Internet a služby IS - CMPcmp.felk.cvut.cz/cmp/courses/X33PPM/ZS20102011/X33PPM_ZS_2… · • Aktuální otázky strategie a regulace sektoru elektronických komunikací 14.12.2010

Internet a služby ISInternet a služby ISInternet a služby ISInternet a služby IS

Internet jako „síť sítí“

Některé služby informační společnosti

Internet

• jedinečný a v podstatě spontánně se rozvíjející globální komunikační a informační systém

14.12.2010 Zdeněk Vaníček, FEL ČVUT 2

informační systém

• celosvětová „síť sítí“

Internet

Internetu nikdo nevelí, nevládne, ani ho nikdo nevlastní.


Tedy jako celku, protože jednotlivé sítě, zapojené do Internetu, mají své vlastníky, kteří svým sítím plně vládnou.

Internet

• Ale ani u Internetu jako celku není úplně pravdou, že by mu nikdo nevládnul. Existují totiž konkrétní oblasti, které pro řádné fungování Internetu vyžadují pevnou a hlavně „jednotnou“ ruku, fungující na vhodné centrální úrovni.


• Jde především o:

– standardizaci: tvorbu a publikování technických standardů, tak aby používaná technická řešení byla vzájemně interoperabilní („rozuměla si navzájem“);

– distribuci IP adres: je třeba dodržet požadavek na unikátnost adres, používaných ve veřejném Internetu;

– systém doménových jmen (DNS, Domain Name System).

Historie Internetu

Výběr významných událostí v historii internetu k výročí dne, kdy Brit Tim Berners-Lee vytvořil první návrh informačního systému pro Evropskou organizaci jaderného výzkumu CERN, ze kterého později vznikla celosvětová počítačová síť World Wide Web:


• 1962 - Vzniká projekt počítačového výzkumu americké agentury ARPA (Advanced Research Projects Agency). Vývoj financovalo ministerstvo obrany USA.

• 1969 - Do provozu byla uvedena experimentální síť ARPANET, považovaná za předchůdce internetu. První přenos informací se uskutečnil na konci října 1969.

Historie Internetu

• 1. ledna 1983 - ARPANET oficiálně přešel ze standardu NCP na sadu protokolů TCP/IP. Jejich zavedení umožnilo propojit různé počítačové sítě.

• 1983 - Ze sítě ARPANET se vyděluje čistě vojenská počítačová síť


• 1983 - Ze sítě ARPANET se vyděluje čistě vojenská počítačová síť MILNET.

• 1985 - Americká nadace National Science Foundation začíná budovat vysokorychlostní síť NSFNET určenou pro akademickou sféru. Na počátku devadesátých let NSFNET převzal roli ARPANET jako páteřní sítě internetu a otevřel se i pro komerční užití.

Historie Internetu

• 13. března 1989 - Brit Tim Berners-Lee vytvořil pro vědeckou organizaci CERN sídlící ve Švýcarsku první návrh informačního systému, z něhož se vyvinula služba World Wide Web, tedy systém vzájemně propojených dokumentů umístěných kdekoliv v síti internet.


umístěných kdekoliv v síti internet.• 1990 - Provoz sítě ARPANET byl ukončen.• 26. února 1991 - Tim Berners-Lee představil

svůj HTML editor a zároveň prohlížeč internetových stránek s názvem WorldWideWeb (později přejmenován na Nexus).

Historie Internetu

30. dubna 1993 - CERN uvolnil patent na systém sdílení informací pomocí webových stránek provázaných hypertextovými odkazy (www), takže ho mohli začít zdarma využívat zájemci z celého světa.

Leden 1994 - Studenti Stanfordovy univerzity Jerry Yang a David Filo vytvořili stránku, z níž se později vyvinul úspěšný vyhledávač Yahoo!

1994 - Byl vytvořen prohlížeč Netscape Navigator. V devadesátých letech si


1994 - Byl vytvořen prohlížeč Netscape Navigator. V devadesátých letech si mezi uživateli internetu získal velkou popularitu, avšak později nedokázal odolat nástupu prohlížeče Internet Explorer od společnosti Microsoft.

25. říjen 1994 - Americká telefonní společnost AT&T umístila na stránky internetového časopisu HotWired proužkovou reklamu, takzvaný banner. Ačkoliv neexistuje shoda, zda šlo o historicky první banner, datum bývá často uváděno jako zlomová událost v dějinách tohoto druhu reklamy.

Září 1995 - Američan Pierre Omidyar spouští internetovou aukční síň eBay. Možnost online nákupu a prodeje téměř čehokoliv si záhy získala značnou popularitu.

Vznik Internetu


Historie Internetu

• 1996 - Izraelská firma Mirabilis vytvořila program ICQ umožňující takzvaný instant messaging, tedy odesílání a přijímání zpráv v reálném čase.

• Září 1998 - Byla založena mezinárodní nezisková organizace Internetové sdružení pro přidělování jmen a čísel (ICANN). Jejím smyslem je mimo jiné přidělování a správa doménových jmen a IP


smyslem je mimo jiné přidělování a správa doménových jmen a IP adres.

• 7. září 1998 - Larry Page a Sergey Brin zakládají v Kalifornii společnost Google Inc., provozovatele vyhledávače Google.

• Leden 2001 - Vznikla Wikipedia, největší neplacená internetová encyklopedie, na jejíž tvorbě se podílejí dobrovolníci.

• 29. srpna 2003 - Společnost Skype Technologies uvolnila první betaverzi populárního programu pro internetovou telefonii.

Historie Internetu

• Listopad 2004 – Byla uvolněna první verze bezplatného prohlížeče Mozilla Firefox.

• Listopad 2006 – Podle agentury Netcraft přesáhl počet internetových stránek hranici 100 milionů.


• Červen 2008 – Podle Čínského centra pro informace o internetové síti překonala Čína v počtu uživatelů sítě USA.

• Listopad 2009 – Evropský parlament a Radu EU přijaly reformu předpisového rámce pro elektronické komunikace, která odmítla regulaci přístupu k Internetu z hlediska objemu stahovaných dat.

• 2011 - předpisový rámec pro elektronické komunikace bude transponován do českého práva (novelou ZEK)

Austrálie vybuduje stokrát rychlejší internetovou síť za 600 miliard korun

• Australská vláda oznámila ambiciózní plán na výstavbu supermoderní internetové sítě. Cena rozsáhlého projektu financovaného jak státem,


rozsáhlého projektu financovaného jak státem, tak ze soukromých prostředků, se podle agentury AP vyšplhá na 43 miliard australských dolarů (asi 610 miliard Kč). Podle předpokladů by měla nová internetová síť být stokrát rychlejší než ta, ke které jsou Australané připojení v současnosti.


• „Tato superrychlá národní širokopásmová síť je nejambicióznějším, nejdalekosáhlejším a nejdlouhodobějším projektem výstavby národní infrastruktury, který kdy australská vláda podnikla,“ řekl na tiskové konferenci australský premiér Kevin Rudd o plánu, díky němuž má během osmi let 90 procent australských domácností, škol a podniků získat přístup k síti s rychlostí 100 megabitů za sekundu.


• Plánovaná síť má být stokrát rychlejší než ta, ke které je v současnosti připojena většina Australanů. Měla by umožnit souběžné sledování několika filmů ve vysokém rozlišení najednou. Podobně rychlý internet má dnes jen několik zemí světa, například: Jižní Korea, Japonsko, Francie a Německo.

• Rozhodnutí australské vlády zaskočilo pozorovatele, podle kterých je zveřejněný plán co do rozsahu i kapacity mnohem ambicióznější, než se očekávalo, a mohl by zcela přetvořit australské telekomunikační prostředí.


• Vláda dá na výstavbu 67 miliard korun

• Vláda výstavbu na začátku podpoří 4,7 miliardy australských dolarů (67 miliard Kč), další financování mají zajistit soukromé firmy a peníze získané emisemi vládních obligací. Podíl soukromého sektoru ve firmě, která bude výstavbu provádět, však nepřesáhne 49 procent.


procent. • Podle Rudda vláda svůj podíl ve firmě během pěti let po dokončení

sítě prodá, pokud to podmínky umožní. Kritici však upozorňují, že pokud se nenajde dostatek soukromých investorů, bude na daňových poplatnících, aby za projekt zaplatili.

• Jednotná internetová síť byla jedním z Ruddových slibů, se kterými v roce 2007 zvítězil ve volbách. Ruddova vláda loni uspořádala tendr na výstavbu internetové sítě, žádná z nabídek soukromých firem ji však zcela neuspokojila.

Patron Internetu

• SV. ISIDOR[Isidorus, ep. Hispalien. et doctor Eccl.]

• Datum: 4. dubna • Postavení: arcibiskup a učitel

církve


církve• Narodil se kolem r. 560 u

Sevilly, snad v Novém Kartágu, ve Španělsku

• Úmrtí: 636• Patron: Internetu a uživatelů

počítačů• Atributy: biskup s knihou,

event. s perem, jezdec na koni

Reforma předpisového rámce pro elektronické komunikace

• Aktuální otázky strategie a regulace sektoru elektronických komunikací


sektoru elektronických komunikací

Lisabonská strategie

• Na mimořádném summitu Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000 byl v Evropské unii zahájen proces, jehož cílem bylo do roku 2010 přeměnit EU v nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného růstu s více a lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností.


sociální soudržností.

• Tento cíl měl být podle představ šéfů států a vlád členských zemí EU dosažen zejména prostřednictvím rozvoje znalostní společnosti, podpory výzkumu a vývoje, odstraňováním překážek na vnitřním trhu a zlepšováním podnikatelského prostředí, modernizací sociálního modelu, podporou zaměstnanosti a udržitelného rozvoje.

Lisabonská strategie

• To se nepovedlo�


Co zbylo z lisabonské agendy?

• Lisabonská strategie měla být základem pro hospodářskou a sociální obnovu Evropské unie a pro obnovu životního prostředí. K dosažení tohoto cíle se Unie rozhodla zaměřit na tyto oblasti:

– Ekonomika a společnost založená na znalostech: opatření pro vytváření informační společnosti, výzkum a technologický rozvoj, strukturální reformy pro zvýšení konkurenceschopnosti, inovace a dokončení vnitřního trhu.

– Modernizace evropského sociálního modelu: investice do lidí a omezení vylučování ze společnosti.


– Modernizace evropského sociálního modelu: investice do lidí a omezení vylučování ze společnosti.

– Zdravá ekonomická perspektiva a příznivý růstový výhled ekonomiky: makroekonomická opatření.

• Bývalý nizozemský ministerský předseda Wim Kok vedl mezi dubnem a listopadem 2004 tým, který zrevidoval Lisabonskou strategii a prezentoval zprávu udávající reformám nový impuls. Evropská komise na základě této zprávy vyhlásila, že sociální aspekt a aspekt životního prostředí nebudou nadále prioritou s tím, že se těžiště Lisabonské strategie přesouvá do ekonomického rozvoje Evropské Unie.

Co zbylo z lisabonské agendy?

• Lisabonská strategie se hodlala opírat o rozvoj elektronických komunikací a


rozvoj elektronických komunikací aobecně sektoru IKT

Evropská právní úprava

• Elektronické komunikace (přenos

signálu prostřednictvím sítí elektronických

komunikací) – předpisový rámec pro


komunikací) – předpisový rámec pro elektronické komunikace z roku 2002 prošel celkovou revizí (2005-2007)

• návrh Komise z 13. listopadu 2007

Evropská právní úprava

• Návrh Komise z 13. 11. 2007:– Rada EU schválila výsledek smírčího řízení s

EP 20. 11. 2009

– Evropský parlament schválil při plenárním


– Evropský parlament schválil při plenárním zasedání 24. 11. 2009

– OJ EU 18. 12. 2009

• reformovaný rámec bude řídit náš sektor do poloviny příštího desetiletí

Revize předpisového rámce pro elektronické komunikace

zevrubně a do hloubky posoudila soulad předpisového rámce z roku 2002 se stavem tržního a technologického vývoje a vytvořila předpoklady pro adekvátní návrhy změn všech


tržního a technologického vývoje a vytvořila předpoklady pro adekvátní návrhy změn všech dotčených předpisů sekundárního práva Evropských společenství vydaných pro oblast elektronických komunikací podle článků 86 a 95 Smlouvy o založení Evropského společenství

Revize předpisového rámce pro elektronické komunikace

To vede k některým naléhavým otázkám:


To vede k některým naléhavým otázkám:

Otázky

1. Zůstane reformovaný regulační rámec po své revizi dostatečným nástrojem pro rozvoj elektronických sítí a služeb?

2. Zachová a nadále posílí hospodářskou


2. Zachová a nadále posílí hospodářskou soutěž?

3. Bude i nadále důsledně oddělovat obsah, který signál nese, od tohoto signálu?

4. Co bude s rychlým přístupem k Internetu – jak z hlediska RR tak audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání?

Otázky

5. Zůstane revidovaný rámec dostatečně robustním regulačním nástrojem až do poloviny příštího desetiletí?


poloviny příštího desetiletí?

6. A nakonec – Co od revidovaných směrnic EP a Rady očekáváme?

Transpozice

• Termín do 25. května 2011

• V ČR novelou zákona o elektronických komunikací

• Její návrh nyní v mezirezortním • Její návrh nyní v mezirezortním připomínkovém řízení – MPO předloží vládě do konce roku 2010

• Vláda, Parlament, prezident republiky

• Sbírka zákonů





Internet

• Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí („síť sítí“), ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným cílem všech lidí využívajících Internet je bezproblémová komunikace (výměna dat).

• Nejznámější službou poskytovanou v rámci Internetu je


• Nejznámější službou poskytovanou v rámci Internetu je WWW (kombinace textu, grafiky a multimédií propojených hypertextovými odkazy) a elektronická pošta, avšak nalezneme v něm i desítky dalších.

• Laici někdy spojují pojmy WWW a Internet, i když WWW je jen jednou z mnoha služeb, které na Internetu nalezneme.

Internet

• Internet jsou volně propojené počítačové sítě, které spojují jeho jednotlivé síťové uzly. Uzlem může být počítač, ale i specializované zařízení (například router). Každý počítač připojený k internetu má v


Každý počítač připojený k internetu má v rámci rodiny protokolů TCP/IP svoji IP adresu. Pro snadnější zapamatování se místo IP adres používají doménová jména, například:

www.google.cz

Internet

• Slovo Internet pochází z mezinárodní (původně latinské) předpony inter (česky mezi) a anglického slova net (network, česky síť).


česky síť).

• Původně šlo o označení jedné ze sítí připojených k Internetu, avšak došlo k zobecnění pojmu, který dnes označuje celou síť.

Internet v České republice

• V listopadu 2008 mělo připojení k Internetu 32 procent domácností a na jaře 2008 mělo přes 90% domácích počítačů v ČR možnost připojit se k Internetu. Nejrozšířenějším typem připojení v domácnostech bylo bezdrátové (36%), nejčastěji realizované technologií Wi-Fi následované pevnou telefonní linkou s ADSL (25%) a kabelovou televizí (23%). Připojení prostřednictvím mobilního telefonu vykázalo pouze 5% a kdysi nejvyužívanější technologie dial-up (vytáčené připojení) zanedbatelné 2%.


technologie dial-up (vytáčené připojení) zanedbatelné 2%. • Nejvíce počítačů bylo připojeno rychlostí 2 Mbit/s (20%) a 4 Mbit/s

(19%), uživatelů s rychlostí do 1 Mbit/s bylo 36%. 14 % uživatelů internetu si není vědomo, jakou rychlost internetu používají.

• Rychlost připojení v domácnostech byla poskytovateli internetu průběžně navyšována. V roce 2007 disponovalo rychlostí 2 Mbit/s a vyšší 36% uživatelů, v září 2008 se tento podíl zvýšil již na 51%

• Podrobné statistiky: www.csu.cz

Internet z právního hlediska

• Internet jako předmět právních vztahů

• právní subjektivita

• právní režim– princip teritoriality


– princip teritoriality

– právo upravující službu

• Internet jako součást mezinárodního právního řádu– globální řešení

Internet - domény

• domény

• doménová jména

• adresování v Internetu

• správa domén


• správa domén

• registrace domény v ČR z právního hlediska

• doménové jméno jako druh duševního vlastnictví

Internet – ochrana infomací

• ochrana osobních údajů


• ochrana autorských práv

Internet jako subjekt a objekt práva• Internet (jako takový) není subjektem

práva, nemá právní subjektivitu

• Není ryze hmotným předmětem, věcí, ani čistě nehmotným statkem (právem nebo čistě nehmotným statkem (právem nebo jinou majetkovou hodnotou)

• Není objektivní právní skutečností

• Je to složitý informační a komunikační systém


Internet z hlediska mezinárodního práva

• Mezinárodní právo veřejné

• Mezinárodní právo soukromé

• Mezinárodní právo smluvní• Mezinárodní právo smluvní

• Mezinárodní závazky ČR

• Evropská unie


Ochrana obsahu

• zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

• zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

• zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

• zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku

• zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví

• zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb

• zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech

• zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

• zákon č. 412/2005 S., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti


Ochrana obsahu

• zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů

• zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních • zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách

• zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

• zákon č. 21/1992 Sb., o bankách


Ochrana obsahu

• zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

• zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

• zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání

• zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné • zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy

• zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu

• zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti

• zákon č. 206/2005 Sb., o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti


Některé služby informační společnostiinformační společnosti

Zákonná úprava

Zákon č. 480/2004 Sb. ze dne 29. července 2004 o některých službách informační společnosti a o změně


informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů

Zákon o některých službách informační společnosti• Zákon upravuje v souladu s právem Evropských

společenství odpovědnost a práva a povinnosti osob, které poskytují služby informační společnosti a šíří obchodní sdělení.

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o určitých aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodního styku v rámci vnitřního trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací.


Pro účely tohoto zákona se rozumí

• službou informační společnosti jakákoliv služba poskytovaná elektronickými prostředky na individuální žádost uživatele podanou na individuální žádost uživatele podanou elektronickými prostředky, poskytovaná zpravidla za úplatu; služba je poskytnuta elektronickými prostředky, pokud je odeslána prostřednictvím sítě elektronických komunikací a vyzvednuta uživatelem z elektronického zařízení pro ukládání dat


Zákon o některých službách informační společnosti • Týká se služeb informační společnosti a

šíření obchodních sdělení, které jsou komunikačními činnostmi prostřednictvím Internetu. Ten se již dávno stal Internetu. Ten se již dávno stal celosvětovým a univerzálním informačním a komunikačním prostředkem, v němž na rozdíl od jiných platforem neplatí žádná všeobecná regulační pravidla.


Zákon o některých službách informační společnosti

• Impuls k přípravě a přijetí zákona vzešel ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o určitých aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodního styku v rámci vnitřního trhu.


Zákon o některých službách informační společnosti

• Úlohou směrnice 2000/31/ES bylo zajistit harmonizaci služeb informační společnosti a to, aby elektronický obchod mohl plně využívat vnitřní trh a dosáhl vysoké úrovně evropské integrace po vzoru výsledků, kterých úrovně evropské integrace po vzoru výsledků, kterých jednotný trh Evropských společenství dosáhl prostřednictvím implementace směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání, doplněnou v roce 1997 směrnicí Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES upravující provozování televizního vysílání.


Zákon o některých službách informační společnosti • Zákon se týká řady věcí; kromě jiného řeší odpovědnost

poskytovatelů hostingových služeb za obsah, problematiku elektronického obchodování atd., ale zdaleka největší mediální publicity se dočkala jeho část, která se týká boje proti „spamu“ (spammingu).která se týká boje proti „spamu“ (spammingu).

• „Spam“ je definován jako masově šířené nevyžádané obchodní sdělení (nejčastěji reklamní), které se distribuuje prostřednictvím Internetu. Původně se používalo především pro nevyžádané reklamní zprávy rozesílané elektronickou poštou (e-maily), ale postupem času tento fenomén postihl i ostatní druhy internetové komunikace – např. diskuzní fóra, komentáře nebo instant messaging.


Zákon o některých službách informační společnosti • Otázku komunikace prostřednictvím internetové vrstvy řešil Parlament již od

roku 1997, kdy zahájila práci „Parlamentní iniciativa pro Internet a informační technologie“. Bylo to jen dva roky po startu komerčního Internetu v ČR (v polovině roku 1995) a šlo o jeden z prvních případů seriózního zájmu o nový fenomén na parlamentní půdě. Předmětem pozornosti této iniciativy byl (kromě jiných aspektů Internetu a informačních a komunikačních technologií) také „spamming“, byť tehdy zdaleka komunikačních technologií) také „spamming“, byť tehdy zdaleka nepředstavoval palčivý problém jako je tomu v současnosti.

• Návrh zákona byl zpracován na základě usnesení vlády ČR ze dne 19. května 2003 č. 474. Vláda jím vzala na vědomí tzv. Bílou knihu o elektronickém obchodu a současně navrhla zákon jako právní předpis, kterým se do českého právního řádu transponuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES, ze dne 8. června 2000, o určitých aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodního styku v rámci vnitřního trhu, kterou měla Česká republika povinnost transponovat ke dni vstupu do Evropské unie.


Definice

• elektronickými prostředky zejména síť elektronických komunikací, elektronická komunikační zařízení,

• elektronickou poštou textová, hlasová, zvuková nebo obrazová zpráva poslaná prostřednictvím veřejné sítě komunikační zařízení,

koncová telekomunikační zařízení a elektronická pošta

veřejné sítě elektronických komunikací, která může být uložena v síti nebo v koncovém zařízení uživatele, dokud ji uživatel nevyzvedne


Literatura

• Peterka, J.: Jaká je budoucnost Internetu z evropského pohledu?, prezentace na konferenci tel.con spectrum, Praha, říjen 2009


• Smejkal, V. a kolektiv: Právo informačních a telekomunikačních systémů, 2. aktualizované a rozšířené vydání, C.H.Beck 2004, ISBN 80-7179-765-0 – část desátá Internet

Literatura

• Smejkal, V.: Internet a §§§, 2. aktualizované a rozšířené vydání, Grada Publishing, Praha 2001


Publishing, Praha 2001

• Mates, P., Smejkal, V.: E-government v českém právu, Linde Praha, a. s., Praha 2006

Literatura

• Štědroň, B.: E-Justice, Linde Praha , a.s., 2008, ISBN 978-80-7201-714-0

• Štědroň, B.: Open source software ve


• Štědroň, B.: Open source software ve veřejné správě a soukromém sektoru, Grada Publishing, a. s., 2009, ISBN 978-80-247-3047-9

Literatura


Dotazy


Documents

Internet a služby IS - CMPcmp.felk.cvut.cz/cmp/courses/X33PPM/ZS20102011/X33PPM_ZS_2… · • Aktuální otázky strategie a regulace sektoru elektronických komunikací 14.12.2010