GMO > ODTAJNĚNÉ LOKALITY S GMO > OD-

ČESKÁ REPUBLIKA > PODZIM 2006

CELSIA > BOD ZLOMU: 2 STUPNĚ CELSIA > BOD ZLO-RMIE > OHROŽENÉ SPERMIE > OHROŽENÉ SPERMIE > OHROŽENÉ SPER-MCVÍTĚZSTVÍ > McVÍTĚZSTVÍ > McVÍTĚZSTVÍ > McVÍTĚZSTVÍ > McVÍTĚZSTVÍ > McVÍTĚZSTVÍ > McVÍTĚZSTVÍ >

Na začátku letošního léta jsme s balónem za velké pozornosti médií přeletěli nad velkolomem ČSA v Severních Čechách. Naším cílem bylo před volbami připomenout politikům i voličům, že na pokračování těžby v tomto dole závisí nejen osud dvou obcí, ale i množství emisí CO v dalších 120 letech.

<2>

> Fotografie čísla

© Ib

ra Ib

rahi

mo

vič

Vydává: Greenpeace Česká republikaPrvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667e-mail: greenpeace@ecn.cz | www.greenpeace.czŠéfredaktorka: Petra KrystiánováGrafická úprava: Jan Sochor, Petr SlezákRegistrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 81 68Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993Tištěno na 100% recyklovaném papíře

EditorialPetra Krystiánová

Milé čtenářky a čtenáři,s přicházejícím podzimem se blíží doba sklizně mnoha plodin, mezi nimi i kukuřice. A i vy můžete nyní jednoduše zjistit, kde všude byla letos vyseta, a tedy kde se bude v září a říjnu sklí-zet, kukuřice geneticky modifikovaná, která může do budoucna ohrozit běžnou konvenčně pěstovanou kukuřici ve svém okolí. Úřady se snaží poskytování těchto údajů mistrně vyhnout a ml-žit. Nám se ale podařilo pro vás získat podrobné údaje o tom, kteří zemědělci neodolali propagandě a nechali se k pěstování kontroverzní plodiny zlákat. Mužům žijícím v průmyslových zemích za poslední léta dramaticky klesá počet spermií. Neplodnost párů se naopak zvyšuje, stejně jako stoupá počet celé řady onemocnění, na-příklad rakoviny varlat. Chemické látky, které mají tyto jevy na svědomí, se přesto stále vyrábějí – a tím pádem i kupují. Kde se s nimi můžete setkat a jaký to může mít následek, to se dozvíte v článku Jana Freidingera Ohrožené spermie. Se články o globálním oteplování se v poslední době roztrhl pytel. Děsivé líčení toho, co nás čeká v brzké budoucnosti, již můžete najít i na stránkách seriózního tisku. Jak je to ale s klima-tickými změnami doopravdy? Málokdo třeba ví, že tu žijeme jen díky skleníkovému efektu. Nebo že to není jen člověk, kdo může za změny klimatu. Jan Rovenský se ve svém článku Bod zlomu: 2 stupně Celsia zaměřil především na člověka a jeho podíl na globálním oteplování. Šance, že se podaří zpomalit tempo kli-matické změny, tu totiž podle nás stále je. Příkladem nám mo-hou být například ozónovou vrstvu likvidující freony. Ty byly velmi rychle staženy z oběhu a chemický průmysl je dokázal rychle a ekonomicky nahradit jinými látkami. Prezident Václav Klaus je známý tím, že aktivitám ekologů pří-liš nefandí. Přesto to byl právě on, kdo přivedl člena Rady Gre-enpeace herce Petra Vacka známého například ze seriálu Ulice k ekologii. Rozhovor s Petrem Vackem najdete na straně 11. Krásné babí léto. Petra Krystiánová

Fotografie čísla ....................................................................... 2Editorial | Ve zkratce ............................................................. 3Energetika | Bod zlomu: 2 stupně Celsia ............. 4 – 5GMO | Odtajněné lokality s GMO ..............................6 – 7Oceány | Deklarace ze Svatého Kryštofa ................... 8Pralesy | McVítězství ........................................................... 8Toxic | Ohrožené spermie .................................................. 9Podpořte Greenpeace ......................................................... 10 Fejeton | Profil ...................................................................... 11

Přes 75 tun životně důležitých lékařských potřeb přepravila do Liba-

nonu během válečného konfliktu ve spolupráci s humanitární organi-

zací Lékaři bez hranic při svých plavbách loď Greenpeace Rainbow

Warrior. Naposledy spolu obě organizace spolupracovaly v roce 2005

při pomoci obětem zemětřesení v Indonésii.

> Ve zkratce

<3>

© G

reen

pe

ace

© G

reen

pe

ace

/ G

avin

New

man

Akropolis se po Albatrosu stalo dalším českým nakladatelstvím,

které se připojilo k naší knižní kampani za používání recyklovaného

papíru, a vydalo na něm knihu Milana Machovce Filozofie tváří tvář

zániku. Děkujeme!

Filipíny, Indický oceán a Libanon. Hned tři místa, kde se v poslední době

odehrála ropná havárie. Srážka japonského ropného tankeru s malou

nákladní lodí, při níž došlo k úniku 5,3 miliónů litrů surové ropy, byla

zastíněna dalšími dvěma katastrofami. Z tankeru u Filipín zatím pobřeží

zamořilo „jen“ 200 tisíc litrů ropy, jenže loď s dalšími 1,8 milióny litry

leží jako časovaná bomba na mořském dně. V Libanonu je pak množství

ropy, které uniklo během válečného konfliktu po zásahu střelou, největ-

ší – do moře ho vyteklo 11 až 40 miliónů litrů! Mořské ekosystémy, které

jsou již dost devastovány nadměrným rybolovem, toxickým znečišťová-

ním a globálním oteplováním, tak dostaly další úder.

> Energetika

>

<4>

© G

reen

pe

ace

>

Bod zlomu: 2 stupně Celsia

Klimatická změna je tady. Přiznávají to dokonce už i ti nej-větší skeptici. Otázkou zůstává, do jaké míry ji způsobují naše emise skleníkových plynů. Nebo je to jasné?

Úvodem si vyvraťme dva obecně rozšířené mýty. Prvním z nich je představa, že skleníkový efekt je sám o sobě nepřirozený a škod-livý. Opak je pravdou. Skleníkový efekt chrání už po milióny let naši planetu před ztrátou tepla. Štít tvořený skleníkovými plyny dokáže odrážet zpět na Zemi část tepelného záření, kterým bychom jinak ohřívali vesmír. Vědci spočítali, že nebýt skleníkového efektu, byla by průměrná teplota povrchu Země 16 stupňů pod bodem mrazu.Druhým je představa, že klima je stabilní a neměnný systém, který svými zásahy rozkolísal až člověk a jeho průmyslová revoluce. Klima se ve skutečnosti mění odjakživa, a to velmi dramaticky. Typickým případem je střídání dob ledových a meziledových. Před dvanácti tisíci lety, v poslední době ledové, k jejímuž vzniku mohli naši předci vybavení kamennými nástroji přispět jen stěží, byla polovina Evropy pokryta pevninským ledovcem. Průměrná teplota přitom byla o pou-hých šest stupňů nižší než dnes. Pár set miliónů let předtím bylo naopak v oblasti dnešních Severních Čech tropické moře. Proč tedy Greenpeace, Evropská unie či vědecký Mezivládní panel pro klimatickou změnu požadují, aby se s aktivní ochranou klimatu neotálelo? Není to jen mediální bublina, kterou nafukuje ně-kolik po slávě bažících vědců, hloupých politiků a profesionálních aktivistů, jak se příležitostně můžeme dočíst v rozšafných komentá-řích v českých novinách?

Nebezpečná rychlost Potíž nespočívá v existenci klimatické změny jako takové, ale v její současné rychlosti a mechanismu, který ji působí. Od počátku

průmyslové revoluce průměrná teplota stoupla o 0,6 stupně Celsia. Pokud se Vám to zdá málo, porovnejte to s výše uvedeným teplot-ním rozdílem, který nás dělí od doby ledové. Teplota přitom stoupá stále rychleji. Tímto tempem by tak do konce tohoto století mohla dále narůst o 1,4 stupně. Klimatologové si v druhé půlce minulého století začali všímat, že od počátku průmyslové revoluce se zároveň bezprecedentně zvýši-la koncentrace hlavních skleníkových plynů v atmosféře. Konkrétně koncentrace oxidu uhličitého (CO

2), který je nejdůležitějším sklení-

kovým plynem (v atmosféře je ho nejvíce), vzrostla zhruba o čtvrtinu a podle vzorků z polárních ledovců je nejvyšší za posledních 160 tisíc let. Rychlost, jakou koncentrace skleníkových plynů i globální teplota narůstají, nemá obdoby. Je však jisté, že spolu oba jevy sku-tečně souvisí? Nelze samozřejmě zcela vyloučit, že současné zvýšení teploty Země kauzálně souvisí s počtem mrkví pěstovaných v okrese Lito-měřice či náladě mimozemšťanů z planety Omikron Perseus 8. Nic-méně tyto možnosti vypadají na první pohled méně pravděpodobně, než souvislost se zvýšenou koncentrací CO

2. Existují i alternativy

pravděpodobnější, například vliv slunečních cyklů. Většina vědecké komunity reprezentovaná již zmíněným Mezivládním panelem pro klimatické změny (IPCC) se v současnosti nicméně jednoznačně přiklání k názoru, že ze všech alternativních možností je hlavní příči-nou probíhající rychlé klimatické změny skutečně zvýšená koncent-rací skleníkových plynů.

Nic nevíme jistě, takže se nemá smysl omezovat O skepticích, kteří závěry IPCC odmítají, už jste patrně slyšeli či četli. Mezi klimatology tvoří menšinu a jejich počty každoročně

<5>

© G

reen

pe

ace

Jedním z nejvýraznějších současných příznaků globální změny klimatu je tání ledovců. Velikost ledovce Blomstrandbree se za posledních 78 let dramaticky zmenšila, jak je ze snímků více než patrné.

Zachovat územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v Severních Čechách

Bezodkladně odepsat zásoby uhlí za hranicí územních ekologických limitů

Ukončit těžbu ve velkodolu ČSA Mostecká uhelná, a.s. nejpozději do roku 2017

Zcela ukončit těžbu hnědého uhlí v ČR nejpozději do roku 2050

Přijmout kvalitní Národní alokační plán pro období 2008 – 2012, který omezí současné emise o 5 % a dovolí průmyslu vypouštět maximálně 78 miliónů tun CO

2 ročně

Trojnásobně zvýšit energetickou účinnosti českého průmyslu (tedy na úroveň západoevropských zemí) a tepelnou izolaci budov do roku 2025

Do roku 2030 k výrobě tepla využívat výhradně obnovitelné zdroje energie

Do roku 2050 snížit národní emise CO2 o 80 % ve

srovnání s rokem 1990

Co by měla Česká republika udělat naochranu klimatu?

Jan Rovenskývedoucí energetické kampaně Greenpeace

> Energetika

klesají, což ovšem nutně neznamená, že nemohou mít pravdu. Fakt, že vědci své závěry vzájemně kriticky zkoumají a zpochybňují je žá-doucí a nezbytnou podmínkou výzkumu. Problém ovšem nastává, pokud se závěrů pochybujících vědců chopí lidé, kteří mají na po-tlačení převažujícího konsenzu ekonomický nebo politický zájem či pokud tyto skupiny začnou klimatology dokonce financovat s cílem ovlivnit výsledky jejich výzkumu. Není žádným tajemstvím, že zejména ve Spojených státech exis-tuje silná lobby společností těžících fosilní paliva, která se snaží po-tlačit jakékoliv důkazy o vlivech, které jejich podnikání na globální klima má. Strategie olejářů a uhlobaronů je přitom zjevně inspirová-na zkušenostmi tabákových koncernů. Ty také původně zpochybňo-valy negativní zdravotní účinky kouření. Když se popsaný postoj stal veřejně neudržitelným, připustily sice možné negativní vlivy kouření, ale snažily se torpédovat všechna opatření, která by mohla efektivně vést k omezení kouření. I mezi americkými průmyslovými lobbisty tak lze sice i nadále na-lézt excentriky zcela popírající negativní účinky zvyšování emisí CO

2

– například bizarní PR kampaň Competetive Enterprise Institute “CO

2: they call it pollution, we call it life” (oni tomu říkají znečištění,

my to nezýváme život), kterou najdete na http://www.cei.org/pa-ges/co2.cfm). Spíše než podobné popíračství se však v posledních letech výrazněji uplatňuje taktika, kterou by bylo možné shrnout do věty “Nevíme nic jistě, takže nemá smysl se jakkoliv omezovat!” Je zřejmé, že současné emise oxidu uhličitého nelze snížit bez výrazného omezení těžby a spalování fosilních paliv. Jenže globální změna klimatu není rozhodně jediným důvodem, proč bychom měli spotřebu uhlí a ropy omezovat. Jejich těžba ohrožuje vesnice v Se-verních Čechách, domorodé kmeny v Nigerii i přírodní rezervace na Aljašce. Při stávající spotřebě bychom těžitelné zásoby ropy spálili v nejbližších desetiletích a uhlí během dvou století. Vzhledem k těm-to skutečnostem jsou argumenty skeptiků irelevantní. I v případě, že by se ukázalo, že se klimatologové mýlili a namísto oteplení se blíží další doba ledová, není důvod, proč spotřebu fosilních paliv neo-mezovat. Naši potomci, kterým necháme trochu ropy a uhlí, které patrně dokáží vytěžit šetrněji a využít efektivněji, se na nás zlobit ne-budou. Obyvatelé Horního Jiřetína a Černic, které by jinak musely ustoupit těžbě, jistě také ne. Pokud nedokážeme snížit naše emise CO

2 do roku 2050 ales-

poň o 80%, nedokážeme patrně zabránit nárůstu globální teploty do konce století o 2°C ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí. Hranici dvou stupňů přitom vědci považují za zlomovou: při jejím překročení můžeme totiž nastartovat cyklus globální změny teploty, který už nedokážeme nijak ovlivnit. V současnosti se dokázaly všechny vyspělé státy s výjimkou USA dohodnout na alespoň symbolickém snížení svých emisí

o průměrně 6% do roku 2012. Je to sice zoufale málo, ale jde o vý-znamný precedent. Evropská komise již před rokem deklarovala, že pro rok 2050 by měl být stanoven cíl snížení emisí o 50 až 80 %. Jenže když si připomeneme postoje předsedů dvou největších po-litických stran k pokračování těžby uhlí v Severních Čechách, neo-chotu úředníků Ministerstva životního prostředí byť jen symbolicky snížit množství emisí povolených tzv. Národním alokačním plánem na léta 2008 – 2012 či zoufalou energetickou náročnost českého průmyslu (nejhorší ze všech zemí OECD), je jasné, že bez aktivního tlaku veřejnosti se uvedené cíle podaří splnit jen stěží. Klimatická kampaň Greenpeace ČR takový tlak v následujících měsících a le-tech vytvářet bude. Děkujeme Vám, protože bez Vaší podpory by to nešlo.

<6>

Česká a moravská pole letos poprvé ve velkém zežloutla geneticky modifikovanou (GM) kukuřicí. A i vy máte právo vědět, kde nyní hrozí přírodě nebezpečí.

Třicet příznivců Greenpeace s více než 120 metrů dlouhým transparentem obtočeným kolem pole s GM kukuřicí. Tak vypadaly obrázky z Ivanovic na Moravě, kde jsme se přímo na místě „(zlo)či-nu“ snažili upozornit veřejnost na nebezpečí, které pěstování GM plodin může přinést přírodě i nám samotným. Pěstování geneticky modifikované kukuřice (Bt kukuřice MON810) se v České republice od minulého roku stalo skuteč-ností. Zařadili jsme se mezi pár dalších evropských zemí, které si nechaly zavlečení GMO na svá pole líbit. Na rozdíl od našich stře-doevropských sousedů, kteří GMO odmítli i ústy svých politických představitelů. Naše vláda pravděpodobně spoléhá na laxnost a ne-zájem lidí o své okolí. A těm, kdo zájem mají, nejsou úřady ochotny poskytovat žádné informace. Ještě loni bylo například zhola nemožné vypátrat lokality, kde se GM kukuřice pěstuje, neboť ministerstva zemědělství a životního prostředí tuto informaci pečlivě tajila. Ostatně snaží se je pokud možno tajit dodnes. Greenpeace nicméně letos dokázalo pěstitele GMO vypátrat a zpřístupnit informace o lokalitách veřejnosti, která na ně má ostatně podle evropských směrnic právo.

<7>

Martin Kloubekasistent kampaní Greenpeace

> GMO

Seznam letošních pěstitelůgeneticky modifikované Bt kukuřice MON810

Odtajněné lokality s GMO

> Šílené projekty Občané Evropské unie GM technologii opětovně odmítli (Euro-barometr 2006). Významní vědci varují, že žádnými prostředky nelze zabránit kontaminaci pylem. Polní pokusy přesvědčivě prokázaly, že geneticky modifikované plodiny ohrožují zbytky původní přírody. Pře-sto jsme neustále nuceni se smiřovat s GMO v přírodě i na talíři. Jen mizivý počet výzkumných projektů i financí je věnován možnostem roz-voje ekologického zemědělství, které přitom jako jediné dokáže od-povědět na otázku, jak rozvíjet zemědělský sektor trvale udržitelným způsobem. Poptávka po bioproduktech přitom každý rok roste o 30%. Na takové šílené projekty, jako je například výzkum možností u genu, jehož pouhá nepřítomnost způsobuje u skotu gigantický nárůst svalo-viny, se však peníze vždy najdou. Jak se vyjádřila britská komise GMO: jedná se o „vzrušující pokrok ve výzkumu“. Ti z nás, kteří oponují komerčnímu využití geneticky modifikova-ných plodin jsou zhusta obviňováni, že jdou proti vědě. Stejně, jako jsou oponenti George Bushe označováni za nepřátele Ameriky. Nic ale neohrožuje vědu víc než vláda, která ovlivňuje a mění směr výzku-mu a podporuje vývoj něčeho, co jsme již rozhodně odmítli. Snad ale ještě existuje naděje, že se nedočkáme okamžiku, kdy z nastoupeného GMO trendu nebude již cesty zpět a kdy se ukáže, že pravdu neměly biotechnologické společnosti, ale těch pár aktivistů, kteří se potili na „moravském poli.“

1 Plemenářské služby a.s. Otrokovice, okres Zlín, Zlínský kraj

2 Školní zemědělský podnik Nový Jičín, okres Nový Jičín, kraj

Moravskoslezský

3 ZAS Bečváry, okres Kolín, kraj Středočeský

4 Zea a.s. Hoštěradice, okres Znojmo, kraj Jihomoravský

5 AGROSERVIS a.s. Višňové, okres Znojmo, kraj Jihomoravský

6 ZD Bitiny Vrbno nad Lesy, okres Louny, kraj Ústecký

7 ZD Slezan Klímkovice, okres Nový Jičín, kraj Moravskoslezský

8 AGRO Vyšehořovice, okres Praha-východ, kraj Středočeský

9 ZOD Poolšaví, okres Uherské Hradiště, kraj Zlínský

10 ZD Miletín, okres Jičín, kraj Královehradecký

11 Hostěnice a.s., okres Vyškov, kraj Jihomoravský

12 ZAS Koloveč, okres Domažlice, kraj Plzeňský

13 ZZ Rovina Hulín, okres Kroměříž, kraj Zlínský

14 ZEMA Markvartice, okres Jičín, kraj Královehradecký

15 Podchřibí Ježov a.s., okres Hodonín, kraj Jihomoravský

16 APEX-HD Drnholec, okres Břeclav, kraj Jihomoravský

17 KLADRUBSKÁ a.s., okres Rokycany, kraj Plzeňský

18 ROLS Lešany s.r.o., okres Prostějov, kraj Olomoucký

19 LIPONOVA a.s. Lipoltice, okres Pardubice, kraj Pardubický

20 Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice, okres Břeclav, kraj Jihomoravský

21 Mikros-vín Mikulov, okres Břeclav, kraj Jihomoravský

22 ZD Trhový Štěpánov, okres Benešov, kraj Středočeský

23 Agro Záblatí a.s., okres Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina

24 ZD Pooslaví Nová Ves, okres Brno-venkov, kraj Jihomoravský

25 Agroos Jaroměřice s.r.o., okres Třebíč, kraj Vysočina

26 AGRI Libochovice a.s., okres Litoměřice, kraj Ústecký

27 ZOD Zálabí Ovčáry, okres Kolín, kraj Středočeský

28 Zemědělská a.s. Koloveč, okres Domažlice, kraj Plzeňský

29 ZD Šatov, okres Znojmo, kraj Jihomoravský

30 ZF Ing. Ilja Miovský, okres Bruntál, kraj Moravskoslezský

31 Agrodružstvo Jevišovice, okres Znojmo, kraj Jihomoravský

32 Agrodružstvo Roštění, Kostelec u Hol., okres Kroměříž, kraj Zlínský

33 ZD Jiřice u Miroslavi, okres Znojmo, kraj Jihomoravský

34 ZOD Zálší, Svatý Jiří, okres Ústí nad Orlicí, kraj Pardubický

35 Statek Litobratřice, s.r.o., Jiřice, okres Znojmo, kraj Jihomoravský

36 ZD Lišnická a.s., Líšnice, okres Ústí nad Orlicí, kraj Pardubický

37 Ekoprogres s.r.o., Třebovle, okres Kolín, kraj Středočeský

38 PPS Agro a.s. Strachotín, okres Břeclav, kraj Jihomoravský

39 ZD Vysočina Želiv, okres Pelhřimov, kraj Vysočina

40 Agra Horní Dunajovice a.s., okres Znojmo, kraj Jihomoravský

41 Miroslav Daňhel, SHR, Týn nad Vltavou, okres České Budějovice, kraj

Jihočeský

42 ZEM a.s. Nový Bydžov, okres Hradec Králové, kraj Královehradecký

43 ZD Rosice u Chrasti, okres Chrudim, kraj Pardubický

44 Rolnická a.s., Králíky, Nový Bydžov, okres Hradec Králové, kraj

Královehradecký

45 ZD vlastníků Dolní Břežany, okres Praha-západ, kraj Středočeský

46 ZD Klapý, okres Litoměřice, kraj Ústecký

47 ZP Klas Neslovice, okres Brno-venkov, kraj Jihomoravský

48 CS AGRO Ronov, okres Pardubice, kraj Pardubický

49 ZD PERUC, Peruc, okres Louny, kraj Ústecký

50 Agrona Rpety s.r.o., okres Beroun, kraj Středočeský

51 Zem. a obchodní družstvo Hlavnice, okres Opava, kraj

Moravskoslezský

52 ZEMA Markvartice a.s., okres Jičín, kraj Královehradecký

53 AGRO Slatiny a.s., okres Jičín, kraj Královehradecký

54 ZOD Vilémov, okres Havlíčkův Brod, kraj Vysočina

55 Agrokomplex Kunovice, okres Uherské Hradiště, kraj Zlínský

56 Agrodružstvo Blížkovice, okres Znojmo, kraj Jihomoravský

57 Starojicko a.s., okres Nový Jičín, kraj Moravskoslezský

McVítězství

> Pralesy

Karel Stejskalkonzultant pralesní kampaně Greenpeace

Deklarace ze Svatého Kryštofa

>

Marek Tominkonzultant oceánské kampaně Greenpeace

> Oceány

© G

reen

pe

ace

/ C

anna

long

a

<8>

© A

gen

cy /

Co

ntr

act

Společnost McDonald’s se ujala vedení v kampani za zastavení destrukce Amazonského deštného pralesa. Vydrží jí to?

Po dlouhých jednáních se Greenpeace podařilo docílit histo-rického úspěchu. Společnost McDonald’s se zavázala, že nebu-de kupovat kuřata ani další produkty od firem, které obchodují se sójou či používají ke zkrmování sóju pocházející z Amazonie. Tady kvůli jejímu pěstování padnou každoročně desítky tisíc hek-tarů původních deštných pralesů. McDonald‘s se tak připojil ke kampani Greenpeace a dokonce se stal vedoucí společností ali-ance tvořené nevládními organizacemi a prodejci potravin. Spo-lečnost také iniciovala jednání se zástupci velkých obchodních gigantů, jako jsou americký Gargill,ADM, Bunge, francouzský Dreyfus či brazilský Maggi.

Sójová hrozba Obchodní společnosti se zatím zavázaly pouze k dvouletému moratoriu na nákup sóji z nově vykácených oblastí. To se však může stát pouhým symbolickým gestem. Firmy musí podniknout skutečné kroky vedoucí k záchraně Amazonie. Greenpeace po-žaduje, aby moratorium zůstalo v platnosti do doby, než bude fungovat právně závazný systém kontroly a bude dosaženo do-hody mezi brazilskou vládou a klíčovými investory o dlouhodobé ochraně amazonského pralesa. Prohlášení velkých obchodníků se sójou následuje po tříle-tém intenzívním výzkumu Greenpeace věnovanému negativním dopadům pěstování sóji na Amazonii. Sója je nyní v Brazílii nej-rozšířenější plodinou a její pěstování – z větší části nelegální – je spolu s chovem skotu a nelegální těžbou dřeva hlavní hnací silou při odlesňování amazonského pralesa. Většina z amazonské sóji putuje do Evropy, kde se využívá jako krmivo pro drůbež, prasata a skot. Dalším významným problémem je poptávka po papíru a dřevě, ze kterého se papír vyrábí. Proto jsme také i u nás loni rozběhli knižní kampaň, jejímž cílem je přesvědčit participanty knižního trhu k používaní recyklovaného papíru. Dalším nakladatelstvím, které se po Albatrosu rozhodlo do naší kampaně zapojit, je Akro-polis. Kniha Milana Machovce Filozofie tváří tvář zániku vydaná na recyklovaném papíru se tak snad, doufejme, stane jen jednou z mnoha v novém českém trendu.

Letošní výroční zasedání Mezinárodní velrybářské ko-mise (IWC) bylo podle očekávání dramatické. Napínavé dění v malém karibském státečku Sv. Kryštof a Nevis na chvíli připoutalo více pozornosti než utkání svě-tového šampionátu ve fotbalu. Letošní střetnutí mezi státy podporujícími rozšíření lovu velryb a těmi, které se zasazují o jejich ochranu, bylo od počátku ostré. Japonsko v průbě-hu posledního roku ještě přitvrdilo ve svém úsilí naverbovat do IWC co nejvíce států, které výměnou za ekonomické či jiné výhody podporují jeho snahu zvrátit časově neomezené celosvětové moratorium na veškerý komerční lov velkých ky-tovců. Zastáncům lovu velryb v čele s Japonskem, Norskem a Islandem se nejprve příliš nedařilo. Ochranáři obhájili sna-hu prosazovat komplexní ochranu kytovců, takže se komise i nadále bude zabývat ochranou delfínů. První velkou zkouš-kou síly velrybářů byla rezoluce požadující zavedení tajného hlasování, které by Japonsku umožnilo snadněji vyjednávat s ostatními členy a účinněji lobovat ve prospěch obnovení komerčního lovu velryb ve velkém. Výsledek byl těsný, ale lovcům velryb chyběli tři hlasy. Velrybáři však postupně přitvrdili a v průběhu třetího dne zasedání se Japonsku ostrými lokty podařilo prosadit rezo-luci, která velrybám uštědřila největší ránu za posledních dvacet let. Takzvaná Deklarace ze Sv. Kryštofa požaduje „normalizaci“ IWC, zpochybňuje smysluplnost řady ochra-nářských počinů a tvrdí, že „moratorium již není potřebné“. Ačkoli je ke zvrácení zákazu komerčního lovu velryb zapo-třebí tříčtvrtinové většiny členů IWC, velrybáři dali jasně na-jevo, že je jen otázkou času, než se jim tuto většinu podaří získat. Ustoupit však nehodlají ani země podporující ochranu velryb. Česká republika letos opět stoprocentně podpo-řila tábor ochránců velryb a stala se jeho ústředním hrá-čem. Ustoupit nehodlají ani lidé na celém světě, ať už žijí na pobřeží či ve vnitrozemí, kteří požadují aktivní přístup nejen k ochraně velryb a delfínů, ale oceánů jako takových. Zástupci Greenpeace v průběhu zasedání oznámili, že se hodlají opět vydat do bouřlivých vod kolem Antarktidy a pro-testovat proti japonskému lovu velryb. Stane se tak na konci nejdelší plavby na ochranu oceánů v dějinách.

<9>

Ohrožené spermieZa posledních padesát let dramaticky poklesl počet spermií, které produkují muži v industriálním světě. Neplodnost párů se od šedesátých let zvýšila dvojnásobně a dříve vzácná ra-kovina varlat je dnes u mladých mužů běžným jevem.

Alarmující údaje přinesla studie Greenpeace, která shrnuje do-savadní vědecké poznatky analyzující vliv chemických látek na lidskou reprodukci. Odhaduje se, že z každoročně vyrobených desítek tisíc různých chemikálií se mnohé, zvláště ty vyráběné ve velkých objemech, dostanou do životního prostředí. A i chemic-ké látky zakázané před desítkami let se stále uvolňují ze starých výrobků nebo mají dlouhou životnost a přetrvávají v prostředí, zatímco další nové látky jsou vyráběny a zaváděny na trh každý měsíc. A výsledek? Lidé jsou dnes vystaveni působení mnohých chemických látek, které na této planetě existují jen několik dese-tiletí. Již v těle nenarozených dětí, která jsou stále v lůně matky, se podle testů vyskytuje více než sto průmyslových chemikálií! Mnohé z nich jsou přitom schopny poškodit vývoj rozmnožovacího systému dítěte ještě před narozením. Situace je o to vážnější, že většina chemických látek na trhu nebyla nikdy testována z hlediska vlivu na lidské zdraví a životní prostředí. Tento naprosto nevyhovu-jící stav by měla zlepšit nová chemická politika EU – REACH. Je v silách evropských institucí (Parlamentu a Rady EU), aby prosa-dily nařízení, které je založeno na principu předběžné opatrnosti a substituci, takže by nebezpečné chemické látky (včetně látek

toxických pro reprodukci a narušujících hormonální systém) mohli být stáhnuty z trhu a nahrazeny bezpečnější alternativou. Rada EU z textu tento princip na nátlak chemické lobby loni v prosinci vyškrtla a my můžeme jen doufat, že europoslanci i díky kampani Greenpeace podobnému tlaku při říjnovém hlasování ne-podlehnou.

Jan Freidingervedoucí toxické kampaně Greenpeace

> Toxic

CHEMICKÁ SKUPINA PŘÍKLADY VYUŽITÍ VYBRANÁ RIZIKA PRO REPRODUKCI

Alkyfenoly • zpracování textilu a kůže• produkty osobní péče• výroba pesticidů

• napodobuje chování hormonů• snižuje mužskou potenci, velikost varlat a kvalitu spermií

Ftaláty • změkčovadlo v PVC • želatinační činidlo• rozpouštědlo a ustalovač v kosmetice a dalších

produktech osobní péče

• toxické pro varlata• snižuje anogenitální vzdálenost, rozštěp penisu, hypospadias

a nesestoupení varlat u nedospělých mužů.• snižuje mužskou i ženskou plodnost.• toxický pro plod (může vést až k úmrtí nebo znetvoření.

Bromové zpomalovače hoření

• v průmyslových a elektronických výrobcích, vozidlech, osvětlení, elektroinstalaci, textilu, nábytku a izolačních materiálech jako je polystyrén.

• napodobuje činnost estrogenu• prokázané vrozené vady u hlodavců• vliv na nervový systém a vývoj chování

Bisfenol – A • výroba polykarbonátových plastů používaných například v lahvích pro děti nebo kompaktních discích.

• výroba epoxidových pryskyřic používaných například při výrobě potravinových obalů

• napodobuje aktivitu estrogenu či ji naopak potlačuje • přeměňuje samčí reprodukční orgány

• vyvolává předčasné pohlavní dospívání• snižuje produkci mateřského mléka

Umělé pižmo • parfémované směsy pro prací prášky, avivážní a čistící prostředky, osvěžovače vzduchu a další prostředky pro domácnost

• kosmetické přípravky jako mýdla, šampóny a parfémy

• napodobuje aktivitu estrogenu či ji naopak potlačuje

Počítačová firma Dell se ze svých produktů zavázala odstra-nit nejnebezpečnější toxické látky, čímž napodobila svého největšího rivala Hewlett Packard (HP). Obě společnosti jsou již dlouho pod tlakem Greenpeace, které je nutí k tomu, aby jejich produkty byly šetrnější k životnímu prostředí a pomohly tak zastavit narůstající objem vysoce toxického elektronického odpadu. Dell se ve svém prohlášení zavázal přestat do roku 2008 užívat dvě klíčové skupiny nebezpečných chemických lá-tek používaných při výrobě elektroniky: bromové zpomalovače

hoření (BFRs) a polyvinylchlorid (PVC). Tento poslední úspěch toxické kampaně Greenpeace následoval pouhý měsíc po úspěšném tlaku na velkého rivala Dellu, firmu HP, která se ke stejnému kroku uchýlila na jaře 2006. Podobně jako to již dříve učinily společnosti LG, Nokia, Sony a Sony Erricson. Nicméně řada dalších společností, mezi něž patří například Acer, Apple, Fujitsu-Siemens, IBM, Lenovo, Panasonic, Siemens či Toshi-ba, zatím nejsou na tento závazek ochotny přistoupit, anebo ho odvolaly, jako třeba Motorola.

Fotka z natáčení spotu „Mission Impossible“ na podporu toxické kampa-ně Greenpeace, který vznikl ve spolupráci se společnostmi Thamesdown a SimplySirena.

> Podpořte Greenpeace

Batikované tričko Tričko Save our seas Tričko Keep Natural Tričko s obrázkem velryby

Bavlněné žluté tričko, pánské s krátkým rukávem velikosti S, M, L.

Bavlněné tričko vpředu obrázek vel-ryby, vzadu logo Greenpeace, barva světle modrá s tmavým potiskemVelikosti dámské S, M, L, XL pánské S, M, L, XL.

Bavlněné triko , barva olivová, vpředu znak velryby a logo Gre-enpeace. Dámské velikosti S,M, L, pánské S,M,L,XL.

Bavlněné batikované tričko s krátkým rukávem, modro-bílá kombinace, černé logo Greenpea-ce (vpředu malé, vzadu velké). Dívčí tričko s dlouhým rukávem, červeno--oranžová kombinace, malé černé logo Greenpeace vpředuVelikosti S, M, L, XL.

1. Čepice2. Webové tričko

Hrníček GreenpeaceKlíčenka Greenpeace

1. Bavlněné krátké červené tílko s lycrou, vpředu logo Greenpeace, vzadu ornament. Velikosti S, M.2. Taška s delšími uchy, nápis „Reduce, Reuse, Recycle“. 3. Nákupní taška z nebělené bavlny, nápis „Genetic Experiment“.

1. Šestidílná čepice s kšiltem, vpředu vyšité logo Greenpeace, z nebělené bavlny.2. Bavlněné tričko ,zelené, oranžový nápis „www.greenpeace.cz“ (vpředu malý, vzadu velký). Velikosti S, M.

Hrníček Greenpeace – skleněný hrníček s matovaným povrchem, zelené logo Greenpeace.Klíčenka Greenpeace – barva zelená, zelené nebo červené logo Greenpeace.

Objednávka – LÉTO 2006počet kusů

S M L XL celkemBatikované tričko – modré

Batikované tričko – dívčí červené

Tričko Save Our Seas – pánské

Tričko Save Our Seas – dámské

Tričko Keep Natural – pánské

Tričko Pure Natural – dámské

Tričko s obrázkem velryby – pánské

Tričko s obrázkem velryby – dámské

Webové tričko

Dámské tílko

Čepice Natural

Zelená čepice

Taška “GENETIC EXPERIMENT”

Taška „REDUCE, REUSE, RECYCLE“

Podložka pod myš

Pexeso

Klíčenka

Hrníček Z: Č:

Objednané zboží zašlete na adresu: Zboží můžete zakoupit v naší kanceláři, ale zasíláme jej i na dobírku (v tomto případě připočítáváme cca. 84 Kč na poštovné – netýká se samotné objed-návky pexesa nebo klíčenky). Objednat zboží si můžete telefonicky, e-mailem, poštou i faxem.Greenpeace1.pluku 12/143, 186 00 Praha 8,tel. 224 319 667, fax: 222 313 777e-mail: greenpeace@ecn.cz

*Uvedete-li na objednávce svoje tele-fonní číslo, případně e-mailovou adre-su, urychlíte nám komunikaci s Vámi v případě, že některý z Vámi požado-vaných produktů nemáme na skladě. Jako poznámku můžete uvést například nejpozdější datum, do kterého dodávku požadujete (jedná-li se například o dá-rek ke konkrétní příležitosti apod.). Len-ka Dvořáková, která se o náš „obchod“ stará, se snaží o co nejrychlejší vyřízení Vašich objednávek, ale při jejich vyso-kém počtu může někdy dojít ke zpoždě-ní. I v takovém případě usnadní uvedení telefonního či e-mailového spojení další dohodu.

Jméno: ...........................................................................

Ulice, číslo: ..................................................................

Město: ...........................................................................

PSČ: ...............................................................................

*Telefon: .......................................................................

Podpis: .........................................................................

*Poznámka: ................................................................

..........................................................................................

..........................................................................................

..........................................................................................

uplatňuji 10% slevu pro členy / členky RWC

300 KčcenaDO VYPRODÁNÍ ZÁSOB

300 Kčcena390 Kčcena

150 Kč80 Kč

cena Hrníček cena Klíčenka

270 Kč240 Kč270 Kč

cena Čepice z bavlny cena Čepice zelenácena Webové tričkoDO VYPRODÁNÍ ZÁSOB

1. Dámské tílko2. Taška „Reduce, Reuse, Recycle“3. Taška „Genetic Experiment“

200 Kč130 Kč100 Kč

cena 1. Dámské tílkocena 2. Taška „R-R-R“cena 3. Taška „GE“

PexesoPodložka pod myš

40 Kč100 Kč

cena Pexesocena Podložka pod myš

Pexeso – Klasická stolní hra.Podložka pod myš – Velikost 19,5 x 24 cm, přírodní korek.

300 Kčcena

<10>

Debata o umístění americké vojenské základny na našem území se ještě nekonala, a čas na rozhodnutí se rychle krátí. To mohl být ostatně záměr těch, kteří s tak zásadním a závažným téma-tem přišli těsně po volbách, navíc v prázdninové době. Zopakujme si tedy ještě než dojde ke slavnostnímu výkopu, ať už na Libavé anebo jinde, oč se v této věci vlastně jedná. I když jsme vojensky docela spolehlivě zajištěni v rámci organizace NATO, chce se po nás, abychom se navíc stali součástí systému protiraketové obrany země, jejíž vedení je podle své momentálně platné oficiální doktríny připraveno napadnout „z preventivních důvodů“ jakoukoliv jinou zemi na této planetě. Součástí zmíně-né doktríny je také připravenost použít v rámci takové operace jaderných zbraní. Americká základna nebude sloužit žádnému vyvažování sil a nebude přispívat ke stabilizaci situace ve světě. Bude pouze posilovat v dnešních vedoucích kruzích, které nemají podporu

ani většiny Američanů, nutkavou touhu dovolit si cokoliv a nenést za to naprosto žádné důsledky. Taková konstelace je hodně špatným rádcem a určitě nevybízí k rozvaze a zodpovědnosti. O podrobnostech plánu neví nikdo nic, i když politické strany měly dost času, aby celou záležitost, která se údajně táhne již mi-nimálně dva roky, svým voličům předestřely. To by z jejich strany nebylo gesto dobré vůle, to je elementární předpoklad rozhodo-vání v demokracii. Při zoufalém nedostatku informací si tak mů-žeme být jisti jenom jedním. Občané naší země budou dozajista ti ze všech poslední, kdo se budou moci v případě vojenského úderu vyjádřit k tomu, zda případný preventivní vojenský zásah byl skutečně oprávněný a zda případné nasazení jaderných zbra-ní bylo doopravdy nezbytné. Pokud by snad rozhodnutí padlo přece jen na Polsko, naše politická elita by si možná oddechla. Omluva by to pro ni však nebyla.

Jan Kellersociolog a ekolog, profesor Ostravské univerzity

> Fejeton

Raketové přemítání

K ekologii mě přivedl Klaus

<11>

> Profil

Petr VacekHerec, překladatel a tlumočník, člen Rady Greenpeace ČR

V poslední době vás velká část národa poznává díky seriálu Ulice. Jak okolí reaguje na vaše zelené aktivity (třídění odpadu a podobně), ke kterým se v médiích často a rád vyjadřujete?Zvykli si. Dřív se smáli a popichovali, dnes se ptají na názor a chtějí (občas) poradit.

Dá se někde vysledovat prvotní impuls, díky kterému jste se stal aktivním ochráncem životního prostředí?Za to může Klaus, když začal po roce 1989 vyhlašovat, jak potřebujeme Temelín pro kapitalismus. Předtím jsme ho po-třebovali pro komunismus. Jal mě děs a hrůza a řekl jsem si, že asi bude třeba ještě hodně práce a co kdybych pomohl.

Proč jste se zapojil právě do práce Greenpeace?Greenpeace jsem znal odmala. Když jsem pak pracoval v rá-diu Golem, zval jsem je do studia. První byl Honza Piňos (současný ředitel kampaní Greenpeace – pozn. red.), ten už si mě ovšem nepamatuje, když mě vidí, vyká mi. Pak další, například Ivo Šilhavý či Hanka Pernicová. Greenpeace pro-to, že je přehledné. Vím, kde se berou prachy a kam jdou. Má vědecké zázemí, má zkušenosti a mezinárodní podporu.

Prozraďte něco o sobě. Jak vypadá váš ideálně strá-vený den? Zimní spánek. V létě pak středomořská siesta.

Kterou oblíbenou knížku byste si k tomu moři vzal?Kdysi se říkalo, že základem knihovny intelektuála je modrá knížka. Tu já mám. Pak mám Pestří a zelení, Muž, který sázel stromy, Rudou jízdu Izáka Babela a Ortenovy verše. A další, ale ty nemůžu najít.

A na co byste zašel po celodenní siestě do kina?Jdi a dívej se, Ostře sledované vlaky, Šumař na střeše, Pě-nička a paraplíčko.

<pet>

Návštěvníci módní přehlídky MODA SIN TOXICOS (móda bez toxických látek) se mohli přesvědčit o tom, že nahradit toxické látky ve spotřebním zboží není problém. Známé modní domy a návrháři, například Mango, Camper, David Delfín, Jocomomola, Luxoir či Carmen March, zde předvedli modely bez jakýchkoli toxických látek, aby tak podpořili kampaň Greenpeace. Přehlídka proběhla 19. června ve španělském Madridu. Předcházela jí dubnová přehlídka v Bruselu, kde se ke Greenpeace připojily mimo jiné společnosti IKEA, Reebok či Sony.

> Moda sin Toxicos

© G

reen

pe

ace/

Arm

est

re