VYSOKÉ U�ENÍ TECHNICKÉ V BRN� FAKULTA STAVEBNÍ

HANA TRNKOVÁ

INFORMATIKA MODUL 6

TYPOGRAFIE A ZPRACOVÁNÍ TEXT� NA PO�ÍTA�I

STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

© Hana Trnková

Typografie a zpracování text� na po�íta�i

3

OBSAH

Vstupní informace k modulu............................................................................5 Cíle ...............................................................................................................5 Požadované znalosti .......................................................................................5 Doba pot�ebná ke studiu.................................................................................5 Klí�ová slova ..................................................................................................5

Typografie a zpracování text� na po�íta�i ......................................................7 1 Co je typografie a pro� se s ní setkáváme ...................................................7 2 Písmo ...........................................................................................................7

2.1 Vývoj písma ....................................................................................7 2.2 Vlastnosti písma..............................................................................8 2.3 Typy písma....................................................................................10 2.4 Klasifikace písem..........................................................................10

3 Typografické míry a m��ení písma............................................................11 3.1 Typografické m�rné systémy ........................................................11 3.2 Stupe� písma – kuželka.................................................................12 3.3 Relativní typografické míry ..........................................................12 3.4 Ší�ka písmen..................................................................................12

4 Fonty..........................................................................................................13 4.1 Bitmapové fonty............................................................................13 4.2 Vektorové fonty ............................................................................13 4.3 Obrysové fonty..............................................................................13

5 Sazba..........................................................................................................14 5.1 Mezery mezi písmeny ...................................................................14 5.2 Mezery mezislovní ........................................................................14 5.3 Odstavec........................................................................................14

6 Pravidla sazby............................................................................................15 6.1 Psaní znamének.............................................................................15 6.2 Psaní �ísel......................................................................................16 6.3 Zkratky ..........................................................................................16 6.4 P�edložky ......................................................................................16 6.5 Odstavce........................................................................................17 6.6 Vyzna�ování..................................................................................17

7 Formát tiskovin a úprava stránky ..............................................................17 8 P�ehled �ástí knihy ....................................................................................17 9 Programy pro psaní a zpracování textu na po�íta�i...................................18

9.1 Programové editory.......................................................................18 9.2 Textové editory .............................................................................18 9.3 Textové procesory.........................................................................18 9.4 DTP systémy .................................................................................18

10 P�enositelnost dokument� .......................................................................19 10.1 Kódování �eštiny.........................................................................19

10.2 Problémy s fonty......................................................................... 19 10.3 P�enositelnost mezi programy a verzemi ................................... 19 10.4 Formáty pro p�enos dokument�.................................................. 20

11 Tisk dokumentu ...................................................................................... 20 11.1 Jazyk popisu stránky................................................................... 20

12 Autotest ................................................................................................... 21 Záv�r ................................................................................................................ 25

Shrnutí.......................................................................................................... 25 Studijní prameny.......................................................................................... 25

Doporu�ená literatura ......................................................................... 25 Odkazy na studijní zdroje na Internetu............................................... 25 Seznam použité literatury ................................................................... 25

Klí� ............................................................................................................ 25

Typografie a zpracování text� na po�íta�i

5

Vstupní informace k modulu

Cíle

Tento studijní materiál seznamuje studenty se základními typografickými pra-vidly a možnostmi zpracování textu na po�íta�i. Tyto znalosti uplatní poslu-cha�i p�i nejen vypracovávání úkol� do školy, ale i v soukromém život� a v za-m�stnání.

Požadované znalosti

K p�e�tení a porozum�ní tomuto textu nejsou t�eba žádné p�edchozí znalosti. V n�kterých �ástech však budete lépe v�d�t, o �em je �e�, pokud píšete v n�jakém textovém procesoru.

Doba pot�ebná ke studiu

Text není na studium náro�ný. K jeho p�e�tení a projití autotestu by m�ly sta�it �ty�i hodiny.

Klí�ová slova

Písmo, font, stupe� písma, písmová osnova, patka, propor�ní a nepropo�ní písmo, použití mezer, sazba odstavce, pravidla sazby, úprava stránky, textové procesory a DTP systémy, jazyk popisu stránky, kódování �eštiny.

Typografie a zpracování text� na po�íta�i

7

Typografie a zpracování text� na po�íta�i

1 Co je typografie a pro� se s ní setkáváme

Od vynálezu knihtisku se typografií rozumí nauka o tom, jak má tiskovina vypadat, aby byla dob�e �itelná, snadno se v ní orientovalo a aby p�sobila esteticky.

Typografie je také klasické um�lecké �emeslo, které se n�kolik století vyvíjelo klidn� a plynule, nebo� technologie knihtisku se dlouho v zásad� nem�nila.

V sou�asné dob� velké rozší�ení po�íta��, vývoj jejich programového vybavení a možnost kvalitního tisku umož�ují prakticky každému, aby se pustil do p�ípravy tiskoviny. Je �ada tiskovin, zejména drobn�jších (pozvánky, oznámení, letáky), které si dnes p�ipravujeme sami a ani nás nenapadne, že ješt� docela nedávno jsme se museli obrátit na odborníky. Také rozsáhlejší dokumenty pro tisk p�ipravujeme �asto na po�íta�ích doma nebo v práci až do kone�né podoby.

Typografická pravidla sice nejsou dogma, ale m�l by je znát každý, kdo se pouští do tvorby tiskovin, a zvlášt� laici by se jich m�li držet.

Pozn.: typus (lat.) = znak, vzor; grafó (lat.) = píši

2 Písmo

Základem každého dokumentu jsou písmena. Pokud nás zajímá jejich tvar a jiné vlastnosti, pak mluvíme ne o písmenech, ale o písmu.

2.1 Vývoj písma

Tato kapitolka do typografie tak zcela nepat�í, nebo� se vlastn� týká písma psa-ného, nikoli tisku. Jsou tu p�ipomenuty zajímavé v�ci, které známe v�tšinou ze školy.

Podle starých pov�stí z Egypta a �íny je písmo vynález boh�. Historie však ukazuje, že vývoj písma šel ruku v ruce s vývojem civilizací a je d�sledkem pot�eby �lov�ka zaznamenávat události a myšlenky. Jak dokazují nejstarší fragmenty písemných památek, prvotní impuls ke vzniku písma byl velice praktický – nutnost zaznamenávat ú�ty. Písma se vyvíjela (a zanikala) spolu s civilizacemi v r�zných �ástech sv�ta a jak se ovliv�ovala, je t�žké sledovat.

P�edch�dcem písma byly piktogramy – zjednodušené obrázky. Nebyly závislé na jazyce. Dnes se piktogramy používají pro orienta�ní zna�e-ní nap�. na letištích, v nemocnicích ap.

Z piktogram� se vyvinuly ideogramy. Obrazový znak splynul se svým význa-mem, spojováním znak� byly vytvo�eny znaky pro abstraktní pojmy a jména, bylo možno vyjád�it myšlenku. Písa�i a �tená�i museli ovládat stovky i tisíce znak�. Rozhodujícím zvratem ve vývoji písma bylo, když znaky za�aly zachy-covat zvuky mluveného jazyka. Nejprve to byly jakési rébusy – obrázek zachy-coval n�co jiného, co se shodovalo zvukov�. Pozd�ji lidé zavedli znaky pro hlásky – fonogramy. To znamenalo obrovské zjednodušení v po�tu znak�.

Informatika

8

2.1.1 Nejstarší písma

Klínové písmo vzniklo v oblasti Mezopotámie. Prošlo vývojem od piktogram�, p�es slovní písmo až ke slabikovému. Psalo se rydly do hlin�ných desti�ek.

Písmo používaly r�zné národy z oblasti Mezopotámie i okolí s velmi rozdílnými jazyky. Sm�r psaní byl zleva doprava.

Egyptské písmo prošlo podobným vývojem jako písmo klínové. Obrázkové písmo se používalo dlouho (na rozdíl od Mezopotámie) a bylo schopno vyjád�it všechno. Byla to propracovaná soustava. Psalo se na papyrus nebo tesalo do kamene. Zjednodušením vzniklo písmo hieratické. Dalším vývojem vzniklo písmo démonické – hláskové písmo s 24–25 znaky (prameny se liší) pro souhlásky. Psalo se zprava doleva.

�ínské písmo se udrželo v podob� slovního písma dodnes. Psalo se zprava do-leva a shora dol�. Japonci a Korejci �ínské písmo p�evzali a zjednodušili na slabikové.

Existovala i další písma, nap�. na Krét� – z�stalo nerozlušt�no.

Historie písma dnes používaného v Evrop� za�íná u Féni�an� (více než 3000 let p�. n. l.). Fénická abeceda m�la 22–24 jednoduchých geometrických znak� pro souhlásky. Zda tato abeceda vznikla vývojem démonického písma egypt-ského nebo klínového, je otázkou. Protože Féni�ané byli obchodníci a cestovali po St�edomo�í, jejich abecedu p�ebíraly a p�izp�sobovaly si jiné národy (vliv na hebrejštinu, aramejštinu, arabštinu).

�ekové p�idali do abecedy znaky pro samohlásky. M�li 24 písmen. P�ešli po-stupn� k psaní zleva doprava. Používali d�ev�né desti�ky s vrstvou �erného vosku a kost�né nebo kovové rydlo. Z �eckého písma se vyvinula dnešní ev-ropská písma – latinka, azbuka a dnešní �ecké písmo.

Velká písmena latinské abecedy dochovala sv�j tvar z období �íma, malá pís-mena pocházejí z doby Karla Velikého (800). Krom� kapitálek se ve starém �ím� vyvíjela i kurzíva – písmo p�izp�sobené psaní rukou (šikmá osa, tenden-ce ke spojování písmen). Zlom ve vývoji latinských písem nastal vynálezem knihtisku (1450).

Používání diakritických znamének pro �eskou abecedu zavedl Jan Hus. �eská abeceda má 39 písmen (bez q, w, x).

Pro zápis �ísel se dnes v Evrop� používá desítková soustava (pochází z Indie) a arabské �íslice.

Papír se v Evrop� vyrábí od 13. století, p�edtím se psalo na pergamen.

2.2 Vlastnosti písma

2.2.1 Soubor znak�

Autor písma musí navrhnout tvary všech znak� pot�ebných k písemnému pro-jevu. R�zné jazyky však mají r�zné abecedy. Pokud písmo neobsahuje definici znak� �eské abecedy, nelze je použít pro �eský text.

Typografie a zpracování text� na po�íta�i

9

Soubor znak� pot�ebných k písemnému projevu:

a b c ... malá písmena – minusky (minuskule)

A B C ... velká písmena – verzálky (majuskule)

1 2 3... �íslice

ˇ ´ diakritická znaménka – akcenty (�, ž, á, ... akcentované znaky)

. , ? interpunk�ní znaménka

( ) [ ] závorky

„ “ uvozovky

– = matematická znaménka

$ & § r�zné další znaky

Poznámka. Existují verzálkové i minuskové �íslice. Minuskové �íslice ale nejsou vhodné pro b�žný text a nejb�žn�jší po�íta�ová písma je nemají.

2.2.2 Písmová osnova

Písmová osnova je soustava vodorovných p�ímek, která ur�uje výškové pro-porce písma.

Oblá a špi�atá písmena mírn� p�esahují dotažnice, aby p�sobila opticky stejn� velká.

Základní dotažnice se také nazývá ú�a�í. Verzálková dotažnice a horní dotažni-ce u mnohých písem splývají. Také dotažnice akcent� malých písmen �asto splývá s horní dotažnicí.

2.2.3 Kresba písmového znaku

alfanumerické znaky

akcentová dotažnice

dolní dotažnice

základní dotažnice

st�ední dotažnice

verzálková dotažnice horní dotažnice

Informatika

10

2.3 Typy písma

Podle kresby znaku rozlišujeme r�zné typy písma. Každý typ písma má svoje jméno.

D�ležité znaky charakterizující typ písma:

• zp�sob zakon�ení tahu (má / nemá patku)

• má-li patku, její p�echod na hlavní tah (oblý / ostrý p�echod)

• stínovaný / nestínovaný tah

• je-li tah stínovaný, sm�r stínování, kontrast mezi silným a slabým tahem

• duktus – síla tah�

• proporce písma (výškové i ší�kové)

�ez písma je varianta písma, která se svou kresbou liší od základního písma, od kterého je odvozena a s nímž má spole�nou písmovou osnovu (tj. výškové proporce) a základní kresebné znaky (nap�. patky). Používá se k vyzna�ení d�ležitých �ástí textu. Každé písmo nemusí mít �ezy. Všechny �ezy jednoho písma se nazývají rodina písma. N�které rodiny mají mnoho �ez�, b�žné jsou však �ty�i: základní (oby�ejný – regular), kurzíva, tu�né, tu�ná kurzíva. Kapi-tálky jsou varianta písma, u které mají malá písmena tvar písmen velkých.

Times New Roman: Times New Roman Times New Roman

Times New Roman TIMES NEW ROMAN

2.4 Klasifikace písem

Existence velkého množství písem si vynutila pot�ebu jejich rozt�íd�ní. Existuje n�kolik klasifikací písem, které zohled�ují r�zné aspekty rozd�lení. U nás užívaná klasifikace (dnes již nezávazná �eskoslovenká norma) vychází z kresebných odlišností a bere v úvahu i chronologický vývoj.

Patkové písmo se stínovanými tahy – Antikva

Dynamická antikva má šikmé, nep�íliš výrazné stínování a oblý p�echod na patku. Síla hlavních a vedlejších tah� se liší málo, písmena jsou r�zn� široká. Je to nejvhodn�jší a nejpoužívan�jší písmo pro hladkou knižní sazbu vypl�ující celou stránku. Rozší�ené typy tohoto písma jsou nap�. Times New Roman, Ga-ramont, Palatino.

Ukázka dynamické antikvy

P�echodová antikva má tém�� svislé stínování, výrazný rozdíl v síle hlavních a vedlejších tah�. Do této skupiny pat�í písma Bookman.

Ukázka p�echodové antikvy

Statická antikva má svislou osu stínování, výrazný rozdíl v síle hlavních a ved-lejších tah�, patky �asto bez náb�hu, písmena stejn� široká. P�íkladem této skupiny písem je Bodoni.

������������������ ��

A × A A × �

A × A

A × � O × �

� × � ����� × �����

Typografie a zpracování text� na po�íta�i

11

Lineární patkové písmo – tzv. Egyptienka – je písmo s výraznými patkami. Tlouš�ka hlavních a vedlejších tah� je stejná nebo jen málo odlišná. Tahy jsou nestínované nebo jen velmi málo stínované. Je to písmo akciden�ní, novinové a �asopisecké, vhodné pro kratší texty.

������������ ��������� ������ ��

Lineární bezserifové písmo – tzv. Grotesk – je písmo bez patek s tahy stejn� silnými nebo jen mírn� diferencovanými. Je to písmo h��e �itelné v delším souvislém textu (díky absenci patek). Zato je dob�e �itelné v horších sv�telných podmínkách (díky rovnom�rné síle tah�). Užívá se pro nadpisy, orienta�ní ná-pisy, na sklo, folie ap.

Statické lineární bezserifové písmo má tahy mírn� stínované se svislou osou stínování. Do této skupiny pat�í známá a užívaná písma jako jsou: Helvetica, Univers, Arial.

Ukázka statického bezpatkového písma Geometricky konstruované lineární bezserifové písmo má nem�nnou sílu tah� a je konstruováno do ur�itého tvaru. Pat�í sem nap�. písma Futura a AvantGarde.

������������ ��������������������������������

Dynamické lineární bezserifové písmo má mírn� diferencované tahy a nestejné ší�kové proporce.

������������� ������������ ��������

Lineární antikva je kategorie písem, které mísí znaky antikvy a grotesku. Písmo je bu stínované bez patek nebo má nediferencované �i málo diferenco-vané tahy a nevýrazné patky.

�������������� �����

Další dv� skupiny písem jsou písma psaná a zdobená. Tato písma mohou být velmi r�zná a nelze je charakterizovat typickými znaky.

Poslední kategorii tvo�í písma lomená, která jsou charakterizovaná lomenými tahy. Nejznám�jším reprezentantem této skupiny je švabach.

������������ �������

3 Typografické míry a m��ení písma

Pro vyjád�ení velikosti písma nebo �ádkového prokladu má typografie svoje zvláštní m�rné jednotky.

3.1 Typografické m�rné systémy

Didot�v systém se používal v klasické typografii v kontinentální Evrop�. V dnešní po�íta�ové sazb� se užívá anglo-americký systém.

Typografie a zpracování text� na po�íta�i

12

Evropský typografický m�rný systém (Didot�v)

1 bod = 0,3759 mm

12 bod� = 1 cicero = 4,513 mm

2660 bod� = 1 m

Anglo-americký typografický m�rný systém

1 point = 0,3528 mm

12 point� = 1 pica = 4,23 mm

6 pica = 1 inch = 2,54 cm

3.2 Stupe písma – kuželka

Stupe� písma vyjad�uje ur�itým zp�sobem velikost písma. Je to rozm�r horní plochy na kovové lite�e.

Vlastní velikost písmen závisí na typu písma. R�zná písma téhož stupn� mohou mít r�zné velikosti odpo-vídajících písmen.

Courier New a Arial 16 pt: AABBCCDD Používání stup� písma (velikost je dána v Didotových bodech)

6–7 slovníky, jízdní �ády, telefonní seznamy, poznámky, vysv�tlivky

8 noviny

9 �asopisy

10 v�tšina knih

11, 12 u�ebnice, knihy v�tšího formátu

14 d�tské knihy

V kovové sazb� m�ly jednotlivé stupn� písma i svá jména, nap�. 8 b petit, 10 b garamont, 12 b cicero

Použitý stupe� písma musí být v souladu s formátem knihy a s ší�kou sazby.

3.3 Relativní typografické míry

Relativní typografické míry jsou vztažené ke stupni písma. Je to jednotka em, v �eštin� také nazývaná �tver�ík, která je velikostí rovna stupni písma. Polovi-na �tver�íku se zna�í en. V relativních jednotkách se vyjad�ují zejména veli-kosti mezer a odstavcové zarážky.

3.4 Ší�ka písmen

Ší�ka písmen se ur�uje pomocí relativní míry. Nej�ast�ji používaný systém rozd�lí �tver�ík na 18 jednotek. Ší�ka kuželek jednotlivých písmen se pak vy-jad�uje v t�chto jednotkách. Všechny �íslice mají stejnou ší�ku. Ší�ky písmen se liší pro r�zné typy písma. Typografická písma, která mají r�zn� široká pís-mena, se nazývají proporcionální. P�evážná v�tšina písem je proporcionál-ních. Písma, která mají všechna písmena stejn� široká, se nazývají nepropor-cionální. Nejznám�jší neproporcionální písmo je z�ejm� Courier.

Typografie a zpracování text� na po�íta�i

13

4 Fonty

Font je písmo uložené jako data v po�íta�i. Je to soubor obsahující p�esný po-pis tvaru písmen ur�itého typu písma. B�žný uživatel se spokojí s fonty, které se instalují zárove� s programovým vybavením. Náro�n�jší uživatel pracující v oblasti grafiky si m�že fonty dokoupit. Ne všechny fonty obsahují v souboru znak� �eská písmena. Existují i zvláštní fonty, jejichž soubor znak� je tvo�en r�znými zna�kami, symboly a obrázky.

Písmena jsou vlastn� jakési obrázky, proto mohou být popsána a uložena dvo-jím zp�sobem – rastrov� nebo vektorov�.

4.1 Bitmapové (rastrové) fonty

Tvar písmene je ur�en zobrazenými body v matici. Rastrový obrázek nelze zv�tšovat ani zmenšovat, aniž by utrp�la jeho kvalita. Proto je t�eba mít datový tvar pro každou velikost i každý �ez zvláš�, což znamená nár�st objemu dat a zárove� omezení použití jen na popsané velikosti. Dokonce je t�eba mít znaky zvláš� popsané i pro r�zná rozlišení výstupních za�ízení, �ímž se stávají tyto fonty hardwarov� závislé.

Dnes se tyto fonty používají jako systémové fonty pro obrazovku.

4.2 Vektorové fonty

Vektorové fonty definují tvar písmen krátkými úse�kami. Velikost písma lze snadno m�nit. Byly vyvinuty p�edevším pro perové plotry.

4.3 Obrysové fonty

Tvar písmene je popsán matematickým popisem obrysových k�ivek. Velikost písma t�chto font� lze bez problém� m�nit a lze s nimi provád�t i jiné trans-formace (naklon�ní, zúžení ap.).

Pro zobrazení vektorových font� na displejích a tiskárnách se provádí rastrová-ní. Pro malé velikosti a menší rozlišitelnost za�ízení mohou vzniknou zjevné deformace písma. Proto obsahují fonty tzv. hinting – pomocné údaje pro rastrování malých velikostí. Pro nejmenší velikosti v malém rozlišení je to p�í-mo bitmapový popis písma. Dalším údajem zahrnutým ve fontu je tabulka ker-ningových dvojic (viz 5.1).

Nejrozší�en�jší jsou fonty TrueType a Postscript Type 1.

Fonty TrueType jsou produktem firem Microsoft a Apple. Používají pro popis k�ivek polynomy druhého stupn�, tzv. B-Spliny. Jsou instalovány sou�asn� s opera�ním systémem Windows.

Fonty Postscript Type 1 od Adobe jsou založeny na polynomech t�etího stupn� (tzv. Bézierovy k�ivky). Do Windows se instalují pomocí Adobe Type Ma-nageru. Jsou považovány za kvalitn�jší. Lépe se hodí pro použití v grafických editorech, nebo� mají mén� �ídících bod�, což usnad�uje n�které transformace.

Firmy Adobe a Microsoft vyvinuly spole�n� nový typ font� nazvaný OpenTy-pe. Fonty OpenType lze používat v opera�ních systémech Windows i na po�í-

Informatika

14

ta�ích Macintosh. Díky kódování Unicode má každý font k dispozici velké množství znak�, což umož�uje širokou jazykovou podporu i rozší�ené možnos-ti pro typografii (nap�. r�zné tvarové varianty znaku). Soubor m�že obsahovat popis obrys� technologií TrueType nebo Postskriptem, p�ípadn� obojí.

5 Sazba

Sazba je úprava textu pro tisk. Má svá ustálená pravidla nap�. o používání me-zer nebo o vzhledu odstavce. Na pravidla sazby je t�eba myslet p�i tvorb� tis-kové p�edlohy, stejn� jako dbáme na pravopis p�i vlastním psaní textu.

5.1 Mezery mezi písmeny

Mezery mezi písmeny jsou dány ší�kou znaku (kuželky). Po�íta�ová sazba je umož�uje zmenšovat i zv�tšovat. Zm�n� mezer mezi písmeny se �íká prostr-kávání. Zv�tšování mezer mezi písmeny se n�kdy užívá k zvýraz�ování.

U v�tších písmen v nadpisech a titulcích (asi od 16 pt) je t�eba p�izp�sobovat mezery konkrétním dvojicím písmen tak, aby mezery v celém slov� p�sobily na pohled rovnom�rn�. Tomuto vyrovnávání písma se �íká cizím slovem kerning.

5.2 Mezery mezislovní

Vhodná mezislovní mezera je 1/3 em. P�i zarovnávání sazby vzhledem k ob�ma kraj�m dochází k úprav� velikosti mezislovních mezer. Proto bývá stanovena základní mezera (1/4 em) a maximální mezera (1/2 em).

Zvláštní význam má tzv. nezlomitelná mezera, kterou vkládáme na místo, kde nesmí dojít k zalomení �ádku. V �eštin� je to p�edevším mezi jednohláskové p�edložky (v, k, s, z, o, u) a následující slovo a dále v p�ípadech jako jsou nap�. J.°A.°Komenský nebo 37°K�. V posledním p�íkladu jde o mezeru mezi �íslem a ozna�ením m�ny �i fyzikálních jednotek. Tato mezera by m�la být nejen ne-zlomitelná, ale i pevná o velikosti 1/2 en. Pevná mezera je taková mezera, která má nem�nnou velikost (není „pružná“). V�tšinou jsou v programech pro práci textem k dispozici pevné mezery v r�zných velikostech: �tver�íková, p�l�tver�íková, �tvrtinka (1/4 em), osminka (1/8 em), vlasová (1/12 em). Na-bídka pevných a nezlomitelných mezer je v jednotlivých programech r�zná.

�eská verze rozší�eného textového editoru MS Word má funkci automatické zám�ny mezery po p�edložkách v, k, s a z za nezlomitelnou mezeru, která má nem�nnou velikost a je ozna�ována jako pevná mezera.

5.3 Odstavec

Odstavec je základní významová a formátovací jednotka textu.

Obvyklý zp�sob rozlišení odstavc� je použití odstavcové zarážky. Tato zaráž-ka musí být v celém textu stejná. Vhodná velikost je 1–2 em. Pro úzký odsta-vec volíme menší zarážku, p�i v�tší ší�ce odstavce dáme v�tší zarážku. V ur�itých typech text� m�že být zarážka nahrazena odrážkou, �íslováním nebo iniciálou. Je možná také úprava, kdy první �ádek je p�edsazen p�ed ostat-

AV MN

Typografie a zpracování text� na po�íta�i

15

ní. Klasická úprava je taková, že první odstavec za nadpisem nemá zarážku a následující odstavce ji mají. Pokud po sob� jdoucí odstavce nemají odsazené první �ádky, je t�eba mezi nimi d�lat mezery (proklad). Tato úprava je dnes také b�žná a je použita v tomto textu.

Poslední �ádek odstavce se nazývá východový. Musí být delší než odstavcová zarážka a alespo� o 1 em kratší než úplný �ádek.

�ádkový proklad (mezera mezi �ádky) se ur�uje vzhledem ke stupni písma, typu písma a ší�ce sazby. Ovliv�uje tmavost / sv�tlost stránky. Obvyklý pro-klad pro písmo 9–12 pt je 2 pt. V textových editorech se v�tšinou ur�uje �ád-kování, což je stupe� písma plus proklad.

Krytí prvního a posledního �ádku v oboustranném tisku v pr�hledu a u protileh-lých stránek se nazývá stránkový rejst�ík. �ádkový rejst�ík je krytí všech tex-tových �ádek (i ve sloupcích).

Pro zarovnání textu vzhledem k okraj�m jsou �ty�i možnosti: vlevo, do bloku (tj. k ob�ma kraj�m), vpravo, na st�ed.

6 Pravidla sazby

Následují základní pravidla, která by m�l znát a mít na pam�ti každý, kdo píše libovolný text na po�íta�i.

6.1 Psaní znamének

. , ; :? ! Interpunk�ní znaménka se píší t�sn� za slovo (bez mezery). Za ni-mi se píše mezera.

… Tento znak, sestávající ze t�í te�ek, se nazývá výpustek a m�l by se vkládat jako zvláštní znak, nikoli psát místo n�j t�i te�ky. P�ed n�j píšeme pevnou mezeru. Pokud za ním kon�í v�ta, te�ku už nepíše-me.

- Spojovník je jediná „poml�ka“, kterou lze napsat p�ímo jako znak z klávesnice. Užívá se pro d�lení slov na konci �ádku a pro spojování slov. Sází se bez mezer.

P�íklady: bude-li, má-li, Rimskij-Korsakov, Joliot-Curie, Frýdek- -Místek, Rájec-Jest�ebí, labsko-oderský, �esko-anglický, Praha- -východ, Brno-m�sto, propan-butan, α-zá�ení, Rh-faktor, spole�ensko-politický, literárn�-hudební, malí�-lakýrník, kucha�- -�íšník ap.

Dojde-li k d�lení na konci �ádku, znaménko se na novém �ádku opakuje.

– — Poml�ka jako odd�lova� v�tných celk� se sází s mezerami. M�že se psát poml�ka krátká (1/2 em) i dlouhá (em). V MS Wordu je dnes už zabudována automatická náhrada spojovníku napsaného s mezerami za krátkou poml�ku.

– Poml�ka ve významu až, od–do nebo verzus má délku 1/2 em a sází se bez mezer. Vyjde-li na konec �ádku, nahrazuje se slovem. P�íklady: 12–14, Sparta–Slavia.

„ “ Uvozovky se píší t�sn� ke slovu bez mezer. P�i psaní �eského textu je t�eba užívat �eské uvozovky. Krom� nejb�žn�jších dvojitých „“

Informatika

16

lze psát i jednoduché ‚‘ a pravidla dovolují i »«. Rozhodn� ne-správné je použití anglických uvozovek.

( ) [ ] Závorky se píší t�sn� ke slovu bez mezer, vn� závorek je mezera. – = Matematická znaménka se píší s mezerami. Na konci �ádku by nem�lo být žádné znaménko víc jak t�ikrát pod sebou.

6.2 Psaní �ísel

V b�žném souvislém textu vypíšeme jednoduché �íslo (jeden, dva, t�i, deset, sto) slovy. V technickém textu používáme �íslice. V�ta by nem�la za�ínat �ís-licí. Používáme desetinnou �árku, nikoli te�ku. V delších �íslech odd�lujeme �íslice vpravo i vlevo od desetinné te�ky po trojicích mezerou (ned�litelnou a pevnou), nap�.: 12 465 nebo 0,265 23.

Datum se správn� píše s mezerami, nap�.12. 5. 1978, nebo� je to 12. ledna 1987 – slovní vyjád�ení m�síce nahradíme �íslicí. Není správné v zápisu data zkracovat letopo�et.

Ozna�ení m�ny a fyzikálních jednotek se odd�luje pevnou a nezlomitelnou mezerou. Nap�. 20 m2, 50 km/h, 38 K�.

Stupn� jako fyzikální jednotky se odd�lují mezerou (12 °C); stupn� jako ozna-�ení úhlu nebo alkoholu se píší bez mezer (pivo 12°, úhel 45°).

Znak % se odd�lí mezerou, má-li význam podstatného jména. Píše se bez me-zer, je-li �ten jako p�ídavné jméno. Nap�.: Vyšlo to na 100 %. Tato š�áva je 50%.

Násobky se píší bez mezer. Nap�.: 25krát, 50násobek, 16bitový.

Sm�rovací �ísla se píší s mezerou po prvních t�ech �íslech (603 00).

Telefonní �ísla jsou dnes u nás devítimístná a je vhodné je d�lit na trojice.

6.3 Zkratky

Zkratky nahrazují �asto se vyskytující slova nebo slovní spojení. V�tšina zkra-tek má ustálený zp�sob psaní:

zkratky jednoho slova: obr., str., tab., kpt., p�. zkratky z více slov: tzv., tzn., tj., atd., aj., mj. t. r., v. r., n. m., a. s., p�. n. l. �j. i �. j., �p. i �. p. zkratky rámcové: fa (firma), fce (funkce), pí (paní)

Závazné je psaní zkratek akademických titul�.

Iniciálové zkratky (USA, NATO) nemají te�ky.

Sloví�ko viz není zkratka (je to rozkazovací zp�sob od slovesa vid�t), takže nesmí mít te�ku.

6.4 P�edložky

Jednohláskové p�edložky (v, s, z, k, o, u) nesmí být na konci �ádku.

Typografie a zpracování text� na po�íta�i

17

6.5 Odstavce

První �ádek odstavce nesmí z�stat na p�edchozí stránce. Takovému zapomenu-tému �ádku �íkají typografové vdova. Podobn� poslední �ádek odstavce se ne-smí dostat osamocen� na další stranu; takovému ute�enému �ádku se �íká siro-tek. Vhodná velikosti odstavcové zarážky a délka východového �ádku byly uvedeny v �ásti 5.3.

6.6 Vyzna�ování

Vyzna�ování d�ležitých slov v textu je nejlépe d�lat jiným �ezem téže rodiny (kurzíva, tu�né, tu�ná kurzíva). Podtrhávání není vhodné.

7 Formát tiskovin a úprava stránky

První dojem, kterým na nás kniha zap�sobí, je její p�ebal a formát. Je t�eba p�ihlížet k estetickému dojmu, ale i k prakti�nosti vzhledem k ú�elu tiskoviny.

Osv�d�ený harmonický pom�r je pom�r zlatého �ezu: š : v = 1 : 1,618. Velmi podobný je jednoduchý pom�r 2:3. Zajímavý je �tverec. U malých rozm�r� p�sobí zajímav� 1:2 nebo 5:9.

B�žný uživatel po�íta�e používá standardizované formáty papíru, které mu software nabízí.

P�esný nákres rozvržení text� a obrázk� na stránce se nazývá zrcadlo.

Základní rozvržení stránky udává sazební obrazec. Velikost plochy pro sazbu ur�ujeme bu p�ímo nebo zadáním velikosti okraj� stránky. V horním okraji m�že být záhlaví, v dolním pata. Okraj u h�betu má být nejmenší, protože opticky se v otev�ené knize okraje u h�betu spojí. Nejv�tší má být dolní okraj.

�íslování stránek bývá umíst�no v záhlaví nebo v pat�, p�ípadn� ve vn�jším okraji. Pravá stránka má liché �íslo, levá sudé.

Pravá stránka je významn�jší. Také plocha stránky nemá rov-nom�rn� rozd�lenou pozornost �tená�e. Pravá a horní �ást strán-ky je významn�jší. Optický st�ed stránky leží výše než geomet-rický.

Poznámka. Klasická konstrukce okraj� stránky: (horní okraj je 1/9 výšky stránky).

8 P�ehled �ástí knihy

Každá kniha obsahuje titulní stranu, v�tšina knih má obsah. Záleží na charakte-ru a obsahu knihy, které �ásti obsahuje. Rovn�ž umíst�ní v publikaci není u všech �ástí závazné, nap�. u odborné literatury je vhodné napsat obsah dop�e-

Informatika

18

du, u sbírky povídek m�že být vzadu. Obecn� m�že mít kniha tyto �ásti: patitul (p�edtitulní strana), titulní strana, vydavatelské záznamy, v�nování, motto, ob-sah, p�edmluva, úvod, seznam zkratek, vlastní text (sta�), seznam literatury, rejst�ík, seznam vyobrazení a p�ílohy. Nejvýznamn�jší �ásti i za�átek vlastního textu musí být umíst�n na pravé (liché) stránce.

9 Programy pro psaní a zpracování textu na po�íta�i

9.1 Programové editory

Prvními nástroji pro po�izování textu byly editory pro psaní program�. Tyto editory vytvá�ejí textové (také ASCII) soubory. Jsou sou�ástí prost�edí pro tvorbu a lad�ní program� v programovacích jazycích, zpravidla bývá n�jaký editor dodáván s opera�ním systémem (nap�. Notepad – Poznámkový blok ve Windows). V programových editorech m�žeme p�esunovat �i kopírovat ozna�ené �ásti textu a vyhledávat a nahrazovat textové �et�zce. Tyto dva d�le-žité nástroje najdeme ve všech programech pro psaní a úpravy text�.

9.2 Textové editory

Textové editory jsou ur�eny pro psaní dokument�, tj. textu �len�ného na od-stavce. Je možno psát v r�zných jazycích. Lze nastavit stránku, používat r�zné typy písma, zarovnávat text vzhledem ke kraj�m. každý editor má sv�j formát ukládání.

9.3 Textové procesory

Textové procesory se vyvinuly neustálým zdokonalováním textových editor�. D�raz se klade na snadné ovládání, aby se uživatelé nenechali odradit dlouhým u�ením. Dnes mají textové procesory zna�né možnosti formátování a jsou vy-bavovány i n�kterými vlastnostmi DTP systém�, jako nap�. vkládání obrázk� s r�znými možnostmi jejich obtékání nebo sazba do sloupc�. Psaní v �eštin� (�i jiných jazycích) je podpo�eno možností zapnutí automatického d�lení slov, kontrolou pravopisu podle slovníku (nekontroluje nap�. shodu podm�tu s p�ísudkem), je možno vyhledat synonyma. Pro formátování textu jsou k dispozici styly, které si uživatel m�že p�izp�sobit a nebo si nadefinuje styly vlastní. Pro dokumenty ur�itého typu lze vytvo�it šablonu, která krom� nachys-taných styl� a nastavení stránky obsahuje texty �i obrázky, které budou mít všechny dokumenty založené na této šablon� stejné. D�ležitou schopností tex-tových procesor� je tvorba rozmanitých tabulek. Pro delší dokumenty lze au-tomaticky vygenerovat obsah a rejst�ík. Dlouhý dokument m�že být uložen ve více souborech. Pro využití v kancelá�i m�že být textový procesor vybaven možností hromadného tisku obálek nebo dopis� r�zným adresát�m.

9.4 DTP systémy

DTP (Desk Top Publishing) systémy jsou programy pro p�ípravu publikací. Od za�átku svého vývoje byly zam��eny na po�íta�ovou sazbu. Umož�ují montáž stránky z textu a obrázk�. Mají velké možnosti formátování a úpravy stránky

Typografie a zpracování text� na po�íta�i

19

(složité sloupcové sazby, neobdélníkové rámy). Jsou vybaveny mnoha filtry pro import grafických formát� i formát� r�zných textových procesor�.

Mezi nejrozší�en�jší DTP systémy u nás pat�í QuarkXPress, Adobe InDesign, Adobe PageMaker a CorelVENTURA.

Tyto aplikace pracují zp�sobem WYSIWYG – What You See Is What You Get. To znamená, že formátování vidíme pr�b�žn� na obrazovce b�hem práce. Na obrazovce vidíme dokument tak, jak se vytiskne.

Reprezentantem program�, které nejsou WYSIWYG je TeX. Práce s TeXem je tak trochu podobná programování. Ve zdrojovém textu TeXu je vlastní text prokládán p�íkazy (textovými) pro formátování. Zdrojový text se p�eloží a te-prve pak je možné si prohlédnou zformátovaný dokument. Chceme-li text dále upravovat, musíme se vrátit k jeho zdrojové podob� a pak znovu p�eložit pro prohlédnutí. Program TeX nevyžaduje výkonný po�íta� a výsledná sazba je kvalitní. Program existuje pro Unix i Windows. Pro sazbu matematického textu nemáme k dispozici nic lepšího.

10 P�enositelnost dokument�

Zdaleka ne vždy je dokument psán, upravován a tisknut na jednom po�íta�i. Soubory jsou p�enášeny na po�íta�, u n�hož je p�ipojena tiskárna, jsou p�edá-vány na disketách, posílány po sítích. P�i p�enosu dokumentu mohou nastat r�zné potíže.

10.1 Kódování �eštiny

S p�enositelností �eských dokument� mezi r�znými systémy byl vždy problém. Existuje totiž n�kolik r�zných kódování �eštiny. V opera�ního systému MS DOS byly nejvíce používány kód Kamenických a PC Latin 2 (CP 852). Kód užívaný v Unixu je ozna�ován ISO 8859-2 nebo také ISO Latin 2. V MS Win-dows se užívá CP 1250. V nov�jších verzích Windows (Windows NT, 2000 a XP) je implementován dvoubajtový Unicode, který má dostatek místa pro zna-ky r�zných národních abeced. Unicode je podporován i novou verzí Linuxu.

10.2 Problémy s fonty

P�eneseme-li dokument na jiný po�íta�, nemusejí na n�m být k dispozici tytéž fonty, které jsme v dokumentu použili. Software je v�tšinou schopen chyb�jící fonty nahradit podobnými. N�kdy si vyžádá náš souhlas, p�i�emž máme mož-nost náhradní font zvolit. Po zám�n� font� však dojde velmi pravd�podobn� k zalamování �ádk� na jiných místech, �ímž m�že dojít k posunu odstavc� i stránkování.

Mnohé programy umož�ují použité fonty uložit do souboru s dokumentem.

10.3 P�enositelnost mezi programy a verzemi

Textové procesory umí na�ítat a ukládat i formáty n�kterých jiných program�. Pro DTP systémy je dobrá schopnost importu cizích formát� samoz�ejmostí. Pokud je však dokument složit� formátovaný, obsahuje tabulky a vkládané

Informatika

20

objekty, nemusí import dopadnout dob�e, i když jde o známý formát. Závisí také na verzích. Je-li systém, do kterého chceme importovat, dva roky starý, nebude znát nejnov�jší verze jiných program�.

Pokud píšeme text v jiném editoru, než ve kterém bude provedena kone�ná úprava, pak je lépe text neformátovat. Ned�líme slova a nevkládáme obrázky ani jiné objekty.

Pro p�enositelnost mezi verzemi téhož programu platí obecná zásada, že vyšší verze na�te nižší a naopak nikoli.

10.4 Formáty pro p�enos dokument�

Neznáme-li programové vybavení cílového po�íta�e, je formátovaný dokument vlastn� nep�enositelný. Proto vyvinula firma Adobe Systems formát PDF (Por-table Document Format). Tento formát je založen na jazyce PostScript, takže zobrazení �i tisk dokumentu nejsou závislé na výstupním za�ízení. Prohlížení a tisk (nikoli však editaci) dokument� ve formátu PDF nám umožní program Adobe Acrobat Reader.

Pro export a import formátovaných dokument� mezi textovými procesory je ur�en formát RTF (Ritch Text Format) od firmy Microsoft. Veškeré formáto-vání je popsáno textov�.

11 Tisk dokumentu

Textové procesory berou p�i formátování v úvahu nastavenou tiskárnu. Je proto vhodné mít p�i záv�re�ném „dolaování“ úpravy textu nastavenou tiskárnu, na které se bude dokument tisknout. V opa�ném p�ípad� se m�že nap�. stát, že nás nemile p�ekvapí, že dva �ádky, které jsme pracn� dostali na poslední stránku, nám op�t „utekly“ na další.

11.1 Jazyk popisu stránky

U starších tiskáren p�ipravoval grafický tisk po�íta�. Tiskárn� odesílat už stránku v rastrové podob�. Dnešní tiskárny jsou vybaveny procesorem, takže jsou schopny zpracovávat p�íkazy �ídící tisk (nap�. nakreslení úse�ky, psaní ur�itým fontem). Soubor �ídících p�íkaz� pro zobrazování dat tiskárnou se na-zývá jazyk popisu stránky (Page Description Language). Dnešním standardním vybavením tiskáren je jazyk PCL. V poslední verzi zahrnuje i jazyk popisu grafických objekt� HPGL/2. Je hardwarov� závislý, nebo� výstup je ur�en pro konkrétní tiskárnu.

Jazyk PostScript od firmy Adobe Systems má bohatou podporu vektorové gra-fiky. Popis tisku stránky je textový a zcela nezávislý na konkrétním výstupním za�ízení. Aby tiskárna „rozum�la“ PostScriptu, musí být vybavena jeho inter-pretem.

Typografie a zpracování text� na po�íta�i

21

12 Autotest

1. Který zp�sob zápisu v�ty je správný?

(a) 1 inch – anglo-americká m�rná jednotka – je 2,54 cm.

(b) 1 inch - anglo-americká m�rná jednotka - je 2,54 cm.

(c) 1 inch — anglo—americká m�rná jednotka — je 2,54 cm.

(d) 1 inch - anglo—americká m�rná jednotka - je 2,54 cm.

2. V jakých jednotkách je vyjad�ována mezislovní mezera?

(a) v cm,

(b) v pointech,

(c) v Didotových typografických bodech,

(d) v relativních jednotkách em.

3. Písmovou osnovou se rozumí

(a) soustava p�ímek ur�ující výškové proporce písma,

(b) soustava p�ímek ur�ující �ádkování textu,

(c) typografický termín pro návrh úpravy stránky,

(d) tiska�ský rám pro zakládání liter.

4. Stupe� písma je

(a) výška velkých písmen abecedy,

(b) sm�r sklonu hlavních tah� písma,

(c) kuželka – rozm�r kovové litery,

(d) vzdálenost mezi dolní a horní dotažnicí.

5. Chceme-li v textu vyzna�it n�která slova, je správné použít

(a) podtržení,

(b) odlišnou barvu,

(c) v�tší písmo,

(d) jiný �ez.

6. Kerning – vyrovnávání písma – je

(a) úprava mezer mezi písmeny tak, aby vypadaly opticky stejn� velké,

(b) úprava sklonu písma,

(c) úprava �ádkování na stránce,

(d) používání r�zné výšky písma.

Informatika

22

7. DTP systém je

(a) program pro vektorové kreslení,

(b) program pro technické kreslení,

(c) program pro snímání textu scannerem,

(d) program pro po�íta�ovou sazbu.

8. Má-li textový procesor vlastnost WYSIWYG, znamená to, že

(a) v n�m mohu p�ipravovat texty pro libovolné výstupní za�ízení,

(b) kone�nou podobu dokumentu mohu vid�t pouze speciálním prohlíže-cím programem,.

(c) umí provád�t formátování,

(d) na obrazovce vidím dokument v té podob�, v jaké bude vytišt�n.

9. Které z následujících tvrzení NENÍ pravdivé?

(a) True Type fonty jsou popsány matematickým popisem obrysových k�i-vek.

(b) True Type fonty se snadno zv�tšují a zmenšují.

(c) True Type fonty jsou „zubaté“ p�i velkém zv�tšení.

(d) True Type fonty jsou ur�eny pro r�zná výstupní za�ízení.

10. Které z následujících tvrzení je pravdivé?

(a) Nezlomitelná mezera slouží k odsazování prvního �ádku odstavce.

(b) Nezlomitelná mezera je mezera, kterou vkládáme mezi dv� slova, mezi nimiž nesmí dojít k zalomení �ádku.

(c) Nezlomitelná mezera je totéž co tabelátor.

(d) Nezlomitelnou mezeru vkládáme p�ed nadpisy kapitol.

11. P�i výšce písma 12 pt by m�la být odstavcová zarážka v b�žném textu

(a) 12–24 pt,

(b) 1,5 cm,

(c) 36–52 pt,

(d) 2–3 mm.

12. Jaké rozm�ry má formát papíru A4?

(a) 210x297 mm

(b) 297x297 mm

(c) 297x420 mm

(d) 150x200 mm

Typografie a zpracování text� na po�íta�i

23

13. Typografická m�rná jednotka 1 em je rovna

(a) 1 cm,

(b) 10 pt,

(c) 12 b pro dvanáctibodové písmo,

(d) výšce písmena malého m.

14. Odstavcová zarážka je

(a) zákaz konce stránky uvnit� odstavce,

(b) znak, který vyzna�uje za�átek odstavce,

(c) myšlená linka, které se dotýká pravý okraj odstavce,

(d) odsazení prvního �ádku odstavce.

15. Pokud je první �ádek odstavce odsazený, potom se velikost tohoto odsaze-ní nastavuje

(a) podle typu písma,

(b) podle stupn� základního písma a délky �ádku,

(c) vždy na 5 úhoz�,

(d) v každém odstavci individuáln�.

16. Optimální �ádkování v souvislém textu knižním písmem má velikost

(a) rovnu vzdálenosti horní a dolní dotažnice,

(b) 120 % stupn� písma,

(c) jedna a p�l,

(d) vypo�tenou tak, aby na stránce bylo vždy 30 �ádk�.

17. Kolik typografických chyb je v následující v�t�: Maminka se zeptala : “Kdy p�ijdeš dom� ?“

(a) 3

(b) 2

(c) 1

(d) 4

18. Který zápis v�ty je typograficky správný?

(a) St�ízlíkem mezi sovami je 16,5 cm vysoký kulíšek nejmenší (Glaucidi-um passerinum).

(b) St�ízlíkem mezi sovami je 16.5cm vysoký kulíšek nejmenší (Glaucidi-um passerinum).

(c) St�ízlíkem mezi sovami je 16.5 cm vysoký kulíšek nejmenší ( Glauci-dium passerinum ).

(d) St�ízlíkem mezi sovami je 16,5cm vysoký kulíšek nejmenší (Glaucidi-um passerinum.)

Informatika

24

19. Který zápis v�ty je typograficky správný?

(a) Sm�rové otá�ení trasy, viditelné p�ed vrcholem výškového zaoblení, má být v rozmezí 2°–3° (viz obr. 3.12).

(b) Sm�rové otá�ení trasy , viditelné p�ed vrcholem výškového zaoblení , má být v rozmezí 2°–3° (viz obr. 3.12 ).

(c) Sm�rové otá�ení trasy, viditelné p�ed vrcholem výškového zaoblení, má být v rozmezí 2 ° – 3 ° (viz. obr. 3.12).

(d) Sm�rové otá�ení trasy, viditelné p�ed vrcholem výškového zaoblení, má být v rozmezí 2°–3° (viz. obr. 3.12).

20. Který zápis v�ty je typograficky správný?

(a) Jan Skácel (zem�el 7. 11. 1989) by se 7. února 2002 dožil 80 let.

(b) Jan Skácel (zem�el 7.11.1989) by se 7.února 2002 dožil 80 let.

(c) Jan Skácel ( zem�el 7. 11. 1989 ) by se 7. února 2002 dožil 80let.

(d) Jan Skácel (zem�el 7.11. 1989) by se 7. února 2002 dožil 80let.

Typografie a zpracování text� na po�íta�i

25

Záv�r

Shrnutí

Z pro�teného textu je t�eba si zapamatovat zejména pravidla sazby (kap. 6.), která uplatníme p�i psaní jakéhokoli textu. P�ínosem by jist� bylo, pokud by tento modul p�isp�l k tomu, aby student vnímal odlišnost písem a získal cit pro jejich použití i celkovou úpravu textu.

Studijní prameny

Doporu�ená literatura

[1] Ko�i�ka, P., Blažek, F. Praktická typografie. Computer Press, Brno 2000

Odkazy na studijní zdroje na Internetu

[2] http://www.typo.cz

[3] http://www.grafika.cz/sazba

[4] http://www.adobe.com/type

[5] http://www.microsoft.com/typography

Seznam použité literatury

[6] Beran, Vl. Typografický manuál. MANUÁL, Náchod 1994

[7] Ko�i�ka, P., Blažek, F. Praktická typografie. Computer Press, Brno 2000

[8] Martínek, Zd. Po�íta�ová typografie srozumiteln� s Wordem. KOPP, �eské Bud�jovice 1996

[9] Slezák, M. a kol. Písmo ve výtvarné výchov�. SPN, Praha 1985

[10] Ptá�ek, M. Sazba & typografie. PC World, 1–12/1994

[11] Haná�ek, P. a kol. Jak publikovat na po�íta�i. Science, Veletiny 1996

[12] Blažej, B. Grafická úprava tiskovin. SPN, Praha 1990

[13] Pop, P., Flégr, J., Pop, Vl. Sazba I. SNP, Praha 1984

[14] Dan�o, V. Kapesní pr�vodce po�íta�ovou typografií. Agentura Via Vestra, nakladatelství Labyrint, Praha 1995

Klí�

1a, 2d, 3a, 4c, 5d, 6a, 7d, 8d, 9c, 10b, 11a, 12a, 13c, 14d, 15b, 16b, 17a, 18a, 19a, 20a.