střev a jejich úplném vyprazdňování. Tím omezuje riziko tvorby vychlípe-nin střevní stěny. Oba typy vlákniny hrají úlohu při kontrole tělesné hmot-nosti a jejich pomocí se dá systema-ticky hubnout.

Unilakt obsahuje kromě vlákni-ny ještě další složky, které jsou pro náš organismus nepostradatelné. Je to především řasa Chlorella, která dodává tělu chybějící látky s vitami-

ny, posiluje imunitní systém, upra-vuje střevní vylučování a díky CGF (Chlorella růstový faktor) urychluje obnovu a růst buněk. Obsahuje vel-ké množství přírodního betakaro-tenu, vitaminu B1, B2, B3, B6, B12, vi-taminu C, biotinu, kyseliny listové,

vitaminu E a řadu minerálů a stopo-vých prvků.

Další složkou jsou probiotické bakterie, které vytvářejí nepříznivé prostředí pro růst nežádoucích bak-terií, tím zvyšují odolnost proti one-mocněním trávicího traktu a upra-vují střevní mikroflóru poškozenou např. užíváním antibiotik. Skořice zabraňuje nadýmání a zlepšuje krev-ní oběh.

Tabletky je třeba užívat před kaž-dým jídlem, a to v množství 10 kusů. Večerní pokrm doporučuji konzumo-vat nejpozději v 17.30 hodin. Při ve-černím pocitu hladu je nutné vzít 10 až 15 tablet. Tento způsob skuteč-ně během tří měsíců pomůže zhub-nout o 10 až 12 kg.

Při pravidelném užívání Unilak-tu organismus také snadněji odolá-vá chřipkovým onemocněním a viró-zám.

MUDr. Karel V. Šuk, CSc. PR

přI reduKCI Váhy neZapomíneJte na VLáKnInu

A nurse also advises parents on taking care of their children, explains them the nutritional needs of their children and asks the parents questions about their child’s sleeping and eating habits, abilities, vision and hearing, behaviour.

A nurse with a smile on her face, endless patience, and a friendly personality can make the experience of a visit to a doctor a lot less scary for kids.

SLOVNÍ ZÁSOBAto recognize = poznat, rozpoznatadulthood = dospělostgrowth = růstdevelopment = vývoj, rozvojailments = zdravotní potíževarious = různýdisorders = poruchyserious = vážný, závažnýrecords = záznamyheight = výškaweight = váhato perform = vykonávatto measure = měřitreminder cards = upomínkyannual = každoročníto advise = radithabit = zvyk, návykabilities = schopnosti

A pediatrician is a doctor that

Doplňte následující slovesa do vět níže:

recognizes off ers monitors sendssupervises specializes diagnoses

1 ................. the health of children from birth to early adulthood 2 ................ the child’s growth and development 3 ................ in diseases and ailments specifi c to children 4 ................ symptoms of various disorders 5 ................ childhood diseases 6 ................ vaccinations 7 ................ patients with a more serious problem to a specialist

A nurse at a pediatrician’s can do the following activities: 1. order a. information for patient records, family histories or other documents2. give b. laboratory tests 3. collect c. height and weight4. perform d. basic medical examinations (blood tests, urine samples, blood pressure, heart and lung functioning)5. measure e. immunizations, vaccinations 6. send out f. reminder cards for annual appointments

vision = zrakbehaviour = chováníendless = nekonečnýpatience = trpělivostpersonality = osobnostexperience = zážitekless scary = méně děsivýCommon childhood diseases – běžné dětské nemoci chicken pox = plané neštovicevariola = pravé neštovicerubella = zarděnky measles = spalničkymumps = příušnicescarlet fever = spála whooping cough = černý kašelpolio = dětská obrnaear infection = zánět v uchu What are the stages of childhood? Jaké jsou vývojové faze růstu dítěte?newborn (baby) = novorozenecinfant = kojenecbaby = nemluvnětoddler = batolepreschooler = předškolákpupil = školákadoslescent = dítě v pubertě

LEKCE ANGLIČTINY

AT A PEDIATRICIAN’S

INZERCE

1 – supervises, 2 – monitors, 3 – specializes, 4 – recognizes, 5 – diagnoses, 6 – off ers, 7 – sends1-b, 2-e, 3-a, 4-d, 5-c, 6-f

INZERCE

Rodinné balení 600g obsahuje cca 900 tablet a je možné si je objednat v lékárně a na www.hmh.cz

unilakt 150g, 300g a 600g je k dostání pouze v lékárnách a na www.hmh.cz

MUDr. Karel V. Šuk, CSc.

SVORKA SILNýPROVAZ

RUSKářEKA

SOLMIZ.SLABIKA

MLáďATAKRáVy

ŠKRABKAPLUHU

LIKVIDA-CE SPISů

VýHRAV ŠACHU

POCITBLAHA

ZáKLADNíČíSLOVKA

--------------HUDEBNíZNAČKA

1. ČáSTTAJENKy

OSOBNíZáJMENO

HLTAVěPíT

----------PíSMOVKA

POBíDKA----------

CITOSL.ODPORU

ZáNěTSLIZNICE----------KOUPACíNáDOBA

MASTNáTEKUTINA

ŠUSTIVýZVUK DíRA SLABIKA

SMíCHU

PřITA-KáNí

----------PRIMáTI

OBVAZ.POTřEBA----------

PENíZEVE HřE

UKAZOV.ZáJMENO----------METODA

PáČIDLO

KONTRA-BAS

----------KOVAT

ZN. AUT.SVíČEK

----------PANOVNíK

ANEKDOTA

DOSNA----------PODŠíVK.TKANINA

SíDLOV POLSKU----------SPZ VOZ.OSTRAVy

říMSKáČTyřKA

PRAVOSL.OBRAZ

----------DRUH

TKANINy

LUČNíROSTLINA----------

BICEPS

SOLMIZ. SLABIKA

SPORT.ZBRAň

----------PLíSNIT

NEPOHy-BOVAT SE----------HLASITě

PíT

TéM DRáHA

SPORTOV-Ní ÚBOR

KóD SAL-VADORU

----------TAŽNá

ZVířATA

DOUTNáK ----------VáNOČNí

RyBA

SPZ VOZ.OKRESUPRAHA ZáPAD

NASáVAT ----------ZNAČKA

VySAVAČů

ZByTEKLODI

----------ZáZRAK

DVOJICE----------

MASALIDí

MUŽSKé JMéNO

PRůKAZ----------SPZ VOZ.TáBORA

ZN. MILI-AMPéRU----------

MOJE

2. ČáSTTAJENKy

3.ČáSTTAJENKy

RUSKýSOUHLAS

ROZPOUŠ-TěT (KOV) TRHAT

POMůCKA:ACA,

KOCE, SV

Řešení křížovky zasílejte nejpozději do 18. 4. 2011 pomocí SMS ve tvaru FLO KR4 TEXT TAJENKY JMENO PRIJMENI (např.: FLO KR4 ZISKATE ENERGII NA CELY DEN EVA NOVOTNA) na číslo 900 06 09. Výhru získává prvních 10 luštitelek, které zašlou správné znění tajenky. Výhry jsou zasílány poštou do 30 dnů od uveřejnění výherců v následujícím vydání titulu. Cena jedné SMS je 9 Kč včetně DPH, SMS servis technicky zajišťuje Erika a.s.

znění tajenky z minulého čísla: „Tak dneska z vás mám opravdu radost, pane Nožička.“ „Jak to?“ „No, celá léta, co jste sem chodil, jste simuloval a dneska jste opravdu vážně ne-mocný.“ Úspěšní luštitelé z minulého čísla: Kristýna Hofmanová, Poděbrady; Tomáš Točík, Poděbrady; Lenka Partschová, Brandýs nad Labem; Šárka Urbancová, Poděbrady; Petr Valenta, Praha-Horní Počernice; Naďa Adamcová, Olomouc; Tomáš Vampola, Havlíčkův Brod; Dagmar Musilová, Košetice; Šárka Zajícová, Frýdek-Místek; Dagmar Krejčíková, Všetaty.

CAFFIT – doplněk stravy proti únavěVyhrajte 10 × po dopravní nehodě přivezli pacientku do nemocnice a když

se probrala z bezvědomí, doktor se jí ptá: „Kolik je vám roků?“ „pětadvacet.“ „sestro, pište: … (viz tajenku).“

Caffit spolehlivě odstraní nežádoucí projevy únavy – ospalost, roztěkanost a nervozitu. Tato kombinace kofeinu, vitamínů a minerálů působí velmi kladně jak na nervovou soustavu a oči, tak na celý organizmus.Je určen pro osoby čelící vysoké psychické zátěži, řidiče, studenty a pro každého kdo únavou trpí.Caffit, příjemně chutnající tablety, jsou velmi povedenou kombinací vitamínů, minerálů, stopových prvků, jednoduchých cukrů, eleutherococcu a malého množství kofeinu. Většina těchto látek totiž našemu tělu v jarním období velmi chybí.

Jak na únavu?

Doplněk stravy Caffit, odstraní projevy únavy – ospalost, roztěkanost, nervozitu a sníženou schopnost okamžité reakce.

Doplněk stravy Caffit je k dostání v lékárnách v balení 20 nebo cenově výhodných 60 tablet a na www.hmh.cz

ZDRAVOTNICKÉ TITULY POD JEDNOU STŘECHOU

Objednávat můžete na webových stránkách www.ambitmedia.cz nebo pomocí e-mailu predplatne�ambitmedia.cz

ww

w.v

nitr

nile

kars

tvi.c

z

12 × ročně | 1320 Kč

ww

w.f

lore

nce.

cz11 × ročně | 550 Kč

ww

w.c

snn.

eu

6 × ročně | 600 Kč 6 × ročně | 600 Kč

4 × ročně | 300 Kč

ww

w.k

ardi

olog

icka

revu

e.cz

4 × ročně | 400 Kč

ww

w.p

rakt

icka

gyne

kolo

gie.

cz

4 × ročně | 600 Kč

ww

w.u

rolo

gick

elis

ty.c

z

4 × ročně | 420 Kč

ww

w.g

eria

tric

kare

vue.

cz

6 × ročně | 540 Kč

ww

w.k

linic

kaon

kolo

gie.

cz

Oranžová: PMS 021Šedá: PMS 7545

Oranžová: CMYK 0-72-100-0Šedá: CMYK 0-0-0-75

Šedá: CMYK 0-0-0-75

www.ambitmedia.czw

ww

.zdr

avky

.cz

38 × ročně | 799 Kč

Ke cti ČNPS budiž v úvodu řečeno, že mnohadenní a programově nabitou akci organizuje s úspěchem zcela samostatně. Letošní účast byla poznamenána poča-sím, mnoho každoročních delegátů se za-leklo sněhové kalamity, která na oblast Jeseníků a Královéhradecka dolehla s pl-nou silou v závěru konference (celkem se zaregistrovala téměř tisícovka osob, z to-ho 539 lékařů). Trocha risku se však vyplatila: konferenci navštívily světové špičky neuropsychofarmakologie Leslie Citrome z amerického New Yorku a Ste-fan Leucht z německého Mnichova. Na letošním Jeseníku přednášející ve vyš-ší míře než dosud využívali různých audio vizuálních záznamů k dokreslení obsahu svých příspěvků, zejména těch, které se týkaly komunikace lékaře s psy-chiatrickým pacientem nebo diagnostic-kého rozhovoru – např. Hynčík, Racková: Jak (ne)komunikovat s manickým paci-entem, Mohr: Funkční schopnosti jako reálné kritérium remise schizofrenie. Po-

sluchači měli také častěji možnost odpo-vídat na otázky řečníků prostřednictvím hlasovacích zařízení a zapojit se do od-borného dění.

Odborné bloky a firemní sympozia byla tradičně rozdělena do jednotlivých dnů podle lékových skupin: ve čtvrtek anti-psychotika, v pátek antidepresiva, v so-

botu farmakoterapie úzkostných stavů, poruch osobnosti a akutních stavů a na nedělní dopoledne připadla neurobiolo-gie kognitivních dějů. Měřeno účastí, po-sluchači se zajímali např. o problematiku prognózy pacienta se schizofrenií, „off la-bel“ použití antipsychotik druhé genera-ce u jiných než psychotických diagnóz, dále o první epizodu schizofrenie z po-hledu biologické psychiatrie, léčbu anti-depresivy či predikci terapeutického účinku v psychofarmakologii. Paralelně probíhaly tematicky volné workshopy pro limitní počet účastníků (za všechny např. Citromovy Lies, Damn Lies and Statis-tics, Veverova Posttraumatická stresová porucha jako komorbidita schizofrenie či Kritický rozbor dvou článků o psychofar-makologii od tria Volavka, Höschl a Mohr). Každoroční ambicí jesenické konference je představení výsledků do-mácího preklinického a klinického vý-zkumu. V sekcích původního klinického výzkumu zaznělo celkem devět sdělení.

Další zajímavosti ze základního a klinic-kého výzkumu pak přineslo 49 posterů.

Nechyběl Švabinský ani PrinzhornDoc. Mohr rovněž při zahájení konferen-ce oznámil, že ČNPS finančně podpoří vydání katalogu k legendární Prinzhor-nově sbírce, jejíž exkluzivní část byla v první polovině loňského roku vystavena v Praze v Domě U Kamenného zvonu. Hans Prinzhorn byl německý psychiatr a historik umění, který před druhou svě-tovou válkou sbíral artefakty z němec-kých psychiatrických léčeben. Na výtvar-né projevy psychiatrických pacientů ne-bylo již nahlíženo pouze jako na diagnos-tický materiál, ale Prinzhorn významně docenil i jejich umělecké kvality ve smys-lu art brut.Tvorba psychicky nemocných společně s uměním tzv. přírodních národů a tvor-bou dětí se stala inspiračním zdrojem moderního výtvarného umění. Podněty v ní nalezli němečtí expresionisté (L. Kirchner, O. Schlemer, O. Kokoschka), surrealisté (M. Ernst) a další (J. Dubuffet, P. Picasso).

dokončení na straně 3

„Dříve se krvetvorné buňky získávaly z kostní dřeně pánevní kosti. Tento vý-kon, který pacient musel podstoupit v celkové anestezii, byl pro něj či případného dárce relativně nepohodlný, navíc byl obvykle spojen s nutností podávání transfúzí,“ připomněl 12. ledna na tiskové konferenci prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, a dodal: „V současnosti provádíme odběr hema-topoetických buněk vyplavených po podání růstových faktorů do krve po-mocí separátoru krevních elementů. Pro pacienty či dárce je daná metoda méně zatěžující a podstatné je, že k obnově krvetvorby dochází poté asi o týden dříve, než když jsou buňky separovány z kostní dřeně.“Separátory fungují na principu od stře-divky – krev je pomalu odstředěna a dělí se na jednotlivé složky. „Během jednoho sezení, které trvá tři až čtyři hodiny, proteče přístrojem dvoj- až trojnásobek objemu krve pacienta – tedy asi 15 litrů. Moderní přístroje tudíž umožňují velko-

objemovou separaci, protože jsou rychlejší, a dovolují krev pacienta zpra-covat několikrát za sebou,“ upřesnil MUDr. Robert Pytlík z I. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.Vysvětlil také, že pokud se krvetvorné buňky odebírají tímto způsobem, zbydou z uvedených patnácti litrů zpracované krve maximálně tři až čtyři decilitry zahuštěného koncentrátu, který obsahuje v prvé řadě právě krvetvorné buňky. Ty jsou poté ve speciálním roztoku a trans-fúzním vaku zamrazeny při teplotě teku-tého dusíku -196 stupňů Celsia.Samotná transplantace poté probíhá na jednolůžkovém pokoji transplantační jednotky, délka hospitalizace je asi tři týdny. „Nejprve pacient dostává inten-zivní chemoterapii, která by za normál-ních podmínek zničila krvetvorbu. Nicméně podávání vysokých dávek cyto-statik, které jsou účinnější, nám umožňuje právě autologní transplantace předem odebraných krvetvorných buněk pacien-ta,“ objasnil prof. Trněný a dodal: „Po skončení chemoterapie se totiž uchované

krvetvorné buňky rozmrazí u lůžka pa-cienta a jsou mu převedeny zpět formou transfúze do krve. Samy se postupně usídlují v kostní dřeni a začínají produ-kovat jednotlivé krvinky. S odstupem asi dvou týdnů po převodu buněk dochází k úplnému obnovení krvetvorby a nor-malizaci hodnot krevního obrazu.“

Dlouhodobé přežití se výrazně prodloužiloTransplantační centrum 1. LF UK a VFN v Praze poskytuje péči pacientům z celé ČR – asi třetina pochází z Prahy a další třetina ze Středočeského kraje. Ročně se provede okolo 60 až 70 autologních transplantací.Jak uvedl prof. Trněný, autologní trans-plantace je vhodná zejména pro pacienty s nádorovým onemocněním lymfatických uzlin – lymfomem (Hodgkinovým i non- -Hodgkinským), druhou nejčastější dia-gnózou je pak mnohočetný myelom. Indikována je také např. u nemocných s autoimunitními chorobami, jako je roztroušená skleróza, u nichž selhává

veškerá dostupná léčba. „Potenciál krve-tvorných buněk však přesahuje pouze ‚klasickou‘ transplantaci. V současnosti řešíme několik projektů z oblasti buněčné terapie zaměřených na pacienty s kritic-kou ischemickou chorobou dolních končetin či s infarktem myokardu,“ doplnil prof. Trněný.

Uvedl rovněž, že se výrazně zlepšilo dlou-hodobé přežití pacientů indikovaných k autologní transplantaci krvetvorných buněk. „Nemocný s agresivním lymfo-mem, který k nám přišel v roce 2000, měl pravděpodobnost pětiletého a delšího přežití asi 40 procent. V současnosti je to dvojnásobek,“ upřesnil prof. Trněný.„Naším cílem by bylo provádět autolog-ních transplantací pochopitelně co nejméně, protože je to poměrně náročný výkon. Přáli bychom si, abychom doká-zali pacienty vyléčit rychle, včas a méně bolestně. Nicméně ne vždy to jde. Pro ty nemocné, kterým současná medicína neumožní vyléčení méně agresivními prostředky, nabízíme tedy možnosti řešení,“ konstatoval prof. Trněný a zdůraznil, že za posledních několik let se výrazně zlepšila také podpůrná péče. „Jestliže před deseti lety byl horní věk pa-cienta pro alogenní transplantaci, kdy je dárcem příbuzný či jiná vhodná osoba, 40 až 45 let, v současnosti je to 60 až 65 let. U autologní transplantace máme dokonce nemocné kolem 70 let,“ dodal. Upozornil také, že se výrazně snížila úmrtnost – zejména u alogenních trans-plantací, která se dnes pohybuje kolem deseti procent. jat

Psychiatři pod sněhovou peřinou

M. Trněný: Pacientům dnes nabízíme větší komfort

52. ČESKOSLOVENSKÁ PSYCHOFARMAKOLOGICKÁ KONFERENCE JESENÍK 2010

Česká neuropsychofarmakologická společnost (ČNPS) pořádala od 6. do 10. ledna proslulé psychofarmakologické setkání, tentokrát již po dvaapadesáté, čímž se jí daří udržet jednu z nejdelších konferenčních tradic oboru na světě. Letošní odborná akce se konala pod taktovkou nového předsedy ČNPS doc. MUDr. Pavla Mohra, Ph.D., z Psychiatrického centra Praha, který na tomto postu po dvou letech vystřídal profesora Jiřího Horáčka ze stejného pracoviště.

Jubilejní transplantaci, kdy je dárcem krvetvorných buněk samotný pacient, provedli lékaři I. in-terní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. První transplantace tohoto typu se zde uskutečnila v prosinci roku 1993.

KONGRESOVÝ LIST číslo 2 1. února 2010

PŘÍLOHA ZDRAVOTNICKÝCH NOVIN 2/2010

ZPRAVODAJSKÝ PŘEHLED ODBORNÝCH A VZDĚLÁVACÍCH AKCÍ

Lékařům nelze eHealth nařizovat

TAVI – naděje pro inoperabilní pacienty

Epilepsii lze léčit vagovou stimulací

Závěr ledna patřil onkologům

3 4 42

Prof. Marek Trněný také prozradil, že za ně-kolik měsíců bude ve VFN v Praze otevře-na nově zrekonstruovaná transplantační jednotka: „Jsem neobyčejně rád, že dojde k rozšíření kapacity našeho pracoviště, protože požadavky na transplantace rok od roku narůstají.“ Foto: ZN

Tradičním hostitelem psychofarmakologické konference byly i letos Lázně Jeseník. Foto: uzi

www.zdravky.cz

On-line fórum zdravotnictví a sociální péče.

1000. autologní transplantace krvetvorných buněk

botu farmakoterapie úzkostných stavů, poruch osobnosti anedělní dopoledne připadla neurobiologie kognitivních dějů. Měřeno účastí, posluchači se zajímali např. oprognózy pacienta se schizofrenií, „off label“ použití antipsychotik druhé generace u jiných než psychotických diagnóz, dále o první epizodu schizofrenie zhledu biologické psychiatrie, léčbu antidepresivy či predikci terapeutického účinku v psychofarmakologii. Paralelně probíhaly tematicky volné workshopy pro limitní počet účastníků (za všechny např. Citromovy Lies, Damn Lies and Statistics, Veverova Posttraumatická stresová porucha jako komorbidita schizofrenie či Kritický rozbor dvou článků omakologii od tria Volavka, Höschl

Mohr). Každoroční ambicí jesenické konference je představení výsledků domácího preklinického azkumu. V sekcích původního klinického výzkumu zaznělo celkem devět sdělení.

veškerá dostupná léčba. „Potenciál krve-tvorných buněk však přesahuje pouze ‚klasickou‘ transplantaci. Vřešíme několik projektů zterapie zaměřených na pacienty skou ischemickou chorobou dolních končetin či sdoplnil prof. Trněný.

Psychiatři pod sněhovou peřinou

Trněný: Pacientům dnes nabízíme větší komfort

Česká neuropsychofarmakologická společnost (ČNPS) pořádala od 6. do 10. ledna proslulé psychofarmakologické setkání, tentokrát nejdelších konferenčních tradic oboru na světě. Letošní odborná akce se konala

Psychiatrického centra Praha, který na tomto postu po

LIST PŘÍLOHA ZDRAVOTNICKÝCH NOVIN 2/2010

Závěr ledna patřil onkologům

Prof. Marek Trněný také prozradil, že za několik měsíců bude ve VFN vna nově zrekonstruovaná transplantační jednotka: „Jsem neobyčejně rád, že dojde

rozšíření kapacity našeho pracoviště, protože požadavky na transplantace rok od roku narůstají.“

SERIÁL O MODERNÍCH ZOBRAZOVACÍCH METODÁCH

LÉKAŘSKÉ LISTY

www.zdravky.cz

On-line fórum zdravotnictví a sociální péče.

Z KLINICKÉ MEDICÍNY, PRO LÉKAŘSKÉ PRAXEčíslo 6 6. dubna 2010PŘÍLOHA ZDRAVOTNICKÝCH NOVIN 9/2010

Zobrazování nitrohrudních orgánůPlíce jsou častým místem výskytu nádo-ru, u mužů je plicní tumor na prvním místě v incidenci ze všech nádorových onemocnění. Diagnostiku tumorů plic tedy nelze podceňovat.Základem zobrazování patologií plic-ního parenchymu a nitrohrudních orgánů je prostý snímek hrudníku v za-dopřední a případně předozadní projek-ci. Při patologickém nálezu na prostém snímku byly dříve obvykle pořizovány další doplňkové projekce v závislosti na zkoumané patologii (bočný a šikmý snímek, snímek s označením mamil, eventuálně byla doplňována skiaskopie hrudníku). S rozvojem nových zobrazovacích me-tod ustoupily doplňkové techniky zcela do pozadí a byly již nahrazeny moderní-mi. Prostý snímek hrudníku má v sou-časnosti spíše screeningový význam. Při nejasném nálezu, zejména při podezření na ložiskovou lézi, je doplňována ihned výpočetní tomografie.

Počítačová tomogra�eOd svého zavedení do klinické praxe v roce 1981 prodělala počítačová tomo-grafie (CT) dramatický rozvoj jak hard-warového, tak softwarového vybavení. V současnosti je CT zlatým standardem, zejména pak víceřadé přístroje s mini-málně 16 řadami detektorů, které umož-ňují velmi rychlé zobrazení celého hrud-níku či trupu během několika sekund, tedy na jedno zadržení dechu pacienta. U solidních lézí v plicním parenchymu umožňuje CT detailní zobrazení ložiska, jeho kontury, struktury a způsobu sycení po intravenózní aplikaci kontrastní lát-ky, a umožňuje tak lépe rozlišit mezi be-

nigní a maligní lézí. U ložiskových lézí dovoluje hodnotit přítomnost kalcifika-cí, reakci okolního parenchymu či při-růstání k okolním strukturám. S využi-tím softwaru na evaluaci ložiskových lézí (systémů CAD) lze při opakovaném vyšetření přesněji sledovat vývoj ložiska – například u plicních metastáz – a hod-notit účinnost léčby, neboť nejpřesněji se hodnotí objem léze, nikoliv samotné rozměry. Proto stanovování objemu drobných ložisek nabývá na významu.CT umožňuje nyní také zachycením průtoku kontrastní látky plicními tepna-mi rychle a spolehlivě provést detekci defektů v plicním arteriálním řečišti, a odhalit tak plicní embolii v hlavních plicních tepnách až po lalokové a sub-segmentární větve. Nejnovější modely CT dokonce již umožňují provést virtu-ální ventilačně-perfúzní sken, a tím za-znamenat i sukcesivní embolizace, které nejsou na běžně dostupných CT přístro-jích dosud vždy zobrazitelné.Dalším rozšířením metody je virtuální CT bronchoskopie umožňující intralu-minální zobrazení bronchů až do cca 5. řádu, případně detekci a hodnocení stupně stenózy trachey a její zobrazení před operací.Výhodou helikálního CT je možnost přepočítání obrazů v rámci postproce-singu na tzv. HRCT high resolution CT (tj. rekonstrukce obrazů v jiném algorit-mu v tenkých řezech do 1 mm) pro zhodnocení plicního intersticia a k po-souzení jeho postižení – retikulace, nodulace. HRCT se používá především ve sledování restrikčních, méně ob-strukčních chorob. Využití HRCT je také ve sledování změn u karcinomatóz-

ní lymfangiopatie plic. Samotné tumory plic není nutné sledovat na obrazech HRCT.Pro úplnost zobrazovacího algoritmu je nutné zmínit se o intervencích provádě-ných na radiodiagnostických pracoviš-tích, jako jsou transparietální punkce a biopsie pod skiaskopickou nebo CT kontrolou. Ty umožňují nebývalou přes-nost ve vedení jehly a dovolují provádět biopsie i z ložisek výrazně menších než 10 mm.

Ultrasonogra�eS rozšiřováním ultrasonografie do široké klinické praxe došlo k jejímu většímu vy-užívání také v pneumologii. Ultrazvuko-vé vlny se ve vzduchu nešíří, ve zdravé vzdušné plíci je tedy ultrasonografie té-měř nepoužitelná. Tato metoda je tedy využívána v případě solidních lézí či te-kutinových kolekcí, zejména u detekcí velikosti pleurálních výpotků. Umožňuje také sledovat dynamiku onemocnění, určit množství a charakter výpotku, u opouzdřených výpotků umožňuje označit místo pro punkci, eventuálně provést intervenci přímo pod sonogra-fickou kontrolou.Při zobrazování solidních lézí je metoda limitovaná – dokáže zobrazit pouze pa-tologie, které dosahují k hrudní stěně, nebo přímo patologie hrudní stěny. U menších dětí lze sonograficky vyšet-řovat struktury mediastina přes neosifi-kované sternum a žeberní chrupavky při parasternálním přístupu.

Magnetická rezonanceTato metoda má při zobrazování patolo-gií plic omezený význam. Uplatňuje se při diagnostice patologií hrudní páteře a přilehlých struktur a orgánů mediasti-na – především srdce a hrudní aorty s využitím metody kontrastní MR angiografie.

Hybridní pozitronová a výpočetní tomogra�eV onkologické problematice se uplatňuje hybridní pozitronová a výpočetní tomo-grafie (PET/CT) při hodnocení solitár-ních plicních uzlů, při stagingu non-hodgkinských a hodgkinských lymfomů, mezoteliomu, lymfomu a při monitorin-gu odpovědi na léčbu.Přínosem PET/CT je zobrazení zvýšené-ho metabolismu glukózy v patologických ložiscích. Tento zachycený metabolismus je koregistrován do CT obrazů, neboť vý-početní tomografie má oproti samotné pozitronové emisní tomografii výrazně vyšší rozlišovací schopnost.

Kterou metodu zvolit a kdy?Prostý snímek hrudníku (rentgen hrud-níku) má víceméně screeningový cha-rakter. Při nejasném patologickém nále-zu je vhodné namísto dalších, ne vždy přínosných rentgenových projekcí indi-kovat CT, při suspekci na tumorózní lézi vždy s intravenózní aplikací kontrastní látky. Relativní kontraindikací podání kontrastní látky je pouze alergie na jód.Magnetická rezonance má při diag nos-tice patologií plicního parenchymu vel-mi omezené využití. U pleurálních efúzí je metodou první volby ultra sonografie. Na rozdíl od klasického snímku ne-

zatěžuje pacienta radiačním zářením, výpotek je sonograficky detekován mno-hem dříve, než je patrný na prostém snímku.Metodu PET/CT je vhodné provádět u sledování již objevených tumorózních lézí, zvláště po léčbě či v případě hledání drobné léze, kterou nelze z klasického CT jednoznačně určit.

MUDr. Zuzana Ryznarová, Radiodiagnostické oddělení

Medicon, a. s., Praha,MUDr. Bc. Martin Horák,

Radiodiagnostické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha

Plíce představují jednu z hlavních bran styku organismu s vnějším prostředím – s tím souvisí i vznik mnoha patologických afekcí. S problematikou onemocnění plicního parenchymu se setkává téměř každý lékař napříč mnoha odbornostmi.

CT plic je zlatým standardem. Vždy je nutné sledovat oblast hrudníku ve dvou diagnos-tických oknech – plicním a mediastinálním.Axiální řez v mediastinálním okně (vlevo) – rozsáhlý plicní tumor pravého hilu plicního s útlakem pravého hlavního bronchu. Tumor prorůstá do mediastina ke vzestupné aortě i truncus pulmonalis.Tentýž axiální řez v plicním okně (vpravo) – je patrný hlavně zvětšený pravý hilus a dis-krétní reakce plicního parenchymu na rozpínající se tumor v pravém hilu.

Fenylketonurie:Jak chutná dosud zakázané ovoce?

4 Studie: Antikoncepce prodlužuje život

4 Lázeňská léčba bolestí pohybového aparátu u dětí

4Význam iso�avonoidů v klimakteriu

2

Axiální řez v mediastinálním okně, kontrastní látka podána intravenózně – v pravé plic-ní tepně je objemný embolus zcela obliterující lumen cévy. Menší embolus je i vlevo na bifurkaci tepny pro dolní lalok, zde je však embolus obtékaný. Zároveň vlevo dorzálně je hypoventilace. Snímky: archiv autorů

Axiální řez v plicním okně, nízký kernel (vlevo) – intersticiální plicní proces.Axiální řez v plicním okně, vysoký kernel (vpravo) – tzv. HRCT intersticiální změny jsou ostřejší, jakoby zvýrazněné, lze poznat jemnější změny intersticia.

SERIÁL O MODERNÍCH ZOBRAZOVACÍCH METODÁCH

LISTY PŘÍLOHA ZDRAVOAVOA TNICKÝCH NOVIN 9/2010

Zobrazování nitrohrudních orgánůPlíce jsou častým místem výskytu nádo-ru, u mužů je plicní tumor na prvním místě v incidenci ze všech nádorových onemocnění. Diagnostiku tumorů plic tedy nelze podceňovat.Základem zobrazování patologií plic-ního parenchymu a nitrohrudních orgánů je prostý snímek hrudníku v za-dopřední a případně předozadní projek-ci. Při patologickém nálezu na prostém snímku byly dříve obvykle pořizovány další doplňkové projekce v závislosti na zkoumané patologii (bočný a šikmý snímek, snímek s označením mamil, eventuálně byla doplňována skiaskopie hrudníku). S rozvojem nových zobrazovacích me-tod ustoupily doplňkové techniky zcela do pozadí a byly již nahrazeny moderní-mi. Prostý snímek hrudníku má v sou-časnosti spíše screeningový význam. Při nejasném nálezu, zejména při podezření na ložiskovou lézi, je doplňována ihned výpočetní tomografie.

Počítačová tomogra�eOd svého zavedení do klinické praxe v roce 1981 prodělala počítačová tomo-grafie (CT) dramatický rozvoj jak hard-warového, tak softwarového vybavení. V současnosti je CT zlatým standardem, zejména pak víceřadé přístroje s mini-málně 16 řadami detektorů, které umož-ňují velmi rychlé zobrazení celého hrud-níku či trupu během několika sekund, tedy na jedno zadržení dechu pacienta. U solidních lézí v plicním parenchymu umožňuje CT detailní zobrazení ložiska, jeho kontury, struktury a způsobu sycení po intravenózní aplikaci kontrastní lát-ky, a umožňuje tak lépe rozlišit mezi be-

nigní a maligní lézí. U ložiskových lézí dovoluje hodnotit přítomnost kalcifika-cí, reakci okolního parenchymu či při-růstání k okolním strukturám. S využi-tím softwaru na evaluaci ložiskových lézí (systémů CAD) lze při opakovaném vyšetření přesněji sledovat vývoj ložiska – například u plicních metastáz – a hod-notit účinnost léčby, neboť nejpřesněji se hodnotí objem léze, nikoliv samotné rozměry. Proto stanovování objemu drobných ložisek nabývá na významu.CT umožňuje nyní také zachycením průtoku kontrastní látky plicními tepna-mi rychle a spolehlivě provést detekci defektů v plicním arteriálním řečišti, a odhalit tak plicní embolii v hlavních plicních tepnách až po lalokové a sub-segmentární větve. Nejnovější modely CT dokonce již umožňují provést virtu-ální ventilačně-perfúzní sken, a tím za-znamenat i sukcesivní embolizace, které nejsou na běžně dostupných CT přístro-jích dosud vždy zobrazitelné.Dalším rozšířením metody je virtuální CT bronchoskopie umožňující intralu-minální zobrazení bronchů až do cca 5. řádu, případně detekci a hodnocení stupně stenózy trachey a její zobrazení před operací.Výhodou helikálního CT je možnost přepočítání obrazů v rámci postproce-singu na tzv. HRCT high resolution CT (tj. rekonstrukce obrazů v jiném algorit-mu v tenkých řezech do 1 mm) pro zhodnocení plicního intersticia a k po-souzení jeho postižení – retikulace, nodulace. HRCT se používá především ve sledování restrikčních, méně ob-strukčních chorob. Využití HRCT je také ve sledování změn u karcinomatóz-

ní lymfangiopatie plic. Samotné tumory plic není nutné sledovat na obrazech HRCT.Pro úplnost zobrazovacího algoritmu je nutné zmínit se o intervencích provádě-ných na radiodiagnostických pracoviš-tích, jako jsou transparietální punkce a biopsie pod skiaskopickou nebo CT kontrolou. Ty umožňují nebývalou přes-nost ve vedení jehly a dovolují provádět biopsie i z ložisek výrazně menších než 10 mm.

Ultrasonogra�eS rozšiřováním ultrasonografie do široké klinické praxe došlo k jejímu většímu vy-užívání také v pneumologii. Ultrazvuko-vé vlny se ve vzduchu nešíří, ve zdravé vzdušné plíci je tedy ultrasonografie té-měř nepoužitelná. Tato metoda je tedy využívána v případě solidních lézí či te-kutinových kolekcí, zejména u detekcí velikosti pleurálních výpotků. Umožňuje také sledovat dynamiku onemocnění, určit množství a charakter výpotku, u opouzdřených výpotků umožňuje označit místo pro punkci, eventuálně provést intervenci přímo pod sonogra-fickou kontrolou.Při zobrazování solidních lézí je metoda limitovaná – dokáže zobrazit pouze pa-tologie, které dosahují k hrudní stěně, nebo přímo patologie hrudní stěny. U menších dětí lze sonograficky vyšet-řovat struktury mediastina přes neosifi-kované sternum a žeberní chrupavky při parasternálním přístupu.

Magnetická rezonanceTato metoda má při zobrazování patolo-gií plic omezený význam. Uplatňuje se při diagnostice patologií hrudní páteře a přilehlých struktur a orgánů mediasti-na – především srdce a hrudní aorty s využitím metody kontrastní MR angiografie.

Hybridní pozitronová a výpočetní tomogra�eV onkologické problematice se uplatňuje hybridní pozitronová a výpočetní tomo-grafie (PET/CT) při hodnocení solitár-ních plicních uzlů, při stagingu non-hodgkinských a hodgkinských lymfomů, mezoteliomu, lymfomu a při monitorin-gu odpovědi na léčbu.Přínosem PET/CT je zobrazení zvýšené-ho metabolismu glukózy v patologických ložiscích. Tento zachycený metabolismus je koregistrován do CT obrazů, neboť vý-početní tomografie má oproti samotné pozitronové emisní tomografii výrazně vyšší rozlišovací schopnost.

Kterou metodu zvolit aProstý snímek hrudníku (rentgen hrudníku) má víceméně screeningový charakter. Při nejasném patologickém nálezu je vhodné namísto dalších, ne vždy přínosných rentgenových projekcí indikovat CT, při suspekci na tumorózní lézi vždy s intravenózní aplikací kontrastní látky. Relativní kontraindikací podání kontrastní látky je pouze alergie na jód.Magnetická rezonance má při diagtice patologií plicního parenchymu velmi omezené využití. Uje metodou první volby ultraNa rozdíl od klasického snímku ne-

Plíce představují jednu z hlavních bran styku organismu s vnějším prostředím – s tím souvisí i vznik mnoha patologických afekcí. S problematikou onemocnění plicního parenchymu se setkává téměř každý lékař napříč mnoha odbornostmi.

CT plic je zlatým standardem. Vždy je nutné sledovat oblast hrudníku ve dvou diagnos-tických oknech – plicním a mediastinálním.Axiální řez v mediastinálním okně (vlevo) – rozsáhlý plicní tumor pravého hilu plicního s útlakem pravého hlavního bronchu. Tumor prorůstá do mediastina ke vzestupné aortě i truncus pulmonalis.Tentýž axiální řez v plicním okně (vpravo) – je patrný hlavně zvětšený pravý hilus a dis-krétní reakce plicního parenchymu na rozpínající se tumor v pravém hilu.

Fenylketonurie:Jak chutná dosud zakázané ovoce?

4 Studie: Antikoncepce prodlužuje život

4 Lázeňská léčba bolestí pohybového aparátu u

Význam iso�avonoidů v klimakteriu

2

Axiální řez v mediastinálním okně, kontrastní látka podána intravenózně – vní tepně je objemný embolus zcela obliterující lumen cévy. Menší embolus je ibifurkaci tepny pro dolní lalok, zde je však embolus obtékaný. Zároveň vlevo dorzálně je hypoventilace. Snímky: archiv autorů

Axiální řez v plicním okně, nízký kernel (vlevo) – intersticiální plicní proces.Axiální řez v plicním okně, vysoký kernel (vpravo) – tzv. HRCT intersticiální změny jsou ostřejší, jakoby zvýrazněné, lze poznat jemnější změny intersticia.

Jde o zdraví, etiku, ale i o precedens

Populace zestárne, ekonomická zátěž stoupne

V BEZPEČNOSTNÍ RENTGENY NA LETIŠTÍCH

SÚKL: Lékárníci se znovu mýlí!

4 Mobilní nemocnice pro oběti zemětřesenína Haiti

6Soběstačnostinvalidů roste – kdo jim dá práci?

5 Pokroky medicíny v první dekádě třetího tisíciletí

8

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ročník 59 číslo 2 1. února 2010

cena 26 Kč pro předplatitele 19 Kč / 1,25 € www.zdravky.cz

ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE

Problémem se bude zabývat i vláda ČR. V současné době totiž podle stanoviska vydaného 6. ledna Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB) neexistuje jednotné evropské doporučení, jak po-stupovat při schvalování a používání pří-strojů využívajících ionizujícího záření pro bezpečnostní kontrolu osob. Každá

členská země Evropské unie musí za-ujmout vlastní stanovisko a regulovat po-užívání těchto zařízení v souladu se svý-mi platnými právními předpisy.

Pokud skenery, pak alternativněJiž v roce 2008 navrhla Evropská komise (EK) zařazení bezpečnostních skenerů osob do standardního vybavení evrop-ských letišť. Poslanci Evropského parla-mentu poté tlumočili převážně zamítavé reakce svých zemí. Výsledkem bylo po-zastavení realizace návrhu EK a otevření veřejné diskuse k danému tématu. Člen-ské země EU – včetně České republiky – upozornily především na nevyjasněné potenciální zdravotní účinky při použí-vání těchto zařízení, ale také na řadu zá-važných otázek z oblasti etiky, ochrany lidských práv a ochrany osobnosti. Celo-tělové skenery totiž odhalují při kontrole intimní detaily kontrolovaných osob. Tyto přístroje jsou klasifikovány jako tzv. jednoduché zdroje ionizujícího záření a jako takové podléhají regulaci ze strany SÚJB. Ze společné diskuse s odborníky ministerstev zdravotnictví, vnitra a do-pravy, Úřadu pro ochranu osobních úda-jů a Úřadu pro civilní letectví již v únoru

loňského roku vyplynulo, že SÚJB bude při posuzování žádosti brát v úvahu pře-devším to, zda použití rentgenového za-řízení za účelem bezpečnostní kontroly osob bude pro konkrétní podmínky zdů-vodněno. Přitom bude brát v úvahu mj., zda:V použití zařízení bude zaměřeno cíleně

pouze na vybrané (podezřelé) osoby,V bude stanoven věkový limit takto kon-

trolovaných osob,

V kontrolované osoby budou informová-ny o dávce záření, kterou při jedné kon-trole na daném rtg zařízení obdrží, o ra-diačním riziku s kontrolou spojeném a o celkové dávce záření, kterou může jedna osoba při daném způsobu kont-roly obdržet v jednom roce.

Kontrolovaná osoba musí mít také mož-nost tuto kontrolu odmítnout a podrobit se kontrole alternativní metodou – např. osobní prohlídce. Více na straně 4

Vyplývá to z Projekce obyvatelstva v kra-jích a oblastech ČR do roku 2065, kterou 19. ledna zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve Zlínském kraji přitom již k při-rozenému úbytku obyvatelstva pravdě-podobně došlo loni. Potvrdit by to měly statistické údaje za rok 2009, jejichž pu-blikace se očekává v březnu.Pokud jde o vývoj úmrtnosti, střední délka života by se podle ČSÚ měla do roku 2065 zvýšit u mužů na 86,5 roku (loni 74,2 ro-ku), u žen na 91 let (loni 80,3 roku).

O čem vypovídají indexyIndex stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí do 15 let) v celorepubliko-

vém měřítku překročil poprvé hranici 100 v roce 2006, v hlavním městě Praze dokonce v roce 1995. Na základě vývoje populace přirozeným pohybem (bez zohlednění vlivu migrace ze zahraničí) se bude index stáří ve všech krajích prudce zvyšovat. V roce 2014 je očekávána ve všech regionech početní převaha seniorů nad dětmi, a ta by měla být stále markant-nější – ve 30. letech 21. století již bude dosahovat hodnoty 200 seniorů na 100 dětí.Druhý z indexů – index ekonomického zatížení – porovnává ekonomicky ne-aktivní a aktivní část populace (ve věku od 20 do 64 let). Tento poměr je zatím

příznivý, ve věku ekonomické aktivity se nacházejí nejsilnější generace narozené v polovině 70. let minulého století. Podle ČSÚ však ve vzájemném poměru časem převáží ekonomicky neaktivní složka obyvatelstva. Počátek tohoto stavu se očekává ve druhé polovině 40. let tohoto století, popř. na počátku 50. let 21. století. Ve druhé polovině páté dekády 21. století bude převis populace ve věku ekonomic-ké neaktivity nejvyšší (hodnota indexu od 108 v Ústeckém kraji až po 136 v Praze), poté by se bilance měla mírně zlepšit. Převaha ekonomicky neaktivní části po-pulace nad ekonomicky aktivními (zjed-nodušeně nad plátci daní, zdravotního i sociálního pojištění) však zůstane již tr-valá a stane se jednou z hlavních překážek udržitelnosti průběžného financování důchodů, zdravotní či sociální péče. jak

Český statistický úřad

Již v roce 2014 ve všech krajích ČR početně převáží senioři nad dětmi. O dva roky později pak v celé ČR započne proces přiroze-ného úbytku obyvatelstva, kdy počet zemřelých každým rokem převýší počet nově narozených.

Po loňském nezdařeném „vánočním“ atentátu na letadlo na lince z Amsterodamu do Detroitu se na evropský jednací stůl vrací otáz-ka plošného zavedení bezpečnostních rentgenů, přesněji celo-tělových skenerů na letištích. Jejich instalaci již ohlásily Nizozem-sko a Velká Británie.

V tomto vydání

Ukazatele očekávaného věkového složení

Průměrný věk Index stáříIndex ekonomického

zatížení

Kraj 2009* 2035 2066 2009* 2035 2066 2009* 2035 2066

Hl. m. Praha 41,6 49,2 53,2 130 270 354 49 75 116

Středočeský 40,0 46,5 49,9 96 194 264 54 75 103

Jihočeský 40,5 47,1 50,7 103 207 286 55 78 108

Plzeňský 40,8 47,3 50,8 110 212 287 54 77 108

Karlovarský 39,8 46,7 50,5 94 200 280 53 77 106

Ústecký 39,6 45,8 49,1 88 177 245 53 75 101

Liberecký 40,0 46,4 49,7 94 188 257 54 77 106

Královéhradecký 40,9 47,1 50,4 110 204 272 57 80 110

Pardubický 40,4 46,6 50,1 104 192 267 56 77 109

Vysočina 40,3 46,6 50,3 104 194 274 57 79 111

Jihomoravský 40,8 47,1 50,4 112 206 273 55 78 109

Olomoucký 40,5 47,2 51,0 107 208 292 55 78 110

Zlínský 40,7 47,4 51,3 111 214 304 56 78 112

Moravskoslezský 40,2 46,9 50,5 101 201 280 55 79 108

* reálné definitivní údaje Zdroj: ČSÚ

Pozn.: Index stáří = počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0–14 let. Index ekonomického zatížení = počet osob ve věku 65 a více let a osob ve věku 0–19 let na 100 osob ve věku 20–64 let

Nejvyšší hodnota ve své kategorii, Nejnižší hodnota ve své kategorii

Doporučení pozastavit registraci sibutraminuEvropská léková agentura (EMA) ukončila přehodnocení bezpečnosti léčivých příprav-ků obsahujících sibutramin. Výbor pro hu-mánní léčivé přípravky (CHMP) došel k zá-věru, že rizika těchto přípravků jsou vyšší než jejich přínosy a doporučil pozastavení registračního rozhodnutí pro tyto léčivé pří-pravky v celé Evropské unii. Doporučení Vý-boru na pozastavení rozhodnutí o registraci bylo nyní předáno Evropské komisi k přijetí rozhodnutí.Přehodnocení bylo iniciováno na základě dat ze studie SCOUT (Sibutramine Cardiovascu-lar OUTcomes) ukazujících na zvýšené riziko závažných, nefatálních kardiovaskulárních příhod, jako jsou cévní mozková příhoda ne-bo infarkt myokardu, ve srovnání sibutrami-nu s placebem. Výbor CHMP zaznamenal, že použití sibutraminu nebylo u většiny paci-entů zahrnutých ve studii SCOUT v souladu s informacemi uvedenými v textech dopro-vázejících přípravky, jelikož sibutramin je u pacientů se známým kardiovaskulárním onemocněním kontraindikován. Přípravky obsahující sibutramin jsou v ČR re-gistrovány jako Lindaxa, Meridia, Sibutra-min Sandoz a Sibutramin-Teva. Lékaři by ne-měli nadále předepisovat a lékárníci by neměli dále vydávat tyto přípravky. Pacienti, kteří v současnosti berou tyto léky, by si měli ve vhodném čase domluvit návštěvu svého lékaře, aby probrali alternativní opatření k redukci tělesné hmotnosti. Pacienti, kteří si přejí ukončit léčbu před návštěvou svého lékaře, to mohou udělat kdykoliv. súkl

EMA

Efektivní dávka ionizujícího záření, kterou kontrolovaná osoba obdrží v neprospěch svého zdraví při jedné kontrole, se pohybuje od 0,1 do 10 μSv (v závislosti na použitém principu pro-zařování). I ta nejvyšší hodnota přitom představuje pouze:

max. 50 % dávky obdržené při jed-nom běžném rentgenovém vyšetře-ní hrudníku;

max. 100 % dávky obdržené od kos-mického záření během hodiny letu v obvyklé cestovní výšce;

max. 100 % dávky z výpustí dobře provozované jaderné elektrárny, kterou by člověk obdržel, kdyby se celý rok zdržoval těsně za jejím plotem.

DATA A FAKTA

Čtěte stanoviska odborníků a diskutujte o tématu na www.zdravky.cz

Kolá

ž: J

indř

ich

Stud

ničk

a

Exkluzivní

informace

pro smluvní

partnery

VZP ČRmakologii od tria Volavka, Höschl

Mohr). Každoroční ambicí jesenické konference je představení výsledků do-

klinického vý-sekcích původního klinického

výzkumu zaznělo celkem devět sdělení.

moderního výtvarného umění. Podněty v ní nalezli němečtí expresionisté (L. Kirchner, O. Schlemer, O. Kokoschka), surrealisté (M. Ernst) a další (J. Dubuffet, P. Picasso).

dokončení na straně 3

veškerá dostupná léčba. „Potenciál krve-tvorných buněk však přesahuje pouze

současnosti oblasti buněčné

kritic-kou ischemickou chorobou dolních

infarktem myokardu,“

Uvedl rovněž, že se výrazně zlepšilo dlou-hodobé přežití pacientů indikovaných k autologní transplantaci krvetvorných buněk. „Nemocný s agresivním lymfo-mem, který k nám přišel v roce 2000, měl pravděpodobnost pětiletého a delšího přežití asi 40 procent. V současnosti je to dvojnásobek,“ upřesnil prof. Trněný.„Naším cílem by bylo provádět autolog-ních transplantací pochopitelně co nejméně, protože je to poměrně náročný výkon. Přáli bychom si, abychom doká-zali pacienty vyléčit rychle, včas a méně bolestně. Nicméně ne vždy to jde. Pro ty nemocné, kterým současná medicína neumožní vyléčení méně agresivními prostředky, nabízíme tedy možnosti řešení,“ konstatoval prof. Trněný a zdůraznil, že za posledních několik let se výrazně zlepšila také podpůrná péče. „Jestliže před deseti lety byl horní věk pa-cienta pro alogenní transplantaci, kdy je dárcem příbuzný či jiná vhodná osoba, 40 až 45 let, v současnosti je to 60 až 65 let. U autologní transplantace máme dokonce nemocné kolem 70 let,“ dodal. Upozornil také, že se výrazně snížila úmrtnost – zejména u alogenních trans-plantací, která se dnes pohybuje kolem deseti procent. jat

Trněný: Pacientům dnes nabízíme větší komfort

Prof. Marek Trněný také prozradil, že za ně-Praze otevře-

na nově zrekonstruovaná transplantační jednotka: „Jsem neobyčejně rád, že dojde

rozšíření kapacity našeho pracoviště, protože požadavky na transplantace rok

Diabetologie/Kardiologie

LÉKAŘSKÉLISTY 28. února 2011

www.zdravky.cz

ODBORNÁ PŘÍLOHA ZDRAVOTNICK ÝCH NOVIN

2/2011

Úvod | Rozhovor s prof. MUDr. Štěpánem Svačinou, DrSc., MBA • Aortální stenóza | Možnosti medikamentózního ovlivnění progrese vady • ACCORD | Kombinace statin a fi brát: brát, či nebrat? • TAVI | Katetrizační implantace aortální chlopně • ABMP | Je tak snadné pro lékaře jako pro PC? • Bariatrie | Nová naděje pro diabetiky s psychia-trickým handicapem • Guidelines | Kombinační léčba u diabetu 2. typu | Komplexní léčba diabetika v ordinaci PL

SPECIÁL

časopis České internistické společnosti a Slovenskej internistickej spoločnosti

Indexed in EMBASE/Excerpta Medica, SCOPUS,MEDLINE/Index Medicus, Bibliographia medica čechoslovaca,Index Copernicus, Chemical Abstracts, INIS Atomindex

Vnitřní lékařství

ISSN 0042-773X Vnitř Lék 2009; 55(12) ISSN pro on-line přístup 1801-7592 on-line na www.vnitrnilekarstvi.cz

ročník 55 | prosinec 2009 | číslo 12

ČESKÁ A SLOVENSKÁ

NEUROLOGIE A NEUROCHIRURGIE

ČASOPIS ČESKÉ NEUROLOGICKÉ SPOLEČNOSTI ČLS JEP, ČESKÉ NEUROCHIRURGICKÉ SPOLEČNOSTI ČLS JEP, SLOVENSKEJ NEUROLOGICKEJ SPOLOČNOSTI SLS, SLOVENSKEJ NEUROCHIRURGICKEJ SPOLOČNOSTI SLSA ČESKÉ SPOLEČNOSTI DĚTSKÉ NEUROLOGIE ČLS JEP

M I N I M O N O G R A F I E

Spondylogenní cervikální myelopatie Z. Kadaňka

P Ř E H L E D N Ý R E F E R Á T

Thunderclap headache D. Doležil et al

P Ů V O D N Í P R Á C E

Porovnání tíže afázie u demence a cévní mozkové příhody pomocí MASTcz a její vztah k tíži kognitivního deficitu M. Košťálová et al

K A Z U I S T I K A

Komplikovaná herpetická nekrotizující meningoencefalitida s nutností neurochirurgické intervence – kazuistika P. Prášil

Vydává ČLS JEP. ISSN 1210-7859. ISSN pro on-line přístup 1802-4041. Indexováno/excerpováno: Index Copernicus, EMBASE/Excerpta Medica, Bibliographia Medica Čechoslovaca, Scopus ročník 73 | 106 | 2010 | číslo 3

Časopis České gastroenterologické společnosti, České hepatologické společnosti, Slovenskej gastroenterologickej spoločnosti a Slovenskej hepatologickej spoločnosti

Vydává ČLS JEP. Indexed in SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atominedex, Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia medica čechoslovaca

Z OBSAHU:

Acute mesenteric ischemia

CMV kolitida po orgánových transplantacích

Dynamická scintigrafie jícnu

Jak řešit ztrátu odpovědi na biologika?

Endoskopická léčba iatrogenní perforace tračníku

Gastroenterologie a hepatologie

ISSN 1804-7874

1. číslo únor 2011 ročník 65

Gastroenterology and Hepatology

2 2010 / ročník 12

Věnováno prof. MUDr. Jindřichu Špinarovi, CSc., FESC, k jeho 50. narozeninám

KR_2-10_komplet_2.indd 65 3.8.2010 10:14:08

2*10

hormonálně aktivní nádory a předčasná puberta

operace transsexualizmu female to male

diabetes mellitus a gravidita

vliv výživy na výsledky léčby neplodnosti

předčasné ovariální selhání u chemoterapie

česká geriatrická revueO D B O R N Ý Č A S O P I S Č E S K É G E R O N T O L O G I C K É A G E R I A T R I C K É S P O L E Č N O S T I

metabolický syndrom � diabetická nefropatie

a doprovodné postižení ledvin � poruchy

chování ve stáří � poruchy spánku � dny paměti

čes ger rev 2009; 7(3–4)

Vydává ČLS JEP. ISSN 0862-495 X. ISSN 1802-5307 on-line přístupIndexed in MEDLINE/PubMed, EMBASE/Excerpta Medica, SCOPUS, Bibliographia medica čechoslovaca, Index Copernicus

KLINICKÁ ONKOLOGIE

THE JOURNAL OF THE CZECH AND SLOVAK ONCOLOGIC AL SOCIETIES

ročník 23 | 2010 | číslo 4

Z obsahu:

ABL1, SRC a další nereceptorové tyrozinkinázy jako nové cíle specifi cké protinádorové léčby

Změny cílových objemů při použití magnetické rezonance pro plánování radioterapie lůžka prostaty – předběžné výsledky

Cílená léčba bronchioloalveolárního plicního adenokarcinomu inhibitory tyrozinkinázové aktivity EGFR

ZDN+odborne tituly_A4.indd 1 28.3.2011 11:12:56

Documents

FLORENCE_FULL_4_2011