Krkonošská sezona - léto 2006

Krkonoše - svazek měst a obcí

Krkonošskásezóna

zdarmajaro/léto/podzim 2006

Zajímavostia užítečné rady

pro návštěvníky Krkonoš

• Turistickými cyklobusy tam a zpět• Výrobky z Krkonoš – originální produkty• Kdy a kam: www.krkonose.eu

Navštivte zajímavá místa krkonošského regionuS námi bude váš pobyt v Krkonoších bohatší!

• Krkonoše – hory zážitků • Cykloturistika v podkrkonoší má zelenou• Soutěž o velikonoční pobyt

• Na výlet, do muzea... za poznáním• Mlsejte v Krkonoších• Objevte polské Karkonosze

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2006Strana 2

Vážení čtenáři Krkonošské sezóny, vítáme vás v našem regionu a děkujeme za váš zájem a návštěvu. Držíte v rukou další turistické noviny vydané za finanční podpory Programu obnovy venkova Svazkem měst a obcí Krkonoše. Nabízíme v nich zajímavé informace o prostředí, ve kterém můžete prožít svůj volný čas. Pokud se s Krkonošskou sezónou setkáváte poprvé, je nám ctí vám ji představit. Jestli je vám titul známý už z loňského roku, věříme, že vás i toto vydání jistým způsobem obohatí. V klidu a s chutí využijte širokou paletu příležitostí, kterou Krkonoše a jejih podhůří nabízejí pro zábavu i sport. Ať je váš aktivní odpočinek při turistických výšlapech, jízdách na kolech nebo jiné aktivní relaxaci podle vašich představ a přání. Přejeme vám klidný a příjemný pobyt.

Ing. Jan Sobotka,předseda

Krkonoše – svazku měst a obcí

Ing. Jiří Novák,

ředitel Správy Krkonošského

národního parku

Adolf Klepš,

náčelník Horské služby ČR, o.p.s. oblast Krkonoše

Helmut Dohnálek,

1.náměstek hejtmana Královéhradeckého

kraje

Ing. Antonín Schäfer,náměstek hejtmana

Libereckého kraje

Ing. Rostislav Vondruška,

ředitel státní agentury CzechTourism

Krkonoše – svazek měst a obcí kaž-doročně organizuje a zajišťuje sám, nebo ve spolupráci s CzechTouris-mem, Královéhradeckým a Libe-reckým krajem i dalšími subjekty, prezentace nejvyšších českých hor. Stručná rekapitulace nedávno uplynulého období napoví...

Hospodářská výstava Krkonoše 2005Trutnov byl potřetí dějištěm akce pořádané na podporu povědomío podnikatelích regionu. Prostřed-nictvím stánku Svazku Krkonoše se propagačními materiály prezento-valy členské obce, města i podnika-telské subjekty.

Touristik & Caravaning v Lipsku

Během 15-ti leté historie se z „TC Leipzig“ stal největší veletrh ces-tovního ruchu této části Německa. 1100 vystavovatelů z 51 zemí obsa-dilo plochu 56.000 m². Vysoká návštěvnost posledního ročníku (víc než 81 tisíc lidí během 5 dnů) potvrdila zájem o cestování. Stánek Svazku měst a obcí měl k dispozici prospekty krkonošských lyžařských areálů a projektu „Krko-noše lyžařský běžecký ráj“. Vlastní-mi propagačními materiály byly zastoupeny členské obce, města i

ubytovatelé. Zaznamenána byla velká poptávka po materiálech o cykloturistice v Krkonoších.

Vacantie v Utrechtu

Ve spolupráci s CzechTourismem byla od 10. do 15. ledna 2006 zajištěna prezentace v Utrechtu v Holandsku. Vysoká návštěvnost, cca 150.000 lidí za 6 dní, zajistila nebývalý zájem o turistický region Krkonoše. Na společné prezentaci se podíleli představitelé Králové-hradeckého i Libereckého kraje. Převážně nizozemské návštěvníky zajímala nabídka kempů, letní i zimní dovolená. Řada dotazů smě-řovala na přírodu Krkonoš. Stánek Krkonoš byl vybaven dostatečným množstvím tištěných propagačních materiálů a třemi ubytovacími katalogy i letáky jednotlivých uby-tovatelů.

Brněnský tandem Regiontour a GOve dnech 12. až 15. ledna 2006 byl podle sdělení organizátorů nej-mohutnější ve své historii. Na celkem 11.282 m² se představilo 1224 firem z 28 zemí světa, které navštívilo více než 40.000 lidí. Stánek Krkonoš s ochutnávkou harrachovského piva Krkonošské medoviny, ukázkou výroby skle-něných ozdob z Poniklé, prezen-tací výrobků s certifikací „Made in Krkonoše“ a řadou propagačních tiskovin, zaznamenal poptávku po zimních i letních možnostech vyžití, byl i místem setkání před-stavitelů věnujících se cestovnímu ruchu. Významným počinem byla aktivní účast na sedmi mítincích s touroperátory Velké Británie, Polska a Německa.

Seminář s průvodciTéměř tři sta průvodců cestovního ruchu zaplnilo přednáškový sál Národního domu na Vinohradech v Praze při semináři o Krkonoších, pořádaném agenturou CzechTou-

rism. Do tří samostatných bloků byla zahrnuta motivační pozvánka doplněná fotografiemi, novinkami na rok 2006 i praktickými informa-cemi pro činnost průvodců či ces-tovních kanceláří. Podobné aktivity jsou propagací u konkrétní cílové skupiny. Proto mají svůj obrovský smysl.

Reisen – Hamburg

Druhé největší město Německa pořádalo 29. ročník mezinárodní-ho turistického veletrhu. Na ploše 62.000 m2 vystavovalo 1070 subjektů z 80 zemí. Expo-zice navštívilo 100 tisíc osob. Opravdovou devizou Krkonoš je pramen řeky Labe a Sněžka, ty znal kupodivu velký počet návštěv-níků, kteří se zajímali rovněž o cykloturistiku, mimo jiné na trase od pramene Labe podél řeky až do Drážďan. Časté byly otázky ke sjezdovému i běžeckému lyžování a pěší turistice v podzimním období. Po-ptávka byla po propagačních ma-teriálech se seznamy autokempů.

„Na skok“ ve Varšavě

Polská Agentura Kontakt uspořá-dala v polské metropoli prezentaci cestovních příležitostí států Pobaltí, Slovenska a dalších nově přijatýchzemí Evropské unie. Významné místo zastoupené agenturou CzechTourism patřilo České repub-lice. Workshopu ve Varšavě se zú-častnilo 150 lidí z resortu cestovní-ho ruchu, ale také zástupců bank, exportních firem, apod. Předsta-vitel CzechTourism seznámil pří-tomné s lyžařskými možnostmi na českých horách a rozdal v polštině vytištěné turistické noviny Krko-nošská sezóna.

KRKONOŠE na veletrzích, výstavách a prezentacích...

Krkonoše – svazek měst a obcí má osmatřicet členů v horách a pod-hůří, s více než 60 000 obyvateli, na území větším než 80 tisíc hektarů v Královéhradeckém a Libereckém kraji, od Kořenova až po Žacléř. Svazek, se sídlem ve Vrchlabí, vznikl v roce 2000 a jeho hlavní činností je uvádět do života pro-jekty na podporu cestovního ruchu v turistickém regionu Krkonoše.Členy jsou: Benecko, Bukovina u Čisté, Čerm-ná, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní

fotografie nejvyšší české hory Sněžky, pivo z Harrachova a ruční výroba perlových ozdob dobře za-působily. Proudy lidí kolem stánku neustávaly, zájem o Krkonoše byl opravdu veliký.

ITB-Berlin

Letošní 40. ročník největšího vele-trhu cestovního ruchu na světě po dobu pěti dnů od 8. do 12. 3. 2006 navštívil rekordní počet 160 tisíc lidí. V 26 dvoupodlažních halách na 150.000 m2 se prezentovalo 10 856 vystavovatelů z více než 70

zemí. Do stánku Krkonoš pra-covně zavítali touroperá-

toři, zástupci cestovních kanceláří, nejrůzněj-

ších reklamních agen-tur, novináři. Kromě obyvatel Berlína a návštěvníků z Německa přišli ve

velkém počtu i Po-láci. Dotazy se týkaly

cestování z Berlína do Krkonoš autem nebo

vlakem. Zájem odborné veřejnosti

a obrovská návštěvnost svědčí o faktu, že pro Berlín

a okolí jsou Krkonoše známé a vzhledem ke vzdálenosti snadno

dostupné.

„Krkonoše – hory bez hranic“

Představitelé Krkonoš podepsali v roce 2004 na Benecku se zástupci polského Zwiazku Gmin Karko-noskich memorandum o vzájemné spolupráci. Zwiazek Gmin Karko-noskich je rozlohou a počtem obyvatel totožný se Svazkem Krko-noše, sdružuje sedm střediskových obcí. Spolupráce se začíná postup-ně realizovat v projektu „Krkonoše – hory bez hranic“. Návrhem je vydávání společné tiskoviny for-mátu Krkonošská sezóna, mapový podklad českých i polských Krko-noš a vzájemně propojené webové stránky.

Krkonoše - svazek měst a obcíDvůr, Dolní Lánov, Harrachov, Horní Branná, Horní Kalná, Horní Maršov, Hostinné, Jablonec nad Jizerou, Janské Lázně, Jilemnice, Klášterská Lhota, Kořenov, Košťálov, Kunčice nad Labem, Lánov, Malá Úpa, Mar-tinice v Krkonoších, Mladé Buky, Paseky nad Jizerou, Pec pod Sněž-kou, Poniklá, Prosečné, Rokytnice nad Jizerou, Roztoky u Jilemnice, Rudník, Strážné, Studenec, Svo-boda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Vítkovice, Vrchlabí, Vysoké nad Jizerou, Žacléř.

V Mnichově podruhé

Na největším veletrhu cestovního ruchu jižní části Německa Svazek měst a obcí prezentoval Krkonoše podruhé. V šesti halách nového mnichovského výstaviště na ploše 66.000 m2, za účasti 1 453 vystavo-vatelů z 71 zemí proběhl 36. ročník burzy cestování, aktivního trávení volného času ve dnech 18. - 22. 2. 2006. Za 5 dnů sem zavítalo přes

125 tisíc návštěvníků. Tradičně nej-více dotazů bylo na autokempy a možnosti cykloturistiky i lyžování.

Jubilejní HOLIDAY WORLD v PrazeVeletrh Holiday World, pořádaný 23. až 26. února 2006, vstoupil do svého 15. ročníku. Správa Krkonošského národního parku využila možnost vystavovat pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj. V těsné blízkosti byl stánek výrobců regionů Krkonoše, Bes-kydy a Šumava, kteří představili a prodávali certifikované výrobky. Sídlem prezentačního stánku Kr-konoš – svazku měst a obcí byla Veletržní hala. Obrovská barevná

www.krkonose.eu • www.ergis.cz

Vyhlídka nad Labským dolem

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 3jaro/léto/podzim 2006

Na východním konci Krkonoš se Rýchorský hřeben prudce propadá k Žacléři. Druhou stranu široké pánve uzavírají překvapivě strmé Vraní hory. Oblasti mezi horami říkáme Žacléřsko. Pod stejným jménem utvořily Svazek obcí město Žacléř a sousední Bernartice, Krá-lovec, Lampertice a Zlatá Olešnice. Mají společnou historii a společně nabízí zajímavý celoroční program pro hosty. Několik typů jsme pro vás vybrali.Sportovním relaxačním aktivitám vévodí turistika a cykloturistika. Nejnižší partie regionu mají cha-rakter podhůří a nejvyšší leží ve výšce 1000 m n. m., kde se v oblasti Rýchor vyskytuje bohatá květena s kouzelným Rýchorským pralesem. V oblasti Vraních hor a Královecké-ho Špičáku to jsou klidná až zapo-menutá zákoutí s dalekými výhledy do všech světových stran.Sportovně založeným návštěvní-kům je k dispozici žacléřský areál s fotbalovým hřištěm, tenisovými a volejbalovými kurty, hřiště pro plážový volejbal, fitness centrum a

sauna. Cyklistické stezky na Žacléř-sku vás zavedou nejen na Rýchory a k Vraním horám, ale i do Polska. Zajeďte se podívat turistickým přechodem v Bobru přes Nieda-mirów do doliny Srebrnika nebo silničním přechodem v Královci do Chelmska.Bernartice leží na úpatí Vraních hor. Dnes slučují osady Křenov, Vrchová, Bečkov a Rybníčky. Vy-stupte na horu Špičák vysokou 881 metrů, je odtud nádherný pohled na Krkonoše i do Polska. Za pěkného počasí tu startují letci na řiditelných padácích. V obci na-jdete dvě dominantní stavby. Před barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie z druhé poloviny 17. století stojí barokní Pieta od Jiřího F. Pacáka, žáka slavného sochaře Matyáše Brauna.Při výstavbě železnice z Trutnova do Královce v letech 1867 – 1869 údolí překlenul 24 metrů vysoký železniční viadukt. Je to skvělá kamenická práce a technická pa-mátka. Královec je zmiňován již v roce 1289, obec byla významná především polohou u hraničního přechodu do Slezska, dnes Polska. U železničního přejezdu najdete památník obětem I. světové války od akademického sochaře Emila

Schwantnera, který se v Královci 27. srpna 1890 narodil. Zdejší plas-tika je jednou z mála, která se na veřejném prostranství dochovala. Z jeho prací na Žacléřsku můžete vidět restaurovanou kašnu u Vily Křenov a sochu Krista před hřbi-tovem v Žacléři. Drobné plastiky jsou i v žacléř-ském muzeu.Zajímavý výlet, nejlépe na kole, vede z Králov-ce po modře značené stezce přes osady Černá Voda a Bobr. Poznáte místa, kde dávnou zemskou branou po prastaré obchodní stezce ze Slezska do čes-kého vnitrozemí mno-hokrát v našich dějinách pronikla nepřátelská vojska. Odbočte ke stát-ní hranici na Růžový

palouček.

Tady v roce 1628 odcházel do nu-cené emigrace jeden z nejslavněj-ších exulantů, představitel českých generací, zakladatel didaktiky, Jan Amos Komenský.Lampertice jsou od 16. století spojené s těžbou černého uhlí. Do roku 1992 se tu fáralo v jednom z nejstarších kamenouhelných dolů v Čechách. Mnoholetou činnost připomínají technické památky. Jedna z vycházek vede kolem těžní věže jámy Jiří z 19. století. Je chrá-něnou stavbou.Zlatá Olešnice v minulosti spojova-ná s těžbou drahého kovu se pyšní nejstarší dochovanou památkou regionu kostelem svaté Kateřiny. Před několika lety stavbě ze 17. sto-letí hrozilo zřícení. Přičiněním míst-ních lidí a starousedlíků s podporou Česko-německého fondu budou-

cnosti a Programu záchrany architektonického dě-

dictví se ji podařilo zachránit. V oko-lí Olešnice je rozeseto mnoho pevnůstek, které byly součástí p o h r a n i č n í h o opevnění z doby před 2. světovou válkou. Linie bunkrů graduje betonovou tvrzí Stachelberg mezi Žacléřem a obcí Babí u Trutnova, v y b u d o v a n o u v letech 1935 až 1938. V pevnosti T73 v létě najde-

te otevřenou muzejní expozici a přístupný podzemní labyrint cho-deb.Žacléř je označován východní branou Krkonoš, na Rýchory se vzácnou květenou je to odtud jen kousek. Cestou potkáte v zi-mě i v létě skotský náhorní skot chovaný v blízkosti Rýchorské boudy. Sídlí tu i Středisko ekolo-gické výchovy Správy KRNAP. Na-bízí celoroční program pro rodiny s dětmi, studenty a další zájemce o přírodu. Pro kolemjdoucí je od středy do neděle otevřený bufet. Na hlavní trase je po mnoha le-tech v provozu zajímavý hostinec Hubertus v osadě Rýchory Vízov. Při toulkách pěšky, na kole i na běžkách zaujme řada památek. Smírčí kříže pamatují dobu gotic-kou, množství kamenických prací od neznámých autorů až po vě-hlasné mistry zdobí křižovatky cest, náměstí i různá zákoutí. Barokní mariánský sloup uprostřed Rýchor-ského náměstí je opět dílem Jiřího F. Pacáka. Před více než sto lety naaranžované zkamenělé dřevo araukarity připomínají hornickou minulost města. Zaujme vás zdejší architektura. Řada starých domů si uchovala původní podloubí a střed města až po zámek, přestavěný ze středověkého strážního hradu, je chráněnou památkovou zónou. Nezapomeňte navštívit regionální muzeum v Žacléři na Rýchorském náměstí. Tam se seznámíte se zajímavou historií regionu a bu-dete moci obdivovat mnoho krás-ných předmětů z dávné i nedávné minulosti.

ŽACLÉŘSKO

HORNÍ LABE

TANVALDSKO JILEMNICKO

Oblast Podkrkonoší patří k nád-herným a zajímavým koutům Čes-ké republiky.Obce Čermná, Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Dolní Olešnice, Horní Kalná, Hor-ní Olešnice, Chotěvice, Klášterská Lhota, Kunčice nad Labem, Lánov, Prosečné, Rudník, Strážné a města Hostinné a Vrchlabí založily Svazek obcí Horního Labe. Impulsem bylo společné budování infrastruktury, rozvíjení cestovního ruchu, pod-nikání a především realizace roz-vojových projektů obcí podél řeky Labe.Každá obec v mikro-regionu má své kouzlo a najdete v ní pokaždé něco jiného a zají-mavého. Ve Vrchla-bí, městě s lidovou architekturou, se nachází Krkonošské muzeum Správy Krnap s jedi-nečnou stálou expozicí „Kámen a život“ a „Člověk a hory“. Pro zájemce, kteří chtějí vidět hory z ptačí perspektivy, jsou připraveny vyhlídkové lety na letišti v Lánově. V jednom z nejstarších měst v údo-lí Labe v Hostinném se můžete pokochat nádherou soch v Gale-rii antického umění, malebným náměstím a renesanční radnicí s obřími postavami. Zvláštností je

červená skalní stěna nad řekou Labe v Klášterské Lhotě. Erozí byly odkryty vrstvy břidličnatých usazených hornin s krevelově čer-venou barvou. Při procházce Rud-níkem spatříte zvláštní minerální pramen v Lázních Fořt. Milovníci architektury ocení kostel Sv. Jaku-ba s unikátní lunetovou římsou, doplněnou sgrafitovou výzdobou italského stavitele C. Valmadiho v Dolní Olešnici, kterou také zdobí, pro oblast Podkrkonoší typické, krásné roubené domky. Nálezy zkamenělin plžů jsou k vidění ve

starém lomu v Debrném. Při návštěvě Dolního Dvora denně

zaslechnete zvonkohru umístěnou na nároží

kostela. Mění melo-die podle ročního

období a díky ní můžete v Dol-ním Dvoře zažít

patero ročních období: jaro, léto,

podzim, vánoce a zimu. Mikroregionem prochází mnoho nově značených cyklis-tických tras, které jsou doplněné mapami a odpočívadly. Nadšení sportovci mohou využít nově ote-vřený multifunkční sportovní areál v Hostinném. Nabízí nespočet sportovních aktivit. Letní období láká k návštěvě koupališť a kempů, např. v Dolní Kalné či Rudníku.Přijměte pozvání k návštěvě Vrch-labska, přijďte si užít turistiku v kouzelné podhorské krajině. Jsme rájem houbaření.

Zveme vás na návštěvu malebného Tanvaldska a jeho krás. Tanvaldsko je v posledních letech známo mezi širokou veřejností především jako centrum turistiky na rozhraní zá-padních Krkonoš a Jizerských hor. Mezi jeho turistické cíle patří velký počet rozhleden Bramberk, Krá-lovka, Černá studnice s královnou rozhleden Štěpánkou. Atraktivním cílem je osada Jizerka, ozub-nicová železniční trať Tanvald – Harrachov, tzv. Zubačka, Protržená pře-hrada na Bílé Desné či Přehradní nádrž Souš a mnohé další. Tanvaldsko v čele s Harrachovem a Koře-novem nabízí řadu možností turis-tického vyžití a sportovních aktivit po celý rok. V zimních měsících je to především sjezdové a běžecké lyžování. Najdeme tu velký počet

lyžařských vleků a lanovek s širo-kou nabídkou, v Harrachově pak i světoznámé skokanské můstky. Areály jsou vybaveny technickým zasněžováním a poskytují doko-nale upravené sjezdové tratě, část z nich je připravena i pro snowbo-ardisty, rodiny s dětmi si tu také přijdou na své. V Kořenově, Harra-chově i v okolí je pravidelně v zimě upravováno na stovky kilometrů běžeckých tratí. V Harrachově lze nastoupit na Krkonošskou lyžař-

skou cestu, v Ko-řenově je nástup na Jizerskou magistrálu a zá-roveň na upravo-

vanou síť běžeckých stop „Krkonoše – ly-žařský běžecký ráj“. Součástí je zhruba 30 km tratí v okolí roz-hledny Štěpánka.

Na Tanvaldsku jsou připra-veny v hojném počtu cyk-

lotrasy. Místo je ideální svým nástu-pem na cyklotrasy jak v Jizerkách, tak v Krkonoších, kde se rozvijí projekt „Krkonoše ze sedla kola“.

Pro rodiny s dětmi je vhodný ne-náročný okruh okolo Štěpánky. Na čtrnácti kilometrech nabízí výhledy na Krkonoše, horu Tábor, Český ráj s Kozákovem, Bezděz, Lužické hory, dominantní Ještěd a Jizerské hory s nádherným pohledem na horu Jizera. S tolika panoramaty na tak malém úseku patří mezi rarity. Zdatnější cyklisté využívají přímé spojení cyklotras s Českým rájem nebo se sousedním Polskem. Loni byl otevřen turistický hraniční přechod Jizerka – Orle. Tím byly propojeny Jizerské hory a Krkono-še přes polské území bez nutnosti sjíždět či scházet do údolí. Na závěr vám doporučujeme kul-turní památku: Zubačku - ozub-nicovou železniční trať Tanvald – Kořenov – Harrachov. Vyjížďku vláčkem by neměl nikdo vynechat. Čeká vás několik tunelů, pohodl-né stoupání, překonání 28 metrů vysokého jizerského viaduktu a netradiční zážitky.Přijďte se na vlastní oči přesvědčit o krásách těchto míst. Uvidíte, že se sem budete rádi vracet.

Jilemnice a okolí nabízí v letní se-zóně širokou škálu různorodého vyžití. Ať už je to agroturistika, cyk-loturistika, pěší výlety nebo výlety za poznáním. Každý si z nabídky určitě vybere. Agroturistiky, jízd na koni a farmářského prostředí si užijte na farmě Hucul na úbočí svahu Janovy hory ve Vítkovicích v Krkonoších, na ranči Montara v horní části Čisté u Horek, ranči Kocanda ve Mříčné nebo na ekofarmě u Kotyků v Roztokách u Jilemnice. Na cykloturistiku se můžete vydat po méně náročných trasách v okolí Jilemnice a cestou se obdivovat pod-krkonošským chalupám s krásnými lomenicemi, nebo můžete vyzkoušet pravé horské stoupání. Tipy na výlety s mapou a zají-mavostmi najdete v jilemnickém Informačním centru.

Tipem pro pěší výlet může být naučná stezka „Jilemnice známá neznámá“. Nenáročná 8,5 kilome-trová trasa začíná na jilemnickém náměstí a provede vás po všech zajímavostech. Výlet můžete spojit s prohlídkou Krkonošského muzea Správy Krnap se stálou expozicí ly-žování, expozicí historie západních Krkonoš a zdejší lidové kultury nebo s prohlídkou unikátního souboru lidové architektury ve Zvědavé uličce. Od poloviny června do poloviny září in-

formační centrum zajišťuje prohlídky unikátních opako-

vacích odbíjecích hodin na radniční věži.Dalším tipem na výlet

může být kamenná roz-hledna na Předním Žalém. Navštívit můžete i rene-sanční zámek v Horní Bran-né nebo hrobku sv. Kříže, jenž je rodinnou hrobkou

rodu Harrachů. Dále zříceni-ny Štěpanického hradu nebo hradu Levín.Mikroregion Jilemnicko je místem pro

příjemnou aktivní i klidnou dovolenou.

Jestli si rádi hrajete a zároveň po-znáváte krásná zákoutí krkonošské přírody, přijďte do východních Krko-noš a zapojte se do turistické hry Pu-tování Krakonošovým královstvím.

Pravidla: Hra je určena dětem i dospělým, malým i velkým návštěv-níkům Krkonoš.Soutěž probíhá celoročně, počínaje letošní letní sezónou po dobu nej-méně pěti let, tedy minimálně do roku 2010.Účast ve hře je podmíněna zakou-pením „cestovního glejtu“ - pasu Krakonošova království, buď v pro-vedení pro děti nebo pro dospělé. Oba „glejty“ jsou rovnocenné.Princip:Putování Krakonošovým královstvím je turistickou hrou, v níž pro získání odměny musí účastník „nasbírat“ do cestovního glejtu nejméně 20

razítek partnerů Krakonošova krá-lovství, jimiž jsou podnikatelé po-skytující služby v oblasti cestovního ruchu, z minimálně pěti různých měst a obcí. Získání razítka je mož-né v souvislosti s návštěvou či vyu-žitím služeb partnerů Krakonošova království.Seznam partnerů Krakonošova království (razítkovacích míst) získáte v informačních centrech v katalogu Krakonošova králov-ství a na www.krakonosovo-kralovstvi.cz nebo www.vychod-nikrkonose.cz. Jsou označeni dřevěnou deskou s logem Krako-nošova království.Cestovní glejty prodávají a odměny za nasbíraná razítka vy-dávají informační centra, která jsou rovněž označená dřevěnou deskou s logem Krakonošova království.Najdete je v Trutnově, Mladých Bu-kách, Svobodě nad Úpou, Janských Lázních, Černém Dole, Horním

Maršově, Malé Úpě a v Peci pod Sněžkou.

Za nasbíraná razítka si můžete vy-brat odměnu (do vyčerpání zásob):a) bavlněné tričko, igelitovou tašku, propisovací tužkub) DVD propagační film o východ

ních Krkonoších, igelitovou tašku, propisovací tužku

c) bavlněné tričko, hrníčekd) DVD propagační film

o východních Krkono-ších, hrníček

Pořadatel si vyhra-zuje právo upravit pravidla i podmínky soutěže v průběhu

jejího trvání.

Svazek obcí Východní Krkonoše

542 26 Horní Maršov 102tel.499 874 156fax: 499 874 117mobil: 731 183 920, 739 055702e-mail:[email protected]://www.vychodnikrkonose.cz

Hrajte si v Krakonošově království

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a Královéhradeckým krajem.

VÝCHODNÍ KRKONOŠE



Jen co sníh sejde z cest, jen co ptáčci zapějí své trylky a slunce prohřeje vzduch, se do hor vy-dávají první turisté. Navléknou pohodlně vyšlápnuté pohorky, natáhnou odolnou větrovku, do batohu pro jistotu přihodí čepici, rukavice ale i opalovací krém a kráčejí vstříc vrcholu. Cesta ubí-há pod nohama a oni se kochají nádhernými výhledy. Na odpočí-vadle nasytí tělo. U informačního panelu občerství duši. Slunce krásně svítí a všichni mají dobrou náladu.Stačilo by málo a mohli bychom tento článek začínat takto: Tu-risté musí v cestě klopýtat přes kameny. Když se chtějí občerstvit,

Krkonošský národní park pro vássednou do vlhké trávy a za celý den se nedozví vůbec nic o té krá-se, která je obklopuje. Přidá-li se k tomu špatné počasí, tak by dob-rou náladu měl jen málokdo.O to, aby návštěvníci hor měli dobrou náladu, se stará několik desítek pracovníků Správy Krko-nošského národního parku. Turis-té nejčastěji potkají strážce parku. V uniformě se stávají velvyslanci organizace. Návštěvníkům podají„pomocnou ruku“, poradí s plá-nem cesty nebo vysvětlí dění v okolní přírodě. Každý z nich je opravdovou studnicí informací o Krkonoších. Po horách se nepo-hybují pouze ukáznění návštěv-níci a tak mají strážci povinnost

dohlížet na dodržování zákonů a nekompromisně trestat toho, kdo by chtěl přírodu Krkonoš ni-čit. O naši pohodlnou chůzi se starají cestáři. Mají za úkol za-jistit, aby cesty v horách měly řádně pročiš-těné odvodňovací stružky a svodnice, usměrňující proudy vody při deštích. V případě potřeby provádějí opravy. Práce to vůbec není jednoduchá. Musejí se postarat o více než 800 km krkonošských turistických chodníků.S většími stavebními pracemi na cestách Správě parku pomáha-jí externí firmy. Upravují kameni-té horské chodníky, aby chůze po

nich byla bezpečná. Je to práce s vysokým podílem ruční zruč-nosti. Z důvodu unikátní okolní

přírody je tu značně omezena nebo vyloučena pomoc strojní

mechanizace. Často pou-žívaná je tradiční me-

toda tzv. štětování, tj. na výšku rovna-né a následně vyklínované kame-ny. Práce stejně na-máhavá jako před sto lety.Turisté v terénu se často setkávají

s výrobky dílny dřevo-výroby Správy KRNAP.

Kam se podíváte najdete rozcest-níky, lavičky a stoly odpočívadel, dětská hřiště, informační panely nebo směrovky.

Extrémním klimatickým podmín-kám jsou vystaveny cesty vrcho-lovými partiemi hor. Turisté, cyklisté, občasný provoz zásobo-vacích vozidel, letní sucha i prudké lijáky, třeskutý mráz a prudké slunce v kombinaci se silným větrem způsobují, že i kvalitní povrch na silnici má kratší životnost, než kdekoliv jinde. Ovlivňuje to i skutečnost, kdy v minulosti byl na opravy cest používán nepůvodní materiál s obsahem zásaditých složek. Ty způsobují změny půdního prostředí. Proto leckde podél cest vidíme rozrůstající se nepůvodní druhy rostlin, jako pcháč nebo kopřivy. Možností, jak postupně obnovovat dřívější rovnováhu, je nepůvodní stavební materiál nahradit žulou nebo krystalickými druhy břidlic. Správa Krkonošského národního parku každoročně části turistických cest rekonstruuje.

V nedávno uplynulých letech to byly úseky z Pece pod Sněžkou na Luční horu, zelená turistická trasa na Výrovku a červená z Výrovky na Luční boudu. Dále asfaltová silnička Děvín – Richterovy boudy, část neasfaltového úseku České cesty od rozcestí U Čtyř pánů k prameni Labe až po Českou budku, asfaltová silnice Vrbatova bouda k rozcestí U Čtyř pánů. Úseky přes Úpské rašeliniště, Koňskou cestu úbočím Luční hory, od rozcestí U Čtyř pánů do Kotelského sedla, nebo asfaltová cesta ze Zlatého návrší k rozcestí U Čtyř pánů.Cesty jsou pěkně upravené, je příjemné chodit v místech, kde kdysi, v počátcích rozvoje turistického ruchu v Krkonoších bývalo - a dnes je opět - dláždění přírodním kamenem. Návrat k technologii, kterou už před 100 lety používali horalé.

Rekonstrukce turistických cest

Je označení pro bujnou a pestrou přírodu na svazích krkonošských ledovcových karů. Jsou výsledkem pozoruhodné souhry větru, sněhu, lavin a dávných ledovců. Na hranách a v závětří „krkonošských jam“ karů se z návětrných svahů i náhorních plošin ukládá obrovské množství sněhu a pravidelně se sesouvají sněhové laviny. Lavinové svahy proto neosídlil vysoký les, jen houževnaté keře a byliny. Druhová pestrost je veliká. Stín lesa by nikdy neumožnil takové společenství rostlin a živočichů jako světlo, slunce, závětří a dostatek vlhkosti z dlouhodobě ležících sněhových polí lavinišť. Odedávna sem vítr přenáší semena rostlin, drobné živočichy, z blízkých i vzdálenějších míst částečky půdy. Funguje tu jakési „biologické smetiště“, fenomén, objevený pro světovou vědu poprvé právě v Krkonoších. Naši předci znali tato místa dávno před příchodem vědců. Sbírali léčivé byliny, jejichž pestrost nedovedli vysvětlit jinak, než pomocí pověr a mýtů. Tak vznikly názvy jako Krakonošova či Čertova zahrádka pro místa v Úpské jámě a Obřím dole, Kotelská zahrádka ve Velké Kotelní jámě. Schustlerova zahrádka na svazích Pančavské

jámy byla pojmenovaná na počest významného krkonošského bada-tele profesora Františka Schustlera.Mnohá další místa zůstávají dosud nepojmenována. Například bohatá zahrádka Krkonoš v Čedičové rokli v Malé Sněžné jámě na svůj název ještě čeká.Ze stovek druhů rostlin v krkonošských botanických zahrád-kách jmenujme z endemitů (rostlin vyskytujících se pouze tam a nikde jinde na Zemi): jeřáb krkonošský, z alpínských druhů: kopyšník tmavý, koniklec jarní, střemcha skalní, kuřička Gerardova, lomikámen vstřícnolistý, lomikámen mechový, sasanka narcisokvětá, jinořadec kadeřavý, prvosenka nejmenší a desítky dalších.Rozmanitost se netýká jen květe-ny karů. Stejně pestré je složení zvířeny, zejména hmyzu. Neživá příroda má v karech unikátní projevy zvláštní typy půd, vývěry teplého vzduchu ze sutí, zvláštní tvary tajícího sněhu známé ze svě-tových velehor, velkolepé divadlo sněhových lavin, mrazové zvětrá-vání, apod. Právem jsou tato místa přísně chráněna a jejich prohlídka je možná pouze z okolních turis-tických stezek.

Botanické zahrádky

Na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma si můžeme prohlédnout pětadvacet památných stromů mimořádného vzrůstu nebo stáří. Památným (stromem nebo stromořadím) je podle zákona o ochraně přírody a krajiny vyhlášen ten strom, který vyniká svým vzrůstem, věkem nebo charakteristickou krajinnou dominan-tou, či zvlášť cennou nepůvodní dřevinou. Památným je i strom při-pomínající historické události nebo se k němu dokonceváží různé pověsti a báje. Mezi nimi je nejvíce lip. Zajímavá je například i stoletá třešeň v Horním Lánově (byla vyhlášena v listopadu 2004, mimořádná je svým stářím), vrba v Černém Dole (v centru obce u potoka nedaleko hotelu Aurum) je stará zhruba 250 let a vyrůstá v nadmořské výšce 620 metrů nad mořem což je ojedinělé. Jilm u

Pětadvacet památných stromůHarrachovky (najdeme v centru Harrachova, naproti stejnojmenné-mu hotelu). Za pozornost stojí dub v Jablonci nad Jizerou (těsně vedle

hlavní silnice u cestyk nádraží,

je významný stářím, které je odhadováno na 250 let),

V nejvyšších partiích Krkonoš se objevují „mužíci“ pyramidy po-stavené z volně ležících kamenů. Turisté, dávající prostor tvůrčí akti-vitě, si neuvědomují, že na hřebe-nech Krkonoš nevratně poškozují povrchovégeomorfologic-ké tvary. Tako-vá místa nalezneme napří-klad v západních Krkonoších na Vysokém kole, ve východ-ních Krkono-ších na Luční a Studniční hoře. Návštěvní řád Správy KRNAP sem zakazuje vstup. Poškozovány jsou lokality východně od Sněžky na Obřím hřebenu. Neukáznění ná-vštěvníci tu vybudovali několik sto-vek „mohyl“. Na mnohé spotřebo-vali velké množství ležících kame-nů. Jejich přemísťováním dochází k nevratnému poškození nebo úplnému zničení části strukturních půd, které tisíce let formoval mráz a led. V dnešní době umíme vypěs-tovat či přesadit většinu květin, ale přírodní jevy „uměle“ neudělá ani ten největší odborník. RNDr. Mile-na Kociánová, odborná pracovnice Správy KRNAP, uvedla: „Mrazové půdy jsou dokladem tundrových až mrazivých pouštních podmínek ve střední Evropě z dob ledových. Odborníci jejich stáří odhadují na desítky až stovky tisíc let. Z mezi-národního pohledu je jejich hod-nota obrovská. V zahraničí se nej-bližší podobné lokality nacházejí ve Skandinávii a ve Skotsku. Právě ve srovnání s nimi jsou Krkonoše nejjižnější, izolovanou, takřka re-liktní oblastí jejich výskytu. Na úze-mí našeho státu najdeme podobné lokality pouze v Jeseníkách.“ S ka-mennými pyramidami se setkáme v zemích, kde neexistuje značení cest. V Česku postrádají smysl. Díky Klubu českých turistů je tu nejkva-litnější a nejpropracovanější systém turistického značení na světě. Když v Krkonoších potkáte nebo uvidíte někoho, kdo kamenné mužíky staví, prosíme, poučte ho nebo mu věnujte tento článek.

Kamenní “mužíci“ do Krkonoš nepatří

Důvodem, proč Správa KRNAP za poslední roky investovala do in-frastruktury ve prospěch turistiky desítky milionů korun, je hlavně ochrana přírody. Nabídneme--li turistům pohodlnou cestu, nebudou vyšlapávat stezičky a zkratky v cenné krkonošské příro-dě. Proto mají informační panely, odpočinková místa i dětská hřiště s ekologickou tematikou ryze osvětový charakter. Ceníme si toho, že lidé neničí, čeho si váží.

jasan ztepilý ve Volském Dole u Špindlerova Mlýna (vyrůstá nedaleko horní stanice malého lyžařského vleku, asi 500 metrů severním

směrem). Od roku 1979 je památným stromem.

Z důvodů, které v té době k vyhlášení vedly, vyjímáme:

„Navrhovaným předmětem

ochrany je jasan ztepilý

rostoucí v nadmořské výšce 850 m n.m. Je to místo dalekého vý-hledu do kraje. Jedná se o zatím jediný známý jasan těchto rozměrů v Krkonoších.“ Stáří stromu bylo odhadováno na cca 180 let, výška asi 20 metrů, obvod kmene téměř 5 metrů.Nejmladší z památných stromů špindlerovskou jedli důvěrně znají obyvatelé i návštěvníci města. Ros-te na náměstí, jehož je důstojnou dominantou. Jedle bělokorá je jed-nou z původních dřevin Krkonoš a z lesních porostů téměř vymizela. Správou KRNAP byla památným stromem vyhlášena 1. února 2005.


Pohled na Kotel (1435 m n. m.)


Bezmála osmadvacet kilometrů měří hřebenová cesta, která vznik-la v letech 1881 – 1886. Turistická trasa byla ve druhé polovině dvacátého století, po podepsání pohraniční turistické konvence, pojmenována „Cestou českoslo-vensko – polského přátelství“. Pře-kračování státní hranice je možné pouze v místech, která k tomu jsou určena.

Vydejte se s námi na středně ná-ročnou trasu, která za jasného počasí nabízí široké panorama-tické výhledy jak do Čech tak do Polska.

Nezapomeňte si vzít občanský průkaz nebo cestovní pas.

• Harrachov (686 m n. m.)Jeho součástí jsou osady Nový Svět, Rýžoviště, Janov a Mýtiny. Od počátků turistiky patří mezi významná střediska. Byl založen v 17. století, dostal jméno po hraběti Ferdinandu Bonaventu-rovi z Harrachu, který roku 1701 zakoupil jilemnické panství. Vznik Harrachova, stejně jako osídle-ní na Ryzím potoce, souvisí se vznikem sklárny na Novém Světě v roce 1712. Dnes je sklárna spolu s pivovarem zajímavým harrachov-ským turistickým cílem.

• Mumlavský vodopádJe nejvodnatějším krkonošským vodopádem s výškou osmi metrů. Na jeho úpatí jsou v žule vymleté obří hrnce, prohlubně vzniklé erozí vody. Představují jeden z nejcennějších objektů neživé pří-rody Krkonoš.

•Vosecká bouda (1250 m n. m.)byla postavena po ukončení hraničních sporů mezi domácí a slezskou šlechtou před rokem 1743. Zvyšující se turistický ruch a snahy hraběte Harracha rozšířit zákaz pastvy v lese i na území nad jeho horní hranicí vedl v roce 1896 ke stržení staré chatrné boudy a vybudování nového stavení urče-ného pro ubytování hostů. Nynější podobu objektu přinesla další pří-stavba až po druhé světové válce.

• Tvarožník (1320 m n. m.)je osamocená skalka několika-metrového tvaru „viklanu“. Pa-tří do rodiny žulových skalních výchozů. Nedaleko Tvarožníku směrem k Jínonoši je další skal-ka stejného původu se jménem Svinské kameny. Nejen v těchto místech můžeme pozorovat hejna tažných ptáků.

• Violík (1472 m n. m.)je nejvyšší dvacetimetrový skalní výchoz v Krkonoších. Jeho vznik daleko víc než u jiných podobných útvarů ovlivnilo mrazové zvětrá-vání. Rozvíjející se obchodní kon-takty mezi obyvatelstvem na obou stranách Krkonoš si vynutily vznik obchodních stezek. Mezi nejstarší patří Česká stezka, v jejíž trase vedou i současné turistické cesty. Jedna z nich spojuje mj.

pramen Labe s boudou Pod Violí-kem na polské straně.

• Sněžné jámy (Velká 1240 m n.m. a Malá 1175 m n.m., horní okraje jam 1490 m n.m.)

jsou velkolepým dílem přírodních sil. Hloubka karu je v případě Velké Sněžné jámy 250 metrů. Sněžná jezírka hluboká jeden a půl metru vznikla při odtávání ustupujícího ledovce a jsou hraze-na morénovými valy. Vítr v karech neshromažďuje jenom sníh, ale i úrodnou zeminu, semena rostlin, která přináší i z velkých vzdále-ností. Proto můžeme v jamách najít severské, vysokohorské, ale i teplomilné rostliny. Sněžné jámy jsou domovem několika endemitů (vyskytují se pouze tam a nikde jinde na Zemi). Charakteristická silueta nad jámami, která připo-míná krakovský královský zámek, přinesla boudě u Sněžných jam jméno Wawel.

• Vysoké kolo (1506 m n. m.)Suťové terasy na tomto hraničním vrcholu upoutají na první pohled. Tvoří tři až pět dobře vyvinutých plošin, v Krkonoších velmi typic-kých. Terasy vznikly ve studeném podnebí doby ledové postupným zvětráváním skalních svahů. Nad-mořská výška i charakter vegetace řadí Vysoké Kolo mezi vrcholy alpínského stupně. Roste tu vřes, plazivé formy smrku, vranec jedlo-vý. Extrémní klimatické podmínky vyhovují životu různých druhů hmyzu.

• Dívčí (1414 m n. m.) a Mužské kameny (1416 m n. m.)Dívčí kameny jsou skupiny skal na pohraničním hřebenu. Byly prý na-zvány na památku smrti pastýřky, která zahynula nedaleko na Dívčí louce. Do povrchu první skupiny skal jsou vyhloubeny okrouhlé mísy o průměru několika decime-trů. Jejich vznik není zcela jasný. Přes 50 m dlouhá a 12 m vysoká skalní kulisa Mužských kamenů vznikla podobně jako kameny Dívčí díky erozi. Jejich název je zřejmě výrazem citů starých ho-ralů pro symetrii. Dívčí kameny nalézají svůj logický protějšek. Drsné klima omezuje počet žijících

živočichů, ale i tam najdeme na-příklad střevlíky

a mandelinku lišejníkovou. Hmyz je pak potravou pro lindušku horskou, rehka domácího, ale i pro rorýse obecného.

• Petrova bouda (1288 m n. m.)Na místě letní boudy bylo okolo roku 1811 zakladatelem Janem Pittermannem zřízeno horské stavení sloužící budnímu hos-podaření. Proslavily ho jízdy na rohačkách do Špindlerova Mlýna a Jagniatkowa. V roce 1880 tam J. Pittermann podnikl první pokusy o zvládnutí jízdy na lyžích. V le-tech 1886-87 v sousedství staré Petrovky vyrostla dvoupatrová budova s balkonem a terasou.

• Čihadla (1217 m n. m.)Nejnižší místo Slezského hřebenu. Na podmáčených plochách se místyvytvořila malá rašeliniště. Velká vichřice v roce 1966 na české straně Krkonoš polámala 420 hektarů smrkového lesa. Na lesní porosty dlouhodobě negativně působil imisní spad. Na holinách se rozšířila třtina chloupkatá

a porosty borůvky.• Špindlerova bouda (1215 m n. m.)Nejstarší bouda pod slezským sedlem byla založena roku 1784. Častokrát se ve své minulosti potýkala s požáry, naposled v led-nu 2005. V 19. století v ní byla dočasně umístěna jednotřídní škola. V roce 1914 byla povolena stavba horské silnice ze Špindle-rova Mlýna a tím vzniklo rychlé spojení s centrem oblasti. Dne 24. září 1938 byla silnice obsa-zena při henleinovském puči. Po mnichovském diktátu přešel Špindlerovským sedlem do Čech pluk horských myslivců a obsadil Špindlerův Mlýn. Stejnou cestou přišla 9. a 10. května 1945 do Krkonoš část vojsk Rudé armády. V roce 2004 tam byl zřízen pěší a cykloturistický hraniční přechod do Polska.

• Malý Šišák (1440 m n.m.)Asymetrický žulový vrchol je sou-částí pohraničního hřbetu. Jeho svahy jsou pokryty mocnými ka-mennými moři zčásti zarostlými klečí. Některé keře mohou mít stáří přes 200 let. Je však těžké stanovit stáří celého keře, protože ležící větve postupně zakořeňují a prorůstají do okolí. Společnost keřům kosodřeviny dělá borůvčí, nebo například podbělice alpská, jestřábníky, hořec tolitovitý a ko-niklec bílý.

• Velký rybník (Wielki Staw 1225 m n. m., 6,5 hektaru a 23 metrů hloubky)Největší krkonošské jezero ledo-vcového původu. Jeho dno je tvo-řeno sutí, místy je i písčité.

• Malý rybník (Maly Staw 1183 m n. m., 2,9 hektaru, 6,5 metrů hloubky)Spolu s Velkou Sněžnou jámou jsou kotle nad Velkým a Malýmrybníkem nejdokonalejšími karo-vými formami v polských Krkono-ších. Voda obou rybníků je jan-tarově zbarvena a fyzikálními vlastnostmi připomíná alpská je-zera zaledněná 190 dnů v roce. To

odpovídá například švýcarskému Silser-See, ležícímu zhruba o 600 metrů výše.

• Luční boudamá mimořádné postavení v histo-rii pohoří. Neleží přímo na trase „Cesty česko - polského přátel-ství“, ale jde patrně o první obydlí na samém hřebenu Krkonoš. Vznik Luční boudy je datován k roku 1623. Byla zřízena při staré obchodní stezce spojující Čechy se Slezskem. Její význam dokládá častá obnova po mnoha ničivých požárech či sněhových kalamitách. O prioritu ji nepřipravil ani říjnový požár ve dnech mobilizace v roce 1938. Dnes je Luční bouda v sou-kromých rukách.

• Jihozápadní úpatí SněžkyZ kamenné vyhlídky prohlédneme široké panorama, úpatí Sněžky a Obřího dolu. Do údolí Obřího dolu strmě spadající svahy největ-šího krkonošského karu – Úpské jámy. Na trvale lavinových dra-hách rostou vzácné druhy rostlin a dřevin. Nad porosty kosodřeviny ve východním svahu Studniční hory je louka, barevně odlišná od okolního terénu. Jmenuje se Kra-konošova zahrádka. Nepřeberná řada rostlinných druhů ji řadí mezi nejbohatší naleziště krkonošské flóry.

• Vrchol Sněžky (1602 m n. m.)Nejvyšší česká hora má na Krko-noše neobvykle špičatý tvar. Vy-tvořily ho ledovce svírající horu ze tří stran a zpětná říční eroze. Přes extrémní klimatické podmínky tu žije řada unikátních organismů.

• Obří hřebenSpojuje Sněžku a Svorovou horu. Rozmezí smrkových porostů a kosodřeviny v této nadmořské výšce nazýváme alpínskou hranicí lesa. Zatímco v údolích dosahují smrky až pětatřicetimetrové výš-ky, v okolí alpínské hranice lesa jen pět až sedm metrů. Důvodem jsou extrémně náročné klimatické podmínky.

• Svorová hora (1410 m n. m.)Kryjí ji klečové porosty, na nichž šišky zrají až dva roky. Můžeme pozorovat lindušku luční, ale i skřivana polního, stejně jako na mnoha dalších místech Krkonoš.

• Soví sedlo (1164 m n. m.)Nachází se mezi masivy Svorové hory a Tabule. Jsou tam zastoupe-ni ptáci typičtí pro vyšší polohy Kr-konoš. V lesích hýl obecný a rudý, ze savců rejsek horský, hrabošmokřadní a podzemní.

• Pomezní Boudy (1041 m n. m.)Základy osídlení obce Malá Úpa, v jejíž nejsevernější části se Po-mezní boudy nacházejí, položili ve druhé polovině 16. století dřevaři. Rozmach turistiky je znát od kon-ce 18. století. Od roku 1817 byly z Pomezních bud pořádány jízdy na rohačkách, které měly cíl v Ko-warech na slezské straně hor.

Vydejte se po hřebenech... „Cestou přátelství“

Harrachov

Vysoké kolo 1506 Malý Šišák

1440

Sněžka 1602

Pomezní Boudy



Populární kulturně společenskou akci od roku 1998 připravuje Ob-čanské sdružení Krkonošské pivní slavnosti Vrchlabí. Ze skromných začátků vyrostla akce, na kterou se dnes těší tisíce milovníků piva, dob-rého jídla a skvělé zábavy. Na pivní slavnosti ve Vrchlabí přijíždějí také stovky zahraničních návštěvníků.Od 9 hodin kulturní program zaha-

juje vládce hor Krakonoš. Na pódiu se vystřídají různé hudební a pě-vecké žánry od dechovky, folkloru, přes country music a rock-and-roll, po současnou pop-music. Vrchlab-ské náměstí se ten den a podstat-nou část noci mění na jednu obrov-skou pivnici, kde ochutnáte mok z osmi až deseti českých pivovarů. Při jejich výběru je kladen důraz na prezentaci menších regionálních výrobců piva. Mezi tradiční účast-níky patří: „Primátor“ z Náchodu, „Opat“ Broumov, pivovary Svijany a Nová Paka, „Bernard“ z Humpol-ce, „Rychtář“ z Hlinska. Nechybí trutnovský „Krakonoš“. Nestává se často, aby „pivař“ na jednom místě ochutnal produkty tolika pivovarů. Pořadatelé chytře využili příležitost

Pivní slavnosti ve Vrchlabík vyhlášení tzv. „Pivního referen-da“. Každý návštěvník se vstupen-kou dostává hlasovací lístek, který odevzdá do schránky u výčepu vybraného pivovaru. Ve večerních hodinách jsou pak výsledky refe-renda vyhlášeny. Vítězný produkt a jeho výrobce obdrží diplom a sošku vládce krkonošských hor. V průběhu dne je v řadě stánků pa-

matováno nejen na dostatek jídla od pečeného selete, přes opékané klobásy až po čerstvé borůvkové koláče. Pro diváky jsou připraveny soutěže v kutálení pivních sudů a nebo pití piva na čas. Víte jaký je dosavadní rekord? Nejlepší muž zvládl tzv. „tuplák“ za 11,6 sekun-dy, nejlepší žena zvládla půllitr piva za 15,6 vteřiny.Devátý ročník „Krkonošských pivních slavností“ se letos koná v sobotu 12. 8. 2006 na náměstí T. G. Masaryka ve Vrchlabí. Nenechte si tuto událost ujít. Už nyní jste sr-dečně zváni.Pořadatel: Občanské sdružení „Kr-konošské pivní slavnosti“ Vrchlabí. Bližší informace: i www.kpivnislavnosti.cz

Krkonoše od

Na městském znaku Hostinného jsou vyobrazeni dva obři. Přiblížíme vám jednu z pověstí o jejich půvo-du. V místech, kde bylo založeno město Hostinné, žili před dávnými časy lidé nápadní ohromnou po-stavou. Ostatně dominantní sochy dvou obrů byly na věčnou paměť potomkům postaveny i na městské radnici.V kraji okolo Hostinného se dnes rozprostírá několik vesnic. Před dáv-nými časy jej již pokrývaly mohutné a husté lesy. Žila v nich divoká zvěř, vlci, medvědi, rysi a lišky. Všechna ta havěť v celém kraji vyvolávala ne-jistotu a nepokoj, poutníkům byla stejně nebezpečná jako lapkové a loupežníci. Když byli pocestní ušet-řeni jednoho zla, hrozilo jim druhé. Snadno mohli zabloudit v hlubo-kých hvozdech a zemřít hladem i vysílením. To se také často stávalo. Aby učinili přítrž vší nejistotě, zvolili měšťané z Hostinného ze svých řad

Dobří obři v Hostinnémdva silné a nebojácné muže ohrom-ných postav pekaře a řezníka. Požá-dali je, aby procházeli krajem a pomáhali každému, kdo bude jejich pomoc potřebovat. Poslušní příka- zů rady starších města,

V létě 27. června 1866 nastupuje pruská armáda do pohraničních průsmyků na Trutnovsku a Nácho-dsku. Pokračuje do vnitrozemí. U Trutnova ji má zastavit 10. armádní sbor vedený podmaršálkem Lud-víkem Gablenzem. Ještě v týž den dochází ke krvavé bitvě, která se toho roku stává jedním z dílčích střetnutí prusko-rakouské války. Měla rozhodnout spor mezi oběma velmocemi: kdo sjednotí a ovládne rozdrobené Německo. Dne 3. července 1866 dochází k roz-hodujícímu střetnutí. V jedné z nej-větších bitev 19. století u Hradce

Králové vítězí pruské zbraně. Válka je rozhodnuta. Později se ukázalo, že bitva o Trutnov byla jedinou tohoto válečného konfliktu, kdy Rakousko porazilo Prusko.U příležitosti 135. výročí bitvy u Trutnova byla v červnu 2001 slav-nostně otevřena naučná stezka „Den bitvy u Trutnova 27. 6. 1866“. V letní sezóně provoz zajišťují členové Klubu vojenské historie Trutnov. Od úvodní orientační ta-bule na Krakonošově náměstí se za čtvrthodinku chůze dostanete na výšinu Šibeník. Zde se vypíná památník 10. armádního sboru

známější jako Gablenzova mohyla. Během víkendových dní slouží u mohyly a Janské kaple průvodci z řad členů Klubu vojenské historie.Prohlídky interiérů obou objektů,ukázky historických zbraní a unifo-rem, ve srubu u Gablenzova pa-mátníku prodej propagačních materiálů, upomínkových před-mětů a drobného občerstvení. V pracovních dnech kromě pondělí o letních prázdninách jsou průvodci pouze u památníku, na požádání

Jedinné vítězství Rakouska v bitvě u Trutnova 1866

zachránili mnoholidí před neštěs-tím. Vyznamenali se odvážnými a hrdinskými činy. Na jejich počest vděční měšťané postavili na hostin-skou radniční věž téměř pětimetro-vé sochy obou ochránců.Ti dodnes střeží pořádek nejenom na náměstí a v jeho okolí, ale i vr-cholnou událost kulturního života města - tradiční lidovou slavnost „PORCIUNKULE“, spjatou se živo-tem františkánů v Hostinném. Koná se každou první sobotu a neděli v srpnu od roku 1684. Při letošním 322. ročníku ve dnech 4. – 6. 8. 2006 se můžete těšit na bohatý kulturní program, jarmark, pouťové atrakce a především na půlnoční sobotní rozhovor obrů. Ožívají a promlouvají k lidem. Ná-sleduje velkolepý ohňostroj dopro-vázený hudbou. Pořadatel: městské informační centrum, Náměstí č.p. 70, Hostinné. Bližší informace: ( 420 499 404 476 * [email protected] www.hostinne.cz

však návštěvníky doprovodí ke kap-li a umožní její prohlídku.

• květen, červen, září: soboty a neděle 13 - 18 hodin

• červenec, srpen: úterý až neděle 13 - 18 hodinPrůvodce je k dispozici v uvede-ných termínech v ostatních dnechpo předchozí domluvě

( 605 787 892

Navštivte novostavbu kaple sva-tého Huberta v malebném koutě u Jindrovy skály v obci Benecko. Postavena byla v roce 2005 náhra-dou za zvoničku, zbouranouv 80. letech 20 století. Má eliptický tvar, s konvexněvykrojeným vstupnímprůčelím, ve štítu nad vchodem je reli- éf s obecním znakem vyte- saným do hořického pískovce. Na střeše kryté měděným plechem je vztyčena zvonička s ci- bulovou věžičkou a křížkem na vrcholu. Celková výška stavby je 12 metrů.

Kaple je zasvěcena sv. Hubertovi, patronovi lovců a lesníků, s oltář-ním obrazem Miloše Gerstnera. Ústředním motivem je hubertský jelen s křížem mezi parohy, který se poprvé vyskytl na listině s be-neckou pečetí z roku 1842. Každo-ročně, poslední víkend v červenci, je pořádána slavnost na počest sv. Huberta.

Kudy k ní? Projděte se po vycház-kové trase od centrálního parko-viště směrem na Horní Štěpanice, nebo směřujte své kroky podle zvuku zvonu. Uslyšíte ho každý den ráno v 7 hodin a večer ve 20 hodin. Od kaple je nádherný pohled na Kotel a horní část Benecka.

Panoramatické výhledy

z Benecka



Kapličky, boží muka a kostelíky v Krkonoších pozvolna získávají „nový plášť“. Řadu let zanedbá-vané historické památky opět po-stupně přiná-šejí radost a poznání svému okolí. Aby se n e z á j m e m zašlapaná mi-nulost našich kořenů znovu stala posel-stvím dalších generací, o to se stará Ob-čanské sdru-žení Zdravé Krkonoše. Jiří Daněk dopl-ňuje: „Nejprve v y t i p u j e m e komu kaplič-ka, boží muka nebo kos-telíček s pozemkem patří a zda rekonstrukce bude vůbec možná. Pak v kronikách, archívech musí-me prostudovat řadu historických záznamů, hovořit s pamětníky, získat a porovnat dobové pohled-nice i fotografie. Vlastně vypátrat, jak památka původně vypadala.

Genius loci - vzkříšeníVypracování projektu je radostnou událostí, rozpočet obnovy už méně. Nejdůležitější a nejsložitější je zís-kat finanční prostředky. Připravuje-

me grantové pro-jekty, oslovujeme a spolupracujeme se soukromými osobami, firmami, institucemi, obec-ními a městskými úřady, Správou K r k o n o š s k é h o národního parku. Na řadu přicházejí skupinky nadšen-ců, kteří se s chutí pouštějí do práce: architekti, restau-rátoři, kameníci, řezbáři a řeme-slníci, kteří mají s opravami drob-ných památek i historických staveb

velké zkušenosti. Snaží se skloubit staré osvědčené postupy s novými technologiemi.“Odměnou všem jsou obnovené památky a u nich odpočinková místa s mnohdy krásnými výhledy do kraje.

Původní lidová architektura je do značné míry určujícím neopako-vatelným charakterem obce. Nejvíce jsou zastoupeny lidové typy staveb - roubené přízem-ní chalupy tzv. vysockého typu. Mnohé z nich jsou za-psány v seznamu kulturních památek. Nejcennější je stará škola z 18. století. Je velkým roubeným stave-ním s rázovitým výměnkář-ským přístavkem. Vyučovali v ní kantor Josef Šimůnek a pomocník Věnceslav Metel-ka, oba národní buditelé, kteří se zasloužili o kul-turní rozkvět Pasek. Škola stojí v krásné přírodní lokalitě, v blízkém sou-sedství dalších památkově chrá-něných chalup.Kulturní život v Pa-sekách na Jizerou se začal rychle rozvíjet. V roce 1789 byl postaven kostel,

od roku 1791 pravidelné školní vyučování. Učitel Josef Šimů-nek společně s Věnceslavem Metelkou hráli na kůru i na koncertech skladby vídeňských

i českých klasiků. Svědčí o tom jejich bohatý notový archív. Stará tradice se dochovala do dnešních dnů. Zaslou-žil se o to Svatováclavský sbor, zajímavé pěvecké těleso České republiky

a pořadatel tradičních „Paseckých hudebních slav-

ností“.Jejich historie začíná v roce 1990. Podobu slavností po-máhal, společ-ně s hudeb-

níky, vytvářet Ivan Medek, publicista a

bývalý kancléř někdejšího prezidenta Vác-

lava Havla. V roce 1991 navštívili slavnosti dirigenti Václav Neumann

Hudební Paseky nad Jizerou

V červnu loňského roku byla dokončena vycházková trasa vybavená naučnými tabulemi v okolí Svobody nad Úpou a Janských Lázní. Pojmenována je po bý-valém osvíceném občanu Prosper Piette de Rivage – nazývaném „otec Krkonoš“, zanechavším po sobě tolik práce, že ji ani osmdesát uplynulých let nezahladilo. Vycházková trasa vás zavede ke kul-turním památkám i do divočiny okolo Černohorského potoka. Překvapivě pestrý a zajímavý je úsek od Piettova pomníku

k Modrokamenné boudě. Cestou minete pomník německého romantického básníka Theodora Körnera, jedno z největších mra-venišť v Krkonoších, sbírku hlavních deseti hornin Krkonoš, velký vápencový lom a zbytky dolu, kde se ve středověku těžilo zlato a jiné kovy. Při pěkném počasí proje-dete trasu v pohodě i na horském kole. Prosper Piette de Rivage (1846 - 1928) byl synem zakladatele papírny ve Svobodě nad Úpou. Vzdělanec a humanista, ale také úspěšný výzkumník a podnikatel,

Naučná stezka „VIA PIETTE“

Třetí návštěvní sezónu je zpřístupněn bývalý důl Kovárna v Obřím dole v Peci pod Sněžkou. Turisté, kteří se vypraví do podzemí, nachodí ve zpřístupněných štolách přibližně čtvrt kilometru. Na trasu se vydávají v zapůjčených pláštích, s přílbami a čelovými lampami. Na hodinové cestě podzemím Sněžky doprovázejí průvodci z České speleologické společnosti Albeřice, kteří důl šestnáct let prozkoumávali a připravovali pro otevření. Prohlídková trasa umožní ukázku starého způsobu dobývání rud s pomocí ohně nebo speciálního lešení pro dobývání rudy ze stropu i model středověkého rumpálu pro dopravu vytěženého materiálu. Vstupenky do podzemí si předem objednejte a zakupte v Informačním centru Veselý výlet v Peci pod Sněžkou. V podzemí můžete fotografovat.

Důl Kovárna pod Sněžkou

jara do podzimu

a Jiří Bělohlávek. Pravidelně zde účinkují přední čeští sólisté a or-chestrální hráči, zpěváci Jana Jo-nášová, Virginie Walterová, Zdena Kloubová-Puklická, Ivan Kusnjer a další. Základem stálého orchestru Akademie sv. Václava jsou hudeb-níci z České filharmonie, Českého komorního orchestru, Vlachova kvarteta a jejich přátelé. Pasecké hudební slavnosti každoročně v první polovině srpna pořádané Svatováclavským sborem trvají tři dny. Na závěrečné slavnostní mši svaté znějí některé z velkých děl duchovní hudby. Letošní „Pasecké hudební slavnosti“se uskuteční 11. – 13. 8. 2006.

Bližší informace: i www.svatovaclavskysbor.wz.cz

Adresa sboru: 512 47 Paseky nad Jizerou 110, Czech Republic ( +420 481 52 37 38* [email protected]

pokračovatel rodových tradic výrobců papíru v Krkonoších. Označení „Otec Kr-konoš“ si opravdu zasloužil. Jako nezištný a všestranný spoluzakladatel i dlouholetý pokladník „Krkonošského spolku“ patřil k významným osobnostem své doby. Pod-poroval a propagoval rozvoj turistického ruchu v Krkonoších. Bez jeho pomoci by nevycházel např. spolkový časopis „Krko-noše slovem a obrazem“ a řada tehdejších turistických map.

Kamenná rozhledna se tyčí více než sto let na vrcholu hory Žalý.V zimě se k populární vyhlídce nejpohodlněji dostanete sedačko-vou lanovkou z lyžařského areálu v Herlíkovicích u Vrchlabí. V létě nedlouhou turistickou cestou z Benecka.U zrodu rozhled-ny na Žalém stál německý klub turistů. Na 1019 metrů vysokém kr-konošském vrcholu nejdříve postavili dřevěnou vyhlídku, kterou v roce 1889 nahradila ocelová konstrukce. V roce 1892 dal hrabě Jan Har-rach rozhledně dnešní kamen-nou podobu.

Žalý, Žalý... přepěkný jsi v dáli...

Osmnáct metrů vysoká stavba na-bízí jeden z nejkrásnějších panora-matických rozhledů v Krkonoších. Při jasném počasí ze Žalého uvidíte Kotel, mohylu Hanče a Vrbaty na

Zlatém návrší, Medvědín, Černou horu i Sněžku.

Výhled do vnitrozemí nabízí siluety Ještědu,

Bezdězu, Ralska, Trosek i Zvičiny. Rozhledna je ote-vřena každý den

od 10 do 16 hodin. Vyhlídkový ochoz zůstává uzavřen jen při velmi špatných povětrnostních pod-mínkách. Dospělí zaplatí 10 korun, děti od 5 do 12 let polovic. Vstupenku zakoupíte přímo v rozhledně nebo v protějším bufetu.

Rozhledy po Krkonoších

Stráž (782 m n. m) u Rokytnice nad Jizerou, Strážník

(610 m n. m) nad Peřimovem, Štěpánka (958 m

n. m) na vrchu Hvězda na roz-

hranní Krkonoš a Jizerských hor u obce Příchovice,

Černá hora u Janských Lázní (1299 m n. m.).



KRKONOŠE ZE SEDLA KOLA

podjezdem pod tratí se musíte rozhodnout, zda se po zelené cyk-lotrase dáte vlevo a výlet ukončíte v Harrachově, nebo se dáte vpravo a kolem harrachovského nádraží pojedete prudkým sjezdem po zelené cyklotrase do Martinského údolí. Odtud vás modrá cyklotrasa a později cyklotrasa č. 22 dovede do výchozího místa před nádraží v Kořenově.

Vyznačením hlavní cyklotrasy č. 22 a pásových značek v okolí Koře-nova i s využitím cyklotras KRNAP vznikly četné možnosti cykloturis-tiky kolem nejznámější rozhledny západních Krkonoš – Štěpánky. Varianta 2a měří asi 24 km a je vhodná pro treková kola. Jediný problematický úsek je sjezd, který je veden po lesní cestě s náročným povrchem, je mezi Kořenovem – Tesařovým a nádražím v Kořenově kolem Zvoničky a Lesní chaty. Ten je možné vyloučit použitím málo frekventované silnice z Kořenova – Tesařovem do Polubného a zpět k nádraží Kořenov dojet po cyk-lotrase č. 22. Na variantě 2b, která je dlouhá asi 22 km, je ještě o něco náročnější úsek od hospůdky Na Perlíčku na Hvězdu, kde je červená cyklotrasa vedena po polní a lesní cestě. Trasu začněte u kořenovského nádraží a vydejte se po cyklotrase č. 22 směr Jilemnice. Projedete Dolním Kořenovem kolem závodu Cutisin. Nedaleko křižovatky Na Mýtě se k cyklotrase č. 22 přidá i cyklotrasa KRNAP č. 3. Dále po-

jedete nádhernou cestou po pravém břehu Jizery, které se říká Planýrka. Dorazíte do Pasek nad Jizerou. I když vás prostřednictvím cyklotrasa

KRNAP č. 3 vede prudce vzhůru ke kostelu, my vám doporučujeme

pokračovat dále po cyklotrase č. 22 až ke staré škole a na silnici. Zde odbočí-te vpravo a krátký

úsek pojedete po cyklotrase č. 4170. Na příští křižovatce se dáte opět vpravo a přejede-te na modře značenou cyklotrasu. Vyjedete po-měrně pohodlně kolem dolní stanice paseckých vleků do středu Pasek

nad Jizerou, kde si určitě prohlédnete Památník zapadlých vlastenců a ne-

opomenete se občerstvit. Dále vás povede modrá cyk-

lotrasa v souběhu s cyklotrasou KRNAP č. 3 a budete po asfaltové

silničce stoupat mezi krkonošskými chalupami k chatě Bosna. U Bosny nezapomeňte sesednout z kola a pokochat se nádherným výhledem na západní Krkonoše a Podkrko-noší od nádrže, která slouží v zimě umělému zasněžování sjezdovek. Pro další úsek do Kořenova máte dvě možnosti. Při volbě trasy 2a se budete držet dále modré cyklotrasy v souběhu s cyklotrasou KRNAP č. 3. Pojede-te lesem po jedné z nejkrásnějších cest v této části hor, které se říká Famberka. Pojedete lesem bez velkého převýšení a cestou vás překvapí nádherné průhledy na Jablonec nad Jizerou nebo Dolní Kořenov. Při volbě varianty 2b odbočíte vle-vo u Bosny a po asfaltce přejedete k pravé krkonošské hospůdce Na Perlíčku. Tam kromě příjemného občerstvení najdete i rozcestník s červenou cyklotrasou. Pro cestu do Kořenova. zvolíte červenou cyklotrasu, která vás povede kolem Hutlerova kříže k chatě Hvězda. Zde budete v bezprostřední blíz-kosti rozhledny Štěpánka, z které se vám otevře nádherný pohled na západní Krkonoše, Jizerské hory a podhůří. Do Kořenova dorazíte stále po červené značce. Oba naše návrhy se sejdou v Kořenově - Te-sařově před informačním centrem. Zpět ke kořenovskému nádraží vás bezpečně dovede modrá cyklotrasa kolem chaty Zvonice a Lesní chaty, která má terénní charakter nebo můžete použít silnici do Polubné-ho, kde narazíte na cyklotrasu č. 22, po které sjedete také k nádraží Kořenov.

Průjezd Krajem Zapadlých vlasten-ců je velice atraktivní pro milov-níky muzeí a krkonošské historie. Na trase je muzeum – památník v Pasekách nad Jizerou, ve Vyso-kém, v Poniklé a v cíli Krkonošské muzeum Správy Krnapu v Jilem-nici. Navrhujeme dvě možnosti začátků tras. Trasa 3a měří asi 41 km a začíná v Kořenově u nádra-ží. Využívá cyklotrasu č. 22. Pod Pasekami nad Jizerou přechází na cyklotrasu č. 4170 a po ní vede většinou po silničkách do Vyso-kého nad Jizerou. Nové značení umožňuje i alternativu 3b dlouhou asi 36 km, která začíná na náměstí v Rokytnici nad Jizerou. Nejprve vystoupáte po cyklotrase č. 22 nad město Zimní stranou. Nahoře pře-jedete na cyklotrasu č. 4174, po ní přes Stráž sjedete do Jablonce nad Jizerou a přes Tříč zase vyjedete do Vysokého nad Jizerou. Z náměstí budete pokračovat po cyklotrase

č. 4295. Po ní začnete sjíždět do údolí Jizery. Trasa, ale ze silnice od-bočuje vpravo a po náročnější lesní cestě vede do osady Jilm. Stále po cyklotrase č. 4295 sjedete k Jizeře, přejedete hlavní silnici a obcí Po-niklá, začnete opět stoupat. Za Jes-třabím dorazíte na hlavní cyklotra-su č. 22, po které delším sjezdem dojedete po silnici do Hrabačova a po překročení křižovatky dorazíte až do centra města Jilemnice.

Z Jilemnice doporučujeme cyklo-turistům vyjížďku po husté síti značených cykloturistických tras na Horním Pojizeří. Je to kraj krásných dalekých rozhledů a hlubokých údolí. Základní varianta okruhu č. 4 měří asi 65 km. Lze ho absolvovat na trekovém kole. Počítejte s čas-tým stoupáním i dlouhými sjezdy. Navrhujeme i obměny základní trasy. Pokud zvolíte z Jilemnice k Peřimovskému mostu terénní variantu 4a a dojedete okruh jako základní č. 4 ujedete asi 61 km a pokud zvolíte z Bozkova ještě vari-antu 4b, zkrátíte si trasu o 4 km. Zvolit můžete variantu č. 4 na ji-lemnickém náměstí a vydat se po cyklotrase č. 4171, z které odbočíte vpravo v Mříčné na cyklotrasu č. 4173. Milovníci náročnějších te-rénů mohou zvolit variantu 4a, použít pásově značenou zelenou cyklotrasu, která začíná na rozcestí U Labutě a vede kolem vyhlídky na Kozinci. K Peřimovskému mostu na cyklotrasu č. 4173 pojedete po modré cyklotrase. Od Peřimovské-ho mostu vede okruh č. 4 po cyk-lotrase č. 4173 přes Dolní Sytovou, Roprachtice a Helkovice do Roztok u Semil, kde obdivovatele technic-kých památek zaujme přístupný potoční mlýn. Z Roztok u Semil vás cyklotrasa č. 4173 dovede před Jesenný na křižovatku U Babety, kde odbočíte vlevo na cyklotrasu č. 4174 a dorazíte do Bozkova k parkovišti. Slouží návštěvníkům známých dolomitových jeskyní. V Bozkově můžete navštívit i kos-telní věž, která je přístupná jako rozhledna. Z Bozkova můžete zvolit trasu č. 4b a pokračovat po cyklotrase č. 4174 přes Příkrý a Benešov u Semil do Loukova, kde pojedete kolem zajímavého Muzea techniky až na křižovatku s cyk-lotrasou č. 4175 nad Valdicemi. Jinak můžete jet základní okruh č. 4 a použít cyklotrasu č. 4174 jen do Podbozkova, přejet na cyklotrasu č. 4170 a kolem Sejkorské kapličky přes Bítouchov za výhledů do údolí Jizery dojet do Semil. Ze Semil použijte cyklotrasu č. 4175, která vás dovede přes Čikvásky, kde

rád maloval Vladimír Komárek, také na křižovatku nad Valdice. Odtud okruh č. 4 pokračujte po cyklotrase č. 4175 přes Kundratice na křižovatku s cyklotrasou č. 4171. Po ní se dáte vlevo a za krásných pohledů na panorama západních Krkonoš dorazíte přes Mříčnou zpět do Jilemnice. Doporučený cykloturistický výlet lze krátit, když využijete novou linku turistických autobusů Jilemnice – Semily – Ko-zákov.

Cykloturistický okruh kolem Jilem-nice, který jsme označili jako okruh č. 5, měří asi 25 km. Začíná v Jilem-nici na rozcestí U Labutě, kam vás z náměstí dovede cyklotrasa č. 22 směr Rokytnice nad Jizerou. Začne-te po zelené cyklotrase výjezdem na Kozinec s výhledy na Krkonoše. Po zelené dojedete k rozcestníku pod Kozincem, kde přejedete na modrou a mezi poli a lesem přes Roztoky u Jilemnice a Martinice dojedete do Horní Branné. Zde přejdete na zelenou, která vede kousek v souběhu s cyklotrasou č. 22, po které můžete dojet po silnici do Jilemnice a okruh si zkrátit. Po-kud okruh č. 5 budete absolvovat celý, držte se zelené. Okruh obsa-huje hodně nezpevněných úseků, ale dá se projet i na trekovém kole.

Na podzim v roce 2005 byl založen první evropský geopark v České re-publice pod názvem Český ráj. Pro množství geologických zvláštností bylo do území geoparku začleněno i okolí Jilemnice a Nové Paky, kde je známá Klenotnice drahých ka-menů a zkamenělin. Navrhujeme vám v trase č. 6 dlouhé necelých 20 km optimální spojení těchto měst pro cykloturisty. Z Jilemnice vyjedete po cyklotrase č. 4171 směr Lomnice nad Popelkou, po které pojedete až na křižovatku u Kruhu. Zde přejedete na cyklotrasu č. 4175. Stále po silnici projedete Kruhem, serpentinami u Karlova s nádhernými výhledy na Krkono-še a přes Starou Paku dorazíte do Nové Paky.

Nové proznačení podhůří umožni-lo propojení stávajících cyklotras,

Péčí svazku měst a obcí se rozvíjí projekt, který chce ukázat cykloturistům méně známé trasy v podhůří i mimo jádrové území národního parku. Vzhledem k tomu, že v letní sezóně 2006 došlo k dalšímu rozvoji Krkonošských cyklobusů, otvírají se nečekané možnosti, jak si užít turistiky na kole.Krkonoše těsně sousedí s Jizerskými horami a Českým rájem, které se vyznačují mírnějším převýšením a mnoha vhodnými komunikacemi pro cykloturisty. Doporučujeme využít nabídky nejdelší linky Krkonošských cyklobusů, která zajíždí až k vlakovému nádraží v Kořenově. Tato obec se zasloužila o vyznačení mnoha cyklotras pomocí pásového značení podle metodiky Klubu českých turistů. Na rozdíl od silničního značení (známé žluté tabulky se symbolem kola a číslem) se toto velmi podobá tradičnímu značení pěších tras. Je pouze větší (14 x 14 cm) a okrajové pruhy jsou žluté. Uprostřed je pruh barevný (červený, modrý, zelený nebo bílý) a směrovky jsou podobné jako na trasách pěších. Liší se barvou (jsou žluté) a nadpisem (CYKLOTRASY KČT). Nové značení podle metodiky KČT i další vybavení cyklotras vzniklo dále nově v Podkrkonoší. Následující popisované trasy a okruhy zvou právě na tyto cyklotrasy, které nabízejí nové méně známé kouty. Zatím nejsou tolik objevené a přitom nabízejí krásné pohledy na hory, velké množství zajímavostí a v neposlední řadě i příznivé ceny. Připomínáme, že Správa Krkonošského národního parku v roce 2005 opatřila svoje trasy novými žlutými směrovkami. Žacléřsko má svoje specifické značení - barevné puntíky ve žlutých čtverečkách.

Trasy vedou většinou po silnici, zpevněných a asfaltových komu-nikacích. Náročnější je krátký úsek Jizerka – Orle na variantě 1b, kde v okolí nového turistického hranič-ního přechodu je cesta ve špatném stavu a za mokra je v tomto úseku lépe sesednout z kola. Varianta 1a je dlouhá asi 17 km. Táhlé stoupá-ní po silnici po cyklotrase č. 22 a dlouhý sjezd po kvalitní zpevněné cestě, kde je zelená cyklotrasa. Varianta 1b při ukončení v Ko-řenově u nádraží měří asi 28 km a při ukončení v Harrachově na autobusovém nádraží asi 30 km. Je náročnější na převýšení i terén a obsahuje již zmíněný náročnější úsek v okolí nového hraničního přechodu Orle. Od nádraží v Kořenově vyjedete po silnici, kde vede hlavní cyk-lotrasa č. 22 do Polubného. Odkud budete stále po silnici i cyklotrase č. 22 stoupat na parkoviště na Jizerce – Mořině, kam mohou také moto-rová vozidla. Varianta 1a z parko-viště u rozcestníku odbočuje vpra-vo a po zelené cyklotrase pokra-čuje sjezdem do údolí Jizery až do Martinského údolí. Zpět k nádraží v Kořenově dorazíte po modré cyklotrase a posléze po silnici, kde se opět setkáte s cyklotrasou č. 22. Varianta 1 b pokračuje z parko-viště Jizerka – Mořina dále po cyklotrase č. 22. Po asfaltové silničce sjedete do středu osa-dy Jizerka. Zde odbočíte vpra-vo na žlutou pěší značku, poje-dete kolem muzea a potom sjedete po panelové cestě k novému hraničnímu přechodu, k mostu přes Jizeru. Úsek je náročný, jedná se o prudké klesání a v závěru o neupra-venou cestu. Doporu-čujeme sesednout z kola. Za hraničním přechodem se dáte po polském značení do osady Orle. Odtud vyjedete směr Jakuszyce po mezinárodní cyklotrase ER-2. Z té odbočíte vlevo na křižovatce pod vrcho-lem Dzial Izerski a podél, za-tím stále nefunkční železniční trati, dojedete na turistický hraniční přechod Polana Ja-kuszycka – Mýtiny. Za přecho-dem vás na zelenou cyklotrasu dovede zelená pěší značka. Za

1Z Krkonoš do Jizerek (1, 1a, 1b)

2Na kole kolem Štěpánky (2, 2a, 2b)

3Na kole do Kraje zapadlých vlastenců (3a, 3b, 3)

4Do Bozkovských jeskyní a na Horní Pojizeří (4, 4a, 4b)

7Po novém značení neznámým podhůřím (7, 7a, 7b, 7c)

5Jilemnickem křížem krážem (5)

6Za poklady evropského geoparku Český ráj (6)

D o p o r u č u j e m eSchématickou mapu nalez-nete na str. 10 – 11. Na výlet se však ještě vybav-te podrobnou cykloturistic-kou mapou.


Muzeum historie a zámek Nowy Dwor. Sztolnie Kowary - prohlíd-ka 1200 m dlouhé štoly v bývalém dole na minerály.Značení ER-2: Většinou na stro-mech, kamenech, zdech a dřevě-ných kůlech se směrovými tabul-kami 30 x 20 cm, kde na bílém podkladě je číslo trasy. Nebezpečná místa (křižovatky, prudké sjezdy, kořeny atd.) jsou označeny červeně – dle nebezpečí stupnicí 1 – 3 !Závěr: Obě cyklotrasy (obtížnější východní 11b i lehčí západní 11a) umožňují později odpoledne vy-užít v cílových místech (Pomezní Boudy a Harrachov) k návratu na původní místo opět cyklobusy je-doucí po páteřní trase.

Žacléřsko leží na východním okraji Krkonoš. Nedávno na území stej-nojmenného mikroregionu vznikla hustá síť značených cyklotras a byly vydány podrobné informační ma-teriály s mapkami. Mají specifické značení z barevných kruhů nama-lovaných do žlutých čtverců a ori-ginálních směrovek. Zároveň jsou všechny značené cyklotrasy pojme-nované. Síť je tak hustá a vydané materiály tak podrobné, že si jistě

každý bez problémů sestaví svoji trasu. Kromě města Žacléř, které bývalo střediskem hornické pánve, ve které se těžilo černé uhlí, zde najdete četné technické památky i přístupná vojenská opevnění z let 1937-38. Zdatným cykloturistům bude výzvou Královecký Špičák (881m), odkud je překrásný roz-

Janské Lázně (670 m n. m.), Černá Hora (1299 m n. m), Černá bouda, 1B směr Lučiny, 19 B, 1E po proudu Čisté, Černý Důl (595 m n.m.) = 12 km.

Janské Lázně (670 m n. m.), Černá Hora (1299 m n. m.), Zlatá vy-hlídka, Janská Hora, Mladé Buky, Hrádeček (Břecštejn), Horní Staré Město, Trutnov (414 m n. m.) = 20 km.

Horní Malá Úpa (1066 m n. m.), Dolní Malá Úpa, Cestník, Lyse-činská bouda, Horní Albeřice, Rý-chorský kříž, Žacléř, Stachelberg, Trutnov (414 m n. m.) = 30 km.


KRKONOŠE ZE SEDLA KOLAkteré již byly vyznačeny v Horním Pojizeří a na Podzvičinsku. Navrhu-jeme vám projížďku po málo zná-mých koutech, kde najdete samo-tu, klid i sympatické ceny. Základní trasa č. 7 je dlouhá asi 50 km, vede stále po asfaltových komunikacích, které však někde nejsou v ideálním stavu. Z Jilemnice vyjedete po cyklotrase č. 4171 směr Lomnice nad Popelkou. Po krátkém souběhu s cyklotrasou č. 4175 nedaleko Kruhu na ní u Kundratic přejedete směr Semily. Projedete Kundraticemi, a po 4175 odbočíte do Valdic. Za osadou přejedete na cyklotrasu č. 4174 a po ní sjedete do Košťálova. Odbočíte vlevo, obcí projedete po neznačené hlavní silnici. V Košťálo-vě si můžete prohlédnout zajíma-vou geologickou lokalitu Kovářův mlýn, nebo se osvěžit v místním koupališti s kempem. Na křižovat-ce u nádraží se dejte na Jilemnici a záhy odbočte vpravo do Libštátu. Na náměstí najdete cyklotrasu č. 4171 a cyklotrasu č. 4294. Za měs-tečkem se držte cyklotrasy č. 4294 a po ní projedete Svojkem a obcí Tample. V serpentinách u Karlova, odkud je nádherný pohled na Kr-konoše pojedete kousek v souběhu s cyklotrasou č. 4175. V Karlově se držte stále cyklotrasy č. 4294, od-bočte vlevo a po silnici dojeďte do Studence. Zde přejedete hlavní sil-nici. V Bukovině je vyznačena alter-nativa 7a, která umožní propojení na cyklotrasy na Podzvičinsku, přes Čistou a Borovnici na Pecku. Zá-kladní trasa č. 7 vede po cyklotrase č. 4294 kolem známého koupaliště a kempu do Dolní Kalné ke koste-lu. Navrhujeme také alternativu 7b po nové cyklotrase zase na Podzvi-činsko, tentokráte do Mostku. Je možné zvolit i alternativu 7c, která vede dále po cyklotrase č. 4294, až na její konec v Hostinném a úsek Dolní Kalná – Hostinné, měří 8 km. Základní trasa č. 7 vede po cyk-lotrase č. 4302 přes Horní Kalnou do Kunčic, kde naváže na Labskou cyklotrasu č. 24. Po té dojedete proti proudu řeky do až Vrchlabí k nádraží.

V okolí Lánova mají cyklotrasy nové vybavení. Do tohoto prosto-ru vás zve okruh č. 8, který vyniká výhledy na Krkonoše. Je dlouhý i s výjezdem na Čihadlo asi 28 km. Doporučujeme začít terénně ná-ročnější modře značenou cyklotra-sou od nádraží ve Vrchlabí přes Horní Lánov do Černého Dolu, jako u trasy č. 9. V Černém Dole se dáte po hlavní cyklotrase č. 22 vpravo do Čisté, přejedete hlavní silnici a dorazíte ještě po cyklotrase č. 22 na křižovatku do Fořtu. Zde přejedete na cyklotrasu č. 4298 směr Lánov. Pro zájemce navrhujeme i variantu 8a, která vám umožní po silnicích a cyklotrase č. 4298 dojet přes Te-rezín do Hostinného, vzdáleného 9 km. Náš okruh č. 8 vede vpravo - po místní komunikaci dojedete na křižovatku pod Malou Sněžku. Zde je nové odpočívadlo, mapa a panorama Krkonoš. Panorama upozorňuje na výhled z blízkého vrchu Čihadlo, který je nejvyšším v okolí. Od křižovatky lze dojet po cyklotrase č. 4298 do Prostředního Lánova k informačnímu centru, což uvádíme jako alternativu 8b dlou-hou 5 km. Hlavní okruh pokračuje pod Čihadlem přes Dolní Lánov do Kunčic po cyklotrase č. 4299.Z Kunčic zpět do Vrchlabí vás dove-de Labská cyklotrasa č. 24.

Zveme vás na projížďku pod Krko-nošemi. Navrhovaná trasa č. 9 je dlouhá asi 18 km a skládá se v prv-ní části z hodně terénních úseků.

Je značena pásovou značkou. Druhá polovina vede ryze po silničkách. Trasa začíná ve Vrchlabí

před nádražím. Vede mezi poli po cestě a místní komunika-

ci do Horního Lánova. Pokračuje stále po modré k opraveným kapličkám a k okraji lomu nad Černým Do-

lem. Ve středu obce přejedete na hlavní cyklotrasu č. 22, která vás

po silnici dovede do Janských Láz-ní, projedete městem kolem krásné a historické lázeňské kolonády. Tra-sa č. 22 i naše navrhovaná končí ve Svobodě nad Úpou.

Trasa č. 10, vedoucí zbrusu nově vy-značeným úsekem Labské cyklotra-sy č. 24, je dlouhá asi 30 km. Vede stále po silnicích nebo asfaltových a zpevněných komunikacích. Má jen jeden nepříjemný úsek s rozbi-tým povrchem cesty mezi Čermnou a Vlčicemi. Nemá velké převýšení. Krátké stoupání je jen v Hrádečku. Začíná ve Vrchlabí před nádražím, kde také začíná Labská cyklotrasa č. 24. Po ní pojedete po proudu řeky až do Hostinného převážně po silnici. V budoucnu zde bude postupně vznikat cyklostezka. V Hostinném přejedete na cyk-lotrasu č. 4300, která vás provede městem i přes náměstí kolem rad-nice se známými obry. Stále po cyk-lotrase č. 4300 projedete Čermnou a Vlčicemi, kde pojedete krátký úsek v souběhu s cyklotrasou č. 4299. Po té můžete dojet, jak vám naznačuje alternativa 10a, do Pilní-kova vzdáleného 3,5 km a navázat na cyklotrasy Podzvičinskem nebo nasednout na vlak. Trasa č. 10 pokračuje do Hrádečku, projíždí pod zříceninou hrádku Břecštejn. Po krásné lesní komunikaci stále po cyklotrase č. 4300 dojedete do Horního Starého Města, které je součástí Trutnova.

Vyjedeme nově zavedenou linkou cyklobusu Vrchlabí – Špindlerův Mlýn – Špindlerova bouda, která navazuje na páteřní trasu Krkonoš-ských cyklobusů Harrachov – Po-

mezní Boudy. Ze Slezského sedla v nadmořské výšce 1 200 m sjedeme „Drogou Sudeckou“ směr Przesie-ka a přijedeme po 3,5 km na páteř-ní polskou krkonošskou cyklotrasu „Euroregionálny szlak rowerovy“ s označením ER-2. Z této křižovatky si můžeme vybrat ze dvou, přibliž-ně stejně dlouhých variant

11asměr Przesieka – Jagniatków - Sz-klarska Poreba - Jakuszyce a pak sjet z ER-2 směr Novosvětský prů-smyk - Harrachov Celková délka /Špindlerova bouda - Harrachov/ = 32 km Převýšení = 400 mZajímavosti: mimo krásných vý-hledů na strmé svahy polských Krkonoš s ledovcovými kary a na druhé straně do jelenohorské kot-liny nabízí cyklotrasa další zajímavá místa a akce – Szklarska Poreba: Muzeum historie a kultury, dům Gerharda a Karla Hauptmannů s národopisnými sbírkami a sklem z tamější sklářské hutě Josefíny. Současné polské umění je v Galerii „F“. Minerály a horniny v Muzeu Ziemi „Juna“. Muzeum energetiky v bývalé vodní elektrárně na řece Kamienna. Každoročně v srpnu se zde koná největší „Bike festival“ v Polsku sestávající z maratónu, sjez-du, skoků do vody, dual+trial show atd. - více informací na www.bikeaction.pl 11b- směr Przesieka - Borowice - Kar-pacz - Kowary a na křižovatce se žlutou značkou doprava na Po-mezní BoudyCelková délka /Špindlerova bouda - Pomezní Boudy/ = 31 kmPřevýšení = 750 mZajímavosti: Karpacz - Muzeum sportu a turistiky, Muzeum hraček, dřevěný kostelík Wang z 18. století, který byl do Karpacze převezený v roce 1842 z Norska. Western City - kovbojské městečko se šerifem, saloonem a předvedením bankovní loupeže i nájezdu indiánů.Kowary - původně hornická osada s těžbou železné rudy. Nachází se tu řada historických památek: go-ticko-barokní kostel, barokní kaple sv. Anny z 18. století a barokní most se sochou sv. Jana Nepomuckého,

8Za výhledy na Krkonoše (8, 8a)

9Kolem kapliček do lázní (9)

10Podél Labe a přes Hrádeček Podkrkonoším (10, 10a)

12Žacléřskem na kole (12)

DLOUHÉ SJEZDY Nejezděte na kole do kopce. Krkonoše - svazek měst a obcí ve spolupráci se Správou Krkonošské-ho národního parku doporučují devět dlouhých cykloturistických sjezdů. Cyklobusem a lanovkou se i s kolem vyvezete co nejvýše a potom se vydáte z kopce.

Harrachov (680 m n. m.), Čertova hora (1020 m. n. m.), Na Kamlu, Janov, Na Mýtě, Havírna, Paseky nad Jizerou, Makov, Zadní Blan-sko, Přední Blansko, Jablonec nad Jizerou (450 m. n. m.) = 19 km.

Harrachov (680 m. n. m.), Čertova hora (1020 m. n. m.), Ručičky, Dvo-račky, Rezek, Roudnice, Hrabačov, Jilemnice (464 m. n. m.) = 28 km.

Herlíkovice (538 m. n. m.), Přední

11Ze Špindlerovy boudy Polskem do Harrachova nebo na Pomezní Boudy.(11, 11a, 11b)

Žalý (1018 m. n. m.), Benecko, Křížovky, Kněžice, Vrchlabí, Dolní Branná, Kunčice nad Labem, Kláš-terecká Lhota, Hostinné (350 m n. m.) = 27 km.

Špindlerův Mlýn (718 m n. m.), Medvědín (1234 m n. m.), Horní Mísečky, Třídomí, Na Rovince, Benecko, Horní Štěpanice, Dolní Štěpanice, Hrabačov, Jilemnice (464 m n. m.) = 25 km.

Špindlerův Mlýn - Svatý Petr (710 m.n.m), Pláň (1195 m n. m.), Kop-řivník, Strážné, Mlýnské Domky, Kamenný Mlýn, Dolní Dvůr, Lánov (470 m n. m.) = 22 km.

Janské Lázně (670 m n. m.), Černá Hora (1299 m n. m.), Pražská bou-da, Lesní bouda,Tetřeví boudy, A) - Hříběcí boudy, Strážné, Vrchlabí (465 m n. m.) = 26 km. Tetřeví boudy, B) - Dolní Dvůr, Lá-nov (470 m n. m.) = 25 km.

1Sjezd do Kraje zapadlých vlastenců

2Za rozhledy západních Krkonoš

4Po lyžařských trasách v létě

9Rýchorský sjezd

hled a na který lze až nahoru vyjet na kole. Cyklotrasy mikroregionu Žacléřsko jsou v Žacléři napojeny na značené krkonošské cyklotrasy a při využití turistického hraniční-ho přechodu Žacléř Bobr - Nieda-mirów nebo silničního hraničního přechodu Královec - Lubawka též na dobře značené cyklotrasy v sou-sedním Polsku. Doporučme velký okruh č. 12 dlouhý asi 35 km, který kopíruje hranice mikroregionu. Vede ze Žacléře značenými cyk-lotrasami Boberskou, Železniční zkratkou a Černovodskou do Královce. Tento úsek je značen červenými puntíky. V Královci u železničního přejezdu odbočíte vpravo a po hlavní silnici, kde vede také cyklotrasa č. 4081, přejedete k další křižovatce, kde začíná Lo-mová cyklotrasa značená v prvním úseku červenými a modrými puntí-ky. Náš okruh č. 12 se drží modrých puntíků. Křížovou cyklotrasou a Traverzem Vraních hor projede pod dominantním Královeckým Špičákém. Stále po modrém pun-tíku pokračuje k Rybníčkům na křižovatku Hony, Debrnskou do Voletin, kde značka končí na silnici. Odbočíte vlevo, projedete Nové Voletiny a Libeč. Před železničním viaduktem odbočíte vlevo. Začíná tam Libeňská cyklotrasa značená opět modrým puntíkem. Vede lou-

kami proti proudu říčky Ličné na křižovatku v Malém Křenově. Od-bočíte vpravo. Po silnici přejedete do Křenova, kde na křižovatce za-číná Křenovská cyklotrasa značená zeleným puntíkem. Po té se vrátíte do Žacléře.

3Kam teče Labe

5K Malému Labi

6Sjezd pod Liškou

7Černodolský sjezd

8Trutnovský sjezd


• Pokud využijete nové možnosti pro dopravu cyklistů na lanovce (Hnědý vrch - 1 200 m n.m.) z Pece pod Sněžkou, pak se vydejte dolů směrem k Lesní boudě. Opačný směr na vrchol Liščí hory není z důvodu ochrany přírody povolen!


HRADEC KRÁLOVÉ

LIBEREC



0 km 2 km 4 km 6 km 8 km 10 km

Hraniční přechod jen pro pěší a cyklisty

Hraniční přechod jen pro pěší

Muzeum

Informační střediskoRozhlednaMísto dalekého rozhleduKostel, kapleZámekZřícenina hraduSkályBouda, občerstveníKempKoupaliště

LEGENDA


Krkonošské cyklobusy (strana 12)

Navazující železniční spoje

Doporučené cyklotrasy (strana 8-9)

Dlouhé sjezdy - cyklotrasy (strana 9)

Cesta Česko-Polského přátelstvíHraniční přechod


Krkonošemi letos opět projíždí cykloturistické autobusy vybavené pro přepravu kol.V červenu během víkendů, o letních prázdninách v červenci a srpnu denně, v září každý čtvrtek, v sobotu a neděli. Díky této službě mají turisté a cykloturisté význam-nou příležitost poznat v krátké době podstatnou část Krkonoš.

Z východu na západ a zase zpět. Dvě pravidelné linky autobusů v jednom dni, na trase dlouhé více jak 100 kilo-metrů, projedou tam a zpět celé Krkonoše. Na „páteřní“ trasu na-vazují další autobusové i vlakové přípoje. Pravidelně denně v obou směrech (ráno po sedmé hodině) vyjíždí a večer (kolem půl páté)

se vrací zase zpět páteřní linka: z Harrachova, přes Rokytnici nad Jizerou, Benecko, Vrchlabí, Janské Lázně, Pec pod Sněžkou do Hor-ní Malé Úpy.

Na základní „páteř-ní“ trasu navazují přestupové auto-busy:z Vrchlabí

do Špindlerova Mlýna a v letošním roce nově pokračuje až na Špindle-rovu boudu,z Jilemnice - Hrabačova do Vítkovic a na Horní Mísečky a zpět.

Krkonošské cyklobusy

Vydavatelství COT media v rámci 4. ročníku soutěže „Náš kraj 2005“ ocenilo 3. místem v kategorii Nej-lepší turistický produktKrkonošské cyklobusy Svazku měst a obcí Krkonoše.

V rámci tohoto pro-jektu, jehož celková hodnota činí 1.150.000 Kč, bylo v loňské letní sezóně 2005 najeto 37.000 kilometrů, pře-praveno téměř třicet tisíc osob a tři tisíce kol.Možnosti použít pra-videlné autobusové a navazující vlakové spoje k cyklistickému výletu tak využilo té-měř dvojnásobné množství lidí než v premiérovém roce 2004. Kolik to bude v roce 2006?Zkušenosti ukázaly opodstatněnost provozu. Dlouhodobě je zvažová-

na možnost rozšíření cyklobusů do Polska, kde Svazek Krkonoše hledá partnerskou organizaci.Projekt, podporovaný Libereckým a Královehradeckým krajem,

městem Trutnov, může brzy získat celo-roční charakter.Cílem snažení je inte-grace se zimní dopra-vou.

Krkonoše dostatá-vají prostřednictvím cyklobusů šanci nava-zující dopravy mezi jednotlivými horskými středisky. Přepravu, bez prodlev, z jedno-ho konce Krkonoš na druhý, s návazností

na další autobusové a vlakové spoje včetně skibusů, snad v blízké budoucnosti využijí kromě letních cyklistů i lyžaři.

Jeden z nejlepších turistických produktů ČR

Netradiční pohled na oblé vrcholy hor i jejich podhůří zažijete v sedle koně. V Krkonoších hospodaří a o své zvířecí přátele se stará řada šikovných lidí. Při návštěvě farmy v doprovodu „domácích“ průvodců si prohlédnete stáje, koně, spatříte volně se pasoucí kozy, krávy. Přede-vším však můžete využít rozmanitý program, který má farma pro své návštěvníky připraven. Vzájemně se liší, proto zažijete ve společ-nosti koní, či v jejich sedle pestrý den s řadou pěkných a nezvyklých okamžiků. Můžete vyzkoušet jízdu na žebřiňáku, výuku v jízdárně, vy-jížďku na vedeném koni či jízdu ve volné přírodě.Doporučujeme výlety do míst, kde vás rádi přivítají, s koňmi seznámí a také trochu naučí.

Jilemnicko – svazek obcí vydal propagační skládačku, která vám usnadní orientaci. Obsahuje neje-nom tipy na výlety se zajímavými turistickými cíly, ale i slevu na jednohodinovou „aktivitu“ ve vybrané krkonošské agroturistic-ké farmě. Do většiny zajímavých míst se dostanete pěšky, na kole,

osobním automobilem nebo hromadnou dopravou. Je tu řada dobře vyznačených cyklotras. Ne-váhejte a vydejte se za poznáním. Propagační skládačku získáte v in-formačních centrech v Jilemnici přímo na náměstí nebo v centru obce Benecko v InfoFloře. Nezapo-meňte při návštěvě nejméně pěti kulturně – technických zajímavostí razítkovat místo k tomu určené, tak získáte slevu do agrofarmy.

Navštivte:Ranč Montara, kde chovají dvě de-sítky koní, nabízí jezdeckou školu pro děti, mládež i pro dospělé. Najdete tam jezdecký klub speciali-zovaný na parkurové skákání.

Ranč Kocanda nabízí vyjížďky povozem taženým koňmi, v létě bryčkou a cikánským vozem, v zi-mě saněmi.

Rodinná ekofarma U Kotyků se chová šetrně k přírodě, hospodaří a produkuje kvalitní potraviny. V roce 1999 získali certifikát eko-logického chovu na veškerou pro-dukci farmy, tedy masného skotu

hory nad obcí Vítkovice se pase stádo huculských koní. Počtem i kvalitou chovných klisen a hřebců patří mezi nejlepší chovy v ČR. Mů-žete uvidět také bizony – skotský náhorní skot.Obklopenou lesíky a pastvinami

Nejenom v sedle koní

mezi Vrchlabím a Beneckem na-jdeme „Kněžickou chalupu“, koně jsou tu k dispozici celoročně, pro výcvik jízdy nebo pěkné vyjížďky do okolí.

Podrobné jízdní řády naleznete na plakátech a kapesních jízdních řádech, které jsou pro vás připraveny zdarma v infocentrech a na www.krkonose.eu, www.ergis.cz.

Východní část Krkonoš - Žacléř je připojena na páteřní linku také v každý den do Trutnova. Z Trut-nova můžete využít přímou linku upravenou pro přepravu kol až na Pomezní Boudy. Cyklobusy jsou propojeny i na další turistic-ké autobusy v Českém ráji. Stačí v Jilemnici nebo v Hrabačově pře-stoupit. Na autobusy v některých případech navazují vlakové spo-je: Trutnov – Hostinné, Hostinné – Kunčice – Vrchlabí. Do Krkonoš-ských cyklobusů můžete nastoupit i v Kořenově, kde je přípoj vlaku z Jizerských hor. Ceny jízdenek jsou dle tarifu vyhlášeného do-pravcem. Za jízdní kolo je příplatek 10 Kč.NEZAPOMEŇTE!

Letos nově mohou příznivci výletů na kolech využít přímé autobuso-vé spojení z Trutnova na Pomezní Boudy a z Vrchlabí na Špindlerovu boudu.

Vydejte se ráno okolo 9 hodin z Trutnova na Pomezní Boudy, od-kud můžete pokračovat například na Rýchory nebo Žacléř.Využijte i další novinku. Ranní cyklobus z Vrchlabí k hraničnímu přechodu na Špindlerovu boudu. Udělejte si výlet do Polska. Přes Szklarskou Porebu se dostanete do Harrachova, nebo druhou stranou přes Karpacz na Pomezní Boudy. Z obou míst je možné využít večer k dopravě zpět krkonošské cyklo-busy. Více na straně 9.


a ovcí. Objednat předem můžete grilování jehňat, vyjížďky v kočáře nebo jízdu na koni.

U Farmy Hucul na úbočí Janovy

Od června do září

Výrobky jsou označeny visačkou, samolepkou na výrobku nebo jeho obalu. Obrázek na nich je sty- lizovaný otisk prstu. Vyjadřuje osobní přístup tvůrce i řeme- slný otisk na každém výrob-ku. Nepravidelná kontura odkazuje na ruční práci a dlouholetou tradici, ze- světlené obloučky v horní části připomínají zamlže- né barvy krkonošských vrcholků na obzoru.Značka usnadní orientaci jak hostům, kteří si chtějí od-vézt pravý suvenýr z Krkonoš, tak i místním obyvatelům, kteří nákupem podpoří „domácí” krkonošské výrobce.


Každý region České republiky má vlastní, neopakovatelný charakter, daný přírodním bohatstvím, kul-turou a staletými tradicemi. Také výrobky a produkty pocházející z určité oblasti nesou část „ducha regionu”.V Krkonoších se můžete setkat s vý-robky označenými speciálním logem „Krkonoše – originální produkt®”. Prošly přísnou certifikací, která zá-kazníkovi garantuje skutečný původ v Krkonoších. Místní původ není jedinou podmínkou pro udělení značky. Výrobky musejí přispívat k dobrému jménu regionu, být do-statečně kvalitní, šetrné vůči život-nímu prostředí, jedinečné ve vztahu ke Krkonoším vyrobené tradiční technologií, ručně nebo z místních surovin. Značku řemeslným výrob-kům, zemědělským a přírodním pro-duktům uděluje otevřené Sdružení pro krkonošské produkty. Výrobci mohou přihlásit své výrobky splňu-jící kritéria k posouzení nezávislou certifikační komisí. Značení je jednou z možností, jak spojit ochranu přírody s hospodařením člově-ka. Značka může prosperovat díky výji-mečnosti Krkonoš území se zachovalou přírodou v národním parku, které je zároveň součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000.

Krkonošské originální produktywww.domaci-vyrobky.cz

Mezi certifikované výrobky patří:SněžniceHistorie sněžnic je dlouhá šest tisíc let. Už tehdy lidé „odkoukali“ prin-cip z přírody – od štíhlých šelem se širokými tlapami. Sněžnice vznikly nejprve v Asii, odtud se rozšířily k severoamerickým indiánům. Od nich čerpají inspiraci i sněžnice Arni. Zvednutá špička a kapkovitý tvar při prvních praktických zkouškách po-tvrdily správnost volby, takže žádná „kachní chůze“. Dobře se ovládají i v hustě zarostlém terénu. Konstrukce rám – výplet při došlápnutí pruží, což oceníte zvláště při delším výletu. Vázání umožňuje univerzální nasta-vení podle velikosti boty, tedy 4 – 12. www.arni.cz

Krkonošský nábytekTruhlářství Tojiba začínalo u jed-noho stolu v místnosti pět metrů čtverečních, jejíž okno vedlo ke kádi s louhem. Kusy historického nábytku, jehož repliky dnes vyrá-bějí, postupně vykupovali po celém regionu a zachránili před vyvezením za hranice. Celý proces zpracování dřeva probíhá na vlastní pile, po-zvolným sušením v moderní sušičce a přes řemeslníky se výrobek do-stane k uživateli. Používají masivní přírodní materiál (smrk, borovici,

dub, buk, olši). Surové dřevo vybírají v prvotřídní kvalitě po celém území ČR. www.tojiba.cz

Faremní kompost HUCUL – orga-nické hnojivoHorskou Farmu Hucul nalezneme v úbočí Janovy hory, u obce Vít-kovice. Na 300 hektarech pastvin, sahajících do nadmořské výšky až 1100 metrů, se pase stádo, které se počtem i kvalitou chovných klisen a hřebců řadí mezi nejlepší chovy huculských koní v České republice. Farma s podmanivým výhledem na hřebeny hor a údolí řeky Jizerky láká drsnou krásou a působivou atmosférou k návštěvě nejen milovníky jezdeckého umění. Farma Hucul, s.r.o. vyrábí kompost na ekologické farmě, jediný s certifikátem biokvality. www.hucul.cz

Zlatnické práce a šperky z mědiMěděné šperky mají prý příznivý vliv na klouby. Použitá slitina má obsah 99,8% mědi, neobsahuje nikl. Šperk z dílny Daniely Roudné nosí i manželka sokolníka korun-ního prince z Arabských Emirátů. Autorka získala ocenění v celostátní soutěži „Stříbrný šperk Brno 2005“. Při výrobě využívá techniku REIKI – harmonizující energie. www.original-sperk.cz

Perličkové vánoční ozdobyNa začátku minulého století byly velmi populární vánoční ozdoby ze skleněných perliček – drobné, třpy-tivé korálky se navlékaly na drátky a formovaly do různých tvarů. S mon-továním zbytků nafoukaných perlí začali chudí skláři, kteří si přivydě-lávali při výrobě bižuterie. Málokdo ví, jak složité a pracné bylo perličky a ozdoby vyrobit. Postupem času

se centrem vzniku perlových ozdob stala malá obec Poniklá v Krkono-ších. Firma Rautis navázala na více než stoletou tradici a vyrábí dodnes. www.rautis.cz

Výrobky z recyklované lepenkyFirma EMBA spol. s r. o. Paseky nad Jizerou zhotovuje mj. archivní, kan-

celářské a školní potřeby, obaly z hladkých i vlnitých lepenek, krabice vhodné na balení sypkých i pevných předmětů z rozličných materiálů. Uplatnění nachází ale i u předmě-tů kovových, při balení potravin či výrobků k zamrazení. Prezentační desky firmy EMBA získaly kromě ocenění Ekologicky šetrný výrobek a Česká kvalita i mezinárodní cenu udělovanou obalům WorldStar. Lze ji mimochodem přirovnat k filmo-vému ocenění Oskar. Cenu převza-la firma v Pekingu na jaře 2006. www.emba.cz

Sada pohlednic „Krkonoše“ a obrázky s krkonošskými motivyLidé jezdí do Krkonoš mnohdy desít-ky let. Často si myslí, že je nemůže už nic překvapit. Radek Drahný ne-tradičním pojetím fotografuje moti-vy, které představují neznámý úhel pohledu na Krkonoše. A právě tako-vá je sada jeho pohlednic a obrázků

v paspartě. www.radekdrahny.cz

Dekorativní konvičky a ručně malované bytové doplňkyDekorační předměty a bytové do-plňky z rodinného ateliéru „Duhový domov“ od roku 1999 svojí origina-litou rozveselují a rozjasňují domácí interiéry dětských pokojů v ČR, Švýcarsku, Švédsku, Rakousku, Irsku a Jižní Africe. K vidění jsou i ručně malované keramické obaly na květi-náče, kalíšky na čajové svíčky, ručně malované věšáky z masivního dřeva, mini věšáčky z topolové překližky a dětské korkové nástěnky s masivním dřevěným rámem doplněné motivy zvířátek. Díky stoprocentnímu podí-lu ruční práce je v každém výrobku kus autorovy osobnosti. www.duhovaliska.com

Krkonošská medovinaBývaly doby, kdy jste v hospodách na nápojovém lístku našli jen medo-vinu. Až daleko později ji vytlačilo levnější pivo a víno. Nápoj z medovi-ny, který znali staří Řekové, se vrací i do našeho povědomí. Kvalitní me-dovina kromě lahodné chuti působí blahodárně i na lidský organismus, stejně jako samotný med. Samo-zřejmě v přiměřeném množství. www.medovina-apicor.cz

Veselý výlet sezónní novinyHlavním smyslem těchto novin je in-formování hostů Krkonoš a nabízení programů pro turisty, prezentace středních a východních Krkonoš. Jsou distribuovány zdarma v infor-mačních centrech, muzeích, na par-kovištích, na veletrzích cestovního ruchu apod., vychází periodicky dva-krát ročně v 60 tis. nákladu od léta 1992. Články jsou psány pozitivistic-ky, o vybraných hezkých věcech, bez kritiky. Vychází také v německé a polské verzi. www.veselyvylet.cz

Odpradávna má jako jedna z největších katastrof v lidských osudech vyhrazeno místo velká voda. Je horší než oheň, často připomíná zemětřesení, ničivou silou postihuje přírodu i osudy lidí. Také Krkonoše, protkané hustou sítí vodních toků, jsou povodněmi čas od času postihovány. Horské klimatické podmínky, velký sklon řek a potoků i další vlivy znamenají, že odedávna jsou tu - vzdor mocným sněhovým vrstvám a jarním táním - povodňovými obdobími především letní měsíce.Povodeň roku 1897, která se odehrála na území téměř dvou třetin Čech, části Moravy a Slezska, Dolního a Horního Rakouska a velké části Německa, přinesla do Krkonoš obrazy apokalyptické zkázy. Jakoby jí na samém konci 19. století vyvrcholily všechny předchozí hrozby, dosavadní průtrže mračen a velké vody sužující odedávna krkonošské obyvatele.

Hrozivá nocJeště nevymizely z paměti obyvatel hor a podhůří následky velkých povodní v letech 1858 a 1882, když se po dlouhotrvajících čtrnáctidenních deštích snesla nad Krkonošemi poslední tři červencové dny roku 1897 průtrž mračen. Husté proudy deště dosáhly vrcholu 29. července po osmé hodině večer. Labe a Úpa se přeměnily v gigantické proudy bořící a unášející vše, co jim stálo v cestě. Ničivá síla připravila na české straně hor o život 120 lidí a poškodila všechny krkonošské obce. V apokalypse pokračovala i na dolních tocích řek.

Tragédie v Obřím dolePůda ztěžklá vodou se na mnoha místech uvolnila a sjela po skalním podloží do údolí. Zemní laviny, které se vytvořily na svazích

Sněžky, Studniční a Růžové hory, braly s sebou obrovské množství štěrku, balvanů, zpřerážených stromů a pokryly dno Obřího dolu v šíři až 70 metrů. Dvěma zemním sesuvům, které se valily z Růžové hory, stála v dráze obydlí horalů. Spolu s Úpou vystoupil z koryta pravobřežní Zelený potok. Příval vod uzavřel domky s lidmi. Z koryt se zvedly i ostatní přítoky. Vzedmutá povodňová vlna odnesla domy a chlévy. V Peci pod Sněžkou připravila o život osm lidí.

Dokonalé dílo zkázyPovodňová vlna na toku Úpy ničila úseky silnice a obce ležící níže. Ve Velké Úpě podemlela pětasedmdesát domů, sedm jich úplně zničila. V Temném Dole i v Horním Maršově napáchala nedozírné škody. Naplavené dřevo, trosky domů a jejich zařízení se přehnaly přes jez, proud pronikl na pilu hraběte Černína a smetl ji i se skládkou dřeva. Během několika minut živel částečně poničil třináct stavení, beze stopy zmizelo jedenáct domů. Zkázonosné dílo pokračovalo do Svobody nad Úpou. Tvrdý osud postihl nejednu rodinu, nejedno obydlí. Lidé zachraňovali holé životy na střechách do okamžiku, kdy voda dům strhla a odplavila.

Zbytečné oběti Sílu voda neztratila ani v Dolním Maršově. Proud bořil, unášel, poškozoval a podemílal další stavby. Parčík pokryla metr vysoká vrstva bahna, nákladné papírenské stroje zanesl písek. Poškozeny byly ohromné zásoby zboží, na dlouhou dobu byla přerušena výroba. Vodní proud znemožnil útěk lidem v budovách, ale i záchranářům. Smrti neunikli lidé, kteří se připravovali na svatbu v Breiterově

domě. Nedocenili hrozící nebezpečí přesto, že byli několikrát vyzváni, aby opustili dům. Ten se po půlnoci zřítil a pohřbil v troskách všech 17 svatebčanů. Těla obětí pak byla nalezena na různých místech od Svobody nad Úpou až po Batňovice.

Hrůzy na horním LabiNejvětší půdní laviny sjely ze Stohu, Pláně, Luční hory a Kozích hřbetů. Jako první zničila povodeň turistickou cestu vybudovanou hrabětem Harrachem v Labském dole. Kolem 22 hodiny strhla most spojující Bedřichov a Špindlerův Mlýn. O půlnoci si Labe našlo nové

řečiště, které se užívalo před regulací v roce 1829. Zaútočilo na zadní stranu hotelu Německý císař, v němž přebývalo 104 hostů. Ve dvě hodiny ráno se zřítila celá jeho zadní strana. Až na lesního adjunkta Karla Sedláčka ze Sedmidolí a dvacetiletého pikolíka byli všichni přítomní zachráněni.

Ničivá velká vodaŠkody napáchal Dlouhý potok, který zpustošil staré hornické

sídliště Sv. Petr a strhl sedm domů. Z obydlí W. Hollmanna zbyla část sklepa, roubený dům P. Kohla vynesl vodní proud ze základů a přenesl na jiné místo. Z příbytku V. Hollmana se jako zázrakem dochovala střecha, zatímco přízemí domu povodeň bezezbytku pohltila. Zmizela špindlerovská kovárna J. Leglera, kancelář pily hraběte Černína se zásobami dřeva a řeziva, velká část Nettlovy brusírny s velkými zásobami špalků, pod Tabulovými boudami i silnice až do míst dnešní přehrady. Silnice mezi Špindlerovým Mlýnem a Vrchlabím byla na mnoha místech poškozena, v dlouhém úseku kolem Labské

soutěsky zcela zničena.

Ochromené VrchlabíVodní proud přinášel polenové i stavební dřevo, stejně tak i vyvrácené stromy s kořeny, které ohrožovaly mosty. Rodiny bydlící v blízkosti toku kvapně odcházeli. Kolem desáté hodiny večer udeřila na město vichřice, vyjít na ulici nebylo možné. V Hořením Vrchlabí Labe opustilo koryto,

vlilo se na pravý břeh a odplavilo sedm domů. Podemlelo železný most na Benecko, směrem na Podhůří z větší části poškodilo třináct domů, čtrnáct úplně strhlo.

Na přítocích Labe a JizeryV Dolním Dvoře sjely zemní laviny a pokryly údolní polohy kamennými bloky. Od

Horního Lánova do hor dosahovalo zpustošené území až k posledním boudám na Kotelském potoce nebo od Horního Dvora po Kamenný mlýn na Klínovém potoce. Ten zahrady a louky na svém horním toku proměnil v kamenná pole a poškodil mnoho domů. Povodeň na Jizerce překvapila obyvatele svou prudkostí. Hladina vody stoupla v průběhu necelé hodiny

o dva metry a razila cestu kudy mohla. Nejvíce škod způsobila ve Vítkovicích. Příval odnesl sedm chalup. V Dolních Štěpanicích připravil o život tři lidi.

HISTORIENičivá povodeň v roce 1897


Proti živlůmKatastrofické následky povodně v roce 1897, bolestné ztráty na lidských životech a nesmírné materiální škody přiměly české zemské úřady k mimořádným krokům. Kromě jiného uvolnily prostředky na rozsáhlé hrazenářské práce, které měly do budoucna zabránit opakování pohromy. C. k. lesnickotechnické oddělení v Praze vypracovalo pro celé povodí Labe i Úpy projekty hrazení bystřin, které příčnými přepážkami miniaturními přehradami a prahy, zmírňovaly spád dna a sílu vody. Současně byly zpracovány návrhy na zalesňování a výsadbu kosodřeviny v pramenných oblastech toků nad horní hranicí lesa. Práce začaly v letech 1898 a trvaly až do roku 1913. I dnes můžeme na vodních tocích Krkonoš obdivovat hrazenářské práce tehdejších zručných řemeslníků.

Přehrada LabskáNejdůležitější stavbou byla retenční nádrž na Krausových boudách - Labská přehrada. Byla postavena v letech 1910 až 1914 nákladem 3,5 miliónu rakouských korun, schopná pojmout téměř tři a půl miliónu kubických metrů vody. Vodní dílo se mělo stát symbolem rakouskouherského mocnářství. Proto byla na vzdušném límci hráze, těsně pod korunou přehrady, umístěna rakouská orlice a pod ní znak s iniciálami císaře Františka Josefa I. Krátce po vzniku samostatného Československa, v roce 1918, byla kolem těchto symbolů řada jednání, která měla vést k jejich odstranění. Za dva roky byla dvouhlavá orlice zabetonována, iniciály F. J. I. vydržely dalších šest let. Tehdy byly kamenicky upraveny na písmena R.Č. - Republika Československá.

(Z podkladů historika Miloslava Bartoše.)


Po Krkonošské lyžařské cestě pro-jedete kolem většiny nejimpo-zantnějších míst nejvyšších čes-kých hor.

Krkonoše jsou v současné době protkány sítí více než 500 kilo-metrů pravidelně upravovaných běžeckých lyžařských stop. Však také „Krkonoše – ly-žařský běžecký ráj“ se svojí devadesátikilometrovou páteřní „Krkonošskou lyžařskou cestou“ je evropským unikátem a snese příměr k legendár-ní Union Pacifik, spojující oceány oblévaný americký kontinent. S tím rozdílem, že místo železnice, která přinesla jiný rozměr do života Divokého západu, Krkonošská lyžařská cesta, vzniklá začátkem třetího tisíciletí na území Krkonošského národního parku, je základem

KRKONOŠE – l yžařský rá j

příští (ale už i dnešní) organizo-vané turistiky. Bílé stopy, za soustavné péče dvou desítek provozovatelů, slouží tisícům lidí, kteří si oblíbili běžecký sport. Projekt Svazku krkonošských měst a obcí byl v České části

Krkonoš zahájen v roce 2000. V minulé zimní sezóně trasy

využilo více než milion ná-vštěvníků zimních hor.

Cílem, i v evropském měřítku, výjimeč-ného projektu „pa-

vučiny“ pravidelně upravovaných lyžařs-

kých tras, je nabídnout ve-řejnosti zdravou, příjemnou

lyžařskou turistiku a běh na lyžích, zajistit bezpečnost po-hybu po horách, usměrňovat návštěvnost hřebenových partií a chránit okolní vzácnou krko-nošskou přírodu.

Přijměte pozvání do zimních Krkonoš. Moderně vybavené lyžařské areály a romantika bíle zasněžených hor vás jistě okouzlí. K dispozici jsou lyžařské školy a dětské lyžařské školky. Instruktoři připravují nejen výuku sjezdového lyžování a snowboardingu, ale or-ganizují výlety na běžkách, sněž-nicích, saních. Půjčovny nabízejí kvalitní lyžařské a snowboardové komplety, helmy, snowblady, bigfooty. Většina skiareálů nabízí parkování osobních vozidel a do-pravu skibusy zdarma. Vyzkoušejte nejenom lyžová-

ní. Jízda na pořádném kopci na sáních v Janských Lázních a Špindlerově Mlýně je zábava pro celou rodinu. Zážitkem je bobová dráha v Harrachově a Špindlerově Mlýně, kdy se v nerezovém krytu, díky účinnému brzdnému systé-mu, můžete vozit v létě i v zimě. Při snowtubingu - v neřiditelném člunu při jízdě v korytě ze sněhu a ledu s terénními nerovnostmi a zatáčkami se vám parádně zved-ne adrenalin. Projížďky zimní krajinou v saních za koňským spřežením jsou neza-pomenutelné.

V zimním prostředí krkonošských skiareálů jsou každoročně pořá-dány, divácky zajímavé, významné sportovní akce. Na zasněžených svazích vidíme plejády závodníků zimních sportů české i světové špičky. Připomeňme, že v posled-ních deseti letech proběhly závody největšího formátu: Světový pohár ve slalomu žen, Světové poháry a mistrovství světa ve skocích a le-tech na lyžích, Evropské poháry ve sjezdovém lyžování, Masters Cup - Světový pohár lyžování seniorů, Ev-ropské poháry v akrobatickém ly-žování, Mistrovství světa v jízdě na skibobech, Evropský pohár tělesně postižených, série Českého pohá-ru ve snowboardingu a mnoho dalších snowboardových soutěží. Uznávané jsou Mezinárodní závo-dy Horských služeb a skialpinismu, republikové kvalifikační závody žactva, různé otevřené lyžařské zá-vody pro veřejnost, lyžařská, snow-boardová a akrobatická show. Opomenout nemůžeme běžecký závod družstev tradiční „Krkonoš-skou 70“. Pokud máte zájem být při tom, využijte webové stránky: www.holidayinfo.cz. Na nich na podzim 2006 naleznete odkaz na aktuální kalendář sportovních akcí pořádaných v krkonošských skiare-álech v zimní sezóně 2006/2007.

• Krkonoše – hory zážitků17 lanovek 124 vleků

V zimě na horách

Navštívit můžete plavecké bazény v Jilemnici, Trutnově, aquapark ve Špindlerově Mlýně, hotelové bazény v řadě středisek, hrát tenis v krytých halách a na squashových kurtech, na kuželníkových a bow-lingových drahách, odpočívat ve vířivých a whirlpoolových vanách. Vyzkoušet kulečník, pool, elektro-nické šipky, jít do sauny, na masá-že nebo do posiloven, solárií na mnoha místech. Bruslit, létat na paraglidingu či zažít adrenalinové aktivity, stačí jen chtít! Hotelové komplexy a sportovní haly nabízí další sportovní a relaxační vyžití.

Pozvánka

• celková přepravní kapacita 117. 896 osob za hodinu

• celková délka sjezdových tratí 141, 6 kilometru



Suroviny: polévková lžíce cukru, zrovna tolik hrubé mouky, čtvrt litru mléka, 4 žloutky, 4 bílky, tuk s moukou na vysypání plechu.Náplň: oloupat a podusit půl kila rebarbory, čtvrt kila cukru, kůra z citronu.Příprava: do dvoulitrového kastro-lu dáme cukr, tuk, mouku, mléko. Zahříváme a mícháme, až těsto zhoustne jako hustá krupicová kaše. Necháme vychladit, pak při-mícháme žloutky a ušlehané bíl-ky. Připravené těsto vylijeme na vymaštěný plech a pe-čeme v mír-ně vyhřáté troubě. Pak vyklopíme na kuchyňský pa-pír, potřeme rebarborou, svineme a před podáváním po-cukrujeme a nakrájíme na řezy.

... v Krkonoších

Suroviny: půl kila měkkého tva-rohu, 250 g tučného tvarohu, 3 vejce, 5 - 6 lžic krupice, sůl.Omáčka: 20 g švestkových povidel, sušené švestky, hladká mouka, lžíce másla, skořice, cukr, citrónová šťá-va i kůra, smetana, sůl.Příprava: tvaroh utřeme s vejci, při-dáme krupici a sůl. Tvoříme šišky, které zaváříme na dobu asi 8 minut ve vařící vodě. Scedíme, přelijeme omáčkou.Do 1 litru sušené švestky, povaříme a přidáme povidla. Okořeníme citrónovou kůrou, skořicí, hřebíč-kem, přisladíme, přisolíme. Dochu-tíme citrónovou šťávou. Když su-šené švestky změknou, zahustíme máslovou jíškou a znovu povaříme. Nakonec odstavíme a zalijeme smetanou.

Dvanáct a více jablek oloupeme, vypíchneme středy a

naplníme zavařeni-nou. Vložíme do vymazaného pe-káče. Utřeme dva

žloutky, 150 g cukru, 50 g más-la, přisypeme 250 g mouky, zředíme těsto

asi jako na lí-vance, přimícháme ze dvou bílků sníh a jeden prášek do pečiva. Zapečená jablka v troubě po-lijeme každé zvlášť těstíčkem a upeče-me do červena.

Suroviny: 50 dkg brambor, 30 dkg polohrubé mouky, 1 vejce, sůl, más-lo, borůvky, cukr, tvaroh.Postup: studené uvařené oloupané brambory nastrouháme, přidáme špetku soli, vejce, mouku. Vypra-cujeme tužší těsto, rozkrájíme na dílky a vypracujeme placičku. Naplníme ji borůvkami a uděláme knedlíky. Vaříme v mírně osolené vodě asi 10 minut. Podáváme po-lité máslem a sypané tvarohem, mákem nebo s cukrem upraženou strouhankou.ä

REBARBOROVÝ ŠTRŮDL

äTVAROHOVÉ ŠIŠKY

SE ŠVESTKOVAČKOU

Charakterizovat Krkonoše a nenabídnout několik receptů na zdejší dobroty by byla chyba. Z Krkonošské kuchařky Jiřího Marholda jsme pro vás vybrali recepty na některé místní dobroty.Na horách se dobře vede borůvkám. Proto jako přídavek nabízíme recept na borův-kové knedlíky. Ať se vám příprava pochoutek zdaří, přejeme dobrou chuť. Ostatně ochutnat je můžete na jídelních lístcích řady místních restaurací.

äPEČENÁJABLKA

äBORŮVKOVÉ

KNEDLÍKY


Mlsejte

Dobrou chuť!


otevřeno: út – ne ( 499 456 708* [email protected]„Kámen a život“ – moderní au-diovizuální stálá expozice„Člověk a hory“ – stálá expozice o historii osidlování Krkonoš.Tématicky zaměřené výstavy.

otevřeno: út – ne( 499 421 474* [email protected] tří štítových domů, vzác-ný pozůstatek původní městské zástavby, patří mezi nejstarší li-dové stavby v Krkonoších. V ob-jektech jsou umístěny expozice národopisná, historie Vrchlabí a vývoj turistiky v Krkonoších. Po-řádány jsou tématické výstavy. Najdeme tu hlavní informační středisko Správy KRNAP.

otevřeno: út – ne ( 481 543 041* [email protected] „Počátky českého lyžování“ přibližuje vývoj naše-ho lyžování do roku 1914.Expozice historickoetnogra-fická sleduje historický vývoj západních Krkonoš od počátků velké kolonizace ve 13. století až po naší dobu. Včetně zná-mého Metelkova betlému.Kavánova galerie představuje téměř 90 děl předního české-ho krajináře, místního rodáka (1866 - 1941). Tématicky zamě-řené výstavy.

otevřeno út – ne( 481 523 609* [email protected] seznamuje s bohatý-mi kulturními, společenskými

Muzea, stálé expozice a informační střediskaSprávy Krkonošského národního parku

tradicemi obce, historií průmys-lové výroby, životem a dílem písmáka, houslaře a muzikan-ta Věnceslava Metelky. Stálá expozice „Dějiny krkonošské houslařské školy“.Lidová rukodělná výroba s ukázkou tkaní na stavu. Té-maticky zaměřené výstavy.

otevřeno: po – ne ( 481 528 310* [email protected]álá naučná lesnicko–myslivecká expozice se nachází v budově, kde se od roku 1934 vyráběla tradiční dřevěná pokrývka střech – šindel. Návštěvníci tu naleznou dřevěnou lavici, na které se šinde-le upravovaly. V přízemí Šindelky je lesnická expozice s modelem plavení dřeva a jedinečné saně. První patro je věnováno mysli-vecké tématice a multimediální projekci animovaných fotografií na téma „Nálada v lese“.

( 499 421 474

Stálá expozice „Vegetační stupně v Krkonoších“. ( 481 529 188

Stálá expozice „Pouště světa“ - srovnání vrcholových partií Krkonoš s nejdrsnější přírodou světa. ( 481 523 694

Stálá expozice „Historické pro-měny krkonošské přírody i kra-jiny“. Nalezneme tu zobrazený tok Labe od pramene k moři, jeho vliv na krajinu od dáv-ných dob po současnost.Děti si pohrají s dřevěným pexesem, na jednotlivých panelech roz-poznávají bylinky podle vůně, hlasy a stopy zvířátek. ( 499 433 228

Stálá ekologická expozice „Příroda člověku – člověk přírodě“( 499 736 311

( 499 896 213

( 499 874 264

( 499 895 107

Na území Krkonošského národního parku je také jedenáct sezónních informačních středisek (srubů). Informují, radí případně nabízejí tištěné propagační materiály a su-venýry. V blízkém okolí srubů jsou instalovány dřevěné panely s na-učnou a informativní tématikou. (více na straně 20) www.krnap.cz

NKrkonošské muzeum

Vrchlabí – budova augustiniánského

kláštera


Vrchlabí domy č. 222-224 na náměstí Míru


Jilemnice – zámek

NKrkonošské muzeum Paseky nad Jizerou Památník zapadlých

vlastenců

NLesnická a myslivecká expozice v Harrachově

„Šindelka“

NHlavní informační středisko Vrchlabí

NInformační středisko

Harrachov


Rokytnice nad Jizerou


Špindlerův Mlýn

NPec pod Sněžkou

Obří důl


Pec pod Sněžkou


Temný Důl

NKrkonošské středisko ekologické výchovy

Rýchorská bouda

HARRACHOV Muzeum sklaSklárna Novosad & syn ( 481 528 141

HARRACHOV Muzeum historie lyžování u sklárny( 481 528 141

HARRACHOV Hornické muzeum areál ADOS( 481 382 078

HOSTINNÉ Galerie antického umění Nádražní ulice( 499 524 239

LOUKOV Muzeum technicky obec Loukov, Háje n. Jizerou( 481 685 238

ještě za tradicemi a historií regionu

MALÉ SVATOŇOVICE Muzeum bří. Čapků ul. K.Čapka 147( 499 886 295

PEC POD SNĚŽKOUGalerie Veselý výlet( 499 736 130

PONIKLÁ Muzeum Krkonošských řemesel ( 481 585 262

TRUTNOV Muzeum Podkrkonoší Školní 8 ( 499 811 897

VYSOKÉ NAD JIZEROU Vlastivědné muzeum Dr. Karla Farského( 481 593 118

ŽACLÉŘ Městské muzeum Rýchorské náměstí 10( 499 739 225

Kam



Lánov„Výstup na Sněžku přes tři vrcholy“Termín: 4. 6. 2006Charakteristika: Nově zavedená akce s ambicí stát se tradicí - turis-tický výstup na nejvyšší horu Čech, i s kratší variantou na Tetřeví boudy.Pořadatel: Obec Lánov( 499 432 083i www.lanov.cz

Horní Štěpanice„Pouť v Horních Štěpanicích“Termín: 11. 6. 2006 Kontakt: Infocentrum FLORA( 481 582 606* [email protected] www.benecko.com

Trutnov„Dětská scéna“Termín: 16.- 22. 6. 2006Charakteristika: Celostátní přehlíd-ka a dílna dětských recitátorů a 35. celostátní přehlídka divadelních souborůPořadatel: Dům kultury Trutnov( 499 840 080* [email protected] i www.dktrutnov.cz

Trutnov„Pivofest – festival pěnivého moku“Termín: 17. 6. 2006 Charakteristika: Pivní slavnosti s kulturním programem.( 777 642 009

Horní Maršov„Doteky“Termín: 17. 6. 2006Charakteristika: Hudebně divadel-ní benefiční festiválek na podporu obnovy fary a kostela.Pořadatel: Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER( 499 874 280i www.hornimarsov.cz

Špindlerův Mlýn„15. Špindlerovská pouť“Termín: 24.- 25. 6. 2006Charakteristika: Tradiční akce před začátkem letních prázdnin, prová-zená řadou pouličních vystoupení – mažoretky, kouzelník, flašinetář, divadlo, šermíři, aerobik, tanec, hasiči. Nechybí kolotoče, stánky, občerstvení, ukázky krkonošských řemesel.Pořadatel: MěÚ, Špindlerův Mlýn( 606 921 455, 499 523 656 i www.mestospindleruvmlyn.cz

Pec pod Sněžkou - Velká Úpa„Divadelní léto“Termín: 24. 6. 2006Charakteristika: Odpoledne s diva-dlem a zábavou, vláček pro děti i dospělé, občerstvení.Pořadatel: Chata Borůvka, Velká Úpa, Pec pod Sněžkou( 499 736 157* [email protected]

Černý Důl„Dětský den“ Termín: 24. 6. 2006Charakteristika: branný závod a soutěže pro děti na bývalém hřišti, dnes parkoviště MarkidPořadatel: Spolek Krakonoš( 737 419 264

Trutnov„Vzpomínková akce ke 140. výročí bitvy u Trutnova dne 27. 6. “ Termín: 24. 6. 2006Pořadatel: Klub vojenské historie Trutnov, Krakonošovo nám., pa-mátník generála Gablenze( 603 990 473* [email protected]

Jilemnice4. závod Havex Krkonošského poháru MTB

Termín: 25. 6. 2006Charakteristika: Závody v cross country na horských kolech.( 603 584 948, 608 482 424

Janské Lázně„Promenádní koncerty“Termín: nedělní odpoledne čer-ven–srpen do 27. 8. 2006Charakteristika: Lázeňské prome-nádní koncerty na kolonádě.Pořadatel: Státní léčebné lázně Janské Lázně, Kulturní odbor MěÚ( 499 875 121, 499 860 111i www.janskelazne.com

Žacléř„Den lidových řemesel“Termín: 5. 7. 2006 Charakteristika: tradiční lidový jarmark na Rýchorském náměstí (zač. 8,30 hod.) s možností nákupu hotových výrobků od řemeslníků, s bohatým kulturním programem.Pořadatel: Město a Městské muze-um Žacléř( 499 739 005, 499 739 225i www.zacler.cz

Rokytnice nad Jizerou„Dřevosochařské sympozium“Termín: 3. - 9. 7. 2006Charakteristika: týdenní akce dře-vosochařů z ČR, ukázky starých místních řemesel.Pořadatel: SDH Františkov( 604 420 672* [email protected]

Roztoky u Jilemnice„Krakonošova tržnice“Termín: 8.- 9. 7. 2006Charakteristika: Dvacátý čtvrtý roč-ník tradiční prodejní akce, stánko-vý prodej květin, zahrádkářských a chovatelských potřeb a jiného zboží.Pořadatel: ČSCH Roztoky u Jilemnice( 481 587 296

Jilemnice„Krakonošovy letní podvečery“ Termín: 9. – 15. 7. 2006Charakteristika: Týden Krkonošské kultury a tradic v obcích mikrore-gionu JilemnickoPořadatel: Jilemnicko – svazek obcí( 481 565 111

Dolní Kalná„Noční výstup na Sněžku za vý-chodem slunce“Termín: začátek července 2006Charakteristika: 29. ročník noční-ho 50 km pochodu a výstupu na nejvyšší horu ČechPořadatel: TJ Sokol Dolní Kalná( 499 448 155i www.dolnikalna.cz

Harrachov„3. Harrachovské pivní slavnosti“Termín: 22. 07. 2006Charakteristika: Prodej piv z něko-lika pivovarů, bohaté občerstvení, prase na grilu, živá hudba, příchod Krakonoše, soutěže, bohatá tom-bola a taneční zábava.Pořadatel: Novosad a syn Harra-chov( 481 528 141* [email protected] www.sklarnaharrachov.cz

Vrchlabí„Vrchlabský jarmark“Termín: červenec 2006Charakteristika: Umělecká řemes-la, bohatý program, občerstvení po celý den.Pořadatel: KD Střelnice Vrchlabí( 499 422 126* [email protected]

Vrchlabí„Dny řemesel“Termín: 18. – 21. 7. 2006Charakteristika: V podloubí tří his-torických domů ve Vrchlabí ukázky typických krkonošských řemesel: drátování, malování hraček, palič-kování, pletení ošatek, výroba skle-něných figurek, aj. Na vše dohlíží pán hor Krakonoš.Pořadatel: Správa Krnap, Vrchlabí( 499 421 474i www.krnap.cz

Vrchlabí„Vrchlabské hudební léto“Termín: červenec–srpen 2006Charakteristika: Nedělní koncerty vážné hudby v Klášterním kostele sv. Augustina.Pořadatel: KD Střelnice Vrchlabí( 499 422 126* [email protected]

Pec pod SněžkouKinematograf bratří Čadíků Termín: 21.7.- 21.8. 2006 Charakteristika: Promítání českých filmů v letním kině.

Horní Maršov„Krakonošova hudební zahrada“Termín: 30. 7. 2006 od 14 hodinCharakteristika: operní koncert v hřbitovním kostele Pořadatel: Svazek obcí Východní Krkonoše( 499 874 156* [email protected]

BeneckoSlavnost u kaple sv. Huberta Termín: poslední víkend v červenciPořadatel: OÚ BeneckoKontakt: Infocentrum FLORA( 481 582 606* [email protected] www.benecko.com

Hostinné„Letní slavnost - Porciunkule“Termín: 5.– 6. 8. 2006Charakteristika: Tradiční pouť, kul-turní program, půlnoční ohňostroj a rozhovor obrů na hostinském náměstí.Pořadatel: Město Hostinné( 499 404 746i www.infocentrum.hostinne.info

Jilemnice„16. Festival dechových hudeb“Termín: 6. 8. 2006Charakteristika: První srpnová ne-děle se stala již tradičně setkáním milovníků dechové hudby. Pro-gram dechových souborů a hostů z řad populárních osobností.Pořadatel: Společenský dům JILM Jilemnice ( 481 544 070* [email protected] i www.mestojilemnice.cz

Pec pod Sněžkou„Pouť sv. Vavřince“Termín: 10. 8. 2006Charakteristika: Pěší pouť na Sněž-ku a mše svatá.Pořadatel: Město Pec pod Sněžkou( 499 736 280i www.pecpodsnezkou.cz

Horní Maršov„Maršovská pouť“Termín: 12. 8. 2006 Charakteristika: Obnovená tradice pouti s bohatým programem u pří-ležitosti svátku Nanebevzetí Panny Marie. Varhanní koncert, dechov-ka, rock, divadlo, setkání rodáků i návštěvníků.Pořadatel: Obec Horní Maršov( 499 874 298* [email protected] www.veselyvylet.cz

Vrchlabí„Krkonošské pivní slavnosti“Termín: 12. 8. 2006Charakteristika: Prezentace pivo-varů, ochutnávky, soutěže, bohatý doprovodný program.Pořadatel: Sdružení pivní slavnosti( 603 249 461, 777 713 200

Paseky nad Jizerou„Pasecké hudební slavnosti“Termín: 11.- 13. 8. 2006Charakteristika: Tradiční třídenní slavnosti - koncerty, vernisáž výsta-vy, slavnostní mše svatá.Pořadatel: Svatováclavský sbor, Paseky nad Jizerou( 481 523 738

Jilemnice „Vavřinecká pouť“Termín: 12. – 13. 8. 2006Charakteristika: Tradiční společen-ská akce s pouťovými atrakcemi na Masarykově náměstí a výstava drobného zvířectva.Pořadatel: Město Jilemnice( 481 565 111

Trutnov„Open air music festival“Termín: 18.- 20. 8. 2006Charakteristika: 20. ročník tradič-ního rokového hudebního festi-valu, na PKS Bojišti v Trutnově. Na 4 pódiích vystupují české i zahra-niční hudební skupiny.Pořadatel: Geronimo Agency( 499 811 810* [email protected] www.trutnov.openair.cz

Černý Důl - Čistá„Hasičský den“Termín: 26. 8. 2006Charakteristika: soutěž ve zručnos-ti hasičů na hřišti ZŠ Čistá Pořadatel: Sbor dobrovolných hasi-čů Čistá v Krkonoších( 724 229 877

ŽacléřJoannes Koehler „Život a dílo“ Termín do 31. 8. 2006Charakteristika: Výstava přibližující život a tvorbu židovského malíře, který strávil zbytek života v malé osadě Vrchová pod Královeckým Špičákem. Pořadatel: Městské muzeum Žacléř ( 499 739 225

Chotěvice„Motosraz Kateřina“Termín: srpen 2006Charakteristika: 5. motosraz se soutěžemi v přetahování lanem, v jedení vánoček na čas, hodu sudem, soutěži o největší prsa a pupek, pití piva, koncerty kapel k poslechu i tanci.Pořadatel: MK Černí jezdci* [email protected] www.cernijezdci.cz

Jablonec nad Jizerou„Krakonošův festival dechových hudeb“Termín: srpen 2006Charakteristika: 11. ročník přehlíd-ky dechových hudeb.Pořadatel: Krkonošská dechovka Jablonec nad Jizerou( 481 591 293* [email protected]

Trutnov„Trutnovský jarmark“Termín: 3. 9. 2006Charakteristika: Neděle plná hud-by, divadla a řemesel na Krakono-šově náměstí.

Pořadatel: Dům kultury ( 499 840 080* [email protected]

Trutnov„Dny evropského dědictví“Termín: 9.- 10. 9. 2006Charakteristika: Dny otevřených dveří v památkových objektech s programem.Pořadatel: Dům kultury( 499 840 080* [email protected]

Janské Lázně„Výstup na Mont Blanc v Krkonoších“Termín: září 2006Charakteristika: Vytrvalostní závod (6x pěšky na Černou horu – dolů zdarma lanovkou, maximálně za 9 hodin). Počet účastníků limitován 50. osobami.Pořadatel: Mega Plus Janské Lázně( 499 875 152* www.cerna-hora.cz

Jilemnice„Po stopách řídícího učitele Jana Buchara“Termín: 9. 9. 2006Charakteristika: 19. ročník tradiční-ho pochodu po krásách západních a středních Krkonoš.Pořadatel: KČT Jilemnice( 481 544 029

Svoboda nad Úpou„Rudolfovy slavnosti“Termín: 16. 9. 2006Charakteristika: V říjnu 1580 byla Svoboda nad Úpou povýšena cí-sařem Rudolfem II. na město. Celý den plný zábavy: ukázky těžby zlata a rýžování, historický šerm, lidová řemesla a výtvarné umění, pro děti a dospělé zábavný a kul-turně sportovní program.Pořadatel: Město Svoboda nad Úpou( 499 871 105* www.musvoboda.cz

Jilemnice„Běh do vrchu Jilemnice - Žalý“Termín: 23. 9. 2006Charakteristika: 39. ročník běhu pro všechny kategorie, nejmenší Lízátkový běh na jilemnickém ná-městí.Pořadatel: ČKS SKI Jilemnice( 481 544 114

Janské Lázně„Krkonošská 70 MTB“Termín: 30. 9. 2006Charakteristika: Cyklistický závod na horských kolech tříčlenných družstev (70 km a 37 km).Pořadatel: TJ Lokomotiva Trutnov, další partneři( 499 811 396, 603 828 305

Rokytnice nad Jizerou„Tradiční Rokytnická pouť“Termín: 30. 9.- 1. 10. 2006Pořadatel: Město Rokytnice( 481 549 321

Vysoké nad Jizerou„Krakonošův divadelní podzim“Termín: 14.- 21.10.2006Charakteristika: 37. národní pře-hlídka venkovských divadelních sou-borů nominovaných během roku z krajských přehlídek. Přehlídka ve Vysokém se koná od roku 1971.Pořadatel: OS Větrov a Město Vy-soké n/Jiz.( 481 593 494

Kdy a kam

¦ČERVEN 2006

¦ČERVENEC 2006

¦SRPEN 2006

¦ZÁŘÍ 2006

¦ŘÍJEN 2006

www.krkonose.euwww.ergis.cz



Vydejte se do hor Rudawy Janowic-kie, pásma, které uzavírá Jelenihor-skou kotlinu z východu. Krajinně nejzajímavější částí jsou Góry So-kole – známá oblast pro horolezce. Turistické cesty vás doprovodí do nejkrásnějších míst Rudavského krajinného parku. Krzyżna Góra (654 m n.m.) a její dvojče, vrchol Sokolik (623 m n. m.) jsou vynika-jící vyhlidkové body. Přehlédnete i pásmo polských Krkonoš. Okolo jsou roztroušené malebné obce a městečka – Janowice Wielkie, Karp-niki, Wojanów, Łomnica, Trzcińsko, Bukowiec a Mysłakowice. Nejlépe se s nimi seznámíte při výletu na kole. Večer vás zveme k posezení u jednoho z mnoha rybníků, ochutnáte místní rybí speciality.

Výlet začněte ve Szklarskiej Porębie. Odtud po stopách Valonů, kteří zde před staletími hledali zlatonosné horniny. V nedalekých Jizerských ho-rách je hora Wysoki Kamień (1058 m n. m). Poblíž cesty k této hoře narazíte na skalní útvary, které mají svérázné názvy„Skarbki”, „Skalna Brama”, „Wieczor-ny Zamek” (Poklady, Skální brána, Večerní zámek). Pochází z pověstí o skrytých pokladech, které pod nimi leží. V Szklarskiej Porębie, v místním Mu-zeu mineralogie a Mu-zeu Země si prohlédněte vynikající sbírku zdejších typických i vzácných ka-menů. Večer vás zveme na posezení do Staré Valonské Chaty.

Vydejte se do města Karpacz. Odkud vede na Sněžku (1602 m n.m.) několik turistických cest, které se dají pod-statně zkrátit i jízdou na sedačkové lanovce na horu Kopa (1370 m n. m). Za výstup na Sněžku budete odměněni certifikátem o dobytí nejvyššího vr-cholu Krkonoš a České republiky. Při zpáteční cestě se na chvíli zastavte u jezírka Maly Staw a boudy „Samot-nia“, která u něj stojí. Odtud se poho-dlnou cestou dostanete do Karpacze Górnego (Horní Karpacz). Zdejší vel-kou turistickou zajímavostí je dřevěný kostelík Wang ze 13. století, který sem byl kdysi převezený z Norska. Až se budete vracet z výletu, zastavte se ve Western City – zábavném městečku ve stylu divokého západu.

Zveme vás do města Jelenia Góra (Jelení Hora). Pro svoji krásu je

zvaná perlou Krkonoš. Když bude-te procházet centrem, jež si udrželo svoji středověkou urbanistickou tvář, prohlédnete si zbytky hradeb, bašty, věže a kos-tely. Uvidíte jeden z nejkrásnějších kostelů ve Slez-sku. Náměstí je obklopené domy s podloubím. Kr-konošské muzeum nabízí prohlídku největší kolekce skla v Polsku. Pohodlná stezka (pro cyklisty a chodce) vás vyvede Krajinným parkem Dolina Bobru až k Rytířské věži v lokalitě Sedlęcin. Večer se po návratu do Jelení Hory určitě nebudete nudit. Divadelní představení, koncerty a hudební festivaly jsou skvělou příležitostí k využití volného času.

Začněte v obci Jagniątkow (dnes součást města Jelení Hora). V ma-lebné vile „Łąkowy Kamień” (Luč-ní kámen) bydlel a tvořil Gerhart Hauptmann, který získal i slavnou Nobelovu cenu. Údolím řeky Sopot se dostanete k lokalitě Bażynowe

Skały (Bažinové Skály). Dále cestou mezi lesy

údolím Czarny Kocioł Jagniątkowski až na dno známých Sněž-

ných jam (Śnieżne Kotły), které jsou impozantním di-vem krkonošské přírody. Ledovec tu po sobě nechal strmé žleby, jezírka

a kamenné morény. Když vyjdete naho-

ru, můžete si odpočinout

v boudě „Pod Łabskim Szczytem” a pak sejít dolů do Szklarské Poręby. Můžete pokračovat na horu Szreni-

ca (1360 m n. m.) a k boudě „Hala Szre-nicka“ i ke z n á m é m u v o d o p á d u Kamieńczyka, který je vyso-ký 27 metrů. Zdaleka usly-šíte šumění jeho kaskád. Večer se možná s chutí

zúčastníte jedné z četných kulturních akcí v Szklarskiej Porębie.

V polském Podkrkonoší je mnoho maleb-ných vesnic, ve kterých se za-chovaly roubené domy. Začněte od Staniszowa. Po prohlídce obranného kos-telíku vyjděte na žulový kopec Witosza. Jsou zde štěrbinové jeskyně a nádherná vyhlídka na Krkonoše a Wzgórza Łomnickie (Lomnické kopce). O kousek dál, na úpatí hory Grabowiec (784 m n. m), která ční nad přehra-dou Sosnówka, se nachází kaple sv. Anny a u ní „dobrý pramen“. Odtud je pěkně vidět, jak je celá přehrada zvaná též „krkonošské moře“ citlivě zakomponována do horské krajiny. Když se budete toulat po úpatí pol-ských Krkonoš kolem domků v obci Podgórzyn, vydejte se k nedaleké-

mu vodopádu říčky Podgórnej. Ve vesnici Mysłakowice si prohlédněte osadu starých tyrolských domů po-stavených dávnými usedlíky z Ra-kouska. V jednom z nich je muzeum. Odpoledne navštivte město Kowary a blízké přístupné podzemní chodby

po těžbě vzácných rud. Začněte od lázní Cieplice (Teplice), známými již od 13. století (dnes jsou čtvrtí Jelení Hory). Teplota horkých pramenů je až 90 stupňů Celsia. Lé-čivá voda pomáhá na mnohé neduhy.

Po prohlídce památek, lá-zeňských parků a návštěvě Muzea příro-dy, se posílíte douškem mi-nerální vody. Pak navštivte hrad Chojnik, dominantu nad obcí Sobies-

zow. Pevnost ze 13. století nikdy

nebyla dobyta. Stala se prvním cílem romantických procházek lá-zeňských hostů. Dodnes ji mnozí turisté rádi návštěvují. Na nádvoří si poslechněte legendu o Kunegun-dě a seznamte se s uměním střílet z kuše. Pohled z hradní věže skýtá

nádherné panoráma Kotliny Jele-niogórskiej (Jelenihorské kotliny). Uvidíte věže kostelů a zámků v Jelení Hoře, Staniszówě, Łomnici, Wojanó-wě, Miłkówě, Bukowci, Karpniki a Dziwiszówě.

Sedm dnů v Jelenihorské kotlině ber-te jako inspiraci, jak za týden poznat polské Krkonoše a jejich podhůří. Záleží jenom na vaší chuti a možnos-tech, jak si je naplánujete. Na místě získáte podrobné mapy, průvodce a propagační materiály. Rádi vám po-radí také naši zaměstnanci.Centrum Informacji Turystycznej i Kulturalnej 458-500 Jelenia Goraul. Grodzka 16 (Bašta Grodzka)tel. 0048 /75/ 76 76 925 tel./fax 0048 /75/ 76 76 935e-mail: [email protected] www.jeleniagora.pl, www.karkonosze.it.pl

Polské Karkonosze aneb sedm dnů v Jelenihorské kot l ině

Den 1. Na rozjetí

Den 2.K pokladnici Valonů

Den 3. Až na Sněžku

Den 4.Perla Krkonoš

Den 5.Po stopách ledovce

Den 6.Polské Podkrkonoší

Den 7. Po stopách historie

JELENIA GÓRAul. Grodzka 16tel.: +48/75/76 76 925fax: +48/75/76 76 935e-mail: [email protected]

SZKLARSKA PORĘBAul. Pstrowskiego 1tel.: +48/75/754 77 40fax: +48/75/754 77 42e-mail: [email protected]

KARPACZul. Konstytucji 3 Maja 25tel.: +48/75/76 19 716fax: +48/75/76 18 605e-mail: [email protected]

KOWARYul. 1 Maja 1a tel.:/fax: +48/75/718 24 89e-mail: [email protected]

PIECHOWICEul. Żymierskiego 53tel.:/fax: +48/75/76 17 201e-mail: [email protected]

Polská informační centra


HARRACHOVKemp Jiskra, 512 46 Harrachov 233( 481 529 536* [email protected] i www.camping.harrachov.cz

JABLONEC NAD JIZEROUTJ Sokol Autokemp Zátiší512 43 Jablonec nad Jizerou, Zátiší 238( 481 591 335, 481 591 288* [email protected] http://www.jablonec-krkonose.com/ubytovani/autokemp/autokemp.html

KOŠŤÁLOVAutokemp a koupaliště Košťálov512 02 Košťálov, koupaliště č.p. 332( 481 689 221, 605 784 802* [email protected] i www.kostalov.cz

ŠPINDLERŮV MLÝNAutokemp Správy KRNAP543 51 Špindlerův Mlýn( 499 523 534i www.krnap.cz

VRCHLABÍEuro kemp - letiště543 11 Vrchlabí, P.O. Box 49( 499 421 292i [email protected]

VRCHLABÍKemp Vejsplachy543 01 Vrchlabí, Valteřická ul.( tel. 499 422 196

VRCHLABÍKemp Liščí farma (bez karavanů)543 62 Dolní Branná 350( 499 421 656 * [email protected] www.liscifarma.cz

DOLNÍ KALNÁKemp Dolní Kalná, 543 74 Dolní Kalná( 499 448 137i www.ceskyraj.cz/ubytovani/cz/kemp.htmkemp.htm

ČISTÁ V KRKONOŠÍCHSlunečná, 543 43 Černý Důl 3( 499 435 101

RUDNÍKKemp Richard a Blanka543 72 Rudník č.p. 235i www.dokempu.cz/eng/podrobnosti.php?id=114

TRUTNOVPeklo, 541 02 Trutnov, Horská 187( 608 863 409

CHOTĚVICESvatá Kateřina, 543 71 Chotěvice č.p. 326( 499 395 145, 603 106 898 i www.svkaterina.cz

PROSEČNÉAutocamp Holman 543 73 Prosečné č.p. 84( 499 441 447

Čistá v Krkonoších

Dolní Kalná

Prosečné

Chotěvice

Rudník

Dolní Dvůr

Kořenov


Autokempy v Krkonoších a podhůříČas prázdnin, dovolených, cestování, putování, poznávání nových krajů.Pro řadu lidí je v tomto období přitažlivé ubytování pod šírým nebem. Láká bližší kontakt s přírodou. V Krkonoších a podhůří je mnoho autokempů. Mnozí z vás to jistě uvítají. Nabídka kvality služeb a vybavení je různorodá. Ubytování v chatkách (eventuálně s přistýlkou) stanech, karavanech. V některých případech celoroční provoz, česká kuchyně, možnosti sportovního vyžití, koupání, bezbariérové sociální zařízení, koupaliště, dětská hřiště, rybaření, projížďky na koních, sauna, posilovna, půjčovna sportovního vybavení, horských kol, lodiček, v areálu zatravněné volejbalové hřiště, dětské houpačky, společné ohniště, občerstvení v kiosku, společenská místnost - někdy i s krbem, WC/sprcha, psům vstup povolen, TV/SAT, zařízené kuchyně, možnost grilování, restaurace, večerní program, apod. ...vyberte si ...

Na českém území jsou silniční přechody v Har-rachově, na Pomezních boudách a Královci.

Turistické i cykloturistické přechody: (Více v mapě na straně 10-11).

• Jizerka - Ovle• Vosecká bouda - Szrenica• Luční bouda - Rownia pod Sniezka• Luční bouda - Slaski Dom• Soví Sedlo - Sowia Przelecz• Špindlerova bouda – Przesieka • Harrachov/Mýtiny – Polana/ Jakuszyce• Horní Albeřice – Niedamirów• Žacléř (Bobr) – Niedamirów

Přechody jsou otevřeny od 1. 4. - 30.9. od 8 do 20 hodinod 1.10. - 31.3. od 9 do 16 hodin

Na státní hranici

Evidence: MK ČR E 16345

Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Programu obnovy venkova Libereckého kraje.

• Vydal: Krkonoše – svazek měst a obcí, Zámek 1, 543 01, Vrchlabí. Květen 2006. Náklad 70 000 kusů (česky, polsky, německy) • Redakční rada: Dáša Palátková, Michal Vávra, Klára Kroupová, Josef Zelený.• Spolupracovali: Jan Petera, Vladimír Sturm, Barbara Róźycka - Jaskólska, Radek Drahný, Miloš Růžička, Stanislav Pelc, Iljana Beránková, Michaela Müllerová, Jana Janoušková, Dagmar Turková, Daniel Mach, pracovníci krkonošských infocenter.• Mapový podklad: Jan Petera• Fotografie: Dáša Palátková, Josef Zelený, Ing. Pavel Kraus, CzechTourism.• Německý překlad: Hans J. Warsow• Polský překlad: Viktoria Puchalska• Grafický manuál: David Škodný• Grafické zpracování: Ivan Polonský• Tisk: Merkurtisk a.s., Náchod.

Náměty, dotazy a připomínky zasílejte prosím na: [email protected] a [email protected]



BENECKO INFO FLORA, v centru obce 200tel.: 481 582 606 fax: 481 582 016* [email protected] www.benecko.com

ČERNÝ DŮLČerný Důl 48tel.: 499 429 618fax: 499 435 164* [email protected] www.cernydul.cz

HARRACHOV TIC a CAproti muzeu skla a v budově MěÚtel.: 481 529 401fax: 481 529 064* [email protected] www.harrachtour.cz

HORNÍ MARŠOV VESELÝ VÝLET - Temný Důltel.: 499 874 298fax: 499 874 298* [email protected] i www.veselyvylet.cz

HOSTINNÉ Náměstí 70tel.:/fax: 499 404 746* [email protected] i www.infocentrum.hostinne.info

JANSKÉ LÁZNĚ stanice lanové dráhy na Černou horutel.: 499 875 186fax: 499 875 008* [email protected] i www.janskelazne.cz

JILEMNICEMasarykovo nám. 140, historická budova spořitelnytel.:/fax: 481 541 008* [email protected] i www.mestojilemnice.cz

KOŘENOVautobusová zastávka Kořenov - motoresttel.:/fax: 483 399 094* [email protected] i www.korenovsko.cz

LÁNOVVenkovské infocentrum mikroregionu Prostřední Lánov 39tel.: 499 432 083* [email protected] i www.lanov.cz

MALÁ ÚPAHorní Malá Úpa 129tel.: 499 891 112* [email protected] http://info.malaupa.cz

PEC POD SNĚŽKOU„TURISTA“, přímo v centru na náměstí 188tel.: 499 736 280fax: 499 736 410* [email protected] i www.turistapec.cz

PEC POD SNĚŽKOU „VESELÝ VÝLET“ u autobusového nádraží 196tel.: 499 736 130fax: 499 736 131* [email protected] i www.veselyvylet.cz

ROKYTNICE NAD JIZEROUCK ROKTOUR, s. r. o. Horní 449tel.: 481 522 392fax: 481 522 310* [email protected] i www.rokytnice.com

SVOBODA NAD ÚPOUNáměstí Svornosti 527tel.: 499 871 216fax: 499 871 167* [email protected] i www.musvoboda.cz

ŠPINDLERŮV MLÝNbudova MěÚ v přízemítel.: 499 523 656fax: 499 523 818* [email protected] www.mestospindleruvmlyn.cz

TRUTNOVKrakonošovo náměstí 72tel.:/fax: 499 818 245* [email protected] www.trutnov.cz

VRCHLABÍKrkonošská 8tel.: 499 422 136fax: 499 421 121* [email protected] http://vrchlabi.ergis.cz

ŽACLÉŘRychorské náměstí 10tel.: 499 739 225fax: 499 739 210* [email protected] www.zacler.cz

Turistická informační centra

www.krkonose.eu www.ergis.cz

Naleznete široké spektrum infor-mací od obecného představení regionu, přes přehled přírodních, kulturních i historických pamě-tihodností, adresář institucí (in-formačních středisek, nemocnic, úřadů, policie, škol, knihoven, významných organizací, apod.). Vyhledat lze informace o spor-tovních a kulturních aktivitách nadcházející sezóny, kalendář tra-dičních slavností, výstav, koncertů,

trhů, folklórních programů, pivních slavností, setkání s Krakonošem.

Krkonoše na internetu

Otázka:

1. Kolik členských měst a obcí má Svazek Krkonoše?

........................................................ 2. Jak se jmenuje a kolik metrů měří nejvyšší hora Krkonoš, záro-veň i České republiky?

........................................................

3. Jak se jmenuje velká evropská řeka pramenící v Krkonoších a ústící do Severního moře?

.................................................................

Ceny:

1. Velikonoční pobyt pro 2 osoby v Krkonoších na jaře 2007

2. Tradiční výrobky z Krkonoš

3. Obrazová publikace

Budeme rádi pokud ke svým odpo-vědím připojíte hodnocení turistic-kých novin Krkonošská sezóna, pří-padně zkušenosti z vašeho pobytu v Krkonoších.

Uzávěrka:Do 30. listopadu 2006.

Slosování výherců:První polovina prosince 2006.

S O U T Ě Ž

otevřena denně od 1.6. do 30.9. 2006vždy od 8 do 17 hodin

SRUB ZLATÉ NÁVRŠÍ HORNÍ MÍSEČKYnedaleko Vrbatovy boudy u cesty na Labskou louku

SRUB HORNÍ MÍSEČKY HORNÍ MÍSEČKYnaproti Jilemnické boudě u cesty na Zlaté návrší

SRUB DÍVČÍ LÁVKY ŠPINDLERŮV MLÝNna začátku Labského dolu na křižo-vatce modře značených cest

Využijte odborných rad a pomoci pracovníků Informačních center v Krkonoších nebo Informačních středisek Krkonoš-ského národního parku, kde vám rádi nabídnou řadu dal-ších propagačních materiálů.

Zapamatujte si a využívejte webovou adresu: www.krkonose.eu • www.ergis.cz

Nechybí fotogalerie, galerie vir-tuálních panoramat, informace o přírodních zajímavostech, galeri-ích, lanovkách, vlecích nebo elek-tronická prodejna upomínkových předmětů, publikací a map. Nabíd-ku doplňuje možnost posílání elek-tronických pohlednic z Krkonoš.

Další užitečné internetové adresy:www.holidayinfo.cz

www.krnap.czwww.horskasluzba.czwww.czechtourism.czwww.kudyznudy.cz

Sezónní informační střediska Správy KRNAPSRUB ČERTŮV DŮL ŠPINDLERŮV MLÝNnedaleko boudy U Bílého Labe vle-vo po cca 200 metrech

SRUB U HOTELU DĚVÍN PEC POD SNĚŽKOUpo zelené směr Richterovy boudy cca 1 km

SRUB U HOTELU VÁPENKA HORNÍ ALBEŘICEu parkoviště nedalo autobusové zastávky

SRUB POD ČERNOU HOROU JANSKÉ LÁZNĚna Lobkovické cestě, za levotoči-vou zatáčkou, nedaleko místa Na výšině

SRUB V ČERNÉM DOLE směrem na Hrnčířské boudy, po 1,5 km po levé straně pod hájovnou

SRUB V DOLNÍM DVOŘE projedete směrem na Tetřeví bou-dy, na konci Rudolfova údolí vlevo

SRUB U LOMU VE STRÁŽNÉMvedle parkoviště u lomu

SRUB VE STRÁŽNÉM cca 200 m za parkovištěm u lomu směrem na Hříběcí boudy

Odpovědi adresujte:Krkonoše – svazek měst a obcíKlára KroupováZámek 1543 01 VrchlabíCzech Republic


Hrajte s námi o cenyVážení čtenáři, připravili jsme pro Vás soutěž o ceny. Stačí, když správně písemně zodpovíte následující tři otázky a zašlete nám je.

�

#

#

Documents

Krkonošská sezona - léto 2006