Racionalita a iracionalitaRacionalita a iracionalita

Ve vědách o společnostiVe vědách o společnosti

Radim ValenčíkRadim Valenčík

VŠFS VŠFS

Leden 2010Leden 2010

Lze za základ poznání společnosti Lze za základ poznání společnosti položit pohled na člověka jako na položit pohled na člověka jako na bytost, která bytost, která maximalizuje svůj užitek maximalizuje svůj užitek a chová se racionálněa chová se racionálně??(Podobně jako např. teoretická mechanika bere za (Podobně jako např. teoretická mechanika bere za základ pojetí těles jako základ pojetí těles jako hmotného bodu.hmotného bodu.))

Vyplynulo z pracovního semináře o výsledcích teorie Vyplynulo z pracovního semináře o výsledcích teorie redistribnučních systémů 20.1.2010.redistribnučních systémů 20.1.2010.

Obecněji: Jaké možnosti má matematika v oblasti Obecněji: Jaké možnosti má matematika v oblasti věd o společnosti – lze zde dosáhnout něčeho věd o společnosti – lze zde dosáhnout něčeho obdobného, jako při jejím použití k popisu fyzikální obdobného, jako při jejím použití k popisu fyzikální přírody?přírody?

Jaký názor na to má T. Sedláček v knizeJaký názor na to má T. Sedláček v knize

Ekonomie dobra a zlaEkonomie dobra a zla

Ekonomie dobra a zla: vyplácí se Ekonomie dobra a zla: vyplácí se dobro? (54 – nadpis)dobro? (54 – nadpis)

Jde snad o nejobtížnější morální Jde snad o nejobtížnější morální otázku, kterou jsme si mohli položit. otázku, kterou jsme si mohli položit. (54)(54)

„„pokusíme se o nový pohled na vztah pokusíme se o nový pohled na vztah racionality a racionality a ii-racionality (emocí)“ -racionality (emocí)“ (183)(183)

„„Snaha dnešní ekonomie převést Snaha dnešní ekonomie převést vševše na sebelásku a kalkul je tak silná, že na sebelásku a kalkul je tak silná, že podobné úvahy se neodvážil ani podobné úvahy se neodvážil ani Epikuros. … Princip dobrovolného Epikuros. … Princip dobrovolného vzdání se utility… ve prospěch celku je vzdání se utility… ve prospěch celku je dnešní ekonomii zcela cizí.“ (189)dnešní ekonomii zcela cizí.“ (189)

„„Newton potřeboval řešit fyzikální Newton potřeboval řešit fyzikální problém, a tak si sestavil vlastní problém, a tak si sestavil vlastní kalkulus… Ekonomie… se občas kalkulus… Ekonomie… se občas dopouští pravého opaku. Tvoří svět (a dopouští pravého opaku. Tvoří svět (a člověka) tak, aby vyhovoval člověka) tak, aby vyhovoval matematice.“ (193)matematice.“ (193)

„„Dokonalé exaktní vzorečky jako by Dokonalé exaktní vzorečky jako by platily všude, jsou božsky nezávislé na platily všude, jsou božsky nezávislé na čase, prostoru, našich emocích či čase, prostoru, našich emocích či čemkoli vratkém. Jakékoli modely, čemkoli vratkém. Jakékoli modely, které nelze matematizovat, jsou které nelze matematizovat, jsou považovány za nedokonalé a považovány za nedokonalé a nedostatečně vědecké.“ (193)nedostatečně vědecké.“ (193)(A to je dobře nebo špatně?...)(A to je dobře nebo špatně?...)

„„Aplikační schopnosti matematiky jsou Aplikační schopnosti matematiky jsou často přeceňovány. Matematici ani často přeceňovány. Matematici ani fyzikové například neumějí přesně fyzikové například neumějí přesně propočítat pohyb tří navzájem se propočítat pohyb tří navzájem se ovlivňujících těles.“ (196)ovlivňujících těles.“ (196)

„„Smrtící ránu snahám popsat Smrtící ránu snahám popsat vše z vše z něčeho něčeho (tj. popsat celou realitu pouze (tj. popsat celou realitu pouze pomocí několika obecně přijatelných pomocí několika obecně přijatelných axiomů a pravidel, jak s nimi nakládat) axiomů a pravidel, jak s nimi nakládat) zasadil v roce 1931 brněnský rodák zasadil v roce 1931 brněnský rodák Kutr Gödel. Ve svých slavných větách o Kutr Gödel. Ve svých slavných větách o neúplnosti dokázal, že v žádné neúplnosti dokázal, že v žádné bezesporné teorii obsahující bezesporné teorii obsahující elementární aritmetiku nikdy elementární aritmetiku nikdy nedokážeme všechna pravdivá nedokážeme všechna pravdivá tvrzení.“ (197) tvrzení.“ (197)

„„Například odmyšlení tření vzduchu a Například odmyšlení tření vzduchu a posuzování rychlosti pádu na základě posuzování rychlosti pádu na základě času, tedy nikoli hmotnosti či tvaru času, tedy nikoli hmotnosti či tvaru (pírko versus kámen) padajícího (pírko versus kámen) padajícího předmětu, bylo geniálním krokem předmětu, bylo geniálním krokem směrem k abstrakci, jež mnohé směrem k abstrakci, jež mnohé zjednodušil. Při zjednodušil. Při skutečnémskutečném výpočtu výpočtu však již však již musímemusíme tření vzduchu tření vzduchu zohlednit, chceme-li se zohlednit, chceme-li se skutečněskutečně dopátrat toho, zda k zemi spadne dopátrat toho, zda k zemi spadne rychleji pírko nebo kámen.“ (198)rychleji pírko nebo kámen.“ (198)

„„Po dlouhou dobu se v teorii her Po dlouhou dobu se v teorii her tvrdilo, že při strategii opakovaných tvrdilo, že při strategii opakovaných simultánních her se vyplácí používat simultánních her se vyplácí používat strategii strategii tit-for-tat…tit-for-tat…(pozn. – jak ty (pozn. – jak ty mně, tak já tobě)mně, tak já tobě)… … Teprve nedávno Teprve nedávno byla zjištěna strategie, která je ještě byla zjištěna strategie, která je ještě efektivnější.“ (103)efektivnější.“ (103)

(Kontexty.)(Kontexty.)

„„Jedinec dělá to, co chce dělat.Jedinec dělá to, co chce dělat.

Tímto způsobem je možné pokoušet se Tímto způsobem je možné pokoušet se ekonomicky vysvětlit lásku matky k ekonomicky vysvětlit lásku matky k dítěti a říci, že matka má užitek z dítěti a říci, že matka má užitek z milování dítěte. A cokoli pro dítě milování dítěte. A cokoli pro dítě obětuje, protože tím maximalizuje svůj obětuje, protože tím maximalizuje svůj užitek – proto například kojí, protože z užitek – proto například kojí, protože z toho má užitek.“ (201)toho má užitek.“ (201)

Stávající rámec budeme používat s vědomím Stávající rámec budeme používat s vědomím jeho nedostatků až do té doby, než se podaří jeho nedostatků až do té doby, než se podaří zkonstruovat rámec nový. Po několik staletí zkonstruovat rámec nový. Po několik staletí se svět „choval“ gravitačně. Tato abstrakce se svět „choval“ gravitačně. Tato abstrakce nenacházela konkurenci ani zpochybnění, nenacházela konkurenci ani zpochybnění, protože (na jisté úrovni potřebného protože (na jisté úrovni potřebného zjednodušení) dostatečně fungovala…zjednodušení) dostatečně fungovala…Tejné zákonitosti platí i v ekonomii. Tejné zákonitosti platí i v ekonomii. Předpoklady či hypotézy (zde musíme Předpoklady či hypotézy (zde musíme podotknout, že drtivá většina našich podotknout, že drtivá většina našich vstupních předpokladů zůstane nevyřčena) vstupních předpokladů zůstane nevyřčena) jsou jsou de factode facto jen způsoby nebo nazírání na jen způsoby nebo nazírání na svět. Svět je sám o sobě, bez pozorovatele, svět. Svět je sám o sobě, bez pozorovatele, chaotický… Konstrukt (matematický vzorec, chaotický… Konstrukt (matematický vzorec, princip, zákon), podle kterého se svět princip, zákon), podle kterého se svět „chová“, nespočívá ve světě samotném, ale „chová“, nespočívá ve světě samotném, ale v nás…. (218)v nás…. (218)

I matematika byla původně emocíI matematika byla původně emocí… … Emociální vjem Emociální vjem zracionálněl.zracionálněl. (214) (214)Přesvědčivým zavedením konstrukce Přesvědčivým zavedením konstrukce (abstraktu) začne být svět vnímán skrze toto (abstraktu) začne být svět vnímán skrze toto prizma. Vědecká teorie, modelové vysvětlení prizma. Vědecká teorie, modelové vysvětlení světa, se stává nedílnou součástí „reality“ světa, se stává nedílnou součástí „reality“ samotné… Nejsme schopni vnímat svět bez samotné… Nejsme schopni vnímat svět bez interpretačního rámce… (217)interpretačního rámce… (217)Dokud daný model (nebo světonázor, Dokud daný model (nebo světonázor, chcete-li) platí, jsou tyto modely pravdivé, chcete-li) platí, jsou tyto modely pravdivé, jakmile je zamítnete, stanou se falešnými.jakmile je zamítnete, stanou se falešnými.Nejsilnějším faktorem, který ovlivňuje Nejsilnějším faktorem, který ovlivňuje výběr výběr či akceptaci modeluči akceptaci modelu, jenž má konstituovat , jenž má konstituovat náš ekonomický světonázor, je svobodná náš ekonomický světonázor, je svobodná volba daného ekonoma či vědce... Výběr volba daného ekonoma či vědce... Výběr ekonomického modelu tedy záleží na ekonomického modelu tedy záleží na apriorním světonázorovém vybavení apriorním světonázorovém vybavení jednotlivce. (218)jednotlivce. (218)

Naše postmoderní doba, která je přece Naše postmoderní doba, která je přece jen o poznání pokornější než vědecká jen o poznání pokornější než vědecká doba moderní, si uvědomuje sílu doba moderní, si uvědomuje sílu mytologie, náboženství a vyprávění – mytologie, náboženství a vyprávění – „rozdíly mezi vědou a nevědou mizí“„rozdíly mezi vědou a nevědou mizí“. . (16)(16)

Rozum a Rozum a emoceemoce

(Jak vznikají naše prožitky?)(Jak vznikají naše prožitky?)

Radim ValenčíkRadim Valenčík

VŠFS VŠFS

Únor 2010Únor 2010

Jaký názor na to má T. Sedláček v knizeJaký názor na to má T. Sedláček v knize

Ekonomie dobra a zlaEkonomie dobra a zlaVe jmenném rejstříku Holmanových učebnic Ve jmenném rejstříku Holmanových učebnic se termín užitek ani nevyskytuje. U Mankiwa se termín užitek ani nevyskytuje. U Mankiwa se objeví až na straně 426 – užitek je úroveň se objeví až na straně 426 – užitek je úroveň štěstí či uspokojení, které se člověku dostává štěstí či uspokojení, které se člověku dostává s ohledem na jeho životní situaci. (199 pod s ohledem na jeho životní situaci. (199 pod čarou)čarou)

Collins Dictionary of Economics: Utility: Collins Dictionary of Economics: Utility: satisfaction or pleasure that an individua satisfaction or pleasure that an individua derives from the consumtion of goog or derives from the consumtion of goog or service.service.

(Užitek = užitek.) (200)(Užitek = užitek.) (200)(Užitek skutečně nutno definovat nikoli tautologicky.)(Užitek skutečně nutno definovat nikoli tautologicky.)

„„Jedinec dělá to, co chce dělat.Jedinec dělá to, co chce dělat.

Tímto způsobem je možné pokoušet se Tímto způsobem je možné pokoušet se ekonomicky vysvětlit lásku matky k ekonomicky vysvětlit lásku matky k dítěti a říci, že matka má užitek z dítěti a říci, že matka má užitek z milování dítěte. A cokoli pro dítě milování dítěte. A cokoli pro dítě obětuje, protože tím maximalizuje svůj obětuje, protože tím maximalizuje svůj užitek – proto například kojí, protože z užitek – proto například kojí, protože z toho má užitek.“ (201)toho má užitek.“ (201)

(Co potřebujeme z hlediska teorie zaměřené na praxi? Objasnit, jak (Co potřebujeme z hlediska teorie zaměřené na praxi? Objasnit, jak vzniká to, co nazýváme užitkem. Zkrátka, jak se vyvíjí naše prožitková vzniká to, co nazýváme užitkem. Zkrátka, jak se vyvíjí naše prožitková struktura, resp. struktura emocí.)struktura, resp. struktura emocí.)

Buď definujeme užitek úzce, jako Buď definujeme užitek úzce, jako například užitek pramenící z například užitek pramenící z obchodovatelných statků – pak však obchodovatelných statků – pak však dojdeme k závěru, že model homo dojdeme k závěru, že model homo oeconomicus neumí vysvětlit veškeré oeconomicus neumí vysvětlit veškeré lidské chování. Ekonomové se však tímto lidské chování. Ekonomové se však tímto (testovatelným) závěrem neuspokojili a (testovatelným) závěrem neuspokojili a předefinovali termín užitek tak, aby předefinovali termín užitek tak, aby zahrnoval vše – včetně (domnělého, zahrnoval vše – včetně (domnělého, očekávaného) užitku z odměny očekávaného) užitku z odměny posmrtného života. Tímto zahrnutím posmrtného života. Tímto zahrnutím všeho pod termín užitek se i z Jana Husa všeho pod termín užitek se i z Jana Husa nebo sv. Františka stává sobecký nebo sv. Františka stává sobecký maximalizátor vlastního (byť posmrtného) maximalizátor vlastního (byť posmrtného) užitku. Ekonomie se tímto propadla do užitku. Ekonomie se tímto propadla do marxistických tenat popperovské marxistických tenat popperovské nefalsifikovatelnosti a netestovatelnosti nefalsifikovatelnosti a netestovatelnosti modelu, který de facto říká, že člověk modelu, který de facto říká, že člověk dělá to, co dělat chce (maximalizuje dělá to, co dělat chce (maximalizuje užitek, který si každý definuje sám). (201)užitek, který si každý definuje sám). (201)(Ekonomie jako „obecná antropologie“ – to, že vše užitek, není ještě (Ekonomie jako „obecná antropologie“ – to, že vše užitek, není ještě ke škodě věci.)ke škodě věci.)

Jak by jedinec musel jednat, aby Jak by jedinec musel jednat, aby nemaximalizoval užitek? Jinými slovy: nemaximalizoval užitek? Jinými slovy: Lze jít proti směru vlastních Lze jít proti směru vlastních optimalizačních křivek? Pokud není optimalizačních křivek? Pokud není možno uvést žádný příklad, pak tato možno uvést žádný příklad, pak tato teorie není falsifikovatelná a de facto teorie není falsifikovatelná a de facto postrádá smysl. (202)postrádá smysl. (202)Podobně jako skutečná realita spočívá Podobně jako skutečná realita spočívá v pohybu, stejně tak musí být v v pohybu, stejně tak musí být v pohybu i poznání. V tomto smyslu pohybu i poznání. V tomto smyslu neexistuje stacionární pravda. Jakákoli neexistuje stacionární pravda. Jakákoli abstrakce bude jen abstrahováním, abstrakce bude jen abstrahováním, nebude věrným, jen zaokrouhleným nebude věrným, jen zaokrouhleným popisem reality své existenční plnosti. popisem reality své existenční plnosti. (203)(203)(No a teď měl T. S. přijít s vlastní koncepcí toho, jak vznikají naše (No a teď měl T. S. přijít s vlastní koncepcí toho, jak vznikají naše prožitky a objasnit např. i problém existenciálního přesahu. Místo prožitky a objasnit např. i problém existenciálního přesahu. Místo toho postmoderní blábol „stacionární pravda neexistuje“.)toho postmoderní blábol „stacionární pravda neexistuje“.)

Z učebnice Mikroekonomie II (2070)Z učebnice Mikroekonomie II (2070)(R. V., P. W., R. B.)(R. V., P. W., R. B.)(Mj. je nutné znát prameny a „neodrovnat“ vše šmahem“.)(Mj. je nutné znát prameny a „neodrovnat“ vše šmahem“.)

Pokud chceme ukázat cestu k řešení Pokud chceme ukázat cestu k řešení problémů, na které jsme narazili…, musíme problémů, na které jsme narazili…, musíme překročit omezení, která do překročit omezení, která do mikroekonomické teorie vnáší princip mikroekonomické teorie vnáší princip vztažení optimalizace k užitku chápanému vztažení optimalizace k užitku chápanému jako subjektivní fenomén. Připomeňme si, že jako subjektivní fenomén. Připomeňme si, že užitek se v ekonomické teorie(či přesněji v užitek se v ekonomické teorie(či přesněji v neoklasické podobě ekonomické teorie) neoklasické podobě ekonomické teorie) chápe:chápe:1. Původně a převážně jako subjektivní 1. Původně a převážně jako subjektivní fenomén typu pociťovaného požitku fenomén typu pociťovaného požitku (prožitku, slasti-strasti...).(prožitku, slasti-strasti...).2. Někdy a později spíše jako projev 2. Někdy a později spíše jako projev preferencí, aniž by byla specifikována jejich preferencí, aniž by byla specifikována jejich povaha či podoba.povaha či podoba.(Zde v podstatě souhlas s T. S.)(Zde v podstatě souhlas s T. S.)

Böhm-Bawerk:Böhm-Bawerk:"Všem statkům bez výjimky je - již "Všem statkům bez výjimky je - již podle pojmu statku (Gut = statek, gut podle pojmu statku (Gut = statek, gut = dobrý - pozn. překl.) - vlastní jistý = dobrý - pozn. překl.) - vlastní jistý vztah k lidskému blahobytu. Existují vztah k lidskému blahobytu. Existují ovšem dva podstatně různé stupně ovšem dva podstatně různé stupně vztahu k blahobytu vztahu k blahobytu (Wohlfahrtsbeziehung). Nižší existuje (Wohlfahrtsbeziehung). Nižší existuje tehdy, má-li statek vůbec schopnost tehdy, má-li statek vůbec schopnost prospět lidskému blahobytu. Naproti prospět lidskému blahobytu. Naproti tomu vyžaduje vyšší stupeň, aby tomu vyžaduje vyšší stupeň, aby statek nebyl pouze vhodnou příčinou, statek nebyl pouze vhodnou příčinou, ale aby byl zároveň také ale aby byl zároveň také nepostradatelnou podmínkou nepostradatelnou podmínkou blahobytu (eines Wohlfahrtserfolges), blahobytu (eines Wohlfahrtserfolges), takže s vlastnictvím anebo ztrátou stojí takže s vlastnictvím anebo ztrátou stojí a padá požitek (Lebensgenuss). (S. a padá požitek (Lebensgenuss). (S. 30.)30.)

„„Za prvé: Naše potřeby, přání, počitky jsou Za prvé: Naše potřeby, přání, počitky jsou skutečně porovnatelné a společným skutečně porovnatelné a společným srovnávacím bodem je intenzita slasti nebo srovnávacím bodem je intenzita slasti nebo odporu (Lust und Unlust), jež pociťujeme.odporu (Lust und Unlust), jež pociťujeme.Za druhé: Jsme schopni odhadnout absolutně a Za druhé: Jsme schopni odhadnout absolutně a relativně stupeň slasti a odporu, jež nám statky relativně stupeň slasti a odporu, jež nám statky poskytují, respektive před nimiž nás chrání a poskytují, respektive před nimiž nás chrání a tuto schopnost skutečně - i když se dopouštíme tuto schopnost skutečně - i když se dopouštíme chybných ocenění - uplatňujeme.chybných ocenění - uplatňujeme.Za třetí: Právě tato určení velikosti slasti nebo Za třetí: Právě tato určení velikosti slasti nebo odporu jsou základem našeho chování vůči odporu jsou základem našeho chování vůči statkům; a to jak pro intelektuální soud o statkům; a to jak pro intelektuální soud o velikosti významu, jejž mají statky pro náš velikosti významu, jejž mají statky pro náš blahobyt, tedy pro hodnocení, tak i pro naše blahobyt, tedy pro hodnocení, tak i pro naše praktické hospodářské činy; z čehož plyne praktické hospodářské činy; z čehož plyne Za čtvrté: že věda naprosto nesmí zanedbávat Za čtvrté: že věda naprosto nesmí zanedbávat subjektivní potřeby, požitky atd. a subjektivní subjektivní potřeby, požitky atd. a subjektivní hodnotu, která má v nich svůj základ, ale že hodnotu, která má v nich svůj základ, ale že musí hledat kořeny pro vysvětlování musí hledat kořeny pro vysvětlování hospodářských věcí právě v nich. Ekonomie, hospodářských věcí právě v nich. Ekonomie, která nevytvoří teorii subjektivní hodnoty, je která nevytvoří teorii subjektivní hodnoty, je postavena na písku." (B. B.: S. 75.)postavena na písku." (B. B.: S. 75.)

Mikroekonomie II ad B. B.:Mikroekonomie II ad B. B.:Pokud by ale osobní spotřeba určitého Pokud by ale osobní spotřeba určitého statku, která přináší požitek či slast (Lust), statku, která přináší požitek či slast (Lust), byla současně v některých případech byla současně v některých případech produktivní, tj. přinášela budoucí příjem jako produktivní, tj. přinášela budoucí příjem jako investiční statek, byla by současně statkem investiční statek, byla by současně statkem "nižšího řádu" i "vyššího řádu ". "nižšího řádu" i "vyššího řádu ". Připomeňme, že s touto možností Připomeňme, že s touto možností produktivní spotřeby Böhm-Bawerk nepočítá. produktivní spotřeby Böhm-Bawerk nepočítá. Museli bychom tak dát tomuto statku dvojí Museli bychom tak dát tomuto statku dvojí ocenění: ocenění: - Jednak jako statku, který přináší "určitý - Jednak jako statku, který přináší "určitý stupeň slasti". stupeň slasti". - Jednak jako statku, který zprostředkuje - Jednak jako statku, který zprostředkuje získání budoucích statků určených k osobní získání budoucích statků určených k osobní spotřebě. Protože však část těchto statků by spotřebě. Protože však část těchto statků by měla rovněž produktivní užití, "utíkal" by měla rovněž produktivní užití, "utíkal" by nám horizont, od kterého bychom odvozovali nám horizont, od kterého bychom odvozovali hodnotu současných statků, do nekonečna. hodnotu současných statků, do nekonečna. Nejedná se jen o nějaký okrajový problém, Nejedná se jen o nějaký okrajový problém, ale o problém zásadní povahy…ale o problém zásadní povahy…(Tady začínají skutečné problémy ekonomické teorie.)(Tady začínají skutečné problémy ekonomické teorie.)

FIsherův graf:FIsherův graf:

Mikroekonomie II:Mikroekonomie II:Vliv (osobní) spotřeby na budoucí Vliv (osobní) spotřeby na budoucí příjem je fenomén, který, při příjem je fenomén, který, při pozornějším pohledu na věc, vnáší do pozornějším pohledu na věc, vnáší do jakéhokoli systému ekonomické teorie jakéhokoli systému ekonomické teorie vztahující cílovost ekonomických vztahující cílovost ekonomických procesů k užitku neřešitelný rozpor. procesů k užitku neřešitelný rozpor. Pokud předpokládáme, že individuum Pokud předpokládáme, že individuum vztahuje veškeré své jednání k vztahuje veškeré své jednání k dosahování užitku (maximalizaci slastí dosahování užitku (maximalizaci slastí a minimalizaci strastí) a pokud i a minimalizaci strastí) a pokud i připustíme možnost "oddiskontovat" připustíme možnost "oddiskontovat" budoucí prožitky, vzniká otázka, jak budoucí prožitky, vzniká otázka, jak ocenit budoucí příjem ze spotřeby, při ocenit budoucí příjem ze spotřeby, při které jsou současně dosahovány které jsou současně dosahovány prožitky. Tento rozpor je v rámci teorie prožitky. Tento rozpor je v rámci teorie užitku neřešitelný. užitku neřešitelný.

Mikroekonomie II:Mikroekonomie II:

Domácnosti využívají současné Domácnosti využívají současné příjmy k vytváření a provozování příjmy k vytváření a provozování svých aktiv (svého majetkového svých aktiv (svého majetkového portfolia), které se sestávají z portfolia), které se sestávají z fyzických i finančních aktiv, z fyzických i finančních aktiv, z lidského i nikoli-lidského kapitálu, lidského i nikoli-lidského kapitálu, přitom tak, aby maximalizovaly přitom tak, aby maximalizovaly současnou hodnotu budoucího současnou hodnotu budoucího příjmu. příjmu. (Zásadní. Proto náš seminář má v názvu „ekonomie produktivní (Zásadní. Proto náš seminář má v názvu „ekonomie produktivní

spotřeby“. Klíčové: spotřeby“. Klíčové: Prožitkový mechanismus není Prožitkový mechanismus není cílotvorný, ale rozhodovacícílotvorný, ale rozhodovací. Tj. nám se jen „zdá“, že . Tj. nám se jen „zdá“, že cílem je maximalizace požitků, „ve skutečnosti“ naše schopnost cílem je maximalizace požitků, „ve skutečnosti“ naše schopnost požitku vzniká v interakci s prostředím, vyvíjí se a je podřízena tomu, požitku vzniká v interakci s prostředím, vyvíjí se a je podřízena tomu, co přibližně – a z hlediska historického vývoje – stále více odpovídá co přibližně – a z hlediska historického vývoje – stále více odpovídá produktivnímu charakteru spotřeby.)produktivnímu charakteru spotřeby.)

(A jak to tedy je? – Viz dále.)(A jak to tedy je? – Viz dále.)

To, co je mezi realitou a uspokojeníTo, co je mezi realitou a uspokojení

potřeby, které vyvolává požitek či potřeby, které vyvolává požitek či prožitek:prožitek:

r r

e e

a a prostředekprostředek uspokojeníuspokojení

l l činnostčinnost potřebypotřeby

i i situace (prožitek. situace (prožitek.

t požitek)t požitek)

a a

K předcházejícímu obrázku:K předcházejícímu obrázku:

1. Na realitu působíme, abychom 1. Na realitu působíme, abychom uspokojili své potřeby.uspokojili své potřeby.

2. K působení na realitu:2. K působení na realitu:

- používáme určité prostředky,- používáme určité prostředky,

- vykonáváme určité činnosti,- vykonáváme určité činnosti,

- dostáváme se do určitých situací.- dostáváme se do určitých situací.

3. Uspokojením potřeby dosahujeme 3. Uspokojením potřeby dosahujeme určitý požitek či prožitek (je spojeno s určitý požitek či prožitek (je spojeno s určitou emocí).určitou emocí).

(Odkud se tyto emoce vzaly a jak se vyvíjejí?)(Odkud se tyto emoce vzaly a jak se vyvíjejí?)

Přenos prožitků:Přenos prožitků:

r r

e e

a a prostředekprostředek uspokojeníuspokojení

l l činnostčinnost potřebypotřeby

i i situace (prožitek. situace (prožitek.

t požitek)t požitek)

a a

Prožitky oceňujeme (tj. prožíváme):Prožitky oceňujeme (tj. prožíváme):

1. Získání či nabytí (vlastnictví) 1. Získání či nabytí (vlastnictví) prostředků, kterými vykonáváme prostředků, kterými vykonáváme činnosti.činnosti.

2. Vlastní výkon činností.2. Vlastní výkon činností.

3. Situace, v nichž se ocitáme, kterým 3. Situace, v nichž se ocitáme, kterým se vyhýbáme či do kterých se se vyhýbáme či do kterých se dostáváme.dostáváme.

……a tak z původních prožitků a tak z původních prožitků bezprostředně spojených s bezprostředně spojených s uspokojením potřeby vznikají nové.uspokojením potřeby vznikají nové.

Fixace nových potřebFixace nových potřeb

Těmito novými prožitky (emocemi) jsou Těmito novými prožitky (emocemi) jsou fixovány nové potřeby, kdy potřebou fixovány nové potřeby, kdy potřebou se stává:se stává:

- Vlastnění či získání určitého - Vlastnění či získání určitého prostředkuprostředku (rybářský prut, peníze, auto, (rybářský prut, peníze, auto,

kabelka…)kabelka…)..

- Výkon určité činnosti- Výkon určité činnosti

(lov ryb, vychovávání dětí, dokonce i práce)(lov ryb, vychovávání dětí, dokonce i práce)..

- Ocitnutí se v určité situaci- Ocitnutí se v určité situaci(být doma, v bezpečí, mezí přáteli, ve významné (být doma, v bezpečí, mezí přáteli, ve významné

pozici)pozici)..

Co dělá prožitky novými a více Co dělá prožitky novými a více přitažlivými než jsou původní?přitažlivými než jsou původní?

r našer naše

e psychika e psychika

a a prostředekprostředek PP11

l l činnostčinnost P P2 2 PP33

i i situace situace PP44

t t P P5 5 PP66

a a

PP1, 1, PP2 …2 …prožitky spojené s uspokojením potřebprožitky spojené s uspokojením potřeb

Syntéza přenesených prožitkůSyntéza přenesených prožitků

Jeden a tentýž prostředek činnosti…Jeden a tentýž prostředek činnosti…

Jedna a tatáž činnost…Jedna a tatáž činnost…

Jedna a tatáž situace…Jedna a tatáž situace…

……současně podmiňují uspokojení současně podmiňují uspokojení velkého množství potřeb velkého množství potřeb (Bivoj a kanec – maso a (Bivoj a kanec – maso a

Libuše)Libuše)..

Nejenže se prožitky z uspokojení Nejenže se prožitky z uspokojení potřeb přenášejí na zprostředkování, potřeb přenášejí na zprostředkování, ale dochází k syntéze prožitků a vzniku ale dochází k syntéze prožitků a vzniku nových. To je klíč k pochopení toho, jak nových. To je klíč k pochopení toho, jak vznikají naše emoce.vznikají naše emoce.(A odpověď na to, jak poznávat svět ve změně či pohybu.)(A odpověď na to, jak poznávat svět ve změně či pohybu.)

A to jsme jen na začátku. Příště:A to jsme jen na začátku. Příště:

- Jak se z lidské schopnosti přenosu a - Jak se z lidské schopnosti přenosu a syntézy prožitků rodí potřeba vztažení syntézy prožitků rodí potřeba vztažení výkonu činností, vlastnění prostředků, výkonu činností, vlastnění prostředků, ocitání se v situacích (přesahu ocitání se v situacích (přesahu stávajícího) k něčemu, co dává všemu stávajícího) k něčemu, co dává všemu smyslu, co nás přesahuje apod.?smyslu, co nás přesahuje apod.?-Jak to souvisí s hledáním smyslu života Jak to souvisí s hledáním smyslu života a existenciálním problémem „dvou a existenciálním problémem „dvou strachů“ (tj. „obyčejného“ strachu, že strachů“ (tj. „obyčejného“ strachu, že zemřeme, a toho horšího strachu, tj. zemřeme, a toho horšího strachu, tj. existenciálního, že během života existenciálního, že během života nenajdeme nic, za co by stálo zato nenajdeme nic, za co by stálo zato zemřít).zemřít). (A o tom až někdy příště…)(A o tom až někdy příště…)