Minitendr č. TI00UVCR001MT12 „Studie poskytovatelů vybraných … · 2018-11-05 · ČESKÉ VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE HAVEL & PARTNERS, S. R. O. Program Beta STUDIE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

HAVEL & PARTNERS, S. R. O.

Program Beta

STUDIE POSKYTOVATELŮ VYBRANÝCH SLUŽEB INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI VČESKÉ REPUBLICE

VRÁMCI SPOLEČNOSTI 4.0

Minitendr TI00UVCR001MT12 v rámci projektu TAČR BETA „Návrh perspektiv výzkumu reagující na důsledky tzv. čtvrté průmyslové revoluce (Společnost 4.0) – Etapa 2“

Verze 3

doc. Ing. Lenka Švecová, Ph.D.

RNDr. Michal Bejček, Ph.D.

Mgr. František Korbel, Ph.D.

JUDr. Jan Diblík

Mgr. Roman Cholasta

Mgr. Roman Dubeň

a kolektiv

27. září 2018

Minitendr č. TI00UVCR001MT12 „Studie poskytovatelů vybraných služeb informační společnosti v České republice v rámci Společnosti 4.0“ v rámci projektu TAČR BETA „Návrh perspektiv výzkumu reagující na důsledky tzv. čtvrté průmyslové revoluce (Společnost 4.0) – Etapa 2“.

ŘEŠITELSKÝ TÝM ING. PAVEL ADRES, PH.D.

RNDR. MICHAL BEJČEK, PH.D.

JUDR. JAN DIBLÍK

MGR. ROMAN DUBEŇ

RNDR. TOMÁŠ HUDEČEK, PH.D.

MGR. ŠIMON HRADILEK

MGR. ROMAN CHOLASTA

DOC. ING. ALEKSANDER KLJUČNIKOV, PH.D.

MGR. FRANTIŠEK KORBEL, PH.D.

DOC. RNDR. VLADIMÍR KRAJČÍK, PH.D.

JUDR. SAMUEL KRÁL

PROF. ING VLADIMÍR KUČERA, DRSC., DR. H. C.

PROF. ING VLADIMÍR MAŘÍK, DRSC., DR. H. C.

DOC. ING. VÍT POŠTA, PH.D.

DOC. RNDR. ING. HANA SCHOLLEOVÁ, PH.D.

ING. KRYŠTOF ŠULC

DOC. ING. LENKA ŠVECOVÁ, PH.D.

DOC. ING. JAN VLACHÝ, PH.D.

Studie je dílem výše uvedeného řešitelského týmu a nejedná se o oficiální stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Úřadu vlády ČR, pro které byla tato studie zpracována.


Strana 1

OBSAH MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ .............................................................................................................................................................. 6

1 ÚVOD .......................................................................................................................................................... 10

2 METODOLOGIE VÝZKUMU – DATOVÁ ČÁST ................................................................................................... 12

2.1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ................................................................................................................................... 12

2.1.1 CÍLOVÁ SKUPINA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ................................................................................................... 12

2.1.2 SBĚR DAT ........................................................................................................................................................ 12

2.1.3 STRUKTURA DAT .............................................................................................................................................. 13

2.1.4 ZJIŠŤOVANÉ INFORMACE ................................................................................................................................. 13

2.2 ANALÝZA VEŘEJNĚ DOSTUPNÝCH INFORMACÍ OHLEDNĚ POSKYTOVATELŮ HOSTINGOVÝCH SLUŽEB

OHLEDNĚ DOSTUPNOSTI OBSAHU A CENOVÉ POLITIKY .................................................................................... 14

2.2.1 SBĚR DAT ........................................................................................................................................................ 14

2.2.2 STRUKTURA DAT .............................................................................................................................................. 14

2.2.3 ZJIŠŤOVANÉ INFORMACE ................................................................................................................................. 15

2.3 ANALÝZA PŘENESENÝCH DAT VE SPOLUPRÁCI S CESNET .............................................................................. 15

2.3.1 POPIS ANALÝZY ............................................................................................................................................... 15

2.3.2 SBĚR DAT ........................................................................................................................................................ 16

2.3.3 VÝSLEDKY ........................................................................................................................................................ 16

2.4 TECHNICKÁ ANALÝZA OBSAHU ........................................................................................................................ 16

2.4.1 POPIS ANALÝZY ............................................................................................................................................... 16

2.4.2 SBĚR DAT ........................................................................................................................................................ 17

2.4.3 VÝSLEDKY ........................................................................................................................................................ 17

2.5 ANALÝZA ČNS IFPI ........................................................................................................................................ 17

2.5.1 POPIS ANALÝZY ............................................................................................................................................... 17

2.5.2 VÝSLEDKY ........................................................................................................................................................ 18


Strana 2

3 POSKYTOVATELÉ NABÍZEJÍCÍ DIGITÁLNÍ OBSAH .............................................................................................. 19

3.1 HOSTINGOVÉ SLUŽBY UMOŽŇUJÍCÍ VYHLEDÁVÁNÍ OBSAHU VEŘEJNOSTÍ ......................................................... 19

3.1.1 DATOID.CZ ....................................................................................................................................................... 20

3.1.2 EDISK.CZ ......................................................................................................................................................... 21

3.1.3 FASTSHARE.CZ ................................................................................................................................................. 22

3.1.4 HELLSHARE.CZ ................................................................................................................................................. 23

3.1.5 HELLSPY.CZ ...................................................................................................................................................... 25

3.1.6 SDILEJ.CZ ......................................................................................................................................................... 26

3.1.7 ULOZTO.CZ ...................................................................................................................................................... 27

3.2 POSKYTOVATELÉ AUDIOVIZUÁLNÍCH MEDIÁLNÍCH SLUŽEB NA VYŽÁDÁNÍ

A PRODEJCI ELEKTRONICKÝCH KNIH A ONLINE KNIHOVNY ................................................................................ 28

3.2.1 GOOGLEPLAY ................................................................................................................................................... 30

3.2.2 HBOGO.CZ/HBO.COM ................................................................................................................................... 31

3.2.3 IPRIMA.CZ ........................................................................................................................................................ 31

3.2.4 ITUNES ............................................................................................................................................................ 32

3.2.5 IVYSILANI.CZ .................................................................................................................................................... 33

3.2.6 NETFLIX.COM ................................................................................................................................................... 33

3.2.7 SPOTIFY.COM ................................................................................................................................................... 34

3.2.8 VOYO.CZ .......................................................................................................................................................... 35

3.2.9 AMAZON.CZ ..................................................................................................................................................... 36

3.2.10 AZKNIHY.CZ/LEVNEUCEBNICE.CZ ................................................................................................................... 36

3.2.11 EBUX.CZ .......................................................................................................................................................... 37

3.2.12 EREADING.CZ ................................................................................................................................................... 37

3.2.13 EKNIHA-ZDARMA.CZ ........................................................................................................................................ 38

3.2.14 EKNIHULKA ...................................................................................................................................................... 38

3.2.15 EKNIHOVNA ..................................................................................................................................................... 39

3.2.16 KNIHCENTRUM.CZ ............................................................................................................................................ 39


Strana 3

3.2.17 KNIHYDOBROVSKY.CZ ..................................................................................................................................... 40

3.2.18 KOSMAS.CZ ..................................................................................................................................................... 40

3.2.19 MARTINUS.CZ .................................................................................................................................................. 41

3.2.20 MEGABOOKS.CZ .............................................................................................................................................. 41

3.3 WEBOVÉ ROZCESTNÍKY ................................................................................................................................... 42

3.3.1 FILMYHD.CZ .................................................................................................................................................... 42

3.3.2 MULTISHARE.CZ ............................................................................................................................................... 43

3.3.3 SLEDUJUFILMY.CZ ............................................................................................................................................ 44

3.3.4 DALŠÍ WEBOVÉ ROZCESTNÍKY .......................................................................................................................... 44

3.4 HOSTINGOVÉ SLUŽBY BEZ MOŽNOSTI VYHLEDÁVÁNÍ OBSAHU VEŘEJNOSTÍ ..................................................... 46

3.4.1 DRIVE.GOOGLE.COM ........................................................................................................................................ 47

3.4.2 DROPBOX.COM................................................................................................................................................ 47

3.4.3 ICLOUD.COM .................................................................................................................................................... 48

3.4.4 LETECKAPOSTA.CZ ........................................................................................................................................... 48

3.4.5 MEGA.NZ ......................................................................................................................................................... 49

3.4.6 ONEDRIVE.COM ............................................................................................................................................... 49

3.5 WEBOVÉ ROZCESTNÍKY PRO ZÍSKÁNÍ DIGITÁLNÍHO OBSAHU PROSTŘEDNICTVÍM NÁSTROJE BITTORRENT ....... 50

3.5.1 POPIS SLUŽBY .................................................................................................................................................. 50

3.5.2 WEBOVÉ ROZCESTNÍKY PRO ZÍSKÁNÍ DIGITÁLNÍHO OBSAHU PROSTŘEDNICTVÍM NÁSTROJE BITTORRENT ....... 51

3.6 SOCIÁLNÍ SÍTĚ .................................................................................................................................................. 52

3.6.1 FACEBOOK.COM .............................................................................................................................................. 53

3.6.2 FLICKR.COM ..................................................................................................................................................... 53

3.6.3 INSTAGRAM.COM .............................................................................................................................................. 54

3.6.4 LINKEDIN.COM ................................................................................................................................................. 54

3.6.5 RAJCE.NET ....................................................................................................................................................... 55

3.6.6 YOUTUBE.COM ................................................................................................................................................ 55


Strana 4

4 PRÁVNÍ ANALÝZA VČETNĚ OPATŘENÍ PRO EFEKTIVNÍ BOJ PROTI NEZÁKONNÉMU OBSAHU ONLINE ................ 57

4.1 ÚVOD – NEZÁKONNÝ OBSAH NA INTERNETU A BOJ PROTI NĚMU ................................................................... 57

4.1.1 EFEKTIVNÍ BOJ PROTI NEZÁKONNÉMU OBSAHU ONLINE .................................................................................. 57

4.1.2 AKTUÁLNÍ STAV V ČESKÉ REPUBLICE ............................................................................................................... 60

4.2 JEDNOTLIVÉ V DOPORUČENÍ NAVRHOVANÉ BODY A JEJICH POTENCIÁLNÍ DOPADY......................................... 61

4.2.1 OBECNÁ DOPORUČENÍ KE VŠEM DRUHŮM NEZÁKONNÉHO OBSAHU .............................................................. 61

4 PRÁVNÍ ANALÝZA VČETNĚ OPATŘENÍ PRO EFEKTIVNÍ BOJ PROTI NEZÁKONNÉMU OBSAHU ONLINE ................ 57

4.1 ÚVOD – NEZÁKONNÝ OBSAH NA INTERNETU A BOJ PROTI NĚMU ................................................................... 57

4.1.1 EFEKTIVNÍ BOJ PROTI NEZÁKONNÉMU OBSAHU ONLINE .................................................................................. 57

4.1.2 AKTUÁLNÍ STAV V ČESKÉ REPUBLICE ............................................................................................................... 60

4.2 JEDNOTLIVÉ V DOPORUČENÍ NAVRHOVANÉ BODY A JEJICH POTENCIÁLNÍ DOPADY ........................................ 61

4.2.1 OBECNÁ DOPORUČENÍ KE VŠEM DRUHŮM NEZÁKONNÉHO OBSAHU .............................................................. 61

4.2.1.1 PŘEDKLÁDÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ ....................................................................................................... 61

4.2.1.2 INFORMOVÁNÍ POSKYTOVATELŮ OBSAHU A JEJICH REAKCE ............................................................................ 67

4.2.1.3 REAKCE POSKYTOVATELŮ OBSAHU NA ROZHODNUTÍ O ODSTRANĚNÍ NEBO ZNEPŘÍSTUPNĚNÍ OBSAHU ........ 72

4.2.1.4 MIMOSOUDNÍ ŘEŠENÍ SPORŮ .......................................................................................................................... 76

4.2.1.5 TRANSPARENTNOST (VYSVĚTLENÍ PŘÍSTUPU) ................................................................................................. 81

4.2.1.6 TRANSPARENTNOST (ZPRÁVY O ČINNOSTI) .................................................................................................... 83

4.2.1.7 PROAKTIVNÍ OPATŘENÍ .................................................................................................................................... 86

4.2.1.8 ZÁRUKY ZAJIŠTĚNÍ ŘÁDNÉ PÉČE PŘI POSUZOVÁNÍ OBSAHU ............................................................................ 89

4.2.1.9 ZÁRUKY ZAJIŠTĚNÍ ŘÁDNÉ PÉČE PŘI ZPRACOVÁNÍ OBSAHU AUTOMATIZOVANÝMI PROSTŘEDKY .................... 93

4.2.1.10 OCHRANA PŘED ZNEUŽÍVÁNÍM ........................................................................................................................ 95

4.2.1.11 SPOLUPRÁCE MEZI POSKYTOVATELI HOSTINGOVÝCH SLUŽEB A ČLENSKÝMI STÁTY ......................................... 97

4.2.1.12 SPOLUPRÁCE MEZI POSKYTOVATELI HOSTINGOVÝCH SLUŽEB A DŮVĚRYHODNÝMI OZNAMOVATELI ................ 99

4.2.1.13 SPOLUPRÁCE MEZI POSKYTOVATELI HOSTINGOVÝCH SLUŽEB ....................................................................... 102

4.2.1.14 POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ ............................................................................................................................ 104

4.3 DALŠÍ MOŽNÁ ŘEŠENÍ PRO BOJ PROTI NEZÁKONNÉMU OBSAHU NA INTERNETU .......................................... 105


Strana 5

4.3.1 ŘEŠENÍ LEGISLATIVNÍ POVAHY ...................................................................................................................... 106

4.3.1.1 ODSTRAŇOVÁNÍ PROTIPRÁVNÍHO OBSAHU VÝMĚNOU ZA MOŽNOST SDÍLET

PŘEDMĚTNÝ OBSAH LEGÁLNĚ ....................................................................................................................... 106

4.3.1.2 VYTVOŘENÍ DATABÁZE HASHŮ PROTIPRÁVNÍHO OBSAHU ............................................................................ 109

4.3.1.3 MODIFIKACE PRAVIDEL PRO OBSAH VYTVÁŘENÝ UŽIVATELI (USER GENERATED CONTENT) ........................ 110

4.3.1.4 SPECIALIZOVANÝ SOUD K ROZHODOVÁNÍ SPORŮ Z DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

(AUTORSKÉHO PRÁVA) NA INTERNETU ........................................................................................................ 112

4.3.2 ŘEŠENÍ NELEGISLATIVNÍ POVAHY .................................................................................................................. 113

4.3.2.1 VZDĚLÁVÁNÍ A ROZŠIŘOVÁNÍ INFORMOVANOSTI OHLEDNĚ PROTIPRÁVNOSTI

A NEGATIVNÍCH DOPADŮ UŽÍVÁNÍ PROTIPRÁVNÍHO OBSAHU ....................................................................... 113

4.3.2.2 VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ A PRÁCE S MLÁDEŽÍ.................................................................................................... 114

4.3.2.3 VZDĚLÁVÁNÍ SOUDCŮ V OBLASTI OCHRANY PRÁV DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ NA INTERNETU

A ZRYCHLENÍ SOUDNÍHO ŘÍZENÍ ................................................................................................................... 115

4.3.2.4 SEZNAM WEBOVÝCH STRÁNEK A POSKYTOVATELŮ HOSTINGOVÝCH SLUŽEB

ŠÍŘÍCÍCH PROTIPRÁVNÍ OBSAH ...................................................................................................................... 116

4.3.2.5 SPOLUPRÁCE MEZI SUBJEKTY OPERUJÍCÍMI V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ OBSAHU,

ZEJMÉNA PŘI PŘÍPRAVĚ VZOROVÉ DOKUMENTACE, POSTUPŮ A KODEXŮ ..................................................... 117

4.3.2.6 DOBROVOLNÁ REGISTRACE AUTORSKÝCH DĚL ............................................................................................. 118

4.4 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ............................................................................................................................... 119

4.4.1 ZÁVĚRY VZTAHUJÍCÍ SE K JEDNOTLIVÝM DOPORUČENÍM .............................................................................. 119

4.4.2 OBECNÉ ZÁVĚRY .......................................................................................................................................... 122

PŘÍLOHA Č. 1 VYMEZENÍ SUBJEKTŮ ODPOVĚDNÝCH ZA PROVEDENÍ DOPORUČENÍ ........................................................... 127

PŘÍLOHA Č. 2 PŘEHLED SUBJEKTŮ PLNÍCÍCH JEDNOTLIVÁ USTANOVENÍ DOPORUČENÍ ...................................................... 128

EXECUTIVE SUMMARY ........................................................................................................................................................... 134


Strana 6

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ

V rámci splnění prvního dílčího cíle stanoveného v cílech celého projektu na základě analýzy vybraných poskytovatelů služeb informační společnosti lze subjekty rozdělit do těchto kategorií: (1) hostingové služby umožňující vyhledávání obsahu veřejností; (2) poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a prodejci elektronických knih a online knihovny; (3) webové rozcestníky; (4) hostingové služby bez možnosti vyhledávání obsahu veřejností; (5) webové rozcestníky pro získání digitálního obsahu prostřednictvím nástroje BitTorrent a (6) sociální sítě.

Analýza těchto služeb se skládala z dílčích analýz: (1) dotazníkové šetření mezi studenty škol; (2) analýza veřejně dostupných informací ohledně poskytovatelů hostingových služeb ohledně dostupnosti obsahu a cenové politiky; (3) analýza přenesených dat ve spolupráci s CESNET; (4) technická analýza obsahu a (5) analýza ČNS IFPI.

Na základě výše uvedených analýz bylo možné konstatovat, že: (1) V kategorii „Hostingové služby umožňující vyhledávání obsahu veřejností“ má zcela dominantní postavení server Uloz.to. Ostatní poskytovatelé v této kategorii souhrnně nedosahují ani pětiny jeho tržního podílu. (2) V kategorii „Poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“ nejvýznamnější postavení zastává Google Play, dále Spotify a Netflix. Ostatní poskytovatelé mají nevýznamné postavení. V kategorii „Prodejci elektronických knih a online knihovny“ nelze konstatovat, že některý z analyzovaných poskytovatelů má dominantnější postavení na trhu než ostatní. (3) V kategorii „Webové rozcestníky“ má nejvýznamnější postavení Multishare.cz následovaný Sledujufilmy.cz. Ostatní mají minoritní postavení. (4) V kategorii „Hostingové služby bez možnosti vyhledávání obsahu veřejností“ má významné postavení Drive.Google.com, následovaný Mega.nz a Onedrive.com. Ostatní mají minoritní postavení. (5) V kategorii „Webové rozcestníky pro získání digitálního obsahu prostřednictvím nástroje BitTorrent“ nejvýznamnějším tuzemským serverem je Cztorrent.net, zahraničními jsou Thepiratebay3.org, Rarbg.to, 1337x a Torrentz2.to. (6) V kategorii „Sociální sítě“ jednoznačně dominuje Facebook.com a YouTube.com.

Doporučení Evropské komise (EU) 2018/334 o opatřeních pro efektivní boj proti nezákonnému obsahu online ze dne 1. března 2018 („Doporučení“) upravuje několik nových možných povinností v oblasti poskytování hostingových služeb spočívajících v uchovávání informací poskytnutých příjemcem služby.

Navrhované změny se dotýkají řady oblastí od předkládání a zpracování oznámení, informování poskytovatelů obsahu o možném porušování práv k duševnímu vlastnictví a umožnění podání reakce, proces zveřejňování politik odstraňování a znepřístupňování obsahu a zpráv o činnosti, jakož i spolupráce mezi relevantními subjekty činnými na trhu poskytování hostingových služeb.

Druhý cíl projektu, tedy analýza potenciálních dopadů implementace Doporučení na možnosti poskytování služeb informační společnosti spočívajících v uchovávání informací poskytnutých


Strana 7

příjemcem služby na jeho žádost, byl předmětem právní části projektu a kapitoly 4 studie. V rámci této analýzy byla také blíže popsána jak jednotlivá doporučení, tak i opatření a řešení v oblasti protiprávního obsahu online, a to legislativní i nelegislativní povahy. Tím došlo ke splnění třetího a posledního cíle studie.

Pokud jde o předkládání a zpracování oznámení, je zřejmé, že stávající režim v České republice dostatečně upravuje obě aktivity, byť v určitých ohledech pouze v režimu obvyklé praxe. Bude nezbytné pouze implementovat dílčí úpravy na základě individuální situace každého poskytovatele hostingových služeb a jím využívaného mechanismu oznamování, zejména v oblasti vyžadování kontaktních údajů, které Doporučení vylučuje. Toho lze docílit i pouhým informováním poskytovatelů hostingových služeb o těchto požadavcích.

Oblast informování poskytovatelů obsahu a umožnění podávání reakcí není v České republice žádným způsobem upravena, i když fakticky řada poskytovatelů hostingových služeb poskytovatele obsahu informuje o rozhodnutích o odstranění nebo znepřístupnění obsahu a o důvodech pro toto rozhodnutí. Jelikož Doporučení nestanoví detailní požadavky na fungování těchto mechanismů, lze jejich konkrétní úpravu ponechat na jednotlivých poskytovatelích hostingových služeb.

Na druhou stranu, oblast mimosoudního řešení sporů je momentálně řešena poměrně detailně, i když pouze s důrazem na ochranu spotřebitelů. Existují však i další úpravy (např. rozhodování doménových sporů), kde lze hledat inspiraci pro případné zakotvení. Doporučení samotné ale upravuje pouze vybízení k používání těchto mechanismů bez stanovení jakékoliv povinnosti se jich účastnit (což je rozdíl oproti spotřebitelské úpravě). Toho lze dosáhnout dostatečným informováním všech relevantních subjektů o výhodách těchto mechanismů a motivováním k jejich zavádění a dodržování.

Nový navrhovaný princip transparentnosti lze rozdělit do dvou kategorií. Ta první upravuje nezbytnost zveřejňování vysvětlení své politiky odstraňování nebo znepřístupňování protiprávního obsahu. Je jasné, že každý poskytovatel hostingových služeb musí fakticky takovou politikou disponovat (už samotný proces odstraňování obsahu vyžaduje alespoň rámcovou politiku popisující tento proces). Poskytovatelé hostingových služeb by také měli být vybízeni ke zveřejňování zpráv o své činnosti související s odstraňováním a znepřístupňováním obsahu, což je dnes spíše výjimkou. Obě tyto činnosti mohou být podpořeny poskytnutím vzorů vypracovaných orgány veřejné moci.

Zahrnutí proaktivních opatření představuje nejspornější část celého Doporučení, zejména z důvodu potenciálního konfliktu některých proaktivních opatření (např. automatizovaných prostředků zjišťování protiprávního obsahu) s obecným zákazem uložení povinnosti sledování obsahu podle čl. 15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („Směrnice o elektronickém obchodu“). Doporučení jako takové ale pouze vybízí


Strana 8

k jejich uplatňování, konečné rozhodnutí o jejich případné implementaci je tak ponecháno na poskytovatelích hostingových služeb.

S cílem předejít odstranění obsahu, který není nezákonný, by měly existovat účinné a přiměřené záruky zajišťující, že rozhodnutí ohledně uchovávaného obsahu jsou přesná a odůvodněná. To je důležité zejména v případě automatizovaných prostředků, které mají být zabezpečeny dodatečnými opatřeními s důrazem na zapojení lidského dohledu. Pokud poskytovatelé hostingových služeb v České republice nepoužívají automatizované prostředky, není nezbytné tuto oblast legislativně upravovat. Poskytovatelé hostingových služeb by tak měli mít možnost se sami rozhodnout, jaké záruky odpovídají jejich konkrétní situaci. To je i velmi úzce spjato s ochranou před šikanózním podáváním oznámení a reakcí.

Doporučení poměrně podrobně popisuje spolupráci mezi relevantními subjekty, ať už probíhá mezi poskytovateli hostingových služeb a členskými státy, poskytovateli hostingových služeb a důvěryhodnými oznamovateli nebo i mezi samotnými poskytovateli hostingových služeb. Tato spolupráce může být podpořena určením kontaktních míst pro záležitosti týkající se nezákonného obsahu online nebo vymezením charakteru důvěryhodných oznamovatelů, kteří mají zvláštní odborné znalosti a odpovědnost pro účely boje proti takovému obsahu online a z tohoto důvodu požívají lepší zacházení, včetně jejich ustanovování. Právní povinnost poskytovatelů hostingových služeb neprodleně informovat donucovací orgány o veškerých důkazech vztahujících se k případné závažné trestné činnosti je již v České republice dostatečně upravena. Spolupráce mezi poskytovateli hostingových služeb je ale pořád omezena pouze na občasné diskuze na konkrétní téma bez jakékoliv dlouhodobé kooperace. Hlavním důvodem této neochoty jsou obavy o sdílení důležitých obchodních informací s jinými konkurenty. Tomu lze zabránit ujištěním ze strany orgánů veřejné moci, že tato spolupráce je dobrovolná a nebude se dotýkat oblastí citlivých pro obchodní činnost.

Je zřejmé, že implementace velké většiny doporučení může mít na fungování trhu hostingových služeb v České republice výrazný dopad. Ten bude pravděpodobně nejzřetelnější v případě vypracování a zveřejnění jak politiky odstraňování nebo znepřístupňování protiprávního obsahu, tak i zpráv o činnosti s touto činností související, jelikož jejich příprava vyžaduje shromáždění a zpracování značného množství dat. Z tohoto důvodu by měly orgány veřejné moci být zapojeny a motivovat poskytovatele hostingových služeb, aby splnili stanovené podmínky, např. přípravou vzorové dokumentace. Dalším motivačním nástrojem může být vytvoření seznamu poskytovatelů hostingových služeb, kteří nezveřejňují relevantní dokumenty, podobně jako v případě mechanismu AdKodex.

Pokud jde o získávání inspirace v jiných oblastech protiprávního obsahu, jako je třeba dětská pornografie, zejména mechanismus INHOPE a IC-CAM, nepovažujeme jejich použití za zcela vhodné v oblasti duševního vlastnictví, přesto lze ale použít některé dílčí aspekty. Mezi ně patří např. zajištění mezinárodní spolupráce příslušných subjektů nebo jednotné místo pro nahlašování obsahu. Nic to ale nemění na skutečnosti, že protiprávní obsah musejí odstraňovat


Strana 9

samotní poskytovatelé hostingových služeb. Vylepšený systém nahlašování protiprávního obsahu tak může dostatečně zajistit práva dotčených subjektů i bez nutnosti zavedení nepotřebného mezikroku.

V rámci případných legislativních opatření je nutno vážit dopady na všechny dotčené subjekty, kterými jsou i blogové platformy či diskuzní fóra, kde je provozování často realizováno na bezúplatné bázi, resp. bez možnosti vynakládání jakýchkoliv investic.


Strana 10

1 ÚVOD Konec 20. a počátek 21. století je dobou svobody a volnosti, ale také časem téměř neomezeného přístupu k informacím, především díky internetu. Ten je také platformou ne vždy přející regulaci, což je v rozporu s vyšším akcentem na autorská práva ve znalostní ekonomice.

Problematika předávání dat v kontextu sdílené ekonomiky je kruciální téma, jehož naléhavost vyplývá jak z rozdílného tempa inovací technologických, sociálních a právních, tak z důležitosti sdílené ekonomiky pro ekonomickou a sociální udržitelnost České republiky, ale i z pozornosti, kterou jí věnují dokumenty Evropské unie. Digitální hospodářství roste oproti ostatním odvětvím sedmkrát rychleji1, avšak tento potenciál je v současnosti omezován nesourodostí politického, administrativního a legislativního rámce.

Současně jde o problematiku, která se prolíná více agendami. Sdílení dat se stalo novým tématem, na kterém se střetávají politické a hodnotové postoje politických stran a reprezentantů různých – ekonomických, profesních, sociálních, technologických a dalších – zájmů. Různé formy sdílení dat vytvořily celá nová odvětví ekonomiky a jiná zase skoro „pohřbily“, někdy (mj. média) s fatálními dopady na celou společnost a pilíře jejího politického fungování.

Správné a holisticky komplexní uchopení agendy, která v sobě integruje ekonomické, právní a technologické paradigma je klíčové pro rozvoj sektorů s ní zdánlivě nesouvisejících. Harmonizované vybalancování různých přístupů je pak předpokladem pro konkurenceschopnost naší ekonomiky v kontextu evropském i světovém.

Současné právo nedává vždy odpovědi na všechny otázky a výzvy, které před něj staví nové technologie a jejich uživatelé, obchodní a autorské právo ne vždy reaguje na všechny obchodní modely nové ekonomiky a inovace v informačních technologiích. Legislativní rámec ochrany autorských práv – tedy zásadní téma sdílených dat – je konfrontován s praxí, novými technologiemi i požadavky na sdílení informací vyplývajících z požadavků na transparentnost a participaci. Porušování autorských práv umožněné snadným sdílením dat mezi uživateli však potřebu regulace vyvolává, současně však nemůže jít o regulaci negativně ovlivňující technologické inovace. Autorská práva čelí stále vyspělejším (také) mobilním zařízením, transferem obsahu na sociální sítě a dalším trendům, současně však jsou konfrontována s novými modely spotřebitelského chování, obchodního užití i posunem hodnotového systému, z něhož autorské právo vychází.

Evropská unie si uvědomuje význam digitální agendy pro svoji konkurenceschopnost, potažmo i fakt, že v této oblasti hraje roli sice zásadní, ale v čele inovačního pelotonu jsou spíše hráči z jiných kontinentů. Vyřešení předmětu tohoto výzkumu, mj. konfliktu mezi autorským právem

1 EU (Evropská komise, GŘ pro komunikaci): Politiky EU: Digitální agenda pro Evropu. Brusel, Úřad pro publikace 2014. ISBN 978-92-79-41900-3.


Strana 11

a masovým sdílením dat a implementaci sdílení dat do praktického a funkčního legislativního a administrativního rámce se prolíná většinou prioritních oblastí digitální agendy Evropské unie: od vytvoření jednotného digitálního trhu, přes zlepšení rámcových podmínek pro interoperabilitu mezi výrobky a službami v oblasti informačních a komunikačních technologií, posílení důvěry v internet a jeho bezpečnost, podporu investic do výzkumu a vývoje, až po zvýšení digitální gramotnosti a řešení úkolů společenských.

CÍLE PROJEKTU

Prvním dílčím cílem projektu byla analýza společností vč. obchodních korporací adalších subjektů poskytujících vČR online přístup kautorskoprávně chráněnému obsahu, a to audiovizuálnímu i neaudiovizuálnímu. Tento dílčí cíl byl naplněn v kapitole 3 studie, přičemž jako podklady byly použity výstupy z dílčích výzkumů popsaných v kapitole 2. Hlubší analýza včetně rámcových odhadů tržeb jednotlivých subjektů operujících na trhu není z pohledu dostupnosti a validity dat možná.

Druhým dílčím cílem bylo vypracování analýzy možných dopadů přijetí legislativních opatření kodstraňování nezákonného obsahu online, včetně posouzení dopadu přijetí jednotlivých nástrojů na spravedlivou rovnováhu mezi právem duševního vlastnictví, právem k výsledkům tvůrčí činnosti, svobodou podnikání, právem na ochranu osobních údajů, svobodou přijímat a šířit informace a na zajištění rozumného rozvoje dotčených digitálních služeb. Tento druhý dílčí cíl byl naplněn v kapitole 4 studie.

Třetím dílčím cílem bylo navržení dalšího doporučeného postupu (vhodných opatření) cílených na konečného uživatele, což je také součástí kapitoly 4.


Strana 12

2 METODOLOGIE VÝZKUMU – DATOVÁ ČÁST Pro účely naplnění požadavků zadavatele ohledně analýzy poskytovatelů vybraných služeb informační společnosti byly prováděny následující dílčí metodické postupy. Výsledkem je kapitola 3 této výzkumné zprávy, která kompiluje výsledky ze všech dílčích analýz.2

Prováděné analýzy byly následující:

dotazníkové šetření;

analýza veřejně dostupných informací ohledně poskytovatelů hostingových služeb ohledně dostupnosti obsahu a cenové politiky;

analýza přenesených dat ve spolupráci s CESNET;

technická analýza obsahu;

analýza ČNS IFPI.

Dále je uveden stručný popis dílčích analýz, detailní analýzy byly poskytnuty zadavateli k jeho potřebám.

2.1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

2.1.1 Cílová skupina dotazníkového šetření

Dotazníkové šetření bylo cíleno na studenty středních škol (střední odborné školy, gymnázia) a na poslední ročníky základních škol (věková skupina 13 až 18 let).

Důvody pro toto zaměření byly následující:

cílová skupina má v této oblasti vysokou znalosti ICT (informační a komunikační technologie);

cílová skupina nemá dostatek finančních prostředků na nákupy;

školní prostředí je vynikající pro šíření znalostí mezi spolužáky – učí se navzájem (kolektivní přístup);

cílová skupina bude ta, která v budoucnu tyto služby bude využívat i nadále.

2.1.2 Sběr dat

Sběr byl prováděn v průběhu 18. – 28. června 2018 na 12 školách. Sběr prováděli buď členové projektového týmu, nebo pověření učitelé na jednotlivých školách.

2 Pokud dále není uvedeno jinak, veškeré analýzy byly vypracovány autorským kolektivem.


Strana 13

2.1.3 Struktura dat

Celkem bylo získáno 1077 dotazníků, 8 jich bylo vyloučeno (nesmyslné odpovědi, nevyplněné). Šetření se zúčastnilo 730 chlapců a 330 dívek, u 9 nebylo vyplněno pohlaví. Je zřejmé, že struktura zcela neodpovídá demografické struktuře. Dvojnásobné množství chlapců než dívek je dáno větší ochotou ředitelů průmyslových škol zapojit se do šetření. Pokud by nebyli započítáni žáci středních průmyslových škol, tak ve zbývajícím vzorku poměr dívek je 54 % a chlapců 46 %. Z pohledu vypovídací schopnosti celého šetření to není problém, charakteristiky lze zpracovávat odděleně vzhledem k velkému počtu respondentů. Většina středních průmyslových škol je cílená na techniku, což činí větší předpoklad znalosti služeb sdílené ekonomiky ze strany žáků.

Více než 84 % žáků bylo ve věku 14 až 17 let. Celkem 20 z nich neuvedlo svůj věk (méně než 2 % respondentů).

Převážná většina žáků studuje v Praze, druhou velkou skupinou jsou žáci z ostravských škol.

I když struktura respondentů neodpovídá demografickému složení, tento fakt není problematický, z pohledu vypovídací schopnosti výsledků. Cílem bylo zjistit popularitu jednotlivých poskytovatelů sdíleného obsahu a znalost dalších služeb v této oblasti.

2.1.4 Zjišťované informace

Otázka č. 1: „Zaškrtněte, které z následujících veřejných cloudových uložišť znáte či využíváte pro ukládání a/nebo sdílení dat. A jak často.“

Zadání otázky směřovalo k tomu, které z uložišť respondenti znají a jak často využívají. Na výběr měli nabídku uložišť, přičemž mohli doplnit i jiné. Jako frekvence využívání byly zvoleny tyto slovní deskriptory: využívám příležitostně (1-2x měsíčně); využívám pravidelně (1-2x týdně); využívám téměř denně.

Otázka č. 2: „Zaškrtněte, které z následujících služeb znáte či využíváte pro přístup k hudbě, filmům, e-knihám apod. na internetu? A jak často.“

Zadání otázky směřovalo k tomu, které ze služeb respondenti znají a jak často využívají pro přístup k hudbě, filmům, e-knihám apod. Na výběr měli nabídku uložišť, přičemž mohli doplnit i jiné. Jako frekvence využívání byly zvoleny tyto slovní deskriptory: využívám příležitostně (1-2x měsíčně); využívám pravidelně (1-2x týdně); využívám téměř denně.

Otázka č. 3: „Zaškrtněte, které sociální sítě využíváte pro ukládání a sdílení dat. A jak často.“

Zadání otázky směřovalo k tomu, které ze služeb respondenti znají a jak často využívají pro přístup k hudbě, filmům, e-knihám apod. Na výběr měli nabídku těchto sítí, přičemž mohli doplnit i jiné. Jako frekvence využívání byly zvoleny tyto slovní deskriptory: využívám příležitostně (1-2x měsíčně); využívám pravidelně (1-2x týdně); využívám téměř denně.


Strana 14

Otázka č. 4: „Zaškrtněte, které z následujících poskytovatelů nemultimediálního obsahu (knihy) znáte či využíváte? A jak často.“

Zadání otázky směřovalo k tomu, které ze služeb respondenti znají a jak často využívají pro přístup k e-knihám. Na výběr měli nabídku serverů, přičemž mohli doplnit i jiné. Jako frekvence využívání byly zvoleny tyto slovní deskriptory: využívám příležitostně (1-2x měsíčně); využívám pravidelně (1-2x týdně); využívám téměř denně.

2.2 ANALÝZA VEŘEJNĚ DOSTUPNÝCH INFORMACÍ OHLEDNĚ POSKYTOVATELŮ HOSTINGOVÝCH

SLUŽEB, DOSTUPNOSTI OBSAHU A CENOVÉ POLITIKY

Pro potřeby řešení minitendru byla provedena řešitelským týmem analýza obsahu a analýza cen. Cílem tohoto šetření bylo případné potvrzení hypotézy, že jedním z primárních motivů volby serverů pro stahování digitálního obsahu ze strany uživatelů jsou náklady s tím spojené.

2.2.1 Sběr dat

Sběr dat probíhal v období 2. srpna 2018 až 8. srpna 2018.

2.2.2 Struktura dat

Pro potřeby této analýzy bylo vytipováno 16 serverů nabízející digitální obsah.

Dále byly vytipovány následující skupiny digitálního obsahu (celkem 77 položek):

Novinky v kinech (filmy, jejichž premiéra byla datována do období července a srpna 2018 – premiéra jednoho filmu byla až po období sběru dat).

Novinky v seriálech (seriály, jejichž premiéra byla datována do období července 2018).

Novinky na DVD a BlueRay (filmy, jež se v kinech objevily v měsících únor až duben 2018, a nyní (červenec a srpen 2018) jej distributoři uvádí na DVD či BlueRay (či obojí), ve všech případech šlo o zahraniční film).

Top 20 nejoblíbenějších filmů (nikoliv s nejlepší hodnocením, které se zobrazuje v podobě hvězdiček u každého filmu) dle serveru Česko-Slovenská filmová databáze (csfd.cz). Kromě filmu Pelíšky jsou všechny filmy zahraniční (řazení dle oblíbenosti).

Vybrané české filmy. Výběr těchto filmů byl proveden řešitelským týmem z více pohledů: dle oblíbenosti dle serveru csfd.cz, dle hodnocení uživatelů serveru a aby byly zahrnuty i novější filmy.

Top 10 nejoblíbenějších seriálů (nikoliv s nejlepší hodnocením, které se zobrazuje v podobě hvězdiček u každého filmu) dle serveru Česko-Slovenská filmová databáze (csfd.cz). Všechny seriály jsou zahraniční (řazení dle oblíbenosti, v závorce je uveden rok prvního uvedení prvního dílu seriálu).


Strana 15

2.2.3 Zjišťované informace

Pro servery, nabízející hostingové služby umožňující vyhledávání obsahu veřejností, byla zjišťována:

Průměrná cena, za kolik lze daný obsah stáhnout. Jde o převažující průměrnou částku a předpokládáme velikost celovečerního filmu cca 1,5 GB. V případě více cen jde o různé rozpětí nákupu tarifu

o A – nejvýhodnější nákup (velký objem dat za nejnižší jednotkovou cenu), o B – nákup přibližně za 100 Kč, o C – cena za stažení 1,5 GB (pokud nelze stáhnout přesně tento objem, je uvedena

nejnižší cena – v tom případě je číslo v závorce).

Kvalita obsahu jako subjektivní deskriptor stanovený řešitelským týmem.

Množství nabízeného obsahu udává, kolik % z hledaných obsahů na daném serveru bylo nalezeno.

Pro poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, byla zjišťována:

Průměrná cena, za kolik lze daný obsah stáhnout/prohlédnout.

Kvalita obsahu jako subjektivní deskriptor stanovený řešitelským týmem.

Množství nabízeného obsahu udává, kolik % z hledaných obsahů na daném serveru bylo nalezeno.

2.3 ANALÝZA PŘENESENÝCH DAT VE SPOLUPRÁCI SCESNET

2.3.1 Popis analýzy

Řešitelským týmem byly vytipovány rozsahy pro vybrané poskytovatele přístupu k digitálnímu obsahu. Tyto rozsahy byly poskytnuty společnosti CESNET.

Rozsahy IP adres byly odvozeny z testovacího provozu na vybrané služby. Zachytávání komunikace proběhlo pomocí programu WireShark (https://www.wireshark.org/). Nejprve došlo k připojení přímo na hlavní stránku dané služby a poté bylo opakovaně vyhledáno několik souborů určených ke stažení, které pak byly částečně staženy. Ze zachycené komunikace byly identifikovány jednotlivé IP adresy, odkud byla data stahována. U těchto vybraných IP adres došlo ke zjištění, do jakého rozsahu adres patří a také ke zjištění vlastníka (držitele, v některých případech poskytovatele serverhostingu, pomocí služby Whois IP lookup dostupné na https://www.ultratools.com/tools/ipWhoisLookup.

Tyto zjištěné adresy byly pak předány společnosti CESNET.


Strana 16

2.3.2 Sběr dat

Poskytovatel připojení k Internetu (zejména pro akademické instituce) společnost CESNET prováděla sledování objemu provozu na zadané rozsahy IP adres. Sledování bylo prováděno v období od 20. 7. 2018 do 15. 8. 2018 s výjimkou čtyř IP adres, které byly dodány 2. 8. 2018. Tyto následně výsledky pak byly aproximovány na celou periodu .

2.3.3 Výsledky

Výsledkem je množství přenesených MB za sledované období:

na zadané rozsahy IP adresy ze sítě CESNET;

ze zadaných rozsahů IP adres do sítě CESNET.

Z pohledu této analýzy je však nezbytné konstatovat, že závěry lze učinit pouze s jistou pravděpodobností, neboť:

rozsahy IP adres nemusí být přesné, některé mohou absentovat, jiné mohou být používány i pro jiné účely;

nelze zjistit, jaká data byla přenášena (filmy, elektronické knihy, hudba či software);

IP adresy pro stejné služby mohou být ze sítí jiných operátorů jiné než ze sítě CESNET;

termín sběr dat nebyl vhodný (letní měsíce).

2.4 TECHNICKÁ ANALÝZA OBSAHU


Aby bylo možné zjistit, jaká data jsou na serverech k dispozici, byl vytvořen řešitelským týmem jednoduchý softwarový nástroj v jazyce Python, který pravidelně hledal na serverech zadaný obsah. Jazyk Python byl zvolen z důvodu dostupnosti vhodných knihoven i dokumentace. Pro zjednodušení analýzy byla pozornost zaměřena na audiovizuální obsah, filmy a seriály, protože ten je nejžádanější a nejlépe se zjišťuje. Soubory s filmy jsou také co do velikosti největší, a proto lze očekávat, že největší část datového provozu budou tvořit právě filmy nebo epizody seriálů.

V rámci analýzy byly vyhledávány tyto filmy (celkem 136 titulů):

z IMDb žebříčku Top100;

novinky (premiéry) filmů s datem premiéry v červenci a srpnu 2018;

novinky (premiéry) seriálů, resp. nových epizod s datem premiéry v červenci a srpnu 2018;

novinky na DVD a Blue-Ray puštěné do distribuce v červenci a srpnu 2018.


Strana 17

Po této úvodní analýze, která byla prováděna ručně pomocí Nástrojů pro vývojáře v prohlížeči Google Chrome, následovalo vytvoření softwarových nástrojů pro vybrané servery.

2.4.2 Sběr dat

Prohledávání probíhalo automatizovaně od 23. 7. 2018 do 21. 8. 2018 vždy jednou denně pro každou z množin dat.

Vyhledání probíhalo tak, aby vyhledávání dat z daných množin bylo uskutečněno vždy v různou dobu. Také vyhledávání podle konkrétních dotazů probíhalo s náhodnou pauzou po každém dotazu.

Výsledky byly zaznamenány do souboru, který byl pak dále, již ručně, zpracováván. Názvy souborů a jejich velikosti by se obtížně analyzovaly strojově, bylo nutné zjistit, která data jsou relevantní a u kterých dat se jedná například o trailer (ukázku) a ne celý film.

2.4.3 Výsledky

Výsledkem analýzy jsou informace pro každý sledovaný server:

zda daný obsah je na serveru;

kdy se tam objevil (v rámci doby prováděné analýzy).

Tyto informace byly dále zpracovávány a ručně ověřovány co do charakteru obsahu.

2.5 ANALÝZA ČNS IFPI


Vyhledávání závadného obsahu na hostingových službách umožňujících vyhledávání obsahu veřejností (uloz.to, hellspy.cz, eDisk.cz, fastshare.cz a sdilej.cz) je založeno na porovnávání názvů zveřejněných souborů se jmény interpretů a názvy hudebních děl. ČNS IFPI (Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu) má vyvinutý vlastní software, prostřednictvím kterého prohledává veřejná úložiště a detekuje soubory, které svým názvem co nejvíce odpovídají hledaným výrazům.

Pro zamezení toho, aby jako závadné byly označovány soubory třetích osob, se používá ještě následná ruční kontrola, která u vytipovaných souborů zjistí jejich obsah.

Ze strany provozovatelů hostingových služeb dochází k adaptaci na nový software a zamezení přístupů softwaru ČNS IFPI, což výše uvedené analýzy znesnadňuje. Proto mají počty vyhledaných

a smazaných souborů kolísavou úroveň.


Strana 18

2.5.2 Výsledky

Výsledkem jsou počty identifikovaných souborů, u kterých může docházet k porušování práv duševního vlastnictví u jednotlivých poskytovatelů, které byly předány provozovateli serveru k odstranění.


Strana 19

3 POSKYTOVATELÉ NABÍZEJÍCÍ DIGITÁLNÍ OBSAH Z hlediska obsahu lze poskytovatele digitálního obsahu rozdělit do těchto kategorií:

„hostingové služby umožňující vyhledávání obsahu veřejností“ – viz kapitola 3.1;

„poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“ a „prodejci elektronických knih a online knihovny“ – viz kapitola 3.2;

ty, kteří nabídku obsahu přímo nenabízí, pouze slouží jako prostředník mezi uživateli (příjemci obsahu) a poskytovateli obsahu výše uvedených skupin – dále jen „webové rozcestníky“ – viz kapitola 3.3;

„hostingové služby bez možnosti vyhledávání obsahu veřejností“ – viz kapitola 3.4;

„webové rozcestníky pro získání digitálního obsahu prostřednictvím nástroje BitTorrent“ – viz kapitola 3.5;

sociální sítě umožňující sdílení digitálního obsahu, a to buď specializované, nebo generické – dále jen „sociální sítě“ – viz kapitola 3.6.

Tato kapitola vychází z veřejně dostupných informací jednotlivých poskytovatelů a z výsledků dílčích analýz řešitelského týmu popsaných v kapitole 2.

3.1 HOSTINGOVÉ SLUŽBY UMOŽŇUJÍCÍ VYHLEDÁVÁNÍ OBSAHU VEŘEJNOSTÍ

Tato kategorie poskytovatelů má své obchodní podmínky zpravidla postaveny na principu, že zpoplatňuje služby komfortního přístupu k obsahu svým klientům. Podle vyhledávání stejného řetězce (konkrétní film) stránky obsahují podobný nebo dokonce stejný obsah, tedy přímo stejný soubor. Poskytovatelé obsahu pravděpodobně nahrávají obsah na více míst. Jejich cílem může být mj. a) získat finanční prostředky ze stažení souboru jinými uživateli, b) získat možnost stahovat si obsah za výhodnější podmínky (dle serveru).

Do této skupiny poskytovatelů patří (řazeno dle abecedy):

datoid.cz – viz kapitola 3.1.1

eDisk.cz – viz kapitola 3.1.2

fastshare.cz – viz kapitola 3.1.3

hellshare.cz – viz kapitola 3.1.4

hellspy.cz – viz kapitola 3.1.5

sdilej.cz – viz kapitola 3.1.6

ulozto.cz – viz kapitola 3.1.7


Strana 20

3.1.1 Datoid.cz

Popis

Služba nabízející možnost nahrát soubory na úložiště a sdílet je s ostatními uživateli. Ke stažení nabízí možnost použít zakoupený kredit nebo stahování zdarma nízkou rychlostí. To typicky není k dispozici, protože stahovacích slotů je málo (testováno v různou denní dobu). Po registraci je situace lepší, ale ne výrazně, na stažení je nutné čekat 30 vteřin, pokud je volný slot na stahování. V obchodních podmínkách je uvedeno, že vkládaný obsah nesmí být v rozporu se zákonem.

Obchodní model

Na datoid.cz existuje program ohledně možných výdělků pro uživatele, tzv. “Partnerský program“, který cílí na majitele webových stránek. Parametry programu nebyly zjištěny. Pokud je na datoid.cz nahrán soubor o velikosti 2 GB, za tisíc prémiových (zpoplatněných) stažení dostane uživatel 2 000 bodů, které lze vyměnit za 300 Kč nebo 400 MB na stahování.

Zájemci o sdílený obsah jej mohou stahovat při zakoupení jednoho z balíčků objemu přenesených dat a to 40 000 MB za 99 Kč (možnost platby jen přes SMS). Při bankovním převodu, nebo platbou Bitcoiny (po zvolení této varianty nastává přesměrování na GoPay) se balíčky pohybují od 85 000 MB za 140 Kč do 1 280 000 MB za 999 Kč. Ceny jsou orientační, jelikož se také mění cena za 1 MB při stahování v době 0:00-8:00 (v noci) a 8:01-23:59 (ve dne) a v závislosti na zvoleném balíčku. Například balíček 40 000 MB za 99 Kč má cenu za 1 MB v noci 1,27 Kč a ve dne 2,53 Kč. Oproti tomu balíček 1 280 000 MB za 999 Kč má cenu za 1 MB v noci 0,4 Kč a ve dne 0,79 Kč.

Provozovatel

Shopping online s.r.o., se sídlem Jaurisova 515/4, Michle, 140 00, Praha 4, Česká republika, IČO: 04954556, zapsaná v obchodní rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 282313.

Závěry analýz

Existence tohoto serveru byla zjištěna na základě dotazníkového šetření, neboť respondenti tento server uváděli, i když jej neměli v nabídce. Vzhledem k tomu nelze další závěry k tomuto serveru učinit. Navíc na tento server je často směřováno propojení od jiných webů např. serialy-zdarma.cz či zdarma-pohadky.cz.

Na základě sběru přenesených dat ve spolupráci sCESNET bylo zjištěno, že z pohledu množství přenesených dat je tento server nevýznamný.

Na základě technické analýzy veřejných informací bylo zjištěno, že starší analyzované filmy (top 100 z databáze IMDb) jsou dostupné všechny, z novinek filmů pouze některé zahraniční, české výjimečně. Nabídka epizod seriálů je vysoká. Stejně tak jsou k dispozici novinky na DVD a Blue-Ray.


Strana 21

Na základě analýzy vybraného obsahu bylo zjištěno, že většina vybraného obsahu pro analýzu (95 %) byla na serveru nalezena, a to včetně novinek. Kvalita obsahu je různorodá, od natočených videí při sledování v kině až po fullHD soubory.

Na základě analýzy cen bylo zjištěno, že z pohledu zpoplatnění služby rychlého stahování je datoid.cz druhým nejlevnějším či nejlevnějším (podle toho zda uživatelé stahují přes den, či v noci) analyzovaným poskytovatelem z kategorie „hostingové služby umožňující vyhledávání obsahu veřejností“. Nejlevněji lze obsah stáhnout za 0,4 Kč za 1 GB v nočních hodinách a 0,79 Kč přes den.

Celkově lze konstatovat, že poskytovatel datoid.cz patří kméně populárním poskytovatelům svýhodnou cenovou politikou pro zájemce o sdílený obsah sširokou nabídkou obsahu.

3.1.2 eDisk.cz

Popis

Poskytovatel prostoru k uložení libovolných souborů. Umožňuje ukládání a sdílení digitálního obsahu. V obchodních podmínkách je uvedeno, že vkládaný obsah nesmí být v rozporu se zákonem. Jako hlavní stránka je používána doména edisk.cz. Stahovat soubory lze i bez přihlášení a kreditu, ale pouze se sníženou rychlostí. Lze prohledávat skriptem a při vyhledávání rozlišovat typ obsahu.

Tento server umožňuje zvlášť pracovat s torrenty (o torrentech více dále).

Obchodní model

Obchodní model je postaven na principu, že poskytovatel obsahu vkládá obsah na server. Na edisk.cz funguje věrnostní program. Pokud je na edisk.cz nahrán soubor o velikosti 2 GB, tak za každé placené stáhnutí dostane uživatel (ten, který soubor na edisk.cz vložil) 1 Kč. Za každou platbu od uživatele, který se dostane na stránku edisk.cz z reklamy na jiné stránce, dostane poskytovatel reklamy 30 % z jeho nákupu kreditů. Existuje možnost vložení reklamy na internetové stránky, Facebook a Twitter.

Zájemci o sdílený obsah mohou obsah stahovat zdarma při snížené rychlosti, nebo si zaplatit jeden z balíčků objemu přenesených dat, a to od 80 000 MB za 149 Kč do 990 000 MB za 799 Kč při bankovním převodu nebo platbou s Bitcoiny. Pokud je nakupováno přes odeslanou SMS, jsou balíčky a ceny od 3 000 MB za 30 Kč do 35 000 MB za 99 Kč.

Provozovatel

eDisk s.r.o., se sídlem Kopečná 248/31, Staré Brno, 602 00, Brno, IČO: 27735125 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně, oddíl C, vložka 55435.


Strana 22

Závěry analýz

Existence tohoto serveru objevena na základě dotazníkového šetření, neboť respondenti tento server uváděli, i když jej neměli v nabídce. Vzhledem k tomu nelze další závěry k tomuto serveru učinit.

Na základě sběru přenesených dat ve spolupráci sCESNET bylo zjištěno, že z pohledu množství přenesených dat je tento server nevýznamný.

Na základě analýzy vybraného obsahu bylo zjištěno, že většina vybraného obsahu pro analýzu (87 %) byla na serveru nalezena, a to včetně novinek. Většina absentujících novinek se během pár dnů na serveru také objevila. Kvalita obsahu je různorodá, od natočených videí při sledování v kině až po fullHD soubory.

Na základě analýzy cen bylo zjištěno, že z pohledu zpoplatnění služby rychlého stahování je eDisk.cz v nejlevnější kategorii vzhledem k ostatním analyzovaným poskytovatelům kategorie „hostingové služby umožňující vyhledávání obsahu veřejností“. Nejlevněji lze obsah stáhnout za 0,8 Kč za 1 GB.

Na základě analýzy ČNS IFPI lze konstatovat, že na serveru se v minulosti pravděpodobně nacházel obsah bez vypořádaných autorských práv. V letech 2016 a 2017 bylo detekováno a smazáno přes 2 600 souborů (což činilo 0,33 % nalezeného obsahu, o kterém bylo tvrzeno, že porušuje autorská práva).

Celkově lze konstatovat, že poskytovatel hostingových služeb eDisk.cz patří ze sledované skupiny knejméně významným.

3.1.3 Fastshare.cz

Popis

Služba nabízející možnost nahrát soubory na úložiště a sdílet je s ostatními uživateli. Ke stažení nabízí možnost použít zakoupený kredit nebo stahování zdarma s nízkou rychlostí. V obchodních podmínkách je uvedeno, že vkládaný obsah nesmí být v rozporu se zákonem.

Obchodní model

Na fastshare.cz existuje program ohledně možných výdělků pro uživatele, tzv. “Partnerský program“, který cílí na propagaci serveru na ostatních webových stránkách. Pokud uživatel doporučí fastshare.cz server, tak získá 50 % ze všech uskutečněných plateb. Výplaty uživatelům chodí každé pondělí, pokud částka dosahuje nejméně 200 Kč.

Zájemci o sdílený obsah mohou obsah stahovat při zakoupení jednoho z balíčků objemu přenesených dat a to od 50 GB za 100 Kč do 700 GB za 1 000 Kč při bankovním převodu nebo je nabízena možnost platby na pobočkách Sazky a České pošty. Pokud je nakupováno přes


Strana 23

odeslanou SMS, jsou balíčky a ceny od 1 GB za 15 Kč do 600 GB za 999 Kč. Dále je možné objednat dárkové poukazy od 140 GB za 250 Kč do 700 GB za 1 000 Kč.

Provozovatel

Fusion Media, s.r.o., se sídlem Holečkova 789/49, 150 00 Praha 5, IČO: 24236144, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 201140.

Závěry analýz

Existence tohoto serveru objevena na základě dotazníkového šetření , neboť respondenti tento server uváděli, i když jej neměli v nabídce. Vzhledem k tomu nelze další závěry k tomuto serveru učinit.

Na základě sběru přenesených dat ve spolupráci sCESNET bylo zjištěno, že server byl druhým nejvýznamnějším poskytovatelem, nicméně rozsah přenesených dat byl nízký.

Na základě technické analýzy veřejných informací bylo zjištěno, že starší analyzované filmy (top 100 z databáze IMDb) jsou dostupné všechny, z novinek filmů pouze některé zahraniční, české výjimečně. Nabídka epizod seriálů je nejvyšší. Stejně tak jsou k dispozici novinky na DVD a Blue-Ray.


Na základě analýzy cen bylo zjištěno, že z pohledu zpoplatnění služby rychlého stahování je fastshare.cz průměrným analyzovaným poskytovatelem kategorie „hostingové služby umožňující vyhledávání obsahu veřejností“. Nejlevněji lze obsah stáhnout za 1,42 Kč za 1 GB.

Na základě analýzy ČNS IFPI lze konstatovat, že na serveru se v minulosti pravděpodobně nacházel obsah bez vypořádaných autorských práv. V letech 2016 a 2017 bylo detekováno a smazáno přes 6 800 souborů (což činilo 1 % nalezeného obsahu, o kterém bylo tvrzeno, že porušuje autorská práva).

Celkově lze konstatovat, že poskytovatel hostingových služeb fastshare.cz patří mezi známější tuzemské poskytovatele svýhodnými cenami a širokou nabídkou obsahu.

3.1.4 Hellshare.cz

Popis

Poskytovatel prostoru k uložení libovolných souborů. Umožňuje ukládání a sdílení digitálního obsahu. V obchodních podmínkách je uvedeno, že vkládaný obsah nesmí být v rozporu se zákonem. Pro stahování souborů je uživatel automaticky přesměrován na hellspy.cz. Jako hlavní stránka je používána doména hellshare.cz. Stahovat soubory lze až po registraci. Hellshare.cz se


Strana 24

na českém internetu objevil v roce 2007. V současné době patří mezi „file hostingy“ pro ukládání, sdílení a stahování souborů až do velikosti 2 GB s neomezenou rychlostí stahování.

Hellspy.cz a Hellshare.cz jsou podle dostupných veřejných informací propojeny členy statutárního orgánu.

Obchodní model

Na serveru hellshare.cz existuje věrnostní program. Pokud je na hellshare.cz nahrán soubor o velikosti 2 GB, za tisíc stažení dostane uživatel více než 700 Kč. U menších souborů je připsán odpovídající podíl, například za tisíc stažení 500 MB souboru dostane uživatel 178 Kč. Pokud uživatel našetří 28 000 kreditů, může je prodat za 200 Kč hellshare.cz i bez existence smluvního vztahu s hellshare.cz.

Zájemci o sdílený obsah mohou obsah stahovat při zakoupení jednoho z balíčků objemu přenesených dat a to od 32 000 MB za 100 Kč do 500 000 MB za 1 000 Kč při bankovním převodu. Pokud je nakupováno přes odeslanou SMS jsou balíčky a ceny od 700 MB za 15 Kč do 120 000 MB za 499 Kč.

Provozovatel

I&Q GROUP, spol. s.r.o., se sídlem Nepravidelná 329/9, 102 00, Praha 10 - Štěrboholy, Česká republika, IČO: 27488268, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 137166.

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že většina respondentů tento server nezná a téměř nikdo z respondentů jej nevyužívá (pouze 3 % uvedla, že jej využívají pro ukládání a sdílení obsahu. Z pohledu struktury respondentů se závěry příliš neliší. Server z tohoto pohledu zastává u respondentů nevýznamné postavení.

Na základě sběru přenesených dat ve spolupráci sCESNET bylo zjištěno, že server byl třetím nejvýznamnějším poskytovatelem, nicméně rozsah přenesených dat byl nízký.

Na základě analýzy vybraného obsahu bylo zjištěno, že většina vybraného obsahu pro analýzu (96 %) byla na serveru nalezena, a to včetně novinek. Kvalita obsahu je různorodá, od natočených videí při sledování v kině až po fullHD soubory. Závěry jsou stejné jako u serveru hellspy.cz, neboť servery na sebe navzájem odkazují.

Na základě analýzy cen bylo zjištěno, že z pohledu zpoplatnění služby rychlého stahování je hellshare.cz druhým nejdražším analyzovaným poskytovatelem kategorie „hostingové služby umožňující vyhledávání obsahu veřejností“, nicméně vzhledem k velmi nízkým cenám v této kategorii obecně to pravděpodobně není překážkou z pohledu uživatelů. Nejlevněji lze obsah stáhnout za 2 Kč za 1 GB. Závěry jsou stejné jako u serveru hellspy.cz, neboť servery na sebe navzájem odkazují a mají i téměř identické obchodní podmínky.


Strana 25

Celkově lze konstatovat, že poskytovatel hostingových služeb hellshare.cz/hellspy.cz patří kvýznamnějším poskytovatelům digitální obsahu, zpohledu cen je druhým nejdražším subjektem vtéto kategorii. Nabídka obsahu je široká.

3.1.5 Hellspy.cz

Popis

Poskytovatel prostoru k uložení libovolných souborů. V obchodních podmínkách je uvedeno, že vkládaný obsah nesmí být v rozporu se zákonem. Jako hlavní stránka je používána doména hellspy.cz. Stahovat soubory lze až po registraci. Hellspy.cz a hellshare.cz jsou navzájem provázány (viz kapitola 3.1.4).

Obchodní model

Na hellspy.cz existuje program ohledně možných výdělků pro uživatele, tzv. “Partnerský program“, který cílí na majitele webových stránek. Mezi jeho parametry patří provize 50 % (z prokliku na hellspy.cz a zaplacení jednoho z nabízených balíčků), formáty reklamy a prezentované snadné nasazení. Propagovat lze hellspy.cz jako službu, konkrétní soubory nebo výsledky vyhledávání.

Zájemci o sdílený obsah mohou obsah stahovat při zakoupení jednoho z balíčků objemu přenesených dat, a to od 32 000 MB za 100 Kč do 500 000 MB za 1 000 Kč při bankovním převodu. Pokud je nakupováno přes odeslanou SMS jsou balíčky a ceny od 700 MB za 15 Kč do 120 000 MB za 499 Kč.

Provozovatel

Hellspy SE, se sídlem Nepravidelná 329/9, 102 00, Praha 10 - Štěrboholy, Česká republika, IČO: 28504631, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl H, vložka 101.

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že většina respondentů tento server nezná a téměř nikdo z respondentů jej nevyužívá (pouze 8 % uvedlo, že jej využívají pro ukládání a sdílení multimediálního obsahu. Přestože jsou servery hellspy.cz a hellshare.cz provázány, je patrné, že ne všichni respondenti to vědí. Z pohledu struktury respondentů se závěry příliš neliší. Server z tohoto pohledu zastává u respondentů nevýznamné postavení.

Na základě sběru přenesených dat ve spolupráci sCESNET bylo zjištěno, že server byl třetím nejvýznamnějším poskytovatelem, nicméně rozsah přenesených dat byl nízký.

Na základě analýzy vybraného obsahu bylo zjištěno, že většina vybraného obsahu pro analýzu (96 %) byla na serveru nalezena, a to včetně novinek. Kvalita obsahu je různorodá, od natočených videí při sledování v kině až po fullHD soubory. Závěry jsou stejné jako u serveru hellshare.cz, neboť servery na sebe navzájem odkazují.


Strana 26

Na základě analýzy cen bylo zjištěno, že z pohledu zpoplatnění služby rychlého stahování je hellspy.cz druhým nejdražším analyzovaným poskytovatelem kategorie „hostingové služby umožňující vyhledávání obsahu veřejností“, nicméně vzhledem k velmi nízkým cenám v této kategorii obecně to pravděpodobně není překážkou z pohledu uživatelů. Nejlevněji lze obsah stáhnout za 2 Kč za 1 GB. Závěry jsou stejné jako u serveru hellshare.cz, neboť servery na sebe navzájem odkazují a mají i téměř identické obchodní podmínky.

Na základě analýzy ČNS IFPI lze konstatovat, že na serveru se v minulosti pravděpodobně nacházel obsah bez vypořádaných autorských práv. V letech 2016 a 2017 bylo detekováno a smazáno přes 54 tisíc souborů (což činilo 7 % obsahu, o kterém bylo tvrzeno, že porušuje autorská práva).

Celkově lze konstatovat, že poskytovatel hostingových služeb hellshare.cz/hellspy.cz patří kvýznamnějším poskytovatelům digitální obsahu, zpohledu cen je druhým nejdražším subjektem vtéto kategorii. Nabídka obsahu je široká.

3.1.6 Sdilej.cz

Popis

Poskytovatel prostoru k uložení libovolných souborů. Umožňuje ukládání a sdílení digitální multimediálního obsahu. V obchodních podmínkách je uvedeno, že vkládaný obsah nesmí být v rozporu se zákonem. Jako hlavní stránka je používána doména sdilej.cz. Stahovat soubory lze i bez přihlášení a kreditu, ale pouze se sníženou rychlostí. Lze prohledávat skriptem a při vyhledávání rozlišovat typ obsahu.

Obchodní model

Obchodní model je postaven na principu, že poskytovatel obsahu vkládá obsah. Zájemci o sdílený obsah mohou obsah stahovat zdarma při snížené rychlosti, nebo si zaplatit jeden z balíčků objemu přenesených dat a to od 100 GB za 100 Kč do 1 800 GB za 1 000 Kč při bankovním převodu. Pokud je nakupováno přes odeslanou SMS jsou balíčky a ceny od 1 GB za 15 Kč do 1 300 GB za 1 000 Kč.

Provozovatel

MEDIACLOUD, s.r.o., IČ: 03846288 se sídlem Holečkova 789/49, 150 00 Praha 5, IČO. 03846288 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 238783.

Závěry analýz

Existence tohoto serveru objevena na základě dotazníkového šetření, neboť respondenti tento server uváděli, i když jej neměli v nabídce. Vzhledem k tomu nelze další závěry k tomuto serveru učinit.


Strana 27

Na základě sběru přenesených dat ve spolupráci sCESNET bylo zjištěno, že tento poskytovatel patří k využívanějším, nicméně množství přenesených dat není významné.

Na základě analýzy vybraného obsahu bylo zjištěno, že většina vybraného obsahu pro analýzu (95 %) byla na serveru nalezena, a to včetně novinek. Kvalita obsahu je různorodá, od natočených videí při sledování v kině až po fullHD soubory. Zvláštní kategorii tvoří torrenty.

Na základě analýzy cen bylo zjištěno, že z pohledu zpoplatnění služby rychlého stahování je sdílej.cz nejlevnější vzhledem k analyzovaným poskytovatelem kategorie „hostingové služby umožňující vyhledávání obsahu veřejností“. Nejlevněji lze obsah stáhnout za 0,55 Kč za 1 GB.

Na základě analýzy ČNS IFPI lze konstatovat, že na serveru se v minulosti pravděpodobně nacházel obsah bez vypořádaných autorských práv. V letech 2016 a 2017 bylo detekováno a smazáno přes 33 tisíc souborů (což činilo více než 4 % nalezeného obsahu, o kterém bylo tvrzeno, že porušuje autorská práva).

Celkově lze konstatovat, že poskytovatel sdilej.cz patří mezi první pětici poskytovatelů snejlevnějšími cenami pro zájemce o sdílený obsah spoměrně širokou nabídkou obsahu.

3.1.7 Ulozto.cz

Popis

Poskytovatel prostoru k uložení libovolných souborů. Umožňuje ukládání a sdílení digitálního obsahu. V obchodních podmínkách je uvedeno, že vkládaný obsah nesmí být v rozporu se zákonem. Jako hlavní stránka je používána doména ulozto.cz. Stahovat soubory lze i bez přihlášení a kreditu, ale pouze se sníženou rychlostí. Lze prohledávat skriptem, a lze při vyhledávání rozlišovat typ obsahu.

Obchodní model

Obchodní model je postaven na principu, že poskytovatel obsahu vkládá obsah. V případě, že jeho obsah je oblíbený (měřeno počtem stáhnutí), tak získává „kredit“ ke svému účtu. Kredit slouží k „nákupu“ rychlého stahování jiného obsahu.

Zájemci o sdílený obsah mohou obsah stahovat zdarma při snížené rychlosti, nebo si zaplatit jeden z balíčků objemu přenesených dat, a to od 25 000 MB za 100 Kč do 340 000 MB za 1 000 Kč při bankovním převodu. Pokud je nakupováno přes odeslanou SMS jsou balíčky a ceny od 1 000 MB za 30 Kč do 115 000 MB za 499 Kč. Dále je možné objednat dárkové poukazy od 37,50 GB za 149 Kč (možnost platby i přes SMS) do 340 GB za 999 Kč.

Provozovatel

Uloz.to cloud a.s., se sídlem Mezibranská 1579/4, 110 00, Praha 1, IČO: 04172159, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 20720.


Strana 28

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 98 % respondentů tento server zná a téměř dvě třetiny jej také využívají pro ukládání a sdílení multimediálního obsahu. Z pohledu struktury respondentů se závěry neliší. Server z tohoto pohledu zastává nejvýznamnější postavení na českém trhu.

Na základě sběru přenesených dat ve spolupráci sCESNET bylo zjištěno, že server uloz.to je dominantním hráčem.

Na základě technické analýzy veřejných informací bylo zjištěno, že tento server má nejrychlejší odezvu na novinky na trhu a nejširší nabídku. Starší analyzované filmy (top 100 z databáze IMDb) jsou dostupné všechny, z novinek filmů pouze zahraniční, české výjimečně. Nabídka epizod seriálů je průměrná. Stejně tak jsou k dispozici novinky na DVD a Blue-Ray.

Na základě analýzy vybraného obsahu bylo zjištěno, že většina vybraného obsahu pro analýzu (96 %) byla na serveru nalezena, a to včetně novinek (s výjimkou českých). Kvalita obsahu je různorodá, od natočených videí při sledování v kině až po fullHD soubory.

Na základě analýzy cen bylo zjištěno, že z pohledu zpoplatnění služby rychlého stahování je ulozto.cz nejdražším analyzovaným poskytovatelem kategorie „hostingové služby umožňující vyhledávání obsahu veřejností“, nicméně vzhledem k velmi nízkým cenám v této kategorii obecně to pravděpodobně není překážkou z pohledu uživatelů. Obsah lze stáhnout buď pomalu zdarma, nebo rychle nejlevněji za 3,4 Kč za 1 GB.

Na základě analýzy ČNS IFPI lze konstatovat, že na serveru se v minulosti pravděpodobně nacházel obsah bez vypořádaných autorských práv. V letech 2016 a 2017 bylo detekováno a smazáno přes 700 tisíc souborů (což činilo 88 % nalezeného obsahu, o kterém bylo tvrzeno, že porušuje autorská práva).

Celkově lze konstatovat, že poskytovatel uloz.to je „jedničkou“ na českém trhu, a to co do nabídky obsahu, množství přenesených dat i známosti mezi koncovými uživateli, a to i přesto, že ceny za jeho služby jsou nejvyšší.

3.2 POSKYTOVATELÉ AUDIOVIZUÁLNÍCH MEDIÁLNÍCH SLUŽEB NA VYŽÁDÁNÍ A PRODEJCI

ELEKTRONICKÝCH KNIH A ONLINE KNIHOVNY

Tato skupina poskytovatelů poskytuje audiovizuální služby na vyžádání či je prodejcem nebo pronajímatelem obsahu ve formě elektronické literatury.

Do skupiny poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (řazeno dle abecedy) patří:

GooglePlay – viz kapitola 3.2.1;

HBOgo.cz – viz kapitola 3.2.2;


Strana 29

iPrima.cz – viz kapitola 3.2.3;

iTunes – viz kapitola 3.2.4;

iVysilani. Cz – viz kapitola 3.2.5;

Netflix.com – viz kapitola 3.2.6;

Spotify.com – viz kapitola 3.2.7;

Voyo.cz – viz kapitola 3.2.8.

Do skupiny poskytovatelů v oblasti prodejců elektronických knih a online knihoven mj. patří (řazeno dle abecedy) – výběr byl učiněn na základě známosti serverů:

Amazon.com – viz kapitola 3.2.9;

AZKnihy.cz/levneucebnice.cz – viz kapitola 3.2.10;

eBux.cz – viz kapitola 0;

eReading.cz – viz kapitola 3.2.12;

ekniha-zdarma.cz – viz kapitola 3.2.13;

eknihulka.cz – viz kapitola 3.2.14;

eknihovna.cz – viz kapitola 3.2.15;

knihcentrum.cz – viz kapitola 3.2.16;

knihydobrovsky.cz – viz kapitola 3.2.17;

kosmas.cz – viz kapitola 3.2.18;

martinus.cz – viz kapitola 3.2.19;

megabooks.cz – viz kapitola 3.2.20.


Strana 30

3.2.1 GooglePlay

Popis

Google Play je online distribuční služba, která vznikla 6. března 2012. V současné době Google Play poskytuje několik druhů digitálního obsahu, ke kterému je mozné přistupovat z počítače nebo z mobilního telefonu vybaveného operačním systémem Android nebo prostřednictvím Google TV. Primárně je Google Play zaměřen na distribuci aplikací právě pro chytré telefony a tablety s Androidem, tato část se nazývá Google Play Store. Další oblastí, do které Google Play zasahuje, je online distribuce hudby, pojmenovaná Google Play Music. Třetí sféra působnosti nese název Google Play Movies & TV a je zaměřena na distribuci filmů a jiných videí. Poslední část, Google Play Books, distribuuje elektronické knihy. Základním a nutným požadavkem pro využívání služby Google Play je být zaregistrovaný u společnosti Google. Po registraci bude mít uživatel vytvořený e-mailový účet u služby Gmail, který bude sloužit pro přihlašování do Google Play. K získání možnosti zakoupení digitálního obsahu je také nutné vlastnit bankovní účet s aktivovanými internetovými platbami. Bankovní údaje je nutné zadat do Peněženky Google.

Obchodní model

Prostřednictví Google Play lze hudbu a filmy kupovat. Jednotlivé ceny jsou stanoveny v závislosti na ceně licencí a oblíbenosti. U hudby se cena pohybuje od 5 Kč do 500 Kč za album a u filmu se cena pohybuje od 0 Kč do 750 Kč. Videa lze sledovat online, nebo si je stáhnout, záleží na autorských právech k danému videu/filmu.

Provozovatel

Google Inc., 1600 Amphitheatre Parkway in Mountain View, Kalifornie, Spojené státy americké.

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 90 % respondentů dotazníkového šetření tento server zná a polovina jej také využívá pro sdílení multimediálního obsahu. Z pohledu struktury respondentů se závěry neliší. Server z tohoto pohledu zastává významné postavení v daném segmentu.

Na základě analýzy vybraného obsahu bylo zjištěno, že pouze čtvrtina vybraného obsahu pro analýzu (24 %) byla na serveru nalezena. Kvalita obsahu je adekvátní. Server nabízí ke stažení české i zahraniční filmy, ne však seriály. Nenabízí úplné novinky.

Na základě analýzy cen bylo zjištěno, že z pohledu cen se ceny za půjčení pohybují mezi 59 Kč až 110 Kč dle filmu. Cenové rozpětí za „nákup“ 1 filmu je mezi 210 Kč až 380 Kč dle filmu.

Celkově lze konstatovat, že poskytovatel GooglePlay patří kvyhledávanějším serverům vtéto kategorii a jako jediný ze sledovaných rozlišuje „půjčení“ a „nákup“ filmu.


Strana 31

3.2.2 HBOgo.cz/HBO.com

Popis

Vysílání HBO je zpoplatněné a stanice se soustřeďuje zejména na filmovou a seriálovou tvorbu. Kromě filmových blockbusterů a seriálů třetích stran je HBO proslulé obsahem vlastní produkce. Do této kategorie spadají kromě filmů a seriálů např. dokumentární filmy, filmové magazíny, portréty filmových celebrit, dokumenty z natáčení a koncerty světových i domácích hudebních hvězd. Jedná se o placenou službu, uživatelé nenahrávají obsah. HBO Go provozuje vlastní tvorbu a výběr z filmových studií, které mají distribuční dohody s HBO. Nové epizody seriálů nebo filmů jsou zpravidla dostupné pro streamování od počátečního vysílání na HBO kanálu.

Obchodní model

Měsíční poplatek za službu HBOgo.cz činí 199 Kč za měsíc a HBO.com za 14.99 eur.

Provozovatel

HBO Europe s.r.o., se sídlem Praha 7, Jankovcova 1037/49, 170 00, Česká republika, IČO: 61466786, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 29418.

Závěry analýz

Na základě analýzy vybraného obsahu bylo zjištěno, že pouze dva vybrané obsahy pro analýzu (2,6 %) byly na serveru nalezeny. Kvalita obsahu je vysoká. Server nabízí ke stažení zahraniční filmy a seriály z vlastní produkce. Nenabízí úplné novinky.

Na základě analýzy cen bylo zjištěno, že přístup k databázi je možný za 199 Kč měsíčně, k zahraniční distribuci za 14.99 euro/měsíčně.

Celkově lze konstatovat, že poskytovatel HBO je specifickým serverem somezeným placeným rozsahem.

3.2.3 IPrima.cz

Popis

Jedná se o placenou službu v případě přehrání seriálu nebo filmu bez reklam, uživatelé nenahrávají obsah. IPrima.cz nabízí placený archív všech původních seriálů a pořadů vlastní tvorby. Služba je založená na streamování živého vysílání jednotlivý platforem FTV Prima, spol. s.r.o. Zahraniční seriály je možné shlédnout jen omezenou dobu po jejich odvysílání v televizi.

Obchodní model

IPrima nabízí tři balíčky pro IPrima.cz bez reklam. Jedná se o balíčky na 1 měsíc za 59 Kč, 6 měsíců za 299 Kč nebo 12 měsíců za 549 Kč.


Strana 32

Provozovatel

FTV Prima, spol. s r.o., se sídlem Praha 8 - Libeň, Na Žertvách 24/132, 180 00, IČO: 48115908, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 16778.

Závěry analýz

Na základě analýzy vybraného obsahu bylo zjištěno, že na serveru nebyl nalezen žádný vybraný obsah. Kvalita obsahu je adekvátní. Server nabízí k prohlídnutí (stream) české i zahraniční filmy i seriály, ale pouze vlastní produkce nebo pouze ty, které nyní vysílá. Nenabízí úplné novinky.

Na základě analýzy cen bylo zjištěno, že z pohledu cen je možné obsah prohlížet za 59 Kč měsíčně.

Celkově lze konstatovat, že poskytovatel iPrima patří konline verzi televizního vysílání stéměř žádným obsahem mimo standardní vysílací program (s výjimkou vlastní produkce).

3.2.4 iTunes

Popis

ITunes je aplikace určená pro organizaci a přehrávání multimediálních souborů. Program je také rozhraním pro správu mobilních zařízení iPhone, iPad a iPod společnosti Apple. Dále je možné se prostřednictvím iTunes připojit v některých státech k iTunes Store, internetovému obchodu s hudbou, filmy, televizními pořady, hrami, podcasty a dalším obsahem. iTunes je také používán ke stahování aplikací skrze App Store pro iOS (iPhone, iPod a iPad). Nejnovější verze aplikace iTunes je volně dostupná na webu Apple.com pro operační systémy macOS 10.8.5 a vyšší, a na Windows 7 a vyšší. Jedná se o placenou službu, uživatelé nenahrávají obsah.

Obchodní model

Na iTunes existují tři placené balíčky: studentský za 69 Kč měsíčně, individuální za 149 Kč měsíčně a rodinný za 229 Kč měsíčně. Studentský a individuální balíček obsahuje 45 miliónů skladeb, poslech online i offline, bezplatné vyzkoušení bez závazku na 3 měsíce, streamování hudby a hudebních videí bez reklam, až 100 000 skladeb v knihovně, přístup ze všech vlastněných zařízení, přehled toho, co poslouchají přátelé, původní pořady, koncerty a exkluzivní obsah a rádio Beats 1. Rodinný balíček navíc obsahuje přístup až pro šest lidí, osobní účet pro každého člena rodiny, sdílení libovolného obsahu, kdykoli kdo chce a sdílení nákupů z iTunes.

Provozovatel

Apple Inc., One Apple Park Way, Cupertino, Kalifornie, 95014, Spojené státy americké.

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 80 % respondentů tento server zná a méně než polovina jej také využívá pro sdílení multimediálního obsahu (42 %). Z pohledu struktury


Strana 33

respondentů se závěry neliší, mírně lepší povědomí mají muži, ale ženy jej více využívají. Server z tohoto pohledu zastává významné postavení v tomto segmentu.

Na základě analýzy vybraného obsahu bylo zjištěno, že asi třetina vybraného obsahu pro analýzu (32,46 %) byla na serveru nalezena. Kvalita obsahu je adekvátní. Server nabízí ke stažení české i zahraniční filmy, i seriály. Nenabízí úplné novinky.

Na základě analýzy cen bylo zjištěno, že z pohledu cen se ceny jednoho filmu pohybují mezi 99 Kč a 399 Kč, přičemž průměrná cena sledovaného obsahu byla 239 Kč.

Celkově lze konstatovat, že poskytovatel iTunes patří kvyhledávanějším serverům vtéto kategorii azejména pro uživatele zařízení společnosti Apple je jednou z voleb.

3.2.5 Ivysilani.cz

Popis

Jedná se o webové verze České televize. Uživatelé nenahrávají obsah. Pořady České televize lze sledovat na internetu v rámci tzv. iVysilani, kde Česká televize divákům nabízí živé vysílání vybraných programů a sledování pořadů z archivu.

Obchodní model

Za službu se neplatí.

Provozovatel

Česká televize, Kavčí hory, 140 70 Praha 4, IČO 00027383. Orgánem dohledu je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

Závěry analýz

Na základě analýzy vybraného obsahu bylo zjištěno, že na serveru nebyl nalezen žádný vybraný obsah. Kvalita obsahu je adekvátní. Server nabízí k prohlídnutí české a zahraniční filmy i seriály ve vazbě na program ČT. Nenabízí úplné novinky.

Celkově lze konstatovat, že poskytovatel iVysilani patří konline verzi televizního vysílání stéměř žádným obsahem mimo standardní vysílací program (s výjimkou vlastní produkce).

3.2.6 Netflix.com

Popis

Netflix je americký placený poskytovatel filmů online. Uživatelé nenahrávají obsah. Celkově je na českém Netflixu v nabídce více než 100 filmů a seriálů s titulky či dabingem, měsíčně přibývá zhruba 10 nových titulů.


Strana 34

Obchodní model

Netflix.com nabízí tři předplatné balíčky: Basic, Standard a Premium. Balíček Basic obsahuje možnost sledování filmu jen na jedné obrazovce ve stejný čas, možnost sledování na různých zařízeních (počítač, tablet, mobilní telefon), neomezené sledování filmu a TV shows, možnost film kdykoliv pozastavit a první měsíc zdarma za € 7.99 za měsíc. Balíček Standard se liší oproti balíčku Basic v počtu možných souběžných sledování na více přístrojích na dva a zároveň podporuje rozlišení HD, jeho cena je € 9,99 za měsíc. Balíček Premium nabízí možnost souběžného sledování na čtyřech přístrojích a podporuje rozlišení HD Ultra za € 11,99 za měsíc.

Provozovatel

Netflix, Inc., 100 Winchester Circle, Los Gatos, Kalifornie, 95032, Spojené státy americké; pro Evropu: Netflix International B.V., Stadhouderskade 55, 1072 AB Amsterdam, Nizozemsko.

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 80 % respondentů tento server zná a méně než polovina jej také využívá pro sdílení multimediálního obsahu (48 %). Z pohledu struktury respondentů se závěry neliší, mírně lepší povědomí mají muži. Server z tohoto pohledu zastává významné postavení v tomto segmentu.

Na základě analýzy vybraného obsahu bylo zjištěno, že asi šestina vybraného obsahu pro analýzu (18,18 %) byla na serveru nalezena. Kvalita obsahu je adekvátní. Server nabízí ke stažení zahraniční filmy a seriály. Nenabízí úplné novinky.

Na základě analýzy cen bylo zjištěno, že z pohledu cen je měsíční poplatek 7.99 eur srovnatelný s ostatními poskytovateli.

Celkově lze konstatovat, že poskytovatel Netflix patří ke známým serverům vtéto kategorii a je využíván určitým segmentem uživatelů.

3.2.7 Spotify.com

Popis

Spotify.com nabízí streamování či podcasting hudby od vybraných vydavatelství, jako jsou Sony, EMI, Warner Music Group a Universal. Hudbu lze v přehrávači hledat podle interpreta, alba, skladby, playlistu či složky. Spotify.com v současné době používá k přenosu audio záznamů k uživatelům ztrátový kodek Ogg Vorbis. V programu Free datový tok nahrávek činí 160 kbit/s. Spotify v programu Premium pak poskytuje svým platícím uživatelům nahrávky ve vyšší kvalitě, a to 320 kbit/s. Varianta Premium neobsahuje žádné reklamy. Jedná se o placenou službu, uživatelé nenahrávají obsah.


Strana 35

Obchodní model

Verze služby zdarma nabízí pouze náhodné přehrávání. Služba Premium za € 5,99 za měsíc (pro studenty € 2,99 za měsíc) nabízí náhodné přehrávání, je bez reklam, neomezené možnosti přeskakování mezi písničkami, poslech hudby offline, přehrávání jakékoliv skladby a vysokou kvalitu poslechu.

Provozovatel

Spotify AB, Regeringsgatan 19, SE-111 53 Stockholm, Švédsko, SE55670374850.1

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 91 % respondentů tento server zná a více než polovina jej také využívá pro sdílení multimediálního obsahu (53 %). Z pohledu struktury respondentů se závěry neliší. Server z tohoto pohledu zastává významné postavení v tomto segmentu (hudba).

Celkově lze konstatovat, že akceptovatelná cenová politika (pro studenty 2,99 eur/měsíc) a široká nabídka činí zposkytovatele hudby významného hráče.

3.2.8 Voyo.cz

Popis

Jedná se o placenou službu, uživatelé nenahrávají obsah. Voyo.cz nabízí placený archív všech původních seriálů a pořadů. Nechybí v něm také kompletní rejstřík českých a zahraničních filmů. Od srpna 2013 nabízí katalog amerických seriálů s českými titulky krátce po premiéře v Americe. Předplatitelé mají možnost zhlédnout seriály původní tvorby před jejich premiérou v televizi.

Obchodní model

Předplatné činí 189 Kč měsíčně. Za to uživatel získá více než 2000 titulů od nejnovějších hollywoodských filmových hitů po českou klasiku. K dispozici je i archiv všech seriálů a pořadů TV NOVA a navíc vybrané seriály dříve než na televizní obrazovce. K tomu ještě i prémiové kanály TV NOVA a sportovní přenosy. Dále je možnost volby dárkových poukazů, a to 189 Kč na 1 měsíc, 499 Kč na 3 měsíce, 949 Kč na 6 měsíců nebo 1 849 Kč na 12 měsíců.

Provozovatel

TV Nova s.r.o., se sídlem Praha 5, Kříženeckého nám. 1078/5, 152 00, IČO: 45800456, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 10581.

Závěry analýz

Na základě analýzy vybraného obsahu bylo zjištěno, že pouze minimum vybraného obsahu pro analýzu (3,89 %) bylo na serveru nalezena. Kvalita obsahu je adekvátní. Server nabízí k prohlížení


Strana 36

české a zahraniční filmy, i seriály. Nenabízí úplné novinky. Vše ve vazbě na televizní program TV Nova a nakoupených licencí.

Na základě analýzy cen bylo zjištěno, že z pohledu cen je měsíční poplatek 189 Kč srovnatelný s ostatními poskytovateli.

Celkově lze konstatovat, že poskytovatel Voyo.cz patří ke známým serverům vkategorii online televizí, který je využíván určitý segmentem uživatelů a oproti konkurentům je jeho využívání zpoplatněno.

3.2.9 Amazon.cz

Popis

Společnost Amazon je americká společnost zabývající se elektronickým obchodem a cloud computingem. Technologický gigant je největším internetovým obchodníkem na světě z hlediska celkových prodejů. Webová stránka amazon.com byla zalozena jako online knihkupectví a později rozšířena o prodej, stahování videí, stahování a streamování ve formátu MP3, stahování a streamování audia, software, video hry, elektroniku, oblečení, nábytek, potraviny, hračky a šperky. Společnost také vyrábí spotřební elektroniku, elektronické čtečky Kindle a je největším světovým poskytovatelem služeb cloud infrastruktury (IaaS a PaaS). Amazon navíc prodává některé výrobky s nízkou spotřebou pod svou vlastní značkou AmazonBasics.

Obchodní model

Ceny jednotlivých produktů se liší dle jejich povahy. Rozdíly v cenách jsou jak u knih, tak i u videí a hudby.

Provozovatel

Amazon.com, Inc., 410 Terry Ave. North, Seattle, WA, 98109-5210, Spojené státy americké.

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že polovina respondentů tento server zná, ale v podstatě jej nevyužívá pro sdílení multimediálního obsahu. Z pohledu struktury respondentů se závěry neliší. Server z tohoto pohledu zastává nevýznamné postavení v tomto segmentu.

Celkově lze konstatovat, že poskytovatel Amazon patří ke známým serverům vtéto kategorii, který je využíván určitým úzkým segmentem respondentů.

3.2.10 AZKnihy.cz/levneucebnice.cz

Popis

Jedná se o internetový a kamenný obchod, neslouží pro ukládání souborů poskytovateli obsahu. Společnost se zabývá prodejem především naučné literatury, kterou doplňuje beletrií. Hlavní


Strana 37

zacílení je na vzdělávací knížky hlavně v technických, jazykových a společenských vědách. Společnost prodává knihy v pevné vazbě, e-knihy a audioknihy. Společnost nabízí i možnost osobního odběru pro fyzické produkty.

Obchodní model

Jednotlivé produkty jsou zpoplatněny a jejich výše je dána tržní cenou produktu. U vybraných produktů společnost aplikuje vlastní cenovou politiku formou slevy a podobně.

Provozovatel

Bookretail s.r.o., se sídlem Nádražní 896/30, Smíchov, 150 00, Praha 5, IČO: 24824232, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v odd. C, vložka 177721.

Závěry analýz

Na základě analýz bylo zjištěno, že server zastává standardní nedominantní postavení v tomto segmentu.

3.2.11 eBux.cz

Popis

Jedná se o webový obchod, neslouží pro ukládání souborů poskytovateli obsahu. Společnost se zabývá prodejem knih v různých žánrech.

Obchodní model


Provozovatel

Great Content s.r.o. se sídlem U garáží 1, Praha 7, 170 00, budova GEN. IČO: 04374886 zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 246626.

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že pouze minorita respondentů server zná a využívá jej. Z pohledu struktury respondentů se závěry neliší. Server z tohoto pohledu zastává nevýznamné postavení v tomto segmentu.

3.2.12 eReading.cz

Popis

Jedná se o internetový obchod, neslouží pro ukládání souborů poskytovateli obsahu. Společnost se zabývá prodejem knih v různých žánrech.


Strana 38

Obchodní model


Provozovatel

eReading, s. r. o. e sídlem Praha 4, Nusle, Na Pankráci 1618/30, 140 00, IČO: 28621344, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 167385.

Závěry analýz


3.2.13 ekniha-zdarma.cz

Popis


Obchodní model

Všechny online knihy jsou nabízeny zdarma (cena 0 Kč). Oproti jiným prodejcům je vidět poněkud omezenější výběr, zpravidla je nabízena starší literatura či literatura od českých autorů.

Provozovatel

SC&C Partner, spol. s r.o., V Újezdech 569/7, Medlánky, 621 00, Brno, IČO: 25501984, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně, oddíl C, vložka 28325.

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že pouze minorita respondentů server zná a využívá jej, nicméně jeho známost ze všech podobných serverů byla největší. Z pohledu struktury respondentů se závěry neliší. Server z tohoto pohledu zastává významnější postavení v tomto segmentu.

3.2.14 eKnihulka

Popis



Strana 39

Obchodní model

Jednotlivé produkty jsou zpoplatněny a jejich výše je dána tržní cenou produktu. U vybraných produktů společnost aplikuje vlastní cenovou politiku formou slevy a podobně. Některé knihy jsou ke stažení zdarma.

Provozovatel

Indeart s.r.o., se sídlem Bořetice 193, 69108 Bořetice, IČO: 02963345, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně, oddíl C vložka 83142.

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že pouze minorita respondentů server zná a využívá jej (nejméně ze všech analyzovaných serverů s nabídkou elektronických knih). Z pohledu struktury respondentů se závěry neliší. Server z tohoto pohledu zastává nevýznamné postavení v tomto segmentu.

3.2.15 eKnihovna

Popis


Obchodní model

Jednotlivé produkty jsou zpoplatněny a jejich výše je dána tržní cenou produktu. U vybraných produktů společnost aplikuje vlastní cenovou politiku formou slevy. Některé knihy jsou ke stažení zdarma.

Provozovatel

WEBALL, s.r.o., se sídlem Charkovská 27, Praha 10, IČO: 26198461, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 79006.

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že pouze minorita respondentů server zná a využívá jej (i když patří ke známějším). Z pohledu struktury respondentů se závěry neliší. Server z tohoto pohledu zastává průměrné postavení v tomto segmentu.

3.2.16 Knihcentrum.cz

Popis

Jedná se o internetový a kamenný obchod, neslouží pro ukládání souborů poskytovateli obsahu. Společnost se zabývá prodejem knih, e-knih, hudby, filmů, papírnictvím, hraček, audioknih a


Strana 40

deskových her. Společnost respektuje autorská práva k jednotlivým titulům. Společnost nabízí možnost i osobního odběru pro fyzické produkty.

Obchodní model

Jednotlivé produkty jsou zpoplatněny a jejich výše je dána trzní cenou produktu. U vybraných produktů společnost aplikuje vlastní cenovou politiku formou slevy.

Provozovatel

KNIHCENTRUM.CZ s.r.o., se sídlem Smetanovo náměstí 222/8, 702 00, Moravská Ostrava, IČ:27854507, DIČ: CZ699002903, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ostravě, oddíl C, vlozka 31781.

Závěry analýz


3.2.17 Knihydobrovsky.cz

Popis

Jedná se o internetový a kamenný obchod, neslouzí pro ukládání souborů poskytovateli obsahu. Společnost se zabývá prodejem knih, e-knih, hudby, filmů, audioknihy, papírnictvím, svíček a deskových her. Společnost nabízí možnost i osobního odběru pro fyzické produkty.

Obchodní model


Provozovatel

DOBROVSKÝ s.r.o., se sídlem Květnového vítězství 332/31, 149 00, Praha 4, IČO: 26432668, zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 81781.

Závěry analýz


3.2.18 Kosmas.cz

Popis

Jedná se o internetový a kamenný obchod, neslouží pro ukládání souborů poskytovateli obsahu. Společnost se zabývá prodejem knih, e-knih, hudby a deskových her. Společnost nabízí možnost i osobního odběru pro fyzické produkty.


Strana 41

Obchodní model


Provozovatel

KOSMAS s.r.o., se sídlem Lublaňská 693/34, 120 00, Praha 2, IČO: 257 10 257, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 63259.

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že pouze minorita respondentů server zná a využívá jej. Nicméně z pohledu známosti zastává druhé místo. Z pohledu struktury respondentů se závěry neliší. Server z tohoto pohledu zastává průměrné postavení v tomto segmentu.

3.2.19 Martinus.cz

Popis

Jedná se o internetový a kamenný obchod, neslouzí pro ukládání souborů poskytovateli obsahu. Společnost se zabývá prodejem knih, e-knih, filmů a deskových her. Společnost nabízí možnost i osobního odběru pro fyzické produkty.

Obchodní model


Provozovatel

Martinus, s.r.o., se sídlem: Gorkého 4, 036 01 Martin, IČO: 45 503 249, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Okresního soudu Žilina, dddíl Sro, vložka č.52711/L.

Závěry analýz


3.2.20 Megabooks.cz

Popis

Jedná se o internetový a kamenný obchod, neslouží pro ukládání souborů poskytovateli obsahu. Společnost se zabývá prodejem především cizojazyčných knih v různých žánrech. Hlavní zacílení je na vzdělávací knížky hlavně v technických, jazykových a společenských vědách. Společnost


Strana 42

respektuje autorská práva k jednotlivým titulům. Společnost nabízí i možnost osobního odběru pro fyzické produkty.

Obchodní model


Provozovatel

MEGABOOKS CZ, spol. s r. o., Třebohostická 2283/2, 100 00, Praha 10 Strašnice, IČO 48117196, , zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 16945.

Závěry analýz


3.3 WEBOVÉ ROZCESTNÍKY

Jedná se o zprostředkovatelské servery, které mají povahu rozcestníků a zpravidla odkazují na více serverů s digitálním obsahem. Některé jsou zcela zdarma, jiné umožňují nákup kreditu, který je pak využíván pro nákup služeb na serverech, na které jsou uvedeny odkazy. Jejich příjmy jsou zpravidla provize za reklamu typu „proklik“.

Dále jsou blíže specifikovány tyto servery (abecedně):

FilmyHD.cz – viz kapitola 3.3.1;

Multishare.cz – viz kapitola 3.3.2;

Sledujufilmy.cz – viz kapitola 3.3.3;

V kapitole 3.3.4 jsou uvedeny webové rozcestníky pouze výčtem s velmi stručnou charakteristikou, jde o servery s minoritním postavením na trhu.

3.3.1 FilmyHD.cz

Popis

Jedná se o server, který propojuje uživatele se servery nabízející digitální obsah. Na server není možné nahrávat žádný obsah. V komunikaci lze pouze obtížně rozlišit server, kde je digitální obsah uložen. Komunikace probíhá například na datová centra ve Francii, Německu, Rusku. Nelze tedy dohledat, kde jsou data fyzicky uložena a stanovit rozsah IP adres ke sledování komunikace. Výjimkou je pouze úvodní stránka, pro kterou lze tyto údaje dohledat.


Strana 43

Obchodní model

Nebyly zjištěny žádné možnosti platby za lepší přístup k obsahu serveru nebo na jiných stránkách. Zároveň nebyl zjištěn žádný program, který by umožňoval nějaký výdělek. Nebyla zjištěna možnost registrace.

Provozovatel

Nelze dohledat.

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření byla právě existence tohoto serveru objevena, neboť respondenti tento server uváděli, i když jej neměli v nabídce. Vzhledem k tomu nelze další závěry k tomuto serveru učinit.

Na základě sběru přenesených dat ve spolupráci sCESNET bylo zjištěno, že server zaujímá nevýrazné postavení.

Na základě analýzy vybraného obsahu bylo zjištěno, že většina vybraného obsahu pro analýzu nebyla na serveru nalezena (pouze 8 %). Kvalita obsahu je adekvátní ve streamu.

Celkově lze konstatovat, že poskytovatel filmyHD.cz patří mezi minoritní hráče na trhu.

3.3.2 Multishare.cz

Popis

Jedná se o zprostředkovatele přístupů ke stahování obsahu z více jak 35 online uložišť. Umožňuje stahování s neomezenou rychlostí jakýchkoliv obsahů, které se nacházejí na stránkách třetích subjektů. Server má v obchodních podmínkách uvedeno, že vkládaný obsah nesmí být v rozporu se zákonem (mj. je použitá formulace shodná jako u serveru datoid.cz). Stahovat soubory lze až po přihlášení. Pokud uživatel disponuje dostatkem kreditu, tak stahuje veškerý obsah neomezeně. Nebylo zjištěno, zda pokud bude vyčerpán disponibilní kredit ke stahování, tak bude stahování možné při snížené rychlosti stahování.

Obchodní model

Nově zaregistrovaní uživatelé obdrží zdarma kredit na 5 GB stažení. Obchodní model je postaven na principu, že uživatel stahuje obsah od třetích stran. Zájemci o sdílený obsah si mohou zaplatit jeden z balíčků objemu přenesených dat a to od 35 000 MB za 99 Kč do 700 000 MB za 999 Kč při bankovním převodu. Pokud je nakupováno přes odeslanou SMS jsou balíčky a ceny od 2 500 MB za 30 Kč do 25 000 MB za 99 Kč.

Provozovatel

Anemos s.r.o., se sídlem Na Jarově 1959/11, PSČ 130 00, Praha 3, Česká republika, IČO: 29031401, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 161358.


Strana 44

Závěry analýz

Celkově lze konstatovat, že jako rozcestník na různé servery je server multishare.cz velmi populární a cenová politika odpovídá cenám poskytovatelů obsahu.

3.3.3 Sledujufilmy.cz

Popis

Server propojuje uživatele se servery nabízející digitální obsah. Na server není možné nahrávat žádný obsah. V komunikaci lze pouze obtížně rozlišit server, kde je digitální obsah uložen. Připojení probíhá na mnoho adres, velkou část tvoří reklama. Adresy jsou z více, zejména evropských zemí, odkazy vedly například do Francie, Rumunska, na Ukrajinu. Nelze tedy dohledat, kde jsou fyzicky data uložena a stanovit rozsah IP adres ke sledování komunikace. Výjimkou je pouze úvodní stránka, pro kterou lze tyto údaje dohledat.

Obchodní model

Nebyly zjištěny žádné možnosti platby za lepší přístup k obsahu serveru nebo na jiných stránkách. Zároveň nebyl zjištěn žádný program, který by umožňoval nějaký výdělek. Snaha o zaregistrování opakovaně ukazovala chybu a nebylo možné stránku prozkoumat pod přihlášením.

Provozovatel

WBM Europe LTD, Office Q, 35a Astbury Road, Londýn, SE15 2NL, Anglie.

Závěry analýz

Existence tohoto serveru objevena, neboť respondenti tento server uváděli, i když jej neměli v nabídce. Vzhledem k tomu nelze další závěry k tomuto serveru učinit.

Na základě sběru přenesených dat ve spolupráci sCESNET bylo zjištěno, že se jedná o nevýznamný subjekt z pohledu množství přenášených dat na jeho servery.

Celkově lze konstatovat, že poskytovatel sledujufilmy.cz patří mezi minoritní hráče na trhu.

3.3.4 Další webové rozcestníky

Dále uvedené servery jsou okrajové. Byly vybrány na základě návštěvnosti a známosti u respondentů výzkumu. Výčet není úplný.

Filmtoro.cz

Filmtoro je filmový web, který nabízí propojení na 18 000 filmů, seriálů a dokumentů na poskytovatele obsahu. Na svých stránkách deklaruje legálnost obsahu. Propojuje servery GooglePlay, iTunes, 02TV a další. Server prohledává nabídku online videopůjčoven a průběžně ji aktualizuje. Server není příliš známý. Na stránce https://filmtoro.cz/infografika jsou uvedeny různé statistiky – země původu, půjčoven, stáří filmu apod.


Strana 45

Provozovatel: Filmtoro s.r.o., se sídlem Miroslava Hajna 740/2, 199 00, Praha - Letňany, IČO 04123018, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 242831.

Superlink.cz

Zprostředkovatel přístupů mj. i ke stahování obsahu z desítek serverů. Řada z nich není funkční. Některé směřují na jiné zprostředkující servery, jiné na servery nabízející digitální obsah. Slouží jako rozcestník nejen pro filmy a hudbu, ale i počítačové hry, navíc odkazuje na cestovní kanceláře a různé typy dalších služeb.

Obchodní model je pravděpodobně postaven na principu získání prostředků za reklamu na těchto stránkách, příp. to může být dobrovolná práce tvůrce webu.

Provozovatel: Martin Koutný (martinkoutny.com)

filmyzdarma4.webnode.cz/

Funguje jako odkaz na http://www.superlink.cz/odkazy/Filmy-TV

Provozovatel: Nelze dohledat.

filmy-zdarma-online.eu

Funguje jako odkaz na datoid.cz


filmytv.webnode.cz/



serialy.6in.eu



www.serialy-zdarma.eu



zdarma-pohadky.eu




Strana 46

www.stahni-cokoliv.kvalitne.cz



filmy.6in.eu/



http://www.filmex.estranky.cz

Funguje jako odkaz na https://www.cinemabox.cz/ a dále s odkazem na https://www.ulozto.cz/.


https://allfun.7x.cz


Provozovatel: WEBGARDEN s.r.o., se sídlem Praha 6 - Dejvice, Na Dionysce 1758/14, PSČ 16000, IČ: 282 52 853, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 135509

3.4 HOSTINGOVÉ SLUŽBY BEZ MOŽNOSTI VYHLEDÁVÁNÍ OBSAHU VEŘEJNOSTÍ

Do této kategorie patří úložiště, jež nejsou primárně zaměřena na sdílení digitálního obsahu charakteru filmů či hudby mezi anonymními subjekty, ale pro sdílení soukromé obsahu mezi registrovanými subjekty.

Dále jsou detailněji popsána tato uložiště (v řazení dle abecedy):

Drive.google.com – viz kapitola 3.4.1;

Dropbox.com – viz kapitola 3.4.2;

iCloud.com – viz kapitola 3.4.3;

LeteckaPosta.cz – viz kapitola 3.4.4;

Mega.nz – viz kapitola 3.4.5;

Onedrive.com – viz kapitola 3.4.6.


Strana 47

3.4.1 Drive.google.com

Popis

Jedná se o úložiště dat bez možnosti prohledávání, používané i komerčně. Data jsou umístěna po celém světě v různých datacentrech, nelze zjistit jejich původ. Drive.google.com využívá cloud computingu a umožňuje uživateli úschovu a volné sdílení dat.

Obchodní model

Existují dvě možnosti využívání (zdarma nebo za poplatek), přístup za poplatek přináší více prostoru pro soubory. Při volbě využívání drive.google.com zdarma, má uživatel přístup k 15 GB prostoru. Při placené verzi má uživatel na výběr mezi třemi balíčky 100 GB za 59,99 Kč za měsíc, 1 TB za 299,99 Kč za měsíc nebo 10 TB za 2999,99 Kč za měsíc.

Provozovatel

Google Inc., 1600 Amphitheatre Parkway in Mountain View, Kalifornie, Spojené státy americké

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 83 % respondentů úložiště zná a zhruba polovina (46 %) jej také využívá. Z tohoto pohledu patří mezi významnější poskytovatele.

3.4.2 Dropbox.com

Popis

Jedná se o úložiště dat bez možnosti prohledávání, používané i komerčně. Data umístěna po celém světě v různých datacentrech. Uložiště umožňuje sdílení obsahů v závislosti na neplaceném účtu (dle možností neplacené verze) a placeném účtu (prakticky bez omezení).

Obchodní model

Existují dvě možnosti využívání (zdarma nebo za poplatek), přístup za poplatek přináší více prostoru pro soubory. Při porovnání s podobnými službami, Dropbox podporuje relativně velký počet platforem od desktopu až po mobilní telefony. Nabízí celkem 10 klientů pro tyto platformy: Microsoft Windows, Mac OS, Linux a také pro oblast chytrých mobilních telefonů platforem Android, iPhone, iPad a BlackBerry. Důležitým prvkem Dropboxu je také webové rozhraní služby pro ty, kteří nemají nainstalovaného klienta.

Dropbox používá model financování Freemium, což znamená, že v základním provedení je zdarma a poskytuje nenáročným uživatelům 2 GB úložiště s omezením datových přenosů na 20 GB za den. Placená verze nabízí dva balíčky. První balíček “Plus“ nabízí 1 TB prostoru, offline podporu na mobilu, ovládání vzdáleného zařízení a podpora důležitých emailů za $ 9,99 za měsíc nebo $ 99,00 za rok. Druhý balíček nabízí 2 TB úložného prostoru, zálohu pevného disku,


Strana 48

vzdálenou pracovní kancelář, pokročilé funkce sdílení souborů, celo-textové vyhledávání, 120-ti denní historii a podporu prioritních komunikací za $ 19,99 za měsíc nebo $ 199,00 za rok.

Provozovatel

Dropbox, Inc., 333 Brannan St, San Francisco, CA 94107, Spojené státy americké.

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 67 % respondentů úložiště zná, ale míra jeho využívání je nižší (13 %). Z tohoto pohledu patří mezi méně významné poskytovatele.

3.4.3 iCloud.com

Popis

Jedná se o úložiště dat bez možnosti prohledávání, používané i komerčně. Data jsou umístěna po celém světě v různých datacentrech. Uživatel může data uložená na severech společnosti Apple synchronizovat a měnit. iCloud podporuje základní aplikace od společnosti Apple, jakými jsou Kontakty, Kalendář, Mail nebo iTunes. Vedle toho Apple nabízí i vývojářské nástroje, jež lze použít pro začlenění iCloudu do aplikací třetích stran. Oproti jiným službám typu cloud se iCloud liší v tom, že je integrován na úrovni operačního systému jako takového, a tudíž, aby uživatel mohl využívat iCloud, nemusí se nikde registrovat. Využije jen Apple ID.

Obchodní model

Při založení účtu na iCloud.com je poskytnuto automaticky 5 GB úložného prostoru zdarma. Lze si úložné místo dokoupit a to 50 GB za 25 Kč za měsíc, 200 GB za 79 Kč za měsíc nebo 2 TB za 249 Kč za měsíc.

Provozovatel

Apple Inc., One Apple Park Way, Cupertino, Kalifornie, 95014, Spojené státy americké.

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 76 % respondentů úložiště zná a 25 % jej také využívá. Z tohoto pohledu patří mezi méně významné poskytovatele.

3.4.4 LeteckaPosta.cz

Popis

Jedná se o službu umožňující sdílet digitální obsah. Nelze prohledávat, soubory jsou dostupné pouze přes odkaz. Celková velikost zásilky je omezená na 161 MB. Počet příjemců a stahování zásilky je neomezený, zásilka bude uskladněna minimálně 33 dní. Podle text podmínek použití služby je zakázáno sdílet nelegální software a jiná data, jejichž povaha je v rozporu s platnou


Strana 49

legislativou České republiky. Provozovatel služby si vyhrazuje právo takové soubory smazat. Použití služby je zcela bezplatné.

Obchodní model

Služba je pravděpodobně financována z reklam, které se objevují při stažení obsahu.

Provozovatel

Držitel domény leteckaposta.cz dle NIC.cz je pan Zdeněk Nový.

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že pouhých 38 % respondentů úložiště zná a jen 5 % jej také využívá. Z tohoto pohledu patří mezi nevýznamné subjekty.

3.4.5 Mega.nz

Popis

Jedná se o novozélandské úložiště dat bez možnosti prohledávání, používané i komerčně. Data jsou umístěna po celém světě v různých datacentrech. Obsah sdílených souborů je šifrován a vlastník webu tak deklaruje, že k nim nemá žádný přístup.

Obchodní model

Při založení účtu na Mega.nz je poskytnuto automaticky 50 GB úložného prostoru zdarma. Lze si úložné místo dokoupit a to 200 GB za € 4,99 za měsíc, 1 TB za € 9,99 za měsíc, 4 TB za € 19,99 za měsíc, nebo 8 TB za € 29,99 za měsíc.

Provozovatel

Mega Ltd., Spring Hill Farm 1232, SH1, RD2, Wellsford, 0972, Nový Zéland.

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 44 % respondentů úložiště zná a 36 % jej také využívá. Vzhledem k tomu, že jde o zahraniční úložiště, lze konstatovat, že z tohoto pohledu patří k významnějším subjektům.

3.4.6 Onedrive.com

Popis

Jedná se o úložiště dat bez možnosti prohledávání, používané i komerčně. Data jsou umístěna po celém světě v různých datacentrech, nelze zjistit jejich původ. Soubory uložené na Onedrive.com mohou být přístupné vlastníkovi, přátelům a mohou být označeny i jako veřejně přístupné. Pro přístup k veřejně přístupným souborům není vyžadován účet Microsoft.


Strana 50

Obchodní model

Existují dvě možnosti využívání (zdarma nebo za poplatek), přístup za poplatek přináší více prostoru pro soubory. Při volbě využívání onedrive.com zdarma, má uživatel přístup k 5 GB prostoru. Při placené verzi má uživatel přístup k 50 GB prostoru za 49,99 Kč za měsíc. Pokud je potřeba více místa, lze onedrive.com kombinovat a kancelářským balíkem MS Office, kdy za 1 TB prostoru a MS Office 365 je cena 189 Kč za měsíc nebo 1 899 Kč za rok. Druhá varianta je 5 TB prostoru a MS Office 365 za 269 Kč za měsíc nebo 2 699 Kč za rok.

Provozovatel

Microsoft Corporation, Microsoft Headquarters One Microsoft Way Redmond, WA 98052, Spojené státy americké.

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 79 % respondentů úložiště zná a 26 % jej také využívá. Z tohoto pohledu patří mezi významnější subjekty, nicméně vzhledem k jeho využívání při výuce na základních a středních školách slouží zpravidla pro jiné účely.

3.5 WEBOVÉ ROZCESTNÍKY PRO ZÍSKÁNÍ DIGITÁLNÍHO OBSAHU PROSTŘEDNICTVÍM NÁSTROJE

BITTORRENT

3.5.1 Popis služby

BitTorrent je služba (nebo spíše protokol), která cílí primárně na výměnu či stahování zejména větších souborů. Jedná se o distribuovanou P2P (peer-to-peer) službu bez centrálního serveru. Není to jediný protokol, který takto funguje, mezi další patří například sítě Kazaa, Gnutella nebo eDonkey.

BitTorrent se používá na stahování zcela legálních ISO obrazů software nebo distribucí Linuxu, ale také na stahování „warez“ obsahu (například kopií filmů či software získaných v rozporu s licenčními podmínkami).

Díky návrhu je stahování podobných souborů (velikosti v řádu jednotek GB) pomocí protokolu BitTorrent efektivnější, než u stahování z konkrétního serveru. K používání služeb P2P sítí jako je BitTorrent je nutný speciální klient. Aktivita uživatelů v P2P sítích je poměrně obtížně sledovatelná.

Služba funguje tak, že soubory nabízí více uživatelů a na straně klienta (zájemce o soubor) dochází pak ke stahování po malých částech z více zdrojů. Zároveň je již v době stahování stahovaný soubor nabízen ostatním uživatelům. Protokol zahrnuje následující části.


Strana 51

torrent

Jedná se o soubor s příponou „.torrent“, který je možné si stáhnout z některého ze serverů, které tyto soubory nabízejí ke stažení nebo ze serveru poskytovatele software, který se pomocí protokolu stahuje. Soubor obsahuje metadata o stahovaném souboru, tedy jméno, velikost, datum vytvoření, URL trackeru, velikost bloku a kontrolní součty jednotlivých bloků.

tracker

Software pro server, který slouží jako zdroj informací o tom, kteří uživatelé torrentu mají daný soubor k dispozici. Bez trackeru nelze soubor stáhnout, protože chybí informace, kde soubor je. Tracker sám neuchovává žádné soubory, ale pouze informace o tom, kde jsou uložené. Uživatelé nahrávají na tracker „.torrent“ soubory. Tyto servery obvykle vyžadují registraci nebo jsou na pozvání.

seed

Uživatelé, kteří mají kompletní kopii souboru.

leech

Uživatel, který právě stahuje soubor, ale ještě nemá kompletní kopii.

peer

Uživatel, který je součástí sítě, ať už soubory nabízí nebo stahuje.

3.5.2 Webové rozcestníky pro získání digitálního obsahu prostřednictvím nástroje BitTorrent

BitTorrentový poskytovatel je v podstatě „tracker server“, který nabízí zdroje torrent souborů. Celosvětově hovoříme o stovkách tracker serverů. Dále uvádíme vybrané z nich. Vzhledem k tomu, že průběžně vznikají a zanikají, tak jejich přehled (ani tuzemský) nelze přesně sestavit.

The Pirate Bay

The Pirate Bay je webová stránka, která indexuje torrenty. Jde o největší světovou databázi torrentů a 93. nejpopulárnější webovou stránkou dle serveru Alexa.com. Provoz stránky je financován převážně díky reklamám při vyhledávání, které se na stránce nacházejí, dále pomocí těžby kryptoměn Bitcoin, Bitcoin cash, Litecoin a Monero. Původní stránka thepiratebay.org již není funkční, nicméně se objevují její následovníci, nyní již thepiratebay3.org.

RARBG

RARBG (rarbg.to) je webová stránka založená v roce 2008, která nabízí přehled torrentů ke stažení. Momentálně je blokovaná mj. v Saudské Arábii, Velké Británii, Dánsku, Portugalsku, Pákistánu, Bulharsku, Indii, Maroku, Indonésii, Jihoafrické republice, Irsku, Austrálii a Finsku.


Strana 52

1337x

1337x (1337x.to) webová stránka, která poskytuje adresář torrentových souborů a odkazů používaných pro sdílení souborů peer-to-peer prostřednictvím protokolu BitTorrent. Podle blogu TorrentFreak je 1337x třetím nejpopulárnějším torrentovým webem od roku 2018. Stránky jsou zakázány z vyhledávacích dotazů Google a nezobrazují se jako výsledky Google vyhledávání.

TorrentZ

TorrentZ (torrentz2.to) umožňuje indexovat torrenty z nejrůznějších torrentových webů a nabízí kompilaci různých sledovačů pro každý torrent, které nejsou nutně přítomny ve výchozím souboru .torrent, takže když byl tracker server vypnutý, mohli ho stále ostatní sledovat. Patří celosvětově mezi nejpopulárnější torrentové weby.

České tracker servery

Server CZTorrent tracker (cztorrent.net) je nejznámější český tracker server. Dále jsou to např. www.filmytorrent.wz.cz/, film.utorrent.cz/, sosej.eu/sktorrent.php či www.warezo.cz/tag/torrent-filmy-cz.

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo využívání torrentových serverů (tracker serverů) zmiňováno u nemalé skupiny respondentů.

Analýza přenesených dat ve spolupráci sCESNET ani technická analýza veřejných informací nebyla prováděna, neboť to z charakteru služby není možné.


3.6 SOCIÁLNÍ SÍTĚ

Pro sdílení digitální obsahu lze využít i sociální sítě, a to buď specializované, nebo generické. Dále jsou analyzovány tyto (řazeno dle abecedy):

Facebook.com – viz kapitola 3.6.1;

Flickr.com – viz kapitola 3.6.2;

Instagram.com – viz kapitola 3.6.3;

LinkedIn.com – viz kapitola 3.6.4;

Rajce.net – viz kapitola 3.6.5;

YouTube.com – viz kapitola 3.6.6.


Strana 53

3.6.1 Facebook.com

Popis

Facebook je rozsáhlý společenský webový systém sloužící hlavně k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a zábavě. Se svými dvěma miliardami aktivních uživatelů je jednou z největších společenských sítí na světě. Je plně přeložen do osmdesáti čtyř jazyků. Po registraci v systému a odsouhlasení podmínek použití má uživatel možnost vyplnit svůj detailní profil a může se připojovat k různým skupinám uživatelů a získávat nové kontakty. Uživatelů jsou navzájem propojeni po odsouhlasení spojení. Někteří uživatelé ovšem svoje profily pomocí nastavení práv uživatelů zveřejňují i lidem, kteří jsou zapsáni pod stejnou skupinou nebo i celému internetu. Systém umožňuje komunikaci mezi uživateli pomocí zpráv, diskusních fór nebo diskusemi na uživatelských profilech. Další funkce obstarávají externí i interní aplikace. Ty nejpoužívanější pocházejí od Facebooku. Facebook ale také poskytuje otevřené API, které může kdokoli využít a napsat si vlastní rozšiřující aplikaci. Hlavní síla Facebooku je v propojenosti jednotlivých komponent. Uživatelé mohou volně šířit videa a fotografie. Dle pravidel Facebooku se snaží společnost zamezovat šíření potenciálně protiprávního obsahu tím, že daný soubor smaže na základě stížnosti.

Obchodní model

Sociální síť je pro uživatele zdarma.

Provozovatel

Facebook Inc., Facebook HQ, 1 Hacker Way, 94025 Menlo Park, Spojené státy americké

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 90 % respondentů tuto síť zná a využívá pro sdílení digitálního obsahu. Z tohoto pohledu patří mezi dominantní sociální síť.

3.6.2 Flickr.com

Popis

Flickr.com je komunitní síť pro sdílení fotografií. Flickr.com umožňuje uživateli po nahrání fotografie zvolit, pod jakou licencí bude jeho snímek šířen. Protože mnoho snímků uložených na této službě je šířeno pod licencí umožňující další použití, dalo by se říct, že do jisté míry plní flickr.com funkci fotobanky. Internetové fotoalbum flickr.com nabízí pro každého prostor pro uložení jednoho TB fotografií a videí. Fotografie lze navíc nahrávat v původním rozlišení a bez jakékoliv další komprese, která by měla vliv na kvalitu obrazu.

Obchodní model

Nebyla zjištěna žádná požadovaná platba.


Strana 54

Provozovatel

Verizon Communications INC., 1095 Avenue of the Americas, New York, NY 10013, Spojené státy americké

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že pouze 13 % respondentů tuto síť zná a využívá pro sdílení digitálního obsahu. Z tohoto pohledu patří mezi nevýznamnou sociální síť.

3.6.3 Instagram.com

Popis

Jedná se o sociální síť, kterou prakticky nelze prohledávat. Je určená ke sdílení fotek, které kopírují zážitky a ukazují životní příběhy. Uživatelé fotky ukládají na uložiště a lze je jednoduše stahovat. Podpůrné moduly jako označení fotky, že se mi líbí, konverzace s uživatelem jiného profilu (profil lidí na instagram.com je pevně svázán s profilem facebook.com) a možnost získávat oblíbenost v počtu sledujících daného profilu.

Obchodní model

Služba je bezplatná.

Provozovatel

Facebook Inc., Facebook HQ, 1 Hacker Way, 94025 Menlo Park, Spojené státy americké

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 80 % respondentů tuto síť zná a využívá pro sdílení digitálního obsahu – fotografií. Z tohoto pohledu patří mezi dominantní sociální síť.

3.6.4 LinkedIn.com

Popis

LinkedIn.com je největší profesní sítí na světě, poněvadž má více než 300 milionů členů. V profilu uživatele se nachází jeho životopis obsahující položky kariéra, pracovní místa a vzdělání. Prostřednictvím kontaktů je uživatel zapojen i do kontaktů svých kontaktů, čímž vzniká provázaná síť uživatelů. LinkedIn.com nabízí také nejrůznější skupiny a aplikace. Je možné vyhledat bývalé i současné kolegy, spolužáky z univerzit, nebo najít nové obchodní partnery díky možnosti uveřejnění podrobností spolupráce. LinkedIn.com je vítaným pomocníkem personalistů a headhunterů, kteří mohou hledat vhodného kandidáta na pracovní pozici mezi obrovským množstvím potenciálních zaměstnanců. Základní profil, který je pro běžného uživatele zcela dostačující, je zdarma, doplňkové funkce jsou pouze placené. Placený balíček je určen především k profesionálnímu hledání potencionálních zaměstnanců nebo k úspěšnějšímu hledání práce.


Strana 55

Obchodní model

Sociální síť je pro uživatele v základní verzi zdarma. Verze Premium s větší nabídkou služeb je zpoplatněná.

Provozovatel

Microsoft Corporation, Microsoft Headquarters One Microsoft Way Redmond, WA 98052, Spojené státy americké

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 16 % respondentů tuto síť zná a využívá pro sdílení digitálního obsahu. Z tohoto pohledu patří mezi nevýznamnou sociální síť, která také cílí na jinou věkovou skupinu.

3.6.5 Rajce.net

Popis

Rajce.net deklaruje, že je největší česká sociální síť zaměřená na sdílení fotografií a videí. Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Obchodní model

Prostor pro nahrávání fotek je zdarma. Zpoplatněné jsou služby, kdy portál přímo nabízí vyhotovení fotoknih a alb z fotografií uložených na uložišti.

Provozovatel

MAFRA, a.s., se sídlem Karla Engliše 519/11, Praha 5, 150 00, IČO: 453 13 351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka1328.

Závěry analýz

Jako úzce zaměřená sociální síť pro sdílení fotografií a videí patří mezi méně významné sociální sítě.

3.6.6 YouTube.com

Popis

Youtube.com funguje jako uložiště pro video soubory s volným přístupem k veškerému obsahu. Dle pravidel společnosti: obsah nesmí nikdo kopírovat, reprodukovat, šířit, přenášet, vysílat, zobrazovat, prodávat, licencovat nebo jinak využívat pro jakékoliv jiné účely bez předchozího písemného souhlasu YouTube.com nebo příslušných poskytovatelů licence na obsah.

Přestože původně YouTube nebyl sociální sítí, dnes již splňuje její definici (viz např. WATTENHOFER, Mirjam; WATTENHOFER, Roger; ZHU, Zack. The YouTube Social Network. In: ICWSM. 2012).


Strana 56

Obchodní model

Na stránkách youtube.com nejsou služby zpoplatněny.

Provozovatel

YouTube LLC, 901 Cherry Avenue, San Bruno, CA 94066, Spojené státy americké

Závěry analýz

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že drtivá většina respondentů síť zná a využívá pro sdílení digitálního obsahu. Z tohoto pohledu patří mezi dominantní sociální síť.


Strana 57

4 PRÁVNÍ ANALÝZA VČETNĚ OPATŘENÍ PRO EFEKTIVNÍ BOJ PROTI NEZÁKONNÉMU OBSAHU ONLINE

4.1 ÚVOD - NEZÁKONNÝ OBSAH NA INTERNETU ABOJ PROTI NĚMU

4.1.1 Efektivní boj proti nezákonnému obsahu online

Dne 1. března 2018 zveřejnila Evropská komise Doporučení Komise (EU) 2018/334 o opatřeních pro efektivní boj proti nezákonnému obsahu online („Doporučení“), jak bylo již definováno, jehož cílem je zejména zajištění rychlého odstraňování či znepřístupňování nezákonného obsahu na internetu. Doporučení představuje další opatření Evropské unie v boji proti protiprávnímu obsahu online3 a navazuje tak na poslední kroky v oblasti potírání teroristického obsahu (viz Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu) a obsahu s dětskou pornografií (viz Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii). Doporučení reaguje i na publikování nezávazných sdělení, jako bylo např. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Boj proti nezákonnému obsahu on-line. Zvyšování odpovědnosti on-line platforem COM (2017) 555.

Členské státy mají v reakci na jednotlivá v Doporučení uvedená opatření implementovat jednotlivé požadavky a informovat o tom Evropskou komisi. Ta bude dle recitálu 41 Doporučení pečlivě sledovat veškerá opatření přijatá členskými státy vreakci na Doporučení amonitorovat aktuální stav vnitrostátních úprav jednotlivých členských států v oblasti odstraňování protiprávního obsahu. Zároveň bude členské státy informovat o případných opatřeních, která od nich nově může vyžadovat. Pokud shledá, že přijatá opatření dostatečně odpovídají požadavkům stanoveným v Doporučení, nebude činit další kroky. V opačném případě Evropská komise zváží přijetí závazných legislativních aktů upravujících tuto oblast. S ohledem na současnou praxi a právní úpravu lze očekávat, že by se případně jednalo o právní akt ve formě unijní směrnice. To ale nelze tvrdit s jistotou, jelikož Evropská komise se v poslední době v oblasti digitální agendy přiklonila k používání nařízení jako základního právního aktu.4 Výběr konkrétní formy právního

3 I když český překlad Doporučení pracuje s pojmem „nezákonný obsah“, ostatní jazykové verze, jakož i vnitrostátní legislativa v České republice používá výraz „protiprávní obsah (illegal content)“. Ten je i nadále používán v této analýze.

4 Jedná se např. o nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU)


Strana 58

předpisu nicméně může mít značné důsledky pro finální podobu právní úpravy a postavení jednotlivých subjektů, zejména s ohledem na právní jistotu napříč Evropskou unií. Ta může být ohrožena odlišnými harmonizačními dopady nařízení a směrnice.

Předmětem této právní části studie byla analýza potenciálních dopadů implementace Doporučení na možnost poskytování služeb informační společnosti zprostředkujících přístup k autorsky chráněnému (audiovizuálnímu i neaudiovizuálnímu) obsahu online5 a zároveň analýza možných způsobů řešení této problematiky, a to prostřednictvím legislativních i nelegislativních opatření. Předmětem analýzy naopak nebyla problematika odstraňování teroristického obsahu, ani odstraňování obsahu s dětskou pornografií. Právní úprava těchto oblastí na unijní i vnitrostátní úrovni nicméně může sloužit jako inspirace pro výběr vhodných řešení v rámci legislativy České republiky.

Pokud jde o jednotlivé analyzované poskytovatele hostingových služeb, je jejich seznam, jak je uveden v kapitole 3.1 této zprávy, vymezen na základě definice stanovené v bodě 4 písm. a) Doporučení. Poskytovatelem hostingových služeb se rozumí: „poskytovatel služeb informační společnosti spočívajících v uchovávání informací poskytnutých příjemcem služby na žádost tohoto příjemce ve smyslu článku 14 směrnice 2000/31/ES bez ohledu na místo usazení poskytovatele služby, který zaměřuje svou činnost na spotřebitele sbydlištěm vUnii“. Z tohoto vymezení vyplývá několik charakteristických znaků poskytovatelů hostingových služeb. Tou první je nutnost být považován za poskytovatele služeb informační společnosti ve smyslu čl. 2 písm. b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („Směrnice oelektronickém obchodu“), jak byla již definována. Druhou podmínkou je, že činnost spočívá v uchovávání informací6 poskytnutých příjemcem služby na žádost tohoto příjemce ve smyslu článku 14 Směrnice o elektronickém obchodu. Třetí a poslední podmínkou je nutnost zaměření činnosti na spotřebitele s bydlištěm v EU.

Definice poskytovatele hostingových služeb tak značně omezuje počet subjektů reálně zprostředkovávajících obsah na internetu, na které se Doporučení má vztahovat. Na základě textu Doporučení jsou totiž z působnosti vyloučeni všichni poskytovatelé obsahu, kteří zveřejňují buďto zcela vlastní obsah (např. internetové televize poskytující obsah z vlastní produkce) nebo obsah, který si aktivně opatřili od jiného subjektu za účelem poskytování služeb zpřístupnění obsahu (např. streamovací služby, na které dopadá samostatná regulace tzv. audiovizuálních mediálních

2017/2394 a směrnice 2009/22/ES nebo Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu.

5 Tuto činnost Doporučení označuje jako „poskytování hostingových služeb“, což odpovídá činnosti podle čl. 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspek-tech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu.

6 Směrnice o elektronickém obchodu i vnitrostátní úprava používá pojem „ukládání“. Jedná se o další z řady nepřesností českého překladu Doporučení. Anglické verze používají stejný výraz „storage“.


Strana 59

služeb na vyžádání a které nad svými službami vykonávají tzv. redakční dohled), byť ani tyto subjekty nemusí být s ohledem na definici hostingových služeb vždy vyloučeny, a to podle nastavení jejich obchodního modelu. Do výčtu relevantních subjektů také nespadají webové stránky zpřístupňující cizí obsah bez možnosti uživatelů cokoliv nahrát, byť byly zčásti zahrnuty v technické části.

V konečném důsledku je rozsah omezen na subjekty, kterými budou jednak různá internetová „úložiště“, různé sociální sítě, blogovací platformy (ať již textové či videoblogy) aj. V rámci výběru subjektů posuzovaných v rámci této analýzy, která navazuje na technickou analýzu ukládaného obsahu, byly proto za účelem možnosti zkoumání co největšího množství aspektů fungování zvoleny právě ty platformy, které vykazovaly nejvyšší míru popularity mezi dotazovanými uživateli,7 které poskytují značnou volnost uživatelům při ukládání a sdílení obsahu a které provozují vyhledávač souborů uložených v takové platformě. Kromě subjektů působících v České republice (na které jsme se zaměřili primárně) jsou v této právní části též vzaty v potaz další populární služby, a to YouTube.com (byť je co do uchovávaného obsahu poněkud omezenější) a mega.nz. V rámci posuzování případných dopadů konkrétní legislativy je však nutno vzít v potaz též další subjekty, na které definice poskytovatelů hostingových služeb dopadá. Bude nezbytné zkoumat, jak mohou být tyto subjekty dotčeny a zda není vhodné spíše volit tzv. sektorovou regulaci. Většina závěrů a doporučení právní části této zprávy bude ale obecně uplatnitelná na všechny poskytovatele hostingových služeb.

Na úvod je nutné zdůraznit, že analyzované Doporučení upravuje jednotlivé povinnosti místy obecněji, než je tomu u jednotlivých sekundárních právních aktů Evropské unie, zejména směrnic, obvyklé. To je výrazem skutečnosti, že Doporučení jako takové nemá obecně závazný charakter a slouží pouze jako nezávazný podklad pro případnou právní úpravu. Z textu lze navíc dovodit, že jeho hlavním účelem je pouze vymezení základního rámce, ve kterém se mají členské státy pohybovat, konkrétní úprava ale zůstává na nich. Vyžaduje se pouze dosažení stanoveného cíle, kterým je řádná úprava odstraňování protiprávního obsahu, ať už legislativními nebo nelegislativními prostředky. Pokud by tedy bylo na půdě Evropské unie rozhodnuto o přijetí právně závazného aktu vycházejícího z Doporučení, je pravděpodobné, že by muselo dojít k značné revizi obecného znění Doporučení. Současně jedním z důsledků této obecnosti Doporučení může být zcela opačný a nezamýšlený efekt, kdy by jeho aplikace potenciálně vedla k ještě větší roztříštěnosti právních úprav napříč Evropskou unií. Oblast řešená Doporučením je totiž mnohem širší, než je oblast stávající úpravy na úrovni Evropské unie. V reakci na Doporučení tak může dojít k prohloubení odlišností mezi jednotlivými členskými státy. Jako příklad lze uvést nové požadavky na úseku zveřejňování politik, zpráv o činnosti na úseku odstraňování a znepřístupňování obsahu, přičemž Doporučení stanoví pouze velmi vágní obsahové, formální a procedurální náležitosti. Ty budou muset být případně vymezeny na úrovni členských států, čímž může dojít k značné nejednotnosti napříč celou Evropskou Unií.

7 Viz kapitola č. 3 této zprávy.


Strana 60

Zároveň je nezbytné zdůraznit, že s ohledem na komplexnost problematiky (jak právní, tak i technické) nebyly v rámci právní části analýzy zkoumány konkrétní ekonomické dopady provedení Doporučení na jednotlivé dotčené subjekty. Ty ani nelze bez spolupráce s poskytovateli hostingových služeb a provedení rozsáhlé analýzy celého trhu jasně určit. Vychází se tedy z obecných principů, kdy je zřejmé, jaké typy nákladů může implementace konkrétního doporučení znamenat.

4.1.2 Aktuální stav vČeské republice

Současná právní úprava odstraňování či znepřístupnění protiprávního obsahu v České republice je transpozicí Směrnice o elektronickém obchodu. Touto transpozicí je zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů („ZNSIS“). Právní úprava (zejména §§ 5 a 6 ZNSIS) je částí odborné veřejnosti považována za nikoliv ideální, a to buď z důvodu nesprávné implementace Směrnice o elektronickém obchodu,8 nebo z důvodu někdy nejasné, případně extenzivně interpretované ochrany poskytovatelů příslušných služeb.9 To lze demonstrovat např. na rozhodnutí ve věci PROLUX Consulting Int. v. Internet Info, s. r. o.,10 ve kterém soudy rozhodovaly o tom, zda byla založena odpovědnost žalovaného jako poskytovatele služby informační společnosti podle § 5 odst. 1 ZNSIS. Soudy dospěly k závěru, že odpovědnost žalovaného není založena v případě § 5 odst. 1 písm. 1) ZNSIS, přičemž je ale dána ve vztahu k § 5 odst. 1 písm. b) ZNSIS ohledně jednoho příspěvku. Problémem ale zůstává, že podle dikce Směrnice o elektronickém obchodu (ale i ZNSIS při důsledném výkladu) nesplnění podmínek režimu safe-harbour (jak je popsán níže) odpovědnost poskytovatele služby informační společnosti nezakládá, pouze se nelze dovolávat jejího vyloučení z důvodů stanovených právě Směrnicí o elektronickém obchodu, resp. ZNSIS. Jinými slovy, pokud poskytovatel služby informační společnosti splní náležitosti safe-harbour, je jeho odpovědnost za obsah vyloučena. Pokud je nesplní, může být jeho odpovědnost dána, pokud jsou ovšem naplněny podmínky vzniku odpovědnosti dle platných právních předpisů. Přes výtky části odborné veřejnosti nicméně k zásadnější novelizaci ZNSIS nedošlo a související problémy je tak nutno překlenout zejména eurokonformním výkladem. To může být též

8 Jiné evropské právní úpravy (např. § 16 Federálního zákona upravujícího některé aspekty elektronického obchodu a právních jednání Rakouské republiky) vycházejí z předpokladu, že poskytovatel hostingových služeb neodpovídá za protiprávní obsah při splnění stanovených podmínek. 9 Viz např. MAISNER, Martin. Odpovědnost poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytova-ných uživatelem. In: MAISNER, Martin. Zákon o některých službách informační společnosti. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2016, s. 60. ISBN 978-80-7400-449-0 nebo HARAŠTA, Jakub. Obecná prevenční po-vinnost poskytovatele služeb informační společnosti ve vztahu k informacím ukládaným uživatelem. Právní rozhledy. 2014, č. 17, s. 590-593 nebo POLČÁK, Radim. Internet a proměny práva. Praha: Auditorium, 2012, s. 144-151.

10 Městský soud v Praze rozhodl ve věci rozsudkem ze dne 17. března 2010, č. j. 10 Cm 47/2009 - 39, Vrchní soud v Praze rozsudkem č. j. 3 Cmo 197/2010 – 82 ze dne 2. března 2011 a Nejvyšší soud České republiky rozsudkem č. j. 23 Cdo 2623/2011 ze dne 31. července 2013.


Strana 61

důsledkem skutečnosti, že neexistuje relevantní judikatura, která by úpravu za takto nejasnou či nesprávně transponovanou výslovně prohlásila (mj. zřejmě z důvodu nesprávného chápání zmíněného výše).

Ani česká právní úprava tak nestanoví přímo povinnost odstraňovat nebo znepřístupnit protiprávní obsah nacházející se na platformách provozovaných poskytovateli hostingových služeb, ale upravuje podmínky možného vzniku odpovědnosti za protiprávní obsah v případě, že jej poskytovatel hostingových služeb neodstraní nebo neznepřístupní neprodleně po získání informace o jeho protiprávnosti.11

4.2 JEDNOTLIVÉ V DOPORUČENÍ NAVRHOVANÉ BODY AJEJICH POTENCIÁLNÍ DOPADY

4.2.1 Obecná doporučení ke všem druhům nezákonného obsahu

4.2.1.1 Předkládání a zpracování oznámení

Analyzované body Doporučení:

5. Je třeba stanovit mechanismy pro předkládání oznámení. Tyto mechanismy by měly být snadno dostupné auživatelsky vstřícné aumožňovat podávání oznámení elektronickými prostředky.

6. Mechanismy by měly umožňovat apodporovat podávání oznámení, která jsou dostatečně přesná aodůvodněná, tak aby dotčený poskytovatel hostingových služeb mohl informovaně asnáležitou péčí rozhodnout oobsahu, k němuž se oznámení vztahuje, zejména pokud jde oto, zda je obsah nutné považovat za nezákonný aje třeba ho odstranit nebo znepřístupnit. Mechanismy by měly mít takovou podobu, která by usnadňovala poskytování oznámení svysvětlením důvodů, které vedou oznamovatele k názoru, že se jedná onezákonný obsah, a sjasným popisem umístění takového obsahu.

7. Oznamovatelé by měli mít možnost, nikoli povinnost, uvést v oznámení své kontaktní údaje. Pokud tak učiní, měla by být zajištěna jejich anonymita vůči poskytovateli obsahu.

8. Jestliže poskytovatel hostingových služeb zná kontaktní údaje oznamovatele, měl by oznamovateli zaslat potvrzení opřijetí oznámení abez zbytečného prodlení ho přiměřeným způsobem informovat osvém rozhodnutí ohledně obsahu, k němuž se oznámení vztahuje.

Analýza aktuálního právního stavu v České republice

Z ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) ZNSIS, který transponuje článek 14 Směrnice o elektronickém obchodu, lze nepřímo dovodit možnost podávání oznámení o protiprávnosti obsahu třetími stranami. ZNSIS nestanoví žádné formální náležitosti takovéhoto oznámení, stejně tak není

11 Problematice odpovědnosti podle Zákona o některých službách informační společnosti se blíže věnujeme v bodě 4.2.1.3.


Strana 62

upraven samotný proces jejich předkládání a vyřizování. Materiální náležitosti oznámení lze dovodit výkladem, půjde zejména o dostatečnou identifikaci obsahu a určitost oznámení, poskytovatel hostingových služeb by měl být na základě oznámení schopen posoudit případnou protiprávnost obsahu.12 Ostatní náležitosti oznámení nejsou upraveny.13 Recitál 17 Doporučení však stanoví, že oznámení by měla být: „dostatečně přesná ařádně odůvodněná, aby přijímajícímu poskytovateli hostingových služeb umožnila rozhodnout ooznámení informovaně asnáležitou péčí“. Doporučení se tak více věnuje mechanismům oznamování, tedy jakým způsobem mají být oznámení podávána, požadavky na obsah oznámení nejsou podrobněji formulovány.

ZNSIS nikterak neupravuje povinnost poskytovatelů hostingových služeb zaslat potvrzení o přijetí oznámení, ani povinnosti informovat o samotném rozhodnutí v konkrétní věci.

Analýza aktuálního faktického stavu na trhu v České republice

Přístup jednotlivých poskytovatelů hostingových služeb v České republice k procesu oznamování se značně liší. Často užívaným mechanismem poskytovatelů hostingových služeb je umožnění vyplnění kontaktního, elektronického formuláře s jednoduchým popisem obsahu, častokrát i s možností zaslat oznámení přímo e-mailem,14 nebo umožnění označení konkrétního souboru „vlaječkou“, které ohlašuje protiprávnost obsahu přímo při jeho prohlížení.15 Kontaktní formuláře jsou, pravděpodobně pro svou jednoduchost, častější. Častokrát je pro tyto účely používán obecný formulář s možností vyplnění předmětu „nahlášení protiprávního obsahu“.

V praxi poskytovatelé hostingových služeb na oznámení reagují zejména za účelem zachování režimu „safe harbour“ podle § 5 ZNSIS a čl. 14 Směrnice o elektronickém obchodu, tedy z důvodu vyloučení jejich odpovědnosti za protiprávní cizí obsah.16

Řada stávajících mechanismů oznámení jednotlivých poskytovatelů hostingových služeb 17

12 Přístup jednotlivých členských států k vymezení náležitostí se liší. Na jedné straně existuje právní úprava v České republice, která explicitně žádné náležitosti nestanoví, na straně druhé ale např. francouzská právní úprava stanoví i povinnost v oznámení identifikovat porušované právní předpisy a povinnost doložit komu-nikaci s poskytovatelem obsahu nebo popis důvodů, proč ke komunikaci nedošlo. Taková povinnost je ale podle našeho názoru značně extenzivní. 13 MAISNER, Martin. 2016, op. cit. sub 7, s. 60. 14 Tento způsob oznamování používá např. Hellspy http://www.hellspy.cz/contact?contact-problem=abuse, nebo Youtube https://support.google.com/youtube/answer/2807622?hl=cs.

15 Tento systém, společně s elektronickým formulářem a e-mailem, používá např. Ulož.to https://uloz.to/faq.

16 Rámcová pozice České republiky ke sdělení Boj proti nezákonnému obsahu on-line. Zvyšování od-povědnosti on-line platforem ze dne 23. 2. 2018, s. 10.

17 Z devíti analyzovaných poskytovatelů hostingových služeb jich šest vyžaduje kontaktní údaje, v případě českých subjektů se jedná o čtyři ze sedmi.


Strana 63

vyžaduje sdělení kontaktních údajů, což Doporučení v bodě 7 zakazuje.18

Jako určitou zajímavost lze uvést, že v rámci spolupráce veřejných orgánů a poskytovatelů hostingových služeb při oznamování protiprávního obsahu Policie České republiky provozovala do 24. května 2018 tzv. policejní internetovou hotline, tedy internetový formulář pro hlášení závadového obsahu a aktivit na internetu, který byl dočasně nahrazen internetovým formulářem STOPonline.cz na webových stránkách CZ.NIC, z. s. p. o. do zavedení elektronického trestního oznámení. Tyto nástroje se ale mají primárně vztahovat k trestným činům v oblasti kyberstalkingu, kyberšikany nebo sextingu, i když trestné činy související s duševním vlastnictvím nejsou explicitně vyloučeny. Po obdržení oznámení orgány činné v trestním řízení postupují standardním způsobem.

Jelikož se analýza konkrétních poskytovatelů hostingových služeb omezila na rozbor veřejně dostupných informací a obchodních podmínek, přičemž nebyl oznamován protiprávní obsah za účelem bližšího seznámení se s jednotlivými procedurami (tj. autoři se sami nedopouštěli zneužívajícího jednání vůči jednotlivým poskytovatelům), nebylo ani možné zjistit, zda a případně jakým způsobem jsou skutečně zasílána potvrzení o oznámení a zda dochází k informování oznamovatelů o konečném rozhodnutí.19

Návrhy možných řešení

Mechanismy oznamování

Doporučení v analyzovaných bodech stanoví několik vlastností, které Evropská komise očekává od efektivních mechanismů nahlašování protiprávního obsahu. Mechanismus oznámení by měl:

být dostupný;

být uživatelsky vstřícný;

umožňovat podání oznámení elektronickými prostředky;

podporovat podání přesných a důvodných oznámení;

být v podobě, která usnadňuje poskytování oznámení s vysvětlením důvodů protiprávnosti obsahu;

usnadňovat popis umístění protiprávního obsahu; a

umožňovat podání anonymních oznámení.

18 Samotný pojem „kontaktní údaje“ Doporučení blíže nespecifikuje, obecně lze ale tuto kategorii vymezit jako informace, na základě kterých lze komunikovat s konkrétním subjektem. Nejedná se ale o synonymum pojmu „identifikační údaje“, jelikož se v tomto případě nevyžaduje ověření, že na druhé straně se opravdu nachází příslušná osoba. Zcela stačí, že taková osoba bude mít možnost se s konkrétní informací seznámit (např. e-mailový účet, ke kterému má přístup více uživatelů). 19 Výslovnou úpravu potvrzení přijetí oznámení obsahují pouze obchodní podmínky YouTube.


Strana 64

Výše uvedených parametrů by mělo být možné dosáhnout zavedením jednoduchého elektronického formuláře. Zároveň by měl formulář poskytovat možnost bližšího vymezení protiprávního obsahu,20 jeho umístění21 a důvodů protiprávnosti.22 Ze znění bodu 5 Doporučení nelze dovodit, že by oznamování mělo probíhat pouze elektronicky, elektronická forma ale musí být zajištěna. Umožnit oznámení protiprávního obsahu i jinými způsoby (např. klasickou poštou či telefonicky) je na zvážení konkrétního poskytovatele hostingových služeb. Doporučení tyto možnosti zvlášť neupravuje, značně sporná může být i jejich účinnost pro dosažení řádného informování poskytovatelů hostingových služeb.

V souladu s požadavkem anonymity by třetí osoby měly být dostatečně poučeny o tom, že poskytnutí kontaktních údajů je zcela dobrovolné a jejich neposkytnutí nebrání vyřízení oznámení. 23 Anonymita oznámení nicméně může znamenat, že oznamovatel neobdrží jak potvrzení o přijetí oznámení, tak ani rozhodnutí ohledně protiprávního obsahu.24 Stejně tak se oznamovatel vystavuje riziku, že jeho žádost nebude možné dostatečně posoudit z důvodu chybějící zjevnosti protiprávnosti obsahu a nemožnosti následného vyžádaní podkladů k doplnění.

Pokud jde o druhy oznamovatelů, lze je v zásadě rozdělit na:

soukromé subjekty (běžní uživatelé, podnikatelé, nositelé příslušných práv); a

veřejnoprávní subjekty, přičemž jejich podmnožina ve formě příslušných orgánů25 má mít

20 Jestli se jedná o hudební dílo, audiovizuální obsah, software a podobně.

21 Např. prostřednictvím uvedením URL souboru, který údajně obsahuje protiprávní obsah. 22 Obecně se může jednat o porušení soukromí nebo jiného osobnostního práva (pomluva), práva duševní-ho vlastnictví, teroristický obsah nebo dětská pornografie, ale i páchání trestné činnosti (propagování rasi-zmu, týrání zvířat). Analýza se sice věnuje oblasti duševního vlastnictví, je ale velmi pravděpodobné, že mechanismy oznamování budou stejné pro všechen protiprávní obsah. 23 Navrhovaná úprava se tak liší např. od amerického přístupu, který stanoví podrobné formální náležitosti oznámení v § 512 Digital Millenium Copyright Act včetně povinnosti oznámení podepsat. Nesplnění této povinnosti vede k neposouzení oznámení. 24 Z textu Doporučení není zcela jasné, jestli v případě, že poskytovatel hostingových služeb tyto kontaktní údaje oznamovatele má, je může použít na zaslání potvrzení a vyřízení i v případě, že nebyly v konkrétním případě poskytnuty. Tato úvaha se uplatní pouze v případě, že poskytovatelé hostingových služeb dokážou bez jakýchkoliv pochybností a nákladů identifikovat oznamovatele, zcela jistě ale nebudou ztrácet čas a prostředky jeho zjišťováním, jelikož jim Doporučení takovou povinnost nestanovuje. Jednalo by se např. o případy, kdy oznamovatel uvede své jméno a příjmení, přičemž se bude jednat o častého a známého oznamovatele, neuvede ale své kontaktní údaje. Ty ale mohou být známy z předchozích případů oznamo-vání. 25 Příslušným orgánem se podle bodu 4 písm. j) Doporučení rozumí příslušné orgány určené členskými státy v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy k provedení úkolů, které zahrnují boj proti nezákonnému obsahu online, včetně donucovacích orgánů a správních orgánů pověřených prosazováním práva, bez ohle-du na povahu či konkrétní předmět uvedených právních předpisů platných v určitých konkrétních oblas-tech. V České republice se jedná zejména o orgány činné v trestním řízení.


Strana 65

podle bodu 23 Doporučení privilegované postavení při oznamování.

Konkrétní oznamovatel může navíc získat status důvěryhodného oznamovatele.26 Tato oblast je blíže popsána v bodě 4.2.1.12 právní části analýzy.

Možnost neposkytnout kontaktní údaje by neměla být umožněna v případech, kdy oznámení podávají příslušné orgány a důvěryhodní oznamovatelé, jelikož pro posouzení, zdali se vůbec jedná o privilegovaného oznamovatele, bude nutná jeho identifikace.

Potvrzení opřijetí oznámení avyrozumění orozhodnutí

Je zřejmé, že povinnost potvrdit oznámení a vyrozumět o rozhodnutí je možné splnit pouze v případě, že poskytovatel hostingových služeb disponuje kontaktními údaji, ať už na základě jejich uvedení oznamovatelem v oznámení, nebo na základě předchozí činnosti (viz formulace „jestliže poskytovatel (…) zná kontaktní údaje“). V rámci oznamovacího procesu by bylo vhodné umožnit zvolení varianty, že oznamovatel nechce obdržet potvrzení a ani být informován.

Doporučení rozděluje povinnost informování na dvě části. Tou první je potvrzení o přijetí oznámení, které může poskytovatel hostingových služeb vyřídit obratem tak, jak je dnes běžná praxe i v jiných odvětvích (např. e-shopy). Druhou oblastí je povinnost informovat o výsledku posouzení obsahu. Ten by měl být oznamovateli zaslán bez zbytečného prodlení (odkladu) po přijetí rozhodnutí o protiprávnosti obsahu. S ohledem na standardní judikaturu v České republice27 se tato lhůta bude vždy řídit okolnostmi konkrétního případu.28 Jelikož ale samotné rozhodnutí již bylo přijato a jedná se pouze o jeho doručení oznamovateli, měl by konkrétní časový okamžik odpovídat pouze technickým omezením spojeným s odesláním, jako je příprava e-mailu a jeho zaslání oznamovateli.

Tím není dotčena lhůta pro přijetí rozhodnutí o protiprávnosti obsahu, jak je blíže popsána v tomto bodě (iii).

Pojem „přiměřenost“ informování oznamovatele není blíže definován, recitál 19 Doporučení ale 26 Podle bodu 4 písm. g) Doporučení se důvěryhodným oznamovatelem rozumí jednotlivec nebo subjekt, který má podle názoru poskytovatele hostingových služeb zvláštní odborné znalosti a odpovědnost pro účely boje proti nezákonnému obsahu online. 27 Jak stanoví např. rozsudek Nejvyššího soudu 30 Cdo 530/2014: „lhůta bez zbytečného odkladu přímo neurčuje, vjakém konkrétním časovém okamžiku je třeba konat. Nemusí nutně znamenat, že je třeba konat ihned, na druhou stranu u jakéhokoliv odkladu konání, který nastane, je třeba vždy vkaždém jednotlivém případě zjistit, zda se nejedná oodklad zbytečný, ato spřihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu“. Ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu 32 Cdo 2484/2012 se pak jedná o lhůtu „v řádu dnů, maxi-málně týdnů, vco nejkratším časovém úseku“.

28 Některé právní úpravy stanoví i pevnou lhůtu pro jednotlivé úkony, jako je např. povinnost na oznámení reagovat do 12 hodin a informovat poskytovatele obsahu do 3 pracovních dnů od podání oznámení o protiprávnosti obsahu podle čl. 13 maďarského zákona č. 108/2001 o některých aspektech služeb elektro-nického obchodu a služeb informační společnosti. Jak je však uvedeno v této části analýzy, stanovování pevných lhůt je značně problematické, neboť vyhodnocení protiprávnosti u otázek spojených s právy du-ševního vlastnictví nemusí být vždy jednoznačné.


Strana 66

stanoví, že takové informování nemá pro poskytovatele hostingových služeb představovat nepřiměřenou zátěž. V zásadě lze celý proces zautomatizovat podobně jako v případě přijetí oznámení. Zatímco potvrzení přijetí oznámení bude obsahovat pouze informaci, že poskytovatel hostingových služeb obdržel oznámení, samotné poskytnutí informací o rozhodnutí by mělo podle recitálu 19 Doporučení obsahovat informace odpovídající tomu, co oznamovatel uvedl voznámení. Podle našeho názoru by se mělo jednat o:

vymezení posuzovaného obsahu;

rozhodnutí o odstranění nebo ponechání obsahu;

případné poučení o opravném prostředku, pokud poskytovatel hostingových služeb umožňuje oznamovateli žádat přezkum rozhodnutí;29

oznámení o možnosti využít mimosoudní řešení sporů v případě nesouhlasu s rozhodnutím (dnes povinné pouze v případě spotřebitelů).

Způsoby provedení jednotlivých bodů Doporučení do právního řádu České republiky

Poskytovatelé hostingových služeb mají za úkol dle Doporučení výše popsané mechanismy blíže vymezit a specifikovat. V případě, že by došlo k „překlopení“ Doporučení do právně závazného právního předpisu ve formě směrnice, jeví se nám ohledem na zaručení vymahatelnosti dodržování výše popsaných mechanismů jako nejvhodnější řešení úprava v rámci sekundární právního předpisu, konkrétně pomocí prováděcí vyhlášky k § 5 ZNSIS, který by měl po úpravě zmocňovat k vydání vyhlášky příslušný úřad.30 Úprava mechanismů oznamování se s výjimkou ZNSIS nedotkne jiných právních předpisů. V případě, že by se jednalo o nařízení, tak by bylo vhodné, aby alespoň rámcově tyto mechanismy popisovalo. Konkrétní výběr by ale měl být už ponechán na jednotlivém poskytovateli hostingových služeb. V případě, že by Evropská komise nepřistoupila k vypracování obecně závazného legislativního aktu, lze požadavky bodů 5 až 8 Doporučení splnit i na základě dobrovolného rozhodnutí poskytovatelů hostingových služeb.

Potenciální dopady případné legislativní úpravy

vymezení náležitostí mechanismů oznamování, zasílání potvrzení o přijetí oznámení a samotných rozhodnutí novelizací ZNSIS, případně přijetím sekundární legislativy;

29 Např. v případě rozhodnutí automatizovanými prostředky možnost přezkoumání fyzickou osobou, za splnění určitých podmínek. Samotnou povinnost umožnit revizi rozhodnutí ale Doporučení stanoví pouze, pokud ji žádají poskytovatele obsahu. Oznamovatelé takové právo obecně mít nemusí, ale poskytovatel hostingových služeb se může rozhodnout přiznat toto právo i jim.

30 Právní úprava momentálně nestanoví hlavní orgán příslušný podle ZNSIS, lze tedy uvažovat o rozšíření působnosti stávajícího (např. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky), nebo zřízení zcela nového. Takové zřízení bude ale v souladu s čl. 79 odst. 1 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění poz-dějších předpisů, možné pouze zákonem. Současně by tyto aspekty vyžadovaly novelizaci ZNSIS z důvodu (i) stanovení obecné pravomoci daného orgánu, (ii) stanovení právního rámce, který by konkretizoval daný sekundární právní předpis a v neposlední řadě též (iii) stanovení pravomoci vydávat příslušné předpisy.


Strana 67

zavedení povinnosti poskytovatelů hostingových služeb zasílat potvrzení o přijetí oznámení a informace ohledně rozhodnutí o protiprávnosti obsahu oznamovatelům, pokud znají jejich kontaktní údaje;

zvýšení nákladů poskytovatelů hostingových služeb, přičemž konkrétní míra zvýšení bude odpovídat nutnosti modifikace stávajících mechanismů (modifikace používaného software, náklady na lidské zdroje zajišťující chod mechanismů oznamování a potvrzování);

vytvoření bariér vstupu na trh a případné omezení hospodářské soutěže z důvodu zvýšení nákladů na činnost poskytovatelů hostingových služeb.

Náklady pro zajištění mechanismu oznamování, potvrzení přijetí oznámení a vyrozumění o samotném rozhodnutí budou spočívat v:

zavedení nebo úpravě mechanismu oznamování;

zavedení nebo úpravě (automatického) procesu zasílání potvrzení o přijetí oznámení;

zavedení nebo úpravě procesu oznamování informací o samotném rozhodnutí.

Pokud jde o zavedení nebo úpravu mechanismu oznamování, budou konkrétní náklady závislé zejména na stávajícím formě mechanismu, pokud jej poskytovatel hostingových služeb má k dispozici. V případě, že poskytovatel hostingových služeb používá elektronický formulář, bude největší změna spočívat v úpravě poskytování kontaktních údajů z povinné na dobrovolnou bázi. Používání „vlaječek“ sice splňuje požadavky na anonymitu oznamovatele, v konkrétním případě ale nemusí splňovat podmínku dobrovolného poskytnutí kontaktních údajů, které Doporučení také vyžaduje. Naplnit tento požadavek je ale možné prostřednictvím umožnění doplňujícího způsobu oznamování, např. formou e-mailu nebo formuláře. Úpravy tak obecně budou vyžadovat zejména modifikaci elektronických formulářů a nastavení procesů pro oznamování protiprávního obsahu jinými mechanismy.

Mechanismus zasílání potvrzení o přijetí oznámení může vycházet např. z mechanismů automatického zasílání potvrzení o registraci nebo platbě. Ty lze v zásadě jenom rozšířit i na tuto oblast. To samé platí pro oznamování samotného rozhodnutí, jelikož informace, které má oznámení v tomto případě obsahovat, lze do velké míry standardizovat. V tomto případě budou náklady spočívat v úpravě používaného software.

4.2.1.2 Informování poskytovatelů obsahu a jejich reakce


9. V případě, že se poskytovatel hostingových služeb rozhodne odstranit nebo znepřístupnit jakýkoli obsah, který uchovává, protože ho považuje za nezákonný, měl by bez ohledu na prostředky využité k odhalení, identifikaci nebo odstranění či znepřístupnění obsahu bez zbytečného odkladu přiměřeným způsobem informovat poskytovatele obsahu, zná-li jeho


Strana 68

kontaktní údaje, osvém rozhodnutí, důvodech, které k němu vedly, iomožnosti rozhodnutí zpochybnit v souladu sbodem 11.

10. Bod 9 by se však neměl použít, je-li zřejmé, že daný obsah je nezákonný avztahuje se k závažným trestným činům zahrnujícím ohrožení života nebo bezpečnosti osob. Poskytovatelé hostingových služeb by navíc neměli informace uvedené v daném bodě poskytovat v případě, že je oto požádá příslušný orgán z důvodů veřejné politiky abezpečnosti, zejména z důvodu prevence, vyšetřování, odhalování astíhání trestných činů, apo tak dlouhou dobu, po jakou je oto daný orgán požádá.


V České republice momentálně není žádným výslovným způsobem legislativně upraven proces informování poskytovatelů obsahu o odstranění nebo znepřístupnění jejich protiprávního obsahu, ZNSIS ani Směrnice o elektronickém obchodu totiž takovou povinnost nestanoví. To samé platí v oblasti neinformování z důvodu, že se protiprávní obsah vztahuje k závažné trestné činnosti nebo v případě, že o to požádá příslušný orgán.


Podobně jako v případě mechanismů oznamování, i přístupy k informování poskytovatelů obsahu o jeho odstranění nebo znepřístupnění se různí u jednotlivých poskytovatelů hostingových služeb. Jelikož se analýza konkrétních poskytovatelů hostingových služeb omezila na rozbor veřejně dostupných informací a obchodních podmínek, přičemž nebyl oznamován protiprávní obsah za účelem bližšího seznámení se s jednotlivými procedurami (autoři se tedy sami nedopouštěli zneužívajícího jednání vůči poskytovatelům), nebylo ani možné zjistit, zda a jakým způsobem skutečně probíhá informování poskytovatelů obsahu.31


Doporučení nestanoví, jakým způsobem by informování mělo probíhat, a to s výjimkou vymezení, že se tak má dít „bez zbytečného odkladu“ 32 a „přiměřeným způsobem“. S ohledem na požadavek rychlého vyřizování oznámení, který lze dovodit z celkové dikce Doporučení, lze usoudit, že v případě podání učiněného elektronickými prostředky má být informace poskytnuta rovněž elektronickými prostředky.33

Samotné informování poskytovatelů obsahu má podle Doporučení obsahovat:

identifikaci předmětného obsahu;

31 Z devíti sledovaných subjektů pouze tři výslovně upravují možnost podat reakci, z toho se jedná pouze o jednoho poskytovatele hostingových služeb v České republice (uloz.to).

32 V tomto ohledu lze odkázat na analýzu tohoto pojmu v bodě 4.2.1.1 (iii) této analýzy.

33 Využívání elektronických prostředků komunikace Doporučení propaguje v rámci celého mechanismu oznamování a odstraňovaní protiprávního obsahu.


Strana 69

důvody pro rozhodnutí o protiprávnosti; a

informace o možnosti rozhodnutí zpochybnit (podat reakci).34

I když Doporučení nestanoví povinnost informovat v případě, že poskytovatel hostingových služeb nedisponuje kontaktními údaji poskytovatele obsahu,35 v praxi se může jednat o velmi častý jev, který uplatnění celého ustanovení značně limituje. Řada poskytovatelů hostingových služeb totiž vyžaduje pouze základní identifikační údaje poskytovatelů obsahu, které lze navíc jednoduše obejít (viz např. platforma YouTube, která pro registraci uživatele vyžaduje pouze jméno a funkční Google e-mail36). Tento systém tak pro svoje řádné fungování vyžaduje uvádění pravdivých kontaktních údajů poskytovatelů obsahu. Doporučení ale nestanoví, že by měla být autoritativně stanovena povinnost zjišťovat kontaktní údaje poskytovatele obsahu.

Na druhou stranu Doporučení zdůrazňuje, že mechanismy oznamování aodstraňování nebo znepřístupňování obsahu nemají nepřiměřeně zatěžovat poskytovatele hostingových služeb. V takovém případě je pro zachování vyváženosti vztahu jednotlivých subjektů potřebné zejména předem jasně vymezit, jakým způsobem bude stažení obsahu oznamováno (např. při registraci odkazem na smluvní podmínky, kde bude tento proces popsán), aby byl poskytovatel obsahu o potenciálním riziku informován, společně s možností být dodatečně informován při poskytnutí kontaktních údajů (např. telefonního čísla nebo e-mailu), pokud to poskytovatel hostingových služeb umožňuje. Zároveň musí být tato dodatečná opatření jasně vymezena jako dobrovolná, zejména z důvodu nepřiměřené zásahu do soukromí a ochrany osobních údajů poskytovatelů obsahu.

Podobně jako v případě mechanismů oznamování, i mechanismy informování poskytovatelů obsahu mohou být automatizované a jejich provedení bude spočívat v rozšíření funkcionalit používaných mechanismů, např. automatického potvrzování registrace nebo platby. Na rozdíl od mechanismů oznamování bude ale jejich nové zavedení pravděpodobně nezbytné u řady poskytovatelů hostingových služeb, jelikož z veřejně dostupných informací lze usuzovat, že je jejich využívání na trhu v České republice méně časté.

Bod 10 Doporučení stanoví výjimky zpovinnosti informovat poskytovatele obsahu ojeho protiprávnosti v případě, že:

34 Doporučení nestanoví povinnost zpřístupnit poskytovateli obsahu kopii oznámení, pokud k odstranění nebo znepřístupnění došlo na jeho základě. Takovou povinnost stanoví ale např. § 192 finského zákoníku informační společnosti (917/2014). Informativní znění v angličtině je dostupné na https://www.finlex.fi/en/laki/kaannokset/2014/en20140917.pdf). 35 V tomto případě bude, podle našeho názoru, postačovat, pokud bude mít poskytovatel hostingových služeb k dispozici alespoň e-mailovou adresu poskytovatele obsahu. 36 Nicméně je v tomto ohledu otázkou (zejména s ohledem na nastavení politiky zpracování osobních úda-jů), zda prostřednictvím takového e-mailu není společnost Google schopna zjistit další údaje, které má díky e-mailové službě k dispozici.


Strana 70

je zřejmé,37 že se jedná o protiprávní obsah a zároveň se vztahuje k závažné trestné činnosti ohrožující život nebo bezpečnost osob; nebo

je o to požádá příslušný orgán z důvodu veřejné politiky a bezpečnosti zejména ve vztahu k trestné činnosti.

Je tedy zřejmé, že pokud jde o autonomní posouzení obsahu poskytovatelem hostingových služeb, může neinformovat poskytovatele obsahu pouze v případě nejzávažnější trestné činnosti, kterou bude v případě přijetí legislativní úpravy nezbytné blíže vymezit. Doporučení ale tento požadavek vypouští v případě, že o neinformování rozhodnou příslušné orgány, ty tak mají v zásadě velmi široké pole působnosti omezené pouze důvody veřejné politiky a bezpečnosti. S ohledem na zásadu vázanosti činnosti veřejných orgánů zákonem ale tato působnost bude muset být vymezena legislativně a bude též nutné úpravu vhodně provázat s existující legislativou (podobně jako je tomu dnes např. v oblasti odposlechů či získávání údajů od poskytovatelů služeb elektronických komunikací, kde je výslovně zakázáno informovat dotčený subjekt o prováděných opatřeních38).

V této oblasti tak bude nezbytné legislativně upravit:

jaké trestné činy spadají do skupiny „závažné trestné činnosti ohrožující život nebo bezpečnost osob“;

kategorii příslušných orgánů; a

důvody veřejné politiky a bezpečnosti, které mají opravňovat příslušné orgány omezit informování poskytovatelů obsahu.39

37 Zřejmost protiprávnosti obsahu v tomto případě koresponduje s požadavkem konstruktivní vědomosti podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) ZNSIS a „zjevnosti“ protiprávnosti podle čl. 14 odst. 1 písm. a) Směrni-ce o elektronickém obchodu. V tomto ohledu Soudní dvůr Evropské unie ve věci C-324/09 L'Oréal v. eBay ze dne 12. 7. 2011 v bodě 120 stanovil, že rozhodující pro posouzení zřejmosti protiprávnosti obsahu je, zda by „hospodářský subjekt postupující sřádnou péčí musel konstatovat dotčenou protiprávnost“.

38 Viz též § 88 a § 88a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, resp. § 97 (zejm. odst. 3 a 8) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvise-jících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. Tato úprava zakazuje informovat příslušný subjekt o tom, že dochází k odposlechu, nebo předání údajů, což je princip podobný tomu, který navrhuje Doporučení. V ostatním je úprava pro situaci poskytovatelů hostingových služeb znač-ně nepřiléhavá s ohledem na regulatorní rámec poskytování služeb elektronických komunikací, odlišnou míru shromažďovaných údajů a v neposlední řadě též zásady dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), zejména zásadu minimalizace osobních údajů.

39 Např. ustanovení § 97 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvi-sejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů v návaznosti na trestněprávní předpisy stanoví uzavřeným výčtem orgány oprávněné žádat dané úkony nebo údaje a také trestné činy, resp. účely, pro které je možné tyto podklady využít.


Strana 71

Na okraj je nezbytné uvést, že se bude jednat o obecné vymezení, které může obsahovat i trestné činy v oblasti duševního vlastnictví, primárně se ale s ohledem na širší zaměření Doporučení má jednat o teroristický obsah a dětskou pornografii. Je tedy celkem možné, že v konečném důsledku nebude porušování práv duševního vlastnictví, a to ani s trestněprávním přesahem, důvodem pro neinformování poskytovatelů obsahu.


Povinnost informovat poskytovatele obsahu o možnosti, že jeho obsah bude odstraněn nebo znepřístupněn podle bodu 9 Doporučení, dnes není vůbec stanovena. V případě jejího zavedení by bylo zřejmě vhodné, aby byla rámcově vymezena v zákoně na základě čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, konkrétně v ZNSIS, přičemž podrobnosti může upravovat prováděcí právní předpis. Zároveň je ale nutné mít na paměti, že analyzované body Doporučení se v tomto případě vztahují k poskytovatelům hostingových služeb, ne k členským státům. Informování tak může probíhat i zcela na základě individuálního rozhodnutí poskytovatele hostingových služeb bez stanovení jakékoliv právní povinnosti, čímž by fakticky došlo k naplnění požadavků Doporučení.

Oblast neinformování poskytovatele obsahu podle bodu 10 Doporučení v případě závažné trestné činnosti, společně s vymezením příslušných orgánů a trestných činů, na které se má úprava aplikovat, bude ale pravděpodobně nezbytné upravit legislativně. V návaznosti na bod 4.2.1.2 (iv) právní části analýzy doporučujeme podzákonný právní předpis s výjimkou případů, kdy stávající legislativa vyžaduje úpravu na úrovni zákona, např. při vymezení nové působnosti příslušných orgánů ve smyslu čl. 79 odst. 1 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. To samé platí pro vymezení případné součinnosti, která se může inspirovat již existujícími principy odposlechů upravenými v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů („Trestní řád“) a možné zavedení nové povinnosti uchovávání a předávání dat poskytovateli hostingových služeb.


zavedení povinnosti poskytovatelů hostingových služeb informovat poskytovatele obsahu, případně zákaz je informovat ve vymezených případech;

jasné vymezení příslušných orgánů a jejich postupu, včetně účelů odůvodňujících neposkytnutí informací poskytovateli obsahu;

zvýšení nákladů poskytovatelů hostingových služeb, přičemž konkrétní míra zvýšení bude odpovídat nutnosti modifikace stávajících mechanismů, resp. jejich zavedení.

Náklady pro zajištění mechanismu informování poskytovatele obsahu podle bodu 9 Doporučení budou s největší pravděpodobností vyšší, než v případě mechanismů oznamování protiprávnosti zejména proto, že použití pravděpodobně není tak časté jako v případě mechanismů oznamování. Doporučení ale vyžaduje jejich zavedení u všech poskytovatelů hostingových


Strana 72

služeb. V zásadě tyto mechanismy lze zautomatizovat a vyvinout na základě existujících mechanismů, jako je např. informování o registraci. To bude ale znamenat jak personální (určení pracovníků věnujících se informování, pokud neprobíhá automaticky), tak i materiální (softwarové úpravy, případně jeho vývoj) náklady.

Implementace povinnosti podle bodu 10 Doporučení bude vést ke vzniku nákladů zejména na straně členských států, přičemž budou spojené s přijetím legislativních změn a jejich konkrétním provedením úpravou činnosti příslušných orgánů (zahrnující také personální náklady). Na straně poskytovatelů hostingových služeb budou představovat především personální náklady na vyřízení oznámení příslušných orgánů, pokud tento proces nebude automatizován. V takovém případě budou náklady spočívat v zavedení automatických postupů vyřízení těchto oznámení.

4.2.1.3 Reakce poskytovatelů obsahu na rozhodnutí o odstranění nebo znepřístupnění obsahu


11. Poskytovatelé obsahu by měli dostat možnost zpochybnit v přiměřené lhůtě rozhodnutí poskytovatele hostingových služeb uvedené v bodě 9 podáním reakce na oznámení danému poskytovateli hostingových služeb. Mechanismy pro podávání reakcí na oznámení by měly být uživatelsky vstřícné aumožňovat podávání elektronickými prostředky.

12. Mělo by být zajištěno, aby poskytovatelé hostingových služeb řádně přihlíželi ke všem reakcím na oznámení, které obdrží. Pokud reakce na oznámení obsahuje důvody pro to, aby poskytovatel hostingových služeb dospěl k názoru, že obsah, k němuž se tato reakce vztahuje, nemá být považován za nezákonný obsah, měl by bez zbytečného prodlení změnit své rozhodnutí oodstranění nebo znepřístupnění daného obsahu, aniž by byla dotčena jeho možnost stanovit aprosazovat smluvní podmínky podle právních předpisů Unie aprávních předpisů členských států.

13. Poskytovatel obsahu, který podal reakci na oznámení, idotčený oznamovatel by, jsou-li poskytovateli hostingových služeb známy jejich kontaktní údaje, měli být bez zbytečného prodlení vyrozuměni orozhodnutí, které poskytovatel hostingových služeb přijal ve věci daného obsahu.


Podobně jako v případě bodu 4.2.1.2(i) této analýzy není proces podávání reakcí (též tzv. „counter notice“) poskytovateli obsahu momentálně legislativně upraven.40 To samé platí i pro oblast vyrozumívání o finálním rozhodnutí ve věci protiprávnosti obsahu.

40 Finská úprava podle § 192 zákoníku informační společnosti (917/2014) stanoví dokonce i obsahové nále-žitosti reakce, jako jsou identifikační údaje poskytovatele obsahu, vymezení obsahu a důvodů protiprávnos-ti odstranění a podpis. Reakce se dokonce doručuje hlavně oznamovateli a pouze kopie se posílá poskyto-vateli hostingových služeb.


Strana 73


Přístup jednotlivých poskytovatelů hostingových služeb je značně nejednotný. Několik z nich ale dovoluje podat poskytovateli obsahu reakci na rozhodnutí o odstranění nebo znepřístupnění obsahu.41 V případě dalších subjektů možnost reagovat není upravena.42


Podávání reakcí („Counter Notice“)

Stanovení možnosti rozporovat rozhodnutí o odstranění obsahu lze považovat za vhodné.43 Z bodu 20 Doporučení je možné dovodit, že k odstranění dojde již před obdržením reakce poskytovatele obsahu, což odpovídá úpravě stanovené v § 5 odst. 1 písm. b) ZNSIS a čl. 14 odst. 1 písm. b) Směrnice o elektronickém obchodu. Ustanovení § 5 ZNSIS vyžaduje odstranit nebo znepřístupnit protiprávní obsah „neprodleně“ od okamžiku, kdy se poskytovatel hostingových služeb prokazatelně dozvěděl o protiprávním charakteru ukládaného obsahu. Samotný proces posouzení legálnosti obsahu přitom může být otázkou i několika dní, zejména v situaci, kdy je potřebné doplnění podkladů od oznamovatele nebo odborné posouzení, např. prostřednictvím právního zástupce poskytovatele hostingových služeb. Následné odstranění nebo znepřístupnění musí pak být provedeno na základě posouzení povahy služby a povahy úkonů opět v podobném časovém horizontu. 44 Recitál 46 Směrnice o elektronickém obchodu zároveň stanoví, že odstraňování nebo znepřístupnění musí dodržovat zásadu svobody projevu a s ní spojené postupy na vnitrostátní úrovni. Z toho lze dovodit, že odstranění nesmí být tak rychlé, aby svou předčasností, ukvapeností či unáhleností porušilo svobodu projevu.

Z celkové dikce Doporučení lze dovodit, že reakce nemá mít na rozhodnutí oprotiprávnosti obsahu odkladný účinek.45 Je ale nezbytné si uvědomit, že poskytování obsahu se odehrává na základě smluvního ujednání mezi poskytovatelem obsahu a poskytovatelem hostingových služeb, odstranění legálního obsahu tak může představovat porušení smlouvy ze strany poskytovatele. Tomu se poskytovatelé hostingových služeb snaží obecně zabránit zakotvením možnosti odstranit jakýkoliv poskytnutý obsah v obchodních podmínkách i bez uvedení důvodu,

41 Viz např. čl. 6.4 všeobecných obchodních podmínek Uloz.to. Jak bylo vysvětleno výše, výslovná úprava reakce je v českých poměrech spíše výjimka.

42 Jedná se např. o DATOID.CZ nebo SDÍLEJ.CZ.

43 V americké právní úpravě tato možnost, jak je upravena § 512 (g) (2) a (3) Digital Millenium Copyright Act, existuje už poměrně dlouhou dobu. 44 MAISNER, Martin. 2016, op. cit. sub 7, s. 60.

45 Podle finské právní úpravy v § 193 zákoníku informační společnosti (917/2014) řádně podaná reakce umožňuje poskytovateli obsahu obsah opětovně nahrát a požadovat zveřejnění až do konečného rozhod-nutí orgánů veřejné moci o případné protiprávnosti obsahu.


Strana 74

případně za splnění velmi obecných podmínek.46 Tuto praxi Doporučení podle bodu 12 toleruje, ačkoliv je otázkou, zda odpovídá např. právním předpisům na ochranu spotřebitele. Není nám známo, že by stávající praxe byla soudně zpochybněna a současně je nutno vzít v potaz často bezúplatný charakter dané služby.

Pro podávání reakcí mají mít poskytovatelé obsahu stanovenou přiměřenou lhůtu. Jelikož ale podání reakce nemá odkladný účinek, slouží stanovení lhůty pro reakci pouze jako nástroj na motivaci poskytovatelů obsahu bez reálného dopadu, ledaže v mezidobí mezi rozhodnutím o protiprávnosti a podáním reakce dojde pouze k znepřístupnění obsahu. Pokud ale již byl obsah odstraněn, tak se faktický dopad pozdního podání reakce vytrácí. Obsah totiž bude nezbytné opětovně uložit i v případě, že ke změně rozhodnutí dojde po uplynutí lhůty k podání reakce.

Náležitosti mechanismů pro podávání reakcí Doporučení neupravuje tak podrobně jako v případě podávání oznámení, v praxi ale mohou být tyto mechanismy propojené, zejména z důvodu nižších nákladů poskytovatelů hostingových služeb.

Vyřizování reakcí

Momentálně je rozhodnutí o účinku reakce, společně s posouzením pravdivosti oznámení, zcela v rukou poskytovatele hostingových služeb. Judikatura ve vztahu k posuzování obsahu oznámení poskytuje pouze obecné vodítko ve formě tzv. Red Flag testu, který se skládá z objektivního a subjektivního hlediska. Zatímco objektivní hledisko posuzuje celkové množství informací, které má poskytovatel hostingových služeb k dispozici, subjektivní se snaží odpovědět na otázku, jestli z těchto informací mohl poskytovatel hostingových služeb dovodit protiprávnost obsahu. Jako referenční rámec se používá adekvátně obezřetný a pečlivý poskytovatel hostingových služeb působící ve stejné oblasti.47 Konkrétní míra zapojení poskytovatele hostingových služeb do posouzení protiprávnost by měla odpovídat ustanovení § 6 ZNSIS písm. b) a čl. 15 Směrnice o elektronickém obchodu, které stanoví, že od poskytovatele hostingových služeb není možné vyžadovat aktivní vyhledávání protiprávního obsahu. Doporučení v tomto ohledu stanoví, že k reakcím má být „řádně přihlíženo“, přičemž ale tento pojem blíže nevymezuje.

Poskytovatel hostingových služeb musí v zásadě balancovat mezi odpovědností za porušení smluvní povinnosti (kterou lze v praxi vyloučit v obchodních podmínkách, byť toto vyloučení odpovědnosti vůči spotřebitelům může být problematické) a odpovědností za ukládaný obsah podle ustanovení § 5 ZNSIS a čl. 14 Směrnice o elektronickém obchodu.

S ohledem na analýzu bodu 10 Doporučení by bylo vhodné v tomto případě vymezit, zda se možnost zpochybnit rozhodnutí vztahuje ina případy závažných trestných činů podle bodu 10 Doporučení. V případě, že poskytovatel obsahu nemá být o odstranění obsahu informován, může

46 Z analyzovaných poskytovatelů hostingových služeb jich šest (z toho pět českých subjektů) umožňuje odstranit obsah i bez udání důvodu.

47 MAISNER, Martin. 2016, op. cit. sub 7, s. 75.


Strana 75

se o něm dozvědět jiným způsobem. Samotná reakce by nemusela být vyloučena i s ohledem na to, že potenciálně může orgánům činným v trestním řízení poskytnout dodatečné informace o pachateli. Doporučení na základě recitálu 21 ale tuto možnost spíše vylučuje.

V případě, že z reakce vyplyne nutnost změny rozhodnutí, musí k této změně podle Doporučení opět dojít „bez zbytečného prodlení“.48 Taková změna musí zároveň být také „bez zbytečného prodlení“ oznámena poskytovateli obsahu i oznamovateli, jsou-li známy jejich kontaktní údaje. Doporučení nestanoví povinnost obnovit obsah v případě, že dojde ke změně rozhodnutí, bude tedy postačovat umožnění jeho opětovného uložení. Evropská komise navíc uznává možnost stanovení odchylné úpravy následku změny rozhodnutí v obchodních podmínkách.


Doporučení nestanoví povinnost vymezit jednotlivé mechanismy podávání reakcí nebo určit principy posuzování protiprávnosti obsahu. Faktické umožnění reagování poskytovateli hostingových služeb tak pro naplnění požadavků Evropské komise bude postačovat. Část analyzovaných poskytovatelů hostingových služeb ale možnost podávat reakce neumožňuje, bude se tedy vyžadovat minimálně faktické zavedení tohoto mechanismu u všech subjektů na trhu např. na základě nezávazného doporučení příslušného oprávněného orgánu.


rozšíření možnosti reagovat na odstranění nebo znepřístupnění obsahu i v případě poskytovatelů, kteří to dnes neumožňují;

dodatečné náklady poskytovatelů hostingových služeb spojených se zavedením mechanismů reagování a vyhodnocováním reakcí;

případné vymezení případů, kdy nebude možné na rozhodnutí reagovat (závažné trestné činy);

vytvoření bariér vstupu na trh a případné omezení hospodářské soutěže z důvodu zvýšení nákladů na činnost.

Náklady zavedení možnosti reakce jsou úzce navázány na náklady spojené s oznamováním protiprávního obsahu a informováním poskytovatele obsahu o odstranění, v zásadě se totiž může jednat o rozšíření jejich funkcionalit i na oblast reakcí poskytovatelů obsahu. Oznámení o odstranění obsahu společně s informací o možnosti podat reakci lze automatizovat a využít standardní mechanismy potvrzování registrace nebo platby. Poskytovatelům hostingových služeb ale zcela jistě vzniknou dodatečné náklady v případě posuzování reakcí a změně rozhodnutí, přičemž se pravděpodobně bude vyžadovat i zapojení lidského faktoru. V konečném důsledku se tak bude jednat jak o personální (určení pracovníků věnujících se posuzování reakci), tak i materiální (softwarové úpravy, případně jeho vývoj) náklady.

48 Opět lze odkázat na analýzu tohoto pojmu v bodě 4.2.1.1.(iii) právní části analýzy.


Strana 76

4.2.1.4 Mimosoudní řešení sporů


14. Členské státy se vyzývají, aby v případech, kde je to vhodné, usnadnily mimosoudní řešení sporů týkajících se odstranění nebo znemožnění přístupu knezákonnému obsahu. Všechny mechanismy pro mimosoudní řešení sporů by měly být snadno přístupné, efektivní, transparentní anestranné aměly by zajistit, že řešení jsou spravedlivá av souladu splatnými právními předpisy. Pokusy ourovnání sporů mimosoudní cestou by neměly mít vliv na přístup dotčených stran k soudnímu řízení.

15. Poskytovatelé hostingových služeb se vyzývají, aby umožnili využití mechanismů mimosoudního řešení sporů, jsou-li takové mechanismy v daném členském státě k dispozici.


Na rozdíl od předcházejících oblastí je mimosoudní řešení sporů v České republice upraveno jak prostřednictvím čl. 17 Směrnice o elektronickém obchodu, tak i vnitrostátní legislativou, zejména:

zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („Občanský zákoník“);

zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů;

zákonem č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

zákonem č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě, ve znění pozdějších předpisů;

zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů;

zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů („Zákon oochraně spotřebitele“).

Samotný ZNSIS úpravu mimosoudního řešení sporů neobsahuje.

Evropská úprava se zaměřuje na řešení sporů mezi poskytovateli hostingových služeb a poskytovateli obsahu (zejména spotřebiteli), Doporučení ale vyžaduje podporu těchto mechanismů u všech sporů týkajících se odstranění nebo znepřístupnění obsahu.

Subjekty působící na trhu v České republice mají také povinnost účastnit se mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. Jelikož uživatelem platformy mohou být i spotřebitelé ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) Zákona o ochraně spotřebitele a poskytování hostingových služeb spadá do rozsahu pojmu služba podle § 2 odst. 1 písm. g) Zákona o ochraně spotřebitele, mají již dnes poskytovatelé hostingových služeb povinnost na žádost spotřebitele řešit spotřebitelské spory mimosoudně před subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (např. Česká obchodní inspekce nebo Sdružení českých spotřebitelů, z.ú.) na základě § 20d Zákona o ochraně


Strana 77

spotřebitele.

Tato úprava primárně míří na spory mezi uživatelem a poskytovatelem hostingových služeb v případě vadného poskytnutí služby (ale i např. v situacích řešení odstranění obsahu, resp. uplatnění „counter notice“).

Nejčastější avdnešní době nejpalčivější právní konflikty v oblasti nahraného obsahu lze vzásadě rozdělit do dvou skupin. Tou první jsou spory o práva k duševnímu vlastnictví, kterých se nahraný obsah dotýká. V tomto případě se jedná o soukromoprávní rovinu a vztah mezi v zásadě soukromými osobami, i když stranou sporu samozřejmě může být o veřejný subjekt. Typickým příkladem je neoprávněné užití autorského díla ve smyslu § 12 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon („Autorský zákon“) prostřednictvím jeho rozmnožování (§ 13 Autorského zákona) nebo sdělování veřejnosti (§ 18 Autorského zákona), přičemž se jedná o majetková práva, která v běžném případě naleží pouze autorovi díla. K tomu, aby poskytovatel obsahu mohl předmětný obsah rozšiřovat prostřednictvím platforem, které provozují poskytovatelé hostingových služeb, musí mít, minimálně po dobu trvání majetkových práv autora k dispozici licenci, resp. výjimku z autorského práva podle § 29 Autorského zákona. Ta může mít jak smluvní, tak zákonnou povahu, v řadě případů ale při nahrávání obsahu chybí. Tyto spory ale zpravidla probíhají mezi nositelem majetkových autorských práv a poskytovatelem hostingových služeb, proto se na tyto situace stávající vnitrostátní úprava mimosoudního řešení sporů neuplatní. Jiná situace nastane v případě odstranění legálního obsahu, který nahrál poskytovatel obsahu jako spotřebitel.

Protiprávnost obsahu může mít i veřejnoprávní rovinu, pokud se jedná o otázky upravené zejména v oblasti trestního a správního práva (např. již zmíněné oblasti dětské pornografie a terorismu, ale i trestný čin porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů („Trestní zákoník“). Z povahy věci v řadě případů nebude mimosoudní řešení možné, nejedná se totiž o spor ve smyslu platné právní úpravy. Tam zřejmě směřuje i dikce bodu 14 Doporučení, která vyzývá na usnadnění mimosoudního řešení sporů jenom „vpřípadech, kde je to vhodné“. Pokud daná činnost bude mít přesah i do soukromoprávní oblasti, lze prostředky mimosoudního řešení sporů pro tuto část řízení použít, tj. zpravidla v situacích, kdy odstraněný obsah byl posuzován orgány činnými v trestním řízení, ovšem ve vztahu poskytovatel hostingových služeb-uživatel může jít o spor ze smlouvy (např. o domnělé vady plnění).

Samotným nahráním na platformu tak může docházet k porušení autorského práva a k potenciálnímu poškození nositele majetkových autorských práv. Ten je i častokrát oznamovatelem protiprávního obsahu, jelikož má největší zájem na kontrolování jeho užití.

Je však otázkou, jestli ve vztahu ke dvěma nejčastějším právním konfliktům uvedeným shora má být upraven nový mechanismus mimosoudního řešení sporů, neboť ten stávající není k tomu přizpůsoben. Je také na místě otázka, kdo by měl být příslušný takové spory rozhodovat a jak by byla upravena povinnost tvrzení a důkazní v rámci takových řízení (oproti spotřebitelské úpravě se totiž dostávají do popředí odlišné zájmy chráněné zákonem). Současně by bylo nutno vypořádat


Strana 78

otázku nesení nákladů na vedení takových sporů (náhrada nákladů řízení je u mimosoudního řešení většinou vyloučena).


Většina relevantních subjektů působících na trhu v České republice, které jsme vzali při vyhodnocení v potaz, informuje uživatele o možnosti využití mimosoudního řešení spotřebitelských sporů.49 To nic nemění na tom, že uživatelé mají toto právo dle platné právní úpravy. Obchodní podmínky poskytovatelů hostingových služeb vůbec neupravují možnost tyto mechanismy použít i v případě podnikatelů nebo osob dotčených porušením jejich např. autorských práv. Lze si je samozřejmě smluvně ujednat v případě konkrétního sporu.


Zatímco bod 14 Doporučení upravuje povinnost členských států umožnit, resp. podpořit mimosoudní řešení sporů o obsah, v bodě 15 nalezneme výzvu pro poskytovatele hostingových služeb účastnit se těchto mimosoudních řízení. Jelikož Doporučení mluví o „umožnění využití mechanismů mimosoudního řešení sporů“, není zcela jasné, jestli se má jednat o poskytnutí součinnosti při sporu mezi poskytovatelem obsahu a oznamovatelem (případně nositelem majetkových autorských práv), nebo jestli i poskytovatelé hostingových služeb mají být motivováni řešit spory o obsah, ve kterých jsou stranou, mimosoudně. V případě, že se má jednat o součinnost, není tento přístup dále vysvětlen, v praxi by ale měl pravděpodobně představovat právě poskytování identifikačních údajů stran sporu a důkazních prostředků nezbytných pro rozhodnutí.

Ve vztahu k účastníkům konkrétního sporu lze v zásadě rozlišit následující varianty sporů mezi:

poskytovatelem obsahu a poskytovatelem hostingových služeb;

poskytovatelem obsahu a oznamovatelem;

oznamovatelem a poskytovatelem hostingových služeb.

První varianta představuje porušení smlouvy, kdy protiprávním odstraněním legálního obsahu může vzniknout poskytovateli obsahu újma, za kterou odpovídá poskytovatel hostingové služby, ledaže se mu podaří prokázat důvody k vyloučení odpovědnosti. Podle dnešní dikce § 5 ZNSIS je totiž posouzení protiprávnosti obsahu pouze na poskytovateli hostingových služeb. Preventivním odstraněním obsahu se vždy vyhne potenciální odpovědnosti vůči oznamovateli (pokud je nositelem majetkových autorských práv). Účelem stávající právní úpravy je vyloučení odpovědnosti poskytovatele hostingových služeb za protiprávní obsah ve vztahu k nositeli majetkových autorských práv, ne ve vztahu k poskytovateli obsahu, která vznikne z případného porušení smluvní povinnosti (porušení práv uživatelů platformy). V tomto případě lze

49 Z devíti analyzovaných subjektů jich pět českých výslovně upravuje možnost mimosoudního řešení spo-rů se spotřebiteli, zahraniční subjekty tuto možnost spíše neupravují.


Strana 79

potenciálnímu vzniku odpovědnosti předejít nastavením smluvních podmínek užívání platformy, které by však měly upravit možnost odstraňovat protiprávní obsah i v případě pouhého podezření z protiprávnosti. 50 Absolutní vyloučení odpovědnosti poskytovatele hostingových služeb za odstranění obsahu (pokud by šlo o porušení smlouvy) by však ve smyslu § 1814, resp. § 2898 Občanského zákoníku bylo pravděpodobně neplatné, a to vůči spotřebitelům a slabším stranám (v zásadě všem uživatelům).

Pokud jde o spory sposkytovateli obsahu – spotřebiteli, je poskytovatel hostingových služeb povinen na žádost spotřebitele řešit spor mimosoudně, obráceně se ale tato povinnost neuplatní. Spotřebitelské právo je v této oblasti značně rigidní a dnešní právní úprava vznikla právě proto, aby silnější strana (poskytovatel hostingových služeb) nezneužívala mimosoudní řešení sporů na poškozování spotřebitelů. V tomto směru je tedy požadavek na podporu mimosoudního řešení sporů sice na místě, prakticky ale není možné spotřebitele nutit k účasti. V souladu s textem bodu 14 Doporučení je ale možné zlepšení podmínek celého procesu a lepší informování spotřebitelů o výhodách mimosoudního řešení sporů.

V případě sporu poskytovatel obsahu – podnikatel právní úprava nestanoví žádná omezení. Může jim tedy být případně stanovena zákonná povinnost řešit spory mimosoudně, přičemž tím ale podle Doporučení nesmí být vyloučena možnost přezkoumání sporu soudem. Tuto povinnost lze upravit i v rámci podmínek užívání platformy51. Podnikatelé sice fakticky představují menšinu poskytovatelů obsahu, v zásadě jim ale poskytovatelé hostingových služeb dovolují obsah nahrávat.52

Ve druhém případě se s největší pravděpodobností bude jednat o vztah mezi škůdcem (poskytovatel obsahu) a poškozeným (oznamovatel). Autorský zákon (§ 40 a násl.) v tomto ohledu poskytuje jak autorovi, tak i dalším subjektům právo zejména domáhat se odstranění protiprávního obsahu, přičemž právo na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení podle Občanského zákoníku tím není dotčeno.53 Pro zajištění ochrany práv je ale nezbytná řádná identifikace konkrétního poskytovatele obsahu, přičemž jedinou možnost, jak tyto informace získat, upravuje čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví, který je implementován § 40 odst. 1 písm. c) Autorského zákona. Ten upravuje rozsah práva na informace i od třetích osob v případě ochrany autorského práva. Orgány činné v trestním řízení (podle dikce bodu 4 písm. i) Doporučení tzv. donucovaní

50 Jak bylo uvedeno výše, většina poskytovatelů hostingových služeb v České republice tuto možnost využí-vá. 51 Obdobně jsou všichni držitelé domén *.cz povinni se podrobit mimosoudnímu řešení sporů (viz https://www.nic.cz/page/314/pravidla-a-postupy/). 52 Všichni posuzovaní poskytovatelé hostingových služeb v České republice umožňují nahrávat obsah i právnickým osobám, resp. jim není výslovně zakázáno nahrávat obsah.

53 Právní úprava ale výslovně nestanoví povinnost oznamovatele k náhradě škody v případě, že ta vznikne v důsledku jeho vadného oznámení.


Strana 80

orgány) mohou tyto identifikační údaje od poskytovatelů hostingových služeb vyžadovat podle § 8 Trestního řádu.

Tento vztah ale může fungovat i obráceně, pokud oznamovatel způsobí poskytovateli obsahu škodu protiprávním oznámením. Právní úprava sice výslovně nestanoví povinnost škodu v takovém případě nahradit54, lze ji ale zřejmě dovodit z obecného vymezení odpovědnosti za škodu vzniklou protiprávním jednáním podle Občanského zákoníku.

Třetí varianta představuje klasický případ, na který se vztahuje § 5 ZNSIS, který je transpozicí čl. 14 Směrnice o elektronickém obchodu, byť, jak již bylo zmíněno výše, transpozicí nikoliv ideální.55 Právní úprava v této oblasti vylučuje odpovědnost za protiprávní obsah v případě, že neprodleně po tom, co se poskytovatel hostingových služeb prokazatelně dozvěděl o protiprávní povaze obsahu, učinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takového obsahu. Je ale podstatné opětovně zmínit, že ani nesplnění těchto podmínek nezakládá automaticky odpovědnost poskytovatele hostingových služeb.56 Bude totiž nezbytné v každém konkrétním případě posoudit, zda byly naplněny i ostatní podmínky vzniku odpovědnosti, především absence liberačních důvodů, případně (bude-li to relevantní) existence zavinění ve formě úmyslu nebo nedbalosti. Zejména to pak platí pro neodstranění protiprávního obsahu, který poskytovatel hostingových služeb po přezkoumání zhodnotí jako nezávadný.57 Pro tuto variantu však žádné řešení mimosoudního řešení sporů v současnosti není stanoveno a je otázkou, jaké by muselo mít takové řešení parametry, aby bylo funkční.


Mechanismy mimosoudního řešení sporů jsou obecně v České republice podrobně upraveny, byť především pro spory ze vztahů se spotřebiteli, přičemž tato úprava je plně aplikovatelná i na oblast odstraňování a znepřístupňování obsahu. Doporučení vyžaduje pouze podporu jejich využívání, není tedy nezbytné legislativně stanovit povinnost se jich účastnit.


zrychlení řešení sporů o protiprávnost obsahu v případě, že strany sporu nepředloží věc ke konečnému rozhodnutí soudu58 (jednoinstančnost řízení, možnost vést některá řízení

54 To např. výslovně stanoví finská úprava v § 194 zákoníku informační společnosti (917/2014) na základě nesprávně uvedených informací v oznámení. Zároveň ale poskytuje i možnost odpovědnost omezit nebo vyloučit v případě, že oznamovatel měl rozumné důvody předpokládat, že obsah oznámení byl pravdivý.

55 Viz např. i KORBEL, František, CHOLASTA, Roman, MOLITORISOVÁ, Alexandra. Safe harbour: vyloučení odpo-vědnosti poskytovatelů hostingových služeb za obsah vložený uživateli Internetu. Soudce, 2016, č. 6. 56 CHOLASTA, Roman, KORBEL, František, MELZER, Filip, MOLITORISOVÁ, Alexandra. Safe Harbour: Režim vylou-čení odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti v kontextu pasivní role poskytovatele. Právní rozhledy. 2017, č. 11, s. 399-406. 57 MAISNER, Martin. 2016, op. cit. sub 7, s. 60. 58 Doporučení v bodě 14 stanoví, že využití mimosoudního řešení sporů nemá bránit možnosti se obrátit na soud.


Strana 81

on-line59);

snížení nákladů vedení sporů o protiprávnost obsahu v závislosti na volbě konkrétního mechanismu smírného řešení sporů;60

flexibilita stran jak ve výběru konkrétního mechanismu mimosoudního řešení sporů, tak i v jeho vedení a ukončení.

Náklady spojené s podporou mimosoudního řešení sporů na straně členských států se budou odvíjet od volby konkrétní podpory (např. informační kampaň o výhodách těchto mechanismů). Náklady jednotlivých účastníků mimosoudního řešení sporů by zpravidla měly být nižší než v případě standardního soudního řízení (nižší míra formálnosti).

4.2.1.5 Transparentnost (Vysvětlení přístupu)


16. Poskytovatelé hostingových služeb by měli být vybízeni ke zveřejnění jasného, srozumitelného adostatečně podrobného vysvětlení svého přístupu kodstraňování nebo znepřístupňování obsahu, který uchovávají, včetně obsahu považovaného za nezákonný.


Právní řád České republiky nestanoví žádnou povinnost poskytovatelů hostingových služeb vést nebo zveřejňovat přístup k odstraňování nebo znepřístupňování obsahu. Zároveň nejsou upraveny ani náležitosti takového přístupu (politiky).


Každý poskytovatel hostingových služeb zpravidla fakticky má interní politiku odstraňování a znepřístupňování obsahu (z logiky věci se každým oznámením nějak zabývat musí, aby vyloučil svou případnou odpovědnost), veřejnosti jsou poskytovány pouze dílčí informace vztahující se zejména ke způsobu podávání oznámení, případně reakcí. Podrobný popis samotného procesu posuzování poskytovatelé hostingových služeb nezveřejňují.


Bod 16 Doporučení se vztahuje na poskytovatele hostingových služeb, přičemž neukládá členským státům povinnost zajistit, aby poskytovatelé hostingových služeb poskytovali informace o své politice odstraňování, resp. uchovávání nezákonného obsahu (neupravuje teda povinnost informovat veřejnost).

59 Jedná se např. o možnost on-line rozhodčího řízení u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.

60 V případě např. rozhodčího řízení u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky jsou nižší náklady zapříčiněny zejména jednoinstanční řízení a v praxi nižším po-platkem. V případě sporů v hodnotě od 20.000 Kč do 40.000.000 Kč se jedná o 4 % z částky v případě roz-hodčího řízení (3 % pro on-line řízení) v porovnání s 5 % v případě soudního řízení.


Strana 82

Podle našeho názoru se Doporučení příliš zaměřuje pouze na jednu, a to méně podstatnou, část celé oblasti přístupu k odstraňování, konkrétně informování veřejnosti otomto přístupu, místo toho, aby podrobněji vymezilo, jaké má mít takový přístup konkrétní parametry. Přitom právě správné nastavení politiky odstraňování a znepřístupňování protiprávního obsahu může být rozhodující pro posouzení vzniku odpovědnosti za protiprávní obsah. Největší pozornost by se měla věnovat vymezení jednotlivých podmínek, na základě kterých bude určitý obsah považován za protiprávní. Tento problém odpadá v případě oznamovatelů z řad příslušných orgánů, jejichž oznámení by mělo být posuzováno prostřednictvím presumpce správnosti,61 a poskytovatelé hostingových služeb by mu měli vyhovět.

Pokud jde o odstraňování obsahu na základě oznámení jiných subjektů, je v konečném důsledku posouzení protiprávnosti obsahu podle platné právní úpravy zcela v rukou poskytovatelů hostingových služeb. To nutně vede k roztříštěnosti jednotlivých přístupů. V tomto ohledu lze jedině doporučit stanovení podrobného postupu pro posuzování protiprávního obsahu, zejména formou nezávazného doporučení příslušných orgánů, případně ivydáváním vzorových politik odstraňování aznepřístupňování protiprávního obsahu.

Vzorová politika odstraňování aznepřístupňování obsahu62 by měla zejména obsahovat:

vymezení procesu posuzování protiprávnosti obsahu, včetně podmínek protiprávnosti a lhůt pro rozhodnutí;

úpravu procesu konzultace s třetí stranou (včetně Příslušných orgánů) v případě nejasnosti ohledně posouzení protiprávnosti;

pravidla pro oznamování protiprávního obsahu a podávání reakcí;

následky odstranění obsahu, včetně postihu poskytovatele obsahu;

následky protiprávního odstranění legálního obsahu, včetně jeho dodatečné ochrany;

pravidla pro získání a odnětí statusu důvěryhodného oznamovatele (důvěryhodní oznamovatelé jsou blíže vymezení v bodě 4.2.1.12 této analýzy);

informace o možnosti mimosoudního řešení sporů nad rámec obecné povinnosti ve vztahu ke spotřebitelům, pokud bude např. upraven zvláštní mechanismus pro oblast odstraňování a znepřístupňování protiprávního obsahu.

Samotné zveřejňování konkrétní politiky odstraňování obsahu pak bude sloužit pouze jako kontrola, že poskytovatel hostingových služeb posuzuje obsah doporučeným nebo závazně

61 V rámci případného legislativního vymezení příslušných orgánů by bylo na místě i zakotvení presumpce správnosti jejich oznámení společně s vyloučením odpovědnosti poskytovatelů hostingových služeb za jejich dodržování i v případě, že dojde ke smazání legálního obsahu a poškození poskytovatele obsahu.

62 Jelikož dnes v oblasti odstraňování a znepřístupňování protiprávního obsahu neexistuje příslušný orgán, který by měl pravomoc přijmout vzorové politiky, bude nezbytné jej vymezit v rámci příslušných orgánů.


Strana 83

stanoveným způsobem. Tato kontrola může být vykonávaná jak veřejností samotnou, resp. zájmovými sdruženími, tak i příslušnými orgány, pokud se členský stát rozhodne autoritativně stanovit podmínky posuzování obsahu. Takovou povinnost Doporučení pro členské státy nestanoví. Na to ostatně míří i recitál 23 Doporučení.


Pokud jde o možnosti vybízení ke zveřejňování přístupu kodstraňování aznepřístupňování obsahu, tak členské státy mají k dispozici pouze limitované prostředky, pokud nebude tato povinnost legislativně stanovena. Jedno z možností je vedení seznamu poskytovatelů hostingových služeb, kteří svou politiku zveřejnili, ale bez jakýchkoliv právních důsledků pro nezveřejňující subjekty. Pozornost by se tak měla věnovat zejména motivujícím opatřením, jako je např. příprava vzorové politiky odstraňování obsahu.


zavedení povinnosti zveřejňovat politiku odstraňování a znepřístupňování obsahu bude znamenat nutnost ji vytvořit v případě poskytovatelů hostingových služeb, kteří ji nemají;

náklady spojené s vypracováním politiky odstraňování obsahu;

sjednocení přístupů k odstraňování protiprávního obsahu;

zvýšení povědomí veřejnosti, které může vést k podávání kvalifikovanějších oznámení a reakcí, a tím ke snížení nákladů na posouzení obsahu.

Faktický negativní dopad ve formě nákladů, které by poskytovatelům hostingových služeb vznikly v případě přijetí povinnosti zveřejnit politiku odstraňování obsahu, je velmi omezený. Řada poskytovatelů hostingových služeb již dnes (z logiky jejich činnosti) fakticky disponuje vlastní politikou, jejíž podrobnosti pouze nejsou zveřejněny. Jak již bylo uvedeno, veřejně přístupné jsou obvykle pouze části takové politiky odstraňování, např. v podmínkách užívání platformy. Členské státy mohou těm poskytovatelům hostingových služeb, kteří zatím formulovanou politiku odstraňování obsahu nemají, poskytnout podporu prostřednictvím příslušných orgánů, které pověří přípravou nezávazné vzorové politiky.

4.2.1.6 Transparentnost (Zprávy o činnosti)


17. Poskytovatelé hostingových služeb by měli být vybízeni, aby pravidelně, nejlépe alespoň jednou ročně, podávali zprávy osvé činnosti související sodstraňováním aznepřístupňováním obsahu považovaného za nezákonný. Zprávy by měly obsahovat zejména informace oobjemu atypu odstraněného obsahu, opočtu obdržených oznámení areakcí na oznámení a odobě potřebné k přijetí opatření.


Povinnost podávat zprávy o činnosti související s odstraňováním a znepřístupňováním obsahu


Strana 84

není momentálně v České republice žádným způsobem upravena. To platí i pro náležitosti takových zpráv.


Poskytovatelé hostingových služeb sídlící v České republice obecně nepublikují zprávy o činnosti související s odstraňováním a znepřístupňováním obsahu. Situace je odlišná v případě mezinárodních subjektů, jako je společnost například Google Inc., které takové zprávy pravidelně zveřejňují.63

V reakci na Doporučení již Česká republika deklarovala prostřednictvím rámcové pozice připravenost ve spolupráci s dotčenými subjekty podrobně vymezit vhodný obsah zpráv o činnosti.64 Jedná se tak v zásadě o reflexi Doporučení v tom ohledu, že by poskytovatelé „měli být vybízeni“ k transparenci.


Podobně jako v bodě 16 Doporučení, i v tomto případě se na základě dikce recitálu 23 Doporučení jedná o povinnost poskytovatelů hostingových služeb zveřejňovat zprávy obsahující informace o jejich činnosti v oblasti odstraňování obsahu.

Vyhodnocení konkrétního nastavení politiky odstraňování obsahu v jednotlivém členském státě obecně se neobejde bez konkrétních dat od poskytovatelů hostingových služeb. I když tedy bod 17 Doporučení směřuje na poskytování těchto dat veřejnosti, měly by to být především příslušné orgány65, které se budou o tato data zajímat, agregovat je a vypracovávat celostátní výstupy v oblasti odstraňování protiprávního obsahu.

Přestože se Doporučení v tomto ohledu dotýká pouze poskytovatelů hostingových služeb, je na místě tyto informace vyžadovat i od samotných oznamovatelů, alespoň pokud se jedná o oznamovatele z řad příslušných orgánů.

Bod 17 Doporučení stanoví, že zprávy o činnosti mají obsahovat informace o:

objemu a typu odstraněného obsahu;

počtu obdržených oznámení a reakcí na oznámení;

době potřebné k přijetí opatření.

63 V případě YouTube jsou tyto informace dostupné v rámci tzv. Transparency Reportu na https://transparencyreport.google.com/copyright/overview. 64 Rámcová pozice České republiky, op. cit. sub 14, s. 10 65 V tomto případě bude nezbytné legislativně vymezit příslušný orgán, který bude za zpracování dat nést odpovědnost. To může být jak existující veřejný orgán (např. Český statistický úřad nebo Ministerstvo prů-myslu a obchodu České republiky), tak i případně nově zřízení orgán s působností v oblasti odstraňování a znepřístupňování obsahu.


Strana 85

Doporučení sice upravuje pouze individuální zprávy o činnostech, v praxi lze ale doporučit vypracování celostátních zpráv připravených pověřeným orgánem.

Nad rámec těchto dat by bylo vhodné doplnit, a to jak na celostátní, tak i individuální úrovni:

obecný popis činnosti zaměřené na odstraňování obsahu;

kategorizaci obdržených oznámení podle důvodu oznámení, včetně rozdělení podle druhů oznamovatelů (fyzické osoby, důvěryhodní oznamovatelé apod.);

popis prostředků použitých na odstraňování obsahu, včetně externích konzultací a vlastní expertízy;

počet oznámení, u kterých došlo ke konzultaci třetí strany;

popis přijatých opatření a jejich objem;

poměr obsahu, který byl na základě oznámení odstraněn, k celkovému objemu přijatých oznámení;

popis průměrného časového úseku mezi přijetím oznámení a jeho vyřízením, rozdělený podle kategorií oznamovatelů a důvodu oznámení (např. „do 24 hodin“, do 48 hodin, „do týdne“, nebo „v jiném časovém úseku“);

informace o vynaložených nákladech na odstraňování protiprávního obsahu;66

informace o vynaložených nákladech na odstraňování protiprávního obsahu (jak náklady na využití a rozvoj automatizovaných prostředků, tak i náklady na lidské zdroje zajišťující fungování systému a kontrolu rozhodnutí), a to alespoň proporcionálně k tržbám či ziskům daného subjektu.67

Tyto údaje samozřejmě nebude možné vyžadovat v případě zpráv vytvořených oznamovateli. Ty by se v případě jejich zavedení mohly omezit např. na objem podaných oznámení a jejich úspěšnost.


Prostředky pro donucení poskytovatelů hostingových služeb ke zveřejňování zprávy o činnosti jsou podobně jako v případě politiky odstraňování a znepřístupňování obsahu značně omezené, a to i v případě, že budou upraveny legislativně, neboť existuje racionální argument poskytovatelů týkající se ochrany obchodního tajemství a možnosti zneužití informací v rámci konkurenčního boje. Stejný závěr lze učinit i ve vztahu ke konkrétním opatřením, kam by hlavně mělo spadat vypracování vzorových zpráv o činnostech.

66 Toto vzorové vymezení vychází z nové německé úpravy pro odstraňování obsahu, který představuje trest-ný čin, na sociálních sítích. Úprava je dostupná na https://germanlawarchive.iuscomp.org/?p=1245. 67 Rámcová pozice České republiky, op. cit. sub 14, s. 10.


Strana 86


lepší informovanost dotčených subjektů, včetně uživatelů;

náklady spojené s vedením statistik a publikováním zpráv o činnosti závislé na momentálním nastavení konkrétního poskytovatele hostingových služeb;


Pokud jde o náklady, které vzniknou vpřípadě zakotvení povinnosti zveřejňovat zprávy očinnosti, bude jejich konkrétní výše záležet na tom, jestli již poskytovatelé hostingových služeb tyto záznamy vedou, či nikoliv. V případě, že konkrétní subjekt tyto údaje nezaznamenává, budou náklady spočívat zejména v agregaci dat, jejich analýze a vypracování konkrétní zprávy. To bude zahrnovat jak náklady na implementaci případného softwarového řešení, které bude data zpracovávat, tak i na zapojení pracovní síly. Pokud jsou data k dispozici, omezí se náklady pouze na vypracování zprávy o činnosti a její publikaci.

4.2.1.7 Proaktivní opatření


18. Poskytovatelé hostingových služeb by měli být vybízeni, aby v příslušných případech přijali ve věci nezákonného obsahu přiměřená akonkrétní proaktivní opatření. Tato opatření by mohla zahrnovat použití automatizovaných prostředků pro odhalování nezákonného obsahu pouze, pokud je to vhodné apřiměřené, aměla by podléhat efektivním apřiměřeným zárukám, zejména zárukám uvedeným v bodech 19 a20.


Požadavek na zavedení proaktivních opatření na kontrolu obsahu spočívající zejména v obecném dohledu nad nahrávaným obsahem je vyloučen na základě čl. 15 odst. 1 Směrnice o elektronickém obchodu ve spojení s ustanovením § 6 ZNSIS.


S výjimkou mezinárodních poskytovatelů hostingových služeb, jako platforma YouTube a její mechanismus Content ID, nejsou veřejně dostupné informace o tom, že by poskytovatelé hostingových služeb ve větším rozsahu používali proaktivní opatření v takovém rozsahu. Služba Ulož.to rovněž inzeruje vlastní systém Content ID68, byť nám není známo (a je pro nás zřejmě nemožné důsledně technicky posoudit), že by některý poskytovatel používal systém tak komplexní, jako právě Google Inc. (YouTube).


Podstatou přijetí proaktivních opatření je snaha poskytovatelů hostingových služeb nejenom 68 Viz https://uloz.to/contentid.


Strana 87

reagovat na oznámení o protiprávnosti obsahu, ale preventivně zabránit tomu, aby se protiprávní obsah dostal na jejich platformy. Podle názoru Evropské komise jsou proaktivní opatření nejlepším způsobem, jak zabránit riziku vzniku závažných škod69.

Bod 18 Doporučení se na první pohled dostává do konfliktu jak s režimem safe harbour podle čl. 14 Směrnice o elektronickém obchodu a § 5 ZNSIS, tak i s vyloučením obecné povinnosti dohledu nad obsahem ukládaným poskytovateli obsahu podle čl. 15 odst. 1 Směrnice o elektronickém obchodu a § 6 ZNSIS.70 Toho si je Evropská komise vědoma a v recitálu 24 Doporučení zdůrazňuje, že podpora proaktivních řešení nesmí vést k uložení povinnosti obecného dohledu. To nemá ale bránit vývoji a uplatnění nových technologií, přičemž jejich použití musí odpovídat jak pravidlům EU, tak i vnitrostátní legislativě členských států, zejména v oblasti ochrany soukromí, osobních údajů a zákazu ukládání povinnosti obecného dohledu71.

Kromě zavedení automatizovaných prostředků pro odhalování protiprávního obsahu Doporučení nestanoví žádné další příklady proaktivních opatření, kam mohou např. spadat:

podrobné informování poskytovatelů obsahu o tom, jaký obsah je považován za protiprávní, aby se předešlo nahrávání protiprávního obsahu;

podrobné vymezení procesu konzultace sporných případů s třetí osobou, např. příslušným orgánem, přičemž příslušný orgán by měl mít povinnost ve vymezených případech konzultaci poskytnout;

filtry automatického opětovného nahrávání již jednou odstraněného obsahu72 zavedené na dobrovolné bázi;

prohlášení poskytovatelů obsahu o legálnosti nahraného obsahu včetně přijetí sektorových etických kodexů.

Pod automatizované prostředky pro odhalování protiprávního obsahu spadají zejména spárovací algoritmy založené na filtrování metadat, hashingu a fingerprintingu obsahu. Ty mají být podle Doporučení implementovány, pouze pokud je to vhodné a přiměřené. Zatímco vhodnost můžeme chápat jako schopnost dosáhnout žádaného výsledku, tedy jestli automatizované prostředky opravdu zabrání uložení protiprávního obsahu, přiměřenost představuje poměřování mezi potenciálním výsledkem na straně jedné a náklady a omezeními (včetně zásahů do práv dotčených subjektů), které jsou na jeho dosažení nezbytné, na straně druhé. Pod pojem náklady

69 Sdělení Komise: Boj proti nezákonnému obsahu on-line. Zvyšování odpovědnosti on-line platforem COM (2017) 555, str. 10 – 11.

70 Viz recitál 40 odůvodnění a čl. 15 Směrnice o elektronickém obchodu.

71 Viz recitál 40 odůvodnění Směrnice o elektronickém obchodu.

72 V tomto případě je nezbytné upozornit na to, že identifikace již jednou nahraného obsahu je spolehlivá zřejmě pouze v případě porovnání hashe obou daných souborů. Povaha tohoto opatření však vylučuje možnost zamezení nahrání obsahově stejného obsahu např. po zkrácení videa či vytvoření nového renderu.


Strana 88

spadají ekonomické výdaje nezbytné na pořízení příslušné technologie, omezení představují zásahy do základních práv a svobod, ke kterým dojde přijetím konkrétního opatření. V této oblasti se bude jednat zejména o právo na soukromí, ochranu osobních údajů a právo na informace (včetně jejich zveřejňování).

Zavedení automatizovaných prostředků filtrování obsahu míří na uplatnění předběžné kontroly obsahu ve formě notice and stay down, tedy předběžnou filtraci (či též tzv. následná prevence) s ohledem na již jednou odstraněný obsah. Poskytovatel hostingových služeb v tomto případě zabraňuje odstraněnému obsahu, aby se opět stal dostupným. Takovou povinnost ale dnešní právní úprava nevyžaduje.73 Judikatura evropských soudů navíc opakovaně stanovila, že zavedení povinnosti filtrování obsahu porušuje zákaz uložení povinnosti obecného dohledu podle čl. 15 odst. 1 Směrnice o elektronickém obchodu,74 a proto by taková opatření musela být podrobena řádnému testu proporcionality.


Z textu Doporučení, podobně jako z jiných dokumentů publikovaných EU v této oblasti75, lze dovodit, že Evropská komise si sice uvědomuje, že na základě platné legislativy není možné uložit poskytovatelům hostingových služeb obecnou povinnost dohledu nad obsahem, fakticky ale navržená opatření k tomuto směřují, zejména prostřednictvím proaktivních opatření.

V tomto ohledu je mimořádné důležité poskytovatele hostingových služeb ujistit, že implementací proaktivních opatření zaměřených na odhalování a odstraňování protiprávního obsahu nedochází přímo nebo nepřímo k výkonu rozhodujícího vlivu na činnost poskytovatelů obsahu a ke ztrátě režimu safe harbour, což zdůrazňuje i recitál 26 Doporučení. Jak plyne z konstantní judikatury 76 , přijetí opatření tykajících se poskytování služeb samo o sobě neznamená převzetí aktivní role nad obsahem nahraným poskytovateli obsahu. Přesto lze doporučit, aby byl v rámci případné legislativy alespoň rámcově vymezen vztah mezi proaktivními opatřeními a vyloučením odpovědnosti za obsah, tedy že proaktivní opatření nebudou vést ke ztrátě režimu safe harbour u konkrétního poskytovatele hostingových služeb.


možný rozpor s čl. 15 Směrnice o elektronickém obchodu a § 6 ZNSIS;

73 Navrhovaná směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu v čl. 13 odst. 1 tuto povinnost ale v podstatě zavádí (byť znění není doposud v tomto ohledu zcela jasné).

74 Rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-70/10, SABAM v. Scarlet Extended SA, ze dne 24. listopadu 2011, para 40.

75 Jedná se např. o sdělení Komise: Boj proti nezákonnému obsahu on-line. Zvyšování odpovědnosti on-line platforem COM (2017) 555. 76 Viz např. rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-324/09 L'Oréal v. eBay, ze dne 12. 7. 2011 nebo rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-236/08 Google France, Google Inc. v Louis Vuitton Malletier, ze dne 23. 3. 2010.


Strana 89

vysoké náklady na zavedení opatření s likvidačním účinkem zejména pro menší a střední poskytovatele hostingových služeb, což by fakticky vedlo k vytvoření bariér vstupu na trh a případnému omezení hospodářské soutěže z důvodu zvýšení nákladů na činnost;

zavedení automatizovaných prostředků posuzování obsahu může vést ke konfliktu s právy jiných subjektů, zejména právem na soukromí, ochranou osobních údajů a právem na informace, společně s právem na podnikání77.

Pokud jde o náklady spojené spřijetím jednotlivých opatření, ty nelze bez podrobnějších informací bezpečně určit. Z názorů zástupců poskytovatelů hostingových služeb, které jsou nám známy, vyplývá, že software, který monitoruje a dokáže odhalit protiprávní obsah, se cenově pohybuje v řádech nepřiměřeně přesahujících zisky takových poskytovatelů, a pro velkou většinu podnikatelů je proto finančně nedostupný. Zároveň je zpochybňována i jeho přesnost, kdy na jedné straně není schopen odhalit všechny verze protiprávního obsahu78 a na straně druhé odstraňuje legální obsah. I nejpropracovanější verze tohoto software (jako je Content ID společnosti Google) mají pouze velmi limitovaný záběr a nevztahují se na všechny formy nahrávaného obsahu (jako jsou např. literární díla nebo fotografie). S tím souvisí i častá kritika těchto programů ze strany nositelů majetkových autorských práv.79

Je jasné, že právě proaktivní opatření mohou potenciálně představovat největší náklady pro poskytovatele hostingových služeb, pro menší a střední podnikatele bude jejich vyžadování pravděpodobně vést k ukončení poskytování hostingových služeb. To může také vést k omezení práva na podnikání zavedením přílišných bariér vstupu na trh80.

Vyžadované záruky používání automatizovaných prostředků pro odhalování protiprávního obsahu jsou podrobně popsány v analýze bodů 19 a 20 Doporučení.

4.2.1.8 Záruky zajištění řádné péče při posuzování obsahu


19. S cílem předejít odstranění obsahu, který není nezákonný, aniž by byla dotčena možnost poskytovatelů hostingových služeb stanovit aprosazovat své smluvní podmínky v souladu správními předpisy Unie aprávními předpisy členských států, by měly existovat efektivní apřiměřené záruky zajišťující, že poskytovatelé hostingových služeb jednají ohledně uchovávaného obsahu sřádnou péčí apřiměřeně, ato zejména při zpracování oznámení areakcí 77 Rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-360/10 SABAM v. Netlog NV, ze dne 16. února 2012, para 44-51.

78 Stačí i malá změna v délce souboru nebo jeho rozdělení na více částí, případně též změna rychlosti pře-hrávání videa či zrcadlové otočení a software již nemusí být schopen jej identifikovat.

79 Mezinárodní federace hudebního průmyslu si v roce 2016 např. stěžovala, že Content ID nerozpozná 20 až 40 % nahrávek jako autorsky chráněných (viz https://www.forbes.com/consent/?toURL=https://www.forbes.com/sites/emmawoollacott/2016/07/13/youtube-claims-music-industry-happy-with-content-id-music-industry-begs-to-differ/2/) . 80 CHOLASTA, Roman, KORBEL, František, MELZER, Filip, MOLITORISOVÁ, Alexandra., op. cit. sub 54.


Strana 90

na ně apři rozhodování omožném odstranění nebo znepřístupnění obsahu považovaného za nezákonný.


Přiměřené a efektivní záruky podle bodu 19 Doporučení lze rozdělit do dvou skupin. Tou první jsou záruky zajišťující řádné odstraňování nebo znepřístupňování protiprávního obsahu apřípadně napravující chybné rozhodnutí. Upravují tedy podmínky, za jakých může poskytovatel hostingových služeb odstranit nebo znepřístupnit protiprávní obsah. Druhou skupinu tvoří záruky, které chrání poskytovatele obsahu před neoprávněnými zásahy do obsahu při jeho zpracování poskytovatelem hostingových služeb a které vymezují, kdy poskytovatel hostingových služeb nemůže do obsahu bezdůvodně zasahovat.

Pokud jde o první skupinu záruk, je zcela ponechána v rukou poskytovatelů hostingových služeb. V případě, že konkrétní poskytovatel hostingových služeb dojde k závěru, že určitý obsah je protiprávní, je zcela na něm, jaké kontrolní mechanismy pro ověření tohoto závěru použije. Jedinou výjimkou je možnost podání reakce, kterou lze také považovat za záruku. Doporučení ji vyžaduje o všech odstraněních nebo znepřístupněních obsahu s výjimkou závažných trestných činů podle bodu 10 Doporučení.81

Druhá skupina záruk je dnes v České republice upravena na úrovni obecných právních předpisů regulující smluvní ujednání mezi poskytovateli obsahu a poskytovateli hostingových služeb, zejména pokud jde o nepřiměřená ujednání v obchodních podmínkách zakládající významnou nerovnováhu práv nebo povinností ve vztahu ke spotřebiteli podle § 1813 a násl. Občanského zákoníku.82 Ty mají zejména zamezit tomu, aby odstraňováním nebo znepřístupňováním obsahu nedocházelo k bezdůvodnému poškozování poskytovatelů obsahu. Pokud jde o podnikatele, může bezdůvodné odstraňování obsahu představovat vadu plnění smlouvy ve smyslu § 1914 a násl. Občanského zákoníku, přičemž předmětnou úpravu odstraňování obsahu bez řádného důvodu by bylo možné posuzovat jako neplatnou např. pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 Občanského zákoníku. Jedná se ale pouze o hypotetickou rovinu a není nám zatím známa žádná relevantní judikatura v této oblasti.


Možnost odstranění jakéhokoliv obsahu i bez rozhodnutí o jeho protiprávnosti je dnes

81 Evropská komise - Přehled údajů: Komise doporučuje opatření pro efektivní boj proti nezákonnému obsa-hu online z 1. března 2018, s. 3. 82 Možnost odstranění jakéhokoli obsahu, která je běžnou součástí smluvních podmínek poskytovatelů hos-tingových služeb, by bylo možné považovat za nepřiměřené ujednání, které zakládá takovou významnou nerovnováhu, např. na základě rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-226/12 Constructora Principado SA proti José Ignacio Menéndez Álvarez, který stanovil, že existence významné nerovnováhy „může vyplývat ze samotného dostatečně závažného zásahu do právní situace, vníž se spotřebitel jakožto smluvní strana vsouladu splatnými vnitrostátními ustanoveními nachází.“


Strana 91

standardně uváděna jako součást obchodních podmínek poskytovatelů hostingových služeb.83


Ze samotného textu bodu 19 Doporučení lze dovodit, že stanovená povinnost se vztahuje na poskytovatele hostingových služeb.

Vymezení jednotlivých záruk nevylučuje určitou flexibilitu při jejich výběru jednotlivými poskytovateli hostingových služeb, pokud jde o záruky zajišťující řádné zpracování obsahu. V případě záruk chránících poskytovatele obsahu je nezbytné dodržovat všechny, které právní řád stanoví.

Doporučení stanoví velmi nejasný vztah mezi nezbytnými zárukami a autonomií poskytovatelů hostingových služeb, kdy na jedné straně vyžaduje zavedení takových záruk, tím ale nesmí být dotčena smluvní autonomie poskytovatelů hostingových služeb. V tomto ohledu je ale nezbytné pamatovat i na čl. 14 Směrnice o elektronickém obchodu a § 5 ZNSIS, které vyžadují odstranění nebo znepřístupnění protiprávního obsahu, pokud se nechce poskytovatel hostingových služeb vystavit riziku odpovědnosti.

Doporučení opět nestanoví, jaké druhy záruk považuje za vhodné, obecně lze ale uvažovat o:

zavedení možnosti zpochybnit rozhodnutí v souladu s bodem 11 Doporučení, společně s povinností obnovit obsah a zaručit jeho dodatečnou ochranou před dalším napadením v případě, že poskytovatel obsahu dosvědčí jeho legálnost;

odejmutí statusu důvěryhodného oznamovatele, pokud vykazuje vysoký poměr neúspěšných oznámení;

odejmutí možnosti reagovat na oznámení o protiprávnosti v případě vysoké míry neúspěšných reakcí (byť s výhradou dalšího posouzení souladnosti s pravidly na ochranu spotřebitele);

možnost konzultace s třetí osobou (např. příslušným orgánem) v případě nejasnosti ohledně protiprávnosti obsahu;

lidský dohled v případě využití automatizovaných prostředků (princip Human-in-the-loop);

zveřejňování zpráv o činnosti související s odstraňováním a znepřístupňováním obsahu;

legislativní vymezení zákazu stahovat legální obsah bez patřičného důvodu;

odebrání možnosti užívat služby poskytovatele hostingových služeb v případě vysoké míry neúspěšných reakcí;

83 Jak již bylo uvedeno, bezdůvodné odstranění umožňuje šest z devíti poskytovatelů hostingových služeb, z toho je pět českých.


Strana 92

zavedení možnosti odvolat jednou podaného oznámení;

zavedení povinnosti připojit prohlášení o podání oznámení v dobré víře a výslovná akceptace případné odpovědnosti za protiprávní oznámení;

vymezení nepřiměřených smluvních podmínek chránících poskytovatele obsahu před bezdůvodnými zásahy do jejich obsahu.

Účelem zavedení záruk je zajištění řádné péče a přiměřenosti při zpracování obsahu, a tím zajištění ochrany základních práv, zejména při posuzování oznámení, reakcí a celkově protiprávnosti obsahu. V takovém případě by právě jejich používaní mělo vést k posílení presumpce řádné péče v případě sporu o protiprávnost obsahu. Případná odpovědnost poskytovatelů hostingových služeb by tak měla být posuzována v jejich prospěch, např. s ohledem na naplnění kritérií režimu safe harbour a též charakter a míru zavinění, resp. naplnění liberačních důvodů. Právě tyto okolnosti budou totiž důležité pro vyhodnocení případné odpovědnosti v souvislosti s neodstraněním protiprávního obsahu.84 Poskytovatel hostingových služeb by neměl být za nesprávné posouzení protiprávnosti obsahu nepřiměřeně a nedůvodně postihován.


Jak bylo uvedeno výše v bodě (i) analýzy bodu 19 Doporučení, v České republice již existují mechanismy chránící poskytovatele obsahu před nepřiměřenými smluvními podmínkami (zejména ve vztahu k spotřebitelům), kam může spadat i absolutně neomezená možnost odstranit všechen obsah. S ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora ale je možné uvažovat o rozšíření této ochrany.

Záruky zajišťující řádné odstraňování nebo znepřístupňování obsahu by měly být podle našeho názoru ponechány na konkrétních poskytovatelích hostingových služeb s výjimkou nezbytného zavedení mechanismu podávání reakcí na rozhodnutí. Příslušné orgány mohou konkrétní záruky ve formě řádných postupů a mechanismů blíže popsat v rámci konkrétních doporučení. V případě, že by došlo k legislativnímu ukotvení, měla by právní úprava stanovit alespoň demonstrativní výčet takových záruk, přičemž jejich dodržování by mohlo stanovit omezení odpovědnosti poskytovatelů hostingových služeb v případě, že i přes jejich zavedení dojde k nesprávnému posouzení.


zvýšení nákladů poskytovatelů hostingových služeb zavedením dodatečných záruk zajišťujících řádnost zpracování a posuzování obsahu;

84 Jak již bylo uvedeno, neodstranění protiprávního obsahu nezakládá automaticky odpovědnost poskytova-telů hostingových služeb za obsah, staví je ale mimo režim safe harbour podle čl. 14 Směrnice o elektronickém obchodu a § 5 ZNSIS, tedy nemají garantováno vyloučení odpovědnosti.


Strana 93

případné vyloučení nebo omezení odpovědnosti, pokud dojde k nesprávnému posouzení protiprávnosti obsahu i přes zavedení přiměřených záruk;


Náklady přijetí záruk se budou odvíjet od konkrétního případu, přičemž pokud bude ponechána volba konkrétních záruk, bude mít poskytovatel hostingových služeb plnou kontrolu nad těmito náklady. Ty mohou představovat jak náklady na zavedení nebo úpravu software a jeho údržbu, tak i personální náklady spojené např. s dodatečným dohledem nebo komunikací s příslušnými orgány.

4.2.1.9 Záruky zajištění řádné péče při zpracování obsahu automatizovanými prostředky


20. Jestliže poskytovatelé hostingových služeb zpracovávají obsah, který uchovávají, automatizovanými prostředky, měly by být zavedeny efektivní avhodné záruky, které by zajistily, že rozhodnutí odaném obsahu, zejména rozhodnutí oodstranění nebo znepřístupnění obsahu považovaného za nezákonný, jsou přesná aodůvodněná. Záruky by měly sestávat zejména z lidského dohledu akontroly vpřípadě potřeby av každém případě tehdy, pokud je pro rozhodnutí onezákonnosti obsahu nutné podrobné posouzení příslušného kontextu.


V České republice momentálně nejsou upraveny požadavky na zajištění řádného a přesného vyhodnocení obsahu automatizovanými prostředky nad rámec obecných záruk popsaných v bodě 4.2.1.8 právní části analýzy.


Veřejně nejsou dostupné žádné informace o tom, že by v České republice poskytovatelé hostingových služeb posuzovali obsah prostřednictvím automatizovaných prostředků, s výjimkou výše zmíněných případů vyhodnocení prostřednictvím systémů Content ID platformy YouTube. V případě využívání hashovacích nástrojů dochází při nahrávání obsahu k vyhodnocení hashe souboru. V případě, že hash odpovídá již jednou odstraněnému souboru, dochází zřejmě automatizovaně k neumožnění nahrání takového obsahu. Na posuzování protiprávnosti obsahu jsou v České republice pravděpodobně běžně používány lidské zdroje namísto automatizovaných řešení.


Lze konstatovat, že předmětná úprava se vztahuje na jednotlivé poskytovatele hostingových služeb. Ze samotného textu není jasné, jestli se vztahuje pouze na posuzování protiprávnosti obsahu automatizovanými prostředky, nebo jestli se zavedení efektivních a vhodných záruk vztahuje na všechny poskytovatele hostingových služeb, kteří zpracovávají obsah


Strana 94

automatizovaně. V takovém případě by se fakticky daná povinnost vztahovala na všechny subjekty na trhu.

V tomto ohledu situaci nevyjasňuje ani druhá část první věty bodu 20 Doporučení, která pouze demonstrativně uvádí případy rozhodnutí o odstranění obsahu. V kontextu Doporučení je ale spíše třeba text vnímat jako směřující ke stanovení záruk při posuzování samotného obsahu a spíše nikoliv obecně při jakémkoliv zpracovávání (např. ukládání na úložiště, archivace, zpřístupňování oprávněnému uživateli), když posuzování obsahu bude pouze jednou z částí zpracovávání obsahu.

Doporučení uznává limity automatizovaných prostředků zpracování obsahu a výslovně stanoví, že záruky by měly zahrnovat zapojení lidského faktoru, pokud je to nezbytné, bez výhrady ale vždy, je-li nezbytné podrobně posoudit kontext85 pro rozhodnutí o nezákonnosti obsahu. Tím se dotýká i hlavního problému používaní software na filtrování obsahu, který je značně limitován při posuzování některých nejasných případů, pokud jde např. o citace autorských děl podle § 31 Autorského zákona. Uznání těchto limitů v zásadě znemožňuje výhradní používání sofistikovanějších automatizovaných prostředků, protože individuální posouzení konkrétní situace je základem pro jakékoliv správné rozhodnutí.


Z aktuálně dostupných a analyzovaných informací nevyplývá, že by posuzování protiprávnosti obsahu bylo v České republice prováděno ve větším rozsahu automatizovanými prostředky. Dle neoficiálních informací od některých poskytovatelů hostingových služeb je protiprávnost posuzována zejména jejich pracovníky. Z tohoto důvodu odpadá nutnost dodatečné kontroly podle bodu 20 Doporučení, jelikož tento bod se uplatní pouze v případě, že se obsah zpracovává automatizovanými prostředky. Doporučení podle tohoto bodu 20 nevyžaduje, aby rozhodnutí učiněné člověkem muselo být opětovně přezkoumáváno.

Situace je ale odlišná v případě mezinárodních poskytovatelů hostingových služeb, kteří automatizované prostředky zpracování obsahu používají běžně. Volba konkrétních záruk je zcela na nich, Doporučení stanoví pouze povinnost zajistit lidský dohled v případě potřeby, a pokud je pro posouzení protiprávnosti obsahu nezbytné podrobně posoudit i kontext případu. Rozdíl v přístupech českých a zahraničních subjektů může spočívat ve vícero okolnostech, zřejmě však lze jako jednu z nich spatřovat v nákladech potřebných na zavedení takového automatizovaného systému, jehož účinnost navíc může být sporná, jak již bylo vysvětleno v bodě 4.2.1.7.


zvýšení nákladů poskytovatelů hostingových služeb případným zavedením automatizovaných prostředků a nutností následného lidského dohledu;

85 Z čistě gramatického výkladu by šlo dovodit, že povinnost zapojit lidský faktor se uplatní pouze v případě nutnosti podrobně posoudit kontext, ne ale, když je kontext případu jednoduchý.


Strana 95


Náklady na zavedení jednotlivých záruk budou v souladu s dikcí Doporučení spočívat zejména v nákladech na zajištění lidských zdrojů, případně zavedení jiných mechanismů dohledu. Úkolem určených pracovníků bude kontrolovat rozhodnutí přijatá automatizovanými prostředky a v případě nutnosti je změnit.

4.2.1.10 Ochrana před zneužíváním


21. Měla by být přijata účinná apřiměřená opatření, která by předcházela podávání nebo řešení oznámení či reakcí na oznámení, která nejsou podána vdobré víře, adalším formám zneužívání opatření doporučených k boji proti nezákonnému obsahu online uvedených v tomto doporučení.


S výjimkou zákazu zjevného zneužití práva podle § 8 Občanského zákoníku a prevenční povinnosti podle § 2900 a násl. Občanského zákoníku není v České republice oblast ochrany před zneužitím opatření proti protiprávnímu obsahu upravena.


Pokud jde o uplatňování zvláštních opatření, které by měly předcházet jak šikanózním oznámením a reakcím, tak i jiným zneužitím systému odstraňování nebo znepřístupňování protiprávního obsahu, lze z dostupných informací dovodit, že část poskytovatelů hostingových služeb vyžaduje uvedení několika druhů informací v rámci procesu oznamování, jako jsou důvody protiprávnosti obsahu nebo jeho přesné umístění. Bez jejich uvedení nelze oznámení podat. Další opatření nejsou známá.


Bod 21 Doporučení v zásadě upravuje 2 druhy zneužívání systému odstraňování nebo znepřístupňování protiprávního obsahu:

šikanózní oznámení a reakce; a

jiná zneužití opatření na odstraňování nebo znepřístupňování protiprávního obsahu.

Pokud jde o první skupinu, stanovené vymezení mechanismů podle Doporučení napomáhá jejich zneužívání. Významným faktorem je zákaz vyžadovat kontaktní údaje oznamovatelů, kteří se anonymními oznámeními mohou vyhnout případné odpovědnosti za způsobenou škodu. V případě reakcí toto riziko není tak vysoké, nemají totiž na rozhodnutí o protiprávnosti suspenzivní účinek a nutně vyžadují identifikaci poskytovatele obsahu.

Bod 21 Doporučení je velmi úzce propojen se zárukami podle bodu 19 Doporučení. Řada záruk, které mají zajistit řádné posouzení protiprávnosti obsahu, se totiž vztahuje k tomu, aby se


Strana 96

přecházelo podávání šikanózních oznámení a reakcí. Jedná se např. o omezení možnosti podávat oznámení nebo zrušení uživatelského účtu nebo zavedení povinnosti připojit prohlášení o podání oznámení v dobré víře a výslovná akceptace případné odpovědnosti za protiprávní oznámení.

Druhá skupina možností zneužití není Doporučením blíže upravena. V praxi se může jednat např. o snahu jednotlivá rozhodnutí obcházet, např. opětovným vkládáním již jednou odstraněného obsahu stejným uživatelem pod jiným jménem, nebo s mírně upravenými parametry, aby obsah prošel přes kontrolu. V takovém případě bude nezbytné podrobně vymezit proces pozastavení nebo zrušení uživatelských účtů, včetně zavedení tzv. „shadow-banning“.86


Rozhodnutí o zavedení konkrétních opatření proti zneužívání by měla být ponechána na poskytovatelích hostingových služeb, právě oni mají totiž nejlepší informace o tom, jak jsou jejich mechanismy zneužívány. Členské státy jim mohou poskytovat podporu zejména informováním o nejčastějších typech zneužívání společně s doporučením postupů řešení.87

Pokud jde o šikanózní oznámení areakce, lze je omezit snížením jejich významu při posuzování (oznámením bude přikládána nižší váha v případě, že oznamovatel bude mít doloženou historii neúspěšných oznámení), případně odnětím statusu důvěryhodného oznamovatele. V rámci interních mechanismů lze uvažovat též o zavedení statusu nespolehlivého oznamovatele nebo poskytovatele obsahu v případě splnění přísnějších kritérií. U těch by se vyžadoval důkladnější přezkum oznámení.

V případě důvěryhodných oznamovatelů je možné uzavřít smlouvu sposkytovatelem hostingových služeb, na základě které bude oznamovatel odpovídat za újmu, které vznikne jeho nedůvodným oznámením a převezme tak odpovědnost výměnou za rychlejší zpracování jeho oznámení (a např. absenci přezkumu protiprávnosti).


zvýšení nákladů poskytovatelů hostingových služeb v závislosti na přijatém opatření;

potenciální zrychlení procesu posuzování protiprávnosti obsahu po vyloučení nedůvěryhodných poskytovatelů obsahu/oznamovatelů;

potenciální sjednocení úpravy oznamování, reakcí a posuzování protiprávnosti obsahu;

86 Shadow-banning představuje zablokování nebo omezení uživatele bez toho, aby o tom věděl. Účelem je limitace dopadů jeho činnosti tím, že se uměle omezí jeho možnost šířit obsah a ostatní uživatelé ho buďto nejsou schopni dohledat vůbec, nebo jenom s obtížemi a obsah, který na platformu vložil, tam tak prakticky pouze „sedí“ a nikdo ho nevyužívá.

87 Inspirací může být např. databáze hashů vytvořená v rámci internetového fóra EU pro označování teroris-tického obsahu. To ale vyžaduje blízkou spolupráci příslušných orgánů a poskytovatelů hostingových slu-žeb.


Strana 97


Náklady na přijetí mechanismů na ochranu před zneužíváním opatření záleží na konkrétním případě. Bod 21 Doporučení v tomto případě upravuje „účinná apřiměřená opatření“, tedy opatření, která dosáhnou stanoveného účelu bez nepřiměřeného (finančního) zatěžování poskytovatelů hostingových služeb, ale při šetření práv dotčených osob. Všechna případná opatření budou zahrnovat náklady na lidské zdroje (zaměstnanci věnující se této oblasti) a náklady na přípravu či úpravu softwarových řešení (např. algoritmus pro hodnocení oznamovatelů).

4.2.1.11 Spolupráce mezi poskytovateli hostingových služeb a členskými státy


22. Členské státy aposkytovatelé hostingových služeb by měli určit kontaktní místa pro záležitosti týkající se nezákonného obsahu online.

23. Měly by být zavedeny rychlé postupy pro zpracování oznámení podaných příslušnými orgány.

24. Členské státy se vyzývají, aby zavedly právní povinnost poskytovatelů hostingových služeb neprodleně informovat donucovací orgány pro účely prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů oveškerých důkazech opřípadné závažné trestné činnosti zahrnující ohrožení života či bezpečnost osob, které získaly při provádění své činnosti, scílem odstranit nebo znepřístupnit nezákonný obsah v souladu splatnými právními požadavky, zejména požadavky na ochranu osobních údajů, včetně nařízení (EU) 2016/679.


Body 22 a 23 Doporučení nejsou dnes zvláštním způsobem v České republice upravené. Bod 24 Doporučení je v České republice proveden zejména povinností překazit spáchání trestného činu, jak ji stanoví § 367 Trestního zákoníku pro vyjmenované trestní činy. Tuto povinnost lze splnit i včasným oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. Ustanovení § 368 Trestního zákoníku navíc obecně ukládá povinnost oznamovat vyjmenované spáchané trestné činy, o kterých se osoba dozvěděla, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.

V souladu s Doporučením, které omezuje povinnost oznamování a poskytování důkazů pouze na trestné činy v oblasti ohrožení života a bezpečnosti osob ani Trestní zákoník nevyžaduje oznamování trestných činů v oblasti duševního vlastnictví. Orgány činné v trestním řízení v takovém případě ale mohou obecně vyžadovat předložení důkazů nasvědčujících spáchaní trestného činu.


Žádné bližší a podrobnější informace o spolupráci mezi členskými státy a poskytovateli hostingových služeb v této oblasti, které by byly prakticky využitelné pro účely této analýzy,


Strana 98

nejsou dostupné. Spolupráce mezi poskytovateli hostingových služeb a členskými státy probíhá zejména v rámci společných konzultací o možnosti vzniku nové právní úpravy. Intenzivnější kooperace probíhá jak v případě mezinárodních poskytovatelů hostingových služeb orgánů Evropské unie, tak i pokud jde o odstraňování protiprávního teroristického obsahu nebo dětské pornografie88.


Kontaktní místa

Česká republika v oblasti poskytování hostingových služeb momentálně nedisponuje kontaktním místem pro oblast práv k duševnímu vlastnictví, přičemž není ani možné odkázat na úpravu § 10 ZNSIS vycházející z čl. 19 Směrnice o elektronickém obchodu, která se vztahuje na kontaktní místa zabezpečující vyměňování informací mezi členskými státy a orgány Evropské unie. Doporučení má ale v tomto případě pravděpodobně na mysli kontaktní místa pro poskytovatele hostingových služeb, kterými mohou být jak veřejné orgány, tak i samosprávná sdružení a které mají sloužit jako základní prostředek pro výměnu informací mezi jednotlivými subjekty.

Na rozdíl od čl. 19 Směrnice o elektronickém obchodu, který určil stanovení kontaktních míst výlučně členským státům, bod 22 Doporučení mluví v tomto případě o spolupráci všech relevantních subjektů. Vymezení konkrétního kontaktního místa tak bude možné iprostřednictvím neformální dohody mezi členskými státy a poskytovateli hostingových služeb. Možné je samozřejmě i vymezení prostřednictvím legislativního aktu. Může se jednat i o zcela nový orgán, případně rozšíření kompetence již existujícího. Účelem kontaktního místa bude zajištění spolupráce, sdílení informací a případný dohled.

Rychlé vyřizování oznámení podaných příslušnými orgány

Privilegovaný přístup k oznamování protiprávního obsahu lze stanovit legislativním aktem, který určí konkrétní příslušné orgány s privilegovaným přístupem a oblasti, ve kterých se jejich pravomoc uplatní 89 . Součástí této úpravy by mohlo být i případné omezení odpovědnosti poskytovatelů hostingových služeb v případě, že při rychlém vyřízení rozhodnutí příslušných orgánů dojde k porušení povinnosti a vzniku škody. Druhou možností je zavedení tohoto zrychleného postupu dobrovolně na úrovni jednotlivých poskytovatelů hostingových služeb tím, že budou vycházet z presumpce správnosti oznámení příslušných orgánů bez jejich dalšího přezkoumávání.

Pokud jde o časové rozmezí posouzení oznámení veřejných orgánů, může být v praxi omezeno na minimum, pokud příslušné orgány poskytnou jasné důkazy o protiprávnosti předmětného

88 Rámcová pozice České republiky, op. cit. sub 14, s. 12 - 13. 89 Je jasné, že musí dojít k diferenciaci jednotlivých oblastí, ve kterých se různé příslušné orgány budou an-gažovat. Oznamování protiprávního obsahu spočívajícího např. v trestném činu bude v České republice zřejmě oprávněn podat pouze orgán činný v trestním řízení.


Strana 99

obsahu. V této oblasti bude vhodné vymezit alespoň formou doporučení standardní formální a obsahové náležitosti oznámení příslušných orgánů, jakož i poskytnout takovým orgánům dostatečné informace o způsobu nakládání s tímto institutem.

Povinnost informovat otrestné činnosti

Jelikož předmětná povinnost je již v České republice zavedena ve formě trestných činů podle § 367 a § 369 Trestního zákoníku, je nezbytné se pouze zaměřit na dostatečné informování poskytovatelů hostingových služeb o této povinnosti.


Jak bylo uvedeno výše v bodě (iii), jak vymezení kontaktních míst, tak i zajištění rychlého vyřizování oznámení příslušných orgánů lze stanovit pouze neformálně na úrovni dohody jednotlivých subjektů. V případě přijetí legislativního aktu bude nezbytná zejména změna ZNSIS, případně správních a trestních předpisů (vymezení příslušných orgánů a prioritního vyřizování jejich oznámení).

Povinnost informovat o trestné činnosti je již legislativně v České republice zajištěna.


usnadnění výměny informací v oblasti posuzování obsahu mezi jednotlivými subjekty prostřednictvím kontaktních míst;

umožnění získání know-how od velkých poskytovatelů hostingových služeb menším subjektům na trhu;

případný vznik subjektu odpovědného za oblast poskytování hostingových služeb, který může informovat veřejnost a účastnit se přípravy legislativy;

zrychlení procesu posuzování protiprávnosti obsahu a předcházení protiprávní činnosti na základě oznámení příslušných orgánů;

případné omezení odpovědnosti poskytovatelů hostingových služeb při vyřizování oznámení příslušných orgánů.

Náklady na implementaci těchto opatření ponesou zejména členské státy ve formě zřízení kontaktních míst. Na straně poskytovatelů hostingových služeb se bude jednat především o zajištění lidské kapacity zabezpečující spolupráci jak s kontaktními místy, tak i s příslušnými orgány.

4.2.1.12 Spolupráce mezi poskytovateli hostingových služeb a důvěryhodnými oznamovateli


25. Měla by být podpořena spolupráce mezi poskytovateli hostingových služeb adůvěryhodnými oznamovateli. Především by měly být zavedeny rychlé postupy pro zpracování oznámení podaných důvěryhodnými oznamovateli.


Strana 100

26. Poskytovatelé hostingových služeb by měli být vybízeni ke zveřejnění jasných aobjektivních podmínek, na jejichž základě rozhodují otom, jaké osoby nebo subjekty považují za důvěryhodné oznamovatele.

27. Tyto podmínky by měly zajistit, aby dotčené osoby nebo subjekty měly nezbytnou odbornost aprováděly svou činnost důvěryhodného oznamovatele sřádnou péčí aobjektivně v souladu shodnotami, na nichž je založena Unie.


Oblast důvěryhodných oznamovatelů není dnes v České republice žádným způsobem upravena.


Nejsou nám aktuálně známy informace o tom, že by poskytovatelé hostingových služeb diferencovali mezi oznámeními o protiprávnosti obsahu na základě oznamujícího subjektu a některé oznamovatele upřednostňovali. V rámci analyzovaných subjektů je jedinou výjimkou program Nahlašování pro důvěryhodné uživatele na YouTube.90 Možnost zapojení je stanovena jak pro soukromé subjekty, tak i orgány veřejné moci. Vybraní zástupci uchazeče pak musejí absolvovat speciální školení pro seznámení se s problematikou odstraňování obsahu. Posouzení jejich oznámení neprobíhá zjednodušeným způsobem, oznámení jsou však posuzována přednostně.


Všechny tři analyzované body Doporučení upravují povinnosti poskytovatelů hostingových služeb.

Důvěryhodní oznamovatelé představují potenciálně významnou pomoc poskytovatelům hostingových služeb při posuzování obsahu, jelikož lze obecně předpokládat jejich vysokou odbornou úroveň a kvalitu jejich oznámení, přičemž by pro zachování svého statusu měli dbát na udržení takových vlastností. Jak lze dovodit z textu bodu 4 písm. g) Doporučení, rozhodnutí oudělení statusu důvěryhodného oznamovatele by mělo náležet poskytovateli hostingových služeb. Členské státy by tak měly pouze vymezit obecné požadavky na získání tohoto statusu a neměly by zasahovat do konkrétního výběru. Ten by měl probíhat na základě uzavření zvláštní smlouvy mezi poskytovatelem hostingových služeb a oznamovatelem, přičemž obsahem by mohlo být i převzetí odpovědnosti za újmu způsobenou vyřízením oznámení důvěryhodného oznamovatele, případně jeho povinnost odškodnění poskytovatele hostingových služeb.

Doporučení stanoví, že důvěryhodný oznamovatel by měl být nositelem zvláštní odpovědnosti pro účely boje proti protiprávnímu obsahu, není ale stanoveno, o jakou odpovědnost se má

90 Informace o programu jsou dostupné na https://support.google.com/youtube/answer/7554338?ref_topic=7124235.


Strana 101

jednat91. Obecně může být odpovědný v případě porušení smluvní povinnosti s poskytovatelem hostingových služeb (k níž by se zavázal na základě zvláštní dohody o ustanovení důvěryhodného oznamovatele) a za vznik újmy za protiprávně odstraněný legální obsah, ke kterému dojde na základě jeho oznámení.92

Jedním ze základních prvků podpory spolupráce má být zavedení zrychlených postupů zpracování jejich oznámení. Samotné podávání oznámení nemusí mít zvláštní charakter s ohledem na minimalizaci nákladů poskytovatelů hostingových služeb, v tomto případě se ale bude vyžadovat identifikace oznamovatele. Samotné posouzení oznámení by pak vzásadě mělo být omezeno pouze na flagrantní nesprávnost nebo nesmyslnost, nebude ale nezbytné jej blíže prověřovat. Podle recitálu 29 Doporučení by navíc mělo být posouzeno prioritně. To nevylučuje možnost podání reakce a následného dalšího prověření (již po znepřístupnění obsahu).

Zveřejnění podmínek přiznání statusu důvěryhodného oznamovatele nelze posoudit jako vznik povinnosti uznat za důvěryhodného oznamovatele každého, kdo splní předmětné podmínky. Konkrétní rozhodnutí bude vždy na jednotlivém poskytovateli hostingových služeb, přičemž rozhodnutí se uplatní pouze v rámci vzájemného vztahu, nezaloží ale podobný vztah iu jiných poskytovatelů hostingových služeb bez jejich souhlasu. Doporučení tak nevyužilo možnost upravit i kategorii důvěryhodných oznamovatelů, kteří nebudou muset žádat o svůj zvláštní status u každého poskytovatele hostingových služeb zvlášť.


V případě, že bude výběr jednotlivých důvěryhodných oznamovatelů ponechán na konkrétních poskytovatelích hostingových služeb, lze obecné podmínky pro jejich fungování vymezit pouze doporučením příslušných orgánů bez nutnosti legislativních změn, které ale nejsou vyloučeny. V takovém případě se bude vyžadovat zejména zakotvení požadavků na důvěryhodné oznamovatele a jejich odpovědnost za újmu způsobenou vyřízením jejich oznámení.

I když je vymezení jednotlivých důvěryhodných oznamovatelů ponecháno na poskytovatelích hostingových služeb, je možné do této kategorie fakticky začlenit i příslušné orgány, a to buď legislativním aktem, nebo pouze doporučením (stejně tak bude nezbytné vypořádat otázku odpovědnosti za nesprávně odstraněný obsah).


snížení nákladů poskytovatelů hostingových služeb spojených s posuzováním oznámení;

zvýšení nákladů spojených s výběrem důvěryhodných oznamovatelů;

zvýšení nákladů spojených s posuzováním stížností uživatelů;

91 Anglické znění Doporučení hovoří o „responsibilites“, které lze lépe přeložit jako povinnosti na úseku po-suzování protiprávního obsahu. 92 Rámcová pozice České republiky, op. cit. sub 14, s. 3.


Strana 102

zvýšení objemu odstraněného nebo znepřístupněného obsahu (podle typu a zaměření platformy);

zrychlení procesu posuzování protiprávnosti obsahu;

pokud nedojde k zavedení kategorie obecných důvěryhodných oznamovatelů, může docházet k nepřiměřenému zvyšování jejich nákladů spojených s nutností získání povolení od všech poskytovatelů hostingových služeb.

Zavedení kategorie důvěryhodných oznamovatelů by obecně mělo vést ke snížení nákladů poskytovatelů hostingových služeb spojených s posuzováním protiprávnosti obsahu. Doporučení totiž v recitálu 29 stanoví, že posuzování jejich oznámení má probíhat s „přiměřenou mírou důvěry vjejich přesnost“. Náklady jednotlivých poskytovatelů hostingových služeb by měly spočívat především v zajištění lidské kapacity na jejich privilegované posuzování, v přípravě smluvní dokumentace, výběru důvěryhodných oznamovatelů a uzavření příslušných smluv o spolupráci.

4.2.1.13 Spolupráce mezi poskytovateli hostingových služeb


28. Poskytovatelé hostingových služeb by měli v příslušných případech sdílet zkušenosti, technologická řešení aosvědčené postupy k boji proti nezákonnému obsahu online, ato zejména stěmi poskytovateli hostingových služeb, kteří zdůvodu své velikosti nebo rozsahu své činnosti mají omezené zdroje aodbornost, ato iv rámci soustavné spolupráce poskytovatelů hostingových služeb prostřednictvím kodexů chování, memorand oporozumění adalších dobrovolných ujednání.


Spolupráce mezi poskytovateli hostingových služeb není žádným způsobem legislativně upravena, úprava podle čl. 19 Směrnice o elektronickém obchodu se uplatí pouze na spolupráci mezi členskými státy a Evropskou komisí.


Poskytovatelé hostingových služeb spolupracují neformálně v rámci účasti na diskuzích organizovaných orgány veřejné správy (Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, Ministerstvo kultury České republiky).


Bod 28 Doporučení je zaměřen na poskytovatele hostingových služeb, nikoliv na členské státy.

V České republice momentálně neexistuje samosprávný orgán, který by zastřešoval poskytovatele hostingových služeb a který by mohl sloužit ke zprostředkovávání informací a know-how. V této oblasti jsou příslušné zejména Česká obchodní inspekce (ochrana spotřebitelů), Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvo kultury České


Strana 103

republiky, žádný z těchto orgánů ale nemá příslušnost ani pravomoc ji komplexně dozorovat. Také přijímání dobrovolných ujednání, včetně kodexů chování tak zůstává zcela na spolupráci jednotlivých subjektů. Právní úprava by neměla stanovit extenzivní povinnost sdílet informace, jelikož ty mohou mít povahu obchodního tajemství nebo jiných informací, na jejichž utajení mají poskytovatelé hostingových služeb zájem, mělo by být ale podporováno jejich sdílení.

Členské státy mohou přispět tím, že:

vytvoří platformu pro sdílení informací, ať už prostřednictvím vymezeného příslušného orgánu, nebo na neformálnější bázi;

budou agregovat poznatky získané od jednotlivých subjektů a používat je pro tvorbu vzorové dokumentace a přípravu potřebné legislativy;

budou podporovat sdílení informací;

vytvoří motivační prostor pro samoregulaci dotčených subjektů.

Sdílení informací a spolupráce mezi poskytovateli hostingových služeb však může představovat riziko zejména v oblasti:

ochrany osobních údajů, zejména při výměně informací o fungování mechanismů oznamování, reagování nebo posuzování protiprávnosti obsahu;

potenciálního ohrožení hospodářské soutěže;

zneužití informací pro získání dominantního postavení na trhu;

ochrany obchodního tajemství podle § 504 Občanského zákoníku.


Doporučení neupravuje povinnost vymezit spolupráci prostřednictvím legislativní úpravy 93 , členské státy ji tak mohou zajistit i zcela neformálně, např. organizováním diskuzí na určené téma nebo přípravou vzorových etických kodexů. Zároveň není stanovena povinnost poskytovatelů hostingových služeb se této spolupráce účastnit.


zvýšení rizika rozšíření skutečností chráněných obchodním tajemstvím nebo narušení hospodářské soutěže vytvořením bariér vstupu na trh a zvýšení nákladů na činnost;

porušení povinností ochrany osobních údajů;

nežádoucí sdílení nevhodného know-how mezi poskytovateli hostingových služeb.

93 Přijetí legislativy upravující povinnost sdílet informace v rámci sektoru by se (alespoň jak se to aktuálně jeví) zřejmě minulo účinku, úprava by se teda měla zaměřit na nelegislativní opatření a podporu ochoty sdílet informace.


Strana 104

Náklady spojené se sdílením informací mezi poskytovateli hostingových služeb budou záležet na konkrétní formě spolupráce, kterou si ale každý poskytovatel hostingových služeb sám zvolí a bude tedy mít nad těmito náklady plnou kontrolu. Rozšiřováním informací a know-how v rámci sektoru může dojít k výraznému snížení nákladů, zejména u menších subjektů.

4.2.1.14 Poskytování informací


43. Aby bylo možné monitorovat plnění tohoto doporučení, pokud jde ojiný nezákonný obsah než teroristický, měli by poskytovatelé hostingových služeb ačlenské státy Komisi na její žádost zaslat nejpozději šest měsíců od zveřejnění tohoto doporučení veškeré informace, které by toto monitorování umožnily.


Bod 43 Doporučení se vztahuje k jednorázové povinnosti informovat Evropskou komisi o opatřeních přijatých na základě Doporučení, nejedná se ale o pravidelný monitoring jako v případě protiteroristického obsahu podle bodu 41 Doporučení.

Podle čl. 21 Směrnice o elektronickém obchodu je každé dva roky prováděn přezkum jejího fungování na základě zprávy Evropské komise, součinnost členských států ale není stanovena.


Poskytování informací ohledně dodržování Doporučení členskými státy a poskytovateli hostingových služeb představuje novou povinnost, která dosud nebyla vyžadována.


Body 41 a 42 Doporučení stanoví povinnost informovat Evropskou komisi o opatřeních proti teroristickému obsahu a nejsou předmětem této analýzy.94

Podle bodu 43 Doporučení si Evropská komise vyhrazuje kontrolu zavedení opatření podle tohoto Doporučení, které nespadají pod boj s teroristickým obsahem, a to do 6 měsíců od jeho zveřejnění. Kontrola se nemá týkat pouze členských států, ale i jednotlivých poskytovatelů hostingových služeb. Není ale zcela jasné, jakým způsobem chce Evropská komise monitorovat jednotlivé subjekty působící na trhu. Za agregaci informací o fungování trhu tak má mít pravděpodobně odpovědný členský stát, který ale v konkrétním případě nemusí mít k dispozici legislativní prostředky pro získání takových informací.95

94 To lze dovodit např. z textu bodu 41 Doporučení, který upravuje povinnost členských států podávat Ev-ropské komisi zprávy o úředních oznámeních, která se ale podle bodu 4 písm. k) Doporučení týkají pouze teroristického obsahu.

95 To platí i v případě České republiky, která může informace o trhu čerpat pouze z veřejně dostupných in-formací (např. obchodní podmínky jednotlivých poskytovatelů hostingových služeb pro účely získání infor-mací o mechanismech oznamování protiprávního obsahu) nebo na základě neformální žádosti o poskytnutí


Strana 105


Informování Evropské komise je možné zejména na základě vypracování souhrnné zprávy o opatřeních přijatých na základě Doporučení jak na úrovni členských států, tak i jednotlivých poskytovatelů hostingových služeb.


zvýšení nákladů poskytovatelů hostingových služeb a členských států spojených s monitorováním uplatňování Doporučení (sběr, vyhodnocování, předávání dat atd.);

agregování a případné zveřejnění informací o fungování systému odstraňování protiprávního obsahu v Evropské unii.

Náklady spojené sprovedením tohoto opatření vzniknou zejména na straně členských států, kontrola jednotlivých poskytovatelů hostingových služeb může mít potenciální vysoké náklady i pro jednotlivé subjekty v závislosti na rozsahu informací, které bude Evropská komise vyžadovat.

4.3 DALŠÍ MOŽNÁ ŘEŠENÍ PRO BOJ PROTI NEZÁKONNÉMU OBSAHU NA INTERNETU

Nástroje na boj proti protiprávnímu obsahu na internetu lze obecně rozdělit do dvou skupin. Tou první jsou opatření legislativní povahy, tedy obecně závazné právní předpisy upravující práva a povinnosti jednotlivých subjektů působících v oblasti zpřístupňování obsahu. V zásadě nemusí být tyto nástroje namířeny pouze na poskytovatele hostingových služeb, případně poskytovatele obsahu, ale mohou upravovat i působnost a pravomoc orgánů veřejné moci na úseku zpřístupňování obsahu.96

Řešení nelegislativní povahy na druhou stranu nepředpokládají přijetí obecně závazného právního předpisu, resp. vymezení nových práv a povinností jednotlivých subjektů nebo vznik a případné rozšíření působnosti a pravomoci orgánů veřejné moci. Jako takové se více orientují na prevenci a rozšíření spolupráce všech zapojených účastníků. Obecně nelze s jistotou tvrdit, že by se v praxi určité řešení prosadilo jako nejefektivnější. Jak už ale bylo nastíněno, dosavadní faktický stav nevyhovuje řadě účastníků, zejména z řad nositelů majetkových autorských práv.97

Přijetí jakéhokoliv opatření je nezbytné pečlivě posoudit, a to i ve vztahu k již existující legislativě, faktickému fungování orgánů veřejné správy (např. soudní moci) a trhu. V případě, že má nové opatření pouze reagovat na nedostatečnou aplikaci stávajícího legislativního nastavení, je vhodnější se zaměřit na zlepšení používání již existující právní úpravy, zejména s ohledem na její

informací. Právní řád ale nestanoví poskytovatelům hostingových služeb povinnost tyto informace poskyt-nout.

96 V tomto ohledu lze odkázat např. na analýzu v bodě 4.2.1.2.(iii) k bodu 10 Doporučení.

97 Tomu nasvědčuje i návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digi-tálním trhu.


Strana 106

vymahatelnost.98 Autoři tohoto textu se obecně kloní k názoru, že existující právní instituty jsou pro vymáhání práv k duševnímu vlastnictví spíše dostatečné99 a nevyžadují zásadní změnu.

4.3.1 Řešení legislativní povahy

4.3.1.1 Odstraňování protiprávního obsahu výměnou za možnost sdílet předmětný obsah legálně

Z ekonomického pohledu lze řadu problému se šířením protiprávního obsahu na internetu vysvětlit vztahem nabídky a poptávky. Legální možnosti přístupu k obsahu totiž nemusí zcela pokrývat poptávku uživatelů. Nejedná se přitom pouze o porovnávání ceny nebo komfortu při užívání obsahu, který zpřístupňují jednotlivý poskytovatelé hostingových služeb, ale i faktickou možnost, resp. nemožnost vůbec přístup k určitému obsahu získat.100

Uživatelé často nemají možnost se k předmětnému obsahu dostat jiným způsobem, než od ostatních uživatelů, kteří jim takový obsah sdílí prostřednictvím hostingových služeb. Sami uživatelé totiž nemají reálnou šanci si přístup k obsahu ve formě získání individuální licence vyjednat.101 Problém přitom vyvěrá z podstaty internetu jako otevřeného prostoru pro všechny bez ohledu na místo, kde k síti internet přistupují. Uživatelé často využívají přístup k audiovizuálním dílům, která jsou dostupná na území jiného státu, ale o distribuci do Evropské Unie nebo České republiky nebylo doposud (nebo ani v budoucnu nikdy nebude) rozhodnuto.

Aniž by za tímto textem existovala snaha jakkoliv relativizovat celospolečenský problém spočívající v nechuti uživatelů platit za autorský obsah, nepoměr nabídky a poptávky (který je, nutno poznamenat, v současně době významně menším problémem, než před např. 10 lety) je jednou z důležitých motivací uživatelů k hledání alternativních možností přístupu k obsahu, přičemž se v řadě případů bude jednat o užívání obsahu, ke kterému nebude mít uživatel, který obsah nahrál, ale ani poskytovatel hostingových služeb, dostatečná oprávnění. To vede k negativním důsledkům nejenom pro nositele majetkových autorských práv (ve formě

98 Rámcová pozice České republiky, op. cit. sub 14, s. 11. 99 Např. nároky podle § 40 Autorského zákona umožňují nositelům poměrně široký záběr činnosti při vymá-hání autorských práv.

100 Typickým příkladem je sledování nejenom filmů a seriálů, ale i jiné, zejména zahraniční produkce. Z důvodů ochrany práv k duševnímu vlastnictví totiž řada uživatelů např. v České republice vůbec nemá přístup k značné části obsahu, který je volně dostupný např. pro uživatele v Kanadě nebo Spojených státech amerických, nebo jiných zemích Evropské Unie. Lokální omezování zpřístupňování děl (vč. geo-blockingu různých služeb) je jedním z důležitých důvodů pro obecné užívání nelegálních přístupů k obsahu. Na druhé straně samozřejmě stojí různá licenční omezení, kterým může být daný obsah dotčen.

101 Tato možnost není ale úplně vyloučena, řada i zahraničních nositelů majetkových autorských práv umož-ňuje i získání individuální licence. Takovou možnost poskytuje např. The Walt Disney Studios, přičemž ale konkrétní žádosti musejí směřovat na individuální studia, není předem znám ceník licencí ani jejich rozsah. Navíc se v tomto případě jedná o audiovizuální obsah, který je častokrát běžně legálně uživatelům přístup-ný. Mnohem větší komplikace ale vznikají u méně rozšířeného obsahu.


Strana 107

nemožnosti z této činnosti získat odpovídající výnosy), pro samotné uživatele, kteří konzumují protiprávní obsah a nesou riziko postihu, ale i pro poskytovatele hostingových služeb, kteří musí vypořádávat řadu oznámení týkajících se protiprávního obsahu. Zpřístupněný obsah totiž bývá dostupný často v neodpovídající kvalitě nebo pouze za splnění omezujících podmínek poskytovatele hostingových služeb, včetně vybírání poplatků nebo zobrazení inzerce. Kromě protiprávnosti samotného užití je současně konzumace takového obsahu často spojena s rizikem infikování zařízení uživatele virem102. Samotného poskytovatele hostingových služeb pak tito uživatelé nahrávající a konzumující protiprávní obsah vystavují reputačnímu riziku, jakož i riziku možnosti ztráty režimu „safe harbour“ podle § 5 ZNSIS a čl. 14 Směrnice o elektronickém obchodu vč. případné související odpovědnosti za takový protiprávní obsah.

Problém nerovnováhy nabídky a poptávky lze zcela jednoduše řešit rozšířením nabídky a reálnou možností uživatelů získat přístup k obsahu legálně a uživatelsky komfortně. Jelikož poskytovatelé hostingových služeb již dnes disponují infrastrukturou pro zpřístupňování značného obsahu uživatelům, je ke zvážení, zda tuto infrastrukturu a uživatelskou základnu ze strany nositelů práv nevyužít pro legální šíření příslušného obsahu. Navíc množství takového obsahu už je na takových infrastrukturách uloženo, proto by v zásadě mohla postačovat pouhá legalizace jejich šíření, např. uzavřením příslušných licenčních dohod103. To se dnes (zřejmě) děje na individuální bázi, resp. v rámci obchodních vztahů mezi nositeli majetkových autorských práv a poskytovateli hostingových služeb.

V rámci návrhu možných řešení ale nelze opomenout, že není vyloučena možnost tuto interakci legislativně vymezit způsobem, který lze charakterizovat jako „automatické získávání licence“. Na jejím základě by pak poskytovatelé hostingových služeb mohly předmětná práva získat např. automaticky za splnění určitých, předem stanovených, podmínek, jako je dohoda o výši licenčních poplatků nebo zachování integrity a kvality obsahu, přičemž nositelé majetkových autorských práv by měli v takovém případě stanovenou povinnost poskytnout právo obsah užívat. S touto možností samozřejmě souvisí několik významných problémů a taktéž tato možnost velmi pravděpodobně neobstojí v testu proporcionality.

Za prvé, nositelé majetkových autorských práv nemusejí mít reálný zájem na rozšíření přístupu k obsahu nad rámec stávajícího stavu, a to ani při splnění všech podmínek pro automatické získání licence. Důvodem může být např. jejich vlastní obchodní strategie rozšiřování přístupu k obsahu či snaha mít distribuční síť pod vyšší mírou kontroly. Je nezbytné také brát do úvahy i jejich nezpochybnitelné právo rozhodovat o tom, jak bude jejich duševní vlastnictví užíváno,

102 Viz např. https://tech.ihned.cz/c1-28543690-hity-v-mp3-mohou-byt-napadeny-trojskym-konem nebo https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/435331/novy-pocitacovy-virus-jde-po-vasich-penezich-pakou-jsou-nelegalni-filmy-a-hudba.html.

103 K těmto dohodám míří návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu v jedné z posledních podob čl. 13, což lze považovat za přínos do aktuálních témat. Způsob a obsah této nové úpra-vy by však ještě měl být podroben diskuzi.


Strana 108

ledaže jsou pro to zákonem stanovené výjimky. Stanovení povinnosti automaticky poskytovat licenci by tak mohlo vést k neúměrnému zásahu do jejich práv a založení tohoto mechanismu na jiném než dobrovolném principu může být značně problematické, protože by mohlo dojít ke znehodnocení podstaty práva k duševnímu vlastnictví.

Druhým problémem je případný nezájem poskytovatelů hostingových služeb o šíření předmětného obsahu. Případné licencování obsahu totiž může být neporovnatelně nákladnější v porovnání se ziskem, který konkrétní obsah vygeneruje, byť nepřímo, formou příjmů z inzerce nebo vybíraných odměn v souvislosti s ukládáním či stahováním obsahu, neboť nad rámec dosavadního stavu by bylo zřejmě nutné, aby zavedli opatření pro zvláštní nakládání s takovým obsahem. Tento dílčí problém lze hypoteticky vyřešit poskytnutím možnosti předmětný obsah odstranit, pokud poskytovatel hostingových služeb nemá o získání užívacích práv zájem.

Navíc nemusí být konkrétní poskytovatel hostingových služeb schopen zajistit náležitou technickou úroveň obsahu bez značných ekonomických investic.

Třetí problematickou oblastí je konkrétní nastavení podmínek pro automatické získání práv k obsahu. Jedná se zejména o nastavení výše licenčních poplatků (i případná diferenciace na základě rozsahu užívání), nároků na zachování kvality a integrity obsahu nebo zpřístupnění předmětného obsahu veřejnosti.

Jakékoliv legislativní opatření upravující automatické získávání licence by se tak muselo vypořádat s výše uvedenými problémy, které nejsou triviální a najdou se zřejmě i další, tuto ideu znemožňující. Za současné situace se nezdá, že by jakýkoliv relevantní subjekt žádal takové řešení, resp. lze očekávat, že představy dotčených subjektů budou značně odlišné, byť takové řešení zřejmě mohlo vést k prospěchu konečných uživatelů. V případě přijetí legislativní úpravy se ale nejeví jako vhodné, aby byla přijata na úrovni členského státu (České republiky), neboť rozhodování o šíření autorského obsahu je prováděno často v zemi původu, čímž by si Česká republika mohla v zásadě zablokovat zpřístupnění obsahu, pokud by nositelé práv považovali český trh za nevýznamný (např. nositelé práv z USA). Muselo by se tedy jednat o celoevropskou úpravu, která by zajistila motivaci distribuovat předmětný obsah, resp. udělit licenci k distribuování obsahu, v rámci celé Evropské Unie. V podstatě by se tak jednalo o další krok směrem k jednotnému digitálnímu trhu.

Závěrem k tomuto řešení tak lze dodat, že vzhledem k mnohým problematickým aspektům zmíněným výše bude vhodné, minimálně ve střednědobém horizontu, hledat jiné cesty, jak uspokojit všechny zúčastněné strany. Výsledkem takového řešení by měla být možnost, aby uživatelé mohli legálně konzumovat požadovaný obsah a nositelé majetkových autorských práv získávali své oprávněné příjmy, které jim náleží, ale zároveň nedocházelo k nedůvodnému omezování podnikání v digitálním světě.

Navrhovaná forma případné legislativní úpravy: nařízení EU.


Strana 109

4.3.1.2 Vytvoření databáze hashů protiprávního obsahu

Hash představuje matematickou funkci, která převádí vstupní data do menšího a jedinečného čísla. V oblasti protiprávního obsahu se hashování používá zejména pro vytvoření jedinečného identifikačního otisku (hash) souboru, který pak slouží pro další identifikaci. Poskytovatel hostingových služeb pak může prostřednictvím softwarových programů skenujících nahrávaný obsah určit, že se u něj nachází soubor odpovídající hash kódu bez nutnosti podrobně kontrolovat každý soubor jednotlivě. Na podobné bázi funguje i fingerprinting.104

Využívání hashů pro identifikaci protiprávního obsahu čelí značným problémům, jako je např. změna samotného hashe v případě změny identifikovaného souboru. Poskytovatel obsahu tak může samotný obsah pouze mírně upravit, případně jej rozdělit na několik částí a nahrát je samostatně, čímž dojde ke změně kontrolovaných vstupních dat. Technologie se ale v tomto směru vyvíjí a na tyto problémy reaguje105 a je pravděpodobné, že v budoucnosti bude schopna na tyto výzvy reagovat. Současně je ale nutno poznamenat, že i dnes je již kontrola hashe při automatizovaném vyhodnocování značně spolehlivá v tom smyslu, že jde o nezpochybnitelný identifikátor, který zamezí uložení stejného souboru.

Na úrovni Evropské Unie již dnes existuje databáze hashů vytvořená v rámci internetového fóra EU pro účely odstraňování teroristického obsahu.106 Tato databáze je dále vyvíjena Internetovým konsorciem. Na tuto aktivitu lze navázat vybudováním databáze hashů i pro oblast duševního vlastnictví, a to na celoevropské úrovni. Nebylo by efektivní, kdyby vývoj této databáze byl ponechán pouze na poskytovatelích hostingových služeb bez jakékoliv účasti členských států nebo Evropské Unie, zejména z důvodů vysokých nákladů na vývoj a udržování technologie hashování. Ke snížení nákladů může pomoci i zapojení členů Internetového konsorcia, jako je Google nebo Microsoft. Přístup k databázi by pak měl být umožněn všem poskytovatelům hostingových služeb.

Podobně jako v ostatních případech, odstraňování protiprávního obsahu na základě identifikace hashů s sebou nese potenciální riziko odstranění legálního obsahu, jehož faktické implikace se znásobují v případě, že bude tento obsah zaznamenán v celoevropské databázi hashů. Z tohoto důvodu musí být podrobně upraven mechanismus, na základě kterého dojde k rozhodnutí o zařazení souboru jako protiprávního. Jinak hrozí, že na základě nesprávného rozhodnutí dojde

104 Hashing a fingerprinting jsou někdy i považovány za stejné procesy, výsledkem obou je ale jedinečný identifikátor obsahu. 105 Jeden z nejznámějších hashovacích programů, PhotoDNA, který vyvinula společnost Microsoft pro boj se šířením snímků s dětskou pornografií, podle slov vývojářů dokáže reagovat i na některé změny snímků a změnu jeho velikosti. V případě audiovizuálních děl se jedná o mírně odlišný princip ověření hashe; v jejich případě je totiž posuzována identita souboru, ve kterém se samotné autorské dílo nachází.

106 O této databázi nejsou veřejné dostupné dostatečné informace., většinou se jedná o tiskové zprávy Ev-ropské komise, např. European Commission - Press release: Fighting Terrorism Online: Internet Forum pushes for automatic detection of terrorist propaganda ze dne 6 prosince 2017.


Strana 110

k odstranění obsahu v celé Evropské Unii. Právě z tohoto důvodu je podle našeho názoru vhodné fungování a vývoj případné databáze upravit legislativně na celoevropské úrovni.

Významným problémem je i vymezení podmínek a subjektů rozhodujících o protiprávnosti obsahu. V zásadě by se nemělo jednat o rozhodnutí soukromého subjektu nebo správního orgánu. Konkrétní posouzení by mělo být provedeno soudem, který určí, zda má či nemá daný hash (a za ním odpovídající dílo) být uložen v daném seznamu. Následně by již měla být právním předpisem stanovená povinnost soubor s tímto hashem neukládat na platformě. Zapojení soudu však na druhou stranu může znamenat významné zpomalení celého procesu odstraňování, přičemž rychlost je v této oblasti mimořádně důležitá. Jednou zveřejněný obsah lze totiž stáhnout na koncová zařízení, čímž se efektivita jeho pozdějšího odstranění na internetu výrazně snižuje.

Nelze opomenout ani potenciální konflikt se základními právy poskytovatelů obsahu a uživatelů, jako je svoboda projevu a právo na informace. Určení soudu jako finální instance rozhodnutí o protiprávnosti by těmto konfliktům teoreticky mělo zabránit, zcela jistě k nim ale bude docházet v případě, že rozhodnutí o zařazení hashe do databáze bude pouze na poskytovatelích hostingových služeb. Lze samozřejmě uvažovat i o kombinaci, tedy prvotní rozhodnutí samotných poskytovatelů hostingových služeb bude urychleně přezkoumáno soudem.

Aktivita členských států a Evropské Unie by se v této oblasti měla zaměřit na podporu spolupráce mezi poskytovateli hostingových služeb a podporu vývoje hashingu a fingerptintingu obsahu. Z pohledu České republiky by se mělo jednat o celoevropské řešení, zejména s ohledem na fungování jednotného evropského trhu a omezené prostředky a vliv, kterými menší členské státy disponují.

Navrhovaná forma případné legislativní úpravy: nařízení EU, případně novela ZNSIS vč. souvisejících předpisů. Příslušný orgán pro určený, že hash má být zapsán do seznamu by měl být národní soud. V případě umožnění přijetí rozhodnutí o zařazení hashe do databáze samotnými poskytovateli hostingových služeb by bylo vhodné uvažovat o zavedení možnosti urychleného soudního přezkumu takového rozhodnutí.

4.3.1.3 Modifikace pravidel pro obsah vytvářený uživateli (User Generated Content)

Moderní fungování online prostředí vedlo k přechodu od pouhé konzumace obsahu k jeho častému upravování jednotlivými uživateli.107 Jelikož je online prostředí mimořádné vhodné pro úpravu a vytváření odvozených děl jednotlivými poskytovateli obsahu, lze na platformách jednotlivých poskytovatelů hostingových služeb nalézt značné množství obsahu, který kreativně upravuje jednotlivá původní autorská díla.

Autorské právo na tento fenomén reaguje pouze prostřednictvím institutu odvozeného díla, volného užití díla a zákonných licencí, jako je citace (§ 31 Autorského zákona), zpravodajská

107 Tento vývoj je někdy popsán jako přechod od „read-only“ společnosti k „read & write“ kultuře.


Strana 111

licence (§ 34 Autorského zákona) nebo parodie a karikatura (§ 38g Autorského zákona), které ale nedostatečně reflektují tuto problematiku.108 V rámci diskuze, které proběhla v roku 2013, došlo k vymezení dvou variant řešení. Jedna linie zahrnuje ponechání současného stavu, přičemž svůj názor podporuje tvrzením, že stávající úprava získávání licence a omezení autorského práva je dostatečná i pro oblast obsahu vytvářeného uživateli. Druhá část se přiklonila k závěru, že bude nezbytné zavést nové podmínky užití autorských děl pro tyto účely,109 např. ve formě většího příklonu k institutu otevřené výjimky („fair use“) podle vzoru § 107 Title 17 of the United States Code,110 která umožňuje flexibilní užití díla pro stanovené účely nebo mikro-licencí. Tomu ale na celoevropské úrovni momentálně brání zejména roztříštěnost právních úprav v celé Evropské Unii a také mezinárodní závazky v oblasti duševního vlastnictví.

Jako další možné řešení lze uvažovat i o zavedení zvláštní zákonné licence pro obsah vytvářený uživateli. Stejně jako v případě fair use, i tady je největší překážkou zejména roztříštěnost jednotlivých právních úprav. Problémem by bylo i vymezení konkrétních podmínek takové zákonné licence.

Odpor proti zvláštní úpravě obsahu vytvářeného uživateli lze očekávat zejména ze strany nositelů majetkových autorských práv, jelikož by pravděpodobně opětovně došlo k omezení jejich práv na úkor uživatelů a poskytovatelů obsahu a zřejmě i zvýšení rizika zneužitelnosti ze strany uživatelů.111 V takovém případě by bylo nezbytné podrobně poměřovat jednotlivé náklady a přínosy konkrétního vymezení zvláštního režimu pro tento obsah.

Zároveň je nezbytné zdůraznit, že se jedná pouze o část online obsahu (kreativně upravený původní obsah), tato úprava by ale vůbec neadresovala problémy sdílení originálního obsahu bez potřebných licenčních oprávnění. Lze si dokonce představit i variantu, že by zavedení zvláštní zákonné licence pro obsah vytvářený uživateli vedlo k dalším nejasnostem ohledně hranice právního užití autorských děl a vymezení, za jakých podmínek se bude jednat o zákonný obsah, např. pokud jde o nezbytný rozsah modifikací původního díla.

Je zcela jasné, že zavedení zvláštního režimu pro oblast obsahu vytvářeného uživateli by vyžadovalo legislativě úpravy, přičemž by bylo vhodné, aby se jednalo o celoevropskou úpravu.

Navrhovaná forma případné legislativní úpravy: nařízení EU.

108 K tomuto závěru, obecně pro Evropskou Unii, dospěla také Evropská Unie již v roku 2012 v rámci Sdělení Evropské komise o obsahu na jednotném digitálním trhu (COM 2012) 789 final ze dne 18. prosince 2012.

109Viz Public Consultation on the review of the EU copyright rules z roku 2013, s. 29. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2013/copyright-rules/docs/consultation-document_en.pdf . 110 Anglické znění dostupné např. na https://www.copyright.gov/title17/. 111 Rámcová pozice České republiky, op. cit. sub 14, s. 13.


Strana 112

4.3.1.4 Specializovaný soud k rozhodování sporů z duševního vlastnictví (autorského práva) na Internetu

Spory vyplývající z práva duševního vlastnictví v České republice rozhodují na základě § 9 odst. 2 písm. g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů v prvním stupni krajské soudy; v případě průmyslového vlastnictví je pak příslušný Městský soud v Praze ve smyslu § 6 zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví), ve znění pozdějších předpisů. Vesměs se ale jedná o odraz předchozí komplexnosti celé této právní oblasti, původní systém však nebyl vytvořen s ohledem na online prostředí. To vyžaduje zcela nový přístup i v případě posuzování tradiční oblasti autorského práva v nových podmínkách internetu.

Jako případnou reakci na neustávající rozvoj online činnosti obecně tak lze uvažovat o vytvoření zcela nového specializovaného soudu pro tuto oblast, např. po vzoru čínského internetového soudu v Chang-čou112. Nový specializovaný soud by se měl přizpůsobit online prostředí zejména rychlostí rozhodování a porozumění internetovému prostředí. Specializovaný soud by se s ohledem na velikost České republiky pravděpodobně nevěnoval pouze sporům ohledně protiprávního obsahu na internetu, ale jeho působnost by mohla být hypoteticky stanovena i pro další online oblasti, např.:

e-commerce, zejména koupě zboží a služeb online, včetně odpovědnosti za vadné plnění;

zásahy do osobnostních práv na internetu (pomluva, porušování soukromí);

spory o práva k doménovým jménům.

Zároveň by jako specializovaný soud pro spory na internetu mohl sloužit jako zvláštní instance i pro další případy, kdy je online prostředí rozhodujícím parametrem pro posouzení případu.

Na závěr je nutno zmínit i fakt, že spory jsou před čínským specializovaným soudem souzeny online a strana se může řízení účastnit pomocí dálkových telekomunikačních prostředků. Důkazy lze také nahrát elektronicky na zvláštní uživatelský účet.

Navrhovaná forma případné legislativní úpravy: novela zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, případně dalších procesních předpisů.

112 Webová stránka soudu je dostupná na http://www.netcourt.gov.cn/portal/main/domain/index.htm?lang=En. Více informací lze dohledat např. na https://www.chinalawblog.com/2017/08/china-establishes-its-first-cyber-court-in-hangzhou-thank-you-alibaba.html.


Strana 113

4.3.2 Řešení nelegislativní povahy

4.3.2.1 Vzdělávání a rozšiřování informovanosti ohledně protiprávnosti a negativních dopadů užívání protiprávního obsahu

Ve vztahu k uživatelům je klíčové zajištění jejich dostatečné informovanosti. Ta se nevztahuje pouze k informacím ohledně negativních důsledků využívání protiprávních forem přístupu k obsahu pro nositele majetkových autorských práv, ale i k:

osvětě ohledně možnosti získat přístup k obsahu legálním způsobem;

mechanismu nahlašování protiprávního obsahu, včetně vysvětlení celého procesu odstraňování a možnému zneužití procesu oznamování;

potenciální možnosti vzniku odpovědnosti, pokud uživatelé sami nahrávají obsah.

Právě v této oblasti je zapojení členských států, ve spolupráci s ostatními subjekty rozhodující. Lze uvažovat jak o jednorázové celostátní nebo celoevropské informační kampani, tak i o zavedení dlouhodobějších způsobů informování, jako je např. začlenění této oblasti do školního vzdělávání.

Pokud jde o informování ohledně celkových negativních dopadů šíření protiprávního obsahu, bude zejména v zájmu nositelů majetkových autorských práv alespoň rámcově popsat rozsah vzniklých škod a faktické dopady těchto škod na jejich činnosti, např. ve formě nemožnosti vytvořit jiná díla kvůli ušlému zisku z protiprávně šířeného obsahu.

Jednou z největších výzev pro případné provedení informační kampaně je její technická a odborná komplikovanost. Řada uživatelů nezná právní úpravu ochrany duševního vlastnictví a domnívá se, že poskytovatel hostingových služeb si zajistil dostatečná oprávnění příslušný obsah užívat.113 V tomto ohledu bude i značně komplikované uživatelům vysvětlit, na základě jakých indikací lze určitý obsah posuzovat a jak tedy lze rozpoznat, zda se jedná o legální obsah. Ke zvážení je v tomto ohledu posílení obecných informačních sdělení ze strany poskytovatelů hostingových služeb, resp. jejich zapojení do celospolečenské diskuze.

V rámci případné informační kampaně bude také nezbytné uživatele informovat o tom, že už samotné stahování a užití obsahu nemusí spadat do užití autorského díla podle § 30 Autorského zákona pro vlastní potřebu a jako takové může být protiprávní. V případě, že předmětným dílem je počítačový program podle § 65 Autorského zákona nebo elektronická databáze, se i pro využití pro osobní potřebu vyžaduje získání licence. Druhým důležitým sdělením bude, že uložení obsahu a jeho sdílení veřejnosti je protiprávní vždy, nemá-li uživatel potřebnou licenci.

Zároveň je žádoucí veřejnost informovat i o potenciální možnosti vzniku jejich vlastní odpovědnosti za protiprávní obsah, pokud se sami stanou poskytovateli protiprávního obsahu

113 Zvláště v případě, kdy je za využívání služeb poskytovatele hostingových služeb nutné uhradit poplatek. Uživatelé se tak z pochopitelných důvodů mohou domnívat, že stahování obsahu se tak nijak neliší od ji-ných forem získání přístupu k obsahu, např. koupí DVD.


Strana 114

a tento nahrávají na internet. V takovém případě se dopouštějí zpřístupnění chráněného obsahu prostřednictvím internetu, což lze chápat jako rozmnožování autorského díla podle § 13 Autorského zákona a jeho sdělování veřejnosti podle § 18 a násl. Autorského zákona. Takové užití autorského díla (obsahu) je ale možné pouze na základě svolení autora (získáním licence), jinak se jedná o neoprávněný zásah do autorova práva k dílu.

Zlepšení povědomí o fungování systému protiprávního obsahu online nelze omezit pouze na uživatele, resp. poskytovatele obsahu. Negativní důsledky zpřístupnění protiprávního obsahu, spolu s podmínkami uplatnění režimu „safe harbour“ podle § 5 ZNSIS a čl. 14 Směrnice o elektronickém obchodu a procesem odstraňování protiprávního obsahu musejí být zcela jasně vysvětleny i samotným poskytovatelům hostingových služeb. S ohledem na obsah Doporučení bude také nezbytné je poučit i o „best practice“ v oblasti odstraňování protiprávního obsahu, jako je vypracování vnitřního systému oznamování a odstraňování obsahu, publikace zpráv o činnosti a podobně. Členské státy v tomto případě mohou přispět hlavně publikováním nezávazných dokumentů vytvořených na základě spolupráce s ostatními subjekty a šířením povědomí o této problematice

4.3.2.2 Vzdělávání učitelů a práce s mládeží

Jak bylo již několikrát uvedeno, lidé v nižších věkových kategoriích jsou většími konzumenty online obsahu obecně, a tedy jsou i mnohem náchylnější na získávání přístupu k tomuto obsahu z protiprávních zdrojů. To nemusí být nutně vedeno snahou obcházet legální způsoby užití obsahu, může se jednat i o pouhou neznalost. Jak bylo uvedeno výše, uživatelé mohou být v některých případech legitimně přesvědčeni, že obsah užívají legálně. Jejich dostatečná informovanost je tak ještě mnohem důležitější, než v případě obecné populace, na kterou lze spíše uplatnit postupy podle 4.3.2.1 právní části analýzy.

V zásadě tak lze uvažovat o několika krocích ke zlepšení povědomí mládeže o protiprávním obsahu na internetu. Tím prvním je začlenění této problematiky do školního vzdělávání, ať už v rámci teoretické části informatiky, nebo v rámci nauky o společnosti (zejména pokud se jedná o úvod do právní stránky věci).

Druhým nezbytným krokem je cílená příprava učitelského sboru. Oblast protiprávního obsahu online, jeho užití a odstraňování je mimořádně komplikovaná a je často výzvou též pro specialisty v této oblasti. Není ani dokonce zcela ustálen názor na konkrétní hranice, kdy lze obsah považovat za protiprávní, a to nejenom ve vztahu k právům duševního vlastnictví. Odborná příprava učitelů se tak bude muset zaměřit na posílení kritického myšlení, právní bdělosti a podrobnějšího pochopení základního rámce odstraňování protiprávního obsahu, zejména pokud jde limity užití pro vlastí potřebu podle § 30 Autorského zákona a jednotlivých zákonných licencí, které jsou často užívány jako argument nedostatečně informovaných uživatelů a poskytovatelů obsahu. Další oblastí zájmu by měly být charakteristické znaky protiprávního obsahu, tedy jak lze protiprávní obsah rozeznat a jakých oblastí se může dotýkat (nejenom autorské právo, ale i teroristický obsah, dětská pornografie a podobně). Konečně by pak mělo být vysvětleno, jaká


Strana 115

práva mají konkrétní uživatelé, resp. poskytovatelé obsahu, zejména pokud jde o možnost podat oznámení (pokud se na platformě objeví jejich vlastní obsah bez jejich vědomí), reakce a možnost domáhat se (mimo)soudního řešení případného sporu, jakož i jakých práv se mohou domáhat příslušní nositelé práv a za co může být příslušný uživatel odpovědný.

Třetím krokem je samozřejmě zajištění, že tyto informace budou předány v náležité formální a obsahové formě způsobem, který zajistí, že se povědomí mládeže o protiprávním obsahu zvýší, tj. zejména jejich přijetí a náležité zpracování.

4.3.2.3 Vzdělávání soudců v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví na internetu a zrychlení soudního řízení

Oblast práva duševního vlastnictví je v rámci odborné veřejnosti obecně považována za speciální kategorii, která je zajímavá pro několik málo odborníků. To samé platí i v případě odborné kvalifikace soudců, která se v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví na internetu prolíná i s technickou komplikovaností případných sporů a obtížnou uchopitelností prostředí internetu. Z konzultací a dlouhodobé komunikace s nositeli majetkových autorských práv vyplynulo, že spory v oblasti protiprávního obsahu jsou v České republice rozhodovány po nepřiměřeně dlouhou dobu, zejména z důvodu procesních námitek nebo nedostatečné informovanosti jednotlivých soudců o aktuálních trendech.

Jak bylo vysvětleno v bodě 4.3.1.4 právní části analýzy, spory vyplývající z práva duševního vlastnictví řeší pro svou komplexnost v prvním stupni krajské soudy; v případě průmyslového vlastnictví se jedná o Městský soud v Praze. To obecně přispívá k větší kvalifikaci soudců rozhodujících v této oblasti. Jejich zaměření se ale vesměs orientuje na tradiční oblasti práva duševního vlastnictví a problematika protiprávního obsahu na internetu je spíše okrajová.

Těmto problémům lze čelit pouze lepším odborným vzděláváním soudců v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví v online prostředí (a to i paralelně s navrhovaným legislativním opatřením zřízení zvláštního soudu pro online prostředí). To může probíhat na několika stupních. Tím prvním je samotné vysokoškolské studium v oboru práva, které se v České republice věnuje právu duševního vlastnictví pouze velmi okrajově v rámci výuky obecného občanského práva. Samotné právo v prostředí internetu, včetně problematiky odstraňování protiprávního obsahu a odpovědnosti poskytovatelů hostingových služeb, je vyučováno pouze v rámci právnických fakult spíše v režimu volitelných předmětů.

Podobná situace existuje i v případě Justiční akademie, která je hlavní institucí odpovědnou za vzdělávání soudců. Studium se téměř výlučně koncentruje na klasické právní oblasti. Výuka práva duševního vlastnictví se pak věnuje tradičním oblastem, jako jsou ochranné známky nebo patenty, kdy ale chybí propojení s online prostředím.

Tyto problémy lze řešit pouze zvýšením pozornosti, která je věnována duševnímu vlastnictví online, stejně tak ale bude nezbytné zvýšit pozornost v oblasti fungování práva na internetu obecně. V České republice existuje několik odborníků v této oblasti, především z řad advokátů


Strana 116

a akademiků, kteří se oblasti IT práva obecně věnují. Je žádoucí, aby tito odborníci byli více zapojeni do vzdělávání jak soudců samotných, tak i studentů právnických fakult.

Česká republika by v tomto ohledu zcela jistě měla nadále vycházet z principu spolupráce soudů a příslušných správních úřadů upravené v čl. 19 Směrnice o elektronickém obchodu, a to jak s jinými členskými státy nebo orgány EU, tak i jednotlivými poskytovateli hostingových služeb a jejich zájmovými organizacemi.114Problematiku zřízení specializovaného soudu pro online prostředí zmiňujeme v rámci možných legislativních výše.

4.3.2.4 Seznam webových stránek a poskytovatelů hostingových služeb šířících protiprávní obsah

Určitou inspirací pro možné postihování poskytovatelů hostingových služeb nabízí Dánsko a jeho seznam webových stránek šířících protiprávní obsah a navazující mechanismus AdKodex. Do předmětného seznamu se určitá webová stránka dostane v případě splnění alespoň jedné z předem stanovených podmínek. Ty jsou rozděleny do dvou skupin, přičemž při splnění podmínek podle první skupiny dojde k zablokování automaticky. Jedná se např. o případy existence rozhodnutí orgánů veřejné moci deklarující, že webová stránka obsahuje protiprávní obsah, nebo pokud je webová stránka blokována v jiných členských státech. Splnění podmínek podle druhé kategorie, např. nahlášení prostřednictvím webové stránky www.adkodex.dk, nevede k automatickému zahrnutí do seznamu. Oznámení je ještě nezbytné podrobně posoudit na základě dalších kritérií. Webová stránka bude na seznam přidána, pokud:

se účastní systematického porušování práv k duševnímu vlastnictví, typicky prostřednictvím distribuce obsahu bez svolení nositelů majetkových autorských práv;

podporuje nebo systematicky přispívá k porušování práv k duševnímu vlastnictví;

přispívá k porušování práv k duševnímu vlastnictví povzbuzováním nebo naváděním uživatelů k porušování práv k duševnímu vlastnictví;

předstírá, že nabízí zboží za účelem protiprávního získání osobních údajů nebo informací o kreditní kartě.

V takovém případě bude dotčený subjekt informován o povaze a rozsahu protiprávní činnosti se žádostí o okamžité ukončení a nápravu protiprávního stavu. Pokud do tří týdnů od doručení oznámení nedojde k nápravě nebo nebude zahájena konstruktivní diskuze s poskytovatelem hostingových služeb, bude předmětná webová stránka přidána na seznam. Poskytovatel hostingových služeb má následně možnost domáhat se přezkoumání rozhodnutí.

Tento seznam ale není veřejně přístupný a ani neslouží na blokaci webových stránek. Používá se pouze jako zdroj pro zadavatele reklamy sloužící k filtraci relevantních webových stránek, které jsou na seznamu. Ty pak fakticky přijdou o zisk z reklamy, jelikož zadavatelé reklamy se

114 Rámcová pozice České republiky, op. cit. sub 14, s. 9.


Strana 117

dobrovolně zavázali k respektování AdKodex, který vyžaduje, aby na takové webové stránky nebyla umístěná jakákoliv reklama.

Celý mechanismu vznikl na základě aktivity dánského ministerstva kultury ve spolupráci se zástupci všech relevantních subjektů, jako jsou poskytovatelé služeb informační společnosti, zástupci spotřebitelů nebo nositelů majetkových autorských práv.

V zásadě nic nebrání uskutečnění podobného projektu v České republice.115 Na základě zařazení do seznamu nedochází k zablokování webových stránek, jakákoliv vzniklá škoda je tedy omezena pouze na ušlý zisk z reklamy. Tu jsou ale zadavatelé reklamy oprávněni zveřejňovat na základě svého vlastního rozhodnutí prostřednictvím uzavírání smluvních vztahů se subjekty, které reklamu zajišťují. Vyloučení určitých webových stránek je tak zcela na zadavateli reklamy. V tomto ohledu lze zadavatele reklamy informovat o potenciálních negativních důsledcích pro jejich reputaci, pokud se jejich reklama bude nacházet na webových stránkách porušovatelů práv k duševnímu vlastnictví.

V tomto ohledu není ani nezbytná legislativní úprava, tvorba případného seznamu a nástroje obdobného AdKodex může probíhat na základě neformální spolupráce všech subjektů operujících na trhu poskytování obsahu. Bude ale nezbytné zejména přesvědčit jednotlivé subjekty o výhodnosti takového projektu.

Určitou slabostí tohoto mechanismu je, že nevede přímo k odstranění protiprávního obsahu, ale pouze postihuje poskytovatele hostingových služeb, kteří dovolují publikaci takového obsahu. Pokud ale předmětný subjekt nemá zájem na zisku z reklamy (např. mu postačuje příjem od uživatelů, nebo platformu provozuje s minimálními náklady a zisky), bude mít uvedení na seznam pouze minimální efekt.

4.3.2.5 Spolupráce mezi subjekty operujícími v oblasti poskytování obsahu, zejména při přípravě vzorové dokumentace, postupů a kodexů

Doporučení především předpokládá podrobnější vymezení postupu oznamování protiprávního obsahu a informování poskytovatelů obsahu vůči stávající úpravě podle ZNSIS a Směrnice o elektronickém obchodu. Dále také pracuje s existencí politiky odstraňování obsahu a zpráv o činnosti, které mají vypracovat poskytovatelé hostingových služeb. Jelikož ale samotné Doporučení stanoví pouze některé náležitosti těchto postupů a dokumentace, je žádoucí obě skupiny blíže vymezit.

Česká republika již deklarovala svou připravenost podílet se ve spolupráci s dalšími dotčenými subjekty na vymezení konkrétních náležitostí, které by požadované dokumenty měly obsahovat. 116 Stejný postup lze doporučit i v případě bližšího popisu jednotlivých procesů souvisejících s odstraňováním protiprávního obsahu. K tomu by zejména mohly sloužit kontaktní

115 Na trhu již v dnešní době existují obdobné komerční nástroje, např. Global IP Trust Index.

116 Rámcová pozice České republiky, op. cit. sub 14, s. 10.


Strana 118

místa zřízená podle bodu 22 Doporučení, které lze podle našeho názoru vymezit i neformálně dohodou jednotlivých subjektů.

Inspirace pro vymezení některých z těchto postupů nebo dokumentů lze nalézt v zahraničí, např. pokud jde o náležitosti zpráv o činnosti podle bodu 17 Doporučení, blíže popsané v bodě 4.2.1.6 (iii) právní části analýzy. Vždy bude ale nezbytné vzít v úvahu zejména specifika České republiky a komentáře jednotlivých poskytovatelů hostingových služeb.

Při rozhodování o konkrétní formě a obsahu postupů a dokumentace bude také nezbytné pamatovat na princip zamezení nepřiměřené zátěže pro poskytovatele hostingových služeb, který lze považovat za jeden z principů prostupujících celým Doporučením. S ohledem na relativně omezený počet poskytovatelů hostingových služeb, kteří mají sídlo v České republice, tak musí každé přijaté opatření brát v úvahu potenciální náklady implementace a zdali nehrozí neúměrné posílení bariér vstupu na trh pro další subjekty. Na druhou stranu omezený počet subjektů zjednodušuje možnost vedení diskuze a dosažení dohody o finální podobě procesů a vzorových dokumentů.

Doporučení v tomto ohledu stanovuje povinnosti především poskytovatelům hostingových služeb, ne samotným členským státům. Náležitosti postupů v oblasti odstraňování protiprávního obsahu a související dokumentace tak nemusejí být vymezeny legislativně a postačuje pouze nezávazná forma. Mimořádné důležité bude ale následné ověřování dodržování takto stanovených nezávazných postupů pro účely vyhodnocení, zdali je dosažený standard dostačující a zdali nebude nezbytné přistoupit k přijetí klasické právní úpravy.

V tomto ohledu lze doporučit i vymezení jednotlivých kontaktních zástupců všech subjektů účastnících se dialogu, a to jak na straně poskytovatelů obsahu, poskytovatelů hostingových služeb, tak i nositelů majetkových autorských práv. To by ale zcela jistě mělo být ponecháno na rozhodnutí jednotlivých subjektů v rámci samoregulace.

4.3.2.6 Dobrovolná registrace autorských děl

Vznik autorskoprávní ochrany díla je jak na základě mezinárodních úmluv (zejména Bernské úmluvy117), tak i české právní úpravy, postaven na principu neformálnosti. Na rozdíl od jiných oblastí práva duševního vlastnictví se tak ke vzniku ochrany nevyžaduje registrace díla, ale pouze naplnění podmínek jeho vzniku. Třetí subjekty tak mají ztíženou pozici, pokud jde o posouzení autorskoprávních aspektů děl včetně vyhodnocení možnosti užití takového díla.

Tuto nejistotu lze v určitém rozsahu zmírnit zavedením veřejně přístupného seznamu autorských děl, kde by mohly být též uvedeny informace o možnosti užití takového díla, resp. informace o parametrech distribuce v České republice. Tyto iniciativy se v České republice objevují už

117 Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, opakovaně doplňována. Dostupná na http://www.wipo.int/wipolex/en/treaties/text.jsp?file_id=283698.


Strana 119

nyní118, ačkoliv pro skutečný účinek by bylo vhodné pojmout iniciativu komplexněji a důsledněji, a to např. v kombinaci s výše zmíněnou problematikou databáze hashů. Právně by však tento způsob publikace žádným způsobem neovlivňoval míru ochrany dotčených autorských děl. Bylo by též případně nutno vyjasnit otázky odpovědnosti v případě zápisu děl, která nepožívají autorskoprávní ochrany nebo k nimž nemá příslušná osoba autorská práva (a tedy by ani neměla do takového seznamu autorské dílo zapsat).

4.4 ZÁVĚRY ADOPORUČENÍ

Předmětem této právní části byla analýza potenciálních dopadů implementace Doporučení na možnost poskytování služeb informační společnosti zprostředkujících přístup k autorsky chráněnému (audiovizuálnímu i neaudiovizuálnímu) obsahu online (poskytování hostingových služeb) a zároveň analýza možných způsobů řešení této problematiky, a to legislativní i nelegislativní povahy.

V rámci analýzy byl nejprve spolu s úvodem do problematiky popsán aktuální stav právní úpravy v České republice. Následně byly podrobně rozebrány jednotlivé body Doporučení, a to jak z faktického, tak i právního hlediska jejich fungování v České republice. Na závěr analýzy jednotlivých bodů Doporučení byly rozebrány potenciální náklady a dopady v případě, že by byl předmětný bod legislativně upraven.

Doporučení jako takové reflektuje zejména v poslední době viditelnou snahu o řešení problémů porušování autorských práv online, kterou do veřejné debaty přinesli nositelé majetkových autorských práv. Výsledkem této snahy bylo nejenom toto doporučení, ale např. i návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu, který výrazně zvyšuje riziko možnosti vzniku odpovědnosti poskytovatelů hostingových služeb za protiprávní obsah. V době sepsání této analýzy ještě není jasné, jakým směrem se nakonec bude vývoj v této oblasti dál ubírat.

4.4.1 Závěry vztahující se kjednotlivým doporučením

Z analýzy bodů 5 až 8 Doporučení (Předkládání azpracování oznámení) vyplynulo, že poskytovatelé hostingových služeb mají tento proces individuálně upravený, což vede k určité roztříštěnosti mechanismů oznamování. Pro dosažení požadavků Doporučení bude nezbytné tyto procesy upravit, zejména s ohledem na požadovanou anonymitu oznámení a obsahové náležitosti oznámení. Toho lze ale dosáhnout i v rámci sektorové dobrovolné spolupráce, zvláštní legislativní úprava se tak v tuto chvíli nejeví jako nezbytná.

V případě informování poskytovatelů obsahu podle bodů 9 a 10 Doporučení je situace obdobná. Také v těchto případech si každý poskytovatel hostingových služeb nastavuje svůj vlastní

118 Např. v rámci Státního fondu kinematografie, viz https://fondkinematografie.cz/jmenny-seznam-autoru-a-jimi-vytvorenych-audiovizualnich-del-(rezie).html.


Strana 120

mechanismus informování a podávání reakcí, právní úprava v České republice v tomto ohledu nestanoví jakoukoliv povinnost informovat. Aplikovat Doporučení bude možné na úrovni jednotlivých poskytovatelů hostingových služeb bez nutnosti legislativní úpravy. Situace je ale odlišná v případě bodu 10 Doporučení, který předpokládá vymezení trestných činů, při kterých se nemají poskytovatelé obsahu informovat o protiprávnosti jejich obsahu a vymezení orgánů veřejné moci, které budou mít možnost stanovit povinnost neinformovat z důvodů veřejné politiky a bezpečnosti, zejména z důvodu prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů. S ohledem na požadavek vázanosti celé veřejné moci zákonem podle čl. 2 odst. 3 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a stanovením povinností pouze na základě zákona podle čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod bude pravděpodobně nezbytné tuto oblast vymezit právním předpisem. S ohledem na celý rozsah Doporučení se ale jedná pouze o spíše marginální část, která nebude vyžadovat rozsáhlejší legislativní změny.

Úprava mechanismu podávání avyhodnocování reakcí poskytovatelů obsahu podle bodů 11 až 13 Doporučení není v praxi upravena tak podrobně, jako je tomu u mechanismů oznamování, zcela shodně platí ale závěr, že konkrétní mechanismy se liší u každého poskytovatele hostingových služeb. Jelikož Doporučení nestanoví zvláštní náležitosti těchto mechanismů, lze jeho požadavky opětovně naplnit i pouze faktickým umožněním podávání reakcí s možností přehodnocení rozhodnutí o odstranění nebo znepřístupnění obsahu. Ani v této oblasti se tak v tuto chvíli nejeví nezbytné přijetí jakékoliv právní úpravy, ale spíše informovat o očekáváních, která, nebudou-li naplněna, budou reflektována do legislativního rámce.

Problematika podpory užívání mimosoudního řešení sporů, jak je popsána v bodech 14 a 15 Doporučení, je podle našeho názoru v České republice dostatečně upravena, pokud jde o ochranu uživatelů a poskytovatelů obsahu coby spotřebitelů. Doporučení jako takové ale upravuje pouze požadavek na podporu jejich využívání. Tato podpora může být naplněna i pouze mimoprávními prostředky, jako je např. formou podpory spolupráce dotčených subjektů a uzavírání příslušných dohod. Samotné přijetí závazné právní úpravy se ale nevyžaduje a nebylo by pravděpodobně ani vhodné.

Oblast transparentnosti poskytovatelů hostingových služeb ve vztahu k zveřejnění politiky odstraňování obsahu podle bodu 16 Doporučení není doposud v České republice jakkoliv upravena. Veřejnosti jsou tak přístupné pouze dílčí aspekty takové politiky, jako jsou procesy oznamování protiprávního obsahu nebo podávání reakcí. Vysvětlení procesu rozhodování o obsahu ale většinou není veřejnosti přístupné. Jelikož každý poskytovatel hostingových služeb fakticky musí politikou odstraňování a znepřístupňování obsahu disponovat, lze její zveřejňování podpořit zejména stanovením její vzorové formy a obsahových náležitostí. Toho lze ale dosáhnout i na základě dobrovolné spolupráce jednotlivých subjektů např. prostřednictvím kontaktních míst členských států.

Zveřejňování zpráv očinnosti na úseku odstraňování obsahu, jak ho upravuje bod 17 Doporučení, do velké míry odráží závěry k bodu 16 Doporučení. Konkrétní míra a rozsah zveřejněných


Strana 121

informací je ale ještě nižší než v případě politik odstraňování a znepřístupňování obsahu. Také v tomto případě lze tuto aktivitu podpořit zejména dobrovolnou spoluprací všech relevantních subjektů a vypracováním vzorových zpráv o činnosti. Legislativní zakotvení se ale nevyžaduje.

Proaktivní opatření, jak je vymezuje bod 18 Doporučení, představují z právního hlediska nejproblematičtější část celého Doporučení, zejména pro potenciální konflikt s nemožností stanovení povinnosti obecného dohledu nad obsahem podle čl. 15 Směrnice o elektronickém obchodu a § 6 ZNSIS. Používání automatizovaných prostředků pro odhalování protiprávního obsahu, jako jedno z nejznámějších proaktivních opatření, je omezeno pouze na největší poskytovatele hostingových služeb. Jelikož Doporučení opětovně mluví pouze o „vybízení“ k používání proaktivních opatření, není nezbytné tuto povinnost upravit prostřednictvím obecně závazného právního předpisu, a to i s ohledem na potenciální vysoké náklady jejich zavádění, které mohou vést k vysokým barierám vstupu na trh pro nové subjekty. Z pohledu České republiky je ale možné neformálně jednotlivé druhy proaktivních opatření vymezit a podporovat jejich využívání. V případě, že by došlo k zakotvení povinnosti příslušných orgánů poskytovat konzultace v oblasti protiprávnosti obsahu, bude nezbytné takovou povinnost orgánů veřejné moci vymezit legislativně.

Bod 19 Doporučení upravuje záruky zajištění řádné péče při posuzování obsahu. Jak je popsáno v bodě 4.2.1.8 této analýzy, existuje řada použitelných záruk, které lze různě kombinovat. Jejich výběr by ale měl být ponechán na jednotlivých poskytovatelích hostingových služeb a členské státy by se opětovně měly omezit pouze vypracování jejich seznamu a podporu jejich řádného užívání.

Zvláštní záruky zajištění řádné péče vpřípadě použití automatizovaných prostředků zpracování obsahu (spočívající v posuzování obsahu) podle bodu 20 Doporučení nemají fakticky pro poskytovatele hostingových služeb v České republice žádný význam. V praxi jsou totiž využívány výjimečně a téměř výlučně pouze největšími poskytovateli hostingových služeb. Jakékoliv legislativní zakotvení záruk by tak bylo zcela zbytečně, jelikož se jeví, že podle Doporučení hlavní záruku (lidský dohled) používají dotčené subjekty jako základní mechanismus posuzování obsahu již dnes.

Předcházení podávání šikanózních oznámení areakcí, jak jej upravuje bod 21 Doporučení, je úzce propojeno se zárukami podle bodu 19 Doporučení, které mají zamezit odstraňování legálního obsahu. Velkým problémem v této oblasti je zejména požadována anonymita oznamovatelů, která může bránit odhalování osob, které mají pouze zájem na poškození poskytovatelů obsahu. Největší zárukou v této oblasti bude ale řádný přezkum každého oznámení a reakce poskytovatelem hostingových služeb, přičemž členské státy by se měly pouze soustředit na podporu zlepšování procesu posuzování a zbytečně neklást na poskytovatele hostingových služeb další požadavky.

Konkrétní požadavky spolupráce mezi poskytovateli hostingových služeb ačlenskými státy podle bodů 22 až 24 Doporučení může také probíhat pouze na základě samoregulace a úzké kooperace


Strana 122

dotčených subjektů. Vymezení kontaktních míst, které budou sloužit jako hlavní bod spolupráce a shromažďování informací lze i na základě neformální dohody, přičemž tuto úlohu může zastávat jak orgán veřejné správy, tak i soukromý subjekt (např. samosprávná sdružení), případně neformální spojení obou. Rychlé vyřizování oznámení podaných příslušnými orgány předpokládá jejich pozitivní vymezení, ať už legislativním aktem, nebo i neformálně na základě dohody subjektů. Podle definice příslušných orgánů v bodě 4 písm. j) Doporučení by se ale mělo jednat pouze o orgány veřejné správy, které jsou ze zákona pověřeny úkoly v oblasti protiprávního obsahu. Bude se tak opět vyžadovat právní úprava. Ve vztahu k povinnosti informovat o závažné trestné činnosti lze odkázat na § 367 a 368 Trestního zákoníku, které tuto povinnost již dnes upravují.

Spolupráce mezi poskytovateli hostingových služeb adůvěryhodnými oznamovateli podle bodů 25 až 27 Doporučení může sice probíhat v obecném rámci vymezeném legislativním aktem, jelikož je ale výběr důvěryhodných oznamovatelů ponechán na jednotlivých poskytovatelích hostingových služeb (a Doporučení explicitně mluví o tom, že podmínky výběrů mají být zveřejněny poskytovateli hostingových služeb), jeví se jako vhodnější pouze rámcově upravit jednotlivé požadavky na spolupráci. K tomu není nezbytné přijetí jakékoliv právní úpravy, zcela bude postačovat pouze dostatečné informování poskytovatelů hostingových služeb o odborných nárocích, které mají od důvěryhodných oznamovatelů očekávat.

Zajištění spolupráce mezi poskytovateli hostingových služeb dnes v České republice probíhá pouze na úrovni neformálních jednání organizovaných orgány veřejné správy, přičemž neexistuje aktivní zastřešující organizace. Tím se výrazně ztěžuje zejména příprava sektorových standardů, vzorové dokumentace a kodexů chování. Zároveň je ale nutné pamatovat na to, že jakékoliv nucení poskytovatelů hostingových služeb do vzájemné spolupráce může být kontraproduktivní, jelikož se fakticky jedná o konkurenty a míra ochoty spolupracovat bude pouze omezená. Všechny subjekty mají navíc zájem na zachování řady interních informací a dat, jako jsou obchodní tajemství nebo některé know-how postupy. Spolupráce by tak měla probíhat na zcela dobrovolné bázi.

Bod 43 Doporučení upravuje pouze povinnost reportovat plnění Doporučení Evropské komisi do šesti měsíců od jeho zveřejnění. Toho lze dosáhnout vypracováním souhrnné celostátní zprávy o opatřeních přijatých na základě Doporučení, případně popisem faktického fungování odstraňování a znepřístupňování obsahu v České republice s tím, že jak je uvedeno výše, přičemž standardy na trhu nevyžadují přijetí konkrétních legislativních opatření.

4.4.2 Obecné závěry

Jako hlavní závěr této analýzy vyplývá, že aktuálně použitelný právní rámec v České republice, plynoucí zejména z úpravy ZNSIS a Směrnice o elektronickém obchodu, dostatečně naplňuje požadavky na ochranu práv kduševnímu vlastnictví apřípadná snaha ojeho změnu by pravděpodobně vedla pouze kneuspokojivým výsledkům při vynaložení značných nákladů, jak


Strana 123

ekonomických, tak ineekonomických. Současně z Doporučení nelze vyhodnotit dostatek podkladu pro přijetí národní legislativy, a to pro značnou obecnost a nejasnost jednotlivých bodů, přičemž konkretizace na národní úrovni by mohla vést k popření principů harmonizace práva na úrovni Evropské Unie. To se ostatně už v minulosti v jiných oblastech u některých členských států stalo.

V rámci zkoumaných subjektů lze uzavřít, že až na několik výjimek alespoň formálně splňují požadavky Doporučení v oblasti posuzování a odstraňování protiprávního obsahu. Tyto výjimky, kam spadá např. povinné vyžadování kontaktních údajů oznamovatele protiprávního obsahu, které Doporučení v bodě 7 upravuje pouze jako dobrovolné, nebo momentální nepublikování zpráv o činnosti podle bodu 17 Doporučení, lze relativně jednoduše napravit bez nutnosti přijímání nové legislativy.

Důkazem, že regulace na dobrovolné bázi může v oblasti sdílení obsahu na internetu fungovat, je přijetí nezávazného kodexu chování pro boj proti nezákonným projevům nenávisti online v roce 2016 čtyřmi hlavními společnostmi, které se věnují i ukládání obsahu.119 Podle vyjádření Evropské komise120 došlo až v 70 % případů oznámení protiprávního obsahu (konkrétně nenávistných projevů) k jeho odstranění, ve velké části případů do 24 hodin. Tato zkušenost může sloužit jako podklad pro další aktivity v jiných oblastech, i pokud jde o ochranu práv duševního vlastnictví online.

Pro úspěšné zavedení samoregulačních mechanismů je ale především nezbytné zajistit řádnou komunikaci a vyměňování informací mezi členskými státy (zejména prostřednictvím kontaktních míst), poskytovateli hostingových služeb a nositeli majetkových autorských práv. Zároveň je nezbytné dostatečně kontrolovat plnění dobrovolně přijatých opatření a jejich faktický přínos pro zlepšení fungování trhu. Na základě těchto vyhodnocení lze pak uvažovat o možnosti dalšího postupu a zodpovězení otázky, jestli má dojít k vymezení této oblasti legislativním způsobem.

Jakákoliv snaha o zavedení nové právní úpravy, ať už formou novelizace stávajících právních předpisů (zejména ZNSIS, ale i dalších zákonů) budě čelit několika významným problémům. Prvním je potenciální konflikt sdosavadním právním režimem vyplývajícím ze Směrnice oelektronickém obchodu aZNSIS, zejména pokud jde o rozsah povinností poskytovatelů hostingových služeb ve vztahu k protiprávnímu obsahu. Doporučení sice na několika místech stanoví, že vychází ze stávající právní úpravy a v žádném případě nesměřuje na zhoršení situace poskytovatelů hostingových služeb, přesto ale obsahuje ustanovení, která jsou z tohoto pohledu problematická. Jedná se zejména o vybízení k většímu uplatňování proaktivních opatření podle bodu 18 Doporučení. Všechny relevantní dokumenty Evropské Unie neustále opakují, že přijetí

119 Původně se jednalo o Facebook, Twitter, YouTube (Google) a Microsoft. Nově se v roce 2018 přidal i Instagram a Google+.

120 Evropská Komise – Tisková zpráva: Iniciativa Komise v boji proti nenávistným projevům online se stále zlepšuje a připojují se další platformy ze dne 18. ledna 2018.


Strana 124

dobrovolných proaktivních opatření nevede automaticky k zániku výjimky z odpovědnosti podle čl. 14 Směrnice o elektronickém obchodu. V tomto ohledu odkazují zejména na dosavadní judikaturu Soudního dvora EU ve věci C-324/09 L'Oréal v eBay ze dne 12. 7. 2011 a body odůvodnění 115 a 116, které vymezují hranice proaktivních opatření, kterých zavedení nevede ke ztrátě režimu „safe harbour“. Přesto se ale nikdy nevypořádávají s vyloučením obecné povinnosti dohledu nad obsahem ukládaným poskytovateli obsahu podle čl. 15 odst. 1 Směrnice o elektronickém obchodu a § 6 ZNSIS. Pokud by došlo k přijetí legislativní úpravy, měl by právě vztah proaktivních opatření a režimu „safe harbour“ být podrobně upraven a podmínky vyloučení odpovědnosti upraveny co nejjasněji.

Dalším problémem případné legislativní úpravy je potenciálně neúměrné zvýšení nákladů poskytovatelů hostingových služeb. Pokud by došlo k důslednému uplatnění všech analyzovaných doporučení, zahrnovaly by tyto náklady zejména:

technickou úpravu procesu oznamování a posuzování protiprávního obsahu;

přijetí proaktivních opatření, přičemž v tomto případě může stanovení takové povinnosti být pro značnou část poskytovatelů hostingových služeb likvidační;

náklady spojené s vypracováním politiky odstraňování protiprávního obsahu z důvodu nutnosti jejího zveřejnění;

náklady spojené s přípravou a publikací zprávy o činnosti v oblasti odstraňování protiprávního obsahu;

náklady na implementaci dostatečných záruk při posuzování, zejména prostřednictvím lidského dohledu.

S výjimkou proaktivních nástrojů lze sice předpokládat, že se náklady na jednotlivé položky nebudou pohybovat v řádu milionů korun, ve svém souhrnu ale mohou pro poskytovatele hostingových služeb představovat mimořádnou ekonomickou a personální zátěž. Případné dopady tak bude třeba dále zkoumat a vyhodnotit. Zátěž lze sice zmírnit přípravou vzorové dokumentace členskými státy, přesto se ale nebude jednat o zanedbatelné náklady, zejména pokud bude nezbytné je vynaložit ve stejnou dobu, tedy dobu účinnosti potenciálního legislativního opatření.

V tomto ohledu je nezbytné pamatovat nejenom na stávající subjekty působící na trhu v České republice, ale i bariéry vstupu na trh, které takové zvýšení nákladů může znamenat pro potenciální zájemce. Tím může docházet k ohrožení hospodářské soutěže na trhu online služeb v České republice.

Zároveň je nezbytné brát do úvahy i náklady spojené spotenciální povinností náhrady škody. Ta nemusí představovat pouze povinnost náhrady škody nositeli majetkových autorských práv za neoprávněné užití autorského díla, ale i povinnost odškodnit poskytovatele obsahu za neoprávněné odstranění legálního obsahu. Velkým problémem je zejména nepředvídatelnost


Strana 125

těchto nákladů, která je navíc výrazně umocněna navrhovanými změnami v oblasti posuzování protiprávnosti obsahu.

Třetím problémem přijetí případné legislativní úpravy je narušení existujícího právního afaktického rámce odstraňování protiprávního obsahu v České republice, vycházejícího zejména z čl. 12 až 15 Směrnice o elektronickém obchodu, který je předvídatelný napříč celou Evropskou Unií. Jeho dlouhodobost dala všem zúčastněným subjektům dostatečný prostor adaptovat se na existující podmínky a vytvořila úroveň legitimního očekávání. Zcela nejdůležitějším aspektem této oblasti je ale předvídatelnost, kterou zachování stávajícího režimu přináší. Poskytovatelé hostingových služeb mají dnes jistotu, že pokud aktivně nemanipulují s obsahem a jsou i připraveni jednat bez zbytečného odkladu a případný protiprávní obsah odstranit, nehrozí jejich podnikání povinnost nahradit předem nevyčíslitelnou škodu. Jakýkoliv zásah do tohoto systému bude nutně vést ke vzniku nejistoty, která může opět rozhodovat o potenciálním vstupu dalších účastníků na trh poskytování hostingových služeb.

Čtvrtým problémem implementace Doporučení ve formě závazného právního aktu je potenciální konflikt se základními právy asvobodami, jako jsou svoboda projevu, právo na šíření a přijímaní informací, právo na soukromí a rodinný život nebo svoboda podnikání, které jsou chráněné jak na úrovni členských států, tak i Evropské Unie. Pokud jde o svobodu projevu, může být ohrožena zejména v případě okamžitého odstranění obsahu, který je považován za protiprávní, resp. v případě použití proaktivních opatření, jako je filtrace nahrávaného obsahu. Může tak docházet k situacím, kdy bude právo na svobodu projevu poskytovatelů obsahu výrazně omezeno příliš rychlým odstraněním obsahu. Lze samozřejmě argumentovat, že bezodkladným odstraněním obsahu je chráněno právo nositelů majetkových autorských práv k obsahu. V takovém případě ale z konstantní judikatury Soudního dvora a Listiny základních práv Evropské Unie vyplývá povinnost použití testu proporcionality, který bude spočívat v poměřování jednotlivých práv. Stejnou povinnost stanoví i právní řád České republiky. I z tohoto důvodu ale samotná Směrnice o elektronickém obchodu v recitálu 46 upravuje povinnost dbát ochrany svobody projevu při odstraňování protiprávního obsahu. V podstatě stejná úvaha se uplatní i v případě práva šíření a přijímání informací. Zájem na ochraně práv k duševnímu vlastnictví tak nemůže automaticky v každém případě převážit jiná základní práva.

Svoboda podnikání velmi úzce souvisí s náklady, které by přinesla důsledná implementace Doporučení do právního řádu České republiky. Ta totiž nemusí být omezena pouze administrativně, např. povinností získat zvláštní oprávnění pro poskytování hostingových služeb, ale i zavedením faktických bariér vstupu na trh, zejména ekonomických. Především pro malé a střední podnikatele tak mohou být v návaznosti na implementaci Doporučení vstupní náklady tak vysoké, že to jejich vstup na trh zcela vyloučí. Ten se tak bude koncentrovat pouze do rukou největších stávajících hráčů.

Na druhou stranu je též sporné, zda by důsledné uplatnění jednotlivých ustanovení Doporučení (pokud by byla dále konkretizována) vedlo ke zvýšení úrovně ochrany práv duševního vlastnictví


Strana 126

v online prostředí. Podle našeho názoru k tomu má největší mírou přispět zavedení proaktivních opatření, zejména ve formě předběžné filtrace obsahu. Zejména s ohledem na dosavadní neuspokojující technickou úroveň těchto prostředků a jejich značnou chybovost je spornost značně umocněna. Zároveň je nezbytné tento přínos poměřovat náklady, které vzniknou ostatním subjektům, zejména náklady spojenými se zavedením konkrétních opatření.

Z diskuzí relevantních subjektů v České republice spíše vyplynulo, že si nepřejí radikální změnu stávajícího právního režimu, ale pouze jeho lepší dodržování a vymahatelnost. Z našeho hlediska se jeví jako vhodné podporovat princip sektorového přístupu k regulatorním opatřením, samoregulace a zajištění spolupráce mezi všemi subjekty. Právně závazné právní předpisy mají být používány pouze v nezbytných případech a jejich nasazení má být omezeno na minimum.


Strana 127

PŘÍLOHA Č. 1 – Vymezení subjektů odpovědných za provedení Doporučení

Bod Doporučení Členský stát Poskytovatel hostingových služeb

5 ne ano

6 ne ano

7 ne ano

8 ne ano

9 ne ano

10 ne ano

11 ne ano

12 ne ano

13 ne ano

14 ano ne

15 ne ano

16 ne ano

17 ne ano

18 ne ano

19 ne ano

20 ne ano

21 ne ano

22 ano ano

23 ne ano

24 ano ano

25 ne ano

26 ne ano

27 ne ano

28 ne ano

43 ano ano


Strana 128

PŘÍLOHA Č. 2 – Přehled subjektů plnících jednotlivá ustanovení Doporučení

V rámci analýzy byly zkoumány obchodní podmínky, resp. podmínky užívání a další informace dostupné na webových stránkách jednotlivých poskytovatelů hostingových služeb, vycházelo se tedy vždy z veřejně dostupných informací. Jednotliví poskytovatelé hostingových služeb nebyli kontaktováni s ohledem na přesah daného projektu. Taktéž nedošlo k podání zkušebních oznámení o protiprávnosti obsahu (autoři se tak sami nedopouštěli potenciálně chybných oznámení), což může mít např. dopad na přesnost posouzení, jestli poskytovatelé hostingových služeb informují o přijetí oznámení a konečném rozhodnutí.

Varianta „Ano“ je uvedena v případě, že lze s dostatečnou určitostí dohledat informace o plnění předmětného doporučení (např. výslovné uvedení na webových stránkách či v obchodních podmínkách).

Varianta „Ne“ je zvolena v případě, pokud z dostupných informací vyplývá, že konkrétní poskytovatel nesplňuje požadavky Doporučení (např. pokud se pro možnost podání oznámení bez výjimky vyžaduje uvedení kontaktních údajů).

Varianta „Nelze zjistit“ je použita v případě, že z veřejných zdrojů nelze dohledat žádné informace o splnění nebo nesplnění předmětného požadavku.

Nad rámec posuzovaných poskytovatelů hostingových služeb podle kapitoly 3.1 bylo doplněno i Mega.nz a YouTube pro zahraniční porovnání a jakožto subjekty, které byly v rámci dotazníkového šetření zjištěny jako populární a poskytovanými službami odpovídají posuzovaným subjektům (Mega.nz), resp. jsou jim blízké (YouTube).


Strana 129

Doporučení

Poskytovatel hostingových služeb („PHS“)

dat

oid

.cz

eDis

k.cz

fast

shar

e.cz

hells

hare

.cz

hells

py.c

z

sdile

j.cz

uloz

.to

YouT

ube

Meg

a.nz

5. Je umožněno

podávání oznámení

elektronickými

prostředky?

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

6. Umožňuje

mechanismus podávání

oznámení připojit

vysvětlení a odůvodnění

oznámení?

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ne

7. Vyžaduje se pro

podání oznámení

uvedení kontaktních

údajů oznamovatele?

Lze podat oznámení

i bez uvedení

kontaktních údajů?

Ano

Ne

Ano

Ne

Ne

Ano

Ano

Ano

Ne

Ano

Ne

Ano

Ano

Ne

Ano

Ne

Ano

Ne

kontaktní údaje mají být uvedeny v e-mailu, ale fakticky nemusejí být

uvedeny.

8. Zasílá PHS potvrzení

o přijetí oznámení?

Vyrozumívá o obsahu

konečného rozhodnutí?

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit Ano

Nelze

zjistit

9. Je poskytovatel

obsahu informován

o konečném rozhodnutí,

včetně možnosti

rozhodnutí zpochybnit?

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit Ano

Nelze

zjistit


Strana 130

Doporučení


dat

oid

.cz

eDis

k.cz

fast

shar

e.cz

hells

hare

.cz

hells

py.c

z

sdile

j.cz

uloz

.to

YouT

ube

Meg

a.nz

10. Existují případy, kdy

není poskytovatel

obsahu informován

o konečném rozhodnutí,

např. v případě závažné

trestné činnosti?

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

11. Je k dispozici

možnost zpochybnit

konečné rozhodnutí

o odstranění obsahu

(counter-notice)?

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit Ano Ano Ano

12. Je umožněna

následná změna

rozhodnutí a obnovení,

resp. opětovné nahrání

obsahu?

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit Ano Ano

Je PHS oprávněn

odstranit obsah i bez

uvedení důvodu? Ano Ano Ano

Ne,

pouze

při

poru-

šení

OP

Ne,

pouze

při

poru-

šení

OP

Ano Ano

Ne,

pouze

při

poru-

šení

OP

Ano

13. Je konečné

rozhodnutí oznámeno

poskytovateli obsahu

a oznamovateli?

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit Ano

Nelze

zjistit


Strana 131

Doporučení


dat

oid

.cz

eDis

k.cz

fast

shar

e.cz

hells

hare

.cz

hells

py.c

z

sdile

j.cz

uloz

.to

YouT

ube

Meg

a.nz

15. Je umožněno

využívat mechanismy

mimosoudního řešení

sporů?

Vztahuje se tato

možnost i na jiné

subjekty, než jsou

spotřebitelé?

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Ano

Nelze

zjistit

Ano

Nelze

zjistit

Ano

Nelze

zjistit

Ano

Nelze

zjistit

Ano

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

16. Je zveřejňována

politika odstraňování? Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne

17. Publikuje PHS zprávy

o činnosti související

s odstraňováním

a znepřístupňováním

obsahu, obsahující

zejména objem a typ

odstraněného obsahu,

počet obdržených

oznámení a reakcí

a dobu potřebnou pro

přijetí opatření?

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne

18. Jsou zavedena

proaktivní opatření

v oblasti odstraňování

obsahu?

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit Ano

Nelze

zjistit


Strana 132

Doporučení


dat

oid

.cz

eDis

k.cz

fast

shar

e.cz

hells

hare

.cz

hells

py.c

z

sdile

j.cz

uloz

.to

YouT

ube

Meg

a.nz

19. Jsou k dispozici

dostatečné a přiměřené

záruky zajišťující řádné

a přiměřené posuzování

oznámení, reakcí

a obsahu obecně?

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

20. Pokud PHS

zpracovává obsah

automatizovanými

prostředky, jsou k

dispozici dostatečné

a přiměřené záruky

zajišťující řádné

a přiměřené posuzování

oznámení, reakcí

a obsahu obecně?

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

21. Existují mechanismy

zabraňující podávání

šikanózních oznámení

a reakcí?

Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ano Ano Ano

23. Je zaveden zrychlený

proces zpracování

oznámení podaných

orgány veřejné správy?

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Částeč

ně

Nelze

zjistit

v rámci institutu důvěryhodného uživatele


Strana 133

Doporučení


dat

oid

.cz

eDis

k.cz

fast

shar

e.cz

hells

hare

.cz

hells

py.c

z

sdile

j.cz

uloz

.to

YouT

ube

Meg

a.nz

Je zaveden institut

důvěryhodného

oznamovatele?

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Ano,

tzv.

důvěry

hodný

uživat

el

Nelze

zjistit

25. Je zaveden zrychlený

proces zpracování

oznámení podaných

důvěryhodnými

oznamovateli?

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit Ne

Nelze

zjistit

pouze přednostní, ale ne zrychlený

26. Jsou zveřejněny

podmínky pro získání

statusu důvěryhodného

oznamovatele?

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne

28. Spolupracuje PHS

s dalšími subjekty za

účelem sdílení know-

how ve věci odstraňování

a znepřístupňování

obsahu?

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit

Nelze

zjistit Ano

Nelze

zjistit


Strana 134

EXECUTIVE SUMMARY

Regarding the achievement of the first target of this study based on the analysis of the providers of information society services, the subjects could be divided into following categories based on analysis of selected services of information society: (1) hosting services with content search by public; (2) audiovisual services providers based on request and e-book sellers and online libraries; (3) web portals; (4) hosting services without content search by public; (5) web portals for digital content obtaining through BitTorrent; (6) social networks.

Overall analysis was delivered through several specific analyses: (1) students questionnaire survey; (2) public information analysis of hosting services providers focused on availability of content and price policy; (3) transmitted data analysis in cooperation with CESNET; (4) technical content analysis; (5) ČNS IFPI analysis.

Based on above stated analysis it could be concluded that: (1) Server Uloz.to has dominant position in “hosting services with content search by public” category. Other providers in total are not reaching 20% of Uloz.to position. (2) Google Play, followed by Spotify and Netflix have the most important position in “audiovisual services providers based on request” category. There is no dominant player in “e-book sellers and online libraries” category. (3) Multishare.cz, followed by Sledujufilmy.cz have the most important position in “web portals” category. There is minority position of all others. (4) DriveGoogle.com, followed by Mega.nz.cz and Onedrive.com have the most important position in “hosting services without content search by public” category. There is minority position of all others. (5) Cztorrent.net is the most important domestic player in “web portals for digital content obtaining through BitTorrent” category. Thepiratebay3.org, Rarbg.to, 1337x and Torrentz2.to are the most important foreign servers here. (6) Facebook.com and YouTube.com are the most important players in „social networks“ category.

The Commission recommendation (EU) 2018/334 of 1 March 2018 on measures to effectively tackle illegal content online sets out new possible obligations in the area of providing hosting services for storage of information provided by various recipients of the service.

The proposed changes cover various areas ranging from submitting and processing notices of illegal content, informing content providers about the possible infringement of intellectual property rights and allowing them to react, the process of publishing policies in respect of the removal or disabling of access to the illegal content and reports on their activities, as well as cooperation between the subjects operating on the market of providing hosting services.

The second target of this study was to analyse the potential impacts of possible implementation of the recommendation on the possibility of providing information society services consisting of the storage of information provided by the recipient of the service at his or her request. This can be found in the legal part of this study and chapter 4. Furthermore, possible solutions and recommendations regarding illegal online content, both in the possible legislative and non-


Strana 135

legislative form were also described in this part. Thus, the third and last goal of this study was accomplished.

When it comes to submitting and processing notices, it is apparent that the current regime in the Czech Republic sufficiently regulates both processes, although only as a common practice. Only certain particular features, based on situation of every provider of hosting services and his or her particular mechanism, need to be adjusted, especially regarding the required contact information of the notice provider prohibited by the recommendation. This can be achieved by informing the hosting services providers of the new requirements

The area of informing content providers and allowing them to submit counter-notices is currently not regulated in the Czech Republic, although the majority of hosting service providers does inform the content providers of the decision to remove or disable access to the content and of reasons for taking it. Since the recommendation does not provide detailed requirements on how these mechanisms should function in practise, it can be once again left to the providers of hosting services to adjust their mechanisms.

On the other hand, the area of out-of-court dispute settlement is currently regulated in a detailed manner, although only with emphasis on consumer protection. There are also other out-of-court mechanisms (such as domain name disputes) which may serve as an inspiration for setting out further conditions. However, the recommendation itself only calls for further facilitation of the use of this mechanism without specifically prescribing any legal obligations to participate in out-of-court dispute settlement (which is a difference compared to the legislation on consumer out-of-court dispute settlement). This can also be achieved by further informing all the relevant subjects on its advantages and motivating them to establish and comply with these mechanisms.

The newly proposed principle of transparency can be divided into two categories. The first one deals with the necessity to publish explanations of the policy in respect of the removal or disabling of access to the illegal content. It is clear, however, that every hosting service provider does in fact have such policy (the very activity of removing content requires at least some kind of policy describing this process). Hosting service providers should also be encouraged to publish reports on their activities relating to the removal and the disabling of content, which nowadays rarely occurs. Both of these activities can be supported by providing templates created by the public authorities.

The inclusion of proactive measures is the most controversial part of the recommendation, especially because of possible conflict of some proactive measures (e.g. the use of automated means for the detection of illegal content) with the general prohibition of imposing general obligation to monitor the relevant content pursuant to section 15 of the Directive 2000/31/EC of the European Parliament and of the Council of 8 June 2000 on certain legal aspects of information society services, in particular electronic commerce, in the Internal Market (Directive on electronic commerce). The recommendation, however, only encourages hosting service providers to


Strana 136

implement them, but the final decision on whether to implement them is still left to the hosting service providers themselves.

In order to avoid removal of content which is not illegal, effective and appropriate safeguards should be in place in order to ensure that the decisions are accurate and justified. This is particularly important in the case of using automated means, which should be safeguarded by additional measures with particular emphasis on human oversight. If hosting service providers in the Czech Republic do not use automated means, no additional regulation of this process would be necessary and the hosting services providers should be able to choose themselves what safeguards are appropriate for their situation. This is also closely connected with the protection against abusive submission of notices and counter-notices.

The recommendation describes in detail the cooperation of the relevant subjects, whether it occur between hosting services providers and Member States, hosting services providers and trusted flaggers or between hosting service providers themselves. Such cooperation can be encouraged by designating points of contact for matters relating to illegal content online or describing the position of trusted flaggers, who shall have particular expertise and responsibilities for the purposes of tackling illegal content online and thus enjoy favourable treatment, as well as the process of their appointment. The obligation to promptly inform law enforcement authorities of any evidence of alleged serious criminal offences is already regulated in the Czech Republic. The cooperation between hosting services providers themselves is still limited to occasional discussions on particular matters without any long-term collaboration. The main reasons of this reluctance are the concerns of sharing important business information with the competitors. This issue can be solved by ensuring them that this cooperation is voluntary and will refrain from engaging in matters sensitive for business activity.

It is clear that when it comes to implementation, the vast majority of recommendations could have significant impact on functioning of hosting services market in the Czech Republic, most significantly with regard to policy in respect of the removal or disabling of access to the illegal content. and reports on activities relating to the removal and the disabling of content. The main reason being the necessity to gather and process larger amount of data. Therefore, the public authorities should be engaged and motivate the hosting services providers to fulfil the requirements, e.g. by preparing templates of these documents. Another incentive can be provided in the form of public list of hosting service providers not publishing the relevant documents, similar to AdKodex mechanism.

When it comes to gathering inspiration from other areas of illegal content, such as child pornography, especially the INHOPE and IC-CAM mechanisms, we do not consider them appropriate for intellectual property rights. However, some particular elements can be used. Such elements would include e.g. ensuring proper international cooperation of the relevant subject or providing one contact point for submitting notices. Still, this does not change the fact that the illegal content must be removed by the hosting services providers themselves. Better developed


Strana 137

process for submitting notices could therefore ensure proper protection of rights of relevant persons without the need to implement additional steps in the entire procedure.

When adopting any potential legislative means to enforce the recommendation, it is necessary to assess impacts on all affected subjects which can include blog platforms or discussion forums which are often operated free of charge and they have no possibility to make any investments.

Documents

Minitendr č. TI00UVCR001MT12 „Studie poskytovatelů vybraných … · 2018-11-05 · ČESKÉ VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE HAVEL & PARTNERS, S. R. O. Program Beta STUDIE