HOMMAGE À MILAN KUNDERAKatalog k výstavě

Moravského zemského muzea (duben–květen 2019)

Autor výstavy: PhDr. Mojmír Jeřábek

Kurátorka: PhDr. Eleonora Jeřábková, Ph.D., Oddělení dějin literatury

Výtvarné řešení: MgA. Tomáš Ronovský

Instalace: Radmila Jarešová, Výstavní oddělení

Public relations: Oddělení komunikace a marketingu

5

Můžeme mít nejrůznější názory na fakt Kunderova světového úspěchu. Ale skutečností zůstává, že Kundera je dnes nejsvětovějším českým spisovatelem, vlastně prvním v tomto rozsahu, kterého jsme kdy měli.

Václav Bělohradský, český a italský filozof, 1986

Kundera je prostě fenomén. Velmi zvláštní úkaz, který se vynořil z dějin zpoza železné opony, z exilu, z osudu, a který nechce být exulantem ani disidentem, ale chce být především romanopiscem.

François Taillandier, francouzský spisovatel, 2009

Kundera bude obětí komunismu, ale nikoli jedním z jeho mučedníků – stane se však mučedníkem, ne-li ukřižovaným překladu. Je to právě překlad, co určilo jeho jazykový a literární osud, a mohl proto napsat: „Šok, který mi způsobily překlady Žertu, mě poznamenal navždy.“ Nespokojil se tím, že s Claudem Courtotem připravil první revizi textu Žertu, která vyšla roku 1980, ale se stejným překladatelem pořídí ještě verzi druhou, tentokrát očištěnou od hlavy k patě, jež je od svého vydání v roce 1985 jediná autorizovaná na celém světě. Věnoval ještě dva celé roky života pečlivé revizi všech do té doby publikovaných francouzských překladů a pořídil jejich definitivní verze, které mají stejnou platnost jako český originál.

Marc Fumarolli, francouzský historik a esejista, 2014

Milan Kundera sice píše řadu let francouzsky, (…) ale proto nepřestal být Čechem (rád bych napsal Moravanem), a jeho díla mají v české literatuře jedinečné a dosud nedoceněné postavení.

Jan Trefulka, spisovatel a kritik, 2007

V poslední době jsme mohli číst úvahy o tom, že doba románu nenávratně skončila, že nastal věk autentické literatury, věk deníků, zpovědí a pamětí. Dílo Milana Kundery tuto skepsi popírá tím nejúčinnějším způsobem, vyvrací ji uměleckým činem.

Květoslav Chvatík, filozof, estetik a literární teoretik, 2008

6

Foto: Gallimard

7

Milan Kundera se narodil 1. dubna1 1929 v Brně, od roku 1975 žije ve Francii – po začátcích v Rennes – v Paříži.

Samostatná publikační tvorba Milana Kundery začíná poezií (svazky Člověk zahrada širá, 1953 a Monology, 1957), pokračuje divadelní hrou Majitelé klíčů (1962). Ač jak poezie, tak divadelní hra vzbudily veliký ohlas a znamenaly v české literatuře významné mezníky, autor je do svého Díla nakonec nepojal.

Jeho Dílo vyšlo v definitivní podobě v prestižní kolekci Bibliothèque de la Pléiade (Knižnice Plejáda) u francouzského Kunderova vydavatele Gallimarda v roce 2017: Œuvre I, II. Na 3000 stran biblového jemného papíru ve dvou svazcích obsahuje to, co je podle autora hodno vydávání.

Sedm románů napsaných původně česky v definitivních autorizovaných verzích: La Plaisanterie (původně česky: Žert), Risibles amours (Směšné lásky), La Vie est ailleurs (Život je jinde), La Valse aux adieux (Valčík na rozloučenou), Le Livre du rire et de l'oubli (Kniha smíchu a zapomnění), L'Insoutenable légèreté de l'être (Nesnesitelná lehkost bytí), L'Immortalité (Nesmrtelnost).

Čtyři romány napsané francouzsky: La Lenteur, L'Identité, L'Ignorance, La Fête de l'insignifiance (česky neoficiálně: Pomalost, Identita, Nevědomost, Slavnost bezvýznamnosti).

Čtyři francouzsky napsané knihy esejů:L'Art du roman, Les Testaments trahis, Le Rideau, Une rencontre (česky neoficiálně: Umění románu, Zrazené testamenty, Opona, Setkání).

Jedna původně česky napsaná divadelní hra:Jacques et son maître. Hommage à Denis Diderot en trois actes (Jakub a jeho pán. Pocta Denisi Diderotovi o třech jednáních)

Mimo toto Dílo (ale zároveň v českém kontextu i jako jeho součást) stojí divadelní hra Ptákovina (1968), kterou autor povoluje uvádět a publikovat jen ve staré vlasti. Důvodem je nepřevoditelnost symboliky kosočtverce do jiného kulturního prostředí.

1 „Narodil jsem se na prvního apríla. To má svůj metafyzický význam.“ Milan Kundera v rozhovoru s A. J. Liehmem z roku 1967.

9

Čestné občanství

V roce 2009 navrhl brněnský primátor Roman Onderka, aby světoznámému romanopisci a brněnskému rodákovi bylo uděleno čestné občanství města Brna jako ocenění za celoživotní dílo. Z Paříže přišla na jeho dopis obratem odpověď, v níž autor primátorovi oznámil, že tuto nabídku s radostí přijímá. Brněnští zastupitelé pak jednomyslně schválili tento návrh v prosinci 2009 a 1. února 2010 převzal ve svém pařížském bytě Milan Kundera listinu stvrzující čestné občanství z rukou primátora. Roman Onderka k tomu pro Mladou frontu Dnes uvedl, že „Česká republika promarnila šanci, když Milanu Kunderovi po roce 1989 občanství nenabídla“.

19

20