IX. kapitola Through Lands of the Bible pracovní překlad

7/30/2019 IX. kapitola Through Lands of the Bible pracovn peklad

1/27

Kapitola devt

Cestuji pout Exodu a trvm nkolik dn v eckm kltee n hoe Sinaj. Navtvm chrm

Promnn Pn, prohldnu si relikvie sv. Kateiny Alexandrijsk a vystoupm na horu Sinaj.

1

et mnii, kte ij v osaml pevnosti hory Sinaj, pocestnho nepijmou, pokud s sebou nemprvodn dopis od sinajskho arcibiskupa, kter ije v Khie. Kdy jsem navtvil arcibiskupv dm, uvedli mdo horn mstnosti, kde mi eck mnich ekl, e Jeho Blaenost Cyrillos III. m pijme osobn. Postavenarcibiskupa je pozoruhodn. Nem dn nadzen, slovy Adriana Fortescue, vyjma Krista a sedmi veobecnchsnm, a jako hlava nejmen z eckch autokeflnch crkv je absolutnm crkevnm pnem Sinaje.

Veel arcibiskup, eck hodnost s plnovousem, kter svou autoritu nesl s eleganc a jemnost. ekl mi,e jeliko prv odchz na duchovn cvien v samot, setkme se znovu, d -li Bh, ve stnu hory Sinaj. A donedvna musel jet s velbloud karavanou a cesta mu obyejn trvala sedm a osm dn. Te si ovem v Suezu najmefordku a cestu vdy dokon za jedin den.

Dal mi nezbytn prvodn list a navzjem jsme si popli astnou cestu.

Vtina cestovatel, kte zkoumali Sinajsk poloostrov, si dvala zleet na tom, aby ztotonila mstazmnn v Exodu, mn ale zajmala kesansk historie poloostrova a ta je znma mn. Podobn jako egyptsk

pout zaal Sinaj prvn poustevnky pijmat v dob velkho mniskho hnut ve tetm a tvrtm stolet. Namstoegyptskch poustevnk ovem sinajsk hory lkaly eky. Bylo to myslm pirozen, protoe Sinaj tehdy bylsoust ecky hovocho svta. Kdy sir Leonard Woolley a zesnul T. E. Lawrence podnikli ped vlkou cestu

pes Sinaj, objevili, e tato nyn pust a neplodn zem obsahuje msta etnch byzantskch mst, kostel aklter a e j prochzela obchodn trasa od Rudho moe na sever pes Berebu do Gazy. ekov, kte hledali

ped patncti staletmi samotu na Sinaji, se tedy obraceli k sti svho vlastnho svta a pout nilskho dolnechvali k obydlen Egypany. eck poustevnk, kter by se ve vd Natrum ctil jako mezi cizinci by se naSinaji ctil doma, i kdy ekov a Egypan patili k te crkvi, a to podtrhuje hlubok nrodn rozdlen valexandrijsk crkvi dvno ped tm, ne monofysitismus pinesl pln odlouen.

Prvn poustevnci se usadili na romantick hoe zvan Serbal, o n mnoz v, e to byla pvodn HoraZkona, a tak v oputn stri o dvacet mil dl, kde se ukazoval ke, kter ml bt onm Planoucm Keem , znho Hospodin promlouval k Mojovi. Osdlen na Serbalu vzkvtalo a rozilo se do milho dolka zvanhoPharannyn vd Farankter se nakonec stalo biskupstvm. Pharansk biskup byl hlavou mniskho hnut naSinaji a ve sv pi ml nkolik tverench mil hor bez cest provrtanch jeskynmi a celami jeho stdce. Kdyzeslbl stt a jeho vlda, a arabsk pohranin njezdy byly m dl etnj, byli mnii na Sinaji s dsivoupravidelnost masakrovni. Legenda k, e sv. Helena vyslechla prosby poustevnk a v mst Hocho kee pron vystavla kostel a toitnou v, ale hlavn klter v Pharanuu byl ponechn, aby se o sebe postaral, jak nejlpedovede. V estm stolet zaal bt ivot na Sinaji taknebezpen, e csa Justinin obehnal kostelk a v sv.Heleny mohutnou pevnostn hradbou. Nechrnn osdlen v Pharanu se mezitm pod opakovanmi arabskminjezdy zhroutilo a biskup hledal toit mezi hradbami kltera Hocho kee. Jeliko tam i li i jeho nstupci,titul postupn vymral a po roce 630 po Kr. se biskupov sami oznaovali za biskupy sinajsk. Je mon, e s

penesenm stolce prchlo z hory Serbal mnoho tradic, kter se pak usadili na hoe Sinaj, ale o tom je tk hovoits jakoukoliv jistotou.

Justininv klter stl na Sinaji po trnct stalet pes vechna nebezpe, vrcholy i pdy, jako jedinkesansk oprn bod v horsk pustin. Tento klter zail taen prvnch muslimskch hord na zpad do Egyptaa postupem asu zail i znik e, kter jej chrnila. Kdy do jeho zd vyrvali sv jmna kici , byl jistarodvn a po cel Evrop uctvan. Jeho hradby opravoval Napoleon, a jak ly roky, pijal v onch zdech

pohostinstv dal z vojevdc na vchodnm taen, zesnul lord Allenby.

I kdy se mnily scny a jeho osudy kolsaly, sm klter na hoe Sinaj stl pevn, s koeny ne vbyzantsk Konstantinopoli, ale crkvi alexandrijsk, jej et synov jako prvn vyli do sinajsk pout, aby ilionm ivotem, kter Procopisu oznail za peliv studium smrti.

2

Jednoho rna jsem zajel autem do Suezu, abych pipravil svou cestu. Ml jsem dopis pro eckho majiteleautoprovozu jmnem Michael Vallinis, kter vypadal, e je lovk, kterho hledm. V kltee na hoe Sinaj byl


2/27

ptkrt a jako pobdka i doporuen mi byly pedloeny fotografie, na kterch byl vidt, jak v koili s krtkmrukvem energeticky odvaluje ohromn balvany z cesty ponkud ochable vyhlejc limusin. Dal obrzky,spopiskem cestou na Sinajjej zachycovaly, jak stoj s krompem a lopatou. Cestu zjevn znal.

Suez je mal hork msteko na severnm konciSuezskho zlivu, zajmav snad jen tm, e parnky jakoby pes psek mily knmu. Kdy se plou kolem, jejich lodn rouby jen tak cvakaj a sna se nevyvolat vlnu,kter by pokodila behy Prplavu. Nkdy proplouvaly s vlastnmi vyhrvajcmi kapelami, zatmco vesel bleobleen lid mvali velbloudm na behu a tm pispvali atmosfe nepravdpodobnosti, v n Suez prov svjivot.

Zael jsem pana Vallinise navtvit, je lovkem zrovna toho druhu, kter mm rd. Jeho energie jeohromujc. Jeho znalost tto zem je hlubok, a zdlo se, e jeho chu po dobrodrustv nem mez. Byl

pmoar, stroh a rychl.

ekl, e bychom ssebou mli pro ppad poruchy vzt nhradn auto, protoe takov plat v egyptskpouti pravidlo a e si tak musme vzt dost jdla a vody na est dn, tedy doby, po kterou jsem chtl bt pry.Budeme potebovat kuchae, toho obstar pan Vallinis

Kvl jsem na to, e ve nechm na nm. Obvykle to tak nedlm, ale lichotil jsem si, e doku na pohledpoznat dobrho lovka. Pozdji tho odpoledne, kdy jsem vSuezu zabjel as, napadlo m najednou, e mon

bylo ponkud ukvapen neci panu Vallinisovi, jak druhyjdla nemm rd.Jdlo?zvolal, chcete vdt, jak jdlo budu brt? Pojte se podvat.

Zali jsme do zpt do jeho autodlny, kde byla americk limuzna, opaten poutnmi pneumatikami asilnm provnm, na kterou zrovna pivazovalo psenou desku, dv lopaty, krump a dal podobn

psluenstv pro cestu pout v automobilu.

Pan Vallinis otevel ernou soust zdi vozu, o n jsem si myslel, e to je abnormln zavazadlovprostor. Byla to bedna velk tak, aby se do n vela deska ledu. Jako prvnho vythl okubanho a svzanhokrocana. Nsledovalo nkolik kuat, holub, podn kus telecho, skopov noha a nkolik jehncch zk.

Zuiv sahal kolem sebe.

Co hledte? zeptal jsem se.

To je bda, bda! volal. Zapomnli na perliky a kepelky.Vak to znte, co si lovk neudl sm!

ekl jsem mu, aby si nedlal starosti sperlikami a kepelkami, protoe si myslm, e jdla budeme mtdost. Pedtm jsem si netroufal mu tohle ct, protoe jsem neml pont, jak si cestu na Sinaj pedstavuje anevinn

jsem koupil dv konzervy hovzho a suen fazole v domnn, e to bude pepychov doplnk na spe.

Ale pan Vallinis jet nebyl hotov. Znhradnho auta vyvlekl ohromnou bednu, zaal se v n hrabat avythl artyoky, zel, brambory, fazolov lusky, konservy zelenho hrku a mladou mrkev.

Je to dobr? zvolal pan Vallinis.

Upen a dychtiv na m hledl, a jeliko si mj zmaten vraz myln vyloil jako zklamn, dval se nam m dl zamraenji.Pak mu tv rozsvtil njak npad a osvcen zvolal:

Ah, vykikl, Mon byste si dal kavir!

Do hotlku nedaleko ndra jsem se vracel s pocitem, e vci neb, jak by mly. Chystm se tadykcest na horu Sinaj, abych rozjmal o vem monm strdn a sebezporu apan Vallinis si dl starostis kavirem!

3

Vpt rno nsledujcho jitra mj Odyseus pijel, aby m odvezl na Sinaj. V edm svtle byla pistavenadv auta a brzy jsme vyjeli. Vprvnm aut byl pan Vallinis, kter dil, j, moje zavazadla a nae obrovsk

poitksk ledov bedna. Vdruhm voze byly pikrvky, ndr erstv vody, krabice, mlad eck idi a kypr,vesel jedinec vjezdeckch kalhotch, co byl, jak se ukzalo, n kucha Jusuf.

Kdy jsme se blili ketzovmu pvozu pes suezsk prplav, vychzelo slunko. I kdy z Egypta naSinaj dohodte kamenem, kraj naproti ji vypad jakojin zem. M vsob jakousi pmoarou praktinost: je to

prost a jednoznan sinajsk pou.

Pevoznk nm ekl, e jsme prvn, kdo ten den popluj. Pekodrcali jsme na sinajsk beh, kde na okraji


3/27

pout, kter se pl a na beh kanlu, tboil oddl velbloudho sboru. Velbloudi byli uvzni ke klmzatluenm do psku, byli to hezc, svtle vybarven klusajc velbloudi, kte se od velbloud pepravnch liili

jako zvodn kon od pivovarskch.

Dva nebo ti Sdnci v elegantnch khaki uniformch se pili ke vchodm stan podvat, jak projdmekolem. Byl to prvn pznak zvdavosti, kterou bud kad cestovatel vpouti.

Nae cesta vedla na jih. Slovo cesta je ale zavdjc, protoe jak jsem zjistil cestou do Siwy, vpoutidn silnice nejsou. Jsou tam jen koleje vpsku a suchch dnech pvalovch tok, vyjet auty a poutnminklaky. Kdy sinajsk guvernr oznm, e vechny cesty jsou uzaveny, znamen to, e d na Sinajivechny tyto koleje splchl a pokryl je balvany sp lchnutmi s kopc. Mus vyjet opravsk skupiny, kterkameny odval a vyjedou nov koleje. Pak je eeno, e cesty jsou znovu oteveny.

Zatmco ob auta drncala psitmi kolejemi, ml jsem pocit, e jsme na njak as ekli sbohemcivilisaci. V psku jsme zahldli ukazatel. Jedno rameno ukazovalo na sever, druh na vchod. Na severnm stlo

Jerusalm na druhm Klter sv. Kateiny. Brzy pot jsme dorazili kMojov studni, kde kolem tnpoloslan vody stly hust shluky palem.

Tboili tu njac beduni s velbloudy. Zeptal jsem se jich, odkud pili a oniodpovdli, e jsou est dnna cest z vd Feiran s devnm uhlm do Suezu. Je to jedin vdlen innost, kter je sinajskm bedunm

dostupn a jak zoufal je to ponn, vpustin bez strom. Ale pesto devn uhl vyrb plenm zatoulanchkousk deva schopnho zuhelnatn. Pot, co ho nashromd pr pytl, cestujc cel dny, aby si vydlali prilink vSuezu, kde se jejich devn uhl spaluje vkoch nebo vodnch dmkch.

Tradice k, e Moj sIsraelity tudy putovali do Sinaje, ale pesnou trasu Exodu nejsp nikdy zntnebudeme. Nelze ct, kde Israelit pekroili Rud moe, nebo co je potkalo, kdy je pekroili. Nen ovem dvodpochybovat o tradici, kter Exodus umisuje do njak sti Sinaje, a dn jin kraj urit neme vce odpovdat

pedstav, kterou si lovk vnedln kole o pouti Exodu udlal.

Vyjet cesta vedle hodiny a hodiny pln, kter nebyla pmo bezvrazn, protoe se vdy nalo njakstoupnternu ped nmi. Na jih leela modr linie velkch hor, kter s tm, jak jsme se kn blili, loutla.

Cestovali jsme asi dv hodiny, kdy jsme zahldli, jak se knm bl tyi rychl poutn nkladn vozy.Co to me bt? Byly to vojensk nklaky. Zastavily. My tak. Vichni, kdo jezd pout, vdy zastav a vdy se

ptaj na to sam: kam jedete a jak vypad cesta?

Zprvnho nklaku vyskoil vysok mu vtvdovm saku a piel knm. Bylo to sinajsk guvernr.Kontroloval sv cesty. Moc dobr nejsou, ekl, ale projet bychom mli. Noc strvil ve vldnm odpovadle v AbuZemina a nadil, aby ho nechali oteven i pro m. Potsli jsme si rukama a rozeli se. Prach znaich se vevzduchu setkal a promchal a pak se pomalu usadil vpouti.

Krtce po poledni jsme projeli horskm psem a jeli kivolakou cestou kolem vyschlch korytpvalovch tok. Nikdy vivot jsem nevidl takov barvy hor. Nkter byly rud jako re, jin bled modr,dal temn modr. Barevn vrcholky hor strmly do slunenho svtla. Asi po hodin se ped nmi nhle otevel

pohled na Suezsk zliv, irok temn modr pruh lec za zlatm pskem, a my jsme zastavili malho osamlhobungalovu asi dvacet yard od vody. To byla vldn noclena. Tvoil ji obvac pokoj a ti lonice vybavenpolnmi lky a kesly.

Jusuf pipravil asn jdlo. Na hol stoleek servroval hrnec polvky, sardinky, peenho holuba,studenou unku, krocana a hovz, sklenici anglick nakldan zeleniny, bramborov salt, plsov sr,francouzsk chlb, mslo a lahev piva. A to jsme byli v sinajsk pouti!

Odpoledne jsem strvil prochzenm po osamlm plmsci psku a sbral podivn a krsn mule, jimije tento sek Zlivu proslul. Nkter jsou ohromn lastury lemovan rovou perlet, jin jsou jemn rovmule podobn kvtinm a kdy se dvte hodn peliv, mete najt i krsn nablskan hnd ulity, kter sinejsp nechte dokud se nevrtte dom, ale jak vichni v, smutnm dlem lastur je to, e jsou s ohromnmnadenm jen proto, aby byly jednoho dne bezcitn vyhozeny.

Asi pl mle do nocleny jsou boudy a pstavit manganovho dolu, kter pedstavuje jedin dotekmodernho ivota na jinm Sinaji. Mangan se t daleko vzadu v barevnch horch a do pstavit ho vozvagony horsk eleznice.

Po zpadu slunce dostaly vody zlivu studen citronovou barvu a hory zernaly a jakoby povyrostly. Tiarabt rybi spoutli na vodulo. Oni i jejich plavidlo byli do poslednho lana a odranho okrajejejich atoste


4/27

vyryti proti v ernm proti lut vod. Jeden z mu si sthl aty a pipravil se, aby lo odrazildo behu. Naklnlse proti n, pomalu j pohyboval, pak pehodil nohu pes bok lodi, vyskoil na palubu a zpma se postavil. Ml

jsem dojem, e jsem vidl nco, co je star jako svt, a bylo podivn, e by si njak chud Arab vyrejc nanon rybolov ml by jen na okamik zaslouit Fidiasovu pozornost.

Jedna po druh vyly hvzdy a Jusuf nesl petrolejovou lampu.

4

Sufraginocleny piel slkem aje. Byly tyi hodiny. ekl, e sndan bude hotov za deset minut a ekaravna se chyst kodjezdu. Oblkl jsem se a veel do obvacho pokoje, kde Jusuf pipravil sndani, kterou bysi mon dal John Mytton, ne by rno vyrazil na lov. Pod byla jet tma a zily hvzdy.

Jusuf ml zjevn co do inn snjakm vojenskm a ednm Anglianem, protoe z njakho koutanocleny vyhrabal star vtiskPunche, kter s nleitou ctou opel vedle mho tale. Poctiv jsem si jej ve svtle

petrolejky peetl, a kdybych nevdl, e v Abu Zemina zastupuje anglickou a vlastn svtovou literaturu, mohlbych si tento astn pohled do m rodn zem vzt ssebou do kltera na hoe Sinaj.

Vyjeli jsme do studenho jitra a pan Vallinis vyzaoval onu eckou energii a zaatou vytrvalost, ktervystavly hokynstv od Alexandrie po Sdn. Snad a na Ira neme bt nikdo tak theroetick jako ek v jehovlastn zemi, ani tak praktit, kdy ji opust.

Bylo zajmav srovnvat toto torndo eck energie, kter m neslo na Sinajsk poloostrovs temperamentem vtenho Mikhaila, jeho aktivita, by byla nejlepho syrskho druhu, pesto stla veskutenosti na fatalismu. Kdyby musel pan Vallinas znenadn elit rohat zmiji, nikdy by neekal , a mu podmfotografick stativ: na zmiji by skoil, nebo by vythl revolver, o kterm by dosud nikdo netuil, e ho m a

pesnou ranouji zastelil. Takov to byl typ lovka.

A kdy jsme nyn jeli khorm, slunce skkalo pes vysok hebeny a svt oil. Modr voda se tpytila. Zeze skal bolely oi a my jsme se obraceli hned sem a hned zase tamhle, jednu chvli jsme jeli pmo proti slunci adal sjeho svtlem v zdech. Za krtkou chvli jsme opustili kopce vpodh a rozjeli se pmo ke behm zlivu.Ped nmi se rozprostrala si dvanct mil dlouh ploch pl, z n tu a tam trely chome koviseka velbloudchpk. Nkteji ztotouj spout Sin, kde Israelit, touebn vzpomnajc na egyptsk hrnce masa, zaali reptat

proti Mojovi, e je zavedl na pou.

Je tk nepedstavit si, jak tmto krajem, kde se voda skrv pod kameny, kde pistvaj velk hejnavyerpanch kepelek, kter lze obas sbrat rukou, a kde vpichy hmyzu stle psob, e stonky tamaryku ronltku povaovanou za manu, prochz Israelit.

Ti si z Egypta s sebou nesli, vyjma astnch vzpomnek na chlb, esneka melouny, tak mumii JosefaEgyptskho. O tom, e Josef byl podle egyptskho zvyku mumifikovn, vme z Genese 50,26 I umel Josef, kdymu bylo sto deset let; nabalzamovali ho a poloili do rakve v Egypt.To, e si odchzejc Israelit jeho mumiivzali s sebou dokld Exodus 13,9 Moj vzal s sebou Josefovy kosti.

Existuje pevn tradice, e tato mumie byla nakonec pohbena v jeskyni Machpela v Hebronu vedleJkoba a informaci o tom, e i Jkob byl balsanovn po egyptskm zpsobu lze nalzt vGenesi 50, 2. Dnes jeskynle pod hebronskou meitou a nikdo do n nesm vstupovat.

Pejeli jsme pl a obrtili se kvstupu do horsk stre, kter postupn stoup mezi dvma strmcmivinami. Byl to potek vd Feiran, kter vede asi ticet mil do hor a odvd vodu z celho poho Serbal. Pmozdi uly, fialov a rud, se zvedaly k obloze, kde hol a zubat visely a zily pmo proti obloze pmo vedle nichbyly hory vbarv jantaru a rud sry, proset vestkov fialovmi ilkami porfyru a ernmi dioritickmipskami.Veker krsa obvykle spojovan sbarvami trvy, vesu a kvt zde byla nedbale zalita fantastickm

bohatstv geologickch formac. Ani na okamik se oko neunavilo touto pout. Na kadm yardu cesty bylakvidnnjak nov krsa. Jako by se proda nespokojila spirozenou barvou skal, plnilo svtlo kadou dutinu,trbinu a dlouh stre vhorch mod tak bledou a jemnou, e mi to pipomnalo bled modr Connemarskkopce, a mod tak temnou a jednoznanou, e jsem ji srovnval s temnotou kopc Skye. Jak odlin je sinajsk

pou od dsiv jednotvrnosti libyjsk pout sjejmi bezvznamnmi obrysy a plnmi posetmi kamen, kterlovku pmo ni srdce.

Touhle vtenou fantasi skal jsme jeli asi tyi hodiny, neustle jsme pitom stoupali, hledali cestu mezi

rozesetmi balvany a zrychlovali na mkkch psitch stech cesty, abychom vnich neuvzli. Jedinmi ivmitvory, kter jsme po mnoho a mnoho mil cesty vdm vidli,byli ptci spodivnm stemhlavm letem, a jsmepak narazili na velblouata okusujc kee a vdli jsme, e vzkrutech kopc nebo za obm balvanem bude stt


5/27

bedunsk stan vyhlejc jak ern netopr rozplcnut na zemi jak dlouh, tak irok.

Na vrcholu stre jsme dojeli kjedin oase v celm jinm Sinaji, oase Ferian, Perle Sinaje , ale jakopjemn stinn msto snkolika stromy, trochou trvy a potokem by obstla v kad jin sti svta. Vtto poutije oasa rjem a po tyechi pti hodinch strohch hor bylo dobr vidt zelen avenue pod palmami a slyet zvukkozch zvonk a jemn zuren vody.

Jedinmi zdejmi obyvateli je pr Bedun a jeden eck mnich, otec Isai, kter tu ije coby dohlitela zahradnk v dom patcm klteru z hory Sinaj. Pan Vallinis mi o starm mui, kter pstuje pro klterzeleninu, vyprvl. Ml jsem za to, e bude zdvoil strvit kus dne s nm a tak jsme zastavili u bltn zdiobklopujc jeho pbytek a zatloukli na vrata, nad ktermi bylpibit mal devn k.

trbinou ve dvech jsme zahldli blovousho eckho mnicha, napl patriarchu a napl banditu,v zapren komi navleen pes khaki kalhoty, jak se vpihrbenm obrannm postoji pl zahradn cestikou av ruce svr puku.Dlouh ed vlasy ml vzadu na hlav sepnut do pevn svzanho drdolu a na hlavmlvysok ern klobouk eckho knze.

Kdo je? zvolal z druh strany brny.

Lupii a zlodji, odpovdl obratem pan Vallinis, kter si nikdy nenechal ujt pleitost pokdlitjinho eka.

Nsledovalo dlouh ticho. Kdy jsme vzhldli, vidli jsme vnou tv starho mnicha jak na ns hledz vrcholu zdi. Sklonil puku.

O takovch vcech byste neml ertovat, ekl. To je zl. Mte njak tabk? U kolik msc koumsuch plevel. Pojte dl

Veli jsme do stinn zahrady. Od brny kholmu domku, kde mnich ije, vedla pergola. Vysvtlil mi, ejeho prce spov vudrovn klidu mezi Bedunya dohlen na to, aby se neusazovali na kltern pd.

Nen to hodn osaml ivot? zeptal jsem se.

Pro by ml bt osamlej ne kdekoliv jinde? znla jeho obdivuhodn odpov.

Z kter sti ecka pochzte? ptal jsem se dl.

Odpov jsme se u ale nikdy neml dozvdt, protoe mu vykikl, chytil svou puku a rozbhl se dopsu cukrov ttiny, kde jsme jej ztratili z dohledu. Uslyeli jsme znepokojivou explozi. Vrtil se patn naloena rozilen. Minul jestba, kter mu plenil holubnk.

Mohu se podvat na vai puku? podal jsem.

Podal mi staroupedovku skesadlovm zmkem, jej hlave byla staena mosaznmi psky. Byla toanglick zbra, na kter bylo vyryto slovo Tower a letopoet 1859. Jak podivn osud pro starou anglicku pedovkuvyrobenou ped tm osmdesti lety. Byla to zjevn star armdn zbra a pedpokldal jsem, e se slovo Towerse vztahuje k londnskmu Toweru, kde byla tato nyn hroziv zbra svho asu pezkouena.

Staec se ns pemlouvavm zpsobem, jako kdy si mal kluk k o cukrtka, optal, zda bychom munemohli dt njak patrony. Mli jsme s sebou puku a vc patron, ne jsme kdy mohli potebovat a tak jsme mu

jich dali podnou hrst. J se ho alejet zeptal, kemu mu budou dobr, protoe to zjevn nebyla munice propedovku. Naden vykikl, jednu patronu zuby otevel a prach vysypal do mal prachov lahviky. Vysvtlil, e sisice tavenm olova a jeho vylvn do pnve s vodou doke vyrobit vlastn kulky, prach ale vyrbt neme. Musspolhat na velkorysost kolemjdoucch lovc, jejich patrony trh. Ukzal mi nco z jeho podomcku vyrobenmunice a byl to opravdu okliv vyhlejc rapnel. Stelivo zabal do mrtvho list a pouv star nabijk, kternavzdory vem dobrodrustvm, jimi zbra prola, stle zstv na svm mst.

Zeptal jsem se starce, kolik nemovitost ste. Odpovdl mi tak, e rukou obkrouil nkolik tverenchmil hor a ukzal na pilehl trosky, vnich jsem poznal star kostel. Na tm kadm horskm vrcholu jsem vidlhromadu kamen, kter vypadaly jako cairn, ale kdy jsem se podval dalekohledem, zjistil jsem, e jsou to zbytkycel. Staec steil trosky poustevnickho msta Pharanu.

Velmi rd bych se do tto oasy vrtil a strvil tam dva tdny zkoumnm tamnch kopc. Jsou protknyjeskynmi prvnch poustevnk a jejich hroby. Od tohoto msta, ana vrchol hory Serbal, ekaj zbytky kostel a

pbytk poustevnk na prozkoumn a zstaly nedoteny od tch dob, kdy je bhem prvnch esti staletkesansk ry zniili arabt njezdnci.


6/27

Trosky kostela v mnichov zahrad jsou jednoznan zbytky pharanskho katedrlnho kostela. Jehopergolu podpraj rozbit byzantsk sloupy, kter kdysi patily prv tomuto kostelu, budov star, ne jeJustininv kostel vkltee na Sinaji.Zjevn prv vtroskch tto budovy nael Palmer, kdy cestoval v roce1896 s expedic Ordnance Survey,pozoruhodnou kamennou figurku sedcho mue se vztaenma rukama, cozjevn ml bt Moj vbitv u Refidim.

Nen divu, e se mnii a poustevn zPharanu nakonec pesthovali do kltera na Sinaji, protoe si nelzepedstavitbeznadjnj msto pro obranu ne Pharan. Je to ideln kraj pro partyznsk boj. Arabm stailo sedtza kameny a plit py do kostel a pousteven. Pipomnl jsem si iv napsan vylen masakru, kter kolem 380po Kr. zapsal potuln egyptsk mnich jmnem Ammonius. Pot, co vykonal pou do Jerualma, rozhodl sevystoupit na svatou horu Sinaj. Dorazil tam bhem jednoho zastch njezd. Vzhled mnich byl, myslel siandlsk, protoebyli bled a jakoby netlesn, jeliko se zdrovali vna, oleje,chleba a dalch jdel naklonnchkpepychu a ivili se jen datlemi, aby se zachovali pi ivot.

Pr dn po jeho pchodu nhle na poustevnky vjejich celch zatoili Saracni a pobjeli je, a tak, kAmmonius, jsem j, spolu spedstavenm Doulasem a dalmi hledal toit ve vi, zatmco barbai pobjelivechny poustevnky, kte byli vTharambe, Chorebu, Kedaru a dalch mstech. Je zajmav si povimnout, esinajt mnii mli sv toitn ve ve stejn dob, kdy je mli mnii z vd Natrum.

Zatmco se Ammonius a poustevnci skrvali ve vi, Saracni byli vyplaeni a utekli, poustevnci potom

vyli ven podvat se na kody. Nali osmaticet poustevnk leet mrtvch v jejich celch. Dorazil posel, ktersdlil, e i sousedn osdlen bylo poplenno, ne Saracny, ale divokm nbijskm kmenem, Blemmeji, kte bylizejm pedky dnench hustovlasch Bisharin zAswanu. Byla to mnohem zuivj zleitost ne njezd naPharan. Blemmyov se sebhli ktoitn vi, a zatmco se poustevnciuvnit modlili, bhali kolem a jeeli.Pavel z Petry, otec onoho osdlen,byl svat a odvn mu:

Vy atleti Bo,zvolal, nelitujte tohoto dobrho stetu, nedovolte svm dum ochabnout, a nedopustese nieho, co by nebylo hodno va kp, ale odjte se silou, radost a munost, abyste mohli obstt sistmsrdcem a aby vs Bh pijal do svho krlovstv.

Blemmeyov mezitm navrili zven kolem ve kmeny strom a vyrazili vrata, co nasvduje, e tytove, podobn, jako kruhov ve vIrsku mly vrata vysoko ve zdivu. Vpadli dovnit a doadovali se

pedstavenho. Pavel z Petry pedstoupil a pedstavil se. Njezdnici se doadovali jeho poklad a on odpovdl:

Na to, m dti, zapomete, nevlastnm nic ne tuto starou nici, kterou mm na sob. Kamenovali ho a jehohlavu rozpoltili meem. Pak mu, kter tuto udlosti Ammoniovi popisoval, ekl supmnost, kter zn i po letechtak pravdiv:

J pak, alostn hnk, kdy jsem vidl to zabjen, a krev a troby na zemi, jsem pouvaoval o skri.V levm kout kostela leela hromada palmovch vtv. Nepovimnut barbary jsem se tam rozbhl a ekl si, pokudmn najdou, leda mn zabij, co udlaj jist, pokud se neskryji.

Ze sv skre pak sledoval, jak byli vkostele vichni mnii povradni, a vidl, jak barbai vude ptrajpo pokladech, snad jen s vjimkou palmovch vtv. Kdy nic nenali, spn msto opustili.

Podobn njezdy naplnili koptsk a eck kalend svtci stalet ped narozenm Mohameda. Za tmitonjezdy nebyla nboensk nenvist: byly to upmn vbuchy divostv.

Rozlouili jsme se sotcem Isaiem, kter nm pedal dleitou zprvu o fazolch pro oeconoma kltera,a pokraovali jsme vna cest oasou. Pr minut jsme jeli zelenm stnem, stnem palmovch vtv pronikanm

paprsky svtla a za movm vtv jsme vidli, jak vude kolem hnou rud skly. Kdy jsme za sebou nechaliposledn palmy,jako tygr na ns znovu vyskoil r pout.

Ach, dnes veer budu oblben, pozpvoval si pan Vallinis, a mnii mi eknou: Michaeli, jsi dobrlovk a dobr ek, protoe nezapomn na sv ptele. Mm pro n nco dobrho

Pikril za volantem ve astnm pedjmn nadchzejc obliby, zdvihl jednu ruku, spojil palec aukazovek a rukou lehce pohnul dopedu a dozadu zpsobem, ktermu rozum od Chiosu po Athny a od Athndo Solun.

Za nmi na ledu je velk ko smoskmi kraby ze Suezu, koupil jsemje vera rno, ne oteveli trh.Mnii mosk kraby miluj, vpouti se takov vci nenajdou.

Pak se mu tve vkradly obavy.

Mon je zrovna doba pstu? ptal se sm sebe, ale pak jeho pirozen optimismus takovou mylenku


7/27

zahnal. Na tom nezle, uvidme.

Slunko se pohnulo kzpadu. Hory, kter byly ve stnu, nyn stly ve zlatm svtle. Dal nedvno jetosvtlenbyly nyn ve stnu modr. Modr se zmnila vernou. Svtlo pomalu putovalo vzhru pes kamenn zdia stn je pronsledoval, a nakonec zstvaly ve svtle odhaleny jen nejvy vrcholky a hebeny a my se tak ocitliv dol soumraku s vysoko nahoe zcmi vrcholky hor. Pila chvle, kdy slunce sklouzlo i znejvyhovrcholku a na obloze vzplla hvzda. Najednou byla zima, protoe dol vedouc na Sinaj je ve vce nkolika tiscstop.

5

Za bom v zkrutu kopce seped nmi nhle a bez vstrahy ukzal klter.

Le vdol obklopenm nesmrnmi horami, jejich pat hal stny a vrcholky ozauje svtlo hvzd.Pod strmcmi hebeny a vrcholky se klter tm ztrc, pipomn dtskou hraku zapomenutou na podlazepokoje. V soumraku sv temn prsty ukazovaly spousty cypi a vzahrad skromn bujela zele rozloen protizniv stn hor.

Pan Vallinis zapnul reflektory a ticho dol rozttil odpornm vetnm klaxonu, aby mnichy upozornilna n pjezd. Dv, ne se ten ukrutn hluk odrazil od jedn strany stre kdruh, objevila se cimbu hradbynejprve jedna ern postava, pak dal, potom dv nebo ti, vechny hledly nam smrem a ukazovaly rukama.

Mli ern hbity a ern pokrvky hlavy podobn cylindru. Jak se vzruen obraceli jeden k druhmu,ne zmizeli, aby oteveli velkou brnu, mohlijsme vidt jejich ern plnovousy.

Na svt se rychle snesla temnota a nad klterem planuly hvzdy, blikajc a mrkajc v modrmelektrickm ohni. Budova, kdy jsme nyn stli pod jejmi hradbami, byla obrovsk. Na hradbch se objevilo prdalch mnich.

S Bo pomoc jsme pili na Svatou horu, zvolal pan Vallinis ecky smrem kopevnn, a pivezlijsme vm ko moskch krab ze Suezu!

Zaklonili jsme hlavy a vidli ern postavy, jak nad nmi pokyvuj a tbetaj jako vyplaenernoknnci.

To je Kyrios Vallinis, zaslechli jsme, jak jeden povd, a dal na ns dol zavolal. Co kte, e jsmenm pivezli ze Suezu?

Mosk kraby! zahulkal pan Vallinis.

Nahoe na hradbch vypuklo nepli mnisk naden. A jak byla zima! Vzduch byl te u ledov. Jakdlouho jim trv, ne odemknou tu brnu! Kadou noc ji zamykali a zatahovaly zvory, jako kdyby pod jetmohli pijet Saracni. Podval jsem se nahoru po ohromujcch hradbch, a vidl jsem, jak ze stn vynvpstnek jak pedsazen vrata senku anglick stodoly. Kdybychom pijeli o stolet dv, vythli by ns nahoru polan. Teprve v relativn nedvn dob nabyli mnii takov dvry, e maj dokonce i brnu.

Nakonec jsme slyeli, jak odemykaj zmky a odtahuj zvory, brna se konen otevela a my jsme sibrzy potsali rukama smnostv bledch mladch mu, protoe prv mlad mnii ns pispchali pivtat.Vlasy mly zmuchlan pod birety bez lemovn a bled tve lemovaly ponajc plnovousy podobn prachovmu

pe ernch labut. Ob autabyla ponechna pod hradbami a dohledem klternho Beduna. Pan Vallinas si hodilna rameno svou puku a vichni jsme proli pes ndvo do svtla hvzd a prostoru zaplnnho tsncmi seoblenmi budovami.

Proli jsme zkou ulikou, z n po stranch tu a tam vedly zejc prchody. Jednu stranu osvtlovalyhvzdy, druh leela vnejhlubm stnu. Bl ve a stechy ve vech svch rovnch nad nmi se v jednomspolenm trsu zdvihaly do klidu noci. Za branou stl star kanon na devn lafet, ze stnu vyskoila bl kokaa pebhla nm pes cestu. Ticho ruil jen zvuk naich krok na kamenech. Ctil jsem kadidlo a vdl jsem, eprochzme kolem kostela, kolem Justininova kostela a pak jsme po schodech vyli na oteven prostranstv.Zatoili jsme doleva a po devnm schoditi jsme vystoupili n a vnj ochoz, kter mi pipomnal New Innv Gloucesteru. Mnich, kter ns vedl, zaklepal na dvee a my se ocitli vmal mstnosti pln lutho svtla lampy,kde za psacm stolem se dvma adami zsuvek sedl sinajsk arcibiskup.

Spolu s nm v mstnosti sedli tyi pedstaven kltera, velc mui sernmi plnovousy a drsnmi

hndmi tvemi, podobnmi tvm rolnk ijcch vkopcch kolem Delf. Kdy jsme veli, vichni povstali.Arcibiskup m pivtal a ptal se,jak byla cesta a jak dlouho nm trvala. Kdy jsem mu ekl, e jsme nocovali v


8/27

Abu Zemina, promnul si prsteny ovenou rukou mkk plnovous a pejcn pikvl se slovy, e on pijel ze Suezuza jeden den. Pochvlil jsem jeho motoristickou zdatnost a vechny temn postavy pokvaly hlavami a usmly sev obdivu a souhlasu. Veel laick bratr se sklenicemi araku, kter mnii dlaj z dalt, a tali demu. Po krtkmzdvoilm hovoru m zavedli do mho pokoje, kter byl o troje dvee dl po devnm ochozu. Ne jsem veeldovnit, podval jsem se dol na shluk budov dole, vzorec svtla hvzd a stnu. Vude kolem, kam jsem se podval,

jsem vidl vychrtl hory podeprajc rameny hvzdy.

Moje mstnost byla sice stroze zazen, ale k hnut v n nebylo. Vtinu msta, kter nebylo obsazenpohovkou, dvma idlemi a umyvadlem, na kterm stly dva plechov dbny se studenou vodou, zaujmalaelezn tysloupkov postel znan obtkan krajkovm lemovnm a moskytirou. Jedinm obrazem bylaikona Madony, kter visela v devnm olti na stn, kde ped n na mal police leela such sntka bazalky.Vnj ze mstnosti nleela Justininov pevnosti a z malho okna proraenho v jejch masivnch kamenechjsem se dval dol do vstupnho ndvo a pes cypie vzahrad do hor stre. Strop lonice byl nkdy kolem roku1860 naten na zeleno mnichem, kter svou znalost soudobch dekorac projevil zdobnm a nikoliv nepjemnmvncem.

Pobl postele visel zarmovan vtisk klternch pravidel v etin, arabtin, francouztin aanglitin. Znsledujcch pravidel jsem pochopil, e mnii byli nuceni postavit vci na pevn finann zklad.

Kad nvtvnk, kter si peje vkltee strvit noc, mus za stravu a ubytovn zaplatit jednu egyptskou

libru denn, bez stravy pl libry denn.Pokud bude noci trvit mimo klter (ve stanu, kter si piveze s sebou)mus zaplatit 25 piastr jako vstupn

knvtv kltera.

Kad osoba, kter chce navtvit horu Desatera a horu sv. Kateiny mus bt doprovzena nkm zmnich amus zaplatit 25 piastr za dopravu velbloudem na horu Desatera, 30 pisatr za dopravu velbloudem na horu sv.Kateiny a ktomu navc 50 piastr za mnicha, kter ho bude doprovzet.

Zd se, e od doby, kdy uenci podnikaly njezdy na kltern knihovnu, a odchzeli se starodvnmirukopisy podpa, se asy zmnily. Klter nyn poaduje poplatek dvou zlatch frank za kadouofotografovanou strnku rukopis a ti, kdo chtj vknihovn pracovat, mus nejprve zaplatit poplatek pt liber.

el jsem dl po ochozu a zjistil, e pan Vallinas bydl v mn ozdobnm pokoji na jeho konci, zatmcoJusuf se stal estnm obanem kuchyn ubytovny pro hosty, neuvitelnho msta postavenho u Justininovy zdi.

Jako kad sprvn kucha si trpce stoval, jak je ciz pec neotesan. Kdy jsem si ekl jen o dv vaen vejce,vypadal, jako bych mu zasadil rnu pmo do srdce. Brzy pot jsem se uchlil na svou tysloupkovou postel a

pokouel se usnout. Chvli jsem si etl ve svtle dvou svek, ale brzy jsem vstal a pikradl se ke dvem, abych sepesvdil, e se mi to nezd, a skuten, byl tu klter hory Sinaj,bl a tie rozloen pod hvzdami.

Probudil m tup, resonujc zvuk. Byla jet tma. Kdy jsem se podval na hodinky, zjistil jsem, e jsouti rno. Zvuk znl TAK-tak-tak-takjedna dlouh nota nsledovan temi krtkmijako by se v noci dal doprce njak ob datel. Po pikch jsem doel ke dvem a vyhldl ven, Dole ve stnech jsem rozeznal postavumnicha tlukoucho do devnho sematronu. To je velk devn deska, pouvan v eck crkvi od nejstarchas ke svolvn mnich kmodlitbm: je zavena na etzech a tlue se do n devnou palic. dery na rznsti desky lze vyvolat rzn zvuky.

Toto nalhav staccato, nepodobn gongu a nepodobn bubnu, zvuk se svou zcela zvltn vlastn

kvalitou, se nesl do odlehlch zkrut hor kolem s dojmem ohromujc ctihodnosti: byl to starodvn nemnnhlas kltera hory Sinaj, svolvajc bratry kmodlitb, tak jak bvalo zvykem v dobch, kdy byl Justininbyzantskm csaem.

el jsem spt a znovu m pak vzbudil vesel dn hudby zvon hopsajc vzduchem. Byl u dvno den.Chvli jsem leel a poslouchal zvltn rytmus, kter ekov dvaj svm zvonm:

Ling-tow, ling-tow, ling-ling-tow, Ling-ling-tow, ling-tow Ling-ling-tow, ling-tow.

Otevel jsem dvee a vidl mladho mnicha stojcho ve zvonici, kter byla tm na rovni mhobalkonu, s provazem v kad ruce. Dva zvony ltaly tam a zptky a rozeslaly sv nalhav, triumfln voln pokltee, pes pust pln El Raha a po svazch velkch hor, kter dosud le ve svm ohromnm stnu, tebaeslunko ji vylo. Mnii za vyzvnn zvon spchali ze svch cel do kostela. Mohl jsem je po cest sledovat, vdyvystupovali nebo sestupovali po schodech, vychzeli a zachzeli do prchod a nakonec kad piel na msto, kde

pod rovn modern dlaby stoj Justininv kostel.


9/27

6

Za blho dne klter jet vc ne kdy dv pipomnal pevnost. Nebo by jej lovk mon sp mlpirovnat kminiaturnmu stedovkmu mstu sjeho kivolakmi ulikami, masou budov rznch vek a styl,mile nepodnm pdorysem, co ve vypovd o stoletch pizpsobovn uvnit hradeb.

Hradbu do vky prsou lemuje chodnek strnch a do zdi byly vsazeny vklenku, aby mlo kde stt a

nahlet dol na skly pr staroitnch kanon toho typu, kter bvaj kvidn vzahradch nmonk naodpoinku. Mm za to, e se ztchto pisedlch, nebezpen vyhlejcch pedmt stl pl bhem svtk, kdyjejichpdn detonace osmnctho stolet dodvaj rozruchu ke zvonn zvon a dunn semantry.

Zatmco jsem sndal v mstnosti u ochozu, piplilo se pt nebo est koek rznch barev, dn dv sinebyly podobn, a s nadj se krily kolem dve. Skoily po kadm kousku, kter jsem jim hodil, ale jakmilejsem je pozval dl, zmizely jako arodjnice. Pokud si dokete pedstavit koku, jak pat kemukoliv takplebejskmu jako je stdo, pak bych ekl, e sinajsk klter ml stdo koek, protoe ta zvata bylavude: koky,kter nikdy nepoznaly vzruen shoniky se psem, nikdy neochutnala, jakou radost sktaj ryby a nev nic o tom,

jak pjemn je mlko nebo lenoen u krbu. Koata jsou jedin mlad bytosti, kter kdy toto msto oivovaly svoukrsou a jejich matky koky jsou jedinmi pedstavitelkami svho pohlav, kter pebvaj, nebo kdy pebvalyvjeho zdech. Sinajsk koky stmi londnskmi sdl bohatou a nikdy nekonc linii stech. Zdatn koka bymla bt s to dostat se z jednoho konce kltera na druh horem, zatmco pro ty, kter maj zlibu v dladicch je tu

dladic bezpoet. Ale sinajsk koka je tu od prce: mus brnit mnoen krys a had. Piel bled mlad mnich se silnmi brlemi, aby mn podle opatova pokynu provedl klterem.

Jmenoval se bratr Gabriel. Kdy jsme sestupovali po schoditi z ochozu, vidli jsme dvanct starch mnichusazench u stolu na trnoch na prvnm teplm mst, kter slunce pes horu Sinaj zahvalo.

Vnovali se kadodenn loze tdn penice od neisto t. Kdy jsem schzel ze schod, usmvali se ankte mi pili srden potst rukou. Vtinou kali Kale mera, jeden ekl Bon jour dal ekl anglickyDobr den.

Prci mli jednoduchou. Kad mnich m ped sebou hromadu zrn, kterou ist zejmou, ale asovnronou metodou vybrn zrn jednoho po druhm a jejich pidvnm na samostatnou hromdku, m se zbavveho psku a kamnk.

Z tepla tohoto zlatho koutu jsme peli do chladnch stn, jich se slunce zatm nedotklo.Pedpokldm, e kdy mnich vkltee u ije njakou dobu, zn jej jako msto zmapovan v secch svtla astnu, mst teplch a studench, protoe okoln hory jsou tak vysok, e slunce klteru vnuje jen letmou

pozornost a po druh hodin odpoledne se pro zbytek dne ztrc za vysokmi vrcholy hory Sinaj.

Podal jsem bratra, aby m zavedl kolem hradeb, jak to jen pjde daleko a tak jsme li, obas sklnlihlavy v nzkch kamennch tunelech a pak zas vychzeli na chodnek strnch s velkolepmi vhledy navzdlen skly pod nmi. Kdy byly do hradby poprv proraeny vklenky, nebylo to pro muketya runice, ale

pro py. Doli jsme ktemn komoe, kde stl obrovsk rumpl, e na jeho oten museli mnii spojovat sly.

Je to stroj, kter se pouval pro vytahovn nvtvnk v lanov kolbce od roku 1600 a do britskhoobsazen Egypta. Bratr Gabriel mi ekl, e stroj je v provozu a pod se pouv, kdy se do kltera veze ncotkho nebo pli velikho, ne aby se to dalo pronet zkmi ulikami. Zatmco jsme si jej prohleli pili dvalait brati spytlem ehosi, co vypadalo jako hnd kameny, ale jeliko jsem byl vkoptskch klterech, poznal

jsem onen tvrd chleba, kter je teba namet, ne se d jst. Oteveli dvee pstavku a nathli na kladku lano.Dole jsem vidl mnostv Bedun, jak stoj u paty zdi a nalhav knm vzhl.

Pili si pro svj chlb, vysvtlil bratr Gabriel, dvme jim ho kad rno.

Fascinovalo m, e se tento starodvn zvyk na Sinaji stle dr. Arabov dole byli vzni ke klteru abyli znmi jako Jebeliyov. Jejich kmen neml na prci nic jinho, ne ekat pobl kltera a chopit se jakchkolivvenkovnch prac, kter bylo poteba provst. k se, e tito lid nejsou arabsk krve, ale e to jsou potomcistovek msk otrok od ernho moe a stovek Egypan, kter csa Justinin ped staletmi, kdy byl klter

pvodn vystavn, pesdlil smanelkami a rodinami, aby se starali o mnichy a chrnili je. Mnii je po staletkrmili a jak jsem ml prv vidt, dosud to dlaj kad rno v devt hodin.

Nejprve bylo na konci lana nahoru vytaeno palivov dv a opltkou byl kchudm odranm tvorm upaty zdi sputn chlb a ti po nm skoili a asto se nad nm mlem poprali. Bylo mi eeno, e dn Arab nem

darovan chleba dostat dva dny po sob.

Zd se zvltn, e mnii vechny obchodn vztahy s tmito Araby stle provd pomoc kladky a lana,


10/27

protoe vechna nebezpe toku ji pominula. Jebeliyaov jsou sice nyn muslimov, ale jejich pedkov bvalikesan a pozstatkem kesanstv je mon jejich ddin cta kmnichm, kter maj za arodje nadan moczpsobit nebo zadret d. Tato vra je dnes stejn siln, jako kdy v roce 1816 klter navtvil Burckhardt aslyel o tom pkn pbh. Zd se, e Beduni v, e d na Sinaji vznik otevrnm a zavrnm knihy, kteroudal Hospodin Mojovi na vrcholku hory Sinaj a o n si mysl, e ji nyn vlastn mnii. Buckhardt k, e jednohodne ke klteru pijel Bedun, jeho velbloudy a ovce splchl pvalov tok, a vystelil ke klteru zpuky, a kdy

se ho ptali, pro to dl, rozhnvan zvolal: Tak moc jste tu knihu otevrali, a jsme se vichni utopilil!Pravidla kltera dovoluj vejt jen tem Jebelyim souasn a nikdo zBedun nesm v hradbch

penocovat. Bydl vtinou vzahrad a boudch venku. Dobe jsem si ty lidi prohldl a pemlel, zda je v jejichtvch dosud jsou njak stopy jejich jedinenho pvodu, ale dn jsem nenael: pipadali mi stejn jako vichniostatn Beduni, i kdy jeden znich, mu kter nos potu na Tor, mi piel jako nejlpe vyhlejc lovk, jakhojsem vpouti vidl. Pokud se nkdy njak hrdina nedostal do filmu, byl to tenhle mu, kter cel ivot choddvakrt msn pky mezi Torem a Sinajem.

Klter spravuje a d Sinajsk shromdn, sloen znesdlenho arcibiskupa a ty archimandrit,vdy sdlench mnich. Obvykle v kltee ije kolem ticeti nebo tyiceti mnich, z nich nkte doufaj, e tudoij sv dny, dal pobudou kolem pti let a pak zam do dalho kltera. Je tu mln, kde se mele obil, kolaskdlna, podobn kobkm v londnskm Toweru a klenut pekrna, vjejm eru bez oken stoj podsadit mnich

pepsan blou zstrou, ms tsto a bochnky skld do zejc pece. Za ulovou zd je uzavena alostnzahrdka, kde jsem ke svmu pekvapen nael rst nkolik rovch ke.

Pstujeme kvtiny na Vnoce, ekl bratr Gabriel. Kdy jsem se dal do hledn, nael jsem v tomtohrdinskm kusu zem hledky, narcisy a irisy.

Podal jsem bratra Gabriela, aby mi ukzal svou celu. Vystoupali jsme po nkolika schoditch keskupin devnch staveb, podobnm pbytkm pro chud almunky, postavench vedle hradby kltera. Strildo dve a uvedl m do ist mstnstky, kde na zdech viselo pr svatch obrzk a na police stlo pr eckchknih, byla tu tak postel a idle. Na pomry cel to byl docela pepych a bratr mi ekl, e jde zde spokojen.

Vedle kostela stoj oblen meita, jej tvercov minaret pevyuje zvonici. Mnich mi ekl, e pedstaletmi se dal jeden tureck generl na pochod s tm, e klter zni, ale delegace mnich z kltera, kter muvyla vstc, na nj zapsobila svou vmluvnost natolik, e slbil, e pokud to bude mon, klter uet. Bohuel,

ekl, jeho vojsko je rozbouen a prahne po kesansk krvi a i kdy on sm po zkze kltera ani po ubliovnmnichm nijak netou, ovldnout vojky bude tk. Rychle se vrate, ekl jim, a uvnit hradeb postavte vedlekostela meitu a a pijdeme, eknte, e vnkdejch asech klter navtvil sm Prorok a jeho pda je tedy

posvcena jeho nohama.Mnii se vrtili a vrychle se krtcm ase se vechny ruce vkltee se daly do stavbymeity, co mlo za vsledek, e kdy dorazila toc armda, vidli jak se vedle kostela nad hradbami vypnminaret.

7

Nyn jsme seli po schodech do kostela Promnn Pn, o kterm se obecn m za to, e pochz z letJustininovy vldy a me tedy bt star asi tisc tyi sta let. Je pozoruhodn nejen jako jeden z nejvtch

poutnch kostel kesanstva, ale tak coby byzantsk kostel vpouti, kter se nikdy nerozpadl v trosky.

Zmnil jsem legendu, e byl kostel vystavn jako svatyn pro Hoc ke, kter byl v nejstarm

kesanskm obdob nejposvtnjm objektem vdol. M se za to, e i zde sv. Helena postavila pobl tohotokostela toitnou v, kde se mohli mnii shromdit pi tocch Saracn. Tyto zklady nemme datovan, alepokud m legenda pravdu, pak to muselo bt v roce 327 po Kr. kdy v Jerusalm hledala zbytky Pravho ke.Pokud se v t dob, jak v Koptov, vypravila do Egypta a zaloila erven a Bl klter u Sohagu, pak zejmnen nic nepravdpodobnho na mylence, e tak postavila kostel a v na Sinaji. I kdyby byla osobn nvtva naSinaji pro osmdestiletou enu pli vyerpvajc, mohla sv. Helena snadno poskytnout potebn penze. Jevlastn tko uvit, e by tce zkouen poustevnci na Sinaji, kdy by se doslechly o velkorys kesanskcsaovn vzdlen jen nkolik dn cesty, ji neoslovili se svmi potemi a neprosili ji o patront.

Pvodn kostel Hocho kee u dv stolet stl, kdy kolem nj v roce 530 po Kr. Justinin postavilhradby pevnosti. Tehdy, nebo krtce pot, byl kostel Hocho kee rozen do nynj podoby.kalo se mu tehdy

podle vtench mosaik, kter dodnes zdob kupoli nad hlavnm oltem kostel Promnn Pn. Apsida starhokostela Hocho kee byla zachovna a dosud stoj za nynjm vchodnm koncem kostela Promnn, jako

zjevn soust star a men stavby postaven na ni rovni.

A do stedovku pichzeli do kostela Promnn poutnci, aby se modlili vedle Hocho kee, penesen


11/27

ostatk sv. Kateiny Alexandrijsk ale otevelo novou kapitolu sinajskho kostela. Ten nyn nejen zmnil dotetice sv jmno, ale cel klter zaal bt znm pod populrnm jmnem klter sv. Kateiny, jm je nazvn inyn, i kdy kostel nen tto svtici zasvcen, ale jen uchovv jej kosti.

Spojen sv. Kateiny se Sinajem je pozoruhodn pbh a ztto odlehl horsk pevnosti se vhlas svticerozil do cel Evropy, zejmna do Belgie. Sv. Kateina byla alexandrijsk panna, kter zemela pro vru za vldycsae Maximiana. Mezi muenmi, kter pro ni vymysleli, bylo pivzn ke tyem kolm s bodci, kter seotela, ani by j, k se, rozdrsaly tlo. Pak ji jej tyrani pedali katovi, kter j usekl hlavu. Pt stalet po jejmumuen bylo jednomu mnichovi na Sinaji zjeveno, e andl penesli tlo sv. Kateiny na vrcholek JebelKatherin, spolenka hory Sinaj. Mnii na horu vystoupili a objevili jej kosti, kter uloili vkostele na hoe Sinaj.Kosti svticeronily olej, kter mnii sbrali do lahviek a ve cti tuto prci konat se stdali. Nkdy kolem roku 1026mnich jmnem Simeon jednoho dneprv na vrcholu hory Sinaj nabral olej, kdy se oddlily ti svat prstn kostia on je pak, kdy schzel zpt do kltera, vzal s sebou. Pot se stalo zvykem mnich ze Sinaje konat cesty poevropskch dvorech a dat od krl a knat almuny. Mezi velkorysmi dobrodinci kltera byli normantvvodov. Mnii cestovali kad rok ze Sinaje do Rouenu a vdy se vraceli obteni dary ve stbe a zlat.

Nkdy kolem roku 1026 pipadla tato cesta na mnicha Simeona, a on ssebou vzal ti prstn kosti sv.Kateiny, kter po mnoha dobrodrustvch na soui i na moi pedloil vvodovi Robertu Normansk mu, otciVilma Dobyvatele. Kdy Simeon dorazil do Rouenu zrovna pot, co se Robert ujal vldy, byl budouc dobyvatel

Anglie dvanctimsnm nemluvntem.Ostatky sv. Kateiny byly uloeny vopatstv Nejsvtj Trojice, kter bylo budovno pobl Rouenu a

jak dosvdoval sm opat Isambert, mly moc lit bolest. Jejich slva rostla, a podobn jako kostel PromnnPn na Sinaji i opatstv pobl Rouenu vmyslch bnch lid ztratilo sv posvtnj spojen (zasvcen Nejsv.Trojici pozn. pekl.) a zaalo bt znmo jako opatstv sv. Kateiny. Kult tto svtice se asnm zpsobem pevalilcelou Evropou. Vracejc se kici jej s sebou pineli zVchodu, zaaly se objevovat latinsk verse jejhoivotopisu a na Sinaj, kde museli mnii snst ostatky zvrcholu hory Sinaj a uloit je do truhly v kostele, kdezstvaj dosud, zamil nov pval poutnk,.

Norman jej slvu donesli do Londna, kde krlovna Matylda roku 1148 zaloila kostel a pitl sv.Kateiny u Toweru. Kostel byl ji ped lty stren, ale byl znovu postaven v Regents Parku. V Anglii je ttosvtici zasvceno asi dvaaedest kostel, ale sv. Kateina se stmhle crkevnm zasvcenm nespokojila a svjmno v Anglii otiskla tak na kopce a mysy. Kopce po pojmenovan jsou blzko Wichesteru, Christchurche a

Guilfordu, na ostrov Wight je St. Catherine's Point a tak St. Catherine's Downs,v Jersey je pstav sv. Kateinyaje tu tak star ves sv. Kateiny vSommersetu pr mil na sever od Bath. A kad ena, kter nos toto krsn jmno ,za nco vd tomuto odlehlmu klteru na hoe Sinaji, kter vyslal jmno sv. Kateiny Alexandrijsk jakoplanouc kolo bc celm kesanskm svtem.

Dol do kostela Promnn vede patnct schod. Kdy prochzte narthexem, na pr chvil nevidte nic,ne zi zlatcha kilovch lustr viscchpo cel dlce budovy. Kostel je pln nahromadn zbonosti stalet.I kdy velk karavany, kter po tolik let mily na toto osaml msto, zmizely jako fata morgana, projevy vry alsky, kter s sebou pively, zde zstvaj jako zlacen dary a blytiv ikony, kter vude z v matnm

polosvtle.

Kdy jsem si pipomnl pustiny lec vude kolem kltery byl mm prvnm dojmem zkostela as nadtm, e vsinajsk pouti takov budova me vbec existovat a tak trnct stolet existuje. Mimo klter nen

nikdy mon ani na okamik zapomenout na prosted, kter vs obklopuje, kdy ale stojte v tomto kostele, mohlibyste bt v kterkoliv z ndhernch eckch katedrl vEvrop. Je to mon nejasnj dar, kter eck crkevBohu pedloila, dar pozvedan po trnct stolet knebesm mui, jejich ivoty byly asto v nebezpe a vdy

byly ity vtkostech a strdn. Nebesa mon nepotebuj tolik zlat barvy, ale takov u je uboh lidskzpsob, jak projevit lsku a snad duch, kter ji zde umstil, najde svou cestu kTrnu Bomu.

Dvanct sloup, kter rozdluj hlavn lo a dv vedlej jsou vysok byzantsk ulov sloupy pokrytomtkou vymalovan neastnm odstnem zelen. A bude jednou kostel znovu upravovn bude snad kamenmdovoleno zachovat si svou vlastn prostotu. Je tk pedstavit, co vedlo nkter autory, aby hlavice tchto sloup

popsali jako lotusov, protoe lotosov hlavice nen vkostele ani jedna. Jsou to vechno hlavice typickybyzantsk a kad je jin. Bratr Gabriel mi vysvtlil, e kad z dvancti sloup obsahuje relikvie muednk,kad pro jeden msc v roce.

Krsnou okrouhlou apsidu, kde stoj hlavn olt, zakrv ikonostasoven spoustou ikon. V kupoli nadapsidou je slavn Justininova mosaika Promnn. Snad dn jin znejstarch mosaik nen mn znm. Patdo stejn doby, rozhodn ke stejnmu stylu, jako mosaiky ve chrmu Svat Moudrosti (sv. Sofie) v Istanbulu, a


12/27

tak v Ravenn a Soluni, kter vechny pat knejstarm na svt. Na ploch stn nad vnitnm obloukem kupolejsou mosaiky zobrazujc Moje vedle Planoucho kee a pijmajcho Desky Zkona, ty jsou ale zjevn dlempozdj ruky a nemaj onu vtenou kvalitu mosaik v kupoli samotn.

Krsnou skupinu Promnn, lemuje ada dvaaticeti okrouhlch medailonk se stbrnm pozadmz nich z hlavy a poprs svtc a prorok. Po vnitnm oblouku kupole b eck npis: Ve jmnu Otce, i Syna,i Ducha svatho, bylo toto cel dlo provedeno pro spsu du tch, kdo knmu pispli svmi dary, za Longinanejsvtjho knze a pevora, a za Theodora, knze. Samotn mosaika zobrazuje pt postav shromdnchkolem stedn postavy Jee, kter stoj v mandorle, neboli prostoru mandlovho tvaru, vytvoenm nkolikaodstny modi. N Pn je odn vplti smetanov barvy byzantskho vzoru, kter spad v elegantnch zhybechk Jeho nohm, a clavus, ili barevn ps Jeho at, je vyobrazen zlat. Nimbus (svatozpozn. pekl.) je stbrn av zadu z k. Stoj s popsanm svitkem v ruce, zatmco zjeho tla vychz pt slabch paprsk stbrnhosvtla kpti postavm, kter stoj nebo kle v vpostoji strachu a asu. Sv. Petr le pod mandorlou na tvi,kterou si zakrv ped Bo slvou, po obou stranch kle sv. Jan a sv. Jakub a nad nimi stoj postavy Elie aMoje. Mosaika je vtenou sms temn modrch, zelench a hndch odstn na pozad matn zlat sklennmosaiky. Spasitelovy vlasy a vousy jsou tmav, syt hnd a je to Kristus dobe znm zpadnmu umn.

Svtlo vapsid je tak slab, e nikdy nen snadn vidt detaily tohoto dla a po dest hodin slunceopout dv oknka nahoe, kter jsou jedinm zdrojem svtla.

Po prav stran pi pohledu kolti stoj mramorov olt podepran tyi byzantskmi mramorovmisloupy. Z kupole nad nm vis devt lamp nad malm zdobenm mramorovm sarkofgem, vnm spovajostatky sv. Kateiny. Jeden zve postavench mnich piel se svazkem kl a nabdl, e ostatky vystav. Naolti byly nejdve rozehnuty svce, a kdy archimandrita odemykal rakev, vichni ptomn mnii uctiv smeklisv birety. Prostor uvnit byl napchovn pedmty, mn ale ukzali jen dva, oba ve zlatch schrnkch. Kdy bylyotevena prvn schrna, mnii se pokiovali, a j se dval na kostru ruky pokrytou prsteny. Na prstnch kostech setpytily smaragdy, rubny a diamanty. Zpst bylo obloeno bavlnou, aby na n bylo mon vloit jiskiv zlatnramek.

Dal schrnka obsahovala lebku, z n bylo viditeln jen hladk hnd temeno. Byly kn pipojenymnoh drahocenn dary, viml jsem si zlatho viktorinskho sovereignu. V truhle byly i dal relikvie sv.Kateiny, o kterch mi bylo eeno, e se nikdy neukazuj. Po uloen ostatk zpt byly svce zhasnuty.

Pot jsem byl podn, abych si ped vstupem do kaple Planoucho kee, lec za kostelem, sundal boty.Tato malik temn apsida m ohromn zajmala, protoe nemohlo bt pochyb, e je to posledn pozstatekkostela, kter tu stl ped zbudovnm kostela Promnn. Je o nco n ne pozdj kostel a jeho zdivo vudezakrvajglazovan dladice. Uprosted je kupol zakryt vklenek bez oken, v nm stoj mal olt na tyechtlch mramorovch sloupcch. Pod oltemvis nad malou stbrnou deskou, kter m oznaovat msto, kde stvalPlanouc ke, ti lampy.

Mnii mi ekli, e v jist den v roce si do tohoto temnho kostelka najde cestu slunen paprsek. Okolnhory jsou tak vysok, e vyjma onoho dne je kaple Planoucho kee vtm naprost temnot.

8

Snad nejbezohlednj vc, kterou me Anglian na Sinaji udlat,je sdlit mnichm, e pispl na koupiSinajskho kodexu, kter je nyn v Britskm museum. Jsem vdn, e tuhle zleitost pede mnou nikdo

nezmnil,protoe pokud vm, mnii o n maj sv siln mnn. Tvrd, e Tischendorf kodex v roce 1859 odneslkopsn a e car si jeho vlastnictv podrel nefrovmi prostedky. Zjevn maj za to, e kdy jsme vysokmnkladem koupili to, co oni povauj za ukraden majetek, zachovali jsme se zle.

A u je v tto vci sprvn nebo patn cokoliv, nsledn slva a finann hodnota kodexu zpsobily, emni svou knihovnu ste ostm zrakem. Knihy u nejsou zanedbvny. Jsou uloeny v kamenn mstnostipodobnbankovnmu sejfu a vzcnj svazky jsou uchovvny za zamenou m. Knihy spovaj na policch avtina znich m na hbetech paprov nlepky, na nich je ecky a arabsky napsn jejich nzev. Ukzali mi slavnCodex Aureus s jeho iluminovanmi strnkami a mnoho dalch starodvnch a cennch rukopis, kterou jsounyn oprvnn pod zmkem.

Nedaleko knihovny je starodvn refekt. Je to kamenn klenut mstnost smalm oltem ve vklenkuzavrenm kupol na vchodn stran. Zdi pokrvaj modern fresky zobrazujc svtce v medailonech.

Nejpozoruhodnj vzdobou je freska nad oltem, kterou zhotovil jeden ze sinajskch mnich. S detailyhodnmi Brueghela zobrazuje zmatek Poslednho soudu a a u m jak chce nedostatky, urit knim nepatnedostatek akce a realismu. Na vrcholu vidme Boha trncho na nebesch na prostednm stolci okrouhl tribuny,


13/27

kde mu po bocch sed apotolov a svat, ekajc na vynen soudu nad duemi lid. Na prav stran obrazu jepeklo ji pipraveno pijmout niemnky, znich nkte u dorazili a lze je vidt, jak se zmtaj velk zkosti,zatmco je tu a tam pronsleduj hadi, dsiv pery a blov. Dole na zemi se otevraj hroby a z nich vystupujmrtv. ern sv. Michael v pln zbroji zabj draka, skupina temn ernch bl doprovz Antikrista a vbecnejpozoruhodnj je armda svtc, kter otevela vrata Boho hrobu, ze kterho vychz n Pn nesouc k. Jeto neobyejn upmn a dekorativn umleck dlo a mrz m, e semi nepodailo zjistit jmno autora.

Zdi refekte pokrv mnoho erb, vyrytch do kamene kiky a stedovkmi poutnky. Mnoh dal,malovan na kameni, byly bohuel nedvno znieny temperovm ntrem.

Bratr Gabriel mi ekl, e je zvykem, aby opat sedl zdy k vchodn zdi, a mnii obsazuj ob strany stolu.Bhem jdel, kter vtinou pozstvaj zernch fazol, oleje a chleba, te jeden z mnich vybran pasez ivot svtc, jeho slova pitom d run zvonek, jm mu opat sdluje, kdy m stenm pestat a kdy zase zat.

Mnii kdysi v refekti myli nohy poutnk, ale nyn, kdy u na Sinaj nepichz poutnci z Ruska,udruje se tento obyej jen vzcn. Kdy byl v roce 1739 v kltee Pococke, tvrd, e bylo bn, aby mnii

poutnkm brzy pot, co dorazili, umyli nohy. Poccokovi je myl opat. Kdy tento obad skon, jeden zmnich,ekl, dr umyvadlo a ndobu kumyt rukou a pak pokrop poutnky rovou vodou. Pokud je to osoba laickhostavu, kon tyto obady jeden zlaickch mnich a cel spolenost sed v sni a zpv hymny.

Krsu kltern zahrady myslm nkte nvtvnci pehnli, ale nen mon pehnat jej dosti dojemncharakter. Je to devinov protjek kltera: skupina evropskch strom a ke vexilu, chrnnch za hradbouv ciz zemi.

Kdy otevete branku, vstoupte do zahrady, kde svj stn na lut kameny vrhaj cypie, pr oliv amandlon a dal ovocn stromy.

Pro m to byla kuriosita, ale pro mnichy kus jejich rodn zem. Bez ohledu na to, zda mnich pichz zeSolun, Krty nebo Kypru, me vtto zahrad vidt pipomnku svho domova a je mon, e schopnost

pohldnout na ni bez emoc je jistou zkoukou, kter ov, zda je mu v pokoji s Bohem.

Nemohu ci, e by mnii byli velc zahradnci: zdlo se, e vechnu prci nechvaj Bedunm. Kjejichnejvce cennm produktm pat mimodn tvrd druh hruky, kter vydr od jedn sklizn ke druh. I kdy je

tak tvrd, nen devnat, v chuti je podivn aromatick a nepodob se jakkoliv hruce, kterou jsem ochutnalv Evrop.

Zrovna jsem se jednoho rna prochzel zahradou, kdy jsem potkal bratra Gabriela a dalho mladhomnicha. Kdy jsme li kolem bl budovy, o n jsem vdl, e je to kostnice kltera, jeden znich se mn zeptal,zda se chci podvat dovnit. Odemkl a veli jsme do klenut mstnosti, kter byla skoro a po stechu zaplnnalidskmi kostmi. Po lev stran od vchodu byla hromada lebek a naproti byly tisce panch kost, vdalch stechkostnice pak byly peliv poskldan hromady, ze kterch trely kostry rukou a nohou.

Byl jsem natolik pohrouen do tto stran podvan, e jsem nevdl, co m spolenci podnikaj, dokudm vn kadidla nepimla se otoit. Stli tam spolen, jeden drel zaplenou svci, druh kval kadidelnicsmrem kohavn postav obleen vzaprenm mniskm atu. Byla pivzan ke kuchysk idli, na n sev hroziv parodii ivota pedklnla a na jeho kostnatch prstech se v straideln parodii ivota kvaly k a

renec.Je to kostra mnicha tpna, kter zemel v roce 580 po Kr. Byl to poustevnk na boch hory Sinaj a

kaj o nm, e chytil pante kot a vycviil je, aby jeho celu chrnilo ped hyenami. Kdy zemel, bylo jeho tlosneseno do kltera, aby tam stlo na stri u kostice a po tinct stolet pak tpn, stle odn v poustevnickmatu, stle pedsedal sinajskm mrtvm.

Mnii mli vdy ve zvyku sv mrtv po njakm ase exhumovat a jejich kosti vyskldat v jedn stikrypty a lebky vjin sti. Sv rakve, kter le kolem hrobky s cedulkami oznamujcmi jmna a hodnostikostlivc vnich uloench, sm mt jen biskupov a arcibiskupov. Je zejm, e na plni El Raha, kde vudekolem jsou skly a kamen,byl tento jaksi straliv obyej mnichm vnucen. Kdyby byl kad mnich zastoupendnes v kostnici lebkou pohben do hrobu vytesanho ve skle, byla by dnes cel hora provrtna hroby.

K zvltnostem pat elezn ps vzat ztla mrtvho poustevnka. Je tu tak nice a vbec

nejpodivnj pohled sktaj dv kostry svzan eleznmi okovy. Vyprv se o nich romantick a nepesnpbhy, jsou to ale zjevn kostry dvou kajcnk, kte zemeli, stle pipoutn, pi konn pouti. Na Sinaj museli


14/27

bhem jeho djin piputovat mnoz takov poutnci a vme pinejmenm o dvou bratch Fromontovch, kte sev devtm stoletdopustili vrady a byli odsouzeni, aby se, svzni elezy, vydali na pou do ma, Jerusalma ana Sinaj. Byli pijati papeem Benediktem II., kter jim dal sv poehnn. Pot, co strvili pr let vJerusalm,vydali se do Thebaidy, kde ili s egyptskmi mnichy, a pak se, stle spojeni elezy, vydali zakonit svou pou naSinaji. Do Rennes se vrtili pes m, kde po vech proitch strdnch smrt jednoho z bratr okov zbavila,zatmco druh je dl nesl, a nakonec pot, co jeho pokn skonilo, znj byly saty. Bylo bn, e takov pouta

se vyrbla ze zbran, j byla vrada spchna.

Mnii byli pipraveni mi zkostnice ukzat vce, ale j u jen ekal na pleitost se njak vymluvit a vyjtzpt do tepl zahrady.

9

Jednoho brzkho rna jsem s bratrem Gabrielem a v doprovodu jednoho thlho a odranho Bedunavyrazili vystoupat na horu Sinaj.

Ohromn stna zjevn kolm hory za klterem leela ve studenm stnu. Vrchol hory Sinaj zstvvzdlen a skryt ve vinch, kter knmu vedou. Je osm tisc stop nad hladinou moenebo-li vce nedvojnsobek vky Ben Nevisale to dv o vstupu, kter je sice vyerpvajc, ale nen ani nebezpen, aninron, pehnanou pedstavu. Samotn klter je tm tyi tisce stop nad moem, vystoupat proto muste jen

nco pes ti tisce osm set stop a tuto lohy by mly teoreticky usnadnit asi ti tisce schod vysekanch do bohory v dob velkch sinajskch pout.

Pot, co jsme stoupali asi ti tvrt hodiny,jsem zjistil, e ulov schody m nohy unavuj vc, ne by mnamhalojakkoliv bn pm stoupn, protoe nkter z nich jsou stejn strm jako ebk open o dm a jenvzcn najdete dva, kter by byly stejn vysok. Prv tento nedostatek shodnosti schod psob, e je stoupn ponich tak navn, schodit na Sinaj ostatn povauji sp za pokn ne za pomoc.

Pomalu jsme stoupali z chladnho stnu nich svah do dennho svtla, a kdy stn jaksi mocn vinyzakryl slunce, lapali jsme znovu vzhru do vtanho stnu. Tu a tam jsme se ohldli zpt, abychom obdivovali mdl velkolepj vhled.

K odpoinku jsme zastavili za skalnm potkem, kde se podle Arab kdysi Moj staral o Jitrova stda.I kdy byl bratr Gabriel huben a barvu ml jako svkov vos, tuh byl jako horsk kozel a myslm, e by bez

navy dokzal vybhnout a na Sinaj i zpt. Byl vtenm pkladem prospnosti skrovn stravy. Podal jsemho, aby ekl, co hodinu po hodin bhem dne dl.

Vezmme si verejek, ekl, vstal jsem o pl tvrt a do pl sedm jsem byl v kostele. V sedm jsem sidal hrnek kvy, ale kjdlu nic, protoe byl postn dne. Od osmi do jedn jsme prochzeli klter, Kdy jsem vsvjednu opustil, el jsem si dt nco kjdluern fazole, chleba a olej. Pak jsem si na pl hodiny zdml. Ve dv

jsem el za vmi, do pti jsme byli na hoe. Potom jsem si dal tal zeleninov polvky a el do postele. Dnes vpltvrt rno jsem byl zase v kostele

Takov je typick den na Sinaji. Strava je tu toho nejstdmjho druhu a povinnosti mnich spovajpevn vasti na dlouhch bohoslubch v kostele.

Bhem naeho hovoru odran Arab ze zhyb svho atu vythl vc, kter bvala dmkou bryerkou, aletm cel byla nyn svzan mosaznmi pskami. Do dnka tto drahocenn dmky napchoval sms nasekanch

zelench bylin, kter sinajt Beduni kou msto tabku.

Pak vythl kesadlo, kter drel vlev ruce proti kousku mkkho hadku. Vzal kousek eleza, rychle dopazourku ikmo udeil a foukl na hadk, kter ihned zaal doutnat. Dmku ml brzy zaplenou a jej zapalovnbylo stejn rychl a elegantn, jako kdyby pouil nejmodernj benznov zapalova.

Dal byste si cigaretu? zeptal jsem se.

Oi se mu rozily. Rychle vyklepal zelen byliny a vzal dv cigarety, kter napchoval do dmky.

lapali jsme dl a vzhru, jak postavy z The Pilgrim's Progress, ajsme veli do soutsky,kde prrvouv hoe vedlo nahoru schodit. Byla tam mal kamenn kaple zasvcen Pann Marii, kter je s vjimkou jisthodne v roce zaven.

Vyprv se o n jeden pbh, ekl bratr Gabriel. Za starodvnch as jednou nepijela potravinovkaravana z Egypta a mnii trpli nejen nedostatkem jdla, ale tak epidemi blech. Padlo rozhodnut opustit kltera hledat msto kit nkde jinde. Se smutkem vsrdci mnii naposledy navtvili svatou horu. Kdy doshli tohoto


15/27

msta, uvidli Svatou Pannu, Matku Bo, sedt sDttem v nru. Bte zpt,ekla jim, a vae trpen skon.Uasl a zvdav mni sestoupili a nali u hradeb stt velbloudy obtkan potravou, avechny blechy byly

pry!

Cestou ze stre prochz schodit pod obloukem. U tto brny sedval tpn, ten mnich, jeho kostraste sinajskou kostnici. Jeho kolem bylo zkoumat poutnky, aby zjistil, zda jsou duchovn hodni vystoupit nahoru. Kdy je pustil, pokraovali kdal brn, kde ekal dal frter, aby vyslechl jejich zpov a udlil jimrozheen.

Schody vedly na zvltn malou planinu, jedin kus rovn zem na cest na horu Sinaj, kde stl jako strjedin osaml cypi. Strom je pr pt set let star a rytiny v Labordeho knize vydan v roce 1838 jej pedstoletm ukazujpesn stejn, jako je dnes.

Na planin jsou dv budovy: star kamenn kaple zasvcen Eliovi a domek jak pohdek bratGrimm, kter stoj nedaleko oputn zahrady. Tato staven, sple vzahrad i osaml cypi ily, jako vechnaosaml msta, vatmosfe spiknut. Ml jsem dojem, e kdybychom dorazili jen o minutu dv, mohli jsmenconebo nkohovidt, ale nyn strom, budovy a zahrada pedstraly, e sp a ekaj, a zase pjdeme.

Prv zde, ped Eliovou kapl ns potkala men pohroma. Bratr Gabriel tral ve svch atech a hledalkl, ale zjistil, e jsme ho nechali daleko dole vkltee. ekl mi, e kapleje postavena nad jeskyn, o n se prav,

e se tam Eli skrval ped hnvem Jezabel, jak je popsno v 1. Krl 19,9. Prv kdy bydlel v tto jeskyni, zjevilse mu Hospodin a ekl mu, aby se vrtil a vyvolil Elu za svho nstupce a prv z tto jeskyn se prorok vrtil,vyhledal Elu a pehodil pes nj svj pl.

Kaple se otevrjen jednou i dvakrt do roka, kdy do jej samoty vystoup pr mnich, slav tam mi,penocuj vpohdkovm domu a druhho dne se vrac do kltera.

Stoupn je od tto chvle snaz, protoe je sice strmj, ale vzduch je tu jako chlazen vno. Vane nadstechou svta, vyhn lovku bolest zkolen a r z tve. A jak jsem el dl, kadch snad sto yard jsem seotel, abych se podval zpt khorm, kter byly ped hodinou gigantick a nyn leely pode mnou, a nad jejichhndmi hlavami jsem vidl za nimi leet vce dalch hor. Kdy jsem vystoupal jet dl, i ony sklonily svskalnat hebeny a nabdly vhled za n do svta stejn mrtvho,jako jsou hory, kter pokrvaj tv msce.

Jako mnoh jin velk viny si i hora Sinaj ponechvala svj odstup a zstvala neviditeln, dokud jsem

nebyl poslednch pr yard od jejho vrcholku. Vzhldl jsem vzhru a konenjsem na vrcholu schodit tesanhove skle uvidl kamennou kapliku stojc se proti obloze. K na jej brn se rsoval na pozad obrovskhomodrho prostoru, a kdy jsem vystoupal poslednch pr yard, shldl jsem dol na vzdlenou zemi.

Vyplhal jsem vivot na mnoho vysokch hor, ale nikdy se mi nenaskytl vhled jako z hory Sinaj.Kamkoliv jsem pohldl, vidl jsem hluboko pod sebou ady a ady horskch hbet, jako vodu na zmrzlm moi.Jen na jihozpad temn rameno Jebel Katherin vhled uzavr. Snad jedin obraz, kter me sdlit jakousi

pedstavu o on asn podvan je rozbouen moe promnn vkmen. Horsk tty s ostrmi picemi, dlouhhebeny jako vlny tsn ped ttnm, otupen masy skal jako vlny, kter se ji rozpadly, ohromn, rozmchl,vybran dol jako odraen voda zastaven vokamiku, kdy se sbr, aby se znovu zdvihla do ve, to ve tuleelo dole rozprosten, hladov, divok a pust. Vbezmranm dni a vjasnm vzduchu jsem vidl do velikdlky. Na vchod byly zeteln vidt zlat psky sinajsk strany akabskho zlivu, lemovan modrou vodouthnouc se na vchod a kzemi Ibn Saud. Na severu jsem sledoval ohromujc bariru hor, kter b a do

srdce Sinaje a kseverozpadu tito obi snili sv boky a jemn sestupuj k suezskmu zlivu. Dole ve vd, vdSeba'iyeh vidm jako ed vlkna leet velbloud cesty. Kdy jsem se dval na modrou masu Jebel Katherin, jejdvojit pice byla o nco vy ne hora Sinaj, zahldl jsem ptka, kter vyltl ze skaln msy o nkolik set yard

pod nmi a zvolna peltl prostorem mezi obma horami. Za pr chvil se knmu pipojil partnera oba tito velcptci, zvolna letc nad vzdlenou zem, byli jedinou znmkou ivota, jsem si tm jist, e to byl pr zlatch orl.

Vyzdviena nad svtem, na nejvym bodu vrcholu hory, stoj mal kaple hory Sinaj, pr yard od n aoddlena nzkou kamennou zdkou a plotem z ostnatho drtu stoj mal meita o jedn mstnosti, kam pichz

jednou za rok muslimov obtovat ovci Mojovi. Kaple i meita jsou postaveny zmohutnch blok uly. Kapleje modern a nahrazuje tu, jej historie sah mon jet dl, ne historie kltera v dol. Zem kole n je posetjemn tesanm kamenem, kousky mramoru a stopami byzantskch plastik, zbytky prvn kaple. Mnoho sochaskyopracovanch kamen bylo vestavno do zd nynj kaple.

Byl jsem podn, abych se podepsal do pergamenov nvtvn knihy uchovvan v malm vestibulukaple. Viml jsem si, eposledn nvtvnk zde byl ped asi dvma msci a e tm kad, kdo je v knizepodepsan, se chlub asem, kter mu vstup na horu trval. Dv hodiny jsou povaovan za slun tempo.


16/27

Kaple je zdobena sve barevnmi starozkonnmi scnami, kter jet nejsou dokoneny. V koutkostela jsme vidli plechovky sbarvou a ttce, kter tam mli mnii odloen. Na prav stran olte byl

ponechan obnaen kus hol skly, jako vmeit Skalnho Dmu v Jerusalm a tato skla je mstemposvcenm tradic, jako to, kde Moj dostal Pikzn. Prvn kaple byla na hoe Sinaj nad touto skaloupostavena ped staletmi a sem byly ze sousedn hory peneseny a po mnoho let uchovvny kosti sv. Kateiny.

Mnich zaplil svku na olti, kter zstala hoet, dokud jsme byli na hoe. Na druh stran kaple je nzkjeskyn pod otevenm nebem, dost velk, aby se do n velo lidsk tlo. k se, e zde si Moj zakrval tvped slvou Bo.

Nevm, zda mnii nkdy ili na vrcholu hory Sinaj, nebo zda sem jako dnes s poutnky vystupovali akostel jim otevrali. Podle jedn tradice by kadho, kdo by na hoe pespal, budilo, a nakonec zahnalo dol,zlovstn rachocen. Knejstarm zmnkm o svatch mstechna Sinaji pat cestovn denk eny, kter podnikla

pou tm sto let ped tm, ne byl klter postaven. Byla to zbon panlsk jeptika jmnem Etheria a m se zato, se na cestu vydala kolem roku 460 po Kr., aby ztotonila msta, o nich etla v Bibli. Jej popis vstupu nahoru Sinaj, ostatn jako cel jej denk, vrh pval svtla na situaci, v n ilo vchodn kesanstvo vdob, kdy

byly pouti jet neobvykl. O horch Sinaje k, e nevystupujete na n pomalu a zvolna jako neci, ale jdetepmo vzhru, jako by to byly stny a zkad ztch hor muste sestupovat, a doshnete samotnho koene onstedn hory, j je zejmna Sinaj. A zde spomoc Krista, naeho Pna, a za podpory mnich, kte ns provzeli,

jsem dovrila vstup a s velkou nmahou, protoe jsem musela stoupat pky, jeliko jsem nemohla do sedla,nicmn tato nmaha nebyla, dky tubm sBo pomoc naplnnm, vnmna.

Etheria doshla vrcholu Sinaje za tyi hodiny. A na onom mst je nyn mal kostelk, protoe eenmsto, kter je na vrcholu hory, nen pli velik. Sm kostel vak je vak velmi spanil. Kdy jsme tedy, s Bo

pomoc, vystoupali na vrchol a dorazili ke dvem kostela, zdrav staecmnich asketickho ivota, jak se zdek a o to vce hoden bt na zdejm mstAle na vrcholu hory nikdo nepebv, protoe zde nen nic ne kostela jeskyn, kde byl sv. Moj. Pot,co jsem si na mst samm peetla ve zknihy Mojov, pinesla nleitouob a pot, co jsme pijali pijmn, prv kdy jsme vychzeli z kostela, dal nm presbyter toho mstadkvzdn, tedy dar jablek, kter prv na tto hoe rostou.

Pi pohled zvrcholu sinajskch hor napsala Etheria ped trncti staletmi: Chci, abyste, dmy, ctihodnsestry, vdly, e hory, na n jsme nejdve bez obt vystoupili, byly jako pouh kopeky ve srovnn s onoustedn, na n jsme nyn stli. Pesto vak jsou tak ohromn, e jsem si myslila, e jsem nikdy nevidla vy, tato

stedn je o tolik pevyovala.

Mlo uplynout cel stolet mezi dobou Etheriiny pouti a narozenm Mohameda, meita proto tehdy jetpostavena. Peel jsem kon budov, co je cela, jej kameny jsou poplchny krv ovc, kter obtuj Beduni.Posadil jsem se na ze dlc vrchol hory mezi kesanstv a islm a sndl jsem sendvie, kter jsem si pinesls sebou. Jak jsem tam tak velmi tie a klidn sedl, zahldl jsem, jak zmeity vybhla okouzlujc myi, posadila sea s noikami sloenmi na bie se rozhlela kolem. Tm jsem se bl pohnout, ale byla tak krotk, jak me btvoln ijc my. Nebyla tak velk jako Mickey Mouse z Qurny, ale i takbyla dvakrt vt, ne anglick my akoek, kter mla tak hust a siln, e vypadal jako Eskymk myho svta, j dodval zdn krajnho blahobytu.

Hodiljsem j chleba, kter si odnesla do meity, a kdy jsemjpak dal kousky hzel bl a bl, ml jsemji pr stop od sebe a jsem si jist, e kdybych sem chodil asto, za tden by mi jedla z ruky. Jet vc m mykpotil, kdy pivedl enuku a rodinu,vechny pi tle a s hustm kokem. Souasn se od kaple piblily dv

kesansk myi, take jsem tu brzy ml est nebo sedm tchto malch tvorek pobhajcch vude kolem. Kde seale vzali? Jsou to bn domc myi, kter se njak naly cestu na vrchol osm tisc stop vysok hory? Jsouvsledkem njakho myho exodu zdrp a tlap klternch koek? Jsou njakm zvltnm druhem sinajskchmy? Vzpomnl jsem si, e jsem nkde etl, e domc myi uvzl na psitm ostrovu nkde pobl Dublinuzmnily barvu a jeden lovk ze chladren v londnskch docch mi ekl, e tamn myi mli obzvlt hustkoek. Je tedy mon, e tmhle mym hust koek narostl, aby mohly na vrcholu Sinaje pevat zimu.

eck mnich i Bedun m ujistili, e myi na hoe byly, co pamatuj. Jestlie tu posledn nvtvnk, kterjim zejm nechal njak drobky, byl ped dvma msci, jak ti tvorov vmeziase hledali potravu na zdej holskle?

Kdy slunce klesalo kArabsk pouti, zhasli jsme svku a zamkli kapli. Kposvtn hoe jsme se obrtilizdy, sestoupilijsme a ponechali ji obloze a tvorekm, kte iji ve skrch a zkrutech posvcen skly.

10

Sestupovali jsme rychle, msty jsme tm beli, tu a tam jsme si odpoinuli ne proto, e bychom byli


17/27

unaven, ale proto, abychom se podvali na ndheru soumraku. Bratr Gabriel mi vyprvl o svtcch apoustevncch, jejich jmna jsou dosud spojena sjeskynmi na Sinaji a mn zaujalo, e jsem mezi nimi objevilmnoho svtc velmi dobe znmch zdjin prvotnho kesanstv.

V jeskyni ve vd el-Lehjah se pipomnaj sv. Kosmas a sv. Damin. Byli to egyptt lkai z kategorieznm jako muednci bez stbra, protoe od tch, kterm jako lkai pomhali, nebrali penze, ale dali odsvch klient, aby se opltkou obrtili od pohanstv ke kesanstv. Museli bt mezi vbec prvnmi sinajskmi

poustevnky, protoe se o nich prav, e byli zabiti ve tetm stolet za Dioklecinova pronsledovn.

Dalm svtcem, jeho jmno dosud nese jedna jeskyn v horch, je sv. Onoforius. Bylo to egyptskpoustevnk, kter podobn jako sv. Antonn hledal hlub samotou, ne vThebaidu a na konci tetho stoletpronikl do sinajsk pout. Jeho ivot zapsal mnich, kter ho znal, jist Egypan jmnem Paphnutius, uednk sv.Antonna, a jeho rukopis je v Britskm museu. Paphnutius se nkdy na potku tvrtho stolet vypravilnejproslulej svtce a poustevnky vpoutinavtvil. Kdy jednoho dne plhal po sinajskch horch, uvidl mue,kter byl obleen jen v psu z list a jeho tlo bylo pokryto chlupy. Kdy ho Paphnutius spatil, vdomnn, e tenmu je len, se skryl. Byl to ale poustevnk sv. Onofrius. Zavedl Paphnutia do sv jeskyn a ekl mu, e pedsedmdesti lety patil kjednomu egyptskmu klteru, ale protoe chtl napodobit sv. Jana Ktitele, stravovala hotouha t vnejodlehlejm kout pout. Nael cestu na Sinaj, kde se jeho hbit postupn rozpadl na cry, a znjnezbylo nic, co by zakrvalo jeho nahotu. Zatmco popisoval svj ivot, bledla mu tv a nvtvnkovi bylo

zejm, e svtec umr. Zemel ehnaje Paphnutovia ten odtrhl kus svho plt, zabalil do nj tlo a nechal jev horsk rozsedlin.

Dal jmno, kter bratr Gabriel zmnil,byl sv. Nilus. Mnii tvrd, e jeho kostru maj v kostnici, jsem siale jist, e jsem nkde etl, e tyto ostatky byly vjaksi dvn dob peneseny do kostela svatch Apotolv Konstantinopoli. Nilus byl nicmn jednm znejvtch poustevnickch litert a jeho spisy osvtluj temnoudobu vzdlench as, ve kterch il Jako bohat mu s dobrm postavenm v Konstantinopoli v dob csaeTheodosia II., planul touhou vidt Boha vodlehlch koutech svta. Vzal svho mladho syna Theodula, opustilenu, a vydal pravdpodobn kolem roku 390 po Kr. na dalekou cestu. k nm, e pou byla pln divokchSaracn, kte uctvali Jitenku a na oltch zhrubho kamene obtovali pohledn mlad chlapce. Kdy nemohliobtovat chlapce, pinutili pokleknout blho velblouda, zve bez vady, kterho pakzabil ejk meem vraenmdo krku. Saracni se pak na ob rav vrhli, jejich pravidlem bylo, e kad kus obti mus bt sndena, ne senad obzorem objevily prvn paprsky slunce.

Kdy il Nilus se svm synem vpoustevnick komunit, napadla tlupa Saracnu kostela a ukradlapotravu, kterou mli poustevnci uloenou ve svch celch na zimu. Pak poustevnkm nadili, aby se svlkli a

postavili se do ady podle vku. Nkte ze starch poustevnk byli zabiti a mlad hoi, vetn Theodola, bylizajati a odvedeni.

Ach, pro zzraky Sinaje ustaly? nakal Nilus, A pro nedunl hrom a neblskal blesk, aby je zastrailv jejich niemnosti!

Kdy pochovali sv mrtv, seli se poustevnci kporad a rozhodli se postovat si krli mstnchbarbar, kter zejm msk vld odpovdal za bezpenost horskch prsmyk, zrovna tak jako za ni do zzenPohraninho adu odpovdali mstn ejkov. Krl ekl, e bude Saracny sledovat a vykon na nich pomstu zanjezd a Nilus, jemu velmi zleelo na tom, aby zskal zpt svho syna, podal, aby mohl jt s nimi. Krlsouhlasil a Nilus spronsledujcm vojskem cestoval dvanct dn pes Sinaj. Pak potkal mue, kter mu ekl, e se

se Saracny setkal a e hoch nebyl zabit. Nilus se pevelice radoval, e Theodolus je stle na ivu. Byl vak prodndo otroctv v eckm mst Elusu, kter sir Leonardd Woolley a T. E. Lawrence ztotonili s troskami mstazvanho Khalasa, asi patnct mil od Bereby.

Nilus se do msta vypravil a hledal svho chlapce. Zjistil, e elusk biskup z nj udlal vrtnho tamnhokostela. Theodolus svmu otci ekl, e spolu s dalmi zajatci celou noc leel svzan emeny na zemi, vedleolte, na ktermbyl me, msa, lahvika a kadidlo. Saracni ale byli pli opil a pli dlouho spali, proto rno apakpo tyi dal dny, hnali zajatce dl, a jejich vznitele napadlo, e by na nich mohli vydlat penze. Naeluskho biskupa zbonost otce a syna zapsobila natolik, e je oba vysvtil.

Nilus a Theodolus se pak vrtili na Sinaj, kde ili jako poustevnci. Vyznaovali se svmi sebezpory, aleNilus nebyl extremista a nael si as na kritiku toho, co povaoval za nevary asketickho ivota sv doby. Jehospisy, zejmna dopisy, v nich radil a napravoval dal kesany,pat ktomu nejintimnjmu a nejpouenjmu,co se nm z on dvn doby dochovalo.


18/27

V debat o tchto veliknech minulosti jsme sestoupili ze Sinaje velbloud stezkou do vd Shu'aib, kdejsme ped sebou vidli klter ve stnu kopc.

Podvejte, ekl jsem, co to je?

Daleko vprotilehl roklin sestupovala po bo hory ern postava. Byl tak daleko, e bylo tk hovidt, pokud jste ho celou dobu nesledovali pohledem. Bratr Gabriel, kter nem pli dobr zrak, jej nevidl

vbec, ale Bedun jej vidl hned a zmnil i jmno toho mnicha.

Ach, ekl bratr Gabriel, to je jeden star mnich, kter pod chod po horch a na vinch stav ke.Vidli jste je tady vude. Dv je tam na pamtku slavnch muednk a poustevnk, kte tu kdysi ili a zemeli.

11

U to byla moje posledn noc na Sinaji. Kdy jsem sedl po veei sm vmalm pokoji vedle sv lonice,jeden mnich mi pinesl kpodpisu knihu nvtv. Listoval jsem j a ve svtle lampy se objevovala slavn a zajmavjmna. Je zvltn, e hodn patnch hotel vmnohem astji navtvovanch stech svta m nvtvnickknihy vzan v drahocennm jemnm pergamenu, zatmco mnii na Sinaji, jejich nvtvnci jsou stejnnespoetn jako psek a pat mezi n poutnci vech vkovch skupin a ze vech zem, se spokoj s psankou.

Nvtvnick kniha je stopou modern doby na Sinaji, protoe zan teprve v roce 1860. Burckhard nm

ekl, e kdy klter navtvil vroce 1816, nael zdi pokryt trky papru, na kter psali nvtvnci sv jmno,proto je zejm, e tato kniha je tm, co se oznaujejako dlouho vnman poteba,

Prvn zpis v n je od Johana Thomase Neergaaarda z Kodan, kter vkltee pobval od 19. - 12.bezna 1860. Prvn anglick zznamy z onoho roku jsou od C. M. Nickelse, S. H. Moore a Williama HowardaDoughtyho, kte ve prospch kltera zanechali edest frank.

Kbeznu 1686 je datovn zpis ve francouztin, kter zanechala velk skupina ze SpolenostiSuezskho kanlu, ve kterm se objevuje podpis jist Marie Voisin. Na te stran, ale s datem 30. z 1935 jsouslov: Syn Marie Voisin, manelky Jeana Micarda, ml to tst, mohl toto svat msto navtvit edest osm let po

pouti sv matky a dda. Gastron Micard.

5. dubna 1871 m tento zpis:

S mnoha dky chceme vyjdit uznn za laskavost a ochotu mnich pi na tydenn nvtvv konventu.

CUNNINGHAME GRAHAM, Skotsko.

Sble neurenm datem v roce 1875 je kniha podepsna Charles M. Doughty.

K 7. jnu 1888 je datovn nsledujc mil dopis:

J ne podepsan jsem tbnm dstojnkem adu sted egyptsk armdy, kter m na starosti tutost zem. Tento konvent jsem navtvil v doprovodu Ismaila Agha Ahmeda Baluha, bai z El Akaby po inspekciv El Tora. Dovolm si tene informovat, e cesta t El Akaby, vd Musa a El Khalil je docela bezpen.Arabtejkov nkdy pro njak zvltn el vlastnho prospchu zalou a eknou, e een cesta nen bezpen. Plbych si, aby dma, kter takov li usly, laskav informovala vldu, abychom mohli ohledn takovho lheudlat, co je teba. Po tdennm pobytu jsme tento konvent opustili smnoha dky mnichm za respekt, laskavost a

pozornost, kter nm vnovali. Poskytli nm stravu, krmen pro zvata a ve, co jsme chtli. Je mi velmi lto, ejsme nemli asnavtvit Jebel Muse a 0Katerine, ale doufm, e je budeme moci navtvit pt rok. Vidli jsmev tomto konventu ve a shledali to vnaprostm podku. Nyn budu bydlet na Suezu.

t. kpt. Ibrahim Effendi.

Zohni, H.Q.E.A.

Baluh, bai akabsk

1. dubna 1894 je kniha podepsna Pierre Loti.

10. kvtna 1903 se objevuje tento zznam:

Byli jsme prvn frantikni, kte na toto svat msto pili po mnoha stoletch a byli jsme poteni vm,

co jsme vidli. Mli jsme to poten, e jsme mli uctt vechna svat msta a svat ostatky a ani nevme, jakvyjdit n dk dobrm otcm tohoto kltera za vldn a lskypln pijet. Vdy budeme vzpomnat na mil dny,kter jsme tu strvili a tchto pr slov peme jako podkovn za vechnu vldnost zde pijatou. Bh a ehn


19/27

tomuto svatmu domu a vem, kdo vnm pebvaj.

F.GODFREY, O.F.M.

W. MOWBRAY.

FRAFIDELIS DABOSTON.

16. listopadu navtvil horu Sinaj zesnul lord Allenby a napsal tato slova:

Kdy nyn opoutm konvent Santa Katerina, kde jsem ml tu est bt hostem Jeho BlaenostiArcibiskupa sinajskho, musm vyjdit hlubok pocit uznn za pohostinnost a velkorysost, j se zde mn i mmupersonlu dostalo. Hluboce m oslovilo a dojalo, e arcibiskup slouil slavnou mi za odpoinut due mmilovan matky a bylo mi ct a vsadou bt tomuto obadu ptomen. Znaeho pobytu v tomto centru posvtnchvzpomnek si odnme dojmy cty a spokojenho tst.

ALLENBY,POLN MARL.

16.18. listopadu 1922

I kdy jsem si znvtvn knihy opsal jen nkolik zpis, kter mn zaujaly, sotva je na svt nrod, kternenajde svj jazyk v tto knize zastoupen.

12

Vpl tvrt rno jako obyejn zvonily zvony. Byla jet tma a hvzdy jasn zily. Seel jsem potyech schoditch a peel pes oblen ndvo, vude bylo takov ticho, klid a zima a jet ne jsem veel dokostela, slyel jsem vklidnm jitnm vzduchu hlubok hmot hlas, kter znj vychzel. Zastavil jsem se aposlouchal.

Agios-agios-agios-agios-agios-agios-agios

Pak vy hlas vpadl s:

Kyrie eleisona tet, hlubokm basem:

Kyrie elei-sooon

Posledn slabika se nesla shy a shy do hlubin nejposlednjch propast a jeskyn hlasu.

Bonmi dvemi jsem veel do kadidlov mlhy. Zprvu jsem nemohl vidt nic, ne malik teky svtlasvek a dv zelen jiskry a jednu rubnov ervenou, visc v temnot, brzy ale moje oi rozeznvaly tvary velkch lustr viscch ze stropu lodi, temnj stny ve svt stn. Bylo to, jako bych se zatoulal do jaksiobrovsk jeskyn oven stalaktity.

Doel jsem po pikch kchrovm lavicm a nevidn tam stl. Blzko vchodnho konce kostela jemnzilo svtlo, ve kterm byl vidt vrek techo pultu. Vtemnot se objevovaly vousat tve a na okamik vev zi zableskly, aby zase hladce zmizely vtemnot. To, e se v zi svtla objev njak tv naznaovalo jenustn, kter znlo jako slab krbn po podlaze, kdy se blilo neviditeln tlo a pak nhle jako Banquv duchzazila nov tv, stejn bled a vousat jako vechny ostatn.

Pomalu a tm neznateln se do kostela zaal jako ed zvoj vkrdat svit, zdlo se ale nemon, e by

svtlo kdy mohlo proniknout tak hustou temnotu. Pak jsem vidl mnichy stojc v lavicch na protj stran lod,vidl jsem sloupy lod zdvihajc se jako ed stny a vysok obrys ikonostasu sjeho obrannm valem svtc.V ikonostasuse otevely dvee. Vyel knz vrouchu, jak jsem nyn mohl vidt, bylo erven, s velkou knihouv rukou a vedle nj stl mnich vernm, kter blzko knihy drel svku. Studenm kostelem znl po dlouhoudobu jeho hlas. Svtla pibvalo. U jsem vidl tve svtc s dlouhmi vousy hledc ze zlata ikon. Knz a jehoasistent proli dvemi, ozval se jasn zvukkrouk zvsu taench po mdn tyi a prchod zakryl pruh rudho

broktu. Bohosluba, kter trvala odpl tvrt, skonila za svtn.

Na schodech venku stlo v edm svtle ped svtnm pr mnich. Sinajsk arcibiskup m pozval dosvho pokoje k obadu oslavy prvnho dne vmsci. Sinaj stle uv julinsk kalend, kter je o tinct dn zptza gregorinskm. li jsme spolen do mstnosti na devnm ochozu, nsledovni knzem, kterho jsem vidlv kostele a kter na sob pod ml sv rud roucho. Drel mdn pohr svcen vody, sntku bazalky, a stbrnrun k. Kdy jsme veli do arcibiskupova pokoje, knz bazalku a k pedloil svmu nadzen mu.

Arcibiskup je uchopil dohromady, namoil je ve svcen vod, na chvli je stichou modlitbou podrel proti elu apak vodou pokropil mstnost, sntku pitom pouil jako asperges. Tm obad skonil, knz vzal ndobu, bazalku a


20/27

k a vyel do kltera, vykropit kadou mstnost a celu kadho mnicha svcenou vodou.

A zatmco tak svm bratrm nesl poselstv pokoje a milosti, nad horami vylo slunce a klter se koupalve svtle.

O hodinu pozdji jsme se rozlouili sJeho Blaenost a mnichy, kte byli tak laskav a npomocn. BratrGabriel seel dol kbrn, aby mne vyprovodil a j se ho zeptal, co mu mohu poslat z Anglie.Njakou dobu vn

pemlel a pak podal o obrzky Londna a njak znmky skrlem Jim VI.

Auta zaburcela a se svmi dtmi pibhli Jebeliyov, take jsme na hrubou cestu vyreli davemzvdavch tv. Kdy jsem se ohldl, ne jsme klter ztratili z dohledu, vidl jsem jej opevnn v horskm

prsmyku a zhradeb hledlo pr temnch postav jako arodjov zv.

13

Do Suezu jsme dojeli, ne t noci nastala tma a vpt rno nsledujcho jitra jsem s Vallinisem, Yusufema dvma auty po zpadnm pobe zlivu jeli do kltera, kter znm prv tak mlo, jako je Sinaj proslul. Je tokoptsk klter sv. AntonnaDer Anba Antoniuskter se prohlauje za star ne Sinaj.

Znm jen dva jeho krtk popisy, protoe vzkumnci devatenctho stolet, zlkan mon blimimsty, nikdy nepronikli do odlehl pouti, kde le. Na rozdl od Sinaje nem klter sv. Antonna dnou historiipout a dn evropsk souvislosti. Jeho nrok na slvu spov v jeho spojen se sv. Antonnem a jeho mimodnstarobylosti, byl toti zaloen svtcovmi uednky blzko jeskyn, kde sv. Antonn snel sv slavn pokuen.

Cesta podl zpadnho pobe zlivu je drsn a nron a cesta na Sinaj je ve srovnn s n bezpen asnadn. Tato zpadn cesta pedkld neustl nstrahy v podob vd, jejich dna jsou pln balvansplachovanch horskmi pvalovmi toky. Pokad kdy zapr , mn jejich trasu penesenm balvana pidnmnovch. Optimista, kter si mysl, e me objevit snadnou objku, nevyhnuteln naraz na problmy a bude semuset vracet zpt. Menm zlem je odstranit balvany zcesty autu, co jsme nkolikrt udlali.Nikdy jsem nevidlsilnici, kter by pedstavovala hor hrozbu po zadn npravu.

Dl po cest jsem si viml zvltnosti zpadnho behu zlivu, kter me mt pvod ve vtru neboplivu, nebo jin doasn pin, nebo to me bt trval zvltnost. Jde o to, e vechny bambusov koe, bedny

na kuata, pomerane, kusy deva a dal vci vyhzen z palub lod v zlivu piplouvaj kzpadnmu behu, kterje jimi na kadm palci cesty doslova poset. Vypadalo to, e cestu do Habee zna przdn lahve od Chianti,protoe mi bylo eeno, e je vyhazuj z italskch transport proplouvajcch do Rudho moe. Jak smla proBeduny na vchodnm behu, e ztchto pokladu nikdy nic nenajde cestu kjejich behm!

Kdy ustoup hory, nsleduj dlouh seky mkkho, zrdnho psku, zejmna mezi Abu Degra a RasZafarana, ve kterm takka nelze neuvznout. Ob nae auta vtomto psku zstala vzet hned mli za Ras Zafaranaa nim se nedalo pedejt tomu, aby zapadly a po zadn poloosy. Ani trik s kusy pltna spibitmi devnmizchyty nepomohl pneumatikm zachytit se, a my jsme byli nuceni podat o pomoc Pohranin ad, onuulechtilou slu, kter m malou blou policejn stanici v Ras Zafarana. Tato stanice, mimochodem, hled pes vodysuezskho zlivu do Abu Zemina.

Vpolicejnm voze rychle dorazilo est silnch vojn pod velenm sdnskho seranta. Tihle sdnt

poddstojnci dlaj vechno poklusem. N serant postavil svoje mue do ady, zavelel pozor a rozbhl se knm.Salutoval jako gardista apodal o povolen, aby jednotka smla pokraovat. Za pl hodiny vozy z psku pouhoulidskou silou vythli, a kdy jsem se nanejv zdvoile pokusil serantovi dt drobn projev uznn, opt se

postavil do pozoru a podal o prominut, e je pouh sluebnk vldy, kter kon svou povinnost. Dobe rozummtomu, pro lid, kte slouili vEgypt a Sdnu, Sdnce obdivuj. Vypadaj jako rozen vojci a dlaj est tm,kdo je vycviili.

Za Ras Zafaranou jsme zamili do vnitrozem a po nkolika hodinch tk jzdy stoupajc pouti jsmedojeli na dohled holmu hebeni hor, na jejich pat klter stoj. Toto odlehl msto, nevslovn divok aosaml, zdvih sv bl pevn hradby uprosted mil kamenit pout , a kdy jsme pijeli bl, vidl jsem, jakstrmjsou hory, kter se zdvihaj bezprostedn za klterem.

Pedjeli jsme ped velkou blou ze a zatahali za provaz od zvonu vedle brny.

Koptsk patriarcha v Khie byl tak laskav, e mi dal prvodn list pro kummuseili opata. Mnii otevelibrnu a ekli, abychom vjeli sauty za hradby. Veli jsme do ohrazenho msta, kter mi pipadalo jako kadegyptsk vesnice, a na to, e tu nebyly dn eny a dti. Zem se pke svaovala doleva a byla pln ke a


21/27

palem. Ped nmi vedla bn ulice tvercovch dom z blta, z nich nkter byly est pater vysok, zjejich stnvynvaly palmov kmeny a nad kadm domembylo znamen ke. Tato ulice stila do stednho nmst, kdestly dv modern zvonice. Za nmstm vedla dal zk ulice bltnch dom kbl budov s padacm mostem,ve kter jsem poznal obvykl kasrneboli tvrz koptskho kltera. Vpozad byl shluk plochch bltnch stech anzkch blch kupol, o kterch jsem vdl, e oznauj kostel.

Klter sv. Antonna je vt ne kltery ve vd Natrum a i kdy je vhradbch hojnost msta, vechnybudovy jsou shromdn blzko u sebe. Na rozdl od kamennch a oblench budov natrumskch klterje zdevtina dom a hospodskch budov primitivn konstrukce z hndchbltnch cihel.

Mlad laick bratr ns vedl po schoditi a pes dldn ndvo, kde chladlo nkolik obrovskch pnvvelho vosku, do budovy jist velikosti, kter vypadla jako dm spnho krame v malm francouzskmvenkovskm msteku. Veel jsemdo chladn a temn sn vybaven pohovkami. Byla to zjevn noclena prohosty a byla krsn ist a zameten.

Sedl jsem tam pr chvil, kdy veli dva mui. Jeden byl mimodn pohledn, s evropskmi rysy,hezkm elem, pmm nosem a hndm vosem, na sob ml ernturban a rbu katanov barvy. Jeho spolenk

byl

Documents

IX. kapitola Through Lands of the Bible pracovní překlad