PRVNÍ VYDÁNÍ ZDARMA

MAGAZÍN LÁZNĚ MŠENÉ

Kdo je v Japonskuznámější než doma

RELAXUJTES NÁMI

CestopisKrásy Svaté Lucie

Pohled do života Pavla Poulíčka

Oáza klidu a pohody nedaleko Prahy

MAGAZ IN L AZNE MSENE l 3

OBSAH l

MILÉ ČTENÁŘKY, MILÝ ČTENÁŘI ,

jsme potěšeni, že se vám dostal dorukou náš magazín. A protože právěčtete tyto řádky nejspíš vás zajímá, pročtento magazín vlastně vyšel a co sev něm dozvíte.

Lázně Mšené se starají o své klienty už209 let. Za tu dobu samozřejmě prochá-zejí vývojem a neustále se snaží vylep-šovat své služby. Vaše zdraví, spo-kojenost a odpočinek je pro nás priori-tou a proto jsou naše lázně velminavštěvované.

Tento rok slavíme 100 let od založenínaší chlouby - Dvorany. Navrhl ji světo-známý architekt Jan Letzel a proto jsmevám k tomuto významnému výročí nadělili dárek v podobě lázeňskéhomagazínu.

V tomto čísle se dozvíte, jak vám můžepomoci čínská masáž, co si nesmítenechat ujít na ostrově Svatá Lucie, PavelPoulíček se vám svěří, co ho nedávnovyvedlo z míry a navíc se dočtete, co vámLázně Mšené mohou ještě nabídnout.

Magazín Lázní Mšené by vám měl pře-devším zpříjemnit čas strávený čtením,měl by vám pomoci zorientovat se v našínabídce, poskytnout informace o láz-ních a okolí, našich aktivitách, plánechdo budoucna a jedno neskromné přánína závěr, měl by vás potěšit.

Přeji vám příjemné čtení

Ing. Jitka Ochová

Zákaznický Magazín Lázně Mšené, vydání 5/2005

Vydavatel: BSAA Praha, s.r.o., sídlo: Dieselova 218, 109 00 Praha 10, kanceláře: Vlnitá 60, 147 00 Praha 4, Tel.:244 46 45 84, www.bsaa.cz, e-mail: redakce@bsaa.cz, ředitel: Bc. František Och, och@bsaa.czZadavatel: Lázně Mšené, a.s., Lázeňská 62, 411 19 Mšené - lázněEditor: Lucie Š�astná, e-mail: stastna@bsaa.czRedakční rada: Ing. Jitka Ochová, Dagmar Blahová, Lucie Š�astná, Karim Shatat, Lenka Sádlová, TomášMathauser, František OchRedakce: Lucie Š�astná, e-mail: stastna@bsaa.cz, Jan Lukšík: e-mail: luksik@auto4u.cz, Vojta Ušela, e-mail: usela@bsaa.cz, Produkce: Tomáš Mathauser: e-mail: mathauser@bsaa.czGrafická úprava: Studio LITOS, Baranova 31, 130 00 Praha 3, e-mail: litos@litos.cz, www.litos.czTiskne: Uniprint s.r.o., Zbuzany 1584, 516 01, Rychnov nad KněžnouFotografie: autoři textů a fotobanka Photodisc, redakce a vydavatel neodpovídá za uveřejněný obsah PRa komerční prezentaceInzerce: Gallery GROUP a.s., mediální agentura, sídlo: Daliborova 1643, Říčany u Prahy, www.gallerygroup.cz,kanceláře: Vlnitá 60, 147 00 Praha 4, Tel.: 244 46 44 68, fax: 244 46 40 93, obchodní oddělení: Lenka Sádlová,Tomáš Mathauser

4 ROZHOVORPohled do života Pavla Poulíčka

7 PREDSTAVUJEMEJak relaxuje Jitka Ochová?

8 CESTOPISKde je možné projet kráterem sopky?

11 PROCEDURYV čem tkví kouzlo čínské masáže?

12 HUBNUTIHubněte jinak!

13 OSOBNOSTŽivot poslance očima manželky.

14 NOVINKYOtevření lázeňské sezóny.

15 HISTORIEKdo je v Japonsku známější než doma?

PRVNI VYDANI

4

7

8

12

13

15

Pavel Poulíček se narodil v roce 1974 v Praze. V sedmnácti letech začal pra-covat jako sportovní redaktor v rádiu a později vyhrál konkurz na moderáto-ra sportovního zpravodajství v TV Nova. Do paměti lidí se ale asi nejvícezapsal moderováním zábavného soutěžního pořadu Kolotoč. Před třemi letyse oženil s modelkou Martinou Poulíčkovou, která vystupuje s kouzelníkemPavlem Kožíškem. Pavel miluje čokoládu a místo prášků na spaní si dá radě-ji pivo. Budoucnost neplánuje, jen by chtěl založit rodinu a sedět na zahradě.

4 l MAGAZ IN L AZNE MSENE

l ROZHOVOR

POHLEDDO ŽIVOTA

PAVLA POULICKA

Jižně od Házmburku se vine malebným údo-lím řeka Ohře, na jejímž levém břehu ležíměsto Libochovice. Město skýtá na jednéstraně něco z romantiky historických budov,na druhé i idylku hájů a polí.

Libochovice byly za třicetileté války zpustošenya ani zámek neunikl škodám, zejména při požá-ru v roce 1624. S budováním nového zámkuzačal až nový majitel Gundakar z Dietrichstei-na. Nechal vysázet i nádherný park, který mělbýt miniaturou zahrady ve Versailles.Na libochovickém zámku se 17. prosince1787 narodil slavný libochovický rodák JanEvangelista Purkyně, slavný lékař a profesorpražské univerzity.

Roku 1858 převzal libochovické panství man-žel Terezie, nejstarší dcery knížete Josefaz Dietrichsteinů, Jan Bedřich hrabě z Herberstei-nů, v jejímž majetku se nalézalo až do roku1945, kdy bylo státem zkonfiskováno a rozděle-no dle zásad nové pozemkové reformy. Zámeks parkem převzala Státní památková správa. J. E. Purkyně zemřel dne 28. července 1869v Praze. Jeho hrob je na vyšehradském hřbito-vě, ale památník se nachází na libochovickémzámku. Od roku 1958 se konají ve městě Libo-chovická divadelní léta.

Hrad HázmburkPo získání hradu rodem Zajíců byl hradHázmburk, čili Klapý znamenitě přestavěna rozšířen. V jádře hradu byla výrazně zvýšenačtverhranná Bílá věž z tesaného pískovcea postaven patrový palác na jižní straně. Jádroobsahovalo ještě další dvě palácové budovya zachovanou cisternu s nálevkovitě rozšíře-ným ústím, vyzděnou z kvádrů (studna zdebyla technicky neuskutečnitelná). Všechnybudovy jádra včetně Bílé věže byly z obra-nných důvodů přístupné jen z patra a byly tedyspojeny pavlačí a můstky.Zajícové věnovali velkou péči opevnění přístu-pové cesty a předhradí. Vstupní cesta prochá-zela na severní straně kopce ještě hluboko vesvahu první branou a pak stoupala k novémuvýchodnímu předhradí ke druhé bráně. To byloopevněno novou hradbou ve tvaru kapky. Zde

se dodnes tyčí druhá velká hradní věž postave-ná celá z čediče a proto zvaná Černá.Házmburk přitahuje mnoho návštěvníkůi z toho důvodu, že se v jeho blízkosti stalov minulosti hned několik katastrof. Je sopečné-

ho původu a jeho úbočí byly a jsou v neustálémneklidu. Když se rušivá síla přírody jen trochuodpoutá, ničí vše, co jí přijde do cesty. Tako-vých hrůzných úkazů zažilo obyvatelstvo podHázmburkem měrou vrchovatou. Dne 3. srpna1882 se vrstvy posunovaly až k samýmdomům, aniž by je poškodily. Hrůznější kata-strofu způsobilo posunutí vrstev na Velkýpátek dne 8. dubna 1898. Tato síla smetla 26obydlených stavení, 6 stodol a školu, jako by tobyly domečky z karet. V roce 1900 přišla dalšíkatastrofa, ta nejhrůznější. A to opět na Velkýpátek dne 12. dubna. Vrstvy popojely 14 metrůdolů, rozdrtily 52 domů a 15 poškodily.

LIBOCHOVICE

Pavle, co Vás teď v nejbližší době čekáza práci?Já doufám, že stále ta samá. Nic nového neplá-nuju. Práce sportovního redaktora a 10krát doměsíce i moderátora je můj denní chléb a jsemrád, že o své práci mohu říkat: můj koníček, už 11 let.

Kolik hodin denně pracujete?Jak kdy. Je to nárazové. Jednou vyjedetez domova v osm ráno, protože musíte třebanatočit trénink fotbalistů nebo máte reportáž,ve které je třeba hodně názorů, a tak jezdítes kameramanem od rána do večera. Jindyjedete natáčet sportovní akci, která začínáještě po zprávách. Zkrátka o pevném časovémharmonogramu u mě nemůže být řeč. Pokudmoderuji, je pro mě závazná 13.hodina, čilihodina před poradou celého zpravodajstvík obsahu vysílání. Pro mě v podstatě neexistu-je pojem Vánoce nebo svátky. Každý den jetotiž potřeba odvysílat zpravodajství. Takženěkdy mívám zmatek v tom, jestli je zrovnastředa nebo neděle.

Jak jste se dostal k práci moderátora? V 17 letech jsem četl inzerát, že hledají v jednérozhlasové stanici moderátory. Byla to v pod-statě taková pubertální troufalost a podle tohozprvu dopadla. Jako moderátor vysílání jsemtotálně vyhořel. Ale vlezl jsem tam zpátkyoknem a vymodlil si, že bych mohl dělat spor-tovního redaktora. Kupodivu na to přistoupili.Podotýkám, že se psal rok 1991. Tehdy bylasoukromá média v plenkách. Po roce a půljsem přešel do Evropy 2, to už zároveň jakomoderátor zpráv a rozhlasovou kariéru jsemkončil v lednu 94, kdy jsem měl současněsportovní magazín na Frekvenci 1. Na podzim93 jsem totiž četl další inzerát. V malém

rámečku psali, že hledají redaktory a moderá-tory do nové televizní stanice. Tehdy už existo-vala první soukromá televize Premiéra, dnesPrima a moc úspěšná nebyla. Proto bylypochybnosti nad tím, co může předvést dalšípodobný kanál. A možná i z toho důvodu se nakonkurzu moc lidí neobjevilo. Prošel jsemúspěšně veškeré testy, a pak čekal. Respekti-ve nemohl jsem to vydržet a navštívil naprostoneohlášen vedení té nové společnosti. Tehdyv luxusním domě v sousedství Národníhomuzea. To bylo první setkání s Dr. Železným.Zaklepal jsem, on mi přišel otevřít, já vysvětlil,co chci a on v pár větách řekl, že mě vzali a žemi to sdělí ještě oficiálně. To už bylo po kame-rových zkouškách, kde jsem se taky na párminut setkal s Václavem Tittelbachem. Právěmy dva jsme dostali důvěru na začátek vysílá-ní a k úžasu mnohých nám to vydrželo dodnes.

Jaké byly začátky?Začátky byly krásné. Všechno bylo nové, neo-koukané. Vlastně půl roku jsme s Tittelbachembyli v práci každý den, až pak postupně redak-ce nabírala kolegy. Vytvořila se silná parta,která spolu trávila večery a prožívala nespočetnezapomenutelných příběhů.

Jaký sport máte nejraději?Nejraději mám míčové sporty, možná přesnějimíčkové. Tenis a golf, v lednu jsem se po 12tiletech vrátil k soutěžnímu basketbalu. Čirounáhodou jsem potkal svého bývalého spolu-hráče a ten mě přivedl do týmu Viktorie Žižkov,takže až donedávna, to bylo týden co týden,jedno utkání pražského přeboru B a trénink.

Jak relaxujete?Určitě při sportu nebo spím anebo taky hodněčasu trávím na internetu, ale to je zase víc práce.

Co považujete za svůj největší životníúspěch a naopak neúspěch?Já doufám, že velké úspěchy ještě přijdou,i když je pravda, že 7 ocenění TýTý už v té tele-vizní branži nic nepřekoná. A neúspěch. Nic, coby mě zdolalo.

Co Vás v poslední době rozčílilo?Třeba to, že si na mě jedna dlouholetá kama-rádka chtěla zahojit svůj mindrák a i v jejímpožehnaném věku stále toužila po nějakémmediálním zviditelnění. Udělala to fikaně a měje z toho ještě teď špatně. Pozvala si na měfotografa z jistých novin a zinscenovala nášvztah. Stačí opravdu málo.

Kdy Vám ztuhne úsměv na rtech?Právě v tom předchozím případě mi ztuhnulúsměv pořádně. Jsem člověk hodně nedůvěři-vý, ale tohle byla fakt soda.

Chystáte se na dovolenou? Kam?Na Rhodos.

Máte nějaké místo, kam se chodíte„dobít“? Domů.

Proč jezdíte do lázní?Do lázní jezdím relaxovat a v okolí lázní si rádzahraji golf. Jako pacient si dám ale ještě párlet čas.

Čeho si nejvíce vážíte? Čestnosti, poctivosti, spravedlivosti a pracovi-tosti.

A je něco, co byste na svém životě změnil?Kéž by to ještě chvilku vydrželo.

ROZHOVOR l

MAGAZ IN L AZNE MSENE l 5

OBUJTE SIsvého miláčka…

Znáte to, po něčem hrozně toužíte, pak se rozhodnete, jdete doobchodu a koupíte si to. Jenže pak přijdete domů a ejhle! Vypadá toúplně jinak, než jste si představovali. Ne, teď nemluvím dámy o vása vaší nové letní kolekci… Mluvím k vám, PÁNOVÉ a k vašim plechovýmmiláčkům.

Často se mi stává, že jdu po ulici a najednou vidím nádherné auto.Viděla jsem tento typ už tisíckrát, ale tohle vozítko je prostě ještěmnohem krásnější. Přemýšlím jestli je to barvou, tónovanými skly nebočím a pak mi to dojde… Kola! Všimli jste si, jak vhodně zvolená koladokáží auto udělat ještě krásnější? No jo, ale jak zjistit ještě přednákupem, která budou nejlepší, že?

Žádný problém! Na adrese www.alukola.cz nabízí provozovatel možnostvýběru z opravdu široké škály špičkových hliníkových kol, včetně jejichelektronického nákupu a teď se posaďte... Navíc si zde může zákazníkvybraná kola na svého miláčka virtuálně nazout a přesvědčit se tako správnosti své volby. Stačí jen na konfigurátoru zvolit značku, typa model vozu, vybrat jeho barvu, a pak už jen zkoušet, která kola budounašemu autu nejvíce slušet. A až budete mít vybráno, nezapomeňte sepodívat na pestrý výběr pneumatik, střešních nosičů, autoboxů, držákůkol, auto hifi a dalších autodoplňků.

Další výhodou nákupu na tomto portálu jsou asi nejnižší ceny nasoučasném trhu. Litá kola zde přijdou nejméně o 20 % až 30 % levnějinež v běžném obchodě a v akci je sleva i 50 %. Podle vyjádřeníprovozovatelů nejsou tyto ceny pouhým zavádějícím lákadlem, ale mělyby se udržet i do budoucna.

Na co se LM specializují?Lázně Mšené jsou zaměřeny hlavně na léčenínemocí pohybového ústrojí, záněty nervů, poo-perační stavy, funkční onemocnění páteře, aj.Jezdí k nám pacienti, jimž pobyt plně nebo čás-tečně hradí pojišťovny a i ti, kteří si hradí léčeb-ný pobyt sami. Vzrůstá zájem o naše lázněu zahraničních klientů. Dokonce již nyní mámenaplněný Silvestr a Nový rok. Mimo „klasického“léčení pohybového aparátu podle indikací nabí-zíme i programy zdravého hubnutí pod dohle-dem odborníků, dámské beauty programy,víkendy pro managery, zlevněný program proseniory, ale čím dál častěji k nám jezdí takéhosté, kteří chtějí „pouze“ strávit romantickývíkend nebo několik dní opravdového kliduv hlubokém údolí Mšenského potoka, a to buďv tichém osamění nebo v párech. Jezdí semtaké zájmové skupiny - cvičení Jógy, orientálnítanec, sportovní kluby nebo kluby sdružujícípacienty se specielním zdravotním handicapem(kardiaci, diabetici apod.). Výhodou lázní je najedné straně klidné a příjemné prostředí lázeňs-kého patnácti hektarového areálu, který plynulepřechází v lužní lesy kolem Budyně nad Ohří,a na druhé straně blízké hlavní město Prahajako významné evropské kulturní a zábavní cen-trum vzdálené pouhých 30 minut jízdy autemvětšinou po dálnici D8. Proto, když se náš hostcítí již dostatečně odpočinutý od běžného denní-ho stresu, nabízíme vedle možnosti zajít si doknihovny, zahrát ping-pong, petangue, projít sepo značených rekondičních vycházkových tra-sách, půjčit si horské nebo trekingové kolo,rybařit, koupat se v bazénu s protiproudemnebo v letním období zajít na místní koupaliště,zahrát si tenis na našem kurtu s umělým osvět-lením, kulečník, volejbal, zatančit si, posedět přivíně či dobré kávě a k tomu si dát něco dobréhov lázeňských restauracích, atd.Má u nás i možnost krátkého výletu do Prahy zakulturou do některého divadla nebo kavárnynebo diska a pak zase zpět do příjemné uklidňu-jící a léčivé atmosféry mšenských lázní.Častými lázeňskými hosty jsou i zaměstnaneckékolektivy různých firem, které u nás pořádajírůzné několikadenní firemní akce, konference,výjezdní zasedání, valné hromady atd… Jedenden se pak tito klienti zpravidla školí nebo radía druhý den relaxují při procedurách.

Co chystají lázně do budoucna?Stále je co zlepšovat. Proto investujeme dorekonstrukcí jednotlivých objektů - na koncičervna dokončíme třetí etapu rekonstrukcecentrálního balneologického pavilonu a dozahájení sezóny 2006 dokončíme zbývajícíčást. Ještě letos rozšíříme naši nabídkuo saunu, solárium a vířivku. Kdo v lázních byl před pěti a více lety může porov-návat a potvrdit velký pokrok. Dnes můžemenabídnout ubytování v historických pavilonechv zrekonstruovaných jedno a dvoulůžkovýchpokojích s vlastním příslušenstvím a VIP apart-mánech. V letošním roce chceme zahájit certifi-kaci podle ISO a právě jsme získali certifikaciSystému kritických bodů v restauračních a stra-vovacích provozech. Vedení lázní zpracovalo pro-

gram rozvoje, který navazuje na program rozvojeÚsteckého kraje v části turistika a cestovní ruch.Předpokládáme dynamický rozvoj s využitím pod-půrných dotačních programů České republikyi EU. V příštích deseti letech by se mělo proinves-tovat přes tři sta milionů korun, především dolázeňské infrastruktury, do ubytování, balneolo-gie a životního prostředí. Předpokládáme nárůstpočtu lůžek z dnešních 240 na cílových 400, cožje maximum, přes které by ubytovací kapacitaneměla přerůst ani v budoucnu. Je tomu takproto, že lázně v souladu s vedením obce Mšenélázně nechtějí ztratit kouzlo klidné enklávy Mšen-ského údolí. Pro další rozvoj technologií lázeň-ských procedur vedení lázní založilo vědeckouodbornou radu, která v současné době posuzujeprvní dva ústavní výzkumné úkoly zaměřené naúčinky vybraných léčebných plánů. V budoucnubychom rádi rozšířili výzkum a vývoj bal-neologických léčebných metod tak, abychommohli poskytovat tyto služby i jiným bal-neologickým zařízením. Zakládáme také pro-gram výchovy našich pracovníků. Co by bylykrásné prostory a přírodní prostředí našich lázníbez vysoce kvalifikovaného a ochotného perso-nálu? To je naše hlavní deviza a my si jejichpráce velmi vážíme a chceme pečovat o jejichdalší rozvoj.

Proč si lidé vybírají vaše lázně?Jak jste si mohli všimnout, naše lázně jsou čisté,klidné a všude je „blízko“. Vzhledem k tomu, žese specializujeme na pohybový aparát, je pronaše klienty důležité, že nemusí zdolávat velkévzdálenosti mezi ubytováním, stravováním a pro-cedurami, přičemž většina ubytovacích a léče-bných zařízení je bezbarierových. Další věc, kteráse našim klientům líbí, je klid a příroda. Vedletoho, že jsme již mluvily o blízké Praze jako o bez-konkurenčním kulturním a zábavním zázemí,lázeňský areál se nachází v sousedství ČeskéhoStředohoří, které se opět po více než půl stoletízačíná probouzet jako neuvěřitelná turistickyvelmi atraktivní přírodní scenerie. Sopky, vyvřeléhorniny, chráněné skalní útvary a hluboké lesynad údolími Ohře a Labe, to je možné vidět nakrátkých výletech. Chce-li někdo vyrazit třeba zamístní kulturou, není to žádný problém. Kroměkoncertů, hereckých vystoupení a jiných akcípořádaných přímo v lázních je možné navštíviti oblíbené festivaly konané jen pět kilometrůvzdáleném Vodním hradu v Budyni nad Ohří,dále je možné navštívit zámek Libochovice, zříce-ninu hradu Hazmburk, Panenský Týnec, Roudni-ci nad Labem, Říp, horu Milešovku a mnohodalších míst, která stojí za návštěvu.

V čem jste výjimeční?Každé lázně mají své tak zvané tržní výhody, kte-rými se odlišují nebo chtějí odlišit od jinýchobdobných zařízení v regionu.V regionu lázně prakticky nemají konkurenci.V celém Ústeckém kraji jsou mimo LázněMšené pouze Lázně Teplice, které jsou zaměře-ny na jinou klientelu a které rozhodně postráda-jí atributy klidného místa pro léčenía odpočinek. Vzhledem k tomu, že lázně senacházejí prakticky na hranicích Ústeckého

a Středočeského kraje a pouhých 40 kilometrůod severního okraje Prahy jde opět o výraznouvýhodu v zaměření lázní, neboť další dvě lázeň-ská místa ve Středočeském (dá se říciPražském) širším regionu Poděbrady a Toušeňnejsou v konkurenčním postavení. Je tomu takproto, že Lázně Toušeň jsou jednak velmi malé(asi 80 lůžek) a leží na velmi rušné komunikaci.Lázně Poděbrady na druhé straně jsou zaměře-ny na jinou klientelu, jsou časově dále od Prahya hlavně ztratily charakteristiku tichého klidné-ho místa. Naše základní cílová orientace dnesi v budoucnu je zaměřena na udržení klidovéenklávy blízko velkého kulturního a správníhocentra České republiky a přitom vhodným způ-sobem využívat turisticky i kulturně zajímavéhosousedství starobylých městeček pod ČeskýmStředohořím a hlavně kulturní a společenskézázemí Prahy.

Vy sama chodíte na masáže - procedury? Samozřejmě, musím sama vyzkoušet jaké to je,abych lépe chápala poznatky ze zpětné vazbypřipomínek a návrhů od hostů lázní na lázeňskýprovoz a prostředí. Abych byly upřímná, mámráda prakticky všechny procedury, nejvíce všakmi pomáhá čínská masáž hlavy a reflexní masá-že nohou. Zábal z mořských řas je rovněž velmipříjemný.

Máte nějaké místo, kam se chodíte „dobít“? Ano. Přímo v lázeňském areálu máme jednotakové místo přímo nabité pozitivní energií. Jejím ruina lázeňského kostela, který nebyl nikdyvysvěcen, neboť před více než dvěma sty lety,jeden den před vysvěcením, vyhořel. Jde o stav-bu z mšenského pískovce, který údajně patřímezi nejkvalitnější sochařské pískovce nasvětě. V současné době je místo jen obtížně pří-stupné po cca 80 schodech z centra areálulázní. Řada lidí si již vyzkoušela příznivé působe-ní na vnitřní uklidnění a mimořádnou atmosfé-ru. Náš známý přeměřil úroveň pozitivní energiea potvrdil, že jde o podobné soustředění pozitiv-ní energie jako je v nedostavěném chrámuPanenský Týnec. Ať už je názor na charaktertakových míst jakýkoli, pro mě je toto místopřímo symbolem místa, kde lze „dobíjet bater-ky“. Podařilo se mi přesvědčit vedení lázní, že připrvní příležitosti dostupných investičních pro-středků budeme sanovat tuto velmi roman-tickou ruinu tak, aby se dále nerozpadávala,necháme zpracovat architektonický projekt nacitlivé zastřešení a budeme využívat toto místojednak jako koncertní zařízení a jednak jakomeditační místo pro hosty, kteří něco takovéhohledají. Nejprve však budeme muset toto místozpřístupnit i pro hosty, kteří se hůře pohybují, aleto je již v plánu letošního roku. Vidíte sama, žeplánů je hodně, rádi bychom stihli všechno, alepodstatné je, že máme dobré a příjemné pro-středí a služby již nyní. Každý se může přesvěd-čit v rámci krátkého výletu v recepci lázní a zjistitvšechny podrobnosti. Každý může najít možnostubytování, léčení a odpočinku v našich lázních,máme širokou nabídku v různých cenovýchkategoriích od jednoduchého ubytování až poVIP apartmány. Přijeďte se podívat.

PREDSTAVUJEME l

MAGAZ IN L AZNE MSENE l 7

JAK RELAXUJEJITKA OCHOVÁ?NA TO, CO LÁZNĚ MŠENÉ NABÍZEJÍ, CHYSTAJÍ DO BUDOUCNA A NA OSOBNÍDOPORUČENÍ JSME SE PTALI ČLENKY DOZORČÍ RADY A MANAGERKY PROROZVOJ LÁZNÍ V JEDNÉ OSOBĚ, ING. JITKY OCHOVÉ

KRATEREM SOPKY?

Chcete vědět, proč si režisér Richard Lestervybral Svatou Lucii jako ideální místo pro nato-čení části filmu Superman II? Přesnou odpo-věď na tuto otázku neznám, ale je pravda, žes každým krokem po tomto nádherném ostro-vě v Karibiku jsme přicházeli na další a dalšímožné důvody jeho rozhodnutí.

Na Svatou Lucii jsme se dostali lodí z Domini-ky. Hned při vstupu jsme narazili na problém.Ačkoli nám ambasáda v Londýně tvrdila, ževíza potřebovat nebudeme, protože jsmev Evropské unii, opak byl pravdou. Po půlhodi-ně vyjednávání s neústupnou pasovou úředni-cí jsme dostali velmi neslušný návrh. Buďpůjdeme do vězení, kde do rána přespímea pak nás vyhostí zpátky na Dominiku nebo jínecháme až do odjezdu pasy v kanceláři. Nej-dříve jsme protestovali, ale nakonec pod tíhoutěšení se na ostrov souhlasili.Nutno, ale říci, že to byl jediný negativní záži-tek, který jsme na tomto překrásném ostrověměli a kdybychom věděli, co všechno násčeká, ani bychom se s úřednicí nehádali.

Hned druhý den po příjezdu jsme chtěli jetz hlavního města Castries na jih do Soufriere.Bohužel byl státní svátek a dolu nejezdily

žádné autobusy. Místní taxíkáři nám nabízeliodvoz do tohoto 21 mil vzdáleného městatéměř za „hubičku“ 80 USD. Rozhodli jsme se,že nejdříve zkusíme stopovat. Bylo to snažšínež jsme čekali. První auto zastavilo po dvouminutách. Bylo velké a mělo korbu. Na korbějiž byl jeden pasažér, tak jsme si přisedli. Úsek21 mil jsem zvládli na 6x. Všichni řidiči bylineskutečně milí a ochotní. Sami od sebe zasta-vovali na krásných místech, abychom si mohlivyfotit místní krajinu. Jedni dokonce zastaviliu takového malého domečku, ve kterém bylyk prodeji nejrůznější omáčky. Měli na skladěnapříklad banánový kečup. Ale to nebylo jedi-né, co se v domečku nacházelo. V jednom kou-tku stála usměvavá černoška a před sebouměla ošatku, ošatku plnou různých placek.Nebyly to ale obyčejné placky, byly to Kaca-vos… No, zkrátka byly úžasné. Jedna chutnalatrochu jako bramborák, jen trochu víc ostrýa druhá byla čokoládová. Tak jako ve všech obchodech na ostrově, i tadyměli nepřeberné množství jejich vlastníhoRumu. S naším rumem, ale nemá vůbec nicspolečného, chuťově i podílem alkoholu sepodobá spíše slivovici.Stopování na Svaté Lucii je velmi časté a oblíbe-né. Když má auto velkou korbu, je takřka jeho

povinností zastavit. Jednou jsme jeli na korbědokonce s pěti domorodci. Byli velmi přátelštía tak jsme jim dali malý dárek - lahvičku slivovi-ce z Čech. Hned se do ní pustili a než jsme doje-li do cíle, byla zcela prázdná. Po třech hodináchpřerušované jízdy jsme dorazili do cíle.

Krása Soufriere se bohužel nedá popsat.V jižní části se nad městem tyčí dvě obrovskéskalní homole. Petit Piton (736 m.n.m) a GrosPiton (798 m.n.m.) rostou téměř z mořské hla-diny, což ještě více podtrhuje monstróznídojem obou kuželů. Ale to není vše. V hornatékrajině je z dálky vidět stoupající pára. Ten kdoneví o co jde si může myslet, že se vypařujez lesa voda, ale není to tak. Když vyjdete 5 kilometrů nad město, dojdeteaž k původci této „páry“. Jsou to sirné prame-ny Sulphur Springs. Tyto prameny jsou důka-zem sopečné činnosti na Svaté Lucii. Jedná seo činnou sopku, jejíž kráter je sevřen mezi okol-ními horami. Přes celý kráter vede asfaltová sil-nice a je to jediné místo na zeměkouli, kde jemožné projít skrz kráter činné sopky. Tím toovšem nekončí. Mezi horami teče čistý potů-ček, do kterého se ze sopky uvolňují různéprvky a částice, nejvíce síra. Na potůčku jevytvořen kamenný bazének, ve kterém jemožné se vykoupat. Prý je to velmi zdravé.Voda sice vypadá jako špinavá, ale ve skuteč-nosti je velmi čistá a dojem špíny tvoří pevnéčerné usazeniny. Nemusíte se tedy obávat, žebyste se ve vodě ušpinili. Jistě vás překvapíi teplota vody, která se pohybuje kolem 40°C.Bohužel ale není vedle bazénku sprcha, vekteré by bylo možné pach síry opláchnout. Zdá se být téměř neuvěřitelné, že to stále nenívše, co je možné vidět na pěti kilometrechčtverečních okolo města. Když vyjdete od Sulp-

l CESTOPIS

8 l MAGAZ IN L AZNE MSENE

K D E J E M O Ž N É P R O J E T

KRATEREM SOPKY?

SVATA LUCIEPřátelští lidé a božská příroda

Pigeon Island National Park Soufriere - zátoka

Soufriere - horký vodopád

Soufriere - zátoka Soufriere - Sirný pramen

hure Springs na hlavní silnici a vydáte se asi3 kilometry dolů z kopce, narazíte na další pří-rodní úkaz, který vám vezme dech. No, pravdaje, že nám dech vzala už cesta k nim - ne anitak krásou, i když příroda je panenská, alenáročností. Přesto, že se jde z 99% pořádz kopce, je to nad lidské síly. Cesta dolů je takprudká, že na ní musí být uměle vytvořenézvrásněné předěly, aby se o ně mohla auta tro-chu zbrzdit. Ale stojí za to. Po třech kilometrechchůze dojdete k vodopádu, který stéká pokamenné skále do uměle vytvořených betono-vých bazénků, ve kterých se můžete vykoupat.Co nás ale nejvíce překvapilo byla teplota vody,která se pohybuje mezi 35-40°C. A když sisednete přímo pod vodopád, můžete si horkouvodou klidně nechat masírovat záda. Nádhera.Není divu, že Soufriere bylo do roku 1780 hlav-ním městem Svaté Lucie, bohužel ho ale téměřvymazal z dějin hurikán, který se jím na sklonku18. století prohnal. Zničil sice celé město, aletyto přírodní úkazy naštěstí přežily bez újmy.

Ale všechno krásné jednou končí a my sedruhý den museli vrátit do Castries. Kousekcesty jsme urazili stopem a zbytek dojeli auto-busem. Hlavní město není nijak extra krásné,ale lidé jsou zde přátelští. Nedaleko Castriesuse nachází zemědělská osada Union. Je to

taková malá ZOO s možností vyšlápnout si dopralesa. Mimo jiné tu můžete pozorovat třebaAmazoňany mnohobarevné.

Pokračovali jsme ještě na sever ostrova, kdese nachází místo zvané Pigeon Island NationalHistoric Park. Pokud se vydáte na Svatou Lucii,rozhodně si nenechte návštěvu tohoto parkuujít. Je krásný, čistý, udržovaný a zajímavý.Narazíte zde na ruiny historických vojenskýchobjektů, které sloužily angličanům na obranuproti francouzům přijíždějícím z Martiniku.Ostrovu se říká „Holubí“ a můžete zde vidětstřílny mušketystů, domy mužstva, kuchyně,výrobny vápna a cementu, ale hlavně FortRodney. Kamennou pevnost, která je vyzbro-jena děly. Nechal ji zde vystavět admirálRodney v roce 1778.

O Svatou Lucii byl vždy velký zájem už kvůlistrategické poloze. Leží v Karibském mořiv souostroví Malé Antily (patří mezi Návětrnéostrovy ) mezi Martinikem a Sv. Vincencem .Objevil ji v roce 1502 Kryštof Kolumbus a odroku 1605 se tu usazovali angličtí osadníci.Pak už to s ní bylo jako na houpačce. Od polo-viny 17. století ovládli ostrov Francouzi, ponapoleonských válkách zase připadl ostrovVelké Británii, v polovině 20-tého století byla

dokonce součástí Západoindické federace,poté autonomní stát přidružený k Britániia konečně v roce 1979 byla vyhlášena nezávis-lost ostrova v rámci Commonwealthu. Ostrované jsou na svoji nezávislost právemhrdí a právě proto se o vše, co mapuje jejichhistorii náležitě starají. V parku můžete klidněstrávit celý den a pořád budete nacházetnové a nové věci.

Unaví-li Vás historie a budete toužit po krás-ných plážích, nemohli jste si vybrat lepší místo.Kousek od parku se nachází Rodney Bay.Nejlepší turistický resort na Svaté Lucii. Je zdespousta hotelů, pláží, hospůdek a všeho, počem na pláži zatoužíte. Všechno náležitě luxus-ní, a také přímo úměrně drahé. Ale každý sepotřebuje občas rozmazlit, že? My jsme se z důvodu nedostatku času vykou-pali přímo na Pigeon Islandu a pak jeli zpátkydo Castries. Na ráno jsme se museli dobřevyspat, protože nás čekalo vyzvednutí pasůu přísné úřednice. Ta nebyla v práci a tak jsmemuseli složitě vysvětlovat jejímu kolegovi, ženám musí pasy vydat on. Po pár minutách pře-svědčování, že jsme jí je opravdu nechalia vydali se jí tak napospas, se šel nevěřícněpodívat na její stůl a světe div se. Byly tam…Mohli jsme tedy odplout na další ostrov.

CESTOPIS l

MAGAZ IN L AZNE MSENE l 9

Soufriere - Petit Piton a Gros Piton Soufriere - bazén pod horkým vodopádem Pigeon Island National Park

Seriózní klinické testy a rozsáhlá šetření prokázaly,že cílené a pravidelné doplňování špičkového ko-lagenního koncentrátuGelatiny plus (Evropskýpatent č. 0254289 B1) v našem těle účinně posi-luje klouby, kosti a vaziva.Bolesti ustupují, zvyšujese kloubní pohyblivost.Oporový i pohybový apa-rát opět plní svoji funkci – šlachy se bezbolestněnapínají, chrupavčité tká-ně úspěšně čelí vysokýmtlakům a zátěžím, výstelkakloubů se snadno obno-vuje, drobná poškození

tkání se lépe hojí.Chrupavčitá tkáň je opětvláčná, pevná a odolná,klouby snadno prokluzují.Gelatina plus je navícobohacená o kostní mine-rály - vápník, hořčík a ta-ké železo, které posilují i kostní tkáně.

Doporoučené dávko-

vání: Špičková kvalita a maximální účinnostGelatiny plus umožňuje i snadné dávkování. Stačí 3 tobolky denně, v pří-padě potíží 2x3. K dostáníje v každé lékárně.

■

Jejich úbytek je příčinou kloubních potíží.

Speciální výživa Gelatina plus Vámdoplní potřebné spektrum aminokyselin.Nabízí tak nejúčinnější boj s poškoze-ním kloubů. Díky svému obsahu kola-genních štěpů s 20 aminokyselinamiposkytuje Gelatina plus biogennílátky, které jsou pro účinnou obnovu kolagenních struktur kloubních tkánírozhodující.

Zejména důležité jsou tyto aminokyseliny:

PROLIN + LYSIN

-nejlépe budují měkkou výstelku kloubů

a celé kostry

L-METHIONIN + CYSTEIN

- zvyšují odolnost a výkonnost

chrupavčitých a kostních tkání

ARGININ

-podporuje biosyntézu kolagenu

a rychlé hojení tkání

GLYCIN

- zajištuje stabilitu a pevnost kolagenovým

vláknům kloubní výstelky a kostí

FENYLALANIN

- buduje svalové úpony, které zpevňují oporový aparát - klouby a kosti

– opravdové plus provaše klouby

Gelatina plusGelatina plus

PROCEDURY l

Léčení pohybového aparátu v Lázních Mšenévychází z více jak 200 leté tradice a je založené naaplikaci slatiny a přírodní minerální vody. Tera-peutické centrum tvoří celá škála balneologickýcha rehabilitačních procedur a me- tod. Hlavní důrazje kladen na použití vlastních přírodních léče-bných zdrojů (slatina, minerální voda) a pohybovéterapii. Léčebnými prostředky jsou především sla-tinné zábaly, minerální voda, vodní koupele přísa-dové, perličkové, podvodní masáže, elektroléčba,parafin, klasické masáže, čínské masáže, skotskéstřiky, léčebný tělocvik, kryoterapie, reflexní tera-pie, plynové injekce a v neposlední řadě i speciál-ní nabídka léčebných procedur.

Často se nás lidé ptají na historii jednotlivých pro-cedur, proto jsme se rozhodli, že vám budemepostupně jednotlivé léčebné metody představo-vat. V tomto čísle magazínu vás seznámímes ČÍNSKOU TLAKOVOU MASÁŽÍ.

Používá se když hledáte způsob, jak se zbavitbolestí, celkové únavy nebo potíží s imunitnímsystémem. Její tradice sahá hluboko do minulos-ti a je úzce spojena s tradiční čínskou medicínou.Masáž ve vašem těle harmonizuje prvky jina jang, stimuluje energii a může uvolnit i strnulostkloubů. Kromě toho pomáhá i při nespavosti,bolestech hlavy, očí, uší, zubů, vysokém krevnímtlaku nebo depresích.Vznikla ve staré Číně před mnoha tisíci lety. Gene-race mistrů ji neustále rozvíjely, rozšiřovaly a ově-řovaly. Díky tomu má ohromné pole působnostizahrnující odstraňování stresu a únavy, léčbuneduhů i vážných nemocí, stejně jako sestavy prozvyšování vitality, krásný vzhled či dlouhý život.Úspěch spočívá v tlaku prstů vyvíjeném přímona akupunkturní body a jejich dráhy. Tím dochá-

zí k vyrovnávání energetických poruch a obnověpřirozené rovnováhy a harmonie. Terapeutchápe člověka jako celek, neléčí se jen zdravot-ní problémy, ale důraz se klade především nanalezení a odstranění jejich příčin. Neodstraní-lise totiž příčina problému, bude se následek tétopříčiny neustále vracet. Proto se někdy účinkyléčby projeví okamžitě a jindy se dostavujípostupně, ale působí dlouhodobě a brání i poz-dějšímu vzniku nemocí.Tradiční čínská léčba vychází z poněkud jinýchzákladů než západní medicína a také metodypoznávání lidského těla a jeho fungování bylyodlišné. Zatímco na západě hrála významnou rolinapříklad pitva, čínská medicína využívala přede-vším tisícileté zkušenosti a znalosti o fungovánísvěta a vesmíru. Proto i dělení orgánů je v čínskétlakové masáži trochu jiné, než je naše západníkultura zvyklá.

NĚKOLIK POJMŮ…Místa, z kterých provádíme léčbu nazýváme aku-punkturní body. Původně bylo těchto bodů při-bližně 365, většinou párových, rozdělených do12 drah. Dnes je těchto bodů známo přes 1000.Jsou uloženy různě hluboko (až 8 cm na hýždích)a mají různé rozměry (od 0,1 x 0,1 mm až5 mm). Existují body působící lokálně, body s cel-kovým účinkem i speciální body vhodné k ovliv-nění konkrétní poruchy. Rozdílné jsou i jejichfunkce. Některé body příslušnou dráhu povzbu-zují, jiné tlumí a další třeba vyrovnávají tok ener-gie mezi dvěma dráhami či signalizují postiženímeridiánu. Pro praktické použití je velmi užiteč-ná i znalost bodů první pomoci, které jsou vhod-né zejména na akutní potíže.Dráhy (meridiány) jsou podle tradičních názorůlinie, ve kterých proudí životní energie. Mají sym-bolické názvy podle hlavních orgánů v těle, ke kte-rým mají určitý vztah. Dělíme je na 12 párovýcha 2 nepárové. Energie protékající dráhami udržujerovnováhu mezi jednotlivými orgány a celkem.Pokud dojde k poruše její cirkulace, dochází k one-mocnění. V tomto případě je úkolem čínské tlako-vé masáže obnovovat ztracenou rovnováhua zajišťovat volný tok energie.Orgány se dělí na jin orgány, které jsou plné a jangorgány, které jsou duté. Z tohoto rozdělenía z uspořádání orgánů v čínském pentagramuvyplývají vlastnosti orgánů, vlivy které na konkrét-ní orgán působí i vztahy mezi nimi. Díky tomu máčínská medicína i přes velkou složitost vnitřní logi-ku, která těm co ji chápou umožňuje neléčit jen

následky, ale i příčiny onemocnění, či nemocemrovnou přecházet a udržovat člověka jako celekzdravého a v rovnováze.Vlastnosti orgánů JANG jsou: rychlost, aktivita,teplo, tvrdost, barva růžová, červená až černá,chuť slaná a hořká, chladné oblasti zeměkoule,podzim a zima, vodorovný směr, kontrakce, tíha,jas, suchost, krátkost, mužnost, čas, napětí, tvrdohlavost, vznětlivost, agresivita, záda, hlavaa zevnějšek těla. Vlastnosti orgánů JIN jsou: klid, pasivita, chlad,měkkost, barva bílá až hnědá, chuť kyselá, tepléoblasti zeměkoule, jaro a léto, svislý směr, expan-ze, lehkost, tma, vlhkost, délka, ženskost, prostor,melancholie, zapomnětlivost, chaos myšlení, de-prese, apatie, břicho, dolní část těla a vnitřek těla.

Dagmar Blahová je generál-ní ředitelkou Lázní Mšené.Absolvovala Střední hotelo-vou školu v MariánskýchLázních a v minulosti praco-vala jako ředitelka hotelův Poděbradech, Průhonicícha na Konopišti. Studovala v Německu a posilouLázní Mšené se stala v listopadu 2004.

� Jak se Vám líbí být generální ředitelkou Lázní Mšené?

Ve funkci generální ředitelky spatřuji předevšímvelkou zodpovědnost, práci a starosti.

� Jaké byly začátky?Začátky jsou většinou složité. Pro mne bylo důleži-té poznat problematiku zařízení, prostředí, kliente-lu a zaměstnance.

� Jste se svojí prací spokojena?Práce mne baví, ale nikdy s ní nejsem plně spoko-jena. Mám však radost i z drobných úspěchů.

� Jaké jsou Vaše představy do budoucna?Nejbližší budoucnost je úspěšné zahájení letnílázeňské sezóny a maximální obsazení lůžkovéa léčebné kapacity spokojenými klienty.

� Jak relaxujete? Relaxuji pohybem. Ráda využívám lázeňské proce-dury, ale hlavně z důvodu, abych je poznala.Musím znát nabízené služby, prostředí pro klienty,ale i pracovní podmínky našich zaměstnanců..

� Co Vás v poslední době potěšilo?Kladné hodnocení poskytovaných služeb pracov-níků Lázní Mšené klienty.

Čím se zabýváme…

Skoro všechny to známe… Jdeme do obchodua bojíme si něco zkusit, abychom se nemuse-ly podívat pravdě do očí při pohledu, co všech-no se zase kam nevešlo. Stačilo by si vzítkalhoty nebo blůzku o číslo větší, ale vždyťještě nedávno jsme tohle číslo v pohoděoblékly. Váháme, jestli se pustit do boje s tuky,který je stejně předem prohraný nebo zaseustoupit a začít nakupovat nové věci na ten„kus pořádné ženské“… Všechny teoreticky víme, jak zhubnout a znovunepřibrat, ale v praxi nám to prostě moc nejde.A protože víc hlav víc ví, není od věci zaplatit si

třeba týdenní pobyt pod dohledem odborníků,kteří už se postarají o to, aby naše snaha zhub-nout nevyšla zase naprázdno. Lázně Mšené pravidelně připravují týdenní rela-xační a rekondiční programy, při kterých si nejenodpočinete, zregenerujete tělo, ale ještě zhub-nete a naučíte se jak je zase nenabrat. V průbě-hu pobytu Vám budou radit odborníci jak sesprávně stravovat a jak cvičit. Odměnou Vámbudou perličkové koupele, zábaly, plavánív bazénu, čínské a reflexní masáže, lymfodrenáža chutná jídla. Zjistíte, že hubnutí nemusí býtvůbec stresující a cvičení může být příjemné.

Nehledejte důvody, proč nezhubnout, v Láz-ních Mšené se o Vás skvěle postará sympatic-ký personál a těžký začátek nové cesty Vámusnadní a zpříjemní.

HUBNUTI TROCHU JINAK…

12 l MAGAZ IN L AZNE MSENE

Jaké je být starostou LM?

Na to bohužel odpověď neznám, jak říká našedcera, nelezu mu do bubliny, ale vím, ze jej tomoc bavilo, protože mohl pro lidi mnoho udělat(nebyl tu vodovod, telefony v zemi, plyn, kanali-zace, chodníky, opravené hřbitovy, přestěhova-ný a zrekonstruovaný OÚ a teď se připravujepřestavba školy) a dělal to rád - kolikrát bezohledu na to, že má taky rodinu. Nevzpomenuna vše za dobu starostování, jen vím, že domamoc nebývá a to se týká i sobot a nedělí. Takévím, že jej to v poslední době až tolik netěší,protože jsou někteří lidé závistí a dovedou býtvelmi neuznalí a nepříjemní. Moc jej to mrzí. Parlament a obec zvládá na úkor a vytíženícelé rodiny.

Co mu politika dala a vzala?

Politika mu dala poznání, rozšíření obzoruv mnoha směrech, ale i mně, neboť spoustuvěcí spolu konzultujeme a prožíváme.Otevřely se nám jiné obzory. Lepší znalostio mezilidských vztazích na všech úrovních.Často je to o setkávání s chytrými a velmi pra-covitými lidmi různého věku, které bychomnikdy asi nepotkali. Co politika vzala? Iluze,čas, možnost delšího odpočinku. Rychlé změnyplánu, sebrat se a jet kdykoli je to potřeba,vlastně na zavolání, je to práce s lidmi a těmnemůžete říci NE, chcete-li být dobrým politi-

kem. Občas jít proti svému já, v zájmu lepšíhoa rychlejšího řešení nebo chcete-li schůdnější-ho (průchodnějšího). Také se na vaši hlavusnesou kolikrát všechny bolesti lidí, hořkost žitía vy za to jednak nemůžete nebo spíše tonemůžete nijak ovlivnit, ale lidé vás naházejído jednoho pytle se všemi těmi, kdo v politicezapomněli, proč tam jsou. Je to hlavně neúnav-ná práce pro lidi a ti jsou různí, poděkování byčlověk spočítal na prstech jedné ruky.

Jaké jsou jeho cíle do budoucna? Co by chtěl v obci ještě vybudovat?

Budoucnost? To nemohu, do hlavy mu nevidími když se spolu již 37 let známe. Vybudovatv obci? Školu a silnice, dětské hřiště, parka náměstí v centru obce. To je však otázka provšechny zástupce obce a pro občany. Protožeto musí chtít všichni, nezáleží to jen na staros-tovi. A je to také otázka financí jako všechno.

Co ho těší? Rozčiluje? Jak tráví volný čas?

V poslední době ho těší náš vnouček Matěj( 2,5 roku ), práce a politika - to je teďhorší...Rozčiluje se každou chvilku, ale jendoma, myslím, že na veřejnosti ojediněle, alenejsem s ním, tak nevím.....!? Jen mám pocit,že občas jsem já ten hromosvod, když to roz-trpčení, že věci nejsou tak jak mají být musíz něj ven. Čas tráví s vnukem, s našimi třemidětmi, na zahradě a v domě prací, turistikous dětmi a rodiči ze vsi a občas se setkámes přáteli. To nám dává sílu a elán do dalšíhoživota. Vloni jsme spolu byli po dlouhé doběna delší, to znamená týdenní dovolené. Jinaksi ukrajujeme spíše prodloužené víkendy,když to jde.

Nevím, zda by s tím se vším souhlasil, ale takto vidím já.

OSOBNOST l

MAGAZ IN L AZNE MSENE l 13

STAROSTA OBCE MŠENÉ - LÁZNĚJOSEF BIZA OČIMA MANŽELKY

KDYŽ JSME PŘIPRAVOVALI TENTO ROZHOVOR,ZASLALI JSME OTÁZKY PANU STAROSTOVI.TEN JE BOHUŽEL V TÉTO DOBĚ VELMI ZANE-PRÁZDNĚN A TAK NÁS NAPADLO, ŽE BY ZANĚHO MOHLA ZKUSIT ODPOVĚDĚT JEHOMANŽELKA, UČITELKA MÍSTNÍ ZÁKLADNÍŠKOLY ING. JARMILA BÍŽOVÁ. A JAK TO DOPA-DLO? POSUĎTE SAMI…

Tak jako každý rok, jsme 1. května vstoupili dodalší, již 209. lázeňské sezóny. Mnoho z vásdalo přednost našemu pestrému programupřed líbáním pod rozkvetlou třešní nebo máva-ní fáborky na Letné. Vám, kteří jste s námiu této slavnosti nemohli letos být, zprostředku-jeme zážitek alespoň touto cestou.Celý den a náladu zpestřovalo nejen nádhernéa slunečné počasí, ale také dětský soubormažoretek ze Základní školy Mšené - lázně,čínský dětský soubor, taneční skupina Lázeňá-

ček a hudba orchestru ze Schmitbergu. Přímov lázeňském parku pak mohli kolemjdoucíobdivovat 71 metrů dlouhý obraz, který nama-lovali děti ZŠ Mšené - lázně a ještě jeden kra-tší obraz dětí z místní mateřské školky.

Návštěvníci mohli navštívit a prohlédnout sivšechna ubytovací zařízení, na vlastní kůži mělišanci vyzkoušet nabízené procedury, masáže,bazén, koupele a zábaly.

A protože procedury dokáží pořádně unavit, užod rána se vedle Dvorany grilovalo selátko, bylypřipraveny sudy s pivem a k tomu hrála příjem-ná muzika. Zahájením lázeňské sezóny ovšem zábavav Lázních Mšené nekončí. Lázně pořádají pra-videlně taneční večery a zábavy nejen prolázeňské hosty.

Budeme se těšit na vaši návštěvu Lázní Mšenév sezóně 2005 a za rok zase nashledanou!

l NOVINKY

NOVINKYZavádíme nový druh koupele, tzv. Calmonalo-vou koupel, která nám uleví při nezánětlivýchrevmatických bolestech. Svým derivačnímpůsobením zvyšuje prokrvení pokožky a při-lehlých tkáních. Přispívá k uvolnění svalovéhonapětí a zmírňuje bolestivost svalů a kloubů.

OTEVŘENÍ LÁZEŇSKÉ SEZÓNY

HISTORIE l

MAGAZ IN L AZNE MSENE l 15

Jak to všechno začalo?Prameny podzemních vod v blízkosti Mšeného jsou známy odedávna. V polo-vině 18. stol. byla voda vyvěrající v blízkosti myslivny užívána myslivci a dová-žel ji i budyňský lékař MUDr. Bayer k léčení pacientů.

V roce 1790 přijel na inspekci ředitel panských majetků rodu Kinských na Zlo-nicích František Pavikovský, který trpěl žaludečními nevolnostmi. Když se napilmšenské vody, tak se mu ulevilo a tím byl dán podnět k založení zdejších lázní.

Kníže Oldřich Kinský neměl sám odvahu k budování lázní, ale souhlasil s jejichvýstavbou s tím, že na to Františku Pavikovskému půjčí peníze a ten je vybu-duje na svůj náklad, což se také v r. 1796 stalo skutkem.

V roce 1803 byl předán arcivévodovi rakouskému Karlu Ludvíkovi dopis, vekterém je požádán, aby se lázně po něm jmenovaly. Přestože tento veřejnýpomník zamítl, tak se stejně pramen jímání nazýval Karlův. Další úplně jinýpramen byl objeven náhodně a byl nazván Rosina studna, po manželce kníže-te Rose Kinské rozené Harrachové.

Když se pozemkový majetek ve Mšeném dostal do vlastnictví rodiny Tomano-vy, zahájil na začátku 20. století František Toman rozsáhlou rekonstrukci láze-ňského areálu i provozu lázní.

V roce 1931 byly lázně prodány Svazu zemědělských pojišťoven a v rámcisocializace byly lázně po II. sv. válce zestátněny.

Do nové doby vstoupily Lázně Mšené jako samostatná akciová společnost.V současné době mají 115 zaměstnanců a jsou nejvýznamnějším zaměstna-vatelem ve mšenském mikroregionu. Byly názory, že je třeba zvýšit efektivnosta snižovat počty zaměstnanců. Ty naštěstí nepřevládly a podařilo se tak udr-žet nadstandardní péči o hosta, kdy vlastně vzhledem k lůžkové kapacitě při-padá v plné sezóně jeden zaměstnanec na dva pacienty nebo hosty. Je tourčitého druhu přepych, ale na druhé straně je třeba, aby každý zaměstnanecpodával odpovídající výkon, aby host odjížděl s vědomím, že se svěřil do péčepřívětivému a klidnému personálu.

V Lázních Mšené se nachází jedna historická zvláštnost. Tou je architektonic-ké dědictví světoznámého architekta Jana Letzela, žáka prof. Kotěry.

Jan Letzel (1880 - 1925) je autorem dvou nejvýznamnějších secesních stavebv areálu lázní, a to společenského pavilonu Dvorana a ubytovacího pavilonuKyselka. Dvorana zaujímá dominantní polohu v centru lázní. Ve Dvoraně jevelký společenský sál, sloužící i jako centrální jídelna, dále moderně vybavenákuchyně, dva restaurační provozy a klubovna. Pavilon je nádhernou ukázkousecese z roku 1904-5. Vstup zdobí nika s freskou v orientálním stylu, na dře-věných pylonech jsou zase vyřezávané „dračí“ hlavy. Nejzajímavější na tom je,že když Letzel pavilon navrhoval, nemohl tušit, že za dva roky odjede do Japon-ska, kde prožije podstatnou část svého tvůrčího života, stane se nejznámějšímevropským architektem v Japonsku v období mezi oběma světovými válkamia paradoxně dosáhne i světového proslulosti jako autor Průmyslového palácev Hirošimě, který se stal jako Atomový dóm symbolem utrpení Hirošimy.

Toho všeho se Letzel už nedožil - zemřel v pražském kateřinském areálu, zcelazapomenut a daleko od své druhé vlasti, kterou tak miloval. O jeho osudechpojednává kniha Olgy Struskové, Dopisy z Japonska a trojice filmů - dvou doku-mentů a jednoho hraného (Letzela v něm hrál Viktor Preiss), všechny v kopro-dukci ČT a japonské NHK.

Díky architektonickému dědictví po Janu Letzelovi se rodí nová tradice orien-tace lázní na východní kulturu, která vedle lázeňské klasiky pečuje i o duši. Ale to je již jiná historie, jiný záměr vedení lázní, se kterým by lázně chtělyseznámit a příjemně překvapit veřejnost v blízké budoucnosti. Třeba při osla-vách 100 let od založení Dvorany, které proběhnou letos v září.

DALŠÍ LÁZEŇSKÉ BUDOVY: � Říp - hlavní lázeňská budova založená L.P. 1797. Provádí se zde hlavní

lázeňské procedury.� Kyselka - jedná se o původní stavbu z roku 1907. Další skvost z tvor-

by Jana Letzela.� Praděd - velmi efektní upravená stará budova, která stála již r. 1797

a sloužila jako lázeňská restaurace. � Slovanka - budova z konce 18. stol., dnešní podoba je z roku 1903.

Předtím se nazývala „Pošta“.� Vítkov (dříve Kufr) - byl postaven v roce 1913 a má secesní fasádu

s barevnými kachlíky.� Fořtovna - budova, která stála ještě před založením lázní. Sídlili zde

myslivci pro přilehlou bažantnici. Na počátku lázeňského provozu se zdeprováděly první koupele. Kdysi byla propojena s vytápěnými skleníky.

� Blaník - nová lázeňská ubytovací budova z let 1995 - 1999

Starobylé městečko Budyně nad Ohří senachází mezi památnou horou Říp a zříceni-nou Hazmburk. Ze západní strany je městoobklopeno krásnými lužními lesy, které si udr-žely svůj ráz až do současnosti a jsou protíná-ny meandrovitým řečištěm řeky Ohře.

Návštěvník Budyně nad Ohří najde v městsképamátkové zóně mnoho kulturních památek,které potvrzují velký význam města v minulos-ti. Původní zmínky o Budyni pochází z 9. stol.našeho letopočtu. Nejvýznamnější památkouměstské památkové zóny je Vodní hrad. Uvnitřareálu může návštěvník navštívit městskougalerii, muzeum i prohlídku sálů hradua v neposlední řadě lapidárium soch jako vněj-ší součást galerie.

Na nádvoří hradu se v letních měsícíchpořádají festivalové akce různýchžánrů jako je historický šerm,dětské pěvecké sbory, kelt-ský festival, folkováa country hudba a další.Od dubna do konce záříje hrad a všechny pří-stupné prostory otevřenkaždý den kromě pon-dělí od 10.30 - 12.00hod. a od 13.30 do 17.00hod. Organizátoři kulturníchakcí, pracovníci města a za-městnanci vodního hradu se těšína Vaši návštěvu.

FESTIVALOVÉ LÉTO21. - 22. 5. 2005Budyňský krokodýl X.Přehlídka dětských pěveckých a instrumentál-ních sborů

25. 6. 2005Budyňská koruna IX.Soutěž v historickém a scénickém šermu

15. - 17. 7. 2005Keltský kruh (Celnic circle)Festival keltské kultury, ukázka irské hudby,tance a soutěž ve stepu.

30. 7. 2005Od hradu k hraduPřehlídka divadelní, filmové a hudební tvorby.

5. - 7. 8. 2005Budyňský poutník XI.Velký country bál a festival folk a countryhudby

27. 8. 2005 Loučení s létemZábavné hrátky a soutěže s hudbou a tancempřed koncem léta

l BUDYNE NAD OHRI

MĚSTO BUDYNĚ NAD OHŘÍokres Litoměřicev historickém centru města je vyhlášena Městská památková zóna

Městský úřad Budyně nad OhříMírové náměstí 65, 411 18 Budyně nad Ohří

tel.: 00420 416 863 272, fax: 00420 416 863 273e-mail: sanova@budyne.cz, www. budyne.cz

16 l MAGAZ IN L AZNE MSENE