ssttaavv iinnffoorrmmaanncchh ssttuuddii aa kknniihhoovvnniiccttvv FFFF UUKK VV PPRRAAZZEE

MMeettaaddaattaa

aa jjeejjiicchh hhllaavvnn sscchhmmaattaa

UUeebbnn mmaatteerriill pprroo ppoosslluucchhaaee IISSKK

ZZpprraaccoovvaallaa EEvvaa BBRRAATTKKOOVV

VVeerrzzee 11..00

PPrraahhaa

22001122

2

OBSAH

1 Terminologie oblasti ........................................................................................................... 3

1.1 Zdroje k tmatu metadata v souasnm internetu .......................................................... 3

1.2 Kdy vznikl termn metadata? ............................................................................................ 4

1.3 Knihovnick katalogizace versus metadata ......................................................................... 9

1.4 Metadata v ivotnm cyklu informanch objekt............................................................. 13

1.5 Definice termnu metadata a jejich typologie ................................................................ 15

1.6 Termn metadatov schma ............................................................................................. 16

2 Vznamn metadatov schmata (vbr) ......................................................................... 17

2.1 Metadatov schma Dublin Core (DC) ............................................................................... 17 2.1.1 Vznik schmatu Dublin Core......................................................................................................... 17 2.1.2 Dal rozvjen DC ......................................................................................................................... 19 2.1.3 Aktuln stav schmatu DC ........................................................................................................... 26

2.2 Metadatov schma nezvislch hlaviek TEI ................................................................... 31

2.3 Metadatov schma MARCXML ........................................................................................ 34

2.4 Metadatov schma MODS ................................................................................................. 38

2.5 Metadatov schma MADS .................................................................................................. 41

3 Rmce pro komunikaci metadat (vbr) .......................................................................... 44

3.1 Struktura RDF (Rmec pro popis zdroj) ......................................................................... 44

3.2 Struktura METS (Rmec pro komunikaci a archivaci metadat a zdroj) ..................... 49

Bibliografick reference .................................................................................................................. 55

Eva Bratkov, 2011-

Vechna prva vyhrazena podle zkona o prvu autorskm . 121/2000 Sb. a novely AZ . 216/2006 Sb. Text je

uren pouze pro individuln studijn potebu poslucha v rmci portlu uebnch text, nen mon ho

jakoukoliv formou dle rozmnoovat, zveejovat i dle roziovat bez souhlasu autora a vydavatele.

3

1 Terminologie oblasti

1.1 Zdroje k tmatu metadata v souasnm internetu

Termn metadata je velmi frekventovanm termnem v souasn odborn literatue vce

vdnch obor, jak bude doloeno malou statistikou dle v textu (sti 2.2). S termnem se

v prosted internetu setkv dnes bn tak laick veejnost. Mal statistika z poslednch

pti let dokld kadoron velk narst webovch dokument vnovanch tomuto tmatu.

Obr. . 1: vodn st obrazovky se zobrazenm nalezench obrzk k termnu metadata v systmu

Google v lednu 2012

V ervenci 2008 registroval systm Google piblin 14 700 000 webovch dokument, kter

zahrnovaly termn metadata1. Okdlenou anglickou frzi Metadata is data about data

2

obsahovalo ve stejn dob piblin 18 600 webovch dokument. V dubnu 2010 systm

registroval ji 25 800 000 dokument s termnem metadata (skoro dvojnsobek oproti roku

2008) a 55 400 dokument s ve uvedenou anglickou frz (skoro trojnsobek oproti roku

2008). V prosinci stejnho roku vzrostl poet dokument s termnem metadata na

28 500 000 (nrst za 8 msc inil asi 3 miliony dokument) a poet dokument s anglickou

frz na 70 800 webovch dokument (nrst za 8 msc inil asi 15 400 dokument).

1 Pi zjiovn statistickch hodnot v systmu Google byl vzat v potaz pouze termn metadata, kter uv

vce jazyk (anglitina, etina aj.), nikoliv ekvivalenty v jinch jazycch (nap. fr. termn mtadonnes aj.)

2 V eskm pekladu doslovn: Metadata jsou data o datech.

4

V lednu 2012 systm Google ji registroval piblin 127 000 000 dokument s termnem

metadata (poet se tedy po jednom celm roce tm zdvojnsobil). Anglickou frzi

obsahovalo piblin 146 000 webovch dokument (tak dvojnsobn nrst). Obrzk

k termnu metadata zaregistroval systm Google ve stejn dob 10 400 000 (viz obr. . 1).

Do poped vslednch obrzk se (typicky) dostala schmata znzorujc subjekty

komunikujc metadata (napklad v rmci protokolu OAI-PMH), vcensobn schmata tok

metadat v rznorodch potaovch systmech, schmata znzorujc podstatu termnu

metadata, pehledov tabulky s daji o vyuvn metadat aj.

1.2 Kdy vznikl termn metadata?

Nkte autoi s oblibou tvrd, e metadata existuj od chvle, kdy lid zaali organizovat

informace (tedy nkdy od starovku), a e minimln poslednch 500 let byla tvorba a sprva

metadat primrn zajiovna informanmi profesionly v rmci informanch proces, jako

jsou katalogizace, klasifikace a indexace informanch objekt [GILLILAND, 2008]. S tmto

sdlenm by bylo mon souhlasit, pokud by termn metadata ml v souasn chvli roli

naprosto obecnho (stenho) termnu, pod kter by spadal popis, lokalizace a zpstupovn

jakhokoliv objektu svta (hmotnho nebo nehmotnho, ivho nebo neivho, fyzickho

nebo elektronickho). K tomu vak lze vznst urit nmitky. Je diskutabiln oznait daje

(data) o ijc fyzick osob v registran potaov databzi za metadata v kontextu jejich

zkladn, ve uveden, definice (metadata jsou data o datech). Fyzickou osobu lze st

chpat jako data3, popisn data o n se v minulosti i v souasnosti oznauj bn termnem

faktografick data. Podobn lze pochybovat, jestli maj zznamy vlastnnch vozidel

v jejich centrlnm potaovm registru povahu metadatovch zznam (lze oznait

automobil s uritm vrobnm slem, vlastnn uritou osobou apod. za data?).

Popisy informanch objekt, kter maj jasnou povahu dat, lze bez diskus, oznait jako

metadatov (v tomto ppad jde o data o datech). Me jt o klasick dokumenty/zdroje

(knihy, asopisy, lnky, mapy, obrazy, zvukov zznamy aj.), nebo dokumenty/zdroje

elektronick. Me jt dokonce i dl bibliografick entity dan modelem FRBR, tj. dla4,

vyjden dl, publikace nebo exemple publikac [Functional Requirements, 1998]. Pro

prosted online dostupnch zdroj (digitlnch i digitalizovanch) a systm, kter je

komplexn komunikuj, je pak termn metadata stoprocentn relevantn.

Ve uveden sdlen A. J. Gillilandov nen zcela korektn v tom, e samotn termn

metadata neexistuje na svt dlouho, zrodil se a ve druh polovin 20. stolet v kontextu

potaov komunikace informac. Do t doby bylo, a stle jet je, popisovn a lokalizovn

informanch objekt nazvno jinmi termny, jako popis informac, bibliografick

popis, katalogizace, faktografick popis aj.

3 I podle Arlene G. Taylorov definice, e metadata jsou data o datech pedpokld, e balek informac

(webov strnka, zvukov zznam ve formtu MP3, kniha aj.) jsou data a e popis atribut a obsahu tohoto

balku znamen, e jde o data o datech [TAYLOR, 2004, s. 139].

4 Ji publikovan mezinrodn standardy pro identifikaci dl ve svch plohch bn oznauj daje k popisu

abstraktnch dl termnem metadata (jde o standardy ISWC pro hudebn dla, ISAN pro audiovizuln dla

a ISTC pro textov dla). Zvltnost je, e v ppad dl jako abstrakc primrn data vlastn tak neexistuj.

5

Vznik termnu metadata lze objektivnm zpsobem doloit i na rovni sekundrnch

bibliografickch databz5, jako je napklad databze citanch rejstk spolenosti

Thomson Reuters zpstupovan v systmu WOS (Web Of Science), nebo bibliografick

databze vybranch obor (viz dle v textu).

Obr. . 2: statistika a graf potu zznam zdrojovch lnk (zahrnujcch termn metadata)

v databzi systmu Web Of Science (WOS) publikovanch v jednotlivch letech 1982-2011 [zskno

v modulu bibliometrick systmu WOS Analza vsledk, v lednu 2012]

V rmci polytematick databze systmu WOS (vech jejch st s retrospektivou 1900-

2011) bylo 20. ledna 2012 nalezeno 8 282 zznam zdrojovch lnk z vdeckch

asopis6, kter zahrnovaly (jednou nebo vcekrt) termn metadata s vt i men mrou

obsahov relevance k tmatu metadata. Termn metadata se poprv objevil v roce 1982, jak

dokumentuje pslun zznam lnku z asopisu7. Nzev lnku prozrazuje, e termn

5 Optimln by byl svtov digitln plnotextov informan fond, takov vak zatm nen pro poteby analzy

k dispozici.

6 Vyhledvn probhlo pomoc (umlho) seleknho pole TS (TOPIC), kter zahrnuje termny z pole nzev

lnku, pop., existuj-li, z pol autorsk abstrakt, autorsk klov slova nebo klov slova plus. Je jist, e do

vsledku reere se nedostaly vechny zznamy dokument, kter se tmatu metadat njak dotkaj (napklad

urit nebyl zahrnut zznam, kter v databzi WOS uloen sice je [WIEDERKEHR, Robert R. V. Methodology

for representing data element tracings and transformations in a numeric datasystems. Drexel Library quarterly.

Summer Fall 1982, vol. 18, issue 3-4, s. 161-176. ISSN 0012-6160], postrd vak abstrakt, kter slovo

metadata zahrnuje, a tak ho systm nevyhledal (abstrakt je uveden v databzi LISA).

7 lnek ze zdrojovho aspisu: LISTON, David M. a James L. DOLBY. Metadata systems for integrated access

to numeric data files. Drexel Library quarterly. Summer Fall 1982, vol. 18, issue 3-4, s. 147-160. ISSN 0012-

6160. Dan asopis je v systmu WOS zaazen do kategorie Information Science & Library Science.

6

metadata byl uit pravdpodobn autory z oboru potaov vdy, kte eili otzku popisu

potaovho datovho souboru s sly pro poteby jejich vyhledvn.

Vsledek reere z ledna 2012 byl nsledn bibliometricky zpracovn v modulu Analza

vsledk systmu WOS (Analyze Results). Zskan statistika prozrazuje poty zznam

zdrojovch lnk, kter zahrnuj termn metadata, publikovanch v jednotlivch letech

1982-2011 viz obr. . 2.

Z danho statistickho pehledu (obr. . 2) vyplv, e problematika metadat byla v 80. letech

20. stolet eena v relativn mal me, a to pedevm z pohledu potaov vdy, vpoetn

techniky a softwarovho zabezpeen informanch systm a jejich databz (zznamy maj

vtinou piazen kategorie Computer Science, Hardware & Architecture a Computer

Science, Software Engineering, Computer Science, Artificial Intelligence, Computer

Science, Information Systems v rmci kategorizace vdeckch asopis systmu WOS).

Obr. . 3: statistika a graf potu zznam zdrojovch lnk (zahrnujcch termn metadata)

v databzi systmu Web Of Science (WOS) publikovanch v rmci rznch vdnch obor (letech

1982-2011) [zskno v bibliometrickm modulu systmu WOS Analza vsledk, v lednu 2012]

90. lta 20. stolet znamenaj, jak dokld statistika na obr. 2, postupn nrst dokument

vnovanch problematice metadat. Prvn vlna vtho rstu dokument s touto

problematikou nastala v celosvtovm mtku po roce 1995, zejmna v kontextu rozvoje

metadatovho standardu Dublin Core, ale i dalch. Otzky metadat byly ji tak eeny

odbornky z jinch obor ne potaov vdy, ve vtm potu se zapojuj i profesionlov

z oblasti informan vdy a knihovnictv. Druh vlna rstu dokument nastv po roce 2000,

zejmna v souvislosti s rozvojem a implementac novch informanch technologi (napklad

protokolu OAI-PMH) a s budovnm velkho potu digitlnch knihoven a digitlnch archiv

7

po celm svt a tak s intenzivnm eenm otzky dlouhodob archivace digitlnch

dokument, kter je s metadaty spojena podstatn. Nejvt mnostv dokument bylo

publikovno k danm otzkm v letech 2007-2009, od roku 2010 je zaznamenvn (prozatm)

pokles publikovanch lnk k tmatu metadat.

Jinm vstupem ve uveden bibliometrick analzy je statistika potu zznam lnk

s tematikou metadat zpracovanch odbornky z rznch obor8. Z pehledu na obr. . 3

vyplv, e otzky metadat jsou v rmci nalezench zznam lnk dan retrospektivy

eeny dominantn v oboru potaov vdy (a 68,2 %). Nsleduj inenrsk obory

(Engineering) (19,2 %), tet pozici ale zaujm obor informan vdy a knihovn vdy

(Information science, Library science) (14,1 %). Nsleduje obor telekomunikac (8,2 %), vda

o obrazech a technologich fotografovn (4,1 %), optika (3,4 %), vchova a pedagogick

vzkum (3,1 %) a dal.

Vsledn poty zznam lnk (z let 1980-2011) k tmatu metadat zskan ze systmu WOS

byly promtnuty tak do tab. . 1 (v prvnm sloupci). V dalch sloupcch je pedstavena pro

srovnn statistika potu zznam dokument (pedevm lnk z periodik) v hlavnch

mezinrodnch bibliografickch databzch oboru informan vda a knihovnictv. Jde

o databzi LISA (Library and Information Science Abstracts) spolenosti ProQuest, pvodn

databzi ISTA (Information Science and Technology Abstracts) a jej pokraovatelku (po roce

2005) databzi LISTA (Library, Information Science and Technology Abstracts) spolenosti

EBSCO a databzi LLIS (Library Literature and Information Science) spolenosti

H. W. Wilson. Hodnoty potu zznam u databze ISTA jsu vedeny do roku 2007 (ukonen

provozu), stejn tak u databze LLIS (ukonen licence pro zpstupovn). Zkladn sla

reprezentuj absolutn poet zznam, kter obsahuj termn metadata (jednou i vcekrt)

kdekoliv (vetn abstraktu, existuje-li). V kulat zvorce jsou uvedeny poty zznam, kter

obsahuj tento termn v poli deskriptor tezauru (DE) anebo v poli zenho pedmtovho

termnu (SU) jde o zznamy dokument, u kterch lze pedpokldat vy i vysokou mru

obsahov relevance z hlediska sledovn tmatu metadat.

Ze statistickho pehledu vyplvaj nsledujc zvry:

poty zznam jsou, jak lze pedpokldat, u databz oboru informan vdy

a knihovnictv oproti polytematick databzi systmu WOS, zpravidla vdy ni, nkdy

vrazn ni (napklad v letech 2006-2009, kdy byla k tmatu metadat publikovna

velik masa dokument zejmna v oblasti potaov vdy)

v oborovch databzch jsou poty zznam s vy mrou obsahov relevance (k tmatu

metadat, v kulat zvorce), jak lze tak pedpokldat, vdy ni ne je celkov poet

zznam s termnem metadata kdekoliv, a to zpravidla o 50 %, nkdy i vce (do

poloviny 90. let 20. stolet vt mru obsahov relevance nevykazoval, a na mal

vjimky, dn dokument)

oborov databze postupn zahrnuly po roce 1995 do tezaur nebo pedmtovch hesl

termn metadata

8 Vstup je pipraven na zklad pedmtov kategorizace vdeckch asopis pouvan systmem WOS.

8

vlny rstu dokument k tmatu metadat (po roce 1995 a po roce 2000) jsou jasn patrn,

stejn jako u databzi systmu WOS, tak u zahrnutch oborovch databz

po roce 2009 (lta 2010-2011) dochz (prozatm) k tlumu publikovn dokument

k tmatu metadat, co dokladuje nejenom databze systmu WOS, ale tak zahrnut

oborov databze

WOS LISA (DE) ISTA (SU) LISTA (SUDE) LLIS (SU)

1980 0 0 (0) 1 (0) 1 (00) 0 (0)

1981 0 0 (0) 0 (0) 0 (00) 0 (0)

1982 1 2 (0) 4 (0) 4 (00) 0 (0)

1983 0 0 (0) 2 (0) 2 (00) 0 (0)

1984 0 0 (0) 0 (0) 0 (00) 0 (0)

1985 0 0 (0) 0 (0) 0 (00) 0 (0)

1986 1 0 (0) 1 (0) 1 (00) 0 (0)

1987 0 0 (0) 0 (0) 0 (00) 0 (0)

1988 2 0 (0) 1 (0) 1 (00) 0 (0)

1989 0 0 (0) 0 (0) 0 (00) 2 (2)

1990 2 1 (0) 0 (0) 0 (00) 0 (0)

1991 5 0 (0) 1 (0) 1 (00) 1 (1)

1992 8 2 (0) 0 (0) 0 (00) 1 (1)

1993 14 3 (0) 3 (0) 3 (00) 1 (1)

1994 14 10 (2) 4 (0) 4 (00) 5 (5)

1995 21 16 (5) 10 (0) 10 (00) 9 (8)

1996 44 30 (14) 18 (1) 21 (33) 8 (6)

1997 104 80 (42) 66 (7) 70 (1111) 24 (16)

1998 128 104 (49) 82 (13) 82 (1616) 38 (31)

1999 175 198 (83) 116 (21) 128 (3636) 74 (53)

2000 257 217 (85) 142 (17) 165 (3339) 59 (37)

2001 257 242 (106) 188 (57) 220 (8383) 97 (78)

2002 322 209 (99) 213 (108) 243 (127129) 105 (81)

2003 548 216 (116) 136 (73) 213 (119127) 107 (75)

2004 684 245 (119) 189 (97) 342 (184196) 134 (95)

2005 756 275 (112) 158 (99) 363 (233238) 105 (66)

2006 831 277 (117) 172 (119) 427 (281290) 159 (103)

2007 923 214 (86) 128 (87) 415 (269268) 132 (93)

2008 1101 233 (83) 450 (298295)

2009 1061 257 (95) 421 (308269)

2010 729 243 (92) 389 (269242)

2011 394 131 (64) 349 (236-229)

Tab. . 1: statistika potu zznam dokument (zahrnujcch termn metadata, za lta 1980-2011

v hlavnch bibliografickch databzch oboru informan vda a knihovnictv ve srovnn s poty

zznam dokument v databzi systmu WOS

9

databze ISTA/LISTA zahrnuj jeden zznam dokumentu (technick zprvy) k tmatu

metadat ji z roku 19809 (databze systmu WOS zznam tohoto dokumentu nem), kter

je vnovn komplexnmu popisu Nrodnho energetickho informanho systmu (USA)

NEIS (National Energy Information System) a v jeho rmci tak popisu dat a metadat

(adrese, dokumentace)

nejvt poty zznam z oborovch databz vykazuje databze LISTA, a to zejmna za

lta 2006-2009, co lze vysvtlit tak tm, e jej producent zvtil od roku 2006 poet

excerpovanch periodik o vybran periodika z oblasti potaov vdy a tak z oblasti

knihovnictv (kter do t doby byla zastoupena minimln)

1.3 Knihovnick katalogizace versus metadata

asto diskutovanm tmatem nejenom potaovch odbornk, ale i informanch

pracovnk a knihovnk byla a zstv problematika katalogizanho versus metadatovho

popisu a tak nslednho uchovn a zpstupovn digitlnch zdroj, zejmna sov

dostupnch. Jde o tma, kter se pvodn objevilo ji v polovin 80. let 20. stolet

v souvislosti s budovnm kolekc i archiv digitalizovanch text. V nslednch 90. letech

na n pak navzalo budovn komplexnjch digitlnch knihoven, kter vak ji obshly tak

jin typy digitlnch zdroj. Problematika metadat se vak stala atraktivn, a to pro podstatn

vt okruh odbornk i uivatel informac, a v moment, kdy zaaly bt digitln zdroje

dostupn pes s Internet. Metadata hluboce souvisej se vznikem a rozvojem tto st a jejch

slueb, zejmna sluby WWW. Prv v sovm prosted vznam metadat nabral zcela

novch rozmr.

Knihovnick pracovnky, zejmna pak katalogiztory, problematika metadat zajmala proto,

e sov dostupn elektronick dokumenty byly a jsou tak pedmtem jejich zpracovatelsk

innosti. Lze dodat, e v klasickm zpracovatelskm procesu se zznamy o dokumentech, je

jsou oddlen od nich samch, nahromadily v dnes ji rozshlch bzch katalog10

a slou

koncovm uivatelm pro vyhledvn tchto dokument. Pslun sti katalogizanch

pedpis vetn formt pro strojov zpracovn zahrnuj kapitoly, kter takov informace

a instrukce bn obsahuj. Zkladnm odbornm termnem, kter doposud pro oznaen

zpracovn dokument uvali a stle uvaj, je katalogizan popis i zznam, resp.

bibliografick popis i zznam. Lze podotknout, e jde o vrazy uvan v modern

katalogizaci nejmn 150 let [CHAPMAN, 1998, Introduction]. Proto mnoh pekvapilo, e

se zaalo v 90. letech i v odbornch knihovnickch kruzch hovoit a pst o metadatech,

jakoto nstrojch i prostedcch popisu elektronickch dokument, pedevm pak sov

dostupnch. Tmi, kdo se takovmi problmy prioritn zabvali, vak nebyli knihovnci,

nbr potaov odbornci, kte rozvjeli dal technologie i celkovou novou architekturu

komunikace informac na WWW pro 21. stolet. Intenzivn se buduje smantick web

(Semantic Web) [BERNERS-LEE, 1998a]. Do oblasti knihovnictv vnesli uveden vraz

prv potaov odbornci v tto oblasti psobc.

9 Jde o zznam technick zprvy: National energy information system basic concepts. By Department of Energy,

Washington, DC, Energy Information Administration. July 1980.

10 Nejvt katalogizan databz je dnes mezinrodn souborn katalog WorldCat st OCLC, kter zahrnuje

vce ne 260 000 000 zznam bibliografickch jednotek a tm 2 miliardy lokalizac exempl

10

Zhruba v polovin 90. let se zaaly mezi knihovnky objevovat prvn definice a vklady

metadat, kter byly velmi jednoduch a nepostihovaly zcela podstatu, funkce a vznam

metadat zejmna v sovm prosted. V citacch se asto opakoval vklad, e metadata jsou

data o datech (viz tak ve v textu), z eho bylo usuzovno, e katalogizan zznamy jsou

vlastn tak metadata. V ad studi, pipravench v rmci vznamnch vzkumnch projekt

v zmo i v Evrop, se dokonce v pehledech, analzch a hodnocench metadat objevilo

zaazen tradinch bibliografickch formt typu MARC (USMARC, UKMARC,

UNIMARC, PICA aj.) jako jednoho z typ metadat [DEMPSEY, 1997, Content]. Nkte

odbornci navrhli i zkladn kategorie (skupiny) metadat, napklad z hlediska typ organizac,

kter metadata pouvaj. V jedn ze studi bvalho evropskho projektu BIBLINK,

vnovanho problematice propojovn sfry vydavatel a nrodnch knihoven v prosted

potaovch st, jsou zmnn formty zaazeny ve skupin 4.2.2 [HEERY, 1996, kap. 4.2].

Mnoh knihovnick odbornky zvry vzkum pekvapily, nkte je nechpali a ptali se,

pro e maj knihovnci sv bibliografick formty nazvat metadaty i metadatovmi

schmaty a vsledek sv katalogizan innosti metadatovmi zznamy [HOPKINSON, 1999,

st 1]. Nkte se vak v diskusch k problmu zamysleli hloubji nad zvry vzkum

a jejich prezentac a po vyhodnocen informac pichzejcch tak z oblasti informanch

slueb provozovanch na Internetu ho pochopili tak jako vzvu k zamylen se nad

pradvnou a palivou otzkou vztahu mezi popisnmi a seleknmi (soupisnmi) daji

v popisu dokument [GRADMANN, 1999]. Objevily se otzky, jestli maj informace

o webovch zdrojch, kter jsou dnes peneny na webu souasn se zdroji, stejn charakter a

podstatu jako zznamy o dokumentech ukldanch do katalog i bibliografickch databz.

Pro lep pochopen problematiky souasnch metadat je nutn vyjt za hranice poznatk

a zkuenost zskanch ve vlastn dl specializaci oboru tradinho knihovnictv i

bibliografie a snait se analyzovat a vyhodnocovat nov cesty a procesy komunikace

informac, o kter se staraj dnes tak jin odbornci. Komunikace informac ji dvno nen

domnou jenom knihovnk. Svt webu je svtem informac a nov paradigma komunikace

informac (vetn informac o informacch) je realitou. Pokud bychom zstali v zajet

tradinho modelu zpracovn dokument, by elektronickch, budou nm pojmy metadata

a katalogizan/bibliografick zznam pipadat stejn. Jejich vznamy vak stejn nejsou.

Autor ve citovan prce Stefan Gradmann se pokusil porovnat a odhalit podstatn rozdly

mezi obma pojmy. Poukazuje na fakt [GRADMANN, 1999], e tvrci dnes jedn

z nejznmjch specifikac (smantiky) metadat Dublin Core (DC, viz dle v textu) pi jeho

navrhovn jednodue nepevzali a neupravili existujc formt MARC, ale navrhli zcela nov

soubor daj k popisu digitlnch zdroj. Pravdou bylo, e pro souasnou ale zejmna

budouc architekturu komunikace informac na webu se formt typu MARC ukzal jako

nevhodn co do struktury (syntaxe) i co do obsahu (smantiky). Autor zdraznil, e pi

porovnvn obou termn (metadata a katalogizan/bibliografick zznam) nejde v dnm

ppad jen o rozdl v potu daj obsaench v zznamech [GRADMANN, 1999,

Introduction]. Podstatn rozdly jsou funkn i strukturn povahy, vz v celm kontextu

produkce a uit metadat v rmci sov digitln komunikace informac [GRADMANN,

1999, Who does it, and How is it done?]. Konkrtnji autor poukzal na:

11

otzku pedmtu zpracovn a popisu (v rmci komunikace na webu me bt popisovn

jakkoliv digitln objekt; kad digitln objekt, kter je penen st, mus bt opaten

jistm minimem informac o sob)

otzku elu tvorby daj o zdrojch (u metadat se podtrhuje el zjiovn

a vyhledvn zdroj v sovm prosted, u bibliografickch i katalogizanch zznam

hraje podstatnou roli strnka popis (deskripce); popisn katalogizace doke vylouit

i dleit daj pro vyhledvn jenom proto, e nen obsaen na tituln strnce, pestoe

dokument takov znak m)

otzku tvrc zznam (u metadat na webu se pedpokld primrn tvorba ze strany

autor, editor i vydavatel, katalogizan zznamy zajiuj profesionlov)

otzku nezvislosti i samostatnosti jednotlivch metadat a jejich elnho

shromaovn, peskupovn, propojovn a zejmna zpracovn a nov uit pro

nejrznj formy vstup a slueb vetn slueb v oblasti znalostnch systm

otzku uit metadat, kter je klov: v rmci webu jsou primrnmi uivateli metadat

speciln inteligentn programy zvan agenti; bibliografick/katalogizan zznamy jsou

ureny koncovm uivatelm

Pi odhalovn rozdl se S. Gradman odvolv na vroky autority v tto oblasti nanejve

povolan Tima Berners-Leea, zakladatele webu (svho asu editele Konsorcia World Wide

Web, dle jen W3C) a jednoho z tvrc souasn architektury WWW. T. Berners-Lee ve sv

prci Architektura metadat [BERNERS-LEE, 2009] podal nkolik zkladnch pregnantn

vyjdench axim (pedpoklad) a definic s komenti, kter se tkaj metadat jakoto

podstatn, imanentn sousti celho prostoru WWW. Zkladn charakteristikou webu je fakt,

e [informan] zdroje (v pojet autora je vraz zdroj zkladnm formlnm pojmem, pod

nj spad termn dokument jakoto zdroj textov povahy), poppad obecnji objekty,

o kter pi webov komunikaci v reimu klient-server dme a kter dostvme, jsou vdy

v rmci komplexu protokol TCP/IP doprovzeny uritm mnostvm informac o nich

samotnch, ani je uivatel vnm i vid (datum posledn manipulace se souborem, majitel

zdroje, typ formtu aj.). Svou povahou vak jde o informace o informacch, kter potaov

odbornci bn nazvaj metadata [BERNERS-LEE, 2009, Documents, Metadata ]. Na

obrazovkch nejsou na prvn pohled vidt, protoe jsou soust tzv. hlaviek (headers)

penench dokument (informac) nebo je doprovzej pi penosu po sti. Ji citovan

T. Berners-Lee ve svm vkladu rovn nein podstatnj rozliovn obou pojm

[BERNERS-LEE, 2009]. Voln lze dle parafrzovat: metadata se v procesu uit stvaj

metainformacemi. Protoe vraz uit je vztahovn v prvn instanci na inteligentn

programy-agenty, bude vhodn v rmci zcela automatizovanch sloitch cest a proces

zpracovn a vyuvn daj o zdrojch, kter v prostoru webovch technologi ji existuj

a dle se rozvjej, preferovat pojem metadata.

Tim Berners-Lee uvd ve ve citovan prci zkladn definici pro metadata: jde o stroji

srozumiteln informace o webovch zdrojch nebo dalch vcech [BERNERS-LEE,

2009, Documents, Metadata , Definition]. Lze zdraznit, e v definici se skuten

nevyskytuje frze strojem iteln informace, na kter jsme byli zvykl u bibliografickch

formt typu MARC, nbr frze stroji srozumiteln informace (angl. machine

understandable information). Jde o zsadn rozdl obou frz. Definice vypad na prvn

12

pohled velmi jednodue, ale skrv v sob adu podstatnch moment, kter byly ji zmnny

ve v textu v rmci charakteristiky metadat S. Gradmana. Zdraznna je klov

charakteristika metadat, toti, e jde o stroji srozumiteln informace. Pedpokld se jejich

zpracovn v/pro nejrznj aplikace pomoc inteligentnch program oznaovanch

termnem agenti. Znamen to, e informan jazyk uloench metadat mus bt naprosto

formln logicky sprvn a jednoznan. A se poda zdokonalit informan jazyky metadat

i programy, kter je budou zpracovvat a vyuvat, vytvo se zkladna pro web strojm

srozumitelnch informac o emkoliv: o lidech, vcech, pojmech, faktech, mylenkch atd.

Pedpokladem ovem je v danm okamiku vybudovn systmu pro informace

o informacch (informanch objektech, zdrojch i entitch) [BERNERS-LEE, 2009,

Documents, Metadata , Definition].

Pro metadata plat podle T. Berners-Leea nkolik pedpoklad, o kterch nen nutn

diskutovat. Pedn plat, e metadata jsou data. Obecn jde o informace o informacch,

a proto musej bt metadata povaovna za informace ve vech jejich aspektech [BERNERS-

LEE, 2009, Documents, Metadata , Definition]. Metadata mohou bt uloena jako kad

jin data v njakm zdroji, to znamen, e njak zdroj me obsahovat informaci o sob

samm nebo o jinch zdrojch. V souasn praxi webu tedy existuj ti zpsoby existence

a cest komunikace metadat:

1) daje o webovm zdroji jsou obsaen v nm samotnm v hlavice v tagu ; jde

o zpsob zkladn existence a pedpokldalo se, e bude uplatnn v ad aplikac metadat

(v tto chvli se vyuv omezench monost jazyka HTML nebo XHTML); pkladem

mohou bt v souasn dob aplikace metadat Dublin Core v dokumentech HTML i

XHTML, v budoucm provozu se pot s jazykem XML (metadata ve struktue XML

jsou lokalizovna mimo vlastn zdroj)

2) daje o webovm zdroji, kter doprovzej komunikaci typu klient-server; po penosu

zdroje je mon daje pomoc pslun funkce prohlee zskat; tento zpsob je

pedmtem znanho zjmu potaovch odbornk

3) daje o njakm webovm dokumentu je mon zskat z jinho webovho dokumentu

(jsou jeho soust); tato cesta je perspektivn pro budouc efektivn komunikaci na webu

(konkrtn pjde ji ale zejmna o dokumenty ve struktue XML)

Metadata jako takov mohou bt sama pedmtem popisu jako svbytn digitln objekty. Pak

by se dalo hovoit o meta-metadatech. Z praktickch dvod se vak tento termn pouv

mlo11

a o takovch datech se tak hovo jako o metadatech.

Pokud jde o formu metadat, je tvoena mnoinou nezvislch vrok, kter reprezentuj

daje o zdroji. V potaovm systmu nabvaj vroky formu jmna i typu vroku

a souboru dalch parametr. Napklad:

Jmno vroku Autor zdroje

Parametr 1 Jmno autora zdroje

11 Termn Meta-Metadata zahrnula jako jeden z typ metadat do sv monografie napklad i Arlene G.

Taylorov [TAYLOR, 2004, s. 150]

13

Parametr 2 Afiliace autora zdroje

Parametr 3 E-mail autora zdroje

O dvou vrocch tkajcch se stejnho zdroje plat, e jsou nezvisl a mohou existovat

samostatn. Jde o vznamnou a pro komunikaci na webu dleitou vlastnost metadat. Pokud

se vyskytuj dohromady na jednom mst, oznaujeme je jako kombinovan vrok.

Mnoiny vrok jsou povaovny za neuspodan seznamy.

Vroky o zdrojch koresponduj s jejich pslunmi vlastnostmi (atributy i znaky). To

znamen, e typ vroku je vrokem o tom, e zdroj m pojmenovanou vlastnost (nap. autor,

nzev, datum apod.). Parametrem se rozum bu dl typ vlastnosti (nap. autor-fyzick

osoba, autor-korporace apod.) nebo dl vlastnost (nap. jmno autora, afiliace autora, e-mail

autora apod.). Napklad:

Autor zdroje

Jmno autora zdroje Tim Berners-Lee

Afiliace autora zdroje World Wide Web Consortium

E-mail autora zdroje timbl@w3.org

Ke kad vlastnosti nle konkrtn hodnota, obecn pak hovome o modelu dvojice

(pru) vlastnost/hodnota.

Na obecn rovni je vrok o zdroji celkov tvoen nsledujcmi komponentami:

URI (Uniform Resource Identifier) zdroje

Identifiktorem typu vroku

Dalmi parametry k typu vroku

Implicitn nebo explicitn mus bt dle soust vroku:

Strana, kter ho uinila

Datum a as uinnho vroku

Aby byla tvorba metadat na webu dvryhodn a spolehliv, budou v celkov budouc

architektue hrt vznamnou roli jmenn prostory (zdroje s pslunm URI), kter budou

obsahovat slovnky se jmny i typy vlastnost, je jsou definovny podle stanoven

metodiky v rmci pslunch specifikac metadat. Pedpokld se jejich hypertextov

propojen s tvoenmi zznamy metadat jednotlivch webovch zdroj. V tomto ppad

pjde o specifick vroky typu vztahu mezi dvma zdroji, kter budou realizovny pes

hypertextov odkazy. Cel takov vrok bude tvoen typem vroku a dvma identifiktory

URI.

1.4 Metadata v ivotnm cyklu informanch objekt

Termn metadata je spojovn zejmna s procesy popisovn informanch objekt

(informanch zdroj, informanch entit). Popisn funkce nebo role metadat vak dnes nen

14

jedin. Zejmna v prosted zdokonalujcch se systm digitlnch informac jsou i jin typy

metadat postupn vytveny, doplovny a rznorod komunikovny v rmci nsledujcch

zkladnch etap ivotnho cyklu digitlnch nebo digitalizovanch informanch objekt12

:

Tvorba, vcensobn verze a nov uit informanch objekt. Objekty, kter vstupuj

do digitlnho informanho systmu jako pmo digitln nebo digitalizovan, by mli

jejich tvrci nebo sprvci opatovat alespo zkladnmi popisnmi a t administrativnmi

metadaty, a to zejmna v ppadech, kdy se pepokld jejich nov uit (me jt

napklad o pmou tvorbu metadat autory objekt v archivech vdy a vzkumu v rmci

auto-archivanch proces aj.) Metadata mohou bt vytvena tak v prbhu tvorby

vcensobnch verz stejnho informanho objektu (verze pro bn zpstupovn

koncovm uivatelm, verze pro dlouhodobou archivaci aj.) metadata mohou bt

vytvena cestou automatickho generovn pi digitalizaci paprovho dokumentu

(napklad technick metadata).

Popis a organizovn informanch objekt. Objekty, kter maj bt uloeny

v digitlnch repozitch, musej bt opateny potebnm mnostvm popisnch metadat

vetn metadat vcnho charakteru a tak metadat o uloen ve struktue digitlnho

informanho systmu. Tato metadata mohou bt vytvena bu automaticky (napklad

pomoc extrakce popisnch daj ze strukturovan hlaviky plnho textu) nebo run

cestou profesionly v rmci registranch, katalogizanch a indexanch proces.

Pdavn metadata mohou bt v souasnosti po zveejnn dokument tak vytvena

koncovmi uivateli v rmci specifickch webovch rozhran (folksonomie).

Validace informanch objekt. Uivatel peliv zkoumaj metadata i jin aspekty

nalezench informanch zdroj, aby zjistili jejich autenticitu a dvryhodnost.

Vyhledvn informanch objekt. Sprvn vytvoen popisn metadata jsou podstatn

k tomu, aby byli uivatel schopni tato metadata a pslun informan objekty snadno a

efektivn vyhledat. Informan systmy zrove automaticky vytvej a udruj specifick

metadata (logy), kter sleduj kroky i postupy uivatel pi vyhledvn, a tak

efektivnost vyhledvacho procesu.

Vyuvn, ochrana a dlouhodob archivace informanch objekt. V digitlnm

prosted mohou bt informan objekty vyuvny nejrznjm zpsobem, mohou bt

reprodukovny, upravovny aj. V rmci tchto proces mohou bt vytvena

a komunikovna metadata vztahujc se k uivatelskm anotacm, ke sledovn prv, ke

kontrole verz apod. Digitln objekty, zejmna ty vytvoen pmo jako digitln, je nutn

dlouhodob archivovat (aktualizovat, migrovat aj.), aby byla zajitna jejich neustl

dostupnost dnes i v budoucnosti. Archivan proces pedpokld vytvoen specifickch

archivanch metadat (napklad v souladu se standardem OAIS [ISO 14721:2003]).

Dispozice informanch objekt. Metadata hraj vznamnou roli v dokumentovn

zpstupovn informanch objekt z digitlnch repozit

12 Pipraveno voln podle publikace Anne J. Gillilandov [GILLILAND, 2008, Primary Functions of Metadata]

15

1.5 Definice termnu metadata a jejich typologie

Zcela obecnou definici metadat, kter byla uvedena v vodu tto sti textu (metadata jsou

data o datech), lze, t v kontextu jejich ve uvedench rol i funkc v ivotnm cyklu

informanch objekt, zpesnit a rozit. Vtina odbornk ze zainteresovanch obor i

oblast definuje metadata jako strukturovan informace, kter popisuj, osvtluj,

lokalizuj a rznmi zpsoby usnaduj vyhledvn a vyuvn informanho zdroje

[WISSER, 2007].

Odbornci se v zsad shoduj tak ve vymezovn zkladnch typ metadat v souasn

praxi digitlnch informanch systm a jejich slueb. Liit se mohou v jejich uspodanosti

[GILLILAND, 2008, Categorizing Metadata; TAYLOR, 2004, s. 147-152]. Jde o nsledujc

zkladn typy, resp. podtypy metadat:

Popisn metadata (angl. Descriptive metadata)

Popisn metadata reprezentuj vnitn vlastnosti (atributy i charakteristiky) informanch

objekt (zdroj). Jde napklad o daje o tvrci zdroje, jeho nzvu, vydavateli, roku vydn,

o daje tkajc se obsahu zdroje aj. Popisn metadata pomhaj tyto objekty identifikovat,

odliovat jejich jednotliv verze, vyhledvat a vybrat. Vznikaj zejmna pi profesionln

tvorb bibliografickch databz, katalog, archivnch invent a digitlnch fond. Tak

je ale mohou dnes vytvet sami tvrci informanch objekt v digitlnch archivech anebo

i uivatel pi jejich vyhledvn (folksonomie). K vznamnm metadatovm schmatm

popisnch metadat pat napklad schmata Dublin Core, MARCXML, MODS, hlaviky

TEI, EAD aj.

Administrativn metadata (angl. Administrative metadata)

Administrativn metadata jsou vyuvna k zen a sprv digitlnch objekt v rmci

jejich digitlnch fond (digitlnch loi, digitlnch repozit). Slou spe

profesionlm, nikoliv koncovm uivatelm. Nkte odbornci zaazuj

k administrativnm metadatm tak metadata archivan/ochrann, technick a prvn

(viz dal ti typy, resp. podtypy metadat v rmci tohoto bloku). Administrativn metadata

pomhaj urit lokalizovat informan objekty, poskytuj informace o dob vzniku

a posledn modifikaci digitlnho objektu, o okolnostech digitalizace, o vstupu objektu do

repozite, o elektronickm podpisu, o prvnch aspektech pstupu k objektu aj.

Archivan/Ochrann metadata (angl. Preservation metadata)

Archivan/Ochrann metadata podporuj procesy souvisejc s dlouhodobou archivac

a ochranou digitlnch informanch zdroj. Archivan metadata by mla zajistit

trvalou integritu a kontext dokumentu jako podmnku pro jeho zpstupnn

v budoucnosti. K typickm archivanm metadatm pat pvod a historie objektu,

vztah k dalm informanm objektm, daje o hardwaru a softwaru pro zobrazovn

informanho objektu aj. Pedpokld se, e jsou vytvena (generovna) automatickou

cestou. Archivan/Ochrann metadata jsou poadovna tak mezinrodn normou ISO

Referennm modelem OAIS [ISO 14721:2003]. Reprezentantem

archivanch/ochrannch metadat je napklad znm standard PREMIS.

16

Technick metadata (angl. Technical metadata)

Technick metadata reprezentuj technick charakteristiky digitlnch (potaovch)

soubor, napklad daj o datovm formtu zdroje, velikosti potaovho souboru,

komunikanm protokolu, kompresi, kontrolnm soutu aj.). Mohou bt vytvena

potaovm programem a jsou zpravidla urena pro dal zpracovn uritm

potaovm systmem i automatickou slubou. Dleit jsou pro zajitn

dlouhodob archivace a ochranu digitlnch objekt. Ke znmm schmatm

technickch metadat pat napklad metadatov schma MIX pro statick digitln

obrazy, hlaviky TEI pro textov zdroje aj.

Prvn metadata a metadata o pstupu (angl. Rights metadata and Access metadata)

Prvn metadata a metadata o pstupu poskytuj informace o prvech tvrc na

duevn vlastnictv (napklad autorsk prvo, patentov prvo aj.) a prvnch

dohodch (licencch), kter umouj uivatelm pstup k informanm objektm

(nap. oprvnn koprovat, reprodukovat nebo it informan objekt).

Strukturln metadata (angl. Structural metadata)

Strukturln metadata poskytuj informace o vnitn organizaci i struktue digitlnho

objektu. Mohou reprezentovat strukturu a vztahy dlch digitlnch objekt, kter tvo

komplexn digitln informan objekt (napklad jednotliv digitalizovan strnky sel

asopis celho ronku, kapitoly jedn knihy a pipojen obrzky, svazky vcesvazkovho

souboru aj.). Jsou nezbytn pro zpstupnn objektu koncovm uivatelm, pro jeho

sprvn zobrazen a navigaci digitlnho objektu. Vznamn jsou i pro dlouhodobou

archivaci. Pro strukturln metadata je vhodn vyut dl st ()

metadatovho standardu METS.

1.6 Termn metadatov schma

Dalm frekventovanm termnem v oblasti metadat je termn metadatov schma (angl.

metadata scheme). Termn byl definovn v ad dokument, rozum se jm soubor

metadatovch prvk (angl. elements) a pravidel k jejich pouvn, kter byl definovn

pro njak specifick cl [WISSER, 2007].

K souasn dob bylo na svt vytvoeno velk mnostv metadatovch schmat. Kad

metadatov schma definuje uritou, vt nebo men, mnoinu prvk, kter se budou

pouvat pro tvorbu metadat (metadatovch zznam), dle jejich obsah (smantiku) vetn

ppadnch pravidel pro plnn hodnot jednotlivch prvk a strukturu (syntax) pro potebu

komunikace metadat, zejmna v elektronickm a sovm prosted. Nkter metadatov

schmata mohou mt specifikovnu jenom smantiku (napklad Dublin Core) s tm, e pro

poteby komunikace (vmny) metadat mezi systmy se dodaten me stanovit vce struktur

(napklad XHTML, RDF, XML aj.).

Hodnoty prvk se mohou vytvet voln jednoduchm zpsobem (me bt uren napklad

autorm, kte metadata musej sami tvoit), anebo zen (uren zejmna kolenm

profesionlm). V rmci zenho zpsobu se vyuv rznch pravidel popisu (nap.

katalogizan pravidla, jako je AACR2 aj.) a tak zench slovnk (selnk) menho nebo

vtho rozsahu (typ datovch formt, typ informanch zdroj, kdy jazyk, kdy zem

17

aj.), klasifikanch soustav, soubor autoritnch dat (jmennch, pedmtovch). Specifickm

prvkem metadat jsou v souasnosti tak (optimln) trval identifiktory, kter jednoznan

identifikuj dan informan zdroj. K vznamnm identifiktorm pro digitln zdroje dnes

pat identifiktory DOI, HDL, ARK, URN, PURL aj.

Trendem souasnosti je vyuvn znmch metadatovch schmat majcch povahu

mezinrodnho standardu (napklad Dublin Core, MODS, MADS, METS, hlaviky TEI aj.).

Jejich vhodou je bezproblmov vmna metadat mezi systmy v celosvtovm zbru.

2 Vznamn metadatov schmata (vbr)

Tato st textu zahrnuje (v tto verzi) pehled vybranch metadatovch schmat, kter maj

povahu mezinrodnch standard a kter jsou nejvce vyuvan v praxi souasnch

digitlnch knihoven a digitlnch archiv pro komunikaci metadat. Vybran pklady

nejznmjch metadatovch schmat zahrnuj jejich strunou charakteristiku s ppadnm

vvojem, specifika jejich smantik a pklady metadatovch zznam.

2.1 Metadatov schma Dublin Core (DC)

Metadatov schma Dublin Core je jednou z nejznmjch specifikac metadat. Byla

pvodn navrena pro popis webovch informanch zdroj, dnes je vyuvna ve velkm

potu systm digitlnch knihoven, digitlnch archiv a nadstavbovch slueb metadatovch

databz. Jde ve sv podstat o specifikaci (smantiku), kter je ji vce ne 16 let stle

stedem pozornosti v celosvtovm mtku. Specifikace m univerzln zbr a je jednou ze

zkladnch specifikac, kter pisply k vytven syntaktick struktury metadat v projektu

Rmce pro popis zdroj (RDF).

2.1.1 Vznik schmatu Dublin Core

Iniciativa Dublin Core (jej pesn jmno je Dublin Core Metadata Initiative, dle tak

jako DCMI, http://dublincore.org/) [Dublin Core Metadata Initiative, 2012] se zkonit

zrodila v technologicky pznivch podmnkch rozvoje internetu a jeho informanch slueb.

Postupn nrst sov dostupnch zdroj (v letech 1991-1995) na jedn stran, ale jejich jen

velmi obtn zjiovn i vyhledvn na stran druh, zejmna pokud jde o obsah

poskytovanch informac, pimlo adu odbornk z oblasti potaov vdy, informan vdy,

knihovnictv a dalch pbuznch oblast k intenzivnm vahm a krokm k een tohoto

vnho problmu. Na poad dne se, vedle jinch, dostala v historickm kontextu asto

opakovan otzka inn kontroly, ale i novch zpsob komunikace informanch zdroj

tentokrt sov dostupnch pomoc informace oznaovan termnem metadata.

Za oficiln iniciativy Dublin Core je pokldno jednn pracovnho semine, kter se

uskutenilo v beznu 1995 v americkm Dublinu (Ohio). Nen nhodou, e

lo prv o toto msto. Jak znmo, je sdlem centra nejvt americk

i svtov st knihoven OCLC a hlavn akti semine i cel iniciativy byli

v t dob zamstnanci jejho vzkumnho oddlen (zejmna Stuart

L. Weibel a Eric Miller). Sponzorsky se na semini podlelo i Nrodn

centrum pro potaov aplikace NCSA (National Centre for

Supercomputing Applications). Clem semine bylo spolen posouzen

http://dublincore.org/

18

poteb, pednost, nedostatk a stvajcch een danho problmu ze strany majitel i

provozovatel informanch fond na WWW a zejmna dosaen shody pi vytven

zkladnho souboru metadatovch prvk k popisu zdroj. Kritriem vbru jednotlivch

prvk byly podstatn vlastnosti (znaky) sovch digitlnch zdroj z hlediska jejich

vyhledvn, vyloueny byly v dan chvli vechny dal vlastnosti (znaky), kter smovaly

k plnn jinch funkc prce s tmito zdroji (technick, technologick. archivan, obchodn

aj.). Za elem rychlho dosaen pozitivnch vsledk byly v vahu v prvnm okamiku

vzaty pouze digitln zdroje textov povahy.

Pi navrhovn zkladn mnoiny metadatovch prvk k popisu zdroj se zajist nabzela

i cesta odvodit ji nap. ze znmch stvajcch model knihovnickch katalogizac (formt

typu MARC s pslunmi pravidly). K derivan cest vak nemohlo dojt. Profesionln

a sloit tvorba zznam informanch zdroj aplikovan v oblasti knihoven byla vylouena

z nkolika dvod. Formty typu MARC jsou jenom strojem iteln , nikoliv vak stroji

srozumiteln (formt MARCXML v t dob jet neexistoval), tj. jejich struktura i smantika

nevyhovovaly poadavkm na budouc architekturu komunikace informac vetn informac o

informacch (metadat) na WWW. Podstatnm dvodem byl i ohled na budouc tvrce

zznam, jimi mohli i mli bt i samotn autoi (tvrci) nebo vydavatel

(zpstupovatel) zdroj. Zmrem bylo, jak deklaruj materily ze semine [WEIBEL,

1995, st 1.3], vytvoen zcela jednoduchho strukturovanho zznamu (popisu) novho

typu, kter by byl doplkem jednak k popism knihovnickch katalogizac typu MARC

apod., resp. popism typu metadat sloitjho obsahu (nap. formt TEI), jednak k zatm

nevyhovujcm i nedostatenm popism realizovanm v rmci zcela automatizovan

indexace plnch text webovch dokument pes internetov systmy typu search engine.

Pi vytypovvn jednotlivch daj nicmn profesionln katalogizan popis sehrl jistou

pozitivn lohu tak, a to pedevm proto, e pedmtem byly textov digitln dokumenty,

jejich vlastnosti (znaky) se v ad ppad shoduj s tradinmi. Nebylo tedy nutn pi

zjiovn a poznvn podstatnch vlastnost zanat od stavu nula, ale mohly se uplatnit

ji dvj znalosti a zkuenosti. Na semini byl deklarovn tak poadavek na tzv.

promtn (mapping) metadat do profesionlnch struktur typu MARC, kter vak narazilo

na nkter problmy, v jejich pozad jsou formy katalogizanch daj, ale tak nov

specifick vlastnosti dynamickch digitlnch zdroj. Pozitivnm momentem tvorby novho

typu popisu informanch zdroj bylo z jistho aspektu tak zintenzivnn jejich poznvn

s clem pispt k rozvoji teorie spoleensk informan komunikace.

Navren mnoina daj pro popis digitlnch dokument, oznaen termnen Soubor

prvk metadat Dublin Core (Dublin Core Metadata Element Set, ve zkratce DC),

zahrnovala v dob svho vzniku celkem 13 prvk. Je poteba uvst, e nelo o definici

komplexnho formtu, jak jsme zvykl vdat u formt typu MARC, zdrazovna byla

v prvn fzi pouze strnka smantiky (obsahu). Syntax (struktura) potebn zejmna ke

komunikaci metadat v relnch stch, stejn jako jejich bli specifikace ve form rznch

prvodc, byly ponechny stranou. Z pozdjho vtu zkladnch 15 daj (viz dle v textu)

chybl daj pro anotan popis (Description), kter byl zaveden a pozdji zejmna pro

poteby zpracovn obrazovch zdroj, a dle speciln daj pro ochranu autorskch prv

(Rights), jeho poteba se ukzala pozdji rovn jako dleit.

19

Jako hlavn a v podstat jedin daj vcn povahy, pokud se nebere v potaz daj o nzvu

digitlnho dokumentu i objektu a specifick daj o geografickm a asovm pokryt

(Coverage) dokumentu/objektu, byl v souboru uveden daj o pedmtu/tmatu (Subject),

a to v poad jako prvn z dvodu jeho nejdleitjho postaven z hlediska vyhledvn.

Nsledovaly daje dobe znm z oblasti tradinho popisu dokument: nzev (Title), dle

trojice tzv. initel, resp. agent (z angl. Agents) procesu informan, resp. dokumentov

komunikace, tedy autor (Author), nakladatel/vydavatel (Publisher), u nho se ovem

v krtk definici zdrazovala novodob funkce instituce, kter dokument v sti zpstupuje,

a sekundrn dal initel (Other Agents) z hlediska knihovnick katalogizace by se dalo

uvst, e lo o tzv. dal pvodce. V kontextu komunikace digitlnch zdroj jim vak mohly

bt pisuzovny dal role, resp. jejich role se i mnla. K dalm vytypovanm dajm patily

datum (Date), jeho uplatovn v popisu dynamickch digitlnch zdroj je dodnes znan

komplikovan a stle diskutovan, typ objektu (Object Type), kter pat co do dlch

hodnot k jednm z nejsloitjch [BRATKOV, 2005], forma (Form), pedstavujc

reprezentaci (uspodn) dat na potaovm mdiu, specifick identifiktor (Identifier),

kterm je pro webov zdroje pedevm jejich adresa uloen (URI, URN, URL), daje

o vztahu/vazb k jinm zdrojm (Relation), daj o pvodnm zdroji (Source)

digitalizovanho dokumentu a konen jazyk (Language) zdroje.

Specifickou a stle diskutovanou otzkou bylo deklarovan zamen specifikace DC na

autory a vydavatele dokument. lo tehdy o velmi zajmav moment v rmci spoleensk

dlby prce v informan komunikaci. Pedpokladem vak bylo, a ji prvn semin tuto vizi

nastnil [WEIBEL, 1995, st 3.0], vytven innch interaktivnch pracovnch formul

a dalch nstroj dostupnch na WWW a v jejich rmci zejmna automatick vyuvn

profesionlnch soubor metadat typu selnk, zench hesl, tezaur, identifiktor

apod., kter u existuj.

Akti prvnho semine se rovn shodli na zsadch dalho rozvjen formtu. Zdraznno

bylo zejmna:

zahrnut pouze podstatnch daj v popisu, a to s ohledem na vyhledvn dat na webu

roziitelnost formtu v konkrtnch loklnch aplikacch i systmech v mezch stanoven

vzjemn budouc souinnosti (interoperability)

volitelnost a opakovatelnost vech daj

modifikovatelnost vybranch daj zejmna pro poteby specilnch systm pes tehdej

tzv. kvalifiktory (schmata/modely hodnot daj a typy daj)

2.1.2 Dal rozvjen DC

Vsledky prvnho semine iniciativy Dublin Core uvtala ada instituc v USA ale

i v zahrani, kter se rozhodly pipravit prvn projekty zpracovn webovch dokument ve

svch automatizovanch provozech. Patily k nim napklad kdysi vznamn Seversk projekt

metadat (The Nordic Metadata Project) zajiovan a zen informan st NORDINFO

[The Nordic Metadata, 2000], v jeho rmci byl pipraven na WWW dostupn genertor

unifikovanch jmen zdroj URN (Uniform Resource Names) pro astnky ze Skandinvie,

dle pohodln interaktivn formul k tvorb metadat podle Dublin Core (v souasnosti ji

20

nen dostupn) a tak experimentln konvertor pro pevod metadat do formt typu MARC

(nen ji rovn k dispozici). Provovn monost pevodu (mapovn) metadat Dublin

Core do tehdejho knihovnickho formtu USMARC v rmci vzkumnch aktivit zahjila

tak Kongresov knihovna ve Washingtonu. Ji ve v textu zmiovan problmy, kter z

toho vzely, byly pedevm povahy smantick. V zjmu realizace konverze bylo dokonce v

roce 1996 do formtu USMARC doplnno nov pole 720 pro nekontrolovan jmno pro

potebu pevodu daje o autorech/tvrcch digitlnch zdroj DC, kter nejsou zeny pes

soubory autorit [DEMPSEY, 1996, st 2.3].

V prbhu pprav na realizaci prvnch projekt vyuvajcch specifikace daj DC vyvstala

ped zpracovateli ada problm. Po zhruba ron elektronick diskusi byly jednotliv sporn

a oteven otzky pedloeny astnkm 2. pracovnho semine DC, kter se konal ji za

poetn asti odbornk z dalch zem ve Velk Britnii na Warwicksk univerzit v dubnu

1996 [DEMPSEY, 1996]. Semin m v historii iniciativy DC mimodn vznam, protoe na

nm byl pedloen k posouzen vznamn nvrh modelu komunikace metadat v sti Internet,

kter dostal jmno Warwick Framework (Warwicksk Rmec). Jednn konkrtn

projednalo nsledujc okruhy problm:

Specifikace syntaxe metadat pro poteby jejich penosu v prostoru WWW. Ukzalo se

toti, e pi realizacch projekt zpracovn a vyuvn informac o digitlnch zdrojch

tvrci zaali navrhovat a uplatovat rznou navzjem nesluitelnou syntax a strukturn

vazby k penosu metadat v prostoru WWW. Chybl definovan spolen model takovho

penosu. Pslun pracovn skupina proto pipravila nvrhy k vytvoen jednoduchho

nstroje na vnoen metadat pmo do dokument. V rmci jazyka SGML byla pro

metadata navrena speciln tabulka pro definici dokumentu DTD, kter byla promtnuta

do formtu HTML (v roce 1996 ve verzi 2.0), a to v rmci jeho hlaviky, tj. tagu

. Zrove byl pipraven nvrh na propojen metadat na extern zdroj, kter

obsahuje jejich specifikaci (definici). Shodou okolnost byl v kvtnu 1996 konn i semin

Pracovn skupiny pro distribuovanou indexaci a vyhledvn konsorcia W3C za asti

pedstavitel vech vznamnch vyhledvacch systm a slueb na WWW, na kterm byl

pijat konsensus, v jeho rmci byly jako doasn een nvrhy iniciativy DC (v rmci

WF - viz dle v textu) pijaty.

Pprava pracovnch manul a interaktivnch formul k tvorb metadat. Tvorba

takovch pomcek se stala v rmci realizovanch projekt velmi nalhavou, protoe je

mli vytvet autoi dokument nebo vydavatel. Pklad dobe fungujcch

interaktivnch formul k tvorb metadat vetn doplkovch elektronickch prvodc

bylo mono najt na WWW mnoho (ve byl v textu zmnn formul Severskho

projektu metadat, kter byl v eskm pekladu implementovn tak v R (na serveru NK

R) a kter v nov verzi sou stle na webu Webarchivu.

Zpsoby rozen zkladn skupiny metadat Dublin Core pedstavovaly velmi paliv

problm. ada systm apelovala na doplnn rznch dalch daj, kter by zajiovaly

dal potebn funkce pi vyuvn zdroj. Velk tlak byl vyvjen ze strany pedstavitel

uvajcch formty typu MARC. Zkladn mylenkou tvrc DC ovem bylo, e daje

potebn pro zajiovn loklnch a specializovanch funkc pro prci s digitlnmi zdroji

jsou v kompetenci jejich systm. Specifikace DC pedstavuje skuten jenom zkladn

spolen jdro pro popis zdroj v rmci WWW mla plnit zkladn funkci poznvac

21

(nstroj popisu/zobrazen zdroje) a komunikativn (nstroj uloen, penosu a vyuit

obsahu popisovanho zdroje).

Specifikace rmce (architektury) pro vzjemnou komunikaci metadat v prostoru WWW.

Tm americkch odbornk navrhl a na jednn semine pedloil k posouzen nvrh

modelu pro komunikaci metadat pochzejcch z rznch systm, kter dostal jmno

Warwick Framework (dle t jako WF). Pro jeho ppravu byly do vahy krom Dublin

Core vzaty jet formt RFC 1807 a formty (formule) IAFA. Warwicksk rmec se stal

vedle jinch pedchdcem tzv. Rmce pro popis zdroj (RDF, Resource Description

Framework), kter byl do roku 2004 rozvjen konsorciem W3C.

Warwicksk rmec byl nvrhem architektury, kter ml vyhovovat jednotlivm modelm

metadat v prostoru WWW a navzjem je spojovat. lo o architekturu pro vzjemnou vmnu

jednotlivch soubor (balk) metadat nejrznj povahy: zznamy zdroj (DC, IAFA

apod.), soubory definic, struktur a smantik jednotlivch metadat, rzn selnky, tezaury

apod. I proto dleit msto ve WF hrla navren typologie jednotlivch objekt metadat.

Byly navreny ti zkladn typy: jednoduch soubor metadat (nap. zznam jednoho zdroje),

nepm soubor metadat (tj. odkaz na extern jin zdroj, kter je obsahuje) a kolekce vce

objekt metadat najednou (tzv. kontejner) [LAGOZE, 1996, The Warwick Framework

architecture]. V relnm provozu se pak pedpokldal zcela automatizovan sbr a smna

metadat v konzistentn form, seskupovn jednotlivch typ metadat nebo jejich vyuvn

pro specifick skupiny uivatel (agenti/klienti).

Extenz nvrhu WF byla i jeho konkrtn, by limitovan, implementace pro HTML, verzi 2.0

s podmnkou, e bude transparentn pro existujc prohlee WWW, indexan a vyhledvac

sluby a dal HTML nstroje. Implementace byla dleit pro realizaci ady projekt.

Konkrtn byla pro HTML realizovna nsledujc syntax:

META tag pro uloen vnoench metadat v rmci hlaviky HTML dokumentu.

V kadm META tagu byla specifikovna dvojice jmno/hodnota, kter byla kdovna

pomoc atributu NAME a atributu CONTENT. V hlavice mohly bt obsaeny

vcensobn daje. Jednoduch pklad jednoho daje:

Pro hodnotu atributu NAME byla navrena zvltn tekovac notace, pomoc n se

udvalo jmno souboru metadat a (po tece) jmno daje. Pozdji se teky uplatnily i pro

vyjden typologie jmen daj. Dnes je tento systm oznaovn termnem pseudo-

hierarchick tekovac notace [Dublin Core Metadata Initiative, 1999b, st 3.1] (dnes ji

nen vyuvn). Metadata Dublin Core obdrela jmno DC. Konkrtn pklad dvou daj:

LINK tag byl navren pro poteby uveden odkazu na webov zdroj, v nm se nachz

specifikace (definice) danho pouitho souboru metadat. Syntax obsahovala typ schmatu

souboru metadat (atribut REL) a URL zdroje na WWW (atribut HREF). Napklad definice

daje nzev ve specifikaci DC byla odkazovna nsledujcm zpsobem:

22

Vt zsah do souboru (mnoiny) Dublin Core byl proveden po konn v poad 3. semine

Dublinsk iniciativy (opt v Dublinu) v z 1996 [WEIBEL, 1997a]. Jeho stednm tmatem

byly obrazov informan zdroje zpstupovan v prosted Internetu a WWW. Diskuse

byla zamena na adu aspekt tchto zdroj ve vztahu k jejich popisu v rmci specifikace

DC. Metadata pro tento typ webovch zdroj, kter mla jin typ formtu ne HTML,

vyadovala jin prostor, ne je samotn obrazov zdroj. Zznamy se ukldaly zpravidla do

interaktivnch databzovch soubor budovanch jako soust digitlnch knihoven, kter

mohou bt pes pslun rozhran na WWW propojeny.

Jeden ze zvr semine byl podstatn: 13 dosavadnch prvk nepostaovalo k popisu

obrazovch zdroj. Podstatn daj, kter po diskusi pibyl do sestavy, byl daj popis

(Description), kter je nutn k vyjden jeho obsahu pro poteby vyhledvn. Posledn daj

dnes znm patnctky Dublin Core, kter pibyl takt v souvislosti s obrazovmi zdroji,

byl daj prva (Rights), tkajc se informac o autorskch prvech a rznch omezench

vyuvn zdroje.

Cel zkladn mnoina metadat Dublin Core byla po doplnn dvou novch daj i nov

uspodna. Nesla oznaen DC, verze 1.0 a byla publikovna na WWW v prosinci 1996.

Bhem dalho roku byly provedeny dl zmny (soubor byl aktualizovn). V z 1998 byla

tato verze pijata jako internetov standard RFC 2413, je je nyn u jako neplatn verze stle

k dispozici na WWW [RFC 2413, 1998].

tvrt pracovn semin iniciativy DC se konal v Austrlii (Canberra) v beznu 1997. Zcela

naplno se na tomto semini projevily dv tendence formovn DC. Zastnci prvn tendence,

oznaovan jako minimalist, prosazovali zachovn stvajc mnoiny definovanch

prvk. Jejich poadavkem bylo zachovn maximln jednoduchosti formtu, tj. minimln

poet prvk bez dalch dlch specifikac (kvalifiktor), protoe jen tak lze vyhovt

principm tvorby a uit metadat v prostoru WWW. Zastnci druh tendence, oznaovan jako

strukturalist, naopak, s vdomm komplikac, kter mohou nastat pi tvorb a uit

metadat v provozu na WWW vetn velkch nklad, poadovali rozen definovan

mnoiny DC jednak co do potu prvk, jednak co do kvalifiktor. een dan situace

nebylo a nen jednoduch a bude dno a v budoucnu po zskn dalch zkuenost z provozu

prvnch systm [WEIBEL, 1997b].

Nicmn, canberrsk semin projednal nvrh na podrobnj specifikaci DC pomoc tzv.

kvalifiktor (parametr ble urujcch definovan prvky). lo konkrtn o kvalifiktory:

Jazyk (Language), ve kterm byla hodnota daje zapsna a uloena. lo o vznamn

parametr vzhledem k mezinrodnmu charakteru budovn webovch systm a slueb.

Schma (Scheme), kter udval model i zpsob zpisu nebo i tvorby daje. Uvn

tohoto parametru bylo zpravidla vzno na rzn normy (nap. ISO 8601 pro formu dat

jako asovch daj, ISO 639 pro kdovn jazyk, internetovou normu MIME pro

formty soubor penench v rmci Internetu aj.) nebo znm zen pedmtov

hesle, tezaury i klasifikan schmata). V rmci komunikace metadat se pedpokldalo

odkazovn takovch externch zdroj metadat, pokud byly dostupn na WWW, pomoc

pslun syntaxe formtu.

23

Typ (Type), kter udval bu dal parametr daje (e-mail autora apod.) nebo dl typ

daje (autor-fyzick soba, autor-korporace aj.). Pro poteby systm uvajcch

specifikaci DC byla navrena provizorn pseudo-hierarchick tekovac notace, pomoc

n byly oddlovny dl daje (v dokumentaci DC jsou oznaovny tak anglickm

vrazem subelement). Napklad:

Jak je vidt z pedchozho textu a ukzek pklad, zabval se australsk semin podrobnji

i syntax zpisu kvalifiktor. K ve uvedenmu komenti lze pipojit jet malou ukzku

jednoho daje zahrnujcho najednou vechny 3 typy kvalifiktor:

Problematika ze semine v Austrlii byla dle rozvedena na 5. semini konanm ve stejnm

roce (v jnu 1997) v Helsinkch. astnci hodnotili ji poetn vsledky z provozu aplikac

DC v prostoru WWW (nap. viz ve komentovan spn Seversk projekt metadat).

Diskutovny byly opt otzky kvalifiktor a zvltn msto zaujaly dl specifikace daj

datum, pokryt a vztah [WEIBEL, 1998]. Problematika dat jako asovch daj (nap. jejich

typologie, forma zpisu apod.) byla s ohledem na dynamick charakter webovch zdroj

velmi obtn. Speciln daj o prostorovm a asovm pokryt zdroje tak doznal mnoho

zmn, v souasn chvli jsou navrhovny dal dl specifikace. V rmci daje o vazbch se

eila komplikovan otzka vztahu digitlnch zdroj mezi sebou navzjem. Jak znmo,

identifikace vztah je nesmrn nron i pro profesionla, nato pro bnho uivatele, kter

m potebu teba jen citovat urit dokument nebo jenom dl strnku. Jinak lo samozejm

tak o otzku popisn jednotky. V terminologii DC se objevil tento problm pod vrazem

princip 1:1. Konkrtn se problm tkal zejmna popisu kolekc webovch strnek

sdruench v rmci webovch sdel, verz dynamickch digitlnch dokument,

multimedilnch zdroj apod. V rmci semine v Helsinkch byly navreny zkladn typy

dlch vztah (relac).

Vsledkem helsinskho semine a nsledn diskuse pslun pracovn skupiny bylo

publikovn materilu ke kvalifiktorm jednotlivch prvk DC (materil ji nen k dispozici

na WWW). Nov byla navrena dokonce formalizovan definice kvalifiktor DC pro

poteby tvorby metadat DC v rmci schmatu RDF [Dublin Core Metadata Initiative, 1997b,

Appendix 2].

Jednou z dleitch otzek diskutovanch na 6. semini DC, kter se konal v listopadu 1998

ve Washingtonu, byla formalizace proces, organizace a zen Dublinsk iniciativy (DCMI).

DCMI se stala vznamnm mezinrodnm virtulnm spoleenstvm, jejm poslnm se stal

rozvoj, standardizace a podpora souboru prvk DC. Od potku roku 1999 bylo proto

zahjeno postupn formovn organizan struktury, kter mlo bt potvrzeno na 7. semini

v jnu 1999 ve Frankfurtu nad Mohanem. Podle nvrhu je DCMI celkov zeno editelstvm

DCMI (DCMI Directorate), kter sdlilo v rmci pvodn hostitelsk organizace OCLC (nyn

je v roli hostitelsk organizace Korejsk nrodn knihovna). Krom jinho zajiuje tak

webovou prezentaci (http://dublincore.org). zen a koordinaci normalizanch prac

zajiuje Vkonn skupina DC (DC Executive Group, DC-EG). Poradn vbor editelstv

DCMI (DC Advisory Committee, DC-AC), kter je tvoen z reprezentant rznch systm

a slueb z celho svta, d prci tematickch pracovnch skupin DC, schvaluje jejich nvrhy

http://dublincore.org/

24

a spolupracuje s jinmi mezinrodnmi aktivitami a organizacemi (W3C, IETF aj.). Dleit

innost se odehrv v rmci ady pracovnch skupin (DC Working Groups, DC-WG), kter

projednvaj dl problmy rozvoje DC v rmci elektronickch diskusnch skupin i na

seminch. Zkladnm produktem skupin jsou pracovn nvrhy (Working Draft), je

mohou po dalm projednvn v celkov diskusn skupin (DC General mail) a schvlen v

Poradnm vboru nabt povahy nvrhu doporuen (Proposed Recommendation)

a konenho doporuen (Recommendation).

V ervenci roku 1999 pedloila DCMI odborn veejnosti jako nvrh doporuen

revidovanou verzi zkladnho souboru prvk Dublin Core, kter nesla oznaen verze 1.1

(Version 1.1) [Dublin Core Metadata Initiative, 1999a]. Nelo o verzi vyho du, ale pouze

o podstatnou formln pravu, v rmci n dolo ke zlepen a zpesnn definic jednotlivch

prvk (daj). Pedloen verze byla odna do novho kabtu - cel soubor je definovn

podle spolen mezinrodn normy ISO/IEC 11179 Specifikace a standardizace datovch

prvk. Formalizace tohoto typu byla velice dleit pro budouc vyuvn metadat DC

v relnm automatizovanm provozu na WWW. Nvrh definic zkladnch prvk byl v t

chvli k dispozici na WWW v rmci nvrhu zkladnho modelu DC-RDF [Dublin Core

Metadata Initiative, Guidance, 1999b, Appendix 1]. Definice prvk musely podle zmnn

normy obsahovat celkem 10 poloek:

1. Jmno daje

2. Identifiktor daje jako jeho jedinen kd pro automatizovan zpracovvn

3. Verze definice daje

4. ad pro registraci daje

5. Jazyk, v nm je daj vyjden

6. Vlastn definice daje

7. Povinnost uvdn daje

8. Typ daje

9. Maximln poet vskyt daje

10. Koment k vyuit daje

Akoliv od konn 6. semine Dublin Core v prosinci 1998 byla vedena ada diskus

k monostem rozen nebo peuspodn dosavadn sestavy daj Dublin Core, odpovdn

pracovnci v prbhu jara ujistili, e se dn zmny v tomto smru konat nebudou [WEIBEL,

1999]. Co do potu definovanch daj byl soubor toton s verz 1.0. Zmny nastaly v

definicch. O kter podstatnj zmny lo? V nsledujcm pehledu jsou uvedeny v rmci

koment k jednotlivm dajm (prvkm). Jako prvn je uveden vdy esk peklad jmna

daje, v kulat zvorce je jmno v anglickm originlu (podle verze 1.1 z ervence 1999);

frze uveden v uvozovkch v kulatch zvorkch jsou plnmi nebo dlmi citty ze

zveejnnho dokumentu [Dublin Core Metadata Initiative, 1999a]:

1. Nzev (Title)

Tato nov definice je oproti pvodn zkrcen (jmno dan zdroji); stanoven initele

(pvodn autor a vydavatel) procesu pidlovn jmna, tj. nzvu zdroje, bylo zrueno,

nevyskytuje se ani v komenti.

25

2. Tvrce (Creator)

V rmci tohoto daje dolo pedevm ke zmn jmna daje (pvodn Autor nebo

tvrce); po diskusch byl vraz autor vylouen t s ohledem na adu novch aspekt,

kter autorsk role u digitlnch informanch zdroj nabr (plat zejmna pro nov

vznikl typy); nov - a velmi progresivn je i nov definice daje (entita primrn

odpovdn za proveden obsahu zdroje); z pvodn definice bylo vyloueno slovo

intelektuln, kter bylo pevzato z katalogizanch instrukc, kter vak dnes ji ne

zcela koresponduje s novou situac; v komenti pibv ve vtu tvrc, vedle fyzick

osoby a organizace, zcela nov poloka sluba (sluby, systmy apod.); kdo zn tehdej

web, jist ocenil zaazen tto potebn poloky; v komenti se objevuje nov obecnj

charakteristika tvrc jakoto entit, ovlivnn t souasnmi novmi nhledy na

autorstv v materilech IFLA [Functional, 1999].

3. Pedmt (Subject)

Pvodn definice byla peformulovna a podstatn zpesnna (tma obsahu zdroje), tj.

pibylo velmi potebn slovo obsahu, kter tam pvodn nebylo.

4. Popis (Description)

Nov definice byla vce zobecnna (vet obsahu zdroje) a koment podv vce

pklad k uit tohoto daje.

5. Vydavatel (Publisher)

Nov definice je oproti pvodn zkrcena (entita odpovdn za zpstupnn zdroje);

koment opt, jako v ppad daje tvrce, nov upesuje, e vydavatelem me bt

vedle fyzick osoby a organizace tak sluba (sluby, systmy apod.).

6. Pispvatel (Contributor)

Stejn jako v ppad daje tvrce, dolo i u tohoto daje ke zmn jmna, i kdy jenom

formln - byl vyputn zbyten vraz dal; definice daje je vak pepracovna

podstatn (entita odpovdn za proveden pspvku k obsahu zdroje); vraz

o vznamnm intelektulnm pspvku pispvatele byl zruen; koment k definici

rovn dopluje ve vtu pklad slubu (sluby, systm), kter tak me bt v tto roli.

7. Datum (Date)

Pvodn definice je zcela pepracovna, a to na zklad rozshl diskuse v pracovnch

skupinch (datum spojen s njakou udlost v ivotnm cyklu zdroje); v definici se

odr charakteristick rys digitlnch zdroj, kter jsou u ady typ velmi dynamick

(vetn psemnch dokument); doporuen pro uvn normy ISO 8601 zstalo

nezmnno.

8. Typ (Type)

Definice v nov verzi doshla sice jistho pokroku - je vce zobecnn (povaha nebo nr

obsahu zdroje), je vak stle diskutabiln; urit by mohla bt dle zpesovna; jak

napovd elektronick diskuse v pslun pracovn skupin, dolo bhem poslednho roku

k dalm zmnm ve vtu jednotlivch typ (stav z roku 1998 byl komentovn v asopise

Nrodn knihovna [BRATKOV, 2005, st 4].

26

9. Formt (Format)

Rovn v ppad formtu digitlnch zdroj dolo k upesnn definice (fyzick nebo

digitln manifestace zdroje); formulace definice je, krom jinho, ovlivnna souasnmi

nhledy a zvry IFLA k problematice informanch zdroj a dokument, kter byly asto

v diskusch brny v potaz; koment k definici dopluje nkter dal daje, jako jsou

nap. rozmry, potebn pro popis nkterch typ informanch zdroj (obrazov,

trojrozmrn apod.).

10. Identifiktor (Identifier)

V definici tohoto daje, kter hraje v rmci architektury souasn i budouc webov

komunikace velkou lohu, dolo ke zpesnn definice (jednoznan odkaz na zdroj

v rmci danho kontextu); koment dopluje pklady o identifiktor DOI (Digital

Object Indentifier).

11. Zdroj (Source)

Akoliv se kolem tohoto daje v posledn dob rozproudila velk diskuse (zdlo se, e

daj bude slouen s dajem vztah), nakonec k tomu nedolo a zstv i nadle v cel

sestav. Jeho definice byla mrn upravena (odkaz na zdroj, ze kterho byl popisovan

zdroj odvozen).

12. Jazyk (Language)

Definice daje je nezmnna, koment ovem upesuje odkazy na normy, kter jsou

doporueny k vyuvn; zpesnny jsou dl instrukce.

13. Vztah (Relation)

Definice tohoto daje je upesnna (odkaz na pbuzn zdroje), tj. pvodn termn

souvislost s dalmi zdroji byl nahrazen pesnjm termnem odkaz na zdroje.

14. Pokryt (Coverage)

Definice tohoto specilnho daje byla zobecnna (rozsah nebo zbr zdroje), rovn tak

koment obsahuje pesnj specifikaci a pklady.

15. Prva (Rights)

Zkladn definice tohoto poslednho daje byla tak upesnna (informace o prvech

udrovan ve zdroji nebo mimo nj).

Pracovn nvrh nov verze specifikace Dublin Core (verze 1.1) byl po diskusi 9. z 1999

ustanoven jako definitivn doporuen. Pln znn tohoto textu je k dispozici na adrese:

.

2.1.3 Aktuln stav schmatu DC

Nejnovj verze Dublin Core (stle ale verze 1.1) pochz z 14. ervna 2012 jako doporuen

DCMI (DCMI Recommendation). Je k dispozici jednak jako samostatn metadatov

specifikace (zkrcen DCES, http://dublincore.org/documents/2012/06/14/dces/ nebo

http://dublincore.org/documents/dces/), jednak jako soust irho slovnku termn

(zkrcen DCTERMS, http://dublincore.org/dc/terms/)

http://purl.org/dc/documents/rec-dces-19990702.htmhttp://dublincore.org/documents/2012/06/14/dces/http://dublincore.org/documents/dces/http://dublincore.org/dc/terms/

27

Specifikace Dublin Core je kodifikovna v aktuln verzie RFC 5013, kter pochz z roku

2007 [RFC 5013, 2007]. Metadata DC jsou v souasn dob tak

kodifikovna jako technick americk norma ANSI/NISO Z39.85

[ANSI/NISO Z39.85:2007]. Na mezinrodn rovni byla specifikace

Dublin Core publikovna jako noma ISO 15836: v prvnm vydn v roce 2003

[ISO 15836:2003] a ve druhm vydn v roce 2009 [ISO 15836:2009] vetn dodaten

opravy 1 [ISO 15836/Cor 1:2009].

Aktuln verze pin opraven definice, vykazuj zestrunn.

Pehled identifiktor URI jednotlivch prvk specifikace DC:

URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/title

URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/creator

URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/subject

URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/description

URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/publisher

URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/contributor

URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/date

URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/type

URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/format

URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/identifier

URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/source

URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/language

URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/relation

URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/coverage

URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/rights

Aktuln platn definice jednotlivch prvk

dc:title (nzev), URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/title

Aktuln definice: jmno dan zdroji (v komenti: me jt napklad o jmno, pod

kterm je zdroj formln znm).

dc:creator (tvrce), URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/creator

Aktuln definice:entita primrn odpovdn za proveden zdroje (v komenti: njak

fyzick osoba, organizace nebo sluba (sluba, systm apod.)).

dc:subject (pedmt), URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/subject

Aktuln definice: tma zdroje (v komenti: tma me bt reprezentovno pomoc

klovch slov, klovch frz, klasifikanch kd aj.; doporueno je uvn zench

slovnk).

http://purl.org/dc/elements/1.1/titlehttp://purl.org/dc/elements/1.1/creatorhttp://purl.org/dc/elements/1.1/subject

28

dc:description (popis), URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/description

Aktuln definice: osvtlen zdroje (v komenti: popis me zahrnovat abstrakt, obsah,

grafickou reprezentaci, anebo osvtlen zdroje pomoc volnho textu).

dc:publisher(vydavatel), URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/publisher

Aktuln definice: entita odpovdn za zpstupnn zdroje (v komenti: njak fyzick

osoba, organizace nebo sluba (sluba, systm apod.)).

dc:contributor (pispvatel), URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/contributor

Aktuln definice: entita odpovdn za proveden pspvku do zdroje (v komenti

njak fyzick osoba, organizace nebo sluba (sluba, systm apod.)).

dc:date (datum), URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/date

Aktuln definice: urit doba nebo asov obdob spojen s njakou udlost v ivotnm

cyklu zdroje (v komenti: datum me bt uit k vyjden asov informace na

jakkoliv rovni granularity, doporuen pro uvn normy ISO 8601, tj. profilu

W3CDTF, [W3CDTF] http://www.w3.org/TR/NOTE-datetime).

dc:type (typ), URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/type

Aktuln definice: povaha nebo nr zdroje (v komenti: doporueno je vyuvn

zenho slovnku DCMI (Type Vocabulary, DCMITYPE),

http://dublincore.org/documents/dcmi-type-vocabulary/.

dc:format (formt), URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/format

Aktuln definice: formt souboru, fyzick mdium nebo rozmr zdroje (v komeni:

pkladem rozmru zdroje me bt velikost souboru, doba trvn nahrvky apod.;

doporueno je uvn zench slovnk, zejmna typologie MIME,

http://www.iana.org/assignments/media-types/index.html).

dc:identifier (identifiktor), URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/identifier

Aktuln definice: jednoznan odkaz na zdroj v rmci danho kontextu (v komenti

doporueno uvn nkterho z identifikanch systm).

dc:source (pvodn zdroj), URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/source

Aktuln definice: njak souvisejc zdroj, ze kterho byl popisovan zdroj odvozen

(v komenti: doporueno uvn nkterho z identifikanch systm).

dc:language (jazyk), URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/language

Aktuln definice: jazyk zdroje (v komenti: doporueno je vyuvn zenho

slovnku [RFC4646] http://www.ietf.org/rfc/rfc4646.txt)

dc:relation (vztah), URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/relation

Aktuln definice: pbuzn zdroj (v komenti: doporueno uvn nkterho

z identifikanch systm).

dc:coverage (pokryt), URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/coverage

http://purl.org/dc/elements/1.1/descriptionhttp://purl.org/dc/elements/1.1/publisherhttp://purl.org/dc/elements/1.1/contributorhttp://purl.org/dc/elements/1.1/datehttp://www.w3.org/TR/NOTE-datetimehttp://purl.org/dc/elements/1.1/typehttp://dublincore.org/documents/dcmi-type-vocabulary/http://purl.org/dc/elements/1.1/formathttp://www.iana.org/assignments/media-types/index.htmlhttp://purl.org/dc/elements/1.1/identifierhttp://purl.org/dc/elements/1.1/sourcehttp://purl.org/dc/elements/1.1/languagehttp://www.ietf.org/rfc/rfc4646.txthttp://purl.org/dc/elements/1.1/relationhttp://purl.org/dc/elements/1.1/coverage

29

Aktuln definice: prostorov nebo asov tma zdroje, prostorov aplikovatelnost zdroje

nebo jurisdikce, ke kter zdroj nle (v komenti: prostorov tma a prostorov

aplikovatelnost mohou bt njakm pojmenovanm mstem nebo lokalitou, kter je

specifikovna svmi souadnicemi; asov tma me bt pojmenovanou dobou, datem

nebo intervalem dat. Jurisdikce me bt pojmenovanou administrativn entitou nebo

zempisnm mstem, ke ktermu se zdroj ve; doporuenm zpsobem je vyuit

zench slovnk, jako je napklad Tezaurus geografickch jmen (Thesaurus of

Geographic Names [TGN],

http://www.getty.edu/research/tools/vocabulary/tgn/index.html). Tam kde je to vhodn,

mohou bt pojmenovan msta a asov obdob uita prioritn ped selnmi

identifiktory, jak napklad soubory souadnic nebo adou dat.

dc:rights (prva), URI: http://purl.org/dc/elements/1.1/rights

Aktuln definice: informace o prvech udrovan ve zdroji nebo mimo nj

(v komenti: rznorod systmy prv spojen se zdrojem).

Na Obr. . 4 je zznam disertan prce ve specifikaci nekvalifikovan Dublin Core. Byl

zskn z institucionlnho archivu Massachusettskho technologickho institutu (MIT) pomoc

protokolu OAI-PMH (formt: oai_dc; pkaz Get record):

http://dspace.mit.edu/oai/request?verb=GetRecord&metadataPrefix=oai_dc&identifier=oai%3Adspac

e.mit.edu%3A1721.1%2F43074

-

2012-07-13T09:48:20Z

http://dspace.mit.edu/oai/request -

-

-

oai:dspace.mit.edu:1721.1/43074

2012-06-15T15:36:54Z

hdl_1721.1_7663

hdl_1721.1_7817

-

-

A context-sensitive meta-classifier for color-naming

Kubat, Rony Daniel

Electrical Engineering and Computer Science.

Humans are sensitive to situational and semantic context when

applying labels to colors. This is especially challenging for algorithms which

http://www.getty.edu/research/tools/vocabulary/tgn/index.htmlhttp://purl.org/dc/elements/1.1/rightshttp://dspace.mit.edu/oai/request?verb=GetRecord&metadataPrefix=oai_dc&identifier=oai%3Adspace.mit.edu%3A1721.1%2F43074http://dspace.mit.edu/oai/request?verb=GetRecord&metadataPrefix=oai_dc&identifier=oai%3Adspace.mit.edu%3A1721.1%2F43074http://dspace.mit.edu/oai/request?verb=GetRecord&metadataPrefix=oai_dc&identifier=oai%3Adspace.mit.edu%3A1721.1%2F43074##http://dspace.mit.edu/oai/request?verb=GetRecord&metadataPrefix=oai_dc&identifier=oai%3Adspace.mit.edu%3A1721.1%2F43074##http://dspace.mit.edu/oai/request?verb=GetRecord&metadataPrefix=oai_dc&identifier=oai%3Adspace.mit.edu%3A1721.1%2F43074##http://dspace.mit.edu/oai/request?verb=GetRecord&metadataPrefix=oai_dc&identifier=oai%3Adspace.mit.edu%3A1721.1%2F43074##http://dspace.mit.edu/oai/request?verb=GetRecord&metadataPrefix=oai_dc&identifier=oai%3Adspace.mit.edu%3A1721.1%2F43074##http://dspace.mit.edu/oai/request?verb=GetRecord&metadataPrefix=oai_dc&identifier=oai%3Adspace.mit.edu%3A1721.1%2F43074##

30

attempt to replicate human categorization for communicative tasks. Additionally, mismatched color models between dialog partners can lead to a back-and-forth negotiation of terms to find common ground. This thesis presents a color-classification algorithm that takes advantage of a dialog-like interaction model to provide fast-adaptation for a specific exchange. The model learned in each exchange is then integrated into the system as a whole. This algorithm is an incremental meta-learner, leveraging a generic online-learner and adding context-sensitivity. A human study is presented, assessing the extent of semantic contextual effects on color naming. An evaluation of the algorithm based on the corpus gathered in this experiment is then tendered.

by Rony Daniel Kubat.

Thesis (S.M.)--Massachusetts Institute of Technology, Dept. of

Electrical Engineering and Computer Science, 2008. Includes bibliographical references (p. 93-97).

Massachusetts Institute of Technology

Massachusetts Institute of Technology. Dept. of Electrical

Engineering and Computer Science. Deb K. Roy.

2008-11-07T18:59:12Z

2008-11-07T18:59:12Z

2008

2008

Thesis

97 p.

http://hdl.handle.net/1721.1/43074

244251133

eng

M.I.T. theses are protected by copyright. They may be viewed from this

source for any purpose, but reproduction or distribution in any format is prohibited without written permission. See provided URL for inquiries about permission.

http://dspace.mit.edu/handle/1721.1/7582

Obr. . 4: metadatov zznam disertace z institucionlnho archivu DSpace at MIT ve formtu oai_dc

(DCES, version 1.1) [zskno pomoc protokolu OAI-PMH, pkazem GetRecord, 2012]

Slovnk metadatovch termn DCMI (DCMI Metadata Terms, DCTERMS,

http://purl.org/dc/terms/, http://dublincore.org/schemas/xmls/qdc/dcterms.xsd) zahrnuje, vedle

zkladnch 15 prvk (jsou oznaeny lutm fixem) sady Dublin Core, dalch 40 jemnjch

prvk:

abstract , accessRights , accrualMethod , accrualPeriodicity , accrualPolicy , alternative ,

audience , available , bibliographicCitation , conformsTo , contributor , coverage , created ,

http://purl.org/dc/terms/http://dublincore.org/schemas/xmls/qdc/dcterms.xsdhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-abstract#terms-abstracthttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-accessRights#terms-accessRightshttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-accrualMethod#terms-accrualMethodhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-accrualPeriodicity#terms-accrualPeriodicityhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-accrualPolicy#terms-accrualPolicyhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-alternative#terms-alternativehttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-audience#terms-audiencehttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-available#terms-availablehttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-bibliographicCitation#terms-bibliographicCitationhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-conformsTo#terms-conformsTohttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-contributor#terms-contributorhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-coverage#terms-coveragehttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-created#terms-created

31

creator , date , dateAccepted , dateCopyrighted , dateSubmitted , description , educationLevel

, extent , format , hasFormat , hasPart , hasVersion , identifier , instructionalMethod ,

isFormatOf , isPartOf , isReferencedBy , isReplacedBy , isRequiredBy , issued , isVersionOf ,

language , license , mediator , medium , modified , provenance , publisher , references ,

relation , replaces , requires , rights , rightsHolder , source , spatial , subject , tableOfContents

, temporal , title , type , valid

2.2 Metadatov schma nezvislch hlaviek TEI

Tvrcem vznamn specifikace pro kdovn plnch elektronickch text vech typ se

zamenm na detailn textov rozbor TEI (Text Encoding Initiative) vetn metadatovho

schmatu tzv. nezvislch hlaviek TEI (TEI Independent Headers, ) je

v souasn dob Konsorcium TEI (TEI Consortium, http://www.tei-c.org/index.xml) se

sdlem v Charlottesville v americk Virginii [TEI Consortium, 2012a]. Jde o neziskovou

organizaci, jejmi leny jsou vznamn akademick instituce, ale tak jednotlivci. lenov se

podlej na chodu Konsorcia finann a maj prvo volit sv zstupce do sprvn rady

Konsorcia. Rada m vznamnou pravomoc pi schvalovn novch ad a verz znm

specifikace TEI Guidelines, kter je souborem obecnch zsad kter specifikuj metody

kdovn elektronickho textu zejmna v oblasti humanitnch a spoleenskch vd vetn

lingvistiky.

Specifikace TEI vznikla v rmci vzkumnho projektu v letech 1987-1994 ve Virginii (USA).

Dokumentace k cel specifikaci t v jej posledn verzi ze 17. ervna 2012 TEI P5:

Guidelines for Electronic Text Encoding and Interchange vce ne 1550 stran textu [TEI

Consortium, 2012b]. Povinnou soust cel specifikace jsou vak hlaviky TEI (TEI

Headers), kter jsou v souasnosti metadatovm schmatem ve struktue XML, urenm

k popisu digitalizovanch text. Specifikace pedpokld, e hlaviky TEI s metadaty mohou

bt bu soust textu samotnho (proto ho me tvoit i autor nebo vydavatel), mohou vak

bt vytveny a ukldny oddlen do databz zznam v rmci budovanch digitlnch

archiv nebo knihoven digitalizovanch text, jako je napklad britsk archiv OTA (OTA

Archive, http://www.ota.ox.ac.uk/), ze kterho pochz i voln dostupn metadatov zznam

hlaviky TEI zobrazen na obr. . 6 (http://www.ota.ox.ac.uk/text/3010.xml). Hlaviky TEI

lze vyut i pro popis sov dostupnch zdroj.

Zkladn specifikace metadat hlaviek TEI popisu textovch zdroj je co do mnostv daj

velmi bohat (vchoz zkladnou jsou americk katalogizan pravidla AACR2), je vak

ppustn definovat i mnoinu men (podle poteb dan aplikace).

Zkladn specifikace metadat hlaviek TEI popisu textovch zdroj je co do mnostv daj

velmi bohat (vchoz zkladnou jsou americk katalogizan pravidla AACR2), je vak

ppustn definovat i mnoinu men (podle poteb dan aplikace).

http://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-creator#terms-creatorhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-date#terms-datehttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-dateAccepted#terms-dateAcceptedhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-dateCopyrighted#terms-dateCopyrightedhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-dateSubmitted#terms-dateSubmittedhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-description#terms-descriptionhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-educationLevel#terms-educationLevelhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-extent#terms-extenthttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-format#terms-formathttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-hasFormat#terms-hasFormathttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-hasPart#terms-hasParthttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-hasVersion#terms-hasVersionhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-identifier#terms-identifierhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-instructionalMethod#terms-instructionalMethodhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-isFormatOf#terms-isFormatOfhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-isPartOf#terms-isPartOfhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-isReferencedBy#terms-isReferencedByhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-isReplacedBy#terms-isReplacedByhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-isRequiredBy#terms-isRequiredByhttp://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#terms-issued#terms-issuedhttp://