OBS

AH •

ÚVO

DN

ÍK /

2 OBSAH Úvodník 2

MDD, Celé Česko čte dětem 3

Výročí a významné dny 4

Čeští svatí a patroni 5

Pohádka 6–7

Zpívánky 8

Říkanky a hádanky 9

Kam s dětmi v Miláně 10–11

Omalovánky 12–13

Krajánkova knihovna 14–15

Čtení na pokračování 16

Křížovka 17

Hrátky s češtinou 18–19

Český zeměpis 20

Putování za chutěmi 21

Krajánkovo tvoření 22–23

Česká škola Milán 24

Redakce časopisu Krajánek: Anna Karamantzani, Hana Katzourakiová, Jana Schulzová, Jitka Lores Zákoucká, Kateřina Balunová, Lenka Kanellia, Marie Švédová, Mirka Čechovská, Monika Tutucu, Radka Çelik, Soňa Alfieri, Soňa Klimešová, Zuzana Doğan

Titulní stranu připravila: Magdaléna Sevinç Jazyková korekce: Lucie Yakut, Barbora Aydın Grafická úprava: Ivana Kaçmaz, Radka Çelik, Soňa Alfieri Odpovědná redaktorka: Radka Çelik

Kontakt: krajanek@krajaneistanbul.cz krajanek.milano@seznam.cz czassoc-milano.jimdo.com

www.facebook.com/casopiskrajanek

© Čeští krajané v Istanbulu

Tak jste se konečně dočkaly, děti!

Ještě vydržet první červnový týden

a jsou tu dlouhé, dlouhatánské letní

prázdniny! Tak honem, co vás napad-

ne jako první, když se řekne prázdni-

ny? Sluníčko? Moře? Ranní vstávání

beze spěchu? Hry, kamarádi,

výlety, ...?

Když už jsme u těch výletů: mnozí

z vás určitě pojedou navštívit své pří-

buzné do České republiky. Tak to si

určitě nenechte ujít příští číslo Kra-

jánka (bude to prázdninový dvoumě-

síční speciál), protože vám přinese

zajímavé tipy právě na letní výlety po

Čechách a Moravě.

Přejeme vám úspěšné zakončení škol-

ního roku, ať se můžete pochlubit

krásným vysvědčením a léto si oprav-

du zaslouženě užít bez starostí a stre-

su! A šťastný vstup do prázdninového

období.

Na shledanou u letního dvojčísla!

Milánská redakce

3/ MD

D •

CELÉ ČESKO ČTE D

ĚTEM

Mezinárodní den dětí Všechno nejlepší, děti! Konečně jste se dočkaly – po svátcích jara a maminek přišla řada i na vás. První červen – Mezinárodní den dětí – se slaví v mnoha zemích. Nejrůznější kulturní a sportovní akce a soutěže zajistí bohatý program se spoustou zábavy. K dobré náladě přispěje většinou už i krásné teplé počasí a také to, že letní prázdniny takřka klepou na dveře. Možná vás napadne: když mám svátek – bude i dárek? No, není to bezpodmí-nečně nutné, ale... Kdybyste hezky poprosily maminku, tatínka, babičku, dě-du,... Kupříkladu pěkná knížka, ta by vám jistě udělala radost, viďte?

Čteme dětem a s dětmi Malí i velcí, všichni máme rádi knížky. Od obrázkových leporel, prvních říkanek a jednoduchých příběhů o zvířátkách až k vyprávění o princeznách a dobro-družné četbě. Každý si přijde na své. Čtení dětem, to není jen o představování si příběhu a o fantazii, o učení se jazyku a novým slovíčkům. Když vám čte maminka, tatínek nebo prarodiče, nebo když se v jejich přítomnosti pokoušíte samy přečíst první slovo, první větu: jste spolu, prožíváte něco společně, je vám příjemně a mile. Ať jste schoulené na pohovce, na lavičce v parku nebo zachumlané v posteli. O tom, jak je čtení dětem a s dětmi důležité, se kromě Krajánka snaží přesvěd-čit také společnost Celé Česko čte dětem. A dělá to nejen celoroční podporou společné četby, ale i akcí Týden čtení dětem v ČR, který proběhne od 1. do 7. června. Nezbývá, než vybrat si z domácích zásob v knihovničce nebo zajít do knihovny či do knihkupectví. A pokud byste nevěděly jakou knihu si obstarat, Celé Česko čte dětem vám může poradit: nabízí dostatek tipů na dobrou četbu.

VÝRO

ČÍ A

VÝZ

NAM

NÉ

DN

Y /

4

francouzský

spisovatel

a letec. Napsal dlouhou řadu povídek

a románů pro dospělé, často zasaze-

ných do leteckého prostředí. Žádná

z těchto knih však nedosáhla takového

úspěchu jako Malý princ z roku 1949,

moderní pohádkový příběh malého

prince, který přiletěl na Zem z jiné pla-

netky.

český režisér a scénárista,

který natočil spoustu filmů

pro malé i velké diváky.

Vaši rodiče a prarodiče

budou znát jeho komedie

Pane, vy jste vdova! nebo

Což takhle dát si špenát. A vy, děti, jste jistě

alespoň jednou viděly Tři oříšky pro Popel-

ku, snad nejkrásnější filmovou pohádku. Kromě pohádek režíroval také několik dět-

ských seriálů jako Arabela nebo Křeček v noční košili.

3. června 1930

v Praze

se narodil

Václav

Vorlíček,

Říká se, že světové

rekordy jsou od to-

ho, aby byly zlepšo-

vány, a Jan Železný

to v hodu oštěpem

dokázal několikrát.

Stal se dokonce

třikrát olympijským

vítězem v této disci-

plíně, a to na Olym-

piádě v Barceloně,

Atlantě a Sydney. Je

držitelem několika

světových rekordů.

V současnosti trénu-

je mladé české spor-

tovce

v hodu

oštěpem

v Praze.

16. června 1966

v Mladé Boleslavi

se narodil

Jan Železný

29. června 1900

se narodil

Antoine de

Saint-Exupéry,

Všichni víme, jak je důležitá voda pro život. A to

nejen ta „sladká,“ kterou pijeme, ale i ta „slaná“

v mořích a oceánech, ve které žije obrovská

spousta živočichů a rostlin. Také mořské ovzduší

je důležitý prvek pro životní prostředí, oceány

a moře totiž ovlivňují celou naší planetu Zemi.

Proto je musíme chránit a neznečišťovat.

Dne 8. června

oslaví me

MEZINÁRODNÍ

DEN OCEÁNŮ

Házená je jedním z poměrně oblíbených sportů

v České republice, i když jistě nedosahuje oblíbe-

nosti fotbalu či hokeje. I přesto má svůj meziná-

rodní den, který prosadila Mezinárodní federace

házené – IHF.

Dne 23. června

slaví me

SVĚTOVÝ DEN

HÁZENÉ

5/ ČEŠTÍ SVATÍ A PATRON

I

mi zjevil svatý Jan Křtitel! Víte, kdo že to byl ten Jan Křtitel? To byl člověk, kterému říkáme prorok. Byl to v podstatě pošťák, který lidem přinášel zprávy od Boha a také Bohu od lidí. No a ten prorok mě přemlouval, abych zůstal a vydržel. „Problémům se má čelit a ne od nich utíkat,“ řekl mi. Aby mě ještě víc povzbu-dil, daroval mi na ochranu před zlým čertem kříž. Jednou, jak za mnou opět přišel, jsem ho tím křížem plácnul přes hlavu, čert vyletěl

z jeskyně, jak rychle to jen šlo, a už jsem ho nikdy víc nespatřil. To ale nebylo poslední dobro-družství, které mě potkalo… Já nevěděl, že nedaleko mé jes-kyně stojí hrad Tetín, na kterém pobýval kníže Bořivoj se svou ženou Ludmilou. Jednoho slu-nečného odpoledne se vydal Bořivoj do lesa na lov. Zahlédl mou laň a skolil ji kopím. Jak já to viděl, přiběhl jsem k lani, ale na záchranu již bylo pozdě. A tak jsem se já, Ivan poustevník, se-

tkal s knížetem Bořivojem. Protože mu bylo velmi líto, že mi laň zabil, pozval mě na svůj hrad Tetín. Tam jsem se setkal i s Ludmilou a přáteli knížete. Protože jsem skromný chla-pík, veškeré jídlo a pití jsem odmítl. Než jsem se vydal zpátky do svého příbytku, poprosil jsem Bořivoje, aby mě po smrti po-choval v jeskyni a aby vedle jeskyně nechal postavit kostel sv. Jana Křtitele a také malý klášter. Bořivoj byl kníže, který vždy dostojí svému slovu a vše, o co jsem jej žádal, vykonal. Ve svém jeskynním domečku jsem prožil 42 let. Nebo to alespoň říkají. Pravdou je, že se v tamějších lesích potuluji dodnes a kdo mě poctí svou návštěvou v jeskyni, tomu vyléčím všechny jeho zdravotní potíže. Tak co, děti, jste zrovna teď nemocní? Teď už víte, kde mě najdete!

Svatý lvan

V íte, děti, kdo je to poustevník? To je člověk, který se dobrovolně rozhodne

žít na opuštěném, odlehlém místě a strávit svůj život modlením se a souzněním s příro-dou. A představte si, že já, svatý Ivan, jsem byl prvním takovým poustevníkem vůbec. Tedy, ono se dodnes neví, zda legenda, která o mně vypráví, je legendou pravdivou, nebo pouze výplodem fantazie jejího autora. Tak či tak jsem teď tady, abych se s vámi o legendu podělil. Nápad stát se poustevníkem mi přišel na mysl v době, kdy jsem jako mnich pobýval v klášteře. Zasvětit život Bohu a víře v něj je věc jedna, a žít v uzavřeném prostoru celý život je věc druhá, rozhodně méně příjemná. Proto-že jsem věděl, že to není nic pro mě, rozhodl jsem se vydat na výlet. A představte si, já se z toho výletu už nikdy do klášte-ra nevrátil. To jsem si teda dovo-lil pěknou rošťárnu. Potulování mnichů tenkrát trpěno nebylo. Potulovat se sem tam donekonečna, to taky přestane člověka brzy bavit, a tak jsem začal časem hledat místo, kde bych se usadil natr-valo. A já ho našel! Přesně v kraji mezi Be-rounem a Karlštejnem, tam, kde dnes najde-me vesničku Svatý Jan pod Skalou. Žil jsem zde v jeskyni přímo u pramene vody, kde se mým pokrmem staly jen lesní plody a mléko lesní laně, kterou jsem si ochočil a která pak za mnou sama k jeskyni chodila. Stal se ze mě v podstatě vegetarián, jak vy tomu dnes říkáte. Jenže idylka mi brzy skončila. Začal mě totiž v jeskyni navštěvovat zlý čert, který mi nedal spát a dokonce mě přemlouval, abych s ním vyváděl všelijaké lumpárny. Byl tak otravný, že jsem přemýšlel o svém odchodu z jesky-ně. Sbalil jsem se, rozloučil se svou milova-nou laní a jen co jsem se vydal na cestu, se

Zdroje: wikipedia, catholica.cz, svatyjan.cz

POH

ÁDKA

/6

Na motivy pohádky Karla Jaromíra Erbena

O třech přadlenách

Jednou, kdesi na malé vsi, žila jed-na stará a chudá vdova. Měla krás-nou a milou dceru, která se jmeno-vala Liduška. Dcerka měla však jednu nemilou vlastnost, byla vel-mi líná a rozhodně se žádnou prací ani pomocí matce neobtěžovala. Matku to neustále velmi trápilo, ale již nevěděla, co má s takovou línou holkou dělat a jak ji vychovávat. Rodina byla velmi chudá a matka si na živobytí vydělávala tím, že spřádala len pro sousedy a pro ty, kdo potřebovali. Jednoho dne, kdy Liduška opět odmítala matce poslušnost a po-moc v domácnosti, se matka tak rozhněvala, že dceru prudce uho-dila. Dcera se náramně ulek-la a začala use-davě a hlasitě plakat na celé okolí. Zrovna kolem projíž-děla zdejší královna v kočáře, a když za-slechla tak srdceryvný pláč, zasta-vila a chtěla situaci vyšetřit. Ubohá vdova se velmi styděla za to, že má takovou línou a neposlušnou dceru a královně vysvětlila, že ji musela potrestat za to, jak pořád holka přede, pracuje a chvilku se nezasta-ví. Tedy pravý opak toho, proč se matka na dceru tak rozčílila.

Královně se takové pilné děvče a navíc hezké jako obrázek náramně zalíbilo a odvezla si ji na zámek. Na zámku Lidušce královna ukáza-la tři obrovské nádherné komnaty napěchované nespředeným lnem, děvče se právem uleklo, co že je v těchto místnostech s takovými hromadami lnu čeká... Královna Lidušce trpělivě vysvětlila, že po-kud veškerý len za tři dny zpracuje a spřede, že ji vdá za svého krásné-ho a hodného syna a učiní ji králov-nou. Poté královna odešla s tím, že ji druhý den ráno přijde navštívit, a nechala nebohé a vylekané děvče svému osudu. Liduška se usedavě rozplakala a plakala až do rána. Druhého rána královna přišla pilnou přadlenu navštívit a podivila se, že dívka s prací ani nezačala. Děvče se vy-mlouvalo, že se jí velmi stýskalo po matce a že tedy nebyla schopna s prací začít, protože pro pláč a slzy na práci ani neviděla. Královna děvčeti uvěřila a odešla, aby ji v práci nevyrušovala. Během celého dne a noci Liduška opět na práci ani nesáhla, jen usedavě plakala a pře-mýšlela, co bude dělat, když příst neumí. Další ráno královna opět přišla děvče zkontrolovat a již se velmi rozhněvala, když znovu na-lezla práci nenačatou a děvče jen tak sedící v komnatě. Lidušce krá-lovna pohrozila, že pokud do zítřej-šího rána veškerý len nespřede, ne-

7/ POH

ÁDKA

chá ji zavřít do tmavé věže bez jídla a pití. Liduška viděla, že její život je zpeče-těn, protože jí bylo jasné, že len spříst nemůže, ani kdyby to oprav-du uměla. Opět začala plakat a plakat. Najednou jí na okno zakle-paly tři velmi šeredné ženské: jedna měla rozšlapanou pravou nohu, dal-ší měla převislý spodní ret a ta po-slední z nich měla širokánský palec u pravé ruky. Děvče se těchto osob náramně uleklo, ale ony ji přesvěd-čily, ať jim otevře, že jí pomohou s předením. Liduška jim uvěřila a pustila je dovnitř. Ženské jí slíbily pomoci sepříst veškerý len odmě-nou za to, že je Liduška pozve na svou svatbu, usadí ke stolu vedle sebe a nebude se za ně stydět. Děvče jim toto s radostí slíbilo. Sedla si do koutku a za chvíli samou radostí z pomoci usnula. Tři babičky se za-tím pustily do práce: ta první se širokým palcem táhla nitku, ta druhá s velkým spodním pyskem nitky lízala a uhlazovala, a ta třetí babička s placatou nohou šlapala na podlážku a točila kolem. Ráno, když vyšlo slunce, Liduška se probudila a nalezla hromady nád-herně spředené tenounké bělostné příze. Babičky se rozloučily a slíbily, že večer opět přijdou pomoci. Krá-lovna přišla zkontrolovat děvče i práci a měla velikou radost, že Li-duška je takové pracovité děvče. Večer přišly opět tři babičky a po-kračovaly v práci, dokud nebyl veš-kerý len spředen a přeměněn na krásnou a jemnou přízi. Liduška všem třem babičkám velmi děkova-la, ruce jim všem políbila a opětovně

jim slíbila pozvání na svou královskou svatbu. V den konání slavné královské svatby se tři babičky do-stavily a byly usazeny přímo ke krá-lovské tabuli, přesně tak, jak jim Liduška předtím slíbila, a slavnost-ně je celou svatbu hostila. Královně a princi je Liduška představila jako své tři milované tetičky, které pro ni vykonaly v životě mnoho dobrého. Princ se podivil, proč že jsou poně-kud ošklivé a mají náramně široký palec, nohu a spodní ret. Tetičky princi trpělivě vysvětlily, že placatý palec, spodní ret a širokou nohu mají od častého předení lnu na kolovrátku.

A co se následně stalo? Princ se náramně ulekl, že by jeho

krásná a pilná nevěsta mohla také tak jednou vypadat, když ráda pře-de, a tak jí předení jednou provždy zakázal. Liduška mu to samozřejmě velmi ráda slíbila. Krásný královský pár pak spolu láskyplně a šťastně žil až do smrti.

Já jsem muzikant si můžete zazpívat i za doprovodu videa.

ZPÍV

ÁNKY

/8

2. ...

A to na basu. Jak se na ni hraje?

Stála basa u primasa, za kamnama stála,

jak primaska zatopila, basa sama hrála.

3. ...

A to na trumpetu. Jak se na ni hraje?

|: Já rád játra, ty rád játra, on rád játra trumpeta. :|

4. ...

A to na bubínek. Jak se na něj hraje?

|: Bumtarata, bumtarata, bumtarata, bubínek. :|

9/ VOLN

OČASO

VKY

Hádanky

Říkanky pro nejmenší krajánky

PROSÍM

Když chceš získat, po čem toužíš,

co máš dělat? Kdo to ví?

Pomůže ti slovo prosím,

každý ti rád vyhoví.

Z knihy Krtek a jeho svět. Text Jiří Žáček.

SVĚTLO A TMA

Na obloze svítí slunce,

směje se nám do tváří.

Světlo všechny rozveselí,

celý svět se rozzáří.

Setmělo se, vyšel měsíc,

noc má barvu havraní.

Tma se hodí k odpočinku,

tma je dobrá na spaní.

Vrků, vrků, vrků, živím hodně krků!

Koko, koko, kokoko, koktám jen tak naoko.

Čím ta čára? Čím ta čára? Čti líp! Čti líp!

Hú a hú, hú a hú, já mám velkou odvahu.

Dudu, dudu, dudu, nenávidím nudu!

Letím k vám, k vám, k vám! Otvírejte krám, krám, krám!

Fijú, fijú, fijú, vesele si žiju! Živijó!

Poznali jste ptáky podle jejich řeči? Jazykolam

Kdopak jí to asi učí,

že jen pořád

brum, brum

bručí?

(basa)

Dnes neuděláte chybu, když se tam s rodiči vypravíte i na celý den (v létě mají otevře-

no až do 21 hodin). V horku se můžete zchladit v rozprašovacích sprchách (pozor,

klouže to!) či v bazénu. Může-

te se natáhnout do trávy na

deku, dát si zmrzlinu. Také je

možno sledovat z tribuny zá-

vody nebo třeba trénink vesla-

řů, zaskákat si na nafukovacích

atrakcích a zaskotačit na hřišti.

Kdo nemá vlastní, může si půjčit kolo či šlapadlo na projížďku po vodě. Atrakcí a zají-

mavostí je tu spousta. A až budete unavení, doporučujeme vychutnat si okružní jízdu

kolem celého Idroscalo, dětmi tolik oblíbeným minivláčkem.

KAM

S D

ĚTM

I V M

ILÁN

Ě /

10

lDROSCALO

V červnu? No přeci k vodě! Počasí je sice nevyzpytatelné, ale

v tomto měsíci se snad na vyšší teploty a sluníčko můžeme spole-

hnout, co říkáte? Jenže ouha! Miláno nemá moře, nemá řeku, nemá

rybník,... Ke skoku nebo brouzdání si můžete samozřejmě vybrat z řady

bazénů – obecních i soukromých (například na http://www.milanosport.it).

Ale jsou zde i další jedinečné vodní hladiny, byť ne přímo ke koupání, ale k letním rado-

vánkám a osvěžujícímu pobytu určitě.

Jen málo zemí má tolik mořského pobřeží jako Itálie. Jelikož je

ale zrovna Miláno v úplném vnitrozemí, tak si ho zdejší obyva-

telé museli vymyslet. Právě vodní nádrž Idroscalo ležící vý-

chodně od Milána si vysloužila přezdívku „Milánské moře“. Byla vybudována před

téměř 100 lety a měla sloužit pro hydroplány. Tak se však nestalo a Idroscalo začali

využívat lidé jako místo setkání, odpočinku, rekreačního sportu i závodů.

Pokud se na kole, vláčkem nebo odvážně pěšky

dostanete na jižní stranu Idroscalo a zahledíte se na

hladinu, možná vám – s přimhouřenýma očima

a kapkou představivosti – připomene i jihočeský

rybník! Posuďte sami.

11/ KAM S D

ĚTMI V M

ILÁNĚ

Na protilehlém, západním konci Milána se

rozkládá další jedinečný park – Parco delle

Cave. Zvláštností jsou jezera v místech

opuštěné těžby písku a štěrku. Místo dlou-

hou dobu chátralo, ale když jej navštívíte dnes, určitě se budete rádi a často vracet.

Na své si přijde totiž opravdu každý. Na kole se tu

nebudete nudit a projetí celého parku vám zabere

poměrně dost času. Nebudete se chtít odtrhnout

od kachen či lysek a už vůbec ne od honosných,

předvádějících se, pyšných pávů nebo od koní

v Cascina Caldera. Lze se tu setkat i s ne tak běžným zvířetem jako je nutrie.

Pro nadšence i profesionály jsou tu stanoviště se cvičebním nářadím, dědečkové si

mohou dát partičku lidové hry s koulemi „bocce“ a jakou hru si vymyslíte na rozsáh-

lých travnatých plochách, to záleží jen na vaší fantazii!

PARCO DELLE

CAVE

DARSENA

Do třetice si stručně představme další milánské vodní unikum: přístav Darsena. Po

mnoho let bylo historické přístaviště, kde se setkávají kanály Naviglio Grande a Na-

viglio Pavese, oplocené, opuštěné a zanedbané. Letos v dubnu však bylo v úplně no-

vém „kabátě“ navráceno obyvatelům k procházce a relaxaci.

OM

ALO

VÁN

KA /

12

13/ OM

ALOVÁN

KA

Klára Smolíková

KRAJ

ÁNKO

VA K

NIH

OVN

A /

14

U směvavá paní spisovatelka s jiskřičkami v očích se narodila ve stově- žaté Praze. Posléze s rodinou bydlela v krásném historickém městě

Tábor a pracovala v Husitském muzeu. Láska k historii ovlivňuje i její tvorbu. Kromě psaní pořádá semináře pro učitele a beseduje s dětmi ve školách a knihovnách. Většina jejích knih vás zaujme na první pohled, neboť je zpracovaná formou komiksu. Díky tomu jsou zábavné a zároveň na- učné příběhy doprovázeny spoustou obrázků a děti je milují. Vy- nálezce Alva byl zfilmován dokonce i jako Večerníček pro ČT (2012) a letos se připravuje již druhá řada. Paní Klára získala za svou práci celou řadu ocenění, například v celostátní anketě o nejčtenější a nej- oblíbenější knihu pro děti a mládež Řemesla nebo Zlatou stuhu pro komiks Viktorka a vesmírná dobrodružství. Její knihy by neměly chybět v žádné dětské knihovně a vřele je doporučujeme i pedagogům jako názornou pomůcku při výuce.

Foto

: Ma

rtin

Kib

i Fo

řt

Na hradě Bradě

Máte ráda hrady a zámky? Přála byste si v nich žít?

Určitě mám raději hrady než zámky, i když výlet si ráda udělám tam

i tam. Hrady jsou pro mě tajemnější, můžu si představovat, že tam žijí

různá strašidla, třeba že po hradbách chodí o půlnoci bílá paní. Hrady

často stojí na kopcích. Když se na ně vyšplháte, máte nejen dobrý pocit,

ale i skvělý rozhled.

Stala byste se ráda princeznou, bílou paní nebo třeba rytířem?

Rozhodně rytířem. Nebo princeznou bojovnicí. Líbí se mi hrdinky akční, nebojácné a vynalézavé,

a takové holky píšu i do svých příběhů. Třeba Bibi z knížky Na hradě Bradě je chytrá a samostat-

ná holčička, která chce všechno podnikat spolu s bráškou. Rozhodně ji neláká vysedávat někde

v koutě.

Řemesla

Které řemeslo byste se chtěla naučit? Zkoušela jste nějaké?

Jako malá jsem chodila do keramického kroužku, ale nikdy se mi nepodařilo vy-

točit na kruhu z hlíny džbán nebo velkou mísu. K hrnčířskému řemeslu bych se

chtěla jednou vrátit a pořádně se ho naučit. Pracovala jsem v muzeích, kde jsem

často organizovala řemeslné dílny. Návštěvníci si mohli vyzkoušet pletení košíků

nebo pomlázek, tkaní na tkalcovském stavu, zdobení perníčků nebo kování hře-

bíků. Všechno jsem si samozřejmě také vyzkoušela. A mohu prohlásit, že ani ve středověku bych

se neztratila. Až na ty džbány.

12 výletů s dědou Čestmírem

Jezdila jste Vy na výlety s dědou?

Nejezdila. Ani jednoho dědu jsem bohužel nepoznala a i babičky zemřely v době, kdy jsem byla

moc malá. Proto jsem si vysnila dědu Čestmíra, který se svými vnoučaty podniká různé, mnohdy

15/ KRAJÁNKO

VA KNIH

OVN

A

Rozhovor připravila: Lenka Kanellia

dobrodružné výlety a vždy si na děti i na výlety najde čas. Rodiče bývají často uhonění dobou

i prací, takže jsem vděčná mé mamince, že si s mými dětmi ráda hrála a cestovala.

Viktorka a vesmírná dobrodružství

Kdybyste měla možnost se proletět vesmírnou lodí, letěla byste?

Určitě. Ale napoprvé bych se asi bála. Pak bych si určitě na vesmírnou loď

zvykla, jako by to bylo obyčejné letadlo a těšila bych se, co ve vesmíru

objevíme za nové planety.

Vynálezce Alva

Bavila Vás ve škole chemie a fyzika?

Tyhle předměty mě bavily. Dokonce jsem si vybrala gymnázium, které

mělo třídu zaměřenou na chemii. Na základní škole jsem totiž milovala

pokusy, které jsme dělali v chemickém kroužku. Někdy nám sice ze zku-

mavky čoudil podivný barevný dým, jindy jsme se spálili o kahan, ale to nás neodradilo.

Senzační reportáže Elvíry Pobrkané

Elvíra ve Vaší knize procestovala spoustu zajímavých a neobvyklých míst. Kam byste se ráda

podívala Vy?

Určitě aspoň k jednomu pólu, horko totiž moc nemusím. Pak bych se třeba ráda projela vláčkem

po švýcarských železnicích, které šplhají vysoko v horách.

Ve škole straší

Bála jste se jako malá?

Jasně. Třeba jsem si myslela, že mám pod postelí bubáka, tak jsem si dávala veliký pozor, abych

nevystrčila nohu zpod peřiny. Bála jsem se, že mi po ní bubák chňapne.

Vzpomenete si na své nejbáječnější prázdniny?

Jako dítě jsem moc ráda jezdila na tábory. Spali jsme ve stanech postavených na palouku upro-

střed lesa, sami si vařili a hráli spoustu her. V noci se držely hlídky a čas od času dostal člověk

neobvyklý úkol. Třeba celý den nemluvit. To mi ale nikdy nešlo.

Nejoblíbenější barva: modrá den: sobota dopoledne roční období: teplý podzim

hrad: Zvíkov vůně: vůně frézií zvuk: šumění lesa

ocenění Nejlepší knihy dětem a Zlatá stuha

ocenění Nejlepší knihy dětem

ČTEN

Í NA

POKR

AČO

VÁN

Í /1

6

ruhý den ve škole se Kiko snažila pozorně poslouchat, co paní učitel-

ka Michalská vypráví. Měli hodinu litera-tury, a i když vlastně ničemu nerozuměla, líbilo se jí, jak paní učitelka v plášti, který měl dnes pro změnu čárance od průpisky, dětem něco zajímavého vypráví a občas něco přečte z čítanky. Sešitek na slovíčka se jí plnil novými slovy jako KNIHA, LAVI-CE, SEŠIT, a taky LITERATURA. O přestáv-ce na ni zase pokřikoval ten protivný Lu-káš. „On není zlý, víš,“ vysvětlila jí paní učitelka. „Nemá to doma zrovna jedno-duché. A možná i chce, aby sis ho víc vší-mala.“ Kiko si ale pomyslela, že by to mohl dávat najevo nějak jinak, normálně. A ne na ni pokřikovat a pitvořit se a dělat, že má taky šikmé oči jako Kiko. Přesto si ale všimla, že je Lukáš sice strašně protiv-ný, ale že má hezky kudrnaté černé vlasy a takové trochu smutné modré oči. Hned se ale vzpamatovala a uviděla, že má taky baňatý nos a trochu křivé přední zuby. To už ale zvonilo a pozorování a pitvoření byl konec, protože začala hodina výtvar-né výchovy. Paní učitelka Michalská při-nesla spoustu barevných papírů, nůžky a vodové barvičky. Děti dostaly za úkol vystřihnout z papíru nějaké zvíře, které mají rády, a nabarvit ho pak barvami. Eva zkoušela vystřihnout labuť, Lukáš zápasil s papírem a marně se pokoušel nejdřív nakreslit a pak vystřihnout jejich boxera

Rexe. Kiko neváhala ani chvilku. Nejdřív začala čtverec papíru skládat a pak všelijak ohýbat ze strany na stra-nu, až na její lavici ležel krásný, křehký papírový motýl. „No teda, Kiko, to je opravdu moc hezký motýl,“ pochválila ji paní učitelka a na-psala jí do sešitku na slovíčka VÝBORNĚ a udělala u toho velkou jedničku s hvěz-dičkou, kterou pak ještě dvakrát červe-ně podtrhla. Kiko motýla vybarvila vo-dovkami – udělala mu modrá křídla z jedné strany, zelenkavá z druhé strany a nakreslila mu ještě tenounké oranžo-vé proužky. „Vypadá jako pyžamo!“ zašklebil se Lukáš ze své lavice, protože měl vztek, že nedostal taky jedničku s hvězdičkou a že jeho papírový boxer Rex vypadá spíš jako krtek. Kiko mu ale naštěstí nerozuměla, a tak jí nemohl pokazit radost. Místo toho se zvedla a popošla k Lukášovi. Vzala kus papíru a začala mu ukazovat, jak se skládá mo-týl. Eva, paní učitelka a všechny děti přihlížely a zkoušely to taky. Jenom Lu-káš si přesedl jinam a prohlásil, že mo-týli jsou pro holky. Když hodina skonči-la, měly všechny děti své motýly hoto-vé, vybarvené barvami a vyzdobily jimi okraje oken ve třídě. Motýli se vyhřívali na okenních parapetech a jejich křídla rozveselovala trochu šedivé kroměříž-ské odpoledne.

Pokračování příště

Část sedmá

Napsala: Markéta Pilátová, nakladatelství Meander

17/ VOLN

OČASO

VKY Věděli jste, že 5. června se slaví Mezinárodní den

ptačího zpěvu? Mezi naše zpěvné ptáky patří na-

příklad sýkorka, špaček, stehlík, pěnka-

va nebo… Jméno dalšího ptáčka najdeš

v tajence křížovky:

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

1. Učí děti ve škole

2. Léčí zvířata

3. Pracuje v obchodě, obsluhuje zákazníky

4. Kalhoty i šaty ušije

5. Staví domy

6. Opravuje vodovodní kohoutky

7. Zametá, uklízí kanceláře, školy i nemocnice

8. Bojuje s ohněm, zachraňuje lidské životy

HRÁ

TKY

S ČE

ŠTIN

OU

/18

ovce ků n

koc ka kra lí k

koza slepice

prase osel

Učte se česká slovíčka hrou! Poproste maminku, tatínka, brášku nebo sestřičku, ať si s vámi zahrají. Kartičky si vytiskněte, podlepte papírem a poté rozstříhejte v místech, kde jsou symboly nůžek.

Jak se domino hraje?

1. Kartičky domina se zamíchají a položí obrázkem dolů. Každý hráč dostane čtyři kartičky. Zbytek kartiček se srovná na hromádku.

2. První hráč vyloží jednu kartičku na stůl, a pokud má další hráč slovo shodné s obrázkem na kartičce, může je přiložit. Shodný obrázek a slovo musí být vždy vedle sebe.

3. Nemá-li hráč vhodnou kartičku, musí si vzít jednu z hromádky. V případě, že je na ní shodné slovo k obrázku, může ji přiložit.

4. Hráči se v tazích střídají. 5. Vyhrává ten, kdo nejrychleji přiložil všech-

ny své kartičky.

Je jen na vás, zdali budete dodržovat tato pravidla, nebo si vytvoříte nová. Hru můžete hrát i sami se sebou.

pes

kra va

19/ HRÁTKY S ČEŠTIN

OU

hůsa

vrabec

kohoůt

pavoůk

beran

krů ta

kac er

holůb

vlas tovka

stodola

mys

vidle

moůcha

sla ma

ČESK

Ý ZE

MĚP

IS /

20

Olomouc

Město Olomouc je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších měst v naší republice. Můžeme se o ní poprvé dočíst v Kosmově kronice Čechů, která byla napsána před skoro tisíci lety. Lidé se nemůžou dohod-nout, odkud vlastně název města Olomouc pochází. V hanáckém nářečí, kterým lidé v Olomouci mluví, se jí říká také Olomóuc nebo Holomóuc. V minulosti bylo město jedním z nejdůleži-tějších a nejvlivnější měst na celé Moravě. Archeologové, kteří pracovali na vykopáv-kách v okolí města, si myslí, že lidé v této oblasti žili už v pravěku. Město ale bylo založeno až za českého krále Václava I., a to v místě, kde v podhradí bydleli řemesl-níci a kupci. O něco později pak lidé nechali postavit na obranu města hradby. Kousky z nich můžeme ve městě najít i teď, ale většina už byla zničena v průběhu staletí. V 16. a 17. století přišlo do města velké neštěstí a spousta lidí onemocněla nebez-pečnu nemocí, která se jmenuje mor a na kterou hodně lidí dokonce zemřelo. V této době taky mezi sebou lidé v naší zemi válči-li. Této válce se říká třicetiletá, a to proto, že trvala přesně tolik let. I dnes se na město občas snese nějaká po-hroma, před nedávnem město třeba zapla-vila velká povodeň, která zničila spoustu domů. Město bylo vždy také kulturním centrem,

skladatel Wolfgang Amadeus Mozart tady složil svoji slav- nou VI. symfonii F-dur. A to mu bylo jen jedenáct let! Když půjdete na olomoucké hlavní náměstí, určitě si hned všimnete krásného velkého orloje. Ten už je ozdobou a chloubou města víc než pět set let. V průběhu těchto let byl mockrát přestavěn a lidé v Olomouci k ně-mu také dodávali různé druhy pohyblivých loutek, aby byl ještě krásnější a přilákal i návštěvníky zdaleka. Kousek od orloje vás zaujme taky moderní Ariónova kašna. Námětem výzdoby je antic-ká pověst o řeckém básníkovi, pěvci a hráči na kytaru Ariónovi. Toho zachránil z vln delfín, kterého přivábil Ariónův zpěv. Na kašně si určitě všimnete obrovské želvy, sochy dvou dětí a stojícího pěvce Arióna s delfínem. Další želva je hned kousek od kašny a můžete si na ni dokonce vylézt a vyfotit se na jejím krunýři. Zajímavostí města je taky ZOO, kde spatříte spoustu exotických zvířat. Jsou tady k vidění třeba mořští žraloci nebo opice makakové, které můžeme sledovat z vyvýšeného můst-ku nebo třeba netopýři, kteří se v pavilonu prolétávají přímo nad hlavami návštěvníků. Žádná jiná ZOO nemá vyhlídkovou věž. Z té v olomoucké ZOO je výhled nejen na měs-to, ale za pěkného počasí můžeme dohléd-nout až na nejvyšší horu Jeseníků – Praděd.

SOUVLAKI K přípravě budete potřebovat kuřecí nebo vepřové maso nakrájené na malé kousky, které naložíte do marinády. Tu si připravíte ze soli, pepře, šťávy z jed-noho citronu, červené papriky, oregana a olivového oleje. Vše si v míse promí-chejte, a pak přidejte i kousky masa a přikryté nechejte hodinu uležet v lednici. Marinované maso napíchejte na špejle. Mezi jednotlivé kousky masa můžete přidat nakrájenou zelenou či červenou papriku. Souvlaki opečte na grilu nebo v troubě. K masu se výtečně hodí osvěžující tzatziki.

CHORIATIKI Na menší kousky nakrájejte rajčata, okurky, cibuli, zelenou papriku a osolte. Nahoru dejte sýr feta, posypejte oreganem, zalijte olivovým olejem a při-dejte olivy.

TZATZIKI Na jeho pří-pravu budete potřebovat dvě menší nebo jednu

velkou okurku, kterou po umytí na-strouhejte na hrubé straně struhadla. Posolte a nechejte chvíli odstát, pak vy-mačkejte z okurek přebytečnou vodu, aby bylo tzatziki pěkně husté. Následně přidejte dva rozdrcené stroužky česne-ku, podle chuti můžete dát více, ale sa-mozřejmě i méně. Promíchejte s hustým řeckým jogurtem, asi tak 400 gramů. Ještě přidejte sůl, pár kapek vinného octa a olivový olej. Vše důkladně promí-chejte a dejte uležet do lednice.

Tentokrát se zastavíme na chutný oběd či lehkou večeři do

slunného ŘECKA. Náš tip pro blížící se teplé letní dny a večery

je jídlo typické pro řeckou kuchyni – řecký špíz souvlaki

s osvěžující přílohou tzatziki a zeleninovým salátem choriatiki.

21/ PUTO

VÁNÍ ZA CH

UTĚM

I

Souvlaki s tzatziki a choriatiki je výborné letní jídlo, které s menší pomocí mámy nebo táty hravě zvládnete. A navíc

si skvěle a zdravě pochutnáte.

Dobrou chuť! Καλή όρεξη!

KRAJ

ÁNKO

VO T

VOŘE

NÍ

/22 L éto začíná a všude je spousta barev, květin a pohybu. Proto se inspiruje-

me letní náladou a vyrobíme si jednoduchý větrník z barevného papíru.

Větrníkem můžeme vyzdobit květináče na balkóně, záhonky na

zahrádce nebo jej darovat někomu k narozeninám.

Větrník

Budeme potřebovat:

tvrdé barevné papíry

špejle nebo dřívka na špízy

ozdobné špendlíky

dřevěný korálek

malou korkovou zátku

tužku a pravítko

nůžky

Nejdříve si papír upravíme tak, aby měl čtvercový

tvar. Budeme pracovat například s papírem o roz-

měrech 21 × 21 cm.

Pomocí pravítka pak předkreslíme úhlopříčné čáry a od středu si označí-

me na každou stranu bod ve vzdálenosti asi 2 cm.

23/ KRAJÁNKO

VO TVO

ŘENÍ

Všechny čáry rozstřihneme od okraje až

k vyznačeným bodům.

Každý lichý růžek na konci propíchneme špendlí-

kem, abychom si usnadnili práci při dokončování

větrníku.

Pokud chceme mít větrník originálně ozdobe-

ný, můžeme nyní na špendlík napíchnout malé

kolečko nebo kytičku z barevného nebo lesklé-

ho papíru.

Každý druhý růžek potom postupně napi-

chujeme na špendlík (napichujeme z rubo-

vé strany a růžek přetáčíme směrem ke

středu papíru) a nakonec přichytíme ke

středu.

Ze zadní strany navlékneme na špendlík dřevěný korá-

lek a teprve potom napíchneme větrník na dřívko nebo

špejli. Ze zadní strany dřívka nebo špejle ještě hrot

špendlíku zabezpečíme malou korkovou zátkou, kous-

kem gumy nebo něčím podobným.

A je to hotovo!

Už máte místo pro svůj větrník?

A jaký dnes vane vítr?

Jako již tradičně u příležitosti Mezinárodního dne dětí

patřil milánský Český dům celé odpoledne dětem!

30. května 2015 se na Dětské odpoledne sjely děti z celého Milána a okolí. Čekal

na ně zábavný program, spousta soutěžení a dovádění.

V jednotlivých disciplínách mohly prokázat svoje schopnosti a vědomosti, ale také

si v dílničce vyrobit pěkné drobné předměty a společně si s rodiči zazpívat a zahrát

tradiční dětské hry. Nakonec si pochutnaly na opravdu speciální svačince a také,

jako všichni zúčastnění, mohly ocenit šikovnost a zručnost českých maminek,

které připravily a donesly svoje speciality.

Prostě jedno velmi povedené a společně příjemně strávené odpoledne, dříve, než

se všichni rozjedeme do různých prázdninových a dovolenkových destinací!

Milánský Spolek krajanů a přátel České republiky přeje malým i velkým krásné

letní prázdniny plné zajímavých zkušeností a zážitků!

Na shledanou opět v novém školním roce!