63
Etika energetické vize ČSZE, 23.2.2012 Doc. Ing. Petr Otčenášek, CSc. Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx kontinuita s konferencí pořádanou v Praze 13.10.2011 k tématu Zelená energetika a jaderné elektrárny Komu patří budoucnost? Výstup Spolkové republiky Německo z jaderné energetiky a jeho důsledky pro okolní země (téma zadané pořadateli) Panel II. Moderátorka H. Scharfová, účastníci M. Bursík, P. Otčenášek a panelem NERS dne 19.10.2011 k tématu „Energetická vize 21. století“

K tématu „Komu patří budoucnost?“ konfrontace x racionalita

  • Upload
    neona

  • View
    11

  • Download
    1

Embed Size (px)

DESCRIPTION

- PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Etika energetické vize

ČSZE, 23.2.2012Doc. Ing. Petr Otčenášek, CSc.

Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

kontinuita s konferencí pořádanou v Praze 13.10.2011 k tématu

Zelená energetika a jaderné elektrárnyKomu patří budoucnost?

Výstup Spolkové republiky Německo z jaderné energetiky a jeho důsledky pro okolní země (téma zadané pořadateli)

Panel II. Moderátorka H. Scharfová, účastníci M. Bursík, P. Otčenášek

a panelem NERS dne 19.10.2011 k tématu„Energetická vize 21. století“

Page 2: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

K tématu „Komu patří budoucnost?“ konfrontace x racionalita

• V blízké i vzdálenější budoucnosti mají fosilní paliva klíčový význam zejména z hlediska životního prostředí, světové bezpečnosti a ekonomiky.

• Proto je nezbytné v kontextu se „zelenou energetikou“ a jadernými palivy zahrnout i ropu, uhlí a zemní plyn.

• Žijeme v době ubývání zdrojů paliv a materiálů, a proto je koncentrace na jaderné i obnovitelné zdroje rozumná.

Závažnými podklady pro analýzu světové energetické situace a jejích výhledů jsou texty World Energy Council aktuálně z konference v roce 2010 (Montreal).

Obecné statistické reporty (co bylo) x kvalifikovaná prognózaNe jen elektroenergetika (doprava, teplo,…)

Page 3: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Podíl na výrobě elektřiny (svět)

jádro18%

voda19%

ropa10%

uhlí42%

plyn11%

Page 4: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Očekávaná věrohodnost prognóz

Identifikaci problému lze s rostoucí věrohodností získat: 1. expertním odhadem (s kvalitou podmíněnou rozsahem podkladů)2. párovým porovnáním (Konvoianlage)3. matematickým modelováním s relevantními daty4. dlouhodobým hodnocením významných parametrů (panta rei)

Závěry k věrohodnosti mohou patřit nejvýše do první kategorie.K párovému porovnání energetické vize není referenční vzor a ke

strategickým modelům nejsou okrajové podmínky, charakteristiky a věrohodná data. Všechny strategické vize energetiky jsou proto charakterizovány nízkou věrohodností.

K problému vystoupení SRN z jaderného programu nejsou dostupné základní charakteristiky projektu.

Page 5: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Magický trojúhelník který při vývoji lidstva určoval vztahy mezi člověkem, materiály a energií se na konci 20. století změnil na šestiúhelník ukazující ve

svém časovém vývoji cestu do 21. století

člověk materiály energie-------------------------------------------------------------------------------------------------- člověk materiály

energie životní prostředí

kapitál nadnárodní regulace -------------------------------------------------------------------------------------------------- sedmým hrotem je etika (ENERGETIKA 10/2010) za míru, válek i teroru (Upton Sinclair, Ezechiel)

Page 6: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Etické hlediskoEtika soubor morálních pravidel a principů jejich využíváníCelosvětově roste ohrožení lidské společnosti poznanými i dosud neznámými

faktory. Na projevech rizika má energetika, doprava a války lví podíl. Tím, že člověk přistupuje k využívání technologií, které nejsou a nemohou být předem dlouhodobě ověřeny, přijímá vědomě i bez tušení souvislosti s ohrožením důsledky, které mohou ohrozit jednotlivce, regiony a svět.

Proto je na místě posuzovat i zdroje energie z hlediska globální bezpečnosti a také etiky. Analyzovat a podle výsledků dostupných analýz jednat nejen pro ohrožení druhu homo sapiens, ale i biologických systémů, krajiny a prostoru, do kterého člověk ať již směrem do nitra Země nebo směrem k kosmu vstupuje.

1. Etika je vztažena na charakter problému (hospodářské problémy, riziko, životní prostředí).

2. Denní praxe i při uplatnění etického hlediska vyžaduje kompromis, jinak zničí samotný princip.

Page 7: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita
Page 8: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita
Page 9: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Fosilní paliva

1. Energie z fosilních paliv (2/3 spotřeby) dominuje nad jadernou i obnovitelnou.

2. Bez ohledu na etiku a životní prostředí homo sapiens spálí vše, co se mu podaří vytěžit.

3. Hodnocení skleníkového efektu je vadné

4. Co na odhadu spotřeby a výroby chceme nebo můžeme změnit? Nebo jsme jen ve vleku závodu mezi výrobou a spotřebou? Na 10 let provozovat, na 20 stavět, pro 30 a dále zkoumat.

Page 10: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Dilema: ředit koncentrovanou versus koncentrovat rozředěnou energii

Chemická reakce ve fosilních palivech a jaderná energie v řetězové reakci jsou příslibem energie ale také hrozbou explozí a vojenského zneužití (je pozdě)

Využití obnovitelných zdrojů má své meze se zřetelem k nárokům rostoucí světové populace i na prostor a vodní zdroje.

V praktickém řešení tohoto dilematu jsme konfrontování s výhledem na „zbývající roky“ 21. století – požadovaná životnost jaderných elektráren 90 roků – kontejnment 100 let, ostatní lze vyměnit nebo reparovat (to je odhad doby života našich vnuků) vymezuje naší odpovědnost a charakterizuje naši neznalost tím, že sahá za horizont našeho vnímání.

Page 11: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Ohrožení z pokusů s jadernými zbraněmi přesáhlo následky Černobylu

Page 12: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Totální riziko ze zdrojů energie

• Riziko z těžby paliv, konstrukce a provozu různých zdrojů energie musí být dále identifikováno.

• S vyšší odpovědností politiků, technologů i veřejnosti za možné následky projevu rizika v běžných i extrémních krizových situací bude nezbytné přistupovat k formulaci strategických záměrů a opatření v celém spektru energetického hospodářství.

• Veřejnost a spotřebitelé energie nekupují doly, výrobní podniky, přenosové sítě a úložiště odpadů, ale energii ve formě paliv, elektřiny a tepla. Platí za produkt a nesou riziko z celého řetězce.

Page 13: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Nové zdroje energie• S výhledem na třicet roků nejsou až dosud známé žádné nové

zdroje, které by se mohly významným způsobem podílet na zabezpečení spolehlivých dodávek energie pro lidstvo. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze očekávat, že lidstvo nové zdroje energie získá, pokud na to bude mít dostatek času. Růst světové populace a vize vyčerpávání fosilních paliv ale ukazuje, že takový čas není k dispozici.

• Přenos solární energie z kosmu není utopií, ale ani realitou• Přenos vodíku vyrobeného v solárních elektrárnách na

pouštích severní Afriky je fyzikálně a technologicky možný, ale pro finanční krizí zmítanou Evropu investičně nedosažitelný.

Nové úspory energieVýznamné úspory energie (omezení zbrojení), snížení rizik z

dopravy (elektromobily?, železnice místo kamionů,..) a bilance emisí (obnova evropských lesů) a další racionální kroky jsou nedohlednu.

Page 14: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

04/22/23

25 000 Mrd. kWh

15 400 Mrd. kWh

14 Mrd. t SKE

6 Mrd. Menschen8 Mrd. Menschen

19 Mrd. t SKE

1900 1920 1940 1960 1980 2000 2020

StromPrimärenergieWeltbevölkerung

Entwicklung von Weltbevölkerung, Primärenergie- und Stromverbrauch

Que

lle: S

iem

ens

PG

, eig

ene

Ber

echn

unge

n

Page 15: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Na jaké scénáře se máme připravovat

Industriální společnost využila v minulosti levná fosilní paliva k růstu populace a kvality života (ale také k vedení válek)

Industriální rozvoj má meze dané zdroji a odpady.Po vyčerpání těchto mezí může dojít k:1. dosažení stability na jaderných a/nebo obnovitelných

zdrojích,2. řízenému poklesu požadavků na energii,3. zhroucení civilizace současného typu, 4. technicko-fantastickému pokračování expanze člověka za

dnes myslitelné meze.

Page 16: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Čeho se bojíme více ? Uplatníme etické hledisko jako východisko z:

• nedostatku energie ? Jomkipurská válka, životní úroveň

• ohrožení až devastace biosféry ? Devastace populace spojitě i katastrofami

• rizika odpadů ? Zdraví, životy

Page 17: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Hospodářská krize, celosvětový boj o zdroje energie, vodu a potraviny v kontextu s explozivně rostoucí

populací nemají po 3. světové „studené“ válce daleko k označení „4. světová válka“

Světová hospodářská krize, která zřejmě nebyla překonána, ukázala, že předpovědi očekávaného ekonomického rozvoje a odhady následků pro společnost nebyly předvídány hloubkou působení, délkou trvání a vlivem na světovou populaci. Již dnes poznané souvislosti mají vliv na světové a evropské energetické hospodářství a jeho strategie.

Základní problémy spojené s růstem světová populace o 1,9% ročně, přírůstkem elektrické energie o 4,1% ročně, spotřeba energie o 1,8% ročně, spotřebou vody, která se se zdvojnásobí za čtrnáct let a s potravinovou krizí setrvaly.

Související rizika nedosažení „energetické bezpečnosti“ získáváním zdrojů energie, rozvoje přenosových soustav a spotřeby zřejmě vzrostla.

Extrémní výdaje (desítky/sta bilionů eur) na udržení a rozvoj energetiky (a na pokrytí následků rizik), bude nereálné dlouhodobě získat.

Page 18: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Současné tržní prostředí komplikuje formulaci racionální energetické strategie

Ekonomické teorie vznikaly v době ekonomického růstu a neumí se vyrovnat se scénářem ekonomické stagnace a/nebo poklesu (zisk bank v depresi ?)

Vývoj jaderné energetiky byl akcelerován vojenskými důvody.O nových elektrárnách rozhodují investoři a ne vlády (City bank).O stavbě elektráren rozhodují investoři, které zajímají jen peníze a

riziko.Tržní hodnota a EVA (Economic Value Added) vyjádřená jako rozdíl příjmů a nákladů vztažených k riziku, velmi preferuje

obnovitelné zdroje, méně zemní plyn, se zřetelem k nejisté politice klimatu toleruje uhlí a je zdrženlivá k jaderné energii.

Nesprávná kritéria ekologického vlivu

Page 19: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Energie jako specifická komodita

• Růst a kolísání cen paliv a energie jsou rostoucí hrozbou pro hospodářskou i politickou stabilitu států, ekonomiku podniků a jistoty občanů.

• Prohloubil se problém dostupnost potravin, energie a vody jako podmínka udržení přijatelné existence lidského společenství (pád do chudoby ?).

• Poznání a zvládnutí rizik z nedostatku energie zůstává otevřeným problémem lidstva.

• Neřešeným problémem zůstává zajištění energie za krizových stavů (výpadky dodávek energie, přírodní katastrofy, politické střety: německé dálnice v jomkipurské válce, ).

Page 20: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Vztah obyvatel EU

• Volba zdrojů,jejich bezpečnost a vliv na životní prostředí jsou v Evropě „velmi emocionální záležitostí“. Proto nejsou protesty proti výstavbě vodních a jaderných elektráren neobvyklé.

• Stále nízká informovanost obyvatel vede k velmi nejasnému vztahu k energetickému hospodářství.

• V EU není právní rámec, který by umožnil dosažení souhlasu s rozvinutím energetického potenciálu a se souhlasem k jeho využívání.

• Připravovaný pevný politický rámec by měl stanovit podmínky pro to,aby nové investic byly jasné a předvídatelné ale

Page 21: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Evropská energetická (a konec konců ani ekonomická) situace není pozitivní

• Evropa spotřebuje cca 14% světové spotřeby.• EU má nepatrný, pokud vůbec nějaký vliv na světové ceny paliv.• Její závislost na dovozu trvale roste.• Ročně vynakládá více než dvě stě miliard euro na dovoz paliv.• Energetická stabilita je EU je podmíněně stabilní (Piebalgis)• Ekonomické problémy nedovolí zřejmě financovat strategicky

významné projekty, které by pozitivně ovlivnily bezpečnost a respektovaly etiku (převedení kamionové dopravy na železnici, využití evropsko-afrického projektu na využití solární energie, dotace výzkumu získání energie z kosmu).

Page 22: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Energetické strategie• Tržní hospodářství (fetiš) není schopné zajistí koherentní

energetickou taktiku, natož strategii. Exaktní, logická a korektní energetická koncepce s možností jejího uplatnění v praktické činnosti denní i výhledové politiky je nedostupná.

• Logickým důsledkem známé a zřejmě i očekávané situace je ztráta důvěry v neregulovaný tržní systém.

• První energetickou strategii měly USA, má ji EU, GB, Rusko,…..• Evropská unie má odpovědnost za udržení energetického

hospodářství EU, za stabilitu v dohledném horizontu (30let?)• a za omezení následků očekávaných rizik.• Regulační zásahy jsou nezbytné a připravované i přes nejistoty

vývoje nejbližších desetiletích. Jak se vyrovná česká SEK?

Page 23: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Totální riziko ze zdrojů energie

• Riziko z těžby paliv, konstrukce, provozu různých zdrojů energie a odpadů musí být dále identifikováno (odborníci).

• S vyšší odpovědností politiků, technologů i veřejnosti za možné následky projevu rizika v běžných i extrémních krizových situací bude nezbytné přistupovat k formulaci strategických záměrů a opatření v celém spektru energetického hospodářství (politikové).

• Veřejnost a provozovatelé nesou riziko z celého řetězce.

Page 24: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita
Page 25: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Fukušima DaiičiNaléhavost zahrnout etická kritéria do vytváření energetických strategií nově

vyburcovala nadprojektová havárie v japonské elektrárně Fukušima Daiiči. Rozsah Fukušimy není dnes přehlédnutelný. Identifikace stavu průzkumem je prováděna v okolí a jen v nepatrné míře v ohnisku katastrofy. Škody iniciované tsunami a seismickými vlivy nejen na elektrárně a skladovaném vyhořelém palivu ale také na postižené oblasti jsou odhadovány řádově na tisíce miliard dolarů. Napětí vyvolané touto havárií je jen dlouhodobě řešitelné. Dosud poznané následky havárie otřásly dosud stabilní japonskou ekonomikou a evokovaly výzvy k novým hodnocením a z nich plynoucím strategickým řešením. Zoufalé nouzové chlazení paliva mořskou vodou je mimo dosah reálného myšlení. Pokud by záložní diesel agregáty a elektrárna a sklad VJP byly umístěny o několik metrů výše, tak by slovo Fukušima nikdo neznal (tsunami 1895 – osmnáct metrů).

Havárie ve Fukušimě nezměnila riziko ani jeho hodnocení, ale jeho vnímání (etika nebo strach z devastace). (Fukušima x bulvár)

Page 26: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Katastrofické scénáře

• Následky vulkanické činnost na Islandu a ropné katastrofy při extrémně hlubokých vrtech jsou zřejmě efekty, které nebyly připraveny z hlediska technického řešení a očekávaných hospodářských problémů.

• Je zřejmé, že havarijní analýzy obvyklé v dopravě a energetice, bude nutné rozšířit na oblasti a hloubku analýz nadprojektových havárií dosud považovaných za nadbytečné (Worst Credible Accident ?) a reparačních akcí (co dělat když).

• Scénáře mají smysl, pokud nejsou doprovázeny kvalifikovaným odhadem následků. (Co se může stát, a jak následky havárií řešit). Jinak jsou ryze akademické.

Page 27: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Vědecko-technická připravenost

• Vyspělý evropský průmysl zahrnuje výrobní a provozní znalosti všech dostupných energetických technologií (v řetězci jaderných, fosilních a obnovitelných zdrojů a odpadů).

• Pokračuje výzkum a vývoj.• Potřeba investic do obnovy stávajících kapacit a adresné

rozhodování o skladbě budoucích kapacit, do přenosových systémů a o prodlužování životnosti je závažným strategickým problémem.

• Každý členský stát sám rozhoduje o vlastní skladbě zdrojů v rámci evropských pravidel o hodnocení bezpečnosti, bezpečnostních zárukách a o vlivu na životní prostředí.

Page 28: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Stagnuje kvalifikace pro energetické hospodářství na úrovni

Kompetence: fyzické, psychické a morální (etické) předpoklady, vzdělání, vývoj kariéry, osvědčení v profesi (Peter´s principle)

-------------------------------------------------------------------------------------• Informovanosti a odpovědnost politiků.• Kvalifikace odborníků nejen v technických vědách, ale i v

oblasti přírodních věd a v právních a společenských oborech.• Informovanost veřejnosti tak, aby občané byli schopni na

úrovni svého vzdělání poznat energeticky orientované problémy a vymezit možná řešení v ekonomických souvislostech – srozumitelná komunikace – Sylva.

Page 29: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Ke kvalifikaci spektra profesíProblém: výhled na 10-20 let pro přiměřenou kvalitu lidského činitele v

širokém spektru od fyzikálních, technických, ekonomických a právních věd, v dělnických profesích, středoškoláků, absolventů vysokých škol a špičkových expertů.

1. Naše vysoké školství neprodukuje ani kvalitní vzdělávání ani vědu (Klaus,I/2012).2. Počty, věk a kvalita odborníků k přípravě investic, projektování, výroby a provozu

energetických zařízení, rozvodu a spotřeby energie nedosahují úroveň 80. let.3. Zásahy do školství jsou prováděny nekvalifikovaně (zřizování škol, bakalářské tituly,

ztráta podpory učňovských škol, platy učitelů,…) a bez podpory učitelů.4. Školné je bezprecendentním zásahem do historického vývoje českého školství

Page 30: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Ke kvalifikaci spektra profesí (pokračování)

5. Vedení projektů nezajistí titul MBA, ale renomé špičkových specialistů. Je lépe mít vlastní než najaté.

6. Akademická svoboda není „falešnou hrou vysokých škol“ ale předpokladem nezávislosti a kvality vědy, nezbytné pro průmysl i společnost (PG kurzy 1970).

7. Účast zástupců průmyslu na řízení vysokých škol může vycházet jen z kvality průmyslové reprezentace a ne z administrativních průniků do akademické sféry .

8. Kvalita lidského činitele má souvislost s vizí bezpečné a spolehlivé energetiky.

Page 31: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Pojmy pro veřejnost nesrozumitelné, např.• Spravedlivá cena energie (Barroso) - míra nespravedlnosti?• Energetická bezpečnost (rozdíl mezi bezpečností a spolehlivostí)• Energetická bezpečnost je podmíněná (podmínky???).• Odbornost pro energetické hospodářství.• Drahá energie (Karas).• Chybí jak strategie tak její srozumitelná formulace pro občany (Francie)• Nezbytnost podpůrné legislativy pro získávání paliv, výrobu elektřiny a výstavbu

rozvodných sítí. • Jak chápat etiku, ekonomiku a ochranu životního prostředí ve vztahu ke strategické

energetické vizi?Cena ropy zůstává v poměrně stálých mezích, ale ceny energie, deklarované jako závislé na

ceně ropy, stále rostou. Tím roztáčejí inflační kolotoč. Komu prospívá takový systém? Platí zásady tvorby cen z éry rozvoje průmyslu? Jaká jsou pravidla tvorby cen a (nadměrného) zisku v současném období neoliberální globalizace? Jsou požadavky na vymezení pravidel pro finančně orientované hospodářství nejen opodstatněné ale také reálné?

Page 32: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Nevyjasněné jsou klíčové odborné problémyZ vystoupení generálního sekretáře EURELEKTRIC na semináři ČSZE

dne 8.2.2012 plyne, že členské státy EU mají rozporná stanoviska ke klíčovým problémů, např. :

• SRN vystupuje z jaderné energetiky, Francie ji podporuje na konkurenceschopné bázi, Velká Britanie ji dotuje.

• Španělsko podporuje těžbu vlastního uhlí bez ohledu na těžební náklady a tím na tržní vztahy.

• Rozporná jsou stanoviska k podpoře obnovitelných zdrojů jak z hlediska investičních nákladů, tak výše dotací.

• Nepřipravená je elektrifikace dopravy.Bez sjednocení názorů na problémy a legislativu (mix, emisní

povolenky a emise vůbec, konkurenceschopnost a strategii dostupnosti zdrojů) není jednotná politika EU dosažitelná.

Čtvrtý balíček EU k energetice se nepřipravuje.

Page 33: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Dosavadní vývoj v SRN

• Vyvinul na základech vytvořených technologiemi USA (West - Man) vlastní přístup, jehož výsledkem byla úspěšně navržená a provozovaná série jaderných elektráren Konvoianlage (Dr. Herbert Schenck).

• Mimo téma je snad vhodné připomenout, že k výživě dnešních sedmi miliard obyvatel Země (ale také k výrobě střeliva již v I. světové válce) přispěl objev německého vědce Fritze Habera jak získat dusík ze vzduchu.

• Názor dalšího německého vědce “Hranice rozvoje bohatství je v sociálním systému a ne v přírodních zdrojích“ stojí za zmínku k podpoře etiky.

• K ekonomice další německý politik: „Stát, který nezajistí přiměřené rozdělování národního důchodu, nemá právo na existenci.“

• Projevy havárií vyvolaly rostoucí obavy časti obyvatel z nadprojektových havárií a z problémů spojených s koncem jaderného palivového cyklu.

• Rozhodnutí SRN vystoupit z jaderné energetiky není novým tématem. • Projekty typu „Nordstream“ a výstavba větrných a solárních elektráren připravily

start pro rozhodnutí, které uzrálo po havárii ve Fukušimě.

Page 34: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Fosilní, jaderné a obnovitelné zdroje

Až dosud rozhodovala o volbě zdrojů energie zejména ekonomická a bezpečnostní kritéria.

Doporučení etické a následné rozhodnutí vlády Spolkové republiky Německo přijala etické hledisko mezi rozhodující kritéria.

Etika jako soubor morálních principů a pravidel pro jejich využívání našla odezvu v závažném strategickém rozhodnutí vlády SRN.

Důsledkem rozhodnutí bude zřejmě nová dimenze řešení politického a ekonomického vývoje SRN a zřejmě i okolních zemí (dobré téma s neznámým řešením).

Page 35: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Vnitřní a vnější vlivy vystoupení SRN z jaderné energetiky

Zřejmě korektní a vědecky opodstatněná byla rozhodnutí přijatá vládou SRN v souvislosti s jadernou havárií ve Fukušimě Daiiči:

1. Provést a vyhodnotit prověřené testy na dočasně odstavených reaktorech a tak ověřit, zda jsou bezpečnostní systémy ve stavu, který umožňuje další provoz.

2. Ustavit etickou komisi, která by srozumitelně vyjádřila společenský význam i rizika a to v porovnání s ostatními zdroji a s dlouhodobým výhledem.

Zátěžové testy …. Reassessment na záplavy, seismicitu a okolí jaderných zařízení - komentář

Page 36: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Podklad k tématu

Deutschlands Energiewende – Ein Gemeinschftswerk fur die Zukunft

vorgelegt von der

Ethik- KommissionSichere Energieversorgung

navazuje na diskuze v Bundestagu od roku 2000

Page 37: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Přijatelnost závěrů dle Ethik Kommission

Velmi rychle (od 4. dubna 2011 do 30. května 2011) vypracovaný dokument vymezující rámec strategického rozhodnutí předložený etickou komisí pro bezpečné zásobování energií vedl ke známým rozhodnutím vlády SRN ukončit éru jaderné energetiky. Je více než zřejmé, že jak produkt etické komise, tak vládní rozhodnutí budou předmětem kritiky zleva i zprava. V časové ose se kritické názory vykrystalizují také zepředu i zezadu, tj. hlediska současných vlivů na německou i evropskou ekonomiku, spolehlivost i bezpečnost energetických technologií a životní prostředí a na význam pro horizont nejbližších desítek roků a s ohledem na mlhavý energetický horizont 21. století. Souhlasí všechny politické strany v SRN.

Page 38: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Řízení postupu dle EK • Významným doporučením EK je každoroční monitorování

průběhu přechodového procesu Německým parlamentem (Deutscher Bundestag). Nezbytný je intenzivní dialog mezi veřejností, městy obcemi a podniky. Takový přístup prokazuje znovu, že tržní přístup se neobejde v energetickém hospodářství bez významných regulujících vlivů státu. Obrat v energetice si vyžádá úsilí na všech politických úrovních. Zaujetí stanovisek může ale vyplynout jen ze zázemí vytvořeného odborným managementem. EK vychází z hodnocení dostupnosti energetických alternativ, které jsou méně rizikové. Jejím záměrem je neohrozit hospodářskou úspěšnost s tím, že alternativy budou využívat nejen zdroje ale také vědecký a technologický pokrok, nové hospodářské modely a změny životního stylu s respektem k přírodě.

Page 39: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Dokument etické komise

• Je výzvou připravenou v krátkém intervalu jednoho měsíce a je formulován jako výzva k rozhodnutí.

• Výzva byla přijata vládou Spolkové republiky Německo.• Připravenost SRN na takový krok je přijímána za podmínek,

které nejsou srovnatelné s žádnou zemí Evropské unie (Nordstream, rezervy uhlí, schopnost zaplatit investice do rozvodů a realizovat je, stanovisko veřejnosti. ekonomická situace,…).

• Odhad vlivů německou a tím méně na českou ekonomiku a není dostupný.

Page 40: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Odpovědnost řešení v SRN

Doporučení EK:• respektuje historické i poznané skutečnosti• Nastiňuje obecné postupy odborného řešení, problémy informovanosti

obyvatel,• je si vědomo faktu, že přinese zásadní změny v hospodářském životě

SRN,• zřetelně připouští neznámý dopad na životní úroveň,• faktické problémy a důsledky ponechává odbornému řešení

a tím formuluje politické a etické hledisko k řešení problémů, který dosud nebyly v žádné zemi řešeny.

Page 41: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Politický charakter rozhodnutí

Etická komise formulovala konstatování, že celkové hodnocení jaderné energie může být podle významnosti použitých kritérií v jedné zemi pozitivní a ve druhé negativní. Konečný důkaz o definitivní opodstatněnosti (ne)jaderné koncepce nemůže podat ani jedna strana. Přesná, logická a strategicky dlouhodobě opodstatněná koncepce a možnosti jejího uplatnění v praktické politice je nedostupná.

Page 42: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Negativní vlivy doporučení

Bezpečná budoucnost Německa spočívá nadále na třech pilířích: ekonomická výkonnost, sociální spravedlnost (Bismarck) a zdravé životní prostředí. V souvislosti s nimi má vzniknout společné dílo zaměřené na téma „Energetická budoucnost Německa“. Jeho provedení musí plně respektovat finanční a časové možnosti státu. Jedná se proces, který zasahuje společnost do hloubky. Zásadní jsou požadavky na přestavbu struktury energetického hospodářství. Se zřetelem na celospolečenské provedení navržených záměrů deklaruje EK nezbytnost participace všech složek společnosti. Zřejmé jsou obavy lidí spojené s negativními vlivy navrženého řešení na hospodářský rozvoj a pracovní místa.

Demokracie nejen politická ale i sociální (majetková?)

Page 43: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Vymezení problému

• Pokusem o jednoduché vyhranění základního etického problému pro jaderná paliva může být formulace „Převyšují světová i lokální rizika pro životy, zdraví a majetek plynoucí v daném státě z nedostatku energie ve 21. století ztráty spojené s využíváním jaderných paliv, generováním radioaktivních odpadů nároky na sanaci jaderných zařízení?“

• Citovaný odhad der Deutsche Institut fur Wirtschaft (str.23) předpovídá zvýšení cen pro domácnost nejvýše 1,4%. To je v protikladu s úvodním konstatováním EK o zátěžích, které takovým rozhodnutím vzniknou (4)

• Po oznámení vlády SRN stoupla cena elektřiny o 20% , dovoz elektřiny z Francie a ČR stoupl o 40% (Pokorný Pr,12.10.2011)

Page 44: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Vliv na svět

• Doporučení EK má významné mezinárodní konsekvence týkající se mezinárodních aspektů bezpečnosti jaderných elektráren. V tomto směru bude SRN i nadále vynakládat významné úsilí. Problematická je původní naděje, že se podaří oddělit vojenské využití jaderné energie od civilní. Podle aktuálních údajů (EK str. 44) vyrábí ve světě 435 JE kolem 15% světové spotřeby elektřiny. Je EK prognózováno, že tyto hodnoty se do roku 2030 zdvojnásobí, ale to je konzervativní odhad provedený se zřetelem k elektrifikaci výroby, konzumu a mobility. Růst počtu jaderných elektráren je znepokojující zejména se zřetelem na světový terorizmus s tím, že lidé mají klesající vliv na stabilní svět.

Page 45: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Náhrada jaderných elektráren v SRN• V současné době je v Německu k dispozici 90 GW výkonu a z toho je 20 GW

v jaderných elektrárnách. Se zřetelem k odstavení 8,5 GW v jaderných elektrárnách je k dispozici 81,5 GW. K roku 2020 může propojení výroby elektřiny s teplem přinést 12 GW, biomasa až 2,5 GW, konvenční elektrárny až 7 GW. K roku 2019 se má se zvýšit kapacita ostatních zdrojů včetně obnovitelných a uhelných o dalších 30 GW. Uložení radioaktivních odpadů musí být řešeno bez ohledu na scénář vystoupení z jaderné energetiky. V tom je velká etická odpovědnost provozovatelů jaderných zařízení. Je zřejmě, že povinnost uložit vysoceaktivní jaderný odpad je těžkou zátěží pro příští generace.

K textu:• Konvenční elektrárny zvýší produkci skleníkového CO2.• Spalování zemního plynu zhorší vliv energetiky na životní prostředí: „Úniky

zemního plynu při těžbě a přenosu dosahují 15 až 20 %. Zemní plyn je více než desetkrát rizikovější než oxid uhlíku.“ Když už emisní povolenky na CO2 tak také přenosové povolenky na zemní plyn.

Page 46: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Změna životního stylu• Je zřejmé, že doporučení etické komise vyvolá nejrozsáhlejší

změnu v ekonomice Spolkové republiky Německo od konce války. Vliv přijatého řešení na světové životní prostředí je zanedbatelný. V pozadí jsou obavy ze situace, která v současnosti postihuje Japonsko. Nesporná je odvaha výzvy, která iniciovala řešení přijaté vládou SRN.

• Akcentovaná změna životního stylu se zřetelem k ochraně přírody nebo nedostatkem energie je očekáváním, ke kterému bezpochyby dojde. Buď dříve s vlivem regulace společnosti, nebo později z nedostatku energie po vyčerpání fosilních paliv.

• Vedle hrozby nedostatku energie vystupují problémy rezerv pro black-outy a kompenzaci nestabilit v přenosové soustavě

• Změna životního stylu v Německu ovlivní úroveň v ČR.

Page 47: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Myslitelné závěry• Vystoupení z jaderné energetiky je politickým rozhodnutím a řešením

provedeným za nejistých ekonomických, bezpečnostních a etických podmínek.

• Světová situace jím bude jen nevýznamně ovlivněna.• Politické rozhodnutí vlády SRN ale ovlivní zřejmě ekonomiku a podle

Etické komise i životní úroveň obyvatel.• Vystoupení z jaderné energetiky je se zřetelem ke zbytkové životnosti

investic jaderného parku i s významným vkladem německého přínosu ke světové energetice zmařenou investicí v řádech desítek bilionů korun

(Macht geht das Recht for).• Suverénní rozhodnutí bylo provedeno pro podmínky SRN a jeho

vyhodnocení může být podle Etické komise v jiném politickém prostředí odlišné.

• Vliv rozhodnutí na Českou republiku bude zřejmě analyzován na odborné politické, vědecké i ekonomické úrovni.

Page 48: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Výrobní náklady elektřiny- U.S. 2009

Zmařená investice : SRN se vzdává ekonomické výhody z investicdo jaderného programu

Palivové/provozní náklad na výrobu elektřiny (cent/kWh) uhlí 2,97 zemní plyn 5,00 jaderná 2,03 ropa 12.37

Zdroj: WEC- Montreal 2010

Page 49: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Doporučení EK vychází zFaktu, že se jedná o těžké rozhodnutí a zátěže (4).Žijeme ve světě, ve kterém mnohé státy provozují jaderně

technická zařízení a budou stavět další jaderné elektrárny (5).Výstup z jaderné energetiky bude probíhat lépe, pokud bude

podpořen všemi politickými stranami (16).Společnost je povinna vzít v úvahu důsledky vystoupení z

jaderné energetiky (15).Faktu, že doporučení se bude týkat průmyslu, obchodu,

finančnictví a jeho provedení bude závislé na Parlamentu, vlád spolkových zemí a komunit.

Skutečnosti, že „riziko jde přes hranice“.Přesvědčení, že člověk nesmí dělat vše, co je technicky schopen.

Page 50: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Expertní odhady vlivůDoporučení EK má věcné, finanční a časové světové konsekvenceČeská republika má až dosud dostatečné odborné zázemí v kvalifikaci specialistů

pro řešení komplexních problémů současné energetiky. Jiná je situace v ekonomické oblasti. V politické oblasti platí názor druhého presidenta ČSR, který ve svých pamětech říká, že málokterý z poslanců rozumí podstatě problému, o kterém rozhoduje.

Strategické odhady mají jen nízkou vypovídací schopnost.Odpovědnost za strategická rozhodnutí i za řešení v horizontu roků je na

politické reprezentaci, která odpovídá za formulaci energetické strategie, její prezentace občanům a připravenosti na řešení poznaných i dosud nedefinovaných rizik. Odpovědnost vlády národu je etickým principem, který požadoval již Josef II Habsburg i Bernardo Bolzano a který uplatnil v Deklaraci lidských práv Thomas Jefferson.

Doporučení EK vyzývá k realizaci projektu, srovnatelného s poválečným rozvojem, který ovlivní nejen sousední země.

Page 51: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Významný vliv

Die Ethik-Kommission ist zu der Uberzeugung gekommen, dass eine sichere Energieversorgung ohne Abstriche im Klimaschutz und mit einem Zugewinn an Arbeitsplatzen in der Wirtschaft und im Handwerk sowie ohne Stromarmut und ohne Import von Strom aus Kernenergie bewerkstelligt werden kann (16).

Pokud se změní životní standard obyvatel SRN, je jeho odezva na Českou republiku více než očekávaná.

Page 52: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Rámec české energetiky je setrvalý

• v dodržení technologických, geopolitických, ekologických a bezpečnostních pravidel, který je společný všem státům unie.

• Nezávislá energetická komise vlády ČR došla k závěru, že „jaderná energie je součástí českého energetického mixu“.

• Premiér Nečas česko-saská energetická konference 7.10.2011 „Česko čeká další rozvoj jaderné energetiky a využívání zásob hnědého uhlí. Dotování dalšího rozvoje zdrojů obnovitelné energie si Česko nemůže dovolit“.

• Předseda saské vlády Tillich „Sasko respektuje národní suverenitu české vlády, která se s ohledem na energetický mix opírá i o jadernou energii.“

• Setrvalý je i rámec dalších zemí, z nichž Francie má významnou evropskou dimenzi,

• Je nesporné, že vedle názorů německých politiků se uplatní i nesouhlas veřejnosti i aktivistů zejména s výstavbou nových jaderných zdrojů v EU.

Page 53: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Informační text pro občany

Před deseti lety byl z iniciativy francouzské ministryně energetiky odborně vypracován a celostátně rozšířen text „Énergies, comprendre pour choisir“ k zahájení občanské debaty o energetické budoucnosti Francie.

S vědomím potřeby analogického textu jsem někilikrát nabídl mnou vypracovaný draft analogického textu pro Českou republiku řadě orgánů. Bez reálné odezvy. Není tedy nutné informovat občany o pilíři, který určuje kvalitu jejích života?

Sokrates: „Koho chci ovládat, toho neučím.“

Page 54: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Ekonomická situace státu ovlivňuje využívání obnovitelných zdrojů

Obnovitelné zdroje s výjimkou vody nejsou konkurenceschopné. Využití obnovitelných zdrojů energie souvisí s celkovou ekonomickou situací a legislativou daného státu. Obnovitelné zdroje jsou obvykle chápány jako ekologické. Na ekologickou politiku vyčleňuje stát jen tolik prostředků, kolik umožní státní rozpočet. Pokud společenská objednávka preferuje některé oblasti, například čistotu ovzduší,nezávislost na dovozu paliv, potom lze počítat s dotační politikou. Teprve potom se mohou doplňkové zdroje stát součástí systému využívajícího různé zdroje, tedy i doplňkové.

Čs.časopis pro fyziku 2/2002

Page 55: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Pseudoekologické mýty

• Biopaliva jsou reálnou alternativo (roční subvence na solární zdroje v České republice přesahují částku 12 miliard korun, solární elektrárny se stavěj i na orné půdě). Výroba biopaliv nařízená EU ohrožuje zemědělskou výrobu v ČR.)

• Využívání elektromobilů v SRN prokazuje při současném parku elektráren emise CO2 na úrovni 147 g/km (výrobci automobilů jsou tlačení na emise pod 80 g/km)

• Počet plánovaných jaderných elektráren ve světě je rok po Fukušimě 185. Z toho Čína 51, USA 20, Indie 17, Rusko 14, Velká Britanie 10, Japonsko 10, Jižní Korea 6, Polsko 4, Turecko 4, Spojené emiráty 4, Vietnam 4. Zatímco Německo chce vystoupit z jaderné energetiky k roku 2022, bude Velká Britanie a Polsko budovat své kapacity. Japonsko bude přezkušovat do konce dubna 2012 svých 54 jaderných reaktorů, které pod testech znovu uvede do provozu.

Objektivní posouzení skladby zdrojů energie je zejména v současné těžké ekonomické situaci EU nedostupné.

Page 56: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Vývoj nových jaderných elektrárenFyzikálně zřejmý dosavadní vývoj jaderných elektráren využíval klasické materiály, tj. vodu jako chladivo a moderátor a kovové materiály, které bylo možné modifikovat při současném využití dlouhodobých zkušeností lidstva s kovy na bázi železa a dalších užívaných kovů. Vysokoteplotní a rychlé reaktory bude obtížné uvést do pozice průmyslové a bezpečné zralosti právě proto, že dlouhou etapu jejich vývoje a ověřování nelze překlenout velkým skokem v poznání a prověření. Takové tvrzení se týká nejen jaderných elektráren, ale zejména systémů přepracování vyhořelých jaderných paliv, obalových souborů pro jejich uložení,…

Problém není jen fyzikální, technologický, ekonomický a bezpečnostní, ale se stejnou významností i společenský ve smyslu získání souhlasu obyvatel s aktivitami a důsledky úrovně řešení konce jaderného palivového cyklu.

Výhledy tohoto typu nejen chybějí, ale práce na poznání strategických souvislostí v celé energetické skladně nejsou ani v přípravném stadiu. Kroky do neznáma jsou rizikem.

Page 57: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Strategická vize – faktory a jejich váhy

1. člověk s vědomím demokratické askeze2. materiály a technologie3. racionální výroba s spotřeba energie4. životní prostředí5. kapitál a zisk z něho6. nadnárodní regulace7. etika včetně odpovědnosti za vznik a následky rizika Každý z těchto faktorů je nutné hodnotit s pokusem o míru

uplatnění jeho významnosti (váhový faktor, Gewichtsfaktor, importance, cennosť,…).

1. Vláda SRN zvolila vizi výrazně preferující etiku.2. Platí: „Kompromis je zárodkem budoucího konfliktu“.

Page 58: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Význam etikyO váhovém faktoru etiky není pochyb. Současná globální

neoliberální katastrofa zasahující ekonomiku a inherentně energetiku je krizí a ta je (ve formulaci TGM) především otázkou mravní.

Neetická je nečinnost odpovědných orgánů při úpravě a politických diskuzí o české Státní energetické koncepci, kterou Vladimír Tošovský nazval románem na pokračování. Je známo, že Český svaz zaměstnavatelů v energetice požadoval úpravu podle závěrů „Pačesovy komise“ včetně oponentského posudku. Tyto dokumenty by bylo jistě nezbytné doplnit, aktualizovat a vybraná doporučení pregnantně formulovat, ale základ k rychlé tvorbě SEK zde je. Etická komise SRN vypracovala svá doporučení v intervalu řádově týdnů.

Page 59: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Energetická koncepce

• Koncepce – conceptus pojem• Máme pojem o dnešní projekci energetických nároků na

investice do energetiky v horizontu desítek roků?• 4/40 politická odpovědnost Accountability a účet za důsledky?• Je zřejmá energetická budoucnost Evropy v rámci snad

viditelného horizontu desítek roků?• Získá Evropa legislativní a ekonomickou potenci pro spolehlivou

a bezpečnou energetiku?• Je možné dosáhnout politický konsensus a souhlas veřejnosti (a

s ním bez zodpovědné informovanosti?)

Page 60: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Verifikace strategie

Konečný důkaz o definitivní opodstatněnosti (ne) jaderné koncepce nemůže podat ani jedna strana. Přesná, logická, věrohodná a strategicky dlouhodobě opodstatněná koncepce s možností jejího uplatnění v praktické politice je nedostupná.

Právě tak je z hlediska současného i strategického řešení nedostupné hodnocení významu rozhodnutí vlády SRN na okolní země.

Věrohodnost každé energetické strategie z podstaty problému zahrnující čtyřicetiletou životnost relevantních technologií je extrémně nízká a dále snižovaná ekonomickými konsekvencemi v horizontu nejen desítek, ale deseti let.

Přesto je nutné strategicky myslet a rozhodovat a odhadovat výši ztrát vzniklých odchylkami od nejlepšího odhadu mezi vizí a realitou (slabost variant)

Page 61: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

K úvodní otázce „Komu patří budoucnost?“

Zdroje energie budou tvořit ve světě podle WEC, podle EK i podle NEK vlády ČR fosilní a jaderná paliva i obnovitelné zdroje.

A to přes rizika a nejistoty, které jsou s jejich využíváním spojeny.Základní problém spočívá v našem pojetí budoucích obav z:1. nedostatku energie (paliv, elektřiny, tepla)2. změn v životním prostředí3. následků očekávaného rizika a myslitelných i dosud

nepoznaných nehod a havárií (etika nebo strach ?) Realistická energetická vize EU ale neexistuje a není ani rozvíjena

(vytvoření čtvrtého energetického balíčku EU odmítnuto).

Page 62: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Formulace strategická vize Varianty jsou nejasným řešením x korektně (floating):• Identifikace významných parametrů (podle závažnosti)• Identifikace variací parametrů• Odhad referenční trajektorie• Odhad odchylek závažných parametrů od referenční trajektorie• Odhad důsledků odchylek vážený jejich významností• Stanovení nástrojů pro ovlivnění odchylek• Podpora závěrů analýzou rizik na závažných úrovních1. Projednání na odborné úrovni2. Přijetí na politické úrovni3. Zveřejnění, vysvětlení veřejnosti, zjištění přijatelnostiPřipomínky, kritika a odmítnutí jakékoliv verze SEK jsou a budou

očekávanou realitou – vnitřně rozporné téma.

Page 63: K tématu „Komu patří budoucnost?“   konfrontace x  racionalita

Memento

Využívat politickou moc je snadné zejména pokud člověk není omezován

znalostí faktů a odpovědností lpět na těchto faktech.

(Edgwar Teller)