Objevy nových druhů dříve a dnesHistoricky první objevenou a popsanouživou gudeou byla v r. 1837 žirardinkakouřová (Girardinichthys viviparus). Teh-dy byla popsána jako Cyprinus viviparus,protože čeleď Goodeidae ustanovil D. S. Jor-dan až v r. 1880. Autor popisu M. Busta-mante však již tehdy správně rozeznalživorodost této ryby, což zohlednil v dru-hovém názvu. To přitom v té době nebylosamozřejmé, protože šlo teprve o třetí slad-kovodní živorodou rybu, která byla vědec-ky zpracována (předcházela jí živorodkastříbroskvrnná – Poecilia vivipara a limietmavá – Limia melanonotata). Do konce19. stol. bylo popsáno prvních 11 druhůgudejí, následovalo 29 druhů ve 20. stol.a tři druhy v posledních 10 letech. Protožegudeje jsou ryby velikostně, barevně i tva-rově značně proměnlivé, mnoho druhůbylo ve skutečnosti popsáno opakovaněrůznými autory. Rekordmanem je v tomto

smyslu gudea černoploutvá (Goodea atri-pinnis, obr. 2), která byla takto uvedenadokonce osmnáctkrát! Pokud bychom po -čítali všechna synonyma, která zástupcitéto čeledi získali, došli bychom k číslu137. To je důkaz, že gudeje jsou velmiintenzivně studovanou skupinou.

Dovolím si zmínit jednu zajímavou ná -hodu – fosilní Tapatia occidentalis do stalajméno po indiánském označení lidí z Gua-dalajary, poblíž které byla nalezena (tapa-tía – ženy, tapatío – muži, tapatíos – oby-vatelé). Obdobně nejnověji známou gudeuZoogoneticus purhepechus (obr. 4) pojme-novali v r. 2008 podle indiánského kmenePurepeča, na jehož území leží typová loka-lita druhu.

Kolébka gudejíPředkové moderních gudejí žili bezpo-chyby v řekách, které svou erozní činnostídaly vzniknout náhorním plošinám v cen -

trální oblasti mexické Sierra Madre. V sou-časnosti je obecně uznávaným geografic-kým „centrem“ jejich výskytu jezero Lagode Chapala (obr. 1), ležící v nadmořskévýšce 1 524 m. Ve spodním miocénu, kdyevoluční proces gudejí započal, dosahova-la tato oblast výšky přibližně 2 000 m n. m.

Masiv miocenní Sierry Madre postup-ně erodoval a rozsáhlá údolí se vyplnilamateriálem, který do nich nanesly horskéřeky. Na začátku pleistocénu, přibližněpřed dvěma miliony let, byly vytvořenynáhorní plošiny, které se od těch součas-ných již příliš nelišily. Rozdíl byl přede-vším v jejich poloze – ležely o 200 m výš,než se nacházejí nyní. Oblast současnéhoLago de Chapala zaplňovala voda od plio -cénu (5,3–2,6 milionu let) a ke konci tétoéry byla přibližně milion let významnýmrozvodím.

Recentní rody gudejí se začaly diferen-covat přibližně ve středním pliocénu. Pro-to také není obtížné si představit, proč sevšechny druhy vyskytují paprsčitě od to -hoto přirozeného centra. Navíc jsou geo-graficky seskupeny po rodech. Výjimkouze souvislého areálu gudejí je rod Chara-codon, jehož jediné dva v současnosti roz-lišované druhy žijí přes 500 km severněod nejbližších známých lokalit ostatníchgudejí (obr. 3). Ke geografickému odděle-ní tohoto rodu došlo pravděpodobně předdlouhou dobou, protože jeho zástupci seznačně liší tvarem a svým sexuálním a te -ritoriálním chováním, čímž připomínajíspíše jiho americké cichlidky rodu Apisto-gramma než ostatní gudeje. Jeden z nich,evolučně progresivní gudea drzá (C. audax),se vyskytuje v několika výrazně odlišnýchformách, mezi akvaristy řadu let provizor-ně označovaných jako „Abraham Gonza-les“, „Amado Nervo“, „Guadalupe Agui-lera“, „Los Piños“ a „27-de-Noviembre”;jde o názvy lokalit, resp. rančů, na jejichžkatastru byly uloveny. Je pravděpodobné,že po nezbytných systematických studiíchbudou prohlášeny za nové druhy.

Protože mají zástupci rodu Characodonpoměrně malé rozšíření, jsou jejich popu-

Roman Slaboch

Živorodost u ryb 4. Minulost a budoucnost gudejí

Gudeje (čeleď Goodeidae), o jejichž způsobu rozmnožování pojednával před-chozí díl seriálu, se pravděpodobně vyvinuly z předků nepříliš odlišných odzástupců rodu Profundulus, který je nejprimitivnějším rodem z čeledi halančí-kovcovití (Cyprinodontidae). Jejich fosilie jsou známy od spodního miocénudo pleistocénu (před 23–1 milionem let) – nejstarší z gudejí, Tapatia occidenta-lis, byla objevena ve vrstvách svrchního miocénu (před 9 miliony let) a nesejiž znaky živorodých gudejí. Dosud nalezené zkameněliny bohužel nevytvářejíucelenou představu o vývoji této skupiny a přímé předky rodu Tapatia nezná-me. Ovšem vzhledem k tomu, že tento rod rozhodně nemůže být považovánza primitivní, je zřejmé, že vlastní evoluce gudejí začala podstatně dříve nežve svrchním miocénu. Tuto hypotézu podporuje i fylogenetická analýza (Webb1998), která klade oddělení vývojové linie gudejí od profundulů na konec spod-ního miocénu před 19 miliony let.

ziva.avcr.cz181živa 4/2011

1 Panoramatický pohled na jezero Lago de Chapala, 1 524 m n. m., centrálníoblast pohoří Sierra Madre v Mexiku. Jeze-ro představuje geografické centrum roz -šíření ryb z čeledi gudeovití (Goodeidae).

1

lace snadno zranitelné. Nominální formaC. audax je známa z jediné lokality – malélaguny El Ojo de Aqua u El Toboso, jejížhladina se v suchých letech dramatickysnižuje. V r. 2003 dokonce vyschla natolik,že připomínala kaluž o rozloze 2 × 5 m,v níž se zachránilo jen několik desítekjedinců. Populace se ale tehdy rychlevzpamatovala a stala se jakýmsi poutnímmístem specialistů na chov gudejí, kteřísi mezi sebou podávají pravidelně zprávyo stavu ryb. V únoru 2011 prováděl nalokalitě rutinní kontrolu Juan M. A. Azasz univerzity v mexické Morelii, který za -znamenal velké přemnožení živorodkygambusie drobné (Gambusia senilis), alezástupce rodu Characodon se mu nepoda-řilo odchytit ani po značném úsilí. Je tedyreálné nebezpečí, že oslabená populacemohla podlehnout přirozenému tlakukonkurenta, stejně jako gudea Garmanova(C. garmani), která zmizela v r. 1953 povysazení hospodářsky významnějších rybmenidií, zvaných také mezquital (rodMenidia) na její jedinou známou lokalituu vesnice Parras.

BudoucnostPřestože jsou gudeje v přírodě velmi ne -náročné na prostor, teplotu, potravu i kva-litu vody, většinu druhů zřejmě nečekádlouhá budoucnost. Je to dáno velkýmizměnami prostředí způsobenými přírod-ními i antropogenními vlivy.

Zcela fatální je postupné ubývání za -držené vody v přírodě, což je problémprakticky celého Mexika. Všechny druhygudejí jsou mexickými endemity a většinaz nich má jen velmi omezené rozšíření.V několika případech žije druh dokoncev jediné laguně. Vysušení takové lokalityje samozřejmě pro existenci divoké popu-lace nevratný proces. Jenže nemusí tovždy být jen malá laguna, u které náhláztráta vody příliš nepřekvapí – i u největ-šího mexického jezera Chapala se ubývá-ní vody zrychluje těžko uvěřitelným tem-pem. Podle historických záznamů kleslajeho hladina během 19. stol. o 14 m, alestejná ztráta byla zaznamenána jen během

posledních 40 let. Navíc se jezero průběžnězazemňuje, takže celkový úbytek objemuvody bude větší, než je patrné. Tyto přírod -ní jevy lze samozřejmě těžko ovlivnit.

Lidský faktor by ale teoreticky ovlivni-telný být mohl. Na mnoha místech se od -vodňují přírodní lokality kvůli zavlažová-ní. Místy až nesmyslně obrovské množstvívody se neúčelně vylévá do neúrodnýchnáhorních polopouští, kde jsou schopnyprosperovat jen plantáže se sukulentnímodrou agáve (Agave tequilana). Velké ne -bezpečí představuje rybolov, místy velmiintenzivní. Tradičně se konzumují i tynejmenší ulovené ryby. Smažené gudejez Chapala jsou vyhlášenou místní specia-litou. Nutno podotknout, že nijak zvlášťchutnou. Velikost populací nezanedbatel-ně snižuje také masivní znečišťování vody.Zdejší obyvatelstvo se zatím nedostalo dofáze uvědomělé ochrany přírody, takžejediná ochrana, kterou Mexiko prokazatel-ně dodržuje, je striktní zákaz vývozu všechdruhů organismů, přísné (byť jen namátko -vé) prohlídky na letištích a nesmírně tvrdétresty za porušení tohoto zákazu.

ziva.avcr.cz 182 živa 4/2011

42

5

3

2 Hejno plně vzrostlých, asi 20 cmdlouhých gudejí černoploutvých (Goodea atripinnis) ve svém přirozeném prostředí. Laguna poblížměsta Zamora de Hidalgo3 Oblast současného rozšíření gudejí.Až na jedinou výjimku – severní lokalityrodu Characodon v okolí Duranga – jde o víceméně souvislé území s centrem v Lago de Chapala. Orig. R. Slaboch4 Zatím poslední objevená (r. 2008)gudea Zoogoneticus purhepechusv laguně v El Jachal de Rocha5 Za soumraku, kdy nejsou vidět hromady odpadků na břehu, je jezeroChapala nádherným místem.6 Hned po člověku jsou největšími konzumenty gudejí volavky bílé (Egretta alba) a pelikáni severoameričtí(Pelecanus erythrorhynchos). Lago de Chapala7 Malebná laguna uprostřed vesniceOpopeo, která je jediným známým místem výskytu gudeje alotoky mramorované (Allotoca meeki).

Lago de Chapala

Mexico City

Durango

300 km

Uvedené faktory ale nejsou pro gudejezdaleka tak osudné jako skutečnost, žejejich budoucnost ohrožuje vysazovánínepůvodních, rychle rostoucích a množí-cích se druhů ryb, které jsou hospodářskyvýznamnější. Tak byl po celém Mexikuvysazen např. kapr obecný (Cyprinus car-pio), okoun (Perca sp.) a především ně -kolik druhů celosvětově velmi úspěšnýchtilápií (nejčastěji se zde vyskytují Tilapia

zillii, T. sparrmanii a T. mariae). Zvláště tyjsou vysloveně invazivní skupinou, kteráv poměrně krátké době zcela zničí původ-ní ichtyofaunu na všech místech, kam pro-nikne. Jsou nejen silnými potravními kon-kurenty, ale i nekompromisními predátory.

Projekt Rybí archa – Fish ArkPodle Červeného seznamu IUCN z r. 2010má z dosud 43 známých druhů gudejísedm status ohroženého druhu, 16 je ohro-ženo kriticky a výskyt dvou druhů se v po -sledních pěti letech již nepodařilo v pří-rodě potvrdit.

To, že se situace v domovině gudejí můžekdykoli změnit natolik, že z druhů ohro -žených budou kriticky ohrožené a z nichzanedlouho vyhynulé, si jako první uvě-domil známý anglický akvarista a amatér-ský ichtyolog Ivan Dibble (1937–2009). Jižv 70. letech 20. stol. spustil alarmující kam-paň za záchranu gudejí. Tato jeho činnostvyústila v úzkou spolupráci s mexickouuniverzitou v Morelii a v r. 1997 byla za -vršena vznikem oficiálního projektu FishArk, který díky Dibblemu morálně i finanč-

ně podporuje řada evropských institucíi jednotlivců akvaristů. Myšlenka jakésirybí archy se ukázala jako velmi předvída -vá. Už tři roky po založení byl spuštěn pro -ces reintrodukce v přírodě vyhynulýchdruhů gudeje pomerančové (Zoogoneticustequila) a skifie žluté (Skiffia francesae).Populace těchto gudejí se obnovily díkychovům desítek evropských akvaristů.

Fish Ark se později rozšířila i na dalšískupiny ryb a stala se celosvětovým sym-bolem pro zachování rybích druhů. Ev -ropským partnerem je skupina GoodeidWorking Group (GWG), která přes národ-ní koordinátory sdružuje přibližně dvěde sítky specialistů na čeleď gudeovití,usnadňuje komunikaci, výměnu informa-cí a chovného materiálu. Především ale jdeo významnou oficiální komunitu, kteráv chovech udržuje genovou databankurůzných populací těchto ryb pro jejich pří-padné navrácení do přírody.

Následující díl o sladkovodních živoro-dých rybách se bude týkat rodu Xipho -phorus, tedy mečovkám a platám z čelediživorodkovití (Poeciliidae).

živa 4/2011 183 ziva.avcr.cz

7

98

6

8 Laguna Magdalena poblíž stejnojmen-ného městečka, je zase jedinou známoulokalitou dalšího druhu téhož rodu – alo-toky skvrnité (A. maculata). Oba uvedenédruhy mají podle IUCN status kritickyohrožené, ale v posledních pěti letech již nebyly na těchto lokalitách uloveny a je tedy otázkou, zda nebudou přeřazenydo kategorie v přírodě vyhynulé.9 Typická náhorní plošina středníhoMexika, rozkládající se východně odGuadalajary. Na jejím okraji byla naleze-na miocenní zkamenělina nejstarší známé gudeje Tapatia occidentalis. Snímky R. Slabocha