Lokální ekologie ve městě

Alžběta Škodová4.11.2013

Toulcův dvůr

Ekocentrum Koniklec• ekologické výukové programy (EVP) od roku 2002

• 21 vnitřních a 20 terénních EVP (MŠ, ZŠ, SŠ)

• Akce pro veřejnost, exkurze do provozů…

• Projekt „Počítáme s vodou“

• Projekt „Město do kapsy“

Dnešní dílna

Cíle: • seznámit se s konceptem „learning outside the

classroom“, badatelsky orientovanou výukou, společné vysvětlení pojmu lokální ekologie

• představení projektu „Město do kapsy“ a ukázka 3 projektových dní

• vyzkoušení si přípravy vlastního projektového dne• prezentace návrhů

„Learning outside the classroom“– Jaké výhody a nevýhody přináší dle Vašeho názoru výuka mimo

učebnu?– Využívám možnosti výuky mimo učebnu ve své pedagogické praxi? Jak

často a za jakým účelem?

Shrnutí• Není důležité jen to, co se učíme, ale především, jak a kde se učíme.• Cílem výuky mimo učebnu je rozvíjet dovednosti, formovat hodnoty

žáků, působit na jejich osobnostní a sociální rozvoj, růst motivace k učení.

• Učení, které probíhá prostřednictvím získávání znalostí a dovedností v reálném životě (prostřednictvím praktické činnosti).

• Zvyšuje atraktivitu hodin a zvyšuje zájem studentů. Výsledkem je zvýšená koncentrace a lepší výsledky.

„Badatelsky orientovaná výuka“

• český ekvivalent anglického „IBSE = Inquiry Based Science Education“

• učení se skrze bádání, zkoumání, pídění se po odpovědi• vzdělávací směr v přírodovědných předmětech (Science),

který využívá metody aktivního učení• nedostatečná dovednost českých žáků aplikovat nabyté

znalosti v přírodovědných předmětech (PISA, 2006)• nejen v exteriéru, ale také v interiéru• Další informace na: www.badatele.cz (Sdružení Tereza)

„Lokální ekologie“• Lokální• týkající se nejbližšího okolí, ve kterém se žáci pohybují, tendence EVVO od

globálních problémů, po ty lokální, které můžeme nejsnadněji ovlivnit, • Princip/zásada subsidiarity- rovněž politická zásada, podle níž se

rozhodování a zodpovědnost ve veřejných záležitostech má odehrávat na tom nejnižším stupni veřejné správy, který je nejblíže občanům.

• Vztah k místu- jedno z klíčových témat Akčního plánu strategie VUR 2008 -2015

• Ekologie• Věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem

organismů navzájem (Haeckel, 1866)• V širším významu chápáno jako životní/přírodní prostředí a jeho ochrana

„Lokální ekologie“

• Co všechno spadá do životního/přírodního prostředí na lokální úrovni?

Město do kapsy• 10 projektových dní, jejichž prostřednictvím se žáci blíže

seznamují s městem či městskou částí, ve které se škola nachází

• žáci získávají nejen nové znalosti o daném ekoregionu z pohledu deseti různých témat, ale učí se i novým dovednostem

• prostřednictvím práce v terénu žáci mapují danou problematiku, plní zadaný úkol a navrhují řešení konkrétního problému

• svá zjištění zpracovávají elektronicky do textové podoby a společně s fotografiemi ukládají do „elektronických kapes“ webových stránek projektu- www.mestodokapsy.cz

MĚSTO DO KAPSY

• Kvalita ovzduší• Nakládání s odpady• Kulturní paměť• Potravinové zdroje• Biologičtí škůdci• Estetika a rekreace• Využití prostoru• Funkce zeleně • Bariérovost prostředí• Voda ve městě

Město do kapsy• vychází ze zprávy „Hodnocení ekosystémů k miléniu 2003 –

2006“ (OSN)• Ekosystémové služby- jsou přínosy, které lidé získávají od

ekosystémů – mají vliv na životní úroveň lidí

Témata projektu „Město do kapsy“ pokrývají:• zásobovací ekosystémové služby (téma Samozásobování

potravinovými zdroji, Zdroje pitné a užitkové vody, Využití prostoru, Funkce zeleně),

• regulační ekosystémové služby (téma Biologičtí škůdci, Nakládání s odpady, Kvalita ovzduší)

• kulturní ekosystémové služby (Hodnoty kulturního dědictví, Estetická a rekreační funkce, Bariérovost prostředí).

Nakládání s odpady

CÍLE PROGRAMU Žák vlastními slovy vyjádří, co je to odpad. Žák seřadí způsoby nakládání s odpady podle hierarchie nakládání s odpady. Žák uvede alespoň 5 příkladů vytříditelných složek z komunálního odpadu. Žák vysvětlí, co je to materiálové využití odpadu. Žák odůvodní, proč je žádoucí třídit odpad a materiálově jej využívat. Žák prokáže dovednost používat měřící pásmo nebo krokoměr Žák předvede vyhledání nejbližšího sběrného dvora na internetové síti a vyhledá také

termíny a místa přistavení velkoobjemových kontejnerů. Žák navrhne a obhájí řešení problémů, které vyplynuly z práce z terénu. Žák se naučí samostatně hovořit k danému tématu před ostatními žáky a před

videokamerou

Nakládání s odpady- otázky

• Je pro mě snadné definovat, co to je odpad?• Myslím si, že v městské části Praha 2 není problém se svozem

a tříděním odpadu, že sběrná místa jsou čistá a kontejnerů je dostatek?

• Vím, co je to donášková vzdálenost a jaká by měla být?• Není pro mě problém mluvit před ostatními žáky a kamerou

ke konkrétnímu tématu?

Nakládání s odpady- aktivity• Do mapy zaznamenat všechna sběrná hnízda v okolí školy• Do pracovního listu zaznamenat nečistoty v separovaném

sběru, vytříditelné složky z komunálního odpadu, pořádek v okolí sběrných míst, zaplněnost kontejnerů

• Pomocí mapy určit a následně změřit nejdelší „donáškovou vzdálenost“

• Dotazníky- zda občané třídí odpad, jaký odpad netřídí a proč, zda vědí, kde se nachází nejbližší sběrný dvůr a zda jsou spokojeni s komunálními službami v jejich městské části

Nakládání s odpady- role• Fotograf – průběžně pořizuje fotografie z terénu, vyfotí fotek raději více, aby bylo

později z čeho vybírat, celkem vybere 4 fotografie: fotka celé skupiny, fotka sociologa během výzkumu, práce skupiny u kontejnerů nebo při měření vzdálenosti, nejznečištěnější sběrné místo

• Analytik – má na starosti důkladně prozkoumat jednotlivá sběrná místa, spolupracuje úzce se zapisovatelem a spolu doplňují pracovní list, má na starosti spolu se zapisovatelem určit a změřit nejdelší donáškovou vzdálenost ve vytyčené oblasti

• Kartograf- vede skupinu podle mapy, hlídá, aby se skupiny pohybovala ve vyznačeném území, do mapy zakresluje umístění jednotlivých sběrných míst, zaznamenává trasu, spolu s analytikem a zapisovatelem zkoumá jednotlivá sběrná místa

• Zapisovatel- má na starosti vyplnění pracovního listu u jednotlivých sběrných míst, zkoumá spolu s analytikem jednotlivá sběrná místa, spolupracuje s analytikem na určení a změření nejdelší donáškové vzdálenosti

• Sociolog- má za úkol ve spolupráci s počítačovým expertem vyplnit 10 dotazníků týkající se nakládání s odpady, snaží se pokrýt všechny sociální skupiny (ženy, muže, mladé, staré)

• Počítačový expert- spolupracuje se sociologem a pomáhá mu vyplnit 10 dotazníků týkajících se nakládání s odpady

Nakládání s odpady- foto

Funkce zeleně

CÍLE PROGRAMU Žák vlastními slovy vyjádří princip fotosyntézy. Žák vlastními slovy vyjádří, co je památný strom, zdůvodní, proč se vyhlašuje, a na mapě

městské části ukáže, kde se jaký druh nachází. Žák vyjmenuje alespoň 5 ze 6 základních funkcí zeleně ve městě. Žák uvede alespoň 3 zákazy a příkazy, které platí v městské zeleni. Žák ve skupině vybere podle předem stanovených kritérií dva stromy z parkové zeleně,

vytvoří jeho fotografickou a výtvarnou dokumentaci. Žák ve skupině vytvoří pomocí vlastních fotografií, informací z určovacího klíče a internetu

2 dendrologické tabule s vybranými stromy. Žák ve skupině prezentuje ostatním žákům své výstupy a fotografie z terénu

Funkce zeleně- otázky

• Vím co je to fotosyntéza a dokážu vlastními slovy vyjádřit její princip?

• Vím, co je to památný strom a znám památné stromy, které se nacházejí v naší městské části?

• Dokážu vyjmenovat alespoň 3 funkce zeleně ve městě?• Není pro mě problém pomocí klíče určit, o který strom se

jedná?• Není pro mě problém mluvit před ostatními žáky a

kamerou ke konkrétnímu tématu?

Funkce zeleně- aktivity

• Návštěva památného stromu• Určení dvou druhů stromů• Měření obvodu kmene, zaznamenávání

stromů do mapy, obkreslování kůry, zjišťování informací o daném druhu

• Výroba naučných tabulí• Vytvoření dendrologické stezky• Prezentace

Funkce zeleně- role• Fotograf – fotí v průběhu programu, v závěrečné fázi fotky stahuje, píše

popisky, odevzdá 1 skupinovou fotku z exkurze, 1 fotku skupiny během práce v terénu, 2 fotky celých stromů, jež si skupina vybrala

• Dendrolog – dostane klíč, podle něhož v terénu určí druh stromu, krejčovský metr, kterým změří obvod stromu ve výšce 150 cm a v počítačové učebně spolu se zapisovatelem vytváří dendrologické tabule, předpoklad počítačově zručné osoby!

• Kartograf – dostane papírově mapu a v terénu vyznačí do ní dva, skupinou vybrané stromy a v počítačové učebně spolu s ostatními kartografy vytvoří elektronickou mapu dendrologické stezky

• Zapisovatel – pravá ruka dendrologa, v terénu do pracovního listu zapisuje informace o daném stromu, jež mu sdělí dendrolog a v počítačové učebně s dendrologem vytváří 2 tabule

• Výtvarník – pomocí uhlu překresluje v terénu na papír kůru jednotlivých stromů a v počítačové učebně vypomáhá s dendrologickými tabulemi

Funkce zeleně- foto

Bariérovost prostředí

CÍLE PROGRAMU Žák vlastními slovy vysvětlí, co je to zdravotní postižení. Žák vyjmenuje druhy zdravotního postižení a jeho nejčastější. Žák vlastními slovy vysvětlí, co to jsou kompenzační pomůcky a uvede jejich příklady. Žák popíše časté předsudky o lidech se zrakovým postižením. Žák vysvětlí, jak správně nevidomému nabídnout pomoc, jak ho vést, jak mu pomoci při

nástupu do MHD apod. Žák vyjmenuje alespoň 3 architektonické bariéry pro nevidomé a slabozraké. Žák vyjmenuje alespoň 3 architektonické bariéry pro lidi na vozíku. Žák vyjmenuje základní úpravy používané ve veřejné dopravě a veřejných institucích,

které umožňují lepší orientaci a pohyb lidem s postižením.

Bariérovost prostředí - otázky• Vím, co to je kompenzační pomůcka a znám alespoň dva

příklady?• Vím, jak správně nevidomému nabídnout pomoc, jak ho vést a

jak mu pomoci při nástupu do MHD?• Vím, jaké jsou nejčastější architektonické bariéry pro

nevidomé a slabozraké?• Vím, jaké jsou nejčastější architektonické bariéry pro lidi na

vozíku?• Dokážu vyjmenovat některé úpravy používané ve veřejné

dopravě a ve veřejných institucích, které umožňují lepší orientaci a pohyb lidem s postižením?

Bariérovost prostředí - aktivity

• Chůze s bílou holí, jízda na vozíku• Mapa s vyznačenými objekty, MHD, chodníky-

žáci zaznamenávají barvami problematičnost přístupu

• Zhodnocení problematických lokalit, návrhy zlepšení problematických míst

Bariérovost prostředí - role1. Figurant/ka: v terénu představuje nevidomého nebo vozíčkáře -

pohybuje se s bílou holí nebo na vozíku. Po návratu do třídy sepisuje spolu s asistentem zprávu.

2. Asistent/ka: pomáhá figurantovi jako asistent vozíčkáře nebo průvodce nevidomého (například při přecházení). Hlídá, aby se figurant nezranil. Po návratu do třídy sepisuje spolu s figurantem zprávu.

3. Zapisovatel/ka: zapisuje si postřehy figuranta i ostatních, vyplňuje informace k jednotlivým objektům, zastávkám MHD a poznamenává si cokoli, co je důležité ke zmapování lokality. Po návratu do třídy tvoří spolu s kartorafem mapu.

4. Fotograf/ka: má za úkol focení v terénu. Odevzdá tři fotografie: práce skupiny v terénu, 2 fotografie míst: nejhorší (nebezpečné nebo naprosto nevhodné) a nejlepší (bez bariér). Fotky stáhne do počítače a přejmenuje.

Bariérovost prostředí - foto

Historie projektu

2010 ZŠ Chmelnice, ZŠ Londýnská2011 ZŠ Resslova, ZŠ Lupáčova, ZŠ Sázavská, ZŠ U Krčského lesa, ZŠ Meteorologická, ZŠ Prof. Švejcara2012 „Voda, my a Praha 2“ – ZŠ Sázavská (kapsa Voda – rozpracovaná do 4 projektových dní)2013 „Voda, my a Praha 3“ – ZŠ Jeseniova, „Voda, my a Praha 12“ ZŠ Na Beránku2013/14 „Mikroklima okolí školy“ (3 kapsy – zeleň, voda, ovzduší, na 22 ZŠ v Praze – možnost se nyní zapojit do projektu)

Skupinová práce-Ve skupinách připravit návrh programu využívajícího

principu LOTC a BOV

Možné tematické bloky:-ochrana jednotlivých složek ŽP v okolí školy- voda,

ovzduší, odpady, půda-městská infrastruktura - využití území, kulturní památky,

doprava, architektura, parky-městská flora a fauna - stromy, rostliny, živočichové-lidé a jejich chování ve městě- bariérovost, potraviny…

Doporučený postup práceOd cíle k prostředkům1) téma -rostliny rostoucí v okolí školy2) cíle -cílem je zmapovat, jaké rostliny rostou v okolí školy a určit, zda jsou chráněné či

nikoli3) motivace -prohlídka herbáře/ochutnávka bylinného čaje4) metody + formy - metody: brainstorming, terénní práce, práce s textem, práce s obrazem,

experimentování, metody řešení problémů...), formy (skupinová/kooperativní výuka, hromadná/frontální výuka, týmová práce, individualizovaná výuka)

5) aktivity-rozdělení do rolí, práce s klíčem, vyplnění pracovního listu6) teoretický základ -k rostlinám a jejich zařazení dle stupňů ochrany 7) Pomůcky-určovací klíče, pracovní listy

Tvorba posteru

téma

cíle

aktivity

teorie

metody/ formy

motivace

pomůcky

Prezentace

Závěr a zhodnocení dílny

• Zdá se mi tento koncept výuky (LOTC/BOV) využitelný?

• Jaké jsou výhody a nevýhody tohoto konceptu?

DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST !!!