Institucionální aspektyLisabonské smlouvy

Petr Kolář

Hodnoty a cíle Evropské unie

Hodnoty EU Dnes – čl. 6 SEU:

Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát

Nově (převzato ze SU) Úcta k lidské důstojnosti, rovnost a ochrana

menšin Katalog základních hodnot společnosti:

pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita, rovnost mužů a žen

Hodnoty a cíle Evropské unie II.

Cíle Evropské unie: Podpora míru, svých hodnot a blahobytu obyvatel Zajištění prostoru svobody, bezpečnosti a práva Ekonomické cíle - vnitřní trh

udržitelný rozvoj Evropy vyvážený hospodářský růst a cenová stabilita konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku

vysoký stupen ochrany a zlepšování kvality životního prostředí

podpora vědeckého a technického pokroku hospodářská a měnová unie, jejíž měnou je euro.

Přísné dodržování a rozvoj mezinárodního práva (Charta OSN)

Institucionální principy

Zásada demokratické rovnosti Stejné postavení všech občanů před orgány Unie

Zásada zastupitelské demokracie Posílení role Evropského parlamentu i parlamentů

národních Protokol o používání zásad subsidiarity a

proporcionality Zásada participativní demokracie

Zavedení lidové iniciativy k vydání právního aktu Jeden milion občanů z podstatného počtu

členských států

Evropský parlament

posílení vlivu EP v rovině legislativní i kontrolní

nové maximum - 751 poslanců (od voleb v roce 2009) Princip degresivní proporcionality v intervalu 6 – 96

ČR – snížení počtu poslanců na 22

snaha narovnat rozsah pravomocí s Radou

řádný legislativní proces - tzv. „parlamentní veto“ rozšíření postupu spolurozhodování

zejména oblast justice, vnitro a zemědělství

tři čtení a dohodovací řízení

Funkce Evropského parlamentu

Legislativní Rozšíření procedury spolurozhodování

Vyjadřování souhlasu s mezinárodními smlouvami

Rozpočtová Schvalování finančního rámce

Týká se povinných i nepovinných výdajů

Kontrolní a kreační

Evropská rada

Poprvé řazena mezi standardní orgány

Tvořena: předsedou, předsedou Komise, hlavami států předsedy vlád

členských států

Jednání se účastní Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a

bezpečnostní politiku

Možnost „konstruktivního zdržení se hlasování“

Předseda - volená funkce (2 ½ roku; maximálně dvě období)

Předsedá a vede jednání Evropské rady (inkompatibilita s národní funkcí)

Dosahuje soudržnosti a konsensu uvnitř Evropské rady

Zastupuje Unii v rámci SZBP

Volen Evropskou radou kvalifikovanou většinou

Rada

Smlouva předpokládá pouze 2 Rady: Rada pro všeobecné záležitosti Rada pro zahraniční záležitosti – předsedá

Vysoký představitel Unie Další formace dle rozhodnutí Evropské

rady

Předsednictví: zachován rotační princip Týmové předsednictví

Způsoby rozhodování v Radě

Používá se v Radě i v Evropské radě

Způsoby hlasování - jednomyslně nebo QMV

Posílení QMV o nových 68 oblastí

Jednomyslnost:

daně, sociální zabezpečení, zahraniční politika, společná

obrana, operativní policejní spolupráce, jazyková

pravidla, sídla institucí

Transparentnost jednání Rady

Veřejné zasedání při projednávání legislativních aktů

Definice kvalifikované většiny

3 změny: Nová definice kvalifikované většiny

od 1. listopadu 2014 Zavedení přechodného období

1. listopadu 2014 – 31. října 2017 Členský stát může požádat o o hlasování

stávajícím způsobem Stanovení kvora počtu obyvatel a států pro

odložení hlasování Nejméně 4 členské státy

Definice kvalifikované většiny II.

Stávající definice QMV Hlasů celkem 345 Návrh Komise: 255 hlasů (73,91 %) Jiný návrh: 255 hlasů + dvě třetiny států Možno požádat o přezkoumání zda souhlasné hlasy

reprezentují alespoň 62 % občanů Unie QMV dle Lisabonské smlouvy

Návrh Komise : 55 % členů Rady (nejméně 15) Musejí reprezentovat alespoň 65 % občanů Unie

Jiný návrh: 72 % členů Rady Musejí reprezentovat alespoň 65 % občanů Unie

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku duální povaha - personální propojení Komise a

Rady volen Evropskou radou (QMV) se souhlasem

předsedy EK (možnost veta) Předsedá Radě pro zahraniční věci Jeden z místopředsedů Komise + komisař pro

vnější vztahy není stanoveno funkční období (provázanost s

funkčním obdobím EK) – kontinuita Řídí Evropský útvar pro vnější činnost, složený

z úředníků Rady, Komise a diplomatických služeb členských států.

Evropská komise

Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlíží na uplatňování práva Unie

od 1. listopadu 2014 - počet komisařů = 2/3 členských států (18) Členové Komise jsou vybíráni ze státních příslušníků

členských států na základě systému naprosto rovné rotace mezi členskými státy umožňujícího odrážet demografickou a zeměpisnou různorodost všech členských států.

posílení pravomocí předsedy EK - rezignace komisařů na žádost předsedy

větší pravomoci v oblasti sekundární normotvorby

Evropský soudní dvůr

Zavedení třístupňového systému Soudní dvůr Evropské unie Tribunál (dnešní SPS) Specializované soudy

Rozšíření jurisdikce v oblasti spolupráce ve věcech justice a vnitra

Právní závaznost Listiny základních práv EU Žaloby ve věci dodržování principu subsidiarity

Právní akty

Oproti ústavní smlouvě zůstávají zachovány

dosavadní názvy právních aktů

Potlačení „pilířové struktury“

Protokol o přechodných ustanovení (právní akty

přijaté na základě V a VI SEU)

3 kategorie právních aktů

Legislativní akty

Akty v přenesené pravomoci

Prováděcí akty

Legislativní proces

Odlišení legislativních, delegovaných a prováděcích předpisů

Běžný legislativní postup Spolurozhodování Posílení EP Výjimky (konzultace)

Účast národních parlamentů

Vyloučení a vystoupení

Právní subjektivita EU Vystoupení

Podle domácích ústavních pravidel Povinnost informovat předem Evropskou radu Smlouva o vystoupení (zvláštní status) Po uplynutí 2leté lhůty bez smlouvy

Vyloučení Zachována stávající úprava Porušuje-li stát závažně a trvale základní principy

evropské integrace (respekt k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, lidským právům)